Nevšední a tajemná Praha (Unusual and secret Prague) 9782361950903

Téměř neznámá mistrovská díla secese, tajemství hradních alchymistů, význam palindromu z Karlova mostu, tajemství kabbal

392 67 75MB

Czech Pages 249 [127] Year 2014

Report DMCA / Copyright

DOWNLOAD FILE

Polecaj historie

Nevšední a tajemná Praha (Unusual and secret Prague)
 9782361950903

Citation preview

NEVŠEDNÍ ATAJEMNÁ

éměř neznámá mistrovská díla secese, tajemství hradních alchymistů, význam palindromu z Karlova mostu, tajemství kabbaly z židovského města, uschlá zlodějova ruka v kostele, socha s vyhřezlými útrobami, místo pražského Quasimoda, největší aerodynamický tunel v České republice, zlomek egyptské pyramidy na psím hřbitově, hodiny otáčející se pozpátku, muzeum v modrém pokoji téměř slepého skladatele ... Praha je důležitým místem pro milovníky architektury, od gotiky, přes renesanci, barok a secesi, až po kubismus, hlavním evropským městem alchymie a esoterismu XVII. století, je jednou ze světových metropolí, v níž je shromážděno nejvíce zázraků skrytých před veřejností.

T

Martin Stejskal, malíř, hermetik, specializující se na málo známou historii, vynikající znalec města, v němž dosud žije, otvírá brány k jednomu z nejtajemnějších a nejvíce fascinujících míst světa. Nepostradatelný průvodce určený všem, kdo si přejí lépe poznat Prahu, zejména těm kdož chtějí odkrýt jinou tvář města.

JoNGlez

ISBN: 9?8-2-36195-090-3

17,90€ [email protected] www. editionsjonglez.com

I I 11111

9 782361 950903

v

,

NEVSEDNI , ATAJEMNA PRAHA Martin Stejskal

JoNGlez

SLOVO VYDAVATELE

S velkým potěšením jsme přivítali koncepci průvodce

Nevšední a tajemná Praha

a doufáme, že stejně jako my, budete s ním moci i vy odkrývat neobvyklé, tajemné nebo méně známé aspekty města. Některá z míst jsou doprovázena tematickými rámečky osvětlujícími jisté dějinné události, vykládají méně známé termíny nebo uvádějí historky dovolující porozumět městu v jeho úplnosti. Nevšední a tajemná Praha také ukazuje na mnoho viditelných detailů na místech, která někdy denně navštěvujeme, aniž bychom si jich povšimli. Jsou pozváním k pozornějšímu pohledu na městskou krajinu a obecněji prostředkem, jak pohlížet na město se zvídavostí a pozorností, které často osvědčujeme na cestách ... Komentáře

k této příručce a k jejímu obsahu, jako informace o místech, která jsme do ní nezařadili, jsou vítány. Dovolí nám obohatit budoucí vydání tohoto průvodce. stejně

Neváhejte nám napsat: Éditions Jonglez, 17, boulevard du Roi, 78000 Versailles, Francie. mailem: [email protected]

NEVŠEDN Í A TAJEMNÁ PRAHA

N

l •

Horoměřice

Vokovice

Veleslavín Žižkov

Obora Hvezda

Olšanské hřbitovy

Přírodní park

OBSAH STARÉ MĚSTO - JOSEFOV

Golem a židovská kabbala . . . . . .. . ............ .. . .. .... 66

Královská cesta - její zjevný a skrytý smysl .. .. . . . . .... . ... 16

Orloj ze židovské radnice. .

Co je alchymie? ... ... . .. . ................... . ...... 18

Davidova h vězda pochází z Prahy?. . . . . . . . . . . .

Dvanáct fází alchymistického Velkého Díla a jejich symboly .... .. 19

Re li éf vousatého muže ve zdi ....

Symbolismus domu „U černé matky boží" . .

Další sta ré povodňové značky v Praze: . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. .... 23

. ..... . ... . ... ... 69 . ... . . .. . 69

.............

?1 ?1

Socha Věžníka .

. . ... . .. .... . .... . ?3

Černé madony- jsou to pokřesťanštěné pozůstatky dávných kultů? 24

Taje Karlova mostu

. ..... . . .. . ... ... . ?4

Dům

„U zlatého anděla" . . . . . . . . . . . .

Pa lindrom Karlova mostu: 135?9?531 .

Dům

„U bílého páva" . . . .

Prašná brána: na prahu alchym ické cesty.

. . 23 . ... 26 . . . .. . . . ...... . 2?

Skrytý symbolismus domu U černého slunce.

. . . . ..... . . 29

Zelený muž z Karolina. . . . .

. ... 31

?5

Kar l ův most a astro logie . ...... . .

Symbolismus sochy sv. Kryštofa . .. .

. .... .... .. .. ?5

.... .. . .... .. ... ??

Legenda o svatém Kryštofovi, nosiči Krista .... .. ...... . .... ??

Další skulptury zelených mužů v Praze: ... ....... . . ... .. .. 31 Dům

„U zlatého kola" . .. . .................... .. ..... .. 32

Dům

„U zlatého úlu"

.. 34

Řád Růže a Kříže: esoterický řád a křesťanská mystika.

. .. 36 . . 39

Kuriózní socha ch lapce . .. ....... .

NOVÉ MĚSTO Poštovní muzeum v biedermeierovském interiéru ...

. .. 80

Obraz Pijáka abs intu ... . ...... ..... .. ..... .. .. ... . ... 41

Symbo li sm us s lun eční ho domu .

Absint v Čechách ....... ........ .... .. .. ..... ....... 41

Legiobanka s „ob lou čkovým kubismem" .... . . .

Uschlá z lod ějova ruka ......... . . . ... . .... ......... .. . 42

Diskrétní průmys l ová památka .. . . . .... . .

Zaživa pohřben .

Symbo lika domu „U zlatě lodi" .. . ...... .. ..... . . . . .. . . . . 84

. ......... . ... .... .... . ..... . . 43

Medailony domu „U kamenného beránka " . . . . . . . . . . . . . . . .

. 44 . . 4?

Pražský po ledník. . . . . . . . . . . . . . . .

.. 81 . 82 ..... ... .. 83

Nejkrásnější páternoster v Praze ..... . ...... . . . ......... 86 Proč název páternoster? . . .

. .. . .. . • ... . . 8?

. ... 48

Pražské volně přístupné páternostery .... ... ... ... ...... . 8?

Moderní maskaróny z Obecního domu . . .. .. ...... ...... .. 49

V+W z reklamy na zastrčené zdi ........ . ...... ... . ...... 89

Bílé kříže u Staroměstské radnice . . . . . . . . . . . . . . . . Taje astronomického or loje . . . . . . . . . Sgrafito panny vystřikující z prsů mléko .

. .. 51 . ... . . ... 53

Osvobozené divadlo a V+W . . .

.............. .. ..

89

Žába z paláce U Nováků.

.. 90 91

Skrytý symbolismus domu „U dvou medvědů" .. ... ....... ... 55

Zv lášt ní setkání baroka a kubismu. . . . . . . . . . . . . . . .

Socha zkameně l ého rytíře. . . . . . . . . . . . . .

Znamení domu „U biskupské čep ic e" .... . . . . .... .... .. .... 92

Nekonečný

Socha

. . . . 5?

sloup. Idiom.

ďábla .

. . 58

. ........ .

Ďábel v Praze .. .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59

Muzeum v pokoji Jaroslava Ježka. . . . . . . . . . . . . Jaroslav Ježek . . . Seda dlo

č.

. .. . . . .... 56

. .. .............. .

1 Staronové synagogy .. .

. .. ... ... 61 ... .... . 61 ....... ... 62

Andě l é ze Ša lamou nova chrámu v Jeruza l émě ... . . ... ....... 62 Proč

se ve Staro nové synagoze dosud dvakrát

Lpívají ža lmy 92 a 93? . J hud

Lčw

. ..... ......... .......... 63

ben Becalel - rabín posedlý kabba lou a alchymií? .... 65

NíVŠrDNf A TAJE MNÁ PRAHA

Gustav Meyrink ..

93

Etalon Pražského lokte ... .... . . . .. . ....... .

. . 95

Definice metru od 1?91. . ... .. ..... . . .. .......... . . . Palindrom z radni ce .... .

Řetěz brány Nové radnice .

95

. .. ..... .. ..... 96 .............

Alchym ické fresky z Faustova obydlí

. .. .. 9? .. 99

Díra, kterou odnesl Mefistofeles Fausta do pekel? ...... ... ... 99 Pravý doktor Johann es Faust .. .... . ... .

100

Nabarvený tank z Policejního muzea .. ..... ... ... .. . . .. . 101 Antropologické muzeum A. Hrdličky . . . . .

. . . .. .... 103

NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

OBSAH Dělové koule na kostele sv. Karla Ve likého . ... • .. .. ... .. . .. 105

V kouři viděli ďáb l ův úšklebek . . .... . ..... . ..... . ..... . 105

H RADČANY

Praž ské hradby . .

Hermetický symbol ismus Belvederu .......... . ..... . ... 134

. . ...... . . ... . . .. ... .. .... 105

Zbytky gotického opevnění ... . ............ . .. . . . .... . 107 Ohnivý pes v Horské ulici . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107

MALÁ STRANA

Míčovna

a kuriózní sgrafito . . .

. ......... . .. . ..... . 137

Kuriózní socha ženy v rozk ladu . . . . . . . . . . . . . . . . .

139

Alchymisté na H radě . . . ..... .. . .... . . ... . .

140

Kodexgigas č i Ďáb l ova bib le ... .

142

Lapidea columna ....... .... .. .. .. . ....... .

111

Vojničův rukopis: ,,Nejzáhadnější manuskript světa".

Dům

113

Rudo lf li. - man iodepres ivní císař . ..

„U zlatého jablka" .. .. ...... . . .. .. . .. . . .

Symbolika znamení dvou sluncí ...... . . .

114

Kuriózní připomínka popravy .. . ..... . ....... . . . . . .... . 115 Fantomy Malé Strany .

. ....... .. .

115

Kostel sv. Mikuláše - předpos l ední fáze alchymické cesty Prahou. 117

. ... 139

Taj e koste la Svatého J i ří . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

143 ... 144

Rudolf li. a esoterismus . . . . . . Taje Jeleního

145

příkopu

Nejstarší pražské

145

sluneční

hodiny . ... ........ . . . . . .

Basre liéf rotující hvězdy ...... .

147 . . 148

119

Rotující hvězda: hexagram a svast ika. ... .

Basreliéf trojího st isku rukou .. .. . .

121

Šesticípá hvězda: magický ta lisman ..... ..... . .. . .. .

150

Da lší zednářské pozdravy na pražských fasádách . .... .

12 1

Alchymie v Sasko-Lauenburském pa láci . .

152

Pozdrav svobodných zednářů ... . .......... .

121

Dva

Ostatní zednářské symboly na pražských fasádách .. . . .. . . .

121

Přeh l ídka su fl érů

Muzeum

ob l ečků

Bambini di Praga ... . .. .

Ustavující schůzka

českého zednářství

..... . ..... . . .. . . . 121

Svobodné zednářství v Čechách: od Faustova domu k Alfonsi Muchovi ...... .. .. .

122

čeští

alchymisté . . . . .

124

nebo Hélios? ......... .. .. . Astronomická chodba ve Va ldštejnském pa lác i ...... . ..... . 125

. .... . . .. . . .. . . ... . . . .

..

149

153 153

Eta lon Pražského lokte ...... . .. . . .. .

155

Freska z kap le svaté Barbory ... .. . ... . . .

155

Legenda o nejstarší české

157

zvonkohře

Dům Tycha Brahe . . . . . . . .

Táhnou s l uneční vůz dva, nebo čtyři koně? Je to Apollón,

........

. . . . . . . ... .

Návrat z jiného

světa

........ . ..... .. .

. .... . .. .. . . . .. .. ...... .

........ . ... .. .. ....... .. . .

Legenda o Čern ínském paláci

157 159 159

125

Ku le z kanónu na koste le Panny Marie Andě l ské ... . . . .. . . . .. 151

Principy funkce Va ldštej nova horoskopu . .. ... . ... .. ...... 127

Un ikátní j es l ičky . . ...................... .. .. . . .... 151

Valdštejnův horoskop

Turek skrývá důtky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ... . 129 Co je řád Trinitářů? .. Hv ěz dy

. .

. . ·~. . . . . . . . . . . . . . . .. .. . . 129

Jana Nepomuckého ... .. ... ........ .. . . . .. ... 131

VYŠEHRAD Legendy podzemní Gorlice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

155

Mystika Vyšehradu . . . . . .

166

Vyšehradské přízraky. . . . . . . . . . . . .

167

Sloup čerta Zardana ... . . .. .. . ... .. . . ... . . ......... . 169 Menhir na Vyšehradě? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Freska

ďáb l a.

....................

169 171

Šemík: arche ty p „mluvené kaba ly"?. . . . . . .

172

Kde leží Še míkův hro b? ....... . . .. . .. ... . . .... . . . . . .. 172

111

NI VŠI.DNI A TAJEMNÁ PRAHA

NEVŠEDNÍ A TAJEM NÁ PRAHA

11

OBSAH Libušina

lázeň

173

..... .

Socha místního genia loci . . . . .

. ....... . ..... . ..... 175

Kdo je to vodník? .... . ..... . ............ . . . . . . . ... . 175 Muzeum pražského vodárenství . .... . .. .. ... . Nábřežní vodočet

na Výtoni ..

Co to je panorama?.

..............

Podivuhodný vstup do „Crossclubu". . . . . . . Rudolfova štola ...

Sloupkové sluneční hodiny v Kinského zahradě ... ..... . . ... 218

180

Grotta v okně z pavi lonu Portheimka. . .

. ... 182

mlýna . ....

Malované vily ve Slavíčkově ulici odpadních vod ..... .. . . .. . ... .... .

Freska zázraku sv. Vintíře ..... ... . . ... . Památník bitvy na Bílé

215

180

Sluneční hodiny u Místodržitelského letohrádku .. ... ..... .. 184

čistírny

213

Kontro lní věž starého Začátky

181 ...... 182

Vyústění větracích šachet Rudolfovy što ly . .

Taje bývalé

213

Menhiry v Čechách .. . .. . ...... . . letiště

ve Kbelích ..

rozhlasového vysílání.

215

MIMO CENTRUM JIH

Maroldovo panorama

Císařského

212

Menh iry: Akupunktura planety? .. . . . ... ...... . . . . . .. .

177 177

MIMO CENTRUM SEVER

Grotta

Unikátní megalit v Chabrech

hoře ....

Kostelík sv. Michala Arc h andě la.

........

219

.........

221

Inspirace Egyptem v kostele sv. Gabriela .. .... ... ...... ... 222 Beuronská

umělecká

ško la:

méně

známé

umění,

které ovlivnilo Kl imt a?

.. 223

185

Chrám Noci a Poznání. . . . . . . . .

.........

. .. 224

187

By la Kouzelná flétna

188

Pomník milovanému koni . .

189

Čínský pavilon na Cibul ce . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. .. 227

Hrob „Svaté holčičky " . .

. . . 229

.. ..... ... ............ . 191

zednářskou

operou?. . . . . . . . . . . . . . .

225

. . . .. . . . ......... 226

Descartes: filosof voják . .

191

Sloupkové

Rytina Adorace Krista ...... . ..... . .... . . .. .... .

192

Kus Angli e v srdc i Evropy. . .

.........

194

S lun eční vi la Helenka

. . ... ........... 231

Esoterní štuky z letohrádku

H vězda

.... . .

Letohrádek Hvězda jako vyv rcholení esoterní Královské cesty . Kámen básníka André Bretona. .

195

. ... .. ... . . .. .. . . 195

Zbytky větrného mlýna na Petřinách . . ... .. .. . . . .. .. . ... 196 Léčivý

pramen Housle ... .. . . .

Zeď na paměť Bohumila Hraba la . . . . . . . . . . . . . . . . . .

sluneční

hodiny na Malvazinkách ... . . . ..... . . .. 230 ......

Náhrobek lot ra z Řep . . . . . . . . .

23 1

. .... . . ............ 233

Staré vápenné pece v Chuchli ....... . .. ...... ... . .. .. . . 235 Otisk mytického Šemíka v kameni .....

. .. 236

197

Poustevník vyháněl

. .. 236

198

Utajený model Prahy

čerty

..

...... .. . ........... .. 237

Starý židovský hřbitov obětí moru .. .. .. .. . . . .. . .... ... . 199

Barrandova

Vousáč z Krkonoš Rubezahl v Praze ...... .. ...... ....... 200

Joachim Barrande . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Kdo to byl Krakonoš? . . . . . . . . .

Grotta z H av l íčkových sadů .... . .. . .. . ...... .. .... . .. 241

. .. . .... .. . . . ... .. ... 201

Kostel sv. Vojtěcha s kubistickým portá lem. . . . . . . . . . . Průstře l libeňského

plyn ojemu ...

N ejvětší aerodynamický

tunel ..

Grotta v Trojském zámku.

. .. 203

. ... .. . . . . .... ... .. 205 .. .. ... .. . .. .. . . .. 205 . .. .. ..... . . 207

Zednářský

Nahé

dítě,

pamětní

deska.

. ... . . ..... . .... 238 . . 239

symbolismus úhelníku a kružítka ... . . . ...... . .. 242 kružítko a úhelnice . . .

..........

243

Michelský vo dojem . . .

245

Lampa pro sebevrahy ........ . . . .. .

245

Maketa legendárního koně v Troji .. . .. . ...... . .......... 209 lroj ský kůň . c

I .'

.................

. 209

..

210

nf ko stel sv. Vác lava.

211

7vlřccf hřbitov

NI V~fllNÍ A TAJE MNÁ PRAHA

ABECEDNÍ SEZNAM . .................... . . . . . .... 246

NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

13

N

~•

nábřeží

STARÉ MĚSTO - JOSEFOV

Na Františku

Anežský klášter

Řásnovka

0

li,. 2.

0 fJ 0 0 9 8 0 0

Urni\osn:lnYc~N

-:2 Dlouhá

~ %-

""Ce.

Cl) Ill)

SYMBOLISMUS OOMU .U ČERNÉ MATKY BOŽÍ".

• 23

OŮM .u ZLATÉHO ANOĚLA" OŮM .u BÍLÉHO PÁVA". . .

. 26

SKRYTÝ SYMBOLISMUS OOMU U ČERNÉHO SLUNCE .

. 29

ZELENÝ MUŽ Z KAROLINA .

. 31

DŮM „U ZLATÉHO KOLA". DŮM „U ZLATÉHO ÚLU" .

. 32

KURIÓZNÍ SOCHA CHLAPCE

. 34 . 39

OBRAZ PIJÁKA ABSINTU ..

. 41

USCHLÁ ZLODĚJOVA RUKA

. 42

~ MEDAILONY DOMU .u KAMENNÉHO BERÁNKA" .

. 47

Cl>

BÍLÉ KŘÍŽE U STAROMĚSTSKÉ RADNICE

.48

4' 0

MODERNÍ MASKARÓNY Z OBECNÍHO DDMU .

. 49

TAJE ASTRONOMICKÉHO ORLOJE . . . . .

. 51

SGRAFITO PANNY VYSTŘIKUJÍCÍ Z PRSŮ MLÉKO .

. 53 . 55

~ SKRYTÝ SYMBOLISMUS DOMU „U DVOU MEDVĚDŮ"

0

Národní divadlo

\ .

VÁCLAVSKÉ NÁMĚSTÍ

(}s\fO,Jť\\

:..i\\fc'r-ať.c"'

Lazarská

Navrátilova

lovonský

osrrov

Řeznická Myslíkova

KARLOVO NÁMĚSTÍ

t 111\~SKIN

J~~~~~

\,Ill"

\

,.

~

h OjMOVil

w;,. ~ o!~\"li

i•MM~(i\11 \,111'> 1

nómd~tf

Žit na

-~

!

Šlěpánská .g}-

,;,

Resslova

9-

t•J Kn ol ovo

Žitná

Malá

(}

«l)

SOCHA ZKAMENĚLÉHO RYTÍŘE

. 56

®

NEKONEČNÝ SLOUP - IDIOM .

. 57

~ SOCHA ĎÁBLA . . . . . . . ~ MUZEUM V POKOJI JAROSLAVA JEŽKA

. 58 . 61

~ SEDADLO Č. 1 STARONOVÉ SYNAGOGY

. 62

~ ORLOJZE ŽIDOVSKÉ RADNICE . . ~ RELIÉF VOUSATÉHO MUŽE VE ZDI SOCHA VĚŽNÍKA . . . ~ TAJE KARLOVA MOSTU

. 69 . 71

4'

Národní

LEGíl

"',.

~ Karlovo náměstí

Ječná

Hálkova

Ječná

"-

NÁMĚSTÍ

IT PAVLOVA

~

~

KARLOVO NÁM ĚSTÍ

unemocnice 100

200 m

.44

~ PRAŽSKÝ POLEDNÍK . . . . . . . . .

ct,

MOST

. 27

íf>

SYMBOLISMUS SOCHY SV. KRYŠTOFA .

KRÁLOVSKÁ CESTA - JEJÍ ZJEVNÝ A SKRYTÝ SMYSL . CO JE ALCHYMIE?. DVANÁCT FÁZÍ ALCHYMISTICKÉHO VELKÉHO DÍLA A JEJICH SYMBOLY PRAŠNÁ BRÁNA: NA PRAHU ALCHYMICKÉ CESTY . ČERNÉ MADONY - JSOU TO POKŘESŤANŠTĚNÉ POZŮSTATKY DÁVNÝCH KULTŮ?. DALŠÍ SKULPTURY ZELENÝCH MUŽŮ V PRAZE:. ŘÁD RŮŽE A KŘÍŽE: ESOTERICKÝ ŘÁD A KŘESŤANSKÁ MYSTIKA ABSINT V ČECHÁCH ZAŽIVA POHŘBEN . ĎÁBEL V PRAZE . JAROSLAV JEŽEK . ANDĚLÉ ZE ŠALAMOUNDVA CHRÁMU V JERUZALÉMĚ. PROČ SE VE STARONOVÉ SYNAGOZE DOSUD DVAKRÁT ZPÍVAJÍ ŽALMY 92 A 93? . JEHUDA LĎW BEN BECALEL - RABÍN POSEDLÝ KABBALOU A ALCHYMIÍ? . GOLEM A ŽIDOVSKÁ KABBALA DAVIDOVA HVĚZDA POCHÁZÍ Z PRAHY? DALŠÍ STARÉ POVODŇOVÉ ZNAČKY V PRAZE: . PALINDROM KARLOVA MOSTU: 135797531. KARLŮV MOST A ASTROLOGIE. LEGENDA OSVATÉM KRYŠTOFOVI, NOSIČI KRISTA.

. 73 . 74 . 77 .16 .18 .19 . 23 . 24 .31 .36 .41 .43 . 59 . 61 .62 .63 .65 .66 .69 . 71 .75 .75

.77

STARÉ MĚSTO - JOSEFOV

STARÉ MĚSTO - JOSEFOV

KRÁLOVSKÁ CESTA- JEJÍ ZJEVNÝ A SKRYTÝ SMYSL Praha, podobně jako některá jiná evropská města (např. Paříž], byla založena na astrální orientaci, využívající slunovratových nebo rovnoden nostních směrů západu a východu Slunce. Tato zjevná východozápadn í osa se zde utvářela v dávné minulosti a za jedno z jejích racionálních východisek lze považovat protiklad knížecího síd la na Hradě a kupeckého střediska v Týně, v místech dnešního staroměs tského Ungeltu. Tvořila část trasy, po níž kdysi byly do jeho nové svaty ně na Sviňském vrchu přeneseny ze Staré Boleslavi ostatky svatého Václava, hlavního zemského patrona. Císař Karel IV. dal už ovšem této vznikající ose uvědomělou významnost, když ji povýšil na součást takzvané Královské cesty, během uskutečňování své koncepce přestavby Starého Města a založení Nového Města pražského. Její časté zákruty, dobrodružné peripetie a především nesmírný zástup person ifikovaných symbolů podobných významně mlčícím sfingám, s nímž se alchymista na své dlouhé cestě potkává, mají svoji obdobu i zde, na portálech, arkýřích a domovních znameních. Královská cesta vedoucí od východu k Hradu, měla tedy dvojí smysl. Býval tudy pravidelně veden korunovační průvod nových panovníků a to byl její exoterní, zjevný smysl. Její esoterní smysl však vedl houštinami význam ných znamení nezměnitelně k západu, ve směru večerní hvězdy. ( viz str. 194) Do Starého Města vstupuje Královská cesta od východu Prašnou bránou, která symbolizuje práh alchymické cesty (viz str. 23) . Vzápětí, na rohu Celetné ulice a Ovocného trhu, poblíž bývalého Templu, ukazuje Černá panna na základní minerální kvalitu a původ prvotní materie Díla (viz str. 23). Celetnou ulicí, Staroměstským náměstím a Karlovou ulicí cesta prostupuje lesem podivných znamení, z nichž každé hovoří symbolickým jazykem o dílčích aspektech alchymistického procesu . Dům „U zlatého anděla", na němž je okřídlený génius korunován vavřínovým věncem, je příslibem tomu, kdo na nesnadné filosofické cestě vytrvá. Cesta vede kolem domu „U černého slunce", které připomíná stadium putrefakce, ve fázi díla na černo, zvané nigredo. Dům „U dvou medvědů" připomene, že stejně jako musí být zkroceno divoké zvíře, je třeba ovládnout i matérii Díla (viz str. SS]. /ntlrnco výzdoba domu „U zlatého kola" (viz str. 32) i medailony domu „lJ kamenného beránka" ( viz str. 44) připomínají, že alchymická práce Jť pln6 odboček, sgrafito Panny vystřikující z prsů mléko na domě ,,li m111uty" sy mbolizují druhou etapu alchymické práce, zvanou albedo,

c!l)

~

~

IP. Pavlova

V)

I. R PAVLOVA

KARLOVO NÁMĚSTÍ

u nemocnice

li.i

~

PAlACKÉHO NÁMÉSTÍ

klášter Na Slovanech

. ~?>.._t:;,'f.."' 'I,•

CD ~

FUGNEROVO NÁMĚSTÍ

Botanická zahrada

~

~

i

~i i ~

V

.~ : l fRAD

\4!Je;, ~

t

'c-.f~

NÁMĚSTÍ li.i Jugoslávská

Ječná

.80 . 81 . 82

. 83 . 84

. 86 . 89 . 90

. 91 . 92 . 95

.96 . 97 . 99 101 103 105 107

Národní muzeum

g,

~

i

ru Karlovo Ječná

«,

Karlovo

i

Žitná

náměstí

i

NÁMĚSTÍ

~

KARLOVO NÁM ĚSTÍ

\

4'

VÁCLAVSKÉ

~'!) Navrátilova

radnice W

Resslova

~

N0 O V É "" MĚSTO

Novoměstská

t{IIJS\í\

~

Na Náspu

%

Starét3ftleckéschody

J

LORETÁNSKÉ NÁMĚSTÍ

l

;;,,•

"e>

~

'1'~

"'"

Parléřova

100

NÁMĚSTÍ

a.

200m

Ledeburská zahrada

l\',91'01,,?

i

o

C

?i

\li-

·«>-,!, Valdštejnský ,1,s'•' palác ~·

§

LORETÁNSKÉ

.E!

~

Loreta

~

H!adkov

0 loretánská

o

Radnické schody

Ket"lradl.l

úvoz

i [

·;J:-0 '-o

Chotkovy sady

O Belvedér

C

Ji ~

U dvou slunců

Nerudova

t

,i

Thunovská

VALDŠTEJNSKÉ NÁMÉSTi •m

~

i

,'2

~ Malostranská

"" r~..,.

;,: @,

~1.,,,

~

Valdštejnské sady

,,.0,i'>

-s,'-.

Letenská

Vojanovy sady

v

HRADCANY o o o o o 9 o o

0 ® ~

HERMETICKÝ SYMBOLISMUS BELVEDERU MÍČOVNA A KURIÓZNÍ SGRAFITO . . .

KURIÓZNÍ SOCHA ŽENY V ROZKLADU . TAJE JELENÍHO PŘÍKOPU . . . . . . NEJSTARŠÍ PRAŽSKÉ SLUNEČNÍ HODINY BASRELIÉF ROTUJÍCÍ HVĚZDY . • . . . ALCHYMIE V SASKO-LAUENBURSKÉM PALÁCI . ETALON PRAŽSKÉHO LOKTE • . . . FRESKAZ KAPLE SVATÉ BARBORY . NÁVRAT Z JINÉHO SVĚTA. • • . . • KULE Z KANÓNU NA KOSTELE PANNY MARIE ANDĚLSKÉ

134 137 139 146 147 148 152 155 156 159 161

TAJE KOSTELA SVATÉHO JIŘÍ . ALCHYMISTÉ NA HRADĚ KODEX G/GAS Čl ĎÁBLOVA BIBLE . . . . . . . . . . . . . VOJNIČŮV RUKOPIS: ., NEJZÁHADNĚJŠÍ MANUSKRIPT SVĚTA" RUDOLF li. - MANIODEPRESIVNÍ CÍSAŘ RUDOLF li. A ESOTERISMUS. ROTUJÍCÍ HVĚZDA: HEXAGRAM A SVASTIKA ŠESTICÍPÁ HVĚZDA: MAGICKÝ TALISMAN. DVA ČEŠTÍ ALCHYMISTÉ PŘEHLÍOKASUFLÉRŮ . LEGENDA ONEJSTARŠÍ ČESKÉ ZVONKOHŘE . DŮM TYCHA BRAHE LEGENDA OČERNÍNSKÉM PALÁCI . UNIKÁTNÍ JESLIČKY .

. . . . . . . . . . .

139 140 142 143 144 145 149 150 153 153 157 157 159 161

HRADČANY

HRADČANY

HERMETICKÝ SYMBOLISMUS BELVEDERU

o

Královská zahrada • Tram 22, zastávka Letohrádek královny Anny

Kabba/a a alchymie na architektonickém

L

etohrádekkrálovny Anny (tzv. Belveder) postavil císař Ferdinand I. pro svou manželku a patří k nejkrásnějším renesančním památkám v Praze. Je to také skvostu jedna z těch pražských staveb, které obsahují odkazy na alchymii, o níž Ferdinand projevoval velký zájem (slavný Paracelsus mu dedikoval některé ze svých spisů). Stavba letohrádku byla koncipována jako římská vila ověnčená galerií 36 s loupů s ionskými hlavicemi vzdálených od sebe 3 metry. Letohrádek byl postaven na půdorysu protáhlého obdélníku se severojižní osou se šesti sloupy na kratších stranách a čtrnácti sloupy na delších stranách. Nad sloupy jsou v obloukových výplních umístěny úzké horizontální reliéfy. Na delších stranách stavby, tj. na západě a východě,jevždy 12 kamenných reliéfů, na obou užších stranách jsou umístěna 4 zobrazení. 12 basreliéfů odkazuje jak ke znamením zodiaku, tak i k počtu měsíců v roce. 4 reliéfy na severní a jižní straně zase poukazují jednak k počtu dávných el eme ntů: země, voda, vzduch, oheň a rovněž ke čtyřem hlavním či kardinálním Ctnostem: moudrost, spravedlnost, statečnost, mírnost, latinsky prudentia, iustitia,fortitudo, temperantia. Těchto horních reliéfů je celkem 32 ( 12+ 12+4+4),což je jedno z dokonalých kabbalistických čísel udávající „32 cest k moudrosti". Na soklech sloupů dole je umístěno 40 vertikálních reliéfů. Celkem je tedy v letohrádku 72 reliéfů, což je číslo, které podle kabbalistů udává počet písmen úplného jména Božího tzv. šem-ham-foraš (viz str. 66). Obecně lze říci, že témata tří stran horních reliéfů (S, Z, J) vesměs tvoří mytologické náměty řecko-římské provenience, v kontrastu s reliéfy spodními, které jsou na odpovídajících stranách věnovány spíše dávným héroům a bojovým tématům. Oba krajní reliéfy horní řady na západní straně zobrazují archetypální boj s drakem, vlevo je to argonaut Jáson v Kolchidě se Zlatým rounem, vpravo hrdina Kadmos v zápase s drakem boha Area. (Boj s drakem býval pravidelným jinotajem alchymistických pojednání, kde symbolizoval jak urputnou práci samotného alchymisty, tak i následné stavy jeho materie.) Rámují tak jeviště, na němž právě zde nalezneme vyobrazeny téměř všechny význačné olympské bohy a zazna menány Diovy činy. Uprostřed, při bývalém vstupu, je zobrazena dvojice Vulkána l 34

NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

a Merkura, tj. dva protagonisté metalického Díla. Původní vstup střeží personifikace démona Furoru (symbolizující prvotní materii) a boha Januse nabízejícího dvojici klíčů. Ten zde není jen prostým strážcem vstupu do Belvederu, ale působí i jako symbolická připomínka dvojí možné cesty Velkého Díla (suché a mokré) k „otevření uzavřeného královského paláce" neboli Kamene filosofů. Tuto naději na zdárný výsledek tajemné práce symbolizuje i další blízký reliéf muže žnoucího bohatou úrodu. Sokly čtyř rohových sloupů, mimo tzv. tropaionů (památníků na vítězné bitvy), zobrazují náměty z Herkulových prací. Letohrádek je tak v rozích „podepřen" samotným bájným hrdinou, jehož tzv. práce jak známo bývaly častým synonymem alchymistického procesu. Horní reliéfy jižní strany nesou témata lovu, nejprve antické mytologické motivy (Kalydonský kanec, Atalanta, Meleagros a kanec), avšak také překvapivou _scfou, v níž je hlava kalydonského kance nabídnuta jako trofej Ferdmandovt I. a Jeho synům Maxmiliánovi a Ferdinandovi Tyrolskému. Tento posloupně seřazený tematický soubor upomíná na proslulé dílo Atalanta fugiens Michala Maiera osobního lékaře Rudolfa JI. a alchymisty, který tyto reliéfy bezpochyby znal a možná se účastnil i alchymistické laborace přímo v letohrádku. Střecha Belvederu se podobá převrácené lodi, což evokuje alchymistický poJem naufragio Philosophorum (filosofické ztroskotání), symbolizující mnoho neúspěšných alchymistických pokusů, k nimž v těchto místech došlo, a to zejména v době panování Rudolfa II.

NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

135

HRADČANY

MÍČOVNA AKURIÓZNÍ SGRAFITO Míčovna

v Královské zahradě • Tram 22, zastávka Pražský hrad

elká míčovna je krásná renesanční Komunisté stavba zbudovaná v r. 1569 na a renesance místě bývalé střelnice Bonifácem Wohlmutem podle vzoru antických staveb za vlády Ferdinanda I. V míčovně se hrály pálkové hry s nafouknutými vepřovými měchy nebo s koženými míči. Budova byla vypálena při osvobození Prahy roku 1945 a přestavěna v 50. letech 20. století během komunistické éry. Byl sem však přidán neobvyklý detail: zatímco celá budova nese renesanční sgrafita, ve třetím oblouku vlevo doplnil sochař J. Wagner sgrafito, které bylo v roce 1945 zničeno Němci, znakem komunistické pětiletky symbolizované srpem (zemědělství) a kladivem (průmysl) uprostřed ozubeného kola. Jedná se o jediný dochovaný prvek socialistického realismu, který lze vidět na Pražském hradě. Budova o rozměrech 68 metrů délky a 13 metrů šířky byla skutečným skvostem vrcholné renesanční architektury. Mezi deseti jónskými polosloupy byla až do výše 14 m umístěna sgrafita - personifikace čtyř živl ů (země, vzduch, oheň, voda), sedmi hlavních ctností (předvídavost, umírněnost, milosrdenství, naděje, spravedlnost, statečnost, věrnost) a osmi svobodných umění (teologie, astronomie, geometrie, hudba, aritmet ika, rétorika, dialektika, gramatika). Společně s celým areálem hradu je od roku 1962 chráněna jako národní kulturní památka České republiky

V

PETI LETKA

nab cesta k sociaflsmu

NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

13?

KURIÓZNÍ SOCHA ŽENY VROZKLADU Kostel sv. Jiří Náměstí U Svatého Jiří Praha 1- Hradčany, 119 08 • Telefon: 224 372 434 [informační středisko PH] • Tram: 22

kapli pod chórem románského Brigitin kostela sv. Jiří na Pražském hradě fantom stojí podivuhodná socha mrtvé ženy v pokroči lém rozkladu. Říká se jí Brigita a je zobrazena s otevřenými útrobami, obklopená žábami a hady. Legenda vypravuje, že Brigita byla chudá žena z Malé Strany, která se zamilovala do italského sochaře, jenž ji požádal o ruku. Během dlouhé cesty do ciziny chtěl sochař vyzkoušet věrnost své budoucí ženy. Po návratu uvěřil klepům některých sousedů, propadl strašlivé žárlivosti, svoji nastávající zabil a pokusil se její tělo ukrýt. Mrtvola se však záhy nalezla a sochař svoji vinu doznal. Byl odsouzen k smrti, bylo mu však splněno poslední přání: zhotov it sochu své milenky v tomtéž stavu, v jakém byla nalezena. Kostel sv. Jiří se pyšní dvěma bílými, ale nestejnými věžemi v průčelí. Užší, severní věži se odedávna říká Eva a širší, jižní, postavené nad původní samostatnou kaplí se říká Adam. Severní užší věž je nadto šikmá, v rámci stavebních úprav v 70. letech 20. století byla zpevněna.

V

TAJE KOSTELASVATÉHO JIŘÍ Románský kostel sv. Jiří byl založen před rokem 920 a jsou v něm pohřbeni vládci z rodu Přemyslovců. V při l ehlém k l ášteře j e uschován vzácný Pasioná f abatyše Kunhuty napsaný ve 12. stolet í mnichem Koldou a il um inova ný mi strem Benešem, v němž je poprvé vyj ádřeno alchym istické krédo v českém jazyce.

Legenda vypravuje, že z místního krucifixu zača l a prýštit krev ve chvíli, kdy Přemys l Otakar li., .,krá l železný a zlatý", právě umíra l po bitvě na Moravském poli. Není však jisté, kde se tento krucifix dnes nalézá.

NEVŠEDN Í A TAJEM NÁ PRAHA

139

HRAD Č ANY

HRADČANY

ALCHYMISTÉ NA HRADĚ Hrad, toto město ve městě, nespadal pod zákony, které platily pro zbytek Prahy. Proto se sem houfně hrnuli různí řemeslníci, ale i šarlatáni, a usazovali se podél jeho hradeb. Zvláště za císaře Rudolfa li., zvaného nový

V domku číslo 22 bydlel v r. 1916 Franz Kafka, zatímco Stani slavu Przybyszewskému se to nikdy nepodařilo, ač o to velmi usi loval.

Hermes Trismegistos, nastal příliv alchymistů, ale i všemožných šejdířů. Jejich útočištěm bylo podhradí, a i když se tvrdí, že ve světoznámé Zlaté

Věhlas císaře

uličce

rozličné

alchymisté nikdy nežili, všemocná imaginace jí přisoudila v tomto

smyslu kromobyčejnou důležitost. Ve skutečnosti se alchymistické laboratoře nacházely ve věži Mihulce a v Belvederu. V domcích přilepených k hradbám prý bydleli zvláště zlatotepci, od nichž ulička odvodila svůj původní název Zlatnická. Podle pověsti zde císař Rudolf li. na alchymisty přísně dohlížel. Každý z nich měl za obydlí jeden z malinkých domečků, a když bylo zevnitř zavřeno,

byla to známka, že se věnuje transmutacím. Ve dne i v noci procházel uličkou nahoru a dolů žoldnéř s halapartnou v ruce. Jednoho dne se údajně někteří z alchymistů vzbouřili a žádali, aby se mohli

nadýchat čerstvého vzduchu v Jelením příkopu. Příkop však byl vyhrazen pro císařovy urozené hosty a bylo nemyslitelné, aby se hrubí destilátoři smícha li s tak vznešenou společností. Císař jejich prosbu zamítl. Na protest proti tomuto rozhodnutí si alchymisté ostříhali vlasy, rozbili své nádoby, pece a dmychadla a vše naházeli dolů, do Jeleního příkopu, na hlavy urozených lovců. Zahájili stávku s tím, že od této chvíle na císařský dvůr už nedodají ani zrnko zlata.

Tehdy se prý Rudolf li. rozhodl po svém: dal je přivést do Jeleního příkopu, kde je uvrhl do železných klecí zavěšených na stromech a nechal je bídně zahynout hladem a žízní. Byla to výstraha a připomenutí posvátného alchymistova úkolu, že své Velké dílo nesmí v čase zrání opustit. Gustav Meyrink ( viz Nové Město, str. 93) ve svém románu Anděl západního

který prý před císařem provedl úspěšnou transmutaci. Císař dal na paměť této události na Hradě zasadit pamětní desku, na níž bylo možné číst: Faciat hoc quispiam alius, quo fecit Sendivogius Polonus ( Učiň to někdo jiný, co dokázal Sendivoj Polák]. Deska se však v průběhu věků ztratila. Pobýval zde nějaký čas i slavný francouzský alchymista z Toulouse Denis Zachaire a jeho krajan Nicolas Barnaud. Prahu několikrát navštívil i chemik a paracelsista Oswald Crollius, známý svou knihou o drahokamech, o němž se však tvrdí, že zde pobýval s výzvědnými úmysly politického charakteru. Osobními lékaři císaře byli dva renomovaní alchymisté: Michael Maier, autor stěžejního díla Atalanta fugiens [Prchající Atalonta, 1618], jenž měl rozsáhlé styky s Bratrstvem Růžového kříže a sám byl jeho tajným členem; druhým byl Martin Ruland, který se podrobně zabýval Paracel sovými spisy. Roku 1612 vydal svůj Alchymistický lexikon. Seskupení alchymistů na Hradě, ať už ve službách cí s aře či pánů z Rožmberka nebo Václava Vřesovce se tehdy říkalo „pražská alchymi stická akademie". Dvorní básník Mardocheus de Delle, Ital z Vitri u Milána, zde sepsal svůj Fegefeuer (Očistec], v němž popisuje osudy jednotlivých alchymistů na císařském dvoře.

zasvěcenců".

Také

už z titulu své funkce

měli

blízko ke drahým

kovům, se věnovali Hermově vědě. Laboroval již Lazar Ercker, proslavený

tam laborovali a údajně i vyrobili zlato, ale pak tragicky zemřeli. Jeden

Knihou o prubířství, taktéž Šebestián Essen, který zemřel v Bílé věži na Pražském hradě. Rudolfem li. byl povolán Sebald Schwertzer, který předtím

19. století prý ve Zlaté

uličce

báňští úředníci, kteří

kteří

na

počátku

přitahoval

a jeho společníka alchymistu Edwarda Kelleye Talbota (měl uřezané uši) nebo Poláka Michaela Sendivoje,

okna dokonce napsal, že medvědi z Jeleního příkopu „žili z masa Ještě

do Prahy

dobové osobnosti, jako anglického okultistu Johna Dee

žili dva alchymisté,

by l jihočeským baronem, druhý, jakýsi Uhle, býval původně profesorem filosofie.

působil jako báňský hejtman v Jáchymově. Později získal v Praze císařovu

Říká se také, že ve Zlaté uličce u hradební zdi stojí dům „U poslední

přízeň a zůstal u dvora až do své smrti v r. 1601.

lucerny", je ho však možno spatřit jen za některých nocí.

I po smrti císaře Rudolfa li. se na Pražském hradě laborovalo. V roce 1648 se v Praze objevi l jistý Richthausen, který tvrdil, že obdržel projekční prášek

Podle staré tradice je v něm ukryt základní kámen neviditelné Prahy, ,,práh" mezi viditelným a neviditelným světem. Tuto sféru neviditelného města vytvořil podle téhož podání esoterní řád Asijských bratří [Sad - bayů).

od zasvěcence Labujardiěra, který mú ho před svojí smrtí svěřil. Přinesl jej na panovnický dvůr, kde s ním císař Ferdinand Ill. v přítomnosti báňského mincmistra Rutze vlastnoručně provedl dvě transmutace, při nichž prý proměnil dva a půl kila rtuti v ryzí zlato. Na paměť této transmutace nechal císař

razit zvláštní medai li zobrazující Apollóna s Merkurovým kaduceem

a nápisem: ,,Božská metamorfóza uskutečněná v Praze dne 16. ledna 1648, v přítomnosti Jeho císařského Veličenstva Ferdinanda Ill." Nadšený císař

Richthausena povýšil do šlechtického stavu s titulem barona

z Chaosu.

I ~ li

NI VŠI llNf ATAJ EMNÁ PRA HA

NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

141

HRADČANY

HRADČANY

KODEX G/GAS Čl ĎÁBLOVA BIBLE

r Kodex gigos ( obří kniha) je největší středověký rukopis známý po celém světě. Je také znám jako Ďáblova bible, protože obsahuje celostránkovou ilustraci velkého ďábla a na protější straně legendu kolem vytvoření knihy. Dílo obsahuje Bibli Vulgatu a dále mnoho historických latinským jazykem psaných dokumentů. Všeobecně

se má za to, že dílo bylo napsáno na počátku třináctého století v českém benediktinském klášteře v Podlažicích, který byl zničen v patnáctém století. Poslední text připojený ke kodexu je datován rokem 1229. Kodex se později nalézal v cisterciáckém klášteře v Sedlci u Kutné Hory a pak jej koupil klášter benediktinů v Břevnově. Od roku 1477 až do r. 1593, byl uschován v knihovně kláštera v Broumově, odkud jej roku 1594 zakoupil Rudof li. pro svoji soukromou bibliotéku. Během třicetileté války v roce 1648 byla většina císařských sbírek ukradena švédskou armádou. Kodex gigas je nyní uschován ve švédské Národní knihovně ve Stockholmu. Je chráněn dřevěnými deskami potaženými kůží s kovovým zdobením. Rozměry obří knihy jsou: 92 cm výška, 50 cm šířka a 22 cm tloušťka. Původně obsahoval 320 pergamenových stran vyrobených z kůží 160 oslů, některé z nich však byly z neznámých důvodů odstraněny (pravděpodobně ty, co obsahovaly klášterní pravidla benediktinů). Kodex gigas váží více než 75 kg a obsahuje 310 pergamenových listů v perfektním stavu. Podle středověké legendy byl autorem spisu mnich, který zhřešil a byl za to odsouzen k zazdění zaživa. Aby se tomuto strašnému trestu vyhnul, slíbil vytvořit za jednu noc knihu obsahující veškeré vědění. Kolem půlnoci, když si uvědomil, že tento úkol sám nedokončí, obrátil se s modlitbou na padlého archanděla Lucifera, s nímž uzavřel smlouvu, že mu odevzdá svou duši výměnou za dokončení knihy. Knihu poté dokončil sám Lucifer a mnich do ní z vděčnosti vložil obraz dabla. Podle odborníků se však práce na kodexu reálně odhadují na více než 20 let.

I 4i

VOJNIČŮV RUKOP/S:-;,NEJZiHADNĚJŠÍ MANUSKRIPT SVĚTA" Vojničův rukopis

je ilustrovaný spis, pocházející pravděpodobně z počátku patnáctého století. Jeho korpus tvoří asi 240 stránek psaných na velínovém papíru. Ačkoliv existuje množství úvah o jeho možném autorství, jméno autora není dodnes známo a neví se ani, co je obsahem rukopisu a jakým jazykem je napsán. Bývá charakterizován jako „nejzáhadnější rukopis světa." Jeho šifrovaný text byl bezúspěšně studován mnoha profesionálními i amatérskými znalci kryptografie, včetně amerických a britských tajných služeb a šifrantů z obou světových vá lek. Záhada, která text obklopuje, provokuje lidskou představivost k nejromantičtějším a nejfantastičtějším teoriím. Vojničův rukopis pojednává o různých tématech, jako je botanika, astrologie, astronomie, kosmologie, biologie a farmakologie. Někteří přisuzovali rukopis Rogeru Baconovi, františkánskému mnichovi a polyglotovi (1214- 1294). Na konci šestnáctého století zakoupil rukopis císař Rudolf li., aby obohatil svou sbírku. První strana rukopisu obsahuje podpis Jakoba Sinapia z Tepence, osobního císařova lékaře. Byl to český alchymista, uznávaný odborník ve fytoterapii a vedoucí královské botanické zahrady. Z tohoto důvodu bývá někdy považován za autora rukopisu. Na počátku sedmnáctého století by l Vojničův rukopis v majetku Jiřího Bareše, obskurního českého alchymisty žijícího v Praze. Po jeho smrti byl rukopis předán jeho příteli Johannesi Marcu Marcimu, který o několik let později už jako rektor Univerzity Karlovy v Praze poslal spis Athanasiu Kircherovi, svému korespondentovi a dávnému příteli [ více informací o této zajímavé osobě viz průvodce Rome insolite et secréte od stejného vydavatele). Současné pojmenování rukopisu pochází od jména sběratele knih Wi lfrida M. Voyniche, který jej koupil v roce 1912. Rukopis je v současné době ve vlastnictví Beinecke Rare Book and Manuscript knihovny Yaleské University (Connecticut) ve Spojených státech.

Nl·VŠEONÍ A TAJ EMNÁ PRA HA NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

143

HRADČANY

HRADČANY

RUDOLF li. - MANIODEPRESIVNÍ CÍSAŘ

RUDOLF li. AESOTERISMUS

Melancholický císař Rudolf li. [ 18. ?.

Rudolf li. byl jedním z panovníků, kteří brali

1552 - 20.1.1612) byl uzavřeným

v ochranu esoterické vědy a učence, již se jim věnovali. Poté, co se seznámil s alchymií a astrologií na španělském dvoře Filipa li., předal fakticky vládu

panovníkem, laskavým milovníkem života a žen, vzdělaným ctitelem umění a stoupencem a mecenášem mnoha

do rukou svých ministrů a zavřel se na Pražském hradě, kde se až do konce života věnoval téměř

esoterických věd.

výlučně

Roku 1563 byl mladý Rudolf poslán se svým bratrem na výchovu ke španělskému

svým oblíbeným studiím.

První lekce alchymie dostal od svých osobních lékařů: nejprve od Tadeáše Hájka z Hájku, poté

dvoru.

Španělský pobyt se výrazně zapsal

od Michaela Maiera a Martina Rulanda. Přivedl ke

do jeho psychiky, a je možné, že odsud pramenila i jeho uzavřenost.

svému dvoru nejznámější alchymisty té doby: Johna Dee, Edwarda Kelleye, Michaela Sendivogia, Oswalda Crollia a mnoho dalších. V té době se na Hradě střídaly desítky

Ve Španělsku se mimo jiné seznámil s obrazy Hieronyma Bosche a stal se jeho obdivovatelem a sběratelem.

alchymistů a císař sám také pracoval v laboratoři.

Když se Rudolf vrátil ze Španělska, otec mu jako svému následníkovi zajistil nástupnictví na trůnech v jednotlivých zemích habsburské

Pro účely císařových pokusů byly ke královskému dvoru dodávány spagyrické a alchymistické ingredience: například rosnatka okrouhlolistá

monarchie a ve Svaté říši římské národa německého. V roce 15?5 je Rudolf li. korunován českým králem a zvolen a korunován římským císařem.

speciálnější přísady,

Během prvních let své vlády si Rudolf li. velmi oblíbil Prahu, kde často pobýval a kde poté, co podnikl nezbytné stavební úpravy Pražského hradu, zůstal již

Říká se, že Rudolf li. sám připravil Kámen mudrců.jehož cena byla v té době odhadována na 40.000 dukátů, a uschovával jej ve stříbrném pouzdře

natrvalo - roku 1583 přenesl císař Rudolf li. své sídlo definitivně do Prahy. Během Rudolfova panování město vzkvétalo, stalo se centrem evropské

potaženém červeným sametem. Podle očitého svědka obsahovalo

politiky a významným střediskem vědeckého a uměleckého života. Vláda Rudolfa li. přitom byla do jisté míry poznamenána i jeho duševní chorobou, nejspíše kombinací maniodepresivní psychózy a progresivní paralýzy. Ve styku s ženami Rudolf raději preferoval krátkodobé sexuální vztahy, výjimku tvořilo jeho dlouholeté soužití s konkubínou Kateřinou Stradovou.

nebo Ros Solis, výtažek, který byl vařen z posbírané ranní rosy, ale i jiné jako například mech rostoucí na lebkách oběšenců ...

pouzdro těžký šedý prášek podobný popelu. Po smrti Rudolfa li. jej prý ukradl jeho komorník Kašpar Rucký. V rakvi Rudolfa li. byly nalezeny tři prsteny. Jeden z nich měl na vnějším obvodu čtyři drahokamy [ diamant, safír, rubín a smaragd) a čtyři znamení zvěrokruhu [Kozoroh, Váhy, Vodnář a Rak]. Na vnitřním obvodu byla vyryta jména čtyř andělů [Gabriel, Michael, Uriel a Anael, poslední dva

Se svými milenkami měl císař asi šest nebo sedm nemanželských dětí,

jsou apokryfní andělé, kteří se v Bibli neobjevují] doprovázená magickou formulí AGLA, která byla v židovské kabbale častým vyjádřením magického

o jejichž životě není známo téměř nic. Nejznámějším z těchto levobočků byl jeho duševně nemocný syn Julius Cesar d'Austria.

Božího jména. Oblíbeným císařovým mottem byl akronym ADSIT, který zdobil jeden z jeho

V roce 1606 propukla další z mnoha recidiv Rudolfova onemocnění a habsburští arcivévodové na tajné schůzce ve Vídni uznali za hlavu rodu

magických prstenů. Někteří interpretovali zkratku jako „Auxiliante Dea Sum lnimicis Terror" [S Boží pomocí zastraším své nepřátele), zatímco

a nástupce v čele monarchie arciknížete Matyáše. Rudolf se však o schůzce brzy dozvěděl, a to jen posílilo jeho nenávist k bratrovi.

jiní mínili, že to znamená „A Dominus Salus ln Tribulatione" [Spáso skrze zkoušky pochází od Boha). Rudolf li. se stejně tak zajímal o symboliku a emblematiku, o čemž svědčí spis Jakuba Typotia, Octavia na Strady a Aegidia Sadelera Symbo/a Divina et

V roce 1609 císař Rudolf li. vydal svůj proslulý Majestát, který v českých zemích zaručil náboženskou svobodu.

Humana I publikovaný s královským svolením v Praze v roce 1601.

O dva roky později, v době, kdy lze již hovořit o faktickém rozkladu

Kromě

Rudolfovy osobnosti, se císař naposledy pokusil obnovit svoji, nyní značně okleštěnou moc, a se svým bratrancem, pasovským biskupem

někteří

arciknížetem Leopoldem, se vydal na riskantní vojenské tažení: na počátku roku 1611 pasovské vojsko vpadlo do Čech. Rudolf je po tomto dobrodružném pokusu o znovunabytí moci v dubnu roku 1611 donucen

alchymie jevil císař také velký zájem o magii, astrologii a kabbalu: astrologové pracovali přímo na jeho dvoře, především Tycho

Brahe a Johannes Kepler. V roce 1593 udělil císař audienci slavnému rabímu Jehudovi Uiwovi, legendárnímu tvůrci Golema, a hovořil s ním o tajemstvích židovské kabbaly.

abd ikovat na český trůn a o devět měsíců později, 20. ledna roku 1612, na Pražs kém hradě umírá. I o h řbe n je v královské hrobce ve Svatovítské katedrále. I ! !

NI V~I ON f A !A.JEM NÁ PRAHA

NEVŠEDNÍ ATAJEMNÁ PRAHA

145

HRADČANY

HRADČANY

TAJE JELENÍHO PŘÍKOPU

o

Přístup od Klárova malou brankou na kamenné terase z Chotkovy ulice nebo z druhé strany příkopu z ulice Nový svět • Tram: 22, zastávka Pražský hrad • Otevřeno od 1. dubna do 31. října

Šelmy přírodní terénní průrva, kterou od zdeži/yzmasa západu protéká k Vltavě potok zasvěcenců

Brusnice a jež tvoří na severní straně ochranu Pražského hradu, se již od středověku nazývá Jelení příkop. V té době se zde proháněla vysoká zvěř, která byla do příkopu nasazena. Jeleny zde žijící lovilo panstvo mnohdy přímo z oken rezidence. Avšak nevydrželi zde dlouho: za francouzské okupace v letech 1741 až 1742 byli během dvou let všichni do jednoho vystříleni. Zůstalo po nich jen jméno příkopu. K pobavení obyvatel hradu tu bývaly i klece se šelmami. Do Jeleního příkopu jsou obrácena i malá okna domků Zlaté uličky i okénka z vězeňské věže Daliborky. Vypráví se, že alchymisté pracující ve Zlaté uličce se kdysi vzbouřili kvůli nízkým platům a své nádoby a elixíry vyhodili do Jeleního příkopu. Za to je prý císař Rudolf li. nechal předhodit šelmám, jež v příkopě choval. Ostatně i spisovatel Gustav Meyrink vypráví, že „medvědi z Jeleního příkopu žili z masa zasvěcenců". přirozenou

V 18. století se podle dochovaných zpráv v Jelením příkopu těžily „vzdušná sůl, vzdušná voda a vzdušný olej". Tento trojí „zázračný" preparát z hradčanské břidlice nad potokem Brusnicí zde prý dobýval šlechtický rod Mladotů ze Solopysk, známý záhadnými alchymickými pokusy, které jeho příslušníci provozovali ve Faustově domě na Karlově náměstí (viz str. 99). Teprve po tzv. sametové revoluci byl Jelení příkop zpřístupněn veřejnosti. Od roku 1951 zde totiž komunisté budovali atomový kryt, ale v roce 1957 - částečně z ekonomických a částečně i strategických důvodů rozhodl prezident republiky Antonín Zápotocký výstavbu ukončit. Na vstup do betonového krytu narazíte v dolní části Jeleního příkopu přibližně naproti jinému starobylému vězení - věži Daliborce. Útroby krytu s prezidentským apartmánem jsou bohužel pro veřejnost nepřístupné. Uprostřed Jeleního příkopu se zdvíhá zasypaný Prašný most. Byl vybudován v 16. století, aby spojoval nově založenou Královskou zahradu s rezidencí vladaře. Dnes lze projít tunelem vybudovaným pod valem Prašného mostu, jehož iniciátorem byl prezident Havel a autorem architekt Pleskot. Tunel je dlouhý 84 m a pod rošty v jeho podlaze protéká potok Brusnice. V horní části Jeleního příkopu se nachází domek pro medvědáře, neboť v této části Jeleního příkopu byli od roku 1918 chováni medvědi. Prezidentu Masarykovi je darovali po návratu z Ruska příslušníci československých legií. Medvědi obývali příkop až do padesátých let a dnes již po nich zbyly jen zamřížované kotce.

o

NEJSTARŠÍ PRAŽSKÉ SLUNEČNÍ HODINY Schwarzenberský palác, Hradčanské náměstí 2185 • Tram: 22, zastávka Pražský hrad Na Schwarzenberském paláci, na jižní straně jednoho z komínů viditelného pouze z Nerudovy ulice se nacházejí nejstarší pražské sluneční hodiny datované do poloviny šestnáctého století. Ranní hodiny nalevo symbolizuje kohout, večerní vpravo sova. Právě v tomto paláci mělo dojít k večeři, po níž za 11 dnů zemřel na následky uremie slavný dánský astronom Tycho Brahe. V přítomnosti císaře se prý neodvážil opustit hodovní tabuli kvůli návštěvě toalety, což by tehdy bylo považováno za hrubé porušení etikety. NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA I 11 ,

NI V~I ílNf ATAJFMNÁ PRAHA

14?

HRADČANY

HRADČANY

BASRELIÉF ROTUJÍCÍ HVĚZDY Arcibiskupství pražské Hradčanské nám. 16 • Tram: 22, stanice Pražský hrad

Tajemný znak na Arcibiskupském paláci

ezi Pražským hradem a Šternberským palácem stojí Arcibiskupský palác, v němž je sídlo pražského arcibiskupa. Tento palác v Praze na Hradčanech je již třetím sídlem pražských biskupů a arcibiskupů. První rezidencí pražských biskupů byl dům v areálu Hradu, vedle chrámu sv. Víta, tzv. ,,staré proboštství", který je z větší části zachován v původním stavu. Druhé sídlo biskupů a arcibiskupů byl tzv. ,,Biskupský dvůr" na Malé Straně v místech nynějšího Ministerstva financí. Na bočních stranách hlavic vstupního portálu se z obou stran zachovaly enigmatické reliéfy rotující hvězdy, agregátu svastiky a hexagramu. Je pozoruhodné shledat se s nimi právě na tomto místě (viz následující strana). Za husitských válek byl dvůr spálen a zničen, arcibiskup Konrád z Vech ty (1413-1421) se přidal na stranu husitů, a tak zůstal arcibiskupský stolec od roku 1421 neobsazen. Teprve po 140 letech se stal pražským arcibiskupem Antonín Brus z Mohelnice (1561-1580), který byl zároveň velmistrem řádu Křižovníků s červenou hvězdou. Na základě věnovací listiny datované 5. října 1561 daroval císař Ferdinand I. dům stojící poblíž Pražského hradu a náležející kdysi Floriánu Gryspekovi z Gryspachu za obydlí výše jmenovanému arcibiskupu a jeho nástupcům jako arcibiskupskou rezidenci. Později byl tento palác několikrát přestavován a zdoben.

M

\

ROTUJÍCÍ HVĚZDA: HEXAGRAM ASVASTIKA ... Rotující hvězda je figura skládající se ze dvou symbolů: hexalfy (nebo hexagramu], šesticípé hvězdy vznikající z křížení dvou obrácených do sebe vložených trojúhelníků, jejichž vrcholy jsou ve vzájemné opozici, a svastikou. Příčná ramena naznačují otáčivý pohyb, což je důvod, proč se tento symbol nazývá otáčivá hexalfa. Dva trojúhelníky hexagramu vyjadřují prostup nebeské energie (označené tradičně smaragdově zeleným trojúhelníkem s vrcholem nahoře) a pozemské elektromagnetické síly (označené tradičně jasně červeným trojúhelníkem s vrcholem dole J. spojení ducha a hmoty je možné díky plodivé moci obou sil [označené svastikou). Je velmi důležité rozlišovat mezi svastikou a sauvastikou (hákovým křížem). Sauvastika se otáčí doleva a orientální i antické západní národy ji považovaly za regresivní a zlověstné znamení, na rozdíl od svastiky otáčející se doprava jako pozitivní a evoluční symbol. Adolf Hitler a jeho věrní si tento mnohatisíciletý posvátný symbol přivlastnili a vytvořili z něho onu negativní, zlou sauvastiku. Směr otáčení svastiky a sauvastiky skutečně určuje jejich přímý význam: pravotočivý směr ( pozitivní, solární). symbolizuje univerzální evoluci a představuje ji svastika přijatá Karlem Velikým. Levotočivý směr (negativní, měsíční nebo proti směru hodinových ručiček) označuje v bezprostředním kontextu úmysl podrobit vše nadčasové a posvátné v prostoru čistě časovému a profánnímu, a je tedy představován sauvastikou, kterou přijal Adolf Hitler. Podle svých otáčivých ramen (která byla pojmenována po řeckém písmenu gama - odtud např. ve francouzštině název «le croix gammée», hákový kříž) je svastika symbolem univerzální akce a nepřetržité transformace životní energie v životní vědomí. Vtomto smyslu vždy doprovázela spasitele lidstva, jakým byl například Kristus. Vřímských katakombách byl Kristus zpodobován ve středu spirály ve tvaru svastiky, poněvadž představoval duchovní střed, v němž sídlí Bůh. Během středověku byla svastika v Evropě dobře známa a měla mnoho různých jmen: Hakenkreuz v germánských knížectvích,fylfot v Anglii, Crux gammata v latinských zemích, a tetraskelion nebo gammadion v Řecku. Tento znak je také znám jako Brigitin kříž keltské bohyně Brigit [Brig, Briga). uctívané v současné době příslušníky čarodějnické sekty Wicca. Na základě toho by snad bylo možné říci, že otáčivivý hexagram na portále v průčelí pražského arcibiskupství vyjadřuje poselství o způsobu, jak se univerzální život vyzařující z Krista proměňuje ve víru, a že je to On, kdo se navrátí na konci časů, to znamená na konci současného cyklu, v němž se každý a vše neustále vyvíjí?

Více informací o hexagramu a jeho symbolismu viz následující dvoustranu. I ~0

NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

149

HRADČANY

HRADČANY

ŠESTICÍPÁ HVĚZDA: MAGICKÝ TALISMAN Hexagram, nazývaný také Davidova hvězda nebo Davidův štít, je tvořen prolnutím dvou rovnostranných trojúhelníků [jeden otočený nahoru a druhý dolů). které symbolizují duchovní podstatu a lidskou přirozenost člověka. Jeho šestice bodů odpovídá šesti prostorovým směrům [sever, jih, východ, západ, zenit, nadir) a znázorňuje úplný univerzální pohyb šesti dnů Stvoření, přičemž sedmý den je dnem odpočinku Stvořitele. V této souvislosti se hvězda hexagramu stala symbolem makrokosmu [jejich šest úhlů po 60 stupních tvoří dohromady 360 stupňů) a spojuje člověka s jeho Stvořitelem. Jak je předepsáno ve Starém zákoně [Deuteronomium, VI, 4-8). hvězda hexagramu nazvaná Židy mezuza bývá často umístěna při vstupu do židovských domů; mnohdy však také byla přejímána křesťany a muslimy jako amulet, a proto zdaleka není jen židovským symbolem. Je také uvedena v Koránu (XXXVIII, 32) a v Tisíci a jedné noci jako nezničitelný talisman s Božím požehnáním a nabízí plnou ochranu proti džinům, duchům přírody. Často se také objevuje na vitrážích ve štítech křesťanských kostelů jako symbolický odkaz na univerzální duši. V tomto případě představuje Krista nebo někdy dvojici Krista (horní trojúhelník) a Marie ( dolní trojúhelník). Výsledkem prolínání obou je Všemohoucí věčný Otec. Často se vyskytuje také odvozenina hexagramu jako hvězda se šesti paprsky a růžice se šest i okvětními lístky. Jakkoliv byla šesticípá hvězda již přítomna v synagoze města Kafarnaum (Ill.století n.1.]. znovu se objevuje až kolem r. 1148 v rabínské literatuře, konkrétně v Eško/ Hakofer karaitského* učence Judy Ben Elia ha. Vyskytuje se v kapitole 242, v níž nabývá mystického a ochranného charakteru, a byla proto často vyrývána na amulety: ,,A jména sedmi andělů byla napsána na mezuzu. Věčný tě ochrání a tento symbol zvaný Davidův štít obsahuje na konci mezuzy napsaná jména všech andělů." Během třináctého století se šesticípá hvězda stala atributem jednoho ze sedmi magických jmen Metatrona, anděla přítomnosti spojovaného s archandělem Michaelem, vůdcem nebeského vojska a nejbližšího Bohu Otci. Nicméně, identifikace judaismu s Davidovou hvězdou začala až ve středověku. V roce 1354 udělil král Karel IV. pražské židovské obci výsadu mít svůj vlastní prapor. Židé tehdy zhotovili zlatou šesticípou hvězdu na červeném pozadí, a prapor nazvali praporem krále Davida (Magen David); tento prapor se stal všeobecným oficiálním symbolem židovských synagog. Během devatenáctého století se zmíněný symbol všude rozšířil. Židovská mystika ujišťuje, že původ hexagramu přímo souvisí s květy zdobícími svícen menoru,** v podobě kosatce se šesti okvětními lístky. Pro ty, kdož v tento původ věří, byl hexagram stvořen rukou Boha Izraele. Kosatec se skládá ze šesti okvětních lístků, jejichž celkový tvar se podobá Davidově hvězdě; v Písni písní je kosatec také ztotožňován s lidem Izraele. Mimo své ochranné funkce má hvězdný hexagram rovněž magické schopnosti: tato pověstná charakteristika pochází ze slavných Šalamounových klíčků (Clavicu/ae Solomonis). celku grimoárů připisovaných králi Šalomounovi,

které však mají pravděpodobně původ ve středověku. Tyto anonymní spisy nejspíše pocházejí z jedné z mnoha škol židovských kabbalistických studií, které v té době v Evropě existovaly - text je jasně inspirován učením Talmudu a židovské kabbaly. Dílo obsahuje soubor 36 pantaklů [symbolů vybavených magickým nebo esoterickým významem). který umožňoval komunikaci mezi světem fyzickým a plány duše. Existují různé verze textu v několika překladech a jejich obsah se od jednoho k druhému liší, ale většina z původních, dosud existujících spisů pochází z šest náctého a sedmnáctého století, ačkoli existuje také řecký překlad z patnáctého století. Buddhistické a hinduistické náboženství v Tibetu a v Indii tento univerzální symbol hvězdného hexagramu používalo rovněž; byl považován za symbol Tvůrce a Stvoření. Bráhmani jej pojímali jako znak boha Višnua. Původní barvy dvou propojených trojúhelníků byly nejprve zelená [horní trojúhelník) a červená ( dolní trojúhelník). ačkoli později byly nahrazeny bílou a černou: bílá barva představuje hmotu a čerň ducha. Pro hi~duisty se horní trojúhelník hexagramu vztahuje k Brahmovi, Višnuovi a Sivovi [koresponduje s Otcem, Synem a Duchem svatým v křesťanství) a spodní trojúhelník se vztahuje k Šivovi, Višnuovi a Brahmovi ( Duchu svatému, Synovi a Otci). Vidíme, že Syn (nebo Višnu) vždy zaujímá místo ve středu: je to přímlu vce mezi božským a pozemským.

*Kara!m ~ebo .Bnei _mik:a, ~ti, _kd~ž vy~hází z Písma~. Kara ismus je odnož judaismu, která hájí autoritu hebreJskych p1sem Jakozto Jediny zdroj božského zjevení.

** ~enora: sví~en se sedmi plaménkovitými rameny,_která vyznačují sedm duchů před nebeským trůnem [Michael, Gabnel, Samael, Rafael, Zadkiel, Anael a Kas1el).

I ',li

NrVŠFON f ATAJEMNÁ PRAHA

NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

151

HRADČANY

HRADČANY

ALCHYMIE V SASKO-LAUENBURSKÉM PALÁCI 0

DVA ČEŠTÍ ALCHYMISTÉ

Sasko-lauenb urský [Rožmberský ) dům Hradčanské náměstí 10/62

Přítomnost početných zahraničních alchymistů v Čechách nepřerušila práce mnoha významných českých alchymistů, jako byli Šimon Tadeáš

Hradč any

• Není otevřen veřejnosti • Tram: 22, zastávka Pražský hrad,

.-19 Pohořelec

Rivalita Kromě své práce na Hradě ve službách mezi Rožmberky Rudolfa II. pracovali nejzkušenější

a císařem Třeboň, Bechyně)

na

Hradčanském

alchymisté také pro Rožmberky. Tato šlechtická rodina vlastnila mimo svá dominia v jižních Čechách (Český Krumlov, také některé pražské nemovitosti, jako například dům náměstí, nyní známý jako Sasko-Lauenburský palác. V něm pracovali i alchymisté. Vilém z Rožmberka se ostatně chlubil, že věnoval na alchymii více peněz než císař sám. Pracovali u něho John Dee a Edw ard Kelley, český alchymista Bavor Rodovský z Hustířan, původně ve službách Rudolfa II., a Václav Lavín, autor slavného alchymistické ho pojednání Pozemské Nebe (Le Paradis terrestre), byl l ékařem Viléma z Rožmberka. Tento šlechtic také požádal Rudolfa II., aby propustil českého alchymistu Bavora Rodovského z Hustířan, který byl tehdy vězněn v hradní Černé věži. Později Bavor vstoupil do Vilémových služeb, kde však dlouho nevydržel. Zabýval se také sepisováním kuchařských receptů a je rovněž autorem první česky psané kuchařky.. V Sasko-La uenburském. paláci se rovněž nacházel pracovní kabinet Petra Voka.

l

I ',I

NíVŠl'ONf ATAJEMNÁ PRAHA

Budek, generální inkvizitor, který dohlížel nad všemi, kdož přicházeli do Českého království hledat drahé kovy, zlato a stříbro. Je autorem rozsáhlého šifrovaného spisu o alchymii, který je uložen rakouské Národní knihovně ve Vídni. Nejvýznamnějším českým

alchymistou byl Bavor Rodovský z Hustířan, jenž napsal několik alchymistických prací, z nichž některé jsou v knihovně Národního muzea v Praze a jiné ve Vassově knihovně v Leydenu (Holandsko).

PŘEHLÍDKA SUFLÉRŮ Na císařský dvůr se v době Rudolfa li. jako můry ke světlu slétali mnozí ša rlatáni v naději, že využijí císařovu slabost pro rarity a zázraky. Tak se jednoho dne objevil podivný Řek jménem Mamugna [Marco Bragadino), který o sobě tvrdil , že je alchymistou. Podobně se tu zjevil vandrující alchymista Geronimo Alessandro Scotta, který prokazoval své sc hopnosti v přítomnosti císaře, s nímž později opakovaně konzultoval o různých astrologických otázkách. V roce 1591 přijel do Prahy jistý Filip Jakob Gustenhover ze Štrasburku, jemuž se podařilo několik transmutací za pomocí tinktury, kterou údajně koupil od slavného adepta Setona Kosmopolity. Jakmile mu však projekční prášek došel, byl nucen přiznat, že sám není schopen vyrobit nový, a byl nato uvězněn v hradní Bílé věži. Později uprchl do Štrasburku, kde ho dopadli a eskortovali zpět do Prahy. Johann Heinrich Muller z Mi.ihlenfelsu se nejprve cvičil ve svém umění ve Švábsku. Přitahován pověstí císaře Rudolfa li. nechal na sebe střelit kulkou složenou z amalgamu olova, aby dokázal, že je nezranitelný, a před císařem provedl transmutaci olova ve zlato. Nicméně k dosažení tohoto cíle používal kelímku s dvojitým dnem, v němž měl předtím ukryté zlato ... Rok po Rudolfově smrti byl z rozkazu císaře Matyáše uvržen do vězení a mučen jistý Hauser, jiný alchymista z císařského dvora, protože se proslechlo, že chtěl užít okultní umění proti novému monarchovi. Nato byl vyhnán z Čech.

NEVŠEDNÍ ATAJEMNÁ PRAHA

153

HRADČANY

ETALON PRAŽSKÉHO LOKTE Hradčanská

radnice Loretánská ulice 173 • Tramvaj 22, zastávka

Pohořelec

a pravé straně dveří staré hradčanské Pozůstatek radnice,jež byla postavena na konci 16. staré jednotky století (kdy byla tato oblast prohlášena míry za nezávislé město), může pozorné oko spatřit svisle umístěný kovový pásek. Tento pásek (591 mm dlouhý) kdysi sloužil jako etalon staré délkové míry, takzvaného Pražského lokte, který platil v Praze . Je rozdělen do čtyř polí, z nichž jedno je dále rozpůleno na dvě části. Pražský loket byl ~ ~ zaveden v roce 1268 králem Í~ Přemyslem Otakarem II. jako , měrná jednotka: v té době se skutečně užívaly míry podle vládců (jejich stopa, loket atd.) jakožto jednotky měr pro lid. V případě sporu nebo bylo-li třeba změřit délku například tkaniny, míra dobře posloužila a obchodník mohl přesně změřit své zboží. Pražský loket platil až do ledna 1765, kdy císařovna Marie Terezie nařídi l a používat Vídeňský loket, který již byl jako standard používán v Dolním Rakousku. Své vlastní lokte mají také některá česká a moravská města. Najdete je například zasazeny na radnicích v Mělníku, v Bělé pod Bezdězem, v Hos tinn ém, v Kyjově nebo v Moravské

N

Třebové.

Jiný eta lon Pražského lokte se nalézá na d veřích rad nice Nového Města na Karlově náměstí [viz str. 95) .

NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

155

HRADČANY

HRADČANY

FRESKA Z KAPLE SVATÉ BARBORY Loretán ská ulice • Tramvaj 22 , za stávka Pohořelec

Lupič výklenková kaple v Loretánské ulici

naražený na kůl

zobrazuje krutou legendu, která se váže k události z roku 1512,kdy byli na tomto místě popraveni naražením na kůl dva loupeživí rytíři. Jeden z nich se prý dokázal osvobodit a doplazil se až ke kostelu sv. Benedikta. Tuto legendu ztvárnil při výmalb ě kaple známý čes ký barokní malíř V V Reiner a patronka kaple sv. Barbora byla zvolena zřejmě proto, že je také ochránkyní před smrtí bez zpovědi . Na detailu fresky si lze v pozadí povšimnout malé postavičky odsouzence nabodnutého na kůl.

LEGENDA DNEJSTARŠÍ ČESKÉ ZVONKOHŘE Nejstarší česká zvonkohra v pražské Loretě se poprvé rozezněla 15. srpna 1695. Je tvořena třiceti zvony, které odlil amsterdamský zvonař Claudy Frémy. Sestavil ji pražský hodinář Petr Neumann. Ke zvonkohře se vážou různé pověsti. Asi nejznámější vypráví o chudé která měla právě tolik dětí, kolik bylo zvonků ve zvonkohře. Jediným

vdově,

jejím majetkem byla šňůra stříbrných penízků. Když jednou udeřil v Praze mor, děti začaly po jednom umírat. Každému dítěti dala za jeden peníz zazvonit. S posledním dítětem pak utratila i zbylou minci. Poté vdova rovněž onemocněla, a když umírala, všechny loretánské zvonky ji samy od sebe zahrály tklivou melodii.

DŮM TYCHA BRAHE U vchodu do uličky Nového Světa v čísle 76 býval starý hostinec „U zlatého noha", který se stal na nějakou dobu domovem dánského astronoma a alchymi sty Tycha Brahe, jenž se později se so uhlasem císaře usadil v blízkém Curt i ově domě na Pohořelci.

11,1,

NI V~I IJNÍ A IAJr MNÁ PRAHA

NEVŠEDNÍ A TAJE MNÁ PRAHA

15?

HRADČANY

NÁVRAT Z JINÉHO SVĚTA Loretá nské náměs t í • Tram 22, zastávka Pohořelec

náměstí stával tzv. Legenda sloup", z nařízení okřfži magistrátu odstraněný r. 1788, k němuž z Loretánského se vztahovala legenda o Drahomířině pohlcení náměstí plameny. Nalézal se na opačném konci náměstí, než stojí nynější křížek, k němuž se legenda upnula později. Pohanka Drahomíra z kmene pomořanských S lovanů byla v pohnutých dobách přijímání křesťanství v Čechách snachou sv. Ludmily. Říkalo se o ní, že křesťanům všemožně škodila a byla ve spolku s ďáblem. Podle pověsti se na tomto místě propadla i se svým vozem, když se tehdy v nedalekém kostele sv. Matouše konala mše. Její křesťanský kočí vběhl do kostela a modlil se, zatímco ona proklínala jeho svévolné zdržení. Říká se, že se v noci v okolí zjevuje v ohnivém voze. Hodinu po půlnoci mizí ohnivé spřežení v propasti. Podle jiné verze zde ďábel odnesl z Černínského paláce (viz níže) do podsvětí hraběnku Černínovou, poněvadž byla marnivá a nosila střevíčky z bílého těsta.

a Loretánském

N

„Drahomířin

LEGENDAD ČERN ÍN SKÉM PALÁCI Podle lege ndy stavě l arch itekt Francesco Ca ratti palác h raběte Čern í na

( největší v Čechách,150 m dlouhý) bez písemné smlouvy. Hrabě zemře l dříve, než byl palác dokončen,jeho vdova využila příležitosti a nesplatila dluhy

svého manžela. Bratr stavite l ův, č l e n taj né pražské s p oleč n osti, stavitele pozval na zasedání lóže a slíbil, že mu bude pomoženo. Zavázali mu oči a odvedl i ho kamsi za Pra hu. Dostal se do společnosti lidí se škraboškami na tvářích. Když tajemní zakuklenci vys lechli stavitelův příběh, sepsal , jeden z nich právn icky formulovanou smlouvu . Po kolektivní evokaci se , prý zjevi l Černínův duch a listi ny podepsal. Na zákla d ě této sm louvy musela být stavitel i dlužná částka

~--==-

vyplacena .

NEVŠEDNÍATAJEMNÁPRAHA

159

HRADČANY

KULE Z KANÓNU NA KOSTELE PANNY MARIE ANDĚLSKÉ Loretánské náměstí Tram: 22, 25, 2?, zastávka Pohořelec • Kostel otevřen během bohoslužeb: pondělí- pátek v 18 hod., neděle v 8.30 hod.• Jesličky jsou vystaveny během Vánoc

zdi kostela Panny Marie Památka lze dosud spatřit více než na dělostřelbu 50 kovových kulí. Jde o pozůstatky bombardování pruským dělostřelectvem, k němuž došlo v roce 1757, během obléhání Prahy. Za sedmileté války (1756-1763) vtrhla pruská vojska vedená císařem Fridrichem II. do Čech a vybojovala tu mnoho krvavých bitev s rakouskou armádou. V roce 1757 po bitvě u Štěrbohol obléhala pruská armáda Prahu. Prusové obsadili Břevnovský klášter, oboru Hvězda na Bílé hoře a bombardovali Hradčany. Jednolodní kostel Panny Marie Andělské stojí v dolní části Loretánského náměstí jako součást areálu kapucínského kláštera. Je to nejstarší stavební celek řádu kapucínů v Čechách. Se sousední Loretou spojuje areál visutá krytá chodba. a

N

vnější

Andělské

Jiné zazděné koule ze stejné pruské dělostřelby lze spatřit na vnější zdi kostela sv. Karla Velikého na Karlově ( viz str. 105).

UNIKÁTNÍ JESLIČKY Kostel a klášter je proslulý svými unikátními jesličkami z roku 1?80. Vznikly zásluhou místního mnicha, který byl dobře obeznámen s tradicí neapolských kašírovaných betlémů. V Čechách tento betlém nemá obdobu. Jde o impozantní soubor celkem 48 figur (z toho 32 lidských a 16 zvířecích) v téměř životní velikosti. Nejmohutnější jsou figury pastýřů, dosahující výšky až 1?5 cm.

• NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

161

N

Botanická

l•

zahrada >N

...~

'

" Plavecká

v

VYSEHRAD

Na hrobci

o

o LEGENDY PODZEMNÍ GORLI CE . SLOUP ZARDANA . o FRESKA • o LIBUŠINA o SOCHA MÍSTNÍHO GENIA LOCI o MUZEUM PRAŽSKÉHO VODÁRENSTVÍ. f)

ČERTA

ĎÁBLA

LÁZEŇ

o NÁBŘEŽNÍ VODOČET NA VÝTONI . . .

165 169 171

173 175 177 177

Oldřichova

MYSTIKA VYŠEHRADU . VYŠEHRADSKÉ PŘÍZRAKY MENHIR NA VYŠEHRADĚ? ŠEMÍK: ARCHETYP „MLUVENÉ KABALY"? KDE LEŽÍ ŠEMÍKŮV HROB?. KDO JE TO VODNÍK? . %t-o ::rot-Q)

Sinkulova

NEOVÉOOVO NÁMÉSTÍ Na dolinách

=

200 m

Čiklova

. 166 167 . 169

172 172 175

VYŠEHRAD

o

LEGENDY PODZEMNÍ GORLI CE Pevnost Vyšehrad • Metro Vyšehrad. Tram 3, 7, 17, 21, zastávka Výtoň • 1. 4.-31. 10. -Otevřeno každý den 9.30-18 hod. • 1.11.-31. 3.-0tevřeno každý den 9.30-17 hod.

a severní straně opevnění Vyšehradu se Tajné nachází vstup do velkých podzemních a mýtické prostor. Největší sál (330 m 2 o výšce 13 podzemí metrů) se nazývá Gorlice a nyní slouží jako lapidárium. Říká se, že první podzemní prostory byly ve vyšehradském kopci vyhloubeny za vlády kněžny Libuše. Některé z nich sloužily jako úkryty v případě nebezpečí , jiné jako pokladnice. Je zde prý uschován i bájný poklad kněžny Libuše hlídaný lvem. Je možné se k němu dostat pouze o půlnoci na Velký pátek, kdy se' zdejší skála na několik okamžiků otevře. Na místě zvaném Na Jezerce dodnes tryská pramen, který odedávna sloužil obyvatelům Vyšehradu. Kdysi zde prý stála Libušina lázeň. Říká se, že sem vede podzemní chodba až z pevnosti, která umožňovala přístup k vodě i v době obléhání. Pod Vyšehradskou skálou je také ukryto spící vojsko kněžny Libuše, které sama shromáždila. To prý přijde na pomoc, až se České země dostanou do velkých nesnází. V druhé polovině sedmnáctého století během přestavby Vyšehradu v barokní pevnost byla k obranným účelům vyhloubena velká síť podzemních chodeb a prostor, dnes částečně přístupná veřejnosti. Mimo komplex severních chodeb a sálu Gorlice existují také dnes nepřístupné jižní kasematy, které byly v minulosti využívány jako vojenský kryt.

N

Gorlice je město v dnešním Polsku. Byla zde svedena důležitá bitva během první světové války, které se účastnilo mnoho českých vojáků, a to na obou znepřátelených stranách. Na paměť bitvy u Gorlice tak byla

pojmenována

největší podzemní

prostora Vyšehradu. NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

165

VYŠEHRAD

VYŠEHRAD MYSTIKA VYŠEHRADU

VYŠEHRADSKÉ PŘÍZRAKY

Majestátní skála Vyšehradu, vypínající se na protějším břehu Vltavy, než na kterém leží Pražský hrad, hrála v raných časech českých dějin roli, která

Pevnost Vyšehrad, Rotunda sv. Martina • Metro: Vyšehrad. Tram: 3, ?, 1?, 21, zastávka Výtoň

stále není úplně jasná. Někteří argumentují, že opevněné hradiště tam bylo založeno v 10. století, tedy až po vzniku Pražského hradu. Vyšehradské legendy jsou mnohem obsáhlejší než historické dokumenty o tomto místě.

Vyšehrad je proslulý také svými přízraky, jichž je tolik jako všech ostatních strašidel celé Prahy dohromady.

Jsou plné úžasných detailů o životě a skutcích české Sibyl ly, legendární

Podle legendy od rotundy sv. Martina běhá v noci dolů k bráně pevnosti

kněžny Libuše, a jejího manžela Přemysla Oráče, zakladatele vládnoucí

přízrak černého psa se žhavým řetězem. Na Vyšehradě byl vídán též ohnivý pes bez hlavy. Zjevuje se spolu s pekelným kočárem taženým

dynastie. Takové zdánlivé bohatství informací je spíše podezřelé, a zjevně potvrzuje mýtický charakter celého legendárního základu, jehož kořeny

bezhlavými koňmi s bezhlavým kočím na kozlíku. Zjevení se prohání po

sahají před epochy Slovanů, Keltů, a snad dokonce do ještě dřívějších dob. Hrdinové a králové, o nichž se v nich vypráví, jsou inkarnacemi božstev

vyšehradských hradbách. Také se zde zjevují duchové vojáků a jeptišek bloudící v noci po cestách. Od románského můstku poblíž kostela bývá v noci slyšet nevysvětlitelný

a účastní se prostřednictvím archetypálních gest věčného koloběhu přírody. Libuši lze chápat jako ekvivalent pohanské bohyně jara (Venuše nebo Frey i). očišťující se během rituálních koupelí ve své Vyšehradské lázni a podporující tak vzestup plodivé moci přírody. Přemysl Oráč je ekvivalentem úrodného boha světla a tepla, přicházejícího ze severu vyorat svým pluhem první brázdu na posvátném poli a spojit se v ní se svou knížecí družkou. Vyšehradská skála prý ukrývá mnohé Libušiny zlaté poklady: koně, žábu i slípku s dvanácti zlatými vejci. V temném lese v blízkosti potoka Botiče lovil Bivoj-Herkules, ztělesnění

klapot

koňských

kopyt.

V blízkosti malé klenuté chodby vedoucí za vyšehradské hradby zvané Myší díra se zjevuje přízrak bezhlavé Bilé paní. Vychází z nitra skály, v níž má velkou jeskyni plnou pokladů, které hlídá černý ohnivý pes. Až vyprší určený čas a poklady budou nalezeny, dostane nazpět svou hlavu a bude vysvobozena. Na vyšehradské skále stojí zříceniny hrádku zvaného Libušina lázeň. Podle pověsti

se zde Libuše koupala s milenci, které pak shazovala do Vltavy.

nadlidské síly, divoké kance, zatímco Amazonky z protějších Dívčích hradů

I zde se zjevuje přízrak Bilé paní. Když měsíční světlo prochází zříceninou a některým z oken dopadá na řeku, říká se, že se Bílá paní „divá oknem".

brousily své šípy. Jména sedmi mytických knížat z Vyšehradu odpovídají názvům dnů

Pro obyvatele Podskalí to bývalo špatné znamení: tvrdilo se, že se brzy někdo utopí ve Vltavě.

v týdnu a sedmi planetám známým v dávných dobách. Jak vyprávějí legendy, během panováni knížat docházelo ke krvavým konfliktům s horníky v rudných dolech. Jména starých božstev planet a kovů se ozývají

V kostele sv. Petra a Pavla

v seznamu, který se memoroval v českých školách: Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan, Hostivít (např. Mnata

za husitských válek, když byl z vrcholu skály vhozen do Vltavy sarkofág s tělem sv. Longina. (Longin byl římský voják, který svým kopím probodl

je spojen s Měsícem, Vojen

s jeho posvátným kopím vypadlo z kamenné rakve a potopilo se, aniž dosáhlo dna, zatímco sarkofág zůstal na hladině a každému, kdo se ho

s Marsem, kníže Křesomysl

._,, _~=,,,,-/·

s Jupiterem atd.). Vyšehrad tak v pražském kontextu zaujímá pozici zrcadla kosmu a chaosu a tak se brzy ustavuje síť analogií: od pondělí

mši i mimo ni se zjevoval

přízrak

tzv.

Kristův bok. Z Říma do Čech jej prý kdysi přivezl Karel IV.) Longinovo tělo

zmocnil, přinášel smůlu; to přestalo, až když byl vrácen do kostela. Sarkofág prý slouží dodnes v kost ele sv.

Petra a Pavla jako podstavec

až do neděle, od Vyšehradu

oltáře.

k Hradu, od Měsíce ke Slunci, od Karla k Rudolfovi, od stříbra

slouží mše mrtvých a občas

ke zlatu ...

Ill V',I mil li 1/1 li MNÁ PRAIIA

při

Hannewaldské paní. Zjeveni vycházelo vždy z Hannewaldské kaple. Říká se také, že pod vyšehradskou skálou je bezedná propast. Vznikla prý

O půlnoci se prý

v ko stele

prý může být navštívena nic netušícími smrtelníky.

NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

167

'/., .,..,.,. 1 '

VYŠEHRAD

SLOUP ČERTA ZARDANA Pevnost Vyšehrad, kostel sv. Petra a Pavla • Metro: Vyšehrad. Tram: 3, 7, 17, 21, zastávka Výtoň

e vyšehradském parku před zadním Pražský vstupem na hřbitov spočívá na tři exorcismus kusy rozbitý sloup, snad nejznámější ďáblovo „corpus delicti", o němž se zmiňují i zahraniční démonologické slovníky.' Podle staré legendy nařídil svatý Petr ďáblovi přinést kameny nezbytné ke stavbě nového kostela na Vyšehradě. Místní svatyně byla spravována knězem, který se uchýlil k ďábelským silám, spojil se s peklem, ale přál si ze svých skutků učinit pokání. Svatý Petr s ním měl soucit a poradil mu, aby se s ďáblem vsadil o svou duši, že dokončí mši dříve, než se vrátí se sloupem z katedrály svatého Petra v Římě. Ďábel by byl sázku vyhrál, ale svatý Petr jej nedaleko Benátek třikrát srazil i se sloupem do moře (proto je prý sloup rozlomen na tři kusy). Nedaleko vesnice Kolence v jižních Čechách, v místech, kudy ďábel musel letět z Říma, se také ukazuje Ďáblův kámen se stopami ďáblových spárů a jeho obličejem vyrytým do kamene. Také o tomto kameni se traduje, že je to pozůstatek ďáblova letu z Říma do Prahy. Když se svým břemenem přiletěl do Prahy, poznal, že sázku prohrál, a ve vzteku mrštil sloupem na vyšehradskou skálu. V roce 1655 během jednoho vymítání ďábla prohlásil pekelník ústy posedlého, že se jmenuje Zardan, a od té doby sloup nese jeho jméno. Je zajímavé poznamenat, že démonologické anály skutečně zmiňují jistého Václava Králíčka, bývalého kněze z vyšehradského kostela, jako proslulého exorcistu.

V

MENHIR NA VYŠEHRADĚ? Ďáblův sloup byl někdy považován za starý menhir. V jednom díle bavorského zeměpisce z let 811-818 se mimo jiné píše, že kamenný sloup stával již v roce 750 na Petříně. Biskup Vojtěch věřil, že tento kamenný sloup je pohanským idolem a nařídil jej vyvrátit a přemístit na Vyšehrad. Při přepravě se sloup rozbil na tři kusy a ty dodnes na Vyšehradě leží .. . Nedaleko Čertova sloupu, naproti vchodu do kostela svatého Petra a Pavla,

se při zdi nachází zasazený velký kámen, který je pravděpodobně těžší než nejdelší část Čertova sloupu. Jeho původ, účel a složení jsou neznámé. Je možné, že jde o menhir, z něhož se zachovala pouze spodní část, která byla v křesťanské době upravena jako základna kříže nebo sochy. 1/ J. Tondriau et R. Villeneuve: Oictonnaire du Oiobfe et de fo démonologie, 1968, s.46 NEVŠED NÍ A TAJEM NÁ PRAHA

169

VYŠEHRAD I•

o

FRESKA ĎÁBLA Koste l sv. Petra a Pavla

Východní průčelí levé lodi kostela svatého Petra a Pavla zdobí velká freska zobrazující legendu o ďáblově sázce s místním knězem (viz předchozí stranu). Tato nástěnná malba popisuje současně tři ďábloÝy akce jako jakýsi pozdně středověký komiks. Nad horizontem lze v dálce spatřit ďábla, jak spěchá se sloup em z Říma do Prahy. Nad kostelem je možné vidět pekelníka se sloupem, jejž přerazil sv. Petr. Konečně uvnitř kostela si múžete prohlédnout na podlaze ležící zlomený sloup, u něhož stojí kněz.

Podle někter9c h zpráv byl Zardanův sloup původně umístěn uvnitř kostela sv. Petra a Pavla a nad ním se ve stro p ě otvíral neoprav iteln9 otvor.

NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

1?1

VYŠEHRAD

VYŠEHRAD ŠEMÍK: ARCHETYP .MLUVENÉ KABALY"? Slova kůň nebo klisna jsou velmi frekventovaná v alchymistické terminologii. Odkazují k podobnosti mezi latinskými výrazy „cabalus" (kůň) ~""'..:'i,I""'-~~ a „ cabale" [kabala] jakožto skrytá mluva přírody. Ostatně i samo jméno Šemík (podobné něm. ,,schamig") vyjadřuje cudnost, zahalenost, skrytost. A co jiného je kabala než skrytá (tajná) mluva? Jinak nevysvětlitelný skok by tak mohl odkazovat k náhlému přenesení se „obratným kouskem", kabalistickým paradoxem, z jednoho alchymického kontextu a úrovně do kontextů a úrovní kvalitativně jiných. Hermetismus vždy rozlišoval mezi „ mluvenou kabalou " založenou na asonanci ( nazývanou také „jazyk ptáků") a židovské kabbalou, v níž existuje úzký vztah mezi čísly a písmeny. Toto rozlišení je přítomno i v pravopisném úzu: s jedním b se obvykle míní „mluvená kabala", se dvěma b židovská kabbala. Ještě drobnost: Šemík sám mluví! Pohádkový motiv tu nejen znovu upomíná na „mluvenou kabalu", ale odkazuje také k „univerzální řeči přírody " a všech jejích tvorů. Když Šemík zašeptá Horymírovi do ucha: ,,Drž se pane!", je to imperativ, který nejenže nabádá k neochvějnému dodržení nastoupené cesty, ale říká také, že skrytý význam tohoto skoku nesmí být za žádných okolností ignorován. Podle jiné legendy pocházel Šemík ze speciálního chovu plavých [prusých, bílých) koní z okolí Koněprus, jednoho z bývalých keltských center v Čechách, nacházejícího se západně od Prahy. I zde svým způsobem promlouvá „mluvená kabala ". Uveďme jen jeden [etymologický) příklad: vladyka Horymír [Montanus] je ten, kdo „měří hory" (paradoxně se tak dříve česky nazývaly doly) nebo, ,,který přináší mír." Ale Montanus (Bergman v německé mytologii) znamená také kobold, důlní duch, který horníkům zabraňuje v bezuzdném kutání a snaží se je smířit s řádem přírody. V této mytologické hierarchii reprezentuje kníže Křesomysl boha Wotana (Jupitera], ,,toho, kdo má potřebu drahých kovů ". Pokud jde o Šemíka (to znamená cudného, zahaleného, skrytého], není jím nikdo jiný než bílý sluneční kůň Přemysla Oráče, mytického zakladatele českého království.

o

LIBUŠINA LÁZEŇ Pev nost Vyšehrad • Metro : Vyšehrad. Tram: 3, ?, 17, 21, zast ávka Výtoň

e sráz u vyšehradské skály s m ě re m Legendární k Vltavě se tyčí zbytky malého hrádku. Horymírův skok Jde o takzvanou Libušinu lázeň , v níž se podle staré legendy kn ěžna Libuše koupala. Je to také místo, kde vladyka Horymír skoč il se svým koně m Šemíkem z vyšehradské skály. Stalo se to v době, kdy na knížecím stolci seděl Křesomysl. Horymír byl odsouzen k smrti, pon ěvadž byl ve sporu s horníky a snažil se u zavřít stříbrn é doly v Příbrami . Podle legendy se osvobodil bájným skokem věrného mluvícího koně Šemíka přes hradby a vyšehradskou skalu rovnou až p řes Vltavu (viz též str. 236). Poté co Horymíra donesl na svém hřb etu až na jeho panství v obci Neum ětely (jihozápadně od Prahy), Šemík podlehl svým zraněním a ve vsi se dodnes ukazuje jeho hrob. Často se tvrdí, že tato stará pražská legenda vzn ikla podle cizích vzorů, jako byly báje o Dietrichu Bernském anebo Theodorichovi Velkém, v nichž se rovněž objevuje kůň s podobnými vlastnostmi, jaké měl Šemík.

V

KDE LEŽÍ ŠEMÍKŮV HROB? V obci Neumětely, asi čtyřicet kilometr ů jihozápadn ě od Prahy se rozkládalo panství vladyky Horymíra. Severně od obce se vypíná kopec Košík, kde podle pověsti stávalo jeho sídlo. Po slavném skoku nad hradbami Vyšehradu do Vltavy, byl Šemík pohřben v Neumětelech, před vraty jednoho dvora. Dodnes svědčí pečlivá údržba hrobu legendárního koně o houževnatosti a přetrvávání legendy. Šemíkův hrob tvoří přírodní balvan, jejž kryje na čtyřech sloupcích posazená střecha pokrytá taškami. V 19. století byl hrob otevřen ruským vojskem, ale nebylo nic nalezeno. Někteří neumětelští tradicionalisté dosáhli posléze toho, že hrob byl v původním stavu obnoven NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

173

VYŠEHRAD

o

SOCHA MÍSTNÍHO GENIA LOCI Dům U Tunglů

Vyšehradská ulice 8 Tram: 3, ?, 1?, 21, zastávka Výtoň

e Vyšehradské ulici stojí tajemný U Tunglů, který na okraji střechy Podskalský nese sochu podivné bytosti z dálky vodnfk připomínající opici. Jedná se však o zpodobení místního genia loci, podskalského vodníka, k němuž se vztahuje stará pověst. Obyvatelé pražského Podskalí byli svým životem i prací svázáni s vltavskou vodou. Není divu, že se zde zrodila dojemná báje o h~strmanovi, který utopil rybářova syna, jehož matka se poté mstila vodníkovým dětem tak dlouho, až se zavázal, že se v Podskalí už nikdy žádné dítě neutopí. o tomto domě se také vypráví, že v něm strašil bezhlavý mnich. Vyšehradská ulice leží v místech prastaré cesty, jež ještě před vznikem Nového Města spojovala Vyšehrad se Starým Městem.

V

dům

KDO JE TO VODNÍK? Vodník (z něm. Wassermann), hastrman, vodní muž. Je to nejrozšířenější pohádková bytost v Čechách a také v Německu, duch

živlu vody, v pověstech je lokalizován všude tam, kde je i přirozené vodní prostředí (neobývá však moře].

Podle démonologických názorů vodníci povstali ze svržených andělů, a to těch, kteří při svém pádu skončili ve vodě. Zjevoval se většinou jako starší nevzhledný zelený mužík, jemuž ze šosů kapala voda. Byl představován jako zvětšená žába, se

širokými ústy, bambulovitými nehty, blánami mezi prsty a vypoulenýma

očima. Říkalo se, že ve svém obydlí pod vodou uschovává v hrníčcích duše utopených lidí. Když se poklička zvedla, duše se v podobě vzduchové bubliny mohla osvobodit. Nejznámější pověst o dívce, kterou vodník stáhl do hlubin a počal s ní dítě, zpracoval K. J. Erben ve své Kytici. Ženským protějškem vodníka je vodní víla rusalka, což je také název slavné opery Antonína Dvořáka ( 1896 ].

NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

11 5

VYŠEHRAD

MUZEUM PRAŽSKÉHO VODÁRENSTVÍ Podolská ulice 15/1? • Tram: 3, 16, 17, 21, zastávka Podolská vodárna •

Návštěva

možná po rezervaci

• Tel.: 2721?2345 E-mail: [email protected] • www.pvk.cz/muzeum-prazskeho-vodarenstvi.htm l

v

Katedrála el ezobe tono vá budo va Podolské vodárny přez dívan á „palác vody" je vody jednou z n ejkrásnějších průmyslových staveb v Praze. Vznikla v letech 1927 až 1929 a patří mezi nejzajímavější díla architekta Antonína Engela (1879-1958). Na počátku padesátých let 20. století, byla na jižní straně podle původního projektu Antonína Engela postavena druhá filtrační část a k první budově byla připojena potrubním mostem. Celek tak dnes působí jednotným arch itektonickým dojmem a obě stavby se spojily v jeden organický celek. Vodárna byla nedávno modernizována a je stále připravena k provozu. Čerpá vodu z Vltavy a je funkční pražskou rezervou, pokud by se z různých důvodů n ěco stalo s dodávkou pitné vody ze zdrojů Kárané a Želivka. Nyní dodává vodu, která se s uvedenými zdroji mísí. Po první rekonstrukci budovy zde od roku 1952 vzniklo Muzeum pražského vodárenství, které můžeme navštívit dodnes v prostorách staré filtrace vodárny. Interiér filtrační stanice je od výstavních prostor oddělen skleněno u stěnou a tím umožňuje působivý pohled do Engelovy „katedrály" s funkčními filtry. Mezi exponáty najdeme části prastarých potrubí, část dřevěného vodovodu z doby Rudolfa II. či obří šoupě a starý čerpací stroj.

Z

o

NÁBŘEŽNÍ VODOČET NA VÝTONI

Rašínovo nábřeží Tram: 3, 7, 17, 21, zastávka Výtoň

Na výšku vody a na případné h rozící povodně v Praze u ž odedávna upozorňovaly různé vodočty. Nejstarším je patrně takzvaný Bradáč u Karlova mostu (viz str. 71). Zajímavý vodočet lze spatřit na nábřeží Vltavy na Výtoni, kde na výšku vody upozorňují kulaté ciferníky zabu dova né ve věžičce postavené v nábřežní zdi.

NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

17?

Olšanské hřbitovy

MIMO CENTRUM SEVER 0

MAROLOOVO PANORAMA . . . . . . . . f) PODIVUHODNÝ VSTUP DO „CRDSSCLUBU" f) RUDOLFOVAŠTOLA . . . . . . . . . . . SLUNEČNÍ HODINY U MÍSTODRŽITELSKÉHO LETOHRÁDKU . GROHA CÍSAŘSKÉHO MLÝNA. . . . . . (l» MALOVANÉ VILY VE SLAVÍČKOVĚ ULICI . f) TAJE BÝVALÉ ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD «) FRESKA ZÁZRAKU SV. VINTÍŘE . Cl) PAMÁTNÍK BITVY NA BÍLÉ HOŘE . . . . . RYTINA ADORACE KRISTA . . • . . . . . ~ ESOTERNÍ ŠTUKY Z LETOHRÁDKU HVĚZDA l_f) KÁMEN BÁSNÍKA ANDRÉ BRETONA . . .. Cl) ZBYTKY VĚTRNÉHO MLÝNA NA PETŘINÁCH . . . . ....

180 181 182

0 9

184 185 187 188 189 191 192

®

194

... . ...

.

195 196

'D

LÉČIVÝ PRAMEN HOUSLE . . . . . . .

197

~ ZEĎ NA PAMĚŤ BOHUMILA HRABALA . .

198 199

~ STARÝ ŽIDOVSKÝ HŘBITOV OBĚTÍ MORU

cf>

VOUSÁČ Z KRKONOŠ RŮBEZAHL VPRAZE .

. 200

ct)

KOSTEL SV. VOJTĚCHA S KUBISTICKÝM PORTÁLEM

. 203

®

PRŮSTŘEL LIBEŇSKÉHO PLYNOJEMU.

. 205

~ NEJVĚTŠÍ AERODYNAMICKÝ TUNEL. . . ~ GROHA VTROJSKÉM ZÁMKU

. . ...

I?} MAKETA LEGENDÁRNÍHO KONĚ VTROJI. ~ ZVÍŘECÍ HŘBITOV . . . • . . • .

lt) SECESNÍ KOSTEL SV. VÁCLAVA . . . . .

. 205 . 207 209 210

~ UNIKÁTNÍ MEGALIT VCHABRECH . . . .

211 212

~ KONTROLNÍ VĚŽ STARÉHO LETIŠTĚ VE KBELÍCH .

215

MIMO CENTRUM SEVER

MIMO CENTRUM SEVER

MAROLDOVO PANORAMA

o

Výstaviště,

Hol ešovice • Ot evře no: úterý-pátek od 13-1? hod., sobota a neděle od 10-1? hod., v zimě zavřeno• Metro: Hol ešovické nádraží. Tram: S, 12, 14, 15, 1?, zastávka Výstaviště • Tel: 220 103 210

Připomínka

aroldovo panorama na Výstavišti je ve lká kruhová stavba postavená v roce 1908 podle plá nů architekta Jana Kouly. Oblé vnitřní stěny jsou vyzdobeny pozoruhodným dílem českého malíře Ludka Marolda Bitva u Lipan namalovaným mezi léty 1897-1898 ve spolupráci s Václavem Jansou. Obrovský oválný obraz tvoří pozadí, z něhož směrem k divákovi vystupují skuteč n é objekty evokující bitvu, jako vozy, kameny, prapory a zbraně . Tuto st rhující asamb láž spoluvytvářeli i další umělci v čele s Karlem Štapferem. Se svý mi 11 m e try výšky, 95 metr y délk y a celkovým povrchem 1045 m' je Maroldovo panorama nejrozlehlejším zobrazením historického děje, jaké kdy v Čechách vzniklo.

památné bitvy

M

PODIVUHODNÝ VSTUP DO „CROSSCLUBU" Plynární 1096/23, Pra ha? • Metro: Holešovické nádraží

Futuristická edaleko Holešovického nádraží, při vstupu do prostor, které v sob ě slu č uj í výzdoba klubu současně kavárnu, kinosál, a především hudební klub, se nalézá jedine č n á, zda leka viditelná asambláž kovových skulptur. Prostor klubu je až neuvěřiteln ě detailně propracován. Crossclub je jedinečně koncipované multikulturní centrum se.spoustou podivných předmětů, které vytvořil a stále znovu vytváří František S. Chmelík a jeho tým. Celek artefaktů se nazývá Železná galerie.

N

----

CO TO JE PANORAMA? Panorama, zažívající vrchol své s lávy v 19. století, je stavba ve tvaru rotundy, v níž bývá na vnitřních oválných stěnách instalována freska malovaná iluzivním stylem (tromp e- l'oeil ) s reálnými předměty vystupujícími do popředí, osvětlená zpravidla tlumeným svět l em. Dodnes zbývá ve světě přibližně patnáct panoramat, například: Panorama Mezdag v La Haye (Holandsko). Největší panorama světa dochované na původním místě. Panorama Bourbaki, Lucern (Švýcarsko J Panorama Notre-Dame v Lurdech (Francie) Panorama v Thunu (Švýcarsko) Panorama v Maratu (Švýcarsko) Panorama v Pleven u (Bulharsko J Panorama bitvy u Waterloo (Belgie) Bývalé panorama v Bruselu bylo přeměněno v parkoviště ( viz průvodce

Bruxelles insolite et secréte u stejného nakladatele) 180

NEVŠEDNI A TAJEMNÁ PRAHA

NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

181

MIMO CENTRUM SEVER

RUDOLFOVA ŠTOLA

MIMO CENTRUM SEVER

o

Stromovka • vstup poblíž Šlechtovy restaurace • Metro: Holešovické nádraží. Tram: S, 12, 14, 15, 1?, zastávka Výstaviště •tel.:??? 293 339, www.nautilus.cz • Momentálně nepřístupno

l(rálov ská obora (lidově zvaná Stromovka) o rozloze téměř 90 ha je edním z nejvýznamnějších pražských parků. Výrazného rozkvětu se obora dočkala v 16. století za panování císaře Rudolfa II. , který nechal přestavět lovecký hrádek situovaný nad ní a rozšířil soustavu rybníků za účelem chovu pstruhů a vodního ptactva. Kvůli zásobování velkého rybníka vodou z Vltavy byla proražena pod Letnou unikátní štola zvaná Rudolfova. Stavbou štoly byl pověřen vrchní hormistr Lazarus Ercker ze Schreckenfelsu. K poslední prorážce došlo až po deseti letech od zahájení prací, 17. července roku 1593. Rudolfova štola představuje unikátní inženýrské dílo. Rozdíl hladin Vltavy (spád) je 110 cm, štola měří 1 098 metrů, je vejčitého profilu, výšky od dvou do čtyř metrů a šířky od 90 do 150 centimetrů. Ve Stromovce je ukončena zděným portálem zdobeným korunkou, letopo čtem dokončení stavby (1593) a iniciálou R (Rudolf II.) Odběrné zařízení se nachází ve zdrži Helmovského jezu, v domku zvaném „havírna". Část štoly bývala zpřístupněna veřejnosti, ale po ničivé povodni v roce 2002 byla uzavřena.

Mistrovské inženýrské dí/o

VYÚSTĚNÍ VĚTRACÍCH ŠACHET RUDOLFOVY ŠTOLY Původně jich bylo pět, vyústění dvou z nich je dosud viditelné.

Jedna z větracích šachet leží přibližně v polovině Čechovy ulice u křižovatky se Sládkovou ulicí na Letné. Je hluboká 43 m, vyústění na povrch je kryto litinovým poklopem v ose vozovky. Nástavba, která je vidět v Čechově ulici před domem č. 16, je od bočná chodba z hlavní šachty. Jiná šachta leží u křižovatky ulic Kostelní a Nad štolou, v místě vchodu k tenisovým kurtům. Je hluboká přibližně 42 m. Na povrchu šachet jsou betonové nástavby.

1111,'

NI V~fll Nf ATAJEM NÁ PRAHA

začátek štoly,

2/3 -větrací šachty, 4 - konec štoly ve Stromovce NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

183

MIMO CENTRUM SEVER

MIMO CENTRUM SEVER

o

SLUNEČNÍ HODINY U MÍSTODRŽITELSKÉHO 0

GROHA CÍSAŘSKÉHO MLÝNA

LETOHRÁDKU

Mlýnská ulice 22, Praha 6 • Bus: 131, zastávka Nemocnice Bubeneč. Vlak: zastávka Nádraží Bubeneč• kontakt: +420 ?20 141462, http://www.cisarskymlyn.com • Ke grottě je volný přistup po schodech a její vnitřek lze pozorovat skrze

Místodržitelský letohrádek Stromovka 56 • Tram: 1, 8, 15, 25, 26, zastávka Letenské náměstí. Bus: 131, zastávka Sibiřské náměstí

Unikátní glóbem

rohu terasy Místodržitelského letohrádku jsou umístěny netradiční sférické sluneční hodiny s pohyblivým ukazatelem z roku 1698 (renovovány 1772). Na glóbu z červeného mramoru jsou mj. vyznačeny latinské nápisy, značky zvířetníkových znamení, Slunce, Měsíce a tradičních planet. Krá lovský letohrádek byl vystavěn už ve 13. století, ale teprve od 19. století nese dnešní podobu. Původně lovecký hrádek byl využíván Lucemburky, Jagellonci i Habsburky. Za třicetileté války v něm dočasně sídlil generál Wittenberg, velitel švédských vojsk obléhajících Prahu, což letohrádek na rozdíl od mnoha jiných pražských památek zachránilo před poškozením. V roce 1804 byla obora

přístroj s

V

mříž

e starého mlýna v Královské oboře Meditační (dnes rezidence Císařský mlýn), jenž útočiště byl postaven roku 1581 a zakoupen Rudolfa li? · Rudolfem li. v roce 1584, zůs tává dodnes pouze grotta a brána, nad níž je vepsáno písmeno R (iniciála císařova jména). U mělá grotta vyhloubená ve stráni za mlýnem a vyzděná mohutnými pískovcovými kvádry pravděpodobně sloužila k meditaci jako císařovo soukromé oratorium. Upomíná na takzvanou Horu adeptů neoplatonických fi losofů a vyvolává doj em, jako by císař chtěl s její pomocí proniknout do nitra Země a k jejím alchymistickým tajům.

Z

zpřístupněna veřejnosti

a v témže roce byla zahájena přestavba, která vtiskla letohrádku novogotický ráz. Poté byl využíván jako letní sídlo královských místodržících , odtud pochází jeho dnešní název. Z přestavby v letech 1495-1502 se zachovala věž se schodištěm zakončeným s loupem, na němž stojí kamenná plastika lva se štítem zdobeným monogramem krále Vladislava Jagellonského (W).

Ill I

" ' v',, IINI A IAJrM NÁ PRAHA

NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

185

MIMO CENTRUM SEVER

MALOVANÉ VILY VE SLAVÍČKOVĚ ULICI

9

Slavíčkova

ulice, Bubeneč • Metro: Hradčanská. Tram: 15, 35, zastávka Špejchar

nešní Slavíčkova ulice je již dlouho Obytné svázána se jmény umělců. Ačkol iv se středisko jmenuje po impresionistovi Antonínovi umělců Slavíčkovi, v minulosti nesla i jiná jména českých malířů. Do roku 1947 se jmenovala Mánesova a za druhé světové války se krátce jmenovala Mařákova (po krajináři Juliu Mařákovi). V této ulici se nachází několik zajímavých vil, jejichž exteriér si nijak nezadá s názvem ulice. Ve Slavíčkově ulici 17 stojí vila architekta Jana Kouly. Autorem sgrafit na fasádě byl sám vlastník a projektant domu zároveň. Tato patrový objekt postavený v letech 1895-1896 spojuje prvky lidové architektury a repliky vladislavské gotiky. Koulova vila byla inspirována především lidovým u měním a vyniká zajímavou trámovou konstrukcí i půvabnými sgrafity. Po pravé straně vstupu je ve výklenku umístěna postava poustevníka sv. Ivana od sochaře Stanislava Suchardy. Pro tohoto významného secesního sochaře byl v roce 1896 vystavěn vedlejší dům č. 15. Jeho majitelem se pak stal stavebníkův bratr, sochař Vojtěch Sucharda. Na fasádě domu upoutá freska od jiného slavného českého malíře, Mikoláše Alše, zobrazující sázavského opata Božetěcha, pokládaného za nejstaršího českého výtvarníka. Naproti této druhé Suchardově vile ve Slavíčkově ulici č. 7 stojí vila secesního malíře a architekta K. V. Maška. Stylově připomíná výše zmíněný dům Jana Kouly, ale výzdoba je ještě bohatší. Kromě krásné terasy a drobných ozdobných prvků zde majitel umístil i umělou grottu. Ve Slavíčkově ulici č. 4 stojí také vila postavená v roce 1907 podle návrhu dalšího slavného architekta, Dušana

D

Jurkoviče. NEVŠED NÍ A TAJ EMNÁ PRAHA

18?

MIMO CENTRUM SEVER

MIMO CENTRUM SEVER

TAJE BÝVALÉ ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD

'

Staré inženýrské

stará

kanalizační čistírna vod v Bube~či

byla zařazena na seznam h1stonckych památek a představuje jednu z velkých dílo staveb české průmyslové architektury. Od roku 1991,kdy byly budovy obnoveny, je možné toto zajímavé místo navštívit a obdivovat jeho obrovské podzemní vyzděné tunely, sál starých parních strojů, a seznámit se s rnformacem1 o dějinách kanalizace a čištění odpadních vod v Praze. Komplex byl postaven mezi lety 1901 - 1906 podle plánů britského inženýra W. H_ Lindleye. Čistírna sloužila až do roku 1967, kdy byla nedaleko odtud na Císařském ostrově postavena moderní biologická čistírna odpadních vod.

11111

NI V~l l)NÍ A lA ffMNÁ PRA HA

o

FRESKA ZÁZRAKU SV. VINTÍŘE

0

Klášter svaté Markéty, Markétská 28/1, Břevnov Pravidelné prohlídky: • letní čas- sobota a neděle: 10 hod., 14 hod. a 16 hod. • zim ní čas - sobota a neděle: 10 hod. a 14 hod. • všedn í dny: objednané skupiny (te l. : 220 406 270; [email protected])

Papírenská ulice 6, Bubeneč • Bus:131, zastávka Nádraží Bubeneč • e-mai l: [email protected] • www.staracistirna.cz •Tel: +420 602 318 357 • Otevřeno: všec hny dny v roce • Pro hlídky: v 11 ho d. a ve 14 hod. v týdnu; v 10 hod., ve 12 hod., ve 14 hod. a v 16 hod. o víkendech

ři barokní přestavbě Břevnovského Obrácené kláštera v roce 1727 vymaloval bavorský pavíkřídlo malíř K. D. Asam i strop takzvaného Tereziánského sálu v prvním patře budovy konventu. V jedné části je zobrazen Zázrak blahos laveného Vintíře (Gunthera). Jde o jednu z nejzachovalejších a nejcennějších fresek pražského baroka. Zobrazuje bizarní legendu, podle níž byl šumavskému světci Vintířovi podán při hostině v postní den pečený páv. Když to světec zjistil, nechal pečeného ptáka přímo z tabule a k údivu všech přítomných vzlétnout. Freska zachycuje právě tento okamžik. Vzlétající páv však má své pravé křídlo namalováno obráceně, tj. péry směrem k letu, což pohotově vysvětluje místní legenda. Objednatel fresky, opat Zinke, prý malíři nechtěl zaplatit požadovanou částku a umělec se tímto způsobem pomstil.

P

NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

189

MIMO CENTRUM SEVER

PAMÁTNÍK BITVY NA BÍLÉ HOŘE Bělohorská pláň, Ruzyně

přístupno ulicí Řepskou

nebo Pod mohylou • Tram: 22, zastávka Bílá Hora. Bus: 154, 225

a Bílé hoře se odehrála 8. listopadu Bělohorské 1620 závěrečná fáze první velké bitvy memento třicetileté války.jejíž politické i vojenské důsledky poznamenaly na dlouhou dobu České země i celou Evropu. Bitva byla krátká, ale krvavá. Nejdéle vzdorovali moravští pěšáci, kteří se nakonec uchýlili ke zdi bělohorského letohrádku, kde do jednoho padli. Fridrich Falcký, protestantský „zimní král", opustil spěšně Prahu a katolická Liga slavila vítězství nad českými stavy. Na české straně padlo 2000 mužů. Kamenná mohyla na Bílé hoře je dílem sochaře Františka Bílka. Byla navršena v roce 1920 na nejvyšším místě bělohorské pláně k 300. výročí jedné z nejvýznamnějších českých bitev.

N

DESCARTES: FILOSOF VOJÁK

- - - - - - - - - ~ - - - - - V bitvě na Bílé hoře bojoval v řadách císařského vojska i francouzský filosof René Descartes. Jak ho mohla neuspořádaná česká vojska inspirovat k myšlenkovému konstruktu racionálně uspořádaného prostoru, je jednou z největších záhad v dějinách filosofie. Spíše jako bajka zní údajná historka z bělohorské bitvy: Descartes prý byl zraněn a když nabyl vědomí, pronesl svůj proslulý výrok: ,,Dubíto ergo cogito, cogíto ergo sum." (Pochybuji, tedy myslím, myslím, tedy jsem.)

NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

191

MIMO CENTRUM SEVER

MIMO CENTRUM SEVER

RYTINAADORACE KRISTA Kostel Panny Marie Vítězné Zbečenská ulice, Ruzyně • Tram: 22, zastávka Bílá Hora. Bus: 164, 225 • Prohlídku nutno předem domluvit v Břevnovském klášteře

Zázračný

o vypuknutí bojů třicetileté války ( 16181648) byl na pomoc katolíkům vyslán z Říma karmelitánský mnich Dominik s posvěceným mečem. Do Čech při š el s armádou bavorského vévody Maxmiliána I. K posvěcenému meči také přibral gotický obraz Adorace Krista, který podle jedné verze nalezl na zámku ve Strakonicích poničený a zneuctěný protestanty. (Podle jiné verze obraz pocházel z kaple ve Štěnovicích.) Tímto obrazem poté žehnal katolickým vojákům před zahájením bitvy na Bílé hoře a modlil se k němu

obraz odrážel kulky?

P

Proto bylo bělohorské vítězství nás l edně připisováno moci mariánského obrazu. Teprve pozdější barokní legendisté celou událost přikrášlili líčením nadpřirozených úkazů, jako bylo odrážení kulek od obrazu, metání blesků a oslepení protestantského vojska. Po bitvě odvezl mnich Dominik zázračný obraz do Říma k papeži Řehoři X'I/. Roku 1622 byl obraz slavnostně přenesen z římské baziliky Santa Maria Maggiore do kostela Obrácení sv. Pavla na Monte Cavallo, k té příležitosti přejmenovaného na Santa Maria della Vittoria. Zde byl umístěn na hlavním oltáři, kde roku 1833 shořel. Jeho barokní kopie visí v sakristii tohoto kostela dodnes, druhá se nachází v pražském malostranském kostele Panny Marie Vítězné. Poslední kopií tohoto obrazu je pozdní rytina (1708) umístěná v kapli věnované Panně Marii Vítězné ve stejnojmenném kostele na Bílé hoře (původně kaple sv. Václava, která byla vystavěna na místě bitvy). Miniaturní kopie zázračného bělohorského obrazu je rovněž umístěna na jižní fasádě domu Lapidea Columna v ulici Úvoz na Malé Straně (viz str.110-111). Impozantní kopuli kaple navrhl pravděpodobně G. Santini, na malbě kopulí se podíleli známí umělci C. D. Asam, ). A. Schopf a W. L. Reiner.

v jejím

průběhu.

zázračné

Legenda o magické moci obrazu je i námětem rel iéfu nad hlavní vstupní bránou do poutního areálu.

I '11

NI VŠ[QNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

193

MIMO CENTRUM SEVER

MIMO CENTRUM SEVER

ESOTERNÍ ŠTUKY Z LETOHRÁDKU HVĚZDA

dt

Liboc • Tram: 22, 1 zastávka Vypich, zastávka Petřiny • Bus: 179,184,191,510

Letohrádek Hvězda navrhl sám Ferdinand Tyrolský, královský místodržitel, příbytek? na půdorysu magického hexagramu. • Letohrádek byl postaven v roce 1555, mj. proto, aby ukryl Ferdinandovu tajnou lásku k Fi lipíně Welserové. Tři úrovně stavby nad zemí a jedno podlaží v podzemí vyjadřují počtem místností rok založení, ale i čtyři staré živly, v pořadí odshora dolů: oheň, vzduch, vodu a zemi. Umístěn poblíž dějiště tragické bitvy na Bílé hoře, zažíval letohrádek později těžké časy, v 18. století byl přeměněn na prachárnu a pro veřejnost byl otevřen až v polovině 19. století. Přes tuto pohnutou historii skrývá jeho plán nejedno hermetické tajemství, a po dlouhou dobu se také nevědělo, proč tak významná stavba stojí daleko od urbanistického celku Prahy.jenž byl zjevně založen esotericky. Nejcennějším klenotem Hvězdy jsou jako zázrakem zachované alabastrové štuky v přízemí. Byly zhotoveny italskou cechovní dílnou a jsou inspirovány římským antickým štukem. Jednotlivé místnosti jsou zasvěceny hlavním ~ožstvům římského panteonu, a tím i s nimi souvisejícím planetám a kovům. Sestipaprsčitá dispozice místností se sedmou ústřední halou tak tvoří náznak k sedmici tradičních kovů s ústředním vládcem - zlatem. Přesně tímto způ_sobem bývala často zobrazována ve starých alchymistických dílech. Ustřední kruhová prostora je zasvěcena Slunci-zlatu a nese ve svém středu reliéfní motiv Aenea vynášejícího z hořící Troje svého otce a penáty. Jak známo, tento sluneční hrdina poté také putoval k západu, kde posléze založil Řím. Je podstatné, že ve Hvězdě je rovněž zobrazen kráčející západním směrem, tam, kde lze v okně na konci západní chodby spatřit vycházející Venuši-

Pravý

filosofický

LETOHRÁDEK HVĚZDA JAKO VYVRCHOLENÍ ESOTERNÍ KRÁLOVSKÉ CESTY

Tak jako je pražský Hrad exoterním vyvrcholením Královské cesty (viz str. 15], je letohrádek Hvězda jejím vrcholem v esoterním smyslu. Vpražské urbanistické konfiguraci je to směr vedoucí k západu, tam, kde se s večerními červánky probouzí první hvězda - Večernice. Tak je tu naznačen směr posvátné „cesty za hvězdou", , podobně jako například v Paříži, kde 5 "• ~ západní směr sleduje posvátná cesta 6 ~ • od Louvru, přes Champs-Elysées, až ·~ , k podobně symbo lickému náměstí ~ - Etoile (Hvězda).

KÁMEN BÁSNÍKA ANDRÉ BRETONA

K dávným alchymistům měli vždy nejblíže inspirovaní básníci. Neúnavný francouzský surrealistický básník André Breton, za svého pražského pobytu v roce 1935 bezpečně rozeznal ve Hvězdě její neobyčejnou poeticko-esoterní hodnotu, kterou vzápětí vtělil do magického zakončení jedné z kapitol svého románu Šílená láska (Lamour fou): ,,Na okraji propasti se otvírá zámek postavený z kamene mudrců, zámek ve tvaru hvězdy." Jeho přítel slavný malíř Max Ernst tuto pasáž doprovodil kresbou imaginární stopař zázračna,

Hvězdy.

V roce 2005, tj. v roce čtyři sta padesátého výročí založení stavby, byla v letohrádku uspořádána výstava mapující hvězdu jako fenomén a dokumentující vliv a inspiraci této stavby. Při té příležitosti byl vedle letohrádku vztyčen kámen, na němž je česky a francouzsky vytesán úryvek z Bretonova textu s jeho autografem (vlevo od hlavního vstupu).

Večernici.

ústřední haly mimoto ustálený ikonografický koncept takzvaného Speculum Virtutis,Zrcadla Ctností, tak jak jej představují výjevy z legendární římské historie. I zde se lze setkat s tématy, která se často opakují i v alchymistických traktátech. Napřík l ad v legendě o starém Kimonoví a jeho dceři Peró, jež za ním přišla do vězení a dala mu napít ze svého prsu. Připomíná to často opakovaný alchymistický příkaz: ,,Napoj svého starce mlékem Panny!"

Klenba

znázorňuje

""--------..&..A.-....::..........1 I 'lá

NI V~! ONÍ ATAJEMNÁ PRAHA

NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

NEVŠEDNÍ ATAJEMNÁ PRAHA

195

MIMO CENTRUM SEVER

MIMO CENTRUM SEVER

ZBYTKY VĚTRNÉHO MLÝNA NA PETŘINÁCH

LÉČIVÝ PRAMEN HOUSLE

U Větrníku 40/1 Praha 6, 162 00 • Tel: +420 220 612 404; +420 220 513 390 • E-mail: pension@vetrnik1?22.cz

Lyso laje ulice Nad Pramenem • Bus: 160,355, zastávka Lysolaje

v

pražské čtvrti Petřiny se nalézá penzion větrník Větrník, zajímavý svou kulatou věží včleněnou do zástavby. Jde o zbytky jediného dochovaného větrného mlýna holandského typu v Praze. V roce 1277 dal opat břevnovského kláštera Godefrid postavit na tomto místě dřevěný větrný mlýn, který úspěšně sloužil až do roku 1722. Mlýn měl i svou vlastní zásobárnu vody, 30 m hlubokou studnu, která funguje dodnes. V roce 1772 byl postaven mlýn kamenný. Tento větrný mlýn přešel roku 1794 z majetku břevnovského kláštera do rukou mlynářské rodiny Kohoutků. Mletí v něm bylo ukončeno v 60. letech 19. století. V roce 1905 byl přestavěn a stal se součástí obytného komplexu. Dnes slouží jako penzion.

Poslední

I '11,

Ml V", l llNf I\ 11\Jf"MNÁ PRAHA

ysolaje: malá zemědělsko-vinařská Voda se obec, která odpradávna přináležela zázračnými účinky Pražskému hradu. Lidské osídlení v Lysolajích se datuje už od pravěku. I přes proměnu z typické zemědělské vesnice v příměstskou část hlavního města Prahy si obec uchovala venkovský ráz. V katastru obce leží přírodní památka Housle. Zahrnuje do terénu hluboce zaříznutou zalesněnou erozní rokli, u jejíhož východu, západně od zástavby, vyvěrá pramen Lysolajského potoka. Místní tradice věří v léčivou schopnost této vody a pramen je považován za zázračnou studánku. V roce 1863 byla nad ním vystavěna barokizující kaple s obrazem Panny Marie Sedmibolestné. Tento pramen dlouho sloužil jako původní vodní zdroj pro Lysolaje. Na území Prahy představuje tento pramen jeden z mála přírodních zdrojů, které nejsou dosud znečištěny.

L

NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

19?

MIMO CENTRUM SEVER

MIMO CENTRUM SEVER

ZEĎ NA PAMĚŤ BOHUMILA HRABALA ulice Na Hráz i, Libeň • Metro: Palmovka. Tram: 10, 24, 25, 3, 8, 12, 15, 19, 24, zastávka Palmovka

Na hrázi

v

ulici Na Hrázi pod Palmovkou, poeticky nazývané Na Hrázi věčnosti, bydlel v domě č. 24/326 Bohumil Hrabal, jeden z největších českých spisovatelů 20. století. Prožil tu mezi lety 1950-1973 v prostém domku více než dvacet let a pobyt v tomto domě považoval za své nejšťastnější životní období. . Napsal zde řadu knih a děj několika z nich se právě v těchto místech odehrává. Rozsáhlá asanace bizarní čtvrti vyvrcholila roku 1988 výstavbou stanice metra Palmovka a autobusového nádraží. Část ulice Na Hrázi musela ustoupit betonovému monstru. V roce 2000 vytvořila výtvarnice T. Svatošová na betonové zdi koláž „Pocta Bohumilu Hrabalovi". Jsou zde vymalovány ilustrace k úryvkům z Hrabalových děl, jeho nadživotní postava, nepostradatelná smečka koček a psací stroj; zeď zdobí i reklamní štíty z jeho oblíbených hospod a pozůstatky okenních rámů, starých dveří a jiných objektů. věčnosti

I 'lil

NrVŠEONÍ ATAJEMNÁ PRAHA

STARÝ ŽIDOVSKÝ HŘBITOV OBĚTÍ MORU Mahlerovy sady, Fibichova ulice, Praha 3 • Metro: Náměstí Jiřího z Poděbrad. Tram: 11, zastávka Náměstí Jiřího z Poděbrad • Otevřeno každé pondělí a středu 11- 15 hod., pátek 9-13 hod., vyjma židovské svátky

a místě starého židovského hřbitova obětí moru v Mahlerových sadech dnes trůní Žižkovská televizní věž. Ze hřbitova se zachovala jen malá část, která se choulí ve stínu kovového monstra a je

N

Golemův

hrob?

přístupná veřejnosti.

Podle jedné verze pověsti byl umělý člověk Golem po svém řádění v ghettu zde. Stará židovská legenda vypráví, že v době, kdy byl Golem umrtven, židovské město postihl mor. Jednomu z obyvatel ghetta, který sloužil v synagoze, tehdy zemřela dcera. Otec spolu s jejím tělem uložil tajně do rakve i zbytky Golema. Potom v noci spolu se synem odvezli rakev na vozíku do míst dnešního Žižkova, kde ji tajně pohřbili. Zde se legendy liší: jedna říká, že se to stalo na bývalém popravišti, na vrchu, jemuž se dodnes říká Židovské pece, druhá tvrdí, že byl pohřben právě na takzvaném morovém pohřebišti, tj. v dnešních Mahlerových sadech. pohřben právě

NEVŠEDN Í A TAJEMNÁ PRAHA

199

MIMO CENTRUM SEVER

MIMO CENTRUM SEVER

VOUSÁČZKRKONOŠR0BEZAHLVPRAZE Čerchovská 11, Praha 2 • Metro: Náměstí Jiřího z Poděbrad. Tram: 11, zastávka z Poděbrad

KDO TO BYL KRAKONOŠ? Rubezahl I Rybrcoul se v

Náměstí Jiřího

obra,

někdy

však též jako

označení- něm. Riibezahf

Personifikovaný symbol vládce hor

lice vedoucí od Riegrových sadů k Žižkovské televizní věži se jmenuje

U

Krkonošská, podle největšího pohoří na Česko-polské hranici. Jeho legendárním

vládcem byl Krakonoš - Riibezahl, obrovitý duch hor, zosobňující genia loci tohoto pohoří. Nepřekvapí nás proto, že se

českých

a

německých

legendách vyskytuje už v 15. století jako jméno horského a lesního ducha. Zpočátku byl považován za démona větru. Později si ho představovali jako

- bylo asi

skřítka.

Nejstarší známé

zaznamenané v 16. století

posměšné.

Němci jeho jméno odvozují od Riihe (řepa) a zahfen [počítat). V mnoha pověstech platí tzv. Rybrcoul

namísto

penězi řepou.

Jiná etymologie odvozuje jeho název z obráceného

čtení

slova Luciper-

můžeme s jeho podobou setkat na nároží činžovního domu situovaného na

Repicu/. Mají to dotvrdit zprávy sdělující, že od okamžiku, kdy hrabě K. L. Schaffgotsch v roce 166? dostavěl na Sněžce kapli, horský duch se tam

křížení ulic Krkonošské a Čerchovské . Nad ulici se zde naklání obrovitá socha

už nezjevoval.

tohoto vládce Krkonoš.

Český jezuita B. Balbín uvádí v díle /v/isceffanea historiae reg ni Bohemiae z r. 1679, že na vrcholku Sněžky sedává strašidlo v lidské podobě, klátí nohama visícíma přes srázné stěny a jednotvárně křičí. Občas se objevuje jako mnich, horník, myslivec, stařec, ale také jako divoký kůň, žába, kohout nebo havran. Rádo se připojuje k poutníkům a poučuje je o tajích horské přírody. Když je někdo urazí, zjeví se v hrozivé podobě démona. Ovládá živ ly, a když se zlobí, spouští blesky, liják, krupobití anebo způsobí, že začne v létě padat sníh. Kdysi pořádali lidé do Krkonoš výpravy a u pramenů Labe obětovali Rubezahlovi černé kohouty. Do poloviny 17. století byl Rybrcoul jen lokální a málo známou démonologickou postavou. Poté, co vyšlo několik svazků pověstí od J. P. Pretoria se příběhy o Krakonošovi začaly šířit, především do Německa, kde se jimi dokonce zabývala universitní věda (Daemonofogia Rubenzafii Si/ezii- 1662 ve 3 svazcích a Satyrus Etimoligicus-1672). Později převzal Pretoriovy motivy K. A. Musaeus. Český ekvivalent Krakonoš byl vytvořen uměle a ujal se až v 19. století. Do té doby se obecně používalo jméno Rybrcoul. Poprvé se objevuje u V. Hájka v jeho Kronice české jako Krkonoss, snad ozvěna z Ptolemaiova Korkontoi, jak antický zeměpisec nazýval Krkonoše, Hory obrů. Říkalo se také, že vládce hor Rýbrcoul své jméno nerad slyšel, a tak ho leckde nazývali eufemistickým výrazem Pan Johanes (na Trutnovsku a Úpicku), Pán z hory, Pán Jan z hory nebo Januš.

,' 1111

NI V~ I 11Nf ATAJEMNÁ PRAHA

NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

201

MIMO CENTRUM SEVER

KOSTEL S. VOJTĚCHA S KUBISTICKÝM PORTÁLEM

0

ulice U Meteoru • Metro: Palmovka. Tram: 10, 24, 25, zastávka Stejskalova • Tel.: 283 892 404 • Otevřeno během mší: neděle v 10 hod., úterQ, čtvrtek, pátek a sobota v 1? hod.

centru Libně poblíž zámku, ale skryt za zástavbou nových domů, stojí zajímavý Zapomenutý dřevěný kostel sv. Vojtěcha, jeden secesní skvost z nepříliš známých skvostů rané české secese. Byl postaven podle projektu Emila Králíčka mezi lety 1904- 1905. Jeho kubistický portál se zvláštní věží nemá mezi světovými církevními stavbami obdobu. Je pozoruhodný svým systémem zděných svislých konstrukcí a dřevěných složitě tvarovaných střešních vazníků, s výrazným použitím dřevěných dekorativních i architektonických prvků. Střecha věže má tvar čtyřboké helmice s hrotem a makovicí na vrcholu, od paty schodiště měří 23,7 metru.

V

I•

V Zenklově ulici v Libni stojí další zajímavá secesní budova spolku Sokol, kterou v letech 1909-191 Orovněž postavil arch. Emil Králíček. NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

203

MIMO CENTRUM SEVER

PRŮSTŘEL LIBEŇSKÉHO PLYNOJEMU ulice Ke Kouli • Metro: Palmovka. Tram: 3, 8, 10, 12, 15, 24, 25, zastávka Palmovka

plynojem byl zkonstruován ve Záplata letech 20. století. Tehdy šlo namístě o první zařízení tohoto druhu v českých zásahu zemích a o technickou novinku v evropském i světovém měřítku. Plynojem má tvar koule o průměru dvaceti metrů, celková hmotnost dosahuje 270 tun. Objekt stojí na osmi dvoustěnných plechových nohách zapuštěných do betonových základů. Svému účelu sloužil plynojem pouhých deset let. V závěru druhé světové války byla již vyprázdněná koule poškozena průstřelem leteckého kanonu. Projektil zasáhl plynojem z jižní strany a uvnitř explodoval. Na straně zásahu je umístěna záplata, na severní části jsou dodnes patrné nerovnosti způsobené střepinami. Tím bylo znemožněno jeho další využití jako tlakové nádoby. Po opravě se už ke svému původnímu účelu nevrátil a v roce 1949 byl předán Výzkumnému a zkušebnímu leteckému ústavu, který v něm provozuje největší aerodynamický tunel v České republice (viz níže).

L

ibeňský

třicátých

NEJVĚTŠÍ AERODYNAMICKÝ TUNEL ulice Ke Kouli • Metro: Palmovka. Tram : 3, 8, 10, 12, 15, 24, 25, zastávka Palmovka • E-mail: [email protected] • Tel: 602445687 • Otevřeno během Dnů evropského dědictví, každý rok mezi?. a 15. zářím

Pracovníci výzkumného ústavu změnili účel zařízení: původní tlakovou nádobu přeměnili na podtlakový aerodynamický tunel. Kompresor byl zaměněn za obří vývěvu, která vytváří v kouli mohutné vakuum, jemuž opravený plášť namáhaný pouze atmosférickým přetlakem snadněji odolává. Někdejší plynojem dodnes slouží k aerodynamickým zkouškám a výpočtům, např. parametrů nových letadel, k čemuž jsou využívány jejich zmenšené makety. Je zde možné simulovat fyzikální podmínky při vysokých rychlostech proudění (až do dvojnásobné rychlosti zvuku, Mach 2).

NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

205

MIMO CENTRUM SEVER

GROTTAVTROJSKÉM ZÁMKU Troja, Praha 7 • Bus: 112, zastávka Zoo logická zahrada • Otevřeno: úterý-neděle 10- 18 hod. , pátek 13-18 hod. [zahrady do 19 hod.] • Tel. 233 540 741

řed Trojským zámkem stojí dvojramenné Výjimečný oválné schodiště, které ve svém středu a méně známý ukrývá velkou umělou grottu. komplex Sochařská výzdoba zámku byla svěřena drážďanským umělcům Georgovi a Paulu Hermannovým a celek vyzařuje tajuplnou atmosféru. Monumentální plastiky zdobící grottu symbolizují boj Titánů s antickými bohy. Jednotlivé plastiky po obvodu schodiště představují alegorie denních i ročních období a světadílů . Podoba Trojského zámku je ozvěnou honosných římských předměstských vil, které viděl její stavebník, Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka, na své cestě po Itálii. Stavba raně barokního zámku Troja byla zahájena v roce 1679.Autorem byl architekt francouzského původu Jean Baptista Mathey, s pomocí Carpofora Tencally (který vytvořil fresky v přízemí zámku) a Francesca Marchettiho a jeho syna Giovanniho Francesca (fresky v prvním patře) a vlámských malířů Abrahama a Izáka Godynovy (iluzívní výzdoba velkého ústředního sálu). Grotta je spojena s rozsáhlým původním sklepením, v němž je dnes vinotéka.

P

NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

20?

MIMO CENTRUM SEVER

MAKETA LEGENDÁRNÍHO KONĚ VTROJI

9

Vodácká ulice, Troja • Bus: 112, zastávka Kovárna •Tel:??? 26? 855 • Otevřeno během letní sezóny každý den, 12- 20 hod. • www.utrojskehokone.cz

a vltavském nábřeží v Troji stojí Víno obrovská celodřevěná konstrukce, v trojském koni napodobenina slavného trojského koně. Slouží jako bistro s nabídkou vín z trojské vinice Salabka. V útrobách volně přístupného koně je umístěna umělecká galerie. V letních měsících promítá poblíž kino v přírodě.

N

Název městské části Troj a je odvozen od zámku téhož jména, jehož architektem byl velký obdivovatel antické architektury a zejména historie trojské války ( viz str. 20?).

TROJSKÝ KŮŇ Příběh s trojským koněm se vztahuje k jedné z nejslavnějších

epizod trojské války, která zuřila mezi Trojany (v dnešním Turecku) a Řeky. Příběh je stručně vylíčen v Homérově Odysei a dále rozvinut ve Vergiliově Aeneidě. Prapůvod trojské války je v únosu Heleny, manželky spartského krále Menelaa (Řecko J trojským princem Paridem. Řečtí králové za to chtěli Trojany potrestat, sjednotili se, a rozbili ležení před trojskými hradbami. Po deseti letech obléhání vstoupili Řekové do města lstí s využitím makety koně navržené Odysseem. Řekové postavili model obřího dutého koně ze dřeva, v němž se ukryla skupina vojáků, a nabídli jej obléhaným. Mezitím zbývající bojovníci řecké armády odpluli do blízkého úkrytu. Řeckému vyjednávači se podařilo Trojany přesvědčit, aby dar přijali, i přes varování Laokoona a Kasandry. Kůň byl vtažen do města, a Trojané na oslavu uspořádali velikou hostinu. V noci Odysseovi lidé vystoupili z úkrytu v útrobách umělého oře, otevřeli městské brány, takže vojáci navrátivší se armády mohli vtrhnout dovnitř a vyrabovat město.

NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

209

MIMO CENTRUM SEVER

MIMO CENTRUM SEVER

ZVÍŘECÍ HŘBITOV

SECESNÍKOSTELSV.VÁCLAVA

Ulic e U Draháně, Bohnice • Bus: 102, zastávka Staré Bohnice • Otevřeno každý den 24 hod

Psychiatrická l éčeb n a Ústavní ulice, Bohnice • Bus: 177,200,202, zastávka Odra • Tel.: 284 016 109E-mail: [email protected], • Otevřeno během mší: pondělí, středa a pátek v 15. 30 hod., nedě l e v 10 hod. • Otevřeno také během Dnů evropského dědictví, každý rok mezi?. a 15. zářím a během kulturních akcí

Kousek egyptské pyramidy v Praze?

P

řed bývalým ústavním hřbitovem v Bohnicích byl v devadesátých letech minulého stole t í založen hřbitov

zvířecích, převážně čtyřnohých miláčků.

Hroby na tomto hřbitově vypadají jako malé zahrádky, jsou oploceny bílými plůtky a ozdobeny množstvím květin. Jeden hrob je označen patníkem, na němž pes zřizovatel ů vykonával svou potřebu. Jiný majitel prý neváhal riskovat vězení, aby svému pejskovi přivezl na hrob kus Cheopsovy pyramidy, neboť mu to slíbil. A snad největší hrob patří dvěma vlčákům, které jejich holandští majitelé nechali pohřbít s hromadou tenisových míčků.

•' 111

NI V~ l llNÍ ATAJ EMN Á PRAHA

ostel sv. Václava z let 1911 až 1914, Svatostánek který projektoval architekt V Roštlapil, stojí uprostřed areálu bohnické v léčebně Psychiatrické l éčebny. je tak umístěn mimo obvyklé turistické trasy, a proto je téměř neznámý. Jde o zajímavou secesní stavbu, umístěnou naproti hlavnímu vchodu do ústavu, s hranolovou věží zakončenou bání. Zvenčí je kostel na všech stranách dekorován zářivě barevnými mozaíkami ze života sv. Václava. Během padesátých let dvacátého století byl odsvěcen a všechen inventář byl odvezen. Budova byla využita jako skladiště místního vojenského útvaru, který měl ve správě část léčebny, a teprve po roce 1990 začal být objekt znovu využíván ke kulturním i duchovním účelům.

K

NEVŠEONÍATAJEMNÁPRAHA

211

MIMO CENTRUM SEVER

UNIKÁTNÍ MEGALIT VCHABRECH Ládevská ulice č . 29/ 542, Chabry, Praha 8 • Bus: 162, 169, 3?0, 3?1 , 3?2, 3?3, 3?4, 608, za stávka Prunéřovská

Jediný Jediný pražský menhir v Chabrech (ves pražský menhir byla do Prahy vč len ě na roku 1968) stával ješ tě na počátku minulého století v polích, dnes je obklopen vilovou zástavbou, přičem ž jeden betonový plot přilehlé zahrady se mu oklikou vyhýbá. Dávný svě dek historie stojí u rodinného domku č . 29/542 v Ládevské ulici, poblíž křížení s ulicí Pod křížem. Tento vztyčený kámen (což je překlad bretonského slova „menhir") je svým geologickým složením buližník, který býval znám jako tzv. ,,prubířský kámen". (V zahradě stojí i druhý kámen, ten zde však byl vz tyčen teprve nedávno.) Kdysi byl zasazen v mís tě dalekého rozhledu, kde se údajně křižovaly velmi staré cesty vedoucí přes Prahu. Tomuto menhiru se říká „Kamenný slouha", možná i proto, že jeho tvar může připomínat sklon ěnou mužskou postavu. Jeho obvod v úrovni země je 2,75 mana výšku m ěří 1,57 cm.

MIMO CENTRUM SEVER MENHIRY: AKUPUNKTURA PLANETY? Telurické proudy vznikající především změnami v zemském magnetickém poli jsou elektrické proudy tekoucí v zemské kůře a tvořící se v hloubce asi 100 km pod povrchem Země. Vědecky byly zkoumány od třicátých let (Hartmann, Wissmann , Peyré atd.]. K povrchu Země se dostávají podél geologických poruch a podzemních toků vod, a při výstupu ze zemské kůry jsou vyvažovány vlivem kosmického záření (především slunečními paprsky). Tato rovnováha telurického a kosmického záření je nezbytná pro zdraví lidí, zvířat i rostlin na Zemi. Naproti tomu, když toto rovnováha někde zmizí, taková zóna může působit různé patologické změny jejích obyvatel [ onemocnění atd.]. Citlivý člověk se na některých místech může cítit dobře (zóna vyzařující „dobré vlny"] nebo zle (..špatné vlny"]. Tato nerovnováha se vyskytuje na určitých místech [například tam, kde se vyskytuje vertikální telurické křížení toků podzemních vod nebo jiné geologické anomálie). kde telurické proudy a záření jsou zvláště mocné a nemohou být „kompenzovány ", nebo v oblastech s nižším slunečním svitem, kde tento zdroj nestačí k vyrovnání záření telurického. Podle některých pramenů* předkové tato záření intuitivně cítili, dokázali je usměrňovat , a využívat umisťováním menhirů, dolmenů a také svatyň nebo kostelů do těchto specifických bodů. Ty působily, jako když akupunkturista přikládá na tělo jehly, přeměňovaly telurické energie ve vlny a v energie jemné a prospěšné, a znovu nastolovaly rovnováhu míst přespříliš naplněných telurickými energiemi.

* Adol f Landspurg a Norbert CHo sti s Bretagn e magique et vibrataire, vydavat el Guy Trédaniel

MENHIRY V ČECHÁCH

=

Na n á d voří Archeologického ústavu na Malé Straně, v Letenské ulici č. 4 [ n e p řístupno veřejnosti) je vtyčena stéla, která kdysi sloužila jako vizír v cro mlechu, který se nacházel nedaleko obce Libenice u Kutné Hory. ' I ,'

NI V~l llNf A J'A Jl"MNÁ PRAHA

=

Nejvíce megalitů (z řeckého mega velký a lithas kámen) na světě se nachází ve Francii, kde také vzniklo jejich pojmenování, ale také v Anglii, Německu, v České republice a na Kavkazu. V Čechách je podle současných výzkumů dnes známo 26 lokalit menhirů ze široké oblasti v severozápadních Čechách, kolem měst Slaný a Velvary i několik izolovaných menhirů z jiných míst. Největší český menhir stojí uprostřed pole, mezi vesnicemi Klobuky a Telce na severozápad od Prahy a je tři metry vysoký. Říkalo se o něm, že pokaždé když v sousední vsi zazvoní klekání, menhir postoupí o jeden krok a až k němu dojde, bude konec světa. Jiné větší menhiry stojí u Drahomyšle, Rakovníka, Kamenného Mostu a Ledců. Některé z menhirů byly kdysi christianizovány, jak o tom svědčí vyryté kříže, například v Družci anebo u Smečna. Nejbližší menhir od Prahy stojí poblíž vsi Horoměřice. Zdejší výzkum se pokouší prokázat astronomickou závislost jejich rozmístění. Lokality menhirů se táhnou hlavně v dvojím směru: sledují buď poledníkový směr, anebo směr slunovratový. U kamenných řad se dnes už téměř nepochybuje o jejich astronomickém účelu. K nejznámějším řadám menhirů u nás patří Kounovské řady na Rakovn icku, vzletně zvané „Českým Carnakem". Jiné se podařilo nalézt v lese u obce Nečemic. NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

213

MIMO CENTRUM SEVER

KONTROLNÍ VĚŽ STARÉHO LETIŠTĚ VE KBELÍCH Muzeum letectví a kosmonautiky Staré letiště Kbely Mladoboleslavská ulice č. 1992/148, Praha 19 -Kbe ly • Bus: 185,259,269,302,375,376,378, zastávka Letecké muzeum • Otevřeno během Dnů evropského dědictví, každý rok mezi?. a 15. zářím

lanina mezi obcemi Kbely, Letňany Pozemní a okrajem Vysočan byla jako vhodná maják pro výstavbu letiště vybrána v listopadu sloužil i jako roku 1918. Bylo zde vybudováno několik vodárna budov a plátěných hangárů a už v prosinci 1918 z letiště vzlétly první letouny. Bylo to první plnohodnotné letiště založené po 1. světové válce na českém území. Letiště se pak postupně stalo centrem rozvoje československého letectví, jímž bylo až do roku 1937, kdy bylo otevřeno mezinárodní letiště v Praze-Ruzyni. Dominantní věž, které je téměř 80 let, je součástí areálu zdejšího vojenského letiště a dnes i přilehlého Muzea letectví a kosmonautiky Věž měla už od počátku splňovat dvě funkce: sloužit jako vodárenská věž a zároveň jako maják pro navádění přistávajících letounů. Na svou dobu jedinečnou stavbu, vysokou 43 metrů, navrhl architekt Otakar Novotný, v Československu dvacátých let uznávaná osobnost ve svém oboru. Autorem čtyř plastik s motivem letectví, které zdobí horní část věže, je sochař Jan Lauda. Letecký maják umístěný na vrcholku vodárenské věže byl jednou z mála navigačních pomůcek pro piloty té doby. Šlo o silný francouzský reflektor o svítivosti 2,75 milionu svíček (stará jednotka svítivosti). Za jasného počasí byl paprsek viditelný na vzdálenost 80

P

kilometrů.

ZAČÁTKY ROZHLASOVÉHO VYSÍLÁNÍ Historie letiště Kbely není spojena jen s letectvím, ale také s vysíláním rozhlasu. První trvalé vysílání Radia Praha začalo 18. května 1923

českého

přenosem ze stanu na letišti Kbely. Tím se Radio Praha stalo po BBC druhou

civilní vysílačkou v Evropě s pravidelným rozhlasovým vysíláním.

NEVŠEDN Í A TAJEMNÁ PRAHA

215

Obora Hvězda

Motol

MIMO CENTRUM JIH 0 f)

0 0 Q

8 0 «l) Cl)

!D l,D

CD Cl)

SLOUPKOVÉ SLUNEČNÍ HODINY VKINSKÉHO ZAHRADĚ GRDTTA VOKNĚ Z PAVILONU PDRTHEIMKA . . . KOSTELÍK SV. MICHALA ARCHANDĚLA . . . . . INSPIRACE EGYPTEM VKOSTELE SV. GABRIELA . CHRÁM NOCI APOZNÁNÍ . . POMNÍK MILOVANÉMU KONI . ČÍNSKÝ PAVILON NA CIBULCE HROB .SVATÉ HOLČIČKY" . . SLOUPKOVÉ SLUNEČNÍ HODINY NA MALVAZINKÁCH . KUS ANGLIE VSRDCI EVROPY SLUNEČNÍ VILA HELENKA .. . . NÁHROBEKLOTRAZŘEP . . . . STARÉ VÁPENNÉ PECE VCHUCHLI

218 219 221 . 222 . 224 . 226 . 227

. 229 230 231 231 233 235

'!) OTISK MYTICKÉHO ŠEMÍKA VKAMENI

'D

UTAJENÝ MODEL PRAHY. . . . . cli) BARRANDOVA PAMĚTNÍ DESKA. . . tf> GROHA ZHAVLÍČKOVÝCH SADŮ . . '1l) NAHÉ DÍTĚ, KRUŽÍTKO AÚHELNICE '1) MICHELSKÝVODOJEM . í!l) LAMPA PRO SEBEVRAHY. . . • . .

BEURONSKÁ UMĚLECKÁ ŠKOLA: MÉNĚ ZNÁMÉ UMĚNÍ, KTERÉ OVLIVNILO KLIMTA? .. BYLA KOUZELNÁ FLÉTNA ZEDNÁŘSKOU OPEROU? . . . . . .. POUSTEVNÍK VYHÁNĚL ČERTY . . .... . JOACHIM BARRANDE: NEJVĚTŠÍ PRÁCE, KTERÁ KDY BYLA VYKONÁNA JEDNÍM MUŽEM ZEDNÁŘSKÝ SYMBOLISMUS ÚHELNÍKU A KRUŽÍTKA . ..........

236 237 238 241 243 245 245

223 225 236 239 242

MIMO CENTRUM JIH

MIMO CENTRUM JIH

SLOUPKOVÉ SLUNEČNÍ HODINY V KINSKÉHO ZAHRADĚ

0

Kinského zahrada, Praha 5 • Tram: 5, 9, 12, 20. Bus: 175,510, zastávka Švandovo divadlo • Tel.: 257 325 755

Strážce proti moru

u prostřed Kinského zahrady (s rozlohou

22 ha), u jezírka v horní části, stojí pozoruhodné sluneční hodiny z 18. století. Ve výklenku hodin na straně jižní obrácené k městu - se nachází postava sv. Rocha, jehož poutnická hůl byla původní sluneční tyčí. Nese číselník s číslicemi od 10 hodin dopoledne do 20. hodiny večerní.

Na straně obrácené k východu je umístěn Kristus na

kříži

a jako sluneční

tyč sloužilo kopí v jeho boku: číselník je tvořen číslicemi od 4. hodiny ranní do

14. hodiny odpolední. Na západní straně stojí sv. Rozálie s růžemi nad hlavou; původně s lilií (která dříve tvořila sluneční tyč) v ruce, číselník obsahuje číslice od 16 do 20 hodin večer. K severu je obrácen sv. Šebestián, šíp v jeho hrudi tvoří sluneční tyč; a číselník taktéž tvoří číslice od 16 do 20 hodin

GROHA V OKNĚ Z PAVILONU PORTHEIMKA Štefánikova 12 (Matoušova 9) • Tram: 5, 9, 12, 20, zastávka Arbesovo náměstí • Tel.: 504 241 855 • Otevřeno: denně mimo pondělí 13.00- 18.00 hod.

Fontánka úrovni prvního patra fasády letohrádku Portheimka se nachází kuriózní drobné pro ptáky vodní dílo viditelné ze zahradní části vily. Jde o fontánku umístěnou ve výklenku, který je upraven jako grotta. Je vybavena systémem přepadových pítek pro ptáky s odtokem do kanalizace. Samotná grotta je vytvořena převážně z vyvřelých hornin, např. z vyvřelé ruly, ale také z onyxů a z achátů. Jako ozdoba jsou zde použity různé druhy mušlí a schránek mořských živočichů. Byla zde vytvořena různá zákoutí pro hnízdění ptáků. Celou grottu zdobí umělé krápníky zhotovené v kašírované sádře. Grotta byla zrekonstruována a následně zakryta jemnou sítí, takže již neslouží svému původnímu účelu. Letohrádek, později nazvaný Portheimka, postavil pro potřebu své rodiny vynikající barokní stavitel německého původu K. I. Dientzenhofer mezi lety 1725-1728. (Je mj. autorem dostavby chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně. ) V patře je oválný hlavní sál zdobený umělým mramorem a zejména jedinečnou stropní freskou Bakchanálie od malíře, rodinného přítele a kmotra stavitelových dětí, V V Reinera. Ze sálu se francouzským oknem vychází na balkonek. Průčelí zdobené alegorickými bustami Dne a Noci je zakončené trojúhelníkovým štítem.

V

večer.

Je třeba říci, že tyto sluneční hodiny již nestojí na svém původním místě, přesto ani zde nebylo umístění figur vzhledem ke světovým stranám zcela náhodné. Na jižní straně střeží Prahu sv. Roch,hlavní patron proti moru. Na východní straně je Kristus s kopím v boku a symbolizuje úsvit a vzkříšení svět l a. Na západní straně je umístěna sv. Rozálie, jejím atributem je růže a symbolizuje červánky. Na severu je umístěn sv. Šebestián, další ochránce proti moru. Dalo by se říci, že tu je ztělesněna celodenní ochrana proti moru. ,' 111

NI v~roNI A TAJEM NÁ PRAHA

NEVŠEDN Í A TAJE MNÁ PRAHA

21 9

MIMO CENTRUM JIH

KOSTELÍK SV. MICHALAARCHANDĚLA

0

Kinského sady, Praha 5 • Tram: 5, 9, 12, 20. Bus: 175, 510, zastávka Švandovo divadlo • Tel: 224 920 585 • Otevřeno během mší: neděle v 10 hod., pondělí v 8 hod.

Přemístěný ostelík sv. Michala Archanděla je celodřevěná pravoslavná svatyně rusínský postavená v druhé polovině 17. svatostánek století v obci Velké Lou čky u Mukačeva na Ukrajině. V roce 1929 byl rozebrán, převezen a znovu postaven v horních partiích Kinského zahrady. Byl to dar Rusínů z Podkarpatské Rusi Praze, která byla v té době jejich hlavním městem. (Po roce 1945 připadla Podkarpatská Rus Sovětskému svazu.) Kostel byl zbudován v bojkovském stavebním slohu s prvky lidového baroka. Charakteristickým znakem tohoto slohu je členění chrámového půdorysu na tři přibližně čtvercové roubené části, nad nimiž se zvedají roubené věže, střechy jsou kryty šindeli. Budova je přibližně 14 metrů dlouhá a asi 8 metrů široká. Nejvyšší z věží přesahuje 17 metrů a zakrývá prostor určený v chrámu pro ženy. K výzdobě věží a interiéru byly použity tři pro pravoslaví typické barvy: bílá, zelená a červená. Tyto barvy symbolizují v lidovém chápání základní křesťanské ctnosti: víru, naději a lásku. Počátkem roku 2008 získala dřevěný chrám do užívání Pravoslavná církev v českých zemích.

K

NEVŠEDNÍATAJEMNÁPRAHA

221

MIMO CENTRUM JIH

MIMO CENTRUM JIH

INSPIRACE EGYPTEM V KOSTELE SV. GABRIELA 0 Holečkova ulice, Praha 5 Smíchov • Bus: 176, 510, zastávka Kobrova • Otevřeno během mší: neděle v 11.15 hod.• a během dědictví, každý rok mezi?. a 15. zářím

Vzácný

Dnů

evropského

ostel sv. Gabriela byl postaven v novorománském slohu koncem 19. století. Je dvoulodní a mezi apsidou Beuronské školy a vedlejší lodí stojí 43 metrů vysoká věž. Uvnitř je vyzdoben malbami tzv. Beuronské školy, která se rozvinula zvláště v Německu v 19. století (viz protější str.). Malby jsou inspirovány obdobím starého Egypta, např. Panna Maria vypadá jako egyptská bohyně Isis, na těle jejího syna leží obětina. Egyptští bohové, stejně jako kult Mithry (boha slunce perského původu), hluboce ovlivnili křesťanství, které raději stará božstva asimilovalo, než eliminovalo, aby bylo obecně přijatelnější. Triáda staroegyptských bohů Osiris, Isis a jejich syn Hórus představuje archetyp svaté rodiny. Neviditelný bůh podsvětí Osiris zázračně oplodnil svoji manželku Isis, stejně jako byla Panna Maria neposkrněně počata Hospodinem. Plodem jejich lásky se stal bůh Hórus panující nad viditelným světem podobně jako Kristus. Také černé křesťanské Madony jsou částečnou reminiscencí na Isidu (viz str. 24).

případ umění

,,,, '

NI V~I IINÍ A IAJfMNÁ PRAHA

K

BEURONSKÁ UMĚLECKÁ ŠKOLA: MÉNĚ ZNÁMÉ UMĚNÍ, KTERÉ OVLIVNILO KLIMTA?

Mystické klášterní umění Beuronské školy vyzývá diváka k rozjímání a meditaci. Vyznačuje se symetrií, čistotou linií a mlžnými tóny barev. Beuronská škola byla založena benediktinskými mnichy Desideriem Lenzem [1832-1928) a Gabrielem Wugerem [zemřel roku 1892) na konci devatenáctého století v klášteře Beuron [v Baden-Wi.irtembersku, Německo]. Peter Lenz nabyl důkladné umělecké školení jak v malbě, tak v architektuře a ještě před přijetím do Beuronu v roce 18?2 byl fascinován uměleckými díly Babyloňanů, Egypťanů a Řeků. Několik mnichů z této komunity, jako například Lenz, měli za sebou uměleckou dráhu ještě před vstupem do řádu [Holandán Jan Verkade /narozený v roce 1858/ byl členem umělecké skupiny Nabis ve Francii, než konvertoval ke katolicismu a přidal se k beuronské komunitě.) Tito řádoví umělci začali navrhovat církevní budovy v duchu umění rané církve. Lenz byl posedlý geometrií a proporcemi, které podle něho odrážejí Boží řád. Beuronští mniši se snažili, aby jejich umění bylo majestátní, slavnostní a hieratické. Tito umělci pracovali v týmu a také v úplné anonymitě: jejich krédem bylo vytvářet práce ke slávě Boží, a ne k osobní proslulosti. Do českých zemí se beuronští mniši dostali v roce 1880, když je Bismarck vyhnal z Německa, a usídlili se hlavně v Emauzském klášteře. Proslulost mnichů Beuronské školy rychle rostla: avantgardní umělci vídeňské secese je v roce 1905 přizvali na svoji výstavu. Podle mnoha odborníků tehdy Beuronská škola silně ovlivnila i tvorbu malíře Gustava Klimta. Hlavní díla Beuronské školy se nacházejí: v opatství Neposkvrněného početí [Missouri, USA, kam emigrovali dva z mnichů), v opatství Beuron [Německo], kde je největší mnišská knihovna v Německu [více než 400 000 knih], v opatství Emauzy a v kostele sv. Gabriela [Praha], v opatství sv. Hildegardy [Německo).

NEVŠEDNÍ A TAJ EMNÁ PRAHA

223

MIMO CENTRUM JIH

MIMO CENTRUM JIH

CHRÁM NOCI APOZNÁNÍ Park Klamovka Plzeňská ulice, Praha S-Smíchov • Tram, 6, 9, 10, 16, stanice Klamovka • Park je stále otevřen • Pavilony jsou otevřeny během Dnů evropského dědictví, každý rok mezi 7.-15. zářím

BYLA KOUZELNÁ FLÉTNA ZEDNÁŘSKOU OPEROU?

Mnohé z témat Kouzelné flétny si od iniciačního rituálu svobodného zednářství, jehož byli členy jak Mozart, tak i libreti sta Emanuel Schikaneder. Iniciační cesta prince lamina a Pa miny v Sarastrově templu byla inspirována tvůrci vypůjčili

zednářskými zasvěcovacími obřady

Zednářská

lamovka je rokoková usedlost a zahrada nacházející na Smíchově poblíž hranice s Košířemi. Stojí na místě bývalých připomínající vinic. Ty zde nechal založit již císař Karel Mozartovu IV. v těsné blízkosti někdejších pražských Kouzelnou flétnu? hradeb. Současný název Klamovka pochází od šlechtického rodu hrabat Clam-Gallasů , která tuto nemovitost získala do svého majetku někdy v polovině 18. století. Koncepce areálu Klamovky byla od počátku ovlivněna touhou vytvořit romantické snové zákoutí pro milostné schůzky hraběte Clam-Gallase se zpěvačkou Josefinou Duškovou. Hrabě totiž po léta patřil k jejím nejmilejším kavalírům a ctitelům. Mezi mnoha stavbami v parku vyniká zejména Chrámek noci a poznání, zvaný též „Nebíčko" kvůli zaskleným otvorům v jeho kopuli, které budí dojem hvězdné oblohy (kolem 1790). Jeho součástí je i umělá jeskyně umístěná pod ním. Spekuluje se o možné souvislosti této stavby s Mozartovou Kouzelnou flétnou, jež obsahuje mnohé odkazy na procedury lóží svobodných zednářů a Chrám noci v ní rovněž vystupuje (v I. a II. dějství). W. A. Mozart navštívil Prahu v r. 1787 na pozvání hraběte Františka Josefa Antonína Thuna-Hohensteina a Kristiána Filipa Clam-Gallase, což byli svobodní zednáři. První byl vicemistrem lóže „Zu Wahren Eintracht" ve Vídni a druhý byl přední osobností svobodného zednářství v Praze. Není vyloučeno, že Josefína Dušková zpívala na Klamovce árii Královny noci z Kouzelné flétny . V parku na Klamovce se zachoval též klasicistní Zednářský pavilon s oválnou střední částí a nástavcem nižšího polopatra, který má na obou stranách připojena krátká křídla se skleníkem. Jeho výzdoba nese některé znaky svobodného zednářství.

stavba

' 'I

NI V~I ONI A IA.líM NÁ PRAHA

K

v lóži. Muzikolog Jacques Chailley ve svém díle Kouzelná flétno, zednářská opera (Lo flůte enchontée, opéra mo~onique, nakl. Robert Laffont) mj. podrobně zkoumá hudební aluze na zednářské symboly. Mozart, jenž byl zasvěcen do sv obodného zednářství, se rozhodl !!i napsat Kouzelnou flétnu jako dílo s ledující stopy velkých mystérií a oslavit alchymickou svatbu v tématech naznačených už v předchozích operách, jako byla Figarova svatba, Don Giovanni a Cosi Jan tutte. Skladatel toužil znovuoživit ztracenou egyptskou iniciaci, v jeho očích tak důležitou pro rovnováhu světa, a znovu probudit ženský prvek, zapomenutý a přece tak důležitý v samém centru iniciační víry.

";[ICf.tl:~-

NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

225

MIMO CENTRUM JIH

MIMO CENTRUM JIH

o

ČÍNSKÝ PAVILON NA CIBULCE POMNÍK MILOVANÉMU KONI

Mezi kuriozity parku na Klamovce patří i pomník koně, který zde nechala postavit hraběnka Clam-Gallasová na počest svého milovaného oře.

Park a usedlost Cibulka Plzeňská ulice • Tram: 9, 10, 16, stanice Poštovka. Bus: 123, stanice U lesíka • Park je stále otevřen, pavilony jsou pro veřejnost uzavřeny

sedlost Cibulka se nachází v Praze 5, Dantovo v části zvané Košíře. Svou nyněj š í peklo a socha podobu empírového zámečku získala Škrtiče v první třetině 19. století. Stavby na Cibulce mají velmi bohatou historii, která se datuje již od 14. století. Významným přelomem se však stal rok 1817, kdy se novým majitelem stal poslední pasovský kníže-biskup Leopold Leonhard Raymund ReichsgrafJoseph Thun-Hohenstein,který se rozhodl pro radikální přestavbu celého areálu. Zámeček doplňoval dokonale promyšlený a esteticky vyvážený anglický park a lesopark. Čínský pavilon je patrová osmiboká budova ve tvaru pagody nacházející se nedaleko zámečku. Postavena byla v roce 1822. Zdejší vyhlídková věž je nejstarší na území Prahy. Dnes je považována spolu s poustevnou za nejzachovalej ší stavbu celého areálu. Jde o 13 metrů vysokou kamennou

U

:i

věž čtvercového půdorysu zakončenou cimbuřím.

Na vrchol se lze dostat po schodišti čítajícím 76 schodů. Pod rozhlednou jsou terasovitě umístěny zbytky pseudogotických zdí porostlé břečťanem, známé jako Dantovo peklo. Pod nimi v umělé grottě je umístěna socha lidově zvaná Škrtič. Areál Cibulky je v Praze jediným příkladem pozdně manýristického celku. vnějším

IO V'.1 1IINf A IA JI MNÁ PRAHA

NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA NEVŠEDNÍ ATAJEMNÁ PRAHA

22?

MIMO CENTRUM JIH

HROB „SVATÉ HOLČIČKY" Malostranský hřbitov ulice U Trojice, Praha S-Smíchov • Tram: 6, 9, 10, 16, zastávka Bertramka • Vstup je možný pouze po předchozí domluvě na Správě pražských hřbit ovů

• Tel. : 25 1 566 684

pro s třed Ma lostranského h řb itova Anděl se nalézá náhrobek takzvané „Svaté nebo děvče? holčičky". K n ěmu se váže dojemná pověst o zámě ně dívky za andílka. Narodila se chudým rodičům na Malé Straně, kteří jí dali jméno Anna. Říkalo se o ní, že má duši anděla a dokonce prý rozuměla řečí ptáků a zvířat. Již od útlého mládí pomáhala každému, kdo potřeboval pomoc. Tato idyla však netrvala dlouho. Ve věku tří let vypadla Anna nešťastnou náhodou z okna a na

U

místě zem řela.

Dobrotivé dítě bylo pochováno na Malostranském hřbitově a jeho náhrobek od soc haře J. Maxe se stal předmětem velkého uctívání a zvlá ště dětských poutí k jejímu hrobu. Podle dnes již špatn ě č iteln ého nápisu na náhrobku se jmenovala Anna Degenová. Najdeme zde rovněž hrob význačných barokních s tavitelů Prahy Kryštofa a Kiliána Dientzenhoferových, majitelů Bertramky man želů Duškových a mnoha dalších osobností té doby. Mezi pamětihodnosti hřbitova patří největší náhrobek hraběte a biskupa Leopolda Thun-Hohensteina. Malostranský hřbitov se nachází v Praze na rozhraní Smíchova a Košíř. Byl založen roku 1680 jako morové pohřebiště. V roce 1787 učinila reforma Josefa II. z Malostranského hřbitova městské poh řebi ště pro celý levý břeh Vltavy (tj. Hradčany, Malou Stranu a Smíchov) . Později, v roce 1884, když byl h řb itov obklopen zástavbou, byl uzavřen a jeho funkci převzal hřbitov na Malvazinkách.

NEVŠEDNÍ A TAJ EMNÁ PRAHA

229

MIMO CENTRUM JIH

MIMO CENTRUM JIH

SLOUPKOVÉ SLUNEČNÍ HODINY NA MALVAZINKÁCH

KUS ANGLIE V SRDCI EVROPY Přímá ulice, Praha 5 Bus: 137,501, zastávka Malvazinky

Hřb i to v Malvazi nky U smíchovského hřbitova 444/1, Praha 5 • Bus: 137, 501, zastávka Malvaz inky

H řbitov na Malvazinkách založený roku 1876 je jedním z největších v Praze. Je poměrně málo známé, že Evangeliem bezprostředně za vchodem do hřbitova stojí sloup se zvláštními slunečními hodinami. V severovýchodním výklenku je vytesán Kristus ve znázornění Ecce Homo; sluneční tyčí tohoto výjevu byla rákosová hůl jako posměšné žezlo, označující čas na číselníku s čísli cemi 4 až 8 hodin ranního čas u. Na jejich jihovýchodní straně ve výklenku je plastika Krista na kříži a slun ečn í tyčí je tu překvapivě kopí čnící z hrudi a číslice číselníku 4 až 12 hodin dopoledního a 13 a 15 hodin odpoledního času. Ve výklenku jihozápadním je plastika Panny Marie a sluneční tyčí byla dýka vrhající stín na číselníky s číslicemi 10 až 12 hodin dopoledního a 13 až 20 hodin odpoledního času. Poslední výklenek orientovaný na severozápad nese plas tiku sv. Josefa a sluneční tyčí zde byla lilie v jeho ruce (symbol čistoty a atribut světce, neboť on i Marie se po narození Ježíše rozhodli nadále žít cudně), která odměřovala čas od 16 do 20 hodin odpoledního času. Umístění figur na hodinách není náhodné. Postupuje podle časové osy evangelií od zbičovaného Krista s třtinou v ruce, kterého Pilát Pontský dal ukázat Židům (ráno od 4 do 8 hodin pro tuto část slunečních hodin), ke Kristu ukřižovanému na Go l gotě a k jeho smrti, což se podle tradice mělo stát v 15 hodin (konec dopoledne a čas od 13 do 15 hodin na tomto místě sl u nečních hod in ). Odpolední hodiny jsou pak věnovány Ježíšovým rodičům, bolestné Pa nn ě Marii a svatému Josefovi. Symbolismus těch to ,. sl unečních hodin tak vyjadřuje, že celý den je pod přímou patronací Svaté rodiny.

Hodiny inspirované

Ill

Hl V~ I IINI I\ li\ JíMNÁ PRA HA

NEVŠEDNÍ A TAJE MNÁ PRAHA

Poblíž h řbitova na Malvazinkách, mezi ulicemi Přímá a Xaveriova, se rozkládá síd li ště dělnických řadových domků postavené před druhou světovou válkou. Jeho charakter je v rámci Prahy jedinečný. Připomíná typickou anglickou zástavbu předměstských rodinných domků. SLUNEČNÍ VI LA HELENKA Kordova vi la, Ulice Na Vác lavce 30/ 1078 • Bus:137, 501, zastávka Václavka

Pozoruhodnou secesní vilu Helenka si v roce 1903 postavil podle vlastního návrhu smíchovský stavitel Alois Korda. Kromě výrazného hranolového nároží se segmentovým oknem zaujme i bohatá výzdoba, která je dílem malíře Františka Koblihy. Na boční fasádě je zobrazen anděl se zlatými křídly, štíty domu jsou bohatě zdobeny štuky i freskami, v čel e pak sl uneční hodiny tvořené reliéfem slunce a celek je doplněn květinovým i vzory.

NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

231

MIMO CENTRUM JIH

NÁHROBEK LOTRA Z ŘEP hřbitov Řepy, Praha 1? Žalanského ulice • Bus: 225, zastávka Řepský hřbitov

es Řepy vznikla kolem 13. století, Při jeho k Praze byla připojena roku 1968. pohřbu plakaly Dnes tvoří součást městské části Prahy jeptišky 17. Ve staré zástavbě se dochovaly některé významné stavby: románský kostel svatého Martina a také komplex bývalé ženské věznice s klášterem, jehož součástí je i kostel svaté Rodiny. Ve zdejším klášteře žil a zemřel pověstný český loupežník Václav Babinský, který zde ke sklonku života pracoval jako zahradník. V mládí se živil přepadáváním pocestných v severočeských lesích na Litoměřicku, kde záhy získal pověst „strašného lesů pána" . Zde také nakonec spáchal loupežnou vraždu. Zatčen byl na podzim roku 1835 nedaleko Litoměřic. Byl obviněn z celkem dvanácti zločinů. Ačkoliv soudci proti Babinskému shromažďovali důkazy po dobu pěti let, nakonec mu pro nedostatek důkazů prokázali zločinů jen šest. Byl odsouzen na dvacet let do těžkého žaláře. Trest si odpykával nejprve v pověstné brněnské věznici na hradě Špilberku. Později byl Babinský přeložen do kriminálu v Kartouzích (Valdicích) u Jičína. Zde byla výchova vězňů svěřena sestrám kongregace sv. Karla Boromejského. Z Babinského se stal zbožný muž, který jako pomocný ošetřovatel pomáhal pečovat o nemocné spoluvězně a vzorně se staral o svěřenou zahradu. Když byl pětašedesátiletý Babinský v roce 1861 propuštěn, ujaly se ho řádové sestry z kartouzské věznice a ubytovaly ho v blízkosti kláštera v Řepích u Prahy. Bydlel poblíž kláštera s nalezincem v dnešní Žalanského ulici

V

č.20.

Ve volných chvílích se prý rád vydával do pražských hospod, kde za pivo ochotně vyprávěl poutavé historky ze svého loupežnického a kriminálního života. Zemřel 1. srpna 1879 a je pochován na vězeňském hřbitově v Řepích. Jeho hrob pod hrubě opracovaným kamenem podobným menhiru je dodnes udržován a vypráví se, že když lotra Babinského pohřbívali, tak všechny jeptišky plakaly. Jeho jméno se v Čechách stalo symbolem lotrů, zlodějů a násilníků.

NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

233

MIMO CENTRUM JIH

STARÉ VÁPENNÉ PECE V CHUCHLI Bývalá Pacoldova vápenka V Dolích, Praha-Velká Chuchle, • Bus: 244, zastávka Velká Chuchle

tará vápenka v pražské Velké Chuchli Pozoruhodná se nachází na západním okraji obce směrem na Slivenec. technická památka Dvojité vápenné pece ve Velké Chuchli umožňující nepřetržité pálení vápna byly postaveny kolem roku 1890 podle projektu prof. J. Pacolda, rektora Českého vysokého učení technického v Praze. Vápenka je výjimečná tím, že dokázala zpracovávat netříděný materiál. Vápenec se těžil v nedalekém lomu. Výrobna pravděpodobně měla za úkol zásobovat stavby v Praze stavebním materiálem, který byl dopravován na krátké vzdálenosti koňskými spřeženími . Provoz skončil před 2. světovou válkou, od této doby začala chátrat. Až roku 2004 začala její rekonstrukce a dnes je kulturní památkou. Vápenných pecí tohoto typu je v Čechách zachováno poměrně málo, rozšířenější byly vápenky kruhové.

S

Vápno je bílá prášková látka, která se získává tepelným rozkladem vápence, tradičně ve vápenných pecích. B~lo užíváno již od starověku jako pojivo ve stavebnictví.

Fig. 78. - F our

a chaux. NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

235

MIMO CENTRUM JIH

MIMO CENTRUM JIH

UTAJENÝ MODEL PRAHY OTISK MYTICKÉHO ŠEMÍKA VKAMENI Podle staré pověsti jsou na Zlíchovském vršku (Praha 5) na levé straně skály dosud viditelné otisky kopyt bájného koně Šemíka, který sem s hrdinou Horymírem doskočil po legendárním skoku přes hradby Vyšehradu. (viz str.172).

Království železnic a. s. Stroupežnického 23, Praha S, Smíchov • Metro: Anděl. Tram: 6, 9, 10, 16, zastávka Andě l • Otevřeno denně 9.00-19.00 hod. • http://www.kralovstvi-zeleznic.cz/

imo všeobecně známý Langweilův Praha model Prahy (Muzeum hl. města z roku 1830 Prahy) existuje ještě jeden zmenšený a o něco utajenější model. Vytvořil jej pražský důchodce Rudolf Šíp a inspirací mu byl právě model Langweilův. Je zhotoven ve větším měřítku 1:420 m z papíru a odpovídá Praze z roku 1830. Je na něm celkem 3220 budov, 20 kostelů, 9 synagog a 5 věží historického centra Prahy. Na modelu je například možno spatřit neregulované břehy řeky Vltavy, Svatovítskou katedrálu bez charakteristických věží, které byly dokončeny mnohem později, atd. Autor na modelu pracoval od roku 1965 až do své smrti v roce 1977. Poté byl model skryt před zraky veřejnosti ve skladech nebo ve sklepích. Dnes je vystaven v prostorách stálé expozice Království železnic na pražském Smíchově. Mimoto je tam umístěn obrovský interaktivní model Prahy v měřítku 1: 1000,kterýzaujímá plochu 115 m2•

M

POUSTEVNÍK VYHÁNĚL ČERTY

Prokopské údolí v jihozápadní části Prahy vede od Nových Butovic, kolem Velké Ohrady a Barrandova až do Hlubočep. Údolí je vyhlášeno za přírodní rezervaci na ochranu jednoho z nejvýznamnějších přírodních celků v Praze. Zahrnuje krasové území s řadou geologických profilů, naleziště mnohých druhů zkamenělin a bohatá stepní i hájová společenstva. Údolí získalo své jméno podle poustevníka Prokopa, jednoho z hlavních českých patronů, který ve zdejší jeskyni žil a vyháněl odtud zlé duchy. Čert tu prý zanechal i své stopy. Takzvanou Svatoprokopskou jeskyni (n ejvětší pražský jeskynní prostor, o délce 120 metrů), kde se tyto stopy dlouho ukazovaly, zničila těžba vápence už v 19. století. Kdysi se tu konaly velké svatoprokops ké pouti. Místo připomíná dřevěný kříž, nově vztyčený v hlí,ko ti bývalé je s kyně. Atraktivní je také hlubočepské jezírko vzniklé 111pl.iv1mím starého vápencového lomu. ii.

tlt V1,l 11Nf A 1A li MNÁ l'OAIIA

NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

237

MIMO CENTRUM JIH

MIMO CENTRUM JIH

BARRANDOVA PAMĚTNÍ DESKA Barrandova skála, Zbraslavská ulice • Tram: 4, 12, 14, 20, zastávka Hlubočepy

arrandov je čtvrť na jihu městské části Prahy 5, ležící na skále nad levým naleziště trilobitů břehem řeky Vltavy. Čtvrť je známa především filmovým průmyslem a ateliéry nacházející se v její staré části patří mezi nejvýznamnější filmové produkce v Evropě. V úbočí vltavského údolí se rozkládá rezervace Barrandovské skály. Tato národní přírodní památka se táhne v délce dvou kilometrů jako pás skalních srázů podél Vltavy. Jejich rozloha je 11 ,5 hektarů. Předmětem ochrany je unikátní geologický profil, který dokumentuje vývoj pražské prvohorní pánve v siluru a devonu. Jsou zde jedinečná naleziště zkamenělin, které jsou dokladem života v tomto období. Barrandovské skály jsou unikátní ukázkou prvohorních vápenců . Jsou zde dobře viditelná vrásnění devonských hornin. Významná jsou též paleontologická naleziště trilobitů. Skalní masiv je pojmenován po Joachimu Barrandovi (viz str. 239), který má na skále nad Vltavou umístěnu 4,8 m dlouhou a 1,5 m vysokou pamětní desku. Světoznámé

B

JOACHIM BARRANDE: NEJVĚTŠÍ PRÁCE, KTERÁ KDY BYLA VYKONÁNA JEDNÍM MUŽEM

Narodil se ve Francii v roce 1799. Studoval nejprve na lyceu v Paříži a pak ve dvou dvouletých cyklech École Polytechnique. Během studií navštěvoval i přírodovědné přednášky, ale přesto, že je úspěšně absolvoval, živil se jako stavební inženýr. Od této činnosti přešel po roce 1826 do služeb krále Karla X. jako vychovatel panovníkova vnuka Jindřicha (později hraběte z Chambordu]. Po červencové revoluci 1830 následoval nový učitel francouzský dvůr Bourbonů do exilu. Tato cesta jej brzy zavedla do Cech. Díky svému postavení a zájmům se rychle ocitl v kontaktu s českými kulturními kruhy. Mezi jinými se seznámil s historikem Františkem Palackým a s jedním ze zakladatelů dnešního Národního muzea v Praze hrabětem Kašparem Šternberkem. Po roce 1840 cestoval Barrande intenzivně, většinou pěšky středními Čechami, aby mohl mapovat území, které v prvohorách pokrývalo mělké moře. Pohyboval se pravidelně především v okolí Prahy, zvláště směrem k Berounu. Občasné exkurze podnikal ovšem také na jiná místa v celé Evropě. Jeho hlavním útočištěm zůstala do konce života Praha, přičemž jeho mnoholetou hospodyní byla matka českého básníka a novináře Jana Nerudy. Výsledky svého zkoumání zveřejnil Barrande v roce 1845 ve svých prvních dílech, která vyšla ve Vídni a Lipsku. Od roku 1852 po dobu téměř 30 let postupně sestavoval a vydával encyklopedii Silurský systém středních Čech. Na téměř 5 000 stranách doplněných více než 1 000 litografickými tabulemi s desítkami ukázek popsal přes 3 500 druhů zkamenělých organismů. Jde o nejrozsáhlejší paleontologickou práci všech dob, kterou vytvořil jeden člověk. Po Barrandově smrti se podařilo vydat ještě dalších? svazků encyklopedie. Zemřel v roce 1883 v Dolním Rakousku a již necelý rok po jeho smrti byly po něm pojmenovány Barrandovské skály v Praze.

j Il l

llt V', 1 IINI A IA li MNÁ PílAIIA

NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

239

MIMO CENTRUM JIH

GROTTAZ HAVLÍČKOVÝCH SADŮ Havlíčkovy sady, Vinohrady • Tram: 4, 22, zastávka Francouzská; 5, ?, 24, zastávka Nádraží Vršovice

místech dnešních Havlíčkových sadů Romantika (Grébovky) se dříve rozkládaly dvě kamenného hospodářské usedlosti, Horní a Dolní labyrintu Landhauska. Oba tyto dvorce spolu s pozemky koupil roku 1850 pražský průmyslník Moritz Grobe. Dominantu střední části areálu vytvořila jeho nová honosná novorenesanční vila postavená podle projektu Antonína Barvitia. Ve svahu pod ní byla vybudována rozlehlá vinice propojená s terasou dvouramenným schodištěm a s hrázděným viničním altánem. Grobe zde také založil dnešní park, včetně umělé skalky, jeskyně a mnoha romantických doplňků, jako jsou umělé pařezy stromů a podobně. Tento park anglického typu pochází z let 1871 až 1888. Vznikly tu zajímavé přírodní scenérie, značné výškové rozdíly byly překonány terasami, podpěrnými zdmi a schodišti. Celý pozemek byl obehnán zdí prolomenou několika branami. Z podnikatele Grobeho se ke stáru stal velký podivín, sedával zadumaně celé hodiny sám v parku. Jeho dědici zde pak zřídili zahradnictví a vilu pronajali. Před monumentální romantickou grottou s umělými skalkami v severozápadní části Havlíčkových sadů je umístěna kašna, v níž kdysi stávala socha Neptuna. Celý areál prošel v minulých letech důkladnou restaurací, zvláště značně poničená grotta. Iluze kamenného labyrintu je dodnes uchvacující.

V

NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

241

MIMO CENTRUM JIH

ZEDNÁŘSKÝ SYMBOLISMUS ÚHELNÍKU A KRUŽÍTKA Pravoúhle lomené pravítko v zednářské symbolice vyjadřuje přesnost, metodu a zákon, tři principy symbolicky znázorněné úhly trojúhelníku

MIMO CENTRUM JIH

NAHÉ DÍTĚ, KRUŽÍTKO AÚHELNICE Šmilovského 2, Vinohrady Tram: 4, 22. Bus: 135, zastávka Jana Masaryka

úhelnice. Ve starověkém Egyptě byl bůh Ptah zobrazován s pravítkem

v ruce, protože měřil nilské záplavy. 24 palcové pravítko, které se objevuje v zednářských lóžích jako pracovní nástroj i pro měření času, naznačuje, že by nemělo být denně promarněno 24 hodin v lenosti a sobectví. Osm hodin má být věnováno meditaci, osm dalších práci a zbývajících osm volnému času a odpočinku. Kružítko, jeden ze základních zednářských symbolů, je emblémem míry a spravedlnosti . Prvním geometrickým obrazcem, který lze sestrojit kružítkem, je kruh soustředný kolem jednoho bodu. Je to sluneční symbol par excellence, v němž kruh (nekonečno) je v souladu s bodem (začátek jakékoli události nebo vývoje). Relativno a absolutno jsou tedy zastoupeny ve funkcích kružítka, které demonstruje dualitu (dva body) a jednotu (jejich spojení) . Z tohoto důvodu zednářství přijalo kružítko jako jeden ze svých hlavních symbolů a umístilo je na oltáři Lóže, doplňuje jej úhelnicí, aby tak byl nad posvátnou knihou (Bible, Korán, Védy atd., dle náboženství

a rohu Koperníkovy a Šmilovského Poetika ulice stojí novorenesanční obytný zednářských dům postavený roku 1907, na jehož symbolů zko sen ém nároží je ve výši zvýšeného přízemí umístěn bílý basreliéf nahého dítka u rýsovacího stolu, jež nad svitkem plánu drží v pravé ruce kružidlo a v levé příložník ve tvaru T. Nad ním jsou v erbovním štítu umístěny symboly kružítka a úhelnice tak, že vytvářejí Davidovu hvězdu, symbol hexagramu, zednářského znamení par excellence.

N

v zemi, kde se svobodné zednářství ustavilo) symbolizován makrokosmos a mikrokosmos. Tato kniha označuje moudrost, jež osvěcuje a řídí jak makrokosmos, tak i mikrokosmos, zejména zednářský řád.

' I '

Ml V'. l llNÍ A TAJfMNÁ PRAHA

NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

243

MIMO CENTRUM JIH

MICHELSKÝ VODOJEM Hanusova ulice, Praha 4- Mich le • Metro: Pankrác. Bus: 118, 124, 170, zastávka Brumlovka

ichelský vodojem ve tvaru věže Důležitá korunované masivním zastřešeným secesnípamátka válcem se nachází v horní Michli Prahy v Hanusově ulici, nedaleko od hranice s Krčí. Stavbu z neomítnutých cihel s měděnou střechou navrhl významný český architekt Jan Kotěra a představuje jednu z nejzajímavějších secesních průmyslových staveb na území Prahy. Vodojem byl postaven v letech 1906 až 1907.Až do rokul975 sloužil svému původnímu účel u, totiž přívodu vody z Podolské vodárny do vodárenského komplexu na Vinohradech a ve Vršovicích. Stavba má v příštích letech projít rekonstrukcí a poté bude sloužit kulturním účelům.

M

I•

LAMPA PRO SEBEVRAHY Pa rk Fo li manka Svítilna pod Nuselským mostem • Tram: 5, ?, 18, 24, zastávka Svatopukova

Nuselský most spojující Nové Město s jižními částmi Prahy byl postaven v roce 1973. Je to nejvyšší a největší most ve městě. Je 485 metrů dlouhý, 26,5 metrů široký a jeho výška nad Nuselským údolím činí 42,5 metrů. A právě onen výškový parametr je důvodem, proč most od počátku uvedení do provozu přitahoval kandidáty sebevraždy. Na dně údolí už skončilo život 200 až 300 lidí. V roce 1990 bylo na horní hranu mostu umístěno 2,7 m vysoké zábradlí, aby se opakovaným pokusům o sebevraždu zabránilo. V roce 2011 instaloval sochař Krištof Kintera v parku Folimanka, tj. těsně pod mostem, zvláštní umělecké dílo, nazvané „Z vlastního rozhodnutí". Má tvar pou l iční lampy na vrcholu zkroucené, takže její světlo svítí vzhůru na most, a tak připomíná ony tragické lidské osudy. NEVŠEDNÍ A TAJEM NÁ PRAHA

245

ABECEDNÍ SEZNAM Absint v Čechách . . . . . . . . ........... 41 Alchymické fresky z Faustova obyd lí. . ............ ... . . 99 Alchymie v Sasko-Lauenburském paláci 152 Alchymisté na Hradě. . . 140 Andělé ze Šalamounova chrámu v Jeruzalémě . . ..... 52 103 Antropologické muzeum Aleše Hrdli čky. Astronomická chodba ve Valdštejnském pa láci . . . . . . . . . . . . . . . 125 Barrandova pamětní deska . . . 238 Basreliéf rotující hvězdy . . . .. 148 Basreliéf trojího stisku rukou. 121 Beuronská umělecká škola: méně známé umění, které ovlivni lo Klimta? 223 ............ 48 Bílé kříže u Staroměstské radnice Byla Kouze lná flétna zednářskou operou?. . ... 225 Černé madony - jso u to pokřesťanštěné pozůsta tky dávných kultů? ... 24 Chrám Noci a Poznání. . . 224 Čínský pavilon na Cibulce ...... . . . . .. . . . . ... 227 Co je alchymie? . ..... ... . . ... 18 Co je řád Trinitářů? . 129 Co to je panorama?. . . 180 Ďábel v Praze. . .. 59 ...... 31 Další sku lptury zelených mužů v Praze . . 71 Další staré povodňové značky v Praze. Další zednářské pozdravy na pražských fasádách . . . . . . . . . . . . . 121 . ... 59 Davidova hvězda pochází z Prahy?. ....... . . 95 Definice metru od 1791. 105 Dělové koule na kostele sv. Karla Velikého . .... .... 191 Descartes: filosof voják. .......... 99 Díra, kterou odnesl Mefistofeles Fausta do pekel? ... 83 Diskrétní průmyslová památka ...... . ... . .... . .. . . . . ..... 27 Dům „U bílého páva" . .... 25 Dům „U zlat ého anděla". 113 Dům „U zlatého jablka" . .. 32 Dům „U zlatého kola" .... . .. . ... . ... . . .... 34 Dům „U zlatého úlu" 157 Dům Tycha 8rahe. 153 Dva čeští alchymisté .... 19 Dvanáct fází alch ymistického Ve lkého Díla a j ej ich symboly. 194 Esoterní štuky z let ohrádku Hvězda . 155 Etalon Pražského lokte. ... 95 Etalon Pražského lokte ... . . . .. . . . 115 Fantomy Malé Strany . 171 Freska ďábla . . ......... . .. . . .. . . . . . .... 155 Fres ka z kaple sva-té Barbory. 189 Fres ka zázra ku sv. V i nt í ře . .... 55 Go lem a židovská kabbala . Grott a Cís ař s kého mlýna. . . . ...... ..... ...... .... 185 L rottn v okn ě z pavilonu Portheimka. . . 219 l, r Oll, v Troj ském zámku ............. ... . . . . .. . .. . . . .. ... 207

.• rr.

NI

v~r llNI A IAJ I MNÁPRAHA

241 Grotta z Ha vlíčkových sadů . ..... 93 Gustav Meyrink . Hermetický symbo lismus Belvederu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 Hrob „Svaté holčičky" . . ...... 229 131 Hvězdy Jana Nepomuckého. . 222 Inspirace Egyptem v kostele sv. Gabriela. ... 51 Jaros lav Jež ek Jehuda Low ben Becal el - rabín po se dlý kabbalo u a alchymií? ... .... 55 . . 239 Joachim Barrande 195 Kámen básníka André Bretona. . 75 Karlův most a astrologie . 172 Kde leží Šemíkův hrob?. .. .. ... .. 175 Kdo je to vodník? . Kdo to byl Krakonoš? ... . . .. . .. ... 201 Kodex gigas č i Ďáb l ova bib le 142 Kontro lní věž starého l etiště ve Kbelích. . .... 215 Kostel sv. Vojtěcha s kubistickým portálem . . 203 117 Kostel sv. Miku láše - předposlední fáze alchymické cesty Prahou. . .... 221 Kostelík sv. Michala Archanděla. 151 Ku le z kanónu na kostele Panny Marie Andělské.

115 . ..... .. . . . . . . . Kuriózní připomínka popravy. . . . 39 Kuriózní socha ch lapce .......... . . . . . . . . .. 139 Kuriózní socha ženy v rozkladu . ..... 231 Kus Anglie v srdc i Evropy. . . 15 Krá lovská cesta - její zjevný a skrytý smysl Lampa pro sebevrahy. . ..... . . . . . . . . . . .. ... 245 111 Lapidea columna . . .. . . . . . 197 Léčivý pramen Housle . ... 159 Legenda o Černínském paláci .. 157 Legenda o nejstarší české zvonkohře. . ..... ?? Legenda o svatém Kryštofovi, nosiči Krista ... . . . . . . 155 Legendy podzemní Gorl ice .. . .. 82 Legiobanka s „ ob loučko vým kubismem" . 195 Letohrádek Hvězda jako vyvrcholení esoterní Královské cesty. 173 Libušina láz eň . . 209 Maketa legendárního koně v Troji .... . . . . 187 Malované v ily ve Slavíčkově ulici. 180 Maroldovo panorama .. 44 Medai lony domu „U kamenného beránka" 159 Menhir na Vyšehradě? . .. 213 Menhiry v Čechách_ . Menhiry: Akupunktura planety?. . ..... ... . . . . . .... . . . .... 213 245 Michelský vodojem. 137 Míčovna a kuriózn í sgrafito . . ..... 49 Moderní ma skarón y z Obecního domu 119 Muzeum oblečků Bambini di Praga Muzeum pražského vodárenství .... . . . . . Muzeum v pokoji Jaroslava Ježka. Mystika Vyšehradu. . . .. . .. .. . . . . . . . . .

17? . .. 51 . . 155

NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

24?

ABECEDNÍ SEZNAM 101 Nabarvený tank z Policejního muzea. 1?? Nábřežní vodočet na Výtoni. . .... . . .. . ... . .. . . . .. 243 Nahé dítě, kružítko a úhelnice . 233 Náhrobek lotra z Řep. 159 Návrat z jiného světa . . . . . ... . .. . .. .... 86 Nejkrásnější páternoster v Praze . 14? Nejstarší pražské sluneční hodiny ... .. . . . . . 205 Největší aerodynam ický tune l . ..... S? Nekonečný sloup - Idiom .... . ..... . .. . . . . . . ... 41 Obraz Pijáka absintu. 10? Ohnivý pes v Horské ulici. . .. 69 Orloj ze židovské radn ice. 121 Ostatní zednářské symbo ly na pražských fasádách .... . . .... . . . 89 Osvobozené divadlo a V+W . . .... . . . . . ... 236 Otisk mytického Šemíka v kameni ... ?S Palindrom Karlova mostu: 135797531 ... .. . . . . ... 96 Palindrom z radnice .. 191 Památník bitvy na Bílé hoře. . . .... . . . ... . . .... . . 181 Podivuhodný vstup do „Crossc lubu " .. . .... 226 Pomník milovanému koni ... 80 Poštovní muzeum v biedermeierovském interiéru Poustevník vyháně l čerty . . ...... . . .. . ... . ... 236 121 Pozdrav svobodných zednářů .. ..... .. . .. .... 23 Prašná brána: na prahu alchymické cesty . 100 Pravý doktor Johannes Faust. 106 Pražské hradby . . 87 Pražské volně přístupné páternostery .... .. . ..... . .. . .

. 4? Pražský po ledník . 153 Přehlídka suílérů . 127 Principy funkce Valdštejnova horoskopu. . . Proč název páternoster? .... 87 Proč se ve Staronové synagoze dosud dvakrát zpívají žalmy 92 a 93?. . 63 Průstřel lib eňského plynojemu. 205 Řád Růže a Kříže: esoterický řád a křesťanská mystika. . ....... 36 Re liéf vousatého muže ve zd i. . . . ?1 . 97 Řetěz brány Nové radnice . 149 Rotující hvězda: hexagram a svastika .. . . . . . . . . . . . . .... 144 Rudolf li. - maniodepresivní císař. 145 Rudolf li. a esoterismus. 182 Rudolfova štola . 192 Rytina Adorace Krista ....... . . . ... . . . .. . . 211 Secesní kostel sv. Václava . . ... 62 • Sedadlo č. 1 Staronové synagogy ..... .. . . . . . . . ... . . 1?2 Šemík : archetyp „mluvené kabaly"? . .. .... .. . 150 šesticípá hvězda: magický talisman. Sgrafito panny vystřikující z prsů mléko .... 53 Skrytý symbolismus domu „U dvou medvědů" ... . . ..... .. ....... SS Skryt!) symbolismus domu U černého slunce. . ... 29 169 Slou p če rt a Za rdana . '111

NI V~I ONI A IAJ[ MNÁ PRAHA

. . 230 Sloupkové s luneční hodiny na Malvazinkách ... 218 Sloupkové s l uneční hodiny v Kinského zahradě . . 184 Sluneční hodiny u Místodržite lského letohrádku. . .. 231 Sluneční vila Helenka . . ........ . . . .. . . . . ... 58 Socha ďábla .. Socha místního genia loci ... ........ .. ......... .. 1?5 Socha Věžníka . . .......... ?3 Socha zkameně l ého rytíře. . .. 56 Staré vápenné pece v Chuchli. . ...... 235 . 199 Starý židovský hřbitov obětí moru Svobodné zednářství v Čechách: od Faustova domu k Alfonsi Muchovi. 122 . 84 Symbolika domu „U zlatě lodi" Symbo lika znamení dvou sluncí. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 114 Symbolismus domu „U černé matky boží" ..... 23 ........ 81 Symbolismus s lunečního domu Symbolismus sochy sv. Kryštofa . . ................. 77 Táhnou sluneční vůz dva, nebo čtyři koně? Je to Apollón, nebo Hélios? 124 Taje astronomického orloje . . . 51 Taje bývalé čistírny odpadních vod . . . . . . . . . . . . . ...... 188 Taje Jeleního příkopu .... ........ . . ... 146 Taje Karlova mostu .... 74 Taje kostela Svatého Jiří . ... .. ..... ... . 139 Trojský kůň . ............ .... .. .. .. . 209 Turek skrývá důtky ...... ..... . . ... . . . . ... 129 Unikátní jesličky. .. ..... .. . . 161 Unikátní megalit v Chabrech. ... .. .. .. . . . 212 .............. . . ..... 42 Usch lá z l odějova ruka. Ustavující schůzka českého zednářství . . . . . . . . . . . 121 .. . .. . . . .. . . . . ........ 23? Utajený model Prahy V kouři viděl i ďáblův úšklebek 105 V+W z reklamy na zastrčené zdi . . .. . ... . . .... 89 Va ldštejnův horoskop. 126 Vojničův rukopis: .,Nejzáhadnější manuskript světa". . . . . . . . . . . . 143 Vousáč z Krkonoš Rubezahl v Praze .... 200 Vyšehradské přízraky. .... .. .. .. . 16? V yústění větracích šachet Rudolfovy što ly . . . . . . . . . . . . . . . . 182 . . 90 Žába z paláce U Nováků. Z ačátky rozhlasového vysílání ... .. . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . .... 215 . ............. 43 Zaživa pohřben . . . Zbytky gotického opevnění . ... .. .. ......... .. 10? Zbytky větrného mlýna na Petřinách. . .. 196 Z eď na paměť Bohumila Hrabala . . 198 Z ednářský symbolismus úhelníku a kružítka . . . 242 Zelený muž z Karolina. . ... 31 Znamení domu „U biskupské čepice". . . . . . . . . . . .. 92 Zvířecí hřbitov . . .... 210 . .. 91 Zvláštní setkán í baroka a kubismu .... . . . . . . ... . . .

NEVŠEDNÍ A TAJEMNÁ PRAHA

249

Poděkování: Překladateli Michelu Dineurovi, Evě Kosákové - Židovské muzeum v Praze, Monice Šebové - Společnost přátel beuronského umění, Míle Havelkové - Národní kulturní památka Vyšehrad, Správě Pražského hradu, Břevnovskému klášteru, Památ níku národního písemnictví (letohrádek Hvězda], Národnímu muzeu [Památník Jaroslava Ježka], Muzeu policie ČR , Poštovnímu muzeu Praha, Muzeu Stará Čistírna o. p. s., Muzeu pražského vodárenství, Akademickému klubu 1 LF UK Praha (Faustův dům] , Hrdličkovu muzeu člověka UK, Praha, Království železnic , Praha.

Fotografie: Všechny fotografie: Jana Stejska lová, vyjma : Socha Věžníka: Ivo Purš Půda Staronové synagogy: převzato z knihy Ivana Mackerle: Tajemství pražského Golema, Magnet-Press, Praha 1992 Socha mrtvé ženy: Správa Pražského hradu Všechny rytiny jsou z arch ivu Martina Stejskala Mapy: Cyrille Suss, koncepce makety: Roland Deloi, zlom: Stéphanie Benoit , české korektury : František Dryje.

V souladu s ustálenou judikaturou [Toulouse 14-01 -1887}, nedobrovolné chyby nebo opomenutí, které se mohou v tom to průvodci vyskytnou t, a to navzdory naší péči a kontrole redakčního týmu, nezakládají odpovědnost vydavatele. Jakákoliv i částečná reprodukce té to knihy a bez ohledu no médium je bez předchozího souhlasu vydavatele zakázána.

© JONGLEZ 2014

Vyšlo v dubnu 2014 - První vydání: O1 ISBN: 978-2-36195-090-3 Vytištěno

ve Francii v tiskárně Gilbert-Clarey 37 170 CHAMBRAY-LES-TOURS