Nechvalín, Prušánky. Čtyři slovanská pohřebiště. Díl 1. 80-86023-75-3

Citation preview

SPISY ARCHEOLOGICKÉHO ÚSTAVU AV ČR BRNO

28

Pavel

Kouřil

(ed.)

Práce vznikla v rámci výzkumného záměru Archeologického ústavu AV ČR Brno č. AVOZ800l0507

NECHVALÍN, PRUŠÁNKY Čtyři

slovanská pohřebiště

PROJET MORAVIA MAGNA

Díl I.

Zdeněk

Klanica

sous le patronage de UNION ACADÉMIQUE INTERNATIONALE BRUXELLES UNION INTERNATIONALE DES SCIENCES PRÉHISTORIQUES ET PROTOHISTORIQUES (C.l.P.S.H- U.N.E.S.C.O)

ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY BRNO BRNO 2006

ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV AKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKY BRNO BRNO 2006

NECHVALÍN, PRUŠÁNKY. Čtyři slovanská pohřebiště

'

Díl I.

I

Příspěvek

ke chronologii

časně středověké

hmotné kultury ve

střední Evropě

I I

OBSAH

I

Editor: Pavel Recenzoval:

Kouřil

Zdeněk Měřínský

Technický redaktor: Dana Gregorová

I

Předmluva

I I

1.

Pohřebiště

9 9 16

2.

Pohřební

19 19 21 22 22 23 25

I

I

I

.I

I

All rights reserved ISBN 80-86023-75-3 Copyright © 2006 by Archeologický ústav AV ČR Brno Tisk: Bekros

. . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . .. .. . . . . ...... .. .. .. ...... .. .. .. .. .............. .... .. .. .. .

a přírodní prostředí, historie výzkumu.... .......... .. .. ................ .......... ........ .................. .. .. 1.1. Nechvalín . . . . . . . . . . . . . . ............ .... ............ ..... .... .............. .... ... ............... ........... ............... . 1.2. Prušánky........ ...................... . ... ............ ....... .. ........ .... .. .. . ................ .. ........................ ...

ritus . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . .. .. . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . ................................ .... .. .. .. .. . 2.1. Žárové hroby . . . .. . . . . . .. .. .. .. . . . .. .. .. . .. .. .. . . . . . . . .. .. .. .. . . . .. .. . .. . .. .. . .. .. .... ... .. .. .. .. .. .. .. .. .. ... .. .. .. .. .. . 2.2. Kostrové hroby . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . .. . . . .. . . .................. .. ...................... . 2.2.1. Hrobová jáma a její úpravy .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. .. ............................................. 2.2.1.1. Stupně v delších stěnách hrobových jam .. .. .. .. .. .. .. .. .. .... .................. ...... 2.2.1 .2. Kůlové jamky v rozích . . . . . . . . . ........ .. .. ................................ ........................ 2.2. 1.3. Korytovitá snížení dna .... . . ... . . .. .... . .. ... .......... .......... .... .................. ........ . 2.2.1.4. Výklenky . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . .. .. . . . . . . . . . .. . . . . .. ...... ........................ ............. 2.2.2. Poloha kostry . . . . . . . . . . . . . . . . . . .............. .................. .... ...................................... .... .. ... 2.2.3. Kování rakví . . . . . . . . . . . .... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .......................................... ......

3. Výzbroj a výstroj .. ...... ....... .... . .. .... .. ........ . . .. .. ........... ... ...... ....... .. ... .... .. .... ........ ...... .................... . 3.1. Meče . . .......... .... ..................... ......... .. . . ... ......... .. .... ... ................ .. .. .............. .. ...... ........ . 3.2. Kopí ...................................................................................................................... .. 3 .3. Sekery ............................... .. ............... .. . ... ........... ...... .................. .......................... .. .. 3.4. Železné hroty šípů, pancíř ........ ... . ... ............ .. . . ... .......... .. . . .. .............................................. . 3.5. Ostruhy ............. . ............ ...................................... . .. . .......................................... ...... . 3.5.1 . Ostruhy typu Mutěnice ....... .... .. .. ...... . . ... ... ..... .. ...... ................ .... ........ ...... ...... .. .. 3.5.2. Ostruhy s vývalky na zakončení ramen ............................................................... .. 3.5.3. Ostruhy tausované ......................................... ..... ................ .... ...................... .. . 3.5.4. Ostruhy se zúženými páskovými rameny ........ .......... ............ .. .. .. .................... . 3.6. Kování bojovnických opasků a dalších řemenů ........... ... ...................... .................... ........ ....... .. .. 3.6.1. Podélně členěná nákončí .. ....... .... ........... ...... ...................................... .. ........... . 3.6.2. Podkolenní vázání .... ... ....... .......... ............. ..... ............. .......... ................. ...... .. 3.6.3. Štítková nákončí ... . . .. ................. ... ................. . ................... .... ...................... .. 3.6.4. Plechové nákončí s příčnými žebry ........ ............ ...... .......................................... . 3.6.5. Trojlisté kování ....... ........ ........... ......... ....... . ........ ................ .. ......................... . 3.7. Zavírací nože . ... .. ... ....... .... .. ....... ... ........ ........ ..... . .................................... .... .............. . 3.8. Ocílky ............................................... .. ................. ... ....... ........ ................ ............ .... . 4. Další inventář ................. ..... ........... ..... ............. ...... .. . .......... .... . ................. ..... ...................... .. 4.1. Srpy ................................... .......... .. . ...... .. .............. .. .... ............ .... ........................ .. 4.2. Keramika .................. ..... .... . . ............ . ... .... .... .... ..... ... .. ............................................. . 4.3. Vědra . ... ...... .... .. ..... . . . ... ...... ......... .......... ......... . ........ .... . ............ ...... ........ .............. .. 4.4. Soustruhované jehelníčky .... .... .......... .. ..... .. ............... ... ................. .......... ................ .... .. 4.5. Vejce ............ .... . ... ............ .. .................................................................................. .. 4.6. Toaletní předměty ...... .. ..... ... .. ...... ...... .. . .. ... . ......... ...... .. ........ .... ........ ................ ...... .. .. 4.6.1. Nůžky ... ............. ... .... ... . . .... .. . .. .. . .. .. . .. ... ... ... ......... .. ................................... . 4.6.2. Pinzeta ................ .. . . .............. .... ................. . . ........ ....................... .............. .. 4.6.3. Železná šídla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ... . . . . . . . . . . .. ..... ................ .. .. ... 4.7. Podkovovitá přezka................... . . .... .... . ......... ..... .. ... ................ .. . . . .. . . ............... .......... ................ ......

7

26 29 29 31 31 39

41 47 48

53 55

56 57 58 58 59 61

62 62 63 64

67 67

69 71 73

74 75 75 75 76 76

5. Ozdoby ........ ... ..... .... .......... ..... ...... .... .. ..................... .. .............. ......................................... .. 5.l. Prsteny ....... .. ........ ... ............................................................................................. .. 5.1.1. Prsteny s vybíjeným štítkem .... .. ..... ....... .... ....... ... ... ....... .... ............ ...... .......... . 5 .1.2. Prsteny z drátu ......... .. ........... ... ......... ..................................... ...... ............. .. 5.2. Gombíky .............................................................................................................. .. 5.2.1. Gombíky s vertikálním žebrováním ...................... .. 5.2.2. Pozlacené gombíky s tepaným ornamentem .......... .....·.·.·.·.·.·.·.·_.... .......... ........ ........ .. ..

~ H~~;:~bF::~oný~ ~~~ž~

•.. .•••••••• •·••·•••• •.• · .•••••..••••••.•••.••••••.••••••••.••••.•..•.••••

5.3. Rolničky .... ...... ........ .. . ················································· ·· ··················· ····· ············································ 5.4. Náušnice 5.4.1.. Ňá~Š~i~~-~~- ~~~áik~~ 5.4.2. Náušnice s mnohonásobnou esovitou kličkou 5.4.3. Náušnice s drátkovým závěskem dvoukónické·h~·~;~~ ............. ... ............................ . 5.4.4. Náušnice s plechovou trubičkou ......................................................................... ..

.._·::·.·::·.· ::·.·::·.·::·.·.·:::::::: :.·. ·. ·. ·.·. ·. ·. : .·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.

5.4.5. Náušnice se závěskem z velkých prokládaných zrn ... .-:·.-.-:~·.::: ::: ·. ·.·: ·. ·.-:·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.· 5.4.6. Náušnice se čtyřmi a více zrnky 5.4.7. Náušnice s falešnou granulací~~ ·d~j~j~· ~-bi~~Čk~

................................................ ..

....... ..... ... ..................................

5.4.8. Náušnice s dutými kuličkami nad ovoidem .......................................................... 5.4.9. Náušnice s dutou kuličkou 5.4.10. Náušnice se závěskem z p~~~ii~hjý~h· d~~Ý~h· k~iiČ~k· : : :::::: 5.4.11. Náušnice s dutými kuličkami na obvodu ... ... ... .... ... .... .. ........ ...... ........ ............ .. .... . 5.4.12. Náušnice stříbrné s jemnou granulací ................... ............. ...... ....................... ..

:·.·.- :·.·.·:·.·.-:·.·: ·.·::::::::::::::::::

;:~: ~~~~~:l~~~~~i~-~ .·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·. ::::.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.·.-.·.-.·.·.·.·.·.·.-.-.-.-::::::::::::::::::::::::::::::: 5.6.l.Olivovité korálky ..... ...... ..... ...... .. ...... ....... ......... .... ..... ....... ......................... .. 5.6.2. Olověné části náhrdelníku z P-103 ··············· ······················································· 5.6.3. Lunicový závěsek ...... ..... ...... .......... ...... ..... ...... .. .. ....................................... .. 5.6.4. Bronzový závěsek ...................................................................................... .. 5.6.5. Bronzový (měděný?) nákrčník ... ................ ............... ... ........................................ . 5.6.6. Spirálová hřivna .......................................................................................... .

77 77 77 78 78 78 79 82 85 86 86 87 87 89 90 91 92 94 96 97 99 100 101 102 104 105 105 107 107 107 109 109

6. Závěr............. ....... ........... .... ... ..... .. .. .... .... ..... ...... ....... ....... ...... .. ................. ........ .... .. .......... .

111

7. Literatura .. ..... ........ ............. ... ........ ...... .. .. ..... ...... ...... ..... .. ...... .. ..... ......................................

129

8. Tabulky ....... ................................. ........... .. ........ .... .................... ..... ...................................... ..

147

9. Souhrn/Zusammenfassung ............................. ...... .. ..... ..... ....... ... .... .......... ..... ................. ... .... ...... .... ... ... .... .... .

243

10. Odborné posudky ........ .. ........... .. ......... ........ ................. . 10.1. Hana Hanáková ..................................................... .. ........ ... ............. .. ...... .......... ....... .............. .. .... ...................................

249

10.2. Tomáš Dacík 10.3. Zdeněk Krato~h~Íi .. ... ........ .... .... .. ...... ....... .... ... ........ ..... .......... ....................... .. .......... .

................. .... ........... ... ......... .............. .. ........................................ 10.4. Milan Stloukal ···························· ·································· ···· ······· ································ 10.5. Tomáš Krejčík ..... .... ................ .... .. ....... ... .... ..... ..... ..... .. ..... ... .................. .... .... ...... .. . 10.6. Marie Kostelníková

······ ····· ············ ·· ····· ····· ······· ····· ············ ········ ································

249 262 269 277 278 283

PŘEDMLUVA

První náměty k novým pohledům na chronologň materiální kultury staré Moravy, spojené s rozpoznáním nutnosti přehodnocení základních východisek i metodologických postupů, jsou spojeny s mým pracovním pobytem v Institutu archeologie Akademie věd SSSR v Moskvě v letech 1974-1975. Zejména zemřelému pří­ teli A. K. Ambrozovi vděčím v tomto směru za mnohé podněty. V té době ovšem kvalitativně i kvantitativně v mnohých aspektech dosud nedostatečné prameny neumožňovaly široce založené studium. Další heuristická práce tedy byla zcela nezbytná. Šťastnou shodou okolností došlo krátce po mém návratu z Moskvy k objevu dvou významných lokalit, pohřebišť v Nechvalíně a v Prušánkách, jimž jsem se vedle mikulčických odkryvů mohl věnovat s kolektivem pracovníků výzkumné základny Archeologického ústavu Československé akademie věd v Mikulčicích . Cenná byla i možnost konfrontovat získaný materiál s dosud nepublikovanými nálezy z pohřebiště v Dol. Věstoni­ cích, stejně tak důležité bylo srovnání s nálezy z pohře­ bišť mikulčických včetně pohřebiště u trojlodní baziliky, které jsem měl k dispozici Jestliže nyní předkládám znovu, již po několikáté, poznatky získané při hodnocení některých jihomoravských pohřebišť, chtěl bych v této souvislosti vyjádřit své díky především někdejšímu generálnímu řediteli Romisch-Germanisches Zentralmuseum v Mainzu K. Weidemannovi. V přátelské a dělné atmosféře jsem jako host této instituce mohl na konci roku 1983 a na počátku roku 1984 položit základy k hodnocení nálezů z Nechvalína, zejména realizovat jejich srovnání s dostupným evropským materiálem se zvláštním zřete­ lem na oblast anglokarolinskou. Rád vzpomínám také na kolegiální pomoc paní M. Schulze-Dorrlamm. Brzy se ukázalo, že samotné nálezy z Nechvalína nemohou být dostatečnou oporou k naplnění rozsáhlého záměru práce. Proto bylo třeba vyčkat dokončení výzkumu v Prušánkách. Již na jaře roku 1989 jsem předložil první verzi zpracování tématu, která tenkrát obsahovala materiál ze všech čtyř sledovaných pohřebišť : 1. nechvalínského (1. N.) a l. prušáneckého (1. P.) i 2. nechvalínského (2. N.) a 2. prušáneckého (2. P.). Práce však měla s ohle-

dem na tehdejší možnosti vydavatele příliš velký rozsah, proto K. Weidemann doporučil přepracovat dílo tak, aby obsáhlo pouze nejstarší skupinu staromoravských kostrových hrobů. To se stalo a na konci roku 1990 jsem před­ ložil rukopis "Nechvalín I. a Prušánky I. -První fáze staromoravských kostrových hrobů", který posoudil J. Sláma Bohužel ani po mnoha letech se nepodařilo nalézt vydavatele. Ani mé opakované žádosti o udělení grantu na zpracování pohřebišť v Nechvalíně a v Prušánkách na počátku devadesátých let nebyly úspěšné . Díky podpoře ředitele Archeologického ústavu AV ČR v Brně P. Kouřila mohl jsem se po roce 2002 vrátit k původnímu záměru a rozšířit analyzovaný materiál o skupinu staromoravských kostrových hrobů z ll. a 12. stol., častěji označovaných jako mladohradištní, které představují důležitý doklad kontinuity sociálně ekonomického vývoje lokalit mimo hlavní politická, kulturní a hospodářská centra staré Moravy. Závěrem bych ještě chtěl zdůraznit, že v předložené publikaci nemohla být věnována stejná pozornost všem druhům nálezů bez výjimky. Je to pochopitelné vzhledem k rozsáhlosti materiálu, který pochází z 854 hrobů. Analyzovány byly pouze ty předměty, které mohly přispět ke zpřesnění datování, tedy k doplnění celé velmi složité konstrukce chronologie materiální kultury časné doby dějinné ve středoevropském prostoru V řadě případů nebylo možné do práce zařadit řadu již hotových pasáží, např. v souvislosti s nálezem zlatých plíšků osvětlit systém měr a vah u Slovanů v časném středověku. Pro mimořádně velký rozsah předkládané studie nebylo možno zabývat se například nálezy ze sídliště, které v Prušánkách bezprostředně v terénu navazovalo na obě pohřebiště. Jistě bude příležitost uplatnit zpracované problémy na jiném místě . Studie v předkládané variantě byla odevzdána 25. 2. 2003. Posudek práce autor obdržel počátkem února roku 2006, do konce dubna byly do textu zapracovány připo­ mínky, zejména doplněna nová literatura a provedeny potřebné úpravy rukopisu. Srdečně děkuji recenzentovi Z. Měřínskému za cenné připomínky a všem, kteří pomohli realizaci záměru .

Zdeněk

Díl II. Katalog

Klanica

8

ZKRATKY

1.

N

před číslem hrobu- Nechvalín, před inventárním číslem vždy předčíslí (číslo lokality) 676.

p

před číslem hrobu- Prušánky, před inventárním číslem vždy předčíslí (číslo lokality) 856.

1. N.

První

2. N.

Druhé

l. P.

První

2. P.

Druhé

M

před číslem

NZ

nálezová zpráva

pohřebiště

v Nechvalíně

pohřebiště

pohřebiště

pohřebiště

v Nechvalíně

v Prušánkách v Prušánkách

hrobu -

Mikulčice

POHŘEBIŠTĚ A PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ, HISTORIE VÝZKUMU

1.1. Nechvalín Poč átke m května roku 1975 ohlásila na základnu AÚ ČSAV do Mikulčic Vladimí~~-Pouchlá, odborná pracovnice kyjovské odbočky Okresního muzea Hodonín (Klanica 1977; 1978), v rámci dohodnuté spolupráce s uvedenou základnou, že při terénních úpravách Qrováděných kyjovským JZD v souvislosti se zakládáním ovocllych·;;;.(tt dochází v !!':Itích Homole, Nivky a Klenča na katastru obce Nechvalín k porušování kostrových hrobů . Když tu-to skutečnost po obhlídce naleziště potvrdil tehdejší pracovník AÚ ČSAV Zdeněk Měřínský, uskutečnil se ve dnech 14. a 15. května 1975 pod vedením autora této studie zachraňovací a zjišťovací odkryv sedmého z neporušených hrobů, které se rýsovaly na ploše skrývané buldozerem. Hrob N-7 se nacházel ve skupině kostrových hrobů sib~ě narušených při zemnJ~Il-p@~~fi ~Pokuct v nich byla nějaká výbava,- ~epod-anlo se ji zachránit. ~-7, který jako první byl odborně proz~ou~án, obsahoval předměty typické-pro výba~~-b~jovnických hrobů velkomoravského období. Díky mimořádnému pochopení představenstva Jednotného zemědělského družstva "Družba" v Kyjově mohly být zemní práce na plánovaném terasovitém uspořádání příkrých svahů v trati Nivky a Homole zkoordinovány se zahájeným archeologickým výzkumem tak, že

e

1ái!!Y

tl

hradiska

==

nad 300m

metu

"'~

s

EB

---===---===:::;20 km

-1--= ~ '--=~ORKŮVKY BOLERADICE

0STRACH2TÍN

buldozerem odkrytá a radlicí uhlazená plocha (obr. 61) byla vždy--před daíšiffi odebifállím zeminy prohlédnuta pracovníky Archeologického ústavu, rýsující se hroby byly prozkoumány a odborně zdokumentovány (obr. 62, 63). Zásypy některých hrobů se však barevně ani sklaelbou hlÍny neodlišovaly od okolního spraš-ového podloží. Pióio -!e~Fiůci Aú čsAv Rostislav Skopal a Radovan ~':!t~- přišli s návrhem na _mechanickou zkoušku konzistence zeminy, prováděnou speciálními ocelovými jehlice~,k:ieré- svou délkou okolo ioo c!ll pomohly zjistit řadu hrobových zás ypů, neodlišujících se od podloží výplní hrobovtrjámy. V těch případech, kdy se ani soudržnost výplně hrobových jam netišila od neporušeného podloží, docházelo nezřídka k tomu, že se kostra objevila až pod radlicí buldozeru. Před započetím terénních prací v-Nechvalíně byla nejdříve z celé plochy plánovaných úprav odebrána ornice, lze tedy předpokládat, že na celé ploše byia ~bě pohřebiště v letech 1975 a 1976 prozkoumána v úplnosti a byly zachyceny všechny zachované kostrové hro_by. Jiná situace by ta-s hfoby žárovými. Myslím si, že nebylo v našich silách všechny zachytit. První nechvalínské pohřebiště (!_:__~)~.Y1~~II1Í~t~n_o na vrcholu a na jižním svahu_ll~vysoké_~o návrší. 2. pohře­ biště (7. N.) leželo na severním a východním úpatí výrazného kopce s názvem J-9enča (obr. 2). Název trati pochá-

-

Obr. 1. Situace jihomoravských lokalit z 8.-1 O. stol.

--

- --

10

11

zí ze staročeského "kleničí", klenicový porost, staročesky klenica =babyka (Acer campestra, druh javoru) nebo klen · ' (Acer pseudoplatanus), rovněž z čeledi javorovitých. Dnešní podoba se vysvětluje zánikem samohlásky -iv nepřízvučné druhé slabice -ni-, pšenca místo pšenice v moravských, ale například také i v chodských dialektech (srv. např. Olivová-Nezbedová ad. 1995). Prozkoumaná plocha nechvalínského naleziště ukazuje několik dílčích skupin kostrových hrobů. N~l!lenší z nich byla původně rozložena na jihozápadním svahu kopce Homole, na terénl}Í vlně, která se stáčela směrem k západu. Tato skupina je částí I. N. a čítá jen patnáct hrobíl: z toho se dochoval j~sfen~á,J:()Vý. Asi 50 severovýchodně od této části pohřebiště je hlav_11!_~~upina hrobů. Převážně se jedná o hroby kostrové, žárové_hroby se soustřeďují při jihovýchodním okraji skupiny. Celkem jde asio -~smnáct-hrobíl, z_ nich Šest žárovych. Hlavní část 1. N. byla situována na jižním svahu kopce Homole, jen málo hrobů bylo položeno na východním svahu kopce. Žárové hroby jsou nejníže, z hrobů s nálezy byl neiblíže k vrcholu kopce, ještě na jižním svahu Homole, mužský hrob N-7. Na východním svahu je nejblíže vrcholu hrob N-24. Mezi první a druhou částí I. N. se rozkládalo kdysi sídliště s lineární keramikou, výrazně nenarušené žárovymr ani kostrovýrlů-hroby slovanského období. Některé z nepravidelných jam tohoto sídliště, v nichž nebyly nalezeny žádné datovatelné předměty, ani keramika, a které obsahovaly jen nevýrazné popelovité vrstvičky, se nijak výrazně neliší od publikovaných zbytků slovanských žárových hrobů ze 7.-8. století (Adamikowa 1975-1979, 2, 66 a n.).

T

m

V~~hol

druhého kopce zvaného Klenča se nacházel 200 msměrem na JVV od Homole. 2. N. se v protikladu k I. N. rozkládá '!:lSe~~!flÍm svahu kopce, při­ čemž jeho relativně nejnižší část na úpatí Klenčí byla pra~d~pod~bně zničena_ úpravami pole, které se zde vysokou mezí zařezávalo do svahu. Při dřívějších zemních pracích byla, podle svědectví místních obyvatel, porušena řada kostrových hrobů. Další svědectví starých pamětníků v obci Nechvalín zní: p~~a na obou kopcích ležela od nepaměti ladem. Teprve na počátku 20. století b,y:la místa, kde se rozkládají popsaná pohřebiště, poprvé zorána velkými pluhy. Jako důvod, proč se tady půda neobdělávala dříve, uvádějí staří obyvatelé Nechvalína, že zde byly těsně vedle sebe různé větší či menší "kopeč­ ky", kterých bylo značné množství. Zdá se, že počátkem 20. stol. byl v těchto místech silně porušen slovanský ~~hylník (obr. 2, 3, 4). Původně mohylový charakt~r pohřebiště může být důvodem poněkud svérázného u~p_o!ádání hrobů. Zejména !9_platí o hlav'!!_č_á~ti_L]'L, jehož plán činí dojem značné neuspořádanosti a chaotičnosti vzájemných vztahů jednotlivých skupin hrobů i jejich orientace. 2. N. má poněkud ~dlišný charakter. Především zde nejsou zastoupeny ?árové hroby, což by mohlo naznačovat mladší ciatování. Další pozorování si zaslouží naši pozornost. Podle orientace lze hroby na 2. N. rozdělit do dvou skup_in. Na severozápadní straně isou hroby blížící se zápaclQvýchodní orientaci, podle nálezů jsou relativně mladší. Jihov)'ch_()~ní, nejpočetnější část hřbitova tvoří ?roby severojižnější orientace se st~~ŠÍI11 ~att~r~ál~m. př('!sně

-==--=o-52"c0==~100 m

';;.o

JZD

____ _j

Obr. 2. Nechvalín, okr. Hodonín. Dvě pohřebiště z 8.-11. stol. Nálezová zpráva v archivu AÚ AV ČR Brno č. j. 727/77, s. 41. 1. N. na západní straně, východně 2. N.

Pohřebiště z doby laténské, jehož zpracování publikovala E. Bučíková (1985), čítalo nejméně o_smnáct . hrobů. U dalších (N-111, N-147, N-151, N-163, N-165) , vzhledem k orientaci nelze datování do doby laténské vyloučit, protože však jde o hroby bez n~lezů, nemůže­ me s jistotou toto datování ani potvrdit. Pozoruhodné je, že hroby z 9. a 10. stol. nikde výrazně nenarušují jámy hrobů doby laténské. V některých případech, např. Nlin a N-126, odlišně orientované slovanské hroby byly vyhloubeny tak, že sice došlo k porušení starší laténské hrobové jámy, nikoliv však vlastního pohr'bu. Vyskytl se i případ plného respektování laténské hrobové jámy, jak to vidíme u N-97, položeného rovnoběžně s kostrou laténského hrobu N-98, v její těsné blízkosti. Z uvedených skutečností lze vyvodit možný závěr, že ~ostro_yé hroby z doby laténské mohly být na povrchu určitým způsobem patrné ještě v době, kdy zde byl založen slovanský hřbitov. Proto byly respektovány. Výzkum v Nechvalíně trval dvě léta, na podzim v r. 1976 skončil. V jeho průběhu byla prozkoumána nejen slovanská kostrová pohřebiště, ale i kostrové pohřebiště z doby laténské, slovanské žárové hroby a J'ravěké sídlištní objekty různého stář_í. Ukázalo se, že lokalita přes svoji zdánlivou odlehlost od hlavních center kulturního dění, ať pravěkého nebo také časně středověkého, se nachází uprostřed bohatého osídlení (srv. Stuchlík Klanica- Měřínský 1997). Při výzkumu I. N. byly objeveny neolitické sídlištní objekty, dokládající osídlení lokality v době kultury s vypíchanou keramikou a kultury s moravskou malovanou keramikou, která zde má určité vztahy ke kultuře jordanovské. Do počátku eneolitu patří na lokalitě ojedinělé nálezy kultury nálevkovitých pohárů. Výrazné jsou doklady pozdního eneolitu, reprezentované v Nechvalíně pěti hroby lidu se šňůrovou keramikou (Nekvasil 1982). Jeden z těchto hrobů obsahoval mimo jiné šest nádob, měděnou dýčku, měděné šídlo a kamenný sekeromlat. Návrší Nové hory s opevněným sídlištěm z konce starší doby bronzové v katastru obce Věteřov, které je eponymní lokalitou, leží jen tři kilometry od Nechvalína V Nechvalíně samotném bylo dále zachyceno sídliště horákovské kultury a sídliště laténské. Bohaté laténské osídlení v Nechvalíně, reprezentované kromě sídlištních objektů již zmíněným pohřebištěm (Bučíková 1985), je dokladem posledního relativně intenzivního osídlení regionu v době před historickým vystoupením Slovanů. Ve srovnání s kulturou doby laténské jsou nálezy doby římské a stěhování národů v okolí Nechvalína ojedinělé ~velmi vzácné, v Nechvalíně samotném pak vůbec žádné. Už od třicátých let 20. století známe nálezy sídlištní keramiky staršího hradištního období v Dambořicích, asi 10 km západně od Nechvalína (Vrbas 1930, 21), kde kromě sídliště bylo roku 1929 vykopáno 12 žárových hrobů, zajímavých především svou nezvyklou polohou v poměrně značné nadmořské výšce (srv. Stuchlík- Klanica- Měřínský 1997, 40). Při výzkumu slovanského pohřebiště na západním okraji obce Nechvalína byly v obdobné situaci _žárové

z

hroby, rozptýlené mezi hroby kostrovými. S velkou pravděpodobností šlo v řadě případů o hroby bezurnové, kdy se popel z pohřební hranice sypal do malé jamky. Ve zbytcích kremace se v nechvalínských hrobech nacházely zlomky keramiky zhotovené vyspělou hrnčířskou technologií. Jsou zdobeny vlnovkou, která nebyla vyrývána -jak to bylo obvyklé - do rotujícího hrnce, nýbrž n(l povrch nádoby stojící (obr. 9). Mimo keramiku a spá-. • lené kosti nebyly v žárových hrobech zjištěny žádné dE~inálezy.

Nechvalín leží 23 km vzdušnou čarou severně od Lze předpokládat, že na pravém, zvýšeném břehli- říčky Kyjovky, která se ve středověku vlévala do silně rozvětveného a meandrujícího toku řeky Moravy v blízkosti Mikulčic, vedla intenzivně používaná komunik(lce. Svědčí o tom jiŽ v časně slovanském obdobfřada sídlišť na březích Kyjovky, mimo jiné Lužice (Jelínková 1985, -457-=-460), Mutěnice (Klanica 1981, 150-151) a další. V Mutěnicích lze předpokládat rozdělení cesty na východní kyjovskou a západní ždánickou větev. Západní kyjovská cesta možná vedla dál proti proudu říčky Kyjovky a podél jejího toku procházela asi tři kilometry východně od Nechvalína. U dnešních Bohuslavic, kde byl objeven mohylník s padesáti mohylami" (Dostál 1966, 108-109), překračovala Ždánský les směrem na Brankovice s bohatým depotem (Bartošková 1986, 1011) a vedla dále do údolí říčky Litavy. Východní větev uvedené cesty naproti tomu směřovala podél mutěnické­ ho potoka k doposud neprozkoumaným slovanským sídlištím, z nichž některá - například Valy na rozhraní katastrů obcí Mutěnic a Čejče - vzhledem k výhodné strategické poloze mohla být dokonce i opevněna. V tomto mikroregionu bylo nedávno prozkoumáno zajímavé slovanské pohřebiště se starobylými rysy v materiální kultuře. Odtud i>ochází jeden i mála nálezů ostruh s liáčk.y z kostrového -nrobu(Kavánová 1982, 504, obr. 6:3). Cesta pak-sevši pravděpodobností pokračovala proti proudu Trkmanky katastrem obce Krumvíř, kde máme doloženy z dřívější doby nálezy litých bronzových kování ze 7.-8. stol. (Červinka 1928, 197, obr. 71), dále k Želeticím (Dostál 1966, 193) a Nenkovicím, kde B. Klíma prozkoumal menší pohřebiště z 9. stol. Odtud cesta vedla asi přes Draž~vky údolím Soudného potoka k nechvalínskému pohřebišti. Nálezy depotů z předvel­ komoravského období v Mutěnicích (Červinka 1933, 47; Pleiner 1967, 119) a severně ve zmíněných již Bra11_k_o_vi~~-h naznačují význam předpokládaných komunikací v sociálně-ekonomické struktuře slovanské společnosti staré Moravy již od 7.-8. stol. (Rosák 1973, 143-147; Měřínský 2002, 325-331; Měřínský - Zumpfe 1998, 173-181; Drozdová ad. 2005, 167-179). Doklady slovanské kultury z 9. stol. se v okolí Nechvalína, kromě zmíněných už lokalit, vyskytují v řadě míst (Červinka 1933, 38). Například ve Stavěšicích byla již v období mezi dvěma válkami zjištěna dvě sídliště. Ojedinělé nálezy pocházejí také ze sousedních Ostrovánek. Na západním konci obce Věteřov byla ze stěny úvozové cesty vytažena železná radlice, z Lovčic se uvádí železný srp (Stuchlík- Klanica- Měřínský 1997, 41 a n.). Mikulčic.

_. 1\J

~

c5

~ ,.

(i)

~

~

·o/) !.JCn

c)'

20m

•7

_!ll?T~\f_~ké ~_oby. Místo bylo o~áz;en~ovocnými str~nn_y,

takže záměr provést systematický výzkum byl v sedmdesátých i osmdesátých letech velmi obtížně realizovatelný. Bohatství nechvalínských nálezů a jejich úzká souvislost s výraznou koncentrací slovanských lokalit- Bohuslavice, Ždánice, Strážovice, Kyjov- jmenujeme-li alespoň nejdůležitější, I!_ás vede k částečnému přehodnocení P!~ds_!~v o_ velkomoravských sociálně ekonomických ce~~(!_Ch. Nelze pochybovat o tom, že i mikroregion s uváděnými lokalitami měl v rámci velkomoravské společenské struktury významné postavení. Proč tomu tak bylo, to je otázka, na kterou dosud neznáme jednoznač­ nou odpověď. Někteří badatelé se podobné problémy snaží vysvětlovat křížením toho, čemu se obvykle říká o~chodní cesta Domníváme se však, že i průběh komunik_ací musel vycházet ze sociální a ekonomické potřeby. Určitým vodítkem pro zjištění významu naznačené oblasti by však mohl být výskyt železné rudy. Existuje k tomu řada dokladů z období středověku, kdy byla yyužívána dnes již ekonomicky nevýznamná ložiska v prost2ru strážovického kopce (Koutek 1974; Krejčíř- Strejn 1962). Ač dosud přímé doklady železářské produkce v bezprostředním okolí Nechvalína postrádáme, nelze vyloučit, že právě taková hospodářská činnost mohla mít v pojednávané oblasti velký význam. Nechvalín dělí od velkomoravského centra v Mikulčicích přesně stejná vzdálenost, jako je z Nechvalína do Starého Města Hovoří-li se tedy o zázemí velkomoravských center, mám na mysli jak Mikulčice, tak také i Uherské Hradiště se Starým Městem . I na spojnici Nechvalína s touto oblastí bychom našli na jižních svazích Chřibů řetěz lokalit z 9. století.

1.2. Prušánky Při

hloubení základů k zakotvení hydroglobu na pozemku JZD v Prušánkách na_razili dělníci na ko~~' u které ležely z}até náušnice. Dne 20. srpna 1975 byl nález ohlášen na pracoviště Archeologického ústavu ČSAV v Mikulčicích. Naleziště leží na mírné vyvýšenině severo-severovýchodně od kóty 202 na západním okraji obce Prušánky (obr. 53), jižně od silnice z Prušánek do Moravského Žižkova (obr. -5). Původně byl osou krajiny potok Prušánka, jeden z posledních pravobřežních přítoků říčky Kyjovky před jejím soutokem s Moravou. Dnes je naleziště z daleka patrné podle stavby vodárenského objektu. Z obhlídky terénu bylo zřejmé, že hrob není ojedinělý, a proto byl pod tlakem dalšího pokračování stavební činnosti neprodleně zahájen zachraňovací výzkum, při němž bylo pod vedením autora těchto řádků a za technické spolupráce R. Skopala v době od 27. srpna do 1. října 1975 prozkoumáno pr'l_ních 31 hrobů 1. prušáneckého pohřebiště (I. P.). Pro naléhavé úkoly v souvislosti s odkryvem sídliště v Mutěnicích byl pak další terénní výzkum p_!~ru­ ~en. Po ukončení prací v Mutěnicích se 2. května 197?_ výzkum začal na I. P. znovu a trval do 20. října 1978 (obr. 51, 52). Byly prozkoumány a dokumentovány hroby P-32 až P-150. Dne 23. dubna 1_979 jsme znovu

zahájili práce, které trvaly do 31. října téhož roku. Prozkoumány byly na I. P. hroby~l_51 a~ P~219 . P_::_!73 byl zjištěn ve vzdálenosti asi 400 m západně od 1. P. , byl poměrně bohaty, našlo se při něm sedm měděných náušnic. ~olem hrobu byla objevena zajímavá skupina sídlištních objektů, rámcově z 8.-10. stol. Kromě toho došlo při melioračních pnicích, prováděných v blízkosti I. P. v průběhu roku 1979, ~ odkrytí dalšího sídliště. Asi 200 m~trů jihozápadně od 1. P. bylo objeveno pohřebiště 2. P. a prozkoumány z něj hroby P-220 až P-234; posledlúm v r. 1979 prozkoumaným hrobembyl P-243. 14. dubna 1980 pokračovaly terénní práce znovu, trvaly do 18. října toho roku. Byl stanoven západní okraj 1. P. a prozkoumány hroby P-244 áž P-310, číslo P-270 bylo vynecháno. Zbývající jižní skupina hrobů na 1. P. byla prozkoumána až roku 1983, tedy P-569 až P-589 (obr. 6). Práce na 2. P. byly, jak jsme již naznačili, zahájeny ve větším rozsahu až v roce 1981' kdy jsme prozkoumali nejmladší severní část pohřebiště . V roce 1982 se pokračovalo dále na 2. P. směrem jižním a zkoumala se i část jižně od větrolamu. Roku 1983 byl dokončen odkryv zbývající části s výjimkou plochy zalesněné pásem vět­ rolamu. Byrokratické překážky byly příčinou toho, že zbývající část 2. P. mohla být zkoumána na místě vykáceného větrolamu až od září 1_?85. Teprve koncem roku 198~ byla uzavřena při technické spolupráci s R. Rutarem poslední etapa výzkumu pohřebiště prozkoumáním hiobů P-631 až P-676 v západní části bývalého větrola­ mu (obr. 7). Po stránce geologické tvoří podloží v Prušánkách v~pnité váté písky a písčitá spraš pleistocenního stáří, pravděpodopbně se jedná o wtirmský glaciál. Vrstva ornice mocná průměrně 50 cm, někdy dosahující síly až metru, ležela na tmavé podzolovité vrstvě o síle asi 30 cm, ta pak na písčitém nebo silně jílovitém podloží, zejména v jižní části 1. P. Základní metodou terénních prací byl plošný odkryv, k~_mbinovaný se sondáží 11(1 C>_~~j~~~Jmo~~J2~0~~y. Ornice byla zpravidla skrývána mechanicky, buldozerem, plocha pak vyčistěna a tmavě se rýsující hrobové zásypy vybírány ručně. Lokalita Prušánky se nachází jen I O km západně od Mikulčic (srv. Škojec 2000, 456). Situací a vývojem osídlení v zázemí Mikulčic jsme se zabývali v několika publikacích (Klanica 1984; 1987 A), takže není nutno znovu se k těmto problémům vracet. Je možno pouze shrnout, že Prušánky pa tří ke druhému pásmu osídlení zázemí hradiska, které mělo vlastní sociální strukturu a - nezaniklo spolu se zhroucením správního centra v Mikulčicích. Je součástí oblasti s bohatým slovanským osídlením v době před vytvořením současné sítě osad. Oběma lokalitám, Nechvalínu i Prušánkám, jsou společné základní rysy historického vývoje v 7. -ll. stol. v pravobřeží řeky Moravy. Zejména Nechvalín, ale zčásti i Prušánky nebyly přímo závislé na centrálním hradisku v Mikulčicích a nedotkly se jich události spojené se ztrátou funkce hradiska v I. polovině 10. stol. Obě pohřebiště zrcadlí vlastní sociální strukturu a její relativně samostatný vývoj.

I

I I

r -- ------- - -' I

I

I I

,-- - - ----' 1

I I I I I

I

I

I I I I

i_ ______ ___ _ _lI

I

I

I I

I I I I

L----- - - - - - --- -- -- ----- ----- --------- - -~

----

li ~~ ----~

L

0§

·8

J

2.

POHŘEBNÍ RITUS

Způsob pohřbívání má určující vliv na stav pramenného materiálu, který získáváme z pohřebišť. Vzhledem k poměrně rozsáhlým a v určitých oblastech i četným žárovým pohřebištím s keramikou pražského typu jsou žárová pohřebiště konce 7. a první poloviny 8. století poměrně vzácná. Platí to pro celé území Moravy a také pro Čechy, kde k přechodu od kremace k inhumaci dochází později. Ještě později je tento přechod zaznamenán severně od hranic Čech a Moravy, například v Polsku. V Prušánkách a Nechvalíně jsme při terénním výzkumu záhady pohřebního ritu v době před přecho­ dem k inhumaci pozorně sledovali. Jen tak se podařilo některé jevy zachytit. Teoreticky je třeba poč ítat ovšem i s takovým pohřebním ritem, který nezanechává výrazněj Ší stopy v archeologickém materiálu. Nepočítáme ovšem s krajnostmi, jaké popisuje například Hérodotos (1, 216): Skythové či Masagetové - "Jejich život se končí jen jedním způsobem. Když člověk velmi zestárne, sejdou se všichni jeho příbuzní , obětují ho a spolu s ním i dobytčata Maso uvaří a snědí. Takovou smrt považují za nejblaženěj ší. Zemře-li někdo nemocí, toho nejedí a pochovávají do země a považují to pro něj za velké neštěstí. .. "

I

I

I

I

I

L

Obr. 8. Žárový hrob N-83.

Na rozdíl od teoretických prací, zabývajících se způ­ sobem života dávných společen stev, není v předložené studň osvětlení změn pohřebního ritu cílem, pouze pros tředkem k dotváření chronologického systému. Na opuštění žárového pohřebního ritu, jenž byl zřejmě v i . stol. ve středoevrops kém prostředí převládající, budeme pohlížet předev š ím z těchto as pektů. Tím spíše, že !ce společenskému významu přechodu od žárového ke kostrovému pohlebnÍmu- ritu jsme již jisté stanovisko měli příJ ~žitost zaujmout (Klanica !?.85 B, 108-109).

2.1. Žárové hroby Na 1. P., 2. P. a na 1. N. mají získané doklady žárového pohřebního ritu rozdílnou kvalitu a ne vždy jsou zcela jednoznačné , jak vyplývá z příslušných popis ů terénní situace i z přiloženého posudku M. Stloukala Je třeba znovu upozornit, že klasické urnové hroby zde chybí. Na !..:__~. je to možná způsc)Eieíí.o.. jejičii rozrušením. Byly nalezeny určité zbytky, takže existenci urnových hrobů m.Ílženíe předpokUidat. Na C J>. ani na 2. P. popelnice nebylyzjlštěny, jedilá se pravděpodobně -o-stopy jámový~_}áro~ý-~.!:___h;:~~ů či doklady kremace v · z~sypu hrobů kostrových. Situace na 1. N. je taková, že zlomky spáiéíí.ych.kostÍ byly zejména -v-N-39, N-69, N-83, N-

21

20

Obr. 9. Keramika z hrobu N-83. lnv. 676-73175 (nahoře).

676-66/75 (dole),

87, N-88, N-89. Ne všechny však pokládáme za žárové hroby. V N-39 byly spálené kosti v zásypu kostrového hrobu, v N-87 jen uhlíky a keramické střepy bez spálených kostí, arnové žárové hroby reprezentuje asi N-88 (tab. ll: 1-4) a N-69 (tab. ll: 5-6). Podobně tomu bylo na 1. P., kde máme zaznamenáno pět případů: P-21, P39, -P-76, P-577, P-578. V P-21 se jednalo o kremaci • nedospělého jedince v kostrovém hrobě ženy 50-60 let staré. P-39 je bezurnový dětský žárový hrob, za urnový silně rozrušený hrob můžeme pokládat P-76, což byly pozůstatky kremace dospělé osoby. V zásypu ženského hrobu P-577 se našly přepálené kosti dospělého jedince. Nejistého původu jsou přepálené kosti v P-578 a P-584. Problém sám o sobě je P-587, skrčená kostra, položená obličej~_rn~~_()hniště v jám_ě se S!~pami pálení. Je zřej­ mé, že prakticky neexistují dva zcela stejné příklady, proto nelze provést odůvodněné třídění získaných poznatků (srv. 10.4. M. Stloukal, s. 277). Podle našeho názoru získaný materiál naznačuje biljtualitu 1. N., 1. P. a 2. P. Nálezy přepálených kostí jsou v rámci 1. N. i 1. P. situovány více v jižních částech plochy, na níž. se pohřbí­ valo. Na 1. P. vŠakje koncentrace výraznější než na 1. N. Je to pravděpodobně protO,Ye 1.-P. bylo zkoumário-ielíi~ tivně málo porušené, zatímco povrchová vrstva na 1. N. byla před zahájením výzkumu zničena V této souvislosti je zajímavý P-440, jediný případ nálezu přepálených kostí na 2. P. Šlo zřejmě o urnový hrob (tab. 63:18-20),

l

'ri1 Í

č.

zachovaný těsně při okraji větrolamu, kde nebylaprovádě~a 111\lbók.á. orba M~l11oll.cl1te_{!i-i'ťt_voctně být i více, což platí též o 1. P. a 1. N. P-440 byl situován v jihovýchodní skupině hrobů na 2. P. Lze potvrdit závěr v tom smyslu, že starší způsob pohr'bívání se více projevuje v jižních částech prvních pohřebišť. Pokud se týká kulturně-chronologického zařazení, je možno získané poznatky rozčlenit do několika okruhů. Především jsou to poznatky o pohřebním ritu samotném. Na kostrových pohřebištích moravských nejsou jámové žárové hroby nikterak časté, více se vyskytují urnové žárové hroby, například v severní části pohřebiště Na valách ve Starém Městě u Uherského Hradiště (Hrubý f955, 53). B. Dostál (1966, 24) konstatoval, že biritualita moravských pohřebišť je typická pro mohylníky. Pohřebiště s plochými hroby v Količíně, Držovicích a Brněnských Ivanovicích, pokud se týká indicií o jejich biritualitě, nepokládal za dosti průkazné. Vý~_kyt bezurnových žárových hrobů na kostrových pohřebištích je závislý podle našeho názoru do značné míry i na _!lletodách terénního výzkumu (Klanica 1986, 194 a n.). Jiná situace je při výzkumech žárových pohře­ bišť, kde máme k dispozici poznatků více. Napřiklad na Pohansku u Břeclavě (Dostál 1985, 15 a n.) bylo z 55 žárových hrobů 7 bezurnových, v lese Trnava ze 16 dva, ve Staré Břeclavi ze 34 šest, poměr je tedy kolem 1218 %. Na Pohansku se jámové hroby soustřeďovaly v jihovýchodní části pohřebiště, jejich absence v severozápadním cípu hřbitova je zcela patrná (Dostál 1985, obr. 3). Bezurnové žárové hroby se podle H. Zoll-Adamikowé c1:iočCP~ 163, P-171, P18I:'P~200, P-201, P-207, P-209, P-217, P-237, P-238, P-300, P-304, P-575, P-580, tedy 19 případů . Je však třeba rozlišovat. Op_I~\fdii v _r()~~