206 116 146MB
Czech Pages [566] Year 1982
Malá Malá encyklopedie olympijských olympijských
her
OLYMPIA OLYMPIA PRAHA PRAHA
Z p rac o v al k o le k tiv a u to rů Miloš F a ss a ti, J á n G rexa, J o s e f H a v e l. J i ř í K óssl, F ra n tiš e k K ro u til, P a v o l K rš á k , A lena M a rtín k o v á , M atěj N o v á k , V ěra O livová, P e t r P o m e z n ý a J a n P o p p e r p o d ved en ím J iříh o K óssla a F ra n tiš k a K ro u tila
© O ly m p ia, P ra h a 1981
5
PŘEDMLUVA
Olympijské hry jsou dnes bezesporu jednou z nejvýznamnějších kultur ních událostí. Již dávno přerostly ryze sportovní rámec a staly se důležitým mezinárodně politickým faktorem, určitým kritériem úrovně a vyspělosti jednotlivých zemí a jejich společenských zřízení, symbolem míru a přátel ství mezi národy, významným výchovným prostředkem a podněcovatelem rozvoje tělesné výchovy a sportu. Olympijské hry sledují milióny obyvatel naší planety (např. se odhaduje, že XX I. olympijské hry 1976 v Moňtrealu sledovalo prostřednictvím různých sdělovacích prostředků nebo přímo více než dvě miliardy lidí), vždyť k 1. září 1989 uznává Mezinárodní olym pijský výbor 146 národních olympijských výborů. V žádném případě nechceme přecenit možnosti mezinárodního olympij ského hnutí jako určitého mírotvorného činitele, musíme však vidět, že olympijské hnutí disponuje obrovským progresivním společenským kapi tálem, který může vytvářet nejlepší předpoklady pro mírovou koexistenci dvou rozdílných společenských systémů a napomáhat udržení světového míru. Nemůžeme také přehlédnout, že olympijské hnutí uplatňuje důsledně, důsledněji než mnohé jiné mezinárodní organizace (nejen sportovní), ra sovou, politickou a náboženskou rovnoprávnost. V žádném případě nelze říci, že se olympijské hry přežily, naopak, jejich funkce je nezastupitelná. Mají před sebou velkou budoucnost, veliký úkol: napomáhat sblížení ná rodů, vychovávat lidi prostřednictvím sportu a tělesné výchovy, napomáhat harmonickému rozvoji člověka a tím sloužit věci míru a dalšímu rozvoji společnosti. Sílu a pokrokovost současného mezinárodního olympijského hnutí po tvrdily mimořádným způsobem události kolem pokusu administrativy USA znemožnit uspořádání Her X X II. olympiády 1980 v Moskvě. Mezinárodní olympijské hnutí v čele s MOV, NOV a jednotlivými MSF vystoupilo jed notně proti nátlaku americké vlády. Pokus o rozbití olympijského hnutí ztroskotal. Olympijské hnutí se naopak upevnilo, vnitřně sjednotilo a pro hloubilo svůj demokratický charakter. Napomohl tomu především úspěch X X II. olympijských her v Moskvě. Moskevské olympijské hry daly svou organizací, sportovní úrovní a vynika jící atmosférou nové impulsy dalšímu rozvoji olympijského hnutí i celého světového sportu.
6
Malá encyklopedie olympijských her má být skromným příspěvkem k poznání problematiky současného olympijského hnutí. Myšlenka zpraco vat olympijskou encyklopedii vznikla na půdě Čs. olympijského výboru již v roce 1970, avšak teprve se vznikem pracovních skupin r. 1974 a především pracovní skupiny dokumentace mohlo dojít k její realizaci. Při pracovní skupině dokumentace vznikl r. 1976 redakční kolektiv ve složení JUDr. František Kroutil, člen MOV, Jiří Kóssl, CSc., doc. PhDr. Věra Olivová, CSc., Pavol Kršák, PhDr. Ján Grexa, Alena Martínková, Matěj Novák a Jan Popper, který po řadě diskusí přikročil k práci. Malá encyklopedie olympijských her, výsledek velmi složité práce celého kolektivu, má sloužit širokému okruhu zájemců o sportovní a olympijskou problematiku k rychlé orientaci ve všech základních otázkách olympij ského hnutí. Obsahuje na 1000 hesel, z nichž základní jsou zpracována vět šinou hnízdově. Protože je práce zaměřena především na potřeby ěs. čtenáře, věnuje velkou pozornost československé účasti na olympijských hrách (včetně biografií prvních šesti čs. sportovců, ěs. účasti na OH a ZOH v jednotlivých soutěžích bez ohledu na umístění a dosažený výkon a bio grafií čelných čs. olympijských funkcionářů) a účasti a úspěchům sportovců socialistických zemí. Do encyklopedie jsou zařazeny i biografie vynikají cích olympijských vítězů ostatních národností. Jsme si vědomi, že mohlo dojít k určitým disproporcím a že čtenáři budou někdy marně hledat ně kterého sportovce, který by tam mohl nebo měl být. Řídili jsme se však zásadou, že přednost mají sportovci se dvěma a více olympijskými vítěz stvími, sportovci socialistických zemí a sportovci, kteří se nějakým způ sobem zapsali do dějin her a světového sportu. Vzhledem k rozsahu nebylo možno zařadit biografie sportovců z kolektivních sportů. Hesla států jsou uváděna nikoli pod oficiálním názvem státu, ale pod běžně užívaným českým názvem, např. Velká Británie, Polsko, Sovětský svaz (ale Spojené státy americké, Německá demokratická republika atd.). Heslo se zabývá především olympijskými otázkami, tj. vznikem národního olympijského výboru, účastí na olympijských hrách, stručným výčtem nejúspěšnějších olympioniků, výčtem olympijských akcí, které země po řádala, získanými olympijskými cenami a informací o organizaci tělesné výchovy a sportu a o sportovních zařízeních. Věcná hesla obsahují stručnou informaci o problematice, historické údaje, zařazení na OH, význam v dějinách OH atd. Jednotlivé olympijské hry jsou uvedeny pod hesly olympijské hry a zimní olympijské hry v pořadí, jak šly za sebou. Autorský kolektiv upustil v tabulkách od uvádění získaných bodů v ne oficiální klasifikaci zemí, protože všechny statistické údaje jsou nepřesné, především ze staršího období. Při sestavování tabulek a výsledkových se
7
znamů jsme se opírali o oficiální publikace organizačních výborů a o statis tické práce, především rakouského autora Ericha Kampera, u čs. účasti na olympijských hrách o rukopisnou práci M. Klíra. Termíny jsou buď přímo vysvětleny, nebo se odkazuje (->-) na jiné heslo. Název hesla, pokud nemůže dojít k omylu, se v textu zkracuje na začáteční písmena (např. sportovní střelba — s. s.). Seznam používaných zkratek a značek je uveden za předmluvou. U hesel není uvedena použitá literatura, najdete ji pod heslem biblio grafie olympijská, kde jsou uvedeny základní publikované prameny a lite ratura, přičemž přednost mají nejmodernější práce. Encyklopedie je zpracována tak, aby rychle, přehledně a stručně zachy tila všechny hlavní otázky, které čtenář může potřebovat a hledat. Hesla jsou řazena abecedně jako v běžných jazykových slovnících. Víceslovná hesla jsou posuzována jako souvislá řada písmen. Skládá-li se heslo z pří davného a podstatného jména, hledáme heslo buď pod přídavným, nebo pod podstatným jménem. Pod přídavným jménem je zařazeno tehdy, jest liže se jedná o ustálený pojem, jako například olympijské hry, zimní olym pijské hry, sportovní geografie apod. U některých hesel začínajících písme nem O (např. hesla olympijská vlajka, olympijské ceny atd.) jsme však museli sáhnout k jejich zařazení podle podstatného jména, aby nedošlo k přetížení tohoto písmene. Má-li heslo více významů, odlišujeme je číslováním. U hesel osobních uvádíme pokud možno přesná data narození a popř. úmrtí (pokud se nám podařilo je zjistit), umístění na olympijských hrách bez udání výkonu, který je možno najít buď v seznamu olympijských ví tězů u jednotlivých sportů, nebo v souborné tabulce u jednotlivých olympijských her. Pokud možno uvádíme u čs. sportovců i akademické ti tuly, nejvyšší státní vyznamenání, titul mistra sportu nebo zasloužilého mistra sportu a výčet úspěchů na mistrovstvích světa a Evropy. Při předběžném posuzování forem zpracování olympijské encyklopedie se dlouho projednávala otázka, zda je pro mnohé rozdílnosti vhodné zařadit hesla k antickým olympijským hrám. Po bedlivém zvážení všech pro i proti se autorský kolektiv rozhodl zařadit nejdůležitější hesla, neboť přes všechny námitky je nesporné, že zakladatelé novodobých olympijských her byli inspirováni antickým dědictvím a převzali z něj hodnoty, jejichž síla a atraktivnost je nepopiratelná a strhující. Encyklopedie zachycuje stav k 1. 9. 1980, pozdější změny již nebylo možno v textu realizovat. Vzhledem k časovému odstupu od zpracování rukopisu po vyjití nebylo možno změnit měrové jednotky podle dnes používané Mezinárodní měrové soustavy SI. Autorský kolektiv si je plně vědom, že se mu nepodařilo vždy do důsledků
zpracovat některé problémy, brání tomu však především nedostatek sku tečně objektivních pramenů, neboť dějiny olympijských her přes velmi roz sáhlou literaturu nejsou dosud komplexně zpracovány na základě archív ních pramenů a celá řada otázek není dosud ani částečně objasněna. Řada údajů zejména u starších olympijských her buď úplně chybí, nebo se v růz ných pramenech liší, chyby jsou i v oficiálních publikacích a zprávách organizačních výborů i ve výsledkových listinách.
9
afr. aj. am atér. am er. angl. a n t. apod. as. a tlet. brit. ’ bronz. bulh. burž. býv. ČI. '
čos čs.
C sov ČSTV evr. fotbal. FPT franc. gen. ital. jap. jugk a t. kolon. korm . lék. m ad. m ax. m ezinár. mil. m istr. MOV MS MSF n ap ř.
S ezn a m zk ra tek a z n a č e k
afric k ý a jiné a m a té rsk ý am erick ý anglický a n tic k ý a podobně asijsk ý a tle tic k ý b rits k ý bro n zo v ý b u lh arsk ý b u ržo azn í b ý v a lý článek Č eská obec sokolská československý Č eskoslovenský o ly m p ijsk ý v ý b o r Č eskoslovenský svaz tělesné v ý c h o v y ev ro p sk ý fo tb alo v ý F ed erace p ro letá řsk é tělo v ý ch o v y francouzský generál, g enerální ita lsk ý jap o n sk ý jugoslávský kategorie kolonialism us, koloniální k o rm idelník lék a řstv í, lék a řsk ý m ad a rsk ý m ax im áln í m ezin áro d n í m ilión m istro v stv í M ezinárodní oly m p ijsk ý výbor m is tr sp o rtu m ezin áro d n í sp o rto v n í federace n a p řík la d
n ár. něm . NO V obyv. OH olym p. org. OV pol. polit. popř. př. rum . ř.ř. se v. soc. sov. sp o rt. SR s tá t. stol. stř. sv ě t. švéd. švýc. tjtělo v ý ch . TV TVS tzn . tz v . ÚV vol. v.zp. záp. zejm . zl. ZMS zn. ZOH
n á ro d n í n ěm eck ý n á ro d n í o ly m p ijsk ý v ý b o r o b y v a te lstv o , o b y v a te l oly m p ijsk é h ry o ly m p ijsk ý o rganizační o ly m p ijsk ý v ý b o r p o lsk ý p o litick ý p o p říp ad ě p ře k á ž k y ru m u n sk ý řeck o řím sk ý severní socialistický so v ětsk ý sp o rto v n í sv ě to v ý re k o rd s tá tn í sto le tí stříb rn ý sv ě to v ý šv é d sk ý šv ý c a rsk ý to je tělo v ý c h o v n ý těle sn á v ý c h o v a tě le sn á v ý c h o v a a sp o rt to zn am e n á t a k z v an ý ú s tře d n í v ý b o r volný v o ln ý způsob západní zejm én a z la tý zasloužilý m is tr sp o rtu z n ač k a zim n í o ly m p ijsk é h ry
O lym pijské z k ra tk y s t á tů jso u u v e d e n y p o d heslem z k ra tk y olym pijské.
A a lt o n e n
10
A Aaltonen, Paavo (1919— 1962), fin sk ý g y m n a s ta . T ro jn á so b n ý olym p. v ítě z 1948 (k ů ň n a šíř, p ře sk o k a člen d ru ž stv a ), d v a k r á t tř e t í (1948 víceboj je d n o tliv c ů a 1952 člen d ru ž stv a ). M istr s v ě ta 1950 (hrazda). Ackerm annová-W itschaso vá, Rosemarie (4. 4. 1952), a tle tk a N D R . O lym p, v ítě z k a v e sk o k u do v ý šk y 1976, č tv r tá n a O H 1980. P rv n í žen a n a sv ě tě, k te r á p ře k o n a la h ra n ic i 200 cm (1977). Ademola, Adetokunbo, sir (1. 2. 1906), n ig e rijsk ý člen M OV od 1963, člen e x e k u t iv y MOV 1969—73, člen řa d y kom isí. P ře d se d a N igerijského OV (1958 — 66). Adolf, Josef, čs. ly ža ř. Š estý v závodě sd ru ž e n ém n a Z O H 1924 v C ham onix. aeronautika
b ezm o to ro v é lé tá n í
Afghánistán (A fg h án sk á d e m o k ra tic k á re p u b lik a ); 19,2 m il. oby v . — OV A fg h á n is tá n u u z n á n 1936. O lym p, z k ra tk a A F G . A fg h á n ští sp o rto v c i se z ú ča stn ili všech O H o d 1936 (s v ý jim k o u 1952), n e u m ístili se v ša k n a p ře d n íc h m ístech . — Ř íd íc ím i o rg á n y T V S je v ed le N O V m i n iste rs tv o o sv ě ty . N ejro zšířen ějším i sp o r t y jso u k o p a n á , pozem n í h o k ej, košík o v á, o d b íje n á , z á p a s a v z p írá n í. Ú zk é s ty k y s ČSSR v horolezectví. africké hry, m ez in ár. sp o rt, soutěže pod p a tro n á te m M OV, o b la s tn í h ry MOV. J e jic h u sp o řá d á n í n a v rh o v a l již 1923 C o u b e rtin . P ro o d p o r kolon, zem í se n e u sk u te čn ily . — I. a. h. se k o n a ly 1965 v B razzaville (K o n ž sk á re p u b lik a ). P o ř a d a te le m b y l S tá lý v ý b o r africk éh o sp o rtu . Z ú častn ilo se jic h 2500 sp o rto v c ů z 27 n e z áv islý c h zem í (bez J A R a R hodesie). TI. a. h. se m ěly k o n a t 1969 v B a m a k u
(M ali), u sk u te čn ily se v ša k až 1973 v L agosu (N igérie). O rganizovala je N ejv y šší ra d a a frického sp o rtu , k te rá 1966 v y s tříd a la S tá lý v ý b o r. Soutěží v i l sp o rt, o d v ě tv íc h se zúčastn ilo 3000 sp o rto v c ů , z 36 zem í. N ejvíce m edailí získali s p o r to v ci E g y p ta , N igérie, K en i a U g a n d y . I I I . a. h. se u sk u te čn ily 1978 v A lžíru. Afrika, sv ě ta d íl kolem ro v n ík u , p ře v áž n ě n a v ých. polokouli. Afr. TVS m á b o h a to u a m n o h atisícileto u tra d ic i (např. T assílie, E g y p t a j.). K olonialism us v rh l afr. obyv. o m noho s ta le tí z p ět. — O H se z afr. zem í p o p rv é sa m o sta tn ě z ú ča stn ily Jih o a fric k á unie 1904, E g y p t 1912 a R hodesie 1928, o s ta tn í zem ě až po 2. sv ě t. válce. M noho a fr. sp o rto v c ů sta rto v a lo n a O H za kolon, zem ě. Až n a E g y p t a ra sistic k o u J A R v z n ik ly v šechny N O V až po 2. svět. válce. — TV S se začaly v ý zn am n ě ji ro z v íje t až p o 2. sv ě t. válce, k d y ž jed n o tliv é afr. zem ě p o stu p n ě z ísk áv a ly nezávislost. 1963 v z n ik la O rganizace africké jed n o ty , k te r á m ěla v e lk ý v ý z n a m pro m obilizaci sil afr. TV S. S ta n o v ila p ro afr. sp o rt, o r gan izace t y to cíle: — z říd it v každé zem i n á ro d n í svaz p ro k a ž d ý sp o rt; — z ap o jit sp o rt, sv a z y do p říslu šn ý c h M SF; — z ří d it a fr. sp o rt, konfederace; — u p e v n it e x istu jící afr. m is tro v s tv í a zalo žit africké h ry ; — ro z šiřo v a t olym p. m y šlen k u p ř á te ls tv í a m íru. — V ýzn. č initelem v ro z v o ji afr. TV S se s ta la -> N ej vyšší ra d a a fric k éh o s p o rtu (CSSA). — Ú č a st afr. zem í n a O H p o stu p n ě v z rů sta la . O H 1952 se ú č astn ilo pouze 5 afr. zem í, O H 1960 11, O H 1968 již 24 a n a O H 1976 v M o n t re a lu se přih lásilo 31 afr. zem í. Soutěží se v ša k z ú č a stn ily pouze dvě (Senegal a P o b ře ží slo n o v in y ), k d y ž o s ta tn í se n a p ro te s t p ro ti sty k ů m novozélandských sp o rto v c ů s jih o a fr. ra sisty v z d aly ú časti. — K 1. 9. 1980 b ylo v MOV 13 členů z afr. ne ra sistic k ý c h zem í. R eginald
11
A f r ik a
H oney, b ý v . člen za J A R , členem MOV zůstal za svou osobu. V současné době uznává MOV 42 N O V afr. zem í. O V JA R b ylo u z n á n í o d ň a to a n e m á p rá v o obesílat O H , d o k u d nesk o n cu je s p o liti kou a p a rth e id u . — TVS v n ezáv islý ch stá te c h A . říd í v ě tšin o u s tá tn í ú řa d y a m i
n is te rs tv a , ře d ite ls tv í nebo v y so k é kom is a riá ty pro m ládež a sp o rt. R o z šiřu je se p o č et v y so k ý c h tělo v ý c h , škol, b u d u jí se m o d ern í sp o rt, zařízení. V rá m c i olym p. so lid a rity nebo n a z ák lad ě k u ltu rn íc h sm lu v p řisp ív a jí vyspělé zem ě k dalším u ro z v o ji a fr. sp o rtu .
A frické N O V N ázev N O V a d a tu m u z n án í 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35.
A lžírský OV (1964) B eninský OV (1962) Č adský OV (1964) E g y p ts k ý O V (1910) E tio p sk ý OV (1954) G a b u n sk ý OV (1968) G am b ijsk ý OV (1976) G h an sk ý OV (1952) G uinejský O V (1965) OV H o rn í V o lty (1972) K a m e ru n sk ý OV (1963) K e ň sk á olym p. asociace (1955) K o n žsk ý OV (1964) L eso th sk ý OV (1972) L ib erijsk á asociace O H (1955) L ib y jsk ý OV (1963) M alaw ská asociace O H (1968) M algašský OV (1964) M aliský OV (1963) M arocký OV (1959) M auricijský OV (1972) N igerijsk ý OV (1951) N igerský OV (1964) Senegalský OV (1963) OV S ierry L eone (1964) S om álský OV (1972) S tře d o africk ý OV (1965) S ú d á n sk ý OV (1959) T an z an sk ý OV (1968) OV T oga (1965) OV P o b řeží S lonoviny (1963) U g a n d sk ý OV (1956) T u n isk ý OV (1957) Z airsk ý OV (1968) Z am b ijsk ý OV (1963)
O lym p. z k r. ALG BEN CHA EGY ETH GAB GAM GHA GUI VO L CM R KEN
Člen M OV a d a tu m volb y M oham ed Z erguini (1974) A hm ed E ld e m erd a sh T o u n y (1960) Y d n e k a tc h ew T essem a (1971)
R en é E sso m b a (1978) R e g in a ld S ta n le y A lex an d er (1960)
CGO LES LBR LBA MAW MAD M LI MAR M RI NGR N IG SEN SLE SOM CA F SU D TAN TOG CIV UGA TUN ZAI ZAM
B a sh ir M oham m ed A tta ra b u lsi (1977)
L am ině K e ita (1977) H a d j M oham m ed B en jello u n (1961) A d e to k u n b o A dem ola (1963) K e b a m ’B a y e (1973)
A bdel M oham ed H a lim (1968)
L ouis G u ira n d o u N ’D iaye (1969) M oham ed M zali (1965)
agón
36. S v a z ijsk á asociace olym p. h e r a h e r C om m onw elthu (1972) 37. A ngolský OV (1980) 38. B o tsw a n sk ý O V (1980) 39. M osam bický O V (1980) 40. M a u re tá n sk ý O V (1980) 41. O V S eychelských o stro v ů (1980) 42. O V Z im babw e (1980)
12
SW Z ANG BOT MOZ M TN SEY ZIM
agón (m. č. agónes), ře c k ý n áze v pro závod. R ek o v é rozlišovali 3 d ru h y z á v o d ů : a. g y m n ic k ý (název o dvozen od řeckého slova g y m n o s = n a h ý , p ro to že záv o d n íci n a stu p o v a li k z á v o d u n a zí), p ři n ěm ž se p ro k a z o v a ly fyzické sch o p n o sti a o d v a h a , a. h ip p ic k ý , t j. záv o d vozů t a žen ý ch k o ň m i, později i ko ň sk é d o stih y , a. m úzický, b y l zam ěřen n a soutěžení v h u d b ě , zp ěv u , ta n c i, v u m ěn í básnickém a v ře č n ic tv í. — N ej d ů lež itě jší z gym nického a. b y l záv o d v b ě h u (drom os), k te rý se k o n a l n a různé v z d ále n o sti a podle to h o m ěl i speciální n á zv y . Je d n o d u c h ý b ě h p řes záv o d n í d rá h u se n a zý v a l —> sta d io n , d v o jitý b ě h (tj. ta m a zpět) d iau lo s, b ě h n a 4 s ta d ia h ip p o s a b ě h n a dlo u h é tr a tě , jejich ž d é lk a se p o h y b o v a la m ezi 7— 24 s ta d ii, dolichos. — D alším d ru
hem gym nického a. b y l skok do d á lk y (halm a), p ři něm ž držel z á v o d n ík v ru k o u speciální závaží (haltéres). — H o d oštěp em se n a zý v a l a k o n tio n . O štěp b y l o p a tře n speciálním řem en em s očkem n a konci, s jehož pom ocí záv o d n ík zp řesň o v al hod
a p ro d lu žo v a l jeho délku. — H o d diskem . D isk o s b y l k u la tý k o to u č z k am ene či z k o v u rů z n é v á h y i v e lik o sti (zachovaný d isk z kam ene v á ží 6,8 k g a m á p rů m ěr 28,57 cm ; d isk y z bro n zu váží 1,25 k g až 5,71 kg a jejich p rů m ě r se p o h y b u je od 16,5 cm do 34 cm ). — Z ápas — palé. P ro
d osažení v ítě z stv í v zápase bylo n e zb y tn é t ř ik r á t p o v a lit p ro tiv n ík a n a zem . T ěchto p ě t d ru h ů g ym nického a. bylo velm i b rz y spojeno n a O H do jednoho celku, k te rý b y l n a z v á n p e n tá th lo n , p ě tib o j (řec. p e n te = p ě t, á th lo n = sp o rto v n í záv o d o ceny). D alší so u č á stí gym nického a. byl p ě stn í záp as — pygm é. Od H om éro v ý c h dob až do 5. stol. př. n. 1. se p ři p ě stn ím z áp ase používalo k ochraně p ěstí ře m ín k ů z volské kůže, později se ro zší řilo p o u žív án í speciálních ru k a v ic (sfaira i). O d 4. sto l. p ř. n. 1. do 2. stol. n. 1. ob lék ali p rofesionální zápasníci n a ruce sp eciáln í ře m ín k y , v nichž b y ly u m ístě n y k u sy kov u , popř. o stré h ro ty (tzv. caestu s). R á n y zasazované p ro tiv n ík o v i b yly velm i nebezpečné a n e z říd k a i sm rtelné.
A lj a b j e v
13
Spojením z áp a su a p ě stn íh o záp a su vznikla speciální d iscip lín a, tz v . p a n k ra tio n , p ři něm ž bylo dovoleno p ra k tic k y vše. — P o s tu p n ě se ro z v in u ly i další d r u h y záv o d ů : běžecký se z b ran í (hoplítés drom os) a pochodilo v v b ě h (lam páš). Závod s pochodněm i se m ohl re a liz o v a t i n a koni. E x is to v a l i záv o d v h o d u kopím a lukostřelbě. A. h ip p ic k ý — n ej o b líb e nější byl závod dvoj- a č ty řsp ře ž í, v řím ské době se o b jev o v a ly i z áv o d y d eseti- až dv an áctisp řeží. Z áv o d y vozů b y ly pro svou n á k la d n o st po celou d o b u řeckého vývoje om ezeny n a a ris to k ra tic k é v rstv y .
P o stu p n ě p ře stá v a li á z v o d it m ajite lé k oní a vozů sam i a m ísto n ich záv o d ili placení v o z ata jo v é . V ítě z stv í v ša k bylo p řip is o váno m ajite lů m . V p ozdější době b y ly oblíbené i koňské d o stih y s rů z n ý m i d ru h y k oní (h říb a ta , dospělí koně, klisny). P ři závodech v jak é k o li disciplíně byl vítězem te n , kdo p odal nej lepší v ý kon. Ú častn íci z áv o d ů b y li n a z ý v á n í agó n istai. — Ú ecký n áze v agón p ro závod žije v n ašem dn ešn ím jazyce v e v ý ra ze ch ag ó n istik a = z áv o d iv o st nebo agon áln í = záv o d iv ý princip. A hiara N obujuki (16. 12. 1934), ja p . sp o rt, g y m n asta . D v o jn á so b n ý olym p. vítěz 1960 (d v a n ác tib o j d ru ž ste v a p ro stn á ), d v a k rá t d ru h ý n a O H 1956 (d v a n ác tib o j d ru ž stev a p ro stn á ). D v o jn á so b n ý m is tr sv ě ta 1962. A kii-B ua, Jo h n (3. 12. 1949), u g a n d sk ý a tle t. P ly m p . v ít. v b ě h u n a 400 m p ř. 1972.
aklim atizace, p řizp ů so b en í org an ism u n o v é m u p ro stře d í. V elm i d ů le ž itý činitel p ro ú sp ě šn ý s t a r t n a O H , m is tr, s v ě ta a pod. P ro b lé m y s a. n a O H e x is tu jí p ra k tic k y v ž d y , a v ša k m im o řá d n ě silné b y ly n a O H 1956 v M elbourne a O H 1968 v M exiku (2200 m n. m .). akreditace
sdělovací p ro stře d k y
aktijské hry, založil řím s k ý c ísař A u g u s tu s n a p a m á tk u v ítě z s tv í v b itv ě u A k tia 31. p ř. n. 1. B y ly v y p ln ě n y b o h a tý m a tle t, p ro g ra m e m . A. h. se k o n a ly k a ž d ý č tv r tý ro k a b y ly z ařazen y ja k o p á té d o c y k lu -> p a n h ellén sk ý ch her. V A u g u sto v ě době se a . h . n ě k d y o b je v u jí ja k o z ák la d oficiální chronologie. A. h. z ísk aly zn ačn o u p o p u la ritu a b y ly sla v en y až do k o n c e trv á n í řím sk é říše. Albánie (A lb án sk á lid o v á re p u b lik a ), 1,96 m il. oby v . — A lb á n sk ý OV u z n á n 1959. O lym p, z k r a tk a A L B . O H se A. je ště n e zú č astn ila. Ú ídícím o rg án em a l b á n sk é TV S je A lb á n sk ý tělo v ý c h o v n ý a sp o rto v n í sv a z (B F S S H ). A d m in is tra tiv n ím org án em je V ý b o r p ro těle sn o u v ý c h o v u a sp o rt p ři m in iste rstv u šk o lstv í a k u ltu ry . P o p u lá rn í s p o rty jso u zejm . k o p a n á , o d b íje n á , a tle tik a . A lb án sk é sp o rt, sv a z y jso u člen y 10 M S F, a v ša k sp o rt, s ty k y jso u om ezené. 1963 se A. z ú č a stn ila h e r G A N E F O v D ja k a rtě (-> Indonésie). Albrightová, Tenley (18. 7. 1935), krasob ru sla řk a U S A . O lym p, v ítě z k a soutěže žen n a Z O H 1956, d ru h á n a Z O H 1952. M istry n ě s v ě ta 1953 a 1955. Alexejev, Vasilij Ivanovic (7. 1. 1942), sov. v z p ěra č, ZMS. D v o jn á so b n ý olym p. v ítě z v e váze n a d 110 k g 1972 a 1976. S e d m in á so b n ý m is tr s v ě ta 1970—76 a více než se d m d esátin áso b n ý sv ě t. r e k o rd m a n . Š e stin áso b n ý m is tr E v ro p y . Aljabjev, Anatolij (12. 12. 1951), sov. b ia tlo n is ta . D v o jn á so b n ý v ítě z Z O H 1980
a ip in is m u s
14
V asilij A lexeje v
(závod n a 20 k m a š ta fe ta 4 x 7.5 km ) a je d n o u d ru h ý (závod n a 10 km ). aipinism us -> horolezectví Alžírsko (A lžírská d e m o k ra tic k á lidová re p u b lik a ); 16,7 m il. oby v . — A lžírský OV u z n á n 1964. O lym p, z k r a tk a ALG. A. se z ú č a stň u je O H od 1964 s v ý jim k o u O H 1976, k te ré b o jk o to v a lo . V ý z n a m nějších v ý sle d k ů n a O H v ša k n edosáhlo. & ad a alž írsk ý c h sp o rto v c ů v ša k d řív e n a O H sta rto v a la za F ra n c ii a d o sá h la v y n ik ajícíc h v ý sled k ů (olym p. v ítězo v é v m a ro tó n u -> E l O uafi n a O H 1928 a -> A. M im oun n a O H 1956). N a I I . a fric k ý c h h rá c h 1973 se A. u m ístilo ze 36 zem í n a 6. m ístě. Členem MOV od 1974 M oha m ed Z erguini. — S tá t. péče o rozvoj TV S je n a vy so k é ú ro v n i (p ro stře d n ic tv ím m in iste rstv a m ládeže a sp o rtu ). A . in ten z ív n ě usiluje o rozvoj m ez in ár. s ty k ů a a k tiv n ě p ra c u je v rá m c i -> N ej vyšší ra d y afric k éh o sp o rtu . — M ateriáln í v y b a v e n í je re la tiv n ě dobré. O lym p, a re á l v A . je n a sv ěto v é ú ro v n i (1975 se zde k o n aly ->• stře d o ze m n í h ry a 1978 I I I . -> africk é h ry ). N a v y so k é ú ro v n i je p říp ra v a tě lo v ý c h o v n ý ch ped ag o g ů a o d b o rn ík ů . am atérism us, p ě sto v á n í sp o rtu ze zálib y . — D o pol. 19. stol. b y l a. sp o rto v c e u rč o v á n p ře d ev ším tříd n ím p ů v o d e m a společenským p o sta v en ím (a m a tére m byl te n , ,,kdo n e n í děln ík , řem esln ík nebo
jin a k m an u á ln ě p racu jící člověk“ ). P o s tu p n á dem o k ratizace sp o rtu v 2. pol. 19. stol. v y tla č u je p ův. angl. k a sto v n í p o jetí a určujícím činitelem se s tá v á p ř í jem peněz za výk o n . — A m atér, o tá z k a je s p ja ta s olym p. h n u tím od sam ého p o č átk u . I. o lym pijský kongres 1894 p řija l t u to definici a m a té ra : „B u d iž p o v a žo v á n za a m a té ra v a tle tism u : K a ž d ý , k d o se n ik d y n e ú ča stn il závodu p řís tu p ného všem příchozím a n i závodů o cenu v peněžní h o d n o tě, a ť pochází z ja k é h o koli p ram en e, především ze v stu p n é h o , a n i nezáv o d il s profesionálem a kdo n ik d y n e b y l v žádném období svého ž i v o ta profesorem nebo cvičitelem p lac e n ý m za v ý u k u T V “ . C oubertin tu to d e finici sice re sp e k to v a l, ale v n itřn ě s n í nesouhlasil. Definice se sta la základem novodobého angl. pojetí tzv . čistého a m a té rism u (zákaz n á h ra d y ušlé m zdy, z ák a z re am ate riz a ce , učitel a tre n é r TVS p o v a žo v á n za profesionála). 1919 v y hlásil MOV dosu d nej progresivnější a m a té r, definici, podle níž o sportovci ro z h o d o v a la jeh o M SF. 1925 se definice opět v rá tila k čistém u a. D o sav ad n í h ro m ad n á p řísa h a sp o rto v c ů b y la d oplněna p íse m nou p řísa h o u k aždého závodníka, k tero u p o tv rz o v a l též p říslu šn ý NO V a n á r. sp o rt. svaz. T a to definice s jistý m i ú p r a v a m i a d o p lň k y p la tila v p o d sta tě až do 1974. S p o rn ý m i m ís ty b y la v to m to období zejm én a n á h ra d a ušlé m zdy a profesionalism us u č ite lů TV a tren é rů . V pol. 30. le t u z n al MOV za a m a té ra pouze u čitele v y u čujícího zák lad ů m TVS n a školách. 1956 b y l te x t definice (čl. 26) olym p. řá d ů d o p ln ěn čl. o tzv . pseudoa m a té rism u (zákaz p říjm u n á h ra d a p o d p o r od škol, z a m ě stn a v a te lů , a rm á d y a s tá tu — též tz v . s tá tn í a.). M SF však n e u stále b o jo v aly o definitivní u z n á n í n á h ra d y ušlé m z d y a p rá v o sta n o v it délku tré n in k o v ý c h so u střed ěn í. MOV p ro to v y tv o řil sm íšenou kom isi MOV a NO V pro řešení a m a té r, o tá z k y . Z jejího n á v rh u vzešla n o v á definice p řija tá n a 75. zase d á n í MOV v e V ídni 1974. P odle té to olym pijské kvalifikace záv o d n ík sm í b ý t u čitelem TV n a z ák la d n ím školním s tu p
15
A m e r ik a
ni, d o s tá v a t p o d o b u p říp ra v y a v la s tn í soutěže p o d p o ru p ro stře d n ic tv ím svého NOV nebo své n á r. federace za s tra v u a u b y to v á n í a za d o p ra v u , k ap esn é ke k ry tí d ro b n ý c h v ý d a jů , p o jiště n í p ro ti úrazům , nem oci, in v a lid itě a p o d ., sp o rt, oděv a osobní v y b a v e n í, lék ařsk é o šetřen í a péči od oficiálních tre n é rů , přičem ž příjem nesm í p ře v y šo v a t č á s tk u , k te ro u b y záv o d n ík v y d ě la l za ste jn o u dobu prací. Z áv o d n ík sm í ta k é p řijm o u t ceny získané během soutěží v m ezích p ra v id e l příslušné M SF a p o b íra t vysokoškolská stipendia. Z áv o d n ík nesm í b ý t v so u čas nosti nebo m in u lo sti p rofesion álem v k t e rém koli sp o rtu nebo p o d e p sa t p ro fesio n ál ní sm louvu p ře d oficiálním u končením OH. N esm í d á t svolení, a b y jeh o osoba, jeho jm éno, jeho fotografie nebo jeho sp o rto v n í v ý k o n y b y ly v y u ž ív á n y k re klam ním účelům s v ý jim k o u , že b y jeho M SF, jeho N O V nebo jeh o n á r. federace podepsaly sm lo u v u o re k la m ě, a b y tím získaly v y b a v e n í nebo p a tro n á t. V šechny p la tb y m usí p a k b ý t p o u k a z o v á n y jed n é z těc h to organizací, nik o liv spo rto v ci. P o dobu O H , m istr, sv ě ta či k o n tin e n tu a h e r pod p a tro n á te m MOV nesm í sp o r tovec n o sit nebo p ře n á š e t n a oděvu, n a sobě či sebou jin á re k la m n í označení než to v á rn í zn ač k u a nesm í z a s tá v a t funkci profesionálního tre n é ra v jak ém k o li sp o r t u (-> p řílo h a o ly m p ijsk á c h a rta , 61. 26 a příslušné p ro v ád ěcí te x ty ).
A m erika, so u h rn n ý n á ze v d v o u sv ě tad ílů n a záp. polokouli. A m er. T V S m a jí b o h a to u a d lo u h o le to u tra d ic i. Ř a d a n o v o d o bých sp o rtů v z n ik la n a am er. k o n t i n e n tu (n a p ř. o d b íje n á , k o šík o v á, led n í h o k ej, k a n o istik a ). A m er. k o n tin e n t se podílel od sam ého p o č á tk u n a ro zv o ji olym p. h n u tí. M ezi zak lá d ajícím i členy MOV je prof. W . M. Sloane z U SA a č le nem p rv n íh o MOV b y l i A rg en tin ec d r. J . B. Z u b iau r. N ej sta rším i N O V a m e r. k o n tin e n tu jso u O V U SA (1895) a O V Chile (1896). D o z a č á tk u 2. sv ě t. v á lk y ex isto v alo n a am er. k o n tin e n tu již 13 NO V. K 1. 9. 1980 bylo u z n án o 35 am er. NO V. — N a a m e r. k o n tin e n tu se p o ř á d a jí tro je o b la stn í h ry p o d p a tro n á te m MOV, a t o -> stře d o a m e ric k é a k a rib sk é h ry , -> B o lív a ro v y h ry a - > p a n am e ric k é h ry . K o o rd in a čn ím c e n tre m sp o rt. org. zem í am er. k o n tin e n tu je P a n a m e ric k á sp o rto v n í organizace. — K 1. 9. 1980 m ěl MOV 19 členů z am er. k o n tin e n tu . A v ery B ru n d a g e (USA) b y l 1952— 1972 p řed sed o u MOV. N a a m e r. k o n tin e n tu b y ly u sp o řá d á n y č ty ř ik r á t O H (II I . O H 1904 v S t. L ouis, U SA ; X . O H 1932 v L os A ngeles, U SA ; X IX . O H 1968 v M exiku, M exiko; X X I . O H 1976 v M o n trealu , K a n a d a ) a t ř ik r á t Z O H ( I I I . Z O H 1932 v L ak e P la cid , U SA ; V I I I . Z O H 1960 v e S quaw V alley, U SA ; X I I I . Z O H 1980 v L ak e P la c id , USA).
A m erické N O V N ázev N O V a d a tu m u z n á n í 1. A n tig u jsk á asociace O H a h e r C om m onw ealthu (1976) 2. OV N izozem ských A n til (1950) 3. A rg e n tin sk ý OV (1927) 4. B a h a m sk á olym p. asociace (1962) 5. B a rb ad o sk á olym p. asociace (1955) 6. B elizská asociace O H a h e r C om m onw ealthu (1967) 7. B e rm u d sk á olym p. asociace (1936)
O lym p. z k r.
ANT AHO ARG BAH BAR B IZ BER
Člen MOV a d a tu m volb y
R o b e rto G uillerm o P e p e r (1977)
a n a b o lik a
8. B o liv ijsk ý OV (1936) 9. B ra zilsk ý OV (1935) 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23.
D o m in ik á n sk ý OV (1962) E c u a d o rsk ý OV (1959) G u a tem a lsk ý OV (1947) G u a y a n sk á olym p. asociace (1948) H a its k ý OV (1924) H o n d u ra sk ý OV (1956) C hilský OV (1896) J a m a js k á olym p. asociace (1936) K a n a d s k á o ly m p . asociace (1907) OV K a im a n sk ý c h o stro v ů (1976) K o lu m b ijsk ý OV (1948) K o s ta ric k ý OV (1954) K u b á n s k ý O V (1954) M exický OV (1923)
24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31.
16
BOL BRA DOM ECU GU A GUY HAI HON CHI JA M CAN
J o á o H a v e la n g e (1963) S ylvio de M agalháes P a d ilh a (1964) d r. A u g u stin Carlos A rroyo (1968)
d r. A lejan d ro R iv e ra B ascu r (1955) R o y A n th o n y B ridge (1973) Ja m e s W o rrall (1967) R ic h a rd P o u n d (1978)
CAY COL CRC CUB M EN
N ik a ra g u jsk ý OV (1959) P a n a m s k ý OV (1947) P a ra g u a y s k ý O V (1968) P e ru á n sk ý OV (1936) P o rto ric k ý OV (1948) S a lv ad o rsk ý OV (1962) S u rin a m sk ý O V (1959) OV P a n e n sk ý c h o stro v ů (1967) 32. O lym p, asociace T rin id a d u a T o b ag a (1962) 33. U ru g u a y sk ý OV (1932) 34. OV U SA (1895)
NCA PA N PA R PER PU R SA L SU R IS V
35. V enezuelský OV (1935)
VEN
Ju lio G erlein Com ellin (1952) M anuel G onzales G u erra (1973) P e d ro R a m iré z V azquez (1972) d r. E d u a rd o H a y (1974) V irgilio de L eon (1969) E d u a rd o D ibos (1958) G e rm an R ieckehoff (1977)
TRI URU U SA
a n a b o lik a , p ro teo a n ab o lik a, lá tk y , k te ré v org an ism u p o d p o ru jí tv o rb u b ílkovin (p ro tein ů ). J e jic h půso b en ím se lépe z u ž itk o v á v á d u sík z p o tra v y n a a m in o k y se lin y . V org an ism u se z a d rž u jí i další lá tk y (fosfor, d ra slík , v á p n ík , hořčík, síra , k re a tin in , v o d a a j.), k te ré jak o celek p ři d o sta te č n é m p řísu n u a v y d a t n é m tré n in k u p řízn iv ě o v liv ň u jí novotv o r b u sv a lů . Z v y šu je se i v itá ln í k a p a c ita plic, sc h o p n o st p ře n o su k y slík u do tk á n í, č in n o st srdce a cév. T o vše um ěle
Jo sé V allarino V eracierto (1976) D ouglas F . R o b y (1952) J u lia n K . R oo sev elt (1974) J o s é B a ra c a sa (1968)
z v y šu je v ý k o n . V m alý c h přísně in d ik o v a n ý ch d á v k á c h jso u anabolické stero id y ú sp ě šn ý m i léčivy n ě k te rý c h nem ocí. Ve s p o rtu jso u v ša k p o d á v á n a p ro dosažení v ý ra z n é h o zlepšení v ý k o n u u n ě k te rý ch sk u p in sp o rto v c ů (zejm . v rh a č ů , vzpěra č ů , z áp a sn ík ů , v e slařů ap.) v n ě k o lik a n á so b n ě v yšších d á v k á c h , než jsou d á v k y léčebné. V elké d á v k y v y v o láv a jí n e p ří zn iv é v edlejší ú č in k y (endokrinní p o ru c h y , poškození ja te r a ledvin, psychické z m ě n y , p o ru c h y šlach, ú p o n ů i sv alu a j.).
A n d r ia n o v
17
P ro to a pro porušení sp o rt, e tik y b y la d á n a ste ro id n í a n ab o lik a 1971 M eziná rodní a tle tic k o u a m a té rsk o u federací, 1972 MOV a p a k dalším i M SF n a seznam zakázaných d o p u jících lá te k (-*- též dopink). A nderberg, Olle (13. 9. 1919), švéd. z á pasník. O lym p, v ítě z 1952 v e volném sty lu v lehké v áze, d ru h ý n a O H 1948 v zápase ř. ř. ve váze p érové. M istr s v ě ta 1950 a 1953 v ř. ř. z áp ase a 1951 v e v o l ném sty lu . M istr E v ro p y 1947 v ř. ř. z á pase a 1949 ve volném sty lu . A ndersen, H ja lm a r (12. 3. 1923), n o rsk ý ry ch lo b ru slař. T ro jn á so b n ý olym p. v ítěz ZO H 1952 (na 1500 m , 5000 m a 10 000 m ). M istr sv ě ta a E v ro p y 1950 až 1952. A ndersenova, G reta (1. 5. 1928), d á n sk á plav k y n ě. O lym p, v ítě z k a 1948 (100 m v. zp.) a d ru h á v e šta fe tě 4 X 100 m v. zp. D v o jn áso b n á m istry n ě E v ro p y 1947 a 1950. 1957 a 1958 p ře k o n a la k a n á l L a M anche.
z k ra tk a A N D . S po rto v ci A. se z ú č a s tn ili Z O H 1976 a 1980, O H 1980. A ndrássy, Géza, m ad . h ra b ě , člen M OV 1907 — 38. N á stu p c e K ém én y h o , p ře d se d a M adarského OV 1905—27, o rg a n iz á to r 12. z ased á n í M OV v B u d a p e š ti 1911. P o 1918 u siloval o n a p o je n í m ad . sp o rt , o rganizací v ČSR n a m a d a rsk ý s p o rt a p o d p o ro v a l t a k m a d a rsk o u sp o rt, irre d e n tu . A ndrianov, K o n sta n tin A lexandroviě (16. 2. 1910), sov. člen MOV o d 1951, člen e x e k u tiv y 1962— 74, m ísto p ře d se d a MOV 1966— 77, člen řa d y ko m isí MOV. P ře d se d a S ovětské fo tb alo v é federace, m ís to p ře d se d a b ý v . S v azu sp o rt, o rg an izací S S S R , p ře d se d a (1951— 75) a m ís to p ře d se d a OV SS S R , člen org. v ý b o ru X X I I . O H v M oskvě. — P ře d lo žil řa d u k o n k ré tn íc h n á v rh ů n a —r d e m o k ra tiz a c i M O V a oly m p . řá d ů , p ro sa z o v al u z n á n í O V N D R , K L D R a Č L R a d o d rž o v án í z ák l. p rin c ip ů oly m p . m y šlen k y , zejm . z ák a z raso v é a. o o litiek é d isk rim in ace.
Anderson, G ary (8. 10. 1939), střelec U SA. D v o jnásobný olym p. v ítě z ve střelb ě velkorážní terčovnicí (OH 1964 a 1968). N a m istr, sv ě ta 1962—66 získal ve střelbě velkorážní terčo v n icí a m alo rá žk o u 12 zl., 5 stř. a 4 b ro n z, m edaile. D rž ite l něk o lik a SR , v ítěz p a n a m e r. h e r 1963 v e stře lb ě velkorážní terč o v n icí a m alo rážk o u . A nderson, Paul (17. 10. 1932), v zpěrač USA. O lym p, v ítě z v těž k é váze O H 1956. 1955 p ře k o n al v té to v áhové kategorii ja k o p rv n í n a sv ětě h ra n ic i 500 k g v tro jb o ji. K on stan tin A ndrianov
Andijev, Soslan P etrovič (21. 4. 1952), sov. z áp a sn ík , ZMS. O lym p, v ítě z 1976 a 1980 v k a t. do 100 k g vol. sty lu . Č ty ř n á so b n ý m is tr s v ě ta 1973— 78, m is tr E v ro p y 1974— 75. A ndorra (Ú dolí A n d o rry ), 21 000 obyv. R ep u b lik a sp ra v o v a n á g en eráln í rad o u . — NO V A n d o rry u z n á n 1975. O lym p.
A ndrianov, N ikolaj Jefim o v ič (14. 11. 1952), sov. g y m n a s ta , ZMS. Sedm inásobn ý olym p. v ítě z (p ro stn á n a O H 1972, víceboj je d n o tliv c ů , p ro s tn á , k ru h y a p ře sk o k n a O H 1976, víceboj d ru ž ste v a p ře sk o k n a O H 1980), p ě tk r á t d ru h ý (člen d ru ž stv a n a O H 1972 a 1976, b ra d la n a O H 1976, v íceboj je d n o tliv c ů a p ro s tn á
A n d r ia n o v o v á
n a O H 1980) a t ř ik r á t tř e tí (přeskok n a O H 1972, k ů ň n a šíř n a O H 1976 a h ra z d a n a O H 1980). M istr s v ě ta 1974 a 1978. N a O H 1980 p ře d n esl jm é n e m záv o d n ík ů olym p. slib.
N ikolaj A ndrianov
Andrianovová-Burdová, Ljubov Vikto rovna (11. 4. 1953), sov. g y m n a s tk a , ZMS. D v o jn á so b n á o lym p. v ítě z k a 1968 a 1972 (jak o člen k a d ru ž stv a ). M istryně sv ě ta 1970 (jako člen k a d ru ž stv a ). Andrs, Vladimír (12. 5. 1937), čs. veslař, ZMS. T ře tí n a O H 1964 v e dv o jsk ifu společně s P a v le m -> H o fm an n em . M istr E v ro p y 1963. Anglie -> Velká Británie Angola (A ngolská lid o v á rep u b lik a); 5,2 m il. oby v . — Zem ě získ ala nezáv islo st v boji p ro ti p o rtu g a lsk ý m k o lo n iz á to rů m a im p e rialistic k ý m in te rv e n tů m 1975. TV S se te p rv e b u d u jí. — A ngolský OV u s ta v e n 1977 a u z n á n MOV 1979. O lym p, z k ra tk a A N G . Ú č a st n a O H 1980. Antigua (p řid ru že n ý s t á t V elké B ritá n ie); 70 000 oby v . — A n tig u js k á asociace o ly m p ijsk ý ch h e r a h e r C o m m onw ealthu u z n á n a 1976. O lym p, z k ra tk a A N T . Ú č a st n a O H 1976 bez v ý zn am n ě jšíh o um ístění. Antily, so u o stro v í, k te ré v e lk ý m o blou k e m lem u je K a rib sk é m oře. D ělí se n a V elké A n tily , tj. —> K u b a , —> H a iti, -> D o m in ik á n sk á re p u b lik a , -> J a m a jk a a -> P o rto rik o , k te ré m a jí N O V , a M alé
18
A n tily , z nichž NO V m ají -> P a n e n sk é o stro v y , ->■ A n tig u a, -> B a rb ad o s, T ri n id a d a T obago a -> N izozem ské A n tily . F ran co u zsk é tz v . zám ořské d e p a rte m e n ty (G uadeloupe, M artinique) jsou z á vislé n a F ran co u zsk ém O V. N O V m a jí též ->■ K a jm a n sk é ostrovy. antropologické dny, sp o rto v n í soutěže p ři I I I . O H 1904, jichž se z ú ča stn ili sp o rto v ci am er. in d ián sk ý ch k m en ů , P a tag o n ci, m ex ičtí Cocopasové, filip ín ští M orosové, P y g m ejo v é z A friky, A inu z Ja p o n s k a , S yřané, T urci aj. U s p o řá d á n ím té to a tra k c e org an izáto ři h ru b ě porušili z ák la d n í zásad u olym pijské c h a r ty , zásad u rasové nediskrim inace. Soutěže trv a ly 2 d n y . U sp o řád á n í a. d. odsoudila v ě tšin a členů MOV. Antson, Ants Arturovič (11. 11. 1938), sov. ry c h lo b ru sla ř, ZMS. O lym p, v ítě z Z O H 1964 n a 1500 m . M istr E v ro p y , n ě k o lik a n á so b n ý m is tr SSSR. apartheid, p o litik a in stitu cio n alizo v an é rasové n a d v lá d y v nucené m enšinovým režim em v J A R . A. je h ru b ý m p o ru šením C h a rty O SN a V šeobecné deklarace lid sk ý ch p rá v . S počívá n a v y v lastň o v á n í, loupeži, v y k o řisťo v á n í a sociálním p o n i žo v án í a fr. lid u kolon, usedlíky a jejich p o to m k y od 1652. P ro to že ra so v á d isk ri m inace je v o stré m ro zp o ru s olym p. m yšlen k o u , o d ň a l MOV u zn án í NO V J A R (1970) (-> ra sism u s a olym pijské h n u tí). apolitičnost, n e p o litič n o st, n e stran ic k o st, lh o stejn o st k po lit, dění, jed en z c h a ra k te ristic k ý c h ry sů b u rž. TV S, burž. p ře ž ite k v TV S. V TVS slouží k z a stírá n í tříd n íc h rozdílů, k o d v ád ěn í spo rto v ců od p o litického dění, od tříd n íh o boje. A. m ěla a m á v y v o lá v a t iluzi, že TVS m ůže p ře k le n o u t tříd n í rozdíly. V olym p. h n u tí se a. p ro jev u je bojem p ro ti olym p. c e re m o n iá lu a p ro ti u v á d ě n í s tá tn í p říslu š n o sti, b o jem za o d stra n ě n í stá tn íc h v lajek a h y m en a p ro sa z o v án ím in d iv id u a listického p o jetí ú č asti n a O H .
A s ie
19
arab sk é státy, zem ě, ro z k lá d ající se j e d n a k v P ře d n í Asii, je d n a k v sev. A frice. A. s. v Africe jsou s p ja ty z á v a z k y je d n a k s L igou arab sk é je d n o ty , je d n a k s O rg a nizací africké jed n o ty . Z to h o p ly n e i jejich postoj k p ro b lém ů m v m ez in ár. olym p. h n u tí. P ro to se afr. a. s. n e z ú č a s t nily spolu s o sta tn ím i a fr. s tá ty O H 1976 n a p ro te st p ro ti ú č asti n o v o zélan d sk ý ch sportovců, jejichž sp o rt, organizace u d r žovaly s ty k y s ra sistic k o u J A R . Z a. s. v Africe m ají N O V : -> A lžírsko, -> E g y p t , -> L ibye, M aroko, ->• S ú d á n a -> T u nisko; v Asii: -> Irá k , -> J o rd á n s k o , -> K u v a jt, -> L ib a n o n , S a ú d sk á A rá bie a -> Sýrie. Argentina (R ep u b lik a A rg en tin a); 23,3 m il. obyv. — A rg e n tin sk ý OV u s ta v e n 1923 a u z n án MOV 1927. O lym p, zn ač k a A RG . O lym p, h n u tí v A . se ro zv íjelo již od konce 19. stol. D r. Jo sé B e n ja m in Z ubiaur byl z ak lád ajícím členem M O V. O H se A. ú č astn í od 1920 (s v ý jim k o u O H 1980), Z O H 1928, 1948— 52 a 1960— 80 bez v ý z n am n ě jšíc h úspěchů. 1943 byl A rg e n tin sk ém u O V u dělen O lym pijský p o h ár. Č innost N O V je fin a n cována z p řísp ě v k ů členů, členských organizací, z d a rů a ze s t á t. subvence. Členem MOV o d 1977 R o b e rto G uillerm o P eper. H I. m ěsto A. B uenos A ires žádalo o p o řá d án í O H 1936, 1940, 1956, 1960 a 1968. 1951 z o rg an izo v a lo - » p a n am e ric k é hry. Školní TVS říd í N á ro d n í ú řa d pro tělesnou v ý c h o v u a s p o rt, č in n o st n a všech ú rovních říd í s t á t. o rg á n N á ro d n í se k re ta riá t pro sp o rt a tu ris tik u . Č innost nár. sp o rt, o rganizací k o o rd in u je A rg en tin s k á sp o rto v n í konfederace. N e jro zšíře nějším i sp o rty jso u k o p a n á , k o šík o v á a stře lb a . S p o rt je značně z k o m e rcio n a li zován, zejm . k o p a n á a a u to m o b ilo v é závody. A. m á 60 sta d ió n ů s k a p a c ito u n a d 10 000 d iv á k ů , 8 v e lo d ro m ů a j. Umístění na OH OH 1920
zl.
M edaile stř.
bro n z.
1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
1 3 3 2 3 1
—
3 3 1 o 3 2 1 1 1
—
—
—
1
— —
2 1 —
3 1 2 1 1 —
2 —
—
—
—
—
—
—
archív olym pijský, so u h rn p íse m n ý c h a jin ý c h p a m á te k d o k u m e n tá rn í p o v a h y v z ta h u jíc í se k p ro b lem a tic e olym p. h n u tí. J s o u u loženy je d n a k u p říslu šn ý ch O V (MOV, N O V ), je d n a k ve s tá t. č i so u k ro m ý ch a rchívech. — N ě k teré z nej v ý z n a m , a rc h ív ů : A rchív MOV L au san n e , C h a te a u de V idy, Švýcarsko; P o z ů sta lo st d r. C. D iem a, C a rl-D ie m -In stitu t, K ó ln , N S R ; P o z ů sta lo s t P ie rre de C o u b ertin a — č á s t u G. de N avacelle, V ersailles a M irville u R o u e n u , F ra n c ie , — č ást v a rc h ív u M OV, L au san n e; P o z ů sta lo s t A v ery B ru n d a g e , U n iv e rsity o f Illinois, U rb a n a , USA; D eu tsch es Z en tral-A rch iv , P o tsd a m , N D R , zejm . O H 1936, dr. T. L ew ald; P o litisch es A rch iv des A usw ártigen A m tes, B o n n , N S R — O H 1936; B u n d e sa rch iv , K o b len z, N S R — O H 1936; H a u sh o fe n u n d S ta a tsa rc h iv , V ídeň, R a k o u sk o . Čs. a rc h ív y : SÚ A P ra h a , f. ČSOV (1 9 0 0 -1 9 6 4 ) aj.; L A P N P P ra h a -S tra h o v , p o z ů st. P h D r. J . S t. G u th a -Ja rk o v s k é h o 1891— 1943; AM TVS P ra h a , sb írk a olym p. tis k ů , p o zů st. prof. M U D r. J . G russe, p o zů st. J . Rósslera-O řo v sk éh o , p o z ů st. R . R ic h te ra aj.; MA P ra h a , S K X IV -375, M a g istrá t B 18/1-444, P re s. B 25/354, 14/211/268; A rchív ČSOV P ra h a , s e k re ta riá t ČSOV. Asie, v ý c h . č á s t euroas. d v o jk o n tin e n tu . As. T V S m á b o h a to u trad ic i. N ě k teré m o d e rn í s p o rty v č e tn ě olym p. v zn ik ly n a as. k o n tin e n tu (např. džudo, pozem ní
A s ie
20
hokej, p ólo n a koni). — D o olym p. h n u t í se as. zem ě a k tiv n ě zap o jily p o m ěrn ě pozdě, zejm . p ro kolon, ú tla k a z a o s ta lo s t. P rv n ím členem MOV z A. b y l od 1908 T u re k Selim S irry B ey, 1909 b y l zvolen z a k la d a te l d ž u d a Ja p o n e e Jig o ro -> K á n o . T u rec k o se p o p rv é zúčastn ilo O H 1908, Ja p o n sk o 1912, In d ie 1920. Ú č a st n a O H u ry c h lila ro z v o j TV S n a as. k o n tin e n tu . — P o p rv é n a as. k o n tin e n tu se m ěly k o n a t O H 1940, a to v J a p o n s k u ( l e t n í v T o k iu , z im n í v S apporu). 1938 se J a po n sk o v zdalo p o řa d a te ls tv í, n e b o ť v o -
je n s k y n a p ad lo Čínu. T ep rv e 1964 se u sk u te čn ily v T o k iu X V II. O H a 1972 v S ap p o ru X I. Z O H . K 1 .9 . 1980 bylo n a as. k o n tin e n tu 31 u z n an ý c h NO V a 14 členů MOV. Pouze 6 NO V vzniklo p ře d 2. sv ě t. v álkou. R ozvoj as. sp o rtu n a s ta l až v éře dekolonizace po 2. svět. válce. — N a as. k o n tin e n tu se k o n ají pod p a tro n á te m MOV asijské h ry , k teré organizuje F ed erace asijských her. V znik ly z h e r D álného v ý c h o d u a záp ad o asijsk ý c h her, k teré n a p o m á h a ly rozvoji as. s p o rtu v období m ezi d v ěm a v álk am i.
A sijské N O V N á z ev N O V a d a tu m u z n á n í 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 21. 21. 22
23. 24.'
A fg h á n sk ý O V (1936) B a rm s k ý OV (1947) OV J iž n í K o re je (1947) A m a té r, sp o rt, federace a OV H o n g k o n g u (1951) F ilip ín s k ý OV (1929) In d ic k á olym p. asociace (1924) OV In d o n é sie (1952) I r á c k ý OV (1948) ír á n s k ý OV (1947) Iz ra e ls k ý OV (1952) J a p o n s k ý OV (1912)’ J o rd á n s k ý OV (1963) OV K L D R (1957) K u v a jts k ý OV (1966) L ib a n o n sk ý OV (1948) M a lajsijsk á o ly m p . r a d a (1954) M ongolský O V (1962) N e p á lsk ý OV (1963) P á k is tá n s k á o ly m p . asociace (1948) OV S audské A ráb ie (1965) S in g a p u rsk á n á r. oly m p . ra d a (1948) A sociace O H a h e r C om m onw e a lth u S rí L a n k y (1937) S y rsk ý OV (1948) T h a jsk ý OV (1950)
O lym p. z k r. AFG B IR KOR HKG PH I IN D IN A IR Q IR N IS R JP N JO R PRK KUW L IB MAL M GL NEP PA K
Člen MOV a d a tu m volby
T a ik Soo K im (1977)
J o r g e B . V argas (1936) A shw ini K u m a r (1973) R a ja B h a lin d ra Singh (1947) D a d a n g Suprayogi (1977)
M asaji K iy o k a w a (1969) T suneyoshi T a k e d a (1967) K im Y u S uh (1978) H a m z a h B in A bu S am ah (1978) S a g d a rja n M agvan (1977) S eyd W ajid Ali (1959)
SA U S IN SRI SY R THA
D aw ee C hullasapya (1974)
21
25. 26. 27. 28.
OV T ch a j-w an u (I960)*) B a h ra jn sk ý OV (1979) K a ta rs k ý OV (1980) OV S pojených a ra b . e m irá tů (1980) 29. V ie tn a m sk ý OV (1980) 30. L aoský OV (1980) 31. OV Č L R (1979)
a t a š é o ly m p ij s k ý
ROC BRN QAT UAE
H e n ry H e n g H s u (1970)
V IE LAO CHN
*) 1980 n ebyl T chaj-w an v sezn am u u z n a n ý c h N O V u v e d en .
asijské hry, ob lastn í sp o rt, soutěže p o d p a tro n á te m MOV. V znikly z h e r D áln éh o východu (deset ro čníků 1913 — 34) a západoasijských h e r (jeden ro č n ík 1934). B yly založeny n a konferenci sp o rto v c ů as. zem í v D illí 1949 a k o n a jí se k a ž d ý č tv rtý ro k . I. a. h. se k o n a ly 1951 v N ovém D illí za ú č asti 11 zem í. S o u tě žilo se v a tle tic e, p lav á n í, k o p a n é, k o ší kové, cyklistice a v zp írán í. I I . a. h . se konaly v M anile 1954 (18 zem í), I I I . v T o kiu 1958 (20 zem í, 13 sp o rtů ), IV . v D ja k a rtě 1962, V . a V I. v B an g k o k u (K runghtep) 1966 a 1970 a V II. v T eherá n u 1974. H e r v T e h e rá n u se zúčastn ilo 1893 spo rto v ců a 432 sp o rto v k y ň z 26 z e m í a soutěžilo se v 16 sp o rte ch . P o p rv é se soutěží z ú ča stn ila i Č L R . T ch a j-w an nebyl p řip u štěn . V I I I . a. h. se u sk u te čn ily 1978 v B angkoku. — A. h. říd í F ederace asijských her (angl. z k ra tk a A G F ), k te rá 1974 u z n áv a la 26 členských zem í. Asociace evropských n á ro d n íc h oly m p ij ských výborů (Comité3 N a tio n a u x O lym piques E uropóens — CNO E n. E N O V ), k o n tin e n táln í v rch o ln á sp o rt, o rganizace, vznikla po schůzích ve V ersailles a v M exiku 1968 a v M nichově 1970, sídlo v m ístě ú řad u jícíh o gen. ta je m n ík a , v současnosti v L ausanne. S ta tu t schválen n a V I. schůzi E N O V v říjn u 1975 v L is a bonu. Členem je v ě tšin a a k tiv n íc h e v r. NOV. P osláním E N O V je u sn a d n it sp o lu p ráci m ezi ev r. N O V , ro z v íje t a š ířit olym p. m yšlenku po celém územ í E v ro p y , p o d p o ro v at podobné nebo obdobné m ezinár. nebo k o n tin e n tá ln í organizace a
sp o lu p ra c o v a t s n im i. N e jv y šším o rg án em je v a ln é sh ro m á žd ě n í, v něm ž m á k a ž d ý N O V 1 h las. M ezi sh ro m á žd ě n ím i říd í E N O V v ý k o n n ý , v ý b o r. A sociace národních olym pijských výborů (A sso ciatio n des C om ités N a tio n a u x O ly m p iq u e s) G en eráln í sh ro m ážd ěn í n á ro d n íc h o ly m p ijsk ý c h v ý b o rů . A stachovová, P olina Grigorjevna (30. 10. 1936), sov. g y m n a s tk a , ZMS. P ě tin á so b n á o ly m p . v ítě z k a (b ra d la n a O H 1960 a 1964, č le n k a d ru ž s tv a n a O H 1956, 1960 a 1964), d v a k r á t d ru h á (p ro stn á n a O H 1960 a 1964) a t ř ik r á t t ř e t í (skupinové v y sto u p e n í n a O H 1956, osm iboj jedn o tliv k y ň n a O H 1960 a 1964). D v o j n á s o b n á m is try n ě s v ě ta (jako č len k a d ru ž s tv a 1958 a 1962), č ty řn á so b n á m is try n ě E v ro p y 1959—61. A ste, P a u l (5. 12. 1916), ra k o u sk ý b o b ista. Ú č a s tn ík Z O H 1952 (p á tý n a č ty řb o b u ), 1956 a 1964. P ě tin á s o b n ý m is tr E v ro p y . N a Z O H 1964 p ře d n e sl oly m p . p řísah u z á v o d n ík ů . 1st.
a ta s é olym pijský, p odle o lym p. řá d ů , čl. 48 p ro s tře d n ík m ezi org. v ý b o re m O H a p říslu šn ý m N O V . J e jm e n o v á n N O V p říslu šn é zem ě p o k o n z u lta c i s org. v ý b o re m O H . A . o. je v n e u stá lé m spojení s o b ě m a v ý b o ry . P o m á h á ře šit o tá z k y cesto v n é h o , u b y to v á n í a j. J e žádoucí, a b y m lu v il ja z y k e m zem ě, do k te ré je p ři dělen. J e to o b v y k le je d e n z členů v y sla n e c tv í n eb o o b c h odního z a s tu p ite lstv í p říslu šn é zem ě.
a t é n s k é o ly m p ij s k é m e z ih r y
22
a té n sk é olym pijské m ezihry, m e z in á r. sp o rt, sla v n o st (22. 4 . - 2 . 5. 1906) v A té n ác h , k o n a n á k oslavě 10. v ý ro č í l . O H 1896. A. o. m . těsn ě so u v ise ly s ře ck ý m p o k u sem o v lá d n o u t novo d o b é h ry a z ísk at je trv a le p ro Ř eck o . T y to sn a h y n a raz ily n a n e ú stu p n o st C oubertin a . P ře sto v ša k MOV n a svém 7. z a se d á n í 1905 v B ruselu schválil p o řá d á n í a. o. m . M ěly se k o n a t od 1906 p ra v id e ln ě k a ž d ý č tv r tý ro k . R ek o v é získ ali n a svou s tra n u i n ě k te ré členy MOV. N a fo rm á l n ím z ased á n í MOV v A té n á c h 1906 za n e ú č a sti C o u b e rtin a p řija li p říto m n í čle nové MOV n á v rh n a reo rg an izaci M OV a O H podle ře ck ý c h n á v rh ů . C o u b e rtin ta to u snesení o d m ítl a d o n u til členy MOV k p o slu šn o sti. — C o u b e rtin se a . o. m . 1906 n e zú č astn il a p ře z íra v ý m z p ů sobem svolal do P a říže p o ra d n í k o n fe re n ci, dnes u z n á v a n o u ja k o IV . o ly m p ijsk ý k ongres o s p o rtu , lite ra tu ře a v ý tv a rn é m u m ěn í, k te rá ro z h o d la o p o řá d á n í -> u m ě leckých so u těží n a O H . — I I . a. o. m . 1910 se již n e u sk u teč n ily p ro z horšení p o litick é situ ace. P o litic k y i h o sp o d á řsk y n e s ta bilní Ř ecko neb y lo te h d y schopno trv a le p o řá d a t h ry p odobného c h a ra k te ru —. N a a. o. m . se u sk u te čn ily soutěže v i l sp o rte ch (šerm , k o p a n á, a tle tik a , c y k lis tik a , sp o rt, g y m n a stik a , p la v á n í, s tř e lb a , ten is, veslování, v z p írá n í a zápas) za ú č a s ti 870 m u žů a 7 žen z 20 zem í. N ejúspěšnější by li sp o rto v c i F r a n c ie , U SA a Ř eck a. Č eští sp o rto v c i z ís k a li 2 bronzové m edaile v te n isu (Zd eněk Ž em la —J á n s k ý ve d v o u h ře a s L a d is la vem Ž em lo u —R á z n ý m i ve č ty řh ře ) a obsadili 1 p á té a 1 šesté m ísto. A. o. m . se z Čech zúčastn ilo přibližně 14— 17 s p o r to v ců a 6 fu n k c io n á řů . V poslední době se z novu objev ily p o k u sy z ísk a t O H trv a le p ro Ř e ck o (např. n á v rh řec. m in . p ře d se d y C. K a ram a n lise 1975), což b y v ša k m ohlo v é st ke snížení m ez in ár. v ý z n a m u O H a k om ezení olym p. p ro g ra m u .
A th é n a , ře c k á bo h y n ě, o ch rán k y n ě řeck ý c h m ěstsk ý ch s tá tů , p ředevším A thén. P ů v o d n ě b o h y n ě jasn éh o sv ě tla é te ru , b o h y n ě p řin ášející sv ětlo , teplo a v láhu. P o d le p o v ě sti se zro d ila z čela svého otce D ia , a p ro to b y la i boh y n í m o u d ro sti, v ítě z n é v á lk y i plodného m íru. P ro p ů jč o v a la v ítě z s tv í v boji i ve sp o rt, závodech. K je jí p o c tě se v A th é n ác h k o n a ly sla v n o sti -> p a n a th é n a ie .
a th lé ta i (j. č. a th lé té s), půvo d n ě obecné o z n ač en í p ro řecké z ávodníky o ceny v g y m n ic k ý c h , h ip p ick ý ch a m úsických z áv o d ech (-> agón). P ozději, asi od 4. stol. p ř. n . 1., b y li tím to n ázv em označování pouze záv o d n íci z povolání, závodící v g y m n ic k ý c h závodech. B yli vyškoleni d lo u h ý m , pečliv ý m a cílevědom ě řízeným tré n in k e m (askésis), spojeným se sp e c iá ln í živ o to sp rá v o u . B yli specializováni n a je d n u sp o rt, d isciplínu a v y stu p o v a li ja k o p rofesionálové ve veřejn ý ch z áv o d e ch , p ře d ev ším v zápase, boxu a pank ra tiu . (P ro tik la d e m k a th lé ta i byli id ió ta i, n e v y cv ičen í, tj. lidé, k te rý m se n e d o sta lo žád n é tělesné výchovy.) F o rm y tré n in k u a. popsali ře čtí a u to ři -» Filos tr a to s a -> G alénos.
A thanasov, M ikuláš (28. 11. 1930, K ošice), čs. ř. ř. z áp a sn ík , MS. N a O H 1952 získal bronz, m ed aili v leh k é váze. M istr re p u b lik y 1953— 54.
á th lo n , ře c k ý n á ze v p ů v o d n ě označující k o řist v b o ji, později v ítě z n o u cenu v rů z n ý c h d ru z íc h závodění (-> agón). P ř i p a n h ellén sk ý ch h rá ch to byl č estný
A th é n y , n e jv ý z n a m n ě jší ře ck ý m ěstsk ý s t á t, jed n o z h lav n íc h c en te r řeckého v ý v o je ve sta ro v ě k u . V A. se k o n a ly v ý z n am n é s p o rt, z áv o d y -> p a n ath é n aie. á th la (m . č. od á th lo n ), ře ck ý název p ů v o d n ě p ro n á m a h u , v ý k o n , čin, později u ž ív á n ja k o n á ze v p ro sp o rt, závodění. N a p ř. u -> H o m é ra b y la Á th la epi P a tro k ló sp eciálním i h ra m i p o řá d an ý m i ja k o try z n a n a p očest m rtv é h o h rd in y P a tro k la . V dalším v ý v o ji byl v ý ra z á th la p o u ž ív á n k označení speciálních sp o rt, o d v ě tv í. O d řeckého slova á th lo n , á th l a , je odv o zen v n ašem dnešním j a zyce n á ze v a tle t, a tle tik a aj.
*
a t le tik a
23
věnec, p ři O H olivový, p ři p ý th ijsk ý c h vav řín o v ý , p ři isth m ic k ý c h a nem ejských z m iřík u . P ů v o d n ě b y ly i n a tě c h to hrách u d íle n y ceny m a te riá ln í h o d n o ty , k teré se u d rž ely v řa d ě jin ý c h sp o rt, závodění. V řa d ě lokálních z áv o d ů o b drželi v ítězové n ep o ch y b n ě obé. M a te riální ceny z ah rn o v a ly : p láště , š títy a jin é části výzbroje, lo d k y z b ro n zu , s tříb ra a z la ta, hliněné n á d o b y , k te ré o b sah o v aly velm i č asto olej. P ři m úsickóm a gónu byly často cenam i stř. a zl. věnce, jejichž h o d n o ta se p o h y b o v a la m ezi 100 až 1000 drachem . Od d o b y k olem 500 p ř. n. 1. jsou z n á m y i pen ěžité ceny, k te ré se ro z šířily především v době řím ského c ís a ř ství. P ři m n o h a lo k áln ích závodech b y ly u díleny ja k o v ítě z n é ceny i zem ědělské p ro d u k ty . atletika, dřív e leh k á a tle tik a , p řiro ze n á cvičení p ro v o z o v an á soutěžním z p ů so bem . Nej s ta rš í cvičení vůbec. A. z au jím á m im ořádně v ýzn. m ísto v p ro g ra m u O H . O bsahuje b ěh y h lad k é , šta feto v é a p ř e kážkové, chůzi, skoky, v rh a hod y . N a I. O H 1896 bylo n a p ro g ra m u 12 d is ciplín: b ě h y n a 100 m , 400 m , 800 m , 1500 m , m a ra tó n sk ý běh, b ě h n a 110 m přek., sko k y do v ý šk y , do d á lk y a o ty či, troj skok, v rh koulí a h o d diskem . N a O H 1900, 1908 a 1912 se te n to p rogram libovolně rozšiřoval je d n a k o disciplíny, k teré se dnes již nep ro v o zu jí (1900 skok do d álk y , do v ý šk y a tro js k o k z m ís ta a p ře ta h lanem ; 1912 v rh koulí obouruč, hod diskem obouruč ap o d .), je d n a k o disciplíny, k teré n a p o m á h a ly s ta n d a r dizaci p ro g ra m u (1900 běh n a 200 m , Olympijští
vítězové
400 m p ře k ., h o d k ladivem ; 1908 h o d oštěpem ; 1912 běh n a 5000 a 10 000 m , desetib o j, chodecké z á v o d y n a k rá tk é tr a tě ap o d .). P o 1. sv ěto v é v álce se z p r o g ra m u p o stu p n ě v y řa d ily dn es již n e p ro v á d ěn é disciplíny. 1920 b y l z ařazen běh n a 3000 m p ře k ., 1924 b y la d é lk a m a ra tó n sk é h o běhu sjed n o cen a na 42 195 m (podle sk u te čn é délk y m a r a tó n sk éh o b ě h u n a O H 1908), 1932 b y la z ařa ze n a chůze n a 50 k m a 1956 n a 20 k m . Z ávody žen b y ly do p ro g ra m u z ařa ze n y p o p rv é 1928 (100 m , 800 m — pro n a p ro sté v y sílení závodnic v y řa z e n až do 1960, š ta fe ta 4 x 100 m , sk o k do v ý š k y a hod diskem ). 1932 b y l p ro g ra m ro zšířen o b ě h n a 80 m p ře k . a h o d oštěpem . K d alším ú p ra v á m došlo n a O H 1948 (200 m , skok do d á lk y ), 1964 (400 m a p ětiboj) a 1972 (1500 m a 4 x 400 m ). N a p o řa d u O H 1972 bylo 38 disciplín, n a O H 1976 37 disciplín (n e z ařa ze n a chůze n a 50 km ) a n a O H 1980 o p ě t 38 d isciplín. Od O H 1932 je ú č a st v k ažd é in d iv id u á ln í disciplíně om ezena n a t ř i z áv o d n ík y z jed n é zem ě. Od O H 1964 je s t a r t d ru h é h o a tře tíh o p o d m ín ě n sp ln ě n ím v ý k o n n o stn íh o lim itu . Ve š t a fe to v é m b ě h u sm í n a s to u p it pouze je d n a š ta fe ta z každé zem ě. Od O H 1920 do 1980 b y ly olym p. a tle t, sou těže současně oficiálním m is tr, sv ě ta. C ílová fotografie b y la p o p rv é p o u ž ita n a O H 1932. O d O H 1964 se p o u ž ív á plně a u to m a tiz o v a n á časom íra. N a d ra h á c h z um ělá h m o ty se a tle t, soutěže p o p rv é k o n a ly n a O H 1968 . O lym p, a tle t, soutěže organizuje a ř íd í M ezinárodní a m a té rs k á a tle tic k á fe d e race (IA A F).
v atletice
Muži 100 m 1896 1900 1904 1908 1912
T hom as B urke F ra n c is J a rv is A rchie H a lin R eginald E d g a r W alker R a lp h Cook C raig
U SA U SA U SA SA F U SA
12,0 11,0 11,0 10,8 10,8
24
a t le tik a
1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
C harles W illiam P a d d o c k H a ro ld A b ra h am s P e rc y W illiam s E d d ie T o lan Je sse Owens H a rriso n D illa rd L in d y R em igino R o b e rt M orrow A rm in H a ry R o b e rt H a y e s J im H ines V alerij B orzov H a se ly C raw ford A llan W ells
U SA GBR CAN U SA U SA U SA U SA U SA G E R /S N D U SA U SA URS TRI GBR
10,8 10,6 10,8 10,3 10,3 10,3 10,4 10,5 10,2 10,0 9,9 SR 10,14 10,06 10,25
200 m 1896 1900 1904 1908 1912 1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
nezařazeno W a lte r T ew k sb u ry A rchie H a h n R o b e rt K e rr R a lp h Cook C raig A llen W oodring Ja c k so n Scholz P e rc y W illiam s E d d ie T olan Jesse Owens M elvin P a tto n A ndrew S tanfield R o b e rt M orrow L ivio B e rru ti H e n ry C arr T om m ie S m ith V alerij B orzov D o n a ld Q uarrie P ie tro M ennea
U SA U SA CAN U SA U SA U SA CAN U SA U SA U SA U SA U SA IT A U SA U SA URS JA M IT A
22,2 21,6 22,6 21,7 22,0 21,6 21,8 21,2 20,7 21,1 20,7 20,6 20,5 20,3 19,8 SR 20,00 20,23 20,19
T hom as B u rk e M axw ell L ong H a rry H illm a n W y n d h a m H alsw ell C harles R e id p a th B e v il R u d d E ric L iddell R a y m o n d B a rb u ti W illiam C arr A rchie W illiam s
U SA USA USA GBR U SA SA F GBR U SA U SA U SA
54,2 SR 49,4 49,2 50,0 48,2 SR 49,6 47,6 47,8 46,2 SR 46,5
400 m 1896 1900 1904 1908 1912 1920 1924 1928 1932 1936
a t le t ik a
25
1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
46,2 45,9 46,7 44,9 SR 45,1 43,8 SR 44,66 44,26 44,60
A rth u r W in t George R h o d en C harles Je n k in s O tis D av is M ichael L arrab ee Lee E v a n s V in cen t M atthew s A lberto J u a n to re n a V ik to r M arkin
JA M JA M U SA U SA U SA U SA U SA CUB URS
E d w in F la ck A lfred T ysoe Ja m e s L ig h tb o d y M elvin W infield S h e p p a rd Ja m e s E d v in M eredith A lb e rt George H ill D ouglas Lowe D ouglas Lowe T hom as H a m p so n J o h n W oodruff M alvin W hitfield M alvin W hitfield T hom as C o urtney P e te r Snell P e te r Snell R a lp h D oubell D avid W o ttle A lberto J u a n to re n a S teve O v e tt
AU S GBR U SA U SA U SA GBR GBR GBR GBR U SA U SA U SA U SA NZL NZL AU S U SA CUB GBR
2:11,0 2:01,2 1:56,0 1:52,8 1:51,9 1:53,4 1:52,4 1:51,8 1:49,7 1:52,9 1:49,2 1:49,2 1:47,7 1:46 3 1:45,1 1:44,3 1:45,9 1:43,5 1 :4o,4
E d w in F la c k C harles B e n n e tt Ja m e s L ig h tb o d y M elvin S h e p p a rd A rnold Ja c k so n A lb ert George H ill P a a v o N u rm i H a rri L a rv a L uigi B eccali J o h n Lovelock H e n rv E riksson J osef B a rth e l R o n D elany H e rb e rt E llio t P e te r Snell
AU S GBR U SA U SA GBR GBR F IN F IN IT A NZE SW E LUX IR L AUS NZE
4:33,2 4:06,2 4:05,4 4:03,4 3:56,8 4:01,8 3:53,6 3:53,2 3:51,2 3:47,8 3:49,8 3:45,1 3:41,2 3:35,6 3:38,1
800 m 1896 1900 1904 1908 1912 1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
SR SR
SR
SR SR
1500 m 1896 1900 1904 1908 1912 1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964
SR SR SR
SR
SR
26
a t le tik a
1968 1972 1976 1980
K ip č o g e K eino P e k k a V asala J o h n W alk e r S e b a stia n Coo
KEN F IN NZE GBR
3:34,9 3:36,3 3:39,17 3:38,4
5000 m 1896 - 1908 n ezařazeno 1912 H a n n e s K o leh m ain en 1920 J o s e p h G uillem ot 1924 P a a v o N u rm i 1928 Ville R ito la 1932 L a u ri L e h tin en 1936 G u n n a r H o c k e rt G asto n R eiff 1948 E m il Z áto p e k 1952 V lad im ir K u c 1956 M u rray H a lb erg 1960 1964 R o b e rt S chul 1968 M oham ed G am m oudi 1972 L asse V iren L asse V iren 1976 M iru ts J if te r 1980
F IN FRA F IN F IN F IN F IN BEL TCH URS NZE U SA TUN F IN F IN ETH
14:36,6 SR 14:55,6 14:31,2 14:38,0 14:30,0 14:22,2 14:17,6 14:08,6 13:39,6 13:43,4 13:48,8 14:05,0 13:26,4 13:24,76 13:21,0
F IN F IN F IN F IN PO L F IN TCH TCH URS URS U SA KEN F IN F IN ETH
31:20,8 31:45,8 30:23,2 SR 30:18,8 30:11,4 30:15,4 29:59,6 29:17,0 28:45,6 28:32,2 28:24,4 29:27,4 27:38,4 SR 27:40,38 27:42.7
10 000 m 1896— 1908 n ezařazeno 1912 H a n n e s K o leh m ain en 1920 P a a v o N urm i 1924 V ille R ito la 1928 P a a v o N u rm i 1932 J a n u s z K usociňski Ilm a ri S alm inen 1936 E m il Z áto p ek 1948 E m il Z áto p e k 1952 1956 V la d im ir K u c I960 P jo tr B olo tn ik o v 1964 W illiam Mills 1968 N a fta li T em u 1972 L asse V iren 1976 L asse V iren 1980 M iru ts J if te r
•
M a ra tó n 1896 1900 1904
S p v rid o n Louis M ichel T h ea to T h o m as H icks
GRE FRA U SA
(40 km ) (40,260 km) (40 km )
2:58:50 2:59:45 3:28:53
a t le t ik a
27
1908 1912 1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
J o h n Jo se p h H ayes K e n n e th M acA rtu r H a n n e s K olehm ainen A lbín S tenroos M oham ed E l O uafi J u a n Carlos Z ab a la K ite i Son Delfo C abrera E m il Z áto p ek A lain M im oun A bebe B ikila A bebe B ikila M am o W olde F ra n k S h o rte r W ald e m a r C ierpinski W ald e m a r C ierpinski
U SA SA F F IN F IN FRA ARG JN P ARG TCH FRA ETH ETH ETH U SA GDR GDR
(42,195 km ) (40,200 km ) (42,750 km )
2:55:18,4 2:36:54,8 2:32:35,8 2:41:22,6 2:32:57,0 2:31:36,0 2:29:19,2 2:34:51,6 2:23:03,2 2:25:00,0 2:15:16,2 2:12:11,2 2:20:26,4 2:12:19,8 2:09:55,0 2:11:03,0
110 m přek ážek 1896 1900 1904 1908 1912 1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
T h o m as C urtis A lvin K raenzlein F re d e ric k Schule F o rre st S m ithson F re d e ric k K ellv E a rl T hom pson D aniel K insey Sidney A tk in so n G eorge Saling F o rre st T ow ns W illiam P o rte r H a rriso n D illard Lee C alhoun Lee C alhoun H ay es Jo n e s W illie D a v e n p o rt R o d n ey M ilburn G uy D ru t T hom as M unkelt
U SA U SA U SA U SA U SA CAN U SA SA F USA U SA U SA U SA U SA U SA USA U SA U SA FRA GDR
17,6 S R 15,4 16,0 15,0 SR 15,1 14,8 SR 15,0 14,8 14,6 14,2 13,9 13,7 13,5 13,8 13,6 13,3 13,24 SR 13,30 13,39
U SA U SA USA
57,6 SR 53,0‘) 55,0 SR
400 m překážek 1896 1900 1904 1908 1912
nezařazeno W a lte r T ew ksbury H a rry H illm an C harles B acon nezařazeno
*) P ř e k á ž k y b y ly v y so k é p o u z e 76,2 c m m ís to 91,4 cm , p ro to d o s a ž e n ý čas n e m o h l b ý t u z n á n z a s v ě to v ý re k o rd .
a tle tik a
1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
28
F ra n k L oom is F . M organ T ay lo r D a v id B u rghley R o b e rt T isdall G lenn H a rd in R o y C ochran C harles M oore G lenn D avis G lenn D avis W a rre n Caw ley D a v id H e m ery J o h n A kii-B ua E d w in Moses V olker B eck
U SA U SA GBR IR L U SA USA U SA USA USA U SA GBR UGA U SA GDR
54,0 SR 52,62) 53,4 51,73) 52,4 51.1 50,8 50,1 49,3 49,6 48,1 SR 47,82 SR 47,64 SR 48,70
2) Taylor porazil jednu překážku, a proto jeho čas nemohl být uznán ani jako rekord olympijský, ani jako světový. 3) Tisdall porazil jednu překážku a jeho čas nemohl být tedy uznán ani jako olympijský, ani jako světový rekord. 3000 m p řek ážek 1896 1900 1904 1908 1912 1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
n ezařazeno George O rton Ja m e s L ig h tb o d y A rth u r R ussell n ezařazeno P e rc y H odge Ville R ito la T oivo L o u k o la V olm ari Isohollo V olm ari Isohollo T hore S jo stra n d H o race A shenfelter C h risto p h er B ra sh e r Z dzislaw K rzy szk o w iak G a sto n R o e la n ts A m os B iw o tt K ipěoge K eino A n d e rs G árd eru d B ro n islaw M alinow ski
CAN USA GBR
(2500 m) (2500 m) (3200 m)
GBR F IN F IN F IN F IN SW E U SA GBR PO L BEL KEN KEN SW E PO L
7:34,4 7:39,6 10:47,8 10:00,4 9:33,6 9:21,8 10:33,44) 9:03,8 9:04,6 8:45,4 8:41,2 8:34,2 8:30,8 8:51,0 8:23,6 8:08,02 SR 8:09,7
4) Chybným počítáním kol závodníci běželi jedno kolo (460 m) navíc. 4 x 100 m 1 8 9 6 - : 1908 n ezařazeno 1912 GBR (D av id Ja c o b s, H a ro ld M a c in to sh , V ic to r d ’A rcy, W illiam A pplegarth)
42,4
29
1920 1924
1928 1932 1936 1948 1952
1956 1960 1964
1968 1972 1976 1980
a t le t ik a
U SA 42,2 SR (Charles P a d d o c k , Ja c k so n Scholz, L o ren M urchison, M orris K irksey) 41,0 SR U SA (F ra n c is H ussey, L ouis C larke, L o ren M urchison, A lfred LeConey) USA 41,0 ( F r a n k W ykoff, Ja m e s Q uinn, C harles B o ra h , H e n ry R ussell) U SA 40,0 SR ( R o b e rt K iesel, E m m e tt T o ppino, H e c to r D y er, F ra n k W ykoff) U SA 39,8 SR (Jesse O w ens, R a lp M etcalfe, F o y D ra p e r, F ra n k W ykoff) U SA 5) 40,6 (N orw ood E w ell, L orenzo W rig h t, H a rriso n D illa rd , M elvin P a tto n ) 40,1 U SA (D ean S m ith , H a rriso n D illard , L in d y R em igino, A ndrew Stanfield) USA 39,5 SR (Ira M urchison, L eam on K in g , T h a n e B a k e r, R o b e rt M orrow) G E R /S N D 39,5 (B erns C ullm ann, A rm in H a ry , W a lte r M ahlcndorf, M a rtin L auer) U SA 39,0 SR (O tis P . D ra y to n , G erald A sh w o rth , R ic h a rd S te b b in s, R o b e rt H eyes) 38,2 SR USA (Charles G reene, M elvin P e n d e r, R o n n ie -R a y S m ith , J im H ines) U SA 38,19 (L a ty B lack , R o b e rt T ay lo r, G erald T in k e r, E d d ie H a rt) U SA 38,33 (H arw ey G lance, J o h n J o n e s, M illard H a m p to n , S teve R iddick) URS 38,26 (V ladim ir M uraviev, N ikolaj S idorov, A le x an d r A ksinin, A ndrej Prokofjev)
8) Vítězné, americké družstvo bylo diskvalifikováno pro překročení předávacího území a medaile byly předány anglickým běžcům. Po pečlivém shlédnutí filmu natočeného během závodu, k terý prokázal, že předávka byla provedena podle pravidel, byly zlaté medaile definitivně vráceny Američanům.
4x400 m 1 8 9 6 - 1904 nezařazeno 1908 USA (W illiam H a m ilto n , N a th a n ie l C artm ell, J o h n T aylor, M elvin Sheppard)
3:29,46)
®) První štafetový závod na OH se běžel jako tzv. olympijská štafeta (200 x 200 x 400 x 800 m).
Larry Jméno bývalého amerického sprintera Blacka (OH 1972)
a t le tik a
1912
1920 1924
1928 1932 1936 1948
1952 1956
1960 1964 1968 1972 1976 1980
30
U SA (M elvin S h ep p ard , E d w a rd L in d b erg , J a m e s M eredith, C harles R e id p a th ) GBR (Cecil G riffiths, R o b e rt L in d say , J o h n A in sw o rth -D av is, G uy B u tler) USA (C harles C ochrane, A lan H elffrich, O livier M cD onald, W illiam Stevenson) U SA (George B a ird , E m e rso n S pencer, F re d e ric k A lderm an, R a y m o n d B a rb u ti) U SA (Iv a n F u g u a , E d g a r A blow ich, C arl W a rn e r, W illiam Carr) GBR (F rederick W olff, G odfrey R a m p lin g , W illia m R o b e rts, A rth u r G odfrey Brow n) U SA (A rth u r H a m d e n , Clifford B o u rlan d , R o y C ochran, M alvin W hitfield) JA M (A rth u r W in t, Leslie L aing, H e rb e rt M cK en ley , George R hoden) U SA (L ouis Jo n e s, Ja m e s M a sh b u rn , C harles Je n k in s , T h o m as C ourtney) U SA (Ja c k Y e rm an , E a rl Y o ung, G lenn D a v is, O tis D avis) U SA (O llan Cassell, M ichael L arra b ee , U lis W illiam s, H e n ry Carr) U SA (V incent M atthew s, R o n a ld F re e m a n , L a rry Ja m e s, L ee E vans) KEN (Charles A sati, H e z a h ia h N y a m au , R o b e rt O uku, Ju liu s Sang) U SA (H e rm an F ra z ie r, B en B ro u n , F re d N ew house, M axie P a rk s) URS (R em ig iju s V aljulis, M ichali L inge, N ik o laj Č erněckij, V ik to r M arkin)
3:16,6 SR
3:22,2
3:16,0 SR 3:14,2 SR
3:08,2 S R 3:09,0 3:10,4
3:03,9 SR 3:04,8
3:02,2 S R 3:00,7 SR 2:56,1 SR 2:59,8 2:58,65 3:01,1
20 k m chůze 1896— 1952 nezařazeno 1956 L eonid S pirin 1960 V ladim ir G olubničij 1964 K e n n e th M atth ew s 1968 V ladim ir G olubničij 1972 P e te r F ren k el 1976 D aniel B a u tista M aurizzio D a m ilan o 1980
URS URS GBR URS GDR M EX IT A
1:31:27,4 1:34:07,2 1:29:34,0 1:33:58,4 1:26:42,4 1:24:40,6 1:23:35,5
31
a t le t ik a
50 km chůze 1896--1928 nezařazeno 1932 T hom as G reen H a ro ld W h itl ock 1936 J o h n L ju n g g ren 1948 G iuseppe D ordoni 1952 N o rm an R ead 1956 D o n a ld T h o m p so n 1960 1964 A bdon P am ich 1968 C hristoph H o h n e 1972 B ern d K a n n e n b e rg 1976 n ezařazeno H a rtw ig G auder 1980
GBR GBR SW E IT A NZL GBR IT A GDR GER
4:50:10,0 4:30:41,4 4:41:52,0 4:28:07,8 4:30:42,8 4:25:30,0 4:11:12,4 4:20:13,6 3:56:11,6
GDR
3:49:24,0
Skok do výšk y 1898 1900 1904 1908 1912 1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
E llery C lark Irv in g B a x te r Sam uel Jo n e s H a rry P o rte r A lm a R ich ard s R ich m o n d L an d o n H a ro ld O sborn R o b e rt K ing D u n c a n M cN aughton C ornelius Jo h n s o n J o h n W in te r W a lte r D avis C harles D um as R o b e rt Š av lak ad ze V alerij B ru m el R ich a rd F o sb u ry J u r ij T a rm a k J a c e k W szola G erd W essig
U SA U SA U SA U SA U SA U SA U SA U SA CAN U SA AU S U SA USA URS URS U SA URS PO L GDR
1,81 1,90 1,803 1,905 1,93 1,935 1,98 1,94 1,97 2,03 1,98 2,04 2,12 2,16 2,18 2,24 2,23 2,25 2,36 SR
U SA U SA U SA USA U SA USA U SA U SA U SA
3,30 3,30 3,505 3,71 3,95 4,09 SR 3,95 4,20 4,315
Skok o ty či 1896 1900 1904 1908 1912 1920 1924 1928 1932
W illiam H o y t Irv in g B a x te r C harles D v o ra k E d w a rd Cooke a A lb e rt G ilb ert H a rry B abcock F ra n k Foss L ee B arn es S abin C arr W illiam M iller
a t le tik a
1936 1948 1952 1956 I960 1964 1968 1972 1976 1980
32
E a rl M eadow s G uinn S m ith R o b e rt R ich a rd s R o b e rt R ich a rd s D o n a ld B ragg F re d H a n se n R o b e rt Seagren W olfgang N ordw ig T adeusz S lusarski W lad y slaw K ozakiew icz
U SA U SA U SA U SA U SA U SA U SA GDR PO L PO L
4,35 4,30 4,55 4,56 4,70 5,10 5,40 5,50 5,50 5,78 SR
U SA U SA U SA U SA U SA SW E U SA U SA U SA U SA U SA U SA U SA U SA GBR U SA U SA U SA GDR
6,35 7,185 7,34 7,48 7,60 7,15 7,445 7,73 7,64 8,06 7,825 7,57 7,83 8,12 8,07 8,90 SR 8,24 8,35 8,54
S kok do d á lk y 1896 1900 1904 1908 1912 1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
E lle ry C lark A lvin K ra en z lein M yer P rin s te in F ra n c is Iro n s A lb e rt G u tte rso n W illiam P e tte rss o n W illiam de H a r t H u b b a rd E d w a rd H a m m E d w a rd G ordon Je sse O w ens W illie Steele Je ro m e B iffie G regory B ell R a lp h B osto n L y n n D avies R o b e rt B eam on R a n d y W illiam s A rnie R o b in so n L u tz D om brow ski
T roj skok 1896 1900 1904 1908 1912 1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956
J a m e s B re n d a n C onnolly M yer P rin ste in M ver P rin ste in T im o th y A hearne G u s ta f L in d b lo m V ilho T uulos A n th o n y W in te r M ikio O da C huhei N a m b u N a o to T ad zim a A rne A h m a n A d h e m ar F e rre ira d a S ilva A d h e m ar F e rre ira d a Silva
U SA U SA U SA G B R /IR L SW E F IN AU S JP N JP N JP N SW E BRA BRA
13,71 14,47 14,325 14,915 14,76 14,505 15,525 SR 15,21 15,72 SR 16,00 SR 15,40 16,22 SR 16,35
33
1960 1964 1968 1972 1976 1980
a t le tik a
J ó z e f S z m id t J ó z e f S z m id t V ik to r S anějev V ik to r S anějev V ik to r S anějev J a a k U u d m ae
PO L PO L URS URS URS URS
16,81 16,85 17,39 SR 17,35 17,29 17,35
R o b e rt G a rre tt R ic h a rd Sheldon R a lp h R ose R a lp h Rose P a tric k M cD onald Ville P o rh o la C larence H o u ser Jo h n K uck L eo S ex to n H a n s W oelike W ilb u r T hom pson P a rry O ’B rien P a rry O ’B rien W illiam N ieder D allas L ong R a n d y M atson W ladyslaw K o m a r U do B eyer V lad im ir K iselev
U SA U SA U SA U SA U SA F IN USA U SA U SA GER U SA U SA U SA U SA U SA U SA PO L GDR URS
11,22 14,10 14,81 SR 14,21 15,34 14,81 14,995 ■ 15,87 SR 16,005 16,20 17,21 17,41 18,57 19,68 20,33 20,54 21,18 21,05 21,35
U SA HUN U SA U SA F IN F IN U SA U SA U SA U SA IT A U SA U SA U SA U SA U SA TCH
29,15 36,04 39,28 40,89 45,21 44,658 46,155 47,32 49,49 50,48 52,78 55,03 56,36 59,18 61,00 64,78 64,40
V rh koulí 1896 1900 1904 1908 1912 1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
H od diskem 1896 1900 1904 1908 1912 1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972
R o b e rt G a rre tt R u d o lf B a u er M a rtin S h erid an M a rtin S heridan A rm as T aipale E lm e r N ik lan d e r Clarence H o u ser Clarence H o u ser J o h n A nderson K e n n e th C a rp en te r A dolfo Consolini Sim Iness A lfred O e rter A lfred O erter A lfred O erter A lfred O erter L u d v ík D an ěk
a tle tik a
1976 1980
34
M ac W ilkins V ik to r R a šč u p k in
USA URS
67,50 66,64
U SA U SA U SA U SA USA U SA IR L IR L GER HUN HUN U SA URS URS HUN URS URS URS
49,73 51,23 51,92 54,74 52,875 53,295 51,39 53,92 56,49 56,07 60,34 SR 63,19 67.10 69,74 73,36 77,52 75,50 81,80 SR
SW E SW E F IN F IN SW E F IN GER E IN U SA NOR URS F IN URS NSR HUN URS
53,825 S R 60,64 SR 65,78 62,96 66,60 72,71 71,84 69,77 73,78 85,71 SR 84,64 82,66 90,10 90,48 94,58 SR 91,20
H o d klad iv em 1896 1900 1904 1908 1912 1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
n ezařazeno J o h n F la n a g a n J o h n F la n a g a n J o h n F la n a g a n M a tth e w M cG rath P a tric k R y a n F re d e ric k T ooteli P a tric k O ’C allaghan P a tric k O ’C allaghan K a rl H ein Im re N ém eth Jó z se f C serm ák H a ro ld C onnolly V asili j R u d ě n k o v R o m u a ld K lim G yula Z siv ó tzk y J u r ij Sedych A nato lij B o n d a rču k J u r ij Sedych
H o d oštěpem 1896 až 1904 nezařazen o 1908 E rik L em m ing 1912 E rik L em m ing 1920 J o n n i M y y rá 1924 J o nni My v ra 1928 E rik L u n d q v is t 1932 M a tti J á rv in e n 1936 G e rh ard S tock 1948 T ap io R a u ta v a a ra 1952 C yrus Y o u n g 1956 E g il D anielsen 1960 V ik to r C ybulenko 1964 P a u li N e v a la 1968 J a n is L usis 1972 K la u s W o lferm an n 1976 M iklós N é m eth 1980 D ain is K u la
35
a t le tik a
D esetiboj 1 8 9 6 - 1900 nezařazeno T h o m as K ie ly 1904 nezařazeno 1908 H ugo W ieslander8) 1912 H elge L o v la n d 1920 1924 H a ro ld O sborn P a a v o Y rjó lá 1928 Ja m e s A loysius B ausch 1932 1936 G lenn M orris R o b e rt M athias 1948 1952 R o b e rt M athias M ilton C am pbell 1956 R a fe r Jo h n so n 1960 W illi H o ld o rf 1964 1968 W illiam T oom ey 1972 N ikolaj A vilov B ruce J e n n e r 1976 1980 D aley T hom pson
G B R /IR L SW E 7724,495 NOR 6803,355 ' U SA 7710,775 F IN 8053,290 U SA 8462,230 USA 7900 U SA 7139 U SA 7887 U SA 7937 USA 8392 G E R /S N D U SA URS U SA GBR
60367) 6161®) 5970 6668 SR 6774 SR 6896 SR 7421 SR 6826 7731 SR 7708 8001 7887 8193 8454 SR 8618 SR 8495
7) D esetib o j m ěl jin é slo žen í n ež s ta n d a r d n í d e s e t i b o j z a v e d e n ý o d O H 1912. S o u tě ž ilo se v tě c h to d is c ip ín á c h : 100 y , 1 m íle , 120 y p ř ., 880 y c h ů z e , s k o k d o v ý š k y , s k o k d o d á lk y , skok o ty č i, v r h k o u lí, h o d k la d iv e m , h o d b ře m e n e m . 8) Z v ítěz il J im T h o rp e (U S A ) s 8412,995 b . (v p ř e p o č tu p o d le t a b . z r . 1 9 6 2 — 6756 b .) b y l v š a k p o O H d is k v a lifik o v á n p ro p ro f e s io n a lis m u s a m u s e l v r á t i t o ly m p ijs k o u m e d a ili. 9) Č ísla v to m to slo u p c i js o u b o d y p ře p o č te n é p o d le ta b u le k z r . 1962. P ů v o d n í b o d o v é h o d n o cení se o d r . 1912 zm ěn ilo t ř i k r á t , v r. 1934, 1952 a 1962.
Ženy 100 m 1896—1924 nezařazeno E liz ab e th R o b in so n o v á 1928 S ta n isla v a W alasiew iczová 1932 H elen S tep h en so v á 1936 F ra n c in a B lan k e rso v á -K o e n o v á 1948 1952 M arjorie Ja c k so n o v á B e tty C u th b erto v á 1956 W ilm a R u d o lp h o v á 1960 W yom ia T y u so v á 1964 W yom ia T yu so v á 1968 1972 R e n a te S tech ero v á A nnegret R ic h te ro v á 1976 L ju d m ila K o n d ra tě v o v á 1980
U SA RO L U SA HOL AU S AU S U SA U SA U SA GDR GER URS
12,2 SR 11,9 SR 11,510) 11,9 11,5 SR 11,5 11,011) 11,4 11,0 SR 11,07 11,08 11,06
10) S te p h e n so v á z a b ě h la v e č tv rtf in á le č a s 11 ,4 a v e fin á le 11,5, a le o b a č a s y n e b y ly u z n á n y z a S R p ro n e p říp u s tn o u p o d p o ru v ě tru . n ) Čas R u d o lp h o v é 11,00 n e m o h l b ý t u z n á n z a S R p ro n e p říp u s tn o u p o d p o ru v ě tru .
a t le tik a
36
200 m 1 8 9 6 - 1936 n e zařazen o 1948 F ra n c in a B la n k o rs o v á -K o e n o v á 1952 M arjorie J a c k s o n o v á 1956 B e tty C u th b e rto v á 1960 W ilm a R u d o lp h o v á 1964 E d ith M cG uirová I re n a S z e w iň sk á -K irsze n ste in o v á 1968 1972 R e n a te S te ch e ro v á 1976 B á rb e l E e k e rto v á B á rb e l W o ek e lo v á 1980
HOL AUS AU S U SA U SA PO L GDR GDR GDR
24,4 23,7 23,4 24,0 23,0 22,5 SR 22,40 22,37 22,03
AU S FRA GDR PO L GDR
52,0 52,0 51,08 49,29 SR 48,88
GER
2:16,8 SR
URS ' GBR U SA GER URS URS
2:04,3 SR 2:01,1 SR 2:00,9 1:58,6 1:54,94 SR 1:53,5 SR
URS URS URS
4:01,4 SR 4:05,48 3:56,6
U SA
11,7 SR
400 m 1 8 9 6 - 1960 n e zařazen o 1964 B e tty C u th b e rto v á 1968 C olette B esso n o v á 1972 M onika Z e h rto v á 1976 Ire n a Szew iňská 1980 M a rita K o c h o v á
800 m 1 8 9 6 - 1924 n e zařazen o 1928 L in a R a d k e o v á 1 9 3 2 - 1956 n eza řaz e n o 1960 L ju d m ila Š ev eo v o v á 1964 A n n P a c k e ro v á 1968 M adeline M a n n in g o v á 1972 H ild e g a rd F a lc k o v á 1976 ” T a ť ja n a K a z a n k in o v á 1980 N a d ě ž d a O liz a re n k o v á
1500 m 1896—1968 n eza řaz e n o 1972 L ju d m ila B ra g in o v á 1976 T a ť ja n a K a z a n k in o v á 1980 T a ť ja n a K a z a n k in o v á
80 m p ře k áž ek , o d 1972 100 m p ře k á ž e k 1896— 1928 nezařazen o 1932 M ildred D id rik so n o v á
37 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
a tle tik a T rebisonda V allová IT A F ra n c in a B lan k e rso v á -K o e n o v á HOL Shirley de la H u n ty o v á -S tric k la n d o v á AUS Shirley de la H u n ty o v á -S tric k la n d o v á AUS Irin a P ressová URS K a rin Bal zero v á G D R /S N D M aureen C airdová AUS A nnelie E h rh a rd to v á GDR Jo h a n n a S challerová GDR V ěra K om isovová URS
11,7 11,2 10,9 SR 10,7 10,8 10,5 SR 10,3 12,59 12,77 12,56
4 X 100 m 1896—1924 nezařazeno 1928 CAN (F a n n y R osenfeldová, E th e l S m ith o v á , F lo re n c e B ellová, M yrtle Cooková) 1932 U SA (M ary C arew ová, E v e ly n F u rts c h o v á , A n e tte R ogersová, W ilhelm ina v o n B řem enová) 1936 U SA (H a rrie t B lan d o v á, A n e tte R o g e rso v á , E liz a b e th R ob in son ová, H elen S tephensová) 1948 HOL (X enia S ta d o v á-d e J o n g o v á , J e a n e tte W itziersová-T im m erová, G erda v a n d e r K a d e o v á -K o u d ijso v á , F ra n c in a B lankersováK oenová) 1952 USA (Mae F aggsová, B a rb a ra J o n e so v á , J a n e t M oreauová, C atherine H ard v o v á) 1956 AUS (Shirley de la H u n ty o v á -S tric k la n d o v á , N orm a Crokerová, F le u r M ellorová, B e tty C u th b e rto v á ) 1960 U SA (M artha H u d so n o v á, L u cin d a W illiam so v á , B arbara Jon esová, W ilm a R udolphová) 1964 PO L (T ereza C ieplá-W ieczorková, I r e n a K ir zen stein ová, H alin a G orecká-R ichterová, E w a K lo b u k o w sk á) 1968 USA (B a rb ara F e rre llo v á , M arg aret B a ile s o v á , M ild re tte N e tte ro v á , W yom ia Tyusová) 1972 GER (C hristiane K ra u se o v á, In g rid M ic k le ro v á , A nnegret R ich te ro v á, H eidem arie R osen d ah lo v á) 1976 GDR (M arlis O elsnerová, R e n a tě S te eh e ro v á, C a rla B o d e n d o rfo v á, B árbel E ck erto v á)
48.4 SR 47,0 S R
46.9
47.5
45.9 SR 44.5 S R 44.5
43.6 S R 42,8 SR 42,81
42,55
a tle tik a
1980
38
GDR (R o m y M ůllerová, B a rb e l W ó ck elo v á, In g rid A uersw aldová, M arlies G ůhrová)
41,60 SR
4x400 m 1 8 9 6 - 1968 nezařazen o 1972 GDR . (D ag m ar K á slin g o v á, R ita K u h n e o v á , H elge S eidlerová, M onika Z eh rto v á) 1976 GDR (D oris M aletzká, B rig itte R o h d e o v á , E lle n S tre id to v á , C h ristin a B reh m ero v á) URS 1980 (T a ťja n a P ro ro č e n k o v á, T a ťja n a G ojščiková, N in a Z juskovová, I r in a N azaro v o v á)
3:23,0 SR 3:19,23 SR 3:20,2
Skok do v ý šk y 1 8 9 6 - 1924 nezařazen o 1928 E th e l C atherw oodová 1932 J e a n S hileyová 1936 Ib o ly a C sáková Alice C o achm anová 1948 E s th e r B ra n d o v á 1952 1956 M ildred M cD anielová Io la n d a B alaso v á 1960 1964 Io la n d a B a la so v á 1968 M iloslava R e zk o v á 1972 U lrike M e y fa rth o v á 1976 R osem arie A c k e rm a n n o v á S a ra S im eoniová 1980
CAN U SA HUN U SA SA F U SA RUM RUM TCH GER GDR IT A
1,59 SR 1,657 SR 1,60 1,68 1,67 1,76 SR 1,85 1,90 1,82 1,92 1,93 1,97
HUN N ZL PO L URS GBR RUM GER GDR URS
5,695 6,24 6,35 SR 6,37 6,76 SR 6,82 SR 6,78 6,72 7,06
Skok do d á lk y 1 8 9 6 - 1936 nezařazen o 1948 O lga G y a rm á tio v á 1952 Y v e tte W illiam sová 1956 E lz b ie ta K rz esiň sk á 1960 V ěra K re p k in o v á 1964 M ary R a n d o v á 1968 V iorica V iseopoleanuová 1972 H eid em arie R o se n d a h lo v á 1976 A ngela V oigtová 1980 T a ťja n a K o lp a k o v o v á
39
a t le tik a
V rh koulí 1896 — 1936 nezařazeno 1948 M icheline O sterm ey ero v á 1952 G alina Z y b in o v á 1956 T am a ra T y škevičová 1960 T a m a ra P resso v á 1964 T a m a ra P resso v á 1968 M argita G u m m elo v á-H elm b o ld to v á 1972 N a d é žd a Čižovová Iv a n k a C hristovová 1976 1980 Ilo n a S lu p ian ek o v á
FRA URS URS URS URS GDR URS BUL GDR
13,75 15,28 16,59 17,32 18,14 19,61 21,03 21,16 22,41
PO L U SA GER FRA URS TCH URS URS RUM URS GDR GDR
39,62 SR 40,58 47,63 41,92 51,42 53,69 55,10 57,27 58,28 66,62 69,00 69,96
SR
SR SR SR
H od diskem 1 8 9 6 - 1924 n ezařazeno 1928 H a lin a K o n o p a c k á 1932 L illian C opelandová 1936 Gisela M au erm ay ero v á 1948 M icheline O sterm ey ero v á 1952 N in a R o m ašk o v o v á 1956 O lga F ik o to v á 1960 N in a P o n o m a rjo v o v á -R o m ašk o v o v á 1964 T a m a ra P resso v á 1968 L ia M anoliuová 1972 F a in a M elniková 1976 E v elin S chlaaková E v e lin Já h lo v á 1980
H o d oštěpem 1 8 9 6 - 1928 nezařazeno 1932 M ildred D id rik so n o v á 1936 T illy F leiseh ero v á 1948 H e rm a B a u m o v á 1952 D a n a Z áto p k o v á 1956 In ese J a u n z e m o v á 1960 E lv ira O zolinová 1964 M ihaela P enesová 1968 A ngéla N ém eth o v á 1972 R u th F u c h so v á 1976 R u th F u c h so v á 1980 M aria Colonová
U SA GER AUT TCH URS URS RUM HUN GDR GDR KUB
43,68 45,18 45,57 50,47 53,86 55,98 60,54 60,36 63,88 65,94 68,40
a t le tik a
40
P ě tib o j 1896—1960 n ezařazeno 1964 Irin a P re sso v á 1968 In g rid B eck ero v á 1972 M ary P e te rso v á 1976 S iegrun Sieglová 1980 N a d ě žd a T k ač en k o v á
URS GER GBR GDR URS
(80 m přek.) (100 m přek.)
5246 S R 5098 4801 SR 4745 5083 S R
D isciplíny, k te ré již n ejso u so u č á stí olym pijského p ro g ra m u Muži 60 m 1900 1904
A lvin K ra en z lein A rchie H a h n
o m il
( = 8046,57 m)
1908
E m il V oigt
GER
25:11,2
A lv in K ra en z lein H a rry H illm a n
U SA U SA
25,4 24,6
GBR
12:58,4
U SA U SA
7,0 S R 7,0
200 m p ř. 1900 1904
4000 m p ř. 1900
J o h n R im m e r
3000 m běh d ru ž stev 1912 1920 1924
U SA (1. T ell B e rn a, 3. N o rm a n T ab e r, 5. George B onhag) U SA (1. H o ra ce B ro w n , 3. A rlie A lfred S c h a rd , 6. I v a n D resser) F IN (1. P a a v o N u rm i, 2. Ville R ito la , 5. E lia s K a tz)
um . 9 um . 10 um . 8
3 m íle ( = 4828 m) b ě h d ru ž ste v 1908
GBR (1. J o s e p h D e a k in , 2. A rth u r R o b e rtso n , 3. W illiam Coales)
um . 6
41
a t le t ik a
5000 m běh d ru ž stev 1900
GBR (1. C harles B e n n e tt, 2. J o h n R im m e r, 6. S idney R obinson, 7. A lfred T ysoe, 10. S ta n le y R ow ley)
um . 26
P řespolní běh 1912 1920 1924
H a n n e s K olehm ainen P a a v o N urm i P a a v o N u rm i
F IN F IN F IN
(asi 12 000 m) (asi 8 000 m) (asi 10 650 m)
45:11,6 27:15,0 32:54,8
U SA (New Y o rk AC) (4 m ile = 6437,32 m) (A rth u r N ew ton, George U nd erw o o d , P a u l P ilgrim , H o w ard V alen tin e, D . C. M unson) SW E (asi 12 000 m) (2. H ja lm a r A ndersson, 3. J o h n E k e, 5. J o s e f T ern stró m ) F IN (asi 8000 m) (1. P a a v o N u rm i, H e ik k i L iim a ta in e n , 6. T eodor K oskenniem i) (asi 10 650 m) F IN (1. P a a v o N u rm i, 2. Ville R ito la , 8. H e ik k i L iim atain en )
21:17,8
P řespolní běh d ru ž stev 1904 1912 1920 1924
um . 10 um . 10 um . 11
3000 m chůze 1920
U go F rigerio
IT A
13:14,2
GBR
14:55,0
CAN IT A IT A SW E SW E
46:28,4 SR 48:06,2 47:49,0 45:13,2 45:02,8
3500 m chůze 1908
George L arn e r
10 000 m chůze 1912 1920 1924 1948 1952
George G oulding U go Frigerio U go F rigerio J o h n M ikaelsson J o h n M ikaelsson
10 m il ( = 16 093,4 m) chůze 1908
George L arn e r
G B R 1:15:57,4 SR
42
a tle tik a
S kok do v ý šk y z m ísta 1900 1904 1908 1912
R a y E w ry R a y E w ry R a y E w ry P l a t t A dam s
U SA U SA U SA U SA
1,655 SR 1,50 1,575 1,63
U SA U SA U SA GRE
3,31 3,476 SR 3,335 3,37
U SA U SA
10,58 10,55
CAN U SA
10,465 11,265
U SA
38,00
S kok do d á lk y z m ísta 1900 1904 1908 1912
R a y E w ry R a y E w ry R a y E w ry K o n s ta n tin T sik litira s
T roj skok z m ísta 1900 1904
R a y E w ry R a y E w ry
H o d b řem en em o v á ze 56 angl. lib e r (25,4 kg) 1904 1920
E tie n n e D e sm a rte a u P a tric k M cD onald
H o d diskem (řecký způsob) 1908
M a rtin S h erid an
H o d o štěpem (volný způsob) 1908
E rik L em m ing
54,445
SW E
V rh ko u lí obouruč (p ra v o u a levou) 1912
R a lp h R ose
U SA
(15,23 + 12,47)
27,70
F IN
(44,68 + 38,18)
82,86
F IN
(61,00 S R + 48,42)
H o d diskem ob o u ru č (p ra v o u a levou) 1912
A rm as T aip a le
H o d o ště p em o bouruč (p rav o u a levou) 1912
J u liu s S a a risto
109,42
43
A u s t r á lie a O c e á n ie
Pětiboj (skok do d á lk y , hod oštěpem , 200 m , h o d diskem , 1500 m) 1912 1920 1924
F e rd in a d B ie12) E ero L eh to n en E ero L eh to n e n
NOR F IN F IN
um . 16 um . 14 um . 15
**) Z vítězil ja k o v d e s e tib o ji J i m T h o rp e , a le p o z d ě ji b y l p ro p ro fe s io n a lis m u s d is k v a lifik o v á n .
P ře tah lanem 1900 1904 1908 1912
1920
S W E /D A N (G ustav S ó d erstrd m , K a rl S ta a f, A u g u st N ilsson, E u g e n S c h m id t, E d g a r A abye, C harles W inckler) U SA (M ilw aukee AC) (O. G. O lson, S. B. J o h n s o n , H . S id in g , C. M augnussen, P a t F la n ag a n ) G B R (City Police) (W . H irons, F . W . G oodfellow , E . B a rre tt, J . S h e p h e rd , F . H u m p h re y s, E . Mills, A. Ire to n , F . M errim an) SW E (A. B erg m an , A. A n d ersso n , J . E d m a n , E . F re d rik sso n , C. Jo n sso n , E . L arsson, A. G u stafsso n , C. H . L in d stró m ) GBR (G. C anning, F . H olm es, E . M ills, J . S h e p h e rd , H . Stiff, J . Sewell, F . H u m p h re y s, E . T horn)
Austrálie a Oceánie, nejm enší sv ě tad íl s N ovým Z élandem a o stro v y v T ichém oceánu. M ají své v la s tn í specifické tě lo vých. trad ic e. E v r. p o jetí TVS se začalo šířit s b rit. kolonizací od 2. pol. 18. stol. — O strovy sev. polokoule (H a v ajsk é a tz v . Mikronésie) b y ly již d řív e nebo po 1945 a n ek to v á n y U SA . O stro v y n a jižní p olo kouli získaly om ezenou nezávislost (Papua-N ová G uinea, F id ži, Z áp a d n í Sam oa)
n eb o z ů sta ly v kolon, závislosti. — V již. č á sti O ceánie se p o řá d a jí h ry jižn íh o P a c ifik u (—>• o b la s tn í h ry ). 1979 se k o n a l V I. ro č n ík v Suw ě (F idži). — P rv n ím členem M OV z té to o b la s ti b y l N ovozéla n d a n L e o n a rd A. Cuff. S p o rto v c i z A. p o p rv é s ta rto v a li n a O H 1896, n a O H 1908 a 1912 společně se sp o rto v c i N ového Z éla n d u p o d n á z v e m — > A u stra lo asie .
A ustralské NO V N ázev NO V a d a tu m u zn án í A u stra lsk á o ly m p ijsk á federace (1895) A m a té rsk á sp o rto v n í asociace a NO V F id ži (1955) OV P a p u y -N o v é G uineje (1974) N ovozólandská asociace o ly m p ijsk ý c h h e r a her C om m onw ealthu (1911)
O lym p. zk r. AUS
Člen MOV a d a tu m volb y D a v id H . M cK enzie (1974) R ic h a rd K . G ospěr (1977)
F IJ NGU NZL
C. L ance S. Cross (1969)
44
A u s t r a lo a s ie
Australoasie, pod tím to n á zv e m se z ú č a s t n ili IV . O H 1908 a V. O H 1912 sp o rto v c i A u stra lsk é h o sv a z u a - > N ového Z élandu. Australský svaz (A ustrálie), člen B r it ského společenství n á ro d ů , 14 m il. o b y v . — A u stra lsk ý OV v zn ik l a b y l u z n án 1895. O lym p, z k ra tk a A U S. A . s. se z ú ča stn il všech O H (1908 a 1912 ve sp o lečném d ru ž stv u s N o v ý m Z élandem pod n á zv e m A u stra lo asie ), Z O H 1936, 1952 až 1980 bez u m ístě n í do 6. m ís ta . — M el b o u rn e u sp o řá d a lo X V I. O H 1956. Čle n e m MOV je od 1974 D a v id H . M cK enzie a d ru h ý m členem od 1977 R ic h a rd K . G osper. — S tá tn í péči o s p o rt je p o věřeno m in iste rstv o tu ris tik y a sp o rtu (od 1972). J in a k o rozvoj TV S p e ču jí je d n o tliv é sp o rt, svazy. C e n trá ln í sp o rt, organizace n e e x istu je . M a teriá ln í v y b a v e n í je d o b ré , ale řa d a z aříze n í je v so u k ro m ý ch ru k o u . N ej ro zšířenější sp o rty jso u p la v á n í, k o p a n á , te n is, a tle tik a a k rik e t. N ejú sp ěšn ějším olym p. sp o rte m je p la v á n í (15 z la tý c h m edailí). Um ístění na OH OH 1896 1900 1904 1908 1912 1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
zl. 2 2 —
i 2 —
3 1 3 —
2 6 13 8 6 5 8 —
2
M edaile stř.
bronz.
___
___
—
4
—
—
2 2 2 i 2 i —
6 2 8 8 2 7 7 1 2
1 2 1 2 i i i 5 3 14 6 10 5 2 4 5
A verinová-Barabašová, Taťjana Borisovna (25. 6. 1950), sov. ry c h lo b ru sla řk a , ZMS. D v o jn á so b n á olym p. v ítě z k a Z O H 1976 (1000 a 3000 m) a d v a k rá t tře tí (500 a 1500 m ro v n ěž 1976). T ro jn á so b n á m i s try n ě s v ě ta 1978.
T a ť ja n a A v e rin o v á
A vilov, N ikolaj V iktoroviě (6. 8. 1948), sov, a tle t d e se tib o jař. ZMS. O lym p, v ítě z 1972 v d esetiboji, tře tí n a O H 1976, č tv r tý n a O H 1968. A zarian. A lbert Vagaršakoviě (11. 2. 1929), sov, g y m n a s ta , ZMS. T ro jn áso b n ý o ly m p . v ítě z (k ru h y n a O H 195 > a 1960, člen d ru ž stv a n a O H 1956), d ru h ý n a O H 1960 (jako člen d ru ž stv a). Č ty řn á so b n ý m is tr s v ě ta 1954 a 1958. D v o jn á so b n ý m is tr E v ro p y 1955.
B a lc k
45
B Baasová-K aiserová, Christina, zv. Stien (20. 5. 1938), h o la n d sk á ry c h lo b ru sla řk a. O lym p, v ítě z k a Z O H 1972 (3000 m ), d ru h á n a Z O H 1972 (1500 m ), d v a k rá t tře tí n a Z O H 1968 (1500 m a 3000 m ). V ytvořila d e v ě t SR. Bahamy (B aham ské společenství), člen sk á zem ě B ritsk éh o společenství n á ro d ů n a souostroví v A tla n tic k é m oceánu sev. od V elkých A n til, 204 000 oby v . — B a ham ská o ly m p ijsk á associace u z n á n a 1952. O lym p, z k ra tk a B A H . Ú č a st n a OH od 1956 do 1976. Z atím je d in ý m ú sp ě chem b ah am sk ý c h sp o rto v ců n a O H je zl. olym p. m edaile v ja c h tin k u tříd a S tar n a O H 1964 (D. K now les a C. Cooke) a bronz, v téže so u těži n a O H 1956 (D. K now les a S. F a rrin g to n ). Bahrajn (E m irá t B a h ra jn ); 260 000 oby v . — B a h ra jn sk ý O V u z n á n 1979. O lym p, z k ra tk a B R K . N a O H sp o rto v c i B a h ra jn u zatím n e sta rto v a li. Baillet-Latour, H e n ri de (1876— 1942), belgický sp o rt, fu n k c io n á ř, tř e tí p řed sed a MOV ( 1 9 2 5 - 4 2 ) , člen M OV 1 9 0 3 - 4 2 .
H e n ri de B a ille t-L a to u r
Z a k la d a te l B elgického OV. P ře d se d a org. v ý b o ru V II. O H 1920. — J a k o p řed sed a MOV p o stu p n ě o p o u ště l d e m o k ra tic k ý způsob řízení, om ezoval č in n o st MOV pouze n a řešení tec h n ick ý c h o táz e k O H a u p u stil od sv o lá v án í olym p. k o n g resů . Z a jeh o p ře d se d n ic tv í se k o n a l pouze jed en olym p. kongres (IX . v B erlíně 1930). P o n á s tu p u n a c istů k m oci p o d léh al jejich tla k u . B .-L . zem řel n a srd e č n í in fa rk t k rá tc e p o z p rá v ě o s m rti svého sy n a , b o jo v n ík a p ro ti něm . o k u p a n tů m . Bakrač, Boris (25. 3. 1912), ju g . člen MOV od 1960. P ře d se d a C h o rv atsk é fo tb alo v é unie, člen Ju g o slá v sk é h o fotbalového sv a z u , p ře d se d a C ho rv atsk éh o a J u g o s lá v ského sp o rto v n íh o sv a z u, p ře d se d a J u g o sláv sk éh o O V (1952—6 1).__ Balasová, Iolanda (12. 12. 1936), ru m . a tle tk a . D v o jn á so b n á olym p. v ítě z k a ve sk o k u do v ý šk y 1960 a 1964. D v o jn á so b n á m is try n ě E v ro p y , č trn á c tin á s o b n á d rž ite lk a S R , p rv n í žena, k te rá zdolala ve sk o k u do v ý šk y h ra n ic i 180 a 190 cm . Balcar, Jaroslav (27. 3. 1953, čs. ly ž a ř sk o k a n , MS. Č tv rtý n a v In n sb ru c k u v e sk o k u n a m ů stk u , n a v elkém m ů s tk u
V rch lab í), Z O H 1976 stře d n ím č trn á c tý .
Balck, Viktor Gustav (1844— 1928), švéd. generál, z a k lá d a jíc í člen M OV, v ý z n a m n ý re fo rm á to r a p ro p a g á to r L ingov a šv éd . sy sté m u T V , ře d ite l K rá lo v sk é h o ú s tře d n ího tělo v ý c h o v n éh o ú s ta v u v e S to c k ho lm u , z a k la d a te l tz v . n o rd ick ý c h her. Z av ed en ím s p o rtu a h e r rozbil strn u lo st švéd. sy sté m u . Člen M OV (1894— 1921), p ře d se d a org. v ý b o ru V . O H 1912 ve S tockholm u. P a tř il k n ejbližším sp o lu p ra c o v n ík ů m C oubertina. O b h a jo v al s a m o sta tn o u ú č a s t Čechů a F in ů v olym p. h n u tí p ře d 1918. r
46
B a lc z ó
Balczó, András (16. 8. 1938), m ad . m o d er ní p ě tib o ja ř. T ro jn á so b n ý olym p. v ítě z (jako člen d ru ž s tv a 1960 a 1968 a v so u těž i jed n o tliv c ů 1972), d v a k r á t d ru h ý (v so u těži je d n o tliv c ů 1968 a ja k o člen d ru ž s tv a 1972). D e v ítin á so b n ý m is tr s v ě ta 1963, 1 9 6 5 - 6 7 a 1 9 6 9 -7 0 . balkánské hry, m ezin ár. soutěže s p o rto v ců B alk á n sk é h o p o lo o stro v a (A lbánie, B u lh a rsk a , Ju g o slá v ie, R u m u n sk a , Ř e c k a a T u rec k a). V znikly z p o d n ě tu p řed sed y Ř ecké a tle tic k é federace M. R inopoulose. K o n a jí se k ažd o ro čn ě, 1930—40 a po o bnovení 1953 — 57 pouze v a tle tic e , od 1957 i v o sta tn íc h sp o rte ch . O d 1961 se k o n ají ju n io rsk é b. h ., soutěže nad ějí. V ý z n a m n ě p řisp ěly k ro zv o ji sp o rtu a ke zv ý šen í ú ro v n ě sp o rto v c ů B a lk á n ského p o lo o stro v a zejm . v olym p. sp o r tech. Ballangrud, Ivar (7. 3. 1904— 1. 6. 1969), n o rsk ý ry c h lo b ru sla ř. Č ty řn áso b n ý olym p. v ítě z (5000 m n a Z O H 1928, 500 m , 5000 m a 10 000 m n a Z O H 1936), d v a k rá t d ru h ý (10 000 m n a Z O H 1932 a 1500 m n a Z O H 1936) a jed n o u tř e tí (1500 m n a Z O H 1928). Č ty řn áso b n ý m is tr s v ě ta a E v ro p y . Balzerová-Richterová, K arin (5. 6. 1938), a tle tk a N D R . O lym p, v ítě z k a 1964 v p ře k ážk o v ém b ě h u n a 80 m , tř e tí n a O H 1972 v b ě h u n a 100 m p ře k . N ě k o lik a n á so b n á m is try n ě E v ro p y .
Barma (Socialistická re p u b lik a B a rm sk ý svaz), 31,2 m il. obyv. — B a rm sk ý OV u z n á n 1947. O lym p, z k ra tk a B IR . O H se ú č a s tn í od O H 1952 s v ý jim k o u O H 1976. — R ozvoj TV S b rz d il kolon, ú tla k . TVS říd í N á ro d n í ra d a tělesné v ý c h o v y a B a rm s k ý O V. N ej rozšířenější s p o rty a tle tik a , k o p a n á , p lav á n í, k ošíková a b o x . Bartoň, Antonín (14. 12. 1908, V ysoké n a d Jiz ero u ), čs. ly žař. N a Z O H 1932 še stý v závodě sd ru žen ém , d e sá tý v b ě h u n a 50 k m , še stn á c tý v b ě h u n a 18 k m a je d e n a d v a c á tý ve sk o k u pro stém . Bártů, Jan (16. 1. 1955, P ra h a ), čs. d e rn í p ě tib o ja ř, ZMS. N a O H 1976 v soutěži je d n o tliv c ů a d ru h ý jak o d ru ž s tv a , n a O H 1980 še stý jak o d ru ž stv a .
m o tř e tí člen člen
Baszanow ski, W aldemar (15. 8. 1935), pol. v z p ěra č. O lym p, v ítěz lehké v á h y n a O H 1964 (SR) a 1968 (SR). T ro jn á so b n ý m is tr sv ě ta , se d m n ác tin á so b n ý sv ě t. r e k o rd m an . Bayrak, Mithat (3. 3. 1929), tu re c k ý z áp a sn ík . D v o jn á so b n ý o lym p. v ítěz v ř. ř. z áp ase v e v elte ro v é v á z e n a O H 1956 a 1960. Beam on, Robert (29. 8. 1946), a tle t USA. O lym p, v ítěz ve sk o k u do d á lk y n a O H 1968 v ý k o n e m 890 cm . N a te n to n e jh o d n o tn ě jší v ý k o n O H 1968 m ěla přízn iv ý v liv n a d m o řs k á v ý šk a M exika (2200 m ).
Baranovová-K ozyrevová, Ljubov Vladi mirovna (27. 8. 1929), sov. ly ža řk a, ZMS. O lym p, v ítě z k a Z O H 1956 (běh n a 10 km ), t ř ik r á t d ru h á (šta fe ta 3 x 5 km n a Z O H 1956, 10 k m a š ta fe ta 3 x 5 km n a Z O H 1960). Č ty řn á so b n á m istry n ě s v ě ta 1954—62. Z ísk ala p ro SSSR p rv n í zl. olym p. m edaili n a Z O H .
Beaum ont, Jean Bonnin de la Bonniniěre de (13. 1. 1904), franc, člen MOV od 1951, člen e x e k u tiv y MOV 1968— 74 a 1976— 80, m ísto p ře d se d a MOV 1970— 74, člen ř a d y ko m isí MOV. P ře d se d a F ra n c o u z ského O V (1967— 71). V m lá d í v ý b o rn ý a tle t. M istr s v ě ta ve střelbě.
Barbados, čle n sk á zem ě B ritsk éh o sp o le č en stv í n á ro d ů , o stro v v M alých A n tilá c h , 250 000 oby v . — B a rb a d o sk á o ly m p ijsk á asociace u z n á n a 1955. O lym p, z k ra tk a B A R . Ú č a st n a O H 1968— 76.
Behrendt, H elm ut (1904), gen. taje m n ík O V N D R 1951 — 75. 1976 v y zn am en án b ro n z, stu p n ě m O lym pijského řá d u . Od 1923 člen a činovník dělnického sp o rtu , a k tiv n í sp o rto v ec. Z a nacism u 10 le t
47
B e lg i e
v žaláři. 1945—57 vedoucí ta je m n ík N ěm eckého tělo v ý ch o v n éh o a s p o rto v ního svazu (D T SB ).
(1925 — 42). 1905 se v B ruselu k onalo 7. z ased á n í MOV a I I I . o ly m p ijsk ý k o n gres. A n tv e rp y u sp o řá d a ly V II. O H 1920. S oučasným členem MOV je p rin c A le x a n dre de M erode (1964). Z O H se belg ičtí sp o rto v ci ú č a s tn í p ra v id e ln ě o d 1924. 1962 v zniklo je d n o tn é řízení T V S, k d y ž b y l u s ta v e n p ři B elgickém O V S vaz n á rodních sp o rto v n ích fed erací. V edle té to org. sítě e x is tu jí organizace s více sp o rty , ja k o K a to lic k á g y m n astic k á federace a D ělnická g y m n a stic k á a sp o rto v n í ú s tře d n a (CGSO). P o s tá t. linii je rozvoj TVS k o o rd in o v án Ú řa d em pro tělesnou v ý c h o v u a sp o rt p ři m in iste rstv u školství. — V B. m a jí sídlo —>■ M ezinárodní federace pozem ního h okeje (F IH ), -> M ezinárodní lu k o střele ck á federace (F IT A ), -> M ezi n á ro d n í federace vysokoškolského sp o rtu (F IS U ) aj. B . je rovněž sídlem d o k u m e n ta č n íh o a info rm ačn íh o stře d isk a —> M e zin á ro d n í ra d y p ro tělesnou v ý c h o v u a s p o rt (C IE P S ) p ři U N E S C O . - S port, zařízení jso u p om ěrně k v a litn í a p o četn á. N ejrozšířenějším i sp o rty jso u k o p an á, c y k listik a , a tle tik a a košík o v á. — 1950 u d ělen B elgickém u OV O ly m p ijsk ý p o h ár. Um ístění na OH a ZOH
R obert B eam on
OH Behrendt, W olfgang (14. 7. 1936), boxer N D R . O lym p, v ítěz b a n ta m o v é v á h y n a OH 1956. P rv n í olym p. v ítě z N D R . Beldová-Spálenská, Dana (10. 2. 1950, Ja b lo n ec n. N isou), čs. re p re z e n ta n tk a v jízdě n a san ích , MS. N a Z O H 1968 šestá, n a Z O H 1976 d e sá tá . Belgie (Belgické k rá lo v stv í); 9,8 m il. obyv. — B elgický OV u z n á n 1906. O lym p, z k rá tk a B E L . B elgičan M axim e de B ousies byl členem MOV již od 1894. B elgičtí sportovci se zú častn ili všech O H s v ý jim kou 1896 a 1904. R ozvoj belgického olym p. h n u tí n a s ta l až po 1906, k d y byl do MOV zvolen -> H e n ri de B aillet-L ato u r, pozdější tř e tí p ře d se d a MOV
1900 1908 1912 1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
zl. 5 1 2 16 3 —
M edaile stř. 6 5 1 12 7 1
—
—
—
—
2 2 2 2
2 2 — —
2
3 2 3 13 3 2 i 3 3 — —
2 1 1
—
1 2 3
— — —
1
bronz.
—
—
3 —
B e liz e
ZOH 1924 1928 1932 1936 1948 1952— 80
48
zl.
M edaile stř.
_ — — —
_ — — —
1 —
i —
bronz. 1 1
— — —
Ú č a s t n a O H 1972 (jako D A H ) a 1980. N ejro zšířen ější sp o rty k o p a n á, b o x , a tle t ik a a košíková. B eránek, Jo sef (? -—- 1960), čs. ř. ř. z á p asn ík . Š estý n a O H 1920 ve váze p é ro v é . B erceanu, G heorghe (28. 12. 1949), ru m . b o x e r. O lym p, v ítěz m uší v á h y 1972.
—
Belize, člen B ritsk éh o společenství n á ro d ů (dříve B rits k ý H o n d u ra s), 140 000 obyv. — B elizská asociace O H a h e r Comm o n w e alth u u z n á n a 1967. O lym p, z k r a t k a B IZ . Ú č a st n a O H o d 1968 do 1976 bez u m ístě n í do šestého m ísta . B eloteová, M elissa (16. 10. 1956), p la v k y ně U S A . T ro jn á so b n á olym p. v ítě z k a 1972 (100 m a 200 m z n a k a 4 x 100 m polo h o v á šta fe ta ), p á tá n a O H 1976 (200 m znak). M istry n ě s v ě ta 1973, 1972 d rž ite lk a SR . Bělousov, V ladim ír P avlovic (14. 7. 1946), sov. ly ž a ř sk o k a n , ZMS. O lym p, v ítěz Z O H 1968 n a v e lk é m m ů stk u . Je d e n z n e jlep ších sk o k a n ů koncem 60. let. B ělovová-N ovikovová, Je len a D m itrijev n a (28. 7. 1947), sov. še rm ířk a , ZM S. č t y ř n á so b n á olym p. v ítě z k a (v soutěži jedn o tliv k y ň n a O H 1968, ja k o č len k a d ru ž s tv a n a O H 1968, 1972 a 1976), jed n o u d ru h á (členka d ru ž s tv a n a O H 1980), je d n o u tř e t í (O H 1976) a je d n o u p á tá (O H 1972). S e d m in á so b n á m is try n ě sv ě ta (1969— 78). B enetka, P avel (26. 1. 1921, P ra h a ), ěs. sp o rt, g y m n a sta . N a O H 1948 se v sou těži je d n o tliv c ů v p ro stn ý c h dělil se S o to rn ík em o šesté m ísto . J a k o člen d ru ž s tv a se u m ístil ta k é šestý . B enin (B en in sk á lid o v á rep u b lik a); dříve franc, k o lo n ie D ah o m e, 2,6 m il. o b y v . — B e n in sk ý OV u z n á n 1962 (jako D ahom e jsk ý OV). O lym p, z k ra tk a B E N .
B eresdorf, J a c k (1. 1. 1899— 10. 10. 1977), b rit. veslař. T ro jn á so b n ý olym p. v ítě z (1924 skif, 1932 č ty řk a bez korm . a 1936 d v o jsk if), d v a k rá t d ru h ý (1920 sk if a 1928 osm a). Je h o otec J u liu s b y l d rž ite le m s tř. m edaile z O H 1912 ve č ty řc e s k orm idelníkem . B erkutov, A lexandr N ikolajevič (21. 5 . 1933), sov. veslař, ZMS. O lym p, v ítě ž 1956 a d ru h ý 1960 ve dvojskifu s -> Ť u k a lo v e m J . P ě tin á so b n ý m is tr E v ro p y (1956 — 59 a 1961 vždy s Ť u k alo v e m ). B erliouxová, M onique (22. 12. 1925), fra n c, p lav k y n ě , ře d ite lk a MOV (od 1971), d řív e ře d ite lk a pro tisk a z p ra v o d a jstv í M O V (1967— 71). J e jí v liv v a d m in is tra tiv ě MOV je velm i silný. N ap sala řa d u k n ih s olym p. tem a tik o u . N a O H 1948 se p ro b o jo v a la do sem ifinále. Č ty řicetin áso b n á re k o rd m a n k a F ra n c ie v p lav á n í. B erm udy, člen B ritsk éh o společenství n á ro d ů , so u o stro v í A tlan tsk é h o oceánu z á p . o d U SA ; 50 000 obyv. — B e rm u d sk á o ly m p ijsk á asociace u z n á n a 1936. O lym p, z k r a tk a B E R . Ú č a st n a O H 1936— 76. N a O H 1976 získ al b o x e r C. H ill bronz, m ed aili. b ezm otorové lé tá n í, p la c h ta řs tv í, lé tá n í n a leta d le c h těžších v z d u ch u bez ja k é h o k o liv m o torového p o h o n u (větroně). 3 d is cip lín y b. 1. b y ly zařa ze n y n a p rogram O H 1936 ja k o u k á z k o v ý sp o rt: 1. letecká a k ro b ac ie a p řis tá n í 9 něm . p ilo tů , 2. s t a r t pom ocí n a v ijá k u , 3. u k á zk o v ý le t 14 z ú ča stn ě n ý c h zem í. J m é n a a počet ú č a s tn ík ů a jejich u m ístě n í oficiální z p rá
b ia tlo n
49
v a org. v ý b o ru n e u v ád í. — M imo program OH se u skutečnily i lety m oto ro v ý ch letadel (hvězdicový le t do B e rlín a a le teck á akrobacie). P odle ú d a jů se v h v ě zd i covém letu n a 1. m ístě um ístili štk p t. F u k sa a k p t. P o lm a, v letecké a krobacii se na 2. m ístě um ístil por. P e tr Široký, na 3. m ístě por. F r. N o v á k z Č eskoslo venska. — N a O H 1936 b y la u d ělen a cen a za b. 1. Š v ý caru H e rm a n n u Sch re i bérovi za přelet Alp n a větroni.
biatlon, m oderní zim ní d v o jb o j, zařazen do program u Z O H 1960. S k lá d á se z b ěh u na lyžích n a 20 km a ze stře lb y z m alorá žk y (do 1978 v elkorážní tercovnice) n a čty řech sta n o v ištíc h (na 3., 8., 13. a 18. k m ). D nes se střílí n a v z d ále n o st 150 m
(v sto je 2 k rá t po 5 ra n á c h do terč e s v n itřn ím p rů m ě re m k ru h u 25 cm a vn ějším 35 cm a vleže 2 k rá t do terče s v n itřn ím p rů m ě re m k ru h u 12,5 cm a vn ějším 35 cm ). C elkový p o č et v ý stře lů je 20 (po 5 n a k ažd ém sta n o v iš ti). Za zásah vnějšíh o k ru h u se p řip o č ítá v á k v ý sled k u 1 tr e s tn á m in u ta , za stře lu zcela m im o te rč 2 tre s tn é m in u ty . S ta rtu je se v m in u to v ý c h in te rv a le ch . Z a s t á t m ohou s ta rto v a t m ax. 3 z ávodníci. — Od 1968 soutěží n a Z O H ta k é š ta fe ty 4 x 7,5 km . K a ž d ý člen š ta fe ty m á n a 2 sta n o v ištíc h po 8 v ý stře le c h n a 5 terč ů . Z a každou stře lu vedle se p ro d lu žu je b ě h o 200 m . Z a s t á t s ta rtu je pouze 1 š ta fe ta . — 79. z a sed án í MOV v P ra z e 1977 schválilo z a řa d it n a p ro g ra m Z O H i b. jed n o tliv c ů n a 10 km (od 1980). — B. n a h ra d il u k á zk o v é soutěže pod o b n éh o c h a ra k te ru (např. soutěže v o jen sk ý ch hlídek nebo zim ního m o d ern íh o p ě tib o je) z p ředcházejících Z O H . O lym p, soutěže v b. o rganizuje -> M ezinárodní unie m oderního p ě tib o je a b ia tlo n u (U IP M B ).
Olympijští
n u
Bianchetto, Sergio (16. 2. 1939), ita l. c y k lista. D v o jn á so b n ý olym p. v ítěz v t a n demech 1960 (s G iuseppem B eghettem ) a 1964 (s A ngelem D a m ia n e m ), d ru h ý ve sp rin tu n a O H 1960. D v o jn á so b n ý m istr sv ě ta ve s p rin tu 1961 a 1962.
vítězové
v b ia 11
Je d n o tliv ci 20 km 1924— 1956 nezařazeno 1960 K las L esta n d e r 1964 V ladim ír M elanin 1968 M agnar Solberg 1972 M agnar Solberg 1976 N ikolaj K ruglov 1980 A n a to lij A ljab je v
SW E URS NOR NOR URS URS
1:13:21,6 1:20:26,8 1:13:54,9 1:15:55,5 1:14:12,26 1:08:16,31
GDR
21:10,69
Je d n o tliv ci 10 km 1924— 1976 nezařazeno 1980 F ra n k U llrich Š ta feta 4 x 7 ,5 km 1924— 1964 nezařazeno 1968 URS (A lexandr T ichonov, N ikolaj P u z a n o v , V ik to r M am atov, V ladim ír G undarcev)
2:13:02,4
b ib lio g r a fie o ly m p ij s k á
1972 1976 1980
50
URS 1:51:44,92 (A lex an d r T ich o n o v , R in n a t Safin, Iv a n B jak o v , V ik to r M am atov) URS 1:57:55,64 (A lex an d r T ichonov, A le x an d r Je liz a ro v , Iv a n B jak o v , N ikolaj K ruglov) URS ' 1:34:03,27 (V lad im ir A lik in , V ik to r T ichonov, V la d im ir B a rn ašo v , A nato lij A ljabjev)
bibliografie o lym pijská, lite ra tu ra k d ě jin á m a n tic k ý c h a n o v o d o b ý ch O H . U v á d ím e z ák la d n í titu ly p u b lik o v a n ý c h p ra m e n u a k n ižn í lite ra tu ry (-> též č a sopisy olym pijské). 1. B ibliografie a n tic k ý ch OH B en g tso n , H .: D ie O lym pischen Spiele in d e r A n tik e. Z iiric h -S tu ttg a rt 1972; B e ric h te u b e r d ie A u sg rab u n g en in O ly m p ia 1.— I X ., B erlín 1937— 1967; B lo u et, A. a k o l.: E x p é d e tio n scientifique d e M orée. P a ris 1831— 1838; B lú m el, C.: S p o rt d e r H ellenen. B erlin 1936; B uschor, E .— H a m a n n , R .: D ie S k u lp tu re n des Z eu stem p el in O lym pia. M ar b u rg 1924; C ondorelli, C.: Le a n tic h i O lim piadi e gli O lim pionici della M agna G recia. K ata n ie 1964; C u rtiu s, E .— A dler, F . : O ly m p ia, die E rgebnisso d e r vom D e u tsc h en R eich v e ra n s ta lte te n A u sg rab u n g en I . — V. B erlín 1890— 1897; D iem , C.: O ly m p iad en 776 v. Chr. bis 1964. E in e G eschichte des S ports. 3. v y d . S tu ttg a r t 1964; D ó rp fe ld , W .: A lt-O ly m p ia I . — I I . B erlín 1935; D rees, L .: D er U rsp ru n g d e r olym pischen Spiele. S c h o rn d o rf bei S tu ttg a r t 1962; D rees, L .: O ly m p ia, G ó tter, K ú n s tle r u n d A th le te n , S t u ttg a r t 1967; E b e rt, J . a kol.: O lym pia v o n d e n Anfán g en bis zu C o u b e rtin . L eipzig K o e h ler — A m elang 1980; F in ley , M. I . —P le k e t, H . W .: T he O ly m pic G am es th e first T h o u san d Y ears. L ondon 1976; F o tin o s, S.: O lym pic. A brégé h isto riq u e e t quido archeólogique. A thenes 1966;
G a rd in er, E . N .: A th letics o f th e A n c ien t W orld. 5. v y d . O xford 1971; G a rd in er, E . N .: G reek A th letic S ports a n d F e stiv als. O xford 1910; G a rd in er, E . N . : O lym pia. I t s h isto ry a n d rem ain s. O xford 1925; G u th , J . : H ry olym pické za sta ro v ě k u a za dob n ejn o v ějších . P ra h a 1896; H a rris, H . A .: G reek A th lete s a n d A th le tics. L o n d o n 1971; H ege, W .— R o d o n w ald t, G .: O lym pia. B e rlin 1937; H e rm a n n , H . V .: O lym pia, H eilig tu m u n d W e ttk a m p fs ta tte , M unchon 1972; H y d e , W . W .: O lym pic V ic to r M onum ents a n d G reek A th letic A rt. W ashington 1921. J ú th n e r , J . : U b e r A n tik a T u rn g erá th e . W ien 1896; J u th n e r , J . : P h ilo stra to s úbor G y m n astik . L eipzig 1909; K a ra g h io rg a , T h . G .: A ncienne O lym pie. A th é n es 1975; K o n tis, J . D .: T o ieron tis O lym pias. A th e n ai 1958; M allw itz, A .: O lym pia u n d seine B a u te n . M unchen 1972; M ezo, F .: G eschichte dor O lym pischen Spiele. M unehen 1930; M o re tti, L .: O lim pionikai, i v in cito ri negli a n tic h i agoni olim pici. R om 1957; * O livová, V .: L idé a hry , H isto rick á g e neze sp o rtu . O lym pia, P ra h a 1979; P a u sa n ia s: C esta po fte c k u I .— I I . P ra h a 1973, p ře k la d H . B usinské; P in d a ro s: O lym pijské zpěvy. P ra h a 1968, p řeklad J . Sprincla; R u d o lp h , W .: O lym pisclie Spiele in d e r A ntiko, L eipzig— J e n a —B erlín 1975; * S ábl, V .: H rd in o v é a n tic k ý ch olym piád.
51
O lym pijské p říb ě h y a pověsti. P ra h a 1968; Sábl, V.: Od O lym pic k Ř ím u 1960. P ra h a 1960; Scheiner, J . E .: C vičení těle sn á ve sta ré m věku. P ra h a 1891; Schobel, H .: O lym pia u n d seine Spiele. 2. v yd. B erlín — L eipzig 1967; S tieb itz, F . : A n tick ý tělo cv ik a sp o rt. P ra h a 1937; T yrš, M.: H o d o lym pický. P ra h a 1968; Y alouris, N .: O lym pia, A ltis u n d M useum . Mime h e n 1972; Y alouris, N. a kol.: T he O lym pic G am es. A thens 1976; Z am arovský, V .: V zkriesenie O lym pic. B ra tisla v a 1978; Ziehen, L .: O lym pia. P a u ly — W issow a, R ealencyclopádie, X V I I ,2 (1937), sl. 2.520— 2.536; X V I I I (1939) sl. 1— 71; 2. Bibliografie novodobých OH 2a. O f i c i á l n í zprávy z j e d notlivých olym pijských her v y d á v a n é o r g a n i z a č ními výbory: Les Je u x O lym piques de 1896, A thěnesP aris, D . Ch. B eck —H . le Soudier; Lucas, C harles J . P .: T h e O lym pic G am es, St. L ouis 1904. S t. L ouis, W oodw ard a n d T ie rm an n P rin tin g Co.; Cook, T. A.: T he F o u rth O lym piad being th e O fficial R e p o rt o f th e O lym pic G am es o f 1908. L on d o n , B ritish O lym pic Council b. d.; The O lym pic G am es, S tockholm 1912. S tockholm , C om ité O lym pique Suédois; R a p p o rt Officiel des J e u x de la V II erne O lym piádě, A nvers 1920 (v ČSSR pouze kopie strojopisu); Les Je u x de la V lI I e O lym piádě, P a ris 1924. R a p p o rt Officiel, P a ris, L ibraire de France; IX e O lym piádě. R a p p o rt Officiel des J e u x de la IX e O lym piádě, A m ste rd am 1928. A m sterd am , C om ité O lym pique H ollandais 1931; The G am es o f th e X th O lym piad, Los A ngeles 1932. O fficial R e p o rt O rganizing C om itee, Los A ngeles, USA 1933;
b ib lio g r a fie o ly m p ij s k á
X I. O lym piádě, B erlin 1936. A m tlich er B erich t, I. —I I . B erlin, O rg a n isa tio n s K o m itee fiir X I. O lym piádě, 1937; T he O fficial R e p o rt o f th e O rganising C om m ittee for th e X IV . O lym piad. L o ndon, O rganising C om m ittee for th e X IV . O ly m p iad 1951; X V e O lym piádě, H e lsin k u 1952. R a p p o rt d u C om ité O rg a n isa te u r des J e u x . H elsinki, E d . W . S o derstrom O sak eyhtio; X V Ie O lym piádě, M elbourne 1956. R a p p o rt d u C om ité O rg a n isa te u r des J e u x ; T he G am es o f th e X V II O ly m p iad , R om e 1960. T h e Official R e p o rt o f th e O rganising C om m ittee. R om e I —II.; T he G am es o f th e X V I I I O ly m p iad , T okyo 1964. T he O fficial R e p o rt o f th e O rganising C om m ittee, T okyo; T he G am es o f th e X I X O lym piad, M exico 1968. T he O fficial R e p o rt o f th e O rganising, Mexico; D ie Spiele. Le ra p p o rt officiel d u C om ité O rg a n iza te u r de J e u x de la X X e O lym piádě M unich 1 9 7 2 ,1.— I I I . S p o rt M iinchen; M ontréal 1976. J e u x de la X X Ie O lym p iád ě M ontréal 1976. R a p p o rt offfciel I .— I I I . O tta w a , C O JO 1976, 1978 C ham onix 1924 — je so u č á stí oficiální z p rá v y z letn ích OH; S aint-M oritz 1928. R a p p o rt d u C om ité O lym pique Suisse. L au san n e , Im p rim erie d u L ém an; L ake P la c id 1932. R a p p o rt d u C om ité O lym pique des E ta ts-U n is. N ew Y o rk . IV . O lym pische W in te rsp iele 1936, G arm isc h -P a rte n k irc h e n 6. bis 16. F e b ru a r. A m tlich er B e ric h t. B erlin, O rganisa tio n sk o m ite e fiir IV . O lym pische W interspiele 1936; V orb ereitu n g en zu den V. O lym pischen W in tersp ielen 1940, G a rm iseh -P arten kirch en . A m tlic h er B e ric h t. B erlin , O rg a n isa tio n sk o m ite e fiir die V. O lym pischen W in tersp iele 1940; S ain t-M o ritz 1948. R a p p o rt d u C om ité O lym pique Suisse; Oslo 1952. R a p p o rt d u C om ité O rg a n isa te u r des J e u x c/o le C om ité O lym pique N orvégien;
52
b ib lio g r a fie o ly m p ij s k á
V I I G iocchi O lim pici In v e rn a li — V II O lym pic W in te r G am es, C o rtin a d ’A m pezzo 1956. R a p p o rto ufficiale. Official R e p o rt. R om a; O fficial F in a l R e su lt V I I I O lym pic W in te r G am es, S q u aw V alley. C alifor n ia , F e b ru a ry 1960; O ffizieller B e ric h t d e r IX . O lym pischen W in tersp iele, In n sb ru c k 1964, R e d . F. W olfgang u. B. N e u m an n , W ienM únchen, ó ste rre ic h ise h e r B undesverlag fu r U n te rric h t, W issen sch aft und K u n s t 1967; X é m es J e u x O lym piques d ’H iv e r-X th W in te r O lym pic G am es. R a p p o rt Officiel-O fficial R e p o rt. C om ité d ’Organ isa tio n des X erns J e u x O lym piques d ’H iv e r 1969; T h e X I . O lym pic W in te r G am es — Les X I J e u x O lym piques d ’H iv e r, S apporo. O fficial R e p o rt — R a p p o rt Officiel. S a p p o ro , L e C om ité d ’O rganisation d e s X lě m e s J e u x O lym piques d ’H iv e r 1973; 2b. P u b l i k o v a n é p r a m e n y : C o u b e rtin , P . de: L T d ée O lym pique. L a u s a n n e -S tu ttg a rt, C arl-D iem -Instit u t 1965; C o u b ertin , P . de: O lym pijské p am ěti. P ra h a , O lym pia 1977; C o u b e rtin , P . d e: U n e C am pagne de vingte t-u n Ans. P a ris 1908; D iem , C.: O lym pische F lam m e. D as B uch v o n S p o rt I —I I I . B erlin, D . A rchiv V erlag 1942—44; D ie m , C.: L T d é e o lym pique. L ausanneS tu ttg a r t, C a rl-D ie m -In s titu t 1966; D o k u m e n te z u r F rů h g e se h ich te d e r Olym pisehen Spiele. K o ln , C arl-D iem -In s ti t u t 1970; G u th -J a rk o v s k ý , J . S t.: P a m ě ti I I . P a m ěti oly m p ijsk é (1894— 1918). P ra h a , H e jd a a T u ček 1929; G u th -J a rk o v s k ý , J . S t.: P o sled n í p a m ě ti o ly m p ijsk é. V yd. v čas. S ta r v letech 1 9 3 6 -3 8 ; G u th -J a rk o v s k ý , J . S t.: V ývoj českého olym pism u. P ie rre de C oubertin. P ra h a , K n ih o v n a N ové tělesné v ý c h o v y , sv.33, 1938;
G u th , J . : H ry olym pické za sta ro v ěk u a za dob n ejnovějších. P ra h a , B ačkovsk ý 1896; O lym pijské h n u tí. P ra h a , Ú V ČSTV — O lym pia 1976 (olym pijské řády); P ra g u e 1925 — V a rn a 1973. Le sp o rt p o u r u n m onde do paix. P ra h a , O lym pia 1973; P ro cěs-v erb al d u C ongrěs O lym pique T echnique de P ra g u e 1925. P ra h a , ČSOV 1925; P rv n í o ly m p ijsk ý m ezinárodní kongres pedagogický v P ra z e 1925. P ra h a , ČSOV 1925; D e sá tý o ly m p ijsk ý kongres ve V arně 1973. P ra h a , O lym pia 1975; R eg lem en ts des C ongrěs O lym piques q u i o n t eu lieu de 1894— 1930. Sofia, C om ité O lym pique B ulgare 1970; S ta n o v y ČSOV 1919, 1924, 1926. 1934. 2c. L i t e r a t u r a : A ndersen, P . C H .: O ly m piaboken. Oslo 1951; A lexejev, R . R .: M eždunarodnoje olimpijsk o je dviženije. M oskva, FiS 1966; B erlioux, M.: O lym pica. D ’O lym pie á Me xico. P a ris 1968; B lan d , E .: O lym pic S to ry . L ondon 1948; B o sák , E . a kol.: S tru č n ý přehled vývoje sp o rto v n ích o d v ě tv í v Československu I. —I I I . P ra h a , O lym pia 1969—72; B oulogne, Y . P .: L a vie e t 1’oevre pédagogique de P ie rre de C oubertin. M ontreal, E d . L em éac 1975; C oote, J . : H isto ry o f th e O lym pics in P ic tu re s. L ondon, T. S tacey L td ., 1972; D iem , C.: E w iges O lym pia, M inden, V erlag A. L u tz e y e r 1948; E ich el, W .: D ie E n ts te h u n g des m odernen O lym pism us. B erlin, H um bold. U niv. P ád. D iss. 1954; E y q u e m , M. T .: P ie rre de C o u b ertin , L ’épopée olym pique. P a ris, C alm annL évy 1966; F ié b elk o rn , J . —W estp h a l, H .: D ie O ly m pischen Spiele v o n A th e n bis M éxicoS ta d t, B erlin , S p o rtv e rla g 1969; G illet, B .: H isto ire d u sp o rt. P a ris, P resses u n iv ersita ire de F ra n c e 1965;
53
H istória olym pijských hier. B ra tisla v a , S port 1957; C havin, B .: V sjo ob o lim pijskich igrach. M oskva, FiS 1974; C havin, B. —L u k ašin , J . : B ělyje olim piady. M oskva, FiS 1960; Ja h n c k e, K . H .: G egen d e n M issbraucli der O lym pischen Id e e 1936. S p o rtlern im a n tifa sc h ist. W id e rsta n d . F ra n k furt/M ., R b derberg-V erlag 1972; K illanin, M. —R o d d a , J . : T h e O lym pic Gam es. 80 Y ears o f P eople, E v e n ts and R ecords. N ew Y o rk , M acm illan P u b lishing Co. 1976; Kóssl, J . : A ntologie k d ě jin á m o ly m p ij ského h n u tí. P ra h a , S P N 1977 (skripta); Kóssl, J . : D ě jin y československého o ly m pijského h n u tí. P ra h a , O ly m p ia 1977; K rá tk ý , F r.: O lym pijské h ry a n tic k é a m oderní. P ra h a , Čs. společnost pro šíření politick ý ch a vědeckých znalostí 1960; K routil, F r.: Z a rozvoj a m írové poslání olvm pijských her. S tu d ijn í m a te riá ly . P ra h a , ST N 1963; K ršák, P .: Od O lym pie po M éxico. B ra tislav a, O bzor 1968; K ršák, P .: N ovověké olym p iád y . B ra tisla v a , S port 1979; K ruger, A .: D ie O lym pischen Spiele 1936 und die W eltm ein u n g . Ih re aussenpolitik B ed eu tu n g . B erlin-M unchenF ra n k fu rt, B a rte ls-W ern itz 1972; L jubom irov, N . I.: O t Afin do R im a . M oskva, FiS 1960; L jubom irov, N. I.: S ovetskij sp o rt i olim pijskoje dviženije. M oskva, FiS 1967; L enk, H .: W e rte , Ziele, W irk lich k e it der m odernen O lym pischen Spiele. S chorndorf bei S tu ttg a rt, V erlag K . H ofm ann 1972; M ayer, O.: Á tra v e rs les a n n e a u x olym piques. G enéve, C ailler 1960; Messerli, F . M.: H isto ire des S p o rt e t rO ly m p ism e. L au san n e , L ’in s titu t olym pique P ie rre de C ou b ertin 1950; M lodzikow ski, G .: 20 olym piad e ry now ožytnej. W arszaw a, S p o rt i tu ry s ty k a 1973;
b ib lio g r a fie o ly m p ij s k á
N ovoskolcev, A. N .: P y la ju ščije e s ta fe ty . M oskva, F iS 1976; R o m an o v , A. O .: S o v rem en n y je p ro b lé m y m eždunarodnogo olim pijskogo dviženija. M oskva, FiS 1963; Sábl, V .: Od O lym pie k Ř ím u 1960. P ra h a , ST N 1960; Savin, V. I.: V čera, seg o d ň a i z a v tra M eždunarodnogo olim pijskogo kom itě ta . M oskva, F iS 1967; S enay, A. —H e rv e t, R .: M onsier de C ou b e rtin . P a ris 1960; S cherer, K . A .: D e r M án n ero rd en . L im p e rt 1974; Schóbel, H .: T h e four d im ensions o f A very B ru n d ag e. L eipzig 1968; S m o tlach a, F r . : O lym pijské h ry , P ra h a 1938; Sobolev, P . —K a lin in , N .: O lim pijskije igry. M oskva, F iS 1955; U llrich, K .: O lym pische Spiele, B e rlin , S p o rtv e rla g 1975; U m m inger, W .: D ie O lym pischen Spiele der N euzeit v o n A th e n bis M unchen. D o rtm u n d , O lym pischer S p o rtv e rla g 1969; W im m er, M.: B a u te n d e r O lym pischen Spiele. L eipzig 1975. 2d. E n c y k l o p e d i c k é a statistické práce K am p er, E .: E n zy k lo p ad ie der O ly m pischen Spiele. H a se n b e rg -D o rtm u n d 1972; K a m p er, E .: L ex ikon d e r O lym pischen W interspiele. S tu ttg a r t, U n io n V erlag 1964; K a m p er, E .: L ex ik o n d e r 12 000 O ly m pionikem G raz, L ey k a m -V erla g 1975; K lír, M.: Č eskoslovenští sp o rto v c i n a olym pijských h rách . R u k o p is 1972; M O K i m e ž d u n a ro d n y je sp o rtiv n y je o b jed in ě n ija . F iS , M oskva 1979; O lim p ijsk a ja e n cik lo p ed ija. S o v e tsk a ja e n cik lo p e d ija , M oskva 1980; O lim pijskije igry. M alenkaja e n cik lo p e dija. M oskva. S o v e tsk a ja encik lo p ed ija 1970; S ábl, V .: Ú č a st čs. sp o rto v c ů n a o ly m p ij ských h rá c h 1900— 1968. R u k o p is 1968;
54
B ik é la s
Sokol, J . : O lym pijské h ry n o vověku. V ýsledky. P ra h a , O lym pia 1974; V sjo o sp o rtě. I .— I I I . F iS , M oskva 1976
oly m p . v ítě z k a 1948 (100 m , 200 m , 80 m p ře k . a š ta fe ta 4 x 100 m ). P ě tin á so b n á m is try n ě E v ro p y 1946— 50, d v a n áe tin á so b n á d rž ite lk a SR .
B ikélas, D em etrius, řec. V ikélas (18.35 až 1908), řeck ý spisovatel, z ak lá d ající člen MOV a jeho p rv n í p ře d se d a (1894—96). Měl velké z áslu h y o u sk u te čn ě n í I. O H 1896 v A ténách. 1897 se v zd al členství v M OV, a b y se m ohl v ě n o v a t pedagogické práci. U siloval o získání O H trv a le pro A té n y . To vedlo v pozdějších letech k ro z lad ěn í m ezi ním a C o u b ertin em , k te rý p ro sazo v al nek o m p ro m isn ě stříd á n í m ísta OH. B ikila, A bebe (7. 8. 1 9 3 2 - 2 5 . 10. 1973), e tio p sk ý a tle t. D v o jn á so b n ý olym p. vítěz m a ra tó n u 1960 a 1964. J e h o p rv n í v í tě z s tv í bylo sym bolem n á s tu p u sv o b o d n é h o a fr. sp o rtu n a O H . Z em řel n a n á sledky a u to h a v á rie .
F ra n c in a B la n k e rso v á -K o e n o v á
Bleibtreyová, Ethelda (27. 2. 1902), p la v k y n ě U SA . T ro jn á so b n á olym p. v ítě z k a 1920 (100 m , 300 m a 4 x 100 m v. zp.). V y tv o řila tři SR.
B ím , Jaroslav (12. 1. 1931, K y jo v ), čs. g y m n a sta , MS. š e s tý ve cvičení n a k o n i n a šíř n a O H 1956 a d v a k rá t č tv rtý ja k o člen d ru ž stv a n a O H 1956 a 1960.
Blonay, Godefroy de (1869— 1937), švýc. člen MOV 1899— 1937, blízký sp o lu p ra covník C oubertina, z ak la d atel Š v ý c a r ského O V (spolu M esserlim F .). Po p řesídlení MOV do L ausanne 1915 se jeh o podíl n a č innosti MOV ještě zvýšil. S jeho pom ocí bylo v L ausanne zřízeno —>• o lym pijské m u zeu m a olym p. archív. N a p o č á tk u 1. sv ě t. v á lk y převzal m ístop ře d se d n ic tv í MOV a byl ta k p rvním a do 1931 p ra k tic k y jed in ý m m ísto p ře d sedou. Po dem isi C o u b ertin a n a p ře d se d n ictv í MOV 1925 došlo m ezi nim i k rozkolu. B. v y č íta l C oubertinovi, že pro své pedagogické sn a h y zrazuje olym p. h n u tí.
Bjedovová, Djurdjica (5. 4. 1947), jug. p la v k y n ě . O lym p, v ítě z k a n a 100 m p rsa a d ru h á n a 200 m p rsa n a O H 1968.
Bóbis,G yula (1909— 1972), m ad . zápasník vol. sty lu . O lym p, v ítěz v těžké vázo 1948. S tříb rn ý n a m is tr , s v ě ta 1950.
Blankersová-K oenová, Francina (26. 4. 1918), h o la n d sk á a tle tk a . Č ty řn áso b n á
bobový sport, ry c h lo stn í závod n a sp e ciá ln ě u p ra v en ý c h řid ite ln ý c h saních
A b eb e B ik ila
b o b o v ý sp o r t
55
— bobech (vybavenýcli v o lan te m a b rz dou) a n a speciálně p řip rav e n é ledové dráze. D élka olym p. bobové d rá h y , p ře výšení a p o čet z atá če k není pevně určen (délka se p o h y b o v ala m ezi 1465— 2366 m , převýšení m ezi 120—228 m a p o č et z a táček m ezi 11 — 26). D osahuje se ry ch lo sti vyšší než 100 k m /h o d . — B. s. je n a program u ZOH od 1924, k d y se soutěžilo n a čtyřbobech, n a Z O H 1928 n a pětibobech a od 1932 n a d voj bobech a č ty řb o bech. N a Ví l í . Z O H ve S quaw V alley se v b. s. nozávodilo, n e b o ť n e b y la v y b u Olympijští
vítězové
d o v á n a d rá h a . V zhledem k v y so k ý m n á k la d ů m n a v ý s ta v b u bobové d rá h y se u v a ž u je o v y řa ze n í b. s. z p ro g ra m u Z O H . Od 1988 b u d e pouze v ý b ě ro v ý m sp o rte m . — D v o jb o b y m o h o u b ý t m ax. 2.7 m dlouhé, h m o tn o s t m ax . 165 kg, přičem ž p o sá d k a nesm í v á žit víc než 210 kg. C ty řb o b y m ají ta to k rité ria : 3.8 m - 230 k g - 400 kg. V každé d is ciplíně m o h o u n a Z O H s ta r to v a t 2 b o b y z jed n é zem ě. — O lym p, bobové soutěže org an izu je a říd í -> M ezinárodní federace b o b ů a to b o g an u (F IB T ).
v bobovém
sportu
Č tyřsedadlové boby 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
1924 1932 1936
S U I I. 5:45,54 (E d u a rd S cherer, A lfred N ev eu , A lfred S ch láp p i, H ein rich Schláppi) USA I I . (pětibob) , 3:20,5 (W illiam F isko, Clifford G ray , N io n T ocker, C harles M ason, R ic h a rd P arke) USA I. ' 7:53,68 (W illiam F iske, E d w a rd E a g a n , Clifford G ray , J a v O ’B rien) S U III. ‘ 5:19,85 (P ierre M ussy, A rnold G a rtm a n n , C harles B ou v ier, Jo s e p h Beerli) USA I I . ' 5:20,1 (F ran cis T yler, P a tric k M a rtin , W illiam d ’A m ico, E d w a rd R im kus) GER ^ 5:07,84 (A ndreas O stler, F rie d ric h K u h n , L orenz N ieberl, F ra n z K em ser) SU I I. 5:10,44 (F ra n z K a p u s, G o ttfrie d D iener, R o b e rt A lt, H e in ric h A ngst) nezařazen o CAN I. 4:14,46 (V ictor E m e ry , P e te r K irb y , D ouglas A n ak in , J o h n E m ery) IT A I. * 2:17,39 (E ugenio M onti, L uciano de P ao lis, R o b e rto Z andonella, M ario A rm ano) SU I I. 4:43,07 (Je a n W icki, E d y H ubacher, H a n s L euten eg g er, W ern e r Cam ichel) G D R I. 3:40,43 (M einhard N ehm er, Jo c h e n B ab o k , B e rn h a rd G erm eshausen, B e rn h a rd L ehm ann) G D R I. 3:59,92 (M einhard N ehm er, B ogdan M usiol, B e rn h ard G erm eshausen, H a n s-J u rg e n G erhard) 1928 nezařazeno USA I. 8:14,74 (J. H u b e rt S tevens, C urtis P. S tevens) USA I. 5:29,29 (Tvan B row n, A lan W ashbond)
56
B obrov
D vousedadlové bohy 1948 1952 1950 1960 1964 1968 1972 1976 1980
SU1 II. (Felix E n d ric h , F rie d ric h W aller) G E R I. (A ndreas O stle r, L orenz N ieberl) IT A I. (L am b e rto D alla C osta, G iacom o C onti) nezařazen o G B R I. (A n th o n y N ash , R o b in D ixon) IT A I. (E ugenio M onti, L u cian o de Paolis) G E R 11. (W olfgang Z im m erer, P e te r U tzsch n eid er) G D R 11. (M einhard N ehm er, B e rn h a rd G errn esh au sen ) S U I 11. (E rich S ch arer, J o s e f Benz)
B obrov, Vsevolod M ichajlovič (1. 12. 1922-— 1. 7. 1979), sov. fo tb a lista a h o k e jis ta , ZMS. O lym p. v ítě z v led n ím hokeji (jako člen m u ž s tv a SSSR) n a Z O H 1956. V h isto rii s p o rtu je d in ý ú č a s tn ík O H , k te rý byl k a p itá n e m fo tb alo v é h o (1952) i h okejového m u žstv a . D v o jn á so b n ý m is tr s v ě ta (1954 a 1956), tro jn á so b n ý m is tr E v ro p y (1954— 56). B očarovová, N ina A ntonovna (24. 9. 1924), sov. sp o rt, g y m n a s tk a , ZMS. D v o jn á so b n á olym p. v ítě z k a 1952 (k la d in a a člen k a d ru ž stv a ) a d v a k r á t d ru h á (osm iboj je d n o tliv k y ň a společná p ro s tn á d ru ž ste v n a O H 1952). D v o jn á so b n á m istry n ě s v ě ta (1954). Bogdanov, A natolij Ivan o v ic (1. 1. 1921), sov. střelec, ZMS. D v o jn á so b n ý o ly m p . v ítě z (velkorážní terč o v n ice n a O H 1952 a m alo rá ž k a tř i polohy n a O H 1956). D e se tin á so b n ý m is tr s v ě ta (1954). T řin á c tin á so b n ý m is tr Ev ro p y (1955 a 1959). T ro jn á so b n ý sv ě t. re k o rd m a n ve stře lb ě v e lk o rá žn í terč o v n icí (1954— 55 a 1959). B ogdanovskij, F jo d o r Fjodorovič (16. 4. 1930), sov. vzp ěrač, ZMS, zasloužilý t r e
5:29,2 5:24,54 5:30,14
4:21,90 4:41,54 4:57,07 3:44,42 4:09,86
n é r SSSR . O lym p, v ítěz ve stře d n í váze 1956. N ěk o lik an áso b n ý m is tr E v ro p y a SSSR . P ě tk r á t d ru h ý n a m istr, sv ě ta. U sta v il 7 SR. B ojarskichová, K lavdija Sergejevna (11. 11. 1939), sov. ly ž a řk a , ZMS. T ro jn á so b n á olym p. v ítě z k a Z O H 1964 (běh n a 5 km a 10 k m a š ta fe ta 3 X 5 km ). D v o jn á so b n á m istry n ě s v ě ta (1966). B olanaki, A ngelo (J877 1963), R e k žijící v A lex an d rii (E g y p t), 1910—33 člen MOV za E g y p t, 1933—63 člen MOV za Ř ecko. J ed in ý člen MOV, k te rý z a s tu p o val d v a různé s tá ty . Zasloužil se o rozvoj eg y p tsk éh o sp o rtu . O rganizoval p říp ra v u -> afric k ý ch h e r 1927, k teré se však n e u sk u teč n ily . Po to m to n e zd a ru se vzdal z astu p o v á n í E g y p ta a sta l se čle nem MOV za Ř ecko. B yl členem MOV 53 let. B oland, Jo h n P ius (1870 - 1958), irský te n ista , s ta rtu jíc í n a O H 1896 za V elkou B ritá n ii. D v o jn á so b n ý olym p. v ítěz — d v o u h ra a č ty řh ra m u žů (s N ěm cem F rie d ric h e m A dolphem T raunem ).
57
Bolívarovy hry, ob lastn í h ry v J iž n í Am erice pod p a tro n á te m MOV. N esou jm éno revolučního vůdce jih o a m er. lidu Sim ona B olívara. I. B. h. se ko n aly 1938 v Bogotě (K olum bia), poslední V I I I . 1977 v L a P a z (Bolívie).
B o s á k o v á - H la v á č k o v á
1976 (100 m a 4 x 100 m ). P rv n í e v r. sp rin te r, k te rý n a O H v obou k rá tk ý c h tra tíc h po razil sp o rto v ce U SA . Č ty řn á sob n ý m is tr E v ro p y (1969, 1971 a Í974). S ed m in áso b n ý h a lo v ý m is tr E v ro p ' ( 1 9 7 0 - 7 2 a 1 9 7 4 -7 7 ).
Bolívie (B olivijská re p u b lik a ), 5,6 mil. obyv. — B o liv ijsk ý OV v zn ik l 17. 6. 1932, u zn án 1936. O lym p, z k ra tk a B O L . B. se z ú ča stn ila O H 1936, 1964, 1968, 1972 a 1976, Z O H 1956 a 1980. Ž ád n ý sportovec se n e u m ístil do šestého m ísta. — S p o rt říd í S tá tn í sp o rto v n í v ý b o r. N ejrozšířenější sp o rty k o p a n á, košíková, box, odb íjen á a b a sk ick á pelota. Bolotnikov, Pjotr Grigorjevič (8. 3. 1930), sov. a tle t, ZMS. O lym p, v ítěz 1960 v b ěh u na 10 000 m. S ta rto v a l i n a O H 1956 a 1964. M istr E v ro p y 1962. D v o jn á so b n ý svět. re k o rd m a n n a 10 000 m . Bonacossův pohár -> ceny olym pijské V alerij B orzov
Bondarčuk, Anatolij P avlovic (31. 5. 1940), sov. a tle t, ZMS. O lym p, v ítěz v hodu k ladivem 1972, tř e tí n a O H 1976. M istr E v ro p y 1969. D v o jn á so b n ý sv ět. rek o rd m an . T re n é r olym p. vítěze 1976 a 1980 J u rije -> Sedycha.
B osáková-H laváčková, Eva, roz. Věchtová (18. 12. 1931, M ladá B oleslav), čs. sp o rt, g y m n a s tk a , ZMS. O lym p, v ítě z k a 1960 (klad in a), d v a k rá t d ru h á (k lad in a n a O H 1956 a členka d ru ž stv a n a O H 1960) T
Bonsack, K laus-M iehael (26. 12. 1941), sá ň k a ř N D R . O lym p, v ítěz z áv o d u dvojic na Z O H 1968 (s T. K oehlerem ), d ru h ý v soutěži jed n o tliv c ů n a Z O H 1964, tře tí v soutěži jedn o tliv ců n a Z O H 1968 a v jízdě dvojic n a Z O H 1972 (s W . Fiedlerem ). Borg, Arne (18. 8. 1901), švéd. plavec. O lym p, v ítě z 1928 n a 1500 m v. z p ., d v a k rá t d ru h ý n a O H 1924 (400 m v. zp. a 1500 m v. zp.) a d v a k rá t tře tí (1928 400 m v. zp. a 1924 š ta fe ta 4 x 200 m v. zp.). V y tv o řil 30 SR. Borzov, Valcrij F ilipovič (20. 10. 1949), sov. a tle t, ZMS. D v o jn á so b n ý olym p. vítěz 1972 (100 m a 200 m) a d ru h ý ve šta fetě 4 x 100 m , d v a k r á t tře tí n a O H
E v a B o sá k o v á
58
B o s to n
jed n o u tř e tí (členka d ru ž stv a n a O H 1952). T ro jn á so b n á m is try n ě s v ě ta (1958 a 1962). S e d m k rá t a b so lu tn í m istry n í re p u b lik y 1952— 62, je d e n a třic e tk rá t m is try n í n a jed n o tliv ý c h n á řad ích . B oston, R a lp h (9. 5. 1939), a tle t U SA . O lym p, v ítěz ve sk o k u do d á lk y 1960, d ru h ý n a O H 1964 a tře tí n a OH 1968. P ě tin á so b n ý d rž ite l SR . 1960 jak o p rv n í n a sv ětě přek o n al č tv r t sto letí s ta rý SR O w ense 813 cm (821 cm ).
velk ý m i ro zdíly), v současnosti jsou ty to : do 48 k g — p ap íro v á , do 51 kg — m uší, do 54 kg — b a n ta m o v á , do 57 kg — p é ro v á , do 60 kg — lehká, d o 63,5 kg — leh k á v e lte ro v á, do 67 kg -- v e lte ro v á, do 71 kg — leh k á stře d n í, id o 75 kg — s tře d n í, do 81 kg p olotěžká, nad 81 kg — těž k á . — O lym p, soutěže v boxu org an izu je a říd í M ezinárodní federace a m a té rs k é h o boxu (AIBA ). Olym pijští
B otsw ana (R e p u b lik a B o tsw an a); 680 000 o b y v . — B o tsw a n sk ý O V u z n á n 1980. O lym p, z k ra tk a B O T . P rv n í ú č a s t n a O H 1980 bez v ě tšíc h úspěchů. S p o rt a tě lo v ý c h o v a z atím n a n ízk é ú ro v n i. box, p ěstn í boj d v o u soupeřů. U tk á n í se k o n á v ringu, k te rý m á p řed ep san é ro z m ěry a v y b a v en í. N a ru k o u m u sí m ít b o x e r speciální ru k a v ic e z h otovené z je m né k ůže a v y stla n é v ý ste lk o u . V áh a ru k a v ic je 8 uncí (1 unce = 29,86 g). Z ápasí se n a 3 kola, m ezi nim iž je m in u to v á p ře stá v k a . K olo tr v á 3 m in. V í tě z stv í jed n o h o z b o x e rů (rem íza není m ožná) se u rču je podle něk o lik a k ritérií: 1. v ítě z stv í n a bod y , 2. z je v n á p ře v ah a , 3. d iskvalifikace soupeře p ro porušení p ra v id e l, 4. nesch o p n o st p o k ra č o v a t v b o ji, 5. o d sto u p e n í soupeře, 6. k n o k a u t. — B. se v y v in u l z p ěstn íh o boje, rozšířeného u m n o h a n á ro d ů již p ře d více než 5000 lety . K o léb k o u m od ern íh o b. je Anglie. — N a p ro g ra m u O H je b. od 1904 (s v ý jim k o u O H 1912). D o 1924 m ohl k ažd ý .stá t p o s ta v it i více b o x e rů , od 1928 sm í n a s to u p it v každ é váze pouze jeden. S ou těží se v y řa zo v a cím způsobem (první p ro h ra n e u m o ž ň u je další účast). Do 1948 poražen í sem ifinalisté v y b o jo v ali ještě je d e n z áp a s o 3. m ísto , od 1952 d o stá v ají o b a bronz, m edaile. N a O H 1904 m ohl b o x er, k te rý už získal z la to u m ed a ili vo své váze, s ta r to v a t v d alší v áhové k a teg o rii. 1904 se soutěžilo v 7 váh o v ý ch k a te g o riíc h , 1908 v p ě ti, 1 9 2 0 - 48 v osm i, 1952—64 v d e se ti a 1968—80 v jed e n á cti. V áhové kateg o rie se často m ěnily (s n e
vít ě zo v é v b o x
11
P a p íro v á v á h a — do 48 kg 1896— 1964 nezařazeno 1968 F ran cisco R odriguez 1972 G y orgy Gedó 1976 Jo rg e H e rn an d e z 1980 Sarnil S abirov
VEN HU N CUB URS
M uší v á h a — do 51 kg (1904 do 47,63 kg, 1920 - 3 6 do 50,80 kg, o d 1948 do 51 kg.) 1896— 1900 n ezařazeno 1904 G eorge F in n eg an USA 1908 —1912 nezařazeno USA 1920 F ra n k G enaro USA 1924 F idel L a B a rb a 1928 A n ta l K ocsis HUN 1932 Is tv á n É n ek es HU N GER 1936 W illy K aiser 1948 P a sc u a l Perez ARG 1952 N a th a n B rooks USA 1956 T erence S pinks GBR 1960 G yula T orok HUN 1964 F e rn a n d o A tzori IT A M EN 1968 R ica rd o D elgado 1972 G eorgi K o sta d in o v BUT. USA 1976 Leo R a n d o lp h 1980 P e ta r L esov B U I. B a n ta m o v á v á h a — do 54 kg (1904 do 52,16 kg, 1908 do 52,62 kg, 1 9 2 0 - 3 6 do 53,52 kg, od 1948 do 54 kg) 1896— 1900 nezařazeno
1904 1908 1912 1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
O liver K irk A. H . T hom as nezařazeno Clarence W alker W illiam S m ith V ittorio T am ag n in i H orace G w ynne U lderico Sergo T ibor Csik P e n tti H á m álá in e n W olfgang B e h ren d t Oleg G rigorjev T akao Sakurai V alerij Sokolov O rlando M artinez Jo n g D žo Gu J u a n H ern an d ez
USA GBR SA F SA F IT A CAN IT A HUN F IN G E R /S N D URS JP N URS CUB PRK CUB
1908 1912 1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
F re d e ric k G race nezařazeno Sam uel M osberg H a n s N ielsen C arlo O rlandi L aw rence S tev en s Im re H a ra n g i G erald D re y er A ureliano Bolognesi R ic h a rd M cT aggart K azim ierz P azd zio r J ó z e f G rudzieň R o n a ld H a rris J a n Szczepaňski H o w ard D avis A ngel H e rre ra
GBR USA DEN IT A SA F HUN SA F IT A GBR PO L PO L USA , PO L USA CUB
L e h k á v e lte ro v á — do 63,5 k S Pérová v á h a — do 57 kg (1904 - d o 56,70 kg, 1 9 0 8 -1 9 3 6 do 57,15 kg, 1948 do 58 kg, od 1952 do 57 kg) 1896— 1900 nezařazeno 1904 O liver K irk USA 1908 R ich a rd G unn GBR 1912 nezařazeno 1920 P a u l F ritsc h FRA 1924 J o h n ,,Ja c k ie ,, F ields USA 1928 L a m b e rtu s ,,B ep„ v a n K lav eren HOL 1932 Carm elo R obledo A RG 1936 O scar C asanovas ARG 1948 E rn e sto F o rm e n ti IT A 1952 J á n Z achara TCH 1956 V ladim ir S afronov URS 1960 F rancesco Musso IT A 1964 S tan islav S tě p ašk in URS 1968 A ntonio R o ld an M EN 1972 B oris K uzněcov URS 1976 A ngel H e rre ra CUB 1980 R u d i F in k GDR L ehká v á h a — do 60 kg (1904 do 61,24 kg, 1908 do 63,50 kg, 1 9 2 0 -3 6 do 61,24 kg, 1948 do 62 kg, od 1952 do 60 kg) 1896—1900 nezařazeno 1904 H a rry S panger USA
1896— 1948 n ezařazeno 1952 C harles A d k in s 1956 V ladim ír Je n g ib a r jaň 1960 B ohum il N ěm eček 1964 J e rz y K u lej 1968 J e rz y K ulej 1972 R a y Seales 1976 R a y L eo n ard 1980 P a triz io O liva
USA URS TCH PO L PO L USA U SA ITA
V e ltero v á v á h a — do 67 kg (1904 do 65,27 kg, 1 9 2 0 - 3 6 od 1948 do 67 kg) 1896— 1900 n ezařazeno 1904 A lb e rt Y oung 1908— 1912 nezařazeno 1920 A lb e rt S chneider 1924 J e a n D elarge 1928 E d w a rd M organ 1932 E d w a rd F ly n n 1936 S te n Suvio 1948 J u liu s T o rm a 1952 Z y g m u n t C hychla 1956 N icolae L inea 1960 G iovanni B e n v en u ti 1964 M arian K a sp rz y k 1968 M anfred W olke 1972 E m ilio C orrea 1976 Jo c h e n B achfeld 1980 A nders A ldam a
do 66,68 USA CAN BEL N ZL USA F IN TCH PO L ROM IT A PO L GDR CUB GDR CUB
en
box
L e h k á s tře d n í v á h a — do 71 kg 1896— 1948 nezařazen o 1952 L ászló P a p p 1956 L ászló P a p p 1960 W ilb e rt M cClure 1964 B oris L a g u tin 1968 B oris L ag u tin 1972 D ie te r K o tty sc h 1976 J e r z y R y b ick i 1980 A rm a n d o M artinez
HUN HUN USA URS URS GER PO L CUB
S tře d n í v á h a — do 75 kg (1 9 0 4 - 0 8 do 71,67 kg, 1 9 2 0 - 3 6 do 72,57 kg, 1948 do 73 kg, od 1952 do 75 kg) 1896— 1900 n ezařazeno 1904 C harles M ayer U SA 1908 J o h n D ouglas GBR 1912 nezařazen o GBR 1920 H a rrv M allin 1924 H a rry M allin GBR 1928 P iero T oscani IT A 1932 C arm en B a rtli USA 1936 J e a n D esp eau x FRA 1948 L ászló P a p p HUN 1952 F lo y d P a tte rs o n USA 1956 G ennadij Š a tk o v URS I960 E d w a rd Crook U SA 1964 V aleri j P openčenko URS 1968 C h risto p h er F in n e g an G B R 1972 V jačeslav L em ešev URS 1976 M ichael S pinks U SA CUB 1980 Jo se Gomez
1964 1968 1972 1976 1980
Cosim o P in to D a n P oznali M ate P a rlo v L oon S pinks S lobodan K a č a r
-
IT A URG YUG USA YU G
T ěž k á v á h a — n a d 81 kg (1 9 0 4 - 0 8 n a d 71,67 kg, 1 9 2 0 -3 6 n a d 79,38 kg, 1948 n a d 80 kg, od 1952 n a d 81 kg) 1896— 1900 nezařazeno 1904 S am uel B erger USA 1908 A. L. O ldham GBR 1912 nezařazeno 1920 R o n a ld R aw son GBR 1924 O tto von P o r a t NOR 1928 A rtu ro R o d rig u ez Ju ra d o ARG 1932 S a n tia g o L ovell ARG 1936 H e rb e rt R u n g e GER 1948 R afael Iglesias ARG 1952 H a y e s E d w a rd S anders USA 1956 T . P e te r R a d em a ch e r USA 1960 F ra n c o D e Piccoli IT A 1964 Jo s e p h F ra z ie r USA 1968 George F o re m an USA 1972 T eofilo S tevenson CUB 1976 T eofilo S tevenson CUB 1980 Teofilo S tevenson CUB
B raginová, L judm ila Ivanovna (24. 7. 1943), sov. a tle tk a , ZMS. O lym p. vítě z k a 1972 (1500 m — SR ), p á tá n a O H 1976. P ě tin á so b n á sv ě t. re k o rd m an k a.
P o lo tě ž k á v á h a — do 81 kg ( 1 9 2 0 - 3 6 do 79,38 kg, 1948 do 80 kg, o d 1952 do 81 kg) 1896— 1912 nezařazen o U SA 1920 E d w a rd E a g a n 1924 H a rry M itchell GBR 1928 V ic to r A v endano ARG 1932 D a v id C arstens SA F 1936 R oger M ichelot FRA SA F 1948 George H u n te r 1952 N orvel Lee USA 1956 J a m e s F e lto n B o v d U SA 1960 C assius Clay USA
B raglia, A lberto (1883— 1954), ital. g y m n a s ta . T ro jn á so b n ý olym p. v ítěz (ve víceboji jed n o tliv c ů 1908 a 1912 a jak o člen d ru ž s tv a 1912). B ra u m , B ohuslav (22. 2. 1956, P ra h a ), čs. v z p ěra č, MS. P á tý n a O H 1980 v s u p e rtě žk é váze. B razílie (F e d e ra tiv n í re p u b lik a B razílie); p řes 110 m il. obyv. — B razilský O V u z n á n 1935. O lym p, z k ra tk a B R A . P r v n ím b ra zilsk ý m členem MOV byl R aoul
B rundage
61
de R io B ra n ca (1913— 38). D nešním i členy MOV za B. jsou J o á o -> H av elan g e (od 1963) a Sylvio do M agalhaes P a d ilh a (1964). B razilští sp o rto v ci se zú ča stň u jí O H od 1920 s v ý jim k o u 1928. Z O H se d o sud nezúčastnili. — TVS říd í s tá t. o rgán N árodní sp o rto v n í ra d a. Ve fed erálních státech jsou o b lastn í ra d y . N ejrozšířenéjší sp o rty jsou k o p a n á, košíková, o d b í jen á a p lavání. 1963 b yly v Sáo P a u lu uspořádány IV . pan am erick é h ry . — B. m á řa d u sp o rt, zařízení velm i do b ré úrovně. 1949 udělen k lu b u F lu m in en ce FC R io de Ja n e iro O ly m p ijsk ý pohár. Nej úspěšnějším b ra zilsk ý m o ly m p io n i kem je tro js k o k a n -> F e rre ira d a S ilva (2 zl. n a O H 1952 a 1956).
d v o jk a bez k o rm ., 1976 a 1980 č ty řk a bez k orm .). Č ty řn á so b n ý m is tr s v ě ta 1974— 79. Britský Honduras -> Belize Brumel, Valerij N ikolajevič (14. 5. 1942), sov. a tle t, ZMS. O lym p, v ítě z ve sko k u do v ý šk y 1964, d ru h ý n a O H 1960. M istr E v ro p y 1962. Š e stin áso b n ý sv ě t. re k o rd m a n . T řik rá t v y h lášen nejlepším sp o rto v cem s v ě ta (1961 — 63).
Um ístění na OH OH 1920 1924 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
zl. 1 —
M edaile stř.
bronz.
i
i
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
1 1
— —
—
—
—
—
—
i
—
—
—
2
— —
i 2 —
2 i 2 2 2 2
Bréal, Michel Jules Alfred (1832— 1915), fran c, filolog. N a jeho n á v rh z ařa d il MOV do a tle t, pro g ram u I. O H m a ra tó n sk ý běh. V ítězi věnoval p o h ár. Brenden, Hallgeir (10. 2. 1929), n o rsk ý lyžař. D v o jn áso b n ý olym p. v ítěz (18 km n a Z O H 1952 a 15 km n a Z O H 1956), d v a k rá t d ru h ý ve šta fe tá c h 4 x 10 km n a ZO H 1952 a 1960. Brietzke, Siegfried (12. 6. 1952), veslař N D R . T ro jn á so b n ý olym p. v ítě z (1972
V a lerij B ru m e l
Brundage, Avery (28. 9. 1887—8. 5. 1975), člen MOV z a U SA , v ý z n a m n ý sp o rto v e c a sp o rt, fu n k c io n á ř. P á tý p ře d se d a MOV (1952—72). N arodil se ja k o sy n k am e n ík a. 1905 —09 stu d o v a l n a Illinoiské u n iv e r zitě civilní in ž e n ý rstv í. 1915 založil s t a vební firm u A very B ru n d a g e C o m p an y . P ře d se d a T echnické v ý v o jo v é organizace a řa d y d alších v ý z n a m n ý c h p rů m y slo v ý ch obch o d n ích firem . Ú sp ěšn ý sb ěratel v ý ch o d o as. um ění. — S p o rt, k a rié ru z a h á jil 1905, 1909 se sta l a k ad e m ic k ý m m is t rem U SA v h o d u d isk em . P á tý n a OH 1912 v a tle t, p ě tib o ji (po diskvalifikaci -* T h o rp a , J .). 1914, 1916 a 1918 nej v še s tra n n ě jší sp o rto v ec U SA . — F u n k c io n á ř řa d y sp o rt, org an izací: B ig T en A th letics, 1928—33 a 1935 p ře d se d a A m a te u r A th le tic U n io n U S A , 1929— 33 p řed sed a OV U S A , 1930— 53 m ísto p ře d se d a IA A F , člen MOV 1936—73, m ís to p ře d se d a MOV 1946 —52 a p ře d se d a MOV 1952—72.
62
B runet
V MOV pro sazo v al prezidiální způsob ř í zení. V ládl té m ě ř d ik tá to rsk y . S ta v ě l se p ro ti -> d e m o k ra tiz ac i s tr u k tu r y a řá d ů MOV, b rz d il svolání X . olym p. kongresu. T v rd ě z a s tá v a l prin cip tz v . čistého —► a m a té rism u . Snažil se o d d á lit u z n á n í OV N"DR a K L D R a je jic h s a m o sta tn é ú č a s ti n a O H p ro sa z o v án ím tz v . společ n ý ch d ru ž stev . K —> a p a rth e id u J A R a R hodesie zau jím a l sm ířliv é sta n o v isk o a h á jil jejich ú č a st n a O H . L it.: B ru n d a g e, A .: D ie H erau sfo rd eru n g . Die M em oiren des P rá sid e n te n des IO K . M unchen, S p o rt G m b H 1972. A very B ru n d a g e C ollection 1908— 1975, K o ln , V erlag K a rl H o ťm a n n , S c h o rn d o rf 1977 (archív, p o z ů stalo st). Schóbel, H .: T h e fo u r dim ensions of A v ery B ru n d a g e . L eipzig, S p o rtv e rla g 1968.
n a 10 k m n a O H 1936. P o skončení a k tiv n í činnosti b y l úspěšným tren érem k a ja k á řů n a O H 1952. B ra tr k a n o isty J a n a -> B rzák a-F elix e. S p o lu a u to r k n ih y S ta v b a k anoí a k a ja k ů (P ra h a 1956 a 1961). B rzák, J a n , z v an ý Felix (6. 4. 1912, P r a h a), čs. k a n o ista , ZMS. D vojnásobný olym p. v ítě z v K 2 n a 1 km 1936 (se -> S y ro v á tk o u V.) a 1948 (s -> K u d rn o u B.) a d ru h ý v téže disciplíně n a O H 1952 (s B. K u d rn o u ). T ro jn áso b n ý m is tr sv ěta 1938 a 1950. Z účastnil se i I. m istr, sv ěta ve vodním slalom u 1949 v Ž enevě, kde obsadil 2 d ru h á a 2 tře tí m ísta. 1929—52 získal celkem 27 titu lů m istra rep u b lik y v C 2.
Jan
B rz á k
(v p ra v o ) s
B o h u m ile m K u d rn o u
A v ery B ru n d a g e
B runet, Pierre (28. 6. 1902), franc, krasobruslař. D v o jn á so b n ý olym p. v ítěz so u tě že dvojic n a Z O H 1928 a 1932, tře tí n a Z O H 1924 (se svou ženou -> B ru n e to v o u , A.). B runetová-Jolyová, A ndrée (16. 9. 1901), franc. k ra so b ru sla řk a . D v o jn á so b n á olym p. v ítě z k a sou těže dvojic n a Z O H 1928 a 1932, tře tí n a Z O H 1924 (se sv ý m m užem —> B ru n e te m , P.). B rzák, F ra n tišek , z v a n ý Felíček (16. 4. 1915, P ra h a ), čs. k a ja k á ř. Č tv rtý v K 2 n a 1 km (s D usilem J .) a še stý v K 1
B u č ar, F ra n jo (25. 11. 1866—26. 12. 1946), ju g . tělových, o d borník, člen MOV 1920 —46. 1919 z ak la d atel Jugoslávského OV. Zasloužil se o rozvoj ch o rv atsk é a jug. TV S, zejm éna školní. P ro p ag o v al švéd. sy sté m TV. Ú zce spolupracoval s d r. J . G u th e m -Ja rk o v sk ý m a J . Rosslerem -O řovským . Zasloužil se o české a čs. lyžování, k d y ž u n á s působil jak o lyžařský in stru k to r. P ro saz o v a l společný postup slovanských zem í v MOV a spolupráci Ju g o slá v ie a Č eskoslovenska. B ugár, Im ric h (14. 4. 1955 D u n ajsk á S tře d a), čs. a tle t, ZMS. D ru h ý n a OH 1980 v hodu diskem . T řetí n a m istr. E v ropy 1978.
B u šu je v Bulan, K arel (14. 1. 1940, D olní S ta ň k o v . u Sušice), čs. střelec, ZMS. P á tý n a O H 1972 ve stře lb ě v elk o rážn í terc o v n icí a d v a n ác tý v m alorážce. M istr sv ě ta v li bovolné m alorážce (1974). B ulharsko (B u lh arsk á lidová republika); 8,7 m il. obyv. — B u lh arsk ý O V u zn án 1923. O lym p, z k ra tk a B U L . S portovci B. se účastnili O H 1896, 1924, 1928, 1936 a od 1952 již p ra v id e ln ě všech. Z O H se účastní pravidelně od 1936. ú sp ě c h ů n a OH začali d o sa h o v a t až od 1952. P rv n ím buíh. členem MOV byl E . N . Cokov (1906—12). S oučasným členem MOV je -> gen. V lad im ír S tojčev. B u lh a rs k ý OV uspořádal 1957 53. zasedání MOV v Sofii a 1973 74. z ased á n í MOV a X . o ly m p ijsk ý kongres v e V arně. — R ozvoj bulh. TV S nastal až po osvobození B. od fašism u 1944. B y la p o sta v e n a řa d a m oderních sp o rt, zařízení sv ě t. úrovně. N ejrozšířenójší sp o rty jsou k o p a n á, a tle tik a , o d b í jen á , košíková, z áp a s, sto ln í ten is, v z p í rání, ze zim ních sp o rtů lyžování. — TVS řídí B u lh arsk ý svaz tělesné v ý c h o v y a sp o rtu (B SF S) a ko o rd in ačn í s tá tn í orgán V ýbor pro m ládož a s p o rt při ra d ě m i n istrů . T ělových, odb o rn íci so p řip ra v u jí n a I n s titu tu tělesné v ý c h o v y Jiříh o D i m itro v a v Sofii a jeho tren érsk ó škole, střed n í tělo v ý ch , k á d ry n a te c h n ik u m u V asila L evského v P lo v d iv u . Z ákladním i jed n o tk a m i B S F S jsou k o lek tiv y v p o d nicích, ú řa d ec h , n a školách, v arm á d ě apod. K a ž d ý tělo v ý ch , k o lek tiv m á sekce jed n o tliv ý c h sp o rtů . — N e jú sp ě šn ě j ším i olym p io n ik y B. jso u —> R a d ev , B. a -> K irov, P . (zápas ř. ř.), vzpěrač -> Nurik ja n , N. a j. 1974 byl udělen O lym pijský p o h á r B u lh arsk ém u O V. P rv n í olym p. m edaili (bronz.) n a Z O H získal 1980 běžec Iv a n L obanov v běhu n a 30 km . U m ístění n a OH ....
OH
1896 1924
.
z l.
-
M edaile ,v str.
,
b ro n z .
1928 ]»:S6 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
—
—
_
—
_
_
—
—
1 1 3 o 6 6 8
3 3 5 4 10 9 16
1
1 1 3 2 3 5 7 17
B urdová, L jubov V iktorovna -> A n d ria no v o v á, L. V. B u re au P e rm an e n t des F. I. S., stá lé b y ro M SF, volné sdružení, p řed ch ů d c e so u čas ného -> G enerálního sh ro m ážd ěn í m ez i n á ro d n íc h sp o rto v n ích federací. B y lo u sta v en o n a schůzi M SF 1921 v L a u sa n n e ja k o p o ra d n í a ko o rd ik ačn í o rg án , k te rý m ěl k o o rd in o v at č in n o st M SF vůči M OV, ře šit všechny sporné o tá z k y a n a p o m á h a t dalším u rozvoji m ezinár. sp o rtu . — P ři p říle ž ito sti V I I I . olym p. kongresu v P ra z e 1925 se sešly členské M SF B. P . a je d n a ly o v y tv o ře n í S větové unie M SF. MOV d ro b n ý m i ú stu p k y o d v rá til n ebezpečí vzniku podobné organizace a zam ezil upevnění org. s tru k tu ry B. P ., k te rý t a k ztrácel n a v ý z n am u a n a poč. 2. s v ě t. v á lk y zanikl. Burghley, D avid George B row nlow Cecil lord, še stý m a rk ý z z E x e te ru E x e te r, lord B urghley. B urke, T hom as (1875— 1929), a tle t U S A . D v o jn á so b n ý olym p. v ítěz 1896 (100 m a 400 m). B urkert, R u d o lf (31. 10. 1904), čs. ly ž a ř. T ře tí n a Z O H 1928 ve sk o k u n a lyžích a d e sá tý v záv o d ě sdruženém . M istr s v ě ta v závodě sd ru žen ém 1927. B urton, M ike (3. 7. 1947), p lav ec U SA . T ro jn á so b n ý olym p. v ítě z (1968 400 m a 1500 m v. zp. a 1972 1500 m v. z p .). Bušujev, V iktor G eorgijeviě (18. 5. 1933), sov. vzp ěrač, ZMS. O lym p, v ítěz 1960
B u to v s k ij
v lehké váze. T ro jn á so b n ý m is tr sv ě ta (1957, 1958 a 1959) a d v o jn áso b n ý m is tr E v ro p y . V y tv o řil 3 SR . Butovskij, Alexej D m itrijevie (1833 až 1917), ru sk ý generál, z a k lá d ající člen MOV (1894— 1900). J a k o ře d ite l vojenské šk o ly v P e tro h ra d ě organizoval speciální k u rsy T V v carské a rm á d ě. P ře s veškerou sn a h u se m u nepodařilo z a jistit ruskou
64
ú č a s t n a O H 1896, n e b o ť c arsk á v lád a n e p ro je v ila zájem o O H a rozvoj TVS. Button, Richard (18. 7. 1929), krasobrusla ř U SA . D v ojnásobný olym p. vítěz Z O H 1948 a 1952. Č ty řn áso b n ý m is tr sv ě ta. Bykov, Jordan (17. 10. 1950), bulh. vzpěra č . O lym p, v ítě z 1972 v áhové k a t. do 75 kg v tro jb o ji (SR).
C Callot, Ernest ( ? — 1912), franc, s p o r t, fu n k c io n á ř, člen MOV (1894— 1912), p o k la d n ík MÓV (1894— 1909). P ře d se d a F ra n c o u zsk éh o sv a z u g y m n astic k ý ch k lu b ů , p o k la d n ík U nie fran co u zsk ý ch a tle tic k ý c h společností. P a tř il m ezi nej v ý zn am n ě jší p io n ý ry fra n c, sp o rtu . B lízk ý sp o lu p ra co v n ík C oubertina. Capilla Pérez, Joaquin (1928), m exický sk o k a n do vod y . O lym p, v ítě z ve skocích z věže 1956, d ru h ý n a O H 1952, d v a k rá t tře tí (1948 ve skocích z věže a 1956 ve skocích z p rk n a ). Cejlon -> Srí L a n k a ceny olym pijské, p o c ty , k te ré u děluje nebo udělo v al MOV 1. in stitu c i, asociaci nebo jed n o tliv c i za z áslu h y o rozvoj sp o rt, a olym p. m y šlen k y , 2. všem z ú ča stn ěn ý m sp o rto v c ů m , fu n k cio n ářů m a o rg a n iz á to rů m O H , 3. tře m nej lepším sp o rto v c ů m v každé disciplíně a sp o r
to v c ů m n a 4 . - 6 . m ístě. — 1. MOV u d ě lu je : a) Olympijský pohár, z alo ž en ý 1906 C oubertinem . U děluje se každ o ro čn ě in stitu c i nebo asociaci (v m i n u lo sti byl v ša k u dělen i jed n o tliv c i, -> p řip o je n ý seznam d ržitelů O. p.). P o h á r je trv a le v y sta v e n v Mon R epos. N ositel o b d rží kopii olym p. p o h á ru a diplom . Čs. tělových, organizaci byl u d ělen již d v a k rá t: 1910 ČOS, 1976 Ú V ČSTV za Čs. s p a rta k iá d u 1975 a za rozvoj TV . b) Olympijský řád o třech stu p n íc h (zl., s t ř ., a bronz.). Je h o udělo v án í schváleno n a 75. zasedání MOV 1974 ve Vídni. U děluje se žijící osobě za z ásluhy o p ropagaci olym p. m y šlen k y a z a rozvoj sp o rtu . N em ůže b ý t u dělen a k tiv n ím u členu MOV. O. ř. u d ě lu je R a d a O. ř., složená ze 7 členů MOV (p ředsedou je p ře d se d a M OV, kancléřem šé f p ro to k o lu MOV). V y zn am en an é osobě se p ře d á v á zl., stř. nebo bronz, m edaile, osobní o d z n ak O. ř. a olym p. diplom . P o p rv é byl O. ř. udělen 1975 (-> p řipojený
c e n y o ly m p ij s k é
65
Olympijský pohár seznam ). Člen O. ř. m ůže b ý t v yloučen, dopustí-li se p ře stu p k u p ro ti c ti nebo popře-li v e řejn ě olym p. m y šlen k u . — R o z h o d n u tím 74. a 75. z ased á n í MOV b y ly z ru šen y v še c h n y o s ta tn í d řív e uděované o. c.: a) O l y m p i j s k ý d i p l o m za z áslu h y , založen 1905, u d ě loval se každ o ro čn ě jed n o tliv c i. — b) F e a r n l e y ů v p o h á r , založen 1950 členem MOV T. F e a rn le y em . U d ě loval se každ o ro čn ě sp o rt, k lu b u n eb o jiné m ístn í společnosti. T rofej b y la trv a le v olym p. m uzeu. D rž ite l p o h á ru obdržel pouze p la k e tu a diplom . — c) P o h á r M o h a m e d a T a h e r a , založen 1950 členem MOV M. T ah erem . U děloval se každoročně a m a té r, sportovci za v še obecné z áslu h y o sp o rt. T rofej trv a le uložena v olym p. m uzeu. D rž ite l p o h á ru obdržel p la k e tu a diplom . — Ž á d n á z tě c h to cen nem ěla b ý t u d ě le n a (s v ý jim kou olym p. diplom u) n á r. n eb o m ezinár. sp o rt, federaci, jež je členem MOV,
dáfe N O V , p ře d se d ů m tě c h to o rg a n iz ac í a členům M OV (b y ly v š a k č etn é v ý jim k y ; seznam ). — d) B o n a c o s s ů v p o h á r , založen 1955 Ita ls k ý m O V a ro d in o u A . B onacossy. U d ě lo v al se N O V z a o b z v lá štn í z áslu h y o rozvoj olym p. m y š len k y . — e) P o h á r m ě s t a T o k i a , založen 1964 p ro sp o rto v c ů n eb o s k u p i n u sp o rto v c ů , k te ří b ěh em h e r p ro k á z a li p řík la d fa ir p la y . — f) C e n a o l y m p i j s k é h o u z n á n í , z alo ž en a 1972 A. B ru n d a g em . U d ě lo v a la se N O V za d louhodobé slu žb y olym pism u. — J in é d ro b n ě jší ceny a p o h á ry b y ly zru še n y již 1928 (n a p ř. z a v ítě z stv í v n ě k te ré soutěži) a jso u u lo žen y v o lym p. m u ze u . — 2. O d 1896 ob d rží k a ž d ý a k tiv n í ú č a s tn ík O H p a m ě tn í m edaili, p o p ř. i p a m ě tn í d ip lo m , k te ré d o d á org . v ý b o r O H . — 3. V z áv o d ech je d n o tliv c ů o b d rž í p rv n í t ř i záv o d n íci oly m p ijsk o u m edaili, v ítě z zl. a d ip lo m , d ru h ý stř. a dip lo m , tř e t í b ro n z , a diplom . N a o. m . m u sí b ý t v y z n a č e n p říslu šn ý sp o rt. O. m . jso u vo ln ě n a v le č en y n a ře tě z n e b o s tu h u , a b y se d a ly p o v ě sit z áv o d n ík o v i n a k rk . Z áv o d n íci n a č tv rté m a ž še sté m m ístě o b d rž í d ip lo m bez o. m . V šich n i ú č astn íc i záv o d u , k te r ý skončil n ero zh o d n ě a nelze u rč it v ítě z e , m a jí p rá v o n a o. m . — O. m . m u sí m ít v p rů m ě ru n e jm é n ě 60 m m a tlo u š ťk u 3 m m . Z a p rv n í a d ru h é m ísto je ze s tříb ra (nejm éně 925/000), p řičem ž za p rv n í m ísto je silně p o z la c en á (nejm éně 6 g čistéh o z la ta). V so u tě žíc h d ru ž ste v (s v ý jim k o u tě c h , k te ré v z n ik ly ,,u m ěle “ ,
Olympijská medaile z XXII. OH 1980
c e n y o ly m p ij s k é
tj. součtem v ý sle d k ů in d iv id u á ln íc h so u těží) o bdrží v šic h n i členové d ru ž s tv a , k te ří se z ú ča stn ili a lesp o ň jed n o h o u tk á n í v olym p. so u těži, o. m . a diplom ; za p rv n í m ísto zl., za d ru h é stř. a za tř e tí bronz, o. m . O s ta tn í členové d ru ž stv a , k te ří se n e zú č astn ili finálových u tk á n í, m ají n á ro k n a dip lo m bez o. m . Č lenové d ru ž ste v , um ístiv ších se n a 4 . - 6 . m ístě o bdrží pouze diplom bez o. m . V soutěžích ,,u m ělý c h “ je u d ě lo v á n a je d in á m edaile d ru ž stv u a členové ob d rží dip lo m bez o. m . — J m é n a v ítě z ů jso u v r y ta do zdi h lav n íh o sta d ió n u , n a něm ž se O H k o n a ly (čl. 64 O lym pijské c h a rty ). V zhled o. m . n e b y l v ž d y ste jn ý . N a O H 1896 se u z n á v a la pouze p rv n í dvě m ísta . O lym p, v ítěz o b d ržel stř. a d ru h ý bronz. o. m. (a u to r J u le s C haplain). N a O H 1900 a 1904 m ěly o. m . spíše p a m ě tn í c h a ra k te r. Zl. o. m . b y ly p o p rv é u d ě le n y v ítě z ů m n a O H 1908. O d 1928 se v zh led i k re sb a o. m . s ta ly s ta n d a rd n í (a u to r G iuseppe Cassioli). K re sb a z n áz o rň u je v ítě z stv í, b ra trs tv í a u n iv e rz á ln o st O H . O d 1972 se ru b o. m . m ění p odle n á v rh u org. v ý b o ru O H . — O. m . p ro Z O H n em á s ta n d a rd n í v zh led a k re sb u , m ění se i t v a r a velik o st. J e to p onecháno n a vůli tv ů rc e a org. v ý b o ru Z O H . — V zhled dip lo m u se m ěn í, i k d y ž i t u b y ly s t a n d a rd iz u jíc í tendence. Držitelé Olym pijského poháru 1906 T ouring-C lub de F ra n c e 1907 H e n ley R o y a l R e g a tta 1908 Sveriges C entralfórenings fo r I d ro tte n s F rá m ja n d e 1909 D e u tsc h e T u rn e rsc h a ft 1910 Č eská obec sokolská 1911 T ouring-C lub Ita lia n o 1912 U n io n des Sociétés de G y m n a stig u e de F ra n c e 1913 M agyar a th le tik a i Club 1914 A m a te u r A th letic U nion o f A m erica 1915 R u g b y School E n g la n d 1916 C onfrérie S aint-M ichel de G and 1917 N ed erlan d sch e V o e tb al B ond
66 1918 E q u ip e s S portives d u F ro n t In te ra llié 1919 I n s t i tu t O lym pique de L au san n e 1920 YM CA In te rn a tio n a l College Springfield 1921 D a n sk Id ra e ts F o rb u n d 1922 A m a te u r A th letic U nion o f C anada 1923 A ssociacion S p o rtiv a de C a ta lu n a 1924 F é d é ra tio n G ym nique e t A th lé tiq u e F inlandaise 1925 C om ité N a tio n a l ď E d u c a tio n P h y siq u e de 1’U ru g u a y 1926 N orges S kiforbund 1927 plk . R o b e rt M. T hom psen 1928 J u n t a N a tio n a l M exičana 1929 Y W CA W o rld ’s C om m ittee 1930 A ssociation Suisse de F ootball e t ď A th lé tism e 1931 N a tio n a l P la y in g Fields A ssociation o f G re at B rita in 1932 D eu tsch e H ochschule fur L eibesubungen 1933 Société F é d é rale Suisse de G y m n a stiq u e 1934 O pera D opolavoro, R im 1935 N a tio n a l R e c ra tio n A ssociation o f USA 1936 Segas: U nion des Sociétés H ellén iq u es de G y m nastique e t ď A th lé tism e , A thény 1937 O esterreichischer E isla u f V erband 1938 K ónigl. A kadem ie fur K o rp ererziehung in U n g arn 1939 K r a f t d u rc h F re u d e 1940 S venska G ym nastik-och Id ro tts fó re n in g a rn a s R ik sfó rb u n d 1941 F in sk ý OV 1942 W illiam M ay G a rlan d , člen MOV, L os A ngeles 1943 A rg e n tin sk ý OV 1944 M ěsto L au san n e • 1945 N orges F ri Id re ttsfo rb u n d , Oslo 1946 K o lu m b ijsk ý OV 1947 J . Sigfrid E d stro m , S tockholm , p ře d se d a MOV 1948 T he C entral Council o f P hysical R e cre atio n , L ondýn 1949 F lum inence F ootball-C lub, R io de Ja n e iro
67
1950 B elgický O V 1950 N ew Z ealand O lym pic a n d B ritish E m p ire G am es A ssociation 1951 A cadém ie des S p o rts, P a říž 1952 M ěsto Oslo 1953 M ěsto H elsinki 1954 E cole F é d é rale de G y m n a stiq u e e t de S p o rt, M acolin, Suisse 1955 C om ité O rg a n isa te u r des J e u x C e n tro -A m éricains e t des C araibes, Mexico 1955 C om ité O rg a n isa te u r des Je u x P a n a m é rica in s, M exico 1956 neudělen 1957 F ederazione S p o rt Silenziosi d ’lta lia , M ilano 1958 neudělen 1959 P a n a th lo n Italien , Ja n o v 1960 C entro U n iv e rsita rio S p o rtiv o Ita lia n o 1961 H elm s H a ll F o u n d a tio n , Los Angeles 1962 IV Ju e g o s D ep o rtiv o s B olivarianos, B a rra n q u illa 1963 A u stra lia n B ritish E m p ire a n d C om m onw ealth G am es A ssociation 1964 C om ité O lym pique de la C alifornie d u Sud 1965 M ěsto Tokio 1966 C om ité In te rn a tio n a l des S p o rts Silencieux, L iěge, Belgie 1967 Ju e g o s D e p o rtiv o s B o liv a rian o s 1968 O b y v a te lstv o m ěsta M exico 1969 P o lsk ý OV 1970 C om ité o rg a n isa te u r des J e u x A siatiq u es de B an g k o k (T hajsko) 1971 C om ité o rg a n isa te u r des J e u x P a n a m é ric a in s de Cali (K olum bie) 1972 T u rec k ý OV 1972 M ěsto Sapporo 1973 o b y v a te lstv o M nichova 1974 B u lh arsk ý OV 1975 Ita ls k ý OV 1976 Č eskoslovenský svaz těl. vých o v y 1977 OV P o b ře ž í S lonoviny 1978 OV Ř eck a 1979 org. v ý b o r m istr, s v ě ta ve veslování 1978 (N ový Z éland) 1980 G inasio C lub P o rtu g u e s ( P o r tu galsko)
c e n y o ly m p ij s k é
Držitelé Olym pijského d i p l o m u za z á s l u h y 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47.
p re z id e n t U SA T heodor R oosevelt F rid jh o f N an sen , N O R M. S a n to s D u m o n t, B R A lord D esb o ro u g h ,G B R v é v o d a A b ru zzsk ý , IT A m a jo r L an c ren o n , F R A h ra b ě Z eppelin, G E R plk. V. B alck, SW E d r. J e a n C h arco t, F R A Geo C havez, P E R k rá l A lfons X I I I ., E S P k o ru n n í p rin c N ěm ecký A lain G e rb a u lt, F R A p lk . L in d b e rg h , USA k p t. H a rry Pidgeon, USA L onig H o stin , F R A L eni Ř iefě ň sth a lo v á , G E R A ngelo C. B o lan ak i, G R E d r. P a u l M a rtin , S U I J a c k B eresford, G B R d r. I v a n O ssier, D E N G u a tem a lsk ý OV L es E n fa n ts de N e p tu n e, T ourcoing, F R A d r. F r. M. M esserli, SU I B ili H e n ry , USA H a rry N eville A m os, N ZL A lfréd H a jo s, H U N J e a n n e tte A ltw egová, G B R C harles D enis, F R A plk . Jim en e z , V E N prof. d r. C. D iem , G E R A n to in e H a fn e r, SU I R . G. M enzies, AU S O tto M ayer, k an cléř MOV, SU I M aurice G eneviox, F R A N ikolaj R o m an o v , U R S prin c A xel, D E N V ic to r B oin, B E L R u d o lf H a g e lsta n g e, G E R K en zo T an g e, J P N B a rh a n F elek, T U R J o s e f B a rth e l, L U X d r. J o s e f G russ, TCH Jo sé A nto n io E lola-O laso, E S P K o n Išik a v a , J P N H e rb e rt M cD onald, JA M V ernon M organ, G B R
68
c e n y o ly m p ij s k é
48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57.
F ra n c isco N o b re G uedes, P O R J e a n -F ra n c o is B risson, F R A G a sto n M eyer, F R A A n d res M ercé V a rela , E S P F re d e ric k R uegsegger, S U I E p a m in o n d a s P e tra lia s , G R E O tl A icher, G E R S ta n le y R o n s, G B R F ilip N oel-B aker, G B R J e a n B o ro tra , F R A
Držitelé poháru
Fearn ley o v a
1951 G inasio Clube P o rtu g u e s, L isab o n 1952 Ip p ro tta s a m b a n d Isla n d s, R e y k ja v ik 1953 C entro D e p o rtiv o C h apultepec, M exico 1954 P a ris U n iv e rsitě Club 1955 J u n t a D e p a rtm e n ta l de D e p o rtes, C ali (K olum bie) 1956 S to k e M andeville G am es, G B R 1957 n eu d ělen 1958 I s ta n b u l Sw im m ing C lub, T U R 1959 Cercle des A rm es, L au sa n n e , S U I 1960 T ennis-C lub ď A th ě n e s 1961 N y lá n d sk a Y a c h t C lub, F I N 1962 F o re n in g en for S kidlopningens och F rilu fts liv e ts F ra m sa n d e , SW E 1963 L e N a u tic , P a říž 1964 neudělen 1965 — 66 n eu d ělen 1967 C lub A tletico S u d a m eric a B uenos A ires, A R G 1968—71 n eu d ělen 1972 F e d e rac io n D e p o rtiv a del G u a y as, E cuador 1973 n eu d ělen Držitelé T a h er a
Poháru
Mohameda
1951 P a u l A n sp ac h , šerm , B E L 1952 F . E . B lan k e rso v á -K o e n o v á, a tle tk a , H O L 1953 A . F e rre ira d a Silva, a tle t, B R A 1954 A dolphe J a u ré g u y , b ý v . h rá č ra g b y , F R A 1955 R o g e r B a n n is te r, a tle t, G B R 1956 G e rt F re d rik sso n , k a n o is ta , SW E 1957 J . L a n d y , a tle t, AU S
1958 — 59 neudělen 1960 J o a q u im B lum e, sp o rt, g y m n a sta , E S P (in m em oriam ) 1961 v a n de W a tty n e , B E L 1962 P h ilip Y . C olem an, a tle t, U SA 1963 Io la n d a B a la so v á , a tle tk a , ROM 1963 Soukje D ijk stro v á , k raso b ru slen í, HOL 1964 n eu d ělen 1965 S ix ten Je rn b e rg , ly ža ř, SW E 1966 R o d rig o de C astro P e re ira , P O R 1967 E ugenio M onti, IT A 1968— 70 n eu d ělen 1971 v eslařsk é d ru ž stv o N Z L 1972—74 neudělen Držitelé Poháru A. B o n a c o s s y 1955 1956 1957 1958 1958 1959 1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966
O V SSSR OV Í r á n u A u stra lsk ý O V OV N S R OV N D R V enezuelský O V L ib a n o n sk ý O V Ř e c k ý OV M exický O V neudělen J a p o n s k ý OV Š p anělský O V K e ň sk á asociace O H a h e r C om m onw ealthu 1967 E cu a d o rsk ý O V 1968 neudělen 1969— 70 neudělen 1971 Ř e ck ý OV 1972—73 neudělen Držitelé Tokia
Poháru
města
1967 L ars G u n n a r K á li a S tig L e n n a rt K a li n a X V I I I. O H 1968 D a v id B o d in g to n , G B R n a Z O H 1968 Cena
olympijského
1972 d r. E d g a r F rie d , A U T G u d m u n d S chack, D E N J e a n W ey m a n n , S U I
uznání
69
c e n y o ly m p ij s k é
1973 W . F . H a y w a fd , B E R d r. P ie te r v a n D ijk , H O L T o rsten T egner, SW E Nositelé
Olympijského
řádu zlatý 1975 A very B ru n d ag e U SA 1980 M ichael K illa n in IR L stříbrný 1975 R y o ta ro A zum a, J P N Miguel de C apriles, U SA pplk. R u d y a rd R ussell, G B R 1976 P a u l A nspach, B E L H a ro ld A u sta d , N Z L A lb e rt D e m au re x , S U I D a n F erris, U SA Je sse O w ens, U SA H e c to r P a y sse R a y e s , U R U W a lte r W ulfing, G E R 1977 M ichael A nsell, G B R In g e r K . F rith o v á , G B R Sven L a ftm a n , SW E A nselm o L opez, E S P R u d o lf N e m etsc h k e, A U T M asaji T a b a ta , J P N _ R ené B o n d e au x , F R A plk. D e Sousa C oun tin h o , P O R A k ram A. F a h m i, IR Q E m ry s L loyd, G B R A d rian o R o d o n i, IT A M ario V azques R a ň a, M E X 1979 dr. H . O m ar B o u c e tta M A R gen. G u sta v D y rsse n SW E M ikio O da JPÍST H a ro ld M. W rig h t CAN 1980 prof. A rn o ld H . B e c k e tt, G B R P a b lo C. C agnasso, A R G F ra n c o C a rraro , IT A B en ito C astejon, E S P C laude C ollard, F R A p rof. A lbe r t D irix. B E L __ D enis Follow s G B R K u rt H aslor S U I S y d n ey B. G rance A U S K u rt H a sle r S U I F . H o ld e r G B R D enis H ow el G B R
plk . R a o u l M ollet B E L W illiam R . Jo n e s G B R Ig n a tij T. N o v ik o v U R S C harles P a lm e r G B R H e n ri P o u re t F R A A m ilcare R o t ta IT A An to n S k a ta re tik o Y U G B o rtil S allfors S U É J o š iju k i C u ru ta J P N bronzový 1975‘C harles D e b e u r, B E L G yula H eg y i, H U N ___ J o h n K a sy o k a, K E N L ia M anoliuová, ROM E lle n M ullerová-P reisová, A U T d r. Ja c q u e s T h ié b a u lt, F R A 1976 H e lm u t B e h re n d t, G D R A nto n io dos R eis C arneiro, B R A W a lte r J h u n g , K O R A b d e rra h m a n K h a tib , M A R __ _ Z oja M ironovová, U R S C lean th is P aleologos. G R E H a im W ein, IS R 1977 G u n n a r H a n se n , D E N N a d ja L é k a řsk á , B U L E d o a rd o M a n g iaro tti, IT A A lberto N a rin o C heyne, COL C h ristia n ď O rio la , F R A D u tta R a y , IN D R o b e rto R ich a rd s A guiar, CUB R e n é de R a ev e , B E L 1978 Z a fa r A li, P A K ________ M ichaiio Á ndrejevič, Y U G L ju d m ila T u riščevová-B orzovová, URS plk. H a se in H a m u d a , T U N H a ra ld Je sp e rse n , D E N In g rid K ellero v á, GU A S u rjit Singh M a jith a , IN D P a u lo M arins M eira, B R A A lfred A. O erter, U SA M ichel R a v a rino, M O N _ C harles R iolo, SU I Jo š in o ri S uzuki, J P N H u g o V irgilio T edin, A R G __ Jo sé G a m a rra Z orilla, B O L 1979 Je ro n ý m B a p tis ta B a sto s B R A A lfredo H o h a g e n D iez Cansf co P E R M aria K w asniew ská-M aleszew ská PO L
C erar
70
M arcel L eclef B E L _____ Im re N é m e th H U N E m m y S chw abeová A U T O tto S zym iczek G R E L y d ia Z an c h io v á S U I 1980 Sigge B e rg m a n S U I dr. E liz a b e th F e riso v á G B R D aw n F ra se ro v á AUS A lex F re re G B R A n ita de F ra n tz o v á U SA J e a n C laude G anga CGO M arcello G arro n i IT A M ichel H e n a u lt F R A J o h n H e n n e sy G B R L u is F . H u rta d o P A N Josef Ju ngm ann TCH C lare M c D e rm o tt G B R D o n a to M artu cci IT A G eoffrey M iller G B R R o b e rt P a rie n te F R A J o h n R o d d a G B R _____ H u sse in Se jean L IB W a lte r S ieg en th aler S U I ' M u stafa T h ra y a T U N J . Je rm a k o v U R S
gogického c h a ra k te ru nej vyšší k v a lity , za filozofickou h isto rick o u lekci d a le k o sáhlého v ý z n a m u " (C oubertin, P . de: P e dagogické h o d n o ty olym p. cerem oniálu. B u lle tin d u B . I. P . S., 5 —7). C oubertin sta n o v il ja k p rin cip y p ře h líd k y n á ro d ů , t a k i z ah a jo v ac í form uli pro h la v u s tá tu p o řá d ající zem ě (aby předešel m ožným p o lit, p ro jev ů m ), te x t p řísa h y sp o rto v ců , v z ty č e n í v la jk y , fa n fá ry , salvy, v y p o u štěn í h o lu b ů , p řísa h u činovníků a h r a n í h y m n y p o řá d ající zem ě. T o též p la tí p ro z áv ěrečn ý o b řad . N ě k teré č á sti c. o. b y ly p řip o je n y později, jak o n a p ř. z a p á lení ->■ ohně olym pijského, p rů b ě h olym p. š ta fe ty a td . V ztyčení s tá tn í v la jk y a h ra n í h y m n y p ři rozdílení cen považoval C o u b e rtin za d ů lež itý v ý ch o v n ý m o m e n t v ž iv o tě sportovce. P o k u s o zkrácení s tá t. h y m e n n a O H 1976 se u k á za l jak o n e v h o d n ý a n e d ů sto jn ý . — C. o. se sta l v zo rem pro z ah a jo v ac í a závěrečné c e re m o n iá ly řa d y m ezin áro d . soutěží, z e jm é n a -> o b lastn íc h her, m istr, sv ě ta a E v ro p y (->■ též c h a rta o lym pijská).
Cerar, Miroslav (28. 10. 1939), jug. g y m n a sta . D v o jn á so b n ý olym p. v ítě z ve c v i čení n a k oni n a šíř 1964 a 1968, tř e tí n a h razd ě n a O H 1964. Č ty řn áso b n ý m is tr sv ě ta v letech 1962—70, m n o h o n áso b n ý m is tr E v ro p y .
Cierpinski, Waldemar (3. 8. 1950), a tle t N D R . D v o jn á so b n ý olym p. v ítě z m a ra tó n ů 1976 a 1980.
ceremoniál olym pijský, soubor p ře d e p s a ných o b řa d ů p ro z ah á jen í a ukončení O H a pro -> rozdílení cen (čl. 6 3 — 70 olym p. řá d ů ). C. o. je nej č astě ji n a p a d a n o u č ástí olym p. řá d ů k o n z e rv a tiv c i v olym p. h n u tí, k te ří p o ž ad u jí zák az v y v ěšo v án í s tá t. v la je k a h ra n í s tá t. h y m en v četn ě z á k a z u zv eře jň o v á n í n á r. nebo s tá t. p ř í slušnosti sportovce. Svůj p o ž ad a v ek z d ů vo d ň u jí tím , že p rý s tá t. a n á r. sym boly a h y m n y n a p o m á h a jí ro z m a c h u iracio nálních v á šn í, a z d ů ra z ň u jí m ez istátn í c h a ra k te r o lym p. so u těží. P o k ro k o v é síly v olym p. h n u tí tr v a jí n a zachování c. o. — A u to re m z ah a jo v ac íh o a z á v ě rečného o b řa d u i o b řa d u rozdílení cen je p řed ev ším —> P ie rre d e C oubertin, k te rý c. o. p o v ažo v al za a k t ,,čistě p e d a
Clarke, Ronald (21. 2. 1937), a u stra lsk ý a tle t. T ře tí n a O H 1964 v b ě h u n a 10 000 m . V y tv o řil 17 SR . 1965 n ejlep ší sp o rto v ec sv ě ta. B yl p o v ě řen zapálením oly m p . ohně n a O H 1956. Clay, Cassius, později M uhammad Ali (17. 1. 1942), b o x e r U SA . O lym p, v ítěz polo těžké v á h y 1960. P o z d ě ji p ře sto u p il k profesionálům . N ě k o lik a n á so b n ý p r o fesio n áln í m is tr sv ě ta. Coe, Sebastian (29. 9. 1956), b rit. a tle t. O lym p, v ítě z 1980 v b ě h u n a 1500 m , d ru h ý n a 800 m . V y tv o řil 4 S R , jak o p rv n í běžec n a sv ě tě z ab ě h l 800 m pod 1 :43 m in. Colas, Paul (6. 5. 1880 — ?), franc, střelec. D v o jn á so b n ý olym p. v ítě z 1912 (arm ád n í p u š k a je d n o tliv c i n a 600 m , libovolná p u š k a je d n o tliv c i n a 300 m — 120 ra n ),
71
d ru h ý n a O H 1924 (libovolná p u šk a — soutěž d ru ž stev ) a tř e tí n a O H 1908 (m alorážka n a 50 a 100 y so u těž d ru ž stev ). Com aneciová, N adia (13. 11. 1961), ru m . sp o rt, g y m n a stk a . P ě tin á so b n á olym p. v ítě z k a (osm iboj je d n o tliv k y ň , b ra d la a k lad in a n a O H 1976, k la d in a a p ro s tn á — spolu s -> K im o v o u — n a O H 1980), tř ik r á t d ru h á (osm iboj d ru ž ste v n a O H 1976 a osm iboj d ru ž ste v a je d n o tliv k y ň — spolu s ->■ G nauckovou — n a O H 1980) a jednou tř e tí (p ro stn á n a O H 1976). N ejlepší sp o rto v k y n ě s v ě ta 1976. C om m onw ealth Gam es -> h ry B ritsk éh o společenství n áro d ů Connolly, Ja m e s B rendan (1868— 1957), a tle t U SA . O lym p, v ítě z p rv n í soutěže O H 1896 — tro jsk o k u . D v a k rá t d ru h ý (skok do v ý šk y n a O H 1896 a tro jsk o k n a O H 1900), jed n o u tř e tí (skok do d á lk y n a O H 1896). P o zd ěji v ý z n a m n ý n á m o řn í spisovatel. Consolini, A dolfo (1917— 1969), ita l. a tle t. O lym p, v ítěz 1948 v h o d u diskem , d ru h ý n a OH 1952, še stý n a O H 1956. T ro jn á sob n ý m is tr E v ro p y (1946, 1950 a 1954). V ytvořil 3 SR v h o d u diskem . N a O H 1960 přednesl jm énem záv o d n ík ů olym p. přísahu.
C o u b e r tin
jeh o gen. se k re tá ř (1894—96) a d ru h ý p ře d se d a (1896— 1925). A u to r zákl. č lá n k ů -> c h a rty olym pijské (dř. s ta tu tu a řá d ů ), -> cerem oniálu o ly m p ijsk é h o , ->■ sym b o lů o ly m p ijsk ý c h a -» m y šlen k y oly m p ijsk é jak o m y šle n k y m íru a p ř á te ls tv í m ezi n á ro d y . Založil řa d u sp o rt, o rganizací n á r. a m ez in ár. v ý z n a m u a d al p o d n ě t k e sv o lá v án í -> kongresů o ly m p ijsk ý ch , k te ré řešily n e je n tec h n ick é o tá z k y O H , ale p ro je d n á v a ly a d á v a ly p o d n ě t ke s tu d iu řa d y p ro b lém ů n ejširšího sp o rt, v ý z n a m u (sport, psychologie, sp o rt, p edagogiky, tělo v ý ch , lék a řstv í, o tá z k y a m a té rism u , d ě jin T V a j.). — C. n e jd řív e stu d o v a l n a v o jen sk é škole S a in t-C y r, p a k n a škole p o litick ý c h v ě d v P a říž i. O dm ítl s t á t se d ů sto jn ík e m a v ě n o v al se s tu d iu ped ag o g ik y . N a rozdíl od svých rodičů se p o sta v il nek o m p ro m isn ě n a s tra n u re p u b lik y p ro ti sn a h á m o r e s ta u ra ci m o n arch ie. B ěhem stu d ia a k tiv n ě sp o rto v a l (box, šerm , jez d e ctv í, v e slo ván í). Z a p o b y tu v A nglii poznal, ja k d ů ležité m ísto ta m z a u jím á sp o rt ve v ý chově m la d é generace. Z a sv ů j ž iv o tn í cíl si v y tk l re fo rm u šk o lstv í a v ý c h o v y m lá deže n a franc, stře d n íc h školách. O stře odsoudil te h d e jší pedagogickou p ra x i. P o ž a d o v al až 13 hod. T V tý d n ě , z ro v n o p rá v n ě n í T V s o sta tn ím i v y u č o v ac ím i p ře d m ě ty , pro d lo u žen í p rá z d n in , v ý s ta v b u h řišť, o rg an izo v án í sp o rt, spolků a
Cooperová, C harlotte, b rit. te n istk a . D v o j n á so b n á olym p. v ítě z k a 1900 (d v o u h ra žen a sm íšená č ty řh ra s -> D o h e rty m ). Correa, E m ilio (21. 3. 1953), k u b á n sk ý boxer. O lym p, v ítěz veltero v é v á h y 1972. Costello, P a u l (27. 12. 1889), v e slař USA. T ro jn á so b n ý olym p. v ítěz 1920, 1924 a 1928 ve dv o jsk ifu (1920 a 1924 s J . K ellym , 1928 s Ch. M cllvainem ). Je h o syn B e rn ard získal ve dv o jsk ifu stř. m ed aili n a O H 1956. Coubertin, P ierre de Fredi de (1. 1. 1863 P aříž — 2. 9. 1937 Ž eneva), fran c, pedagog, h istorik a sp o rt, fu n k cio n ář. In ic iá to r o b novení m oderních O H . Z ak la d a te l MOV,
Pierre de Fredi de Coubertin
C o u b e r tin
soutěží p ři školách. Založil řa d u sp o rt, sp o lk ů a organizací. 1882 založil kro u žek šerm u , 1888 V ý b o r p ro p ro p a g ac i tě le s n ý c h cvičení, 1889 U n ii francouzských společností a tle tic k ý c h s p o rtů , 1891 N ejv y šší v ý b o r p ro T V S, 1906 Společnost pro lid o v ý sp o rt a další. O rganizoval řa d u n á r. a m ezin ár. k o n g resů a k onferencí o TV S. P ře sto ž e u siloval o zvýšení z d a tn o sti fra n c, m ládeže, n esm ěřo v ala jeh o sn a h a n ik d y k po d p o ře n acionalism u a re v an še, ale n a o p a k k p řá te ls tv í m ezi n á ro d y . — 1892 n a v rh l o b n o v e n í O H jak o p ro stře d k u k v ý ch o v ě m ládeže a k u p e v n ěn í m íru. Z jeh o in ic ia tiv y se 16. —25. 6. 1894 sešel I. o ly m p ijsk ý k o n gres v P a říž i, k te rý ro zh o d l o obnovení O H . N a v rh l složení M OV a n e ch a l je 23. 6. 1894 kongresem sc h v á lit. M á z áslu h y o u sk u te č n ě n í I. O H 1896. — O H b y ly v p o je tí P ie rre de C o u b e rtin a jed n ím z p ro stře d k ů v ý c h o v y m ladé generace v p o d m ín k á c h m írového soužití. M ěly pom oci p řip ra v it p ů d u p ro bud o u cí celosvětovou re fo rm u p ed ag o g ik y a m ěly n a p o m á h a t ro z v o ji m asové T V S. O ly m p ijsk é -> kon g resy , k te ré p o v a žo v a l za n ej v y šší o rg á n olym p. h n u tí, svo láv al ja k o p ře d se d a celkem p ra v id e ln ě. V ždy se o p íral o so u h las v ě tš in y , k te ro u si dov ed l té m ě ř v ž d y z ís k a t sv ý m k o re k tn ím a d ip lo m a tic k ý m jed n á n ím . Až do 1914 fin an co v al v ě tš in u a k cí MOV. P o 1. svět. válce p o d a l dem isi a 1. září 1925 oficiálně o d sto u p il. B y l zvolen č e stn ý m p řed sed o u O H , ale č in n o sti MOV se p ra k tic k y n e ú ča stn il. — 1925 se v rá til ke své m yšlence re fo rm y p edagogiky. 1926 v y hlásil ,,p rá v o n a s p o rt“ za jed n o ze z á k lad n íc h lid sk ý ch p rá v . Ž ád a l p ro to , ,,a b y k a ž d ý je d n o tliv e c n a lé z al v m ístn ím so u sed stv í ta k o v ý d ru h tělesné čin n o sti, ja k ý si p ře je . N e sta čí, a b y se slav ily k ažd é č ty ři ro k y s e lito u okázale o ly m p ijsk é h ry . J e důležitější, a b y v sk ro m n o sti a ro v n o m ě rn o sti d en n íh o ž iv o ta k a ž d ý bez ro zd ílu u ž ív a l b la h o d á rn o stí o ly m p ijsk é k u ltu r y “ . P ro to p o žad o v al o bnovení tz v . a n tic k ý c h g y m n áz ií v k a ž dém m ěstě, k d e b y k a ž d ý m ohl, p o k u d m ožno z d a rm a , c v ič it p o d d ohledem o d
72
b o rn ík ů . 1925 založil S v ě t o v o u p e dagogickou unii (U . P . U .) a 1928 M e z i n á r o d n í b y r o s p o r t o v n í p e d a g o g i k y (B. I. P . S.), s jejich ž pom ocí c h tě l u sk u te č n it reform u p edagogiky. P o d vlivem společenského v ý v o je p o stu p n ě o pouštěl p la tfo rm u re fo rm y b u rž . p ed ag o g ik y a n a v rh o v a l v y tv o ře n í nové p ro le tá řsk é pedagogiky. U siloval o v y tv o ře n í tz v . dělnických u n iv e rz it. B y l zastá n ce m globálního v z d ě lá n í a sta v ě l se p ro ti k u ltu rn ím u evropocen trism u . P ře d v íd a l n á s tu p dělnické t ř íd y k m oci, ale b y l zastán cem sociálních refo rem , n e b o ť c h tě l p ře d e jít re v o lu č n ím u v y sto u p e n í dělnické tříd y . R eform is tic k y p o žad o v a l p říp ra v u dělnické t ř íd y v ý c h o v o u a v zděláním k p ře v ze tí m oci. P ro to ta k é h led al spojence v refo rm istick é sociálně d e m o k ra tic k é Lucernské sp o rto v n í in tern acio n ále, k te rá v ša k jeh o n a d ěje zk lam ala. K oncem 20. le t jeh o n á z o ry v y z ráv a jí. O stře k r i tiz o v a l k a p ita listic k o u společnost, m ili ta rism u s a k lerikalism us. Své tříd n í om e zení v ša k n e b y l schopen do d ůsledku p ře k o n a t. — N eúspěch v pedagogické p rá c i v y v rc h o lil ve 30. letech. H o s p o d á řsk á k rize zhoršila jeho finanční situ aci, ta k ž e v 72 lete ch m usel h le d a t placené z am ě stn án í. MOV vyhlásil n a jeh o p o d p o ru m ezin ár. sb írk u , výn o s v ša k d o sta la až jeho m an ž e lk a , n e b o ť C. m ezitím n á h le zem řel. — V období p říp ra v O H 1936 se poku sily re ak č n í síly v y u ž ít C. k po d p o ře O H v nacistickém N ěm ecku. Ú č a st n a O H a n á v ště v u N ěm ecka C. o d m ítl, v y d a l v ša k v ý z v u k olym p. šta fe tě a p ro m lu v il v rozhlase. — C. se zasloužil o sa m o sta tn o u českou ú č a s t n a O H i o české z asto u p e n í v MOV v období rak o u sk o -u h ersk é m onarchie. N a p o č á tk u 20. stol. zveřejn il řa d u č lá n k ů , k te ré se z a b ý v a ly střed o ev ro p sk o u situ a c í a k o n k ré tn ě i českým problém em . H á jil českou ú č a s t n a O H v d u c h u tz v . -> sp o rto v n í geografie. Z ů stal přítelem Č eskoslovenska až do své sm rti. Z jeho in ic ia tiv y b y l 1925 do P ra h y svolán V I I I . o ly m p ijsk ý kongres a 23. zasedání M OV, n e b o ť C. si p řá l u k o n č it svou
73
činnost v olym p. h n u tí p rá v ě v P ra z e. — C. n ap sal řa d u v ý z n a m n ý c h p ra cí, k te ré se p ředevším z a b ý v a jí o tá z k a m i obecné a sp o rt, p edagogiky, sp o rt, psychologie a přirozené T V , o becným i d ě jin a m i a polit, p ro b lém y jeh o současnosti. — C. se sta l 1912 olym p. v ítě z em v um ělecké soutěži z a Ó d u n a sp o rt. Dílo : L ’É d u ca tio n en A n g leterre. P a ris, H a c h ette e t Cie 1888 L ’É d u ca tio n A nglaise e n F ra n c e . P a ris, H a c h e tte e t Cie 1889 N otes su r 1’É d u c a tio n P u b liq u e. P a ris, H a c h e tte e t Cie 1901 L ’É v o lu tio n F ra n c aise sous la T roisiěm e R épublique. P a ris, P lo n e t Cie 1896 L ’A venir de 1’E u ro p e. B rusel, B u re a u x de 1’In d é p en d a n ce Beige 1900 L ’É d u c a tio n des A dolescents a u X X e Siecle. P a ris, F . A lcan I. — E d u c a tio n physique: L a g y m n astiq u e u tilitaire I I . — É d u c a tio n in te lle c tu e lle : L ’A nalyse universelle I I I . — É d u c a tio n m orale — Le re sp e ct m u tu e l P ages d ’H isto rie C ontem poraine. P a ris, P lon e t Cie 1909 U ne C am pagne de v in g t-e t-u n ans. P a ris, L ib raire de 1’É d u c a tio n P h y siq u e b. d. (1908) Ó de a u S port, G a n d , b. d. (1912) — zl. olym p. m edaile v um ělecké so u těži n a O H 1912 E ssais de P sychologie sp o rtiv e. L au san n e , P a y o t e t Cie 1913 H isto rie U niverselle I. —IV . A ix -e n -P ro vence (1919) L es U n iv ersités o uvriěres. L au san n e , Im p r. P o p u la ire 1921 P édagogie sportive. P a ris, G res e t Cie 1922 M ém oires c o n ce rn an t l ’in stru c tio n supérieure des tra v a ille u rs m an u e ls e t l ’o rg a n isatio n des U n iv e rsité s o u v riě res. E d . a u to r, b. d. (1923). C hartě de la R eform e S portive. L au san n e . B u lle tin d u B. I. P . S. 1930 M ém oires O lym piques. L ausanne, B . I . P . S . 1931
C y b u le n k o
L i t e r a t u r a : B oulogne, Y . P .: L a vie e t l ’oevre p é d a gogique de P ie rre de C o u b e rtin . M on tréal, E d . L em éac 1975 E y q u e m , M. T .: P ie rre de C o u b e rtin . L ’é p o p ée o lym pique. P a ris, C alm annL é v y 1966 H e rv e t, R . — S enay, A .: M onsieur de C ou b e rtin . P a ris 1960 N ovoskolcev, A. N . : P y la ju ščije e s ta fe ty . M oskva, F iS 1976 Covaliov, Serghei (14. 10. 1944), ru m . k a n o ista . O lym p. v ítě z 1968 v C 1 n a 1 k m , d ru h ý v C 2 n a 1 k m n a O H 1972 (s I . P a tza ich in e m ). Csanádi, Arpád (23. 2. 1923), m ad . člen MOV (od 1964), člen e x e k u tiv y do 1979, člen řa d y kom isí M OV, zejm én a p ře d se d a kom ise p ro olym p. p ro g ra m (od 1968). Člen, gen. s e k re tá ř a m ísto p ře d se d a M a ď arského OV, m ísto p ře d se d a S tá tn íh o v ý b o ru p ro TV S. T ec h n ick ý ře d ite l MOV o d 1979. Csermák, József (14. 2. 1932), m ad . a tle t. O lym p, v ítě z v h o d u k lad iv e m 1952-První k la d iv á ř n a sv ě tě, k te rý p ře k o n a l h ra n ic i 60 m . Cukahara, Micuo (22. 12. 1947), ja p . g y m n a sta . P ě tin á so b n ý olym p. vítěz (1968, 1972 a 1976 v d v a n á c tib o ji d ru ž ste v , 1972 a 1976 h ra z d a ), je d n o u d ru h ý (p řesk o k n a O H 1976), t ř ik r á t tř e t í (k ru h y n a O H 1972, b ra d la a d v a n ác tib o j jed n o tliv c ů n a O H 1976). N ě k o lik a n á so b n ý m is tr sv ě ta . J e h o jm é n e m je n a z v á n d ru h p řesk o k u . Cuthbertová, Betty (20. 4. 1938), a u s tra l sk á a tle tk a . č ty řn á s o b n á olym p. v ítě z k a (1956 100 m , 200 m a 4 x 100 m a 1964 400 m ). Cybulenko, Viktor Sergejevič (13. 6. 1930), sov. a tle t. ZMS. O lym p, v ítě z v h o d u oštěp em 1960, tř e t í n a O H 1956 a č tv r tý n a O H 1952.
74
c y k lis t ik a
cyklistika, jíz d a n a kole p ro v á d ě n á jak o sp o rt. Z áv o d n í c. dělím e n a ry c h lo stn í (d rá h o v o u , silniční, teré n n í) a sálovou (k o lo v á a k ra so jíz d a ). N a p ro g ra m O H jso u z a řa z e n y je n soutěže v silniční a d rá h o v é c. — J a k o sp o rt, o d v ě tv í se c. z a č a la ro d it v 19. stol. P rv n í m is tr, sv ě ta se ko n alo již 1893 v C hicagu. P ro to bylo zcela p řiro zen é, že c. b y la z ařa ze n a do p ro g ra m u O H již n a I. o lym pijském k o n g resu 1894. N a O H 1896 se soutěžilo v šesti disciplínách n a d rá ze i n a silnici, n a O H 1900 pouze sp rin t n a 2000 m . N a O H 1904 n e b y ly cy k listick é soutěže oficiální, 1908 b y ly z ařa ze n y pouze so u těže d rá h o v é, 1912 je n silniční. C. b y la n a p ro g ra m u všech O H , ale její p ro g ra m se u stá lil až od 1928. Silniční záv o d y je d n o tliv c ů b y ly z ařa ze n y do p ro g ra m u všech O H k ro m ě 1904 a 1908, soutěže d ru ž s te v p o p rv é 1912. Je d n o tliv c i a d ru ž s tv a s ta r tu jí odděleně te p rv e od O H 1960. D o té d o b y se v ý sle d k y d ru ž s te v v y p o č ítá v a ly sečten ím časů je d n o tliv c ů p říslušného d ru ž s tv a (1912—20 so u č e t časů č ty ř, 1924—56 t ř í je d n o tliv
Olym pijští Silniční
vítězové
ců). Z a k a žd o u zem i m ohou n a O H s t a r to v a t č ty ři jed n o tliv c i a jed n o č tyřčlenné d ru ž stv o . — Z d rá h o v ý c h disciplín jsou n a p ro g ra m u O H z áv o d n a 1 km s p e v n ý m s ta rte m (od 1928, p ře d tím n a OH 1896 se je la so u těž n a 333,33 m ), sp rin t n a 1000 m (od 1920, p ře d tím se závodilo n a 2000 m ), stíh a c í z áv o d jed n o tliv c ů n a 4000 m (od 1964) a stíh ac í z áv o d d ru ž ste v n a 4000 m (od 1920, p ře d tím n a O H 1908 se jel stíh a c í z áv o d n a 1810,5 m). Z ávody ta n d e m ů b y ly n a p ro g ra m u O H 1908— 72, n y n í jso u v y š k rtn u ty . V pevném k ilo m e tru sm í z a s t á t s ta r to v a t jed e n z á v o d n ík , ve sp rin tu d v a , v soutěži d ru ž stev jed n o d ru ž stv o . Z p ro g ra m u O H b y ly v y š k rtn u ty již p ře d 1928 další d rá h o v é soutěže jed n o tliv c ů , ja k o n a p ř. závod n a 660 y , 5000 m , 10 000 m , 20 k m , 50 k m , 100 k m a d v a n á c tih o d in o v k a . 1980 MOV schválil zařazení jed n é d isc ip lin y v silniční c. žen od O H 1984. O lym p, sou těže říd í M ezinárodní federace a m a té rs k é c y k listik y (FIA C ), k te rá v z n ik la 1965 n a p ů d ě —► M ezinárodni unie c y k listik y (UCI).
v cyklistice
cyklistika
Z áv o d je d n o tliv c ů 1896 A. K o n s ta n tin id is 1 9 0 0 --1908 nezařazen o 1912 R u d o lp h L ew is H a rry S te n q v is t 1920 1924 A rm a n d B lan c h o n n e t 1928 H e n ry H a n se n 1932 A ttilio P a v e si 1936 R o b e rt C h a rp en tier 1948 J o s é B e y a e rt 1952 A n d ré N oyelle 1956 E rcole B a ld m i 1960 V ik to r K a p ito n o v 1964 M ario Z anin 1968 P ie rfran e o V ianelli 1972 H e n n ie K u ip e r 1976 B e rn t Jo h a n sso n 1980 Sergej Suchoručenko
GRE
(87 km )
3:22:31
SA F SW E FRA DEN IT A FRA FRA BEL IT A URS IT A IT A HOL SW E URS
10:42:39,0 (320 km ) (175 km ) 4:40:01,8 6:20:48,0 (188 km ) (168 km ) 4:47:18,0 2:28:05,6 (100 km ) (100 km ) 2:33:05,0 (194,63 km ) 5:18:12,6 5:06:03,4 (190,4 km ) (187,73 km ) 5:21:17,0 (175,38 km ) 4:20:37,0 (194,83 km ) 4:39:51,63 4:41:25,24 (196,2 km ) (182,4 km ) 4:14:37,0 4:46:52,0 (180 km ) (189 km ) 4:48:28,9
75
c y k lis t ik a
Č asová jíz d a d ru ž ste v — 100 km 1896— 1956 nezařazeno 1960 IT A 2:14:33,53 A ntonio B a ile tti, O tta v io C ogliati, G iacom o F o rn o n i, L ivio T rap é 1964 HOL 2:26:31,19 E v e rt G erard u s D o lm an , G erben K a rste n s, J o h a n n e s P ieterse, H u b e rtu s Z oet 1968 HOL 2:07:49,06 F e d o r d e n H e rto g , J a n K rekels, M a rin u s P ijn e n , H e n k Z oetem elk 1972 URS 2:11:17,8 B oris Šuchov, V alerij J a r d y , G e n n a d i j K o m n a to v, V alerij L ichaóov 1976 URS ’ 2:08:53,0 A natoli i Č ukanov, V alerii Č aplygin, V lad im ir K a m in sk ii, A avo P ik k u u s 1980 URS 2 :01:21,7 J u r ij K a širin , Oleg L ogvin, Sergej Š elpakov, A n a to lij J a r k in Dráhová
cyklistika
1000 m s p e v n ý m s ta rte m 1896 P a u l M asson 1 9 0 0 - 1924 n ezařazeno 1928 W illy F a lck H a n se n 1932 E d g a r G ray Á rie v a n V liet 1936 Ja c q u e s D u p o n t 1948 1952 R ussel M ockridge 1956 L ean d ro F aggin S a n te G aiardoni 1960 1964 P a tric k Sercu P ie rre T re n tin 1968 1972 N iels F re d b o rg 1976 K la u s-Ju rg e n G rů n k e 1980 L o th a r T hom s
FRA
(333,33 m)
DEN AU S HOL FRA AUS IT A IT A BEL FRA DEN GDR GDR
24,0 1:14,4 1:13,0 1:12,0 1:13,5 1:11,1 1:09,8 1:07,27 SR 1:09,59 1:03,91 SR 1:06,44 1:05:927 1:02,955 SR
S p rin t — 1000 m 1896 1900 1904 1908 1912 1920 1924 1928
P a u l M asson FRA (2000 m) G eorges T aillan d ier FRA (2000 m) nezařazeno soutěž a n u lo v á n a p ro p řekročení č asového lim itu nezařazeno HOL M a u ritiu s P e e te rs L u cien Mi ch ard FRA R o g e r B e au fra n d FRA
*) Od OH 1924 se měřilo posledních 200 m.
4:56,0 2:52,0
1:38,3 12,8*) 13,2
c y k lis t ik a
1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
76
Ja c o b u s v a n E g m o n d T oni M erkens M ario G hella E n zo Sacchi M ichel R o u sseau S a n te G aiardoni G iovanni P e tte n e lla D aniel M orelon D an iel M orelon A n to n T k áč L u tz H esslich
HOL GER IT A IT A FRA IT A IT A FRA FRA TCH GDR
12,6 11,8 12,0 12,0 11,4 11,1 13,69 10,68 2:00*) 2:10
*) O d O H 1972 se je z d í n a d v ě v ítě z n é fin á lo v é jíz d y .
S tíh ac í z áv o d jed n o tliv c ů — 4000 m 1 8 9 6 - I960 nezařazen o 1964 J i ř í D aler 1968 D an iel R e b illard 1972 K n u t K n u d sen G regor B ra u n 1976 1980 R o b e rt D ill-B u n d i
TCH FRA NOR GER SU I
5:04,75 4:41,71 4:45,74 4:47,61 4:35,66
S tíh ac í záv o d d ru ž ste v — 4000 m 1896— 1904 nezařazen o 1908 GBR (1810,5 m ) 2:18,6 L e o n a rd M ered ith , B e n ja m in J o n e s, E rn e s t P a y n e , C harles K in g sb u ry 1912 nezařazen o 1920 IT A 5:20,0 F ra n c o G io rg etti, R ug g ero F e rra rio , A rn a ld o Carli, P rim o M agnani 1924 IT A 5:15,0 A ngelo D e M artin o , A lfredo D inale, A le an d r M enegazzi, F ran cesco Z u cc h etti 1928 IT A 5:01,8 L uigi T asselli, G iacom o G aioni, C esare F a ccian o , M ario L usiani 1932 IT A 4:53,0 M arco C im a tti, P a o lo P e d re tti, A lb erto G hilardi, N ino B orsari 1936 FRA 4:45,0 R o b e rt C h a rp en tier, J e a n G oujon, G uy L ap éb ie, R oger L e N izerhy 1948 FRA 4:57,8 C harles C oste, Serge B lusson, F e rd in a n d D ecanali, P ie rre A dam 1952 IT A 4:46,1 M arino M o re ttin i, G uido M essina, M ino D e R ossi, L oris C am pana 1956 IT A 4:37,4 L ea n d ro F a g g in , V a len tin o G asp arella, A ntonio D om inicali, F ra n c o G andini 1960 IT A 4:30,90 L uigi A rie n ti, F ra n c o T e s ta , M ario V a llo tto , M arino V igna 1964 G E R /S N D 4:35,67 L o th a r C laedges, K a rlh ein z H e n rich s, K a rl L in k , E rn s t S trong
c y k lis t ik a
77
1968 1972 1976 1980
DEN 4:22,44 G u n n a r A sm ussen, P e r P e d e rse n L y n g e m a rk , R en o B. O lsen, M ogens F re y Je n se n GER 4:22,14 Jiirg e n C olom bo, G u n th e r H a ritz , U do H e m p el, G u n th e r S ehuhm aoher GER 4:21,06 G regor B ra u n , H a n s L u tz , G iin tlier S ch u h m ae h e r, P e te r V o n h o f URS 4:15,70 V ik to r M anakov, V alerij M ovčan, V la d im ir O sokin, V italij P e tra k o v
D isciplíny, k te ré již n ejso u so u částí o ly m p ijsk éh o p ro g ra m u Silniční závod družstev*) 1896—1908 nezařazeno 1912 SW E 44:35:33,6 E rie F rib o rg , R a g n a r M alm , A xel P e rsso n , A lgot L onn 1920 FRA 19:16:43,2 F e rn a n d C anteloube, G eorges D e treille , A chille S o u ch ard , M arcel G obillot 1924 FRA 19:30:14,0 A rm a n d B lan c h o n n e t, R e n é H a m e l, G eorges W a m b st 1928 DEN 15:09:14,0 H e n ry H a n se n , L eo N ielsen, O rla Jo rg e n se n 1932 IT A 7:27:15,2 A ttilio P a v e si, G uglielm o S egato, G iuseppe Olmo 1936 FRA 7:39:16,2 R o b e rt C h a rp en tier, G uy L apóbie, R o b e rt D o rg e b ray 1948 BEL 15:58:17,4 L ode W o u ters, L éon D e lath o u w e r, E ugene v a n R oosbroeck 1952 BEL 15:20:46,6 A ndré N oyelle, R o b e rt G ro n d elaers, L u cien V ictor 1956 FRA u m . 22 1. A rn a u d G eyre, 8. M aurice M o ucheraud, 12. M ichel V erm eulin *) Výsledný čas byl součtem časů členů družstev ze silničního závodu jednotlivců.
S p rin t ta n d e m ů — 2000 m 1 8 9 6 - 1904 nezařazeno 1908 M aurice Schilles, A n d ré A uffray 1912 n ezařazeno 1920 H a rry R y a n , T h o m as L ance 1924 L u cien C h o u ry , J e an C ugnot 1928 B e rn h a rd L eene, D e a n v a n D ijk 1932 M aurice P e rrin , Louis C haillot 1936 E r n s t Ih b e , C arl L orenz 1948 F e rd in a n d o T eruzzi, R e n a to P e ro n a 1952 L ionel Cox, R u ssel M ockridge I a n B row ne, A n th o n y M a rc h an t 1956
FRA
3:07,6
GBR FRA HOL FRA GER IT A AU S AUS
2:49,4 12,6*) 11,8 12,0 11,8 11,3 11,0 10,8
78
c y k lis t ik a
1960 1964 1968 1972
G iuseppe B e g h etto , Sergio B ia n c h e tto A ngelo D a m ia n o , Sergio B ia n c h e tto D an iel M orelon, P ie rre T re n tin V la d im ír Sem eněc, Ig o r C elovalnikov
IT A IT A FRA URS
10,7 10,75 9,83 10,52
GBR
51,2
GBR
8:36,2
FRA
17:54,2
GBR
34:13,6
BEL HOL
1:16:43,2 1:18:24,0
FRA GBR
3:08:19,2 2:41:48,6
AUT
314,997 km
*) Od OH 1924 měřeno posledních 200 m. Z áv o d n a 660 y (603,491 m) 1908
V ic to r L. Jo h n so n
5000 m n a d ráze 1908
B e n ja m in Jo n e s
10 km n a d rá z e 1896
P a u l M asson
20 km n a d ráze 1908
C harles B. K in g sb u ry
50 k m n a d rá z e 1920 1924
H e n ry George Ja c o b u s W illem s
100 km n a d rá z e 1896 1908
L éon F la m e n g C harles H . B a r tle tt
Z ávod n a 12 hodin 1896
A dolf Schm al
79
Čad (Č adská rep u b lik a); 4 m il. o b y v ., dříve so u část F ra n c o u zsk é rovn ík o v é A friky, od 1960 form álně nezáv islý s tá t. — Č adský OV u z n á n 1964. O lym p, z k r a t k a CHA. Ú č a st n a O H 1964, 1968 a 1972. N a O H 1968 b y l A h m e t Senoussi osm ý ve skoku do v ý šk y . — N ej rozšířenějším i sp o rty jsou k o p a n á , box, o d b íje n á a atletik a. Čapek, František (24. 10. 1914, B rá n ic e , okr. Písek), čs. k a n o ista , ZMS, zasloužilý trenér. O lym p, v ítě z 1948 v C 1 n a 10 km . D e se tin á so b n ý m is tr re p u b lik y . Čapek, František (12. 11. 1914, J a s e n n á , okr. N áchod), čs. sp o rt, střelec, ZMS. Č tv rtý n a O H 1952 ve stře lb ě n a b a te rii, šestý n a O H 1956 ve ste jn é disciplíně.
č a s o p is y o l y m p ij s k é
O lym pische R u n d sc h a u ; B u lle tin d u C. I. O ., 1 9 4 6 -6 4 ; R e v u e o ly m p iq u e o d 1964 dosud. Č asopisy Č SO V : V ě stn ík o ly m p ijsk ý , 1924—29; I. ro čen k a ČSOV 1 9 2 9 -1 9 3 2 . P r a h a , ČSOV 1933; I I . ro č en k a ČSOV 1 9 3 3 -1 9 3 6 . P r a h a , ČSOV 1937; C zechoslovak s p o rt a jeh o In fo rm a č n í b u lle tin 1958—70. Č asopisy jin ý c h NO V: O lym pische R u n d sc h a u 1938 —44 (N ě m ecko); B u lle tin d u C om ité N a tio n a l O ly m p iq u e de la R D A od 1956 (N D R ); B u lle tin ď ln fo rm a tio n s C om ité O ly m p i que B u lg are od 1953;
Čáslavská-Odložilová, Věra (3. 5. 1942, P rah a), čs. sp o rt, g y m n a s tk a , ZMS. Sedm inásobná olym p. v ítě z k a (1964 osmiboj, přeskok a k la d in a a 1968 osm iboj, přeskok, b ra d la a p ro stn á ), t ř ik r á t d ru h á (členka d ru ž stv a n a O H 1964, k la d in a a členka d ru ž stv a n a O H 1968). Č ty ř náso b n á m istry n ě s v ě ta 1962 a 1966, jed e n á ctin áso b n á m is try n ě E v ro p y 1959, 1965 a 1967. M n ohonásobná m istry n ě ČSSR. Č ty řik rá t nej lepší sp o rto v k y n ě ČSSR, jed n o u nejlepší sp o rto v k y n ě sv ě ta (1968). N o sitelk a Ř á d u re p u b lik y . časopisy olym pijské, jed e n ze zák lad n ích p ram en ů našich zn alo stí olym p. h istorie. R ozlišujem e časopisy c h a ra k te ru t r v a lejšího (MOV a NOV) a časopisy dočasné (jed n o tliv ý c h org. v ý b o rů O H ). Časopisy v y d á v a n é MOV : B u lletin d u C om ité In te rn a tio n a l des J e u x olym piques, 1894—95; R evue olym pique, 1901— 15; B u lletin Officiel d u C. I. O ., 1926—38 (pouze úřed. v ě stn ík ), 1938— 44 so u č á st
Věra Č áslavská-O dložilová
C e p č ia n s k ý
O lym pisches F e u e r o d 1951 (N SR ); B u lle tin o f th e H u n g a ria n O lym pic C o m m ittee (M aďarsko); S p o rt e n R o u m an ie o d 1957 aj. Č a so p isy org. v ý b o rů O H : Z p o č á tk u jejich fu n k c i z a s tá v a l denní tis k , p o p ř. v ý z n am n é sp o rt, časopisy z e m ě p o řá d a jíc í O H . P rv n ím sk u te čn ý m č aso p ise m org. v ý b . O H b y l O lym pics N ew s n a O H 1932. Cepčianský, Ladislav (2. 2. 1931, Nitria n s k á S tře d a ), čs. k a n o is ta , MS. D v a k r á t še stý n a O H 1956 (C 1 n a 1 k m a n a 10 km ). S ta rto v a l též n a O H 1960. D e v a te n á c tin á so b n ý m is tr ČSSR. Československo (Č eskoslovenská socialis tic k á re p u b lik a , ČSSR); 15 m il. oby v . — > Č eskoslovenský o ly m p ijsk ý v ý b o r v z n ik l 13. 6. 1919 z Č eského OV (u sta v en 1899/1900) a b y l po d le m a te riá lů MOV u z n á n 1920. O lym p, z k ra tk a T C H . Čs. sp o rto v c i se z ú ča stn ili všech O H i Z O H s v ý jim k o u I. O H 1896 a I I I . O H 1904, k d e n á s z a s tu p o v a l pouze z ak lá d ající člen M OV a ČOV -* d r. G u th -Ja rk o v sk ý . N a h rá c h jsm e z ísk ali celkem 149 o lym p. m ed a ilí, n a O H 136 a n a Z O H 13 (44 zl., 51 stř. a 54 b ro n z .), v č e tn ě 2 b ro n z, m ed a ilí H . R o se n b a u m o v ó n a O H 1900. N ej ú sp ě šn ě jším i s p o rty n a O H b y ly sp o rt, g y m n a s tik a , a tle tik a , k a n o is tik a a zápas. M ezi n e jú sp ěšn ější čs. o ly m p io n ik y p a t ř í -> Z á to p e k , E . , Z á t o p k o v á D ., Č áslavská, V ., H oleček, J . , B rz á k , J . a d a lší. — 1925 se v P ra z e k onal V I I I . te c h n ic k ý a I. pedag o g ick ý kongres a 23. z ased á n í MOV a 1977 79. z ased á n í MOV. D v a k rá t b y l čs. tě lo v ý c h , o rg a n iz a ci u d ě le n O ly m p ijsk ý p o h á r (ČOS 1910 a Ú V ČSTV 1976). 1966 b y l J o s e f G russ v y z n a m e n á n O ly m p ijsk ý m diplom em za z áslu h y (-*- c en y o lym pijské). Č eskoslo v e n sk o m ělo d o su d tř i člen y MOV. S o u č a sn ý m z á stu p c e m je J U D r. F r a n t i šek K ro u til ( - > Č eskoslovenský o ly m p ij sk ý v ý b o r). — K o n cem 19. stol. p a třila česk á T V S v E v ro p ě m ezi velm i vyspělé. T o b y l ta k é je d e n z d ů v o d ů , p roč C ou b e rtin p o v o lal d r. G u th a z a člen a MOV. C h a ra k te ris tic k ý m ry sem čs. TV S za
80
R a k o u sk o -U h e rsk a a b u rz. re p u b lik y byla o d b o rn ě te c h n ic k á a p o lit, ro z tříš tě n o st, k te r á o slab o v ala úsp ěch y a p o s ta v e n í čs. TV S n a m ezin ár. fóru. K oncem 30. le t a po osvobození č . se vedl boj za sjednocení čs. TV S. 1948 v z n ik la je d n o tn á tě lo v ý c h , organizace Sokol, k te rá říd ila čs. TVS do 1952, k d y podle zák o n a o o rg an izaci čs. T V se říd ícím orgánem s ta l S tá tn í v ý b o r p ro tělesn o u v ý c h o v u a sp o rt. 1956 b y l p a k v y s tříd á n n e jd řív e p říp ra v n ý m v ý b o re m J e d n o tn é d o b ro volné tělo v ý c h o v n é organizace a 1957 Č eskoslovenským svazem tělesné v ý c h o v y (ČSTV), k te rý říd í a organizuje čs. T V S dodnes. ČSOV je jed n o tn o u , ale org. sa m o sta tn o u složkou čs. T V a plní specifické ú k o ly n o sitele olym p. m yšlenky v ČSSR. J e d n o ta ČSOV a ČSTV je v y já d ře n a osobou jed in é h o před sed y . N a ro z v o ji n ě k te rý c h olym p. sp o rtů se podílí ta k é S v a z arm (stře lb a ap o d .), je d n o tliv á m in iste rstv a , R O H a d alší organizace. 1978 v z n ik ly v lá d n í v ý b o ry p ro tělesnou v ý c h o v u a sp o rt ja k o in ic iativ n í, k o o rd i n a č n í a p o ra d n í o rg á n y v lá d y . P ro rozvoj v rcholového s p o rtu b y la v y tv o ře n a s tř e d isk a vrcholového s p o rtu , tré n in k o v á s tře d is k a m ládeže a sp o rt, školy. V ě d e ck ý v ý z k u m z a jišťu jí F T V S U K P r a h a a jeh o V ý z k u m n ý ú s ta v tě lo v ý c h o v n ý a F T V Š U K B ra tisla v a . — S p o rt, z ařízení doznalo v posledních le te c h v ý ra z n é h o zlepšení. B y la v y b u d o v á n a ř a d a sp o rt, h a l, zim n ích sta d ió n ů a p la v e c k ý c h b azén ů . P ro m istr. E v ro p y v a tle tic e b y l p ře sta v ě n sta d ió n E . R o sického v P ra z e n a S tra h o v ě. K 31. 12. 1978 m ěl je n ČSTV k dispozici 7103 tě lo c v ič e n a sp o rt, h a l, 158 k ry tý c h b azén ů , 43 b a z é n y o te v ře n é , 57 u m ělý c h ledních p lo c h k ry tý c h a 68 o te v ře n ý c h , 18 314 h ř iš ť a sta d ió n ů , 1902 ten iso v ý c h d v o rců , 327 loděnic, 300 ly ža řsk ý c h sv a h ů a tr a t í a td . D a lší zaříze n í jso u v e sp rá v ě n á r. v ý b o rů , m in is te rs tv a šk o lstv í, M NO, MV a d a lšíc h o rg á n ů a organizací. 1980 m ěl Č S T V 1 900 293 členy. N e jv ě tší členskou z á k la d n u m á k o p a n á (546 082 členy), o d b íje n á (72 665), lední hokej (69 296) a td .
81
Č s.
Č e s k o s lo v e n s k o
ú č a s tn a
OH
1900 1908 1912 1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
P aříž L ondýn S tockholm A n tv e rp y P aříž A m sterodam Los Angeles B erlín Londýn H elsinky M elbourne R ím Tokio M exiko M nichov M ontreal M oskva
ZOH
1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 I960 1964 1968 1972 1976 1980
OH
a ZOH
Počet m u ž ů /ž e n 5/11) 22/0 50/0 122/1 124/4 68/1 7/0 166/13 63/14 91/15 51/13 103/17 97/10 94/28 149/37 128/39 180/54
Počet m u žů /ž en
C ham onix 27/0 Sv. Mořic 27/1 L ake P la c id 5 + l 6)/0 G a-P a 50/5 Sv. Mořic 41/6 Oslo 22/0 C o rtin a d ’A m p. 35/6 S quaw V alley 20/1 In n sb ru c k 37/10 41/7 G renoble 39/4 Sapporo In n sb ru c k 47/11 L ake P lacid 34/7
M e d a i 1e zl.
stř.
_
2 2
i
—
—
—
—
—
—
1 2 1 3 6 7 1 3 5 7 2 2 2
Místo bronz.
—
4 5 2+P) 5 2 3 4 2 6 2 4 2 3
2 5 2 l + l 3) l 4) 3 3 1 3 3 4 2 4 9
4
5.
6.
_
_
_
3 2 1 3 1 6 2 2 9 7 3 5 6 6 13
zl.
stř.
bronz.
_
_
_
—
—
1
—
—
—
—
—
—
i
— —
—
—
1 1 2
2 —
'
1
— —
3 4 4 2 4 6 4 5 6 9
1
1 2
— —
i 1 1
1 8 3 2 6 5 9 5 3 7 5 7 15
—
1
6. 1 —
1
—
2 1 —
— — —
2
—
—
1 1 —
—
i
—
—
—
5.
—
—
—
1 5 4
4.
—
—
—
Místo
M e d a i 1e
—
1
—
2 2 1
— — —
1
—
1 2
1 —
—
1
2 1 2 2 1
P oznám ky *) Vysláno 5 závodníků. Cyklista Hirsch onemocněl a nestartoval. Za Prahu startovala pražská Němka R. Rosenbaumová, k terá získala 2 bronzové medaile v tenisu. 2) Stříbrná medaile Josef Suk: V nový život. 3) Bronzová medaile Jak u b Obrovský: socha Odyssea. 4) Bronzová medaile Jaroslav Křiěka: Horácká suita. s) Za Československo startoval W alter Lang, čs. stá tn í příslušník žijící v USA.
Č e s k o s lo v e n s k ý o ly m p ij s k ý v ý b o r
Československý olym pijský výbor (ČSOV), jak o n ositel olym p. m y šlen k y v ČSSR in te g rá ln í, ale o rganizačně sa m o s ta tn á in stitu c e je d n o tn é čs. tělo v ý c h o v n é o rg a nizace. S leduje d o d rž o v án í p ra v id e l MOV, zejm én a rozvoj a o c h ra n u olym p. h n u tí, a m a té r, s p o rtu a d o d rž o v án í z ásad ro v n o p rá v n o sti bez jak é h o k o liv rozlišování z d ů v o d ů n á ro d n o stn íc h , n á b o žen sk ý ch a p o litick ý ch ( s ta tu t ČSOV 1974). ČSOV u d rž u je spojení s N O V jin ý c h zem í přím o nebo p ro stře d n ic tv ím ev r. nebo celosvět. organizace NO V. U siluje o u p e v n ěn í je d n o ty m ezi sp o rto v c i, čím ž slouží olym p. h n u tí a sv ě to v ém u m íru . V ČSSR je jed in ě ČSOV o p rá v n ěn p o u ž ív a t -> sy m b oly oly m p ijsk é a v la jk y olym pijské. — ČSOV úzce sp o lu p ra cu je s čs. sp o rt, sv a z y p ři v y tv á ře n í z ásad p ro ú č a s t čs. sp o rto v c ů n a O H a p ři z a jišťo v á n í jejich ú č asti (p řih lá šk y pro z áv o d n ík y a č in o v n íky), n a v rh u je -> a ta šé olym pijského, p ro p a g u je v ČSSR olym p. m yšlenku, sp o lu p ra cu je p ři v y d á v á n í p u b lik a c í s olym p. obsahem a p o řá d á rů z n é olym p. akce. — P o d le s ta tu tu z 1974 se ČSOV sk lá d á: a) z členů s hlasem ro z h o d u jíc ím : — po jed n o m za k a ž d ý čs. sp o rt, sv a z , k te rý je členem M SF, jejíž s p o rt je n a p ro g ra m u O H , — z v ý z n a č n ý c h s p o r to v c ů a p ra co v n ík ů TV S v ČSSR, — z člen a MOV za ČSSR, — z č estn ý c h členů ČSOV; b) z členů s hlasem p o ra d ním : — z v ý z n ač n ý ch p ře d s ta v ite lů v e řejn éh o a k u ltu rn íh o ž iv o ta , zvolených plénem ČSOV n a n á v rh p ře d se d n ic tv a , — z p ře d s ta v ite lů čs. sv a z ů neolym pijsk ý c h sp o rtů , jejichž M SF jso u u z n á n y MOV. Č lenové se volí (s v ý jim k o u člena
82
MOV) n a p ě tileté období. Č lenství z á stu p c ů čs. sp o rt, sv azů z an ik á okam žikem skončení jejich funkce v příslušném sp o rt, svazu. — N ej vyšším orgánem ČSOV je p len á rn í z asedání, k te ré se koná n ejm éně jed n o u za rok. P ro řízení č in n o sti m ezi p len á rn ím i zasedáním i volí ČSOV n a p len á rn í schůzi až 25člennó p ře d se d n ic tv o , k te ré tv o ří: p ředseda, d v a m ístopředsedové, člen MOV, generální ta je m n ík a další členové. Je -li předsedou Čech, je p rv n ím m ísto p řed sed o u S lovák, a obráceně. P ře d se d n ictv o zasedá n e j m éně 4 k rá t do roka. Ř ídí p rá ci s e k re ta ri á tu a kom isí, sch v alu je p lán č in n o sti apod. M ezi zasedáním i p ře d se d n ic tv a v y řizu je z áležito sti v edení ČSOV, k te ré tv o ří p ře d se d a, m ísto p řed sed o v é a g e n e ráln í ta je m n ík . Schází se podle p o tře b y . P ro z k v alitn ě n í p ráce ČSOV se 1975 u sta v ily p ra co v n í sk u p in y (např. sk u p in a d o k u m en ta ce , p ropagace), k o m ise (např. kom ise O ly m p iád a 80) a K lu b čs. oly m p io n ik ů , n a p o m á h a jíc í ro z voji čs. TV S a p ro p a g ac i olym p. m y šle n k y . — ČSOV se u sta v il 1919 a b e z p ro stře d n ě n a v á z a l n a č in n o st Českého olym pijského v ý b o ru (ČOV), k te rý vznikl n a schůzích z á stu p c ů českých sp o rt, organizací v obd o b í k v ě te n 1899 —leden 1900. 7. 3. 1900 se ČOV prom ěnil z d o časné organizace n a s tá lý v ý b o r, z a jiš ťu jící českou ú č a s t n a O H . S kládal se z členů stá lý c h a z d ele g á tů českých sp o rt, sv a z ů a klu b ů . V zhledem k s tá to p rá v n ím p o m ěrů m (české zem ě byly součástí rak o u sk o -u h ersk é m onarchie) n e m ěl ČOV ú ře d n ě schválené sta n o v y , a b y nem ohl b ý t úřed n ě z ak ázán . P ře sto k to m u 1916 došlo. ČOV v ý zn am n ě p ř i spěl k ro zv o ji českého sp o rtu , k jeh o m ezin ár. u z n án í a v n itřn í in teg raci. S a m o s ta tn á ú č a s t n a O H p ře d 1. sv ě t. v á l kou m ěla v e lk ý polit, a k u ltu rn í v ý zn am , n a p o m á h a la n á r. uvědom ění sp o rto v c ů , čím ž p řisp ív ala i k n áro d n ě osvobozenec k ém u boji českého lidu. Z ak la d ateli a nejv ý z n am n ě jším i p ra co v n ík y ČOV v té to době by li J . S t. G u th -Ja rk o v sk ý , člen MOV a p ře d se d a ČOV, a -> J . R ossler-O řovský. P o 1. sv ě t. válce ČOV
83
Č e s k o s lo v e n s k ý o ly m p ij s k ý v ý b o r
ob n o v il svou č in n o st 30. 10. 1918 a 13. 6. 1919 se přem ěnil v ČSOV a p řija l ú ře d n ě schválené sta n o v y . Až do 1928 byl finančně i m o ráln ě p o d p o ro v á n čs. s tá te m (i k d y ž n e d o state čn ě ), ta k ž e z ajistil ú sp ěšn ý p rů b ě h 23. z ased á n í MOV a V III. olym pijského k o n g re su 1925 v P r a ze i úspěšnou ú č a s t n a O H . 1929 došlo ke zm ěně ve v edení ČSOV. D o čela se d o sta li m ladší sp o rt, fu n k cio n áři, ja k o J o s e f -> Gruss a F ra n tiš e k -> W id im sk ý . Je jic h p ráci z k o m p lik o v ala sv ě t. h o sp o d á řsk á krize a ohrožení re p u b lik y h itle ro v sk ý m fašism em . Čs. olym p. v ý p ra v y b y ly n a OH vysílán y d ík y sb írk á m a d o b ro č in n ý m loteriím . P ro ti p řá n í p o k ro k o v ý c h sil se ČSOV p o sta v il za ú č a st n a O H 1936 v B erlíně. P o m nichovském d ik tá tu a po okupaci Č eskoslovenska b y la o hrožena vlastn í existence ČSOV a sa m o sta tn é z astoupení v MOV a n a O H . MOV však trv a l n a sa m o sta tn o sti ČSOV. P o d tla k e m n a cistů v ša k b y la č in n o st ČSOV z a s ta v e n a v d u b n u 1943 a o b n o v en a po o sv o b o zení Č eskoslovenska v k v ě tn u 1945. ČSOV se p o stu p n ě zapojil do sjednocovacího p ro cesu. 19. 12. 1951 došlo ke zm ěně jeho po stav en í a s tru k tu ry . ČSOV se re o rg a n i zoval (zanikl jak o spolek) a s ta l se in te grální so u částí je d n o tn é tě lo v ý c h , org. Od 1955 se u p la tň u je p erso n áln í unie,
Členové
tz n ., že p řed sed o u ČSOV je v žd y p ře d se d a čs. tělových, org. (od 1957 předseda Ú V ČSTV). P o v z n ik u ČSTV 1957 se p ráce ČSOV z ak tiv iz o v a la , 1958 v zn ik l n o v ý s t a tu t ČSOV a v y tv o řily se jeh o o rg án y . Ve spolupráci s o sta tn ím i N O V soc. s tá tů a dalších zem í pro sazo v al ČSOV d o d ržo v án í z ák la d n íc h p rin cip ů olym p. h n u tí, zejm én a se p o sta v il p ro ti jakékoliv d iskrim inaci. O d p o č á tk u 70. le t p o stu p n ě sílila a k tiv ita ČSOV v m ezin ár. olym p. h n u tí. Svědčí o to m vzn ik nového s ta tu tu ČSOV 1974 a p ra co v n ích sk u p in a kom isí p ři ČSOV, v ě tší p o zo rn o st p ropagaci olym p. m yšlenky v ČSSR, p o zv án í p ře d sedy MOV do ČSSR, a k tiv n í ú č a st n a X . o lym pijském kongresu, organizace 79. zasedání MOV v P ra z e 1977, podíl n a č innosti v rám ci olym p. so lid arity aj. — ČSOV (ČOV) z ajistil ú č a s t čs. s p o rto v ců n a všech letn íc h a zim ních O H (s v ý jim k o u I. 1896 a I I I . 1904). Od 1948 fi n a n cu je ú č a s t čs. sp o rto v c ů n a O H čs. společnost, což se p ro jev ilo ja k ve zvýšení p o č tu ú č a s tn ík ů , t a k v p o č tu získaných m edailí. Z a celou h isto rii O H jsm e získali 149 m ed ailí (O H 42 zl., 46 stř. a 48 bronz. — v č e tn ě u m ěleckých soutěží, Z O H 2 zl., 5 stř. a 6 bro n z.), z nichž více než dvě tře tin y v období od 1948 (-> Č eskosloven sko, ta b u lk a ).
MOV
P h D r. J . S t. G u th -Ja rk o v sk ý prof. M U D r. J o s e f G russ JU D r. F ra n tiš e k K ro u til Předsedové
1 8 9 4 -1 9 4 3 1 9 4 6 -1 9 6 5 1965
ČSOV
P hD r. J . St. G u th -Ja rk o v sk ý prof. M U D r. J o s e f G russ Vilém M ucha V áclav P le sk o t F ra n tiš e k V odsloň prof. P h D r. E m a n u e l B osák, CSc. P h D r. R ic h a rd N ejezchleb A nto n ín H im l
1 9 0 0 -1 9 2 9 1 9 2 9 -1 9 5 1 1 9 5 1 -1 9 5 5 1 9 5 5 -1 9 5 8 1 9 5 8 -1 9 6 7 1 9 6 7 -1 9 7 0 1 9 7 0 -1 9 7 2 1972
Č esk ý o ly m p ij s k ý v ý b o r
Generální
84
tajemníci
ČSOV
V áclav R u d l J o s e f R o ssler-O řovský P h D r. F ra n tiš e k W idim ský J U D r. K a re l P o p e l J U D r. F ra n tiš e k K ro u til ing. V áclav H u b ič k a Pracovní
skupiny
1 9 0 0 -1 9 1 3 1 9 0 8 -1 9 2 9 1 9 2 9 -1 9 5 1 1 9 5 1 -1 9 5 8 1 9 5 8 -1 9 7 4 1974 a komise
při
Č S O V (založené 1974 — 1975)
předseda O lga D a vidová-M odrachová J i ř í K y n o s 1979 F a ir p la y k lu b (připojil se 1977) M iroslav D oležal ing. Jú liu s C hvalný kom ise O ly m p iá d a 80 J Ú D r. F ra n tiš e k K ro u til p ra co v n í sk u p in a d o k u m en ta ce L u d v ík U h líř p ra co v n í sk u p in a p ro p ag ace V ČSOV jso u z á stu p c i 28 čs. sp o rt, svazů oly m p . sp o rtů a l l sv azů neolym p .sp o rtů . K lu b čs. o ly m pioniků
Český o lym pijský vý b o r sk ý o ly m p ijsk ý v ý b o r.
Č eskosloven
Čevona, V áclav (24. 5. 1922, R u žo m b ero k ), čs. a tle t, ZMS. Č tv rtý n a O H 1948 v běhu n a 1500 m . Z ú ča stn il se též O H 1952. Č im iškjan, R afael A rk aď jev ič (23. 3. 1929), sov. v z p ěra č, ZMS. O lym p, v ítě z 1952 v péro v é váze do 60 kg. M istr s v ě ta v též e v á ze 1954 a 1955, n ě k o lik a n á so b n ý m is tr E v ro p y v lehké a pérové váze. U tv o řil osm SR . Čína (Č ínská lid o v á re p u b lik a ); více než 865 m il. o b y v . — Č ínský OV založil 1922 člen M OV C. T . W ang. O lym p, z k ra tk a C H N . 1933 b y l zvolen za člena MOV H . H . K u n g a 1947 T u n g Š u -Ji. Ú č a st n a O H 1932, 1936, 1948 a 1952 (již ja k o Č L R ) bez v ý ra z n é h o úspěchu. — . 1949 p o porážce g e n erá la Č a n k a jšk a a po v y h lášen í Č L R se p o ražen é n a cio n a listic ké síly uch ý lily n a o stro v T ch a j-w an , kam odešel i čín sk v člen M OV C. T . W ang. 1949 o p u stil Ó ínu i H . H . K u n g (odešel do N ew Y o rk u ). T u n g Š u -J i zů stal v Č L R . 1950 u z n al M OV O V Č L R , ale u z n áv a l ta k é O V T ch a j-w an u (nesprávně pod n á zv e m Č ínská re p u b lik a ). N a O H 1956 p řije ly obě delegace, ale delegace
Č L R odjela n a p ro te s t p ro ti ú č a s ti T ch a j-w an u . 25. 5. 1958 v y sto u p il O V Č L R z olym p. h n u tí a odvolal T u n g Š u -Ji z MOV. N a se z n am u N O V z ů sta l pouze —> T ch aj-w an . — V znikem ČLR 1949 n a s ta l m o h u tn ý rozvoj čínské TVS. B yl založen C elo státn í v ý b o r p ro TV S a jeho nižší složky v pro v in ciích , ob lastech a m ěstech. 1959 b y ly p o řá d á n y všečínské tělo v ý c h , h ry v e 42 sp o rt, o d v ě tv íc h . V y řa zo v a c íc h so u tě ží se zúčastn ilo n a 50 m il. a fin álo v ý c h so u tě ží n a 10 000 sp o rto v c ů . B ylo dosaženo řa d y v y n ik a jíc íc h v ý k o n ů a n ě k o lik a S R . 1960 m ěla Č L R 14 v y so k o šk o lsk ý ch in s titu tů T V S, 60 o d b o rn ý c h a 43 stře d n íc h škol TVS. B y la v y b u d o v á n a řa d a sp o rt, zařízení. Č ín ští sp o rto v c i m ěli široké m ezinár. s ty k y . Š ířily se dřív e n e p ěsto v a n é sp o rty ja k o d rá h o v á c y k listik a , b o x , šerm a td . T e n to rozvoj b y l z a s ta v e n v 2. pol. 60. let tz v . ,,k u ltu rn í re v o lu c í“ . N ejlepší tě lo v ý c h . k á d ry b y ly lik v id o v á n y . P o 1975 b y la o b n o v e n a č in n o st C elo státn íh o v ý b o ru p ro TV S a b y ly o p ě t n a v a z o v á n y č a stě jší sp o rt, s ty k y se z ah ran ičím . J iž 1974 se sp o rto v c i Č L R z ú ča stn ili V II. a sijs k ý c h h e r v T e h e rá n u , k d y ž org. v ý b o r n e p řip u s til ke h rá m zástu p ce T c h a j-w a n u a u z n a l sp o rto v c e Č L R za je d in é z á s tu p c e Č. P o lete ch izolace o b h á
85
jili čín ští sp o rto v c i p rv e n stv í n a h rá ch jedině v b a d m in to n u a sto ln ím ten isu . — N a 81. zasedání MOV 1979 v M onte v id eu byla ČLR znovu p ř ija ta do oly m p . h n u tí. Č ínští sp o rto v c i se z ú ča stn ili Z O H 1980. činovníci olym pijské výpravy (d o p ro vodný personál), fu n k c io n á ři a p raco v n íci NOV zabezpečující o rg an izačn ě, lék a řsk y a m ate riá ln ě p o b y t sp o rto v c ů n a O H . Org. v ý b o r O H p řijm e do —► vesnice olym pijské pouze to lik členů d o p ro v o d u (činovníků), k o lik o d p o v íd á p o č tů m s t a noveným čl. 32 -> c h a rty o ly m p ijsk é : a) do 30 z áv o d n ík ů je d n a osoba n a 3 z á vodníky, b) od 31 do 100 z áv o d n ík ů je d n a osoba n a 5 záv o d n ík ů , c) n a d 100 z á v o d n íků je d n a osoba n a 7 z áv o d n ík ů . K ro m ě toho m usí org. v ý b o r u m o žn it p řístu p lékařském u p e rso n á lu (lék ařů m , o še třo v atelů m , m asérů m ) v tě c h to p o čtech : 4 n a 25 záv o d n ík ů , 6 n a 50, 7 n a 75, 8 n a 100 a td .; jed n o h o z v ěro lék a ře -ch iru rg a pro v ý p ra v u , dalšího p ři u b y to v á n í n a d 50 km ; o še třo v ate le lodí, po jed n o m n a každý sp o rt a v ý p ra v u ; p o d k o n í, po je d nom n a d v a koně; zbrojíře, jed n o h o pro šerm , jednoho pro střelb u ; m ech an ik a, jednoho p ro c y k listik u ; p o d k o v á ře, je d n o ho pro v ý p ra v u ; d opravce lodí, nejvýše d v a p ro v ý p ra v u v eslařů , k a n o is tů a ja c h ta řů ; ženské p rů v o d ce, po jed n o m n a d v a sp o rty , v nichž m á v ý p ra v a závodnice; kuchaře, po jednom n a 100 záv o d n ík ů , nejvýše v ša k dva; p ia n isty , jed n o h o n a každou delegaci g y m n astik y . D o to h o to počtu se n e z a p o č ítá v a jí rozhodčí, časo m ěřiči a další jm e n o v a n í M SF (-> te c h ničtí činovníci a jury). Čižovová, Naděžda Vladimirovna (29. 9. 1945), sov. a tle tk a , ZMS. O lym p, v ítě z k a 1972 ve v rh u koulí, d ru h á n a O H 1976, tře tí n a O H 1968. Č ty řn áso b n á m istry n ě E v ro p y 1966, 1969, 1971 a 1974. T ro j náso b n á h a lo v á m istry n ě E v ro p y 1970 až 1972. P rv n í n a sv ětě d o sá h la ve v rh u koulí v ý k o n u 20 m. členové MOV, podle čl. 12 -> c h a rty olym pijské z ástu p c i MOV v zem i, k te rá
č le n o v é MOV
m á u z n a n ý N O V a kde jsou bydlícím i s tá tn ím i o bčany. P rv n íc h 15 členů bylo schváleno I. o ly m p ijsk ý m kongresem 1894 v P a říž i n a n á v rh -> C o u b e rtin a . O d té d o b y MOV v y b írá a volí nové členy podle v la stn íh o uvážen í. Z ásad y pro v o lb u člena M OV se p o stu p n ě v y v íje ly . T ém ěř až do 2. sv ět. v á lk y bylo nej d ů le ž i tějším k rité rie m společenské p o sta v e n í k a n d id á tů , n e b o ť podle n á z o ru C o u b e r tin a je n p o litick y a finančně nezávislí č le nové MOV m ohli z a jis tit i n ezáv islo st sa m o tn é h o MOV. P ro to v to m to o b d o b í h rá la v MOV ro zh o d u jící roli šle ch ta a v elkoburžoazie (z d o sav ad n ích 331 členů b ylo 98 šlechticů). B y ly zvoleny i osoby, k te ré n e b y ly občan y zem ě, k te ro u z a s tu p o v a ly (např. -> B o lan a k i, A.). Z a každ o u zem i m ohli b ý t zvoleni n ejv ý še tř i č le nové. N ik d y nebylo a a n i n e n í p ře d e p sán o , že k a ž d á členská zem ě m á m ít v MOV svého člena. D odnes tr v á i d is p roporce v z asto u p e n í je d n o tliv ý c h k o n tin e n tů v MOV (k 1. 1. 1979 bylo z 89 č le n ů MOV 28 členů z E v ro p y , 14 z A friky, 19 z A m erik y , 15 z Asie a tř i z A u strálie a O ceánie). Až do 1965 v č etn ě bylo č le n stv í v MOV d o živ o tn í, členové zvolení po 1965 m usí o d e jít ve v ě k u 72 let. P o 2. sv ě t. válce se m nožily p říp a d y , že člen MOV o p u stil z rů z n ý ch d ů vodů zem i, v níž m ěl MOV z a s tu p o v a t. P ro to byl čl. 12 a 13 -> c h a rty o ly m p ijsk é d o p l n ě n u sta n o v e n ím o s tá t. o b č a n stv í a p o b y tu v zem i, k d e m á člen p ra co v a t. D alším ro zhodujícím k rité riem pro volbu za člena MOV je a k tiv n í z v lá d n u tí f ra n c o u zštin y nebo a n g lič tin y . Z a každ ý n á ro d m á b ý t zvolen pouze jed e n člen, v ý jim e čn ě z velkých zem í a ze zem í, kde je oly m p . h n u tí velm i rozšířeno a k d e se k o n a ly O H , n a n ejv ý še dv a. Č lenové MOV m a jí b ý t jeh o p ře d sta v ite li ve sv ý c h ze m ích , n ik o li d e le g á ty tě c h to zem í v MOV. N em o h o u p řijm o u t od v lá d svých zem í a n i o d n ik o h o jin éh o žád n é p o v ě řen í, k te ré b y je m ohlo z av a z o v a t nebo p ů so b it n a je jic h sv o b o d n é h laso v án í. Č lenové, k te ří dlo u h o a sv ě d o m itě p ra c o v a li, m ohou o d s to u p it a b ý t zvoleni č estn ý m i členy. Člen m ůže b ý t ta k é ro z h o d n u tím MOV v y
86
č le n o v é MOV
š k r tn u t, jestliže se p ro k áže, že z rad il nebo z an e d b al z á jm y MOV či z jakéhokoli jiného d ů v o d u není n a d á le č le n stv í hoden. V h isto rii MOV b y li z a tím v y loučeni p o u ze d v a členové: A rg e n tinec M. Q u in ta n a a A m eričan -> J a h n c k e , E rn e s t Lee. — P o d s ta tn á v ě tš in a sou časn ý ch členů MOV
b y la zvolena p o 1960. Současné složení u k a z u je , že je tu u rč itý p rogresivní p osun, ale z ák la d n í sp o rn ý b o d trv á , tj. sk u te č n o st, že řa d a zem í n e m á svého člena MOV. A n tid e m o k ra tic k ý m an ach ro n ism em z ů s tá v á sam o v o liteln o st členů MOV.
S eznam b ý v a lý c h a současných členů MOV od jeh o založení Jm é n o 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36.
b a ro n P ie rre de C oubertin E rn e st.C a llo t D e m etriu s B ikelas g e n erá l A lexej D . B u to v sk ij generál V icto r B alck prof. W illiam M. Sloane J i ř í S t. G u th -Ja rk o v sk ý
Zem ě
F ra n c ie F rancie Ř ecko R u sk o Švédsko U SA Č echy, Č eskoslovensko F r. F ra n z K em én y U h ersk o lord A m p th ill V elká B ritá n ie V elká B ritá n ie C. H e rb e rt d r. Jo s é B e n ja m in Z u b iau r A rg e n tin a L eo n a rd A. Cuff N o v ý Z éland Itá lie h ra b ě L uccheso Pali i B elgie h ra b ě M axim e de B ousies v é v o d a ď A n d ria C arafa Itá lie d r. W ilhelm G e b h a rd t N ěm ecko V elká B ritá n ie rev er. R . S. de C ourcy L affan h ra b ě A lexandre M ercati Ř ecko h ra b ě B ru n e tta ď U sse a u x Itá lie b a ro n F . W . de T u y ll de Serooskerken H o la n d sk o h ra b ě de T a lle y ra n d P é rig o rd N ěm ecko plk . N . V. S. H olb eck D á n sk o p rin c G eorges B ibesco R u m u n sk o b a ro n G odefroy de B lonay Š výcarsko T heodore S ta n to n U SA G a sp a r W h itn e y U SA H . H é b ra rd de V illeneuve F ra n c ie p rin c Sergej B eliosselskij de B eliozersk R u sk o h ra b ě de R ib ea u p ierre R u sk o h ra b ě C larence de R osen Švédsko N ěm ecko p rin c E d o u a rd de S alm H o rs tm a r m ajo r R e y n tie n s B elgie V e lk á B ritá n ie plk. Sir H o w ard V in cen t M iguel de B eistegui M exiko h ra b ě de M ejo rad a del C am po Š panělsko h ra b ě C ésar de W arten sleb en N ěm ecko
R ok zvolení
R ok ukončení funkce
1894 1894 1894 1894 1894 1894 1894
1925 1912 1897 1900 1921 1925 1943
1894 1894 1894 1894 1894 1894 1894 1894 1895 1897 1897 1897 1898 1899 1899 1899 1899 1900 1900 1900 1900 1900 1900 1901 1901 1901 1901 1902 1903
1907 1898 1906 1907 1905 1895 1901 1898 1909 1927 1925 1919 1924 1903 1906 1901 1937 1904 1905 1911 1908 1910 1948 1905 1903 1907 1931 1911 1913
87
37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77. 78. 79. 80. 81. 82. 83. 84. 85. 86.
č le n o v é M O V
hrabě H e n ri de B a ille t-L a to u r Ja m e s H yde Carlos F . de C andam o h rabě A lb e rt B e rtie r de Sauvigny gen. h ra b ě v o n d e r A ssebourg R . Coombes princ A lexandre de Solm s B ra u n fels k p t. H e in rik A ngell E . N. Cokov k p t. G ru t lord D esborough o f Taplovv prof, de L an c a stre M anuel Q u in tan a h rab ě G áza A ndrassy T h. H e fty e Allison A rm our b a ro n R . de W illeb ran d p rin c Scipion B orghese h rabě A lb e rt G a u tie r V ignal m ajo r J . Sverre Georges A. Plagino princ Sim on T rubeckoj Selim S irry B ey b a ro n de W enningen Sir T heodore Cook Ju le s de M uzsa A ttilio B ru n ia lti prof. Jig o ro K áno h ra b ě A. F . S ierstorpff Angelo C. B olanaki
Belgie U SA P e ru F ra n c ie N ěm ecko A ustrálie R a k o u sk o N orsko B u lh arsk o D ánsko V elká B ritá n ie P o rtu g a lsk o A rg e n tin a U hersko, M ad arsk o N orsko U SA F in sk o Itá lie M onako N orsko R u m u n sk o R u sk o T u reck o N ěm ecko V elká B ritá n ie U h ersk o , M aďarsko Itá lie Ja p o n sk o N ěm ecko Egypt (Ř ecko od 1933) M aurice P e sc a to re L u cem b u rsk o p rin c L éon U rusov R u sk o R a k o u sk o princ O th o n v o n W in d isch g rátz Sir J o h n H a n b u ry W illiam s K anada E v e rt Ja n se n W endell U SA A. B allif F ra n c ie h ra b ě R od o lp h e de Colloredo M ansfeld R a k o u sk o prof. O. N . G arcia Chile m ark ý z de V iliam e j or Španělsko h ra b ě de P e n h a G arcía P o rtu g a lsk o gen. S. W . Djukifi S rbsko h ra b ě A rm in M uskau N ěm ecko R a o u l de R io B ran co B razílie D im itriu s S ta n d o ff B u lh arsk o S ydney F a rra r J iž n í A frik a plk. H an sen D ánsko A lb ert G landaz F rancie V elká B ritá n ie v é v o d a de S om erset gen. C arlo M ontu Itá lie Georges D u p e rro n R u sk o
1903 1903 1903 1904 1905 1905 1905 1905 1906 1906 1906 1906 1907 1907 1907 1908 1908 1908 1908 1908 1908 1908 1908 1909 1909 1909 1909 1909 1910 1910
1942 1908 1922 1920 1909 1932 1909 1907 1912 1912 1909 1912 1910 1938 1908 1919 1920 1909 1940 1927 1949 1910 1930 1914 1915 1946 1913 193S 1919 1963
1910 1910 1911 1911 1911 1911 1912 1912 1912 1912 1912 1913 1913 1913 1913 1913 1913 1913 1913 1913
1929 1933 1919 1921 1921 1913 1919 1919 1921 1940 1949 1919 1938 1929 1919 1922 1944 1920 1939 1915
|
88
č le n o v é M OV
87. 88. 89. 90. 91. 92. 93. 94. 95. 96. 97. 98. 99. 100. 101. 102. 103. 104. 105. 106. 107. 108. 109. 110. 111. 112. 113. 114. 115. 116. 117. 118. 119. 120. 121. 122. 123. 124. 125. 126. 127. 128. 129. 130. 131. 132.
m a rk ý z M elchior de P olignac P . J . de M atheu b a ro n de L aveleye C arlos-Silva V ildosola D o rn y de A lsua B a rto w W eeks E r n s t K rogius h ra b ě C lary brig. gen. R . J . K e n tish S ir D o ra b ji J . T a ta m a rk ý z G uglielm i A rth u r M a rry a tt H e n ry N ourse prof. d r. F ra n jo B u č ar J . Sigfrid E d stró m J . G. M errick H . E c h e v a rrie ta N izzám E d d in K h o i d r. F . G higliani T . de A lvear d r. C. T . W an g I v a r N yholm b a ro n de G uell W illiam M ay G arlan d gen. Ch. H . Sherrill E a rl C adogan J . J . K ean e p rin c K a z im ír L ubom irski R ica rd o C. A ldao A rn ald o G uinle dr. F e rre ira S a n to s J . M a tte G orm az P orfirio F ra n c a m ark ý z de G u ad alu p e A lfredo B enavides st. ta j. T h eo d o r L ew ald d r. O sk ar R u p e rti Ja m e s T ay lo r d r. M a rtin H a u d e k v é v o d a d ’A lbe p lk . P . W . S charroo d r. S. K ishi J o rg e G om ez de P a ra d a p rin c S a m a d K h a n D a v id K in ley b a ro n A . S chim m elpenninck v a n d e r Oye 133. h ra b ě A lb erto B onacossa 134. J . P . F ir th 135. v é v o d a A d o lf F re d e ric v o n M eklenburg-S chw erin
F ra n c ie S tř. A m erika Belgie Chile E cuador U SA F in sk o F ra n c ie V e lk á B ritá n ie In d ie Itá lie N o v ý Z éland J iž n í A frika Ju g o slá v ie Švédsko K anada Španělsko P e rsie U ru g u a y A rg e n tin a Č ína D ánsko Španělsko USA USA V e lk á B ritá n ie Irsk o P o lsk o A rg e n tin a B razílie B razílie Chile K uba M exiko P e ru N ěm ecko N ěm ecko A u strálie K a k o u sk o Španělsko N izozem sko Ja p o n sk o M exiko P ersie USA N izozem sko
1914 1918 1919 1920 1920 1920 1920 1920 1920 1920 1920 1920 1920 1920 1920 1921 1921 1921 1921 1922 1922 1922 1922 1922 1922 1922 1922 1922 1923 1923 1923 1923 1923 1923 1923 1924 1924 1924 1924 1924 1924 1924 1924 1924 1925 1925
1950 1941 1939 1922 1929 1921 1948 1933 1933 1930 1930 1925 1943 1947 1952 1946 1923 1923 1937 1932 1957 1931 1954 1948 1936 1929 1951 1930 1949 1961 1962 1928 1938 1924 1957 1938 1929 1944 1928 1927 1957 1933 1927 1927 1927 1943
Itá lie N o v ý Z éland N ěm ecko
1925 1925 1926
1953 1927 1956
č le n o v é MOV
89
136. 137. 138. 139. 140. 141. 142. 143. 144. 145. 146. 147. 148. 149. 150. 151. 152. 153. 154. 155. 156. 157. 158. 159. 160. 161. 162. 163. 164. 165. 166. 167. 168. 169. 170. 171. 172. 173. 174. 175. 176. 177. 178. 179. 180. 181. 182. 183. 184. 185. 186.
Georges A veroff J . D ikm anis m ark ý z de P o n s E rn e s t Lee J a h n c k e lord R o ch d ale dr. M. Saenz Sir T h o m as F e a rn le y dr. T h eo d o r S c h m id t Sir George M cL aren B row n d r. F . A kel lord F re y b e rg Ignac M atuszew ski d r. K a rl R itte r v o n H a lt S te p h a n G. Č aprachikov don A lfredo E w ing lord A berdare M. P o litis A ugusto T u ra ti K e m a le ttin S am i P a c h a h ra b ě de V allellano C. J . W ray gen. dr. R o u p p e rt H oracio B u sto s M oron, m l. p rin c A xel de D a n e m a rk G. D . Sondhi h ra b ě P ao lo T h a o n di R evel sir H a ro ld L u x to n m ark ý z z E x e te ru sir N oel C u rtis B e n n e tt d r. J o ta ro S ugim oura R echid Saffet A ta b in e n F ra n c o is P ié tri lo rd P o r r itt, G. C. M. G. S. E . M oham m ed T ah e r h ra b ě M ichim asa Soyeshim a ing. S egura M artě R . Gom ez A very B ru n d ag e kníže F ra n tiš e k J o s e f Jo a k im P u h k princ Ie sa to T o k u g aw a H o n . Jo rg e B. V argas F red ero c-R en é C oudert gen. H e n ri G uisan Jo a q u in S e rra to sa Cibil gen. W a lth e r v o n R eich en au dr. M iguel A. M oenck A ntonio P ra d o , m l. J o h a n W ilhelm R a n g ell b a ro n de T ran n o y d r. H . H . K u n g gen. Giorgio V accaro
Ř ecko L o ty šsk o Španělsko U SA V elká B ritá n ie M exiko N orsko R ak o u sk o K anada E sto n sk o N o v ý Z éland P olsko N ěm ecko B u lh arsk o Chile V elká B ritá n ie fiec k o Itá lie T u reck o Španělsko N o v ý Z éland P olsko A rg e n tin a D ánsko In d ie Itá lie A ustrálie V elká B ritá n ie V e lk é B ritá n ie Ja p o n sk o T urecko F ra n c ie N o v ý Z éland Egypt Ja p o n sk o M exiko U SA L ic h ten šte jn sk o E sto n sk o J a p o n sk o F ilip ín y U SA Š výcarsko U ru g u a y N ěm ecko K uba B razílie F in sk o Belgie Č ína, T ch a j-w an Itá lie
1926 1926 1927 1927 1927 1927 1927 1928 1928 1928 1928 1928 1929 1929 1929 1929 1930 1930 1930 1931 1931 1931 1932 1932 1932 1932 1933 1933 1933 1933 1933 1934 1934 1934 1934 1934 1936 1936 1936 1936 1936 1937 1937 ... 1937 1938 1938 1938 1938 1939 1939 1939
1930 1947 1930 1936 1932 1932 1950 1939 1940 1932 1930 1939 1964 1944 1933 1957 1933 1931 1933 1952 1934 1946 1952 1958 1966 1964 1951 1950 1936 1952 1966 1967 1968 1948 1973 1972 1980 1942 1939 1980 1948 1939 . 1958 1942 1969 1955 1967 1957 1955 1949
č le n o v é M OV
187. 188. 189. 190. 191. 192. 193. 194. 195. 196. 197. 198. 199. 200. 201. 202. 203. 204. 205. 206. 207. 208. 209. 210. 211. 212. 213. 214. 215. 216. 217. 218. 219. 220. 221. 222. 223. 224. 225. 226. 227. 228. 229. 230. 231. 232. 233. 234.
d r. M. N agai__________________________Ja p o n sk o ____________ J aponsko d r. Sh. T ak aish i J iž n í A frika A. V. L in d b erg h N icolas de H o rth y , m l. M adarsko H u g h R ic h a rd W eir A u strálie R . W . S eeld ray ers B elgie K anada J . C. P a tte s o n Č eskoslovensko prof. M U D r. J o s e f G russ F ra n c ie A rm á d M assard g e n m a jo r C. F . Pahucl de M ortanges N izozem sko B e n e d ik t G. W aage Isla n d v elk o v év o d a J e a n de L u x em b o u rg L u cem b u rsk o d r. Jo sé P o n te s P o rtu g a lsk o J . D o w se tt J iž n í A frik a R é g in a ld H o n ey J iž n í A frika A lb e rt M ayer Š v ýcarsko J e a n K e tse a s Ř e ck o d r. M anfres M. R itte r v o n M ark h o f R a k o u sk o S id n ey D aw es K anada Shou-Y i-T ung Č ína R a ja B h a lin d ra Singh In d ie B o E k e lu n d Š védsko d r. J e rz y L o th P olsko Ju g o slá v ie S ta n k o B loudek d r. F e re n c Mezó M adarsko E n riq u e O. B a rb o sa B aeza Chile J o h n J e w e tt G a rlan d U SA E rik v o n F re n c k ell F insko G u a tem a la gen. M iguel Y digoras F u e n te s O la f C h ristia n D itlev-S im onsen N orsko M onako p rin c R a in e r I I I . A hm ed E . H . J a fía r P á k is tá n R y o ta ro A zum a J aponsko Ja m e s B ro o k s B . P a rk e r U SA p rin c P ie rre de M onaco M onako V e lk á B ritá n ie lo rd L u k e o f P a v e n h a m h ra b ě J e a n de B e a u m o n t F ra n c ie Itá lie d r. Giorgio de S te fan i K o n s ta n tin A n d ria n o v SS SR L ew is L u x to n A u strá lie gen. V la d im ír S tojce v B u lh arsk o lo rd M ichael K illa n in Irsk o L ib a n o n še jk G ab riel G em ayel gen. J o s é de J . C lark F . M exiko A lexej R o m a n o v SSSR E n riq u e A lberdi A rg e n tin a J u lio G erlein C om elin K olu m b ie P e d ro I b b a r ra M ac-M ahon, Š panělsko b a ro n de Guell 235. D o u g las F . R o b y U SA Panam a 236. d r. A u g u stin Sosa
90
1939 ____ 1939 1939 1939 1946 1946 1946 1946 1946 1946 1946 1946 1946 1946 1946 1946 1946 1947 1947 1947 1947 1948 1948 1948 1948 1948 1948 1948 1948 1948 1949 1949 1950 1950 1950 1951 1951 1951 1951 1951 1952 1952 1952 1952 1952 1952 1952 1952 1952 1952
1950 1967 1939 1948 1975 1955 1954 1965 1970 1964 1966 1956 1951 1969 1965 1969 1967 1958 1965 1961 1959 1961 1952 1969 1976 1952 1967 1950 1956 1969 1951 1964
1974
1971 1971 1959
1967
91
237. 238. 239. 240. 241. 242. 243. 244. 245. 246. 247. 248. 249. 250. 251. 252. 253. 254. 255. 256. 257. 258. 259. 260. 261. 262. 263. 264. 265. 266. 267. 268. 269. 270. 271. 272. 273. 274. 275. 276. 277. 278. 279. 280. 281. 2S2. 283. 284. 285. 286. 287.
č le n o v é M OV
gen. G u s ta f D yrssen Švédsko dr. Ju lio B u sta m a n te B. V enezuela dr. A lejan d ro R iv e ra B ascu r Chile S u a t E rle r T urecko K i P oong Lee J iž n í K o re a princ G holam R e zá P a h la v i Írá n A lex an d ru Siperco R u m u n sk o W illi D aum e NSR Saul C hristovao F e rre ira P ires P o rtu g a lsk o princ A lb e rt de L iege Belgie E d u a rd o D ibos P e ru Syed W ajid Ali P á k is tá n I v a r E m il V ind D ánsko R eginald S ta n le y A lexander K eňa Boris B a k rač Ju g o slá v ie M ario L. N egri A rg e n tin a A hm ed A ldem erdach T o u n y .E g y p t . . W lodzim ierz Recz^ek P olsko H a jd M oham ed B enjelloun M aroko Sir A d eto k u n b o A dom ola N igérie gen. R a o u l P e re ira de C astro P o rtu g a lsk o B razílie J o á o H avelange M arc H o d ler Š výcarsko A lfredo In c ia rte U ru g u a y K o n s ta n tin Ř eck ý K ecko A rp á d C sanádi M aďarsko princ A lexandre de M érode Belgie m ajo r Sylvio de M agalhaes P a d ilh a B razílie Me Giulio O n e s ti.... _..... Itá lie J o n k h e e r H e rm a n A. v a n K a rn eb e e k N izozem sko Sang B eck Lee J iž n í K o re a A m adou B a rry Senegal G u n n ar E ricsson Švédsko Č eskoslovensko J U D r. F ra n tiš e k K ro u til viceadm iral P y rro s L a p p a s Ř ecko T unisko M oham ed M zali d r. h. c. G eorg v o n Opel NSR J u a n A ntonio S a m ara n ch Španělsko dr. h. c. H einz Schóbel NDR J a n S ta u b o N orsko prin e G eorg W illiam de H a n o v e r jak o p ře d se d a MOA K e y Y oung C hang J iž n í K o rea F in sk o P a a v o H o n k a ju u ri J aponsko T suneyoshi T a k e d a J a m e s W orrall K anada E cuador A u g u stin C arlos A rroyo Y eroyi V enezuela Jo sé B e rac asa A. dr. A bdel M oham ed H alim S ú d án H a m en g k u B uw ono IX . In d o n ésie M a d a g ask ar R ené R a k o to b e N o v ý Z éland C. L ance S. Cross
1952 1952 1955 1955 1955 1955 1955 1956 1957 1958 1958 1959 1959 1960 1960 1960 1960 1961 1961 1963 1963 1963 1963 1963 1963 1964 1964 1964 1964 1964 1964 1965 1965 1965 1965 1965 1966 1966 1966 1966 1966 1967 1967 1967 1967 1968 1968 1968 1968 1968 1969
1970 1968 1980
1960 1962 1964 1977 1977
1975 1974
1978 1966 1969 1980 1971 1980 1971 1977
1976 1971
Č o č iš v ili
288. 289. 290. 291. 292. 293. 2 94. 295. 296. 297. 298. 299. 300. 301. 302. 303. 304. 305. 306. 307. 308. 309. 310. 311. 312. 313. 314. 315. 316. 317. 318. 319. 320. 321. 322. 323. 324. 325. 326. 327. 328. 329. 330. 331.
R a y m o n d G afn er L ouis G u ira n d o u N ’D iaye M asaji K iy o k a w a V irgilio de L eón dr. R u d o lf N em etschke M aurice H erzog H e n ry H s u gen. Sven T h o felt gen. P ra b h a s C h a ru sa th ia ra Vi ta li j S m irnov Y d n e k a tsch e w T essem a B e rto ld B eitz P e d ro R a m ire z V azquez T o n y B rid g e M anuel G onzales G u erra A shw ini K u m a r K é b a M ’B aye m a rš á l le te c tv a D aw ee C h ullasapya d r. E d u a rd o H a y D a v id H . M cK enzie J u lia n K . R o o se v e lt M oham m ed Z erguini Me E p a m in o n d a s P e tra lia s M a tts C arlgren d r. K e v in O ’F la n a g a n P e te r T allb erg Jo s é D . V allarin o V eracierto B a sh e er M oham ed A tta ra b u lsi D a d a n g S uprayogi P h illip p v o n Schoeller G erm an R ieckehoff R o b e rto G uillerm o P e p e r Š a g d a rja n M agvan T a ik Soo K im Cornelis ,,K e e s“ K e rd el L am ině K e ita N iels H olst-S orensen R ic h a rd K e v a n G osper H a m sa h B. A. S am ah R en é E sso m b a _____________________ K im Y u Sun R ic h a rd P o u n d N issio tis N icolas H a m z a h B in A b u S am ah
Čočišvili, Šota Sam sonovič (10. 6. 1950), sov. d ž u d ista , ZMS. O lym p, v ítě z 1972 v p o lotěžké váze do 93 k g a tř e tí n a O H 1976 bez ro zd ílu vah.
92
Š výcarsko P o b ře ž í slonoviny Ja p o n sk o Panam a R a k o u sk o F rancie T ch a j -w an Švédsko T h ajsk o SS SR E tio p ie NSR M exiko J a m a jk a K uba In d ie Senegal T h ajsk o M exiko A u strá lie U SA A lžírsko Ř ecko Š védsko Irsk o F in sk o U ru g u a y L ib y e In d o n ésie R a k o u sk o P o rto rik o A rg e n tin a M ongolsko J iž n í K o re a N izozem sko M ali D án sk o A u strá lie M alajsie K a m e ru n KLDR K anada fteck o M alajsie
1969 1969 1969 1969 1969 1970 1970 1970 1971 1971 1971 1972 1972 1973 1973 1973 1973 1974 1974 1974 1974 1974 1975 1976 1976 1976 1976 1977 1977 1977 1977 1977 1977 1977 1977 1977 1977 1977 1978 1978 1978 1978 1978 1978
1976 1976 1974
1977
*
Čtvrtečka, Jiří (2. 12. 1942, P ra h a ), čs. k a n o is ta , ZMS. Č tv rtý n a O H 1968 v kánoi je d n o tliv c ů n a 1 k m , n a O H 1976 še stý v k ánoi dvojic n a 1 km ai osm ý n a
D aněk
93
500 m (spolu s —► T. Šachem ). N ě k o lik a násobný m is tr ČSSR. Čukarin, Viktor Ivanovic (9. 11. 1921), sov. sp o rt, g y m n a sta , ZMS. S edm inásobn ý olym p. v ítěz (d v a n ác tib o j jed n o tliv c ů 1952 a 1956, k ů ň n a šíř a p ře sk o k 1952, b ra d la 1956, člen d ru ž stv a 1952 a 1956), třik rá t d ru h ý (b ra d la a k ru h y n a O H 1952, p ro stn á n a O H 1956) a jed n o u tře tí (kůň n a šíř n a O H 1956). T ro jn á so b n ý m istr sv ě ta (1954).
Viktor Čukarin
D Dadák, Jiří (7. 3. 1926, V alašské M eziříčí), čs. a tle t, MS. Č tv rtý v h o d u klad iv em n a O H 1952.
Dagistanli, M ustafa (1931), tu re c k ý z á p a sn ík . D v o jn á so b n ý oly m p . v ítě z ve v olném s ty lu 1956 (b a n ta m o v á v áh a) a 1960 (pérová v áh a). Dahom e
> B en in
Daler, Jiří (8. 3. 1940, B rn o ), čs. c y k lista , ZMS. O lym p, v ítě z 1964 ve stíh ac ím záv o d ě n a 4000 m . 1967 v y tv o řil n a o te v řené d rá z e S R n a 5000 m . P o skončení záv o d n í k a rié ry p ů so b í ja k o tre n é r.
Jiří Daler
Daněk, Ludvík (6. 1. 1937, H o řic e, okr. B lansko), čs. a tle t, ZMS. O lym p, v ítěz 1972 v h o d u d isk em , d ru h ý n a O H 1964 a tře tí n a O H 1968. N a O H 1976 se u m ístil jak o d e v á tý . M istr E v ro p y 1971. D v o j n á so b n ý d rž ite l S R , č ty řn á so b n ý evr. re k o rd m a n . P rv n í v m ez ik o n tin e n tá ln ím u tk á n í E v r o p a —A m e rik a 1969. N ositel R á d u práce.
D a n ie ls
94
L udvík D aněk
D aniels, C harles (1884— 1973), plavec U SA . Č ty řn áso b n ý olym p. v ítě z 1904 (220 y v. z p ., 440 y v. zp. a v e š ta fe tě 4 x 50 y v. zp.) a 1908 (100 m v. zp.), d ru h ý n a O H 1904 (100 y v . zp.) a d v a k rá t tř e tí n a O H 1904 (50 y v. zp.) a 1908 (šta fe ta 4 x 200 m v. zp.). D aniš, F erd in an d (7. 1. 1929, O p a to v á, okr. L učenec), čs. sp o rt, g y m n a s ta , ZMS. D v a k rá t č tv r tý n a O H 1956 a 1960 (jako člen d ru ž stv a ), p á tý n a O H 1952 (bradla) a še stý n a O H 1956 (p ro stn á ). A bso lu tn í m is tr re p u b lik y 1951, 1952, 1955, 1958 až 1960 a d v a c e tin á so b n ý m is tr re p u b lik y v jed n o tliv ý c h disciplínách. D ánsko (D ánské k rá lo v stv í); 5,1 m il. oby v . — D á n sk ý OV založen a u z n án 1905. O lym p, z k r a tk a D E N . D án sk o stá lo u z ro d u n o v o d o b ý c h O H . D á n F ré d é ric B a ie r se z ú č a stn il I . o ly m p ijsk é ho k o ngresu 1894. P rv n ím členem MOV za D . b y l od 1899 N . V. S. H o lb eck , so u časn ý m členem od 1977 je N iels H o lst-S ó ren sen . H la v n í z áslu h a o z a lo žení NO V je p řič ítá n a F r itz u H an sen o v i. D . se z ú ča stn ilo všech O H s v ý jim k o u 1904. N ejvíce v y n ik li d á n š tí sp o rto v c i v cyklistice, jez d e ctv í, k a n o istic e, v e slo v á n í a p la v á n í. Z O H se D . zúčastn ilo p o p rv é 1948 a od té d o b y p ra v id e ln ě všech dalších s v ý jim k o u 1980. N ik d y v ša k ned o sáh lo u m ístě n í do šestého m ísta . — 1921 b y l D á n sk é asociaci u d ě le n O ly m
p ijs k ý p o h á r (-> ceny olym pijské). Čestné oly m p . d ip lo m y MOV o bdržel 1950 sedm in á so b n ý ú č a s tn ík O H v še rm u Iv a n O ssier a 1951 p rin c A xel D án sk ý . 1950 h o stila K o d a ň ú č a s tn ík y 44. zasedání MOV. — S p o rt, č in n o st v D . ro z v íje jí h lav n ě 4 asociace: 1. D á n sk á sp o rto v n í asociace, k te rá říd í sp o rt n a všech ú ro v n ích , 2. D á n sk á asociace stře lb y , g y m n a s t ik y a a tle tik y , zab ý v a jíc í se především re k re a č n ím sp o rte m , 3. D á n sk á asociace g y m n a s tik y a m ládeže, z ab ý v a jíc í se re k re a č n ím sp o rte m , 4. D á n sk á asociace s p o rtu , ro zv íjející zejm én a z ák la d n í t ě lesnou vý ch o v u . V zem i e x is tu je 6 tě lo v ý c h . in s titu tů . Nej rozšířenějším i sp o rty jso u k o p a n á , h á ze n á, džu d o , sp o rt, g y m n a s tik a . S p o rt, v y b a v e n í dobré. — N ejúsp ě šn ě jším d á n sk ý m oly m p io n ik em je ja c h ta ř —> E lv s tro m P ., č ty řn á so b n ý o ly m p . v ítěz 1948-—60. U m ístění na OH OH 1896 1900 1908 1912 1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
zl. 1 2 —
i 3 2 3 — —
5 2 i 2 2 1 1 1 2
M edaile str.
, bronz.
2 3 2 6 9 6 2 5 2 8 1 2 3 1 4
4 2 3 5 1 3 4 3 3 9 3 1 1 3 3
—
—
—
1
2 2
D aum e, W illi (24. 5. 1913), člen MOV za N S R (od 1956), m ísto p ře d se d a MOV (1 9 7 2 -7 6 ), člen řa d y kom isí. Č estný
95
předseda S po rto v n íh o sv a z u N S R , p ře d seda OV N S R , p ře d se d a org. v ý b o ru X X . O H 1972. V období p říp ra v X X . O H a X . olym p. kongresu v y sto u p il n a p o d p oru progresivních zm ěn v olym p. h n u tí. Davis, Glenn (12. 9. 1934), a tle t USA. T ro jn áso b n ý olym p. v ítě z 1956 (400 m př.) a 1960 (400 m p ř. a š ta fe ta 4 x 400 m). Davis, M. John (12. 1. 1921), v zpěrač USA. D v o jn á so b n ý o lym p. v ítěz 1948 a 1952 v těžké váze. Š e stin áso b n ý m is tr sv ě ta 1938 — 51. Davydovová, Jelena Viktorovna (7. 8. 1961), sov. g y m n a s tk a . D v o jn á so b n á olym p. v ítě z k a 1980 (víceboj jed n o tliv k y ň a d ru ž stev ), d ru h á n a k ladině. Děkanová, Vlasta (6. 9. 1909, P ra h a — 16. 10. 1974, P ra h a ), čs. sp o rt, g y m n a s t ka, ZMS. D ru h á n a O H 1936 (jako členka d ru ž stv a). T re n é rk a a vedoucí vítězného d ru ž stv a čs. sp o rt, g y m n a s te k n a O H 1948. N ejúspěšnější čs. sp o rt, g y m n a stk a 30. let, z a k la d a te lk a slá v y čs. ženské sp o rt, g y m n a stik y . A b so lu tn í m istry n ě s v ě ta 1934 a 1938 v soutěži je d n o tliv k y ň i d ru žstev . Delfy, v a n tic k é m Ř e ck u jed n o z n e j větších a n e jv ý z n a m n ě jších k u lto v n íc h center. Je jic h já d re m b y l p o sv á tn ý okrsek boh a -> A pollóna, nalézající se n a ú p a tí pohoří P a rn a s. V A pollónově c h rá m u v ě štila P ý th ia . D . b y ly i m íste m , k d e se k o n aly je d n y ze č ty ř —> panliellénských her, tz v . —> p ý th ijsk é hry . demokratizace, u p la tň o v á n í d e m o k ra tic kých p rin cip ů v olym p. h n u tí, sn a h a po o d stran ěn í z a s ta ra lý c h n e d em o k ratick ý c h článků a z ásad , ja k o n a p ř. sam ovoliteln o sti členů MOV (-> členové MOV), n e d o statečn éh o z asto u p e n í N O V a M SF n a řízení apod. P ro to ž e olym p. h n u tí není tříd n ím h n u tím (ú č astn í se h o různé sociální sk u p in y s cílem sp o lu p ra co v a t), jde o v y tv o ře n í ta k o v ý c h o rg á n ů olym p. h n u tí, k te ré b u d o u slo u žit bez d isk rim i
d e n o ly m p ij s k ý
nace celém u olym p. h n u tí ve p ro sp ě c h m íru , p řá te ls tv í m ezi n á ro d y , m aso v é TV S a v ý ch o v ě h a rm o n ic k y ro z v in u té h o člověka. Současné cíle d. v p o je tí soc. zem í: 1. p ře m ě n it oly m p . h n u tí a je h e o rg á n y ve sk u te č n ě re p re z e n ta tiv n í org án sv ě t. s p o rtu (vznik olym p. svazu); 2. z a jis tit ú č a s t všech sp o rto v c ů , o lym p. a sp o rt, o rg an izací n a řízen í oly m p . hnutí;. 3. z a jis tit v ý b ě r fu n k c io n á řů d e m o k ra tic k o u c esto u zdola n a h o ru ; 4. z a jis tit k o n tro lu č in n o sti všech o rg á n ů h n u tí; 5. s ta n o v it p řesn ě p rá v a a p o v in n o sti a o d p o v ě d n o st všech o rg á n ů a organizací; 6. v y ře š it v z ta h m ezi sp o rte m a společ n o stí. H la v n í p o d m ín k o u d. v současné době je z a jiště n í u n iv e rz á ln o s ti o ly m p . h n u tí. — Boj o d. zesílil po v s tu p u sp o r to v c ů SS SR n a olym p. fó ru m . OV SSSR ve sp o lu p rá ci s N O V soc. s tá tů předložil MOV řa d u n á v rh ů n a d. složení a o rg a nizace MOV a olym p. c h a rty . N ě k te ré z n á v rh ů b y ly a k c e p to v á n y . — D alší v ý v o j, zejm én a v z n ik A G F I (-> G ene rá ln í sh ro m á žd ě n í M SF) a A G CN O (-> G enerální sh ro m á žd ě n í N O V ), d o n u til MOV k řešení n ě k te rý c h z á k la d n íc h p ro b lém ů . B y l sv o lá n X . o ly m p ijsk ý kongres, by li p řija ti z á s tu p c i d a lšíc h zem í do MOV, b y la založena tr ip a r titn í kom ise (-> ko m ise MOV) a b y ly p řija ty n ě k te ré zm ěny v článcích olym p. c h a rty . den olym pijský, n á r. o sla v a olym p. m y š lenky, jed e n z ú k o lů NO V. P o řá d á n í d. o. n a v rh l n a 39. z ased á n í MOV v L a u s a n n e 1946 nově zvolený z á stu p c e Č eskoslo v e n sk a prof. M U D r. J o s e f - > G russ n a z ák la d ě čs. z k u še n o stí s p o řá d á n ím o. d . v Č eskoslovensku. N á v rh MOV p řija l n a 41. z ased á n í ve Sv. M ořici 1948 a pověřil o rganizací o. d. N O V . D oporučil p o řá d a t d. o. v období m ezi 17. —24. červ n em jak o v ý ra z o slav y v z n ik u MOV (23. 6. 1894). D nes p o řá d a jí d. o. N O V m n o h a zem í (např. N D R , R u m u n sk a , J a p o n s k a , P a n a m y , M a d a rsk a aj.). P rů b ě h oslav a p ro g ra m se liší podle tra d ic zem ě. S o u částí oslav jso u sp o rt, soutěže, k o n ference, film ové v e če ry , v ý s ta v y a p ř e d n ášk y .
D ib ia s i
Dibiasi, K laus (6. 10. 1947), ita l. sk o k a n do vod y . T ro jn á so b n ý olym p. v ítě z ve skocích z věže 1968, 1972 a 1976, d ru h ý ve skocích z věže n a O H 1964 a v e skocích z p rk n a n a O H 1968. Didriksonová, Mildred (26. 6. 1914—27. 9. 1956), a tle tk a U S A . D v o jn á so b n á olym p. v ítě z k a 1932 (80 m p ř. — S R a h o d o ště p em ), d ru h á v e sk o k u do v ý šk y . V y tv o řila 4 S R . Diem, Carl (1882— 1962), p ře d n í sp o rt, fu n k c io n á ř císařského, v ý m arsk éh o , n a cistick éh o i z áp a d o n ěm . tělo v ý c h , a sp o rt, h n u tí. A u to r řa d y č lá n k ů , h isto rick ý c h i jin ý c h p ra cí. G en. se k re tá ř org. v ý b o ru O H 1916 a 1936. 1920 založil v N ě m ec k u V ysokou tělo v ý c h o v n o u šk o lu. O d 1947 do své sm rti b y l řed itelem T ělo v ý ch o v n éh o in s titu tu v K olíně n a d R ý n e m . N ositel olym p. d ip lo m u z a z á slu h y , č e stn ý člen OV N S R . Z a v ý m a r ského a n a cistick é h o N ěm eck a b y l g ene rá ln ím se k re tá ře m N ěm eckého OV. V y d a v a te l O lym pische R u n d sc h a u 1938 až 1944, jehož so u č á stí b y l B u lle tin Officiel d u C. I. O. Diersová, ln eš (2. 11. 1963), p la v k y n ě N D R . D v o jn á so b n á olym p. v ítě z k a 1980 (400 m v. zp. a 4 x 100 m v. zp. — S R ), d ru h á n a 200 m v. zp. a 800 m v. zp. a tř e t í n a 100 m v. zp. Dietrich, W ilfried (14. 10. 1933), z áp a sn ík N S R . O lym p, v ítě z 1960 v e v olném s ty lu a tř e t í n a O H 1968 (tě ž k á v á h a ), v ř. ř. z á p a se d v a k r á t d ru h ý n a O H 1956 a 1960 a t ř e t í n a O H 1964 (tě ž k á v á h a). Dijkstrová, Soukje (28. 1. 1942), h o la n d s k á k ra so b ru sla řk a . O lym p, v ítě z k a so u těže žen n a Z O H 1964, d ru h á n a Z O H 1960. P ě tin á s o b n á m is try n ě E v ro p y , tro jn á s o b n á m is try n ě sv ě ta. Dillard, Harrison (8. 7. 1923), a tle t U SA . Č ty řn á s o b n ý olym p. v ítě z ve s p r in te r sk ý c h d isc ip lín ác h (1948 100 m a 4 x 100 m a 1952 110 m p ř. a 4 x 100 m).
96
diplom za olym pijské zásluhy -> ceny olym pijské diplom olym pijský -> ceny olym pijské Dirijová, Larisa Semjonovna -> L a ty n in o v á -D irijo v á , L arisa S em jonovna disciplíny olym pijské /Z O H
p ro g ram O H /
diskriminace, rozlišování, om ezení či o d n ě tí p rá v u rč ité č ásti sp o rto v c ů k ú č asti n a O H z d ů v o d ů raso v ý ch , politick ý ch či n á b o že n sk ý c h (->- a p a rth e id , -> r a sism us a oly m p ijsk é h n u tí). — P odle čl. 3 h la v n íc h z ásad -> c h a rty olym pijské se n a O H n e p řip o u š tí d . ,, žádné zem ě nebo osoby z d ů v o d ů ra so v ý c h , nábo žen sk ý ch či p o litic k ý c h 44. V p rů b ě h u h isto rie m o d e rn íc h O H v ša k k d. došlo. N a p ř. v p r ů b ě h u O H 1904 se u sk u te čn ily tz v . —> antro p o lo g ick é d n y , k te ré d isk rim in o v a ly P a ta g o n c e , In d iá n y a d alší p říslu š n ík y b a re v n ý c h n á ro d ů . O H 1936 v n a cistickém N ěm eck u b y ly ovliv n ěn y n a cistic k o u raso v o u teorií. P o 2. sv ě t. válce došlo k p o k u sů m p o litick y d isk rim in o v a t sp o rto v c e N D R , K L D R a Č L R . Z d ů v o d ů rasové d . b y ly z ú č a s ti n a O H v y loučeny OV Jih o a fric k é re p u b lik y a R hodesie (-> Z im babw e), d o k u d b u d e v těc h to zem ích t r v a t ra so v á d iskrim inace. diskvalifikace, ve sp o rtu vyloučení ze soutěže nebo d o d a te č n é n eu zn á n í v ý k o n u p o soutěži pro ned o d ržen í p la tn ý c h p r a v id el d a n éh o sp o rtu (např. v a tle tic e z tr á t a k o lík u nebo přek ro čen í p ře d á v a cího územ í p ři šta feto v é m běhu) nebo za p a s iv itu (v zápase, b o x u ), za p o u ž i t í -> d o p in k u , p o d v o d či jin é h ru b é p rovinění p ro ti sp o rt, etice a -> fa ir p lay . — N a O H p ře v a ž u jí tec h n ick é d., tj. za neúm yslné n e d o d ržen í p ra v id e l. Jin é h o rá z u jsou d . za cizí pom oc (i n e v y ž á d a n o u a n e žádoucí, n a p ř. tra g é d ie italsk éh o m arató n ce P ie tra D o ra n d a n a O H 1908), za p ro te s tn í o d chod ze h řiště (např. čs. f o t b alo v é m u žstv o n a O H 1920), za dopink (řa d a sp o rto v c ů n a O H 1972 a 1976) a
97
podvod (např. am e rick ý m a ra tó n e c F re d L orz n a O H 1904 z a p o u ž ití au to m o b ilu ). Sportovec m ůže b ý t disk v alifik o v án ještě p ře d zah á jen ím O H p ro -> profesionalism us (např. v y n ik a jíc í finský a tle t - > N u rm i p ře d O H 1932 z ro z h o d n u tí IA A F , ra k o u sk ý sje zd a ř K a rl S chranz p ře d Z O H 1972 z ro z h o d n u tí MOV ap o d .); P ro podpis p rofesionální sm lo u v y p ře d ukončením O H by li d iskvalifikováni s tř í brn í n a Z O H 1964 M arika K iliu so v á a H ans J ů rg e n B au m ler. P o O H 1912 m usel v rá tit olym p. m edaile p ro tz v . p ro k á z a n ý profesionalism us d v o jn á so b n ý olym p. v í těz —^ T h o rp e z USA (v m lá d í h rá l za peníze baseball). Diťatin, Alexandr Nikolajevič (7. 8. 1957), sov. g y m n a sta , ZMS. T ro jn á so b n ý olym p. vítěz 1980 (víceboj je d n o tliv c ů a d ru ž ste v a cvičení n a k ru z íc h ), š e s tk rá t d ru h ý (víceboj d ru ž ste v a k ru h y n a O H 1976, k ů ň n a šíř, p ře sk o k , h ra z d a a b ra d la n a O H 1980) a jed n o u tř e t í (p ro stn á n a O H 1980). Č ty řn á so b n ý m is tr s v ě ta 1979.
D o h erty
p ře d ep sán a . R o z h o d u je o n í jed in ě MOV n a n á v rh org. v ý b o ru . — O H n e m a jí t r v a t déle n e ž 16 d n ů , Z O H 12 d n ů , d e n z a h á je n í v to p o č íta je . N e k o n a jí-li se so u těže v n e d ěli, je m ožno trv á n í h e r o to p ro d lo u žit. H ry k o n č í u h a še n ím o ly m p ijsk éh o ohně (čl. 34 o ly m p ijsk é c h a r ty '. — A ž do 23. z ased á n í MOV v P ra z e n eb y lo tr v á n í h e r p řesn ě v y m e zeno, n a p ř. I. O H se k o n a ly 5. až 15. 4. 1896, I I . O H 14. 5 . - 2 8 . 10. 1900, V II. O H 20. 4.— 12. 9. 1920, X . O H 31. 7. až 7. 8. 1932. To z tě ž o v alo o rg an izaci, z v y šovalo n á k la d y a rozm ělňovalo h ry . P ro to M OV po n e g a tiv n íc h z kušenostech ro zh o d l p e v n ě s ta n o v it m ax . d é lk u her. Z O H b y ly od sam ého p o č á tk u časově om ezeny.
Divín, K a ro l (22. 11. 1936, B u d a p e šť), čs. k ra so b ru sla ř, ZMS. D ru h ý n a Z O H 1960, č tv r tý n a Z O H 1964 a p á tý n a Z O H 1956. D v o jn á so b n ý m is tr E v ro p y (1958 a 1959), je d e n á c tin á so b n ý m is tr re publiky. P o skončení záv o d n í č in n o sti pracuje ja k o tren é r. Dmitrijev, Rom an M ichajlovič (7. 3. 1949), sov. z áp a sn ík , ZMS. O lym p, v ítěz 1972 ve v o ln ém s ty lu v p a p íro v é váze (do 48 kg), d ru h ý n a O H 1976 v téže váze. M istr sv ě ta 1973, m is tr E v ro p y 1969. doba trvání olym pijských her, ro k k o n á n í O H a Z O H je p ev n ě u rč en . O H se m a jí k o n a t v ž d y v p rv n ím roce -* o ly m p iád y , k jejíž oslavě slouží (n a p ř. ro k u 1912 pro V. olym piádu). P o d ž á d n o u z ám in k o u nesm í b ý t odloženy n a jin ý ro k . N e u sp o řá d á n í h e r ve sta n o v en é m roce zn am e n á neslavení o ly m p iá d y . P o v ě ře n ém u m ěstu z an ik á o p rá v n ěn í a n em ůže se u c h á z e t o p o řá d á n í h e r a n i v p říš tí olym piádě. R oční d o b a , k d y se m a jí h ry k o n a t, n e n í
K arol D ivín
Dobrev, Dimitr (14. 4. 1931), b u lh . z á p a s n ík . O lym p, vítěz. 1960 v ř. ř. z áp ase ve v á ze do 79 kg, d ru h ý n a O H 1956. Doherty, H ugh Lawrence (8. 10. 1876 — 21. 8. 1919), b rit. te n ista . D v o jn á so b n ý olym p. v ítě z 1900 v e d v o u h ře m u žů a v e č ty řh ře (se sv ý m b ra tre m R eginaldem ), tř e t í ve sm íšené č ty řh ře s M arion Jo n e so v o u . V ítěz W im b led o n u v e d v o u h ře 1902—06 a ve č ty řh ře m u ž ů 1898 až 1901 a 1903 — 05 (s b ra tre m R eginaldem ). V ítěz D a v is C upu 1903 — 06.
D o h e r ty
Doherty, Reginald Frank (16. 10. 1874 až 29. 12. 1910), b rit. te n ista . T ro jn á so b n ý olym p. v ítěz (1900 ve č ty řh ře m užů s b ra tre m L aw rencem a v e sm íšené č ty řh ře s C h a rlo tto u -> C ooperovou a 1908 ve dvouhře). V ítěz W im bledonu ve dv o u h ře 1897— 1900 a ve č ty řh ře m u žů 1898— 1901 a 1903 —05 (s b ra tre m L aw rencem ), v ítěz D avis C upu 1903 —06. Doležal, Josef (12. 12. 1920, P říb ra m ), čs. a tle t, ZMS. D ru h ý n a O H 1952 v ch ů zi n a 50 k m . M istr E v ro p y 1954. V y tv o řil d e se t S R . D v a c e tič ty řn á s o b n ý m is tr re p u b lik y v chůzi. P ra c u je jak o tre n é r. D om inikánská republika; 5 m il. obyv. — D o m in ik á n sk ý O V u z n án 1962. O lym p, z k ra tk a DOM. Ú č a st n a O H 1964—80 bez v ý zn ačn ějších úspěchů. S p o rt řídí v lád n í o rgán G enerální ře d ite ls tv í sp o rtu . P ro jed n o tliv é s p o rty jso u ú stře d n í, p ro vinciáln í a m ístn í kom ise. — N ejro zšíře nější sp o rty jso u b a se b all a sto ln í tenis. D om inová, Jekatěrina Klarionovna ->• K a lin č u k o v á -D o m in o v á , J e k a tě rin a K la rionovna do p in k , u žívání nebo p o d á v á n í ta k o v ý c h lá te k , k teré m o h o u um ěle z le p šit sp o r to v c ů v fyzický n eb o p sy c h ick ý s ta v a ta k z v ý šit jeh o sp o rt, v ý k o n . D ochází ta k k zv ý h o d n ěn í d o p u jíc íh o sp o rto v ce, čím ž je p o ru še n a ro v n o st p o d m ín e k soutěžení a je ohroženo jeh o z d rav í nebo dokonce živ o t. P ro to je d. n a O H z ak á zá n . O d O H 1976 p la tí z ák a z a k o n tro la d o p in k u ta k é pro z áv o d n ík o v a koně (m oderní pětib o j). — P rv n í zák a z d. schválil MOV již 1928 v A m sterodam u. C hyběly v ša k spolehlivé la b o ra to rn í p o d m ín k y k o n tro ly . — V elkou po zo rn o st p ro b lém ů m d ., jeh o k o n tro le a bo ji p ro ti n ěm u v ě n u je MOV i M SF (zejm éna a tle tik a ) od 1960. 1963 b ylo v y d á n o p ra v id lo o z ák a z u d., k te ré p řija ly všech n y sp o rt, organizace a p la tí v p o d s ta tě dodnes. V znikly ta k é p rv n í seznam y zak áza n ý c h látek . V znikly in stitu c e in sp e k to rů k o n
98
tro ly d. a v řa d ě zem í speciální a k re d ito v a n é a n a ly tic k é la b o ra to ře . — D nes ro z ez n áv á m e k o n tro lu klasického d. (od O H a Z O H 1964) a k o n tro lu d. steroid nim i -> a n ab o lik y (pokusně bez p o stih u n a O H 1972, oficiálně s postihem p o p rv é n a O H 1976). Z a klasické d o pující lá tk y p o v a žu je m e jednorázově a k rá tk o d o b ě působící léky. A nabolika se berou d lo u h o době (několik tý d n ů ) a jejich vliv p ů so b í i delší d o b u po jejich vysazení. — P la tn ý olym p. seznam zak á za n ý c h lá te k byl v y d á n 1975. Z klasických dopujících látek je jm e n o v itě uvedeno 28 a jso u rozděleny do 5 skupin: 1. psychom otorické p o v z b u zující léky (n a p ř. a m p h e tam in , kokain a fe n m e traz in ), 2. sy m p ato m im etick é a m in y (např. efed rin a odvozené slouče niny), 3. lá tk y p o v zbuzující c en tráln í n e rv o v ý sy sté m (např. stry c h n in a bem egrid), 4. n a rk o tic k á a n a lg e tik a (např. m orfiu, heroin), 5. alkohol v jakékoliv form ě (p latí pro šerm , stře lb u , b iatlo n a m oderní p ětiboj). Z anab o lik se u vádí 5 p říp a d ů , z a k á z á n a jso u ovšem všechna. U všech sk u p in dopujících lá te k p latí to tiž d oložka . . a podobné lá tk y .. J s o u tím m yšleny lá tk y ja k s podobným účinkem , ta k i odvozeniny od základní dop u jící lá tk y . V ne ja sn ý c h případech ro z h o d u je lé k a řsk á -> kom ise MOV. — K d o b y se zkoušce n a k o n tro lu d. odm ítl p o d ro b it, je p o v a žo v á n za z áv o d n ík a , k te rý dopoval. S portovec, k te rý dopoval, je ze soutěže vyloučen, jeho výsledek n e p la tí a je p o d ro b e n dalším postih ů m . U k o lek tiv n ích sp o rtů je an u lo v á n v ý sledek celého d ru ž stv a. Douda, František, ing. (23. 10. 1908, L h o ta u P lan é n a d L užnicí), čs. a tle t, ZMS. T ře tí n a O H 1932 ve v rh u koulí, p a tn á c tý v h o d u diskem . Ú č a stn ík O H 1928, 1932 a 1936. 1931 v y ro v n a l SR ve v rh u koulí a 1932—34 d ržitel SR. O sm n á c tin á so b n ý m is tr rep u b lik y ve v rh u koulí a h o d u diskem . Drastich, Stanislav (14. 7. 1954 O stra v a ), čs. k ra so b ru sla ř, MS. Č tv rtý n a Z O H 1980 v ta n c íc h n a ledě spolu s Ř e h ák o v o u , L.
džudo
99
F ra n tiš e k D o u d a
Drozda, Petr {29. 3. 1952, K raslice), čs. zá p asn ík , MS. Č tv rtý n a OH 1976 ve volném sty lu ve váze do 100 kg. Družininová, Zinaida Borisovna -> Voron inová-D ružininová, Z in aid a B orisovna Duchková-Neveklovská, Milena (25. 4. 1952, P ra h a ), čs. sk o k a n k a d o vody O lym p, v ítě z k a 1968 ve skocích z věže, d ru h á v téže d isciplíně n a O H 1972. Ju n io rsk á m istry n ě E v ro p y ve skocích z p rk n a 1967. Durdis, B ohum il (1909), čs. v zpěrač. T řetí n a O H 1924 v leh k é váze. Dusil, Josef (5. 11. 1910, P ra h a ), čs. kánoista. Č tv rtý (s —> B rz ák e m , F r.) v kánoi dvojic n a 1 km n a O H 1936.
a bosi. V ítěz stv í je m ožno podle p ra v id e l d o sá h n o u t: 1. p o razem , tj. hozením so u peře n a z ád a , 2. donucením soupeře b o lestiv ý m c h v a te m ke v z d án í, 3. u držením soupeře p ři boji n a zem i po d o b u 30 sec., 4. tec h n ick o u p ře v ah o u či ro zh o d n u tím rozhodčích. Z áp a s tr v á 6 — 10 m in. — MOV rozhodl o z ařa ze n í d. n a program O H 1961. P o p rv é se olym p. soutěže v d . u sk u te čn ily n a O H 1964 v T o k iu , k d y se ta k é p o p rv é bojo v alo podle v á h o v ý ch k a t.: lehké do 68 kg, stře d n í do 80 k g , těžk é n a d 80 kg a bez rozdílu v a h . D o p ro g ra m u O H 1968 d. z ařazen o nebylo. N a O H 1972 a 1976 se soutěžilo v šesti v á h o v ý ch k a t. L im it lehké v á h y se snížil n a 63 kg a lim it těžk é v á h y zvýšil nad 93 kg. P řib y la v e lte ro v á (do 70 kg) a p o lo těžk á v á h a (do 93 kg). O d 1. 1. 1977 se p o č et v á h o v ý ch k a t. rozšířil n a osm , v nichž se ta k é soutěžilo n a O H 1980. — O lym p, soutěže se k o n a jí v y lučovacím sy stém em , tz n ., že borec v y p a d n e při p rv n í pro h ře. T i, k te ří p ro h rá li s b u d o u cím i sem ifinalisty, v ša k m ají p rá v o znovu b o jo v a t o p o stu p do sem ifinále podle sta n o v en é h o klíče. D v a nejlepší b ojuji ve finále. P řem ožení sem ifinalisté o 3. m ís to n e b o ju jí, o b a z ísk áv a jí bronzové m e daile. V k ateg o rii bez rozdílu v a h m ůže s ta r to v a t borec jak é k o liv v á h y , tak ž e jed e n záv o d n ík m ůže n a O H z ís k a t i dvě m edaile. — O lym p, soutěže v d. řídí -> M ezinárodní federace d ž u d a (F IJ ).
Dvorak, Charles (27. 11. 1878 — ?), a tle t USA českého p ů v o d u . O lym p, v ítěz 1904 ve sko k u o tyči.
Olympijští vítězové v džudu
Dvořák, Libor (13. 6. 1957 P ra h a ), čs. k a n o ista, MS. Č tv rtý n a O H 1980 n a C 1 n a 1000 m.
D o 60 kg 1896— 1976 nezařazeno 1980 T h ie rry R e y F R A
Dvořák, Oldřich (22. 12. 1953, D uchcov), čs. záp asn ík , MS. Š estý n a O H 1980 v zápase ř. ř. ve váze do 100 kg.
D o 65 k g — 1964— 68 do 68 kg, 1972— 76 do 63 kg 1896— 1960 nezařazen o 1964 T ak e h id e N a k a tin i J P N 1968 nezařazeno 1972 T ak a o K a w ag u či J P N 1976 H e c to r R o d rig u ez CUB 1980 N ikolaj Soloduchin U R S
džudo, sp o rt, z áp as d v o u osob a současně sy stém seb eo b ran y , ja p o n s k ý n á r. sp o rt. Borci zápasí n a speciálních žín ěn k ách , tzv. ta ta m i, jsou oblečeni v kim onech
Eagan
D o 71 k g — 1972— 76 do 70 kg 1896— 1968 n ezařazeno 1972 T o jo k a z u N o m u ra J P N 1976 V la d im ir N ě v z o ro v U R S 1980 E zio G a m b a IT A D o 78 k g — 1964— 76 do 80 kg 1896— 1960 nezařazeno 1964 Isa o O kano J P N 1968 n e zařazen o 1972 Š in o b u S ekine J P N 1976 Is a m u S on o d a J P N 1980 S o ta C hab areli U R S D o 86 kg 1896— 1976 nezařazen o 1980 J u e rg R o e th lisb e rg er S U I D o 95 k g — 1972— 76 d o 93 kg 1896— 1968 nezařazen o
100
1972 Š o ta Čočišvili U R S 1976 K a z u h iro N in o m ija J P N 1980 R o b e rt V an de W alle B E L N a d 95 k g — 1964— 76 n a d 93 kg 1896— 1960 n ezařazeno 1964 Isa o In o k u m a J P N 1968 nezařazen o 1972 W ilem R u sk a H O L 1976 Sergej N o v ik o v U R S 1980 A ngelo P a risi F R A B ez ro z d ílu v a h 1896— 1960 n ezařazeno 1964 A n to n iu s G eesink H O L 1968 nezařazen o 1972 W ilem R u sk a H O L 1976 H a ru k i U e m u ra J P N 1980 D ie tm a r L orenz G D R
E Eagan, Edward (1898— 1967), b o x e r a b o b ista U SA . P rv n í olym pionik, k te rý získal olym p. v ítě z stv í n a letn íc h i z im ních O H : n a O H 1920 v p o lotěžké váze, n a Z O H 1932 n a č ty řb o b u . Ecuador (E cu a d o rsk á re p u b lik a ); 6,9 m il. oby v . — E c u a d o rsk ý OV u z n á n 1959. O lym p, z k ra tk a E C U . Ú č a st n a O H 1924, 1964, 1968 až 1980 bez v ý z n am n ě jšíc h úspěchů, n a O H 1972 J . D elgado 4. m ísto
v p la v á n í n a 200 m m o tý lek . E . se ú č astn í -» p a n a m e ric k ý c h a -*■ B o lív aro v ý ch her. O d 1952 k o o rd in u je sp o rt, č in n o st N á ro d n í sp o rto v n í federace. N ejrozšířenějším i s p o rty jso u k o p a n á , košík o v á, p lav á n í, ra g b y . N ev elk ý p o č et sp o rt, zařízení. Člen M OV od 1968 A. C. A rroyo. E d stro m , J. Sigfrid (21. 11. 1 8 7 0 -1 9 . 3. 1964). Švéd. sp o rt, fu n k c io n á ř, č tv rtý p ře d se d a MOV (1946— 1952), spoluzakla-
101
E le k o v á
d a te l a p ře d se d a IA A F (1912 —46), člen MOV 1920—52. — P ů v o d n ím povoláním inženýr e le k tro te ch n ik y . V m lá d í a k tiv n í sportovec. 1903 ře d ite l švécL e le k tro te c h nické společnosti ve V á ste ras, 1900 p ře d seda Švédského a m a té rsk é h o a tle tic k éh o svazu, sp o lu z ak la d atel šv éd . tělových, a sp o rt, organizace, k te ro u říd il až do 1940. Člen org. v ý b o ru V. O H 1912 ve S tockholm u, nejbližší sp o lu p ra co v n ík -> V. B alcka. P ře d se d a V II. a V I I I . o ly m p ij ského k o n g resu (1921 v L au san n e a 1925 v P raze). O d 1921 člen e x e k u tiv y MOV, od 1931 m ís to p ře d se d a MOV a o d 1942, po sm rti B a ille t L a to u ra , říd il MOV až do 1946, k d y b y l zvolen předsedou.
fran c. a izra elsk á agrese), 1976 (so lid arita s a fr. zem ěm i) a 1980. Z O H se dosud n ezú častn il. O H 1960 a 1968 se z ú č a stn il p o d n á zv e m SA R . Od 1960 je e g y p tsk ý m členem MOVkA hm ed E ld e m e rd a sh ,T o u n y . — 1938 se v K á h iře konalo 37. z ased á n í MOV. O ly m p ijsk ý d e n se v E . slaví p r a videlně o d 1970. V rch o ln ý m řídícím org án em e g y p tsk é TV S je N ej vyšší ra d a pro m ládež a sp o rt, k te r á fin an cu je i č in n o st N O V . N ej ro zšířenějším i sp o rty jso u k o p a n á, košíková, h á ze n á, v z p ír á n í. N ej úspěšnějším olym p. sp o rte m je v z p í rá n í (5 zl. m edailí). U m ístění na OH OH 1912 1920 1924 1928 1936 1948 1952 1960 1964 1968 1972
J . S. E d s tró m
efébie (od řec. efébos — dospělý), p ů v o d ně d v o u letá v o jen sk á slu ž b a, jíž byl a th é n sk ý ob čan p o v in en p o dovršení 18. roku. P o d le v z o ru -> A th é n b y la z avedena i v jin ý c h ře ck ý c h m ěstsk ý ch stá te c h . P o s tu p n ě v o jen sk ý rá z e. v y m izel a jejím cílem se s ta la fy z ic k á v ý chova a duševní v z d ělá v án í p o d v edením in stru k to rů . E gypt (E g y p tsk á a ra b s k á rep u b lik a); 38 m il. obyv. — E g y p ts k ý OV založen a u z n á n 1910. O lym p, z k ra tk a E G Y . P ro p a g á to re m olym p. m y šlen k y v E . byi & ek B o lan a k i, člen MOV za E . 1912 — 33. E . se O H z ú ča stň o v al p ra v i delně s v ý jim k o u O H 1932, 1956 (anglo-
zl. ___
'
— —
M edaile stř.
bronz.
___
___
—
—
. —
2 2 2 —
—
i 2 1 1 1
i i 2 '
—
1
— —
—
—
—
— —
—
—
—
E iben, R e in h a rd (4. 12. 1951), k a n o is ta N D R . O lym p, v ítě z 1972 ve vo d n ím slalom u n a C 1. ekecheiriá, ,,b o ž í m ír “ , v Ř e ck u vyhlašov á n p ři k o n á n í sla v n o stí a her. U rů z n ý ch sla v n o stí b y l různě d louhý. Z ávisel n a o k ru h u ú č a s tn ík ů i n a délce slav n o stí M ohl t r v a t m ěsíc, ale i 3 m ěsíce. B ylo jím z asta v e n o veškeré n e p řá te ls tv í i boje. Cílem e. b ylo z a jis tit v šem ú č a stn ík ů m bezpečnou c estu i n á v r a t ze slav n o stí a k lid n ý p rů b ě h her. P o ru šen í m íru , p ři něm ž b y l k a ž d ý ú č a s tn ík sla v n o stí pod p řím o u o ch ran o u p říslu šn éh o b o h a , se co n e jp řísn ě ji tre s ta lo (-> m ír oly m p ijsk ý ). E leková, Ilo n a (17. 5. 1907), m aď. šerm ířk a. D v o jn á so b n á olym p. v ítě z k a 1936
Elis
102
a 1948 v še rm u fleretem , d ru h á n a O H 1952. S e stin áso b n á m istry n ě E v ro p y (1 9 3 3 -3 5 ). Élis, n á ze v p ro řeckou k ra jin u p ři z á p a d ním pobřeží P eloponésu. V ý zn a m n ý m k u lto v n ím c e n tre m É . b y la - ► O ly m p ia, d ě jiště -> o ly m p ijsk ý c h h e r a n tic k ý c h . Elliot, Herbert (25. 2. 1938), a u stra lsk ý a tle t. O lym p, v ítě z 1960 v b ěh u n a 1500 m ve SR . El O uafi, Bough éra (1899— 1959), alžírský a tle t, s ta rtu jíc í z a F ra n c ii. O lym p, v ítěz 1928 v m a ra tó n sk é m běhu. P rv n í oly m p . vítěz arab sk éh o sv ěta.
Endo, Jukio (18. 1. 1937), jap o n sk ý sp o rt, g y m n a s ta .P ě tin á s o b n ý oly m p .v ítěz (1960 d v a n á c tib o j d ru ž ste v , 1964 d v a n ác tib o j je d n o tliv c ů a d ru ž ste v a b ra d la a 1968 d v a n á c tib o j d ru ž stev ), d v a k rá t d ru h ý (O H 1964 p ro s tn á a 1968 přeskok). D v o jn á so b n ý m is tr s v ě ta (d v a n ác tib o j d ru ž ste v 1962 a 1966). N a O H 1964 přednesl olym p. přísahu. O d 1969 tren é r re p rez en ta čn íh o d ru ž stv a m užů. Engelová-K rám erová, Ingrid (29. 7. 1943), sk o k a n k a do vod y , N D R . T ro jn á so b n á olym p. v ítě z k a so u těží ve sko k u do vody (1960 p rk n o i věž a 1964 p rk n o ), jed n o u d ru h á n a O H 1964 (věž). D v o jn á so b n á m istry n ě E v ro p y . Eriksen, Stein (11. 12. 1927), no rsk ý lyžař. V ítěz obřího slalom u n a Z O H 1952, d ru h ý ve slalom u n a Z O H 1952. T ro j n áso b n ý m is tr sv ě ta 1954. Eschert, Jiirgen (24. 8. 1941), k an o ista N D R . O lym p, v ítěz 1964 v kán o i je d n o tliv c ů n a 1000 m. Esserová, Roswitha (18. 1. 1941), k ajak á řk a N S R . D v o jn á so b n á olym p. v ítě z k a 1964 a 1968 v k a ja k u dvojic n a 500 m (spolu s A n n em arií -> Z im m erm annovou).
B o u g h é ra E l O u afi
Elvstróm, Paul (25. 2. 1928), d á n sk ý ja c h ta ř. Č ty řn áso b n ý olym p. v ítě z , 1948 ve tříd ě S v ě tlu šk a a 1952, 1956 a 1960 ve tříd ě F in n . D v a n á c tin á so b n ý m is tr sv ě ta, č ty řn á so b n ý m is tr E v ro p y . T ren é r n á ro d n íh o m u ž s tv a D á n sk a . Enderleinová, Ortrun (1. 12. 1943), sáňk a řk a N D R . O lym p, v ítě z k a p rv n í sáňk ařsk é soutěže n a Z O H 1964. M istryně s v ě ta 1965 a 1967. Enderová, K ornelia (25. 10. 1958), p la v k y n ě N D R . Č ty řn á so b n á olym p. v ítě z k a 1976 (100 m v. zp., 200 m v. zp., 100 m m o tý le k a po lo h o v á š ta fe ta 4 x 100 m ), tř ik r á t d ru h á n a O H 1972 (200 m p o lo h o v ý záv o d , š ta fe ta 4 x 100 m v. zp. a 4 x 100 m p olohová šta fe ta ) a jed n o u n a O H 1976 (šta fe ta 4 x 100 m v. zp.).
Etiopie (Socialistická re p u b lik a E tiopie); 28,4 m il. obyv. — E tio p sk ý OV založen 1948 ja k o so u č á st te h d y vzniklé N á ro d n í k onfederace e tio p sk ý c h sp o rtů . O sam o s ta tn il se 1968. U z n á n í MOV získal 1954. O lym p, z k ra tk a E T H . — E tio p ští s p o r to v ci se z ú ča stn ili všech O H od 1956 do 1972. 1976 odjeli so lid árn ě s o sta tn ím i a fr. delegacem i z M ontrealu n a p ro te s t p ro ti ú č asti sp o rto v c ů N ového Z élandu, jejichž sp o rt, organizace u d rž o v aly s ty k y s ra sistic k o u J A R . Ú č a st n a O H 1980. N a O H získ ala E . 5 z l., 1 stř. a 4 bronz, m edaile. N ejúspěšnějším i e tio p sk ý m i sp o rto v ci jso u d v o jn áso b n ý olym p. v ítěz A bebe -> B ik ila , M am o W olde a M iru ts -> J ifte r. — TVS říd í E tio p sk á kom ise p ro sp o rty a tělesn o u v ý c h o v u , k te rá 1976 n a h ra d ila d o sa v a d n í N áro d n í k onfederaci e tio p sk ý c h sp o rtů . S port.
103
E vropa
zařízení dosud n e d o state čn á . N ejro zší řenější sp o rty jsou k o p a n á , a tle tik a , zápas. Členem MOV je od 1971 Y. Tessem a. E vropa, záp. č á s t euroas. dvoj k o n tin e n tu n a sev. polokouli. E v r. k o n tin e n t m á m im ořádné p o sta v en í v d ějin á ch TVS. E . je kolébkou olym p. trad ic e (-> a n tic k é O H ), m oderního p o je tí v ě tš in y d ru h ů sp o rtu , tělových, a sp o rt, názvosloví, sp o rt, p ra v id e l i m oderního olym p. h n u tí. N ejen a n tic k é Ř ecko a A nglie 18. a 19. sto l., ale v ě tšin a evr. zem í p ř i nesla TVS sv ů j díl (např. N izozem sko a Belgie bruslení, severské zem ě lyžování atd .). —S rozvojem k a p ita listic k ý c h v ý robních sil a v z ta h ů zejm én a od 80. let 19. st. se p o stu p n ě v y tv á ře ly i o b jek tiv n í pod m ín k y pro rozvoj sp o rt, h n u tí, pro vznik m ezinár. s ty k ů , m ez in ár. sp o rt, organizací a p odobných stře ch o v ý c h sp o rt, orgánů. A ntické olym p. trad ic e byly znovu o bjeveny v období renesance. N a konci 18. a v p rů b ě h u 19. stol. v so u vislosti s bojem Ř e c k a o n á r. s a m o s ta t n o st a se zah á jen ím archeologických v ý zk u m ů v O lym pii se zájem o a n tic k o u .k u ltu ru prohloubil. V y sk y tly se i pok u sy o obnovení jak ý c h si O H v n á r. nebo m ístním m ě řítk u (např. 1859, 1870, 1877 v Ř e ck u a slav n o sti dr. W . P . B rookese v Anglii). B ylo p ro to zcela zák o n ité, že m oderní O H b y ly o bnoveny v E . (-> M e zinárodní olym pijský výbor) a že v olym p. h n u tí e x istu je velk á evr. p ře v a h a . V ětšina
z ased á n í MOV se k o n a la v E ., v ě tš in a členů je stá le je š tě z E . a m a jí z p ra v id la v ý zn am n ě jší p o sta v en í v o rgánech M O V. S v ý jim k o u I I I . O H 1904, X . O H 1932, X V I. O H 1956, X V III. O H 1964, X I X . O H 1968 a X X I. O H 1976 se le tn í O H k o n a ly v E . Z d v a n á c ti Z O H se m im o E . ko n aly pouze č ty ři: I I I . Z O H 1932, V I I I . 1960, X I. 1972 a X I I I . 1980. Z m im oevr. zem í d o sáh ly m im o řád n éh o p o s t a vení v olym p. h n u tí pouze U SA , J a ponsko a K a n a d a . V E . sídlí v ě tš in a M S F , kde m a jí E v ro p a n é o p ě t do jis té m íry v ý sa d n í p o sta v en í. T ak é v ě tš in a p ř e d sedů MOV (s v ý jim k o u A. B ru n d a g eh o ) p o ch ází z E . N a rozdíl o d o sta tn íc h k o n ti n e n tů n e m á E . celoevr. o b lastn í h ry p o d p a tro n á te m M OV. C o u b e rtin sice p o d p o ro v a l v z n ik a ro zv o j — o b la stn íc h h e r p o d p a tro n á te m MOV v o sta tn íc h s v ě ta dílech, ale sta v ě l se zásad n ě p ro ti e v r. h rá m , n e b o ť se o b á v al, že b y b rá n ily ro zv o ji O H . R o v n ěž m ez in ár. federace se v y slo v o v a ly p ro ti založení ev r. h e r. V E . e x is tu jí pouze m enší reg io n áln í h ry , ja k o n a p ř. -> b a lk á n sk é h ry , s tř e d o zem ní h ry a pod. V poslední době se šíří sn a h y z alo ž it e v r. sp o rt, sla v n o sti se so u těžem i v jed n o m nebo n ě k o lik a d r u zích s p o rtu p o d z á š tito u evr. NO V. V z áří 1968 došlo k p rv n ím u se tk á n í e v r. N O V , k te ré p o stu p n ě v y tv o řily -> A sociaci e v ro p sk ý c h n á ro d n íc h o ly m p ijsk ý c h v ý bo rů . V současné době n a p o m á h a jí ev r. N O V v ý z n am n ě ro zv o ji sv ě t. sp o rtu p ro stře d n ic tv ím -> so lid a rity olym pijské.
E v ro p sk é NO V NOV 1. 2. 3. 4.
A lbánský O V A n d o rrsk ý O V B elgický O V B ritsk á olym p. asociace
5. B u lh arsk ý O V 6. Č eskoslovenský OV
O lym p. z k ra tk a
D a tu m u zn án í
ALB AND BEL GBR
1959 1975 1906 1905
BUL TCH
1923 1920 (1899)
Člen MOV a d a tu m zvolení
A le x an d e r de M érode m a rk ý z z E x e te ru lord L uke gen. V la d im ír S tojčev dr. F ra n tiš e k K ro u til
1964 1933 1951 1952 1965
104
E w a ld
7. F in s k ý OV
F IN
1919
8. D á n sk ý OV 9. F ra n c o u z sk ý olym p. a sp o rt, v ý b o r 10. Ir s k á olym p. ra d a
DEN FRA
1905 1894
IR L
1923
11. Isla n d sk ý OV 12. Ita ls k ý OV
IS L IT A
1935 1915
13. J u g o s lá v sk ý OV 14. L ic h te n š te jn sk ý OV 15. L u c e m b u rsk ý olym p. a sp o rt. výbor 16. M a d a rsk ý OV 17. M a ltsk ý OV 18. M onacký OV 19. OV N D R 20. OV N S R
YUG L IE LUX
1920 1936 1908
HUN M LT M ON GDR GER
1895 1936 1953 1955 1950
21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29.
HOL NOR PO L PO R AUT RO M GRE SM R URS
1912 1900 1919 1909 1912 1914 1894 1959 1951
30. Š p anělský OV
ESP
1924
31. Š v é d sk ý OV
SW E
1913
32. Š v ý c a rsk ý OV
SU I
1912
33. K y p e rsk ý O V 34. T u re c k ý OV
CYP TUR
1980 1924
N izozem ský OV N o rsk ý OV P o lsk ý OV P o rtu g a ls k ý OV R a k o u sk ý OV R u m u n sk ý OV B e c k ý OV S a n m arin sk ý OV OV SSSR
E w ald, M anfred (1926), z a k lá d a jíc í člen OV N D R a jeho p ře d se d a od 1973, v edoucí olym p. v ý p ra v N D R od 1956, 1952—78 p ře d se d a n e jv y ššíh o tě lo v ý c h , o rg á n u N D R . P o v o lá n ím profesor TV , zasloužil se o rozvoj T V S v N D R . E w ry, R a y (14. 10. 1 8 7 3 - 1 . 10. 1937), a tle t U SA . O sm in áso b n ý olym p. v ítěz v e skocích z m ís ta 1900 a 1904 (skok do v ý šk y , sk o k do d á lk y a tro jsk o k ) a 1908 (skok do v ý šk y a do dálk y ).
i
P a a v o H o n k a ju u ri P e te r T allberg N iels H olst-S orensen M aurice H erzog J e a n de B e au m o n t lo rd M. K illa n in a d r. K e v in O ’F la n a g a n
1967 1976 1977 1970 1951 1952
G iulio O nesti d r. Giorgio de S tefani B oris B a k rač F ra n tiš e k J o s e f II. J e a n de L u x em b o u rg
1964 1951 1960 1936 1946
A rp á d C sanádi
1964
W illi D aum e B e rth o ld B eitz Cornelis ,,K ees“ K erdel J a n S ta u b o W lodzim ierz R eczek R a o u l P e re ira de C astro P h illip v o n Schoeller A le x an d ru Siperco N issio tis N icolas
1956 1972 1977 1966 1961 1963 1977 1955 1978
K o n s ta n tin A nd rian o v V italij S m irnov de Giiell J u a n A nto n io S am aran ch M a tts C arlgren G u n n a r E ricsson R a y m o n d G afner M arc H o d le r
1951 1971 1952 1966 1976 1965 1969 1963
S u a t E rle r
1955
ex ekutiva MOV, v ý k o n n ý vý b o r, orgán řídící č in n o st MOV m ezi plen árn ím i zasedáním i. P o d le čl. 15 b d í n a d do d ržo v á n ím — c h a r t y olym pijské, se sta v u je d enní p o řa d zased án í MOV, n a v rh u je osoby n a zvolení do MOV, je odp o v ěd n ý za finanční z ále žito sti MOV a p ře d k lá d á MOV ro čn í z p rá v u , jm e n u je řed itele s e k re ta riá tu MOV, jo v nejv y šší in stan c i z o d p o v ěd n ý za a d m in istra tiv u MOV a p eču je o a rch ív MOV. — S k lá d á se z d e v íti členů — p ře d se d y MOV, tř í
105
m ísto p řed sed ů MOV a p ě ti dalších členů MOV. P ře d se d a je vo len z členů MOV ta jn ý m h laso v án ím a a b so lu tn í v ě tšin o u n a d o b u osm i let. M ůže b ý t z n o v u zvolen. M ístopředsedové jso u volen i n a d o b u č ty ř le t a m o h o u b ý t z n o v u zvoleni nejm éně po č ty řle té p ře stáv c e. P ře d se d a a m ísto p ře d se d a jso u podle zák o n a členy všech kom isí a p o d k o m isí MOV (čl. 14 olym pijské c h a rty ). — E . řeší z pověření MOV jak o k o n e čn á in stan c e všech n y spory, k te ré n ejso u tec h n ick é h o c h a ra k te ru a tý k a jí se O H a olym p. h n u tí. J e d n a t m ůže z ú ře d n í m oci n ebo n a ž á d o s t n ě k te rého člena M OV, n a p o ž ád á n í N O V , M SF nebo org. v ý b o ru O H . P ro v á d í sa n k ce p ro ti organizacím a osobám , k te ré s p a d ají p o d její p rav o m o c a d o p u stily se p ře stu p k u p ro ti z ásad á m oly m p . c h a rty . R o z h o d n u tí MOV jso u k o n e čn á a není p ro ti nim odvolání. M ůže v ša k re v id o v a t své ro z h o d n u tí, objeví-li se n o v á sk u te č nost. Je d e n člen e. jo p o v ě řen p o d án ím z p rá v y o sp o rn ém p říp a d u a e. o něm rozhodne v ě tšin o u p říto m n ý c h členů. V p rů b ě h u O H a 10 d n ů p ře d jejich z a h ájením m ůže b ý t p říp a d p ro je d n á v á n bezodkladně. E . m ůže u d ě lit ty to sankce: v y slo v it v ý s tra h u či d ů tk u , u členů MOV n a v rh n o u t n a z ased á n í MOV z tr á tu člen stv í nebo v y š k rtn u tí; u M SF z ru šit u zn án í a v y slo v it z tr á tu p rá v a fig u ro v at
e x e k u t iv a M O V
n a oficiálním p ro g ra m u O H ; u N O V ro z h o d n o u t o jeh o n e p o zv á n í n a O H , v y slovit z tr á tu p rá v a ú č asti n a O H , v y slo v it z tr á tu p rá v a z áp isu z á v o d n ík ů , z ru šit u z n án í nebo v y slo v it suspenzi; u z á v o d n ík ů n e p řip u s tit je k ú č a s ti, v y slo v it d o časnou nebo d e fin itiv n í diskvalifikaci; u fu n k c io n á řů n e p řip u s tit je k e h rá m , dočasně nebo d e fin itiv n ě je d isk v a lifik o v a t. V e všech p říp a d e c h m ůže u lo žit p o k u tu . P ř i disk v alifik aci a z tr á tě d o sa žen ý ch u m ístě n í m u sí z á v o d n ík n e b o m u ž stv o v r á ti t získ an o u m edaili. N O V m a jí p o v in n o st d o h líž e t n a v ý k o n ro z h o d n u tí (čl. 16 a p říslu šn ý p ro v á d ěc í te x t olym p. c h a rty ). — Schůze sv o lá v á p ře d se d a. K ro m ě to h o se sv o lá v ají k a žd é d v a ro k y společné schůze e. M OV s M SF oly m p . sp o rtů (m ohou b ý t p řiz v á n i i jin é M SF u zn an é MOV) k p ro je d n á n í o b e c n ý c h o tá z e k , tý k a jíc íc h se je jic h sp o rtů v e v z ta h u k O H a společné schůze s N O V (nejm éně jed n o u za d v a ro k y ), a b y se e. in fo rm o v a la o v ý v o ji olym p. h n u tí v j e jic h zem ích, p ro d isk u to v a la jejich p ro b lé m y a vy slech la n á v rh y v z á jm u posílení olym p. h n u tí a z k v a litn ě n í O H . V obou p říp a d e c h schůze sv o lá v á p ře d se d a M OV, k te r ý u rčí m ísto , d a tu m a p o č e t d e le g á tů za k a žd o u M SF a k a ž d ý N O V , a p ře d se d á jim . P o řa d schůze sta n o v í e. M OV po p o ra d ě se z a in te re so v a n ý m i p a rtn e ry a rozešle jej m ěsíc p ře d z ah á je n ím schůze (čl. 17 o lym p. c h a rty ). — E . MOV v z n ik la n a 19. z ased á n í MOV v L au san n e 6. 6. 1921. P rá c i z a h á jila 1. 10. 1921 a 1921 b y la u z ák o n ě n a v olym p. c h a rtě . Členové
e x ek u tiv y
MOV
-> C o u b e rtin , P ie rre , 1921— 25 ja k o p ře d seda M OV (F rancie) -> B a ille t-L a to u r, H e n ri de, člen 1921 až 25, ja k o p ře d se d a MOV 1925— 42 (Belgie) —> B lo n ay , G odefroy de, 1921— 37 ja k o m ísto p ře d se d a MOV (Švýcarsko) -> E d s tro m , J . S ig frid , 1921— 37 člen, 1937— 46 ja k o m ísto p ře d se d a a 1946— 52 ja k o p ře d se d a MOV (Švédsko) G u th -Ja rk o v sk ý , J . S t., 1921— 23, gen. se k re tá ř MOV (Československo)
e x e k u t iv a M OV
P o lig n ac, M echior de, člen MOV 1914 až 50, člen e. 1921— 50 (F rancie) S h e rrill, C harles H . gen. člen MOV, 1922— 36, člen e. 1926— 31 (USA) K e n tis h , R . J . , g en ., člen MOV 1920— 33, č le n e. 1926— 31 (V. B ritá n ie) -> L ew ald , T heodor, d r ., 1927— 37 (N ě m ecko) A b e rd are lo rd , člen MOV 1929— 57, -člen e. 1931— 51 (V. B ritá n ie) B onacossa, A lb erto , člen MOV 1925 až 1953, člen e. 1935— 52 (Itálie) -> B ru n d a g e , A very, člen MOV od 1936, ■člen e. 1937— 46, ja k o m ísto p ře d se d a 1946— 52, ja k o p ře d se d a 1952— 72 (USA) -> H a lt, K a rl R itte r v o n d r., člen MOV o d 1929, člen e. 1937— 45 a 1957— 63 (N ěm ecko a N S R ). S ch arro o , P . W . p lk ., člen MOV 1924— 57, •člen e. 1946— 53 (N izozem sko) M assard, A rm a n d , člen MOV 1946— 70, člen e. 1950— 68 -> E x e te r, lo rd B u rg h ley , D a v id , člen MOV o d 1933, člen e. 1951— 54 a 1966 -až 1970, ja k o m ísto p ře d se d a 1954— 66 (V elká B ritá n ie) A xel D á n sk ý , člen MOV 1932— 58, člen •e. 1952— 56 (D ánsko) T ah e r, M oham ed, e g y p ts k ý člen MOV 1934— 60, člen e. 1952— 57, osobní a s is te n t p ře d se d y MOV 1960— 64, šéf p ro to k o lu (E g y p t) M oenck, M iguel A. d r., člen MOV 1938— 69, člen e. 1953— 57 (K uba) R ev el, P a o lo T h a o n d i, ita l. člen MOV 1932— 64, člen e. 1954— 60 (Itálie) P o rrit, A rth u r, člen MOV 1934— 67, č le n e. 1956— 61 (N ový Z éland) -> S to jčev , V lad im ír, g e n ., člen MOV od 1952, č le n e . 1956— 61 (B ulharsko) E k e lu n d B o, člen M OV 1948— 65, člen ■e. 1958— 62 (Švédsko) A zum a, R y o ta ro , d r ., člen MOV 1950 až 1969, č le n e . 1960— 64 (Jap o n sk o ) S a n to s, F e rre ira , d r., člen MOV 1923— 62, člen e. 1960— 62 (B razílie) A n d ria n o v , K o n s ta n tin , sov. člen MOV •od 1951, člen e. 1962— 66 a 1970— 74, j a k o m ísto p ře d se d a 1966— 70 (SSSR) -Sondhi, G. D ., člen MOV 1932— 66, ě le n e. 1961— 65 (Indie)
106
C lark, Jo s é , g en ., člen MOV 1952— 71, člen e. 1963— 66 a 1970— 71, jak o m ísto p ře d se d a 1966— 70 (M exiko) V in d , I v a r E m il, člen MOV 1959— 77, (D ánsko) S te fan i, G iorgio de, d r ., člen MOV od 1951, člen e. 1964— 68 (Itálie) G em ayel, G abriel, člen MOV od 1952, člen e. 1964— 69 (L ibanon) AI i, Syed W ajid , p á k is tá n sk ý člen MOV o d 1959, člen e. 1966— 70 -> K illa n in , M ichael M orris, lo rd , člen M OV od 1952, člen e. od 1967, jak o m ís to p ře d se d a 1968— 72, ja k o p ře d se d a 1972 až 1980 (Irsko) -> B e au m o n t, J e a n de, člen e. 1968— 80, ja k o m ísto p ře d se d a 1970— 74 (F rancie) K a rn e b e e k , H e rm a n A ., člen MOV od 1964, člen e. 1968— 70, ja k o m ís to p ře d se d a 1970— 74 (N izozem sko) -> A dem ola, A d e to k u n b o , člen MOV od 1963, č le n e . 1969— 73 (N igérie) P a d ilh a , S ylvio de M agalhaes, člen MOV o d 1964, člen e. 1970— 74, ja k o m ís to p ře d se d a 1974— 78 (B razílie) -» S a m ara n ch , J u a n A ntonio, člen MOV o d 1966, č le n e . 1970— 7 4 a 1978— 80, jak o m ísto p ře d se d a 1974— 78, jak o p řed sed a MOV o d 1980 (Španělsko) T a k e d a , T suneyoshi, člen MOV od 1967, člen e. 1970— 74 (Japonsko) -> D au m e, W illi, člen MOV od 1956, člen e. 1969— 72, jak o m ísto p ře d se d a 1972 až 1976 (N SR) -> M zali, M oham ed, člen MOV od 1965, člen e. o d 1974, ja k o m ísto p ře d se d a 1976 a ž 1980 (T unisko) W o rrall, Ja m e s , člen MOV od 1967, člen e. 1974— 80 (K an ad a) -> S m irn o v , V italij, člen MOV od 1973, člen e. od 1974, jak o m ísto p ře d se d a o d 1978 (SSSR) -> C san ád i, A rp á d , člen MOV od 1964, člen e. 1975— 79 (M aďarsko) K iy o k a w a , M asaji, člen MOV od 1969, člen e. o d 1975, m ísto p ře d se d a od 1979 (Jap o n sk o ) C ross, C. L ance S ., člen e. od 1978 (N ový Z éland)
107
N ’D iaye, L ouis G u ira n d o u , člen e. od 1978, m ísto p ře d se d a od 1980 (P obřeží Slonoviny) -> Siperco, A lex an d ru , člen e. o d 1980 (R um unsko) Leon, V irgilio de, člen o. od 1980 (P a nam a) K u m ar, A shw ini, člen e. o d 1980 (Indie) M érode, A lexandre de, člen e. od 1980 (Belgie) Exeter, lord Burghley, David George Brownlow Cecil, še stý m ark ý z z E x ete ru
F a lt a
(9. 2. 1905), b rit. člen MOV od 1933, m ísto p ře d se d a MOV (1954—66), člen řa d y kom isí MOV. 1946—76 p ře d se d a IA A F , 1936—66 p ře d se d a B ritsk é h o O V, p ře d se d a org. v ý b o ru O H 1948. — O lym p, v ítěz 1928 v b ě h u n a 400 m p ř., n a O H 1932 d ru h ý v e š ta fe tě 4 x 400 m , č tv r tý n a 400 m p ř. a p á tý n a 110 m p ř. J a k o a k tiv n í sp o rto v ec se z ú ča stn il tř í O H (1924— 32). T ro jn á so b n ý v ítě z her B ritsk é h o sp o lečen stv í n á ro d ů . — Z a stá n c e tz v . č isté h o a m a té rism u . B lízký sp o lu p ra co v n ík A. B ru n d ag e.
F fair play, angl. č istá h ra , čestn ý způsob hry, označení čestného, n ezáludného a slušného je d n á n í především ve sp o rtu . D ůležitá součást olym p. m yšlenky. — 1965 vznikl M ezinárodní v ý b o r pro fair p lay , k te rý u děluje ceny za v y n ik a jící sp o rt, jed n á n í. Ceny se slav n o stn ě p ře d áv a jí k a žd ý ro k v sídle U N ESC O v P aříži. P rv n ím čestn ý m předsedou v ý b o ru byl gen. ře d ite l U N ESC O R ené M aheu, v současné době je jím p řed sed a MOV lord M ichael K illanin. V ýk o n n ý m ředitelem je F ra n c o u z J e a n B o ro tra. — P ro p o d p o ru rozvoje f. p. vznikl v ČSSR 1975 F a ir p la y klu b . P o d n ě t vyšel ze S tu d ia m lad ý ch Čs. rozhlasu, sp o rt, o d
dělení M ladé f r o n ty a Z p ra v o d a jsk é h o film u, č e s tn ý m p ře d se d o u je A n to n ín H im l, p ře d se d o u M iroslav D oležal. K lu b u d ělu je m ed a ili Z la tá za neděli a č le n stv í v k lu b u za fa ir je d n á n í. 1977 se s ta l p ra co v n í sk u p in o u ČSOV a n a v á z a l s ty k y s M ezin áro d n ím v ý b o re m p ro fa ir play. F alta, Ladislav (30. 1. 1936, O počno), čs. sp o rt, střelec, ZMS. D ru h ý n a O H 1972 v oly m p . ry c h lo p a lb ě, d e v á tý n a O H 1964 a d e s á tý n a O H 1968. D v o jn á so b n ý m is tr s v ě ta 1974 (v je d n o tliv c íc h a ja k o člen d ru ž stv a ), še stin á so b n ý m is tr E v ro p y 1965 — 69 (v soutěži je d n o tliv c ů a d r u ž stev ). P o sk o n č e n í a k tiv n í záv o d n í č in
F e a r n le ů v p o h á r
n o sti se v ě n u je tre n é rsk é p rá ci. O d 1973 je ú stře d n ím tre n é re m čs. stře lc ů z pistole. Fearnleův pohár -> ceny olym pijské Federace asijských her (A sian G am es F e d e ra tio n — A G F ), v rc h o ln á k o n tin e n tá ln í sp o rt, organizace, založena 1949, sídlo v m ístě b y d liště před sed y . J e jím p o slán ím je o rg a n iz o v at as. h ry a n a p o m á h a t ro zv o ji a m a té r. TV S. Č leny je 21 N O V zem í Asie. N ej vy šším o rgánem je ra d a , jejím iž členy m o h o u b ý t 3 d eleg áti za N O V . R a d a se schází jed n o u za 2 ro k y . K a ž d ý člen r a d y m á 1 hlas. M ezi z a se d á n ím i ra d y říd í č in n o st e x e k u tiv a , v o le n á n a 4 ro k y . O ficiální ja z y k a n g lič tin a . federace sportovní m ez in áro d n í s p o r to v n í organizace a p říslu šn é m ezin áro d n í sp o rto v n í federace Fenyvesi, Csaba (19. 4. 1943), m ad . šerm íř. T ro jn á so b n ý o lym p. v ítě z (1968 a 1972 k o rd d ru ž ste v , 1972 k o rd jed n o tliv c ů ) a jed n o u č tv r tý (O H 1976 k o rd d ru ž stev ). D v o jn á so b n ý m is tr sv ě ta 1970 a 1971. Ferreira da Silva, Adhemar (29. 9. 1927), b ra zilsk ý a tle t. D v o jn á so b n ý olym p. v ítě z 1952 a 1956 v tro js k o k u . V ítěz p a n a m e ric k ý c h h e r 1951, 1955 a 1959. U tv o řil č ty ři SR.
A d h e m a r F e r r e ir a d a Silva
108
Fibingerová-Šm ídová, Helena (13. 7. 1949, V ícem ěřice, okr. P ro stě jo v ), čs. a tle tk a , ZM S. T ře tí n a O H 1976 ve v rh u koulí, se d m á n a O H 1972. N ejúspěšňější čs. k o u la řk a všech dob, d rž ite lk a S R v hale i v e n k u (1977). P ě tin á so b n á h alo v á m is try n ě E v ro p y (1973, 1974, 1977— 78 a 1980) Fidži, o stro v y v již. P acifiku, člen B r it ského sp o le če n stv í n á ro d ů ; 600 tis. obyv. — A m a té rsk á sp o rto v n í asociace a MOV F id ž i u z n á n 1955. O lym p, z k ra tk a „ F I J “ . Ú č a st n a O H 1960 a 1968 bez v ý z n a m n ě jšíc h úspěchů. Fikotová-Connollyová, Olga (13. 11. 1932), čs. a tle tk a , ZMS. O lym p, v ítě z k a 1956 v h o d u diskem . P o p ro v d á n í za olym p. v ítě z e H . C onnolly ho, k la d iv á ře U SA , s ta rto v a la n a dalších O H za U SA (na O H 1968 šestá). filatelie olym pijská, sy ste m atick é sb írán í a s tu d iu m p o što v n ích znám ek, a ršík ů , ra z íte k , celin a dalšího d o k u m en tačn íh o filatelistického m a te riá lu s olym p. te m a tik o u . — F . o. v z n ik la současně s v y d á n ím p rv n í série (12 ks) olym p. znám ek k I. O H 1896. O d té d o b y b y ly v y d á v á n y té m ě ř ke k a žd ý m O H z n ám k y , a ršík y , c eliny a ra z ítk a . P o 2. sv ě t. válce v z ro stla p ro d u k c e n e b ý v alo u m ěrou. Z n ám k y s olym p. te m a tik o u dnes v y d á v a jí i zem ě, k te ré se d o su d O H n ezú č astn ily nebo k te ré dokonce nejsou a n i členy MOV. — V e sv ě tě dnes e x istu jí olym p. m o tiv o v a n é sk u p in y filatelistů. V ČSSR v z n ik la sekce olym p. a sp o rt, filatelie 1965 při kom isi n á m ě to v é filatelie S v azu čs. fila te listů . O d 1968 v y d á v á v la s tn í časopis O ly m p sp o rt. — Čs. olym p. z n ám k y m ají tra d ič n ě v y so k o u u m ěleckou úroveň. V prosinci 1973 obd ržela čs. 30haléřová z n á m k a k 75. v ý ro č í ČSOV n a V. m ezin á r. bienále v B uenos A ires 1. cenu v k a teg o rii S p o rt a z á b a v a za období 1971 — 72 (a u to ři VI. K o v á řík , J . H e rč ík 1971). Filatov, Sergej Ivanovic (25. 9. 1926), sov. jezdec, ZMS. O lym p, v ítěz 1960 ve
109
Velké ceně d re z ú ry a d v a k rá t tř e t í n a O H 1964 v drezúře jed n o tliv c ů i d ru ž stev. Filipíny (F ilip ín sk á re p u b lik a ), 37,5 m il. obyv. — F ilip ín sk ý O V u z n á n 1929. O lym p, z k ra tk a P H I. F . b y ly m ezi p r v ním i as. zem ěm i, k te ré o rganizovaně provozovaly sp o rt (filipínská sp o rt, a so ciace P A A F založena 1911). F ilip ín ští sportovci se p ra v id e ln ě ú č a s tn í O H od 1924 s v ý jim k o u O H 1980. P rv n íh o v ý znam ného úsp ěch u n a O H d o sáh l 1964 A. N. V illan u ev a v b o x u (d ru h é m ísto v pérové váze). N a O H F . d o su d získ aly 1 stř. a 5 bronz, m edailí. — V elm i úspěšné jsou F . n a -> h rá c h D áln éh o v ý c h o d u , hned n a p rv n íc h h rá ch 1913, k te ré se k o naly v M anile, získaly 114 v ítě z stv í. D obře se u m is ťu jí i n a -> a sijsk ý ch h r á c h . — P řestože jso u F . p o m ěrn ě sp o rt, p o k ro čilou zem í, TV S n e n í m aso v á. P ro je d notlivé sp o rty jso u v ý b o ry , jejich ž členy jm en u je v edení P A A F . N ej rozšířenějším i sp o rty jsou baseball, k o šík o v á , k o p a n á , odb íjen á a a tle tik a . D o sti p o č e tn á sp o rt, zařízení. — Členem MOV byl 1936— 80 J . B. V argas. film olym pijský, podle čl. 51 olym p. c h a rty m á b ý t p rů b ě h O H n a to č e n n a film, k n ěm už m á MOV v ý lu č n á p rá v a ste jn ě ja k o n a film y tec h n ick é , k te ré m ohou n a O H n a to č it M SF o sv ý ch sportech. — Z film ována b y la v ě tš in a O H . V šechny f. o. p ře d 1936 b y ly d ě lá n y jak o a k tu a lity (film ové tý d e n ík y ) nebo d o k u m e n tá rn í sním ky. F ilm y z O H 1948 a 1952 m ají je ště c h a ra k te r a k tu a lity . U m ělecké ten d en ce m ají f. o. o d 1956 k teré točili v ý z n am n í film oví režiséři, n a p ř. O H 1956 I a n K . B arrier, O H 1960 H om olo M arcellini, O H 1964 K o n Išik a v a , O H 1968 A lberto Isa a c , O H 1972 osm v ý zn am n ý ch sv ě to v ý ch režisérů, Z O H 1968 C. L elouch a j. — V edle oficiálních f. o. e x istu je celá řa d a film ů se v z ta h e m k olym p. h n u tí, jak o n a p ř. d o k u m e n tá rn í film H . C h am p etiera o C o ubertinovi (-> sdělovací p ro stře d k y ).
F in s k o
F ilostratos, ře c k ý filozof, žijící n a konci d ru h é h o a v p rv n í polo v in ě 3. stol. n. 1. V e sv ém spise G y m n a stik o s p o je d n á v á o rů z n ý c h d ru z íc h fy z ic k ý ch cvičení, o zp ů so b u tré n in k u a o d ie tn íc h p ra v id lech p ro sp o rto v ce. P rá c e F . je je d n ím ze z ák la d n íc h z d ro jů n a šich in fo rm ací o p o z d n í řeck é fyzické k u ltu ře . filozofie olym pijská, fo rm a společenského věd o m í v y c h áz ející ze z á k la d n íc h p rin c i p ů olym pism u. J e jí p o d s ta to u je p řih lá šení ke stě že jn ím z ásad á m olym p. h n u tí, zejm én a k zásadě ned isk rim in ace, d e m o k racie, p ř á te ls tv í m ezi n á ro d y , m y šlen k y m íru a fa ir p lay . J e v zásad ě z p rac o v án a v C ou b ertin o v ě díle a o b sažen a v hlav n ích z ásad á ch olym p. c h a rty (-> c h a rta o ly m p ijs k á , m y šlen k a o lym pijská). fin a n č n í zdroje MOV, fo rm y z ísk áv á n í finan čn ích p ro s tře d k ů p ro č in n o st MOV a olym p. h n u tí. P o d le čl. 21 -> c h a rty oly m p ijsk é m ůže M OV p řijím a t d a ry a v y h le d á v a t jin é finanční p ro stře d k y , k teré m u um ožní p ln it sta n o v e n é úkoly. M ěsta, k te rá b y la p o v ě ře n a u sp o řá d á n ím O H a Z O H , m u sí z a p la tit M OV u rč itý , jím sta n o v e n ý obnos, k te rý p ro p a d n e , nedodrží-li p o řá d a jíc í m ěsto své záv a zk y . D alším zd ro jem jso u v ý tě ž k y z O H a Z O H (n a p ř. z tele v iz n ích přenosů). MOV si v y h ra z u je p rá v o p o s to u p it č á s t org. v ý b o ru h e r a č á s t p ře d a t M SF a NOV (popř. i p ro stře d n ic tv ím oly m p ijsk é —> so lid a rity ). D řív e členové M OV p la tili ročně členské p řísp ě v k y . To b y lo v p o sledních lete ch zrušeno. F insko (F in sk á re p u b lik a ); 4,7 m il. oby v . — F in sk ý OV u z n á n 1907. O lym p, z k ra tk a F IN . F . v sto u p ilo n a olym p. fó ru m 1906 n a -> a té n sk ý c h m ezihrách. Až do 1917 (do V H S R ) b y lo F . ve stejn ém s tá to p rá v n ím p o sta v e n í ja k o české zem ě — bylo so u č á stí c arsk éh o H u šk a. — O H se F . p ra v id e ln ě z ú č a stň u je o d IV . O H 1908, Z O H o d 1924. F in š tí sp o rto v c i d o sah o v a li n a O H m im o řá d n ý c h v ý sled k ů ,
110
F in s k o
zejm én a n a O H 1912, 1920, 1924 a 1928, k d y p a třili m ezi a tle t, velm oc (např. n a O H 1924 získali 14 zl., 13 stř. a 10 bronz, m ed ailí a u m ístili se n a 3. m ístě neoficiální klasifikace zem í). N a O H získali celkem 268 m edailí (94 z l., 73 stř. a 101 bronz.) a n a Z O H 89 m ed ailí (24 z l., 39 stř. a 26 bronz.). — > 1 H a n n e s K olebm ainen, —> P a a v o N u rm i, —> Ville R ito la a v poslední době —> L asse V iren p a tří trv a le n a p ře d n í m ísto olym p. h istorie. — 1952 se v H e lsin k ách u sk u te č n ily X V . O H , k te ré p a tří k nejlep ším v olym p. h isto rii z ejm én a sv ý m m im o řá d n ě p ř á telsk ý m p ro stře d ím . T éhož ro k u se v H e l sin k á ch k o n a lo i 47. zased án í MOV. S oučasným i člen y MOV jso u P a a v o H o n k a ju u ri (zvolen 1967) a P e te r T allb erg (zvolen 1976). T ř ik r á t b y l F . udělen O ly m p ijsk ý p o h á r (1924 F in sk é sp o rt, a g y m n astic k é federaci, 1941 — F in sk ém u O V a 1953 H e lsin k ám ). P ra v id e ln ě se oslav u je o ly m p ijsk ý den. — F in sk ý sp o rt říd í S tá tn í sp o rto v n í ra d a p o d sp ráv o u m in iste rstv a školství. V la stn í finské sp o rt, a tělo v ý ch , h n u tí s p ra v u jí č ty ři velké organizace: F in s k á ú stře d n í sp o rto v n í federace (SV U L ), D ěln ick á sp o rto v n í fe d erace (T U L ) a Š v éd sk á ú stře d n í sp o rt, federace F in sk a . — Nej rozšířenějším i s p o rty jso u a tle tik a , k o p a n á , lyžování, lední hokej a o d b íje n á . N á r. sp o rte m je finský baseb all (pásepallo). S p o rt, v y b a vení je velm i do b ré (39 sp o rt, a re á lů , 13 zim ních ly ža řsk ý c h sta d ió n ů , 15 z im n ích sta d ió n ů s u m ělý m ledem a j.). U m ístěn í n a OH a ZOH OH 1908 1912 1920 1924 1928 1932 1936 1948
zl.
M edaile stř.
bronz.
1 9 15 14 8 5 8 LO
1 8 10 13 8 8 6 8
3 9 8 10 9 12 6 0
1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
ZOH 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
6 3 1 3 1 3 4 3
zl. 4 2 I 1 1 3 3 2 3 1 —
2 1
3 1 1 —
2 1 2 1
M edaile stř. 3 1 1 2 3 4 3 3 4 2 4 4 5
13 11 3 2 1 4 4
bronz. 3 1 1 3 .> 2 1 3 3 2 1 1 3
Fischer, Morris (1 8 9 2 - 1963), sp o rt, s tře lec USA. P ě tin á so b n ý olym p. v ítěz 1920 (v so u těži je d n o tliv c ů i d ru ž ste v v lib o v o l n é pušce n a 300 m 3 polohy a v a rm á d n í pušce d ru ž ste v n a 300 m vleže) a 1924 (v libovolné pušce družstev, a je d n o tliv ců). Flanagan, John (1868— 1938), a tle t USA irského p ů v o d u . T ro jn á so b n ý olym p. v ítěz 1900, 1904 a 1908 v hodu k ladivem . D ru h ý v hodu břem enem n a O H 1904. Fleissnerová, Irena (25. 11. 1958, P lzeň), čs. p lav k y n ě , ZMS. P á t á n a O H 1980 n a 200 m p rsa . D v o jn á so b n á v ítě z k a U n iv e rz iá d y v M exiku 1979 (100 m a 200 m prsa). Fóldi, Imre (8. 5. 1938), m ad . vzpěrač. O lym p, vítěz 1972 ve váze do 56 kg, d ru h ý n a O H 1964 a 1968, p á tý n a O H
I ll
1976. M istr s v ě ta 1965, d v o jn áso b n ý m istr E v ro p y 1962 a 1963. T řic e tip ě tinásobný svět. rek o rd m an . Fonst, Ramón (31. 8. 1 8 8 3 - 1 0 . 9. 1959), k u b á n sk ý šerm íř. Č ty řn á so b n ý olym p. vítěz 1900 (v še rm u kordem ) a 1904 (v šerm u fleretem je d n o tliv c ů a d ru ž ste v a v k o rd u je d n o tliv c ů ), d ru h ý v soutěži a m a térů a m is trů v še rm u kordem n a O H 1900. Forberger, Frank (5. 3. 1943), v e slař N D R . T v ů rce úspěchů tz v . d rážď anské č ty řk y s korm ., k te rá z v ítě zila n a O H 1968 a 1972. M istr s v ě ta 1966. Fortuna, W ojciech (6. 8. 1952), pol. lyžař. Vítěz sk o k an sk é soutěže n a velkém m ůstku n a Z O H 1972. Fosbury, Richard (6. 3. 1947), a tle t U SA . O lym p, vítěz 1968 ve sk o k u do výšky. V ýkonem 224 cm zlepšil olym p. rekord novým zád o v ý m stjd e m flop, k te rý ja k o první uvedl do p rax e. Fouček, Ladislav (10. 12. 1930— 1977), čs. cyklista. D v a k rá t d ru h ý n a O H 1956 n a 1 km s p ev n ý m s ta rte m a spolu s —> M achkem v tan d e m u . Francie (F ra n c o u zsk á re p u b lik a ); 53 m il. obyv. V last m oderních O H . Z p o d n ě tu C oubertina byl n a I. olym p. k ongresu 1894 v P a říži založen -> M ezinárodní olym pijský v ý b o r a obno v en y -> o ly m pijské hry . M ateriály MOV u v á d ě jí rok 1894 za d a tu m v z n ik u F ran co u zsk éh o O V, i když až do 1911 se tv o řil ke k ažd ý m O H p okaždé znovu. T ep rv e 1911 v zn ik l stá lý F ra n c o u zsk ý O V , k te rý se 1972 spojil s d ru h ý m fran c, sp o rt, o rg án em — N áro d n ím sp o rto v n ím vý b o rem . V znikl F ran co u zsk ý n á ro d n í o lym pijsk\i a sp o r to v n í v ý b o r (CN O SF), p o d jehož p ra v o moc sp a d a jí i tz v . zám o řsk é d e p a rte m e n ty . CN O SF tv o ří členové MOV za F ra n c ii, franc, p řed sed o v é M SF, n á r. sp o rt, fe derací (22 olym p. sp o rtů , 28 neolym p.
F r a n c ie
sp o rtů a 9 v ícesp o rt. organizací), č estn í členové a v ý z n ač n é osobnosti. O lym p, z k ra tk a F R A . S oučasným i členy MOV jso u M aurice -> H e rzo g (od 1970) a J e a n de -> B e a u m o n t (od 1951). 1906 a 1951 b y l fra n c, sp o rt, organizacím u d ě le n O ly m p ijsk ý p o h á r. F ra n c o u z ští sp o rto v c i se z ú ča stn ili všech O H a Z O H s v ý jim k o u I I I . O H 1904. N a O H získ ali 131 zl., 149 stř. a 143 b ro n z ., n a Z O H 12 zl., 9 stř. a 13 b ro n z, m edailí. V e F. se k o n a ly č ty ři oly m p . kongresy* P rv n í 1894 v P a říž i, d ru h ý 1897 v L e H a v ru , č tv r tý 1906 v P a říži a še stý 1914 v P a říž i, a osm z ased á n í MOV: 1897, 1901, 1903, 1914, 1922, 1924, 1955 a 1968. F . o rg a nizovala I I . O H 1900 v P a říž i, V I I I . O H 1924 v P a říži, I . Z O H 1924 v C ham onix a X . Z O H 1968 v G renoblů. - TV S říd í s tá tn í se k re ta riá t p ro m ládež, s p o rt a rek reaci (S E JS L ), jem u ž jso u p o d říze n y 2 vysoké šk o ly T V S, s tá t. sp o rt, in s titu t, s tá t. šk o la ly žo v á n í a horo lezectv í, s tá t. škola ja c h tin k u , 2 olym p. s tře d is k a a 20 regionálních stře d isek . M á n a s ta ro s ti i v ý s ta v b u sp o rt, zařízení. F . m á k d isp o zici více než 460 k ry tý c h b azén ů , 1440 o tev ře n ý ch h řišť, 6000 tělocvičen a s p o rt h al a j. N ejrozšířenějším i s p o rty jso u k o p a n á , ra g b y , lyžování, ja c h tin k , c y k lis tik a , košík o v á, o d b íje n á . — Mezi nejúspěšnější fran c, o ly m p io n ik y náležejí a tle ti -> L adoum ěgue, -» E l Ouafi a -> M im oun, o b a a lžírského p ů v o d u , a tle tk a —>• O ste rm ey e ro v á, c y k listé — > C h a rp e n tie r a -> M orelon, še rm íři -> d ’O riola a -> G a u d in , ly ža ři —> K illy a —> G oitschelová a řa d a dalších. Um ístění na OH a ZOH OH 1896 1900 1904 1908 1912 1920
zl.
M edaile stř.
bronz.
5 26
4 36
2 33
—
—
—
5 5 20
9 3 13
5 8 9
112
F raněk
1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
14 7 11 7 11 6 4
1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
0 4 2 8 3 4 3 5
—
1 7 2 2 6
zl.
ZOH
_ 1 1 —
12 6 4 6 15 6 6 3 6 5 7 4 3
15 12 5 6
M edaile stř.
bronz.
_
i
—
—
—
—
i 2 1
—
2
i
—
—
—
—
1 3 4
. —
2
—
4 3 1
— —
—
—
—
Fraserová, Daw n (4. 9. 1937), a u stra lsk á p lav k y n ě . Č ty řn á so b n á olym p. v ítě z k a 1956 (100 m v. zp. a š ta fe ta 4 x 100 m v. zp.), 1960 (100 m v . zp.) a 1964 (100 m v . zp.), č ty řik rá t d ru h á n a O H 1956 (400 m v . zp.), O H 1960 (šta fe ta 4 x 100 m v. zp. a 4 x 100 m polohový závod) a O H 1964 (šta fe ta 4 x 100 m v. zp.). Fredriksson, Gerd (21. 11. 1919), švéd. k a ja k á ř. ftestinásobný olym p. v ítě z 1948 (K 1 n a 1 k m a 10 km ), 1952 (K 1 n a 1 k m ), 1956 (K 1 n a l k m a 10 km ) a 1960 (K 2 n a 1 k m spolu se S venem Sjodeliusem ), d ru h ý n a O H 1952 (K 1 n a 10 km ) a tř e t í n a O H 1960 (K 1 n a 1 km ). N e j ú sp ěšn ější v o d á k olym p. histo rie. Frenkel, Peter (13. 5. 1939), a tle t N D R . O lym p, v ítě z 1972 v chůzi n a 20 km , tř e tí n a O H 1976. Frigerio, Ugo (16. 9. 1901— 1968), ita l. a tle t. T ro jn á so b n ý olym p. v ítěz 1920 (chůze n a 3 k m a 10 km ) a 1924 (chůze n a 10 km ), tře tí n a O H 1932 (chůze n a 50 km ).
—
2 2 1 1
Franěk, Ján (14. 4. 1960 Ž ilin a), čs. b o x er, MS. T ře tí n a O H 1980 v b o x u ve váze d o 71 kg.
Fuchs, Jeno (29. 10. 1 8 8 2 -1 9 5 5 ), m ad. šerm íř. Č ty řn á so b n ý olym p. v ítě z 1908 a 1912 (šavle jed n o tliv c ů a d ru ž stev ). Fuchsová, Ruth (14. 12. 1946), a tle tk a N D R . D v o jn á so b n á olym p. v ítě z k a 1972 a 1976 v h o d u oštěpem . D v o jn á so b n á m is try n ě E v ro p y .
113
G a u d in
G Gabun (G abunská re p u b lik a ), 500 tis. obyv. N ezávislý od 1960, d řív e č ást Francouzské ro vníkové A friky. — Gabu n sk ý O V u zn án 1968. O lym p, z k ra tk a GAB. — N O V sd ru žu je p ře d stav itele osm i olym p. sp o rtů a federace k a ra te . N a O H 1968 pouze delegace funkcionářů. S po rtovci pouze n a O H 1972 (d v a b oxeři). — 1976 se v L ibreville k o n a ly h ry S tře d n í A friky (2000 sp o rto v c ů z 10 zem í v 8 sp o r tech ). — N ej p o p u lárn ě jší s p o rty jso u k o p a n á, k ošíková a b ox. Celkem d o b rá sp o rt, zařízení. — Řádícím o rg án em m i n isterstv o m ládeže a sp o rtu . T ělo v ý c h o v né k á d ry jso u p řip ra v o v á n y v N á ro d n ím in s titu tu v L ibreville. Gafner, Raymond (17. 2. 1915), švýc. člen MOV od 1969, člen řa d y kom isí, čin n ý zejm éna v b ý v . kom isi olym p. sym bolů. Člen (1947) a p ře d se d a (1965) Š v ý c a rsk é ho OV, p ře d se d a Š výcarského sv azu ledního h okeje a m ísto p ře d se d a Š v ý c a r ského v ý b o ru e litn íc h sp o rtů . — V MOV p ra cu je velm i a k tiv n ě . V y sto u p il s řa d o u prohlášení, k te rá v ě tšin o u p o d p o ru jí p ro gresivní v ý v o j v MOV. Gaiardoni, Sante (29. 6. 1939), ita l. c y k li sta . D v o jn á so b n ý olym p. v ítěz 1960 (1 km s pev n ý m s ta rte m a sp rin t). Gajdoš, Jan (27. 12. 1903, B rn o — 19. 11. 1945, B rn o ), čs. sp o rt, g y m n a sta . D ru h ý n a O H 1928 (soutěž d ru ž stev ) a d v a k rá t č tv rtý (b ra d la n a O H 1928 a víceboj d ru ž ste v n a O H 1936). Č ty řn áso b n ý m is tr s v ě ta ve sp o rt, g y m n astic e v období 1926 — 38 (v d ru ž stv ec h , v íceboji a p ro stných). — Z a ok u p ace b y l n a c isty vězněn v O světim i a k rá tc e po n á v r a tu z k o n cen trač n íh o tá b o ra zem řel. Galénos z Pergamu, ře c k ý lék a ř (129 až 199 n. 1.). L ék a řsk o u d rá h u z ah á jil jak o
lé k a ř g la d iá to rů v P e rg a m u a v Ř ím ě. P o z d ě ji se s ta l oso b n ím lé k a ře m řím sk ý ch c ísařů M arca A u relia a V ěra. Z řa d y jeho lé k a řsk ý c h sp isů jso u n ej zn ám ější jeh o d íla o a n a to m ii lid sk éh o tě la a p rá ce z k lin ic k é m ed ic ín y . S peciální p rá ce v ě n o v a l h y g ien ě a d ie tě , z nich ž dod n es č e r p á m e své z n alo sti o c h a ra k te ru tě c h to v ě d n íc h o d v ě tv í v a n tic k é m Ř e ck u . O b sa h u jí řa d u ú d a jů i o v ý c v ik u p ro fesio n ál n ích a tle tů (viz -> a th lé ta i). Gambie, 500 tis. obyv. D řív e b rit. kolonie, od 1970 re p u b lik a , člen B ritsk éh o společenství n á ro d ů . — NO V u z n á n 1976. O lym p, z k ra tk a G A M . Z atím bez ú č a sti n a O H . Gammoudi, Mohamed (11. 2. 1938), tu n is k ý a tle t. O lym p, v ítě z 1968 (5000 m ), d v a k rá t d ru h ý n a O H 1964 (10 000 m ) a O H 1972 (5000 m) a tř e tí n a O H 1968 (10 000 m ). GANEFO (G am es o f th e N ew E m e rg in g F orces O rg a n isa tion), H ry n o v ě v z n ik lý ch sil ->• In d o n ésie Gardžev, Prodán (8. 4. 1936), b u lh . z á p a sn ík v e vol. sty lu . O lym p, v ítě z 1964 (stře d n í v á h a ), tř e tí n a O H 1968. D v o j n á so b n ý m is tr s v ě ta (1963 a 1966). Garrett, Robert (1875— 1961), a tle t U SA . D v o jn á so b n ý olym p. v ítě z 1896 (v rh koulí a h o d diskem ), d v a k rá t d ru h ý n a O H 1896 (skok do d á lk y a do v ý šk y ) a d v a k r á t tř e t í n a O H 1900 (v rh koulí a tro j skok z m ísta). G audin, L ucien (27. 9. 1 8 8 6 - 2 3 . 9. 1934), fran c, šerm íř. Č ty řn á so b n ý olym p. v ítěz 1924 (fleret d ru ž ste v a šavle d ru žstev ) a 1928 (fleret je d n o tliv c ů a šavle je d n o tliv c ů ), d v a k r á t d ru h ý n a O H 1920
G eb h ard t
(fleret dru žstev ) a O H 1928 (fleret d ru ž stev). G ebhardt, W illibald K arl A ugust, dr. (17. 1. 1861 — 30. 4. 1921), p rv n í něm . člen MOV; p o č ítá se m ezi z ak lá d ající členy, přesto že p řisto u p il až 1895. M á h lav n í z áslu h y n a něm . ú č a s ti n a O H . Z aložil N ěm ecký OV (1895, 1900 a 1904), k d e p ra c o v a l ja k o gen. ta je m n ík . P říte l C o u b ertin a. Z MOV odešel 1909 n a n á tla k gene rálsk o -šlech tick é č á sti N ěm eckého OV, pro k te ro u n e b y l d o st re p re z e n ta tiv n í. G eesink, A ntonius (6. 4. 1934), ho lan d sk ý d ž u d ista . O lym p, v ítě z 1964 v so u těži bez rozdílu vah. T ro jn á so b n ý m is tr s v ě ta (1961, 1964 a 1965), č trn á c tin á s o b n ý m is tr E v ro p y 1952—61. G enerální sh ro m ážd ěn í m ezinárodních sportovních federací (A ssem blée générale des F é d é ra tio n s In te rn a tio n a le s S portives — A G F IS ), sídlo M onte C arlo, z alo ženo v d u b n u 1967 n a schůzi z á stu p c ů 27 M SF a -> M ezinárodní federace v y so koškolského sp o rtu . V současné době sd ru ž u je p ře d sta v ite le tě c h to M S F : v y soko šk o lák ů , b o b ů a to b o g án u , cy k listik y , košíkové, k o p a n é, g y m n a s tik y , v z p írá n í, z áp a su , sto ln íh o te n isu , ledníh o hokeje, pozem ního hokeje, d ž u d a , saní, p lav á n í, m oderního p ě tib o je a b ia tlo n u , lyžování, stře lb y , od b íjen é, le te c tv í, a u to m o b ilo vého a m o to cy k lo v éh o sp o rtu , kuželek, box u , lu k o střelb y , so ftb allu , orien tačn íh o sp o rtu , b aseb allu , ra g b y , vod n íh o m o to rism u , vodního lyžování, tělesně a zrakově p o stiže n ý c h sp o rto v c ů . P o slá n ím A G F IS je sje d n o tit a p o sílit a u to ritu a n e z á v is lo st M SF, k o o rd in o v a t jejich č in n o st a d o sá h n o u t těsn ějšíc h k o n ta k tů m ezi MOV, M SF a o sta tn ím i tělových, organizacem i zapo jen ý m i do M SF. N ejvyšším orgánem je gen. sh ro m ážd ěn í, v něm ž jso u z a sto u p e n i v ž d y 2 z á s tu p c i k a žd é M SF, jež je členem A G F IS . Č innost m ezi zase d á n ím i říd í gen. s e k re ta riá t a v ý k o n n ý vý b o r. O ficiální ja z y k a n g lič tin a a f ra n couzština.
1 14
G enerální shrom áždění národních olym pijských vý b o rů (A ssem blée générale des Com ités N a tio n a u x O lym piques — AG CNO), sídlo Ř ím , založeno v boji za z ro v n o p ráv n ě n í N O V v olym p. h n u tí po p o ra d ác h v Ř ím ě 1965, v T eh e rán u 1967 a v M exiku v říjn u 1968 (jako p ro tiv á h a A G F IS ) za ú č asti p ře d sta v ite lů 79 N O V . P o p rv n ím ro zm ach u došlo k do časn ém u ú tlu m u činnosti. T eprve v k v ě tn u 1975 b y la č in n o st obno v en a u sta v e n ím p racovních kom isí (pro u p la t n ě n í záv ě rů olym p. kongresu, pro u p la t nění b ý v a lý c h olym p io n ik ů po skončení záv o d n í č innosti a sk u p in y pro spolupráci AGCNO v tr ip a r titn í kom isi MOV). Členy AGCNO je v ě tšin a a k tiv n ích NO V. P o slá ním AGCNO je sp o lu p ra co v a t p ři ro z v í jen í olym p. h n u tí n a základě p rincipů sta n o v e n ý c h MOV p ři plném u zn án í jeho a u to rity , p o d p o ro v a t těsn o u spolupráci m ezi N O V p ři plném u znání jejich sa m o sta tn o s ti, o rg a n iz o v at a p o sk y to v a t s y ste m a tic k o u v ý m ěn u zkušeností a pom oc m ezi N O V a u silo v at o zvýšení a u to rity NO V. N ejvyšším orgánem je gen. sh ro m áždění, v něm ž m á k a žd ý NO V 1 hlas. Č innost m ezi gen. shrom ážděním i řídí gen. s e k re ta riá t a v ý k o n n ý výbor. O ficiál n í ja z y k a n g lič tin a , fran co u zštin a, ru štin a a šp a n ě lštin a . N a zasedání AGCNO v Porto r ik u v č erv n u 1979 byl schválen n o v ý s t a tu t a n á ze v A sociace náro d n ích o ly m p ijsk ý c h v ý b o rů a předsedou zvolen M ario V ázquez R a ň a . G erevich, A ladár (16. 3. 1910), m aď. šerm íř. S ed m in áso b n ý olym p. vítěz 1932, 1936, 1948, 1952, 1956 a 1960 (jako člen d ru ž stv a v šavli) a 1948 (soutěž je d n o tliv c ů ), d ru h ý n a O H 1952 (šavle je d n otlivců) a d v a k rá t tře tí n a O H 1936 (šavle jed n o tliv ců ) a O H 1952 (člen d ru ž s tv a fleretistů). D e v ítin á so b n ý m is tr sv ě ta (1937—58) a p ě tin á so b n ý m is tr E v ropy (1931 — 35). V jeh o sto p á ch k ráčí jeho s y n P á l( 1 0 . 8. 1958) tř e t í n a O H 1972 a 1980 (šavle d ru ž stev ) a d v o jn áso b n ý m is tr s v ě ta (1973 a 1977). G hana (G hanská re p u b lik a ), asi 10 m il.
115
obyv. B ý v a lá b rit. kolonie, od 1957 n e závislá. — G h a n sk ý OV u z n án 1952. O lym p, z k ra tk a G H A . — G h a n ští sp o r to v ci poprvé n a O H 1960. B oxeři z ískali stř. (W illiam Q u a rtey n a O H 1960) a dvě bronz, m edaile (E ddie B lay n a O H 1964 a P rince A m a rte y n a O H 1972). O H 1976 se G. spolu s o sta tn ím i afr. zem ěm i n e zúčastnila. — N ejp o p u lá rn ějším i sp o rty jsou k o p a n á, b ox, stolní te n is a a tle tik a . 1960—65 došlo ve spolupráci se soc. ze m ěm i k rychlém u rozvoji TVS. Po v o jenském p ře v ra tu 1965 vývoj zpom alen. — Ř ídícím org án em TVS je G h a n sk á sportovní rada. gigantismus OH/ZOH, n esp rá v n é o z n a čení vysokého v z rů stu finančních n á k la d ů při p říp rav ě a organizaci her, p o č tu sp o rtů a soutěží a p o č tu z ú ča stn ěn ý c h zem í a sportovců n a O H (ZOH) v posledních letech. O tz v . g. O H /Z O H m luví n ě k te ří funkcionáři k a p ita listick é h o sp o rtu se zám ěrem z p o ch y b n it sm ysl a v ý z n am olym p. h n u tí pro současnou společnost, z a sta v it vývoj a d á t O H /Z O H nespole čenský, in d iv id u a listick ý c h a ra k te r so u těží m ezi jed n o tliv ci. M luvit o g. v so u vislosti s O H /Z O H je n e sp rá v n é, n e b o ť nejde o nezdravé bujení p ro g ra m u a p o č tu ú č astn ík ů , ale o p řiro ze n ý důsledek úspěchu a v ý z n a m u olym p. m yšlenky v současném světě. V ývoj olym p. p ro gram u a p o č tu ú č a stn ík ů od p o v íd á rozvoji m ezinár. sp o rtu , někde se dokonce opožduje (např. u ženských sp o rtů ). R ozbor jed n o tliv ý ch O H /Z O H u k azu je, že d osavadn í p o č ty soutěží a ú č astn ík ů jsou stá le ještě z v lá d n u teln é a ta k é v ý sta v b a , pokud od p o v íd á p o tře b á m a je funkční i po skončení her, nedovoluje ještě zd alek a h o v o řit o g. P o tv rz u jí to i zkušenosti z organizace v elkých sp o rt, pod niků, jak o je čs. s p a rta k iá d a , všesvazová sp a rta k iá d a v SSSR a pod. J e tře b a jen re g u lo v a t a u sm ě rň o v a t další vývoj olym p. p ro g ra m u a p o č ty ú č a stn ík ů ta k , a b y o d povídaly p o třeb á m d o b y a stu p n i rozvoje m ezinár. sp o rtu . T u to o táz k u studuje p ro g ra m o v á kom ise MOV (-> k o mise MOV,* -> p ro g ram O H /Z O H ) a
G le s k o v á -L e h o c k á
ro z h o d u je o ni MOV ve spolupráci s p ř í slu šn ý m i M SF, N O V a org. v ý b o ry . J s o u v y p ra c o v á n y přesné p o d m ín k y p ro u z n án í s p o rtu za o ly m p ijsk ý i p ro jeho zařa ze n í n a p ro g ra m her. J s o u ta k é sta n o v e n y m a x im áln í p o č ty ú č a stn ík ů z jed n é zem ě v k ažd é disciplíně, p o p ř. v y h lášen y k v alifikační tu rn a je nebo k v a lifikační lim ity (-> kvalifikace o ly m p ij sk á , -> p ro g ra m O H /Z O H , přílo h a čl. 46— 48 a pro v ád ěcí te x ty olym p. c h a r ty ). H o v o ří se i o m ožnosti zm ěn v o rg a nizaci h e r (přidělení h e r te rito riu nebo v y tv o ře n í nového cy k lu ,,ja rn íc h nebo p o d z im n ích 44 her). — J in a k je to m u s n a d m ěrn ý m rů ste m finančních n á k la d ů při p říp ra v ě a o rganizaci h e r a p ři v ý sta v b ě sp o rt, z ařízení a d alší n u tn é v y b a v en o sti. J e jen z m enší č á sti o v livněn rů ste m p ro g ra m u a ú č a s ti n a O H /Z O H , spíše je to důsledek p re stiž n í p o litik y jed n o tliv ý c h org. v ý b o rů nebo n e ú m ěrn é sn a h y v y u ž ít O H /Z O H ja k o im p u lsu p ro rozvoj m ěsta , o b la s ti a je h o v y b a v e n o sti a pro realizaci jin a k stěží p ro v e d ite ln ý c h od v ážn ý ch a rc h ite k to n ic k ý c h a u rb a n is tic k ý c h ře še n í, k te ré n e o d p o v íd a jí sk u te č n ý m m o ž n o ste m p o řa d a te lů a olym p. m ě s ta nebo zem ě. H la v n ím m ě řítk e m b y m ěla b ý t ú č eln o st, fu n k č n o st a p ře d ev ším v y u ž i te ln o s t v y b u d o v a n ý c h o b je k tů a zařízení po skončení O H /Z O H k zlepšení n a p ř. o b č an sk é v y b a v e n o s ti, ž iv o tn íh o p ro s tře dí a td . (-> z ařízení o ly m p ijsk á). V zorem p ro s p rá v n é a p ro p o rc io n á ln í řešení to h o to p ro b lém u jsou n a p ř. O H 1952 v H e lsin k á ch , O H 1960 v Ř ím ě, Z O H 1964 a 1976 v In n sb ru c k u a p ředevším O H 1980 v M oskvě. P ro zajištěn í sp rá v n é a p ro p orční v ý s ta v b y olym p. zařízení je tře b a v y ře šit sp o lu p ráci org. v ý b o ru , N O V a MOV s příslu šn ý m i m ěstsk ý m i, re g io n á l ním i a s tá tn ím i o rg á n y , z a jistit p řísn ý dohled n a d pro jek čn í p říp ra v o u , v la stn í v ý sta v b o u a organizací her, v y p ra c o v a t p lá n efek tiv n íh o v y u ž iti po skončení her a o m ezit m n o h d y p ře m rště n é p o ž ad a v k y sp o rto v c ů , M SF a N O V n a úno sn o u m íru. G lesková-L ehocká, E va, ing. (26. 7. 1943, Z volen), čs. a tle tk a , ZMS. Z ú ča stn ila se
G n au ck ová
O H 1964 (100 m a 200 m — sem ifinále), O H 1968 (100 m sem ifinále) a O H 1972 (osm á ve finále). D v a k rá t v y ro v n a la SR n a 100 m časem 11,00 s (1972). Gnaucková, Maxi (10. 10. 1964), gym n a s tk a N D R . O lym p, v ítě z k a 1980 (b rad la), je d n o u d ru h á (víceboj jed n o tliv k y ň ) a d v a k rá t tř e tí (víceboj d ru ž ste v a p ro stn á).
116
Golovanov, Vladimir Sem jonovič (29. 11. 1938), sov. vzp ěrač, ZMS. O lym p. v ítěz 1964 v p olotěžké váze. M istr E v ro p y 1964. Golubničij, Vladimír Stěpanovič (2. 6. 1936), sov. a tle t, ZMS. D v o jn áso b n ý olym p. v ítě z 1960 a 1968 v chůzi n a 20 k m , d ru h ý n a O H 1972, tře tí n a O H 1964 a sedm ý n a O H 1976. M istr E v ro p y 1974. D v a k rá t v y tv o řil SR v chůzi n a 20 km .
Goitschelová, Christina (9. 6. 1944), franc, ly žařk a. O lym p, vítě z k a Z O H 1964 ve slalom u, d ru h á v obřím slalom u. Goitschelová, Marielle (28. 9. 1945), fran c, ly ža řk a. D v o jn á so b n á olym p. v í tě z k a Z O H 1964 (obří slalom ) a Z O H 1968 (slalom ), d ru h á n a Z O H 1964 (slalom ). Č ty řn áso b n á m istry n ě sv ě ta 1962, 1964 a 1966. golf, sp o rt, h ra sko tsk éh o p ů v o d u . V zn ik la ve 14.— 15. sto l. — N a p ro g ra m u O H 1900 b y ly soutěže jed n o tliv ců (m užů i žen) a O H 1904 jed n o tliv c ů i dru žstev m užů. Soutěží n a O H 1900 se z účastnili sp o rto v c i č ty ř zem í, soutěží n a O H 1904 sp o rto v c i pouze d v o u zem í. P o zd ěji b y l g. p ro svou e x k lu z ív n o st z p ro g ra m u O H v y řa ze n a n a O H se již n e v rá til a n i jak o u k á z k o v ý sp o rt. Olympijští vítězové v golfu M uži 1900 C harles E . S an d s U SA 167 b. 1904 George S eym our L y o n CAN Ž eny 1900 M a rg a re t A b b o tto v á U SA 47 b. D ru ž stv a 1904 U SA (W estern G olf A ssociation) C harles C. E g a n , R . E . H u n te r, K e n n e th E d w a rd s, C. E . Sm oot, W a lte r E gan, N ed Saw yer, N ed C um m ins, M ason E. P h e lp s, N a th a n M oore, W a rre n W ood
V la d im ír G o lu b n ič ij
Goodell, Brian, p lav ec U SA . D v o jn á so b n ý o ly m p . v ítě z 1976 (400 m a 1500 m v. zp. — v obou v y tv o řil n o v é SR ). Goppold z Lobsdorfu, Vilém (.28. 5. 1869— 12. 6. 1943), český šerm íř. D v a k rá t tř e t í n a O H 1908 (šerm šavlí jed n o tliv c ů i d ru ž stev ) a jed n o u č tv r tý n a O H 1912 (jako člen d ru ž stv a). M istr Čech v šerm u ša v lí 1909, 1910 a 1913. Ú sp ěšn ý i v šerm u k o rd e m a fleretem . V ítěz n ě k o lik a m ezi n á r. tu rn a jů . Gorochovská, Marija Kondratěvna (17. 10. 1921), sov. sp o rt, g y m n a s tk a , ZM S. D v o jn á so b n á olym p. v ítě z k a 1952 (osm iboj je d n o tliv k y ň a člen k a d ru ž stv a) a p ě tk r á t d ru h á (p ro stn á , k lad in a , b ra d la , p ře sk o k a sk upinové v y sto u p e n í s n á činím ). M istryně sv ě ta 1954.
117
G ru ss
Gorškov, Alexander Georgijevič (8. 10. 1946), sov. k ra so b ru sla ř, ZMS. P rv n í olym p. v ítě z v ta n c i n a ledě Z O H 1976, šestin áso b n ý m is tr sv ě ta (1970—74 a 1976) a E v ro p y (1970, 1971 a 1 9 7 3 -7 6 ) vždy se svou ženou -> P a c hom ovovou, L. A. Gouldová, Shane (23. 11. 1956), a u stra lsk á plav k y n ě. T ro jn á so b n á olym p. v ítě z k a 1972 (200 m v. zp., 400 m v. zp. a 200 m polohový záv o d — v žd y v e SR ), jed n o u d ru h á (800 m v. zp.) a jed n o u tře tí (100 m v. zp.). Grafstróm, Gillis (1893— 1938), švéd. krasobruslař. T ro jn á so b n ý olym p. v ítěz so u těže m u žů n a Z O H 1920, 1924 a 1928, d ru h ý n a Z O H 1932. Grigorjev, Oleg Georgijevič (25. 12. 1937), sov. b o x er, ZMS. O lym p, v ítě z 1960 ve váze do 54 kg. T ro jn á so b n ý m is tr E v ro p y (1957, 1963 a 1965).
re k o rd m a n , p rv n í ry ch lo b ru slař, k te rý zaběhl 500 m p o d 40 s. A bsolutní m is tr E v ro p y 1956. Gronningen, Harald (9. 10. 1934), norský lyžař. D v o jn á so b n ý olym p. v ítě z Z O H 1968 (běh n a 15 km a š ta fe ta 4 x 10 k m ), tř ik r á t d ru h ý n a Z O H 1960 (šta fe ta 4 x 10 km ) a Z O H 1964 (15 k m a 30 km ). Grottumsbraaten, Johan (24. 2. 1899), n o rsk ý ly žař. T ro jn á so b n ý olym p. v ítěz Z O H 1928 (běh n a 18 km a záv o d s d ru žený) a Z O H 1932 (závod sdružený), d ru h ý n a Z O H 1924 (18 km ) a d v a k rá t tře tí n a Z O H 1924 (50 km a závod sd ru ž e n ý ). Grudzieň, Józef (1. 4. 1939), pol. boxer. O lym p, v ítě z 1964 v lehké váze a d ru h ý n a O H 1968.
Grišin, Jevgenij R om anovič (23. 3. 1931), sov. ry c h lo b ru sla ř, ZMS. Č ty řn áso b n ý olym p. v ítě z Z O H 1956 (na 500 m a 1500 m) a Z O H 1960 (500 m a 1500 m), d ru h ý n a Z O H 1964 (500 m) a č tv rtý n a Z O H 1968 (500 m ). P ě tin á so b n ý svět.
J o s e f Gruss
Je v g e n ij G rišin
Gruss, Josef, prof. MUDr. (8. 7. 1884, P ra h a —28. 5. 1968, P ra h a ), čs. člen MOV 1946 —65, p ře d se d a ČSOV 1929—51, v y n ik ající čs. sp o rto v ec a sp o rt, fu n k cio n ář. Z asloužil se o rozvoj řa d y sp o rtů (n a p ř. lední hokej, šerm ), byl p ředsedou Čs. a m a té rsk é a tle tic k é unie, Čs. sp o rto v n í obce, S vazu šerm ířů a j. 1946 n a v rh l d e n oly m p ijsk ý . 1965 m u byl udělen olym p. diplom (-> ceny o ly m p ijsk é ). J a k o fu n k c io n á ř čs. sp o rt, sv a z u se z ú ča st nil O H 1924 a 1928, jak o p řed sed a ČSOV
G u a te m a la
a člen MOV se z ú ča stn il O H 1936 — 64. — P o v o lán ím gynekolog, profesor p o ro d n ictv í a gynekologie lék ařsk é fa k u lty K a rlo v y u n iv erz ity . P u b lik o v a l řa d u p ra cí ve svém oboru. N ositel R á d u p ráce (1964). Guatemala . (G u a tem alsk á re p u b lik a ), 6,6 m il. oby v . — G u a te m a lsk ý O V u z n án 1947. O lym p, z k ra tk a G U A . Ú č a st n a O H 1952, 1968— 80 bez v ě tšíc h ú spěchů. N ejrozšířenějším i s p o rty jso u k o p an á, košíková, od b íjen á, a tle tik a , p la v á n í a ra g b y . 1950 se v G u a tem a le k o n a ly V I. -> stře d o am e ric k é a k arib sk é h ry za ú č asti 14 zemí.
1 18
G ustafssonová, Toini (17. 1. 1938), švéd. ly ža řk a. D v o jn á so b n á olym p. vítě z k a Z O H 1968 v b ě h u n a 5 a 10 km , d v a k rá t d ru h á n a Z O H 1964 a 1968 ve šta fe tě 3 x 5 km . Gusakovová, Marija Ivanovna (6. 2. 1931), sov. ly ž a řk a , ZMS. O lym p, v ítě z k a ZO H 1960 v b ě h u n a 10 k m , d ru h á n a ZOH 1960 ve š ta fe tě 3 x 5 k m a tře tí n a ZOH 1964 v b ě h u n a 10 km . M istryně sv ě ta 1962 ve šta fe tě 3 x 5 km . G uth-Jarkovský, Jiří Stanislav, PhDr. (23. 1. 1861 H e řm a n ů v M ěstec—8. 1. 1943 N áchod), zak lád ající člen MOV (1894— 1943), gen. ta je m n ík a člen p rv n í
Guayana (G u a y an sk á re p u b lik a ), od 1966 n e zá v islá, 800 tis. o b y v . Člen B ritsk é h o sp o lečen stv í n á ro d ů . — G u a y a n sk ý O V u z n án 1948. O lym p, z k ra tk a G U Y . Ú č a st n a všech O H od 1948 (před 1966 ja k o B rits k á G u ay an a). P rv n í bro n z, m edaili získal n a O H 1980 b o x e r M ichael A n th o ny. O H 1976 se G. ze so lid a rity s afr. sp o rto v c i n e zú č astn ila. Guerra, M anuel Gonzales (25. 4. 1917, H a v a n a ), k u b á n sk ý člen MOV od 1973, p ře d se d a K u b á n sk é h o OV, p ře d se d a k u b án sk é a tle tic k é federace, b ý v a lý p ře d se d a m ezin ár. federace b a se b allu a box u , člen kom ise MOV p ro o ly m p ijsk o u soli d a ritu od 1973. Guinea (G uinejská re p u b lik a ); 3,5 m il. oby v . — G u in e jsk ý O V u z n á n 1965. O lym p, z k ra tk a G U I. P rv n í ú č a s t n a O H 1980. — J e d n a z p rv n íc h afr. zem í, k te rá se z a jím a la o pom oc ze soc. zem í (stu d iu m tre n é rů v N D R , sp o rt, s ty k y s ČSSR). 1960 zřízen V ysoký k o m isariá t m ládeže a s p o rtu p ři p ře d se d n ic tv u v lád y . R o z v íjí se h lav n ě m aso v á TVS. Gummelová, Margit (29. 6. 1941), a tle tk a N D R . O lym p, v ítě z k a ve v rh u koulí 1968 a d ru h á n a O H 1972. » Gurevičová, Ljudmila Ivanovna ->■ Lyse n k o v á, L ju d m ila Iv a n o v n a
J i ř í G u th
e x e k u tiv y MOV (1919—23). Je d e n z nejbližších sp o lu p ra co v n ík ů a p řá te l P ierra d e C o u b ertin a. 1919—21 sp o lu v y tv áře l o ly m p ijsk o u c h a rtu . Zasloužil se o úspěch V I I I . olym p. k o ngresu a 23. zasedání M OV v P ra z e ro k u 1925. — V ý zn am n ý čs. sp o rt, fu n k cio n ář. Z a k la d a te l ČSOV a jeh o p ře d se d a 1900—29, sp o lu z ak la d a te l a p rv n í p řed . Čs. a m a té r, a tle tic k é u n ie, p ře d se d a Českého a Čs. k lu b u t u r is tů (1915 — 26), m ísto p ře d se d a České sp o rto v n í ra d y , šé fred a k to r časopisu T u r is ta a řa d y dalších, člen a fun k cio n ář řa d y dalších sp o rt., tu ris tic k ý c h a k u ltu r n ích organizací. Z ú častn il se O H 1896 až 1928 a 1936 a té m ě ř všech zased án í MOV v to m to období. — D o 1920 se p sal pouze J i ř í G u th , p a k si p řipojil um ělecký pseu-
119
do n y m S tan islav J a rk o v s k ý . — P ů v o d ním p ovoláním střed o šk o lsk ý profesor fran co u zštin y , češtin y a TV. A u to r spole čenských ro m án ů a p o v íd ek , p ře k la d a te l z fra n co u z štin y a něm činy. D íla k olym p. h n u tí: P a m ě ti oly m p ijsk é (1894— 1918). P ra h a , 1919; P oslední p a m ě ti o ly m p ijsk é (1918— 1936). Č asopisecky ve S tá ru 1936 až 1938; V ývoj českého olym pism u. P ie rre de C oubertin. K n ih o v n a N T V 1938. gymnasion (2. p. -ia), ve sta ro v ě k é m Ř ecku půvo d n ě m ísto u rčené k fyzické výchově m ládeže. J e h o z ák la d em byl p ro sto r pro zápasy, tz v . p a la is tra (odvo zeno od řec. slovesa palaio , zápasím ; viz i zápas — palé) a běžecká d rá h a (o tev řen á i k ry tá ). P o stu p n ě se g. ro z ší řilo o další speciální p ro sto ry pro p ě stn í zápasy a pro různé d ru h y sk o k ů , o m ís t n osti pro péči o tělo a o p ro sto ry pro
H a it i
m íčové hry . P o zd ěji b ylo g. v y b a v e n o i lázněm i a p lav e c k ý m i bazény. D ohledem n a g. b y l p o v ě řen tz v . gym n asiarch o s. B y l o d p o v ě d n ý za řízení g. C vičení vedl tre n é r, tz v . p a id o trib e s. — O d 5. stol. se g. sta lo o b ecn ý m v y u č o v ac ím stře d isk em . B ylo v y b a v e n o k n ih o v n a m i, p o slu c h á r n a m i a slo u p o řa d ím i. T ři n e js ta rší g. b y la A k a d e m ia , L y k eio n a K ynosargés. gym nastika (ře c k ý n á ze v g y m n astik é ), v a n tic k é m Ř e c k u v ě d a o péči o tělo i so u h rn n ý n á z e v p ro těle sn á cvičení, k te r á se k o n a la bez ja k é h o k o liv o d ě v u (gym nos = n a h ý ); z a h rn o v a la i u m ěn í tre n é rů — g y m n a s tů v y šk o le n ý ch ve sp o rt, m edicíně (->■ té ž agón). gym nopaidiai, sla v n o sti v a n tic k é S p a rtě a v M egaře k o n a n é k p o c tě b o h a - ► Apolló n a. K o n a ly se p ři n ic h z áv o d y v b ě h u , ale i v b o x u , v ta n c i a ve zpěvu.
H Haala, František, čs. záp asn ík . Š estý n a O H 1928 ve stře d n í v á ze z áp a su ř. ř. Haaseová, H elga (9. 6. 1934), rychlob ru sla řk a N D R . O lym p, v ítě z k a Z O H 1960 n a 500 m , d ru h á n a 1000 m . 1960 u sta v ila n o v ý S R ve víceboji. Haiden, Eric (14. 6. 1958), ry c h lo b ru s la ř USA. P ě tin á so b n ý v ítě z Z O H 1980 (v bězích n a 500 m , 1000 m , 1500 m ,
5000 m a 10 000 m — SR ). S e d m in á so b n ý m is tr s v ě ta 1977— 80. N a Z O H 1980 složil jm é n e m z áv o d n ík ů olym p. slib. H aiti (H a its k á re p u b lik a ), 4,6 m il. obyv. OV H a iti u z n á n 1924. O lym p, z k ra tk a H A I. — H . se ú č astn ilo O H 1924, 1928, 1932, 1960, 1972 a 1976. Z ískalo z a tím stř. (Silvio C a to r ve sk o k u do d á lk y n a O H 1928) a bronz, m edaili (d ru žstv o ve s tř e l b ě z lib o v o ln é p u šk y n a 400, 600 a 800 m
120
H a jn á
n a O H 1924). N O V se sn aží ro z šířit a tle tik u . P ra k tic k y je d in ý m sp o rt, zařízením v zem i jso u fo tb a lo v é sta d ió n y .
a O H 1908 (100 m v. zp. a 4 x 200 m v . zp.) a tře tí n a O H 1900 (1000 m v. zp.).
Hajná, Anastázie, roz. F rid ric h o v á (1. 1. 1946), čs. k a ja k á řk a , MS. N a O H 1976 še stá v K 1 n a 500 m . Z ú č a stn ila se již O H 1972, k d e sp o lu s O. K a p la n o v o u v K 2 n a 500 m o b sa d ila d e v á té m ísto .
H am m erl, László (15. 2. 1942), m aď. sp o rt, střelec. O lym p, v ítěz 1964 (m alorá ž k a vleže n a 50 m ), d ru h ý n a O H 1968 (m alo rá žk a vleže n a 50 m) a tře tí n a O H 1964 (m alo rá žk a 3 X 40 v ý stře lů n a 50 m ). V y tv o řil SR ve stře lb ě m alo rá žk o u vleže n a 50 m (1964).
H ajós, Alfréd (1. 2. 1 8 7 8 - 1 2 . 11. 1955), m ad . plavec. P rv n í a d v o jn á so b n ý m aď. oly m p . v ítě z 1896 (100 m v . zp. a 1200 m v. zp.). Spolu s D ezsoem L a u b e re m získal n a O H 1924 stř. m ed aili z a p ro je k t s t a d ió n u v a rc h ite k to n ic k é č á sti um ělecké soutěže.
H ary, Armin (22. 3. 1937), a tle t N S R . D v o jn á so b n ý olym p. v ítě z 1960 (100 m a š ta fe ta 4 x 100 m ). M istr E v ro p y 1958 (100 m a š ta fe ta 4 x 100 m ). J a k o p rv n í n a sv ě tě zab ěh l 100 m za 10,0 s.
H akulinen, Veikko (4. 1. 1925), finský ly ža ř. T ro jn á so b n ý oly m p . v ítě z Z O H 1952 (běh n a 50 k m ), Z O H 1956 (30 km ) a Z O H 1960 (šta fe ta 4 x 10 k m ), t ř ik r á t d ru h ý n a Z O H 1956 (50 k m a š ta fe ta 4 x 10 km ) a Z O H 1960 (50 km ), tř e t í n a Z O H 1960 (15 km ). T ro jn á so b n ý m is tr sv ě ta. H all, Lars (30. 4. 1927), švéd. m od ern í p ě tib o ja ř. D v o jn á so b n ý olym p. v ítě z 1952 a 1956 v soutěži je d n o tliv c ů , d ru h ý n a O H 1952 ja k o člen d ru ž stv a . Š e stin á so b n ý m is tr sv ě ta.
H aug, Thorleif (28. 9. 1894—1934), n o r s k ý ly žař. T ro jn á so b n ý olym p. vítěz Z O H 1924 (běh n a 18 k m a 50 km a závod sd ru ž e n ý ). B y l v y h lášen i tř e tí ve skoku, ale po 50 letech p ře p o če t v ý sled k ů p ro k á z a l, že to to m ísto p a třilo H au g en o v i, U SA . H avel, V áclav (5. 10. 1920— 14. 12. 1979, P ra h a ), čs. k a n o ista , MS. D ru h ý n a O H 1948 V C 2 n a 10 km (spolu s -> P e c k a, J .). O d 1951 se v ě n o v al v o d n ím u slalom u, k d e m n o h o k rá t úspěšně rep rezen to v al Č SSR (člen h líd k y m is trů sv ě ta n a C 2 n a MS 1957).
Z o ltá n H a lm a j
H avelange, Joáo Maria Faustin Godefroid (8. 5. 1916), b ra zilsk ý člen MOV (od 1963). D řív e a k tiv n í sportovec, dnes v ý z n a m n ý sp o rt, fu n k c io n á ř, člen kom ise p ro M ezinárodní olym pijskou akadem ii (1967 — 69), p ře d se d a B razilské sp o rto v n í k onfederace (1958—74), člen B razilského OV (od 1956), šé f brazilské olym p. v ý p r a v y 1956, z ástu p c e J iž n í A m eriky v říd í cím v ý b o ru U C I (1958), od 1974 p řed sed a M ezinárodní federace kop an é a M eziná ro d n í federace sálové k opané (1971).
H alm aj, Zoltán (18. 6. 1881 — 20. 5. 1956), re p re z e n ta n t U h e rsk a v p la v á n í, n aro ze n n a Slovensku. D v o jn á so b n ý oly m p . v ítě z 1904 (50 y v. zp. a 100 y v. zp.), č ty ř ik r á t d ru h ý n a O H 1900 (200 a 400 m v. zp.)
H avlíček , Marian (19. 4. 1953, Z volen — 30. 12. 1972, N ízké T a try ), čs. k a ja k á ř, MS. Š e stý ve slalom u K 1 n a O H 1972. M istr ČSSR 1972 (h líd k a 3 x K 1). V elk á n a d ěje čs. k a n o istik y . T ragicky z ah y n u l.
121
házená, sp o rt, m íčová h ra , p ři n íž se m íč d o p ra v u je do b ra n k y házením . H rá la se jak o u k á zk o v ý sp o rt n a O H 1928, 1932 a 1952 (o 11 hráčích). N a O H 1936 se h rá la h. o 11 h rá čích oficiálně. T ep rv e v ša k 1965 rozhodl MOV z a řa d it h. trv a le do p ro g ra m u O H od 1972. N a O H 1972 se u sk u te čn ila soutěž o 7 h rá čích , n a O H 1976 b y la z ařa ze n a i soutěž žen. O H 1972 se zúčastnilo 16 d ru ž ste v m užů, O H 1976 12 d ru ž stev m u žů a 6 d ru ž ste v žen. P ře sn ý p o č et d ru ž stev u rč u je p říslu šn á federace. M axim ální p o č et sta n o v il MOV n a osm náct. O lym p, m edaile d o s tá v á 12 h rá čů d ru ž stev , k te rá o b sa d ila p rv n í tř i m ísta . O d 1976 b y la soupiska d ru ž stv a rozšířena n a 15 h rá čů . — O lym p, soutěže řídí -> M ezinárodní federace házené (IH F ). D o 1928 říd ila h á ze n o u z v lá štn í kom ise M ezinárodní federace a m a té rsk é a tle tik y (IA A F ), p a k M ezinárodní fe d e race a m a té rsk é házené (IA H F ), k te rá během v á lk y zan ik la. I H F v z n ik la 1946. Ž enské soutěže v období m ezi d v ěm a svět. v á lk a m i říd ila M ezinárodní federace ženských sp o rtů . Olympijští vítězové v házené Muži 1896—1932 nezařazeno 1936 G E R H einz K orvers, K a rl K re u zb e rg , A rth u r K n a u tz , H e in ric h K eim ig, W illy B an d holz, W ilhelm M uller, H a n s K e ite r, K u r t D ossin, W ilhelm B rin k m a n n , R u d o lf S ta h l, Georg D ascher, H e rm a n H a n se n , E ric h H e rrm a n n , F ritz S pengler, H a n s T heilig, E d g a r R e in h a rd t, H e lm u t B e r t hold, G u n te r O rtm a n n , A lfred K lin g er, W ilhelm B a u m a n n , F ritz F ro m m , H e l m u t B ra se lm a n n - 1948— 1968 nezařazeno 1972 Y U G Z orán Ž ivkovič, D obři voje Selec, M i roslav P rib a n ič , Z d rav k o M iljak, P e ta r F a jfrič , M ilan L azarevič, M ilorad K ra lič , A baz A rslanagič, D žoko L av rn ič , N ebojsa P opovič, Slobodan M iškovič, A lbin Vido-
H e is s o v á
v ič , H rv o je H o rv a t, C edom ir B u g a rsk i, B ra n is la v P o k ro ja c , Z denko Z orko 1976 U R S M ichail Išč e n k o , J u r ij L a g u tin , A n a to lij F e ď u k in , A le x an d r A npilogov, V la d im ir M axim ov, Je v g e n ij Č ernyšev, Sergej K ušn irju k , V alerij G assij, V asili j II jin , N ikolaj T o m in , V la d im ir K ra v co v , J u rij K id a je v , J u r ij K lim o v , A le x an d r R ezanov 1980 G D R Siegfried V o ig t, G u n te r B re ib ro d t, P e te r R o s t, K la u s G ru n er, H an s-G eo rg B eyer, D ie tm a r S c h m id t, H a r tm u t K ru g e r, L o t h a r D oering, E rn s t G erlach, F ra n k W ah l, In g o lf W ie g e rt, W ie lan d S c h m id t, R a in e r H o ft, G eorg Ja u n ic h
Ženy 1896— 1972 n e zařazen o 1976 U R S N a ta lja Š e rsťu k o v o v á , T a ť ja n a Gluščenk o v á , R afig a Š a b a n o v o v á, L ju d m ila Šubin o v á , L ju b o v B e rež n á, G alin a Z acharo v o v á , Z in a id a T u rčin o v á , A ldona Česajtite o v á , T a ť ja n a M akarecová, N in a L obov o v á , M a rija L ito še n k o v á , L ju d m ila P a n č u k o v á, L ju d m ila B o b ru so v á , L arisa K a rlo v o v á 1980 U R S N a ta lja T im o šk in o v á , L a risa K a rlo v o v á , Irin a P a lč ik o v o v á , Z in a id a T u rč in o v á , T a ť ja n a K o č e rg in o v á , L ju d m ila P o ra d ní ko v á, L a risa S a v k in o v á, A ldona Nen e n en eo v á, J u lija Safinová, O lga Z u baře v o v á , V a le n tin a L u ta je v o v á , L ju b o v O dino k o v o v á, S ig ita S tre če n o v á, N a ta lja L u k j a n en k o v á H egyi, G yula, p ře d se d a M ad arsk éh o OV 1951 — 69. 1975 v y z n a m e n á n bro n z, s tu p něm O lym pijského řá d u . H eissová, Carol (20. 1. 1950), krasob ru s la řk a U SA . O lym p, v ítě z k a soutěžežen n a Z O H 1960 a d ru h á n a Z O H 1956. P ě tin á so b n á m is try n ě s v ě ta 1956 —60. N a Z O H 1960 p ře d n esla jak o p rv n í žena. olym p. přísah u .
H ejd u šek
122
Hejdušek, Oldřich ( I. 10. 1957) , čs. vesla ř, MS. Š e stý n a O H 1980 ja k o k o rm id e ln ík d v o jk y s k o rm . spolu s -> P la m ín k e m , J . a Š k opkem , M. D ru h ý n a MS 1979 v téže disciplíně. H ekel, Ondřej (16. 2. 1944, B ra šta n ic a — B u lh arsk o ), čs. v z p ěra č, ZMS. Č tv rtý n a O H 1972 (tro jb o j — s tře d n í v á h a ), n a O H 1976 sed m ý (dvojboj) a n a O H 1968 d e v á tý (tro jb o j). M istr s v ě ta v ta h u (1972 spojeno m is tr, sv ě ta s O H ), m is tr E v ro p y 1970 a 1971 v trh u . H ekš. Oskar (10. 1. 1908 —z 8. n a 9. 3. 1944, O světim ), čs. a tle t. O sm ý n a O H 1932 v m a ra tó n u . J a k o p řesv ěd čen ý a n tifa š is ta b o jo v al p ro ti u sp o řá d á n í O H v B erlíně. P o s ta v il se do čela Čs. v ý b o ru za přeložení O H z n acistick é h o N ěm ecka. P o o k u p a ci Č eskoslovenska b y l zatčen , v listo p a d u 1941 d e p o rto v á n do T erezína, 1943 do O světim i, kde z a h y n u l v ply n o v é kom oře. H ellas, zem ě o b ý v a n á H ellén y (Ř eky). R o z p ro stíra la se v o b la s ti d n ešn íh o Ř e c k a , n a o stro v e ch v E g ejsk ém m o ři a n a m alo asijsk ém pobřeží. R o z p a d a la se n a s a m o sta tn é m ěstsk é s tá ty — poleis (je d n o tn é číslo — poliš). V 8.— 6. stol. p ř. n. 1. z ač aly t y to s t á ty in te n z ív n ě k o lo n iz o v a t své okolí. V zn ik ly nové řecké m ěstsk é s tá ty n a p o b řeží dnešní Itá lie , n a Sicílii, v d n ešn í již n í F ra n c ii a ve Š p a n ě lsk u , n a v ý c h o d ě zejm én a v č ern o m o řsk ý c h ú ž in á c h a n a březích d nešn ího Č erného m oře. Z celé té to ro z sáhlé o b la s ti se sjížděli Ř e k o v é ke sv ý m -> p a ň h ellén sk ý m h rá m . H encken, John (29. 5. 1954), p lavec U SA . O lym p, v ítě z 1972 (200 m p rs a — S R ), t ř e t í n a O H 1972 (100 m p rsa). D v o j n á so b n ý m is tr s v ě ta 1973 (100 m p rs a a š ta f e ta 4 x 100 m ). V y tv o řil 8 SR ^100 m a 200 m p rsa). H enieová, S onja (8. 4. 1912— 12. 10. 1969), n o rsk á k ra so b ru sla řk a . T ro jn á so b n á olym p. v ítě z k a soutěže žen n a Z O H
Sonja Henieová 1928, 1932 a 1936. D e se tin á so b n á m is try n ě s v ě ta a še stin áso b n á m istry n ě E v ro p y . Henricks, Jon (6. 6. 1934), a u stra lsk ý plavec. D v o jn á so b n ý olym p. v ítěz 1956 (100 m v . zp. a 4 x 200 m v. zp. — oba SR). H éra, ře c k á bo h y n ě, m an želk a nejvyššího b o h a D ia. B y la u c tív á n a ve s v a ty n íc h z v a n ý c h H é raio n . K její po ctě se k o n a ly z v lá štn í sla v n o sti - ► héraie. N e jzn ám ější se k o n a ly v -> O lym pii. héraie, v a n tic k é m Ř e ck u slav n o sti n a p o čest b o h y n ě —> H éry . N e jv ětší h. se k o n a ly v H é řin ě s v a ty n i u A rgu a n a o stro v ě Sam u. V -> O lym pii se p ři h. k o n a ly i speciální běžecké záv o d y žen. O dm ěnou pro v ítě z n o u b ěžk y n i byl č e stn ý o liv o v ý věnec. V zhledem k to m u , že n a O H b y ly ženy z a k tiv n íh o sp o rt, z áv o d ěn í vylo u čen y , p ře d sta v o v a ly ty to běžecké z á v o d y p ři h. jak é si sa m o statn é sp o rt, h ry p ro ženy.
123
Héraklés, ře ck ý n á ro d n í h rd in a , k te rý se p roslavil velkou silou a doved n o stí. Je h o k u lt sa h á hluboko do m in u lo sti, o b jev u je se v něm řa d a o rie n tá ln íc h , k ré ts k ý c h a m ykónských p rv k ů . Ř ím a n é p ře v za li H . v podobě H e rk u la , k te rý je dodnes sym bolem m im o řád n é síly. — V Ř eck u byl H . m j. i p a tro n e m sp o rt, závodění. Podle p o v ě sti zříd il D iovi o b ě tn í o ltá ř v -> O lym pii. P ro to b y l ta k é p o v a žo v á n za p a tro n a O H . — V A th é n ác h b y l H . považován za p řítele a ochránce a th é n sk é dem okracie. Je h o c h rám sloužil jak o azyl p ředevším pro o tro k y . S lav n o sti, k teré se zde n a jeho počest k o n aly , m ěly n a p ro g ra m u i n e jrů z n ější sp o rt, závody, především poch o d ň o v ý b ě h o závod. Herbert, Charles (? — 1925), z ak lá d ající člen MOV (1894— 1906) za V elkou B ri tán ii. Je d e n ze tř í k o m isařů p ro p říp ra v u I. olym p. kongresu 1894 (zastu p o v a l V elkou B ritá n ii a její k oloniální říši). Gen. se k re tá ř angl. A m a té rsk é a tle tic k é asociace (AAA). Z ajím al se především o a m a tér, o tá z k u a v úspěch O H z p o č á tk u nevěřil. Zasloužil se zejm én a o v y tv o ře n í a rozšíření obecně p la tn ý c h a tle t, p r a videl. Herda, Jozef (21. 4. 1910, T rn a v a ), čs. zápasník, ZMS. D ru h ý n a O H 1936 v lehké váze z áp a su ř. ř. V ý z n a m n ý čs. tren ér.
H o d le r
(od 1975), člen ra d y pro O ly m p ijsk ý řá d ( - ► ceny o ly m p ijsk é), s tá tn í se k re tá ř pro m ládež a s p o rt 1958— 66, p oslanec 1962 až 1978, s ta ro s ta C ham onix 1968— 77; b ý v a lý v y n ik a jíc í horolezec (p rv o v ý stu p n a A n n a p ú rn u 1950). H eřm ánek, Jan (28. 5. 1907, D o ln í L h o ta , ok r. V la šim — 13. 5. 1978, P ra h a ), čs. b o x er, ZMS. D ru h ý n a O H 1928 ve s tře d n í váze. P o skončení a k tiv n í sp o rt, čin n o sti působil ja k o tre n é r. heslo olym pijské —> sym b o ly olym pijské H esz, M ihály (15. 12. 1943), m ad . k a n o ista . O lym p, v ítě z 1968 (K 1 n a 1000 m ), d ru h ý n a O H 1964 (v téže disciplíně). D v o jn á so b n ý m is tr s v ě ta (1966 a 1971). H illm an, Harry L. (8. 9. 1881— 9. 8. 1945), a tle t U SA . T ro jn á so b n ý olym p. v ítě z 1904 (400 m , 200 m p ř. a 400 m p ř.), d ru h ý n a O H 1908 (400 m p ř.). H im l, Antonín (23. 3. 1933), p ře d se d a Ú V ČSTV a ČSOV (od 1972), clon trip a r titn í kom ise MOV (od 1977) za NO V. O d 1948 p ra c o v a l v rů z n ý c h fu n k c íc h v ČSM, 1962 se s ta l členem p ře d se d n ic tv a Ú V ČSTV, poslancem N S a členem p ře d se d n ic tv a Ú V N F . Člen Ú V K S Č . J a k o v ed o u cí olym p. delegace se zú ča stn il O H 1972, 1976 a 1980.
Hermes, sta ro b y lý b ů h doložený již v o b la sti k ré tsk o -m y k é n sk é k u ltu ry . V a n tic k é m Ř e ck u b y l p o v a žo v á n m j. za ochránce sp o rt, závodů. V A th é n ác h byl H . u c tív á n ja k o b ů h gym n ick é vycvičeno sti. Je h o sla v n o sti se k o n a ly v pala istrá c h i v g y m n asiích a jeho sochy stá ly ve v ě tšin ě tělo v ý c h o v n ý ch škol. Hernandez, Jorge (17. 11. 1954), k u b á n sk ý boxer. D v o jn á so b n ý olym p. v ítě z (k a t. do 48 k g n a O H 1976 a k a t. do 54 kg n a O H 1980). Herzog, Maurice (15. 1. 1919), franc, člen MOV (od 1970), šéf p ro to k o lu MOV
A n to n ín H im l
Hodler, Marc (6. 10. 1918), švýc. člen MOV (od 1963), č e stn ý p o k la d n ík MOV (1964— 72), p ře d se d a p rá v n í kom ise
H o d o ly m p ic k ý
(1974), p o v o lán ím p rá v n ík . P ře d se d a M ezinárodní fed erace ly žo v á n í (F IS ) a z té to fu n k ce h la v n í o d p ů rc e A. B ru n d ag e v jeho ta ž e n í p ro ti Z O H a lyžování. H od olym pický, dílo P h D r. M iroslava T yrše, z ak la d a te le Sokola a tv ů rc e čes kého tělocvičného n á zv o slo v í a so u sta v y . H . o., k te rý T y rš n a p sa l 1868, je d o k la dem T y ršo v a z á jm u o a n tic k o u T V , k te rá se s ta la v ý z n a m n ý m z d ro je m T y ršo v y tělocvičné so u sta v y . V H . o. v y z d v ih l v ý z n a m T V a O H p ro v še stra n n ý h a rm o n ic k ý rozvoj je d n o tliv c e i celé společnosti. S p ja to s t T y ršo v ý c h id eá lů s a n tik o u d o k a z u je i fa k t, že T y rš v sok o lsk ý ch sletech sp a třo v a l n á r. O H .
1 24
v ília d ě , tz v . Á th la e p i P a tro k ló — z á v o d y n a p o čest zem řelého řeckého h rd in y P a tro k la . J e jic h nej v ý z n am n ě jší součástí b y ly z áv o d y vozů. D alším i disciplínam i b y l b o x , z áp a s, z á v o d y v b ěhu, z áp as k o p ím , h o d d isk em , stře lb a z lu k u a hod oštěpem . J d e o n e js ta rší po p is řeckých sp o rt, záv o d ů . V ysoká organizace z á v o d ů a e x iste n c e p ra v id e l svědčí o d lo u hodobém p řed ch o zím v ý v o ji a o tra d ic i sp o rt, z áv o d ů v Ř e ck u , k te rá v e d la i ke v z n ik u O H .
Ho Džun Li (1. 12. 1946), sp o rt, střelec K L D R . O lym p, v ítě z 1972 ve střelb ě m alo rá žk o u vleže. H ofm ann, Pavel, ing. (29. 1. 1938, P ra h a ), čs. v eslař, ZMS. Spolu s -> A n d rsem , V . d rž ite l bronzové m edaile ve d v o jsk ifu n a O H 1964. M istr E v ro p y 1963. H ohne, Christoph (12. 2. 1941), a tle t N D R . O lym p, v ítě z 1968 v chůzi n a 50 km . M istr E v ro p y 1969. Hojný, Josef (2. 12. 1958, Sm iřice), čs. stře le c , ZMS. Č tv rtý n a O H 1980 ve s tře l bě n a b a te rii. Holandsko -*■ N izozem sko H oleček, Josef, ing. (25. 1. 1921, Ř íča n y ), čs. k a n o is ta , ZMS. D v o jn á so b n ý olym p. v ítě z 1948 a 1952 v C 1 n a 1 km . M istr s v ě ta v téže disciplíně 1950. H om éros (2. p. -ra), Ř e k z Malé Asie žijící v 8. stol. př. n. 1. A u to r d v o u nejsta ršíc h ře ck ý c h e p ic k ý c h básní. Ilia s (2. p. Ilia d a ) líčí k onečnou fázi tzv . tro jsk é v álk y . O dyssea p o p isu je d o b ro d ru ž stv í, k te rá p ro ž il ře c k ý h rd in a O dysseus n a cestě z T ro je do ro d n é Ith a k y . V obou b á sn ích jso u p o p iso v á n y i n e jrů z n ější sp o rt. h ry . N ej obsáh lejší líčení nalézám e
J o s e f H o le če k
Honduras (H o n d u ra sk á re p u b . 2,7m il. oby v . — H o n d u ra sk ý O V u z n án 1956. O lym p, z k ra tk a H O N . H . se z ú ča stn il O H 1968 a 1976 bez v ý zn am n ějších v ý sledků. — TV S říd í N á ro d n í federace tělesné k u ltu ry a sp o rtu . N ej ro zšířen ěj ším i sp o rty jso u k o p a n á, košíková, b a se ball, so ftb a l a a tle tik a . H oney, Reginald (4. 12. 1886), jihoafr. člen MOV (od 1946). Z ů sta l jeho členem i po vylo u čen í J A R z ú č a s ti n a O H . D řív e člen a p ře d se d a OV J A R , z a k lá d a jíc í člen a později p ře d se d a R a d y tělesné výchovy JA R . H ongkong, b rit. kolonie v čele s g u v e rn é rem ; 4,5 m il. oby v . — A m a té r, sp o rt, fe derace a O V H o n g k o n g u b y la u z n án a 1951. O lym p, z k ra tk a H K G . Ú č a st n a O H 1952— 76 bez v ý zn am n ějšíh o u m ís tě n í. — K N O V je přid ru žen o 18 s v a zů olym p. sp o rtů a 10 neolym p. sp o rtů .
125
O d 1958 p o řá d á N O V k a ž d ý ro k sp o rt, festival (6000 soutěžících). TV S částečně su b v e n c u je oddělení s p o rtu a rek reace p ři sam o sp rá v n í vládě. Horní Volta (R e p u b lik a H o rn í V olta); 6,2 m il. o b y v . — NO V u z n á n 1972. O lym p, z k ra tk a V O L. Ú č a st n a O H 1972 horolezectví, též aip in ism u s, sp o rt, zlézán í h o r a skal. J a k o sp o rt se v y v in u lo v 2. pol. 19. stol. v A lpách. N a O H 1924, 1932 a 1936 b y ly u d ělen y zl. olym p. m edaile za nej h o d n o tn ější v ý k o n v h. za předcházející —>■ o ly m p iád u . O udělo v án í olym p. m ed ailí v h. rozhodl M OV na. 19. zased án í v L au san n e 1921 n a n á v rh konference p ro aip in ism u s. P o z d ě ji po obrovském ro z m a ch u h. b y lo od u d ě lo v á n í olym p. m ed ailí za h. u sto u p e n o pro n e sn a d n o st o b jek tiv n í klasifikace v ý k o n u . O lym p, m ed aile za horolezectví 1924 b rig ád n í generál C harles G ranville B ruce (G B R ) za expedici n a M ount E v e re st 1922; m edaile obdrželo všech 13 ú č a stn ík ů expedice 1932 F ra n z Schm id a T oni Schm id (G E R ), p rů s tu p sev. stě n o u M a tte rh o rn u 1931 1936 H e ttie D y h re n fu rth a G u n te r O skar D y h re n fu rth (S U I), h im á la jsk á e x pedice 1930 a 1934 Hořínek, Otakar (12. 5. 1929, P ro stě jo v ), čs. sp o rt, střelec, ZMS. D ru h ý n a O H 1956 ve střelb ě m alo rá žk o u n a 50 m tři polohy a č tv rtý ve stře lb ě vleže. N a O H 1960 d e sá tý ve stře lb ě m alo rážk o u n a 50 m tř i polohy. Hostin, Louis (21. 4. 1908), franc, vzpěrač. D v o jn á so b n ý olym p. v ítě z le h k o těžké v á h y 1932 a 1936 (vždy S R ), d ru h ý n a O H 1928. Š e stin áso b n ý sv ě t. re k o rd m an. Houdek, Dušan, (2. 4. 1931, B ra tisla v a ), čs. sp o rt, střelec, ZMS. Č tv rtý n a O H 1960 ve střelb ě m alo rážk o u 3 X 40 ran .
H u h ta n e n
Houser, Clarence (25. 9. 1901), a tle t U SA . T ro jn á so b n ý olym p. v ítě z 1924 (v rh koulí a h o d diskem ) a 1928 (hod diskem ). H ow ellová, M. C. (?), lu k o střelk y n ě USA. T ro jn á so b n á o lym p. v ítě z k a 1904 (sestav a D ouble N a tio n a l je d n o tliv c ů , se sta v a D ouble C olum bia je d n o tliv c ů a se sta v a D ouble C olum bia d ru ž stev ). Hradetzky, Gregor (31. 1. 1909), ra k o u sk ý k a ja k á ř. D v o jn á so b n ý oly m p . v ítě z 1936 (K 1 n a 1000 m a F 1 n a 10 000 m ). Hradil, K arel (4. 1. 1937), čs. k a n o ista , MS. Č tv rtý n a O H 1956 v C 1 n a 1000 m . H romada, H ynek, MVDr. (16. 4. 1935, B ra tisla v a ), čs. sp o rt, střelec, ZMS. Š estý n a O H 1972 ve stře lb ě z libovolné pistole, n a O H 1968 č trn á c tý . M istr sv ě ta 1970 (stře lb a v e lk o rá žn í p isto lí d ru ž stev ), d v o jn áso b n ý m is tr E v ro p y 1969 a 1977 (s ta n d a rd n í pisto le d ru ž stev ). hry Britského společenství národů (Com m o n w e alth G am es) se k o n a jí o d 1930 (krom ě 1942 a 1946) k a ž d ý s u d ý rok m ezi O H . P o sled n í je d e n á c té se k o n a ly 1978 v E d m o n to n u (K a n a d a ). N ejso u o b la stn ím i h ra m i p o d p a tro n á te m MOV, m a jí v la s tn í řá d y . ÍÚ dí je federace 53 člen sk ý ch sv a z ů zem í a o stro v ů (b ý v a lý c h kolonií a dom inií) se sídlem v L o n d ý n ě. P o v in n é s p o rty jso u a tle tik a a p la v á n í, d alších 14 s p o rtů je v ý b ě ro vých. Hudec, Alois (12. 7. 1908, R ačice u V y šk o v a ), čs. sp o rt, g y m n a s ta , ZMS. O lym p, v ítě z 1936 v e cvičení n a k ru z íc h , č tv r tý v so u tě ži d ru ž ste v . O sm in áso b n ý m is tr s v ě ta (1931 — 38) n a rů z n ý c h n á řa d íc h a v so utěžích d ru ž stev . H uhtanen, Veikko (5. 6. 1919), finský sp o rt, g y m n a s ta . T ro jn á so b n ý olym p. v ítě z 1948 (víceboj je d n o tliv c ů , víceboj d ru ž ste v a k ů ň našíř) jed n o u d ru h ý (bradla) a je d n o u tř e tí (hrazda).
H u b n e r o v á -R e z k o v á
H ubnerová-R ezková, M iloslava (22. 7. 1950, P ra h a ) čs. a tle tk a , ZMS. O lym p, v ítě z k a 1968 ve sk o k u do v ý šk y . M istryně E v ro p y 1969.
A lois H u d ec
hym na olym pijská, h ra je se p ři sla v n o s t n ím zah á jen í z ased á n í M OV, o ly m p .
1 26
k o n g resů a p ři v z ty č o v á n í a sním ání olym p. v la jk y p ři z ah ajo v acím a z á v ě rečném cerem oniálu O H . K ro m ě to h o se p ři form álních cerem oniích (např. p ři p ře d á v á n í olym p. m edailí) h ra je č ást h. o. O d 54. zasedání MOV 1958 je oficiální h . o. k a n tá ta S pirona S am arase n a slova K o stise P a lam a se , k te rá b y la poprvé h rá n a při z ah á jen í I. O H 5. 4. 1896. — 1900—52 b y ly O H z ah a jo v á n y rů zn ý m i sk la d b a m i podle v ý b ě ru org. v ý b o ru (n a p ř. H y m n u s o F ra n c ii A. T hom ase n a O H 1924, Č estný pochod R . S trausse n a O H 1936, N o n nobis dom ine R . Q u ilte ra n a slova R . K ip p lin g a n a O H 1948 aj.). N a 49. zasedání 1954 rozhodl M OV v y p s a t celosvět. soutěž n a v y tv o řen í nové h. o. n a slova P in d a ro v y ódy. Z 392 p o d a n ý ch sk lad eb ze 40 zem í b y la v y b rá n a sk la d b a M ichaela Spisaka. P o p rv é p ro v e d en a n a O H 1956. P ro spory o a u to rs k á p rá v a m ezi společností a u to r sk ý c h p rá v a org. v ý b o rem O H p řisto u p il n a k o n ec MOV n a n a b íd k u v d o v y po sk la d a te lo v i S am arasovi, jež se v z d ala n á ro k ů n a a u to rs k á p rá v a , a u z n al Sam a ra so v u sk la d b u z 1896 za oficiální h. o. MOV je n y n í v la stn ík e m všech h u d ebních p rá v . P ie rre de C o u b e rtin p ovažoval za sk u te č n o u h. o. IX . sym fonii L udw iga v a n B eeth o v en a.
127
Chalupa, Václav (31. 10. 1934), čs. veslař, MS. P á tý n a O H 1964 (d v o jk a s korm . spolu s —> P a lk em , J . a -> M ejstříkem , Z.). Charpentier, Robert (4. 4. 1916— 1966), frane. c y k lista . T ro jn á so b n ý olym p. v ítěz 1936 (silniční záv o d n a 100 k m je d n o t livců a d ru ž stev a stíh ac í záv o d d ru ž ste v n a 4000 m). charta olym pijská, z ák la d n í z ásad y , řá d y a organizační p rin cip y O H a MOV. Z ákladní zásad y o. ch. schválil n a n á v rh C oubertina již I. olym p. kongres 1894, sk u te čn á o. ch. b y la v y p ra c o v á n a až n a V I. olym p. k o ngresu 1914, n e b y la v ša k pro válečné u d á lo sti v ú p ln o sti p u b lik o v á n a (1919 je n v ý ta h ). P rá c i n a o. ch. dokončil až V II. olym p. kongres 1921 v L au san n e. N ázev o. ch. se přenesl n a celé olym p. řá d y a p oužívalo se ho až do n á stu p u E d s tro m a n a m ísto p ře d se d y MOV. Za jeh o p ře d se d n ic tv í a za p ře d sednictví -> B ru n d a g e se n á ze v o. ch. p ře stal p o u ž ív a t. P ře s v šech n y zm ěn y a d oplňky o. ch. nedošlo ke zm ěně z á k la d ních zásad. V současné době se olym p. řá d y v ra ce jí v zásadě ke C o u b ertin o v u p ojetí, a p ro to nové v y d á n í olym p. řá d ů 1978, kde jso u v la s tn í řá d y odděleny od prováděcích te x tů , nese o p ě t n áze v o. ch. M á tím b ý t v y já d ře n a z á v a z n o st jejích řá d ů pro celé olym p. h n u tí a jeho složky. O. ch. m á p ě t č ástí: I. Z ák la d n í zásady, I I . M ezinárodní o ly m p ijsk ý v ý b o r, I I I . N árodní olym pijské v ý b o ry , IV . O ly m pijské h ry a pro v ád ěcí te x ty k o. ch. — Z ák la d n í zásad y o. ch.: Čl. 1 „C í lem olym p. h n u tí je: — šířit m yšlenku rozvoje tělesných a m o ráln ích k v a lit, jež jsou základem sp o rtu ; — sp o rte m v y c h o v á v a t m ládež k lepším u v záje m n é m u porozum ění a p řá te ls tv í a p řisp ív a t ta k k v y tv á ře n í lepšího a m írum ilovnějšího sv ěta; — všem ožně š ířit olym p. zásad y
C h v e d o sj u k o v á
p ro n a sto le n í do b ré vůle m ezi n á ro d y ; — sv o lá v a t sp o rto v c e celého s v ě ta jed n o u za č ty ři ro k y n a velké sp o rt, sla v n o sti, olym pijské h r y 44. Čl. 2. u rč u je p o č ítá n í o ly m p iá d a O H (letn í O H , sp rá v n ě H ry . . . o ly m p iá d y , se p o č íta jí, i k d y ž se nem o h ly k o n a t). Čl. 3. v y h la šu je z á sa d u ro v n o sti a ro v n o p rá v n o sti všech sp o rto v c ů : ,,V d u c h u u p řím n é h o a n e stra n n é h o soutěžení sd ru ž u jí (OH ) oly m p . z áv o d n ík y všech n á ro d ů . . . N ení p ř í p u s tn á d isk rim in ace zem ě n eb o osoby z důvodů- n á b o žen sk ý ch , ra so v ý c h n eb o p o litick ý c h 44. Čl. 4. sta n o v í, že oly m p . h n u tí říd í MOV a jem u p říslu ší v še c h n a p rá v a n a O H i Z O H , a u rřu je zp ů so b k a n d id a tu ry n a p o řá d á n í O H . Čl. 5. se z a b ý v á Z O H , k te ré m a jí odlišné č íslo v á n í. Z O H se k o n a jí téh o ž ro k u ja k o O H . Čl. 6. se z a b ý v á olym p. sy m b o ly . Čl. 7. a 8. sta n o v í p o d m ín k y p ro ú č a s t sp o r to v c ů : -> kvalifikace (podle čl. 26 a 27) a s tá tn í p říslu šn o st k zem i m ající N O V . Čl. 9. u rč u je , že h ry jsou soutěžem i jed n o tliv c ů , n ikoli zem í. Čl. 10. sta n o v í, že O H i Z O H jso u v ý lu čn ý m v la s tn ic t v ím MOV. — Čl. 9. a 10. b y ly z ařa ze n y d o d a te č n ě (1956 a 1976). (P lné znění o. ch. v č etn ě p ro v á d ěc íc h te x tů p řílo h a ). Chile (Chilská re p u b lik a ); 10,3 m il. oby v . — C hilský O V u z n á n 1896. O ly m p , z k ra tk a ,,C H I“ . — C hilští sp o rto v c i se z ú ča stn ili v ě tš in y O H (krom ě O H 1900, 1904, 1908, 1960 a 1980). Z O H se ú č a stn í od 1952. N a O H získali 5 stř. a 2 bro n z, m edaile (jezd ectv í a box). — K ro m ě N O V e x istu je N á ro d n í sp o rto v n í ra d a ja k o k o o rd in ač n í o rg á n sp o rt, federací. N eirozšířenějším i s p o rty jso u k o p a n á a k o šíková. R ozvoj s p o rtu b y l z a s ta v e n f a šistick ý m p učem 1974. — Členem M OV je od 1955 dr. A. R iv e ra B ascur. Chvedosj uková Ljudmila Josifovna P in a je v o v á , L. J .
In d ie
1 28
I Indie (In d ic k á re p u b lik a ), 610 m il. obyv. — In d ic k á olym p. asociace v z n ik la 1920 a b y la u z n á n a 1924. O lym p. z k ra tk a IN D . — I. b y la p rv n í as. zem í, k te r á se p řip o jila k olym p. h n u tí (O H 1900 se z ú ča stn il je d e n in d ic k ý a tle t). O H se in d ič tí sp o rto v c i ú č a s tn í p ra v id e ln ě od 1920, Z O H bez v ě tšíc h úsp ěch ů od 1964. N a O H získali celkem 8 zl. (pozem ní ho k ej), 3 stř. a 3 b ro n z, m edaile. V MOV je I. z a s to u p e n a d v ě m a členy (R a d ža B h a lin d ra S ingh a A shw ini K u m a r). — P ři m in iste rstv u šk o lstv í v z n ik l p o ra d n í o rg á n — Ú s tře d n í v ý b o r p ro T V a r e kreaci, říd ící školní T V , tělo v ý c h , z a ří zení, v ěd ec k ý v ý z k u m a rek reaci. Ř ídícím org án em sp o rtu je 15členná V šeindická sp o rt. ra d a . — N ej rozšířenějším i sp o rty jso u pozem ní h o k ej, b a d m in to n a a tle tik a , z n á r. s p o rtů p řed ev ším lu k o střelb a . R o z šířen ý m tělo v ý c h , sy sté m em je jóga. Ze h ry p ú n a v zn ik l b a d m in to n . T ělových, zařízení jso u z a tím n e d o sta te č n á . — O d 1951 se I. ú č a s tn í -> a sijsk ý c h her (úspěchy v pozem ním h o k eji a atle tic e). Indonésie (In d o n é sk á re p u b lik a ), 131 m il. obyv. — In d o n é sk ý O V u z n á n 1952. O lym p, z k ra tk a IN A . Ú č a st n a všech O H o d 1952 (krom ě 1964 a 1980). N O V úzce s p ja t s N á ro d n í sp o rto v n í ra d o u , ú stře d n í sp o rt, o rg a n iz ac í (soustřeď uje 16 n á r. sp o rt, federací). N ejro zšířen ějším i s p o rty jso u k o p a n á a b a d m in to n . — N O V a N á r. sp o rt, ra d a p o řá d a jí m ezin ár. k u rsy (ve sp o lu p rá ci s oly m p . -> solidaritou). S p o rt, zařízen í d o su d n e d o sta te č n á . M aso v á z á k la d n a TV S dosu d c hybí. — 1962 m ěla I. p o řá d a t IV . asijsk é h ry v D jak a r tě , p ro to že v š a k N O V n ep o zv al k ú č a s ti Iz ra e l a p o z v al Č L R m ísto T c h a j-w a n u , o d m ítl M OV za p ře d se d n ic tv í B ru n d a g e p ře v z ít p a tr o n á t n a d h ra m i. P ro to 1963 u sp o řá d a la I. ,,H ry nově v z n ik lý c h sil“ — G A N E F O (G am es
o f th e N ew E m erg in g F orces O rganisation) z a ú č asti 20 zem í. Z ato postihl MOV I. san k c em i (n e ú ča st n a O H 1964). — N a O H ned o sáh li in d o n éští sp o rto v c i v ý zn am n ě jšíc h úspěchů. Členem MOV je od 1977 gen. D a d a n g Suprayogi. Innis, Hubert van (24. 2. 1866 — 25. 11. 1961), b elgický lukostřelec. Š estinásobný olym p. v ítě z 1900 (Au cordon doré 33 m a A u c h ap e let 33 m jednotlivců) a 1920 (p o h y b liv ý te rč 28 m a 33 m je d n o tliv c ů a 33 m a 50 m d ru ž stev ), t ř ik r á t d ru h ý n a O H 1900 (Au co rd o n doré 50 m je d n o tliv c ů ) a O H 1920 (28 m d ru ž ste v a 50 m jed n o tliv c ů ). Inzeo, Piere ď (4. 3. 1923), ital. jezd ec. D v a k rá t d ru h ý n a O H 1956 (V elká cena n á ro d ů v e sk o k u d ru ž stev ) a n a O H 1960 (V elká cen a n á ro d ů v e sko k u jed n o tliv ců ), č ty ř ik r á t č tv r tý n a O H 1956 (V elká cena n á ro d ů ve sk o k u jed n o tliv ců ), O H 1960 (V elká cena n á ro d ů v e sk o k u d ružstev) a O H 1964 a 1972 (V elká cen a n á ro d ů ve sk o k u d ru ž stev ). Spolu s ním sta rto v a l jeh o b r a tr -> Inzeo, R aim ondo. Inzeo, Raimondo ď (8. 2. 1925), ital. jezdec. O lym p, v ítěz 1960 (V elká cena n á ro d ů v e sk o k u jed n o tliv c ů ), d v a k rá t d ru h ý n a O H 1956 (v téže soutěži j e d n o tliv c ů a d ru žstev ) a t ř ik r á t tře tí n a O H 1960, 1964 a 1972 (v družstvech). Irák (Irá c k á rep u b lik a); 11,2 m il. obyv. — Irá c k ý O V u z n án 1948. O lym p, z k ra tk a IR Q . Irá č tí sp o rto v c i se zú častn ili O H 1948, 1960, 1964, 1968 a 1980. O H 1976 se so lid árn ě s a fr. sp o rto v c i n ezúčastnili. Z ískali d osu d pouze jed in o u bronz, m edaili (O H I960 A. W . Aziz ve v z p írá n í lehké v á h y ). — TV S říd í jak o nej vyšší sp o rt, in stitu c e Irá c k ý O V (zástupci 15 sp o rt, federací a p ře d sta v ite lé 5 m in iste rste v ).
129
is t h m ic k é h r y
S port, č innost financuje s tá t. T ělo v ý c h , zařízení se stá le b u d u jí. N ej rozšířenějším i sp o rty jso u k o p a n á , z áp a s, ry ch le se rozv íjí v z p írá n í a košíková. Írá n (írá n s k á rep u b lik a); 33,1 m il. obyv. — írá n s k ý OV v zn ik l a b y l u z n á n 1947. O lym p, z k ra tk a IR N . N eoficiálně se írán sk á delegace z ú č a stn ila O H 1936. P rav id eln ě se O H ú č a stn í o d 1948 (krom ě O H 1980). í . se ú č a stn il I ., I I I V. a V II. a sijsk ý ch her. V II. h ry b y ly u sp o řá d á n y v T e h e rán u 1974. TV S říd í írá n s k á organizace pro těle sn o u v ý c h o v u a rekreaci, k te ré p o d léh a jí sp o rt, svazy. Nej rozšířenějším i s p o rty jso u z áp as ve vol. sty lu , k o p a n á, pozem ní h o k e j, v z p í rá n í, a tle tik a a košíková. O blíbené jso u n ár. h ry n a k o n ích (např. pólo n a koních). Um ístění na OH OH 1948 1962 1956 1960 1964 1968 1972 1976
zl.
M edaile stř.
_
_
—
2 — —
2 —
—
3 2 1 —
1 2 1
bronz. i 4 1 3 2 2 i i
Irsk á re p u b lik a ; 3,2 m il. oby v . — Irs k ý OV u z n án 1922. Z k ra tk a IR L . — Iro v é se podíleli n a ro zv o ji O H od sam ého p o č átk u , spolupracovali n a I. olym p. kongresu. S po rto v ci irského p ů v o d u se zúčastnili O H již 1896 p o d v la jk a m i rů zn ý ch zem í (zejm éna U S A a V elké B ritánie). P o I. sv ě t. válce usilovali Iro v é o sa m o sta tn é z asto u p e n í n a O H v rám ci b rit. olym p. v ý p ra v y . M OV to to řešení nep řijal. 1922 v z n ik l sa m o sta tn ý irsk ý s tá t a s ním i N O V . I. r. se ú č astn í O H pravidelně od 1924 (s v ý jim k o u O H 1936). I rš tí sp o rto v c i d o su d získali 4 zl., 4 stř. a 7 bronz, m edailí (zejm éna v a tle t, disciplínách). — I. r. z a s tu p u jí
v MOV d v a členové — b ý v a lý p ře d se d a MOV lo rd M. ->■ K illa n in (od 1952) a d r. K e v in O ’F la n a g a n (od 1976). — Ř í dícím o rgánem TV S je N á ro d n í ra d a p ro sp o rt. N ejro zšířen ějším i s p o rty jso u k o p a n á , p la v á n í, ja c h tin k a v e slo v án í vedle sp o rtů n á ro d n íc h (galský fo tb a l aj.). T ělových, z ařízení z a tím n e d o sta te č n á . Island (Isla n d sk á re p u b lik a ); 220 tis. o b y v . — Isla n d sk ý O V u z n á n 1935. O lym p, z k ra tk a IS L . S p o rto v ci I. se jak o jed n o tliv c i z ú č a stn ili již O H 1908 a 1912. P ra v id e ln ě se O H ú č a s tn í od 1936. D osud jed in o u stř. olym p. m ed a ili získ al n a O H 1956 a tle t V. E in a rsso n v tro js k o k u . — Ú s tře d n í sp o rt, o rg an izací je Isla n d sk á sp o rto v n í federace, k te r á p o d léh á m i n iste rs tv u ško lstv í. N e jp o p u lá rn ějším i s p o rty jso u k o p a n á , h á z e n á , p la v á n í, l y žo v án í a a tle tik a . Š kolní T V je n a dobré úrovni. Ism ayr, R udolf (14. 10. 1908), něm . v z p ěra č. O lym p, v ítě z 1932 ve v á ze stře d n í, d ru h ý n a O H 1936 v e ste jn é váze. P ře d n e sl oly m p . p řísa h u jm énem z áv o d n ík ů n a O H 1936. T ro jn á so b n ý m is tr E v ro p y 1931, 1934 a 1935. U tv o řil 11 SR . Iso-H ollo, Volmari (1. 5. 1 9 0 7 - 2 3 . 6. 1969), finský a tle t. D v o jn á so b n ý olym p. v ítě z 1932 a 1936 (3000 m p ř. - 1936 S R ), d ru h ý n a O H 1932 a tř e t í n a O H 1936 (10 km ). isthm ické hry, v a u t. Ř e c k u p a třily od 6. sto l. p ř. n. 1. m ezi ->• p an h ellén sk é h ry . K o n a ly se n a K o rin tsk é m Is th m u k a žd é h o 2. a 4. ro k u -> o ly m p iá d y , a to b rz y po p o č á tk u ja ra , sn a d v d u b n u . H ry sa h a jí sv ý m v z n ik e m do te m n ý c h v ě k ů a jso u o p ře d en y nej rů z n ějším i p o v ě stm i. P o d le nej sta ršíc h z n ich b y ly i. h. založeny sa m o tn ý m bo h em m oře P o seid o n em a ú č a s tn ili se jic h nej lepší ře č tí h rd in o v é. K a s to r z v ítězil v b ě h u , O rfeus ve hře n a k ith a ru , P o ly d e u k és v b o x u , P é leu s v zápase, T héseus v b ěh u se z b ro jí či v zápase ve zbroji. B y l u sp o
I tá lie
řá d á n i záv o d ko n í, v něm ž F a e th ó n z v ítě zil v jízdě n a k o n i, N éleus v závodě č ty řsp řež í. P odle jin ý c h p o v ě stí b y l p ů v o d sla v n o stí ve sm u teč n ích h rá c h n a d m rtv ý m i. — J iž z p o v ě stí je zřejm é, že n a p ro g ra m u i. h. b y ly z á v o d y gy m n ick é, m usické i h ip p ic k é (-> agón). Z gym nick ý ch z á v o d ů jo z a z n a m e n á n běh m u žů i ch lap ců n a je d n u i d v o jn áso b n o u délk u záv o d iště , z áp a s a b o x m u žů i ch lap ců a p a n k ra tio n i p e n tá th lo n m užů. J e za c h o v á n a před ev ším řa d a jm e n v ý z n a m n ý c h b o x e rů a p a n k ra tis tů . — P ře d v la s tn ím p o č átk e m sp o rt, h e r se k o n a la v e lk á o b ě ť b o h u P oseidonovi. V ítězové byli věnčeni v n e jsta ršíc h do b ách věncem z m iřík u , sm u teč n í ro stlin y , což b y sv ě d čilo pro p ů v o d i. h . ve h rá c h n a d m r t v ý m i. V klasické době byli v ítězové v ě n čeni v ěncem ze sm rk u , jen ž b y l sym bob o h a Poseidona. Itálie (Ita ls k á rep u b lik a); 56 m il. obyv. — I ta ls k ý O V (CON I) založen 1896, stá lý m orgánem od 1908, podle m a te riá lů MOV u z n á n až 1915. J e současně svazem ital. sp o rt, federací, říd í a k o n tro lu je celou sp o rt, č in n o st v I. O lym p, z k ra tk a IT A . — Ú č a st n a všech O H od 1900 (s v ý jim k o u I I I . O H 1904) a n a všech Z O H od 1924. N a O H získali ita l. sp o rto v ci 125 z l., 112 stř. a 107 bro n z, m ed a ilí, n a Z O H 10 z l., 9 stř. a 7 bronz, m edailí. C O N I o rg an izo v al V II. Z O H 1956 v Cortin ě d ’A m pezzo a X V II. O H 1960 v flím ě , p ě t z ased á n í MOV (1923, 1949, 1956, I960 a 1966) a z ased á n í -> G enerálního shro m ážd ěn í n á ro d n íc h o ly m p ijsk ý c h v ý b o rů (v ftím ě 1965 a 1975). P ře d se d o u C O N I (1964—-78) a G enerálního sh ro m áždění N O V (1965— 79) byl G iulio -> O nesti. 1963 se v N eapoli k o n a ly IV . —> stře d o ze m n í hry . 1911, 1934, 1951, 1957 a 1960 byl rů z n ý m ita l. organizacím a in stitu c ím u dělen O ly m p ijsk ý p o h á r. S o u č asn ý m i člen y MOV jso u d r. G iorgio de S tefan i (od 1951) a G iulio O nesti (od 1964). — V C O N I je zasto u p e n o 21 olym p. sp o rt, federací a 16 neolym p. sp o rt, fe d e rac í. S tá t n ep o d p o ru je C O N I přím o finančně, ale in s p e k to rá t pro TVS m in i
1 30
s te rs tv a šk o lstv í dohlíží n a p ovinnou TV n a školách, k o o rd in u je m im oškolní sp o rt, č in n o st s tu d e n tů a m á v liv n a m asovou TV m ládeže. — N ejrozšířenějším i sp o rty jsou k o p a n á, a tle tik a , košíková, c y k lis tik a , šerm , lyžování. N ejvíce olym p. m edailí získali ita l. šerm íři ( — > M ang ia ro tti, E ., -> N ad i, N . aj.), cy k listé (-> P av esi, A., V erri, F . aj.), sp o rt, g y m n a sté (-> B rag lia, A., Z am pori, G. aj.) a ly žaři (-> T hoeni, G.). 1976 bylo v I. p řes 7800 fotb alo v ý ch h řišť, 365 a tle t, sta d ió n ů a h řišť, 350 k ry tý c h b azénů, 9 sp o rt, p a láců , 3 olym p. stře d isk a a další zařízení. C O N I říd í a sp ra v u je přím o všech n a olym p. zařízení v ftím ě v y b u d o v a n á 1960, jin d e sp ra v u jí sta d ió n y , h a ly a jin á zařízení m ěstsk é sp rá v y , školní sp rá v y a m ajitelé to v áren . U m ístění n a OH a ZOH OH 1900 1908 1912 1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980 ZOH 1924 1928 1932 1936 1948 1952
zl.
M edaile stř.
2 2 5 14 8 7 12 9 9 8 8 13 10 3 5 2 8
2 2 i 6 3 6 12 13 13 9 8 10 10 4 3 7 3
zl.
M edaile stř.
bronz. — —
2 5 5 7 10 5 11 4 9 13 7 9 10 4 4 bronz.
—
_
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
1 1
—
i
131
1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
j a c h tin k
1 —
2
1 3
1
—
4 2 1 —
—
—
—
—
2 2 2
olym p. v ítě z 1956, 1960 a 1964. J e d in ý sk ifa ř v histo rii O H , k te rý získal 3 zl. m edaile. M istr s v ě ta 1962, č ty řn á so b n ý m is tr E v ro p y (1956, 1959, 1961 a 1964).
1 1 —
Izrael (S tá t Izrael); 3,4 m il. o b y v — Iz ra e ls k ý O V u z n án 1952. O lym p, z k ra tk a IS R . Ú č a st n a O H 1952, 1964 až 1976, Z O H 1952 bez vý razn ějších Ivanickij, Alexandr Vladimirovič (8. 10. 1937) , sov. z á p a sn ík vol. sty lu , ZMS. úspěchů. T V říd í tě lo v ý c h , se k to r m in i s te rs tv a o sv ěty . S p o rt, sv a z y s jed n ím O lym p, v ítě z 1964 (těž k á v á h a). Č ty ř sp o rte m říd í Iz ra e lsk á sp o rto v n í federace. n áso b n ý m is tr s v ě ta (1962—63 a 1965 — N ěkolik sv a z ů se z a b ý v á více sp o rty 66 ) . (M akkabi ap o d .). Nej rozšířenějším i sp o rty jso u k o p a n á, košíková, o d b íje n á , plavání Ivanov, Vjaěeslav N ikolajeviě (30. 6. 1938) , sov. v eslař, ZMS. T ro jn á so b n ý a a tle tik a .
J Jacksonová-M anningová, Madeleine (11. 2. 1948), a tle tk a U SA . O lym p, v ítě z k a 1968 (běh n a 800 m ), d ru h á n a O H 1972 (šta fe ta 4 x 400 m). Jacksonová, Marjorie (13. 9. 1931), a u s tra ls k á a tle tk a . D v o jn á so b n á olym p. v í tě z k a 1952 (100 m - S R a 200 m ). U tv o řila 8 SR. Jahlová-Schlaaková, Evelin (28. 3. 1956), a tle tk a N D R . D v o jn á so b n á olym p. v í tě z k a v h o d u d isk e m 1976 a 1980. M istry ně E v ro p y 1978, d rž ite lk a 2 SR . Jahncke, Ernest Lee (?), člen MOV za USA (1927 — 36), a s is te n t s tá t. ta je m n ík a m in iste rstv a n á m o řn ic tv í U SA v době v lád y p re z id e n ta H . C. H o o v era. V y n ik a jící ja c h ta ř. J a k o je d in ý z členů MOV se p o sta v il v eřejn ě p ro ti u sp o řá d á n í O H 1936 v n acistick ém N ěm ecku a p ožadoval
jejich přeložení. P ře d se d a MOV B ailletL a to u r ž ád a l, a b y p odal dem isi, a když J a h n c k e o d m ítl, byl n a 35. zasedání MOV v B erlíně p ři p říle ž ito sti O H 1936 z MOV vyloučen. N a jeh o m ísto byl zvolen -> B ru n d ag e, A. jachtink, jed en z nej sta rších s p o r tů . O j. jak o o sp o rtu m ůžem e h o v o řit již od 17. stol. (N izozem í) a zejm én a od 18. stol. (N ěvská flotila P e tra I., W a te r Club o f th e H a rb o u r o f C ork v A nglii). — J . m á d v ě zákl. o d v ě tv í: soutěže n a sp o rt, p lac h e tn ic íc h a d álk o v é p la v b y . S p o rt, p lach etn ice jsou d v o u z ák la d n íc h ty p ů : a) jo ly (z d v ih a teln ý k ý l, p lo u te v vede prů řezem d n a lodi, což d á v á velké m a n é v ro v ac í m ožnosti), b) kýlové ja c h ty (větší než joly, o p lach těn í je m ocn ější, v elk ý k ý l d á v á ja c h tě sta b ilitu , ale b rá n í v je z d u n a m ělčinu). — J . (soutěže n a
j a c h t in k
132
sp o rt, plachetnicích) z ařa ze n do p ro g ra m u O H od sam ého p o č á tk u . P ř i I. O H 1896 b o u řk a znem ožnila v ý je z d n a m oře. O d 1900 je j. n a p ro g ra m u všech O H s v ý jim k o u 1904. P rv n í olym p. re g a ty trp ě ly m alý m p o č te m ú č a stn ík ů a n e d o k onalostí pravidel. MOV m ěl v ý h ra d y k a m a térism u ú č a s tn ík ů (m nohé p o sá d k y b y ly až n a k a p itá n a , m ajite le lodi, p ro fesionálové) a k sp o rt, tech n ick é m u a m o ráln ím u fa k to ru (m noho p rý záleží n a k o n stru k c i lodě a m éně n a fyzických a m oráln ích schopnostech a v lastn o ste c h spo rto v ců ). — P o s ta v e n í j. n a p ro g ra m u O H pom ohlo u p e v n it založení -> M ezi n á ro d n í federace ja c h tin k u (IY R U ) 1907. S k u tečn ě sp o rt, p ro g ra m m ěly až soutěže n a O H 1912. — P o č e t olym p. soutěží byl značně n e stá lý : 1900 (Le H a v re) — šest tř íd podle to n áž e lodi (od 0,6 do 20 tu n ); 1908 — č ty ři tř íd y podle d é lk y lodí (od 6 do 15 m , soutěž 1 5m etrových ja c h e t se v ša k n e k o n a la — n ik d o se nepřihlásil); 1912 — č ty ři tříd y podle délk y lodí (6, 8, 10 a 12 m ); 1920 — 14 tř íd (závodilo se n a sta rý c h i n o v ý c h ty p ec h ); 1924 a 1928 — t ř i tříd y (jola m o n o ty p , 6 a 8 m); 1932 — č ty ři tříd y , p řib y la tříd a S tar; 1936 — jo la m o n o ty p v y s tříd á n a olym p. jolou (podobný ty p ); 1948 — p ě t tříd , v y řa z e n a 8m ja c h ta , z a řa z e n a tříd a D rag o n a V la što v k a, tř íd a S v ě tlu šk a (ty p p o d o b n ý olym p. jole) n a h ra d ila olym p. jolu; 1952 — p ě t tříd , z ařa ze n a tříd a 5,5 m , S v ě tlu šk a v y s tříd á n a tříd o u
Olympijští
vítězové
F in n (podobný ty p u v á d ě n ý též pod n á z v e m olym p. jola), v y řa z e n a V la što v k a ; 1956 — p ě t tříd , v y řa z e n a 6m ja c h ta z ařa ze n a tř íd a Sharpie; 1960 — p ě t tříd tř íd a S harpie n a h ra z e n a tříd o u L éta jíc í H o la n d a n ; to té ž n a O H 1964 a 1968. 1972 — šest tříd , tříd a 5,5 m n a h ra z e n a tříd o u Soling a z ařa ze n a tříd a T em pest; 1976 — še st tříd , S ta r n a h ra z e n a tříd o u jo la 470 a tříd a D ra g o n tříd o u T o rn ad o . N a O H 1980 bylo o p ě t še st t ř íd , tříd u T em p e st n a h ra d ila o p ě t tř íd a S ta r. 1980 sc h v á lil MOV zařa ze n í jed n é disciplíny w in dsurfingu do p ro g ra m u O H v rám ci ja c h tin k u . — V každé tříd ě m ůže n a O H s ta r to v a t pouze je d n a p o sá d k a z každé zem ě (F in n — jo la p ro jed n o tliv c e s p la c h ta m i asi 10 m , L é ta jíc í H o la n d a n — jo la p ro d v ě osoby s p la c h ta m i 17 m -, S ta r — k ý lo v á ja c h ta p ro d v ě osoby, D rag o n — k ý lo v á ja c h ta p ro t ř i osoby, T em p e st a Soling — p la stic k é k ý lo v é ja c h ty s k o v o v ý m stě žn ě m p ro dvě, p o p ř. t ř i osoby). — O lym p, re g a ta m á 7 jíz d (7 d n í), jejich ž v ý sle d k y se b o d u jí: 1. m ísto — 0 b o d ů , 2. m ísto — 3 bod y , 3. m ísto — 5,7 bod ů , 4. m ísto — 8 bod ů , 5. m ísto — 10 b o d ů , 6. m ísto — 11,7 b o d u a za každé d a lší m ísto to lik z trá to v ý c h bod ů , kolik tv o ří še stin áso b ek u m ístě n í (např. za 7. m ísto 7 x 6 = 42 b o d y ). P ro konečné p o řa d í jso u sm ě ro d a tn é v ý sle d k y šesti jíz d , n e jsla b ší se š k rtá . — O lym p, re g aty říd í ->■ M ezinárodní federace ja c h tin k u (IY R U ).
v jac h tin k u
T říd a F in n * ) 1 8 9 6 - 1920 nezařazen o L eón H u y b re c h ts 1924 1928 Sven T horell 1932 J a c q u e s L eb ru n 1936 D aniel M arinus J . K ag c h ellan d
BEL SW E FRA HOL
2 b. 87 b. 163 b.
N a z ý v a n á té ž jo la -m o n o ty p , 1936 o ly m p . jo la , 1948 S v ě tlu š k a , o d 1952 F in n (ty p y v š a k n e js o u z c e la to to ž n é ).
1 33
1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
j a c h t in k
P a u l E lv stro m P a u l E lv stro m P a u l E lv stro m P a u l E lv stro m W ilhelm K uhw eide V a len tin M ankin Serge M aury Jo c h e n S chum ann E sk o R e c h a rd t
DEN DEN DEN DEN G E R /S N D URS FRA GDR F IN
5543 b. 8209 b. 7509 b. 8171 b. 7638 b. 11,7 b. 58,0 b. 35,40 b. 36,7 b.
T říd a S ta r 1896 --1 9 2 8 nezařazeno 1932 G ilb ert G ray , A ndrew L ib an o P e te r B ischoff, H a n s-Jo a c h im W eise 1936 1948 H ila ry S m a rt, P a u l S m a rt 1952 A gostino S tra u lin o , N icolo R ode 1956 H e rb e rt W illiam s, L aw rence L ow 1960 T im ir P in ěg in , F jo d o r Š u tk o v 1964 D u rw a rd K now les, Cecil Cooke 1968 Lowell N o rth , P e te r B a rre tt 1972 D a v id F o rb es, J o h n A nderson 1976 n ezařazeno 1980 V a len tin M ankin, A le x an d r M uzyčenko
U SA GER USA IT A U SA URS BAH U SA AUS
46 b. 80 b. 5828 b. 7635 b. 5876 b. 7619 b. 5664 b. 14,4 b. 28,1 b.
URS
24,7 b.
NOR NZL GBR GBR GER ESP
6774 b. 6255 b. 3,0 b. 22,7 b. 34,70 b. 19,0 b.
T říd a L éta jíc í H o la n d a n 1896-—1956 nezařazeno 1960 P e d e r L u n d ě , B jó rn B ergvall 1964 H elm er P e d e rse n , E arle W ells 1968 R o d n ey P a ttis o n , Ia in S. M acD onald-S m ith 1972 R . P a ttis s o n , C h risto fer D avies 1976 J o rg D iesch, E c k a rt D iesch 1980 A lesandro A bascal, M iguel N oguer T říd a Soling 1896 —1968 nezařazeno 1972 H a rry Melges, W illiam B e n tsen , W illiam A llen 1976 P o u l R ic h a rd Je n se n , V a ld em ar B andolow ski, E rik H e rm a n H a n se n 1980 P oul R ic h a rd Je n se n , V a ld em a r B andolow ski, E rik H e rm a n H a n se n
U SA
8,7 b.
DEN
46,74 b.
DEN
23,0 b.
URS SW E
28,1 b. 14,00 b.
T říd a T em pest 1896 —1968 n ezařazeno 1972 V a len tin M ankin, V italij D y rd y ra 1976 J o h n A lb rech tso n , In g v a r H a n so n 1980 nezařazeno
j a c h tin k
134
T říd a T o rn ad o 1896—1972 nezařazeno 1976 R egin ald W hite, J o h n O sborn 1980 A lexandre W elter, L ars S igurd B jo rk stró m
GBR BRA
18,00 b. 21,4 b.
GER
42,40
BRA
36,4
T říd a 470 1896— 1972 n ezařazeno 1976 F ra n k H u b n e r, H a rro B ode 1980 M arcos P in to R izzo Soares, E d u a rd o H e n riq u e P e n id o O lym pijské soutěže, k te ré se již n e k o n ají D inghy 12 sto p 1920
J o h a n n e s Jo s e p h A n to n iu s H in , F ran ciscu s F idelis J . H in
HOL
D inghy 18 sto p 1920
F . A. R ic h a rd s, T. H e d b e rg
GBR
T říd a D rag o n 1 8 9 6 - 1936 n ezařazeno T h o r T h o rv ald sen , Sigve L ie, H a a k o n B arfod 1948 T h o r T h o rv ald sen , Sigve L ie, H a a k o n B arfo d 1952 F o lk e B ohlin, B e n g t P a lm q u ist, L e if W ik stró m 1956 K o ru n n í prin c K o n s ta n tin , O dysseus E skidjoglou, 1960 G eorgius Z aim is Ole B e rn tsen , C h ristian von Biilow, Ole P oulsen 1964 George F riedrichs, B a rto n Ja h n c k e , G erald Schreck 1968 J o h n B ruce Cuneo, T hom as A nderson, J o h n Shaw 1972
NOR NOR SW E GRE
4746 6130 5723 6733
b. b. b. b.
DEN U SA AUS
5854 b. 6,0 b. 13,7 b.
U SA SW E USA AU S SW E
5751 b. 5527 b. 6900 b. 5981 b. 8,0 b.
T říd a 5,5 rn 1952 1956 1960 1964 1968
B ritto n C hance, S u m m er W h ite , E d g a r W h ito , M ichael S choettle L ars T h o rn , H ja lm a r K a rlsso n , S tu re S to rk George O ’D a y , J a m e s H u n t, D a v id S m ith W illiam N o rth a m , Ja m e s S a rg e an t, P e te r O ’D onnol U lf S undelin, Jo rg e n S undelin, P e te r Sundelin
135
j a c h t in k
T říd a 6 m 1908 1912 1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952
G. U . L aw s, T. L). M cM eekin, C harles W . H . C richton A m édée T h u b é, G a sto n T h u b é, Ja c q u e s T h u b é A ndreas B recke, P a a l K a a sen , In g o lf R o d E u g en L undě, C h risto p h er D ahl, A nders L u n d g ren k o ru n n í p rin c O lav, J o h a n A n k e r, E rik A nker, H a a k o n B ry h n T ore H o lm , M artin H indorff, Olle A k e rlu n d , A ke B e rq v ist C harles L eaf, C h risto p h er B o a rd m a n , Miles B elville, R ussell H a rm e r, L eo n a rd M artin H e rm an W h ito n , A lfred Loom is, J a m e s W eekes, J a m e s S m ith , M ichael M ooney H erm an W h ito n , E ric R id d e r, J u lia n R oosevelt, J o h n M organ, E v e ra rd E n d t, E m e ly n W h ito n o v á
GBR FRA NOR NOR NOR SW E
18 b.
GBR
67 b.
USA
5472 b.
USA
4870 b.
T říd a 6 m , ty p 1907 1920
E m ile C ornellie, F lo rim o n d Cornellie, F ré d e ric -A ld e rt B ruynseels
BEL
T říd a 6,5 m , ty p 1919 1920
J o h a n C arp, P e tru s W erijink, B e rn a rd C arp
HOL
T říd a 7 m 1908 1920
C harles R iv ett-C arn a c , N o rm a n B ingley, R . T . D ixon, F ra n c es Cly tie R iv e tto v á -C a rn a c o v á C yril M acey W rig h t, D o ro th y W inifred W rig h to v á , R . H . Colem an, W . J . M addison
GBR GBR
T říd a 8 m 1908 1912 1920 1924 1928 1932
2 b.
B lair C ochrane, A. N. L. W ood, H u g h S u tto n , GBR J . E . R hodes, C. R . C am pbell T h o ra lf G lad, T h . V a len tin A as, A n d re as B recke, NOR T orleiv Corneliussen, C h ristian J e b e M agnus K onow , R e id a r M arth in iu ssen , R a g n a r Vig, NOR T h o rleif Christoffersen A u gustus R in g v o ld st., R ick Bockelie, H a ra ld H agen, N O R In g a r Nielse , A u g u st R ingvold m l. D onation B ouché, A ndré L esau v a g e, J e a n L esieur, FRA V irginie H é rio to v á , C harles de la Sabliěre, A n d ré D errien Owen C hurchill, J o h n B iby m l., W illiam C ooper, USA C arl D orsey, R o b e rt S u tto n , A lan M organ, P ie rp o n t D avis
j a c h t in k
1936
1 36
A lphonse B u rn a n d , T h o m as W eb ste r, J o h n H u e ttn e r, R ic h a rd M oore, K e n n e th C arey G iovanni L eone R eggio, B ru n o B ianchi, L uigi D e M anincor, D om enico M ordini, L u ig i M ino P oggi, E n ric o M assim o Poggi
IT A
T říd a 8 m , ty p 1907 1920
A u g u st R in g v o ld , st., T h . H o lb y e, T ell W agle K risto ffer O lsen, A. B ru u n Ja c o b se n
NOR
T říd a 10 m 1912
C arl H e llstro m m l., E rik W allerius, H a ra ld W allerius, H u m b e rt L u n d én , H e rm a n N y b e rg , H a rry R osenw ard, P a u l Isb e rg , F ilip E ricsso n
SW E
T říd a 10 m , ty p 1919 1920
A rc h er A re n tz, W illy G ilbert, R o b e rt G jertsen, A rne S ejersted , H a lfd a n S c h jo tt, T ry g v e S c h jo tt, O tto F a lk e n b e rg
NOR
T říd a 10 m , ty p 1907 1920
E rik H e rse th , S igurd H o lte r, In g a r N ielsen, Ole Sorensen, G u n n a r Ja m v o ld , P e t te r Ja m v o ld , C laus J u e ll
NOR
T říd a 12 m 1908 1912
T h o m a s G len-C oats, J . H . D ow nes, J o h n B u c h a n a n , J . C. B u n ten , D r. A. D . D ow nes, D a v id D un lo p , J o h n M ackenzie, A lb e rt M artin, G erald T a it, J . S. A spin J o h a n A n k er, A lfred L arsen , N ils B e rte lse n H a lfd a n H an sen , M agnus K onow , P e tte r L arsen , E ile rt F a lc h L u n d , F ritz S ta ib , A rnfinn H eje, G u sta v T haulow
GBR
NOR
T říd a 12 m , ty p 1907 1920
H e n rik O stervold, J a n O stervold, Ole O stervold, H a n s S to e rm a n n N O R N aess, L a u ritz C h ristian sen , H a lv o r M ógster, R a sm u s B irkeland, H a lv o r B irk ela n d , K riste n O sterv o ld
137
j a c h t in k
T říd a 12 m , t y p 1919 1920
J o h a n F riele, O lav ó rv ig , A rth u r A llers, C h risten W iese, M a rtin B o rth en , E g il R eim ers, K a š p a r H assel, T h o r Ó rvig
NOR
T říd a Sharpie 1956
P e te r M ander, J o h n C ropp
NZL
T říd a 30 m 2 1920
G o sta L u n d q v is t, R o lf S teffen b u rg , G u n n a r B en g tsso n , A xel C alvert
SW E
T říd a 40 m 2 1920
T ore H olm , A xel R y d in , G eorg T en g v a ll, Y ngve H o lm
SW E
T říd a V la što v k a 1948
S te w a rt M orris, D a v id B o n d
GBR
O tev řen á soutěž 1900
L o m e C. C urrie, J . H . G re tto n , L in to n H o p e
GBR
T říd a 0,5 tu n y 1900
E . T exier
FRA
T říd a 0 ,5 — 1 tu n a 1900
L o m e C. C urrie, J . H . G re tto n , L in to n H o p e
GBR
T říd a 1 —2 tu n y 1900
M a rtin W iesner, H ein rich P e te rs, O tto k a r W eise, G eorg N au e
GER
T říd a 2 —3 tu n y 1900
E . Shaw
GBR
J a m a jk a
138
T říd a 3 — 10 tu n 1900
H o w ard T ay lo r
USA
T říd a 10—20 tu n 1900
E . B illa rd , P . P e rq u e r
Ja m a jk a , s t á t v e S tře d n í A m erice n a o stro v ě J . v e V elk ý ch A n tilá c h , 2 m il. o b y v . — J a m a js k ý O V u z n á n 1936. O lym p, z k r a tk a JA M . O d 1948 se jam a jš tí sp o rto v c i z ú ča stn ili všech O H . V y n ik a jíc í sp rin te ři a č tv rtk a ři. Z ískali d o su d 4 zl. (1948 A. W in t 400 m , 1952 G. R h o d e n 400 m a š ta fe ta 4 x 400 m , 1976 D . Q u a rrie 200 m ), 7 stř. a 6 bronz, m edailí. Č lenem MOV od 1973 je R . A. B ridge. — K ro m ě a tle tik y jso u rozšířeny k o p a n á , k o šík o v á , p la v á n í, b aseb all a ten is. J a m a š ita , H a ru h iro , později M acuda (15. 11. 1938), ja p . sp o rt, g y m n a sta . D v o jn á so b n ý olym p. v ítě z 1964 (přeskok a d v a n á c tib o j d ru ž ste v ). M istr s v ě ta 1962 s, 1966. J e d e n d ru h p ře sk o k u nese jeh o jm én o . Ja n d a -S u k , F ra n tiše k , JU D r. (25. 3. 1878, P o s třiž ín , ok r. P ra h a -v ý c h o d —23. 6. 1955, P ra h a ), čs. a tle t, ZMS. D ru h ý n a O H 1900 v h o d u diskem . P rv n í čs. s p o r to v ec , k te rý d o sá h l n a O H p ře d n íh o um ístění. N a z ák la d ě s tu d ia M yronovy sochy D iskobola p o p rv é použil h o d u s otočk o u . 1898— 1900 d rž ite l n ejlep šíh o ev r. v ý k o n u . 1901 v y tv o řil neoficiální S R . Ja n o ta , M iroslav (19. 3. 1948, T eplice), čs. ř. ř. z áp a sn ík , ZMS. Č tv rtý n a O H 1972 ve s tře d n í v áze, n a O H 1976 v e ste jn é k a te g o rii p á tý , n a O H 1980 osm ý. Janzová, Karin (17. 2. 1952), sp o rt, g y m n a s tk a N D R . D v o jn á so b n á olym p. v ítě z k a 1972 (b ra d la a přesk o k ), tř ik r á t d ru h á (O H 1968 k lad in a , O H 1972 více-
FRA
František Janda-Suk
boj je d n o tliv k y ň i d ru ž stev ) a d v a k rá t tř e tí (O H 1968 víceboj d ru ž ste v a O H 1972 k lad in a). M istryně sv ě ta 1970, p ě ti n á so b n á m istry n ě E v ro p y 1969. Ja p o n sk o (Ja p o n sk é císařstv í); 112 m il. o b y v . — J a p o n s k ý O V v zn ik l 1911, u z n á n 1912. O lym p, z k ra tk a J P N . — Z áslu h y o v z n ik Ja p o n sk é h o O V m á p rv n í člen MOV z as. k o n tin e n tu , z a k la d a te l šk o ly d ž u d a Jig o ro ->■ K á n o (člen MOV od 1909). J a p . sp o rto v ci se ú č a s tn í O H od 1912 (s v ý jim k o u O H 1948, k d y ja k o příslušníci s tá tu , k te rý ro z p o u ta l 2. sv ě t. v á lk u , n e b y li p ozváni, a 1980), Z O H od 1928 (s v ý jim k o u 1948). N a O H získ ali celkem 73 z l., 64 stř. a 63 b ronz m ed ailí, n a Z O H pouze 1 zl., 3 stř. a 1 bronz, m edaili. Ú ro v e ň jap . sp o rtu rychle sto u p á . J . organizovalo X V III. O H 1964 v T o k iu a X I. Z O H 1972 v S apporu, k d y ž se p ro válečné d o b ro d ru ž stv í vzdalo p o řá d á n í O H a Z O H 1940. T řik rá t o rg a nizovalo z ased án í MOV (1958, 1964 a 1972). M ěsto T okio obdrželo 1965 a S apporo 1972 O lym pijský p o h ár. S oučas n ý m i členy MOV jso u T suneyoshi T ak e d a
139
J e n g ib a r j a n
(od 1967) a M asaji K iy o k a w a (od 1969). — A m atér, sp o rt řídí J a p o n s k ý a m a térsk ý sp o rto v n í svaz (z k ra tk a JA ŠA ), k te rý vznikl ste jn ě jak o N O V 1 911a jehož p rvn ím předsedou byl Jig o ro K áno. J a ponský O V dnes p ra cu je v rá m c i JA Š A , rozhoduje v ša k nezávisle v olym p. z ále žitostech. Ja p o n s k ý O V tv o ří 20 n á r. sp o rt, federací olym p. sp o rtů , členové MOV za J . , v y n ik a jíc í o sobnosti sc h v á lené plénem . V edle JA Š A e x istu je ještě celá řa d a dalších organizací, k te ré se u rč itý m způsobem z ab ý v a jí TV S. — 1958 se u sk u te čn ily v T o k iu I I I . asijské hry. — J . m á velm i s ta ré tra d ic e n ár. sp o rtů : sum o, k y u d o (stře lb a z luku) kendo (šerm b a m b u so v ý m i ty čem i), džiudžitsu, z něhož vzniklo d ž u d o , a j. M oderní sp o rty p ro n ik ly do J . ve d ru h é pol. 19. stol. Šířily se h lav n ě n a vy so k ý ch školách. O rozvoj TVS m á z áslu h u JA Š A a Ja p o n sk ý O V, k te ré p o řá d a jí k ažd o ro č ně v rů z n ý ch p ro v in ciích velké sp o rt, festivaly, a to letn í, zim ní a podzim ní. V edle n á r. sp o rtů jso u n ejrozšířenější džudo (dnes již m ezin ár. sp o rt), sp o rt, g y m n astik a , p la v á n í, veslování, b aseball, ja c h tin k , lyžování, bru slen í a další. — Podle s ta tis tik y m ělo J . 1974 přes 1100 sta d ió n ů , 8800 p lav eck ý ch bazénů, 1600 baseb allo v ý ch h řišť, 18 500 g y m n a stic k ý c h hal, 27 500 h řišť a další. — N ejznám ějším i ja p . sp o rto v c i jsou m im o jiné C u k a h ara , M., — > K a to , S ., J a m a š ita , H . Um ístění na OH a ZOH OH 1912 1920 1924 1928 1932 1936 1952 1956 I960 1964
zl.
lYJ.OU.tMie stř.
_ — —
_
2 7 6 1 4 4 16
2 7 4 6 10 7 5
2
—
bronz
_ — 1 1 4 10 2 5 7 8
1968 1972 1976
ZOH 1928 1932 1936 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
11 13 9
zl.
7 8 6 M edaile stř.
7 8 10
bro n z.
_
_
—
—
—
—
—
—
—
—
_
i
—
_
—
—
_
—
_
_
—
—
1 —
—
—
i —
i —
i
—
Jarygin, Ivan Sergejevič (7. 11. 1948), sov. z áp a sn ík vol. sty lu , ZMS. D v o jn á so b n ý olym p. v ítě z 1972 a 1976 v e váze do 100 kg. M istr s v ě ta 1973, tro jn á s o b n ý m is tr E v ro p y (1972, 1975, 1976). Jaunzem ová, Inese Vilisovna (21. 5. 1932), sov. a tle tk a , ZMS. O lym p, v ítě z k a 1956 v h o d u oštěpem . jazyky oficiální MOV, jso u fra n c o u z štin a a a n g lič tin a . S v ý jim k o u m im o řá d n ý ch z ased á n í m usí b ý t p ro v še c h n a řá d n á z a sed án í M OV p o č ítá n o i se sim u ltá n n ím p ře k la d em do šp a n ě lštin y , ru š tin y a n ě m činy. D ojde-li v -> c h a rtě oly m p ijsk é k nesro v n alo stem m ezi te x te m fra n c, a a n g l., ro z h o d u je fran c, te x t. Jelínek, Antonín (4. 11. 1956, C h om utov), čs. z áp a sn ík , MS. P á tý n a O H 1980 v zápase ř. ř. ve váze do 52 kg. Jem elka, Miroslav (28. 7 . 1931J^čs. ka-_*1 ja k á ř, MS. Spolu s K Íab o u ch em , R . še stý n a O H 1956 v k a ja k u dvojic n a 1 km . Jengibarjan, Vladimir N ikolajevič (24. 4. 1932), sov. boxer, ZMS. O lym p, v ítěz 1956 ve váze do 63,5 kg. T ro jn á so b n ý m is tr E v ro p y (1953, 1957 a 1959).
Jenner
140
Jenner, Bruce (28. 10. 1949), a tle t U SA . O lym p, v ítě z 1976 v d e se tib o ji (8618 b . — S R ). Jeriová, K věta (10. 10. 1956 Z álesní L h o ta ), čs. ly ž a řk a , MS. T ře tí n a Z O H 1980 v b ě h u n a 5 k m , č tv r tá ja k o člen k a š t a fe ty 4 x 5 km . Jernberg, Sixten (6. 2. 1929), švéd. ly žař. Č ty řn á so b n ý olvm p. v ítě z Z O H 1956 (50 k m ), 1960 (30 km ) a 1964 (50 km a š ta fe ta 4 x 10 k m ), t ř ik r á t d ru h ý n a Z O H 1956 (15 a 30 km ) a 1960 (15 km ) a d v a k r á t tř e t í n a Z O H 1956 (šta fe ta 4 x 10 km ) a 1964 (15 km ). Č ty řn áso b n ý m is tr sv ě ta. jeu de paume (h ra dlaní), m íč o v á h ra , v z n ik la n ě k d y v e 12. — 13. stol. v e F ra n c ii v šlech tick ý ch kru zích . V 15. stol. se začalo p o u ž ív a t ra k e t, i k d y ž h ra ru k o u se p o v a žo v a la z a sp rá v n ě jší. — J . d. p. b ylo z ařazen o do p ro g ra m u O H 1908. J a k o neoficiální u k á z k a b y la z ařa ze n a o p ě t n a O H 1928. S outěže n a O H 1908 se z ú ča stn ilo 11 h rá č ů ze d v o u zem í (U SA a G B R ). O lym pijský
vítěz
v
jeu
de
p a u m e
1908 J a y G ould U SA V ítězové neoficiální soutěže 1928 G. v a n M eulen, R . W ijn g a a rd e n , Sj. H a rk e m a H O L jezdectví, jíz d a n a k o n i, sp o rt se s ta ro u a velm i b o h a to u tra d ic í. N a p ro g ra m u O H jso u t y to jezd eck é so u těže: 1. d re z ú ra , 2. sk o k o v á so utěž a 3. z k o u šk a v š e s tra n n é z působilosti z v a n á též m ilita ry (sk lá d á se z p ře k áž k o v éh o sk á k á n í, d re z ú ry a t e ré n n íh o cvalu). D o stih o v ý s p o rt n e n í z a řa ze n , n e b o ť v něm p ře v a ž u je c h o v a Olym pijští
vítězové
v jezdectví
S outěž v še stra n n é z p ů so b ilo sti — je d n o tliv c i 1896— 1908 nezařazen o
te lsk á s trá n k a a m á profesionální c h a r a k te r. — Je z d e c k é sou těže m ěly b ý t již n a p ro g ra m u O H 1896. P o p rv é se však u sk u te č n ily n a O H 1900 (V elká cena ve sk o k u , skok do v ý šk y a skok do dálky) a od 1912 bez p ře ru še n í dodnes. J . m á n a O H velm i sta b iln í p ro g ra m , jehož z á k la d y b y ly položeny n a O H 1912, kde b ylo z ařazen o p ě t so u tě ží (d re zú ra je d n o tliv c ů , soutěž v še stra n n é zp ů so b ilo sti je d n o tliv c ů i d ru ž ste v a V elká cena n á ro d ů v e sk o k u jed n o tliv c ů i d ru ž stev ). N a O H 1920 p řib y ly v y trv a lo s tn í jíz d y n a 50 a 20 k m a k ra so jíz d a . O H 1924 se v rá tily k p ro g ra m u O H 1912 a od O H 1928 e x is tu je d n ešn í p ro g ram (drezúra, so u těž v še stra n n é z působilosti a V elká cena n á ro d ů v e sk o k u je d n o tliv c ů a d ru ž stev ). — V so u tě ži v še stra n n é z p ů sobilosti se do soutěže d ru ž ste v zap o čí tá v á so u čet b o d ů z ísk an ý c h v soutěži jed n o tliv c ů , v d re zú ře a v e skocích se k o n a jí z v lá štn í soutěže d ru ž stev . V d re zúře se h o d n o tí k lad n ý m i, ve skocích tre s tn ý m i bod y . V soutěži v še stra n n é způsobilosti se p řek áž k o v é sk á k á n í h o d n o tí k la d n ý m i, d re z ú ra a teré n n í cval tre s tn ý m i b o d y , přičem ž se konečné p o řa d í u rč u je a ritm e tic k ý m součtem bodů ze všech tř í částí. V d re zú ře a v tro jb o ji m ohou spolu s m uži s ta rto v a t i ženy. V tro jb o ji m ohou s ta rto v a t za k a žd ý s t á t 4 jezdci (do soutěže d ru ž ste v se zap o čí tá v a jí t ř i nej lepší vý sled k y ), v dalších soutěžích 3 jezdci. — P ři O H 1956, k teré se k o n a ly v M elbourne, se jezdecké so u těže k o n a ly ve S to ck h o lm u (10. —17. 6.), p ro to že a u stra lsk é v e te rin á řsk é p ře d p isy (půlroční k a ra n té n a koní) je nedovolily u sk u te č n it. Soutěže m ěly olym p. p rů b ě h v č etn ě z ap a lo v án í olym p. ohně, k te rý n a sta d ió n přin esly š ta fe ty jezd ců . — N a O H 1972 b y ly p o p rv é z av ed en y a n ti dopingové te s ty koní. — Soutěže v j. řídí -> M ezinárodní jez d e ck á federace (F E I).
141
1912 1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
je z d ectv í
A xel N o rd la n d er H elm er M orner A dolph D . C. v a n d e r V o o rt v a n Z ijp C harles F . P a h u d de M ortanges C harles F . P a h u d de M ortanges L udw ig S tu b b e n d o rf B e rn a rd C hevallier H a n s von B lixen-F inecke P e tru s K a ste n m a n L aw rence M organ M auro Checcoli J e a n -Ja c q u e s G uyon R ic h a rd M eade E d m u n d Coffin F ederico E u ro R o m an
SW E SW E HOL HOL HOL GER FRA SW E SW E AUS IT A FRA GBR U SA IT A
46,59 b. 1775,001) 1976,0 b. 1969,82 b. 1813,83 b. - 3 7 ,7 0 b. + 4 - 2 8 ,3 3 - 6 6 ,5 3 b. + 7,15 b. + 64,40 - 3 8 ,8 6 b. 57,73 b. - 1 1 4 ,9 9 b. 108,60 b.
Soutěž v še stra n n é způsobilosti — d ru ž stv a 1 8 9 6 - 1908 n e za řaz e n o 1912 SW E A xel N o rd la n d er, N ils A d le rcre u tz , E r n s t C asparsson SW E H e lm e r M orner, Age L u n d stró m , G eorg v o n B ra u n 1920 1924 HOL A dolph D . C. v a n d e r V o o rt v a n Z ijp, C harles F . P a h u d de M ortanges, G e rard P . C. de K ru ijff C harles F . P a h u d de M ortnages, G e ra rd P . C. 1928 HOL de K ru ijff, A dolph D . C. v a n d e r V o o rt v a n Z ijp E a rl T hom son, H a rry C h am b erlin , E d w in A rgo 1932 U SA 1936 L udw ig S tu b b en d o rff, R u d o lf L ip p e rt, GER K o n ra d v o n W angenheim F ra n k H e n ry , C harles A n d erso n , E a rl T hom son 1948 U SA 1952 H a n s v o n B lix en -F in eck e, N ils O lof S ta h re , SW E K a rl F o lk e F ró lén GBR F r a n k W eldon, A rth u r L a u re n ce R ook, 1956 A lb e rt E d w in H ill 1960 L aw rence M organ, N eale L av is, W illiam R o y c ro ft AU S 1964 M auro Checcoli, P ao lo A ngioni, G iuseppe R a v a n o IT A 1968 GBR D erek A ilhusen, R ic h a rd M eade, R e u b e n Jo n e s M ary G o rd o n o v á -W a tso n o v á , B rid g e t P a rk e ro v á 1972 . G B R R ic h a rd M eade, M ark P h illip s E d m u n d Coffin, J o h n P lu m b , B ru c e D av id so n , 1976 U SA M ary T au sk ey o v á A le x an d r B linov, J u r ij S aln ik o v , V alerij V olkov, 1980 URS Sergej R ogozin
139,06 b. 5057,50 b . 1) 5297,5 b. 5865,82 b. 5038,083 b. - 6 7 6 ,6 5 - 1 6 1 ,5 0 b. - 2 2 1 ,9 4 b. - 3 5 5 ,4 8 b. - 1 2 8 ,1 8 b. + 85,80 b. - 1 7 5 ,9 3 95,53 b. 441,00 b.
457,00 b.
V elká cena d re zú ry — jed n o tliv c i 1896—1908 nezařazeno 1912 C arl B onde
SW E
15 b.
1) V so u tě ž i v š e s tra n n é z p ů so b ilo sti 1920 n e b y la z a ř a z e n a d re z ú ra . K o n a ly se z á v o d y n a 20 a 50 k m a so u tě ž v e sk o k u .
je z d e c t v í
1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
142
Je n n e L u n d b la d E r n s t L in d e r C arl F rie d ric h von L angen X a v ie r L esage H einz P o llay H a n s M oser H e n ri S a in t Cyr H e n ri S a in t Cyr Sergej F ila to v H e n ri C h a m m a rtin I v a n K izim ov L iselo tt L insenlioffová C hristine S tu ck elb erg ero v á E lisa b e th T h eu re ro v á
SW E SW E GER KRA GER SU I SW E SW E URS SU I URS GER SU I AUT
27,937 b. 276,4 b. 237,42 b. 343,75 b. 1760,0 b. 492,5 561,0 b. 860,0 b. 2144,0 1). 1504 b. 1572 b. 1229 b. 1486 b. 1370 b.
V elká cena d re zú ry — d ru ž stv a 1896— 1924 nezařazen o C arl F rie d ric h v o n L an g en , H e rm a n n 1928 GER L in k e n b a ch , E g o n v o n L o tz b e c k X a v ie r Lesage, C harles M arion, A ndré Jo u sse au m e 1932 FR A H einz P o llay , F rie d ric h G e rh ard , H e rm a n n von 1936 GER O ppeln-B ronikow ski 1948 F R A 2) A ndré Jo u sse u m e , J e a n S a in t F o rt P a illa rd , M aurice B u re t H e n ri S a in t C yr, G u sta v -A d o lf B o lte n ste rn , 1952 SW E G ehnáll P ersso n H e n ri S a in t C yr, G ehnáll P ersso n , G u stav -A d o lf 1956 SW E B o lte n ste rn 1960 n ezařazeno 1964 G E R /S N D H a rry B o ld t, R e in e r K lim k e , J o s e f N eckerm ann GER 1968 J o s e f N e c k erm an n , R e in e r K lim ke, L iselo tt L insenhoffová 1972 U RS J e le n a P e tu šk o v o v á , I v a n K izim ov, Iv a n K a lita 1976 GER H a rry B o ld t, R e in e r K lim k e, G abriela G rillová J u r ij K ovšov, V ik to r U g rju m o v , V era M iseviěová 1980 URS
669,72 b. 2818,75 b. 5074,0 b. 1269,0 b. 1597,5 b. 2475 b. 2558,0 b. 2699 b. 5095 b. 5155 b. 4383,0 b.
2) Z v ítěz ilo d ru ž s tv o Š v é d s k á v e slo žen í G u s ta f-A d o lf B o lte n s te rn m l., H e n ri S a in t C yr a G e h n á ll P e rs s o n s 1366 b o d y , a le o ro k p o z d ě ji ro z h o d l k o n g re s M ez in á ro d n í je z d e c k é fe d e ra c e o d is k v a lifik a c i šv é d s k é h o d r u ž s tv a . P o d le te h d e jš íc h p ře d p is ů m o h li v d re z ú ře s o u tě ž it je n d ů s to jn íc i a P e rs s o n , k te r ý se n a O H p řih lá s il ja k o d ů s to jn ík , b y l p o u z e p o d d ů s to jn ík .
V elká cena n á ro d ů ve sk o k u — je d n o tliv c i 1896 nezařazen o 1900 A im é H a e g em an 1904— 1908 n ezařazeno 1912 J e a n C ariou 1920 T om m aso L eguio 1924 A lphonso G em useus
BEL
2:16,0
FRA IT A SU I
186 b. - 2 b. - 6 b.
143
1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
je z d e c tv í
F ra n tiš e k V e n tu ra T ak eiěi N iši K u r t H asse H u m b e rto M ariles C ortés P ie rre Jo n q u ě re s ď O rio la H a n s-G ů n te r W inkler R a im ondo d ’Inzeo P ierre Jo n q u ě re s ď O rio la W illiam S te in k ra u s G raziano M ancinelli Alwin Schockem ohle J a n K ow alczyk
TCH JA P GER M EX FRA GER IT A FRA U SA IT A GER PO L
0/0/0 b. — 8 b. - 4 / 4 59,2 b. - 6 , 2 5 b. - 8 / 0 b. - 4 b. - 1 2 b. - 9 b. - 4 b. 8,00 b. 0,00 b. 8,00 b.
Velká cena n á ro d ů ve sko k u — d ru ž stv a 18 9 6 - 1908 nezařazeno 1912 SW E C. G u sta v L ew en h a u p t, G u s ta f K ilm a n , H a n s von R osen 1920 SW E H a n s v o n R osen, Claes K o n ig , D aniel N orling SW E A ke T helning, A xel S ta h le , Age L u n d stro m 1924 1928 SPA Jo sé N a v a rro M orenés, Jo s é A lvarez de los T rujillos, Ju lio G arcia F e rn a n d ez 19323) v ítě z nev y h lášen 1936 GER K u rt H asse, M a rten von Barnekovv, H einz B ra n d t 1948 M EX H u m b e rto M ariles C ortés, R u b é n U riza, A lberto V aldés 1952 GBR W ilfred H a rry W h ite , D ouglas S te w a rt, H a rry L lew ellyn 1956 S N D /G E R H a n s-G ů n te r W inkler, F ritz T h ie d e m a n n , A lfons L u tke-W esthues 1960 S N D /G E R H a n s-G ů n te r W in k ler, F ritz T h ie d e m a n n , A lw in Schockem ohle 1964 S N D /G E R H e rm a n n S chridde, K u rt Ja ra sin sk i, H a n s-G ů n te r W inkler 1968 CAN J im E ld e r, J im D ay, T om G ayford 1972 GER F ritz L igges, G e rh ard W iltfan g , H a r t wig S teen jen , H a n s-G ů n te r W in k ler 1976 FRA M arcel R ozier, H u b e rt P a ro t, M arc R o q u e t, Michel R oche 1980 URS V jaěeslav Č ukanov. V ik to r P o g a n o v sk ij, V ik to r A sm ajev, N ik o laj K oro lk o v
545 b. - 1 4 b. 42,25 b. - 4 b.
- 4 4 , 0 b. - 3 4 ,2 5 b. - 4 0 ,7 5 b.. - 4 0 ,0 0 — 46,50 b. - 6 8 ,5 0 b. - 1 0 2 ,7 5 b. 32,00 b. - 4 0 ,0 0 b. 20,25 b.
3) M edaile n e b y ly u d ě le n y , p ro to ž e ž á d n é d ru ž s tv o n e d o k o n čilo so u tě ž s p ře d e p s a n ý m p o č te m t ř í je z d ců .
O lym pijské soutěže, k te ré se již neko n ají Skok do v ý šk y 1900 D om inique M axim ien G arděres G ian G iorgiu T rissino
FRA IT A
1,85 1,85
14 4
J ifte r
S k o k do d á lk y 1900
C o n sta n t v a n L an g h e n d o n ck
*
BEL
6,10
BEL
30,5 b.
K ra so jízd a — je d n o tliv c i 1920
B o u c k a e rt
K ra so jíz d a — d ru ž stv a 1920
B o u c k a e rt, F in e t, v a n R a n s t
Jifter, Miruts (5. 6. 1945), e tio p sk ý a tle t. D v o jn á so b n ý olym p. v ítě z 1980 (5000 m a 10 000 m ), t ř e t í n a O H 1972 v b ě h u n a 10 000 m . Č ty řn á so b n ý v ítě z S věto v éh o p o h á ru 1977— 79. Jihoafrická republika (JA R ), 1910 —61 Jih o a fric k á u n ie, 25,5 m il. o b y v . (z to h o pouze 12,8 % bělochů), s t á t z alo ž en ý n a p rin cip e ch ->■ a p a rth e id u . — B ílí sp o rto v c i J A R se z ú ča stn ili O H od 1900 do 1960. P ro to ž e i v e s p o rtu se p ro sa z o v ala p o litik a a p a rth e id u , jež je v ro z p o ru se z á k la d n ím i z ásad a m i olym p. c h a rty , b y la J A R p o z a s ta v e n a n a 61. z a se d á n í M OV 1963 ú č a s t n a O H , d o k u d n e b u d e o d s tra n ě n v jih o a fr. s p o rtu a p a rth e id . N a 69. z ased á n í M OV 1970 b y la J A R v y lo u če n a z oly m p . h n u tí a N O V su sp en d o v á n . — Z á jm y b a re v n ý c h sp o rto v c ů v olym p. s p o rtu h á jí J ih o a fric k ý n e ra so v ý o ly m p ijsk ý v ý b o r (S outh A frican N o n R a c ia l O lym pic C o m m ittee — SA N RO C) se sídlem v L o n d ý n ě (založen 1963). — J A R b y la p rv n í afr. zem í, k te rá se ú č a s tn ila O H , v celé h isto rii v ša k s ta rto v a li pouze běloši. Z ískali celkem 16 z l., 16 stř. a 21 b ro n z , m ed ailí. Č lenem M OV i p o z a s ta v e n í ú č a s ti n a O H je od 1946 R . H oney. Jindra, Alfréd, ing. (31. 3. 1930, P ra h a ), čs. k a n o is ta , MS. T ře tí n a O H 1952 v C l n a 10 k m . J e h o z áv o d n í d rá h u ukončilo těž k é onem ocnění.
BEL
Jižni Korea; 34,7 m il. obyv. — J ih o k o re js k ý OV u z n á n 1947. O lym p, z k ra tk a K O R . N O V je so u č á stí řídící am a térsk é asociace sd ru žu jící 30 sp o rt, federací. Jih o k o re jš tí sp o rto v c i se O H z ú ča stň u jí od 1948 s v ý jim k o u 1980. Z ískali dosud 1 z l., 6 stř. a l l bronz, m edailí. Zl. m edaili v y b o jo v al D žong Mo J a n g v zápase vol. sty le m ve váze p éro v é n a O H 1976. Z O H J . K . neobesílá. N ejrozšířenějším i s p o rty jso u k o p a n á, o d b íje n á , džudo, z áp a s, b ox. — Č lenem MOV je od 1977 T a ik Soo K im . J . K . dlouho p rosazovala v MOV p o ž ad a v ek , a b y b y la u z n án a je d in ý m z ástu p c em celé K oreje. Johannesen, Knut (6. 11. 1933), n o rsk ý ry c h lo b ru sla ř. D v o jn á so b n ý olym p. v ítěz Z O H 1960 (10 k m - SR) a 1964 (5 km ), d v a k r á t d ru h ý n a Z O H 1956 (10 km ) a 1960 (5 km ) a tře tí n a Z O H 1964 (10 km ). D v o jn á so b n ý m is tr s v ě ta a E v ro p y . Johansson, Ivar (31. 1. 1903), švéd. z á p asn ík . T ro jn á so b n ý olym p. v ítě z 1932 (stře d n í v á h a vol. sty lu a v e lte ro v á v á h a ř. ř. zápasu) a 1936 (střední v á h a ř. ř. z áp a su ). O sm inásobný m is tr E v ro p y . Johnson, Rafer (18. 8. 1934), a tle t U SA . O lym p, v ítě z 1960 v d esetiboji, d ru h ý n a O H 1956. Jochum ová-Beiserová, Trude (2. 9. 1927), ra k o u sk á ly ža řk a. D v o jn á so b n á olym p.
Jungm ann
145
v ítě z k a Z O H 1948 (a lp sk á kom binace) a 1952 (sjezd), d ru h á n a Z O H 1948 (sjezd). M istryně s v ě ta 1950 ve sjezdu. Jo n q u ěres ď O riola, P ierre (1. 2. 1920), franc, jezdec. D v o jn á so b n ý olym p. v ítěz 1952 a 1964 (V elká cen a n á ro d ů ve sko k u — jednotlivci) a d v a k r á t d ru h ý n a O H 1964 a 1968 (V elká cena n á ro d ů ve sk o k u — d ru ž stv a ). M istr sv ě ta 1966. Jo rd án sk o (H ášim ovské k rá lo v s tv í jo r dánské); 2,8 m il. oby v . — J o rd á n s k ý OV u z n á n 1963. O lym p, z k ra tk a J O R . O H se J . po p rv é z ú častn ilo 1980. D e leg á ti J o r dánského OV se z ú č a stn ili z ased á n í G e n e rá ln íh o sh ro m á žd ě n í N O V v M nichově 1971, v A b id ž a n u 1977 a X . o ly m p . k o n gresu 1973. Ju a n to re n a , A lberto (3. 12. 1951), k u b á n sk ý a tle t. D v o jn á so b n ý olym p. v ítěz 1976 (běh n a 400 m a n a 800 m — S R ), č tv rtý n a O H 1980 (400 m ).
celkem 16 zl., 21 stř. a 16 b ro n z, m ed a ilí. N a Z O H se n a p ře d n íc h m íste c h n e u m ís tili. N e jzn ám ějším i o ly m p io n ik y jso u — > C erar, M ., -> Š tu k e lj, L ., — > B jedov o v á , D . a další. — S o učasným členem MOV je ->■ B a k rač , B. — N a 80. z ased á n í M OV v A té n á c h b y ly X IV . Z O H 1984 p řid ěle n y S a ra je v u . 1969 se v D u b ro v n ík u k onalo z ased á n í G enerálního s h ro m ážd ěn í NO V. T V S . říd í Ju g o slá v sk ý svaz tělesné k u ltu ry , k te rý sd ru žu je 35 svazů. Ju g o s lá v sk ý O V je sa m o sta tn o u organizací. Ř ádící složkou s tá tn í péče o TV S je fed eráln í kom ise p ro T V , slo žen á z p ře d s ta v ite lů Ju g o slá v sk é h o sv a z u p ro těle sn o u k u ltu ru , tě lo v ý c h , o d b o r n ík ů , v ěd ců a j. V nižších in sta n c íc h je d o d ržo v án o fe d e ra tiv n í u sp o řá d á n í s tá tu . — 90 % všech so u časn ý ch -sport, zařízen í bylo v y b u d o v á n o p o 2. sv ě t. válce, z e jm é n a k ry té b a zé n y , velké fo tb al, s ta d ió n y , ly ža řsk é m ů stk y , horské c h a ty a d a lší. U m ístění n a OH OH
A lb e rto J u a n to r e n a (s č. 217)
Jugoslávie (Socialistická fe d e ra tiv n í r e p u b lik a Ju g o slá v ie), 21,7 m il. oby v . — 1912 v z n ik l S rb sk ý O V a členem MOV se sta l gen. S. V. D ju k ič. Ju g o s lá v sk ý O V v znikl po v y tv o ře n í k rá lo v s tv í SH S (Srbů, C h o rv a tů a Slovinců) 1920. O lym p, z k ra tk a Y U G . — J u g . sp o rto v c i se z ú č a st n ili všech O H o d 1912 a všech Z O H (s v ý jim k o u 1932 a 1960). N a O H získali
1912 1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
zl.
M edaile stř.
bronz.
_
_
_
—
—
—
2 1
—
—
—
—
— —
1 —
1 2 3 2 2 2
i i 2 2 3 l 1 3 1 3 3
3 -
— —
— — — —
2 2 2 3 4
Jungm ann, Josef (5. 3. 1888, P ra h a ), čs. še rm íř, MS, ro z h o d čí a tre n é r, ú č a s tn ík O H 1920— 28 a 1936, n a O H 1924 č tv r tý v ša v li d ru ž ste v . Č estn ý člen ČSOV, z a sloužilý p ra c o v n ík v tělesn é výchově. 1980 v y z n a m e n á n b ro n z . O ly m p ijsk ý m řá d em .
J u n g w ir th
Ju n g w irth , Stanislav, ing. (15. 8. 1930, P ra c h a tic e ), čs. a tle t, ZMS. Š estý n a O H 1956 v b ě h u n a 1500 m , n a O H 1952 v y řa ze n v m eziběhu. V y tv o řil S R n a 1 km (1952) a 1500 m (1957).
1 46
Ju s t, Ja ro sla v , prof. P hD r. dr. techn. (6. 2. 1883, P ra h a —5. 8. 1928, P ra h a ), čs. te n is ta a v ý z n a m n ý sp o rt, fu n k cio n ář. N a O H 1912 se u m ístil n a č tv rté m m ístě ve č ty řh ře spolu se -> Ž em lou, L. Z ú č a st nil se i O H 1920.
ju ry -> te c h n ič tí činovníci a ju ry
K K a h a n am o k u , D uke P a o a (24. 8. 1890— 22. 1. 1968), p lav ec U SA , p ů v o d e m z H a v a jsk ý c h o stro v ů . T ro jn á so b n ý olym p. v ítěz 1912 (100 m v. zp.) a 1920 (100 m v. zp. a 2 X 200 m v . zp. — SR ) a d v a k rá t d ru h ý n a O H 1912 ( 4 x 200 m v . zp.) a 1924 (100 m v. zp.). S e d m in á so b n ý svět. re k o rd m a n . P rů k o p n ík k ra u lu . R a jm a n sk é ostrovy (b rit. kolonie); 11 000 o b y v . — OV K a jm a n sk ý c h o stro v ů u z n á n 1976. O lym p, z k ra tk a CAY. Ú č a st n a O H 1976 bez v ý z n am n ě jšíh o um ístěn í. K alašnikovová, V ěra S am ojlovna -> K repk in o v á, V ě ra S am ojlovna K a lin č u k o v á -D o m in o v á , J e k a tě rin a Illa rionovna (2. 12. 1922), sov. sp o rt, gym n a s tk a , ZMS. D v o jn á so b n á o lym p. - v í tě z k a 1952 (p řesk o k a člen k a d ru ž stv a) a d ru h á n a O H 1952 (společná p ro s tn á d ru žstev ). k alo k a g a th ie (z řeckého kalos = k rá sn ý a a g a th o s — d o b rý , u šle ch tilý ), ře ck ý id eál tělesně a du šev n ě k u ltiv o v a n é o so b
n o sti. T en to ideál se v řeckém vývoji p o stu p n ě v y v íje l. P ů v o d n ě b y la n e jv ě tší h o d n o to u tzv . a re té , což p ů v o d n ě z n a m e nalo sílu , o d v a h u , sta te č n o st v boji, h rd in s tv í, fyzickou z d a tn o st. P o stu p n ě jím b y ly o zn ač o v án y i d u šev n í v la s t n o sti: sp ra v e d liv o st, velk o ry so st, ušlech tilo s t a v zd ělan o st. K oncem 6. stol. p ř. n. 1. se p o ž ad a v ek a re té sta l p o ža d a v k em ro v n o v á h y m ezi tělesn ý m i a d u šev n ím i v la s tn o s tm i člověka, základem id eálu k a lo k a g a th ie . T en to půvo d n ě a ris to k ra tic k ý ideál získ áv al p ředevším v A th é n ác h a později i v dalších řeckých m ěstsk ý ch stá te c h stá le širší sociálně společenskou z á k la d n u a sta l se obecným e tic k ý m p o ž ad av k em řeckého sv ě ta. P ro realizaci id eá lu k ., t j. p ro rozvíjení dušev n ích a fyzických schopností člověka, byl v y h ra z e n v o ln ý čas (A ristoteles ho označil term ín em scholé, z něhož odvozen dnešní n á ze v škola), v něm ž b y l člověk osvobozen o d u tilitá rn í č in n o sti (ascholiá). K am bodža (D e m o k ratick á K am bodža); 8,1 m il. oby v . — K a m b o d žsk ý O V u zn án 1961. V seznam u členů dnes n eveden, i k d y ž se k a m b o d ž ští sp o rto v ci účastn ili
147
jezdeckých soutěží O H 1956 vo S to ck h o l m u a 1964 v T okiu. P o u ž ito o lym p. z k r a t k y CAB nebo K H M . — N O V úzce s p ja t s N árodním sp o rto v n ím v ý b o re m , jehož členy jso u p ředsedové sp o rt, federací a jehož p ře d se d a je členem N O V s p o ra d n ím hlasem . — Nej ro zšířenějším i sp o rty jsou a tle tik a , veslování, b a d m in to n , košíková, ja c h tin k a řa d a n á r. sp o r tů . — 1964 byl sla v n o stn ě o te v ře n sp o rt, kom plex v P h n o m p e n h u , jin a k sp o rt, zařízení n e d o state čn á . 1966 se v P h n o m p en h u ko n aly I I . h ry G A N E F O ( - ► I n d o nésie). K am erun (K a m eru n sk á sjed n o cen á r e publika); 6,5 m il. oby v . — K a m eru n sk ý OV u z n án 1963. O lym p, z k ra tk a CMR. Ú č a st n a O H 1964,' 1968, 1972 a 1980. 1968 získal J . B essala stř. m edaili v boxu velterové váh y . — TVS říd í m in iste rstv o m ládeže a sp o rtu . K . se ú č a stn í -> a fric kých her. N ejrozšířenějším i s p o rty jsou kopaná, košíková, h á ze n á a od b íjen á. — V hl. m ěstě K . J a o u n d é je sídlo N ejvyšší ra d y afrického sp o rtu . Č lenem MOV je od 1978 R ené E ssom ba. K anada, člen B ritsk éh o sp o lečen stv í n á rodů; 22,9 m il. oby v . — K a n a d sk ý OV (K a n ad sk á oly m p ijsk á asociace) u z n án 1907. O lym p, z k ra tk a CND . V znikl 1904 z in iciativ y K a n a d sk é a m a té rs k é a tle tické unie a zah rn o v a l i n eolym pijské sp o rty . B yl unií řízen do 1949, k d y se sta l sa m o statn ý m orgánem . K a n a d ští sp o r tovci se zú častn ili všech O H od 1904 do 1976 a všech Z O H o d 1924. N a O H získali celkem 24 zl., 42 stř. a 52 bronz, m e dailí (nezapočítány zl. a stř. m edaile K a n a d a n a George O rto u a , k te rý se v d ru ž stv u U SA z ú častn il již O H 1900 a zvítězil v b ěh u n a 2500 m př. a byl tře tí n a 400 m p ř.), n a Z O H 11 zl., 8 stř. a 14 bronz, m edailí. N ejúspěšnějším i sportovci byli plavci, v eslaři a a tle ti, n a Z O H především h o k e jisté , k te ří k ra lo v a li bez k onkurence od Z O H 1924 do 1952. Od Z O H 1956 již zl. m edaili nezískali. — 1976 se v M ontrealu ko n aly X X I. O H a 78. zasedání MOV. V K . b y ly u sp o řá
K anada
d á n y I. h ry B ritsk éh o společenství n á ro d ů 1930, p á té 1954 a osm é 1978. 1967 b y ly ve W in n ip eg u u sp o řá d á n y I I . -* p a n am e ric k é hry . 1922 o b d ržela K a n a d sk á a m a té rs k á a tle tic k á unie O ly m p ijs k ý p o h ár. — O rganizace a řízení s p o rtu je v K . ro z tříště n o do n ě k o lik a složek. R ozvoj s p o rtu říd í d ire k to riá t z d ra v í a a m a té r, s p o rtu p ři m in iste rstv u z d ra v o tn ic tv í a sociální péče, p o ra d n ím o rg á n em je N á ro d n í ra d a pro tělesné z d ra v í a a m a té rs k ý sp o rt. P ro p a g a čn ím , p o ra d n ím a in fo rm a č n ím o rg á n em je o r ga n iz a ce S p o rt C an ad a e t R e c ré a tio n C a n ad a . T ren é rsk o u č in n o st říd í T renérs k á asociace. N ej ro zšířenějším i sp o rty js o u lední h okej, k o šík o v á , džudo, ly žo v á n í, k o p a n á , a tle tik a , k ra so b ru sle n í a ry clilo b ru slen í. M asovým i sp o rty se sta ly i golf, te n is a jez d e ctv í. S p o rto v n í z ařízení je n a vy so k é ú ro v n i. — S oučas n ý m i členy M OV jso u J a m e s W o rrall (od 1967) a R ic h a rd P o u n d (od 1978). U m ístění n a OH a ZOH OH 1904 1908 1912 1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 ZOH 1924 1928
zl. 4 3 3 2 —
4 2 1 —
1 2 —
i i —
— zl. i i
M edaile stř. i 3 2 3 3 4 5 3 2 2 1 1 2 3 2 5 M edaile stř.
bro n z. __
8 3 3 1 7 9 5 2 _
3 —
1 1 3 6 bronz.
_
_
—
—
k a n c e lá ř M O V
1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
148
1 —
2 1 _
2 1 1 —
1 —
5
1 1
—
1 1 2 1 2 1
— —
1 1 —
1 1 1 1
— — 1
k a n ce lář MOV -> s e k re ta riá t M O V k a n d id a tu ra n a p o řád án í O H a Z O H , p o řá d á n í h e r se zásad n ě p řid ělu je m ě s tu . M ěsto, k te ré se u c h á z í o k ., m usí ve s t a n o v en ém te rm ín u a se všem i n á le ž ito stm i (z áru k y v lá d y , v y p ln ě n í d o ta z n ík u MOV p ro p o řa d a te le h e r aj.) p o d a t MOV k a n d id á tk u p ro s tře d n ic tv ím svého N O V . O p o řa d a te li h e r ro zh o d n e M OV m ezi k a n d id á ty n e jm én ě še st le t p ře d p o řá d á n ím h e r (n e n asta n o u -li výjim ečné o k o ln o sti), a to n a řá d n é m z ased án í p o řá d a n é m v ze m i, ze k te ré žád n é m ěsto n e k a n d id u je . MOV p o v ě ří o rganizací O H (ZOH) p ř í slušný N O V , k te rý m ůže p ře n é s t p o v ě řen í n a z v lá š tn í -> o rg an izačn í v ý b o r O H (ZO H ), k t e r ý je p a k v p řím é m sp o je n í s M OV po d o b u , k d y tr v á jeh o zo d p o v ěd n o st za z á v a z k y m ě s ta (čl. 35 o ly m p . c h a rty ). K áno, Jigoro (1860— 1938), ja p . člen MOV (1909 —38), z a k la d a te l K o d o k a n u , školy d ž u d a, z a k la d a te l J a p o n s k é h o OV a jeh o p ře d se d a 1911 — 21, z a k la d a te l a p ře d se d a J a p o n sk é h o a m a té rs k é h o s p o r to v n íh o sv a z u (1911 — 21). P o v o lá n ím stře d o šk o lsk ý profesor, u rč ito u d o b u Olympijští
vítězové
re k to r H ig h e r N orm al School v T okiu. Z asloužil se o rozvoj m oderního sp o rtu v Ja p o n sk u . k a n o istik a , v o d n í sp o rt p ro v o zo v an ý n a k á n o íc h , k a ja c íc h a pram ičk ách , tj. n a lo d ích p o h á n ěn ý c h p ád ly . R ozlišujem e k . ry c h lo stn í, vod n í slalom a sjezd a v o d n í tu ris tik u . — J a k o u k á z k o v ý sp o rt se k. d o sta la již n a O H 1924. Oficiálně b y la ry c h lo stn í k. z ařazen a n a program O H 1936. P ro g ra m k an o istick ý ch soutěží se p o stu p n ě m ěnil. N a O H 1938 se jelo 9 so u těží (K 1, K 2, C 1, C 2 n a 1000 m a K 1, K 2, C 2 a F l a F 2 — sk ládací k a ja k — n a 10 000 m ). N a O H 1948 poprvé s ta rto v a ly ženy v K 1 n a 500 m , zavedla se soutěž C 1 n a 10 000 m a v y řa d ily se so u tě ž e skládacích k a ja k ů . P ro g ram z ů sta l nezm ěn ěn do 1956. N a O H 1960 b y ly v y řa z e n y všech n y soutěže n a 10 000 m a z av ed en a šta fe ta K 1 n a 4 X 500 m a n o v á soutěž žen v K 2 n a 500 m . N a O H 1964 b y la v y řa ze n a š ta fe ta a z ařa ze n K 4 n a 1000 m . T en to program z ů sta l s te jn ý i pro O H 1968. N a O H 1972 z ů sta l p ro g ra m ry c h lo stn í k a n o istik y n e zm ěněn, z ařa ze n y b y ly soutěže ve vodním slalom u, k te ré se jely v um ělém k a n álu v A ugsburgu. Závodilo se v K 1 žen a K 1, C 1 a C 2 m užů. N a O H 1976 byl v o d n í slalom v y řa ze n a zařazeny soutěže K 1 a K 2, C 1 a C 2 m užů n a 500 m . — N a p rv n íc h k an o istic k ý ch soutěžích d o m inovali sp o rto v c i Švédská, Českosloven s k a a R a k o u sk a . O d 1956 je p o stu p n ě v y stříd a li sp o rto v ci SSSR , R u m u n sk a a M ad arsk a. — V každé soutěži (kategorii) m ůže s ta rto v a t pouze je d n a lod za s tá t. — O lym p, k an o istic k é soutěže říd í -> M ezi n á ro d n í federace k a n o istik y (ICF).
v kanoistice
M uži K 1 — 500 m 1896— 1972 nezařazen o 1976 V asile D ib a 1980 V la d im ir P a rfe n o v ič
ROM URS
é.
1:46,41 1:43,43
149
K 1-
k a n o is t ik a
1000 m
1 8 9 6 - 1932 nezařazeno 1936 G regor H ra d e tz k y 1948 G ert F redriksson 1952 G ert F red rik sso n G ert F red rik sso n 1956 E rik H a n se n 1960 R o lf P eterso n 1964 M ihály H esz 1968 A lexandr Š ap a rcn k o 1972 1976 R u d ig er H elm R u d ig er H elm 1980
AUT SW E SW E SW E DEN SW E HUN URS GDR GDR
4:22,9 4:33,2 4:07,9 4:12,8 3:53,00 3:57,13 4:02,63 3:48,06 3:48,20 3:48,77
GDR URS
1:35,87 1:32,38
AUT SW E F IN G E R /S N D SW E SW E URS URS URS URS
4:03,8 4:07,3 3:51,1 3:49,6 3:34,73 3:38,54 3:37,54 3:31,23 3:29,01 3:26,72
ÚRS
3:14,67
NOR
3:14,38
URS
3:14,02
URS
3:08,69
GDR
3:13,76
K 2 - 500 m 1 8 9 6 - 1972 nezařazeno Jo a c h im M a tte rn , B ern d O lbrieht 1976 1980 V ladim ir P arfen o v ič, Sergej C uchraj
K 2 -
1000 m
1 8 9 6 - 1932 nezařazono A dolf K ainz, A lfons D orfner 1936 1948 H a n s B erglund, L e n n a rt K lin g stio m 1952 K u r t W ires, Y rjo H ie ta n e n 1956 Michel Scheuer, M einrad M ilten b erg er 1960 G e rt F red rik sso n , S ven-O lov S jodelius 1964 Sve-O lov S jodelius, N ils U tte rb e rg A le x an d r Š ap aren k o , V ladim ír M orozov 1968 1972 N ikolaj G orbačev, V ik to r K ra ta s ju k Sergej N agorny j, V lad im ir R o m a n o vskij 1976 V lad im ir P a rfe n o v ič , Sergej Č uchraj 1980
K 4 -
1000 m
1 8 9 6 - 1960 nezařazeno 1964 N ikolaj Č užikov, A nato lij G rišin, V jačsslav Io n o v , V ladim ír M orozov 1968 S te in a r A m undsen, E g il S o b y , T o re B e rg er, J a n Jo h a n se n 1972 J u rij F ilato v , J u rij S těžen k o , V la d im ir M orozov, V alerij D idénko 1976 Sergej Č uchraj, A le x an d r D ě g ťa re v , J u r ij F ila to v , V ladim ir M orozov 1980 R u d ig er H elm , B e rn d O lb rie h t, H a ra ld M arg, B e rn d D uvigneau
150
k a n o is tik a
C 1 -
500 m
1 8 9 6 - 1972 nezařazeno 1976 A lex an d r R ogov 1980 Sergej P o stre c h in C 1 -
'
CAN TCH TCH ROM HUN S N D /G D R HUN RO M YUG BUL
5:32,1 5:42,0 4:56,3 5:05,3 4:33,93 4:35,14 4:36,14 4:08,94 4:09,51 4:12,38
URS HUN
1:45,81 1:43,39
TCH TCH DEN ROM URS U RS ROM URS URS ROM
4:50,1 5:07,1 4:38,3 4:47,4 4:17,94 4:04,64 4:07,18 3:52,60 3:52,76 3:47,65
DEN F IN URS URS URS
2:31,9 2:18,4 2:18,9 2:08,08 2:12,87
500 m
1 8 9 6 - 1972 n ezařazeno 1976 t Sergej P e tre n k o , A le x an d r V inogradov 1980 v Laszlo F o lta n , 1st v a n V askuti C2 -
1:59,23 1:53,37
1000 m
1 8 9 6 - 1932 nezařazeno 1936 F ra n c is A m yot 1948 J o s e f H oleček 1952 J o s e f H oleček 1956 L eon R o tm a n I960 J á n o s P a r ti 1964 J u rg e n E sc h e rt T ib o r T a ta i 1968 1972 Iv a n P a tz a ic h in 1976 M a tia L ju b e k 1980 L u b o m ir L u b en o v C2 -
URS URS
1000 m
1 8 9 6 - 1932 n ezařazeno V ladim ír S y ro v á tk a , J a n B rz ák -F elix 1936 1948 J a n B rz ák -F elix , B oh u m il K u d rn a 1952 B e n t P e d e r R a sc h , F in n H a u n sto ft 1956 A lexe D u m itru , Sim ion Ism a ilc iu c L eonid G ejštor, Sergej M akarenko 1960 1964 A ndrej C him ič, Š tě p á n O ščepkov 1968 Iv a n P a tz a ic h in , Serghei C ovaliov 1972 V ladas Č esnujas, J u r ij L o banov 1976 Sergej P e tre n k o , A lexandr V inogradov Iv a n P a tz a ic h in , T orna S im ionov 1980 Ž eny K 1-
500 m
1 8 9 6 - 1936 n ezařazeno K a re n H offová 1948 1952 Sylvi S aim ová 1956 Je liz a v e ta D ě m en tě v o v á 1960 A n to n in a Seredinová 1964 L ju d m ila C hvedosjuková
151
1968 1972 1976 1980 K 2 -
k a n o is t ik a
L ju d m ila P in aje v o v á -C h v ed o sju k o v á J u lije R jab č in sk á C arola Zirzow ová B irg it F isc h e ro v é
URS URS GDR GDR
2:11,09 2:03,17 2:01,05 1:57,96
URS S N D /G E R GER URS URS GDR
1:54,76 1:56,95 1:56,44 1:53,50 1:51,15 1:43,88
GER SW E F IN SW E
46:01,6 50:47,7 47:22,8 47:43,4
GER SW E F IN HUN
41:45,0 46:09,4 44:21,3 43:37,0
500 m
1 8 9 6 - 1956 nezařazeno 1960 M arja Š ubinová, A n to n in a S erodinová 1964 R o sw ith a E sse ro v á , A nnem arie Z im m erm a n n o v á R o sw ith a E ssero v á, A nnem arie Z im m erm a n n o v á 1968 1972 L ju d m ila P in a je v o v á , J e k a tě rin a K u ry šk o v o v á 1976 N ina G opovová, G alina K re fto v á 1980 C a rsta G enaussová, M a rtin a B isch o fo v á O lym pijské soutěže, k te ré se již n e k o n ají K 11936 1948 1952 1956
10 000 m E rn s t K re b s G e rt F re d rik sso n T h o rv ald S tro m b erg G e rt F red rik sso n
K 2 — 10 000 m 1936 1948 1952 1956
P a u l W evers, L udw ig L an d e n G u n n a r A k erlu n d , H a n s W e tte rs tró m K u rt W ires, Y rjo H ie ta n e n J á n o s U rá n y i, L ászló F á b iá n
K 1 - š ta fe ta 4 x 500 m 1960
C 11948 1952 1956 C 2 1936 1948 1952 1956
P a u l L ange, G iin te r P erleb erg , F riedhelm W en tzk e, D ieter K ra u se
S N D /G E R — G D R
7:39,43
10 000 m F ra n tiš e k Č apek F ra n k H a v e n s Leon R o tm a n
TCH U SA RO M
12:05,2 57:41,1 56:41,0
TCH U SA FRA URS
50:33,5 55:55,4 54:08,3 54:02,4
10 000 m V áclav M ottl, Z deněk Š k rla n d S te p h en L ysack, S te p h a n M acknow ski Georges T u rlier, J e a n L a u d e t P a v e l C harin, G racian B o těv
K a p ito n o v
F 11936
152
10 000 m G regor H ra d e tz k y
AUT
50:01,2
SW E
45:48,9
S iegbert H o rn
GDR
268,56
R e in h a rd E ib e n
GDR
315,84
W a lte r H o fm a n n , R o lf-D iete r A m end
GDR
310,68
A ngelika B a h m a n o v á
GDR
365,50
F 2 — 10 000 m 1936
S ven Jo h a n ss o n , E ric B la d stro m
V o d n í slalom M uži K 1 1972 C 1 1972 C 2 1972 Ž eny K 1 1972
K apito n o v , V iktor A rsen čv iř (25. 10. 1933), sov. c y k lista , ZMS. O lym p. v ítěz 1960 (silniční z áv o d jed n o tliv c ů n a 175,38 km ), tř e tí 1960 (člen d ru ž stv a v záv o d ě n a 100 km ) a še stý 1956 (člen d ru ž stv a v záv o d ě n a 100 km ). Č ty ř n á so b n ý v ítě z Z áv o d u m íru (jako člen d ru ž stv a 1958, 1959, 1961 a 1962). N y n í tre n é r sov. re p re z e n ta n tů v silniční cyklistice. K a p lan , H a m it (20. 9. 1933), tu re c k ý z á p asn ík . O lym p, v ítě z těž k é v á h y volného s ty lu 1956, d ru h ý 1960, tř e tí 1964. K a rab in , D an (18. 2. 1955, N itra ), čs. záp a sn ík , ZMS. T ře tí n a O H 1980 v zápase vol. sty lu v e váze do 74 kg. M istr E v ro p y 1976, ju n io rs k ý m is tr E v ro p y 1974, d ru h ý n a ju n io rsk ém m is tro v s tv í s v ě ta 1975. N a O H 1976 o d sto u p il p ro zranění.
K a ra s, V ladim ír, doc. P hD r. DrSc. (22. 5. 1927, P ra h a ), čs. sp o rt, g y m n a sta . Šestý n a O H 1948 (k ru h y ). V ě d eck ý p raco v n ík a u č ite l v o b la sti T V , a u to r řa d y v ěd ec k ý c h stu d ií z o b oru b io m ech an ik y tě le s n ý c h cvičení. K a rlík , B ohuslav (25. 11. 1908, P ra h a ), čs. k a n o is ta , ZMS. D ru h ý n a O H 1936 (C 1 n a 1 km ), še stý 1952 (C 2 n a 10 km sp o lu s — > L om eekým , O.). M istr sv ě ta 1938 v C 2 (s —> B rzák em , J . ) . V y n ik a jících v ý sle d k ů dosáhl ve v o d n ím sla lo m u . P o u k o n čen í a k tiv n í z ávodní č in n o sti p ůsobil d o m a i v zah ra n ič í jak o tre n é r. A u to r k n ih y o J a n u B rzákoviF e lix o v i „ Č tv rt sto letí v čele v o d á k ů " , č le n v e d en í Čs. k lu b u olym pioniků. K arlsson, Nils (25. 6. 1917), švéd. ly žař. O lym p, v ítě z Z O H 1948 v b ě h u n a 50 km .
153
K e lly
P o d p řezd ív k o u ,,M ora-N isse“ p ro sla v en ý zejm éna jak o d e v ítin á so b n ý v ítě z p o p u lárního V asova běhu.
O H 1972 (k ů ň n a šíř, h ra z d a ), jed n o u tř e tí n a O H 1968 (kruhy). M istr sv ě ta 1970 a 1974 v soutěži d ru žstev .
Kárpáti, R udolf (17. 7. 1920), m ad . še r m íř. Š estinásobný olym p. v ítě z (1948, 1952, 1956 a 1960 šavle d ru ž ste v , 1956 a 1960 i šavle jed n o tliv c ů ). S e d m inásobný m istr sv ě ta (1953 —59).
K azankinová, Taťjana Vasiljevna (17. 12. 1951), sov. a tle tk a , ZMS. T ro jn á so b n á olym p. v ítě z k a 1976 (běh n a 800 m — S R a 1500 m ) a 1980 (běh n a 1500 m ).
Karpinen, Pertti (17. 2. 1953), finský veslař. O lym p, v ítě z 1976 a 1980 ve skifu. M istr sv ě ta 1979.
K ealoha, Warren Paoa (3. 3. 1903 až 1972), p lav ec U SA , p ů v o d e m z H a v a j sk ý c h o stro v ů . D v o jn á so b n ý o ly m p . v ítěz 1920 a 1924 (100 m znak).
Kartozija, Givi Alexandroviě (29. 3. 1929), sov. ř. ř. z áp a sn ík , ZMS. O lym p, v ítě z 1956 ve stře d n í váze, tř e tí n a O H 1960 ve váze polotěžké. M istr s v ě ta 1953, 1955 a 1958 ve stře d n í váze. Kasprzyk, M arian (22. 9. 1939), polský boxer. O lym p, v ítěz 1964 ve velterové váze, tř e tí n a O H 1960 ve v á ze lehké velterové. Katar (E m irá t K a ta r); 175 tis . oby v . — K a ta rs k ý O V u z n á n 1980. O lym p, z k r a t k a QAT. O H se K . z a tím n e zú č astn il.
K ip č o g e K eino
K eino, K ipčoge (17. 1. 1940,) k e ň sk ý a tle t. D v o jn á so b n ý olym p. v ítěz 1968 (1500 m) a 1972 (3000 m p ř.), d v a k rá t d ru h ý n a O H 1968 (5000 m) a 1972 (1500 m ). K eletiová, Ágnes (9. 6. 1921), m ad . sp o rt, g y m n a stk a . P ě tin á so b n á oly m p . v ítě z k a 1952 (prostná) a 1956 (k lad in a, b ra d la , p ro s tn á je d n o tliv k y ň a společná p ro stn á d ru ž stev ), t ř ik r á t d ru h á n a O H 1952 (osm iboj jed n o tliv k y ň ) a 1956 (osm iboj jed n o tliv k y ň a člen k a d ru ž stv a ), d v a k rá t tře tí n a O H 1952 (b ra d la a p ro s tn á d ru ž stev). D v o jn á so b n á m is try n ě sv ě ta 1954. S aw ao K a to
K ato, Sawao (11. 10. 1946) ja p . sp o rt, g y m n asta . Š estin áso b n ý olym p. v ítě z 1968 (víceboj je d n o tliv c ů i d ru ž ste v a pro stn á) a 1972 (víceboj je d n o tliv c ů i d ru ž stev a b ra d la ), d v a k rá t d ru h ý n a
Keller, Erhard (24. 12. 1944), ry c h lo b ru sla ř N S R . D v o jn á so b n ý olym p. v ítě z Z O H 1968 a 1972 (běh n a 500 m ). K elly, John (4. 10. 1 8 9 0 -1 9 6 0 ), v e slař U SA . T ro jn á so b n ý olym p. v ítě z 1920 (skif a d vojskif) a 1924 (dvojskif) spolu
154
Kem ény s ->■ C ostello, P . J e h o sy n J o h n (1927) b y l t ř e t í ve skifu n a O H 1956. K em ény, F erenc, dr. (? —21. 11. 1944), z a k lá d a jíc í člen MOV z a M ad arsk o (U hry), člen MOV 1894—1907, d lo u h o le tý p říte l C o u b e rtin ů v . S p o lu z a k la d a te l M aď arské ho OV (1895) a jeh o gen. ta je m n ík (1895 — 99 ja k o ú řa d u jíc í, 1899— 1907 ja k o č estn ý ). P o d a l dem isi n a č len stv í v MOV i N O V p ro n e sh o d y s p ře d sta v ite li M ad arsk é a tle tic k é federace. K e ň a (K e ň sk á re p u b lik a ); 13,7 m il. o b y v . — K e ň sk á olym p. asociace u z n á n a 1955. O lym p, z k ra tk a K E N . K e ň ští s p o r to v ci p o p rv é s ta rto v a li n a O H 1956 a p a k p ra v id e ln ě až d o 1976, k d y o p u stili M ontreal n a p ro te s t p ro ti sty k ů m novoz éla n d sk ý ch sp o rto v c ů se sp o rto v c i JA R . D o su d n e jú sp ěšn ější a fric k á zem ě n a O H v a tle tic e . N a O H získ ali k e ň ští sp o rto v ci 5 zl., 7 stř. a 7 bronz, m edailí. Č lenem M OV je A ngličan žijící v K . R e g in a ld S ta n le y A le x an d e r (od 1960). — N e j p o p u lá rn ě jším i sp o rty jso u a tle tik a , b o x , k o p a n á , pozem ní h o k ej, p la v á n í a ja c h tin k . S p o rt, z ařízení z a tím n e d o sta te č n á . K illanin, M ichael, lord (30. 7. 1914), irsk ý člen MOV (od 1952), še stý p ře d se d a MOV (1972— 80), člen e x e k u tiv y (od 1967), m ísto p ře d se d a MOV (1968— 72), p ře d se d a tr ip a r titn í k om ise (1970— 80), p ře d se d a ra d y O lym pijského řá d u (1974 — 80), p ře d se d a Irsk é h o OV (1950— 73), č e stn ý p ře d se d a M ezinárodního v ý b o ru fa ir-p lay . O d 1980 d o ž iv o tn í č e stn ý p ře d se d a MOV a n o site l zl. m ed aile O ly m p ij ského řá d u . — V m lá d í a k tiv n ě b o x o v a l, v esloval a jezdil n a k o n i. — P ra c o v a l ja k o n o v in á ř (válečný d o p iso v a te l v čín sk o -jap o n sk é v álce 1937— 38), sp iso v a te l (např. n a p sa l k n ih u o m nichovské k rizi), film ový p ro d u c e n t a sc é n á rista , člen řa d y o b ch o d n íc h sp o lečn o stí, Člen K rá lo v sk é irské a k ad e m ie , M ezinárodního sv a z u um ěleckých k ritik ů , M ezinárodního sv a z u n o v in á řů a p ře d se d a Irsk é h o sv azu o c h rá n c ů p říro d n íc h p a m á te k . — J a k o p ře d se d a MOV z ah á jil n o v o u é ru v řízení
M ich ael K illa n in
olym p. h n u tí. Z apojil do p ráce v ě tšin u členů M OV, zak tiv iz o v a l č in n o st ko m isí MOV a za jeh o v edení došlo k p o stu p n é d e m o k ra tiz ac i s tru k tu ry MOV a olym p. c h a rty . K illy, J e a n - Claude (30. 8. 1943), franc, ly žař. T ro jn á so b n ý olym p. v ítěz Z O H 1968 ve sjezdu, slalom u a obřím slalom u. T ro jn á so b n ý m is tr sv ě ta , v ítěz S v ě to v ý c h p o h á rů 1967 a 1968. K im ová, Nelli V ladim irovna (29. 7. 1957), sov. sp o rt, g y m n a s tk a , ZMS. P ě tin á so b n á olym p. v ítě z k a 1976 (přeskok, p ro stn á a člen k a d ru ž stv a ) a 1980 (osm iboj d ru ž s te v a p ro stn á ), d ru h á n a O H 1976 (osm iboj jed n o tliv k y ň ) a p á tá a še stá n a O H 1980 (osm iboj je d n o tliv k y ň a bradla). P ě tin á so b n á m is try n ě sv ě ta 1974— 79, d v o jn á so b n á m istry n ě E v ro p y 1975 a 1977. K irov, P e ta r (17. 9. 1942), b u lh . záp asn ík . D v o jn á so b n ý olym p. v ítěz m uší v á h y ř. ř. z áp a su 1968 a 1972. K iržinov, M ucharbij N urbijeviě (1. 1. 1949), sov. v z p ěra č, ZMS. O lym p, vítěz 1972 v lehké váze (tro jb o j). M istr sv ě ta 1973 a d v o jn á so b n ý m is tr E v ro p y 1973 a 1974. V y tv o řil č ty ři SR. K izim ov, Iv a n M ichajloviě (28. 6. 1928), sov. jezdec, ZMS. D v o jn á so b n ý olym p. v ítěz 1968 (V elká cen a d re z ú ry — je d notlivci) a 1972 (V elká cen a d re zú ry — d ru ž stv a ), d ru h ý n a O H 1968 (d ru žstv a)
155
a tře tí n a O H 1964 (d ru ž stv a). M istr sv ě ta 1970 (dru žstv a). K labouch, R u d o lf (29. 10. 1929), čs. kaja k á ř, MS. N a O H 1956 se u m ístil spolu s -> Je m e lk o u , M. n a šestém m ístě v K 2 n a 1 km . K lapuch, Jo sef (10. 2. 1906), čs. z áp a sn ík , vol. sty l i ř. ř. N a O H 1936 d ru h ý ve volném sty lu ve váze těžké. K lasa, M ichal (19. 12. 1953), čs. c y k lista , MS. T ře tí n a O H 1980 v siln ičn ím závodě d ru ž ste v spolu s V. K o n ečn ý m , A. K o sta dinovem a J . Škodou. N a O H 1976 se ve stíh a c ím závodě d ru ž ste v u m ístil spolu se Z. D ohnalem , P . K ockem a J . P o k o r n ý m n a 5. až 8. m ístě. 1977 přešel m ezi silničáře a ú č astn í se Z ávodu m íru. klasifikace náro d ů n a OH je podle čl. 9 -> c h a rty olym pijské neoficiální, n e b o ť h ry jsou „soutěžem i m ezi jed n o tliv c i a nikoli m ezi zem ěm i či zem ěpisným i územ ím i“ . — N a p rv n íc h O H se k. n. běžně a oficiálně p oužívala, což p o tv rz u je s k u te č n o st, že 1907 v ě n o v al člen MOV B ru n e tta ď U sse a u x (Itálie) p o h á r pro n áro d , k te r ý získá n ej vyšší ocenění n a O H a že od O H 1908 se k. n. běžně o b je v o v a la v oficiálních z p ráv á ch z O H a 1912 dokonce v časopise MOV v R e v u e o lym pique. — N a V I. olym p. k ongresu 1914 v P a říži v ša k b ylo ro z h o d n u to k. n. n ep o u žív a t. D oporučoval se pouze seznam podle sp o rtů . V II. olym p. kongres 1921 v L au san n e zákaz k. n. sch v álil a V III. olym p. kongres 1925 v P ra z e s konečnou p la tn o stí k. n. zrušil a n a h ra d il ji čestn o u ta b u lí, k a m se zapisují jm é n a p rv n íc h šesti spo rto v ců z každé soutěže. N eoficiál n í k. n. v ša k běžně p o u ž ív a jí ž u rn alisté i odborníci. — P rv n í k. n. se v y p o č ítá v a la pouze z olym p. m edailí: zl. 3 b ., stř. 2 b. a bronz. 1 b. (e x isto v a la i v a ria n ta 5 —3 — 1 b.). Od O H 1924 se k. n. v y p o č í tá v a la z p rv n ích šesti m íst (podle p o č tu ú č astn ík ů v n ě k te rý c h soutěžích — p la vání, a tle tik a ); zav ed en í čestné ta b u le 1925 te n to sy stém upevnilo, ta k ž e dnes je nejrozšířenějším systém em : 1. m Í3to b .7,
K lim a
2. m ísto 5 b ., 3. m ísto 4 b ., 4. m ísto 3, b. 5. m ísto 2 b. a 6. m ísto 1 b. E x is tu je i v a ria n ta 10—5 —4 —3 — 2 — 1, k te r á v ša k p říliš z v ý h o d ň u je 1. m ísto , p ro to se m éně p o u žív á. — U k o le k tiv n íc h sp o rtů , v so u těžích d ru ž ste v ap o d . (n a p ř. k o p a n á , v e v e slo v án í d v o jsk if, osm a, v k a n o istic e C 2, v e sp o rt, g y m n astic e osm iboj d ru ž stev ) se p o č ítá do k. n . pouze je d n a m edaile (nebo u m ístě n í) z a k o lek tiv . — N a O H 1968 se v n ě k te rý c h d ru z íc h sp o r t u zvýšil p o č et ú č a s tn ík ů finále ze še sti n a osm , a p ro to se o b je v ila n o v á v a ria n ta k . n ., k te r á se v y p o č ítá v á z p rv n íc h osm i um ístěn í. — K . n . n e n í bez p ro b lé m ů , n e b o ť v n ě k te rý c h p říp a d e c h zk reslu je sk u te č n ý p o m ěr sil. N e v še c h n y n á ro d y v y u ž ív a jí m o žn o sti o b e sla t v še c h n y olym p. sou těže a n e v y síla jí ta k é m a x i m á ln ě m o žn ý p o č e t sp o rto v c ů . K ro m ě to h o p o č et m ed ailí, k te rý je m ožno z ís k a t, n e n í ve všech oly m p . so u těžích ste jn ý . N a p ř. v p la v á n í a sp o rt, g y m n astic e m ůže jed en sp o rto v ec z ís k a t n ěkolik m ed a ilí, v jin ý ch sp o rte c h je to nem ožné. P ro to se n ě k d y sro v n á v á ú č a s t zem í n a O H a je jic h v ý sle d k y podle u m ístě n í v jed n o tliv ý c h soutěžích a nik o liv p odle p ro sté h o so u č tu všech z ísk an ý c h m edailí n a O H . — P řes všech n y n e p ře sn o sti a n e v ý h o d y je k. n . v h o d n o u fo rm ou sro v n á v á n í ú č a s ti n a O H , zv lá ště je-li d o p ln ěn a d alším i ú d a ji 0 ro z v o ji TV S v d a n ý ch zem ích, p o p ř. d alším i ú sp ě c h y n a MS, M E ap o d , (počet sp o rto v c ů , z ařízen í, m aso v á z á k la d n a , p o č et tre n é rů , cv ičitelů , soutěží, lék a ř, do h led a td .). P a k m ůže celkem o b jek tiv n ě p o stih n o u t ú ro v e ň sp o rtu v je d n o tliv ý c h zem ích, jehož o d ra ze m je 1 u m ístě n í n a O H . K lim , R o m u ald Josifovič (3. 5. 1933), sov. a tle t, ZMS. O lym p, v ítě z v h o d u k lad iv e m 1964, d ru h ý n a O H 1968. M istr E v ro p y 1966. 1969 v y tv o řil SR . K lím a, L udvík (27. 6. 1912, P ra h a — 19. 5. 1973, P ra h a ), čs. k a ja k á ř, MS. N a O H 1936 se u m ístil spolu s -h»- K o u b o u , O. n a 5. m ístě v dn es již zaniklé d isciplíně, ve sk lád acím k a ja k u dvojic n a 10 000 m .
K lin g e r
Klinger, Miroslav, JUDr. (20. 1. 1893, P ra h a — 10. 2. 1979), čs. sp o rt, g y m n a sta . N a O H 1920 č tv r tý (d ružstvo) a 1924 p á tý (víceboj jed n o tliv c ů ). M istr sv ě ta 1922 (d ru ž stv a). P o skončení záv o d n í čin n o sti se v ě n o v al tre n é rsk é p rá ci, později p ra co v a l ja k o fu n k c io n á ř. D lo u h o letý p ře d se d a tec h n ick é kom ise F IG . 1955 v y z n a m e n á n Ř á d e m re p u b lik y . 1976 v y z n a m e n á n p a m ě tn í m ed ailí č e s t ného člena F IG . K lub československých olym pioniků -> Č eskoslovenský o ly m p ijsk ý v ý b o r K m e n t, P e tr (20. 8. 1942, P ra h a ), čs. ř. ř. z áp a sn ík , ZMS. N a O H 1968 v těžk é váze tře tí, 1972 č tv rtý . M istr E v ro p y 1968. P o skončení a k tiv n í záv o d n í čin n o sti tré n u je m lad é z áp a sn ík y . K n a p e k , M iroslav (3. 3. 1955, B rn o ), čs. veslař. P á tý n a O H 1980 ve dvojce bez k orm . spolu s —> V ra štile m , M. Ju n io rs k ý m is tr E v ro p y 1972 v e čty řc e s k o rm idelníkem .
156
1964 v soutěži je d n o tliv c ů a 1968 v so u těž i d v o jic (spolu s -> B o n sack em , K .), d ru h ý v soutěži jed n o tliv c ů n a Z O H 1968. K ochová, Marita (18. 2. 1957), a tle tk a N D R . O lym p, v ítě z k a 1980 v běhu n a 400 m a d ru h á ve šta fe tě 4 x 400 m. D v o jn á so b n á m istry n ě E v ro p y , d rž ite lk a 7 S R v b ě h u n a 200 m a 400 m , jak o p rv n í n a sv ě tě z ab ěh la 200 m pod 22 s a 400 m p o d 49 s. K olbová, Claudia (19. 12. 1949), p lav k y n ě U S A . D v o jn á so b n á olym p. v ítě z k a 1968 (200 m a 400 m polohový z áv o d ), d ru h á n a O H 1964 (200 m p rsa). K olčin, Pavel K onstantinovič (9. 1. 1929) , sov. ly ža ř, ZMS. O lym p, v ítě z Z O H 1956 v b ěh u n a lyžích (šta fe ta 4 x 10 km ), tř ik r á t tř e tí (Z O H 1956 15 a 30 k m a 1964 15 km ).
K napeova, U lrik a (26. 4. 1955), švéd. sk o k a n k a do v o d y . O lym p, v ítě z k a 1972 ve sk o k u z věže, d v a k r á t d ru h á (1972 skok z p rk n a a 1976 z věže). M istryně sv ě ta 1973.
K olčinová, Alevtina Pavlovna (11. 11. 1930) , sov. ly ž a řk a , ZMS. O lym p, v ítě z k a Z O H 1964 v b ě h u n a lyžích (šta fe ta 3 x 5 k m ), t ř ik r á t tř e tí (ZO H 1964 5 km a 1968 5 k m a š ta fe ta 3 x 5 km ), d v a k rá t č tv r t á (Z O H 1956 a 1960 10 km ). Sedm in á so b n á m istry n ě sv ě ta 1958, 1962 a 1966 v rů z n ý ch disciplínách.
K ocm an, V ladim ír (5. 4. 1956 České B u d ějovice), čs. d ž u d is ta , MS. T ře tí n a O H 1980 ve váze n a d 95 kg. T ře tí n a m is tro v s tv í E v ro p y 1976.
K olčinskij, Alexandr Leonidovič (20. 2. 1955), sov. záp a sn ík , ZMS. O lym p, vítěz 1976 a 1980 v z áp ase ř. ř. v těžk é váze. M istr sv ě ta 1978.
K oczán, M ór (8. 1. 1885, Chocz n a S lo v e n sk u — 30. 7. 1972, A lsógóde, M adarsko), m ad . a čs. a tle t. N a O H 1912 jak o re p re z e n ta n t U h e rsk a o b sa d il tř e tí m ísto v h o d u o štěp em . S ta rto v a l i n a O H 1908. N a O H 1924 s ta rto v a l ja k o re p re z e n ta n t Č eskoslovenska. Kodeš, Jiří (17. 2. 1933, P o d ě b ra d y ), čs. k a n o is ta , MS. N a O H 1960 se spolu s -> V okálem , V. u m ístil n a p á té m m ístě v C 2 n a 1 km . Kohler, Thomas (25. 6. 1940), sá ň k a ř N D R . D v o jn á so b n ý olym p. v ítě z Z O H
K olehm ainen, H annes (9. 12. 1889— 11. 1. 1966), finský a tle t. Č ty řn áso b n ý olym p. v ítě z (1912 běh n a 5 k m — S R , 10 km a v přesp o ln ím b ě h u n a 12 km a 1920 m a ra tó n ), d ru h ý n a O H 1912 v přespol. b ě h u n a 12 km d ru ž stev . P rů k o p n ík sp o rt, sláv y F in sk a . K olesov, Anatolij Ivanovic (18. 1. 1938), sov. ř. ř. z áp a sn ík , ZMS, zasloužilý tre n é r. O lym p, v ítěz 1964 ve v elte ro v é váze. M istr s v ě ta 1962, 1963 a 1965. O d 1969 m ísto p ře d se d a V ýboru pro t ě lesnou k u ltu ru p ři ra d ě m in istrů SSSR.
15 7
K olum bie (K o lu m b ijsk á republika); 24,8 m il. obyv. — K o lu m b ijsk ý O V u z n án 1948. O lym p, z k ra tk a COL. K o lu m b ijští sportovci se zú častn ili všech O H od 1932 (s v ý jim k o u O H 1952). T ep rv e n a O H 1972 získali p rv n í t ř i olym p. m edaile (B elingrodt, H ., stř. m edaile ve střelb ě n a p o h y b liv ý terč , R o jas, K . a P eréz, A. bronzové v boxu). Ú č a stn í se též -> panam erick ý ch , —>• stře d o am e ric k ý ch a k a ribských a —> B olív aro v ý ch h er. — V lá d ním orgánem pro TV S je S tá tn í d ire k to r iá t tělesné v ý c h o v y při m in. školství. K a ž d ý sp o rt m á n á r. svaz, k te rý se dělí n a kra jsk é ligy. S p o rt říd í K o lu m b ijsk ý in s titu t m ládeže a TV S. — N ejrozšíře n ějším i sp o rty jso u k o p a n á , c y k listik a , box, a tle tik a . — B y la v y b u d o v á n a řa d a sp o rt, zařízení, zejm én a v B ogotě, B arran q u ille a C artageně. Č lenem MOV je o d 1952 J . G erlein Com elin. K om ar, Wladyslavv (11. 4. 1940), pol. a tle t. O lym p, v ítě z 1972 ve v rh u koulí. K o m árk o v á-K řítk o v á, Ja rm ila (23. 4. 1927, České B udějovice), čs. a tle tk a . N a O H 1948 p á tá ve v rh u koulí. K om enský, J a n A m os (1592—1670), český h u m a n ista , v ý z n a m n ý pedagog, filozof a jaz y k o v ě d ec , z a k la d a te l m oderní pedagogiky. Ve svém rozsáhlém díle se z ab ý v a l v ý z n am e m T V p ro ž iv o t člověka ve všech e ta p á c h jeh o ž iv o ta . V 6. č ásti svého d íla V šeobecná p o ra d a o n á p ra v ě věcí lid sk ý ch , n a z v a n é P a n o rth o sia (Vše n á p ra v a ), d o p o ru ču je p o řá d a t p ra v id e ln ě různé sla v n o sti a n a n e jv y šší m ísto sta v í celosvětové olym pijské hry . kom ercionalizace, v y u ž ív á n í, resp. z n e užívání o ly m p . m y šlen k y , O H , Z O H a olym p. sy m b o lik y k obch o d n ím účelům . D o olym p. h n u tí p ro n ik l z p ra x e k a p ita listického s p o rtu ((kom ercionalism us je jed n ím z ’ c h a ra k te ristic k ý c h ry s ů k a p i talistic k é T V S). Z p o č á tk u b y la sp o jen a p ředevším s o táz k o u — > a m a té rism u , k d y ž docházelo ke ko m erčn ím u v y u ž ív á n í jm é n a (fotografie apod.) v ý z n am n ý c h
k o m e r c io n a liz a c e
sp o rto v c ů k re k la m n ím či jin ý m ú čelům , p o zd ěji se k to m u p řip o jilo i v y u ž ív á n í olym p. sy m b o lik y , což úzce souviselo s p o tře b o u finančního k ry tí v ý s ta v b y olym p. zařízení a v la s tn í organizace O H /Z O H (^ - g ig an tism u s, -> z aříze n í O H /Z O H ). V 60. lete ch se k. s ta la v á ž n ý m n ebezpečím p ro oly m p . h n u tí, n e b o t došlo k z n eu ž ití O H a z ejm én a olym p. sy m b o lů ke k o m erčn ím ú čelů m v e v e l k é m ro z sa h u , an iž b y lo reg u lo v án o sm lo u v am i org. v ý b o rů O H , N O V , MOV s v ý ro b n ím i a obch o d n ím i firm am i. O lym p, k ru h y b y ly p o u ž ív á n y i n a p ř e d m ěte ch , k te ré o h ro žo v aly d ů sto jn o st olym p. m y šlen k y a sy m b o lik y . V n ě k te rý c h sp o rte ch (n a p ř. lyžování) se n e k o n tro lo v a n é v y u ž ív á n í sp o rto v c ů k r e k lam n ím účelům sta lo v á žn o u h ro z b o u a m a té r, p o je tí O H /Z O H . P ro to MOV p ř i k ročil k přísné regulaci. P ře d e v ším z a k á zal ja k é k o liv k o m erč n í v y u ž ití n ej vyšších -> sy m b o lů o ly m p ijsk ý c h (olym p. k ru h y , v la jk a a heslo). E m b lé m ů N O V a org. v ý b o rů O H /Z O H je podle čl. 6 oly m p ijsk é c h a rty a p říslu šn ý c h p ro v á d ěc íc h te x tů m ožno ke k o m erčn ím ú č elů m p o u ž ít, p o k u d m a jite l em b lém u u z a v ře sm louvu o k o m erčn ím v y u ž ití em b lém u s tř e tí stra n o u , v n íž ji zaváže k re sp e k to v á n í čl. 6 oly m p ijsk é c h a rty . K a ž d á sm louva se m u sí p ře d p o d e p sá n ím p ře d lo ž it e x ek u tiv ě M OV ke schválení. D o b a p l a t n o sti k ažd é sm lo u v y n e sm í p ře sá h n o u t 4 ro k y a n esm í o b sa h o v a t ž ád n o u klau zu li o p rodloužení n eb o ob n o v en í sm louvy. V šec h n y p ře d m ě ty a te x ty , n a nichž b u d e p o u žito em blém ů, se m u sí p ře d lo ž it N O V k písem n ém u schválení. P o u ž ití em b lém u m á p řisp ě t k ro zv o ji olym p. h n u tí, n ik d y nesm í b ý t n a ú jm u jeho d ů sto jn o sti. T o se tý k á i olym p. m a sk o tů , z ejm én a je-li n a n ich olym p. sym bol. P ro to ž e stá le dochází k p o k u sů m o z n e u ž ití oly m p . sy m b o lů , u siluje MOV o z a jiště n í jejich m ezin áro d n ě p rá v n í o c h ran y v je d n o tliv ý c h zem ích, — P o d le čl. 26 a p říslu šn ý c h p ro v á d ěc íc h te x tů olym p. c h a rty je rovněž z a k á zá n o v y u ž ív a t k re k la m n ím ú č elů m sp o rto v c ů . S p o rto vec nesm í d á t souhlas k v y u ž ití sv éh o
k o m is e M OV
jm é n a , osoby, fotografie n eb o sp o rt, v ý k o n u k re k la m n ím ú čelům , jed in ě že jeho M SF, N O V n e b o n á r. sp o rt, svaz podepíší sm lo u v u o re k la m ě, a b y ta k získ aly v y b a v e n í nebo p a tro n á t. V šechny p la tb y p a k m usí b ý t p o u k á z á n y jed n é z tě c h to o rganizací a nik o liv sp o rto v c i. S portov ec ta k é nesm í p o d o b u O H , m istr, s v ě ta a jin ý c h sou těží p o d p a tro n á te m MOV n o sit nebo p ře n á š e t n a od ěv u , n a sobě či s sebou jin á re k la m n í označení než to v á rn í zn ač k u , ja k to dovo lu je MOV v so u lad u s M SF. V n ě k te rý c h sp o rte ch není ta t o o tá z k a dořešena, a p ro to často dochází k p o ru šo v á n í to h o to č lá n k u . — P ře s kodifikaci u rč ité h o k om erčního v y u ž ití olym p. sym bolů, p o p ř. spo rto v ce z ů stá v á o tá z k a stá le v e lk ý m problém em , jem už m usí MOV v ě n o v a t n e u stá lo u pozornost. kom ise MOV, podle d o sa v a d n í -> c h a rty oly m p ijsk é ro zh o d u je p ře d se d a MOV o u sta v e n í k., u k á že -li se to h o p o tře b a . P ře d se d a a m ísto p ře d se d o v é jso u členy e x officio všech k . Schůze k. se ú č a s tn í -» ře d ite l MOV n eb o te c h n ic k ý ře d ite l. K . jso u trv a lé nebo dočasné; podle složení jsou sm íšené (vedle člen ů M OV jso u v nich i o d borníci m im o M OV), b ip a rtitn í (vedle členů M OV z á s tu p c i N O V nebo M SF) n e b o tr ip a r titn í (členové M OV, N O V a M SF). - T rv a lé k. jso u od 1980: k. p ro M ezinár. olym p. a k ad e m ii, k. k u l tu r n í, fin an čn í, lé k a řsk á , tis k o v á , pro p ro g ra m O H , olym p. so lid a rity , telev izn í a t r ip a r titn í. T rip a rtitn í k. se sk lá d á ze 3 m ísto p ře d se d ů MOV, 3 z á stu p c ů M SF a 3 z á stu p c ů N O V (jed n ím z nich je od 1977 A. -> H im l, p ře d se d a Ú V ČSTV a ČSOV). P ře d se d o u tr ip a r t it n í k. je p ře d se d a MOV. J e jím h la v n ím úkolem je p říp ra v a oly m p . kongresů. K ongo (K o n ž sk á lidová rep u b lik a); 1,3 m il. o b y v . — K o n ž sk ý O V u z n á n Í964. O lym p, z k ra tk a CGO. K o n ž ští sp o rto v c i se z ú ča stn ili O H 1968, 1972 a 1980; n a p ře d n íc h m íste c h se n e u m ístili. 1965 se v hl. m ěstě K . B razzav ille k o n a ly I. -> a fric k é hry . — TVS říd í m in iste rstv o
1 58
m ládeže a sp o rtu . Nej po p u lárn ějším i s p o rty jso u k o p a n á, a tle tik a , b ox, džudo. kongresy olym pijské, v rc h o ln á zasedání p ře d sta v ite lů olym pijského h n u tí, členů M OV, z á stu p c ů N O V , M SF olym p. sp o rtů a dalších o rganizací a je d n o tliv c ů , jež pozve MOV. P o d le čl. 17 olym p. —>■ c h a rty sv o lá v á k. o. MOV. P ře d se d a M OV jim p ře d se d á á říd í jejich p ro c e d u rá ln í rám ec. — P o d le C o u b e rtin a b yly k. o. nej vyšším o rgánem m ezin ár. sp o rt, h n u tí. C o u b e rtin usiloval, a b y řešily k rom ě tec h n ick ý c h o táz e k O H ta k é nejširší o tá z k y rozvoje sp o rtu , sp o rt, p e d a gogiky, sp o rt, psychologie, tělo v ý ch , lék a řstv í, d ě jin TV S, um ění a td . — Až do p o č á tk u 50. let b y ly k. o. u z á k o n ě n y v olym p. c h a rtě (z p o čá tk u v čl. 18, p o z d ě ji' 20. a od 1950 čl. 24). Od 1930 se k. o. n e k o n aly , p ro to byl za p ře d se d n ic tv í A very B ru n d a g e p říslu šn ý člán ek v y p u ště n . Do 1930 se u sk u te čn ilo celkem d e v ět k. o. MOV p o d vedením -> B a ille t-L a to u ra p o to m od p o řá d á n í k. o. u p u stil a po 2. sv ě t. válce b y ly n a h ra z e n y společným i p o ra d am i e x e k u tiv y MOV s p ře d sta v ite li N O V a M SF olym p. sp o rtů odděleně, což se b rz y u k á za lo jak o n e d o sta te č n é řešení. P ro to koncem 60. let sílilo h n u tí z a ob n o v en í k. o., k te ré se se tk alo s n esouhlasem p ředevším A. B ru n dage. T ep rv e za p ře d se d n ic tv í lo rd a —> K illa n in a se sešel po 43 letech X . k. o. 1973 v e V arn ě, k te r ý se sta l m ezníkem v e v ý v o ji oly m p . h n u tí a MOV, n e b o ť ro z h o d l o ob n o v en í k. o. a započal cestu d a lší d e m o k ra tiz ac e olym p. h n u tí. 1978 b y l k. o. o p ě t u z ák o n ě n v olym p. c h a rtě . l . k. o., P aříž 16.— 24. 6. 1894, svolala z p o d n ě tu P ie rre de C o u b e rtin a U nie fra n co u z sk ý c h společností a tle tic k ý c h sp o rtů p o d n á zv e m M ezinárodní kongres p ro stu d iu m a p ro p a g ac i a m a té rs k ý c h z ásad . C oubertin n áze v těsně p ře d z a h á jen ím zm ěnil n a K ongres p ro obnovení o ly m p ijsk ý c h her. P říto m n o 79 z ástu p ců sp o rt, o rganizací ze 12 zem í. Čechy (AC S p a rta a ČOS) vyslovily s cíli k o n g re su souhlas. K o n g res p ra c o v a l v e dvou
159
kom isích — a m a té rsk é a olym pijské. A m a té rsk á kom ise n a z áv ě r svého je d n á n í p řija la a m a térsk o u definici (-> a m a té ris m us), oly m p ijsk á kom ise d o p o ru č ila o b n o v it O H n a m oderním základě. 23. č e rv n a 1894 v zn ik l MOV, jehož členy v y b ra l P ie rre de C oubertin (-* M ezinárodní olym pijský v ý b o r a -> členové MOV). K ongres sta n o v il z ák la d n í p rin c ip y m o derních O H (č ty řle to u p e rio d u , p ro g ra m O H , ro v n o st všech sp o rto v c ů , m e z in á ro d ní c h a ra k te r O H , s tříd á n í m ísta O H aj.). — II. k. o., Le Havre, 23. 7.— 1. 8. 1897. Svolán již p o d n á zv e m k. o. a byl zam ěřen n a o tá z k y hygienické, p e d a g o gické, h istorické aj. N a kongresu m ěli p rá v o ú č asti 3 d eleg áti sp o rt, o rganizací nebo a d m in istrac í rů zn ý ch zem í. P o každé diskusi o jed n o tliv ý c h bodech p o řa d u se hlasovalo a usnesení m ěla c h a ra k te r rezoluce. P ro je d n á v a la se ta k é m o žn o st založení S větové olym pijské unie a v y d á v án í S větového olym pijského b u lle tin u ; te n to n á m ě t u p a d l v z a p o m e n u tí. — III. k. o., Brusel, 9.— 14. 6. 1905, svolán pod n ázvem M ezinárodní kongres sp o rtu a tělesné v ýchovy. K o n g res svolal MOV n a žádost řa d y sp o rt, organizací. P ro je d n á v a ly se o tá z k y tělesné v ý ch o v y n a školách všech stu p ň ů , v a rm á d ě, v m ě s tech a n a vesnici, v koloniích a ta k é o táz k a ženské TV . P řija tá usnesení m ěla c h a ra k te r rezolucí a n e b y la z á v a z n á pro zúčastněné s tra n y , MOV byl v ša k p ovinen o nich in fo rm o v a t v lá d y a d alší z á je m c e . MOV si ponechal p rá v o d á t h la so v a t o o tázk ách technického c h a ra k te ru . H l a sovací p rá v o m ěli je n d eleg áti sp o rt, o rg a nizací, jichž se o tá z k y přím o tý k a ly . P o čítalo se i s h lasovacím p rá v e m p ro zástupce žen. — IV. k. o., Paříž, 23. až 25. 5. 1906, svolaný p o d n á zv e m P o ra d n í konference, řešil o tá z k u v z ta h u u m ěn í ke sp o rtu a k O H . K onference se z ú ča st nili čelní fran co u zští um ělci. Z ab ý v a li se p roblém y sp o rt, a rc h ite k tu ry , d ra m a tického um ění a sp o rtu , choreografie a výzd o b y O H a úlohou lite ra tu ry , h u d b y , m alířstv í a so ch ařstv í ve sp o rtu . N a z áv ě r konference b ylo jednohlasně odsouhlaseno v y h lásit n a O H 5 u m ěleckých so u těží
k o n g r e s y o ly m p ij s k é
v ob o ru m alířstv í, so c h a řstv í, a rc h ite k tu ry , lite ra tu ry a h u d b y . P ře d k lá d a n á díla m usí b ý t in sp iro v á n a sp o rtem . V ítězové oly m p . u m ěleckých soutěží ob d rží oly m p . m edaile (-> um ělecké soutěže). — V. k. o., Lausanne, 6.— 12. 5. 1913, sv o lán pod n á zv e m K o n g res sp o rto v n í psychologie a fyziologie. N a sto lil v ý z n am n é p e d a g o gické a psychologické o tá z k y ú lo h y sp o rtu . Z ab ý v a l se p ro b lém y sp o rto v n íc h p o tře b a z v lá štn o stm i je d n o tliv ý c h sp o rtů v e v z ta h u k lidské psychice. S ta l se v ý z n a m n ý m p o d n ě te m p ro s tu d iu m sp o r to v n í psychologie a p edagogiky. — VI. k. o., Paříž, 15.— 20. 6. 1914, n e j v ý z n am n ě jší olym p. kongres té d o b y . Z ú ča stn ili se jej z á stu p c i je d n o tliv ý c h N O V , členové MOV a z á s tu p c i zem í, k te ré N O V ještě n em ěly. U z n a n é N O V m ěly podle svého v ý z n a m u p rá v o n a 10—6 — 5 — 2 d e le g á ty (Češi a F in o v é n a d v a ). Ú kolem k. o. b ylo v y p ra c o v a t oly m p . -> c h a rtu a ře šit d alší o tá z k y řízení a organizace olym p. h n u tí a O H . P ro to k o ly se n eza ch o v a ly v ú p ln o sti. P ř ija tá ro z h o d n u tí b y la p u b lik o v á n a te p rv e p o 1. svět.* v álce 1919 a sta la se p o d k lad e m je d n á n í VIT. k. o. 1921. K o n g res p ro je d n a l ta k é o tá z k u sa m o s ta tn é ú č a s ti Č echů a F in ů a h laso v án ím o p u stil n á ro d n o stn í p rin cip ú č a sti (p ro ti v ů li C ou b ertin a). Češi a F in o v é n eb y li u z n á n i za s a m o s ta tn ý o ly m p ijsk ý n á ro d a O H se m ohli ú č a s tn it je n v rá m c i s tá tn í v ý p ra v y (sa m o sta tn ě jen v p říp a d ě so u h lasu p říslu šn éh o s tá tn íh o ú řa d u ). O tá z k u vy řešil v z n ik sa m o sta tn é h o Č eskosloven sk a a F in sk a . — VII. k. o., Lausanne, 2 . - 7 . 6. 1921, z ák o n o d á rn ý . B y la v y p r a c o v án a a o d h laso v án a p rv n í olym p. c h a rta , sk lá d ající se ze d v o u č á stí, ze z ák la d n íc h z á sa d a s ta tu tů MOV. O b sa h u je z ák la d n í p rin cip y , u sta n o v e n í o M OV, O H , N O V , p ro g ra m u O H , M SF a td . K . o. jso u v čl. 18 u z ák o n ě n y ja k o n e jv y šší o rg á n y oly m p . h n u tí. Ú č a stn í se jich členové M OV, d eleg áti N O V a M S F, p o p ř. d alší p o z v an é o rg a n izace n eb o i jednotlivci. K o n g re s sv o láv á a jeho p ro g ra m sta n o v í M O V po p o ra d ě s je d n o tliv ý m i N O V a M SF (-> c h a rta
k o n g r e s y o ly m p ij s k é
o ly m p ijsk á , -> am a térism u s). — V III. k. o.', P ra h a , 29. 5 . - 4 . 6. 1925. V jeho rá m c i se u sk u te čn ily k o ngresy dva. P e dagogický kongres, sv o la n ý z p o d n ě tu P ie rre de C o u b ertin a, se z a b ý v a l om eze ním o k ázalého c h a ra k te ru sp o rt, soutěží, o c h ran n ý m i o p a tře n ím i p ro ti sm rteln ý m p říp a d ů m v b o x u , om ezením ženského sp o rtu , m ožností o bnovení tz v . a n tic k éh o g y m n áz ia (-> C oubertin), spoluprací s u n iv erz ita m i, m ožnostm i léčby sp o rte m , bojem p ro ti p se u d o a m a térism u a td . T ec h n ic k ý kongres zav ed l n ě k te ré d o p lň k y olym p. c h a rty (cyklus Z O H , p ro g ra m O H , a m a té r, definice, č e s tn á tab u le , p íse m n á p řísa h a a td .). T o to shrom áždění b ylo re p re z e n ta tiv n ím fórem N O V , M SF a dalších ú č astn ík ů . K a ž d á p o z v a n á zem ě m ěla p rá v o v y s la t až 10 d e le g á tů a n e om ezený p o č et p ro stý c h ú č a s tn ík ů (-> a m a térism u s). — P edagogického k o n g resu se zúčastn ilo 62 d e le g á tů z 21 zem í (krom ě členů MOV), tech n ick éh o k o n gresu 94 ú č a s tn ík ů , z to h o 27 členů MOV, 40 d e le g á tů z 24 N O V a 27 d e le g á tů z 15 M SF. — IX . k. o., B erlín, 25.— 30. 5. 1930, m ěl d o k o n č it p rá ce z ah á jen é v L a u san n e 1921 a v P ra z e 1925, p ře d ev ším se z ab ý v a l p ro b le m a tik o u ú č a s ti žen n a O H , p ro g ra m e m O H a Z O H , p o č te m ú č a s tn ík ů n a O H a z ejm én a a m a té rsk o u o tá z k o u ( ^ am a térism u s). S n a h a po sjednocení definice a m a té ra ved lo k ro z p o rů m MOV s n ě k te rý m i M SF. I to je dův o d em , p roč se u p u stilo o d dalšího sv o lá v án í kongresů. MOV p řisto u p il k p re z id iá ln ím u z p ů so b u říze n í olym p. h n u tí. K o n g re su se z ú ča stn ilo 29 členů M OV, 53 d e le g á tů z 29 N O V a 41 d e le g á tů z 19 M S F (po 2 s h laso v ac ím p rá v e m , 1 n á h ra d n ík ). — X. k. o., V arn a, 1.— 4. 10. 1973, je d n a l o tře c h té m a te c h : 1. s o u časné oly m p . h n u tí a p e rsp e k tiv a jeho d a lšíh o rozvoje, 2. v z ta h y m ezi M OV, M SF a N O V , 3. tv á ř p říštíc h O H . K e k a ž d é m u té m a tu se m ěli v y slo v it v h lav n íc h re fe rá te c h 3 řečníci, z á s tu p c i M OV, M SF a N O V . V ý z n a m k o n g resu tk v í před ev ším v to m , že u k á z a l p o tře b u d e m o k ra tiz ac e o lym p. h n u tí a že p o tv rd il d alší rozvoj o ly m p . h n u tí a b u d o u c n o st O H . K o n
160
g resu se z ú ča stn ilo 65 členů MOV, z á stu p c i v še c h 26 M SF olym p. sp o rtů a 92 N O V . Je d n o m y sln ě bylo p řija to usnesení, a b y tr ip a r t it n í kom ise p ra c o v a la p o d v e d en ím p ře d se d y ja k o s tá lá k om ise MOV, a b y b y ly v b u d o u c n u sv o lá v á n y k. o., k te ré v ša k n e m a jí n a h ra d it společné p o ra d y e x e k u tiv y MOV se z á s tu p c i N O V a M SF, a b y b y la m o d e rn i z o v á n a a m a té rs k á definice. D ále se d o p o ru č ilo , a b y MOV, N O V a M SF u v ažo v a ly o z asto u p e n í žen ve sv ý c h o rgánech. P o d p o ra v lá d p ři ro zv o ji s p o rtu v je d n o tli v ý c h zem ích je žádoucí. N O V m u sí u č in it a k tiv n í k ro k k p rá v n í o ch ran ě olym p. sy m b o lů , u z n á v á se p o tře b a olym p. soli d a r ity , k la d n ě se h o d n o tí b u d o u c n o st O H . K o n g res b y l d ů k azem d o b ré vůle a s n a h y o sp o lu p rá ci. N a z á v ě r kongresu b ylo schváleno p ro v o lán í ke všem sp o r to v c ů m sv ě ta , ve k te ré m se v y z ý v ají k b o ji za m ír a za d o d rž o v án í olym p. c h a rty . — X I. k. o. se u sk u te č n í 1981 v B a d e n -B a d en u (N SR ). K ono, T hom as (17. 6. 1930), v z p ěra č U SA . D v o jn á so b n ý olym p. v ítě z 1952 (lehká v á h a ) a 1956 (p o lo těžk á v á h a — tro jb o j — S R ), d ru h ý n a O H 1960 (stře d n í v á h a ). Š e stin áso b n ý m is tr sv ě ta v rů z n ý c h v a h á c h (1953 — 59), v y tv o řil 24 S R . k o n tro la d o pinku, k o n tro lo u (a n a ly tic k ý m z p rac o v án ím o d eb ran ý c h vzorků) p o v ě řu je MOV n ě k te ro u speciální toxikologickou la b o ra to ř, k te r á b y la p ro p r ů k a z y d o p u jících lá te k u z n á n a n ě k te ro u M S F. P ra v id la dov o lu jí z p ra c o v a t pouze m oč (u sportovců) nebo sliny (u koní). P o č e t sp o rto v c ů k e k . d. u rč u je před em nebo v p rů b ě h u h e r lék a řsk á kom ise MOV, k te r á k je d n á n í zve z ástu p c e M SF a org. v ý b o ru O H . K rité ria p ro k. d. jsou: 1. u m ístě n í v závodě, 2. los, 3. podezření. — V y b ra n ý spo rto v ec o bdrží po ukončení z á v o d u n ebo u tk á n í z v ací k a rtu , se k te ro u se spolu s p rů k a z e m to to ž n o sti odebere do m ís tn o s ti p ro o d b ě r v zo rk ů . N e d o sta v e n í ke k . d. n eb o n eo d ev z d án í v zo rk u se p o su zu je ja k o d o p in k . V m ístn o stech
161
p ro od b ěr sm í b ý t je n u rč e n í činovníci. Moč se o d eb írá p o d dozorem a je za p ř í to m n o sti z áv o d n ík a a po p ř. jeh o d o p ro v o d u rozdělena do t ř í ry tím o k ó d o v a n ý ch lahví, k te ré se zapečetí. S p rá v n o st p o s tu p u p ři od b ěru i seznam léků, k te ré sp o r tovec b ra l za p oslední t ř i d n y , p o tv rd í sportovec i jeh o d o p ro v o d p odpisem . Za p ředepsaného dozoru se v z o rk y d o p ra v í do určené lab o ra to ře, k d e je z p rac u jí. P ř i p o z itiv n í an alý z e se h n e d uvěd o m í p řed sed a lék ařsk é kom ise M OV, k te rý písem ně v y ro z u m í v edoucího v ý p ra v y ko n tro lo v an éh o sp o rto v ce a sdělí m u i d o b u a n alý z y d ru h é h o (kontrolního) vzorku. D ru h o u a n alý z u m á p ro v á d ě t jin ý p ra co v n í tý m ste jn é la b o ra to ře a m á ji k o n tro lo v a t člen lék ařsk é kom ise MOV. Sm í b ý t p říto m e n i z ástu p c e M SF nebo vedení záv o d n ík o v y v ý p ra v y . Je -li i d r u h ý v zorek p o z itiv n í, d o ch ází k san k cím p ro ti spo rto v ci, u k o lek tiv n íc h s p o rtů i p ro ti d ru ž stv u . P o z itiv a obou v zo rk ů stejné m oči m usí b ý t zcela jed n o z n a čn á , u klasického d o p in k u p o tv rz e n a alespoň d věm a rů z n ý m i a n a ly tic k ý m i p o stu p y . MOV (za součinnosti M SF) diskvalifikuje během nebo po O H sp o rto v c e nebo d ru ž stvo, u jehož člena b ylo p ro k á z á n o d o p o vání. K určení v la stn íh o p o stih u zve zástu p ce příslušné M SF. J in d y MOV p ře n ec h áv á p o stih příslušné M SF. Z atím jsou p o stih y velm i rů zn é, n ě k d y je sp o r tovec d iskvalifikován do živ o tn ě, u k o lek tiv n ích s p o rtů je p o stih m írn ě jší — anulace v ý sle d k u . P ř i p o stih u se posuzuje ta k é ú m y sl a způsob d o p o v á n í. P ř i O H se p o stih u je n e je n z áv o d n ík , ale i fu n k c io n ář, k te rý d o p in k u p ro k a z a te ln ě n a p o m áh al. — Ú V ČSTV v y d a l zák a z d o p in k u pro všechny sp o rty a v še c h n y sp o rt, p o d n ik y p o d jeho pravom ocí. k o n tro la ženskosti (se x test), u v ě tš in y sp o rtů jso u soutěže s trik tn ě ro zd ělen y n a soutěže m u žů a soutěže žen. Ž eny to tiž m a jí jin o u se x u á ln ě p o d m ín ě n o u tělesnou k o n stitu c i, k te r á je z n e v ý h o d ň u je v m ěřen í sp o rt, v ý k o n n o sti s m uži. E x is tu je v ša k řa d a v ro z en ý c h g e n e tic k ý ch poruch, k te rá činí p o d s ta tu ž e n
kopaná
sk o sti n eb o m u žn o sti n eje d n o z n ač n o u . N ejed n o zn ačn ě v y v in u té ženy n esou často ta k é u rč ité m užské z n a k y a v lo h y , k te ré je m ohou ve sp o rt, sou těži z v ý h o d n it, a p ro to jso u ta k o v í jed in c i ze žen sk ý ch sou těží v y řa ze n i. V žen sk ý ch k a te g o riíc h m a jí p rá v o s ta r to v a t pouze ženy p ro k a z a teln ě g e n etick y jed n o zn ačn é. — P ro k. ž. se p ro v á d í s tě r ú stn í sliznice, lze v ša k p o u ž ít i v lasů či jin é tk á n ě n eb o k rv in e k . S te ro id n í h o rm o n y a ta k é a n a b o lik a m o h o u v ý sled ek o v liv n it je n n e p a trn ě . J e n v ý jim ečn ě se p ro k o n tro lu p o h la v í p řím o sleduje dělící se b u ň k a . P o p rv é b y ly z k o u šk y n a g e n etick o u ž en sk o st (sex testy ) v y ž a d o v á n y n a m is tr. E v ro p y v a tle tic e 1966 a n a O H od 1968. K a ž d á závodnice m usí p ře d lo ž it sv ů j te s t n a oficiálním fo rm u lá ři s fotografií, k te rý je p o tv rz e n M OV nebo p říslu šn o u M S F . MOV n ebo M SF v y d á v a jí ú ře d n í fo rm u lá ř n a z ák la d ě v ý sle d k u še tře n í z cy togenetickó la b o ra to ře . Z k o u šk y se z p ra v id la n e o b n o v u jí, p la tí te d y d louhodobě. J e d n o tliv é m ez in ár. s p o rt, organizace se v to m to sm ěru v z áje m n ě re sp e k tu jí (např. M OV u z n á v á c e rtifik á ty IA A F ). k o p a n á, n e jp o p u lá rn ější k o le k tiv n í s p o r to v n í h ra . K o ře n y k. lze h le d a t v rů z n ý c h m íčo v ý ch h rá c h sta ro v ěk é h o E g y p ta , Č íny, Ř e c k a a Ř ím a . V e stře d o v ě k u se podo b n é h ry h rá ly zejm én a v A nglii, F ra n c ii a Itá lii. M oderní k . v z n ik la ve V elké B ritá n ii, k d e b y la 1863 založena p rv n í n á r. asociace k o p a n é a b y la v y t v o ře n a p rv n í p ra v id la (došlo k odd ělen í k o p a n é a rag b y ). P rv n í m ez in ár. z á p a s seh ráli A ngličané 1872 se S kotskem . Ve 2. pol. 19. sto l. se k. ry c h le ro zšířila v E v ro p ě a v J iž n í A m erice, v obou k o n tin e n te c h b y ly p rv n í m ezinár. z á p a sy se h rá n y 1902, ale k m ez ik o n tin e n tá ln ím s ty k ů m nedošlo. P ro rozvoj m ezin ár. a m e z ik o n tin e n tá ln íc h s ty k ů m ělo z p o č á tk u n e jv ě tší v ý z n a m zařa ze n í k . n a p ro g ra m O H 1900. O d té d o b y (s v ý jim k o u O H 1932) je jeho stá lo u so u částí. Ve 20. letech u z n a la F I F A sp o rto v c ů m p rá v o n a n á h ra d u ušlé m z d y a d o sta la se ta k do ro z p o ru s M OV v o tázce a m a té rism u
kopaná
162
h rá čů . 1928 b ylo ro z h o d n u to p o řá d a t od C halk, J . N icholas, T. E . B urrid g e, J . 1930 každé č ty ři ro k y m is tr, s v ě ta v k., Zealley k a m se p ro sad ili jed n o z n a čn ě p ro fe sio n á 1904 CAN lové. P ro n e v y řešen ý p ro b lém a m a té E rn e s t L in to n , T om T ay lo r, George rism u h rá č ů ú č astn íc íc h se O H ro zh o d l D u ck er, F re d e ric k S teep, J o h n G ourley, MOV s tá h n o u t k. z p ro g ra m u O H 1932. A lex an d er H all, A lb e rt Jo h n s o n , G ordon 1934 F I F A u z n a l p rá v o n á r. sp o rt, sv azů M cD onald, R o b e rt L an e, W illiam T w aits ro z h o d o v a t o a m a té rism u h rá č ů a s o u 1908 G B R časn ě b ylo ro z h o d n u to z a k á z a t ú č a s tn í H a ro ld B ailey, A rth u r B e rry , W illiam k ů m m istr, s v ě ta h r á t n a oly m p . tu rn a ji. C o rb e tt, V iv ian W o o d w ard , H e rb e rt P ro to se k. v rá tila n a p ro g ra m O H . S m ith , H u b e rt S ta p le v , K e n n e th H u n t, O lym pijské tu rn a je v k. sice z a o s tá v a jí C laude P u rn e ll, F re d e ric k C hapm an, sv ý m sp o rto v n ím v ý z n a m e m za m istr, H a ro ld H a rd m a n , R o b e rt H a w k e s sv ě ta , p ře sto si u d rž e ly p řita ž liv o st, 1912 G B R k te r á se v p osledních lete ch dokonce R o n a ld B re b n er, V iv ian W oodw ard, zv y šu je. V edle a tle tik y m a jí n e jv ě tší T h o m as B u rn , H a ro ld W ald en , A rth u r n á v ště v n o s t. P o k ro k o v é síly ve F I F A K n ig h t, G ordon H o a re, D ouglas Me W h ir p o ž ad u jí, a b y h rá či a m a té ři ú č a stn íc í se te r, Iv a n S h a rp e , H o ra ce L ittle w o rt, m istr, sv ě ta m o h li h r á t v o lym p. t u r n a E d w a rd H a n n e y , J a m e s D ines, G ordon jích. — D o 1952 se ú č a s t m u ž ste v n a O H W rig h t, A rth u r B e rry , H a ro ld S ta m p e r neom ezovala, od té d o b y se p ro v e lk ý p o č e t p řih lá še n ý c h m u žste v (n a p ř. o ú č a st 1Í 1920 B E L n a O H 1968 se ucházelo 78 zem í, n a O H J a n de B ie, H e n ri L arn o e, A rm a n d 1972 84, n a O H 1976 91 a n a O H 1980 S w arte n b ro ek s, M ath ieu B ra g a rd , O scar již více než 100) h ra jí k v a lifik ač n í tu rn a je . V erbeeck, R o b e rt C oppée, Jo s e p h M usch, O lym p, tu rn a je se h ra jí p o d o b n ý m z p ů D ésiré B a stin , E m ile H a n se , F é lix B aly u , sobem jak o m is tr, sv ě ta . P o k v a lifik ač A n d ré F ie ren s, F e rn a n d N iso t, Louis ních soutěžích n a je d n o tliv ý c h k o n ti v a n H ege, Georges H e b d in n e n te c h se 16 nej ú spěšnějších m u žste v II 1924 U R U s tře tn e v m ístě O H . J s o u ro z d ělen a do A n d ré s M azali, P e d ro P e tro n e , Jo sé č ty ř sk u p in , z nichž d v ě n ejlep ší p o s tu N a sazzi, P e d ro Cea, P e d ro A rispe, A lfredo p u jí do č tv rtfin á le . O d č tv rtfin á le je R o m an o , J o s é L ea n d ro A n d ra d e, U m soutěž vylu čo v ací. V e finále te d y h ra jí b e rto T o m asin a , J o s é V idal, J u a n N a v a , do té d o b y n e p o ra ž e n á m u ž stv a . H ra je se A lfredo G hierra, A lfredo Zibechi, S antos i z á p a s o 3. m ísto . P o d le ro z h o d n u tí U rd in a rá n , A nto n io U d rin a rá n , H e c to r 79. z ased á n í MOV v P ra z e se p o č e t h rá č ů Scarone snížil z 19 n a 17. M edaile d o sta n o u pouze ft 1928 U R U h rá či, k te ří h rá li ve finále nebo v zápase A n d rés M azali, H e c to r C astro, Jo sé o 3. m ísto (na O H 1972 d o stali bro n z, N asazzi, P e d ro P e tro n e , P e d ro A rispe, m edaile h rá č i obou m u ž ste v , k te rá h rá la P e d ro Cea, Jo sé L ea n d ro A n d ra d e, o 3. m ísto ). — O lym p, tu rn a je říd í -> M e A ntonio C am polo, L orenzo F e rn á n d ez , z in á ro d n í federace k o p a n é (F IF A ). A d h e m ar C anavasi, J u a n P iriz. J u a n A rrem ón, A lvaro G estido, R en é B orjas, S a n to s U rd in a rá n , H e c to r Scarone, R o Olymp, vítězové v kopané b e rto F ig u ero a 1932 n ezařazeno 1896 n ezařazeno 1936^ IT A B ru n o V e n tu rin i, L ibero M archini, A lfre 1900 G B R do F o n i, Sergio B e rto n i, P ie tro R a v a, J . H . Jo n e s, W . Q u ash , C. P . B u c k en h a m , C arlo B iagi, G iuseppe B aldo, F rancesco R . R . T u rn e r, G rosling, S p a c k m a n , A.
163
K o r e j s k á lid o v ě d e m o k r a tic k á r e p u b lik a
1972 P O L H u b e r t K o s tk a , A n to n i S zym anow ski, J e r z y G orgoň, Z ygm un t A nczok, L eslaw C m ikiew icz, Z y g m u n t M aszczyk, R ys1948 SW E z a rd S z y m cz a k , Z y g fry d S z o lty sik , K aT o rsten L in d b erg , K je ll R o sé n , K n u t zim ierz P e v n á , W lad zim ierz L u b a ň sk i, N o rd ah l, G u n n a r G ren, E r ik N ilsson, R o b e rt G ad o ch a, K a z im ierz K m iecik, G unnar N o rd a h l, B irger R o se n g re n , J e r z y K r a s k a , M a rian O stafiňski, GrzeH e n ry Carlsson, B e rtil N o rd a h l, N ils g orz L a to , J o a c h im M arx , A n d rz ej J a L iedholm , Sune A ndersson, B o rje L ean ro sik , M a rian S zeja, Z bigniew G u t der 1976 G D R 1952 H U N J u r g e n C ro y , G e rd W eb e r, H a n s-J ů rg e n G yula Grosics, P é te r P a lo tá s , Je n ó D ó rn e r, K o n ra d W eise, L o th a r K u rb B uzán szk y , F eren c P u sk á s, M ihály L an ju w e it, R e in h a rd L a u c k , G erd H eid ler, tos, Z o ltán Czibor, J ó z s e f B ozsik, J e n o R e in h a rd H á fn e r, H a n s -J ú rg e n R iediger, D alnoki, G yula L ó rá n t, Im re K o v á c s I , B e rn d B ra n sc h , M a rtin H o ffm a n n , G erd Jó z se f Z akariás, L ászló B u d a i I I , S á n d o r K isc h e , W o lfram L ow e, H a r tm u t Schade, H id eg k u ti, L ajos C sordás, S á n d o r K o esis D ie te r R ie d e l, H a n s-U lric h G ra p c n th in , W ilfrie d G róbner f l 1956 U R S L ev J a šin , Sergej Salnikov, A n ato lij B a- '1 1980 T C H šaškin, A natolij Iljin , M ichail O gognikov, S ta n is la v S em an, J a ro s la v N e to lic k á, N ikolaj T yšenko, B oris K u z n ě co v , A lexej L u d ě k M acela, J o s e f M azura, L ib o r R aP a ra m o n o v , Ig o r N e tto , E d u a rd S tře l d im e c , Z deněk R y g e l, P e tr N ěm ec, L a cov, A natolij M asljonkin, V a len tin I v a d isla v V ížek, J a n B erger, J in d ř ic h S v o nov, B oris T a tu šin , V lad im ír R ijk in , b o d a , L u b o š P o k lu d a , W ern e r L ič k a , A natolij Isa je v , J o s if B e ts a . N ik o la j R o s tis la v V áclavíček, O ldřich R o tt, Z d e Sim oňan, B oris R asin sk ij n ě k Š rein er, F ra n tiš e k Š ta m b a c h er, F r a n tiš e k K u n z o 1960 Y U G B lagoje V idinič, M ilan G alič, N o v a k R o ganovič, T om islav K něz, F a h ru d in J u K opljakov, Sergej Viktorovič (23. 1. 1959), sufi, B ořivoje K o stic , Ž eljko P e ru šič , so v . p la v e c , ZMS. D v o jn á so b n ý oly m p . M ilutin Soskič, V la d im ir D u rk o v ič , V eliv ítě z 1980 (200 m v. zp. a š ta fe ta 4 x m ir Som bolač, A n te g Ž a n etič, A le x a n d a r 200 m v. zp.) a d v a k r á t d ru h ý n a O H K ozlina, A n d rija A nkovič, S ilv ester T a 1976 (š ta fe ta 4 x 200 m v. zp.) aj|_1980 kač, Ž eljko M atuš, D u ša n M aravič ( 4 x 100 m p o lo h o v ý závod). G a b rio tti, Achille P iccini, L uigi S cara^. bello, U go L ocatelli, G iulio C a p p e lli, A nnibale F rossi, A lfonso N egro
jj
1964 H U N A n ta l S zentm ihályi, T ib o r C sernai, D eszó N ovák, F eren c B en e, K á lm á n Ih á s z , Im re K om ora, G u sztá v Szepesi, S á n d o r K a to n a , A rp á d O rb an , J ó z s e f G elei, F erenc N ógrádi, K á ro ly P a lo ta i, J á n o s F a rk a s, Z o ltán V arga 1968 H U N K á ro ly F a te r, L ászló N a g y , D ezsó N o v á k , E rn ó N oskó, L ajos D u n a i, Is tv á n J u h á s z , M iklós P ancsics, L ajo s K oesis, Iv á n M enczel, Is tv á n B á sti, L ászló F a z e k a s, L ászló K eglovich, L a jo s Sziics, Is tv á n S árkózi, A n ta l D u n a i
K orbutová, Olga Valentinovna (16. 5. 1955), sov. sp o rt, g y m n a s tk a , ZMS. Č ty řn á s o b n á oly m p . v ítě z k a 1972 (prostn á , k la d in a a č le n k a d ru ž stv a ) a 1976 (člen k a d ru ž s tv a ), d v a k r á t d ru h á n a O H 1972 (b ra d la ) a 1976 (k lad in a ). D v o jn á so b n á m is try n ě s v ě ta 1974 (p řesk o k a d r u ž s tv a ) . K orejská lidově demokratická republika (K L D R ); 15,9 m il. o b y v . —■ OV K L D R u zn án (podle m a te riá lů MOV) 1957. O ly m p , z k r a tk a P R K . J a k o ro v n o p rá v n ý N O V uznán 1963. S p o rto v c i K L D R p o p rv é s ta rto v a li n a Z O H 1964. MOV
K o r m a n ík
v ša k o d m íta l u z n a t p ro O H oficiáln í n áze v K L D R a p o žad o v al s ta r t sp o rto v ců p o d n á zv e m ,,S everní K o re a “ , p ro to se sp o rto v ci K L D R nezúčastnili O H a Z O H 1968. N a 67. z ased á n í MOV v M exiku 1968 b y l u z n á n oficiální n á ze v K L D R . S p o rto v c i K L D R se dosu d z ú č a stn ili O H 1972, 1976 a 1980 a Z O H 1964, 1972 a 1976. N a O H i Z O H získali celkem 2 zl. (1972 H o D žu n L i ve stře lb ě m alo rážk o u vleže a 1976 J o n g D žo G u v b o x u v e váze do 54 kg), 6 stř. (jed n u n a Z O H 1964 ry c h lo b ru sla řk a P o H w a H a n o v á v z á vodě n a 3000 m) a 5 bronz, m edailí. TVS říd í od 1954 V ý b o r p ro tělesn o u v ý c hovu a s p o rt p ři ra d ě m in istrů . Z ájem s t á tu o rozvoj TVS je z a k o tv e n v ú sta v ě , p ro to se TV S b o u řliv ě a rychle ro zv íjejí, jso u b u d o v á n a sp o rt, zařízení. P ra c u je 5 tě lo v ý c h , in s titu tů a asi 200 sp o rt, škol. N ejrozšířenějším i s p o rty jso u k o p a n á , a tle tik a , o d b íje n á , košík o v á, sp o rt, g y m n a s tik a , stol. te n is a rych lo b ru slen í. Č lenem MOV je od 1978 K im Y u S un, p ře d se d a N O V K L D R . K o rm a n ík , Jiří (26. 3. 1935, Scaius, R u m unsko), čs. ř. ř. z áp a sn ík , ZMS. D ru h ý n a O H 1964 ve v á ze střed n í. P o sk o n čení a k tiv n í záv o d n í č in n o sti p ra c u je ja k o tre n é r. K orondiová, M argit (24. 6. 1932), m a d . sp o rt, g y m n a s tk a . D v o jn á so b n á olym p. v ítě z k a 1952 (bradla) a 1956 (skupinové v y sto u p e n í), d v a k rá t d ru h á n a O H 1952 a 1956 (osm iboj d ru ž stev ) a č ty ř ik r á t tř e tí n a O H 1952 (osm iboj je d n o tliv k y ň , sk u p in o v é v y sto u p e n í, k la d in a , p ro stn á ).
16 4
K osých, Grigorij Georgijevič (9. 2. 1934), sov. sp o rt, střelec, ZMS. O lym p, v ítěz 1968 v libovolné p istoli. Š estinásobný m is tr s v ě ta (1962, 1966, 1970 a 1974). D e se tin á so b n ý m is tr E v ro p y (1963, 1969, 1971, 1973). V y tv o řil S R v e střelb ě so u tě žn í p isto lí (1969). K oševá, M arina V ladim irovna (1 .4 . 1960), sov. p la v k y n ě , ZMS. O lym p, v ítě z k a 1976 (200 m p rs a — SR) a jed n o u tře tí (100 m p rsa). košíková, k o lek tiv n í sp o rt, m íčová h ra. U rč ité n á z n a k y k. se o b jevily již ve s ta ro v ě k u v E g y p tě a zejm én a později u In k ů a A z ték ů . S u rč itý m p ro to ty p e m k. se se tk á v á m e od 15. stol. i v E v ro p ě (sev. F ra n c ie , N ěm ecko). D nešní h ra v z n ik la koncem 19. stol. v U SA . V y tv o řil ji tělo v ý ch , in s tru k to r n a Springfieldské u n iv erz itě J a m e s N aism ith . P rv n í z áp a s se u sk u te č n il v prosinci 1891. D o E v ro p y p řinesli k. za 1. sv ě t. v á lk y a m e r. vojáci. — J a k o u k á zk o v ý sp o rt b y la k. z ařa ze n a n a program - O H 1904, 1924 a 1928. T ep rv e 1935 v ša k MOV schválil k. za olym p. sp o rt. O d 1936 je k. trv a le n a p ro g ra m u O H . D o 1972 soutěžili pouze m uži (16 d ru ž stev ), na O H 1976 b y l p o p rv é i tu rn a j žen (6 d ru ž ste v , přičem ž se snížil p o č et d ru ž stev m u žů n a 12). Č á st d ru ž stev se ú č astn í olym p. tu rn a je n a z ák lad ě výsledků p ředchozích O H , o s ta tn í b o ju jí o ú č ast v kvalifikačních tu rn a jíc h . O lym p, m e daile d o stá v á všech 12 h rá čů d ru ž stev u m ístiv šíc h se n a 1. —3. m ístě bez ohledu n a to , k olik z áp a sů sehráli. O lym p, t u r n a je org an izu je a říd í —»• M ezinárodní federace a m a té rsk é košíkové (FIB A ).
K ostarika (K o sta rick á rep u b lik a); 1,9 m il. obyv. — K o s ta ric k ý O V u z n á n 1954. O lym p, z k ra tk a CRC. K . se z ú ča stn ila O H 1936, 1964, 1968, 1972, 1976 a 1980 O l y m p i j š t í v í t ě z o v é v koa Z O H 1980. — T V S říd í v lá d n í o rg á n G enerální ře d ite ls tv í sp o rtu . Nejrozšíře=— š í k o v é __ n ě jším sp o rte m je k o p a n á. Muži K oste, K laus (27. 2. 1943), sp o rt, g y m n a s 1896— 1900 n e zařazen o t a N D R . O lym p, v ítěz 1972 v p ře sk o k u , tř ik r á t tř e tí n a O H 1964, 1968 a 1972 1904 u k á z k o v ý sp o rt (vždy v d v a n ác tib o j i d ru ž stev ). M istr U SA 4 (Buffalo G erm an YMCA) A. W . M anw eiler, A. A. H e e rd t, G. L. R edlein. E v ro p y 1971 a 1973.
165
W illiam R hode. E d . M iller, C harles M o nahan 1908— 1924 n ezařazeno 1928 u k á z k o v ý sp o rt 1932 nezařazeno 1936 U SA R a lp h B ishop, Sam B a lte r, J o e F o rte n b e rry , J o h n H ask ell G ibbons, C arl S ta n ley K now les, F ra n k J o h n L u b in , J a c k W illiam R a g la n d , A rth u r O w en M ollner, Carl S hy, D o n ald A rth u r P ip e r, W illiam W h eatly , D u an e A lex Sw anson, F ra n c is Jo h n so n , W illard S c h m id t 1948 USA Clifford B a rk e r, W allace J o n e s , D onald B arksdale, R o b e rt K u rla n d , R a lp h B e ard , R a y m o n d L u m p p , L ew is B eck, R o b e rt P itts , V in cen t B o ry la, Je sse R e n ic k , G ordon C arp en ter, R o b e rt R obin so n , Alex G roza, K e n n e th R o llin s 1952 USA C harles H oag, F ra n k M cC abe, W illiam H o u g lan d , D aniel P ip p in , M elvin D ean K elley, H o w ard W illiam s, R o b e rt K e n ney, R o n a ld B o n tem p s, C lyde L o v ellette, R o b e rt K u rla n d , M arcus F re ib erg e r, W illiam L ien h ard , V ic to r W ay n e G las gow, J o h n K eller 1956 U SA Carl Cecil Cain, B u rd e tte H a ld o rso n , W illiam H ougland, R o n a ld T om sic, K . C. Jo n e s, R ich a rd J a m e s B o u sh k a , W illiam R ussell, G ilb ert F o rd , J a m e s P a tric k W alsh, R o b e rt E ug en e Je a n g e ra rd , W il liam E v an s, C harles F ric k D arling 1960 USA J a y A rn e tte , A llen K elley, W a lte r B e lla m y, L este r L ane, R o b e rt B oozer, J e r r y L ucas, T e rry i ischinger, O scar R o b e rt son, B u rd e tte H ald o rso n , A d ria n S m ith , D a rra l Im hoff, J e r r y W est 1964 USA J im B arnes, W a lte r . H a z z a rd , W illiam B radley, L ucius Ja c k so n , L aw rence B row n, J o h n McCaffrey, Jo e Caldw ell, Jeffrey M ullins, Mel C ounts, J e r r y S h ip p , R i c h ard D avies, George W ilson
K o š ť á lo v á
1968 U SA J o h n C law son, B ill H o s k e tt, K e n Spain, C alvin F o w ler, J o s e p h W h ite , M ichael Sillim an, M ichael B a rre tt, G ly n n Saulte rs, S pencer H ay w o o d , Ja m e s K ing, C harles S c o tt, D o n a ld D ee 1972 U R S A n a to lij P o liv o d a, M odestas P a u lau sk as, Z u rab S ak an d elid ze, A lžan Ž arm ucham edov, A le x a n d r B ološov, I v a n Je d ě šk o , Sergej B ělov, M ichail K o rk ija , Iv a n D v o rn y j, G ennadi j V oinov, A lex an d r B ělov, Sergej K o v alen k o 1976 U SA P h il F o rd , S tev e S h e p p a rd , A d ria n D a n tley, W a lte r D av is, W illiam B uckner, E rn ie G ru n feld , K e n n e th C arr, S c o tt M ay, M ichael A rm stro n g , T h o m as L agarde, P h ilip H u b b a rd , M itchell K u p c h a k 1980 Y U G A n d ro K nego, D ra g a n K iě an o v iě , R a jk o Ž ižič, M ihovil N a k ič, Z eljko Je rk o v , B ra n k o Skroce, Z o rán S lavnič, K re sim ir Čosič, R a tk o R a d o v a n ič , D u je K rs tu levič, D ra že n D a lip a g ič, M irza D elibašič
Ženy 1896— 1972 n ezařazeno 1976 U R S A ngele R u p še n e o v á, T a ťja n a Z acharov o v á , R a is a K u rv ja k o v o v á , O lga B aryšev o v á, T a ť ja n a O večkinová, N aděžda Š u v a jev o v á , I u lija k a S em jonovová, N a d ěžd a Z ac h aro v o v á , N elli F e rjab n ik o v o v é , O lga S u ch a rn o v o v á, T a m a ra D aunen e o v á, N a ta lja K lim o v o v á 1980 U R S A ngele R u p še n e o v á, L ju b o v Š arm ajov o v á , V id a B esseleneová, O lga K o ro stelev o v á , T a ť ja n a O večk in o v á, N a d ě žd a O lchovová, I u lija k a S e m jonovová, L ju d m ila R ogo žin o v á, N elly F e rja b n ik o v o v á , O lga S u c h a rn o v o v á, T a ť ja n a N adyrov o v á , T a ť ja n a Iv in s k á
K ošťálová-Dusilová, Růžena (21. 2. 1924, P o d ě b ra d y ), čs. k a ja k á řk a , MS. P á tá n a O H 1948 v K 1 n a 500 m .
166
K o tk a s
K otkas, J o h a n n e s Jo h a n n e so v ič (3. 2. 1915), so v . z áp a sn ík ř. ř. a a tle t. O ly m p , v ítě z 1952 ve váze n a d 87 kg. T ro jn á s o b n ý m is tr E v ro p y (1938, 1939 a 1947). M istr S S S R v h o d u k lad iv e m (1943).
K raen zlein , A lvin (12. 12. 1876 —6. 1. 1928), a tle t U SA . Č ty řn áso b n ý olym p. v ítě z 1900 (běh n a 60 m — S R , 110 m p ř., 200 m p ř. a skok do dálky).
K ouba, O ta k a r (24. 10. 1906, P ra h a ), čs. k a ja k á ř. N a O H 1936 se u m ístil spolu s >- K lím o u , L . n a p á té m m ístě v e s k lá d acím k a ja k u dvojic (F 2) n a 10 k‘m . K ou tn ý , J a n (24. 6. 1897— 1976), čs. sp o rt, g y m n a sta . N a O H d v a k r á t d ru h ý (1924 p ře sk o k a 1928 víceboj d ru ž ste v ). K ovács, P á l (17. 7. 1912), m a d š e rm íř. Ř estinásobný olym p. v ítě z 1936, 1948, 1952, 1956 a 1960 (šavle d ru ž ste v a 1952 též šavle jed n o tliv c ů ), tř e tí n a O H 1948 (šavle jed n o tliv c ů ). D e v ítin á so b n ý m is tr sv ě ta (1 9 3 7 -5 8 ). K ovařík, P e tr (21. 5. 1945, K o lín ), č s. sp o rt, střelec, ZMS. N a O H 1972 č tv r tý ve stře lb ě z libovolné m a lo rá ž k y 3 X 40 ra n . M istrT E v ro p y 1975 (m alo rá žk a 3 x 40 ra n ). K ozák, V áclav (14. 4. 1937, V rb n o n a d L esy, o k r. L o u n y ), čs. v e slař, ZM S, z aslo u žilý tre n é r. O lym p, v ítě z 1960 ve d v o jsk ifu (spolu s -» S c h m id te m , P .), d e v á tý n a O H 1968 v e skifu. Z ú ča stn il se i O H 1964, kde b y l v y řa z e n v ro z jíž d k ác h . M istr E v ro p y ve skifu 1963. K ozakiew icz, W ladyslaw (8. 12. 1953), pol. a tle t. O lym p, v ítě z 1980 v e sk o k u o ty č i — S R . D rž ite l 2 S R v té to d is ciplíně. K ozm a, Istv á n (27. 11. 1 9 3 9 - 9 . 4. 1970), m ad . z áp a sn ík . D v o jn á so b n ý o ly m p . v ítě z v zápase ř. ř. ve váze n a d 97 kg n a O H 1964 1968. T ro jn á so b n ý m is tr sv ě ta (1962, 1966 a 1967) a m is tr E v r o p y (1967). K ozyevová, L ju b o v V ladim irovna -* B a ra n o v o v á-K o z y re v o v á, L ju b o v V la d im i ro v n a
A lv in K ra e n z le in
K ra jč íro v á , provd. N ém éthová, M arianna (1. 6. 1948, K ošice), čs. sp o rt, g y m n astk a , ZMS. N a O H 1964 a 1968 d ru h á v soutěži d ru ž ste v , č tv r tá n a O H 1968 v přeskoku, p á tá n a O H 1972 v d ru ž stv ec h . M istryně s v ě ta 1966 (d ru ž stv a). P o skončení a k tiv n í z á v o d n í čin n o sti p racu je jak o tren é rk a. k ra so b ru sle n í, bruslení, ve k te ré m se sp o ju je sp o rt, a um ělecký p ro jev . V znik k. sou v isí s ro zv o jem b ru sle n í vůbec ( > rv c h lo b ru sle n í). M ateřsk o u zem í k. je V elká B ritá n ie (první soutěž 1814), o d k u d se šířilo do E v ro p y a USA. V U SA k e k. p řid a li h u d b u a u p la tn ili tan e č n í a b a le tn í p rv k y . N a rozvoj k. příznivě působilo b u d o v á n í um ělých k lu zišť (první v L o n d ý n ě 1876). 1894 se uskutečnilo p rv n í oficiální m istr. E v ro p y a 1896 m is tr, sv ě ta . — Mezi olym p. s p o rty bylo b ru sle n í zařazeno již n a I. olym p. ko n g re su 1894. N a p ro g ram O H se po p rv é d o sta lo 1908 (na um ělém ledě, te d y dříve než v z n ik ly Z O H ). Soutěžilo se v kategorii m u žů , žen, sp o rt, dvojic v tz v . speciálních figurách. O d O H 1920 se u stá lil p ro g ram n a tře c h k a teg o riich — m uži, ženy a sp o rt, dvojice (ste jn ý p ro g ram byl i n a I. Z O H 1924). T ep rv e 1976 se n a p rogram
k r a s o b r u s le n í
167
Z O H d o sta ly i ta n c e n a ledě. — N a Z O H m ohou za každ o u zem i s ta r to v a t je n d v a z áv o d n íc i (nebo d v a p á ry ) v k ažd é k a tegorii, pouze zem ě, jejíž re p re z e n ta n ti se n a m istr, sv ě ta , k te ré p ře d c h á z í Z O H , um ístili v příslušné k a te g o rii m ezi 12 nejlepším i, m a jí p rá v o v y s la t ještě jed n o h o záv o d n ík a (dvojici, ta n e č n í p á r). V k. se soutěží bez ro zd ílu v ěku. — Soutěže jed n o tliv ců se p ů v o d n ě sk lá d a ly z p o v in n ý ch cv ik ů (soubor p řed ep san ý ch kreseb n a ledě) a volné jíz d y (široká šk á la k ra so b ru sla řsk ý ch p rv k ů a sko k ů za d o provodu h u d b y — m u ži 5 m in., ženy O 1y m p i j š t í v í t ě z o v é
4 m in.). 1973 b y l p řip o je n tz v . k r á tk ý p ro g ra m (1,5 — 2m in. jíz d a s p ře d e p s a n ý m i p rv k y , sk o k y a sk o k o v ý m i k o m b i nacem i za d o p ro v o d u h u d b y ). Soutěže sp o rt, dvojic se sk lá d a ly pouze z 5m in. volné jíz d y , 1973 b y l p řip o je n 2m in. k r á tk ý p ro g ra m , v ta n c íc h n a ledě p ř i b y ly k 5m in. volné jízd ě p o v in n é tan c e podle v y lo so v á n í (2 m in.). P o řa d í v každé so u tě ži, k te ro u v ž d y h o d n o tí 9 ro z h o d čích, se u rč u je podle speciáln íh o klíče. — O lym p, soutěže v k ra so b ru sle n í o rg a n i zuje á říd í -> M ezinárodní b ru sla řsk á unie (ISU ).
v kra sobruslení
Muži 1908*) 1920*) 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
um .
b.
U lrich Salchow Gillis G rafstro m Gillis G rafstro m Gillis G rafstro m K a rl Schiifer K a rl S cháfer R ic h a rd B u tto n R ic h a rd B u tto n H a y e s A lan Je n k in s D a v id Je n k in s M anfred Schnelldorfer W olfgang Schw arz O ndřej N epela J o h n C urry R o b e rt Cousins
SW E SW E SW E SW E AUT AUT USA USA U SA U SA S N D /G E R AUT TCH GBR GBR
7 7 10 12 9 7 10 9 13 10 13 13 9 11 13
377,3 405,50 367,89 385,46 371,71 422,7 191,177 192,256 166,43 160,02 1916,9 1904,1 2739,1 192,74 189,48
M agdě S yersová M agda Ju lin o v á H e rm a P lan ck o v á-S zab o o v á S o n ja H en ieo v á S onja H enieová S o n ja H en ieo v á B a rb a ra A n n S c o tto v á J e a n e tte A ltw egová T enley A lb rig h to v á C arol H eissová S joukje D ijk stro v á P eg g y F lem ingová B e a trix S chubová
GBR v SW E HUN NOR NOR NOR CAN GBR U SA USA HOL U SA AUT
5 12 7 8 7 7,5 1L 14 12 9 9 9 9
252,5 182,70 299,a7 424,5 350,32 328,93 163,077 161,756 169,67 165,56 2018,5 1970,5 2751,5
Ž eny 1908*) 1920*) 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972
K r a t o c h v íl
1976 1980
1 68
D o ro th y H a m illo v á A n e tt P o tz c h o v á
U SA GDR
9 11
193,80 189,90
GER F IN
5 7
11,2 11,50
AUT FRA FRA GER BEL GER AUT CAN URS URS URS URS URS
9 14 12 11 17,5 11,5 14 7 13 10 12 9 9
10,64 11,16 10,95 11,5 11,227 1 1,40 11,31 11,485 104,4 315,2 420,4 140,54 147,16
URS
9
209,92
URS
13
205,48
URS
5
S p o rto v n í dvojice 1908*) 1920*) 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
A n n a H u b le ro v á , H e in ric h B u rg er L udow ika Ja k o b sso n o v á , W a lte r Ja c o b so n H e len a E n g elm an n o v á , A lfred B erg er A ndrée Jo ly o v á , P ie rre B ru n e t A ndrée B ru n e to v á , P ie rre B ru n e t M axi H e rb e ro v á , E rn s t B aier M ieheline L a n n o y o v á , P ie rre B a u g n ie t R ia F a lk o v á , P a u l F a lk E lisa b e th S chw arzová, K u r t O p p e lt B a rb a ra W ag n e ro v á, R o b e rt P a u l L ju d m ila B ělousovová, Oleg P ro to p o p o v L ju d m ila B ělousovová, Oleg P ro to p o p o v Irin a R o d n in o v á, A lexej U la n o v Irin a R o d n in o v á, A le x an d r Z ajcev I r in a R o d n in o v á , A le x an d r Z ajcev
T ance n a ledě 1924— 1972 nezařazeno 1976 L ju d m ila P ac h o m o v o v á , A le x an d r G orškov N a ta lja L in ič u k o v á, 1980 G ennadij K a rp o n o so v O ly m p ijsk é soutěže, k te ré se již n e k o n a jí Speciální figury — m uži N ikolaj P a n in 1908
43,8
*) Soutěž byla součástí programu letních OH. K ratochvíl, František (16. 1. 1904, L ibodřice u K o lín a), čs. z áp a sn ík . N a O H 1924 p á tý v zápase ř. ř. v leh k é váze. K ratochvílová, Jarmila (26. 1. 1951, Golč ů v Je n ík o v ), čs. a tle tk a , ZMS. D ru h á n a O H 1980 v b ě h u n a 400 m . D ru h á n a h a lo v é m m is tro v s tv í E v ro p y 1979.
K repkinová-K alašnikovová, Věra Samojlovna (16. 4. 1933), sov. a tle tk a , ZMS. O lym p, v ítě z k a 1960 (skok do dálk y ), t ř ik r á t č tv r tá n a O H 1952, 1956 a 1960 (šta fe ta 4 x 100 m). D v o jn á so b n á m is try n ě E v ro p y (1954 a 1958 ve šta fe tě 4 x 100 m ). S p o lu d rž ite lk a S R v běhu n a 100 m (1 9 5 8 -6 1 ).
K rauseová, Barbara (7. 7. 1959), p la v k y n ě N D R . T ro jn á so b n á olym p. v ítě z k a 1980 (100 m v. zp. — S R , 200 m v. zp. a 4 x 100 m v. zp. — S R ). M istry n ě s v ě ta 1975 ( 4 x 100 m v. zp.) a 1978 (100 m v. z p .), tro jn á s o b n á m is try n ě E v ro p y 1977.
kriket, angl. sp o rt, p á lk o v a č i h ra . V znikla p řib ližn ě ve 14. stol. P rv n í u tk á n í bylo se h rá n o 1728. J e spolu s k o p a n o u nejoblíbenější h ro u v A nglii. — K . byl olym p. sp o rte m pouze n a O H 1900 (v soutěži h rá la m u ž s tv a F R A a G B R ).
169
K uba
Olympijští ketu
vítězové
v
k r i
1900 F R A T. H . J o rd a n , A. J . S ch n eid an , R . H o rn e , H . T erry , F . R o q u e s, W . A nderson, D . R obinson, W . T . A ttrill, W . B row ning, A. M cE vry, P ."H . T o m alin , J . B ra id kro k et, angl. sp o rt, h ra , p ři níž se dřevěné koule p ro h á n ějí b ra n k a m i p om ocí d ře věné palice. V rů z n ý ch v a ria n tá c h se h rá la již ve stře d o v ěk u . — K . b y l olym p. sp o rte m pouze n a O H 1900 (jednotlivci n a 1 a 2 koule a soutěž d ru ž ste v m užů). S outěže se z ú ča stn ilo 20 z á vod n ík ů pouze z F ra n c ie . N ě k te ří a u to ři n e u zn á v ají k. z a olym p. sp o rt, přesto že b y l v oficiálním p ro g ra m u O H . — O d k ro k e tu b y la odvozena h ra ->■ ro q u e, jež b y la n a p ro g ra m u O H 1904 též jak o řá d n ý oly m p . sport. Olympijští ketu
vítězové
v k r o
1900 jed n o tliv c i — h ra s 1 koulí A u m o itte F R A jed n o tliv c i — h ra s 2 ko u lem i W aydelick F R A dvoučlenné d ru ž stv o J o h in - A u m o itte F R A
ta je m n ík ČSOV (1958 — 1974), čest. gen. ta je m n ík ČSOV. 1966— 1972 p ra c o v a l ja k o v ed o u cí m ez in ár. oddálení Ú V ČSTV. V m lá d í a k tiv n í horolezec. A u to r řa d y horolezeckých p u b lik a c í. Ú č a stn ík o dbojového h n u tí. N o site l s tá t. v y z n a m e n á n í Z asloužilý p ra c o v n ík v tělesné v ý ch o v ě a s p o rtu (1967) a Z a v y n ik a jíc í p rá c i (1975). K ro u til, O ta (31. 12. 1921, D o b řic h o v ic e), čs. k a ja k á ř. P á t ý n a O H 1948 v K 2 n a 1 k m (spolu s - * ■ P e ch em , M.). K rovopuskov, V iktor A lexejevič (29. 9. 1948), sov. še rm íř, ZMS. č ty ř n á s o b n ý olym p. v ítě z 1976 a 1980 (šavle je d n o tliv c ů a d ru ž stev ). M istr s v ě ta 1978. K ruglov, N ikolaj K o n sta n tin o v ič (31. 1. 1950), sov. b ia tlo n is ta , ZMS. D v o jn á so b n ý olym p. v ítě z 1976 (soutěž je d n o tliv c ů n a 20 k m , člen š ta fe ty 4 X 7,5 km ). D v o jn á so b n ý m is tr sv ě ta (1974 a 1975). K rz esiň sk á-D u ň sk á , E lžb ieta (11. 11. 1934), pol. a tle tk a . O lym p, v ítě z k a 1956 ve sk o k u do d á lk y (SR ), d ru h á n a O H 1960. K rzyszkow iak, Zdzislaw (3. 8. 1929), pol. a tle t. O lym p, v ítě z 1960 (3000 m p ř.), č tv r tý n a O H 1956 (10 000 m ), se d m ý n a O H 1960 (10 000 m ). K ry sta , Jo s e f (24. 10. 1956, Č eský T ěšín ), čs. z áp a sn ík , MS. Š e stý n a O H 1980 v z áp ase ř. ř. ve v á ze do 57 kg, n a O H 1976 o sm ý v téže k a te g o rii. K řič k a , Ja ro sla v (27. 8. 1882, K e lě , okr. V s e tín —23. 1. 1969, P r a h a ) , z a slo u žilý um ělec, český s k la d a te l a d irig e n t. T ře tí n a O H 1936 v um ělecké so u tě ž i (obor o rc h estrá ln íc h skladeb) za H o rá c k o u su itu .
František Kroutil K routil, F ra n tišek , JU D r. (23. 6. 1907, B učovice), člen MOV (od 1965), člen něk o lik a kom isí MOV (od 1968), gen.
K u b a (K u b á n sk á rep u b lik a); 9,1 m il. oby v . — K u b á n s k ý OV u z n á n 1954. O lym p, z k ra tk a CXJB. Č lenem M O V je o d 1973 M anuel G onzales G u erra. S p o r-
K uba
170
to v c i K . se ú č a s tn í O H od 1900, kro m ě O H 1908, 1912, 1920, 1932 a 1936. Z ískali celkem 23 z l., 21 stř. a 15 b ro n z, m ed ailí (z to h o po osvobození 1959 17 z l., 17 stř. a 12 bronz, m edailí). P rv n í zl. olym p. m ed aili v y b o jo v a l 1900 R a m o n -> F o n s t v še rm u (celkem č ty řn á so b n ý olym p. v ítěz). V ý ra zn ý c h ú sp ě c h ů v m ez in ár. s p o rtu d o sa h u jí sp o rto v c i K . o d 1959, n a O H z e jm é n a 1976 a 1980. Mezi n e jz n á m ější sp o rto v ce p a tř í b o x eři T . -> S te v en so n , tro jn á s o b n ý olym p. v ítě z 1972, 1976 a 1980 ve v á ze n a d 81 k g , O. M a rti n e z , olym p. v ítě z 1972 do 54 k g a E . C orrea, olym p. v ítě z 1972 do 67 kg, a tle t A. -> J u a n to re n a , d v o jn á so b n ý olym p. v ítě z 1976 v b ězích n a 400 a 800 m , a džud is ta H . R o d rig u ez , oly m p . v ítě z 1976 v e v á ze do 63 kg. — Ř íd íc ím org án em k u b á n sk é TV S je od 1961 N á ro d n í in s titu t sp o rtu , těle sn é v ý c h o v y a rek reace (IN D E R ), k te rý úzce sp o lu p ra cu je s m in. šk o lstv í a m in. v e řejn éh o z d ra v o tn ic tv í. V H a v a n ě p ra c u je v y so k á tělo v ý c h , škola. J s o u b u d o v á n a n o v á sp o rt, zařízení v e všech še sti k u b á n sk ý c h p ro v in ciích , v z n ik a jí tz v . sp o rt, m ě s ta v H a v a n ě , M a tan z asu a C ardenasu. R o z v íjí se i tě lo v ý c h . v ě d a. IN D E R úzce sp o lu p ra cu je s tělo v ý c h , o rg a n iz ac e m i soc. zem í. Od 1961 působilo n a K . i n ěk o lik čs. tě lo v ý c h , o d b o rn ík ů . M noho p rv k ů z čs. s p a rta k iá d b ylo p ře v z a to a p řizp ů so b en o k u b á n sk ý m p o d m ín k á m . — K u b á n š tí sp o rto v c i d o sa h u jí v y n ik a jíc íc h v ý sle d k ů ja k n a -> p a n a m e ric k ý c h , ta k i n a -> stře d o am e ric k ý c h a k a rib s k ý c h h rá c h . — N ej p o p u lárn ě jším i s p o rty jso u b a se b all, b o x , k o ší k o v á , o d b íje n á , p la v á n í, v o d n í pólo, s tře lb a a k o p a n á.
1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
—
_
_
—
—
—
—
—
—
—
i 4 1 4 7
—
—
3 6 8
—
4 3 5
K u b á t, B ohum il (14. 2. 1935), čs. z á p a s n ík , ZMS. T ře tí n a O H 1960 v ř. ř. zápase těž k é v á h y a č tv r tý n a O H 1964 ve vol. s ty lu v těž k é váze. K u b íček , P e tr (30. 4. 1957 N y m b u rk ), čs. k a n o is ta , MS. D v a k rá t p á tý n a O H 1980 v C 2 n a 500 a 1000 m sp o lu s -> V rdloveem , J . K u b íč k a, V áclav (28. 9. 1939, P íse k ), čs. sp o rt, g y m n a sta . N a O H 1968 č tv rtý (jako člen d ru ž stv a ) a d v a k rá t šestý n a O H 1964 (jako člen d ru ž stv a) a 1968 (bradla).
Vladimír Kuc
Um ístění na OH OH 1900 1904 1924 1928 1948
zl.
M edaile stř.
1 5
i 2
— — —
,
_
bronz. —
3 —
_
1
K uc, V ladim ír P etrovič (7. 2. 1927— 16. 8. 1975), sov. a tle t, ZMS. D v o jn á so b n ý olym p. v ítě z 1956 (5000 m a 10 000 m). M istr E v ro p y 1954. O sm inásobný sv ě t. re k o rd m a n . 1956 a 1957 v y h lášen nejúspěšnějším sp o rto v c em sv ě ta.
—
K u č e ra , T om áš (8. 8. 1948, Ja b lo n ec n a d N isou), čs. ly žař, MS. Č tv rtý n a Z O H
171
k v a lifik a c e o ly m p ij s k á
1968 a š e s tý n a Z O H 1972 v závodě s d ru ženém . K u čin sk á, N atalja A lexandrovna (8. 3. 1949), sov. sp o rt, g y m n a s tk a , ZMS. D v o jn á so b n á olym p. v ítě z k a 1968 (k la d in a a členka d ru ž stv a ), d v a k rá t tř e tí n a O H 1968 (osm iboj je d n o tliv k y ň a p r o s t ná). T ro jn á so b n á m istry n ě s v ě ta 1966. K udrna, B ohum il (15. 3. 1920, B ra n d lín u D ačic), čs. k a n o ista , ZMS, zasloužilý tren é r. O lym p, v ítě z 1948 v C 2 n a 1 k m (spolu s —> B rzák em , J .) a d ru h ý n a O H 1952 v téže disciplíně a se ste jn ý m p a rtn e re m . D v o jn á so b n ý m is tr sv ě ta 1950. Z ávodil i ve v o d n ím slalom u. P o skončení a k tiv n í č in n o sti působil jak o tre n é r i v SSSR a R u m u n sk u . K ulakovová, G alina A lexejevna (29. 4. 1942), sov. ly ža řk a, ZMS. Č ty řn áso b n á olym p. v ítě z k a Z O H (1972 běh n a 5 a 10 km a š ta fe ta 3 x 5 km , 1976 š ta fe ta 4 x 5 km ), d v a k rá t d ru h á (ZO H 1968 5 km a 1980 š ta fe ta 4 x 5 km ) a d v a k rá t tř e tí (ZOH 1968 š ta fe ta 3 x 5 k m a 1976 10 km ). P ě tin á so b n á m istry n ě s v ě ta 1970 a 1974. K ulcsár, Gyózo (8. 10. 1940), m ad . šerm íř. Č ty řn áso b n ý olym p. v ítěz (1964, 1968 a 1972 k o rd d ru ž ste v a 1968 i k o rd je d notliv ců ), d v a k rá t tř e tí n a O H 1972 a 1976 (kord jed n o tliv ců ) a jed n o u č tv r tý n a O H 1976 (kord d ru ž stev ). D v o jn á so b n ý m is tr s v ě ta 1970 a 1971.
Jan Kůrka
K ulej, Je rz y (19. 10. 1940), pol. b o x e r. D v o jn á so b n ý olym p. v ítě z 1964 a 1968 v leh k é v e lte ro v é váze. K urencov, V iktor G rigorjevič (5. 4. 1941), sov. v z p ěra č, ZMS. O lym p, v ítě z 1968 ve v á ze do 75 k g (tro jb o j), d ru h ý n a O H 1964. P ě tin á so b n ý m is tr s v ě ta 1965, 1966, 1968 — 70, se d m in á so b n ý m is tr E v ro p y (1964 —66 a 1968 — 71). T řia d v a c e tin á so b n ý sv ě t. re k o rd m a n . K ů rk a , J a n (29. 5. 1943, P e lh řim o v ), čs. sp o rt, střelec. ZMS. O lym p, v ítěz 1968 ve stře lb ě m alo rá žk o u vleže (SR). K usociňski, Ja n u sz (15. 1. 1907 — 21. 6. 1940), pol. a tle t. O lym p, v ítě z 1932 v b ě h u n a 10 km . P a d l v b o ji p ro ti f a šistic k ý m o k u p a n tů m . K u v a jt ( S tá t K u v a jt); 1 m il. oby v . — K u v a jts k ý O V u z n á n 1986. O lym p, z k r a t k a K U W . Ú č a st n a O H 1968, 1972, 1976 a 1980. N ej ro zšířen ějším i s p o rty k o p a n á a p lav á n í. TV S říd í m in iste rstv o sociální péče a práce. kvalifik ace olym pijská, p rá v o ú č a sti s p o r to v ce n a o lym p. soutěžích, j a k je v y m e zují je d n o tliv é č lá n k y -» c h a rty o ly m p ij ské. R ozlišujem e: 1. V la stn í kv alifik aci p ro p řip u ště n í k ú č a s ti n a O H a Z O H (dříve v la s tn í a m a té r, kvalifik ace, -> a m a térism u s) podle čl. 26 a p říslu šn ý c h p r o v á d ěcích te x tů . 2. K v a lifik a ci s tá tn í p ř í slu šn o sti, n e b o t n a O H m o h o u s ta r to v a t pouze s tá tn í p říslu šn íci d a n é zem ě. V ý jim k y sta n o v í p ro v á d ě c í te x t y k čl. 8 o ly m p ijsk é c h a rty . S p o rto v e c, k te rý se z ú ča stn il O H v b a rv á c h jed n é zem ě, nesm í s ta r to v a t v b a rv á c h jin é zem ě s v ý jim k o u , že: a) m an ž e lstv ím n a b y l jin é s tá tn í p říslu šn o sti (m anžela nebo m anželky); b) m á podle p la tn ý c h zákonů d v o jí s tá tn í p říslu šn o st; p a k se m u sí ro z h o d n o u t, k te ro u zem i b u d e re p re z e n to v a t; c) chce s ta r to v a t za zem i, v e k te ré se n a ro d il a m á je jí s tá tn í p říslu šn o st a n e o p to v a l p ro s tá tn í p říslu šn o st svého otce nebo m a tk y ; d) ja k o n a tu ra liz o v a n ý
K ypr
občan u rč ité zem ě ž á d á o ú č a s t n a O H za t ř i ro k y po své n a tu ra liz a c i (n e v z ta h u je se n a p říp a d a)); se souhlasem p ř í slu šn ý ch N O V a M SF m ůže e x e k u tiv a MOV lh ů tu z k r á tit nebo i z ru šit; e) jeho zem ě (provincie nebo kolonie, jež n a b y ly sa m o statn o sti) b y la n á sled k e m zm ěny h ra n ic začlen ěn a do jiné; p o k u d v ša k MOV u z n á v á i n a d á le b ý v a lý N O V , m ůže sp o rto v e c s ta r to v a t i n a d ále za b a rv y zem ě, k níž náležel. S p o ry v p o sle d n í in sta n c i řeší -» e x e k u tiv a M OV. 3. K valifik aci věko v o u — MOV n e s ta n o v il podle čl. 27 ž á d n ý v ě k o v ý lim it pro ú č a s tn ík y O H , p o k u d t a k n e sta n o v ila (s věd o m ím MOV) p říslu šn á M SF (např. v e sp o rt, g y m n astice). 4. K valifik aci v ý k o n n o stn í, podle olym p. c h a rty MOV n e sta n o v í v ý k o n n o stn í lim ity , p o k u d ta k n e sta n o v í p říslu šn á M SF (podle p la tn ý c h p ra v id e l), k te rá současně organizuje a říd í kvalifikační tu rn a j v k o lek tiv n íc h s p o r te c h (n a p ř. košík o v á, k o p a n á , h á ze n á a td .). P o d le čl. 30 olym p. c h a rty se v ša k p o ž ad u je , a b y n a O H b y li v y sílán i z á v o d níci „ sk u teč n ě oly m p ijsk é t ř íd y “ . 5. K v a lifikaci z d ra v o tn í, MOV u z n á v á z d ra v o tn í p o ž a d a v k y je d n o tliv ý c h M SF a n e sta n o v í d alší z d ra v o tn í om ezení. V y ž a d u je v ša k , a b y se sp o rto v ec p o d ro b il —► k o n tro le d o p in k u , u žen -> k o n tro le žen sk o sti (čl. 29 olym p. c h a rty ). 6. K valifik aci n a z ák lad ě
172
p ře d e p sa n ý c h p o č tů ú č a stn ík ů , podle 61. 31 olym p. c h a rty je m ax . p o č et p řih lá še k p ro k a ž d ý N O V a disciplínu sta n o v e n MOV po dohodě s p říslu šn o u M S F. P o č e t p řih lá še k nesm í p ře v ý šit: a) v in d iv id u á ln íc h so u těžích n a O H i Z O H 3 z áv o d n ík y za 1 zem i (bez n á h r a d n ík a) s v ý jim k o u lyžování, kde jsou p o v o len i č ty ři, b) v k o lek tiv n íc h sp o rte ch je d n o d ru ž stv o za k a žd o u zem i, přičem ž v dohodě s p říslu šn o u M SF sta n o v í MOV p o č e t n á h ra d n ík ů (viz je d n o tliv é sp o rty ). K v a lifik a čn í tu rn a je organizuje p říslu šn á M SF. K y p r (K y p e rsk á rep u b lik a); 700 tisíc oby v . — O V K y p ru založen 1969 a uzn án 1979. O lym p, z k ra tk a C Y P. P o p rv é n a O H a Z O H 1980. N ěkolik a tle tů z K . s ta rto v a lo d řív e za Ř ecko. — TVS m ají n a K . b o h a té trad ic e, což d o sv ě d č u jí č etn é archeologické nálezy (z b y tk y s t a d ió n ů a td .). K y p e rští závodníci s ta rto v a li i n a a n tic k ý c h O H . V dnešní době se k y p e rsk ý sp o rt rychle rozvíjí, i když v ý z n am n ě jším u p o k ro k u b rá n í p olitický v ý v o j (rozdělení o stro v a n a řeckou a t u re ck o u č ást). A tle tik a je so u částí Ř eckého a tle tic k é h o sv azu . S a m o sta tn ý svaz m á k o p a n á , k te r á je i členem F IF A . T y to d v a s p o rty p a tř í ta k é k n e jv ý zn . kj^persk ý m sp o rtů m .
Laos
1 73
L La b á k ová, J a n a (26. 1. 1966 D e tv a ), čs. spor t, g y m n a s tk a , MS. N a O H 1980 jed n o u č tv r tá (víceboj d ru ž stev ) a jed n o u še stá (prostná). L acina, V ladim ír, ing. (2S. 6. 1949, P ra h a ), čs. veslař, ZMS. T ře tí n a O H 1976 (p áro v á č ty řk a spolu s -> P eck o u , Z ., ->• Vochoskou, V. a H e lle b ran d e m , J .), č tv r tý n a O H 1980 ve skifu a še stý n a O H 1972 (d v o jsk if spolu se S tra k o u , J .). lacrosse, k a n a d s k á n á r. sp o rt, h ra , v z n ik la ze sta ré in d ián sk é h ry b a g g a ta w a y v pol. 19. stol. Z K a n a d y se 1. rozšířil do U SA , A u strálie, N ového Z éla n d u a v E v ro p ě do V elké B ritá n ie. L. h ra jí m uži i ženy. — L. b y l n a p ro g ra m u O H 1904 (dva ú č a s t níci - CAN a U SA , v ítě z CAN) a 1908 (dva ú č astn íc i — CAN a G B R , v ítěz CAN), jak o u k á z k o v ý sp o rt 1928 (tři ú častn íci — CAN, U SA a G B R , v ítě z n e b y l v y h lášen ), 1932 (dva ú č astn íc i CAN a U SA , v ítě z U S A ), a 1948 (dva ú č astn íc i — U S A a G B R , v ítě z n e v y hlášen — re m íz a). Olympijští crosse
vítězové
v
l a
1904 CAN George C loutier, George C a tta n a c h , B e n jam in Ja m ie so n , J a c k F le tt, George B re tz , E li B lan c h a rd , H illia rd L aidlaw , H . L yle, W . B re n n au g h , L . H . P e n tla n d , S an d y C ow an, W illiam L au rie B u rn s, W illiam F . L. O rris, 1908 CAN F ra n k . J . D ix o n , George C am pbell, A ngus D illon, R ic h a rd L ouis D u c k e tt, George H . R ennie, C larence M cK errow , A lexander T . T u rn b u ll, H e n ry H oobin, E rn e s t H a m ilto n , J o h n B roderick, T h o m as G orm an, P a tric k „ P a d d y " B re n n an 1928 u k á zk o v ý sp o rt — v ítě z n e v y h lášen
1932 u k á z k o v ý s p o rt — v ítě z U SA 1948 u k á z k o v ý sp o rt — v ítě z n e v y h lá še n
L affa n , R o b e rt S tu a rt de Courcy (1853 až 1927), b rit. člen M OV (1 8 9 9 -1 9 2 7 ). B lízk ý sp o lu p ra co v n ík C o u b ertin a. Člen OV V elké B ritá n ie , 1920—22 jeh o p ře d seda. P o d p o ro v a l sa m o sta tn o u českou ú č a s t v olym p. h n u tí p ře d 1918. — P o v o lán ím k něz a n g lik á n sk é círk v e, ře d ite l s tře d n í školy. L ag u tin , B oris N ikolajevič (24. 6. 1938), sov. b o x er, ZMS. D v o jn á so b n ý olym p. v ítě z 1964 a 1968 ve v á z e do 71 kg, tř e t í n a O H 1960. D v o jn á so b n ý n r s t r E v ro p y (1961, 1963). L akom ý, P e tr (10. 4. 1951, O lom ouc), čs. v e sla ř, MS. Č tv rtý n a O H 1972 ve d v o jk á c h bez k o rm . (spolu se -»■ Z ap le ta le m , L .). L andvoigt, B ernd (23. 3. 1951), veslař N D R . D v o jn á so b n ý olym p. v ítě z 1976 a 1980 ve d v o jk á c h bez k o rm . v ž d y se sv ý m b ra tre m d v o jče tem Jo rg e m , tř e tí n a O H 1972 v osm ě. S b ra tre m č ty řn á so b n í m is tři sv ě ta 1974— 79. L ane, A lfred P . (26. 9. 1891 — ?), sp o rt, střelec U SA . P ě tin á s o b n ý olym p. v ítě z 1912 (revolver a p isto le n a 50 m je d n o t livci i d ru ž stv a , so u b o jo v á p isto le n a 30 m jednotlivci) a 1920 (pistole a re v o lv er n a 50 m d ru ž stv a a p isto le a re v o lv er n a 30 m d ru ž stv a ), tř e tí n a O H 1920 (pistole a rev o lv e r n a 50 m je d n o tliv ci) a č tv r t ý n a O H 1912 (soubojová p isto le n a 30 m d ru ž stv a). Laos (L aoská lid o v á d e m o k ra tic k á r e p u b lik a ); 3,5 m il. oby v . — L ao sk ý OV p ro z a tím n ě u z n á n 1979, defin itiv n ě 1980.
L a r sso n
O lym p, z k ra tk a LA O . Ú č a st n a O H 1980. — TV S z a tím n a n ízk é ú ro v n i, n e b o ť L. b y l do 1954 n e jp rv e fran c, k olonií, p a k n e zá v islo u m o n a rc h ií a te p rv e 1975 n a sto u p il cestu k socialism u. Larsson, Gunnar (12. 5. 1951), švéd. p la vec. D v o jn á so b n ý olym p. v ítě z 1972 (200 m pol. z áv o d — S R a 400 m pol. z ávod). O v ítě z stv í n a 400 m pol. záv o d ro zh o d lo 0,002 s. — n e jtě sn ě jší rozdíl olym p. histo rie. Latyninová-D irijová, Larisa Semjonovna (27. 12. 1934), sov. sp o rt, g y m n a s tk a , ZMS. D e v ítin á so b n á olym p. v ítě z k a 1956 (osm iboj je d n o tliv k y ň , p řesk o k , osm iboj d ru ž ste v a p ro stn á ), 1960 (osm iboj je d n o tliv k y ň , osm iboj d ru ž ste v , p ro stn á ) a 1964 (p ro stn á a osm iboj d ru ž stev ), p ě t k r á t d ru h á n a O H 1956 (b rad la), 1960 (b ra d la , k lad in a ) a 1964 (osm iboj j e d n o tliv k y ň a přeskok) a č ty řik rá t tř e tí n a O H 1956 (sk u p in o v á p ro stn á ), 1960 (přeskok) a 1964 (b ra d la a k lad in a ). Z ískala nejvíce olym p. m ed ailí (18) v celé h isto rii O H . O sm in áso b n á m is try n ě sv ě ta (1958, 1962 a 1954), se d m in áso b n á m is try n ě E v ro p y (1957 a 1961). lední hokej, d řív e z v a n ý též k a n a d s k ý ,k o le k tiv n í s p o rt, h ra n a ledě. — K o ře n y 1. h. je tře b a h le d a t v rů z n ý c h h rá c h n a ledě s bru slem i, h o k e jk o u a m íčkem nebo d ře v ě n ý m diskem , k te ré se h rá ly n a p ř. v A nglii (už k o n c em 12. sto l.), H o la n d sk u a j. D o dnešní p o d o b y se 1. h. zform oval v K a n a d ě n a z ák lad ě d o m ácích a im p o rto v a n ý c h tra d ic . P rv n í h o k e jo v ý z áp a s seh ráli 1860 s tu d e n ti m o n tre a lsk é u n iv e rz ity . 1875 v y tv o řil ing. J o h n G. A . C re ig h to n p rv n í p ra v id la , k te rá v y d a l tisk em 1879. O d to h o to d a ta se 1. h. z ač al ry ch le š ířit v K a n a d ě , U SA a přes A nglii i v E v ro p ě. — V č eských zem ích se h rá l o d 1890 b a n d y hokej (h ra s m íč k em ), 1. h. od 1908— 1909. H la v n ím o rg a n iz á to re m b y l J o s e f -> R óssler-O řo v sk ý , p rv n í česká p ra v id la v y d a l 1908 Jo s e f -> G russ. Č eský svaz h o k e jo v ý , k te rý v zn ik l 1908, b y l sp o lu z ak la d atele m M e
17 4
z in á ro d n í federace ledního h okeje (L IH G ). P rv n í m istr. E v ro p y se k onalo 1910, p rv n í m istr, sv ě ta 1924. P ro další rozvoj 1. h . m ěl v e lk ý v ý z n am o ly m p ijsk ý tu rn a j v 1. h. 1920. T u rn a j se k o n a l v rá m c i letn íc h O H , po v z n ik u Z O H 1924 se d o sta l 1. h. n a jejich pro g ram . O d 1924 b y ly olym p. tu rn a je současně m istr, s v ě ta a od 1932 i m istr. E v ro p y . O d Z O H 1972 se k o n a jí sa m o statn ě . P ro další rozvoj 1. h. jso u v ý z n am n é o tev ře n é ša m p io n á ty s ú č astí profesionálů, což bylo důvodem p ro oddělení m istr, s v ě ta a E v ro p y od olym p. tu rn a je . Do 1956 m ěli n a všech sv ě t. tu rn a jíc h v ý ra z n o u p ře v ah u h rá či K a n a d y a U SA , později zejm éna h ráči S S S R a Č SSR . — N a Z O H m ůže h rá t m ax . 12 m u žste v po 18 hráčích. Je stliž e se p řih lá sí více m u žstev , u sk u te čn í se k rá tc e p ře d zah á jen ím Z O H v m ístě jejich k o n á n í kvalifikační t u r n a j. P o to m se m u ž s tv a rozdělí do dvou v ý k o n n o st n ích sk u p in (A a B ), kde h ra jí m u ž s tv a k ažd é s k ažd ý m jednokolově, n a m istr, s v ě ta dvoukolové. — Ř íd ícím orgánem oly m p . tu rn a je v 1. h. je -> M ezinárodní federace ledního hokeje (L IG H ). Olym pijští ním hokeji
vítězo v é v
l e d
1920*) CAN R o b e rt B enson, W ally B y ro n , F ra n k F re d e ric k so n , C h ristia n F rid fin n so n , M i chael G oodm an, H a ld o r H ald o rso n , K o n rá d Jo h a n ss o n , A. W o o d m an 1924 CAN J a c k A . C am eron, E rn e s t J . Collett* A lb e rt J . M cCaffery, H a ro ld E . McMunn* D u n c a n B. M unro, W . B e a ttie R a m say , C yril Sig. S la te r, R eg in ald J . Sm ith* H a rry E . W atso n 1928 CAN C harles D elah ay , F ra n k F ischer, L o u is H u d s o n , N o rb e rt M ueller, H e rb e rt P lax to n , R oger P la x to n , H u g h P laxton* J o h n P o rte r, F ra n k S u lliv an , Jo se p h S u lliv an , R oss T ay lo r, D a v id T ro ttie r *) S o u těž se k o n a la v rá m c i OH.
1 75
1932 CAN W illiam H . C ookburn, Clifford T . C row ley, A lb e rt G. D u n can so n , George F . G a rb u tt, R o y H in k e l, C. V ik to r L in d q u ist, N o rm an J . M alloy, W a lte r M onson, K e n n e th s. M oore, N . R om eo R iv e rs, H a ro ld A. Sim pson, H u g h R . S u th e rla n d , W . S tan ley W agner, J . A listo n W ise 1936 G B R A lexander A rcher, J a m e s B o rla n d , E d g a r Lj B renchley, J a m e s C happell, J o h n C ow ard, G ordon D ailley, J o h n D a v e y , C arl E rh a rd t, J a m e s F o s te r, J o h n K ilp a tric k , A rch ib ald S tinchcom be, R o b e rt W y m a n
le d n í h o k e j
1964 U R S V e n jam in A le x an d ro v , A le x a n d r Alrrieto v , V italij D a v y d o v , A n a to lij F irso v , E d u a rd Iv a n o v , V ik to r J a k u š e v , V ik to r K o n o v alen k o , V ik to r K u z k in , K o n s ta n tin L o k tě v , B oris M ajorov, Je v g e n ij M ajorov, S ta n is la v P e tu c h o v , A le x a n d r R a g u lin , B oris Z ajcev, O leg Z ajcev , V jačeslav S ta ršin o v , L eo n id V olkov 1968 U R S V iktor K o n o v a len k o , V ik to r Z inger, V ik to r B linov, A le x a n d r R a g u lin , V ik to r K u z k in , Oleg Z ajcev, Ig o r R o m išev sk ij, V italij D a v y d o v , Je v g e n ij Z im in . V iačeslav S ta ršin o v , B oris M ajorov, V ik to r P o lu p a n o v , A n a to lij F irso v , J u r ij Mojsejev, A n a to lij Io n o v , Je v g e n ij M išakov, V e n jam in A lex an d ro v
1948 CAN __ M urray-A lb D ow ey, B e rn a rd D u n ste r, O rval G ravelle, P a tric k G uzzo, W a lte r H aid er, T h o m as H ib b e rt, R oss K in g , H enri-A ndrei L ap e rrire , J o h n L ecom pte, J \ 1972 U R S Georg A. M ara, A lb e rt R e n a u d , R e g in a ld —1 V lad islav T re tja k , A le x a n d r P a sk o v , S chroeter A le x an d r R a g u lin , G ennadij C ygankov, 1952 CAN V italij D a v y d o v , V alerij V asiljev, V ik to r George G ordon A bel, J o h n F ra n c is D a K u z k in , V la d im ir L u tč e n k o , Ig o r R o m i vies, W illiam D aw e, R o b e rt B ruce D ic k ševskij, V lad im ir V ik u lo v , A n a to lij F i r son, D o n a ld V alen tin e G auf, W illiam sov, V alerij C harlam ov, B oris M ichajlov, J a m e s G ibson, R a lp h L aw rence H a n sc h , V lad im ir P e tro v , A le x an d r J a k u š e v , R o b e rt R o d erick M eyers, D a v id E n g e l A le x an d r M alcev, V la d im ir Š ad rin , J u r ij b e rt M iller, E ric E v a n P a te rs o n , T h o m as B linov, Je v g e n ij M išakov, Je v g e n ij Z i A llen P ollock, A llen R uggles P u rv is, m in G ordon R o b e rtso n , L ouis J o h n Secco, 1976 U R S F ra n c is C ornelius S ullivan, R o b e rt W a tt V la d im ir T re tja k , A le x an d r S idělnikov, 1956 U R S A le x an d r G usev, V la d im ír L u tč e n k o , Jev g en ij B abic, V sevolod B o b ro v , N ikolaj Sergej B a b in o v , J u r ij L ja p k in , V alerij C hlystov, A lexej G urysev, J u r ij K ry lo v , V asiljev, G ennadij C ygankov, B oris M i A lfred K u čev sk ij, V a len tin K u sin , Gregoch ajlo v , V la d im ir P e tro v , V alerij C h a rla rij M k rty č an , V ik to r N ikiforov, J u r ij m ov, V ik to r Salim ov, V la d im ir S a d rin , P a n tucho v, N ik o laj P u č k o v , V ik to r ŠuA le x an d r J a k u š e v , Sergej K a p u s tin , valov, G enrich Sidorenko v, N ik o laj SoloA le x an d r M alcev, V ik to r Ž lu k to v , B oris gubov, Iv a n T reg u b o v , D m itri j U k o lo v , A lexandrov A lexandr U v a ro v 1980 U SA ■ iftlflfiO TTSA ' S teve Ja n a sc z a k , J a m e s C raig, K e n n e th R oger A llan C h ristian , W illiam C hristian , M orrow , M ichael R a m sey , W illiam B ak er, R o b e rt B a rry C leary, W illiam J o h n B o b S u te r. D a v id Silk, N eal B ro te n , C leary, E ug en e G razia, P a u l Jo h n s o n , M ark Jo h n s o n , S tev en C hristoff, M ark J o h n K irra n e , J o h n M ayasich, J a c k W ells, M ark P a v e lic h , E ric S tro b e l, M i M cC artan, R o b e rt M cVey, R ic h a rd M e chael E ru zio n e , D a v id C h ristia n , R o b e rt re d ith , W eldon O lson, E d w y n O w en, M cC lanahan, W illiam Schneider, P h ilip R o d n ey P a a v o la. L aw rence P a lm e r, R i V e rch o ta , J o h n H a rrin g to n c h ard R odenhiser, T hom as W illiam s l]
L edňov
L edňov, Pavel Serafim ovič (25. 3. 1943), sov. m o d ern í p ě tib o ja ř, ZMS. D v o jn á so b n ý olym p. v ítě z 1972 a 1980 (člen d ru ž stv a ), d v a k rá t d ru h ý n a O H 1968 (člen d ru ž stv a ) a 1976 (soutěž jo d n o tliv ců ) a t ř ik r á t tř e t í n a O H 1968, 1972 a 1980 (v so u těži jed n o tliv c ů ). Š e stin áso b n ý m is tr s v ě ta 1973— 78. Lee, S am uel ( 1 .8 . 1920), sk o k an do v o d y U SA . D v o jn á so b n ý olym p. v ítě z 1948 a 1952 ve sk ocích z p rk n a , tř e t í n a O H 1948 v e skocích z věže. Lee, W illis A. (?), sp o rt, střelec U SA . P ě tin á s o b n ý olym p. v ítě z 1920 (a rm á d n í p u šk a n a 300 m ve 3 p olohách d ru ž ste v , a rm á d n í p u šk a n a 300 m vleže d ru ž stev , a rm á d n í p u šk a n a 300 a 600 m vleže d ru ž ste v , a rm á d n í p u šk a n a 600 m vleže d ru ž ste v , m alo rá ž k a n a 50 m d ru ž stev ), jed n o u d ru h ý (a rm á d n í p u šk a n a 300 m v sto je d ru ž stev ) a jed n o u tř e tí (stře lb a n a běžícího jele n a d ru ž stev ). legitim ace olym pijská, p rů k a z to to ž n o sti p ro ú č a s tn ík a O H (sportovce, člen a MOV, člen a ko m isí M OV, d e le g á ty M SF a p ř í slušné rozhodčí, členy org. v ý b o ru O H a h o sty ). O. 1. o p ra v ň u je m a jite le k p ře k ročení h ra n ic p o řa d a te ls k é zem ě a k p o b y tu v n í po d o b u trv á n í O H a období, jež n e p ře s a h u je m ěsíc p ře d je jic h z a h á jen ím a m ěsíc p o skončení, um o žň u je v o ln ý v s tu p do -> vesnice o ly m p ijsk é a n a m ís ta , kde se p o řá d a jí soutěže a d alší p řip o je n é p o d n ik y (p o k u d u n ich org. v ý b o r ú č a s t neom ezil jin o u p o z v án k o u n eb o legitim ací). O. 1. m u sí o b sa h o v a t jm én o , p říjm e n í, d a tu m a m ísto n aro zen í, p o h lav í, ú ře d n ě p o tv rz e n o u s tá tn í p ř í slu šn o st (nebo jin ý oficiální d o k u m e n t p o tv rz u jíc í jeho to to ž n o st a s tá tn í p ř í slu šn o st), a d re su b y d liště , z am ě stn á n í a funkci n a O H , fotografii a v la s tn o ru č n í p o d p is m ajite le. O. 1. m u sí b ý t p o tv rz e n a p říslu šn ý m org. v ý b o re m O H , p o p ř. N O V , příslušné M SF n eb o M OV. V o. 1. m á b ý t i ra z ítk o p o v o lu jící v ý je z d sp o rto v c e do zem ě p o řá d a jíc í O H (-* p řílo h a — čl. 59 a p ro v á d ěc í te x t o ly m p ijsk é c h a rty ).
176
lékařské zabezpečení OH/ZOH z ajišťu je org. v ý b o r z d arm a. P ro te n to účel u sta v í lék a řsk o u kom isi, jejím ž úkolem je o rg a n iz o v a t lék a řsk o u péči a o šetřen í pro v še c h n y d ržitele olym p. legitim ací, z říd it a personálně v y b a v it nem ocnici a p řid ru žené k lin ik y v olym p. vesnici, sp o lu p ra c o v a t s m ístn í nem ocnicí, specialisty a p ra k tic k ý m i lékaři, ra d it ře d ite li olym p. vesnice v o tá z k á c h h ygieny, z a jistit v m ístn í nem ocnici u rč itý p o č et volných lůžek p ro p říp a d y delší hospitalizace a sp o lu p ra c o v a t s lék a ři z ah ra n ič n ích v ý p ra v . — O rg. v ý b o r m usí z říd it v olym p. vesnici nem ocnici v y b a v en o u příslu šn ý m tec h n ick ý m zařízením a personálem a nejm én ě 10 lů žk y p ro m uže a 5 pro ženy. K nem ocnici jso u p řid ru že n y lékařské p o ra d n y , zu b n í a gynekologické a m b u lance, dále m ístn o sti p ro m asáž, p e d ik ú ru ap o d . D ále m u sí org. v ý b o r z a jis tit lé k a ř sk o u slu žb u v m íste c h k o n á n í sp o rto v n ích soutěží. T rén in k o v á sp o rto v iště m u sí b ý t v y b a v e n a lék á rn am i. Z v lá štn í lékařskou slu žb u je tř e b a z a jis tit podél m a ra tó n ské a nej delší chodecké t r a t i , v m ístě k o n á n í jezd eck ý ch soutěží a silničních c y k listick ý c h závodů. P ři tě c h to s o u tě žích se p o u ž ív a jí zác h ran n é vozy a h e lik o p téry . S peciální lék a řsk o u péči je tř e b a z o rg an izo v a t v posledních k ilo m etre ch m a ra tó n u p ře d cílem . — O rg. v ý b o r je p o v in en z a jis tit lék a řsk o u p rv n í pom oc p ro d iv á k y v h ledišti. — S portovci jso u p o v in n i se p o d ro b it lékařské p r o hlídce (např. u m a ra tó n u , b o x u ap o d .), podle p ra v id e l jed n o tliv ý c h M SF. Ž eny se m u sí p o d ro b it -> kon tro le ženskosti, p o k u d n e m a jí příslušné p o tv rzen í. V y b ra n í sp o rto v c i jso u p o v in n i se p o d ro b it k o n tro le d o p in k u . — L é k a řsk á kom ise org. v ý b o ru m u sí úzce sp o lu p ra co v a t a p o sk y to v a t veškeré inform ace a ná le ž i to sti lék ařsk é ->• kom isi M OV, k te rá m á ro zhodující slovo v lék a řsk ý c h o táz k á ch O H /Z O H a zejm én a v o tázce k o n tro ly dop in g u a ženskosti. L é k a řsk á kom ise M OV b y la u sta v e n a 1967, jejím p ře d se d o u je p rin c A lex an d re de M órode, čle n e m je i doc. M U D r. M. S lavík, CSc. N a n á v rh lék ařsk é kom ise MOV rozhoduje
177
- > e x ek u tiv a MOV o d iskvalifikaci sp o r to v c ů p ro p ro k á z a n ý d o p in k a td . ( > p ř í loha — čl. 29 olym pijské c h arty ). Lem m ing, E rik (22. 2. 1880—5. 6. 1930), švéd. a tle t. T ro jn á so b n ý olym p. v ítě z 1908 a 1912 v h o d u oštěpem* (v žd y SR; 1908 i v h o d u oštěp em tz v . v o ln ý m s ty lem ). P rv n í o ště p a ř s v ě ta s v ý k o n e m p řes 50 m (1902). L englenová, Suzanne (24. 5. 1899 —4. 7. 1938), fran c, te n istk a . D v o jn á so b n á olym p. v ítě z k a 1920 (d v o u h ra žen a sm íšená č ty řh ra ), tř e t í n a O H 1920 (č ty řh ra žen s E . ď A y en o v o u ). V ítězk a W im bledonu ve d v o u h ře (1919— 23), ve č ty řh ře žen (1919 — 23 s E . R av en o v o u ) a ve sm íšené č ty řh ře (1920 s G. P a tte rsonem , 1922 se S. W oodem a 1925 s J . B o rotrou). N ejlepší te n is tk a 1. pol. 20. let. L esotho (K rá lo v stv í L esotho); 1,2 m il. obyv. (leží u v n itř te rito ria J A R , d ř. B asutsko). L eso th sk ý O V u z n á n 1972. O lym p, z k ra tk a L E S . Ú č a st n a O H 1980. Lew ald, T heodor JU D r. (18. 8. 1860, B e rlín —15. 8. 1947, B erlín ), něm . člen MOV 1924—38, člen e x e k u tiv y M OV 1927 —37, p ře d se d a N ěm eckého OV a N ěm eckého v ý b o ru těle sn ý c h cvičení 1919—33, p ře d se d a org. v ý b o ru O H 1936. P o lit, re ak č n í, o v livněn něm . m ilita ris m em , sy m p a tiz o v al s cíli n a cism u . Ú zce spo lu p raco v al s n a c isty p ři p říp ra v ě O H 1936, p ře sto že b y l ž idovského p ů vodu. N ac isté jej dočasně pro h lásili árijcem . K d y ž pom ohl n a c istů m z a jis tit O H , m usel z funkce o d e jít. 1938 jej v MOV v y stříd a l n a c istic k ý g e n . W . v o n R eichenau. L ibanon (L ib an o n sk á rep u b lik a); 2,9 m il. obyv. — L ib a n o n sk ý O V u z n á n 1948. O lym p, z k ra tk a L IB . Členem M OV G a b riel G em ayel (od 1952). L ib a n o n ští sp o r to v ci se zú častn ili všech O H (s v ý jim k o u O H 1956 n a p ro te s t p ro ti izraelské, b rit. a franc, agresi v P o r t Saidu) a všech ZO H . N a O H získali 2 stř. (na O H 1952
L ig h t b o d y
Z. C hiliab v z áp ase ř. ř. v e váze d o 57 kg, n a O H 1972 M. T ra b u lsi v e v z p írá n í v e váze do 75 kg) a 2 b ro n z , m edaile. N a Z O H se n a p ře d n íc h m íste c h n e u m ístili. — TV S org an izu je a říd í G e n eráln í d e p a rtm e n t pro TV S ve sp o lu p rá ci s L ib a n o n sk ý m OV. R ozvoj TV S b rz d í o b č an sk á v á lk a a izra elsk á agrese. N ejrozšířenějším i s p o rty jso u z áp a s, v z p írá n í, b o x , g y m n a s t ik a a p lav á n í. L ibérie (R e p u b lik a L ibérie); 1,75 m il. oby v . — L ib e rijs k á asociace O H u z n á n a 1955. O lym p, z k ra tk a L B R . L ib e rijš tí sp o rto v ci se zú častn ili O H 1956, 1960, 1964, 1972 a 1980 bez v ý z n am n ě jšíc h u m ístě n í. L ibye (L ib y jsk ý a ra b s k ý lid o v ý socialis tic k ý s tá t); 2,3 m il. oby v . — L ib y jsk ý OV u z n á n 1963. O lym p, z k ra tk a L B A . Ú č a st n a O H 1964, 1968, 1972 a 1980. Ř íd íc ím o rg á n em je S tá tn í v ý b o r p ro tělesn o u v ý c h o v u a sp o rt, jehož so u č á stí je i L ib y js k ý OV. N e jp o p u lá rn ějším i s p o rty jso u k o p a n á , z áp a s, c y k listik a , p la v á n í a o d b íje n á . Členem MOV je od 1977 B. M. A tta ra b u lsi. L idové h ry , m ezin ár. sp o rt, m an ife stac e 1 . — 9. s rp n a 1936 v P ra z e , p o řá d a n á E P T a v ý b o re m L . h . p o d h e sle m boje p r o ti fašism u a válce, p ro ti zn eu žití olym p. m y šle n k y něm . fašism em n a X I. O H 1936. V ý b o r L. h . n a v á z a l n a č in n o st Čs. v ý b o ru p ro p řeložení O H z B e rlín a a n a č s . v ý b o r n a o b ra n u oly m p . z á sa d (-*- oly m p ijsk é h ry , X I . O H ). L . h. se zú častn ili vedle p říslu šn ík ů čs. sp o rt, a t ě lových. o rganizací (F T P , Sokola, J u n á k a , D T J , O rla, čs. sp o rt, svazů) i sp o rto v c i z U S A , Š v éd sk á, F ra n c ie , SSSR . P ře d ' n ím členem v ý b o ru L . h. b y l a k ad e m ic k ý m a líř, n o site l b ro n z , m ed a ile za u m ěle c k o u so u těž z O H 1932, re k to r A V U J a k u b O brovský] L ightbody, Ja m es (1883— 1953), a tl e t U SA . T ro jn á so b n ý olym p. v ítě z 1904 (běh n a 800 m , 1500 m — S R a n a 2500 m p ře k .), d ru h ý v soutěži d ru ž ste v v p ře s poln ím b ě h u n a 4 m íle.
L ic h t e n š t e j n s k o
178
Závěrečná scéna na Lidových hrách 193ti Lichtenštejnsko (L ic h ten šte jn sk é k n íže c tv í); 23 200 oby v . -— OV L ic h te n š te jn ského k n íže c tv í u z n á n 1936. O ly m p , z k ra tk a L I E . Č lenem M OV je v lád n o u c í kníže F ra n tiš e k J o s e f (od 1936). Ú č a st n a O H a Z O H o d 1936 (s v ý jim k o u O H 1956 a 1980 a Z O H 1952). N a O H se L . n a p ře d n íc h m íste c h n e u m ístilo . N a Z O H 1976 získalo 2 b ro n z, m edaile a n a Z O H 1980 2 zl. (H a n n i W enzelová ve slalo m u a o b řím slalom u) a 2 stř. m edaile (A ndreas W enzel v o b řím slalo m u a H . W enzelová v e sjezdu). — V edle N O V říd í TV S Z em ský sp o rto v n í v ý b o r a jeho p o ra d n í sbor. Lilloe-Olsen, Ole Andreas (28. 4. 1883— 30. 4. 1940), n o rsk ý sp o rt, střelec. P ě t i n á so b n ý olym p. v ítě z (1920 stře lb a n a běžícího jele n a d ru ž ste v , d v o jstře l n a běžícího jele n a jed n o tliv c ů i d ru ž ste v a 1924 stře lb a n a běžícího jelen a d ru ž ste v , d v o jstře l n a běžícího jele n a jed n o tliv c ů ), d ru h ý n a O H 1924 (d v o jstřel n a běžícího jelena d ru ž stev ). Lišková- íIo n so \á . Z d eň k a (3. 7. 1927, Jih la v a ), čs. sp o rt, g y m n a stk a , zasloužilá
tre n é rk a , ZMS. O lym p, v ítě z k a 194á (soutěž d ru žstev ) p o d jm én em H onsovse P o skončení a k tiv n í záv o d n í č innosti se v ě n o v a la tre n é rsk é práci. Loffler, Em anuel (29. 12. 1901, M eziříčko, okr. B lansko), čs. sp o rt, g y m n a sta , z a sloužilý tre n é r. D ru h ý n a O H 1928 v p ře sk o k u a ja k o člen d ru ž stv a a tř e t í v e cvičení n a kru zích , č tv r t ý n a O H 1936 (jako člen d ru ž stv a ). T ro jn á so b n ý m is tr s v ě ta 1930 a 1938. P rů k o p n ík m o d e rn í švihové školy ve sp o rt, gym nastice. P o skončení a k tiv n í záv o d n í čin n o sti se v ě n o v al tre n é rsk é p rá ci zejm éna s m lá deží. Lom akin, Trofim Fjodoroviě (2. 8. 1924— 13. 6. 1973), sov. v z p ěra č, ZMS. O lym p, v ítě z 1952 (ve váze d o 82,5 kg), d ru h ý n a O H 1960 (do 90 kg). D v o jn á so b n ý m is tr s v ě ta (1957 a 1958), tro jn á so b n ý m is tr E v ro p y 1954, 1956 a 1958. V y tv o řil 5 SR . Lom ecky, Oldřich (5. 9. 1920, P r a h a ), čs. k a n o is ta T MS. Š estý n a O H 1952 v C 2 n a 10 k m spolu s —>- K a rlík e m , B.
1 79
lu k o s tř e lb a
Lom ská-G eislerová, L ibuše (1. 7. 1923, Olom ouc), čs. a tle tk a . Š e stá n a O H 1948 v b ěh u n a 80 m př.
Lowe, D ouglas (7. 8. 1902), b r i t. a tle t. D v o jn á so b n ý o ly m p . v ítě z 1924 a 1928 v b ě h u n a 800 m .
Lorenz, D ietm ar (23. 9. 1950), d ž u d is ta N D R . O lym p, v ítěz 1980 v so u těži bez rozdílu v a h a tř e tí v k a t. do 95 kg. Č ty ř n á so b n ý m is tr E v ro p y 1975— 78.
L u ce m b u rsk o (V olkovévodství L u ce m bu rsk é); 350 t i s . o b y v . — L u ce m b u rsk ý OV u z n á n 1908. O lym p, z k ra tk a L U X . Č lenem M OV v e lk o v é v o d a J e a n de L u x e m b o u rg (od 1946). 1910 se v L . ko n alo 11. z ased á n í M O V a 1971 61. z ased á n í MOV. S p o rto v c i L . se z ú č a s tn ili všech O H od 1912 (s v ý jim k o u O H 1932) a Z O H 1928, 1932 a^ 1980. N a O H získali 3 zl. (J. B a rth e l n a O H 1952 v b ě h u n a 1500 m a 2 v u m ěle ck ý c h soutěžích) a 2 stř. m ed aile. — P o m o c s t á tu olym p. h n u tí je m n o h o s tra n n á . P o č e t sp o rt, z a ří zení v z rů s tá a je v e lm i d o b ré . N ejp o p u lá rn ě jším i s p o rty jso u k o p a n á , k o šík o v á, ry k íist ika a h á z e n á .
L oth, Jerzy (? —1967), pol. člen M Q Y 1948 —61, čestn ý člen MOV 1961. U n iv e r z itn í profesor hospodářského zem ěpisu. Louis, Spyridon (1872— 1940), ře ck ý a tle t. V ítěz p rv n íh o olym p. m a ra tó n u n a O H 1896. B y l v y h lášen řeck ý m n á r. h rd in o u . Lovelock, J a c k (5. 1. 1 9 1 0 - 2 8 . 12. 1949), n o vozélandský a tle t. O lym p, v ítěz 1936 v b ěh u n a 1500 m — SR.
L ucké, J o rg (7. 1. 1942), v e s la ř N D R . D v o jn á so b n ý o ly m p . v ítě z 1968 (d v o jk y bez korm . sp o lu s H e in z -J ú rg e n B othem ) a 1972 (d v o jk y s k o rm . s p o lu s W . G unkelem a K la u s-D ie te re m N e u b e rte m ). M istr E v ro p y 1971.
Spyridon Louis
lu k o střelb a , sp o rt, stře lb a z lu k u šíp e m do te rč e , je d e n z n e js ta ršíc h s p o rtů v ů b e c , n e b o ť s p o rt, v y u ž ití lu k u se v y v íje lo so u č a sn ě s je h o v o je n s k ý m a lov eck ý m v y u ž itím . D o o ly m p . p ro g ra m u se 1. d o sta la p o p rv é n a O H 1900, p a k b y la jeh o so u č á s tí je š tě 1904, 1908 a 1920. 1924 b y la z p ro g ra m u O H v y řa z e n a . 1958 ro zh o d l M OV o m o ž n o s ti z a řa z e n í 1. n a p ro g ra m O H , p o k u d o to p ro je v í org. v ý b o r zájem . K o n ečn ě 1965 b y la 1. z a řa z e n a do p ro g ra m u O H 1972. L u k o stře lecké soutěže b y ly i n a O H 1976 a 1980. — P ro g ra m luk o stře le c k ý ch so u tě ž í n a O H 1900, 1904, 1908 a 1920 se z n a č n ě lišil o d současného, n a v íc jso u dod n es ro z p o ry m ezi o d b o rn ík y o to , k te ré so u tě že b y ly v ů b e c n a p ro g ra m u O H . J e d n o tliv é org. v ý b o ry libovolně z a řa z o v a ly n a p ro g ra m h e r rů z n é luk o stře le c k é d isc ip lín y , n e b o ť n e e x isto v a la ž á d n á říd íc í m e z in á r. federace (v zn ik la až 1931). P o d le E . K a m p e ra b y lo n a p ro g ra m u O H 1900 š e s t disciplín
lu k o s t ř e lb a
180
(pouze p ro m uže), n a O H 1904 t ř i p ro m uže a tř i p ro ženy, n a O H 1908 dvě p ro m uže a je d n a p ro ž e n y a n a O H 1920 d eset disciplín pouze p ro m u že (včetně so u tě ží d ru ž stev ). Soutěže v 1. o d O H 1972 se k o n a jí č ty ři d n y . 1. a 3. d e n je z a řa z e n a s tře lb a n a te rč o p rů m ě ru 1,22 m ze v z d á le n o sti 90 a 70 m p ro m uže, 70 a 60 m p ro ženy, 2. a 4. d e n s tře lb a n a te rč o p rů m ě ru 80 cm z 50 a 30 m p ro m uže i ženy. H o d n o tí se p o u z e víceboj
je d n o tliv c ů (m uži a ženy zv lášť). L u k o stře le c m á n a k a žd o u discip lín u 36 šípů. N a O H 1972 m ohli z každ é zem ě s ta rto v a t 3 m uži a 3 ženy, od O H 1976 u ž je n 2 m uži a 2 ženy. — M istr, s v ě ta se p o řá d á od 1931 p ro m uže a od 1933 p ro ženy, zp o čá tk u k a žd o ro č n ě, od 1961 k a ž d ý d ru h ý rok. O d 1968 se m istr, sv ě ta stříd á s m istr. E v ro p y . — O lym p, lu kostřeleckou soutěž říd í -> M ezinárodní lu k o střeleck á fede ra ce (F IT A ).
Olym pijští Jvítězové v lu k o stře lb ě M uži S e sta v a F IT A (90 — 70 — 50 — 30 m ) 1896— 1968 nezařazen o 1972 1976 1980
J o h n W illiam s D a rre l P a c e T o m i P o ik o lain e n
USA U SA F IN
D o re en W ib e ro v á L uann R yonová K e to L o sa b erid zo v á
U SA U SA URS
2528 b. 2571b. 2455 b.
Ž eny S e sta v a F IT A (70 — 60 — 50 — 30 m ) 1896— 1968 n e zařazen o 1972 1976 1980
2424 b. 2499 b. 2491 b.
O lym p ijské so u těže, k te ré se již n e k o n a jí 1900 A u co rd o n doré — 50 m A u c h a p e le t — 50 m A u cordon doré — 33 m A u c h ap e let — 33 m S u r la p erche á la herse S ur la p erche á la p y ra m id e
H e n ri H e ro u in E u g ě n e M ougin H u b e r t v a n In n is H u b e r t v a n In n is E m m a n u e l F o u lo n E m ile G rrum iaux
FRA FRA BEL BEL FRA F R A 1)
31 b.
P h illip B r y a n t
U SA
820 b.
P h illip B r y a n t
U SA
1048 b.
1904 M uži D ouble Y o rk R o u n d (100 - 80 - 60 y) D ouble A m erican R o u n d 12) (60 - 50 - 40 y)
1) Některé statistiky z OH uvádějí m ísto této soutěže disciplínu „Game shooting" (střelbu ku ptáku) a vítěze M aclntoshe (USA). 2) Některé statistiky vedle těchto soutěží uvádějí ještě další dvě disciplíny na stejné vzdále nosti, jejichž vítězem je H. S. Taylor (USA).
181
lu k o s t ř e lb a
T eam R o u n d 60 y
P o to m a c A rc h ers, W a s h in g to n D . C. (W illiam H . T h o m p so n , R o b e rt W illia m s, L o u is W . M axon G. C. S pencer)
Ž eny D ouble N a tio n a l R o u n d (60 - 50 y) D ouble C olum bia R o u n d (50 - 4.0 - 30 y) T ea m R o u n d
1344 b.
M. C. H o w ello v á
U SA
620 b.
M . C. H o w ello v á
U SA
867 b .
C in c in n a ti A . C. (M. C. H o w ello v á, H . C. P o llo ck o v á , L . W o o d ru ffo v á , L . T ay lo ro v á)
506 b.
W . D od
GBR
815 b.
E . G . G riso t
FRA
263 b.
Q. F . N e w a llo v á
GBR
688 b.
E d m o n d v a n M oor E d u a rd C lootens H u b e r t v a n In n is H u b e r t v a n In n is J u lien L o u is B ru ló
BEL BEL BEL BEL FRA
1908 Muži Y o rk B o u n d (100 - 80 - 60 y) C o n tin e n tal S ty le - - 5 0 m Ž eny N a tio n a l R o u n d (60 - 50 y) 1920 S tře lb a k u p tá k u — je d n o tliv c i M alý p e v n ý te rč V elký p e v n ý te rč P o h y b liv ý te rč — 28 m P o h y b liv ý te rč — 33 m P o h y b liv ý te rč — 50 m
11 13 144 139 134
b. b. b. b. b.
S tře lb a k u p tá k u — d ru ž stv a M alý p e v n ý terč
V elký p e v n ý te rč P o h y b liv ý te rč — 28 m
P o h y b liv ý te rč — 33 m
P o h y b liv ý te rč — 50 m
BEL 25 b. L ouis v a n d e P e re k , E d o u a rd Clo< ten s, E d m o n d v a n M oor, E irm in F la m a n J . J o s e p h H e rm a n s , S u g u ste v a n de V erre BEL 31 b. ste jn é d ru ž stv o HOL 3087 b. A d ria n u s C om elis T h eeu w es, H o n d rik u s v a n B ussel, J a n J o s e p h P a c k b ie rs, A d ria n u s v a n M errionboer, J a n B a b tie s J o s e f v a n G estel, T h eo d o ra s B . W illem s, P o tru s G odefridus do B ro u w e r, J o h a n n e s J a c o b u s v a n G estel BEL 2958 b. H u b e rt v a n In n is , A lphonse A lla e rt, E d m o n d de K n ib b e r, L o u is D eleon, J érom e d e M ayer, L o u is v a n Boock, P ie rre v a n T h ie lt, L o u is F ie re n s BEL 2701 b. ste jn é d ru ž stv o
1 82
L u n tz e r
L untzer, J u ra j (1886, B ra tis la v a — 1942), m ad . a tle t slovenského p ů v o d u . Š e stý n a O H 1908 v h o d u diskem . Z ú č a stn il se i O H 1912. V š e s tra n n ý a tle t a z áp a sn ík . Lusis, J a n is Voldem arovič (19. 5. 1939), sov. a tle t, ZMS. O lym p, v ítě z 1968 v h o d u oštěpem , d ru h ý n a O H 1972, tř e t í n a O H 1964 a osm ý n a O H 1976. Č ty řn á s o b n ý m is tr E v ro p y 1962, 1966, 1969 a 1971, v y tv o řil d v a S R (1968 a 1972).
J a n is L u sis
Lusisová-Ozolinová, Elvira A natoljevna -> O zolinová, E lv ira A n a to lje v n a Ly senko vá - Š e vco vo vá- Gurevi č o vá, Lj ud m ilá Ivanovna (26. 11. 1934), sov. a tle tk a , ZMS. Olymp, vítězk a 1960 v b ě h u n a 800 m (SR). lyžování, jíz d a a sk o k n a ly žích sp o rt, c h a ra k te ru , n ej ro zšířen ější zim n í s p o r t . R ozlišujem e severské (klasické) d iscip lín y (běh, sk o k a z á v o d sd ru ž e n ý ) a a lp sk é (sjezdové) discip lín y (slalom , o b ří slalom a sjezd). Z a k o lé b k u sp o rt, ly ž o v á n í se p o v a žu je N o rsk o , kd© se 1767 u s k u teč n ily p rv n í (vojenské) z áv o d y ; p r v n í v e ře jn ý z áv o d se k o n a l 1843 v T ró m so . E xhibice ly ž a řů z T e le m a rk e n u 1870 v Oslo p řisp ě la k založení p rv n íh o ly ž a ř ského k lu b u n a sv ě tě a n e p řím o k o r g a nizo v án í z á v o d ů v H o lm en k o llen (1892), k te ré 1892—1924 b y ly nej v ý z n am n ě jším ly ža řsk ý m p o d n ik e m n a sv ě tě. N e js ta rš í z m ín k a o sk o k u n a lyžích je ze 1796, p r v n í z á v o d y ve sk o k u se u sk u te č n ily 1868. —
P rv n í z á v o d y v a lp sk ý ch d isciplínách se k o n a ly 1892 v M ůrzzuschlagu (R akousko). O rozvoj alp sk éh o 1. se zasloužili zejm éna ly ž a řsk ý in s tru k to r, ro d á k z M oravy, M a tth ia s Z d arsk y , z a k la d a te l sjezdu, dále lo rd R o b e rt z K a n d a h á ru , A ngličan A rn o ld L u n n a j. — L yže pro sp o rt, v y u ž ití k n á m p o p rv é přiv ezl (1887) -> R ó ssler-O řo v sk ý , k te rý se ta k é zasloužil o d alší rozvoj čs. lyžování. 1899— 1900 u silo v al o z ařa ze n í 1. n a p ro g ra m O H . P o p rv é o z ařa ze n í 1. n a p ro g ra m O H je d n a l M OV n a svém 12. z ased á n í 1911 v B u d a p ešti. N á v rh n a ra z il n a tv r d ý o d p o r S k a n d in áv c ů . P ro to se 1. dostalo te p rv e n a p ro g ra m I. Z O H 1924 (-> zim ní o ly m p ijsk é hry). — O d 1924 se začaly p o ř á d a t ta k é ly ža řsk é soutěže sv ě t. c h a ra k te ru p o d názvem F IS -zá v o d y , R e n d ez v o u s a p o d ., (v alp sk ý ch disciplí n á c h od 1931), k te ré b y ly 1965 ro z h o d n u tím M ezinárodní federace lyžování (F IS ) z p ětn ě p ro h lášen y z a m istr, sv ě ta v č e tn ě ly ža řsk ý c h so u těží n a ZO H ; p o u z e soutěže Z O H 1936 n e b y ly u z n án y , n e b o ť M OV k so u těžím n e p řip u stil ly ž a řsk é in s tru k to ry , k te ré prohlásil za pro fesio n ály ). O d 1948 se k o n a jí m istr, s v ě ta k a ž d ý d ru h ý rok; v olym p. roce jso u soutěže Z O H současně m istr, sv ě ta. P ro g ra m m is tr, sv ě ta a Z O H v 1. je tém ě ř to to ž n ý a u stá le n ý . — N a Z O H 1924 b y ly n a p ro g ra m u pouze severské disciplíny m u ž ů (běhy n a 18 k m a 50 k m , skok z m ů stk u P 70 a z áv o d sd ru žen ý ), n a Z O H 1936 p řib y la š ta fe ta m u žů n a 4 x 10 k m , od Z O H 1956 je m ísto b ě h u n a 18 k m z ařa ze n b ě h n a 15 k m a n a 30 k m , n a Z O H 1964 p řib y l skok z velkého m ů s t k u P 90. Ž eny s ta rto v a ly v severských d isc ip lín ác h p o p rv é n a Z O H 1952 (běh n a 10 km ), 1956 p řib y la š ta fe ta 3 x 5 k m (od Z O H 1976 z m ě n ě n a n a 4 x 5 km ) a 1964 p řib y l je ště běh n a 5 k m . — A lpské 1. je n a p ro g ra m u Z O H od 1936 (alpská dvojk o m b in a c e — sjezd a slalom — žen a m u žů ), n a Z O H 1948 se již v y h lašo v ali v í těz o v é v je d n o tliv ý c h d isciplínách — sla lom , sje zd a a lp sk á kom binace m u žů a žen, n a Z O H 1956 p řib y l o bří slalom m u ž ů i žen. 1980 sch v álil MOV zařazení
183
ly ž o v á n í
b ěh u žen n a 20 k m do p ro g ra m u Z O H . — 75. zasedání MOV 1974 rozhodlo o p o č tec h ly ža řsk ý c h záv o d n ík ů z k ažd é zem ě. V severských disciplínách m ůže z každ é zem ě s ta rto v a t m ax . 20 m u ž ů a 6 žen, v a lp sk ý ch d iscip lín ách celkem 14 (m ax. 8 jednoho p ohlaví). V in d iv id u á ln íc h soutěžích m ohou s ta r to v a t z k ažd é zem ě pouze 4 ly ža ři, ve š ta fe tá c h 1 d ru ž stv o (m usí je tv o ř it ú č astn íc i in d iv id u á ln íc h soutěží, nesm í b ý t speciální n á h ra d n ík pro šta fe tu ). — B ě h y se h o d n o tí časem , sk o k y b o d o v án ím za délk u a s ty l skoku. Z ávod sd ru ž e n ý (běh n a 15 k m a skoky) se h o d n o tí společně b o d o v á n ím . V a lp sk ý ch d isc ip lín ác h ro z h o d u je čas. Z a n e p ro je tí b ra n k y je záv o d n ík disk v alifik o ván . — D élka, v ý šk o v ý rozdíl a počet Olym pijští
vítězové
b ra n e k v slalom u, o b řím slalom u a po p ř. sje zd u n e n í p ře sn ě u d á n . D é lk a b y m ěla b ý t ve sje zd u 4000 m p ro m uže, 2500 m pro ženy, o b ří slalom 1000— 2500 m s v ý šk o v ý m rozdílem 250— 600 m p ro m uže a 800— 2000 m s v ý šk o v ý m ro z d í lem 150— 500 m p ro ženy. — L. m ělo od 30. le t velk é p ro b lém y s o tá z k o u profesionalism u in s tru k to rů a u č ite lů 1. Od 60. le t je n ej záv a žn ě jším p ro b lém em kom ercio n alizace a lp sk éh o 1. (lyžaři p la cení firm ou za p ro p a g ac i je jíc h v ý ro b k ů — vylo u čen í K . S chranze n a Z O H 1972). S o učasným p ro b lém em 1. je p řílišn é p ře so u v á n í p o d s ta ty 1. do tec h n ick é sféry (ú p ra v a lyží, m az á n í, k o m b in ézy a td .). — L y ža řsk é oly m p . soutěže říd í —> M ezin á ro d n í federace ly žo v á n í (F IS ).
v lyžování
M uži B ěh n a 15 km 1 9 2 4 - 1952 nezařazen o H allg eir B re n d en 1956 H a a k o n B ru sv een 1960 1964 E e ro M iin ty ra n ta H a ra ld G rónningen 1968 1972 Sven-A ke L u n d b iick N ikolaj B a žu k o v 1976 T hom as W assberg 1980
NOR NOR F IN NOR SW E URS SW E
49:39,0 51:55,5 50:54,1 47:54,2 45:28,24 43:58,47 41:57,63
F IN SW E F IN IT A URS URS URS
1:44:06,0 1:51:03,9 1:35:50,7 1:35:39,2 1:36:31,15 1:30:29,38 1:27:02,80
NOR SW E F IN SW E
3:44:32,0 4:52:03,0 4:28:00,0 3:30:11,0
B ěh n a 30 k m 1 9 2 4 - 1952 n e zařazen o 1956 V eikko H á k u linen 1960 Six te n J e rn b e rg 1964 E ero M á n ty ra n ta 1968 F ra n c o N ones 1972 V jačeslav V edenin 1976 Sergej Saveljev 1980 N ik o laj Z im ja to v Běli n a 50 km 1924 1928 1932 1936
T h o rleif H a u g P e r E rik H e d lu n d V eli S aarin en E lis W ik lu n d
ly ž o v á n í
1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
1 84
N ils K a rlsso n V eikko H á k u linen S ix te n J e m b e rg K a le v i H á m á lá in e n S ix te n J e rn b e rg Ole E lle fsá te r P a a l T y ld u m I v a r F o rm o N ik o laj Z im ja to v
SW E F IN SW E F IN SW E NOR NOR NOR URS
3:47:48,0 3:33:33,0 2:50:27,0 2:59,06,3 2:43:52,6 2:28:45,8 2:43:14,75 2:37:30,05 2:27:24,60
4 x 10 k m 1 9 2 4 - 1932 nezařazen o Sulo N u rm e la , K la es K a rp p in e n , F IN 1936 M a tti L áh d e , K alle J a lk a n e n N ils O stensson, N ils T á p p , G u n n a r E rik sso n , 1948 SW E M a rtin L u n d stro m 1952 H e ik k i H a su , P a a v o L o n k ila, U rp o K orhonen, F IN T apio M ákelá 1956 F jo d o r T ě re n tě v , P a v e l K olčin, URS N ikolaj A nikin, V la d im ír K u zin T oim i A la ta lo , E ero M á n tv ra n ta , 1960 F IN V áinó H u h ta la , V eikko H a k u lin e n 1964 SW E K a rl-A k e A sph, S ix te n Je rn b e rg , J a n n e S tefansson, A ssa r R o n n lu n d 1968 O dd M a rtin sen , H a ra ld G ronningen, NOR P a a l T y ld u m , Ole E lle fsá te r V lad im ír V oronkov, J u r ij Skobov, 1972 URS F jo d o r S im ašev, V lačeslav V edenin M a tti P itk a e n e n , J u h a M ieto, 1976 F IN P e r tti T a u ra já rv i, A rto K oiv isto V asilij R o čev , N ikolaj B ažu k o v , 1980 URS Je v g e n ij B e lja je v , N ik o laj Z im jato v
2:41:33,0 2:32:08,0 2:20:16,0 2:15:30,0 2:18:45,6 2:18:34,6 2:08:33,5 2:04:47,94 2:07:59,72 1:57:03,46
S d ru ž e n ý záv o d 1 9 2 4 - 1948 nezařazen o S im on S lá ttv ik 1952 1956 S verre S te n ersen 1960 G eorg T h o m a T o rm o n d K n u t sen 1964 F ra n z K eller 1968 U lrich W ehling 1972 U lrich W ehling 1976 U lrich W ehling 1980
NOR NOR S N D /G E R NOR GER GDR GDR GDR
451,621 455,000 457,952 469,280 449,040 413,340 423,390 432,200
F IN
229,9 b.
Skok n a stře d n ím m ů stk u 1924—1960 nezařazen o 1964 V eikko K a n k k o n e n
b. b. b. b. b. b. b. b.
185
1968 1972 1976 1980
ly ž o v á n í
J i ř í R a šk a J u k io K a sa ja H a n s G eorg A schenbach A n to n In n a u e r
TCH JP N GDR AUT
216,5 244,2 252,0 266,3
b. b. b. b.
NOR URS PO L AUT F IN
230,7 231,3 219,9 234,8 271,0
b. b. b. b. b.
FRA IT A AUT FRA AUT FRA SU I AUT AUT
2:55,0 2:30,8 2:52,2 2:06,0 2:18,16 1:59,85 1:51,43 1:45,73 1:45,50
SU I AUT AUT AUT AUT FRA ESP IT A SW E
2:10,3 2:00,0 3:14,7 2:08,9 2:11,13 ' 1:39,73 1:49,27 2:03,29 1:44,26
NOR AUT SU I FRA FRA IT A SU I SW E
2:25,0 3:00,1 1:48,3 1:46,71 3:29,28 3:09,62 3:26,97 2:40,74
Skok n a velkém m ů stk u 1 9 2 4 - 1960 nezařazeno T o ra lf E n g a n 1964 V lad im ír B ělousov 1968 W ojciech F o rtu n a 1972 1976 K a rl S ehnabl J u o k o T ó rm an en 1980 Sjezd 1 9 2 4 - 1936 n ezařazeno H e n ri O reiller 1948 1952 Z eno Colo A n to n Sailer 1956 J e a n V u a rn et 1960 E g o n Z im m erm an n 1964 J e a n C laude K illy 1968 1972 B e rn h a rd R ussi F ra n z K la m m e r 1976 L eo n h a rd S tock 1980 Slalom 1 9 2 4 - 1936 n ezařazeno E d y R e in a lte r 1948 O th m a r S chneider 1952 1956 A n to n Sailer E rn s t H in te rse e r 1960 1964 J o s e f Stiegler J e a n C laude K illy 1968 F rancisco F e rn a n d e z O choa 1972 1976 P ie ro Gros In g e m a r S te n m a rk 1980 O bří slalom 1 9 2 4 - 1936 nezařazeno S te in E rik sen 1952 1956 A n to n Sailer R o g er S ta u b 1960 1964 F r a n c i s B onlieu 1968 J e a n Claudo K illy 1972 G u stav o T honi H eini H em m i 1976 In g e m a r S te n m a rk 1980
ly ž o v á n í
18 6
Ž eny B ěli n a o k m 1 9 2 4 - 1960 nezařazen o 1964 K la v d ija B o jarsk ic h o v á T oini G u stafssonová 1968 1972 G alina K u la k o v o v á H e len a T ak a lo v á 1976 R a is a S m e ta n in o v á 1980
URS SW E URS F IN URS
17:50,5 16:45,2 17:00,50 15:48,69 15:06,92
F IN URS URS URS SW E URS URS GDR
41:40,0 38:11,0 39:46,6 40,24,3 36,46.5 34:17,82 30:13,41 30:31,54
B ě h n a 10 k m 1 9 2 4 - 1948 n ezařazeno 1952 L y d ia W id e m an o v á 1956 L ju b o v K o z y rév o v á M arija G usakovová 1960 K la v d ija B o jarsk ic h o v á 1964 T oini G u stafssonová 1968 1972 G alina K u la k o v o v á 1976 R a is a S m e ta n in o v á B a rb a ra P e tz o ld o v á 1980 4 x 5 km 1 9 2 4 - 1972 nezařazen o 1976 URS N in a B ald y c e v o v á, Z in a id a A m osovová, R a is a S m e ta n in o v á, G alin a K u la k o v o v á GDR M arlies R o sto c k o v á, C arola A n dingová, 1980 V ero n ik a H esseo v á, B a rb a ra P e tz o ld o v á
1:07:49,75 1:02:11,10
S jezd 1 9 2 4 - 1936 nezařazen o H e d y Schluneggerová 1948 1952 T ru d e Jo ch o m o v á-B e ise ro v á 1956 M adeleine B e rtlio d o v á 1960 H e id i B ieblová 1964 C hristl H a a so v á 1968 O lga P a llo v á 1972 M arie T herese N a d ig o v á 1976 R osí M itte rm aie ro v á 1980 A n n e m arie M oserová
SU I AUT SU I S N D /G E R AUT AUT SU I GER AUT
2:28,3 1:47,1 1:40,7 1:37,6 1:55,39 1:40,87 1:36,68 1:46,16 1:37,52
U SA U SA SU I CAN
1:57,2 2:10,6 1:52,3 1:49,6
Slalom 1 9 2 4 - 1936 nezařazen o 1948 G retch en F ra z e ro v á 1952 A n d re a L aw rencová-M eadová 1956 R enéé C olliardová 1960 A nně H e g g tv e ito v á
187
1964 1968 1972 1976 1980
ly ž o v á n í
C hristine G oitschelová M arielle G oitschelová B a rb a ra C ochranová R osí M itterm aiero v á H a n n i W enzelová
FRA FRA U SA GER L IE
1:29,86 1:25,86 1:31,24 1:30,54 1:25,09
U SA S N D /G E R SU I FRA CAN SU I CAN L IE
2:06,8 1:56,5 1:39,9 1:52,24 1:51,97 1:29,90 1:29,13 2:41,66
NOR NOR SW E SW E SW E NOR
1:14:31,0 1:37:01,0 1:23:07,0 1:14:38,0 1:13:50,0 1:01:34,0
T h o rleif H a u g J o h a n G ro ttu m s b ra a te n J o h a n G ro ttu m s b ra a te n O d d b jó rn H ag en H e ik k i H a su
NOR NOR NOR NOR F IN
18,906 b. 17,833 b . 446,00 b. 430,3 b. 448,80 b .
Ja c o b T u llin T h am s A lf A ndersen B irger R u u d B irger R u u d F e tte r H u g ste d A rnfinn B erg m an n A n tti H y v á rin e n H e lm u t R ecknagel
NOR NOR NOR NOR NOR NOR F IN S N D /G D R
18,960 b. 19,208 b. 228,1 b. 232,0 b . 228,1 b. 226,0 b. 227,0 b. 227,2 b.
O bří :s lalom 1924 —1948 nezařazeno 1952 A ndrea L aw rencová-M eadová 1956 Ossi R e ic h e rto v á 1960 Y vonne R ůeg g o v á M arielle G oitschelová 1964 1968 N a n c y G reeneová 1972 M arie T herese N a d ig o v á 1976 K a th v K re in ero v á 1980 H a n n i W enzelová O lym pijské soutěže, k te ré se již n e k o n ají M uži Běh n a 18 km 1924 1928 1932 1936 1948 1952
T h o rle if H a u g J o h a n G ro ttu m s b ra a te n Sven L . U tte rs tró m E rik -A u g u st L arssson M a rtin L u n d stró m H a llg e ir B re n d en
S everská kom binace — b ě h n a 18 k m a sk o k p ro stý 1924 1928 1932 1936 1948 Skok 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960
188
ly ž o v á n í
A lp sk á kom b in ace (sjezd a slalom ) 1936 1948
F ra n z P fn ů r H e n ri O reiller
GER FRA
99,25 b. 3,27 b.
Ž en y 3 x 5 km 1956
F IN
1960
SW E
1964
URS
1968
NOR
1972
URS
S irk k a P o lk u n e n o v á , M irja H ie ta m ie so v á , S irra R a n ta n e n o v á Irm a Jo h a n sso n o v á , B r i tt S tra n d b e rg o v á , S o n ja R u th stro m o v á -E d stró m o v á A le v tin a K olčin o v á, J e v d o k ija M ekšilová, K la v d ija B o jarsk ic o v á In g e r A uflesová, B a b b e n E n g ero v á -D a m o n o v á , B 9 rit M ordreová L ju b o v M u chačevová, A le v tin a O ljuninová, G alina K u la k o v o v á
1:09:01,0 1:04:21,4 59:20,2 57:30,0 48:46,15
A lp sk á kom b in ace (sjezd a slalom ) 1936 1948
C h ristl O ranžová T ru d e B eiserová
GER AUT
97,06 b. 6,58 b.
M M adagaskar (M ad ag ask arsk á d e m o k ra tic k á re p u b lik a ); 8 m il. oby v . — M algašský OV u z n á n 1964. O lym p, z k ra tk a M AD. M algašští sp o rto v c i se z ú ča stn ili O H 1964, 1968, 1972 a 1980 bez v ý z n a m n ě j ších úspěchů. 1968— 71 člen MOV R en é R a k o to b e . M adisonová, Helene (19. 6. 1913— 27. 11. 1970), p la v k y n ě U SA . T ro jn á so b n á
olym p. v ítě z k a 1932 (100 m v. z p ., 400 m v. zp. — S R a 4 X 100 m v. zp. — S R ). V y tv o řila 30 SR . Maďarsko (M aď arská lidová republika); 10,6 m il. oby v . — M a d a rsk ý OV u z n án 1895. O lym p, z k ra tk a H U N . Z a k la d a te le m m ad . olym p. h n u tí je b lízk ý Coubertin ů v p říte l d r. F . -> K em ény, z ak lá d ající člen MOV (1 8 9 4 -1 9 0 7 ). 1 9 0 9 - 4 8 m ělo
M agvan
189
M aďarsko (do 1918 U h ersk o — so u část rak o u sk o -u h ersk é m onarchie) v MOV dokonce d v a členy. S oučasným členem MOV je člen e x e k u tiv y MOV d r. A. C sanádi. D vě m ad . sp o rt, organizace b y ly v y z n am e n án y O lym p ijsk ý m p o h á rem (1913 a 1938). M ěsto B u d a p e s t k a n d id o valo n a u sp o řá d á n í O H 1896 a 1936. — M aď arští sp o rto v c i p a tří k nej ú sp ě šn ě j ším sp o rto v c ů m n a O H . Z ú ča stn ili se všech O H (s v ý jim k o u O H 1920) a všech Z O H . N a O H získ ali celkem 112 zl., 103 stř. a 128 b ro n z, olym p. m ed ailí, n a Z O H 2 stř. a 4 bronz, m edaile. N e jú sp ě š nějším i sp o rty jso u šerm (m uži v šerm u šavlí, I. E le k o v á aj.), box (n a p ř. L. P a p p ., tro jn á so b n ý olym p. v ítěz), m o d ern í pětiboj d ru ž ste v i je d n o tliv c ů , k o p a n á a sp o rt, g y m n a stik a . N a Z O H všech n y m edaile získali k ra so b ru sla ři. — V B u d a p e šti se k onalo 12. z ased án í MOV. — Nej vyšším orgánem m ad . TVS je S tá tn í ú řa d p ro tělesn o u v ý c h o v u a sp o rt p ři ra d ě m in istrů s prav o m o cí m in iste rstv a . Je h o p řed sed a je současně p ředsedou M aďarského OV. P o d k o n tro lo u S tá tn íh o ú řa d u p ra c u jí M aď arská v y so k á škola tělesné v ýchovy, S tá tn í in s titu t tělesné v ý c h o v y a sp o rt, lé k a řstv í, S p o rto v n í pro p ag ačn í a g e n tu ra a M aďarské m u zeum tělesné v ý c h o v y a sp o rtu . V ž u p ách , okresech a m ěste c h p ra c u jí nižší složky S tá tn íh o ú řa d u . Z ák la d n í je d n o tk o u TVS je k o le k tiv (klub) p ři záv o d u , škole, ú řa d u a n a vesnici. K o le k tiv y m a jí jed n o tliv é o d d íly podle sp o rt, o d v ě tv í. E x is tu je 23 sv a z ů olym p. sp o rtů a 16 sv azů neolym p. s p o rtů a tu ris tik y . N a školách je T V p o v in n á (3 hod. tý d n ě). N a 100 speciálních školách se v y u č u je T V k a ž d ý den. D ále existuje n a 80 sp o rt, škol a Ú s tře d n í sp o rto v n í škola, p řím o p o d říze n á S tá tn í m u ú řa d u . P ro d ě ti od 10— 14 le t se p o řá d a jí k aždoročně sp o rt, soutěže celo stá tn íh o rozsahu, tz v . o ly m p iá d y p io n ý rů. — S p o rt, zařízení jso u n a vy so k é ú rovni. K . 1. 1. 1975 m ělo M. n a 115 s t a diónů, 85 a tle t, sta d ió n ů a h a l, 1623 f o t bal. h řišť, 291 p lav e c k ý ch b azé n ů (z to h o 32 k ry tý ch ) a další zařízení. — N e jro zšíře
nějším sp o rte m je k o p a n á , tu ris tik a , h á zená, a tle tik a a sto ln í tsn is. U m ístěn í n a O H a Z O H OH 1896 1900 1904 1908 1912 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
ZOH 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
zl.
M edaile stř.
bronz.
2 1 2 3 3 2 5 6 10 10 16 9 6 10 10 6 4 7
i 2 1 4 2 4 5 5 1 5 10 10 8 7 10 13 5 10
2 2 1 2 3 4 — 5 5 13 16 7 7 5 12 16 13 15
zl.
M edaile stř.
bronz.
_
_
_
—
—
—
—
— i i — i i — — — ' — — —
—
— — — — — — —
— —
— 1 —
— — — — — — 1
M agvan, Šagdar.jan (20. 8. 1927), m ongolský člen MOV od 1977. P ře d se d a M ongolského OV 1 9 6 9 -7 8 . P ů v o d n ím p o v o lán ím stře d o šk o lsk ý profesor a ře d ite l školy. V edoucí m ongolské olym p. v ý p r a v y n a O H a Z O H 1972.
M ácha
190
Malawi (R e p u b lik a M alaw i); člen B r it ského společenství n á ro d ů ; 5,1 m il. oby v . — A sociace O H a h e r Com m onw e a lth u u z n á n a 1968. O lym p, z k ra tk a M AW . Ú č a s t n a O H 1972 b e z v ý z n a m nějšíh o u m ístě n í. M algašská demokratická M a d a g ask ar
V ítězslav M ác h a
Mácha, Vítězslav (6. 4. 1948, K rm elín , ok r. F rý d e k -M íste k ), čs. z áp a sn ík , ZMS. O lym p, v ítě z 1972 v záp ase ř. ř. v e v e lte ro v é v áze, d ru h ý n a O H 1976 a še stý n a O H 1980 v téže váze. D v o jn á so b n ý m is tr s v ě ta 1974 a 1977 v e v á ze do 74 kg, m is tr E v ro p y 1977. 1976 m u b y l p ro p ů jč e n S á d p ráce. 1974 a 1977 n ejlep ší sp o rto v e c ČSSR. M achek, Daniel (10. čs. p lav e c , MS. N a 400 m v . zp. a o sm ý záv o d . N a 1500 m v. p lav b ě .
11. 1959, P ra h a ), O H 1980 p á tý n a n a 400 m po lo h o v ý zp. v y řa z e n v roz-
M achek, Václav (27. 12. 1925), čs. c y k lista , ZM S. D ru h ý n a O H 1956 v ta n d e m u (spolu s F o u č k e m , L .). M ajdloch, František (14. 10. 1929, H ra n ice n a M oravě), čs. b o x e r, Z M S . Č tv rtý n a O H 1948 v m u ší v áze. M n ohonásobný m is tr re p u b lik y . M alajsie (M alajsijská federace); 12,6 m il. oby v . — M a lajsijsk ý OV u z n á n 1954. O lym p, z k ra tk a M Á L. Ú č a st n a O H 1964—1976 b ez v ý z n am n ě jšíc h ú sp ě c h ů . — 1977 se v K u a la L u m p u r k o n a ly V II. h ry jih o v ý c h o d n í Asie. — TV S říd í a org an izu je společenská organizace N á ro d n í sp o rto v n í ra d a p ři m in. k u ltu ry , m lá d e že a sp o rtu . N e jp o p u lá rn ějším sp o rte m je k o p a n á , dále b a d m in to n , k o šík o v á a sto ln í te n is, šíří se i a tle tik a . — Č lenem MOV od 1978 je H a m z a h B . A. S am ah.
republika
—>
Mali (R ep u b lik a Mali); 6,3 m il. obyv. — OV u z n á n 1963. O lym p, z k ra tk a M L I. Ú č a st n a O H 1964,1968, 1972 a 1980. N e j ro zšířenějším i sp o rty jso u k o p a n á, džudo, košík o v á, o d b íje n á a a tle tik a . — V B am a k u v y b u d o v á n se sov. pom ocí m oderní sp o rt, kom plox pro p lán o v a n é I I I . -> afric k é h ry . Členem MOV od 1977 L am ině K e ita . M alinkoviě, Antonín (13. 8. 1930, Cbarv á ts k á N o v á V es, ok r. B ře cla v ), čs. v eslař, MS. P á t ý n a O H 1952 ve d vojskifu (spolu s — >■ V y k o u k a lem , J .). M alinowski, Bronislaw (4. 6. 1951), pol. a tle t. O lym p, v ítě z 1980 v b ě h u n a 3000 m p ř . , d ru h ý n a O H 1976 a č tv r tý n a O H 1972 (v téže disciplíně). D v o jn á so b n ý m is tr E v ro p y 1974— 78. Malta (R e p u b lik a M alta); 330 000 o b y v ., člen B ritsk é h o společenství n á ro d ů . — M a ltsk ý OV u z n á n 1936. O lym p, z k ra tk a M L T . Ú č a s t n a O H 1928, 1936, 1948, 1960 —80 bez v ý zn am n ějšíh o um ístění. M alyšev, Jurij Alexandrovič (1. 2. 1947), sov. v eslař, ZMS. O lym p, v ítě z 1972 n a skifu. M nohonásobný m is tr SSSR. Mangiarotti, Edoardo (7. 4. 1919), ita l. šerm íř. Š o stinásobný olym p. v ítě z 1936 (k o rd d ru ž stev ), 1952 (k o rd jed n o tliv c ů i d ru ž stev ), 1956 (fleret d ru ž ste v a k ord dru žstev ) a 1960 (kord d ru ž stev ), p ě tk rá t d ru h ý n a O H 1948 (fleret a k o rd d ru ž ste v ), 1952 (fleret jed n o tliv c ů a d ružstev) a 1960 (fleret d ru žstev ) a d v a k r á t tř e tí n a O H 1948 (k o rd jed n o tliv ců ) a 1956 (kord jed n o tliv ců ). M nohonásobný m is tr sv ěta
191
1937 —58. V současné době tre n é r ita l. re p re z e n ta n tů . Mankin, Valentin Grigorjevič (19. 8. 1938), sov. ja c h ta ř, ZMS. T ro jn á so b n ý olym p. v ítě z 1968 (tříd a F in n ), 1972 (tříd a T em p est spolu s V. D y rd y re m ) a 1980 (tříd a S ta r spolu s A. M uzyčenkem ), d ru h ý n a O H 1976 (tříd a T em p e st spolu s V. A kim enkem ). M istr s v ě ta a E v ro p y 1973 (tříd a T em p est), m is tr E v ro p y 1979. Manoliuová, Lia (25. 4. 1932), ru m . a tl e t ka. O lym p, v ítě z k a 1968 v h o d u diskem , d v a k rá t tře tí n a O H 1960 a 1964. Ú č a s t nice p ě ti O H . V ý z n a m n á praco v n ice v n á r. i m ezin ár. sp o rt, o rganizacích. V yzn am en án a bronz m ed. O lym p. řá d u . Marathón, ře ck á o sa d a v severo v ý ch o d n í A ttice. A rcheologické v ý k o p y zde .o d k ry ly sto p y p ra sta ré h o osídlení, sa h a jíc í ho až do n e o litick é doby. Z m ykénského období se d o ch o v aly z d i, k o p u lo v ý h rob a běžecká záv o d n í d rá h a . V o b la s ti M. b y l od n e p a m ě ti u c tív á n p a s tý řs k ý b ů h P a n . S tře d em je h o k u ltu b y la tz v . P a n o v a jeskyně. — U M . d o b y li 490 p ř. n. 1. A th é ň an é p o d ved en ím M iltia d o v ý m , posíleni o d d íly P la ta js k ý c h , slavného v ítě z stv í n a d p e rsk o u přesilou. N a b o jiš ti b y l k M iltiadově p o c tě p o sta v e n pom ník n a d společným h ro b e m 192 p a d lých. P ro to ž e v ítě z s tv í A th é ň a n ů bylo spojováno s P a n o v o u pom ocí, sta la se P a n o v a jesk y n ě m íste m k ažd o ro čn ích sla v n o stí n a p a m á tk u to h o to v ítě z stv í. P ři n ic h se ja k o sp o rt. -> a g ó n k o n a l z ávodní b ě h s p ochodněm i. maratónský běh, nej delší olym p. běžecká t r a ť . N á z ev d o sta la od řeck é o sa d y - > M a ra th ó n u , k d e A th é ň a n é 490 p ř. n. 1. d obyli v ítě z stv í n a d p e rsk o u přesilou. Slavné v ítě z stv í bylo p o stu p n ě opředeno řa d o u legend, z n ich ž je d n a , d o c h o v an á u pozdních a n tic k ý c h a u to rů , v y p rá v í o to m , že po v ítě z n é b itv ě b y l do A th é n v y slá n z v lá štn í běžec, a b y p o d a l z p rá v u o v ítě z stv í. U běhl v z d ále n o st z M a ra th ó n u do A th én s ta k o v ý m v y p ě tím sil, že sta č il
m a sk o t o ly m p ijsk ý ch h er
říc i je n jed in é slovo ,,n e n ík é k a m e n ťt (zvítězili jsm e) a v y č e rp á n ím zem řel. T en to leg e n d á rn í p říb ě h m a ra th ó n sk é h o běžce se s ta l p o d k la d e m p ro p o řá d á n í m . b. p ři n o v o d o b ý c h O H . (-> té ž B re á l, M.) Mářa, Václav (5. 8. 1943, Sedlec-Prčice), čs. k a ja k á ř. Š e stý n a O H 1968 v záv o d ě K 1 n a 1 km . M arejková, Anna, provd. K rausová (24. 10. 1933, T u rz o v k a , okr. Č adca), čs. sp o rt, g y m n a s tk a , MS. Č tv rtá n a O H 1956 v e cvičení n a k lad in ě , p á tá v so u tě ži d ru ž ste v . P ra c u je ja k o rozhodčí. Markin, Viktor (23. 2. 1957), sov. a tle t. D v o jn á so b n ý olym p. v ítě z 1980 (běh n a 400 m a š ta fe ta 4 x 400 m). M aroko (M arockó k rá lo v stv í); 17,5 m il. oby v . — M arocký O V u z n á n 1959. O lym p, z k ra tk a M A R . Ú č a st n a O H 1960, 1964, 1968 a 1972. N a O H 1960 získ al M á řo čan B en A bdesselem R h a d i stř. m ed a ili v m a ra tó n u . Ú č a st n a Z O H 1968 bez ú sp ě chu. Členem MOV od 1961 H a d j M o h am m ed B en jello u n . — TV S říd í m in iste rstv o o sv ěty . V posled n í době ro ste v ý z n am s p o rtu a sp o lu s tím i péče o jeh o ro zv o j. N ejrozšířenějším i s p o rty jso u k o p a n á , a tle tik a , ra g b y , te n is, k o šík o v á , c y k listik a a z áp as. V po h o ří A tla s se ly žu je a z ač ín á se i s horolezectvím . Martinescu, Nicolae (24. 2. 1940), ru m . ř. ř. z áp a sn ík . O lym p, v ítě z 1972 v tě ž k é v áze, tř e tí n a O H 1968 v p o lo těžk é v áze. M istr E v ro p y 1966. Martinez, Orlando (2. 9. 1944), k u b á n sk ý boxer. O lym p, v ítě z 1972 v b a n ta m o v é váze. P rv n í k u b á n sk ý b o x er, k te rý získal zl. olym p. m edaili. Masár, F elix (2. 12. 1955, Šam orín,), čs. k a n o is ta , M S. Š estý n a O H 1980 v Iv 1 n a 1000 m a o sm ý v K 1 n a 500 m . maskot olym pijských her olym pijské
->
sy m b o ly
M asson
Masson, Paul (?), fran c, c y k lista . T r o j n á so b n ý olym p. v ítě z t ř í p rv n íc h olym p. c y k listick ý c h sou těží 1896 (333,33 m s letm ý m sta rte m , sp rin tu n a 2000 m a z á v o d u n a 10 k m n a dráze). Maštěn broeková, Hendrika W ilhelm ina (26. 2. 1919), h o la n d sk á p lav k y n ě . T ro j n á so b n á olym p. v ítě z k a 1936 (100 m v . z p ., 400 m v. zp. a 4 x 100 m v . zp.). M istry n ě E v ro p y 1934. V y tv o řila 5 S R . M ašková, H ana (26. 9. 1949, P ra h a —31. 3. 1972, F ra n c ie ), čs. k ra so b ru sla řk a , ZMS. T ře tí n a Z O H 1968, p a tn á c tá n a Z O H 1964. M istry n ě E v ro p y 1968. P o skončení z áv o d n í čin n o sti p ře šla do p r o fesionální led ní rev u e. Z ah y n u la p ři a u to nehodě. M atějka, Josef (1893— 1976), člen p ře d se d n ic tv a ČSOV, zasloužil se o obnovení čin n o sti ČSOV 1951, člen v e d e n í ěs. v ý p ra v y n a O H 1952. 1921 — 26 p rv n í n á čelník F D T J , o d 1926 ú stře d n í n áče ln ík F P T . Z a n a cistick é ok u p ace v ě zn ě n v k o n c en trač n ích táb o re ch . P o osv o b o zení v ed o u cí p ra c o v n ík čs. tělo v ý c h o v y . N ositel R á d u re p u b lik y . M athias, Robert (17. 11. 1930), a tle t U SA . D v o jn á so b n ý olym p. v ítě z d esetib o je 1948 a 1952. N a O H 1948 se s ta l n e j m la d ším olym p. v ítě z e m v d esetib o ji všech dob. M atouš, Josef, (6. 1. 1942, H o rn í P a p šíkov, okr. H a v líč k ů v B ro d ), čs. ly ž a ř, ZMS. Č tv rtý n a O H 1964 v e sk o k u n a stře d n ím m ů stk u . M atoušek, Karel (10. 5. 1928, P ra h a ), čs. ř. ř. z áp a sn ík , MS. č t v r t ý n a O H 1960 v lehké váze. Matthes, Roland (17. 11. 1950), p lav ec N D R . Č ty řn á s o b n ý o ly m p . v ítě z 1968, (100 m z n a k a 200 m znak) a 1972 (200 m z n a k — S R a 100 m z n ak ), d v a k rá t d ru h ý n a O H 1968 ( 4 x 200 m ) a 1972 ( 4 x 100 m po lo h o v ý závod) a d v a k rá t tř e tí n a O H 1968 ( 4 x 100 m v . zp.)
192
a 1976 (100 m znak). M istr sv ě ta 1973 a m is tr E v ro p y 1970. V y tv o řil 13 SR. Mántyranta, Eero (20. 11. 1937), finský ly žař. T ro jn á so b n ý olym p. v ítě z Z O H 1960 (šta fe ta 4 x 10 km ) a 1964 (běh n a 15 a 30 k m ), d v a k rá t d ru h ý n a Z O H 1964 (šta fe ta 4 x 1 0 km ) a 1968 (běh n a 15 km ) a d v a k r á t tře tí n a Z O H 1968 (běh n a 30 k m a š ta fe ta 4 x 1 0 km ). D v o jn á so b n ý m is tr s v ě ta 1962 a 1966. Maudr, Jindřich (10. 1. 1908), čs. ř. ř . z áp a sn ík . D ru h ý n a O H 1928 v e váze b antun io v é, č tv r t ý n a O H 1932 v e váze pérové. Mauretánie (Islá m sk á re p u b lik a M auretán ie ); 1,32 m il. o by v . — M a u re tá n sk ý OV p ro z a tím n ě u z n á n 1979, definitivně 1980. O lym p, z k ra tk a M TN. O H se M. z a tím n e z ú č a stn ila . Ú ro v e ň tělesné v ý c h o v y a s p o rtu z a tím n ízk á. M auritius, s t á t v záp. č á sti In d ick é h o o c eá n u , člen B ritsk éh o společenství n á ro d ů ; 1 m il. oby v . — M au ricijsk ý OV u z n á n 1972. O lym p, z k ra tk a M R I. O H se d o su d n e zú č astn il. McCormicková, Patricia (12. 5. 1930), sk o k a n k a do v o d y U SA . Č ty řn áso b n á oly m p . v ítě z k a 1952 a 1956 v e skocích z věže i z p rk n a . M cKenley, Herbert (10. 7. sk ý a tle t. O lym p, v ítě z 4 x 400 m — S R ), t ř ik r á t 1948 (400 m ) a 1952 (100 m medaile olym pijská
1922), jam a j1952 (šta fe ta d ru h ý n a O H a 400 m ).
ceny olym pijské
Medveď, Alexander Vasiljevič (16. 9. 1937), sov. z áp a sn ík vol. sty lu , ZMS. T ro jn á so b n ý olym p. v ítě z 1964 (ve váze do 97 kg), 1968 (ve v á ze do 100 kg) a 1972 (ve váze n a d 100 kg). Sedm inásobn ý m is tr sv ě ta . T ro jn á so b n ý m is tr E v r o p y . N a O H 1980 složil slib jm énem olym p. rozhodčích.
M ex ik o
193
M ejstřík, Z deněk (1. 1. 1948, P ra h a ), čs. veslař, korm id eln ík . P á t ý n a O H 1964 jak o k o rm idelník d v o jk y s k orm . (—> C h a lu p a, V ., -> P á lk o , J .). M ekokišvili, A rsen S piridonovič (12. 4. 1912— 5. 3. 1972), sov. z áp a sn ík . O lym p, v ítě z 1952 v e v olném s ty lu ve v á ze n a d 87 kg. M istr s v ě ta 1954. D e se tin á so b n ý m is tr SSSR . M elanin, V ladim ir M ichajlovič (1. 12. 1933), sov. b ia tlo n is ta , ZMS. O lym p, v ítě z Z O H 1964 (soutěž jed n o tliv c ů ), č tv r tý n a Z O H 1960. T ro jn á so b n ý m is tr sv ě ta 1959, 1962 a 1963. M elentjev, A lexandr R em ovič (27. 6. 1954), sov. střelec. O lym p, v ítě z 1980. ve stře lb ě libovolnou p isto lí (SR). M elniková-V elevová, F a in a G rigorjevna (9. 8. 1945), sov. a tle tk a , ZMS. O lym p, v ítě z k a 1972 v h o d u d isk em , č tv r tá n a O H 1976. M istry n ě E v ro p y 1971 a 1974. V y tv o řila 10 S R . J a k o p rv n í n a sv ě tě p řek o n ala h ra n ic i 70 m (1975). M enichelli, F ra n c o (3. 8. 1941), ita l. sp o rt, g y m n asta . O lym p, v ítě z 1964 (p ro stn á ), d ru h ý n a O H 1964 (k ru h y ), tř ik r á t tře tí n a O H 1960 (d v a n ác tib o j d ru ž ste v a p ro stn á ) a 1964 (b rad la). Š e stin áso b n ý m is tr E v ro p y 1961, 1963 a 1965. M ennea, P ietro (28. 6. 1952), ita l. a tle t. O lym p, v ítě z 1980 v b ě h u n a 200 m . tř e tí n a O H 1972 a č tv r tý n a O H 1976 (v téže disciplíně). T ro jn á so b n ý m is tr E v ro p y 1974— 78. D rž ite l S R n a 200 m. M eredith, 1 8 9 1 -2 . n á so b n ý 800 m vedl č á s t
Ja m es E dw in „ T e d ” (14. 11. 11. 1957), a tle t U S A . D v o j olym p. v ítě z 1912 (běh n a SR a 4 x 400 m - S R ). 1936 p říp ra v y čs. a tle tů n a O H .
Messerli, F ra n c o is, M UDr. (? —1976), švýc. lé k a ř v L au sa n n e , o d 1946 oficiální h isto rik M OV, z ak lá d ající člen š v ý c a r ského OV a jeho gen. ta je m n ík 1912 —37,
gen. k o m isař I I . Z O H 1928. P říte l a s p o lu p ra c o v n ík P ie rre de C o u b e rtin a . 1917 až 1954 h la v n í h y g ien ik m ě s ta L a u s a n n e . U č ite l n a lau san n sk é u n iv e rz itě . D rž ite l O lym pijského d ip lo m u za z áslu h y . m ěsto olym pijské, po d le olym p. c h a rty se O H n eb o Z O H p řid ě lu jí zásad n ě m ěstu . V šech n y sp o rt, soutěže se m usí o d e h rá v a t v e v y b ra n é m m ěstě , p ře d n o stn ě n a h la v n ím sta d ió n u n e b o v b líz k é m okolí. V y b ra n é m . o. se m ůže po sc h v á le n í M OV o své p riv ile g iu m p o d íle t s jin ý m i m ě s ty n eb o síd liš ti, jež se n a c h á z ejí ve ste jn é zem i. V ta k o v é m p říp a d ě m u sí b ý t z a h a jo v a c í n e b o záv ě reč n ý c ere m o n iá l a finálové soutěže v e v y b ra n é m m ěstě, p o k u d n e d o jd e org. v ý b o r a MOV k jin é m u ro z h o d n u tí. V m . o. a jeh o okolí se po d o b u tr v á n í O H nebo Z O H a tý d e n p ře d a p o n ich n e sm í k o n a t ž ád n é jiné sh ro m á žd ě n í (čl. 36 oly m p . c h a rty ). — J iž té m ě ř tra d ič n ě se p ře d á v á jin é m u m ě s tu p o řá d á n í ja c h ta řs k ý c h soutěží (např. O H 1972 K iel, O H 1980 T allin), v e v y b ra n ý c h m ěste c h se k o n a jí k v a li fikace v k o p a n é a pod. V ý jim k o u b y ly O H 1956, k d y se jezd eck é soutěže k o n a ly zcela m im o te rm ín h la v n í č á s ti h e r (M elbourne 22. 11. —8. 12. 1956) a ve zcela jin é zem i (S tockholm 10. 6. —17. 6. 1956), p ro to ž e a u stra lsk é v e te rin á řsk é p ře d p isy p o ž ad o v a ly p ů lro čn í k a ra n té n u dovezen ý ch k o n í (->■ k a n d id a tu ra n a p o řá d á n í O H a Z O H ). M etz, L o th a r (16. 1. 1939), z á p a sn ík N D R . O lym p, v ítě z 1968 v záp a se ř. ř. v e v á ze stře d n í, d ru h ý n a O H 1960 a tř e t í n a O H 1964. M exiko (Spojené s t á ty m exické); 60,2 m il. oby v . — M exický OV založen a u z n á n 1923. O lym p, z k ra tk a M E X . D o s ty k u s oly m p . h n u tím se M. d o sta lo již p o č á t k e m sto letí, ale ke sk u te č n é m u ro z v o ji m exického olym p. h n u tí došlo až po 1920. M exičtí sp o rto v c i se z ú č a s tn ili v š e c h -O H od 1924, Z O H pouze 1928. N a O H získ ali celkem 7 z l., 9 stř. a 15 b ro n z, m ed ailí. N e jú sp ěšn ější s p o rty
1 94
M eyerová
b o x (F rancisco C abaňas, d ru h ý n a O H 1932 v m u ší v áze, oly m p . v ítě z o v é 1968 R ica rd o D elgado v m uší váze a A nto n io R o ld a n v péro v é váze) a jez d e ctv í (na O H 1948 zvítězili v e V elké ceně n á ro d ů H u m b e rto M ariles C ortés v jed n o tliv c ích a m exické d ru ž stv o ). N a Z O H nedosáhli v ý z n am n ě jšíh o u m ístě n í. — Č leny MOV jso u P e d ro R a m ire z V azquez od 1972 a d r. E d u a rd o H a y od 1974. M exickým organizacím a o b y v a te lstv u m ě s ta M exiko b y l u dělen č ty řik rá t O ly m p ijsk ý p o h á r (1928 a d v a k rá t 1955 org. v ý b o rů m p a n am e ric k ý ch a stře d o am e ric k ý ch h e r a 1968 za O H ). M. u sp o řá d a lo X IX . O H 1968. MOV zasedal v M. d v a k rá t: 1953 48. zased án í a 1968 66. zasedání. — Ř íd ícím o rgánem s p o rtu je M exická k o n federace sp o rtu , k te r á sp o lu p ra cu je se s tá tn ím i o rg á n y o d p o v ě d n ý m i z a TVS. S p o lu p ra cu je s M exickým OV, sjednocuje sp o rt, h n u tí a ro z h o d u je o rep rez en ta ci. Š kolní T V je u z á k o n ě n a n a 2 h o d in y tý d n ě . — M. u sp o řá d a lo 1926 a 1954 -> stře d o am e ric k é a karibské] h r y a 1955 a 1975 —> p a n a m sric k e h ry . — Nejro zšířen ějším i s p o rty jso u k o p a n á , o d b í je n á , k o šík o v á , b aseb all, so ftb a ll a j. — S p o rt, zařízení, z ejm én a v h lav n ím m ěstě, n a v ý b o rn é ú ro v n i. U m ístění n a OH OH 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
zl.
M edaile stř.
_
_
_
—
—
—
2
—
— —
2 —
1
—
1 1 —
—
—
—
—
3 —
1 —
3 1 —
1
bronz.
3 2 —
1 1 1 3 —
1 3
M eyerová, D eb o rah (14. 8. 1952), p la v k y n ě U SA . T ro jn á so b n á olym p. v ítě z k a 1968 (200 m v. z p ., 400 m v. zp. a 800 m v. zp.). V y tv o řila 13 S R . D v o jn á so b n á v ítě z k a p a n a m e ric k ý c h h e r (1967). M eyfarthová, U lrike (4. 5. 1956), a tle tk a N D R . O lym p, v ítě z k a 1972 v e sko k u v y so k ém — S R . N e jm la d ší a tle t, olym p. v ítě z k a všech dob. m ezih ry olym pijské m ezih ry .
> a té n sk é o lym pijské
M ezinárodní a m a té rs k á a tle tic k á federace (In te rn a tio n a l A m a te u r A th le tic F e d e ra tio n — IA A F ), založena 1912 ve
S to c k h o lm u , sídlo L o n d ý n . ČSSR členem od 1920. S d ru ž u je 165 členských zem í z E v ro p y , A sie, A friky, A m eriky, A u s trá lie a O ceánie. Č lenské sv a z y jso u rozdě len y do 5 sk u p in podle tra d ič n íc h a v ý k o n n o stn íc h hledisek, čím ž je d á n i počet je jic h h la sů v k o n g resu IA A F (8 — 6 —4 — — 2 —1 hlas). V rch o ln ý m o rg án em je kongres, k te r ý se schází jed n o u z a 2 ro k y , m ezi k o n g re sy říd í IA A F ra d a , běžné z ále žito sti v y řiz u je se k re ta riá t. R a d a IA A F se schází je d n o u za ro k . Č innost je ro z d ělen a do 5 kom isí: tech n ick é, p ro c ro ss-c o u n try , ženské, chodecké a lé k a ř ské. V edle olym p. soutěží říd í IA F F i soutěže n a -> o b lastn íc h h rá ch . D o 1980 b y ly O H p o v a žo v á n y za m is tr, sv ě ta , m is tr. E v ro p y p o řá d á E v ro p sk á a tle tic k á asociace (E A A ), složka IA A F , jed n o u za 2 ro k y . O ficiální ja z y k a n g lič tin a a fra n c o u z štin a , č s. zasto u p e n í: dr. R u d o lf D u šek , člen p ře d se d n ic tv a E A A .
1 95
M e z in á r o d n í f e d e r a c e a m a t é r s k é h o r a g b y
M ezinárodní asociace olym pijských lé k a řů -> m ezinárodní sp o rto v n í organizace
a m a té ry a p rofesionály. 1924 došlo v P a říži k odloučení a m a té r, b o x u a založena M ezin áro d n í federace b o x u — F IB A ; d n e šn í n á z e v A IB A je od 1946. ČSSR členem o d jejíh o založení. A IB A s d ru ž u je 117 čle n sk ý c h zem í všech k o n ti n e n tů . N e jv y šším org án em je kongres, k te rý se sch ází je d n o u za 4 ro k y , m ezi k o n g re sy říd í č in n o st e x e k u tiv a . T ec h n ic k ý m i o rg á n y jso u kom ise te c h n ic k á , ro zh o d čích , z d ra v o tn í a finanční. K řízení č in n o s ti b y la v y tv o ře n a v rá m c i A IB A k o n tin e n tá ln í b y r a n eb o asociace, jak o n a p ř. E v ro p s k á asociace b o x e rů a m a té rů —E A B A . K ro m ě o lym p. so u tě ží o rg a n iz u je A IB A m is tr, s v ě ta a m a té r, b o x e rů a k o n tin e n tá ln í asociace m is tro v s tv í k o n tin e n tů . O ficiální ja z y k a n g lič tin a , n ě m č in a , fra n c o u z štin a a ru štin a . Čs. z a s to u p e n í: M U D r. L u d v ík S chm id, člen z d ra v o tn í kom ise. P ro fe sio n á ln í b o x řídí M ez in á ro d n í u n ie boxu — IB U , zalo ž e n á 1911.
M ezinárodní b ru sla řsk á unie ( I n te r n a tio n a l S k a tin g U nion —'I S U ) , založena 1892 v N izozem sku, sídlo D av o s, Š výcar-* sko. S družuje k ra so b ru sla řsk é a rych lo b ru slařsk é sv a z y z 38 zem í sv ě ta . ČSSR členem od 1918. N e jv y šším o rg á n em je k ongres IS U , m ezi k o n g resy říd í č in n o st p ředsednictvo. K a ž d á členská zem ě m á 1 hlas. IS U p o řá d á k aždoročně (též v roce ZOH) m istr, s v ě ta a E v ro p y z v lá šť p ro kraso b ru slen í a ry chlobruslení. O ficiální ja z y k an g ličtin a, fra n co u z štin a , n ě m čin a a ru ština. Čs. z a sto u pení: P h D r. J o s e f D ědič, člen p ře d se d n ic tv a IS U a kom ise kraso b ru slen í, ing. E m il S k á k a la , čle n kom ise ta n c ů n a ledě.
I
M ezinárodní federace a m a té rs k é h o b a seballu (F é d é ratio n In te rn a tio n a le de B a seball A m a te u r — F IB A , IA B F angl.}, sídlo M anagua, N ic ara g u a. S d ru ž u je 28 n á r. svazů. V pětičlennóm v ý k o n n é m v ý b o ru jso u pouze z á s tu p c i L a tin s k é A m eriky. ČSSR n e n í zasto u p en o . M ezinárodní federace a m a té rs k é h o boxu (A ssociation In te rn a tio n a le de B o x e A m a te u r — A IB A ), založena 1920, sídlo P á k istá n . P ů v o d n ě je d in á fed erace p ro
M e z in á ro d n í federace a m a té rs k é h o p la vání (F é d é ra tio n In te rn a tio n a le de N a t a t i o n A m a te u r — F IN A ), založena 1908 v L o n d ý n ě , sídlo v m ístě gen. ta je m n ík a . Č S S R členem od 1919. F IN A sd ru žu je 108 č le n sk ý c h zem í. V olební kongres F IN A se k o n á jed n o u za 4 ro k y p ři O H . V m e z id o b í říd í č in n o st b y ro F IN A a běžné z á le ž ito sti v y řiz u je gen. ta je m n ík . F IN A říd í č in n o st ve 4 záv o d n íc h d is c ip lín ác h p ro stře d n ic tv ím v ý b o rů : te c h n ic k é h o , v o d n íh o póla, sk o k ů do vod y , sy n c h ro n izo v a n éh o a z d ra v o tn íh o p la v á n í. V m ezid o b í O H p o řá d á F IN A m is tr, sv ě ta . O ficiální ja z y k a n g lič tin a a fra n co u z štin a . Čs. z asto u p e n í: M U D r. J iří R o u š, člen lé k a řsk é kom ise. M ezinárodní federace a m a té rs k é h o rag b y (F é d é ra tio n In te rn a tio n a le de R u g b y A m a te u r — F IR A ), založena 1934 (ragby b y lo v té d o b ě již z O H v y řa ze n o ), sídlo
M e z in á r o d n í f e d e r a c e a m a t é r s k é h o z á p a s u
196
P a říž . Č SSR je z a k lá d a jíc ím členem . F I R A sd ru ž u je 22 č len sk ý ch zem í. N e j v y šším o rg á n em je k o ngres, z ased a jíc í každoročně. Č in n o st říd í v ý k o n n ý v ý b o r. Členské zem ě m a jí p o č e t h lasů podle p o č tu odd ílů . V edle F I R A e x is tu jí d alší d v ě v ý z n a m n é org an izace m ez in ár. c h a ra k te ru : b rit. sv a z y jso u s d ru ž e n y v I R F B (In te rn a tio n a l R a g b y F o o tb a ll B o a rd ) a profesio n áln í ra g b y v R F L (R a g b y F o o tb a ll L eaq u e). F I R A p o řá d á k a ž d o ročně m istr. E v ro p y . O ficiální ja z y k f r a n co u zštin a . Čs. z a s to u p e n í: in g . J o s e f H a v e l, člen e x e k u tiv y , d r. J i ř í N á p rste k , m ís to p ře d se d a sp o rto v n ě te c h n ic k é k o m ise.
A m a te u r — F I B A), založena 1932 v Ž e n e v ě, sídlo M nichov. ČSSR p a tří m ezi osm z ak lá d ajících členů. F IB A sd ru žu je 143 n ár. federací sv ě ta. K ongres F IB A se schází jed n o u za 4 ro k y p ři OH . K a ž d á č le n sk á zem ě m á po 1 hlasu. Č innost m ezi k o n g re sy říd í ú stře d n í b y ro a ex ek u tiv a. V e F IB A p ra c u je 8 kom isí a je sdruženo 6 k o n tin e n tá ln íc h organizací. F IB A p o řá d á vedle o lym p. soutěží jed n o u za 4 rokj^ m istr, s v ě ta m užů a žen, jed n o u za 2 roky k o n tin e n tá ln í m istr. (např. m istr. E v ro p y m užů a žen), m istr, ju n io rů a ju n io re k a další m ezinár. soutěže. Oficiální jaz y k a n g lič tin a , fra n co u z štin a , šp a n ě lštin a , něm čin a a ru š tin a . Čs. z asto u p en í: G u s t a v H e rm a n , člen kom ise juniorek; S v a to p lu k M rázek, m ísto p ře d se d a ženské kom ise; d r. M iroslav K říž, člen kom ise m ezin ár. organizací.
Mezinárodní federace am atérského z á p asu (F é d é ratio n In te rn a tio n a le de L u tte A m a te u r — F IL A ), zalo žen a 1921 v L a u
sanne, sídlo v m ístě ú řa d u jíc íh o p ře d se d y , ČSSR č le n e m od založení. F I L A sd ru ž u je 87 n á r. z á p a sn ic k ý c h sv a z ů . Ř á d n ý k o n gres se s c h á z í k ažd o ro čn ě p ř i m is tr, sv ě ta. Členské z em ě m a jí ro v n o p rá v n é p o s ta vení. Č in n o st říd í b y ro F IL A . V rá m c i federace p ra c u je 7 kom isí. F I L A říd í k ro m ě o ly m p . so u těží k a žd o ro č n ě (s v ý jim k o u o ly m p . roku) m is tr, s v ě ta a E v ro p y v o b o u sty le c h , m istr, sv ě ta ju n io rů a o s ta tn í m is tr, k o n tin e n tů . Oficiální ja z y k fra n c o u z štin a a a n g lič tin a . Mezinárodní federace am atérsk é k ošík ové (F é d é ra tio n In te rn a tio n a le d e B a sk e tb a ll
M ezinárodní federace badmintonu (In te r n a tio n a l B a d m in to n F e d e ra tio n — IB F ), založena 1934, sídlo C helten h am , V elká B ritá n ie . S d ru ž u je 58 členských zem í. N e jv y šším org án em je kongres, k te rý se sch ází jed n o u ročně. Č innost říd í v ý k o n n ý v ý b o r. I B F organizuje T h o m as C U P — so u těž d ru ž ste v m u žů , U b e r cup — soutěž d ru ž s te v žen a W em bley tu rn a j, p o v a žo v a n ý za neoficiální m istr, sv ě ta je d n o t liv c ů m u žů a žen. O ficiální já z y k a n g lič ti n a . Čs. zasto u p e n í: J o s e f B eneš, člen v ý b o ru ( - > s p o rty ukázkové). M ezinárodní federace baskické peloty (F e d e ra tio n In te rn a c io n á l de P e lo ta V asca), zalo žen a 1925, sídlo M adrid. S d ru ž u je 14 n á r. svazů. B ez ú č asti Č SS R (-> s p o rty ukázkové). Mezinárodní federace bobů a toboganu (F é d é ra tio n In te rn a tio n a le de Bobsleigh e t de T o b ogganing — F IB T ), založena 1923 v P a říž i, sídlo M ilán. ČSSR členem o d 1923. V so u časn o sti sd ru žu je 24 člen sk ý c h zem í. K a ž d ý ro k se k o n á p ři m istr, s v ě ta p ra v id e ln é zased án í k ongresu a jed n o u za 4 ro k y p ři Z O H volebního k o n g re su , jež je n e jv y šším org án em F IB T . M ezi zased á n ím i říd í č in n o st v ý k o n n ý v ý b o r. F IB T p o řá d á k aždoročně m istr.
197
sv ěta a E v ro p y , od 1969 m is tr. E v ro p y ju n io rů , a říd í olym p. soutěže. Soutěže n a to b o g an u a sk e leto n u se v současnosti oficiálně nejezd í m ezinárodně. Až do 1955 organizovala F IB T ta k é s á ň k a řsk ý sp o rt, i když m ěl u rč ito u a u to n o m ii (->- M ezi n á ro d n í sá ň k a řsk á federace). Oficiální ja z y k a n g lič tin a a fra n co u z štin a . ČSSR n e m á v současné době z a sto u p e n í. M ezinárodní federace časo m ěřičů -> m e zinárodní sp o rto v n í organizace M ezinárodní federace džuda (F é d é ra tio n In te rn a tio n e l de J u d o — F I J ) , založena 1952, sídlo B erlín. T v o ří ji 5 k o n tin e n
táln íc h unii. ČSSR je členem od 1954. F I J sd ru žu je 108 členských zem í sv ě ta. N ej vyšším o rgánem je kongres, k te rý se schází pouze p ři m is tr, s v ě ta n eb o O H . Členské zem ě m a jí p o 1 h lasu . M ezi k o n gresy říd í č in n o st federace říd ic í v ý b o r F I J , běžné zále žito sti v y řiz u je p re z i d en tsk é byro. F I J p o řá d á p ra v id e ln ě m istr, s v ě ta seniorů a ju n io rů v obd o b í m ezi O H . Oficiální ja z y k fra n c o u z štin a a a n g lič tin a , d o p lň k o v á n ě m č in a. V evr. u n ii d ž u d a (U E J) z a stu p u je ČSSR L a dislav P ik h a rt, 1. m ísto p ře d se d a U E J . M ezinárodní federace g ym nastiky (F é d é ra tio n In te rn a tio n a le de G y m n a stiq u e — F IG ), založena 1881, sídlo M oskva (v sídle p ře d se d y J . T ito v a ). ČSSR
M e z in á r o d n í f e d e r a c e h á z e n é
členem od 1897 (jak o Č echy). S d ru žu je 67 čle n sk ý c h zem í. N e jv y šším orgánem je k o n g res, k te r ý se k o n á k a ždoročně, říd íc í o rg á n se v o lí jed n o u z a 4 ro k y . K a ž d á zem ě m á 1 h las. F I G p o řá d á je d n o u z a 2 ro k y s tříd a v ě m is tr, sv ě ta a m is tr. E v ro p y m u žů a žen. Ř íd í též m o d ern í g y m n a s tik u , a to p ro stře d n ic tv ím kom ise m o d e rn í g y m n a s tik y . O ficiál n í ja z y k a n g lič tin a , fra n c o u z štin a , n ě m čin a a ru š tin a. Čs. z a s to u p e n í: A lex an d er L y lo, člen v ý k o n n é h o v ý b o ru F IG a p ře d se d a te c h n ic k é kom ise m užů; J a ro sla v a M a tlo c h o v á , m ísto p ře d se d k y n ě tec h n ic k é k om ise ž e n a K v ě ta č e rn á , č le n k a tec h n ic k é k om ise m o d ern í g y m n a s tik y . Č e stn ý m členem b y l J U D r . M i ro sla v -> K lin g er. M ezinárodní federace h á z e n é ( I n te r n a ti onale H a n d b a ll F e d e ra tio n — I H F ), založena 1946 v K o d a n i (m ísto zrušené IA H F ), sídlo B a sile j, Š v ý carsk o . ČSSR je d n o u ze z a k lá d a jíc íc h zem í. I H F s d ru žu je 64 člen sk ý ch zem í sv ě ta . K o n g re s se schází je d n o u z a 2 ro k y a členské zem ě m a jí p o 1 h la su . M ezi k o n g re sy říd í č in n o s t v ý k o n n ý v ý b o r. V I H F p ra cu je
5 o d b o rn ý c h k o m isí — o rg a n iz ač n í, ro z h o d č íc h , p ra v id e l, tre n é rsk o -m e to d ic k á , z d ra v o tn í a p ro p a g a č n í. I H F p o v ě řu je
198
M e z in á r o d n í fe d e r a c e j a c h t in k u
členské sv a z y u sp o řá d á n ím n e b o s a m a p o řá d á m istr, sv ě ta , k o n tin e n tá ln í m is tro v s tv í, olym p. sou těže a jin é m e z in á r. p o d n ik y . M istr, s v ě ta se k o n á je d n o u za 4 ro k y , a to 2 ro k y p o O H . O ficiáln í ja z y k něm čina, fra n c o u z štin a a a n g lič ti n a . Čs. z asto u p e n í: J a ro s la v M ráz, člen tren é rsk o -m eto d ick é kom ise, M U D r. J i ř í Je sc h k e , člen z d ra v o tn í kom ise. Mezinárodní federace jachtinku ( I n t e r n a tio n a l Y a c h t R a c in g U n io n — I Y R U ) , založena 1907, sídlo L o n d ý n . Č SS R č le
n e m od 1955. IY R U sd ru ž u je 63 č le n sk ý c h federací. J e ro z d ělen a do 12 z ó n o v ý c h sk u p in . Ř á d n ý k o n g re s se sc h á z í je d n o u za 3 ro k y , m ezi z a sed á n ím i ř í d í č in n o st s tá lý v ý b o r, k te rý se sch ází j e d n o u za rok. M im o to je u s ta v e n o 8 k o m isí. IY R U sd ru ž u je m ez in ár. fed erace je d n o tliv ý c h ja c h e tn íc h oly m p . t ř íd (m e zinár. federace F in n — IF A , sídlo Ř ím ; L éta jíc í H o la n d a n — IF D C O , sídlo A m stero d am , S ta r, 5,5 a D rag o n ). V j e d n o tliv ý c h tříd á c h se k o n á k a žd o ro č n ě m istr, sv ě ta a E v ro p y . K ro m ě tě c h to 5 tř íd e x istu je ř a d a d alších. O ficiální ja z y k a n g lič tin a , č s. z a s to u p e n í: in g . J a ro sla v O u tra ta .
žen a 1946 (m ísto zrušené IR K , k te rá v z n ik la 1924 v K o d a n i), sídlo Florencie. Č SSR členem od 1925. IC F sd ru žu je 38 č len sk ý ch zem í. K ongres se schází je d n o u za d v a ro k y , v m ezidobí říd í čin n o s t e x e k u tiv a , běžn o u a g en d u v y řizu je se k re ta riá t. K a ž d ý n á r. svaz m á v IC F 1 hlas. P ra c u jí kom ise ry c h lo stn í, slalo m o v á, p la c h e tn í, tu ris tic k á , p ro p a g an d y a z d ra v o tn í. IC F p o řá d á k a žd ý lichý ro k m is tr. E v ro p y v ry c h lo stn í kanoistice, m is tr, s v ě ta v e v o d n ím slalom u a sjezdu a m is tr, s v ě ta ju n io rů v ry c h lo stn í k a n oistice. M istr, s v ě ta v ry c h lo stn í k a n o istice d ospělých se k o n á k a ž d ý rok (krom ě ro k u k o n á n í O H ). Oficiální ja z y k a n g lič tin a , fra n co u z štin a a něm čina. Čs. z a sto u p e n í: T ib o r S ý k o ra, člen slalom ové kom ise. P ře d se d o u IC F b y l v letech 1954— 60 d r. —> P opel, K a rel, 1960— 72 č e s tn ý m předsedou. M ezinárodní federace kolečkových bruslí (F é d é ra tio n In te rn a tio n a le de P a tin a g e á R o u le tte s — F I P R ) , založena 1924 ve Š v éd sk u , sídlo B arcelona. S d ru žu je 35 n ár. sv azů . N ejv y šším org án em je kongres, k te rý se schází jed n o u za 4 ro k y . P o řá d á m is tr, s v ě ta a E v ro p y v h o k eji n a koleč k o v ý c h b ru slích , v k rasojízdě a v rychlob ru sle n í. O ficiální ja z y k fra n co u z štin a a a n g lič tin a . ČSSR není zasto u p e n a. M ezinárodní federace kopané (F édération In te rn a tio n a le de F o o tb a ll A ssociation — F IF A ), založena 1904 v P a říži, sídlo v C urychu. ČSSR členem od 1906 (jako Č echy a n a k r á tk ý čas), plně od 1923.
Mezinárodní federace kanoistiky (In te r n a tio n a l C anoe F e d e ra tio n — IÓ F ), z a lo
F IF A F I F A sd ru ž u je 142 člen. zem í. N ejvyšším o rg á n em je k o ngres, k te rý se schází každé 4 ro k y . Členské sv a z y m a jí po 1 hlasu. V obd o b í m ezi z ased án ím i říd í č in n o st e x e k u tiv a , běžné z áležito sti v y řizu je
199
se k re ta riá t. V rá m c i F I F A je sdruženo 6 k o n tin e n tá ln íc h k onfederací (např. E v ro p sk á unie k o p a n é — U E F A ). Z á stu p c i k onfederací zased ají v e x ek u tiv ě F IF A . N a k o ngresu F IF A je volen pouze p řed sed a. F IF A p řip o u ští, a b y členy n á r. svazů by li a m a té ři i profesionálové. F IF A m á celkem 12 p ra co v n ích kom isí. V o táz k á ch p ra v id e l rozh o d u je s k onečnou p la tn o stí In te rn a tio n a l A ssociation B o ard , k te rý se schází jed n o u ročně. F I F A o rg a nizuje k a žd é 4 ro k y m is tr, sv ě ta a od 1977 i S v ě to v ý p o h á r m ládeže. O ficiální ja z y k a n g lič tin a , fra n co u z štin a , n ě m č in a, r u š tin a a šp a n ě lštin a . Čs. z a sto u p e n í: dr. V áclav J ír a , člen p ře d se d n ic tv a U E F A ; M U D r. A n to n ín B uček, člen z d ra v o tn í kom ise.
M e z in á r o d n í fe d e r a c e ly ž o v á n i
p ře d se d a L IG H a p ře d se d a kom ise pro p ra v id la ; dr. L u d o v ít F ra n c i, člen te c h n ick é kom ise; M U D r. Ja ro s la v T in tě ra , člen z d ra v o tn í kom ise; prof. P h D r. V la d im ír K o s tk a , CSc., člen tre n é rsk o -m e to dické kom ise, Q uido A dam ec, člen kom ise rozhodčích. Mezinárodní federace lyžování (F é d é ra tio n In te rn a tio n a le de Ski — F IS ), založena 1910 v Oslo ja k o M ezinárodní kom ise
Mezinárodní federace ledního hokeje (Ligue In te rn a tio n a le de H o c k e y su r G lace — L IG H ), založena 1908 v P a říž i,
sídlo V íd e ň . ČSSR členem od 1908 (jako Čechy). S d ru ž u je 31 členských zem í z E v ro p y , A sie, A frik y a Severní A m eriky. V ýroční k ongres se k o n á jed n o u za 4 ro k y , schází se v ša k k a ž d ý ro k p ři m istr. E v ro p y — sk u p in a A , a n a p odzim . Ř eší o tá z k y m ezin ár. k a le n d á ře , ro z hodčích ap o d . N e jv y šším org án em je ra d a , sk lá d ající se ze d v o u k o n tin e n tá l ních v ý b o rů — e v ro p sk éh o a se v e ro am erického. M im o ra d u je z říz en d i re k to riá t a příslušné kom ise. L IG H p o řá d á m istr, s v ě ta a E v ro p y v e tře c h sk u p in ách (A, B a C) v ž d y o 8 ú častn ících , dále m istr, sv ě ta ju n io rů , m is tr. E v ro p y d o ro stu a d alší soutěže. O ficiální ja z y k : fra n co u z štin a , a n g lič tin a a něm čina. Čs. zasto u p en í: ing. M iroslav Š u b rt, 1. m ís to
ly žo v á n í (ISO), v níž m ěl z a s to u p e n í i S vaz ly ž a řů K rá lo v s tv í českého. 1924 zalo žen a F I S n a O H v C ham onix, k d y ž n a k o n g re su 1923 v P ra z e b ylo ro z h o d n u to o je jím založení n a z ák la d ě čs. n á v rh u . F IS sd ru ž u je 47 členských zem í. K o n g re s F IS se schází je d n o u za 2 ro k y , k a ž d á č len sk á zem ě m á 1 h las, zem ě s více než 25 000 č le n y m a jí 1 h la s n a v íc a d a lší h la s n a v íc m a jí zem ě, k te ré se v u p ly n u lé m fu n k č n ím o b d o b í z ú č a st n ily m istr, sv ě ta . M ezi k o n g re sy říd í č in n o st p ře d se d n ic tv o . F IS m á 20 rů z n ý c h p ra co v n ích kom isí (m ezi n e jd ů le ž i tě jší náleží te c h n ic k á , sk o k a n sk á , běžec k á , sd ru ž e n á řsk á a a lp sk éh o lyžování). F I S organizuje k ažd é 2 ro k y m istr, s v ě ta v k lasic k ý c h a v a lp sk ý c h disciplínách, k a ždoročně se p o řá d a jí m istr. E v ro p y . 1977 se p o p rv é u sk u te čn ilo m is tr, s v ě ta ju n io rů v k lasic k ý c h d isciplínách. F IS org an izu je olym p. so u tě že , S v ě to v ý a E v ro p sk ý p o h á r a d alší soutěže. O ficiální ja z y k a n g lič tin a , fra n co u z štin a , n ě m čin a a ru š tin a . Čs. z asto u p e n í: J a n M ráz, člen p ře d se d n ic tv a a fin an čn í kom ise; M iloslav B ělonožník, člen sk o k a n sk é k o m ise, člen subkom ise sk o k a n sk ý c h m ů s t k ů a kom ise severské k o m binace; J á n
M e z in á r o d n í fe d e r a c e o d b íje n é
T erezčák , člen běžecké kom ise, d r. J a ro slav B ogdálek, člen kom ise a jpského ly žování; E v a P a u lu so v á , člen k a ženské běžecké kom ise, ing. L ad isla v H a rv a n , člen kom ise p ro s ta v b u sjezd o v ý ch a slalom ových tra tí. Mezinárodní federace odbíjené (F é d é ra tio n In te rn a tio n a le de V olleyball — F IV B ), založena 1417 v P a říž i, sídlo
P a říž . Č SSR je jed n ím ze tř í z ak lá d ajících členů. F IV B sd ru ž u je 115 členských zem í. K o n g re s se schází jed n o u za 2 ro k y a k a ž d á č len sk á zem ě m á je d e n hlas. V obd o b í m ezi k o n g re sy říd í č in n o st sp rá v n í ra d a , běžné z á le ž ito sti v y řizu je b y ro F IV B . V rá m c i F IV B p ra cu je 5 p ra co v n ích kom isí. F IV B p o řá d á m is tr, s v ě ta m u žů a ju n io rů , o lym p. tu rn a j je současně m is tr, sv ě ta . Je d n o u z a 4 ro k y se k o n á m is tr. E v ro p y m u žů a žen, a to v ž d y ro k p ře d O H . Č innost F IV B je ro z d ělen a do k o n tin e n tá ln íc h zón. E v r. z ó n u říd í E v ro p s k á federace o d b íje n é (CEV). O ficiální ja z y k fra n c o u z š tin a , ru š tin a , a n g lič tin a a šp a n ě lštin a . Čs. z asto u p e n í: S ta n is la v M a ťh a , člen o rganizačně tec h n ick é kom ise, doc. F r a n tiš e k S tib itz , p ře d se d a kom ise p ra v id e l F IV B , d r. D u š a n P rielo žn ý , m ís to p ře d se d a C E V a ing. J u liu s S lú jk a, člen k o m ise sou těží CEV. M ezinárodní federace orientačního sportu (In te rn a tio n a le O rie n tie ru n g sla u f F e d e ra tio n — IO F ), založena 1961, sídlo v U p p sale , Š védsko. S d ru ž u je 21 n á r. sv a z ů E v ro p y , Asie, A m erik y , A u strá lie a O ceánie. N a p o m á h á ro z v o ji o rie n ta č n í h o sp o rtu , v y d á v á p ra v id la , říd í a k o n tro lu je m ez in ár. sou těže a m is tr, sv ě ta. IO F říd í p ře d se d n ic tv o a v ý b o r. N ejvyš-
200
ším o rgánem je kongres, scházející se jed n o u za 2 ro k y . P ro řešení jed n o tliv ý ch o tá z e k jso u u sta v e n y kom ise. Oficiální ja z y k n ě m č in a a a n g lič tin a . Čs. zastouz ení: P h D r . M iroslav H la v áč ek , m ísto p ře d se d a. M ezinárodní federace pozemního hokeje (F é d é ra tio n In te rn a tio n a le de H o c k e y — P I H ) , založena 1924 v P a říži, sídlo
B rusol. ČSSR p a tř í m ezi 7 zak ládajících členů. F 1 H sd ru ž u je 82 n á r. sv a z ů žen sk ý c h i m u žsk ý ch složek. K o n g re s F I H se schází k a žd é 2 ro k y a k a ž d ý n á r. svaz m á 1 h las. Č innost federace říd í ra d a F I H , n a k o n tin e n te c h říd í č in n o st k o n ti n e n tá ln í kom ise, p o d léh ající ra d ě F I H . V rá m c i F I H jso u u s ta v e n y od b o rn é kom ise. R a d a F I H říd í o lym p. soutěže m is tr, s v ě ta m u žů i žen a ju n io rů (každý d ru h ý rok), m istr. E v ro p y každé 4 ro k y , m is tr. E v ro p y v halo v ém h o k e ji každé 2 ro k y a d alší soutěže. V E v ro p ě v rá m c i F I G p ra c u je E v ro p sk á federace p o zem n íh o h okeje. O ficiální ja z y k a n g ličtin a a fra n co u z štin a , č s . z asto u p e n í: d r. V á c la v P o šík , člen ra d y F I H a člen technické kom ise E H F . Mezinárodní federace rybolovné techniky (In te rn a tio n a l C asting F e d e ra tio n — IC F ), založena 1950, sídlo S a in t L ouis, U S A . S d ru žu je 8 n á r. svazů. Čs. z a s to u p e n í: d r. F ra n tiš e k R eiss a O ndřej B u d aj. Mezinárodní federace softballu (F é d é ra tio n In te rn a tio n a lle de S oftball ■— IS F ) založena 1952, sídlo N ew Y o rk . S družuje 28 n á r. sp o rt, svazů. MOV u z n á n a 1967. N e jv y šším o rg á n em kongres. Oficiální ja z y k a n g lič tin a . ČSSR n e m á zastoupení.
201
M e z in á r o d n í fe d e r a c e t ě l o v ý c h o v n é h o lé k a ř s t v í
Mezinárodní federace sportovního tisku (A ssociation In te rn a tio n a le de la P resse S portive — A IP S ), založena 1924 v P a říži, sídlo v m ístě b y d liště p ře d se d y . Sdružuje sp o rt, n o v in áře 65 zem í. (ČSSR je členem .) Č lenství je k o le k tiv n í nebo osobní. N ej vyšším orgánem je k o ngres, k te rý zased á jed n o u z a ro k . Č innost u sm ěrňuje říd ící v ý b o r. Z řizu jí se s p e ciální kom ise p ro jed n o tliv é d ru h y sp o rtů . Oficiální ja z y k fra n co u z štin a , a n g lič tin a , něm čina, šp a n ě lštin a a ru štin a . Mezinárodní federace stolního tenisu (I n te rn a tio n a l T able T ennis F e d e ra tio n — IT T F ), založen 1926. Sídlo u rč u je k o n
gres nebo ra d a IT T F , n y n í je ve V elké B ritá n ii. S družuje 93 n á r. sv azů . ČSSR zastoupeno od založení. IT T F v y d á v á řá d y a p ra v id la , k o n tro lu je a říd í m ez in ár. soutěže a rozvoj sto ln íh o ten isu . U z n á v á 6 k o n tin e n tá ln íc h federací, m ezi jin ý m i i E v ro p sk o u unii sto ln íh o te n isu (E T T U ). N ej vyšším orgánem je kongres, k te rý se schází jed n o u za 2 ro k y . Mezi k o ngresy říd í č in n o st ra d a IT T F , k te r á se sk lá d á z před sed y , m ísto p ře d se d y , jednoho m ís to p řed sed y z k aždého k o n tin e n tu , gen. se k re tá ře, p o k la d n ík a a 7 zvolených členů. B ěžnou č in n o st říd í e x e k u tiv a IT T F . P řo řešení te c h n ic k ý c h o táz e k jso u v y tv o ře n y kom ise. N em á z v lá štn í oficiální ja z y k a jed n á n í. N u tn o p o říd it p ře k la d do ja z y k ů , k te ré se u rč u jí n a k a žd é m k ongresu. Čs. z asto u p e n í: ing. J a roslav S ta n ěk , člen p ro p a g ač n í a tisk o v é kom ise, d r. V ladim ír P aleček , člen te c h nické kom ise I T T F a člen kom ise ro z hodčích E T T U , dr. E rn e s t D e m etro v ič, člen v ědeckom etodické kom ise E T T U , M U D r. P a v o l H á je k , člen kom ise r o z hodčích E T T U .
Mezinárodní federace šermu (F é d é ra tio n In te rn a tio n a le ď E s c rim e — F I E ) , zalo žen a 1913 v P a říži, sídlo P a říž . Č eský
šerm ířsk ý k lu b R iegel je je d n ím ze z a k lá d ajících členů. F I E sd ru ž u je 74 zem í sv ě ta. R á d n ý k o n g res se ch ází k a ž d ý ro k k rom ě olym p. ro k u . Členské zem ě n e m a jí s te jn ý p o č e t h lasů , v y sp ě lé šerm ířsk é zem ě m a jí 4 h lasy , o s ta tn í 2 (i Č SSR ). B ěžné v ěci v y řiz u je b y ro F I E . V rá m c i F I E p ra c u je 7 kom isí. F I E říd í m is tr, sv ě ta . R á d n ý kongres se sch ází k a ž d ý ro k olym p. ro k u . O ficiální ja z y k fra n c o u z šti n a . Čs. z asto u p e n í: d r. P ře m y sl H e ry c h , člen p ro p a g ač n í kom ise. Mezinárodní federace tělesné výchovy (F é d é ra tio n In te rn a tio n a le ď É d u c a tio n P h y siq u e — F I E P ) , založena 1923 ja k o M ezinárodní federace švédské g y m n a s ti k y , o d 1925 v ý c h o v n é g y m n a s tik y a od 1953 tělesn é v ý c h o v y . Sídlo se říd í b y d lištěm p řed sed y . S d ru ž u je 76 zem í všech k o n tin e n tů . P o slá n ím F I E P jo p řis p ív a t k rozvoji tělesné v ý c h o v y ja k o p ro s tře d k u v še stra n n éh o ro zv o je člověka, sd ru ž o v a t o d b o rn ík y a organizace z ab ý v a jíc í se T V , u m o ž ň o v a t jim m ez in ár. k o n ta k ty a v ý m ě n u z k u šen o stí, v y u ž ív a t k o n g resů , k onferencí a oficiálního časopisu k p ro h lu b o v á n í p o z n a tk ů a inform ací o TV . V čele F I E P je m ez in áro d n í ra d a , k te rá říd í č in n o st m ezi zased án ím i gen. sh ro m áždění, k te ré se schází je d n o u za 4 ro k y . Č lenství je k o lek tiv n í, in d iv id u á l n í a čestné. M á 3 sekce: v ědeckou, školní a d obrovolné T V . O ficiální ja z y k y anglič tin a a fra n c o u z štin a . Čs. zasto u p e n í: doc. P h D r. J a rm ila K o s tk o v á , CSc., č le n k a kom ise S p o rt p ro v šechny, prof. P h D r. F ra n tiš e k S ý k o ra , CSc., člen v ědecké sekce. Mezinárodní federace tělovýchovného lé kařství (F é d é ra tio n In te rn a tio n a le de Mé-
M e z in á r o d n í fe d e r a c e t e n is u
decine S p o rtiv e — F IM S ), založena 1928 v e Sv. M ořici, sídlo v m ěstě p ře d se d y n eb o gen. ta je m n ík a . S d ru ž u je 56 č le n sk ý c h zem í. N e jv y šším o rg á n em je p le n á rn í sh ro m ážd ěn í, k te ré se schází k a ž d ý č tv r tý ro k . Č innost říd í v ý k o n n ý výbora s e k re ta riá t. Č leny jso u je d n a k o rg a n i zace tě lo v ý c h , lé k a řstv í, je d n a k v ě d eč tí p ra co v n íci (bez hlasovacího p rá v a ). J e d n o u za 2 ro k y se p o řá d á v ěd ec k ý kongres. Oficiální ja z y k a n g lič tin a . Čs. zasto u p e n í: prof. M U D r. M iloš M áček, se k re tá ř v ě decké kom ise, doc. M U D r. L u d o v ít K om ad e l, člen v ý k o n n é h o v ý b o ru . M ezinárodní federace ten isu (F é d é ratio n In te rn a tio n a le de L aw n T en n is — F IL T ), zalo žen a 1912 v P a říž i, sídlo L o n d ý n . F I L T sd ru ž u je 71 n á r. svazů. V E v ro p ě p ů so b í E v ro p s k á ten iso v á asociace (E T A ). N e jv y šším o rgánem F I L T je k o ngres, k te rý se sch ází k a ž d o ročně. Č innost říd í v ý k o n n ý v ý b o r. O ficiální ja z y k fra n c o u z štin a a a n g lič tin a . Čs. z asto u p e n í: A n to n ín B o la rd t, člen kom ise ju n io rů , člen říd ícíh o v ý b o ru E T A ; d r. J in d řic h H o h m , CSc., člen ju n io rsk é kom ise; W a lte r R a m p a s, člen ' d o ro ste n ec k é kom ise.
202
F IS U členské zem ě M ezinárodního svazu s tu d e n ts tv a a od 1959 p o řá d a jí společné h ry s tu d e n ts tv a (univerziády). F IS U sd ru ž u je 63 členských organizací všech k o n tin e n tů . P o slá n ím F IS U je p o d p o ro v a t rozvoj vysokoškolského sp o rtu , p o řá d a t le tn í a zim ní u n iv erz iád y , n a p o m á h a t dalším u ro zv o ji s p o rtu v e jm é n u p řá te ls tv í a m íru m ezi n á ro d y . N ejvyšším o rg án em je řá d n ý k ongres F IS U , v něm ž m á k a ž d á zem ě 1 hlas. Č innost m ezi k o n g resy říd í v ý k o n n ý vý b o r. Oficiální ja z y k a n g lič tin a , fra n co u z štin a , ru štin a a šp a n ě lštin a . Čs. z asto u p e n í: prof. d r. Bo, h u s la v S ý k o ra , D rS c., člen výko n n éh o j[ v ý b o ru , doc. M U D r. L u d o v ít JK om adel, p ře d se d a z d ra v o tn í kom ise, D a g m ar Ř e h á k o v á , člen tec h n ick é zim n í kom ise a doc. dr. S v a to p lu k Ja n č á le k , člen o d b o r n é kom ise pro sp o rt a T V n a vysokých školách. M ezinárodní federace v z p írá n í ( I n te r n a tio n a l W eig h tliftin g F e d e ra tio n — IW F ), založena 1920, sídlo v m ístě
b y d liště gen. ta je m n ík a . ČSSR členem od 1922. IW F sd ru ž u je 100 členských zem í. V rch o lý m org án em je kongres, k te rý se schází k a ždoročně p ři m istr, sv ě ta. K a ž d á členská zem ě m á 1 hlas. Č innost říd í byro M ezinárodní federace vysokoškolského IW F . K ro m ě olym p. soutěží p o řá d á IW F sp o rtu (F é d é ra tio n In te rn a tio n a le d u k a ž d ý ro k m is tr, sv ě ta a m is tr, k o n ti S p o rt U n iv e rsita ire — F IS U ), založena n e n tů , p o k u d je m is tr, s v ě ta v E v ro p ě, 1949, sídlo P a říž . 1957 v sto u p ily do je současně m istr. E v ro p y . Oficiální ja z y k : a n g lič tin a , fra n co u z štin a , něm čina |j a ru š tin a . Čs. z asto u p e ní: B ed řich P o u la, lil m ísto p ře d se d a IW F a p ře d se d a technické kom ise, ing. Ja ro s la v V ítek , člon p ře d se d n ic tv a E W F , J a ro s la v W iener, p ře d se d a re v iz n í kom ise E W F .
FISU
*****
M e z in á r o d n í o ly m p ij s k á a k a d e m ie
203
Mezinárodní charta tělesné výchovy -> O rganizace spojených n á ro d ů p ro v ý c h o v u , v ě d u a k u ltu ru . Mezinárodní jezdecká federace (F é d é ra tio n É q u e s tre In te rn a tio n a le — F E I), z alo ž en a 1921 v P a říž i, sídlo B rusel.
ních kom isí p ro jed n o tliv é disciplíny, jak o n a p ř. lete ck á sp o rt, kom ise, plachta řs k á kom ise, a s tro n a u tic k á kom ise, v rtu ln ík o v á kom ise, p a ra š u tis tic k á k o m ise, leteck o -m o d elářsk á, b a ló n o v á , a k ro b a tic k á a td . R a d a F A I u d ě lu je jed n o u za ro k zl. m ed aili za le te c tv í, z a k o sm o n a u tik u a m ed a ili J u rije G ag arin a. T e c h nické kom ise u d ě lu jí d alší m edaile a d ip lo m y . O ficiální ja z y k y a n g lič tin a , f ra n co u zštin a, n ě m č in a, ru š tin a a šp a n ě lštin a . Čs. z asto u p e n í: S v a z arm . (-> s p o rty uk ázk o v é.) Mezinárodní lukostřelecká federace (F é d é ra tio n In te rn a tio n a le de T ir á 1’A rc — F IT A ), založena 1931 v e L vově, sídlo se
ČSSR členem od 1930. F E I sd ru ž u je 63 n á ro d n íc h jezdeckých svazů. Ř á d n ý kongres se k o n á každoročně. Členské federace m ají po 1 hlasu. Mezi kongresy říd í p ráci b y ro , běžné věci v y řizu je se k re ta riá t. F E I říd í m ezin ár. soutěže ve 3 disciplínách — d re z ú ra , sk o k a m i lita ry . V tě c h to d isciplínách se p o řá d a jí m istr, sv ě ta a E v ro p y a olym p. soutěže. F E I n e u zn á v á p refesionály a n e z a b ý v á se do stih o v ý m sp o rte m , k te rý se p ře v áž n ě p rovozuje profesionálně a k d e p ře v až u je ch o v atelsk á strá n k a . Oficiální ja z y k fra n couzština a angličtina. Mezinárodní kuželkářská federace (F é d é ra tio n In te rn a tio n a le des Q uilleurs — F IQ ), založena 1895, sídlo C urych. S d ru žuje 45 členských zem í. N ejv y šším o rg á nem je kongres. M OV u z n á n a 1963. F IQ m á 4 sekce, p ro d rá h y a sfa lto v é , žlabové, nůžkové a p a rk e to v é . O ficiální ja z y k a n g lič tin a , n ě m č in a, fra n c o u z štin a a Spa rt n ě lštin a . Čs. z asto u p e n í: O sk ar S ága, předseda kom ise rozhodčích.
1'
•
Mezinárodní letecká federace (F é d é ratio n A é ro n au tiq u e In te rn a tio n a le — F A I), založena 1905, sídlo P a říž . S družuje 46 řá d n ý c h členů a 16 p řip o je n ý c h členů. V y d á v á řá d y a p ře d p isy p ro p o řá d á n í z áv o d ů a soutěží, sch v alu je S R . N e jv y š ším o rg á n em je kongres F A I, k te rý se schází je d n o u ročně. F A I m á 14 p ra c o v
říd í podle a d m in istra tiv n í ra d y . Mezi 5 zak lá d ajícím i členy b y la i ČSSR. F IT A sd ru ž u je 50 člen sk ý ch sv azů . K o n g res se schází jed n o u za 2 ro k y , k a ž d á zem ě m á 1 h las. Mezi k o n g re sy říd í č in n o st sp rá v n í ra d a . P ra c u jí 4 kom ise. F IT A p o řá d á olym p. soutěže a je d n o u za 2 ro k y m is tr, sv ě ta , E v ro p y a A m e rik y v terč o v é a te ré n n í lu k o střelb ě a k a ždoročně soutěž n a d á lk u . O ficiální ja z y k a n g lič tin a a fra n c o u z štin a . Čs. z asto u p e n í: prof. J iř í B a š tá ř, č e stn ý m ísto p ře d se d a F IT A . M ezinárodní olym pijská akademie (MOA), M ezinár. k u ltu rn í stře d isk o p ři M OV, k te ré m á z a ú k o l n a p o m á h a t ro zv o ji olym p. m y šlen k y stu d iem olym p. p ro b le m a tik y , je jí filozofie, h isto rie , speciálních, e ste tic k ý c h a e tic k ý c h h o d n o t. V znikla n a n á v rh řeckého člena MOV J e a n a K e tse ase 1961 p ři p říle ž ito sti 58. z ase d á n í M OV v A té n ác h . A d m in is tra tiv u MOA říd í Ř e c k ý O V , V ý b o r M OA se
M e z in á r o d n í o ly m p ij s k ý in s t itu t
sk lá d á ze 2 z á stu p c ů Ř eck éh o OV, členů MOV za Ř e ck o a dalších členů. P ře d se d u volí M OA a jeh o no m in aci sch v alu je M OV. Z titu lu p ře d se d y MOA se m ůže s t á t n ečlen M OV d o č asn ý m jeh o členem po d o b u své funkce. D o sav a d n í p ře d sedové M OA: J e a n K e tse a s, Georg v o n O pel, G eorg v o n H a n n o v e r, E pam in o n d a s P e tra lia s a N icolas N issiotis. 1967 v z n ik la z v lá štn í kom ise M OV p ro MOA (v čele M oham ed -> M zali), k te rá m á za ú k o l n a p o m á h a t ro z v o ji MOA a k o o rd in o v a t sp o lu p ráci. — MOA se schází každ o ro čn ě v O lym pii, kde b y ly v y b u d o v á n y ko n feren čn í sály, sta d ió n , h řiště , b a z é n a u b y to v n y . N a p o řa d u z ased á n í jso u p ře d n á š k y u n iv erz itn íc h p rofesorů, člen ů M OV, tre n é rů , olym p. v ítě z ů a dalších n a té m a ta h isto ric k á , tec h n ick á , p rá v n í a um ělecká. P ře d n á šk y se v y d á v a jí ve sbornících M OA. K a ž d ý č tv r tý ro k je n a z áv ě r zased án í u sp o řá d á n cerem oniál z ap á len í olym p. -> ohně p ro p řip ra v o v a n é O H . — V MOA d o su d n ejso u z ap o je n y v še c h n y N O V . ČSSR vyslalo své d e le g á ty n a z ased á n í MOA d v a k rá t. Z ased án í se ú č a stn í: 1. Čestní členové (členové M OV, fu n k c io n á ři M SF a N O V a p o d .), 2. p ře d n ášející, 3. p o slu ch ači (učitelé a s tu d e n ti T V , tělo v ý c h , fu n k c io n á ři a td .). — M OA p ře d ch á ze la p o d o b n á organizace — M ezinárodní o ly m p ijsk ý in s titu t (M O I). Z aložen 1938 v B erlíně z p o d n ě tu d r. C arla -> D iem a. Měl k o o rd in o v a t v ě d ec k ý v ý z k u m v o b la s ti olym p. h n u tí a v y d á v a l čas. O ly m pische R u n d sc h a u , jehož so u č á stí byl o d 1938 i B u lle tin Officiel d u CIO . M O I z an ik l k o n cem 2. sv ě t. v á lk y ja k o o rg a nizace s p ja tá s n a c istic k o u ideologií. M ezinárodní olym pijský in stitu t -> M ezi n á ro d n í o ly m p ijsk á ak ad em ie M ezinárodní olym pijský výbor (MOV), nej v y šší o rg á n olym p. h n u tí p o v ě řen ý k o n tro lo u a ro z v íje n ím n o v o d o b ý c h O H . Sídlo L au sa n n e , Š výcarsko. MOV je m ez in áro d n ě p rá v n í sd ru žen í s p rá v n í su b je k tiv ito u . J e h o trv á n í je neom ezené. N esleduje v ý d ělečn é cíle. J e h o posláním
204
M ezinárodní olym p ijský výbor n a zasedání v A té n á c h 1896
je: p o d p o ro v a t p o řá d á n í a rozvoj sp o rt, sou těží a s p o rtu ja k o tak o v éh o ; u sm ě rň o v a t a u d rž o v a t sp o rt v so u lad u s olym p. id eálem a n a b á d a t p řito m k p řá te lstv í m ezi sp o rto v c i všech zem í a p o silo v at je; u silo v a t o to , a b y O H b y ly h o d n y své slavné h isto rie a ušlechtilého ideálu, k te rý m i se p ři jejich obnově insp iro v al P ie rre de C o u b e rtin se sv ý m i sp o lu p ra co v n ík y (čl. 11 oly m p ijsk é c h a rty ). — Č lenství: MOV jak o trv a lý o rg á n se d o p lň u je sá m volbou osob, k te ré p o k lád á za povo lan é, m u sí v ša k h o v o řit fra n couzský n eb o ang lick y a b ý t stá tn ím i p říslu šn ík y b y dlícím i v zem i, k te rá m á N O V u z n a n ý MOV. K 1. 9. 1980 m ěl M OV 85 člen ů (-* členové MOV a v p ř í loze čl. 12 a 13 oly m p ijsk é c h arty ). O rganizace: M ezi zasedáním i říd í činnost MOV jeh o -> e x e k u tiv a , k te rá se sk lád á z p řed sed y , tř í m ísto p ře d se d ů a p ě ti d a l ších členů. Z asedání MOV se schází n e j m éně jed n o u z a ro k . N a zasedání m á MOV v še c h n y prav o m o ci (čl. 23). Je h o ro z h o d n u tí jso u k on ečná. P rá v n í p ra v o m ocí m ůže p o v ě řit e x ek u tiv u , přičem ž si v y h ra z u je p rá v o v y k o n á v a t p ravom oc sám v p říp ad e ch , k te ré určí. V tec h n ic k ý c h o tá z k á c h jed n o tliv ý c h sp o rtů p o v ě řu je MOV svou pravom ocí M SF. J e d n o u za osm le t je sv o lá v án kongres o ly m p ijsk ý , k te rý se sk lá d á z členů a č estn ý c h členů MOV, z deleg átů M SF
2 05
a NO V a z p ře d sta v ite lů jin ý c h o rg a n i zací a je d n o tliv c ů , k te ré MOV pozval. P o řa d je d n á n í sta n o v í MOV p o p o ra d ě s M SF a N O V . P ře d se d a MOV v rám ci své p ra v o m o c i ro z h o d u je o u sta v e n í rů z n ý ch kom isí M OV, ukáže-li se toho p o tře b a (čl. 16 — 23 olym pijské c h a rty ). — H la so v á n í: p řed ep san é k v o ru m p ro z a sedání je p o lo v in a všech členů p lu s jeden. K a ž d ý člen MOV m á jed e n hlas. U sn e sení jso u p ř ija ta p ro sto u v ě tšin o u hlasů. K e zm ěně olym p. řá d ů je tře b a d v o u tře tin o v é v ě tšin y h lasů p říto m n ý c h členů MOV, n e jm é n ě v ša k 30. Z asto u p e n í p ři hlaso v án í n e n í m ožné. P ro v á d ě c í te x ty (-> v příloze o ly m p ijsk á c h a rta ) k olym p. řá d ů m m o h o u b ý t zm ěněny p ro sto u v ě tšinou. V p říp a d ě n a lé h a v é p o tře b y m ůže p ře d se d a d á t h la s o v a t k o re sp o n denčně. Je -li v ě tš in a odpovědí p ro u s n e sení a n ení-li p o č et o dpověd í n ižší než polovina všech členů p lu s jed e n , je u sn e sení p řija to . O zm ěně oly m p ijsk é c h a rty nelze h la s o v a t korespondenčně. O ficiál ním i ja z y k y jso u fra n co u z štin a a a n g lič ti na. P ro v še c h n a z ased á n í s v ý jim k o u m im o řád n ý ch m usí b ý t p o č ítá n o i se sim u ltá n n ím p ře k la d em do šp a n ě lštin y , ru štin y a něm činy. D ojde-li k n e sro v n a lostem m ezi fran co u z sk ý m a anglickým te x te m s ta tu tů , ro z h o d u je fran co u zsk ý te x t. — F in a n č n í zd ro je: MOV m ůže p řijím a t d a ry a v y h le d á v a t veškeré jiné finanční p ro stře d k y , jež m u dovolí sp lň o v a t úkol, k te rý si v y ty čil. M ěsta p o v ě řen á p o řá d án ím O H a Z O H m usí MOV v y p la t i t jím sta n o v e n ý obnos. K a ž d ý v ý těž e k z oslavy O H a Z O H je m a je tk e m MOV, k te rý si v y h ra zu je p rá v o p o sto u p it z něho č ást org. v ý b o ru a č á s t p ře d a t M SF a NOV. D ě jin y MOV: M OV v zn ik l 23. č erv n a 1894 n a I. o ly m p ijsk ém k o n gresu v P a říži. P rv n ím jeh o ú kolem b y la p říp ra v a I. O H 1896 v A té n ác h . Členy MOV osobně v y b ra l a n a v rh l P ie rre de -> C oubertin. K ro m ě n ěh o to byli: E rn e s t C allot (F rancie), D em étriu s B ikélas (Ř ecko), gen. V ik to r -> B alck (Švédsko), prof. W illiam M. Sloane (USA), P h D r. J i ř í -> G u th (Čechy), F erencz -> K e m én y (U h ry ), gen. A lexej
M e z in á r o d n í o ly m p ij s k y v ý b o r
—> B u to v sk ij (R u sk o ), lo rd A m p h til a C harles H e rb e rt (V elká B ritá n ie), J o s é S. Z u b ia u r (A rg en tin a), L e o n a rd A. Cuff (N ový Z éland), h ra b ě L ucchesi P a lli a v é v o d a ď A n d ria C a rafa (Itálie) a M axim e de B ousies (Belgie). 1895 k n im p řib y l d r. W illib a ld -> G e b h a rd t (N ě m ecko). P rv n ím p ře d se d o u MOV b y l z v o len ře c k ý sp iso v a tel D e m étriu s B ikélas, gen. ta je m n ík e m P ie rre de C oubertin. V ůdčí oso b n o stí v 1. obd o b í v ý v o je M OV, t j. 1894—1925, b y l P ie rre de C ou b e rtin . P ro to to obd o b í je c h a ra k te ris tic k á p ře v a h a MOV n a d p o stu p n ě v z n ik a jícím i N O V a M SF a řešení k o n flik tů m ezi s tá tn ím a n á ro d n o stn ím p rin cip em ú č a s ti n a O H (p říp ad F in s k a a Čech). V edení olym p. h n u tí b y lo v ru k o u b u r žoazie. J e to obd o b í h le d á n í n e jv h o d n ě jšíc h org. forem , obd o b í k o n stitu o v á n í novo d o b é olym p. m y šle n k y a o lym pijské -> c h a rty , v org an izačn í o b la sti období v z n ik u e x e k u tiv y M OV. P ie rre de C ou b e rtin usiloval, a b y se MOV s ta l cen trem m ez in ár. s p o rtu a p o d n ě co v a telem ro z voje TV . P ro to sv o lá v al p ra v id e ln ě -> k o n g re sy olym pijské, k te ré m ěly ře šit n e je n tec h n ick é o tá z k y O H a M OV, ale i o tá z k y T V S v ů b ec. V ě tšin a členů MOV v ša k s tím to p o je tím neso u h lasila a u silo v a la , a b y se M OV z a b ý v a l je n te c h n ic k ý m i z á le žito stm i O H . — D ru h o u e ta p u v ý v o je MOV (1918, resp. 1925 — 52) o v liv n ily sociální a p o lit, zm ěny, ke k te rý m došlo p o V Ř S R a po obou sv ě t. v á lk ách . 1925 se n o v ý m p ře d se d o u MOV sta l H e n ry de -> B aille t-L a to u r. Z a jeh o p ře d se d n ic tv í n a s ta l ro z m a ch olym p. h n u tí. D ošlo ke sta b iliz a c i -> p ro g ra m u O H a ro z v o ji Z O H . V z n ik M SF a posílení jejich p o sta v e n í ved lo ke s tř e tn u tí s MOV v o tázce p ra v o m o c í n a O H . B ailletL a to u r v z n ik a jíc í p ro b lém y n eřešil, ale p o stu p n ě o p o u ště l d e m o k ra tic k ý z p ů sob říze n í M OV a z ačal u p la tň o v a t p re zid iáln í způsob. V y h ro tila se o tá z k a -> a m a té rism u a — > profesionalism u. Z v lá šť o stře se v ša k p ro jev ily h la v n í im p e rialistic k é ro z p o ry , k te ré v lete ch 1933 —45 ohro zily i sa m o tn o u ex isten ci a p o k ro k o v o u p o d s ta tu olym pism u. MOV
M e z in á r o d n í o ly m p ij s k ý v ý b o r
v d a n é m složení n e b y l schopen o d so u d it fašism us, ale n a o p a k m u u stu p o v a l a koncem 30. le t se p ra k tic k y p o d řizo v a l něm . fa šistic k é hegem onii. 1946 se n o v ý m p ře d se d o u M OV s ta l Švéd J . S. - > E d stró m , k te r ý p re zid iáln í z p ů so b řízen í M OV je š tě pro h lo u b il. Z a jeh o p ře d se d n ic tv í b y l z oly m p ijsk é c h a rty v y š k rtn u t o d sta v ec o sv o lá v án í o ly m p ijsk ý c h k o n gresů. P ře s to v ša k MOV m usel (jako n á h ra d u z a kongresy) p řis to u p it ke sv o lá v á n í p o ra d e x e k u tiv y MOV s M SF a N O V , n a k te rý c h se v ša k ře šily pouze tec h n ick é p ro b lém y O H . 1951 b y l u z n á n O V S S S R a za člena MOV b y l p ř ija t K o n s ta n tin -> A n d rian o v . V stu p e m sov. sp o rto v c ů n a O H z ač ín á n o v á e ta p a v ý voje MOV. — T ře tí e ta p u v ý v o je MOV (1952 — 73) lze c h a ra k te riz o v a t ja k o e ta p u všeobecného ro z m a ch u olym p. m y šle n k y a boje o d e m o k ra tiz a c i M OV a jeho c h a rty . D o olym p. h n u tí se z a p o ju jí nově v z n ik a jíc í a fr. a as. s tá ty . A v ša k n o v ý p ře d se d a MOV A m eričan A v e ry -> B ru n dage p o k ra č o v a l v b o ji za z ach o v án í z ao sta lé s tru k tu ry . P o k ro k o v ý m silám v oly m p . h n u tí se p o stu p n ě p odařilo p ro s a d it u z n á n í OV N D R a K L D R , v y loučení ú č a s ti ra sistů z J A R a R hodesie a z ejm én a sv o lá n í X . oly m p ijsk éh o k o n gresu. K o n z e rv a tiv n í síly v oly m p . h n u tí z o b a v y z úsp ěch ů sp o rto v c ů soc. zem í a zem í tře tíh o s v ě ta z ačaly v y s tu p o v a t s teo rie m i o g ig an tism u h e r a nebezpečí nacionalism u. P ro to ž ád a ly zrušení h ra n í s tá t. h y m e n a v y v ě šo v á n í s tá t. vlajek , a n a k o n ec z ač aly z p o c h y b ň o v a t i sm ysl O H a je jic h b u d o u c n o st. V šechny t y to n á z o ry o d m ítl X . o ly m p ijsk ý kongres ve V arn ě 1973, k te rý t a k započal za p ře d se d n ic tv í p ře d se d y MOV lo rd a M ichaela -> K illa n in a n o v o u , č tv rto u e ta p u ve v ý v o ji M OV. V y z n a ču je se p o stu p n o u d e m o k ra tiz a c í olym p. c h a rty i s tr u k tu r y M OV, p ro h lo u b en ím sp o lu p rá ce m ezi tře m i složkam i olym p. h n u tí, m ezi MOV, M S F a N O V , a h led á n ím n o v ý c h forem p ráce. — O lym p, h n u tí se v p rů b ě h u svého h isto ric k é h o v ý v o je sta lo v ý z n a m n ý m v ý c h o v n ý m a p o litick o -k u ltu rn ím čin itelem , k te rý ovliv ň u je ž iv o ty m iliónů
206
m la d ý c h lidí n a celém sv ě tě a a k tiv n ě p řisp ív á k posílení m íru . MOV v ý z n am n ě p řisp ě l k ro z v o ji sv ět. s p o rtu , k u p la tn ě n í m y šle n k y m íru ve s p o rtu a k jeh o d em o k ra tiz a c i. — P řed sed o v é M O V : D e m étriu s B ik élas (Ř ecko) 1894 —96, P ie rre de C ou b e rtin (F rancie) 1896—1925, H e n ri de B a ille t-L a to u r (Belgie) 1925 —42, S igfrid J . E d s tro m (Švédsko) 1946 —52, A v ery B ru n d a g e (USA) 1952 — 72, lord M ichael K illa n in (Irsko) 1972— 80, J u a n A n to n io S a m a ra n c h (Španělsko) od 1980. — Čs. členové MOV: p ro f. dr. J i ř í -> G u th -J a rk o v s k ý 1894— 1943 (do 1918 z ástu p c e Čech v MOV), prof. d r. J o s e f -> G russ 1946— 65, d r. F ra n tiš e k K ro u til od 1965. K 1. 9. 1980 MOV u z n á v á 26 M SF o ly m p . s p o rtů a 146 N O V (-> té ž h esla e x e k u tiv a MOV, členové MOV, kom ise M OV, k o n g resy o ly m p ijsk é , c h a r t a o ly m p ijsk á , cen y oly m p ijsk é a hesla p říslu šn ý c h k o n tin e n tů a zemí). Mezinárodní pracovní skupina pro spor tovní a rekreační zařízení -» m ezin áro d n í sp o rto v n í organizace Mezinárodní rada pro tělesnou výchovu a sport (Conseil In te rn a tio n a l p o u r 1’É d u c a tio n P h y s iq u e e t les S p o rts — C IE P S ), p o ra d n í o rg á n U N E S C O , sídlo P a říž. Z aložen u p říle ž ito sti O H 1960 v Ř ím ě . Č leny jso u n á r. říd íc í v ý b o ry T V S, M S F a p ře s sto in d iv id u á ln íc h členů fa k u lt TV S. J e jím p o slá n ím je o v liv ň o v a t v ý v o j sp o rtu ve sv ě tě, k o o rd in o v a t a in te g ro v a t č in n o st organizací, k te ré se z a b ý v a jí T V S, p o d p o ro v a t v ě d e ck ý v ý z k u m , v ý m ěn u in fo rm ací a n a p o m á h a t p řá te ls tv í m ezi n á ro d y . Ř ídícím o rg á n em je gen. sh ro m ážd ěn í, d á le p r a cu je v ý k o n n ý v ý b o r, v ý b o r p ře d se d y , s e k re ta riá t, v ěd ec k o v ý zk u m n ý vý b o r, m ezin ár. b y ro p ro inform aci a d o k u m e n ta c i a p ra c o v n í a speciální kom ise, n ap ř. p ro v ě d ec k o u p rá c i, d ě jin y T V S, volný čas a td . C IE P S z a jišťu je vědecké k o n g re sy p ři O H a jin ý c h v ý z n a m n ý c h p ř í ležito stech . O ficiální ja z y k y : a n g lič tin a , fra n c o u z štin a a n ěm čin a. Čs. zasto u p en í: prof. P h D r. B o h u sla v S ý k o ra, D rS c \,p ro f.
2 07
P h D r. F ra n tiš e k S ý k o ra , C Sc., prof. P h D r. M iroslav V aněk, CSc., M. A rnold ová, doc. d r. J o s e f H rč k a , CSc., doc. dr. V áclav F ia la , CSc., doc. P h D r. J a r o m ír P e rú tk a , CSc., doc. d r. Z deněk Š pryn a r, CSc. a doc. d r. V lad im ír Č echák, CSc. M ezinárodní sá ň k a řsk á federace (F é d é ratio n In te rn a tio n a le de L uge d e C ourse — F IL ), založena 1913, sídlo R o tte n -
m an n , R a k o u sk o . J e jí č in n o st b y la p o ru šena 1. sv ě t. v á lk o u . O d 1923 říd ila č in n o st v m ezin ár. sá ň k a řsk ém sp o rtu s á ň k a řsk á kom ise p ři -> M ezinárodní fede raci b o b ů a to b o g a n u (F IB T ). K o sa m o statn ě n í pod n ázv em F I L došlo 1957 po I. m istr, sv ě ta. ČSSR členem sáň k ařské kom ise a F IB T a F I L od založení. F IL sd ru žu je 27 členských zem í z E v r o py, Asie a A m eriky. K o n g res F I L se k o n á každoročně. Č lenské zem ě m ají po jed n o m hlasu. Mezi k ongresy říd í č in n o st p ře d sednictvo. F I L p o řá d á k aždoročně m istr, sv ě ta m u žů a žen a m is tr. E v ro p y m užů, žen a ju n io rů . V olym p. roce se m istr, sv ě ta n ek o n á. Oficiální ja z y k a n g lič tin a a fran co u zštin a. Čs. zasto u p e n í: d r. M i loslav K říž, člen p ře d se d n ic tv a a p ře d seda tech n ick é kom ise. m ezinárodní sportovní organizace, n e v lád n í společenské organizace — fede race, unie, asociace, v ý b o ry , ra d y či ligy — sd ru žu jící z ástu p c e n á r. nebo jin ý ch sp o rt, organizací či v y b ra n é o sob n o sti z řa d tělových, a sp o rt, o d b o rn ík ů a vědců, jejichž cílem je n a p o m á h a t ro z voji TVS obecně nebo v e v y b ra n é o b lasti, n a p ř. geograficky, věcně, odborně, politick y ap o d . — M. s. o. z ač aly v z n ik a t
m e z in á r o d n í s p o r t o v n í o r g a n iz a c e
koncem 19. stol. z p o tře b y dalšího ro zv o je m ezin ár. sp o rt, sty k ů , kodifikace obecně p la tn ý c h p ra v id e l, p o řá d á n í m ezinár. sp o rt, so u těží a vědeckého v ý z k u m u ve vym ezené o b lasti. O bnovení O H u rychlilo proces v z n ik u m . s. o. všech ty p ů . V ě tšin a m . s. o. v z n ik la v obd o b í k rá tc e p ře d 1. sv ět. v á lk o u a v o b d o b í m ezi d v ě m a sv ět. v á lk a m i. P roces n e n í u k o n č en a n i dnes, k d y e x istu je již více než 200 m . s. o. — V p rů b ě h u 20. stol. se m . s. o. s ta ly v ý z n am n ý m sociálním činitelem . M e zin ár. sp o rt, s ty k y jso u jed n o u ze z á k la d ních forem k u ltu rn íc h s ty k ů m ezi n á ro d y a s tá ty . P ro to se v nich p ro je v u jí a o d rá žejí obecné z á k o n ito sti a ten d e n c e ro zv o je m ezin ár. v z ta h ů m ezi s t á ty v č e tn ě ideolo gického a tříd n íh o b o je m ezi s t á ty s rů z n ý m společenským zřízením . V so u lad u s tím se v současnosti z v y šu je zájem s tá t. o rg á n ů n a čin n o sti n ě k te rý c h m. s. o ., ja k o n a p ř. M ezinárodní ra d y p ro tělesnou v ý c h o v u a sp o rt (C IE P S ) p ři U N E S C O , k te rá se t a k s tá v á p ře ch o d n ý m stu p n ě m m ezi v lá d n í a n e v lá d n í m ezin ár. o rg a n i zací. T a to ten d e n c e se b u d e i n a d á le p ro h lu b o v a t. — M. s. o. m ů žem e dělit podle rů z n ý ch m ě říte k n a řa d u skupin. N ej č astě ji se dělí věcně n a specializované a u n iv erz áln í, podle geografického p ů so bení n a sv ě to v é a regionální, podle c h a ra k te ru č le n stv í n a in d iv id u á ln í a k o le k tiv n í, podle politick éh o zam ěřen í, p ro fesionálního v y m ezen í, o d b o rn é h o z a m ěře n í a td . N ě k te ré organizace m ohou b ý t nositeli řa d y u k a z a te lů . P ro p o tře b y olym p. h n u tí v y c h áz ím e z u v e d en é h o dělení a rozlišujem e: 1. V rc h o ln ý org án olym p. h n u tí: -> M ezinárodní o ly m p ijsk ý v ý b o r. — 2. V rcholné o rg á n y M SF a NOV: G enerální sh ro m á žd ě n í m e z in á ro d n íc h sp o rto v n íc h fed erací (A G F IS ) a G enerální sh ro m ážd ěn í n á ro d n íc h o ly m p ijsk ý c h v ý b o rů (A G C N O ), k te ré v z n ik ly ja k o p řiro z e n á reak ce obou ro z h o d u jících p a rtn e rů MOV n a n e ú s tu p n o s t b ý v a lé h o p ře d se d y MOV A. B ru n d a g e ře šit v z áje m n é v z ta h y m ezi tě m ito tře m i složkam i současného m ez in ár. sp o rt, h n u tí, je d n a k jak o o draz p o tře b dalšího rozvoje m ezinár. sp o rt, h n u tí ja k o celku.
m e z in á r o d n í s p o r t o v n í o r g a n iz a c e
S n a h y o v y tv o ře n í p o d o b n ý c h organizací p ři M S F jso u již sta ršíh o d a ta (-> B u re a u P e rm a n e n t). — 3. K o n tin e n tá ln í a regio n á ln í s p o rt, organizace sp ja té s olym p. h n u tím : -> A sociace e v ro p sk ý c h n á ro d n ích o ly m p ijsk ý c h v ý b o rů , —»* N ej vyšší ra d a a fric k éh o sp o rtu , -> S p o rto v n í org an izace S tře d n í A m erik y a k a rib sk é o b lasti, P a n a m e ric k á sp o rto v n í o rg a n i zace, -> F e d e rac e asijsk ý ch h er. — 4. M SF o ly m p ijsk ý c h sp o rtů , k te ré neso u podle čl. 44, 45 a 49 (a p říslu šn ý c h p ro v á d ě cích te x tů ) o ly m p ijsk é -> c h a rty o d p o v ě d n o st za tec h n ic k é o tá z k y olym p. so u těží sv ý c h s p o rtů (od V II. olym p. k o n g resu 1921). M ají p rá v o s ta n o v it te c h n ic k á p r a v id la d a n éh o sp o rtu , k o n tro lo v a t olym p. so u těže, jm e n o v a t p o ro ty , rozhodčí a č a som ěřiče a z a jiš ťo v a t re g u lé rn o st soutěží. D á v a jí p řip o m ín k y ke s ta v b á m olym p. zařízení, a b y o d p o v íd ala p ře d p is ů m d a n ý m M SF. Společně s N O V o d p o v íd ají p ro stře d n ic tv ím sv ý c h n á r. sp o rt, s v a zů i za p řih lá šk y sp o rto v c ů . M SF olym p. s p o rtů jso u s a m o sta tn é m . s. o ., k te ré pouze p ro p říp a d O H se p o d řiz u jí a u to ritě M OV, k te r ý v e sp o rn ý c h p říp a d e c h n a O H ro z h o d u je . M SF oly m p . s p o rtů jso u členy —> G en eráln íh o sh ro m á žd ě n í m ez i n á ro d n íc h sp o rto v n ích federací. J s o u to : M ezinárodní a m a té rs k á a tle tic k á fe d e ra ce , M ezinárodní federace b o b ů a to b o g a n u , M ezinárodní federace a m a térsk éh o b o x u , M ezinárodní b ru sla řsk á unie, M ezi n á ro d n í federace a m a té rsk é c y k listik y (-> M ezinárodní unie c yklistiky), M ezinárodní federace d ž u d a, M ezinárodní federace g y m n a stik y , M ezinárodní federace házené, M e z in á ro d n í federace ja c h tin k u , M ezinárodní jez d e ck á federace, M ezinárodní federace k a n o istik y , M ezinárodní federace k o p an é, M ez in á ro d n í federace a m a té rs k é košíkové, M ezin áro d n í federace ledního hokeje, M ezin áro d n í lu k o střele ck á federace, M e z in á ro d n í federace ly žo v á n í, M ezinárodní fed erace odbíjené, M ezinárodní federace m o d e rn íh o p ě tib o je a b ia tlo n u , M eziná ro d n í fe d era ce a m a té rs k é h o p la v á n í, M ezinárodní federace pozem ního hokeje, M ezinárodní sá ň k a řs k á federace, M ezi n á ro d n í stře le c k á u n ie, M ezin áro d n í fe d e
2 08
race šerm u , M ezinárodní v e slařsk á fede race, M ezinárodní federace v z p írá n í, M e z in á ro d n í federace a m a térsk éh o zápasu. — 5. M SF n e o ly m p ijsk ý ch sp o rtů , tj. těc h , k te ré b y ly dočasně n a p ro g ra m u O H (tře b a i je n ja k o tz v . u k á zk o v é sp o r ty ) n eb o k te ré b y ly MOV u z n án y , ale n e z ařa ze n y do p ro g ra m u . J s o u to : -> M ezi n á ro d n í federace a m a térsk éh o rag b y , -> M ezinárodní federace a m atérsk éh o b a se b allu , -> M ezinárodní federace b a d m in to n u , -> M ezinárodní federace baskické p e lo ty , -> M ezinárodní federace k o lečkových b ru slí, -> M ezinárodní k u žel k á řs k á federace, -> M ezinárodní leteck á federace, — > M ezinárodní federace o rien ta č n íh o sp o rtu , -> M ezinárodní federace ry b o lo v n é tec h n ik y , -> M ezinárodní fe d erace so ftb a llu , —> M ezinárodní federace sto ln íh o ten isu , -> M ezinárodní federace ten isu , -> S v ě to v á unie vodního lyžování a F é d é ra tio n In te rn a tio n a le de Boules (F IB ). — 6. M ezinárodní tělovýchovné a sp o rto v n í organizace sdru žu jící zájm ové sk u p in y se v z ta h e m k O H : —> M ezinárod n í federace vysokoškolského sp o rtu , -> M ezinárodní federace tělesné v ýchovy, -> M ezinárodní federace sp ortovního tisk u , -> M ezinárodní v ý b o r neslyšících sp o rto v c ů , M ezinárodní asociace oly m p ij sk ý c h lé k a řů (In te rn a tio n a l A ssociation o f O lym pic M edical O fficers — IAOM O, sídlo R u g b y , V elká B ritá n ie), M ezinárod n í federace h e r tělesně postižených (In te rn a tio n a l S toke M andeville Gam es F e d e ra tio n ), M ezinárodní federace časo m ěřič ů (F é d é ra tio n In te rn a tio n a le des C hro n o m étreu rs — F IC , sídlo ftím ) a M ezinárodní p ra co v n í sk u p in a pro sp o r to v n í a re k rea čn í zařízení (G roupe I n te rn a tio n a l de T ra v a il p o u r les E quipem e n ts de S p o rt e t de L oisirs, sídlo K olín n. R ý n e m ). — 7. -> M ezinárodní oly m p ijs k á akadem ie. — 8. V lád n í m ez in á ro d n í tělo v ý ch o v n é a sp o rto v n í o rgani zace a in stitu c e zapojené do olym p. h n u tí: -> O rganizace spojen ý ch n á ro d ů p ro v ý c h o v u , v ě d u a k u ltu ru (UNESCO), -> M ezinárodní ra d a p ro tělesnou v ý c h o v u a sp o rt p ři U N E S C O (C IE P S ), m ezi n á ro d n í konference m in istrů TVS.
2 09
M e z in á r o d n í u n ie m o d e r n ih o p ě t ib o j e a b ia tlo n u
Mezinárodní střelecká unie (U nion I n tern a tio n a le de T ir — U IT ), založena 1907 jak o M ezinár. unie stře le c k ý ch fe
derací a aso ciací, ro z p u štěn a 1915 a znovu založena 1921 p o d d nešním n á zvem , sídlo W iesbaden, N S R . ČSSR členem od 1923. U IT sd ru ž u je 111 n á r. federací z 95 zem í. V alné sh ro m ážd ěn í se schází p ra v id e ln ě k ažd é 4 ro k y , z p rav id la po m istr, sv ě ta. V m ezidobí říd í unii správní ra d a . K a ž d á zem ě m á d v a h lasy bez ohledu n a p o č et člen sk ý ch svazů. U IT p o řá d á jed n o u za 4 ro k y (v m ezidobí OH) m istr, sv ě ta. V rá m c i U IT p ra c u jí k o n tin e n tá ln í konfederace, k te ré p o řá d a jí k o n tin e n tá ln í m is tro v stv í, v E v ro p ě E v ro p sk á stře le c k á konfederace (CET). Oficiální ja z y k a n g lič tin a , fra n co u z štin a , ru štin a a šp an ělštin a. Čs. zasto u p en í: Svazarm .
FIA C ) a M ezinárodní federaci profesio n á ln í c y k listik y (F é d é ra tio n I n te r n a tio n a le d u Cyclism e Professionel — F IC P ), přičem ž U C I z ů s tá v á jejich stře ch o v o u organizací. Sídlo F IA C Ř ím , F IC P B ru sel. U C I sd ru ž u je 102 členské s tá ty . K a ž doročně sv o lá v á d v a kon g resy : řá d n ý — s ta tu tá r n í p ři m istr, s v ě ta (a v olym p. roce v p rů b ě h u O H ) a po d zim m — k a len d á řn í (v žd y k oncem ro k u v Ž enevě). N a k o n g resu se schází 10 d e le g á tů F IA C , 10 d e le g á tů F IC P a 10 člen ů d ire k to ria U C I, k te ré říd í č in n o st m ezi kongresy. Č lenské sv a z y v e F IA C a F IC P m a jí po jed n o m h lasu . K a ž d o ro č n ě se p o řá d a jí m is tr, s v ě ta p ro a m a té ry a profesionály n a d rá ze a n a silnici, v kolové a krasojízdě, v zim ě v c y k lokrosu. Oficiální ja z y k fra n c o u z štin a , č s . zasto u p e n í: M U D r. M iroslav S lav ík , člen p ře d se d n ic tv a a člen z d ra v o tn í kom ise U C I a člen d ire k to ria F IA C ; Ja ro s la v F a fe k , m ísto p ře d se d a sálové kom ise U C I. Mezinárodní unie moderního pětiboje a biatlonu (U nion In te rn a tio n a le de P e n ta th lo n M odem e e t B ia th lo n — U IP M B ),
Mezinárodní unie cyklistiky (U nion Cycliste In te rn a tio n a le — U C I), založena 1900, sídlo Ž eneva. ČSSR členem od
1921. 1965 v y tv o řila U C I z p o d n ě tu MOV dvě své složky: M ezinárodní federaci a m a térsk é c y k listik y (F é d é ratio n I n te rn a tio n a le A m a te u r de Cyclism e —
založena 1948 v L o n d ý n ě, sídlo D jursholm , Š védsko. ČSSR členem od 1948. U IP M B sd ru žu je 73 člen sk ý ch zem í všech k o n tin e n tů , z to h o v 50 je o rg a n iz o v án m o d ern í p ě tib o j a v 47 b iatlo n . N ejvyšším o rgánem je v a ln é sh ro m ážd ěn í d e le g á tů všech členských zem í obou sp o rtů , k te ré se schází k a žd é 4 ro k y p o O H . Ř ídícím i o rg á n y jso u k ongresy obou sp o rtů , k o n an é k a ždoročně p ře d z ah á je n ím nejvyšší soutěže. V m ezidobí říd í č innost a d m in istra tiv n í ra d a a p řed sed n ictv o . U IP M B p o řá d á k aždoročně m istr, sv ě ta
210
M e z in á r o d n í v e s la ř s k á fe d e r a c e
v m o d ern ím p ě tib o ji (s v ý jim k o u ro k u O H ) a v b ia tlo n u a m istr, s v ě ta ju n io rů v m o d ern ím p ě tib o ji. O ficiální ja z y k fra n c o u z štin a a a n g lič tin a . Čs. z a s to u p e ní: d r. V lad im ír Č erný, člen a d m in is tra tiv n í ra d y , p ře d se d a in fo rm ačn í p ro p a g ačn í kom ise a člen tec h n ick é kom ise, d r. Z den ěk K a šp a r, člen tec h n ick é k o m ise b iatlo n u . M ezinárodní veslařská federace (F é d é ra tio n I n t e r n a t i o n a l des Sociétés ď A v iro n — F IS A ), zalo žen a 1892, sídlo M o n tre u x ,
Švýcarsko. Č SSR z a sto u p e n a od 1920. F IS A sd ru ž u je 49 člen sk ý ch zem í. R á d n ý kongres se schází k a ž d ý ro k p ři m istr, sv ě ta . F e d e ra c i říd í sp rá v n í ra d a . T ec h n ick é věci v y řiz u je p o ra d n í kom ise spolu se 7 p ra co v n ím i kom isem i. Č lenství ve F IS A n e n í ro v n o p rá v n é. Zem ě, k teré a lespoň jed n o u p o řá d a ly m istr. E v ro p y nebo s v ě ta , m a jí t ř i h lasy a jso u řá d n ý m i členy, o s ta tn í m a jí po 1 h lase a jsou m im o řá d n ý m i členy. O d 1974 se m istr, s v ě ta m u žů a žen k o n á každoročně. O ficiální ja z y k fra n co u z štin a . Čs. z a sto u p e n í: M agdalena Š arb o ch o v á, členka subkom ise ženského veslování, M U D r. A n to n ín V alach , člen subkom ise v o d n í t u ristik y . M ezinárodní výbor neslyšících sportovců (Com ité In te rn a tio n a l des S p o rts Silencieux — C ISS), založen 1924. O rganizuje sv ě t. a evr. m is tro v s tv í v řa d ě letn ích i zim ních sp o rtů . N ejv y šším org án em je kongres a v m ezidobí v ý k o n n ý v ý b o r. Č SSR je k o le k tiv n ím členem . O ficiálním ja z y k e m je m ez in ár. p o su n k o v á řeč a p ro to k o ly se v y d á v a jí v e fra n co u z štin ě a angličtině.
M ezinárodní výbor pro fa ir play (Com ité In te rn a tio n a l p o u r le F a ir P la y ), volné m ezin ár. sd ru žen í je d n o tliv c ů i o rg a n i zací (NOV, M SF, n á r. k lu b ů fa ir play), jehož posláním je ro z v íje t etické h o d n o ty s p o rtu a u d ě lo v a t č estn é o d m ěn y nejzasloužilejším k o le k tiv ů m a sportovcům . Sídlo P a říž , č e stn ý p ře d se d a lo rd M ichael K illan in . V ý b o r říd í sp rá v n í ra d a , jejím ž p ředsedou je J . B o ro tra (F rancie), gen. ta je m n ík e m J . Piew cew icz (Polsko). Mczo, F erenc, dr. (1885— 1961), m ad. člen MOV (1948—61), olym p. v ítě z li te rá rn í č á sti um ělecké soutěže O H 1928 za dílo D ě jin y oly m p ijsk ý ch her. U z n á v a n ý h isto rik O H a sp o rtu . A u to r řa d y h isto rick ý ch a sta tistic k ý c h p ra cí z dějin O H a m ad . ú č asti n a O H .
Georges Miez
Miez, Georges (2. 10. 1904), švýc. g y m n a sta . Č ty řn áso b n ý olym p. v ítě z 1928 (víceboj jed n o tliv c ů a d ru ž ste v a hrazda) a 1936 (p ro stn á ), tř ik r á t d ru h ý n a O H 1928 (kůň n ašíř), 1932 (prostná) a 1936 (d v a n ác tib o j d ru ž stev ), tře tí n a O H 1924 (družstvo). M ichajlov, J u rij M atvejevič (25. 7. 1930), sov. ry c h lo b ru sla ř, ZMS. O lym p, v ítěz Z O H 1956 (1500 m). V y tv o řil 2 SR. M ijake, Jo šin o b u (24. 11. 1939), ja p . vzpěra č. D v o jn á so b n ý olym p. v ítěz 1964 a 1968 (tro jb o j p é ro v á v á h a — SR ), d ru h ý n a O H 1960 (tro jb o j b a n ta m o v á v áh a). T ro jn á so b n ý m is tr sv ě ta, jed e n á ctin áso b n ý sv ě t. rek o rd m a n .
m o d e r n í p ě tib o j
2 11
M ikaelsson, Jo h n (6. 12. 1913), švéd. a tle t. D v o jn á so b n ý olym p. v ítě z 1948 a 1952 v chůzi n a 10 km . M im oun, A lain (1. 1. 1921), alžírsk ý a tle t, sta rtu jíc í za F ran cii. O lym p, v ítěz 1956 v m a ra tó n u , t ř ik r á t d ru h ý (vždy za ->- Z átopkem , E .) n a O H 1948 (10 km ) a 1952 (5 a 10 km ). m ince olym pijské, p la tn ě m ince příslušné m ěny p a m ě tn íh o c h a ra k te ru , ražené s cílem p o sílit finanční p říjm y org. v ý boru O H . P o p rv é b y ly ra ž e n y p ři X V . O H 1952 (v h o d n o tě 500 finských m arek ), dále p ři O H 1904 (100 a 1000 jen ů ),
O lym pijské m in ce k X X II. OH 1980
Z O H 1964 (50 šilinků), O H 1968 (25 p e sos), O H 1972, Z O H 1972, O H 1976 (5 a 10 k a n a d sk ý c h d o larů v 7 v a ria n tá c h ), Z O H 1976 a O H 1980 (1, 5, 10, 100 a 150 ru b lů ). D o su d n e jh o d n o t nější m incí je lOOjenová z O H 1964. O bsah z la ta se p o h y b u je od 50 —92,5 % , m ince jed n o ru b lo v á p ro O H 1980 je m ěděnoniklová, m ince 5- a lO rublová jso u s tříb rn é , lOOrublové zla té a 150rublové p latin o v é. M otivy m incí jso u olym p. k ru h y , pochodně, u z n an é sym b o ly je d n o tliv ý c h O H nebo Z O H , reliéfy je d no tliv ý ch sp o rt, o d v ě tv í apod. m ír olym pijský, n a a n tic k ý c h O H bylo po d o b u tr v á n í h e r v y h lašo v án o p o sv á tn é p řím ě ří -> ek ech eiriá. T u to z ák la d n í olym p. m y šlen k u p ře v za l P ie rre de ->
C oubertin. M írov á m y šlen k a p ro stu p u je všem i jeho díly. S vou Ó du n a sp o rt končí s lo v y :, , S p o rte , t y jsi p o k ro k , sp o rte , t y jsi m ír!“ D n ešn í p o je tí m . o. je v u rč ité m sm yslu to to ž n é se zásad o u m íro v é k o existence zem í s ro zd íln ý m společenským zřízením . S pojení — m y šlen k y olym pijské s m y šlen k o u m íru působí k lad n ě n a rozvoj a celé p o je tí TV S. S oučasné p o je tí m . o. u z n á v á , že sp o rt a olym p. h n u tí je v ý z n a m n ý m m íro tv o rn ý m činitelem , k t e rý n a p o m á h á u d rž en í sv ěto v éh o m íru (-> m y šlen k a o ly m p ijsk á -> c h a rta o ly m p ijská). M ockridge, Russel (1930—1958), a u s tra l sk ý c y k lista . D v o jn á so b n ý olym p. vítěz 1952 (1 k m s p e v n ý m s ta rte m a tan d e m ). m oderní p ětiboj, sm íšený víceboj je d n o tliv c ů a tříč le n n ý c h d ru ž ste v v jízdě n a k oni p ře s p ře k á ž k y , šerm u kordem , stře lb ě pisto lí, p la v á n í 300 m v. zp. a přesp o ln ím b ě h u n a 4000 m . J e d n a z nejo b tížnějších sou těží O H . — M. p. vznikl um ěle kolem 1909 (u v ád í se ve Š védsku nebo F ran cii). J e d n ím z a u to rů a zejm éna p ro p a g á to rů m á b ý t P ie rre de C ou b e rtin . M yšlenka m . p. p ln ě o d p o v íd á jeho p o ž a d a v k u tz v . u ž itk o v é g y m n a stik y (m asová z n alo st u rč itý c h z ák la d n íc h b ra n n ý c h , z á c h ra n n ý c h a z d rav o tn ích cviků). — O zařa ze n í m . p. n a p ro g ra m O H ro zh o d l MOV 1909 z p o d n ě tu P ie rre de C oubertina. P o p rv é se so u těž v m . p. u sk u te č n ila n a O H 1912. Až do O H 1948 se h o d n o tila pouze soutěž jed n o tliv c ů , od O H 1952 i soutěž d ru ž ste v (v y p o č ítá v á se z v ý sle d k ů t ř í jed n o tliv c ů ). 1912 —56 se v ý sle d k y u rč o v aly podle u m ístě n í, od 1956 získ an ý m i b o d y v jed n o tliv ý ch disciplínách. — S outěž p ro b íh á p ě t dní. P rv n í d e n je n a p o řa d u jíz d a n a koni (koně d o d á p o řa d a te l a losuje se o ně, d rá h a nesm í b ý t k ra tš í než 2500 m a delší než 5000 m , p ře k áž ek je asi 5 n a 1000 m a jso u vy so k é m ax . 110 cm; t r a ť m á s t a n o v e n ý lim it — dojede-li z á v o d n ík v li m itu , získ á 1000 b ., za k a žd o u zap o č ato u se k u n d u p o d n e b o n a d lim it z ísk á v á nebo z trá c í 2,5 b. a dále se o d p o č ítá v a jí b o d y
212
m o d e r n í p ě tib o j
za n e p ře k o n á n í p ře k á ž k y , p á d jezdce nebo koně ap o d .), d ru h ý d e n je šerm k o rd e m (na 1 z ásah — k a ž d ý šerm uje s k a žd ý m , 75% v ítě z stv í se h o d n o tí 1000 b.), tř e t í d e n stře lb a z p istole (na 25 m , o te v ře n á m iřid la , ru k o je ť bez o rto p ed ic k é ú p ra v y , te rč — m ezinár. figura s 10 ovály, 20 n á b o jů ve 4 sériích po p ě ti, v ý sle d ek stře lb y je u rč e n so u č te m k ru h ů , p ři ro v n o sti so u č tem k ru h ů p oslední série, v ý sled ek se o p ě t p ře p o čí tá v á n a bo d y ), č tv r tý d e n p la v á n í n a 300 m v. zp. (pořadí se u rču je podle d o sa Olympijští
vítězové
ženého času je n v ro zp la v b ác h , 4:00 m in. = 1000 b ., z a k a žd o u sec. p o d nebo n a d lim it se p řič ítá nebo o d e čítá 5 b.), p oslední d e n p řespolní běh n a 4000 m (závodníci se h o d n o tí podle dosaženého času , 15 m in. = 1000 b., za k a žd o u sec. p o d nebo n a d se p řič íta jí nebo o dečítají 3 b.). — D o 50. le t b y li nejúspěšnějším i sp o rto v c i n a O H v m . p. Š védové, p a k re p re z e n ta n ti M ad arsk a a SSSR . — O lym p, soutěž v m . p. říd í M ezinárodní federace m oderního p ě tib o je a b iatlo n u (TJIPM B).
v moderním
pětiboji body
S outěž jed n o tliv c ů 1 8 9 6 - 1908 n e zařazen o G u sta v L illiehóók 1912 1920 G u sta v D y rssen 1924 B o L in d m a n 1928 Sven T h o felt 1932 J o h a n O x en stiern a 1936 G o tth a rd H a n d ric k W illiam G ru t 1948 1952 L a rs H a ll 1956 L ars H a ll 1960 F e re n c N ém etli 1964 F e re n c T o ro k 1968 B jo rn F o rm 1972 A n d rá s B alczó 1976 J a n u s z P y c ia k -P e c ia k 1980 A n a to lij S ta ro stin
SW E SW E SW E SW E SW E GER SW E SW E SW E HUN HUN SW E HUN PO L URS
um . 27 18 18 47 32 31,5 16 32 b . 4843 5024 5116 4964 5412 5520 5568
S outěž d ru ž ste v 1 8 9 6 - 1948 n ezařazeno 1952 HUN G áb o r B e n ed e k , 1st v á n S zondy, A la d á r K ovácsi 1956 URS Ig o r N ov ik o v , A le x a n d r T ara so v , Iv a n D ěrju g in 1960 HUN F e re n c N é m eth , Im re N a g y , A n d rá s B alczó 1964 URS Ig o r N o v ik o v , A lb e rt M okejev, V ik to r M inějev 1968 HUN A n d rá s B alczó, Is tv á n M óna, F eren c T orok 1972 URS B oris O niščenko, P a v e l L edněv, V ladim ir Šm eljov 1976 GBR A d ria n P a rk e r, J e re m y F ox, R o b e rt N ightingale 1980 URS A n a to lij S ta ro stin , P a v e l L edněv, Je v g e n ij L ip e jev
166 13 690,5 14 14 14 91
863 961 325 568
15 559 16 126
2 13
Modrachová, provd. Davidová Giga, (9. 5. 1930, P ra h a ), čs. a tle tk a , ZMS. P á t á n a O H 1952 ve sko k u vysokém , n a O H 1956 d e v á tá . D v a c etise d m in á so b n á m is try n ě re p u b lik y v b ě h u n a 100 m , 200 m , 80 m přek ., ve sk o k u do v ý šk y a v p ě tib o ji. D nes působí ja k o tre n é rk a . 1975 —78 m ísto p řed sed k y n ě K lu b u čs. olym p io n ik ů (-> Č eskoslovenský o ly m p ijsk ý v ý b o r). Monako (M onacké knížectví); 24 tisíc obyv. — M onaoký OV u z n á n 1953, i k d y ž podle m o nackých m a te riá lů e x isto v a l již od 1907. O lym p, z k ra tk a M ON. Ú č a st n a O H 1920 — 76 s v ý jim k o u O H 1932 a 1956. Je d in o u bronz, olym p. m edaili získal a rc h ite k t J . M édecin n a O H 1924 za p ro je k t sta d ió n u v M onte Carlo. — TVS říd í N á ro d n í sp o rto v n í kom ise p ři vládě. V M. jo pouze 6 n á r. sp o rt, sv azů olym p. sp o rtů (šerm , v z p írá n í, džudo, ja c h tin k , p la v á n í a stře lb a ), v o sta tn íc h sportech jso u k lu b y n a p o je n y n a franc, n á r. sp o rt, svazy. M ongolsko (M ongolská lid o v á republika); 1,6 m il. oby v . — M ongolský OV u z n á n 1962. O lym p, z k ra tk a M OL. Členem MOV je od 1977 S a g d a rja n -»■ M agvan. M on golští sp o rto v ci se z ú č a stň u jí O H a Z O H od 1964. N a O H získali celkem 5 stř. a 5 bronz, olym p. m ed a ilí (p řevážně v z á pase). — ftíd íc ím org án em je M ongolský svaz tělesné v ý c h o v y a sp o rtu , k te rý organizuje soutěže ve 30 d ru z íc h sp o rtu . O rganizovaná TV S se ro z v íjí zejm én a od 60. let. V edle m ezin ár. u z n á v a n ý c h s p o rtů se pěstu je řa d a n á r. sp o rtů (m ongolský zápas, stře lb a z těž k ý c h lu k ů a jezdecké soutěže). 1960 b y la o te v ře n a fa k u lta TVS p ři pedagogickém in s titu tu . 1961 se k o n a la I. v še n á ro d n í m ongolská s p a rta k iá d a (1975 již p á tá ) P ra v id eln ě se p o řá d a jí sp a rta k iá d y m ongolských p io n ý rů , v še n á ro d n í s p a rta k iá d y od b o rů aj. 1973 se v M. konalo asijské m is tro v s tv í v obou druzích zápasu. Monti, Eugenio (23. 1. 1928), ital. bob ista. D v o jn á so b n ý olym p. v ítěz Z O H
M r a č n o v á - F a it h o v á
1968 (d vojbob a č ty řb o b ), d v a k r á t d ru h ý n a Z O H 1956 (dvojbob a č ty řb o b ) a d v a k rá t tř e t í n a Z O H 1964 (d vojbob a č ty řb o b ). S ed m in áso b n ý m is tr s v ě ta n a d v o jb o b u , d v o jn á so b n ý m is tr s v ě ta n a č ty řb o b u . M oravěík, Dušan (27. 5. 1948, B á n o v , okr. N ové Z ám k y ), čs. a tle t, ZMS. P á tý n a O H 1972 v b ě h u n a 3000 m p ře k ., na O H 1976 v y p a d l ze soutěže v d ru h é m ro z b ěh u , n a O H 1980 d e sá tý . Morelon, Daniel (28. 7. 1944), franc, c y k lista . T ro jn á so b n ý olym p. v ítě z 1968 (sp rin t a ta n d e m s —>■ T re n tin e m , P .) a 1972 (sp rin t), d ru h ý n a O H 1976 (sp rin t za A. - T káčem ) a tř e t í n a O H 1964 (sp rin t). Š e stin áso b n ý m is tr s v ě ta ve sp rin tu , m is tr s v ě ta n a ta n d e m u . Morozov, Vladimir Ivanovic (4. 3. 1940), sov. k a ja k á ř, ZMS. T ro jn á so b n ý olym p. v ítěz 1964 (K 4 n a 1000 m ), 1968 (K 2 n a 1000 m spolu s S a p a ren k e m , A.) a 1972 (K 4 n a 1000 m ). T ro jn á so b n ý m is tr sv ě ta , d v o jn á so b n ý m is tr E v ro p y . Morrow, Robert (15. 10. 1935), a tle t U SA . T ro jn á so b n ý olym p. v ítě z 1956 (běh n a 100 m , 200 m - S B a 4 x 100 m - SB). Mořkovský, Bohuslav (14. 12. 1899—16. 7. 1928), čs. sp o rt, g y m n a s ta . N a O H 1924 d ru h ý v p ře sk o k u koně n a d é l a še stý ve cvičení n a k ruzích. M osambik (M osam bická lid o v á re p u b li ka); 9,3 m il. oby v . — M osam bický OV u z n á n 1980. O lym p, z k ra tk a MOZ. P rv n í ú č a s t n a O H 1980 bez v ý z n am n ě jšíc h ú sp ěch ů . — TV S z a tím n a n ízk é ú ro v n i. Mottl, Václav (19. 5. 1914, P ra h a ), čs. k a n o ista. O lym p, v ítě z 1936 v C 2 n a 10 000 m (spolu se ->■ Š k rla n d em , Z.). M račnová-F aithová Mária, (24. 9. 1946, K ošice), čs. a tle tk a , ZMS. Č tv rtá n a O H 1976 ve sk o k u do v ý šk y , še stá n a
M r á z k o v á - D o č e k a lo v á
O H 1968. Č ty řn á s o b n á m is try n ě ČSSR ve sk o k u do v ý šk y . M rázková-Dočekalová, Jana (20. 3. 1940, B rn o ), čs. k ra so b ru sla řk a . Č tv rtá n a Z O H 1960 v sou těži žen.
214
M uratovová-Poduzdovová, Sofija Ivanov na (13. 7. 1929), sov. sp o rt, g y m n astk a , ZM S. D v o jn á so b n á olym p. v ítě z k a 1956 a 1960 (jako člen k a d ru ž stv a ), d v a k rá t d ru h á n a O H 1960 (osm iboj jed n o tliv k y ň a přeskok) a č ty ř ik r á t tře tí n a O H 1956 (osm iboj je d n o tliv k y ň , b ra d la a sk u p i n o v é v y sto u p e n í) a 1960 (kladina). T ro j n á so b n á m istry n ě s v ě ta (jako členka d ru ž stv a ) 1954, 1958 a 1962. Miillerová, Anna-M aria (23. 2. 1949), s á ň k a řk a N D R . O lym p, v ítě z k a ZOH 1972. M istryně E v ro p y 1970. M úllerová-Suková, Ja rm ila (24. 2. 1901, České B udějovice — 24. 4. 1944, P ra h a ), és. p lav k y n ě . P á t á n a O H 1924 n a 100 m z n ak . 1923 v y tv o řila ve ste jn é disciplíně SR.
V ilém M ucha
Mucha, Vilém (4. 4. 1892, S trá žn ic e n a M oravě -- 4. 3. 1973, P ra h a ), v ý z n a m n ý čs. tělo v ý c h , p ra c o v n ík , p ře d se d a ČSOV 1951 —54, jeh o m ísto p ře d se d a 1954 —58, šé f m ise n a O H 1952, n á m ě ste k p řed sed y S tá tn íh o ú řa d u a S tá tn íh o v ý b o ru pro těle sn o u v ý c h o v u a sp o rt, od 1957 m ís to p ře d se d a U V ČSTV, d lo u h o le tý p ře d se d a vědecké ra d y TJV ČSTV. Z ak lá d ající člen K SČ, sp o lu z a k la d a te l F D T J a její ú s tře d n í ta je m n ík , fed eráln í v ů d ce S p a rta k o v ý ch s k a u tů p ráce. A k tiv n ě se ú č astn il sjednocovacího procesu čs. T V S. Má velké z áslu h y o reo rg an izaci ČSOV 1951 a 1958. Č len a č estn ý člen ČSOV až do své sm rti. A u to r řa d y h isto ric k ý c h p ra cí k d ě jin á m čs. T V S, zejm én a k d ě jin á m F D T J -F P T . Muratov, Valentin Ivanovic (30. 7. 1928) sov. sp o rt, g y m n a s ta , ZMS. Č ty řn áso b n ý olym p. v ítě z 1952 (člen d ru ž stv a) a 1956 (p ro stn á , p ře sk o k a ja k o člen d ru ž stv a ), d ru h ý n a O H 1956 (k ru h y ). P ě tin á so b n ý m is tr sv ě ta n a rů z n ý c h n á řa d íc h 1954 a 1958.
m uzeum olym pijské, d o k u m en ta čn í s tře d isk a d ě jin a n tic k ý c h nebo m oderních O H a olym p. h n u tí. E x is tu jí 3 m . o. 1. O lym pijské m u zeu m v M on R epos, L au sa n n e , p o d sp rá v o u MOV, založeno 1934 P ie rre de C oab ertin em , k te rý je s p ra v o v a l do 1936. 1973 prošlo zásadní re k o n stru k c í a reorganizací, jejím ž cílem b y lo v y tv o řit in s titu c i, k te rá by vedlo péče o sb írk y a d alší věd eck ý vý zk u m oly m p . p ro b le m a tik y ta k é o rg anizovala rů z n é sem in áře, konference a v ý sta v y , u d ě lo v a la jm énom MOV m ozinár. lite rárn í c e n u a p o d p o ro v a la v z ta h y m ozi um ěním a olym p. h n u tím . M uzeum o p a tru je u n i k á tn í m a te riá ly z d ě jin m oderních OH a ze ž iv o ta P ie rra de C oubertina, trofeje, p la k á ty , sochy, m edaile, diplom y a d o k u m e n ty a je úzce sp ja to s olym p. a rc h í v e m MOV. 2. M uzeum a n tic k ý c h olym p ijsk ý c h h e r v O lym pii sh ro m ažd u je o ri g in ály nebo kopie archeologických nálezů v z ta h u jíc íc h se k a n tic k ý m O H . Jo u m ístě n o ve d v o u b u d o v á ch . S ta rší byla p o sta v e n a 1883 —85 n a n á k la d y A. Syng ra , novější je ještě ve v ý sta v b ě. J e jí s ta v b u financuje řeck ý s tá t. M uzeum evi d u je více než 112 000 n álezových položek. 3. M uzeum nov o d o b ý ch olym pijských her v O lym pii, p o d sp rá v o u M ezinárodní
215
olym pijské akadem ie a Ř eckého O V. V zniklo jak o soukrom é m u ze u m G. P . P ro v o tak ise. 1961 p ři z ah á jen í M ezinár. olym p. akadem ie b ylo p o p rv é zp řístu pnéno v e řejn o sti a 1972 so přestěh o v alo do nové b u d o v y , k te ro u p o sta v il n a své n á k la d y J . P a p a stefa n o s. O bsahuje vedle vynik ající filatelistické olym p. sb írk y ta k é fotografie, m edaile, p ro g ra m y , p o chodně a další u pom ínkové p ře d m ě ty v z ta h u jíc í se k olym p. h n u tí, často n e valn é k v a lity . M uzeum p o s trá d á dosu d z ák lad n í koncepci. m yšlenka olym pijská, z ák la d n í m y šlen k a olym p. h n u tí. Z form uloval ji P ie rre de -> C ou b ertin ve svém díle. J e odrazem jeh o p o jetí sm yslu a úko lů T V S a O H v životě je d n o tliv c e i společnosti, ,,je odrazem věčné to u h y člověka po m íru a b r a tr s tv í44 (C oubertin, P . de). A n tic k ý ideál tělesné a du ch o v n í d o k o n a lo sti —
N a d ig o v á
k a lo k a g a th ia , p o sv á tn ý m ír — ekecheiriá, sla v n o stn í o b řa d y p ři z a h á je n í a n tic k ý c h O H ožív ají v n o v é form ě p ři dnešních O H o b o h acen y o p o ž a d a v e k ro v n o p rá v n o sti všech sp o rto v c ů bez rasové, p o litick é a nábo žen sk é d iskrim inace, o p o ž ad a v ek d e m okracie a in te rn a cio n alism u . D nešní o ly m p ijsk á m y šlen k a je v p o d s ta tě v y já d ře n a v zákl. článcích c h a rty o ly m p ijsk é (-> o lym pism us, — C ou b ertin , P . de, -> m ír o ly m p ijsk ý ). M zali, M oham ed (23. 12. 1925), tu n is k ý člen MOV o d 1965, člen e x e k u tiv y MOV o d 1973, d ru h ý m ísto p ře d se d a MOV 1978— 80, p ře d se d a k om ise pro M eziná ro d n í olym p. a k a d e m ii a tele v iz n kom ise, člen tisk o v é kom ise. P ře d se d a T u niského OV od 1963, 1962 —64 p ře d se d a tu n isk éh o sv a z u k o p a n é a p ře d se d a org. v ý b o ru stře d o m o řsk ý c h h e r 1967. 1979 jm e n o v á n p ře d se d o u v lá d y T u n isk é re p u b lik y .
N N aber, Jo h n (20. 1. 1956), p lavec U SA . Č ty řn áso b n ý olym p. v ítěz 1976 (100 m a 200 m z n ak , 4 x 200 m v. zp. a 4 x 100 m polohová šta fe ta ) a jed n o u d ru h ý (200 m v. zp.). V y tv o řil řa d u S R . J a k o p rv n í n a sv ětě z ap la v al d v a k rá t za sebou 100 m z n a k p o d m in u tu . Nácovský, L ubom ír (26. 5. 1935, K ra lu p y n. V it.), čs. sp o rt, střelec, ZMS. T ře tí n a O H 1964 v rychlopalbě. D v o jn á so b n ý
m is tr s v ě ta 1970 (ry c h lo p a lb a a v e lk o rá ž n í terč o v n ice d ru žstev ). Nadi, Nedo (9. 6. 1 8 9 4 - 2 7 . 1. 1940), ita l. šerm íř. Š e stin áso b n ý olym p. v ítěz 1912 (fleret jedn o tliv ci) a 1920 (fleret je d n o tliv c i i d ru ž stv a , šavle je d n o tliv c i i d ru ž stv a a k o rd dru žstev ). Nadigová, M arie-T herese (8. 3. 1954), švýc. ly ža řk a. D v o jn á so b n á olym p. ví-
216
N agy
Nedo Nadi
tě z k a Z O H 1972 (sjezd a obří slalom ), p á tá n a Z O H 1976 (obří slalom ). N agy, Ján (12. 4. 1945, Sered), čs. v zpěrač, MS. Č tv rtý n a O H 1976 ve váze n a d 110 kg. N a k a ja m a, Akinori (1. 3. 1943), jap . sp o rt, g y m n a s ta . Š e stin áso b n ý olym p. v ítě z 1968 (b ra d la , k ru h y , h ra z d a a d v a n á c tib o j d ru ž stev ) a 1972 (k ru h y a d v a n á c tib o j d ru ž stev ), d v a k r á t d ru h ý n a O H 1968 a 1972 (p ro stn á) a d v a k rá t tř e tí n a O H 1968 a 1972 (d v a n ác tib o j jed n o tliv c ů ). S e d m in á so b n ý m is tr sv ě ta n a rů z n ý c h n á řa d íc h (1966 a 1970). národní olym pijský výbor, z ák la d n í řídící a org. složka oly m p . h n u tí a n ositel olym p. m y šlen k y v příslušné zem i. Spolu s MOV a M SF ( -*• m ez in áro d n í sp o rto v n í organizace) jso u N O V jed n ím ze t ř í h la v ních p ilířů m ezin ár. olym p. h n u tí. P odle čl. 24 a p říslu šn ý c h p ro v á d ěc íc h te x tů -* c h a rty olym pijské m a jí N O V b d ít n a d ro zv o jem a o ch ran o u olym p. h n u tí a sp o rtu , z a jiš ťo v a t re p re z e n ta c i svých zem í n a O H a Z O H (popř. jin ý c h akcích p o d p a tro n á te m MOV), a m ají-li p o v ě ře n í, i o rg a n iz o v at O H , Z O H nebo jiné akce. Z ák la d n í p o d m ín k o u p ro ú č a st sp o rto v c ů u rč ité zem ě n a O H a Z O H je existence N O V u z n an é h o M OV. U z n á n í N O V je v á z á n o n a p o d m ín k y , že je v zem i n e jm én ě 5 n á r. sv a z ů olym p. s p o rtů , členů M SF u z n a n ý c h MOV
(z n ich ž 3 jso u - z a sto u p e n y v p ro g ra m u O H ) a že sta n o v y N O V o d p o v íd ají oly m p . c h a rtě a v ý slo v n ě se n a n i o d v o lá v a jí. N O V si m u sí z ac h o v at p o litick o u a fin an čn í n e zá v islo st, m ůže v ša k sp o lu p ra c o v a t s v lá d n ím i nebo soukrom ým i o rg a n iz ac e m i. — č le n e m N O V a jeho e x e k u tiv y s h laso v acím p rá v e m je a u to m a tic k y člen MOV za p říslu šn o u zem i (ex istu je-li) a z á stu p c i n á r. svazů o ly m p . s p o rtů , k te ří m usí tv o ř it v ě tšin u h lasu jíc íc h členů. N O V nesm í p řijm o u t více než je d e n n á r. svaz příslušného oly m p . sp o rtu . Č leny N O V m ohou b ý t i z á stu p c i sp o rt, sv azů neolym p. s p o rtů a jin ý c h sp o rt, o rg an izací a v ý z n am n é o so b n o sti (sportovci, p ře d s ta v ite lé v ě d y a k u ltu ry ). V lá d y nem ají p rá v o jm e n o v a t člena NO V. člen o v é N O V s v ý jim k o u a d m in istra tiv n íc h p ra co v n ík ů n esm ějí p řijím a t za svou č in n o s t v N O V finanční odm ěn u , m ohou v ša k p řijm o u t n á h ra d u za n á k la d y n a d o p ra v u a p o b y t. F u n k c io n á ři NO V m u sí b ý t voleni m in im áln ě jed n o u za č ty ři ro k y n a p len á rn ích z asedáních NOV. P le n á rn í z ased á n í se m usí se jít m inim álně jed n o u za ro k . K a ž d ý N O V m usí z asla t MOV (při ž ád o sti o u z n á n í nebo při zm ěnách) o v ěřen ý p ře k la d sv ý c h sta n o v v e fra n co u z štin ě nebo angličtině, popř. ověřené kopie p ro to k o lů p len á rn ích z a sedání, n a nichž došlo k volbě nebo v ý m ěně fun k cio n áře N O V . N O V m a jí p rá v o p ře d k lá d a t MOV rů z n é n á v rh y p ro stře d n ic tv ím svého člena M OV, přím o nebo n a z ased á n í p ře d sta v ite lů N O V s e x e k u ti v o u MOV. N O V o rg an izu jí a k o n tro lu jí re p rez en ta ci sv ý c h zem í n a O H a Z O H v č e tn ě v ý b ě ru a p řih lá še k závodníků, z a jišťu jí v y b a v en í, ú ře d n í fo rm ality , d o p ra v u a u b y to v á n í sv ý c h v ý p ra v . O dpo v íd a jí za ch o v án í členů olym p. v ý p ra v y a z a jišťu jí jejich sociální zabezpečení (p o jistk y apod.). V ýběrem a p říp ra v o u z á v o d n ík ů m ohou N O V p o v ě řit n á r. sp o rt, sv a z y nebo jin é orgány, m a jí v ša k k o nečné slovo p ři v ý b ě ru ú č a stn ík ů O H a Z O H . — MOV dop o ru ču je NO V, a b y p r a videlně a p o k u d m ožno každoročně o rg a n izo v aly olym p. den, z a b ý v a ly se o tá z
2 17
k a m i rozvoje k u ltu ry a um ění ve sp o rt, a olym p. oblasti, b o jo v aly p ro ti p o ru šo v á n í fa ir p lay ve s p o rtu a zejm én a p ro ti dopinku, ú č astn ily se ak cí olym p. so lid a rity MOV a v y h le d á v a ly finanční zdroje, aniž b y v ša k ohrozily sv o u nezáv islo st a d ů sto jn o st. V p říp a d ě poru šen í zásad olym p. h n u tí a olym p. c h a rty m o h o u b ý t NO V a jejich p ře d sta v ite lé postiženi sankcem i. P odle 61. 25 (a p říslušných p rováděcích te x tů ) o lym pijské c h a rty nem ůže ž ád n ý z áv o d n ík , d ru ž stv o nebo v ý p ra v a o d sto u p it od ú č a s ti n a O H a Z O H (pokud se p řihlásily) s v ý jim k o u nem oci nebo vyšší m oci. Je stliž e je č in n o st N O V nebo jeh o p ře d sta v ite lů v ro z p oru s olym p. c h a rto u , m á člen MOV z a příslušnou zem i p o v in n o st z a s la t z p rá v u o situ ac i před sed o v i M OV, k te rý m ůže jm e n o v a t jin éh o člena MOV z jiné zem ě a p o v ě řit ho šetřen ím . D řív e než dojde ke zrušení u z n á n í N O V , m ůže MOV u rč it lh ů tu k o d stra n ě n í rozporu. N O V , k te rý p ře sta l b ý t dočasně nebo trv a le u z n á v á n , z trá c í p rá v o n a z ý v a t se NO V, v y síla t z áv o d n ík y n a O H a Z O H , ú č a s tn it se ak cí p o d z á š tito u MOV a p o u ž ív a t olym p. sym b o lů a em blém u. — P rv n í N O V v z n ik a ly p ře v áž n ě jak o dočasné o rg á n y p ro z a jiště n í ú č a s ti n a jed n o tliv ý ch O H . N a 2. z ased á n í MOV 1896 b y ly členové MOV p řím o pověřeni v y tv á ře n ím N O V ve sv ý c h zem ích. V to m to období záviselo u z n á n í N O V n a členu nebo členech MOV d o ty čn é zem ě. T eprve p o stu p n ě se v y tv á ře ly p o ž ad a v k y n a s tru k tu ru , ú koly a c h a ra k te r je d n o tliv ý c h N O V a p rá v o u z n a t NO V p ře jím al celý MOV a jeh o e x ek u tiv a. P odle čl. 17 olym p. c h a rty se jed n o u za 2 ro k y scházejí p ře d sta v ite lé N O V s e x e k u tiv o u MOV ke společné konferenci, k te ro u sv o lá v á p ře d se d a MOV. — K o n cem 60. le t v y tv o řily N O V stře ch o v o u organizaci -> G enerální sh ro m ážd ěn í NO V, k te rá m á za ú k o l s je d n o tit č innost N O V , p o sílit jejich a u to ritu v olym p. h n u tí a ro z v íje t v z áje m n o u spolupráci m ezi jed n o tliv ý m i N O V . S třech o v é o rg a nizace N O V v z n ik ly ta k é n a ú ro v n i je d n o tliv ý c h k o n tin e n tů , v E v ro p ě je to
n á r o d n í o ly m p ij s k ý v ^ b o r
-> A sociace e v ro p sk ý c h n á ro d n íc h o ly m p ijsk ý ch v ý b o rů , v A m erice —> P a n a m e rick á sp o rto v n í organizace, v A frice - ► N ej vyšší ra d a africk éh o s p o rtu a v A sii -> F e d e rac e a sijsk ý c h h er. K 1. 9. 1980 b ylo celkem 146 u z n a n ý c h N O V : E v ro p a (34 N O V ): A lbánie, A n d o rra , Belgie, B u lh arsk o , Č SSR , D á n sk o , F in sk o , F ra n c ie , Irsk o , Isla n d , Itá lie , J u g o sláv ie, K y p r, L ic h te n šte jn sk o , L u ce m b u rsk o , M adarsko, M alta, M onako, N D R , N S R , N izozem sko, N orsko, P olsko, P o r tu g a lsk o , R a k o u sk o , R u m u n sk o , Ř ecko, S a n M arino, S S S R , Španělsko, Švédsko, Š v ý carsk o , T u rec k o , V elká B ritá n ie . A frik a (42 N O V ): A lžírsko, A ngola, B en in , B o tsw a n a , č a d , E g y p t, E tio p ie . G am bie, G a b u n , G h a n a , G u in ea, H o rn í V o lta , K a m e ru n , K e ň a , K o n ž sk á lid o v á re p u b lik a , L eso th o , L ib érie, L ib y e , M a d a g a sk a r, M alaw i, M ali, M aroko, M aure tá n ie , M a u ritiu s, M osam bik, N iger, N ig é rie, P o b ře ž í slo n o v in y , S ie rra L eone, Senegal, Seychely, S om álsko, S tře d o a fric k á re p u b lik a , S ú d á n , S v azijsk o , T anzánie, T ogo, T u n isk o , U g a n d a , Z air, Z am bie, Z im babw e. A m e rik a (35 N O V ): A n tig u a , A rg e n tin a , B a h am y , B a rb ad o s, B elize, B e rm u d y , B olívie, B razílie, D o m i n ik á n s k á re p u b lik a , E c u a d o r, G u a tem a la , G u a y a n a , H a iti, H o n d u ra s, Chile, J a m a jk a , K a j m an sk é o stro v y , K a n a d a , K o lu m b ie , K o s ta rik a , K u b a , M exiko, N ik a ra g u a , N izozem ské A n tily , P a n a m a , P a n e n sk é o stro v y , P a ra g u a y , P e ru , P o rto rik o , S alv ad o r, S u rin a m , T rin id a d a T o b ag o , U ru g u a y , U S A , V enezuela. Asie (31 N O V ): A fg h á n istá n , B a h ra in , B a n g la déš, B a rm a , Č L R , F ilip ín y , H ongkong, In d ie , In d o n é sie, I r á k , Írá n , Iz rae l, Ja p o n sk o , J o rd á n s k o , J iž n í K o re a , K a ta r, K L D R , K u v a jt, L aos, L ib a n o n , M a lajsie, M ongolsko, N e p á l, P á k is tá n , Saúds k á A ráb ie, S in g a p u r, S pojené a ra b sk é e m irá ty , S ýrie, Srí L a n k a , T ch a j-w an , T h ajsk o , V ie tn a m . A u strálie a Oceánie (4 N O V ): A u strá lie , F id ž i, N o v ý Z éland, P a p u a — N o v á G uinea. — Jih o a fric k é re p u b lic e b ylo u z n á n í o d ň a to p ro u p l a t ň o v á n í ra so v é d isk rim in a ce .
N a s ir i
Nasiri, Mohamad (1. 10. 1945), írá n s k ý vzp ěrač. O lym p. v ítě z 1968 (b a n ta m o v á v á h a — S R ), d ru h ý n a O H 1972 a tře tí n a O H 1976. Nedvěd, F ra n tiš e k (27. 10. 1950, P lošná u C hebu), čs. v z p ěra č, MS. Š e stý n a O H 1980 vo vázo do 60 kg. Nehmer, Meinhard (13. 1. 1941), b o b ista N D R . T ro jn á so b n ý oly m p . v ítě z Z O H 1976 (d v o jb o b a č ty řb o b ) a 1980 (čtyřb o b ), tř e t í n a Z O H 1980 (dvojbob). M istr s v ě ta 1977. Nej vyšší rada afrického sp o rtu (Conseil su p é rieu r d u sp o rt e n A frique — CSSA), v rc h o ln á k o n tin e n tá ln í sp o rt, organizace, u s ta v e n a 1966 v B a m a k u ; v y stříd a la S tá lý v ý b o r africk éh o s p o rtu , k te rý byl založen 1965 v B ra zz av ille, sídlo Y asundé, K a m e ru n . N e jv y šším o rg á n em je ->■ G e n e rá ln í sh ro m á žd ě n í n á ro d n íc h o ly m p ijsk ý c h v ý b o rů a M ezinárodní r a d a tělesné v ý c h o v y a sp o rtu . Oficiální ja z y k a n g lič tin a a fra n co u z štin a . Sféra p ů so b n o sti rozdělena do 7 zón podle p ř í slušného sp o rt, rozvoje, podle tra d ic a geografické polohy. Členem je 28 sp o rt, o rganizací z 28 zem í A frik y . P o slá n ím CSSA je sje d n o tit a p o sílit a u to ritu je d n o tliv ý c h a fr. sv a z ů a o rg a n iz o v at m ezi n á r. sp o rt, so u těže, u silo v a t o rozvoj s p o rtu n a afr. k o n tin e n tu a o z v ý šen í jeho ú ro v n ě , b o jo v a t p ro ti d isk rim in a c i ve s p o rtu , p ro ti p o litice a p a rth e id u v JA R . O rganizuje afric k é h ry a sem in áře p ro p říp ra v u k á d rů . Nekolová, Jiřina ý30. 12. 1931, P ra h a ), čs. k ra so b ru sla řk a . Č tv rtá n a Z O H 1948. Němec, Josef (25. 9. 1933, České B u d ě jo vice), čs. b o x e r, ZMS. T ře tí n a O H 1960 v těž k é v áze, z ú ča stn il se O H 1956 a 1964. M istr E v ro p y 1963. Něm ecká demokratická republika (N D R ); 17 m il. obyv. — OY N D R v z n ik l 1951, p ro z a tím n ě u z n á n 1955, defin itiv n ě 1968. O lym p, z k ra tk a G D R . — MOV p o lé ta
218
o d m íta l u z n a t p rá v o sp o rto v c ů N D R n a sa m o sta tn o u ú č a s t n a O H a žádal, a b y se sp o rt N D R p o d říd il OV N S R . P o d tla k e m p o k ro k o v ý c h sil v olym p. h n u tí a re a lity m usel MOV 1955 alespoň č á s teč n ě u s to u p it a u z n a t p ro z atím n ě OV N D R . Současně v ša k rozhodl, že něm . sp o rto v c i b u d o u s ta r to v a t ve -> společ ném něm eckém d ru ž stv u . T ep rv e 1968 MOV u zn al p rá v o sp o rto v ců N D R n a sa m o sta tn o u ú č a s t p o d v la s tn í s tá tn í v la jk o u a h y m n o u . — S po rto v ci N D R s ta rto v a li ve společném něm . olym p. d ru ž stv u n a O H a Z O H 1956, 1960 a 1964, sa m o sta tn ě od O H a Z O H 1968. N a O H z ískali celkem 123 z l., 118 stř. a 111 bronz, m ed ailí (z to h o ve společném něm . d ru ž stv u 7 zl., 24 stř. a 14 bronz.) a n a Z O H 25 z l., 20 stř. a 24 bronz, m ed ailí (z to h o v e společném něm . d ru ž stv u 4 zl., 3 s tř., a 1 bronz.). N a O H a Z O H 1976 d o sá h li sp o rto v c i N D R m i m o řá d n ý c h v ý sle d k ů : v neoficiální k lasi fikaci zem í se u m ístili n a d ru h é m m ístě za S S S R , n a Z O H 1980 n a p rv n ím m ístě. — N e jú sp ěšn ějším i s p o rty N D R n a O H jso u a tle tik a , k a n o is tik a , p lav á n í a v e slo v án í, n a Z O H p řed ev ším ly žo v á n í, saně a bob y . M ezi n ejúspěšnější sp o rto v c e N D R n a O H p a tří Janzová, K . ve sp o rt, gy m n astice, -> M atthes, R . a -> E n d e ro v á , K . v p lav á n í, na ZOH R ecknagel, H . ve sko k u n a lyžích, - * ■ W ehling, U . v záv o d ě sd ru že n é m a další. — Č lenem M OV b y l 1966— 80 d r. H ein z ->■ Schobel. — OV N D R p o řá d á k a ždoročně o ly m p ijsk ý d e n m ezi n á ro d n í a tle tik y a o ly m p ijsk ý sraz m la d ý ch p lav c ů . V ý d a je N O V jso u h razen y z p řísp ě v k ů 23 členských svazů, ze su b vencí Společnosti pro šíření olym pijské m y šlen k y v N D R a ze stá tn íc h su b vencí. — Ř íd íc ím orgánem TV S v N D R je N ěm ecký tělo v ý c h o v n ý a sp o rto v n í svaz (z k ra tk a D T S B ), jehož so u částí je 40 n á r. sp o rt, svazů. Č innost D T S B p o d p o ru jí d alší společenské organizace, jako organizace m ládeže (F D J), m lad ý ch p io n ý rů (JP ) a o d b o ro v á organizace p rá ce (F D G B ). Z ák la d n í je d n o tk o u D T SB jso u sp o rt, je d n o ty u p o d n ik ů , v ý ro b n ích
N ě m e c k á s p o lk o v á r e p u b lik a
219
a zem ědělských d ru ž ste v . O rganickým i sou částm i D T S B jso u sp o rt, sdružení, m ající p o v a h u k ra js k ý c h organizací. — S tá tn í péči o TV S z a jišťu je S tá tn í se k re ta r iá t p ro těl. v ý c h o v u a sp o rt, orgán ra d y m in istrů . P o d lé h á m u zejm én a oblast investicí, sp o rt, zařízení, v ý c h o v a k á d rů a v ě d ec k á č innost. T ělových, k á d ry v y c h o v á v á o d 1950 N ěm eck á v y soká škola tělesné k u ltu ry (D H F K ) v L ip sk u a řa d a p edagogických in s ti tu tů . — Z ák lad vysoké sp o rt, v ý k o n n o sti spo rto v ců N D R je n a školách. N e jsc h o p nější žáci jso u z ařa zo v á n i do tré n in k o vých stře d isek , k te rá říd í m in iste rstv o školství, později do sp o rto v n ích škol, k te ré jso u z p ra v id la v k a žd é m k ra ji. S port, školy sp o lu p ra cu jí se sp o rt, k lu b y , k teré jsou stře d isk y v rcholového sp o rtu (in te rn á tn í systém ) a z nichž se v y b íra jí členové n á r. d ru ž stev . 1975 b ylo v N D R 350 sta d ió n ů , 230 k ry tý c h sp o rt, hal, 120 k ry tý c h b a zé n ů , p řes 3700 tělocvičen, 9500 sp o rt, h řišť, p ře s 400 ly ža řsk ý c h m ů stk ů a dalších sp o rt, zařízení. U m ístění na OH a ZOH OH
zl.
Meclailo stř. bronz.
Ve společném něm . d ru ž stv u 1956 1960 1964
4 9 11
2 7 5
V sa m o statn é olym p. delegaci 1968 9 9 1972 20 23 1976 40 25 1980 47 37
7 23 25 42
ZOH
1 3 3
zl.
M edaile stř.
Ve společném něm . d ru ž stv u — 1956 2 1960 1964 2
bronz.
i
—
1 2
— —
V s a m o sta tn é olym p. delegaci 1968 1972 1976 1980
1 4 7 9
2 3 5 7
2 7 7 7
N ěm ecká spolková re p u b lik a (N SR ); 60 m il. o b y v . — OV N S R u z n á n 1950. O lym p, z k ra tk a do 1980 G E R , n y n í F R G . S p o rto v c i N S R se p o p rv é z ú č a stn ili O H 1952. N a O H a Z O H 1956— 64 v y s tu p o v a li společně se sp o rto v c i N D R ve — společném něm eckém d ru ž stv u . Od O H a Z O H 1968 s ta r tu jí sa m o sta tn ě . N a O H 1952— 76 v y b o jo v a li celkem 46 zl., 71 stř. a 81 b ro n z, m ed a ilí (z to h o ve společném n ěm . d ru ž stv u 18 zl., 30 stř. a 21 b ro n z .), n a Z O H 1956— 80 14 z l., 14 stř. a 16 b ro n z, m ed a ilí (z to h o ve sp o lečném něm . d ru ž s tv u 4 zl., 2 s tř., a 4 b ro n z.). S p o rto v ci N S R b y li n a O H úspěšní p ře d ev ším v e v eslování, jezd ectv í, k an o istice a stře lb ě , n a Z O H v lyžování, k ra so b ru sle n í, v jízdě n a bobech a n a saních. Mezi nejú sp ěšn ější sp o rto v ce N S R n a O H p a tř í jezdec W inkler, H . G., č ty řn á so b n ý olym p. v ítě z 1956 — 68 (Vel k á cen a n á ro d ů ve skoku), jezdec J . N e c k erm an n , d v o jn á so b n ý olym p. v ítěz 1964 a 1968 v d rezú ře, a tle tk a R ose n d a h lo v á , H ., d v o jn á so b n á olym p. v ítě z k a 1972 (skok do d á lk y a 4 x 100 m) a další. — Č leny MOV jso u W illy -> D aum e od 1956 a B e rth o ld B eitz od 1972. MOV zasedal v N S R t ř ik r á t, 1959 v M ni chově (55. zasedání), 1963 v B aden-B ad e n u (60. zasedání) a 1972 v M nichově (73. zasedání). M nichov u sp o řá d a l X X . O H 1972. MOV udělil 1973 o b y v a te lstv u M nichova O ly m p ijsk ý p o h á r. — H ídící v še sp o rto v n í organizací je N ěm ecký sp o rto v n í svaz (z k ra tk a D S B ). Z ák la d n í sp o rto v n í jed n o tk o u jso u k lu b y , k te ré se v okresech a sp o lkových zem ích slučují podle je d n o tliv ý c h d ru h ů s p o rtu v zem ské o dborové sp o rt, federace a v celo stá tn ím m ě řítk u ve fed eráln í odborové sp o rt, federace, jež jso u člen y je d n o tli v ý c h M SF. K ro m ě to h o jso u všech n y sp o rt, k lu b y sd ru ž e n y v zem ské sp o rt.
N ěm eck o
220
sv a z y a D S B . — D ů le žitý m org án em je o d 1967 N ěm eck á sp o rto v n í výpom oc (D eutsche S porthilfe), jejím ž p o slán ím je h m o tn á a m o ráln í výpom oc sp o rto v c ů m , a o d 1952 N ěm eck á o ly m p ijsk á společ n o st, k te rá b y la in ic iá to rk o u tz v . Z latého p lá n u v ý sta v b y . V N S R n e e x istu je fede rá ln í k o o rd in ač n í s tá tn í o rg á n p ro TV S (krom ě sp o rt, služby p ři m in. v n itra ), p ro to že TV S p a tř í do a u to n o m n í k o m p e ten ce je d n o tliv ý c h spolk o v ý ch zem í. — S p o rt, zařízen í jso u n a v ý b o rn é ú rovni. V N S R e x istu je řa d a v y so k ý c h tělových, škol, n e jz n á m ě jší je v K olíně n. R ý n e m . U m ístění na OH a ZOH OH
zl.
M edaile stř. bronz.
S a m o sta tn á olym p. delegace — 1952 Ve společném něm . d ru ž stv u 1956 5 1960 9 1964 4 S a m o sta tn á olym p. delegace 5 1968 13 1972 1976 10
ZOH
zl.
7
17
9 10 11
5 4 12
11 11 12
10 16 17
M edaile stř. bronz.
S a m o s ta tn á o ly m p ijsk á delegace 1952 3 2
2
V e společném něm . d ru ž stv u _ 1956 1 2 1960 2 1964 1 -
3
S a m o sta tn á olym p. delegace 2 1968 1972 3 1976 2 — 1980
3 1 3 3
2 1 5 2
1
Německo (do 1945); 69,4 m il. obyv. (1938). N ěm ecký říšsk ý v ý b o r p ro O H b y l založen 1895 a z an ik l ro zp ad em n a cistick é „ t ř e t í říše “ . J a k o trv a lý org án se u s ta v il 1904. P rv n ím něm . členem MOV se sta l 1895 d r. W illibald -> G e b h a rd t, k te rý je p o č ítá n m ezi zak lád ající členy MOV. — N ěm . sp o rto v ci se zúčastnili do 1945 všech O H a Z O H s v ýjim kou O H 1920 a 1924 a Z O H 1924 (N. nebylo pozv án o v d ů sle d k u ro z p o u tá n í I. sv ě to v é v á lk y ). V to m to období získali n a O H celkem 77 zl., 81 stř. a 78 bronz, m ed ailí a n a Z O H 3 zl., 3 s tř., a 3 bronz, m edaile. — B erlín b y l po v ěřen p o řá d án ím O H 1916 (h ry se p ro 1. sv ě t. v á lk u n e konaly) a O H 1936, k te ré se k o n a ly přes p ro te s ty sv ěto v é p o krokové v eřejn o sti p o d egidou n a cistů . P o d o b n ě se u sk u te č n ily i Z O H 1936 v G arm isch -P arten kirch en u . N acistické N . usilovalo v 2. pol. třic á tý c h le t z ís k a t rozhodující pozice v MOV a p ře su n o u t celý a p a rá t MOV do B erlína. N . m ělo v MOV 3 zástupce, k an clé ře m MOV se m ěl s t á t N ěm ec, v B erlíně m ěl sídlo M ezinárodní oly m p ij sk ý i n s titu t založený 1938 (-»• M eziná ro d n í o ly m p ijsk á akadem ie), k te rý v y d á v a l B u lle tin Officiel d u CIO a td . 1939 byl G a rm isch -P arten k irc h en p o v ěřen znovu p o řá d á n ím Z O H 1940, přesto že již bylo p o a n šlu su R a k o u sk a a po o kupaci Č eskoslovenska. MOV dokonco p řip u stil, a b y se N . sam o v zd alo po v y p u k n u tí 2. sv ět. v á lk y p o řá d á n í Z O H p ro h láše n ím , k te ré svalovalo o d p o v ěd n o st za v á lk u n a jiné. — Členy MOV byli k ro m ě jin ý c h d r. T heodor ->■ L ew ald, a k tiv n í n a c isté K a rl R itte r v o n H a lt (od 1929) a gen. W a lte r v o n R eichenau. P ře d sedou N ěm eckého OV 1934 —43 byl n a c ista H a n s v o n T scham m er u n d O sten. Č leny N ěm eckého OV b y li pozdější v á leční zločinci R e in h a rd t H e y d rich , K u rt D aluege a další. N acistické N . zneužívalo olym p. h n u tí p ro své válečné cíle. MOV zasedal v B erlíně 1909 (10. zasedání), 1930 (28. zasedání) a 1936 (35. zasedání) a v G a rm isch -P arten k irc h en u p ři ZO H 1936 (34. zasedání). 1930 se v B erlíně u sk u te čn il IX . olym p. kongres. T řik rá t
221
N e t u š il
byl něm . organizacím u dělen O ly m p ij sk ý p o h á r: 1909 D eu tsch e T u rn ersch a ft,' 1932 N ěm ecké vy so k é škole T V a 1939 n acistické organizaci K ra ft d u rc h F reude. — N ěm ecký OV ja k o organizace úzce s p ja tá s nacism em 1945 zanikl. U m ístění n a OH 1896— 1945 OH 1896 1900 1904 1908 1912 1928 1932 1936 ZOH 1928 1932 1936
zl. 7 4 4 3 5 11 5 38
M edaile stř. bronz. 5 2 4 5 13 9 12 31
M edaile zl. stř.
2 2 5 4 7 19 7 32
bronz. 1 2
3
3
Něm eček, B ohum il (2. 1. 1938, T ábor), čs. boxer, ZMS. O lym p, v ítě z 1960 v lehké velterové váze. Z ú ča stn il se i O H 1964. M istr E v ro p y 1967. P ra c u je ja k o tren ér. nem ejské hry, z ařa ze n y m ezi -> panhellónské h ry v 6. stol. p ř. n. 1. (573). K o n a ly se v N em ei v sev. č á sti P eloponnésu. P ů v o d n ě b y ly n. h. založeny ja k o sm utoční sla v n o st k p o ctě p říro d n íh o b o h a u m írajícíh o v rá m c i v eg etačn íh o cyklu b u d v zim ě, nebo v období letn íh o sucha. T aké p o č á tk y tě c h to sla v n o stí b yly o p ředeny m ý tic k ý m v y p rá v ě n ím , z něhož v y stu p u je p o d o b a H é ra k le a ja k o z ak lad atele -> agónu. V h isto ric k é době se sla v n o sti k o n a ly k p o c tě D iově (-> Zeus), jem už b y l zasvěcen c h rám , o b k lo pený p o sv á tn ý m hájom . — S la v n o sti se ko n aly v létě, a to každ éh o d ru h é h o a č tv rté h o ro k u o ly m p iád y . N a p ro g ra m u b y l gy m n ick ý , h ip p ic k ý a m ú sick ý
agón. P o k u d jd e o g y m n ick é z áv o d y , b y la je jic h n á p lň o b d o b n á ja k o u O H . V p ra m o n e ch jso u z ac h o v á n y ú d a je o b ě h u m u žů , o z á p a su , p e n tá th lu a o p a n k r a tiu m u žů a c h la p c ů . R ovněž o b o x u a o b ě h u v plné zb ro ji e x is tu jí ve sta ro v ě k é lite ra tu ře zm ín k y . V ítězové j e d n o tliv ý c h d isc ip lín b y li z dobeni n e jp rv e v ěn cem z o liv o v ý c h v ě tv í, později (v k la sické době) v ěncem z m iřík u . — P ř i p o řá d á n í n. h. m ěla p o v ě tš in u d o b y ro z h o d u jíc í ro li d ó rsk á obec A rgos. R o v n ěž A th é ň an é v n ic h p o stu p n ě z ísk áv a li v ý zn am n é p o sta v en í. N ém eth, Im re (23. 9. 1917), m ad . a tle t. O lym p, v ítě z 1948 v h o d u k lad iv e m , tře tí n a O H 1952. T ro jn á so b n ý d rž ite l SR . O tec -> N é m e th a , M. 1979 v y z n a m e n á n b ro n z, m e d a ilí O ly m p ijsk éh o řá d u . N ém eth, M iklós (23. 10. 1946), m ad . a tle t. O lym p, v ítě z 1976 v h o d u o ště p em — S R . S y n - > ■ N é m e th a , I. N epál (N epálské k rá lo v stv í); 12,6 m il. oby v . — N e p á lsk ý OV u z n á n 1963. O lym p, z k ra tk a N E P . N e p á lští sp o rto v c i se z ú ča stn ili O H 1964, 1972, 1976 a 1980 bez v ý z n am n ě jšíc h úspěchů. T V S říd í N e p á lsk á sp o rt. ra d a . Ú ro v e ň sp o rtu n e n í d o su d v y so k á . S p o rt, zařízen í je so u stře d ě n o do hl. m ě s ta K á th m á n d u . N epela, O ndřej (22. 1. 1951, B ra tisla v a ), čs. k ra so b ru sla ř, ZMS. O lym p, v ítě z Z O H 1972, osm ý n a Z O H 1968 a d v a a d v a c á tý n a Z O H 1964. T ro jn á so b n ý m is tr sv ě ta (1971— 73), p ě tin á so b n ý m is tr E v ro p y (1969, 1970, 1971, 1972 a 1973), a k a d e m ick ý m is tr s v ě ta (1970), d e v ítin á s o b n ý m is tr ČSSR. Neri, R om eo (26. 3. 1903 —23. 9. 1961), ita l. sp o rt, g y m n a s ta . T ro jn á so b n ý o lym p. v ítě z 1932 (víceboj je d n o tliv c ů i d ru ž ste v a b ra d la ), d ru h ý n a O H 1928 (hrazda). N etušil, M iloslav (20. 2. 1946, C hom utov), čs. sp o rt, g y m n a s ta , ZMS. P á t ý n a O H 1976 (b ra d la ), č tv r tý n a O H 1968 (jako
22 2
N ig er
olym p. asociace p ra c u jí a k tiv n ě v - ► G e n e rá ln ím sh ro m ážd ěn í n á ro d n íc h o ly m p ijsk ý c h v ý b o rů . — 1973 se v L agosu, lil. m ěstě N ., k o n a ly I I . afr. hry . — TVS říd í N á ro d n í sp o rto v n í kom ise, v níž jsou z a sto u p e n y všech n y sp o rt, organizace. N ejrozšířenějším i sp o rty jso u b ox, koší k o v á , o d b íje n á , k o p a n á a sto ln í tenis. N ik arag u a (N ik a ra g u jsk á republika); 2,2 m il. oby v . — N ik a ra g u jsk ý OV u zn án 1959. O lym p, z k ra tk a NCA. Ú č a st n a O H 1968, 1972, 1976 a 1980 bez v ý z n a m n ějších ú spěchů. TVS říd í N á ro d n í sp o r to v n í kom ise sd ru ž u jíc í 9 sp o rt, svazů. R o zv o ji s p o rtu b rá n ila d lo u h o le tá fa šistic k á d ik ta tu r a ro d in y Som ozů. — N ej rozšířenějším i sp o rty jso u k o p a n á a b a seball.
O n d řej N e p ěla
člen d ru ž stv a ). S outěž n a O H 1972 pro nem oc nedokončil. N iger (N ig ersk á rep u b lik a); 4,7 m il. oby v . — N ig e rsk ý O V u z n á n 1964. O lym p, z k ra tk a N IG . N ig e rští sp o rto v c i se z ú č a stn ili O H 1964, 1968 a 1972. Z ísk ali je d n u b ro n z, m ed a ili (1972 b o x e r Iss a k a D a b o rg ve v á z e do 63,5 kg). — T V S říd í m in iste rstv o m ládeže a sp o rtu . N e jp o p u lá rn ějším i s p o rty jso u b o x , k o p a n á , k o šík o v á , o d b íje n á a a tle tik a . N igérie (F e d e ra tiv n í re p u b lik a N igérie); 80 m il. oby v . — N ig é rijsk á olym p. asociace u z n á n a 1951. O lym p, z k ra tk a N G R . Ú č a st n a všech O H od 1952 s v ý jim k o u O H 1976, k d y n ig é rijsk á v ý p ra v a o p u stila M o n treal s o sta tn ím i afr. zem ě m i. N . z ísk ala n a O H z a tím dvě bronz, m ed aile (boxeři n a O H 1964 N . M aiyegun ve v á ze do 71 k g a n a O H 1972 Is a a c k Ic h o u ra ve v á ze do 81 kg). Č lenem MOV je —> A dem ola, A ., p rv n í člen e x e k u tiv y M OV černé p le ti. Z ástu p c i N ig érijsk é
N íké (nesklonné), p ů v o d n ě řeck ý obecný v ý ra z pro v ítě z stv í. V ítězstv í v boji i ve sp o rt, zápolení bylo současně p e rso n i fikováno do p o d o b y b o h y n ě N íké, k te rá b y la m n o h o k rá t v ý tv a rn ě z obrazována ja k o o k říd le n á žen sk á p o sta v a . N ejzn ám ější sochy jso u z o stro v a Sam oth rá k é , tz v . N íké Sam o th rá c k á , a N íké P a ió n io v a , n a lezen á v tro sk á c h -> O lym pic. N . je zo b raz en a i n a m n o h a řeckých m incích. N ikolajevová, M arg arita N ikolajevna (23. 9. 1935), sov. sp o rt, g y m n a s tk a , ZMS. D v o jn á so b n á olym p. v ítě z k a 1960 (pře sk o k a člen k a d ru ž stv a). Nikolov, A ndon (15. 6. 1951), bulh. v z p ěra č. O lym p, v ítěz 1972 v polotěžké váze. Nizozem sko (N izozem ské k rá lovství); 13,8 m il. obyv. — N izozem ský OV u zn án 1912. O lym p, z k ra tk a H O L . N izozem ští sp o rto v c i se ú č a stn í O H od 1900 (s v ý jim k o u O H 1904 a 1956) a Z O H od 1928 (s v ý jim k o u Z O H 1932). N a O H získali celkem 38 zl., 42 stř. a 53 bronz, m edailí, n a Z O H 10 zl., 15 stř. a 10 bronz, m edailí. Nej úspěšnějším i o ly m p io n ik y N . jsou p la v k y n ě H . W . -> M astenbroeková
N orsk o
2 23
(O H 1936 3 zl. a 1 stř. m edaile), a tle tk a -> B lan k erso v á-K o en o v á (O H 1948 4 zl.) a ry c h lo b ru sla ř A rd —> S chenk (Z O H 1972 3 zl. a Z O H I960 1 stř. m edaile) a další. R y chlobruslení je nejú sp ěšn ějším n iz o zem ským sp o rte m (např. n a Z O H 1972 získali p ro N . v šech n y m edaile rychlob ru slaři — 4 z l., 3 stř. a 2 bronzové). — A m sterd am u sp o řá d a l O H 1928. Z asedání MOV se v N . k onalo tř ik r á t: 1907 v H a a g u (9. zasedání), 1928 (26. zasedání) a 1970 (69. zasedání). 1917 byl udělen N iz o zem ském u fo tb alo v é m u sv a z u O ly m p ij sk ý p o h ár. Č inným člonem MOV je od 1977 C ornelius K ees K erd el. S p o rt v N. říd í N izozem ská sp o rto v n í federace, k te rá sdružuje N O V a sp o rt, sv a z y a k o o rd in u je sp o rt, č in n o st (krom ě olym p. p ro b lem a tik y ). V N. je 23 sp o rt, sv a z ů olym p. sp o rtů a 31 sp o rt, svazů neolym p. sp o rtů . Od 1958 se p ra v id e ln ě p o řá d á O ly m p ijsk ý den. — N e jp o p u lá m ějším i sp o rty jsou k o p a n á, ry ch lo b ru slen í, m otocross a c y k listik a . N ár. h ro u je k o rfb a ll, h ra p o d o b n á košíkové. — N . m á 135 k ry tý c h bazénů, 5775 tělocvičen, 400 sp o rt, h a l, 17 velodrom ů, 43 sta d ió n ů pro více než 10 000 d iv á k ů a td . U m ístění n a OH a Z O H OH 1900 1908 1912 1920 1924 1928 1932 1930 1948 1952 1900 1904 1968 1972 1970 1980
zl.
M edaile stř. bronz.
1 —
i
3 1 3 5 6 5 1 7 9
—
—
—
4 4 8 2 6 5 — —
2 3 3 —
—
2 i 10 5 4 2 5 1 4 3 1 2 1
—
2 4 1 1 3 2
ZOH 1928 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
zl.
M edaile stř. bronz
_
_
_
—
—
—
—
—
—
3
— —
—
—
1 3 4 1 1
— —
1 1 3 3 2 2
1 —
3 2 3 1
N izozem ské A ntily, 230 tis. oby v . — OV N izozem ských A n til u z n á n 1950. O lym p, z k ra tk a A H O . Ú č a st n a O H 1952, 1960— 76 bez v ý z n am n ě jšíc h úspěchů. Nones, F ra n c e (1. 2. 1941), ita l. lyžař. O lym p, v ítě z Z O H 1968 v b ě h u n a 30 km . Nordw ig, W olfgang (27. 8. 1943), a tle t N D R . O lym p, v ítě z 1972 ve sk o k u o ty č i, tř e t í n a O H 1968. T ro jn á so b n ý m is tr E v ro p y , d v o jn áso b n ý h a lo v ý m is tr E v ro p y (1966— 71 a 1971— 72). 1970 v y tv o řil S R . N oreliusová, M a rth a (20. 1. 1908— 1955), p la v k y n ě U SA . T ro jn á so b n á olym p. v í tě z k a 1924 (400 m v. zp.) a 1928 (400 m v. zp. — S R a 4 x 100 m v. zp. — SR ). V y tv o řila 9 S R . Norsko (N orské k rá lo v stv í), 4 m il. obyv. — N o rsk ý O V u z n á n 1900. O lym p, z k ra tk a N O R . N . se z ú č a stň u je O H od 1900 s v ý jim k o u 1980 a Z O H o d 1924. N a O H získalo 36 zl., 31 stř. a 32 bronz, m ed a ilí, n a Z O H p a tří vedle S S S R m ezi n e jú sp ěšn ější s tá ty , získalo d o su d 51 z l., 53 stř. a 48 bro n z, m edailí. V neoficiální k lasifikaci zem í se u m ístilo n a Z O H 1924, 1928, 1936, 1952 a 1968 n a p rv n ím m ístě. N e jv ětšíc h ú sp ěch ů dosáhlo v klasickém
N o v ik o v
224
ly žo v án í, ry c h lo b ru sle n í a k raso b ru slen í, dále v ja e h tin k u a v e sp o rto v n í střelbě. N e jzn ám ějším i sp o rto v c i jso u n a p ř. kraso b ru sla řk a S o n ja - * ■ H e n ieo v á (3 zl. n a Z O H 1928, 1932 a 1936), ry c h lo b ru sla ř H ja lm a r - * ■ A n d e rse n (3 zl. n a Z O H 1952) a sk o k a n n a ly žích B irg e r -» R u u d . 1952 u sp o řá d a lo N . Z O H v Oslo. MOV zasedal v O slu 1935 (33. zasedáni) a 1952 (46. z a sedání). O ly m p ijsk ý p o h á r u d ělen N. tř ik r á t: 1926 N o rském u sv a z u ly ža řů , 1945 N o rsk ém u sp o rto v n ím u sv azu a 1952 m ěstu Oslo. Členem M OV je J a n S ta u b o o d 1966. —- V rch o ln o u sp o rt, o rg an izací je N o rsk ý sp o rto v n í sv a z , k te rý je úzce s p ja t s N o rsk ý m OV. S tá tn í péčí o TV S je p o věřeno m in iste rstv o k u ltu ry a šk o lstv í. — N e jp o p u lá rn ějším i sp o rty jso u ly žo v án í, o rie n ta č n í b ě h , ry c h lo b ru sle n í, k o p a n á , b ia tlo n , h á ze n á a lední hokej i hokej s m íčkem . T ém ěř 20 % o b y v a te ls tv a a k tiv n ě sp o rtu je . — S p o rt, z a ří zení p ro zim n í s p o rty jso u n a v ý b o rn é ú ro v n i. Z n ám ý je n a p ř. ly ž a řsk ý m ů ste k v H olm enkollenu.
Um ístění na OH a ZOH
OH 1900 1904 1908 1912 1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976
zl.
M edaile stř. bronz.
_ —
2 —
2 4 13 5 1 —
3 1 10 2 2
—
3 3 2
2 3 —
2
— —
—
—
1 2 1
3 5 9 3 1 —
—
1 1 3 1 1
3 —
—
1 1 1
—
1 —
ZOH 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
zl. 4 6 3 7 4 7 2 3 3 6 2 3 1
M edaile stř. bronz. 7 4 4 5 3 3 1 3 6 6 5 3 3
7 5 3 3 3 6 1 —
6 2 5 1 6
Novikov, Ignatij Trofim oviě (20. 12. 1906), n á m ě ste k p ře d se d y ra d y m in istrů SSSR , o d 1975 p ře d se d a org. v ý b o ru O H 1980. Z a z áslu h y o úsp ěch O H 1980 v y z n am e n á n MOV stř. O ly m p ijsk ý m řád em . Novikov, Igor Alexandrovič (19. 10.^1929), sov. m od ern í p ě tib o ja ř, ZMS. D v o jn á so b n ý olym p. v ítě z 1956 a 1964 (jako člen d ru ž stv a ), d v a k rá t d ru h ý n a O H 1960 a 1964 (jednotlivci), d v a k rá t č tv rtý n a O H 1952 a 1956 (jednotlivci) a d v a k rá t p á tý n a O H 1952 a 1960 (jako člen d ru ž stv a), P ě tin á so b n ý m is tr s v ě ta 1957— 59, 1961 a 1962. M ístopředseda V ý b o ru p ro těle s n o u v ý c h o v u a sp o rt p ři ra d ě m in istrů A rm énské SSSR . Novikovová, Jelena Dimitrijevna -> Bělo v o v á-N o v ik o v o v á, J . D. Nový Zéland, člen B ritsk éh o společenství n á ro d ů ; 3,1 m il. obyv. — N ovozélandská asociace olym p. h e r a h e r Com monw e a lth u založena 1911, u z n á n a 1920. O lym p, z k ra tk a N Z L . N. Z. se k olym p. h n u tí p řip o jil od sam ého p o č átk u . Z ak lá d a jíc ím členem MOV je N ovozélandan L e o n a rd A. Cuff. O H se novozélandští sp o rto v c i ú č a stn í od 1908 (na O H 1908 a 1912 ve společném d ru ž stv u s A ustrálií). N a O H získali 14 z l., 3 stř. a 13 bronz.
N ygrýnová
22 5
m edailí. Z O H se z ú ča stn ili 1952, 1960, 1968— 80 bez v ý zn am n ě jšíc h úspěchů. N ejznám ějším sp o rto v cem je a tle t P e te r -> Snell, tro jn á so b n ý olym p. v ítě z (1960 800 m a 1964 800 a 1500 m). O ly m p ijsk ý p o h á r N. Z. udělen 1950 a 1979. č le n e m MOV od 1969 C. L ance S. Cross. — R ozvoj TVS ovlivňujo s tá t p ro stře d n ic tv ím m in. p ro voln ý čas a sp o rt (e x istu je o d 1972) a R a d y p ro voln ý čas a sp o rt. S p o rt, z a ří zení je n a dobré ú ro v n i: 6 sp o rt, p a lá c ů , 400 sta d ió n ů , 500 m enších b a z é n ů , 30 b a zénů 50 m , 40 c y k listick ý c h d ra h , 1500 fo tb alo v ý c h h řiš ť aj. N e jro z v in u tějším i sp o rty jso u ra g b y , je z d e c tv í, p la v á n í a a tle tik a . N . Z. m á re g istro v á n o půl m iliónu sp o rto v ců .
N u rik jan , N orair (26. 7. 1948), bulil, vzp ěrač. D v o jn á so b n ý o ly m p . v ítě z 1972 (pérová v á h a — SR ) a 1976 (b a n ta m o v á v á h a — SR ).
U m ístění n a OH OH 1908 1912 1920 1924 1928 1932 1936 1948 1952 1956 1960 1964 1968 1972 1976 1980
zl.
M edaile stř. bronz.
_
_
—
—
—
—
—
i i i i
—
1
—
—
i
—
1
—
—
—
—
—
—
1 2 2 3 1 1 2 —
—
2
—
—
—
1 2 2 1 1 —
— —
i i —
N unez, D aniel (17. 9. 1958), k u b á n sk ý vzpěrač. O lym p, v ítě z 1980 v k a t. do 56 k g (SR). V ítěz -> p a n a m e ric k ý c h h e r 1979.
P a a v o N u rm i
N urm i, P aavo (13. 6. 1897— 2. 10. 1973), finský a tle t. D e v ítin á so b n ý olym p. v ítě z 1920 (10 k m , p ře sp o ln í běh je d n o tliv c ů a d ru ž ste v n a 12 k m ), 1924(1500 m , 5 k m — o b a z áv o d y v ro z p ětí p ů l h o d in y — so u těž d ru ž ste v v b ě h u n a 3000 m , přespolní b ě h je d n o tliv c ů i d ru ž ste v n a 10 km ) a 1928 (10 k m ), t ř ik r á t d ru h ý n a O H 1920 (5 km ) a 1928 (5 k m a 3000 m p ř.). D rž ite l 22 S R n a t r a tíc h o d 1500 m do 20 k m (1922— 31). Z d a lší ú č a s ti n a O H v y loučen p ro ú d a jn ý p rofesionalism us. B yl p ověřen z ap á len ím olym p. o h n ě p ři X V . O H 1952. N ygrýnová, J a rm ila (15. 2. 1953, P lzeň), čs. a tle tk a , ZMS. Š e stá n a O H 1976 a 1980 v e sk o k u do d á lk y , n a O H 1972 d v a n á c tá . 1975 se s ta la a k ad e m ic k o u m is try n í sv ě ta , 1970 ju n io rsk o u m is try n í E v ro p y . 1977 a 1978 h a lo v o u m is try n í E v ro p y .
226
o b la s t n í h r y
0 oblastní hry, též re g io n á ln í h ry , m ez in ár. sp o rt, soutěže v e více d ru z íc h sp o rt, o d v ě tv í. Ú č a stn í se jic h re p re z e n ta č n í d ru ž stv a zem í u rč ité zem ěpisně o h ra n i čené o b la s ti, n a p ř. sv ě ta d ílu . O. h . jsou za p o d m ín e k u v e d en ý c h v čl. 56 o ly m p ij ské c h a rty a p říslu šn ý c h p ro v á d ěc íc h te x tů u z n á n y M OV, k te rý jim u děluje p a tro n á t. V so u časn o sti se k o n a jí -*• p a n am erick é h ry , —> B o lív a ro v y h ry pro o b la st J iž n í A m e rik y , -o- stře d o am e ric k é a k a rib sk é h ry p ro o b la s t v o k ru h u K a rib sk é h o m oře v č e tn ě M exika, ->■ asijsk é h ry , > afric k é h ry a -> stře d o ze m n í hry p ro o b la s t S třed o zem n íh o m oře. O’Brien, Parry (28. 1. 1932), a tle t U SA . D v o jn á so b n ý olym p. v ítě z 1952 a 1956 ve v rh u k o u lí, d ru h ý n a O H 1960. P rv n í k o u la ř sv ě ta , k te rý p ře k o n al h ra n ic i 18 a 19 m . D e se tin á so b n ý d rž ite l SR 1953— 59. V ítěz p a n a m e ric k ý c h h e r 1955 a 1959. Obrovský, Jakub (23. 12. 1882, B rn o — 31. 3. 1949, P ra h a ), český m alíř, sochař a grafik. N a O H 1932 získ al za sochu O dysseus t ř e t í cenu v um ělecké so ch ařsk é so u těži. S p o rt, a z ejm én a a n tic k é m o tiv y n e b y ly v jeh o sochařské tv o rb ě ojedinělé. — 1935— 36 se a k tiv n ě zap o jil do boje p ro ti z n eu ž ití O H a olym p. m y šlen k y n ěm . fašism em . B yl je d n ím z v edoucích fu n k c io n á řů Čs. v ý b o ru p ro přeložení O H z n acistick é h o N ěm eck a a org. v ý b o ru -*■ L id o v ý c h her. D lo u h o letý re k to r AV U. odbíjená, k o le k tiv n í sp o rt, h ra um ělého p ů v o d u . H ru v y tv o řil 1895 W illiam G. M organ, ře d ite l g y m n á z ia YM CA v m ěstě H olyoke (s tá t M assachussets). A ž do 1919 se o. h rá la v U SA jen re k re ačně. N a e v ro p sk é p ů d ě se o. h rá la p o p rv é 1907 v Čechách. 1946 b y la v P a říži
založena -»• M ezinárodní federace o d b í jen é a 1949 se v P ra z e uskutečnilo I. m is tr, s v ě ta m u žů a I. m istr. E v ro p y žen. O. se sta la olym p. sp o rte m 1957 (ro z h o d n u tím MOV n a 53. zasedání). N a p o řa d O H se p o p rv é d o sta la 1964 (10 d ru ž ste v m u žů a 6 d ru ž ste v žen). N a soupisce olym p. d ru ž stv a je 12 h rá č ů , k te ří se m o h o u v záp asech s tříd a t. Ú č a st n a oly m p . tu rn a ji je d á n a v ý sle d k y z p o sledních sv ě to v ý ch a k o n tin e n táln ích m is tro v s tv í a kvalifikačních tu rn a jů . — R ozvoj o. a olym p. soutěže n a O H říd í M ezinárodní foderace odbíjené (F IV B ). Olympijští vítězové v odbíjené M U ŽI 1896— 1960 n ezařazeno 1964 U R S j Iv a n B u g ajo n k o v , S ta n is la v L jugajlo, N ikolaj B u ro b in , G eorgij M ondzolevskij, J u r ij Česnokov, J u r ij P o ja rk o v , V aža K a č a ra v a , E d u a rd S ib irjak o v , V alerij K a lač ich in , J u r ij V engorovskij, V italij K o v a len k o , D m itrij V oskobojnikov. 1968 U R S E d u a rd S ib irja k o v , V ik to r M ichalčuk, V alerij K ra v če n k o , J u r ij P o ja rk o v , V la d im ir B eljajev , B oris T ěreščuk, Jevgenij L ap in sk ij, V lad im ir Iv a n o v , Oleg A n tro pov, Iv a n B ugajen k o v , V asilij M atuševas, G eorgij M ondzolevskij 1972 J P N K a c u to ši N e k o d a , K ondži Šim aoka, K e n d ž i K im u ra , J u c o N a k a m u ra , Jošihide F u k a o , M asajuki M inam i, Ju n g o M o rita, T ecuo S áto , T ad a jo ši J a k o ta , Ja s u h iro N oguči, Seidži O ko, Tecuo N išim oto 1976 P O L W lodzim ierz S tofaňski, M iroslav R ybaczew ski, B ro n islav Bebol, Zbigniew
2 27
L ubiejew ski, L ech L ásko, R y sz a rd B osek, E d w a rd S korek, W lodzim ierz S adalski, T om asz W ojtow icz, Z bigniew Z arzy ck i, W ieslaw G aw low ski, M arek K a rb a rz 1980 U R S J u r ij P an č en k o , V jačeslav Z ajcev, A lexandr S a v in , V la d im ir D orochov, A lex an d r Je rm ilo v , P a v e l Selivanov, Oleg M oliboga, V la d im ir K o n d ra , V la d im ir Č ernyšev, F jo d o r L aščenov, V a lerij K riv o v , V il ja r L oor ŽEN Y 1896— 1960 nezařazeno 1964 J P N J u k o F u d ž im o to v á , Jo šik o M acum uraov á , J u rik o H a n d a o v á , E m ik o M ijam otov á , Š a ta Iso b e o v á , Secuko S a sa k io v á, M asae K a sa io v á, A jano Š ib u k io v á, Masako K o n d o v á , J o k o Š in o zak io v á, K acum i M acum uraová, K in u k o T an id a o v á. 1968 U R S L ju d m ila B u ld ak o v o v á , T a ť ja n a P oňajevo v á, L ju d m ila M ichajlovská, N in a S m o ljev o v á , T a ť ja n a V e jn b erg o v á , I n n a R ysk alová, V ěra L a n tra to v o v á , G alin a Leontěv o v á , V ěra G alusková, R ó z a Salichovová, T a ťja n a S a ry č ev o v á , V a le n tin a Vino g rad o v á 1972 U R S In n a R y sk a lo v á , T a ť ja n a G onoboblevová. V ěra D u ju n o v o v á , L ju b o v T u rin o v á , T a ťja n a T re ťja k o v o v á , G alin a L eonťjev o v á , N in a S m olejevová, T a ť ja n a Saryčovová, R ó za S alichovová, L ju d m ila Boroznová, L ju d m ila B u ld a k o v o v á , N a ta lja K u d re v o v á 1976 J P N T ak a k o Iid a o v á , J u k o A ra k id a o v á , M a riko O k a m o to v á , K acu k o K a n e sa k a o v á , E chiko M aedaová, M ariko Jo š id a o v á , N o rik a M acudaová, Šoko T a k a ja n a g io v á , T ak ak o Š ira io v á , H iro m i J a n o v á , K ijo m i K a to v á , J u r i Jo k o ja m a o v á 1980 U R S N a d ěžd a R a d ze v ičo v á , N a ta lja R azum ov o v á , O lga Solovová, Je le n a A cham inov o v á , L a risa P a v lo v o v á , Je le n a A ndrejuk o v á , I r in a M akaganovová, L ju b o v K o-
o h e ň o ly m p ij s k ý
zy rev o v á , S v e tla n a N ik išin o v á, L ju d m ila Č ernyševová, S v e tla n a B a d u lin o v á , L i di j a L o ginovová Odložil, Jo s e f (12. 11. 1938, G o ttw a ld o v ), čs. a tle t, ZMS. D ru h ý n a O H 1964 n a 1500 m , osm ý n a téže t r a t i n a O H 1968. 1965 v y tv o řil S R n a 2000 m . odm ěny olym pijské ->■ ceny olym pijské O erter, Alfred (19. 9. 1936), a tle t U SA . Č ty řn á so b n ý olym p. v ítě z 1956, 1960, 1964 a 1968 v h o d u diskem . Č ty řn áso b n ý d rž ite l S R . V ítěz p a n a m e ric k ý c h her 1959. oficiální zp ráv a -> p u b lik a c e k O H /Z O H
Zapálení olympijského ohně slunečními paprsky o h eň olym pijský, sym bol n e sm rte ln o sti olym p. m y šlen k y , sym bol n á v a z n o sti a n tic k ý c h a m oderních O H . O. o., olym p. p ochodeň a olym p. p ro to k o l jso u podle 61. 6 olym p. c h a rty v ý lu č n ý m v la s tn ic tv ím MOV. O. o. je p řin á še n do m ís ta k o n á n í O H nebo Z O H z O lym pie. P ř e n ášen í o. o. z a jišťu je org. v ý b o r p ř í slu šn ý ch h er. V šech n y m an ife stac e p ři jeho p ře n ášen í se m a jí k o n a t p o d z á š tito u p říslu šn ý ch N O V , m a jí re sp e k to v a t olym p. p ro to k o l a n esm í b ý t p říle ž ito stí pro re k la m u . — O. o. je jen o m jed e n ,
228
O lim p ia d a P o p u la r
m á-li se z a p a lo v a t více o. o ., m usí d á t MOV z v lá štn í povolení (např. n a Z O H 1976 v In n sb ru c k u p lály d v a o. o. — jed en n a p o čest Z O H 1964, d ru h ý n a počest Z O H 1976). O heň m usí h o ře t n a v y v ý šen ém m ístě h lav n íh o sta d ió n u , a b y b y l v id ite ln ý i z m íst m im o h la v n í s t a dión. O . o. p o p rv é hořel n a O H 1928, od O H 1936 se o. o. p ře n áší z O lym pie. D nes tra d ič n í cerem oniál v O lym pii a š ta fe ta b y ly u sp o řá d á n y z p o d n ě tu d r. C arla -> D iem a. Z ap álen í ohně so u stře d ě n ím slunečních p a p rsk ů n a v rh l p ozdější řecký člen MOV J e a n K e tse a s. S ouhlas s o. o. vyslovil MOV n a svém 32. zasedání v A té n ác h 1934. O d 1961 se o. o. zap a lu je n a z áv ě r z ased á n í -> M ezinárodní o ly m pijské a k ad em ie. P ři Z O H 1952 b y l o. o. zapálen v obci M orgedal, ro d išti z a k la d a tele lyžařského sp o rtu S ondre N ordheim a. — O lym p, š ta fe tu s o. o. organizuje org. v ý b o r ve sp o lu p ráci s p říslu šn ý m i N O V zem í, k te rý m i š ta fe ta prochází. O. o. p ře n á še jí z p ra v id la běžci, m ůže v ša k b ý t p o u žito i sp o rt, d o p ra v n íh o p ro stře d k u , ja c h ty , k á n o e, koně, k o la, po p ř. i m o to cy k lu , a u to m o b ilu , lodě nebo le ta d la . P ři p říle ž ito sti O H 1976 se o. o. přen ášel pom ocí lasero v ý ch p a p rsk ů . O rg. v ý b o r O H 1980 se ro zh o d l p ro tra d ič n í běžecký přenos o. o. Š ta fe tu p ře n ášejí o bvykle v ý z n am n í sp o rto v c i, sp o rt, fu n k cio n áři nebo jiné pověřené osobnosti. V ýběr po-
[^Jošinori Sakai zapaluje olympijský oheň
sledního člena olym p. š ta fe ty je obvykle sym bolický. N a p ř. n a O H 1964 zapálil o. o. ja p . sp o rto v e c Jo šin o ro S a k a i, k te rý se n a ro d il v d e n svržení ato m o v é bom by n a H iro šim u 6. 8. 1945. N a O H 1968 to b y la po p rv é v d ě jin á ch O H žena. — O. o. se z ap a lu je p ři z ah ajo v acím cerem oniálu po pro h lášen í h e r h lav o u s tá tu za z a h á jené a po v z ty č e n í olym p. v lajk y . P o sle d ní běžec š ta fe ty oběhne s pochodní sta d ió n a p a k zažehne o. o. O heň plane po celou d o b u O H a je uh ašen po závě řečném p ro je v u p ředsedy MOV.
22
• I 26
JULIOL 1936
O lim p ia d a P o p u la r , lid o v á o lym piáda, m ez in ár. m an ifestace d em o k ra tic k ý ch a p ro tifa šistic k ý c h sil n a o b ra n u olym p. m y šlen k y a p ro ti p o řá d án í X I. O H 1936 v n acistick ém B erlíně. M ěla se k o n a t v e dnech 19. —26. 7. 1936 (původně ve dnech 2 2 . - 2 6 . 7.) v B arceloně. O. P . p o d p o ro v a la R u d á sp o rto v n í in tern acio n ála a její složky. K ú č asti se přihlásili sp o r to v ci ze 17 s tá tů (z ČSR sportovci F P T ). 18. července v p ře d v eč er z ah á jen í však v y p u k l F ra n k ů v puč. O rg. v ý b o r n ejdříve o d su n u l z ah á jen í h e r n a p ů v o d n í d a tu m 22. 7., p a k u v ažo v al o p o řá d án í her ve zm enšeném ro z sa h u ve dnech 15.—16. 8. 1936, nak o n ec v ša k m usel od soutěží u p u s tit. R a d a z ah ran ičn ích sp o rto v c ů se v rá m c i in te rb rig á d z ú ča stn ila boje p ro ti fa šistic k ý m p u č istů m (-> L idové h ry a - > olym pijské h ry , X I. O H 1936).
229
O lizarenková-M uštová, N aděžda Fjodoro v n a (28. 11. 1953), sov. a tle tk a . O lym p, v ítě z k a 1980 v b ě h u n a 800 m a tř e tí v b ě h u n a 1500 m . Olsen, Otto, M. (13. 12. 1884— 12. 7. 1953). n o rsk ý sp o rt, střelec. Č ty řn áso b n ý olym p. vítěz 1920 (a rm á d n í p u šk a 300 m vleže jed notlivci, stře lb a n a běžícího jelena jed notlivci a d ru ž stv a) a 1924 (stře lb a n a běžícího jelena 100 m d ru ž stv a ), tř ik r á t d ru h ý n a O H 1920 (a rm á d n í p u šk a 300 m 3 polohy d ru ž stv a a a rm á d n í p u šk a 300 m a 600 m vleže d ru ž stv a ) a n a O H 1924 (dv o jstřel n a běžícího jele n a 100 m d ru žstv a) a tř e tí n a O H 1924 (stře lb a n a běžícího jelen a 100 m jednotlivci). Olym pia, řeck é m ěsto v severozáp. č ásti P eloponnésu, v e sta ro v ě k u p o s v á tn ý o k r sek zasvěcený nej v y šším u ře ck é m u b o h u D iovi (-» Zeu^), k jeh o ž p o c tě se zde od 8. stol. př. n. 1. k o n a ly nej v ý z n a m nější -> panhellónské (všeřecké) slav n o sti — O H (—> oly m p ijsk é h ry a n tick é). H is to rie O. je v ša k m n o h em s ta rší. N e jstarší a r cheologické n álezy d o k lád a jí osídlení O. již ve 3. tisíc ile tí p ř. n. 1. V e stra tig ra fic k é v rstv ě z 2. tisíc ile tí jso u z ach o v án y z ák lad y 10,5 m dlouhé a 4 m široké b u d o v y s a b sid o u , k te rá sloužila k u lto v n ím účelům . B y la zde u c tív á n a b o ž stv a p říro dy, p lo d n o sti a vegotace. V m ykénském období od pol. 16. do 12. stol. p ř. n. 1. b y la celá o b last h u stě osíd len a a jejím cen trem bylo králo v sk é sídlo v Piso. Ve sta ré m k u lto v n ím stře d isk u b y la u c tív á n a n o v á b o ž stv a a předovším h rd in a P elops, podle něhož byl pojm o n o v án celý p olo o stro v P eloponnésos. K u c tě n í Pel o p a se pod p a tro n a c í vlád ců z P isy k o n a ly i p r a videlné slav n o sti spojené se z áv o d y vozů a s jin ý m i závody. — P o z á n ik u m ykénského sv ě ta p ro n ik ly do fto ck a v 11.— 8. stol. př. n. 1. dórské k m en y ja k o poslední v ln a řeckého osídlení. N a P elo p o n n ésu se sta l vládcem sta réh o k u lto v n íh o c e n tra Zeus oly m p sk ý a d a l m u nové jm éno O lym pia. Zeus zde byl o slav o v án n e jp rv e pod širý m nebem . B yly m u p řin á še n y o b ě ti a o ltá ř, n a něm ž se h ro m ad il popel
O ly m p ia
z o b ě tí, ro stl do p o d o b y k o p u lo v ité h o p a ho rk u . V edle D ia by li v O. oslav o v án i i d alší bohové. V nej sta rší č á sti p o s v á tn é ho o k rsk u b y l u c tív á n b ů h p říro d y K ro n o s a b o h y n ě p lo d n o sti, m a tk a zem ě G aia. P a m á tk a h e ro a P e lo p a b y la u c tí v á n a u jeh o sym bolického n á h ro b k u n a z v an é h o pelopeion. V ý zn am n é m ísto z a u ja l v O. i -> H érak lés. P o d le p o v ě sti to b y l on, k d o zříd il D iovi v e sv a ty n i o b ě tn í o ltá ř. H é rak lé s b y l p o v a žo v á n i za z a k la d a te le h er, k te ré se v p o sv á tn é m o k rsk u k o n a ly k D iově p o c tě a k te ré b y ly n a z v á n y -> o ly m p ijsk ý m i h ra m i. — H ry u č in ily z O. jed n o z h la v n íc h n á b o ž e n sk ý c h , k u ltu rn íc h , p o lit, a sp o rt, c en te r a n t. K ecka. N e jsta rším o b je k te m s v ě d čícím o k o n á n í sp o rt, so u tě ží v O. je sta d ió n , jehož p o d o b a se o b jev ila již ve v ý k o p e ch z tzv . a rch a ic k é h o o b d o b í ře c kého v ý v o je (8.— 6. stol. p ř. n. 1.). — N e jv ě tší ro z m a ch a ro z k v ě t p ro d ě la la O. v tz v . k lasick ém o b d o b í, p řed ev ším v 5. stol. př. n. 1. V té době v z n ik la v O. d íla , k te r á se řa d í k v rc h o lů m řeckého um ění. V O. b y la p o sta v e n a řa d a n o v ý ch sta v e b , k te ré svou im p o z a n tn o s tí a n á d h erou d o d a ly p o sv á tn é m u m ís tu n o v ý lesk. P ře d e v ším bylo p ře sta v ě n o c e n tru m O. (p o sv á tn ý o k rsek — a ltis). P la ta n y a o livy b y ly v y k á c e n y a n a jejich m ístě byl p o sta v e n n á d h e rn ý m o n u m e n tá ln í D iů v c h rám s b o h a to u p lastickou vý zd o b o u . V jeh o s tře d u v y tv o řil n e j-
Krypta, vchod na stadion v Olympii
O ly m p ia
Startovací bloky na stadionu v Olympii lepší ře c k ý so ch ař F e id ia s ze z la ta a slo n o v in y im p o z a n tn í sochu D ia sedícího n a trů n ě . P ře s ta v ě n b y l i c h rám b o h y n ě -> H é ry a n a m ístě sta rší sv a ty n ě b y l p o sta v e n c h rá m M a tk y b o h ů — M étróon. N a v ý sta v b ě O. se p o dílela řa d a dalších p ře d n íc h um ělců — M yron, P y th a g o ra s , K a lam is, O n a tas. P o ly k leito s a j. — V té době b y la v O. ro z šířen a a zm o d ern izo v á n a i ř a d a sp o rt, o b je k tů a řa d a n o v ý ch v z n ik la . B y l v y b u d o v á n n o v ý ro zšířen ý sta d ió n , rozsáhlé lázně, d o m y a tle tů a p ře stav ě n o i g y m n asiu m . P ro z áv o d y koní a vozů byl v y b u d o v á n z v lá štn í h ip p o d ro m o b k lo p en ý řa d a m i stu p ň o v itý c h sedadel. — V k lasick ém o b d o b í řeckého v ý v o je v 5. stol. p ř. n . 1. se z O. sta lo n á d h e rn é a b o h a té c e n tru m celého řeckého sv ě ta. — B e z p ro stře d n ě p o té , co b y lo Ř ecko d o b y to Ř ím a n y a sta lo se 145 p ř. n. 1. řím sk o u p ro v in cií, hrozilo O. reáln é n e bezpečí, že b u d e zničena. B y l to p ře devším řím sk ý v o jev ů d ce S ulla, k te rý v y p len il c h rá m o v ý p o k la d , d a l z O. o d v é z t v še c h n y cenné d a ry , k te ré zde b y ly sh ro m á žd ě n y , a sn ažil se dokonce p ře n é st k o n á n í O H do Ř ím a . J e h o pok u s v ša k z tro sk o ta l. P ru d k é boje a v n itřn í k o n flik ty , k te ré z m íta ly Ř ím e m v 1. sto l. n . 1., půso b ily n e p říz n iv ě i n a O ., k te rá p ro ž í v a la v té to době obd o b í velkého ú p a d k u . — K n o v é m u ro z k v ě tu O. došlo v době
230
řím sk éh o c ísa řstv í v 1.— 3. stol. n. 1. Ř ím š tí císařové pod p o ro v ali O H a p řisp í v a li i k v še stra n n é m u povznesení a ro z v o ji O lym pie. P ře d e v ším to b y l řím sk ý c ísař H a d riá n , k te rý v ý z n am n o u m ěrou p řisp ě l k to m u , že v 2. stol. n. 1. pro žila O. o b d o b í renesance a d o b u n e tu šen éh o ro z k v ě tu . R a d a m o n u m e n táln ích sta v eb a sp o rt, a re á lů b y la re sta u ro v á n a a m o d er n iz o v á n a , bylo p o sta v en o m n o žstv í n o v ý c h sta v e b , vzniklo m noho n o v ý ch soch a do p o k lad n ic e O. p ly n u ly b o h a té d ary . V to m to období d o sáh la O. svého n e j v ě tšíh o rozm ach u . O H p řita h o v a ly p o z o rn o st stá le většíh o p o č tu n á v ště v n ík ů ze všech č á stí o hrom né řím ské říše. N ik d y p ře d tím n e b y la O. ta k é ta k často v p o p ře d í p o z o rn o sti a n t. a u to rů . V ětšin a lite rá rn íc h ú d a jů , k te ré p ře d sta v u jí h la v n í p ra m e n n a šich z n alo stí o O ., pochází z 2. sto l. n. 1. P h le g o n z T ralles n a p sa l v té době své dílo o olym p. v ítězích. I k d y ž se z něho zach o v aly je n č ásti, sta lo se p ře d lo h o u p ro d alší a u to ry , p ře d ev ším p ro J u lia A fričan a, jehož lis ti n y v ítě z ů dodnes p ře d sta v u jí h lav n í p ra m e n n a šic h in fo rm a c í o olym p. v í tě z íc h a n t. O H . — Ve 2. sto l. n. 1. v ěnoval m im o řá d n o u p o zo rn o st O. spiso v atel P a u sa n iá s , k te rý jí v ěn o v al dvě k n ih y z obsáhlého p o p isu Ř eck a. P au san io v o dílo jo p ro n á s dodnes n e jb o h a tším zd ro je m in fo rm ací o a n t. O. a O H , i když n o v á b á d á n í a před ev ším archeologické v ý k o p y jeh o ú d a je v m n o h a sm ěrech k o rig u jí. — D io n z P ru sy , řečen ý Chrysosto m o s, v y d a l ve 2. stol. n. 1. velkou o sla v n o u řeč opěv u jící D iovu sochu v é v o d ící O ., dílo sochaře F e id ia . L uk ian o s, k te r ý se sám č ty řik rá t z ú častn il O H jak o d iv á k , p o p sal ve svém díle ,,A n a c h a rsis“ n e je n jejich p rů b ě h , ale i řa d u z ajím av ý ch d e ta ilů a p říh o d . — P o s tu p n á zk áza O. z ač ala ve 4. stol. n. 1. a šla ru k u v ruce s h lu b o k o u k rizí celého řím sk éh o im p é ria a s jeho p o k ra ču jícím rozpadem . K ře s ťa n ské n á b o ž e n stv í, k te ré se koncem 4. stol. n . 1. sta lo oficiálním n á b o že n stv ím v řím ské říši, tv rd ě bojo v alo p ro ti v šem p ře ž itk ů m ,,p o h a n s tv í“ . P ro to b y z a n tsk ý c ísař T heodosius I. 393 či 394 n. 1. zakázal
2 31
O ly m p ia
kon án í O H a 426 n. 1. císař T heodosius I I . p řik áz al z n ič it v šechny p o h a n sk é c h rám y v O lym pii. — 395 n. 1. p ro n ik ly n a Peloponnesos do o b la sti O. g ó tsk é km en y vedené A larichem a n e n í v yloučeno, že vyp len ily její zl. poklad y . P o sled n í z p rá v a a n t. a u to rů o O. sp a d á do 384 n. 1. N a základě všech tě c h to ú d a jů je m ožné k lá s t zán ik a n t. O. do le t 384— 426 n. 1. J e jí zkáza b y la d o v rše n a v 6. stol. n. 1. d v ě m a
v ln a m i k a ta s tro fá ln íh o zem ětřesen í. P o d je jic h n á p o rem se z řítily z b y tk y a n t. sta v e b a d e ště, z áp la v y a písečné n á p la v y , m ís ty až 6 m silné, p řik ry ly je jic h to rz a . — A n t. O. u p a d la n a tisíc le t d o zap o m n ě ní. K zn o v u o b je v e n í O. došlo te p rv e v 18. stol. a předcházelo m u usilovné p á trá n í. V a n t. p ra m e n ec h b y la o O. z ac h o v á n a řa d a z p ráv , k te ré p o d n ě co v a ly z áje m h u m a n istic k ý c h b a d a te lů .
R e k o n s tru k c e p o s v á tn é h o o k rs k u v O lym pii
taneion — správa Olympie; 13 — Theokoleon — sídlo kněži, vedle Feidiova dílna; 14 — Leonidaion — hotel pro významné hosty; 15 — Buleutrion — ředitelství her; 16 — Pelopeion; 17 — Filippeion; 18 — Nymfaion — fontána Héróda Attického; 1 9 — vchod na stadion a pokutové sochy — zánes; 20 — ohradní zeď altidy — posvátného okrsku).
(1 — K ronův pahorek; 2 — H éřin chrám ; 3 — D iův chrám ; 4 — D iů v oltář; 5 — chrám matky bohů; 6 — stóa E cha; 7 — g y m n a siu m ; 8 — paléstra; 9 — stadion; 10 — V ýchodní lázně a N eronův dům , již n ě ji se n ach ázel hippodrom ; 11 — pokladnice m ěst; 12 — Pry-
o ly m p iá d a
2 32
K d y ž v ša k koncem 17. stol. si učenci začali k lá s t o tá z k u , k d e O. stá v a la , n e věd ěli, zd a t o b ylo n a O ly m p u či n ě k d e n a P e lo p o n n ésu . T e p rv e v e 2. pol. 18. sto l. p o m o h l s ta r ý ře c k ý a u to r P a u sa n iá s p ro stře d n ic tv ím p o p isu své c e s ty po Ř e ck u z n o v u o b je v it zm izelé m ěsto . P o p rv é s ta n u l n a je h o tro sk á c h 1766 a n g lic k ý b a d a te l R ic h a rd C handler. N a m ístě zašlé slá v y O H na le z l tro sk y ,,velm i ro zsáh léh o c h rá m u d órského ty p u a h lu b o k o u ro k lin u s cihlo v o u z d í“ , k te ro u o m ylem p o k lá d a l za sta d ió n . F ra n c o u z F a u v e l, k te rý n a v š tív il O. o 21 le t p o z d ěji, p o z n al v d ó rsk ý c h tro sk á c h p o z ů s ta tk y D io v a c h rá m u a p o d ro b n ě jej popsal. 1788 v y d a l b a d a te l o a n tic e J e a n -J a c q u e s B a rth é le m y r o m á n o v ý p o p is fik tiv n í c esty m ladého sk y tsk é h o šlechtice A n a c h a rsa d o Ř e ck a se sta v e n ý z a n t. p ra m e n ů . K v ý k la d u b y l p řip o je n i p lá n O ., ja k h o zakreslil B arb ié d u B ocage n a zák la d ě P a u sá n io v a díla. B y la to spíše fikce sta ro v ě k é O ., ale p ře sto to b y l p rv n í p lá n m ě s ta , k te rý m O. z novu z ísk ala své p e v n é m ísto n a zem i. — P rv n í p lá n o v ité v ý k o p y v O. z ačala p ro v á d ě t 1828 fran c, expedice. S y s te m a tic k ý v ý z k u m p ro v e d la 1875— 81 n ěm . e x p e dice, k te ro u v e d l E r n s t C u rtiu s. O d k ry la v še c h n y z á k la d n í lo k a lity sta ro v ě k é O .: D iů v c h rá m , H é ra io n , p a lé stru , g ym nasion, sta d ió n a celou ř a d u d a lšíc h o b je k tů . N a je jic h zák la d ě b y l p o říze n p ře sn ý p lá n O. a v obsáhlé nálezové z p ráv ě b y ly v še c h n y o d k ry té o b je k ty p o d ro b n ě p o p sá n y . — S y ste m a tic k é archeologické v ý k o p y p o k ra č u jí v O. do d n es a stá le p řin á še jí n o v é p o z n a tk y , k te ré zp řesň u jí naše v ě d o m o sti o to m to v ý z n am n é m m ístě a n t. olym p. her. olym piáda (řecký olym pias, 2. p. olym piados), v a n t. Ř e c k u označení p ro č ty ř leté období m ezi je d n o tliv ý m i O H . V p o z dější době sloužily o. ta k é za z á k la d c h ro nologie. V m o d ern í době jso u tím to v ý razem n e sp rá v n ě o zn ač o v án y i O H sa m o tn é. olym pijská o ly m p ijsk á
bibliografie
->
bibliografie
olym pijská filatelie -> filatelie olym pijská olym pijská hym na -> h y m n a olym pijská olym pijská charta -> c h a rta olym pijská olym pijská klasifikace ->• klasifikace olym p ijsk á olym pijská legitimace -* legitim ace olym p ijsk á olym pijská medaile — ceny olym pijské olym pijská m ince -*■ m ince olym pijská olym pijská myšlenka -> m yšlenka olym p ijsk á olym pijská štafeta
->
oly m p ijsk ý oheň
olym pijská vlajka -* sym boly olym pijské olym pijské ceny -> ceny olym pijské olym pijské časopisy -> časopisy olym pijské olym pijské heslo -> sym boly olym pijské olym pijské hnutí, v n ejširším slova sm yslu sp o lečen sk o -k u ltu rn í h n u tí sportovců, k te ři se h lásí k olym p. p o je tí sp o rtu , k olym p. m yšlence anebo k te ří pro v o zu jí sp o rt v n ě k te ré organizaci uzn an é MOV. O. h . vzn ik alo p o stu p n ě . O skutečném o. h . m ůžem e h o v o řit až v období m ezi d v ě m a sv ě t. v á lk a m i, k d y se O H a olym p. m y šlen k a sta ly m a je tk e m nejširších v rste v sp o rto v c ů , zejm én a však od le t 1935 — 36, k d y se sp o rto v ci zapojili do boje p ro ti zn eu žití olym p. m yšlenky n ě m e c k ý m fašism em (->• L idové hry , -> O lim piada P o p u la r, -» olym pijské h ry — X I . O H 1936). — S tru k tu ra o. h. m á p o d o b u ro v n o ram en n éh o tro jú h e ln í k a , jehož vrcholem je MOV a nižším i p o stra n n ím i ú h ly N O V a M SF olym p. sp o rtů . V la stn ím i složkam i o. h. jsou MOV a N O V , n e b o ť jejich v ešk erá činnost se tý k á olym pism u, k d ežto M SF řídí
233
pouze tech n ick o u č á s t olym p. soutěží; jejich h lav n ím úkolem je s ta r a t se 0 rozvoj v lastn íc h sp o rtů a p o řá d a t m istr, sv ě ta a o s ta tn í soutěže. K ro m ě to h o e x is tu jí i M SF neolym p. sp o rtů , k te ré se v zák lad n ích o táz k á ch n eřídí zásadam i olym pijské c h a rty (např. v záležito sti -> a p a rth e id u v JA R ). olym pijské hry, nej v ý z n am n ě jší u n iv e r zální m ezinár. sp o rt, p o d n ik současnosti, jehož cílem je z d o k o n alit a v z áje m n ě sblížit m ládež celého sv ě ta n a z ásad ách ro v n o p rá v n o sti v z á jm u p o k ro k u a m íru. O H se liší od o sta tn íc h sv ě t. sp o rt, p o d n i k ů kom p lex n o stí (zásadně o b sa h u jí v še c h n y olym p. sp o rty ), k o n c e n tra c í so u těží v u rč ité zem i a před ev ším re p rez en ta cí všech n á ro d ů bez o hledu n a b a rv u p leti, n á b o že n stv í £t p o lit, příslušnost) a z ásadou čestného soutěžení, p řá te ls tv í m ezi n á ro d y a sv ě t. m íru . V ysoko se h o d n o tí v ítě z stv í n a O H , ale oceňuje se i ú č a st n a olym p. soutěžích, k te ré jsou ú č in n ý m p ro stře d k em p ropagace T V S. O H nejsou m istro v stv ím i sv ě ta. — P o d p o jm em O H rozum ím e je d n a k v la s tn í O H (letní, podle olym p. c h a rty čl. 2 h ry o ly m p iád y ), je d n a k ->■ zim ní oly m p ijsk é hry. O H se k o n a jí k ažd é č ty ři ro k y . Č íslují se od 1896, k d y se k o n a ly p rv n í, p rů b ěžn ě, 1 když se v n ě k te rém roce n em ohly k o n a t. N a O H není p říp u s tn á ja k á k o li d isk rim i nace. P o c ta sla v it O H je u d íle n a m ěstu (-> k a n d id a tu ra n a p o řá d á n í O H /Z O H ). O H jsou podle olym pijské c h a rty čl. 9 soutěžením m ezi jed n o tliv ci, nikoliv m ezi zem ěm i (-> klasifikace neoficiální). O H a Z O H jso u v ý lu čn ý m v la s tn ic tv ím MOV, k te rý m á všech n a p rá v a n a jejich organizaci, jejich v y u ž ití a re p ro d u k o v á ní. MOV v ša k m ůže ta to p rá v a p o sto u p it. V eškeré v ý tě ž k y z oslavy O H /Z O H m usí b ý t p o u ž ity k ro zv o ji olym p. h n u tí a sp o r tu . — O H m o h o u t r v a t m ax . (-> d o b a trv á n í O H a Z O H ), 16 dní, p o č íta je v to i d e n zahájení. P o k u d se n e p o č ítá se soutěžem i o n edělích či sv á tcíc h , m ůže b ý t d élk a O H p ro d lo u žen a o p říslu šn ý p o č et dní. H ry končí, jak m ile uh asn e -> oheň o ly m p ijsk ý . — O H m ají v la s tn í
o ly m p ijs k é h ry
o ly m p ijsk o u v la jk u , k te ro u v ěn o v aly 1920 A n tv e rp y . O bnovení O H bylo in s p i ro v á n o a n t. d ě d ic tv ím (-> o ly m p ijsk é h ry a n tic k é ), n a k te ré se n ik d y zcela n e z a pom nělo. J i ž h u m a n isté se ve svých dílech z m iň o v ali o v ý z n a m u a n tic k ý c h O H , m ezi jin ý m i i n á š J a n Á m os -> K o m en sk ý , a p řip o u ště li m o žn o st u s p o řá d á n í p o d o b n ý c h sla v n o stí. Od 1604 více než č ty řic e tk rá t p o řá d a l k a p itá n R o b e rt D o v e r v C otsw oldu ,, A nglické o ly m p ijsk é hry**; v ě tšíh o v ý z n a m u nezísk aly a p o sm rti z ak la d a te le z an ik ly . V ýznam O H v y z v ed li o p ě t osvícenci. F ila n tro p is té J o h a n B e rn h a rd B asedow a zejm én a J o h a n n C h risto p h F rie d ric h G u ts-M u th s v y sto u p ili s m y šlen k o u o b n o v it olym p. h ry . M yšlenka se u ja la i m im o E v ro p u . 1844 se v M o n tre alu k o n a ly a tle tic k é so u těž e p o d n á zv e m o ly m p ijsk é h ry . 1850 z a ložil lék a ř W illiam P e n n y B rookes ,,W inlockou o ly m p ijsk o u společnost*4, k te rá p o řá d a la a tle tic k é , střeleck é a záp asn ick é soutěže v A nglii. — P o osvobození Ř e c k a z tu re c k é n a d v lá d y se zrodila i zde m y šlen k a n a obn o v en í O H . P rv n í h ry se m ěly k o n a t 25. b ře z n a 1838 v m ěstě P y rg o s, ale o je jic h k o n á n í se n ed o ch o v aly žád n é z p rá v y . T ep rv e 15. listo p a d u 1859 se p o d a řilo u s k u te č n it I. řeck é n ovodobé o ly m p ijsk é h ry v A té n ác h . N a p o řa d u b y ly pouze a tle t, soutěže (běhy, sk o k y , h o d diskem a o ště p em a šplh). I I . řecké o ly m p ijsk é h ry , k te ré m ěly n e jv ě tší ohlas a ro z sa h , se k o n a ly 18. a 25. říjn a 1870 v A té n ác h m a p a n a th e n a js k é m s t a d ió n u . N a p o řa d u b y ly a tle tic k é , p lav eck é, veslařské a jezdecké soutěže. I I I . řecké oly m p ijsk é h ry m enšího v ý z n a m u se u sk u te čn ily 18. k v ě tn a 1875 o p ě t v A té n á c h n a p a n a th e n a js k é m sta d ió n u . N a p ro g ra m u m ěly b ý t a tle tic k é , stře le c k é, jezdecké, v e slařsk é a p lav eck é so u těže, a v ša k kro m ě v ý sle d k ů z a tle tic k ý c h soutěží se n ed o ch o v aly jin é z p rá v y . P o sled n í IV . řeck é oly m p ijsk é h ry se k o n a ly 5. a 6. k v ě tn a 1889 o p ě t n a p a n a th e n a js k é m sta d ió n u p řib liž n ě se sto jn ý m p ro g ra m e m ja k o h ry předešlé. Ú p a d e k h e r b y l již zcela e v id e n tn í. — R ozvoj k a p ita lism u , v z n ik světo v éh o
o ly m p ij s k é h r y
trh u , v z n ik p rv n íc h m ez in áro d n ích o rg a n izací, zry ch len í d o p ra v y , k o m u n ik a c í a in form ací, rozvoj sp o rto v n íh o h n u tí a v n ep o sled n í řa d ě i ohlas archeologických v ý z k u m ů E r n s ta C u rtia v O lym pii 1875 — 81 v y tv o řily v h o d n é p o d m ín k y p ro ob n o v en í O H n a no v o d o b ém m ez i n á ro d n ím p rin cip u . In ic iá to re m obnovení O H b y l fra n co u z sk ý p edagog a h isto rik P ie rre de -> C o u b ertin , z jehož p o d n ě tu b y l sv o lá n n a p a říž sk o u S o rb o n n u ve d n e ch 16.— 24. červ n a 1894 I. o ly m p ijsk ý k o ngres, k te rý ro zh o d l o ob n o v en í O H n a m o d ern ím z ák la d u , odsouhlasil v z n ik -> M ezinárodního oly m p ijsk éh o v ý b o ru ja k o řídící organizace a p řija l z ák lad n í z ása d y novo d o b éh o oly m p ijsk éh o h n u tí. 1896 se u sk u te č n ily n a obno v en ém pana th e n a js k é m sta d ió n u v A té n á c h I. o ly m p ijsk é h ry n o v é dob y . M ěly o b ro v sk ý úspěch, p ro to se fle k o v é pok u sili z ísk at O H p ro sebe. T o v ša k b ylo v ro z p o ru se z á k la d n ím i z ásad a m i O H a s p o jetím P ie rre de C o u b e rtin a , k te rý se ta k é z a sadil o o d v rá ce n í tě c h to sn ah . I I . O H 1900 v P a říž i a I I I . O H 1904 v S t. L ouis se s ta ly p řív ěsk em sv ě t. v ý sta v . B y la o h ro žena sa m a p o d s ta ta olym p. m yšlenky. IV . O H 1908 v L o n d ý n ě, přesto že b y ly so u č á stí b ritsk o -fran c o u zsk é im periální v ý s ta v y , n a z n a č ily již n o v o u cestu. A v šak te p rv e V . O H 1912 v e S to ck h o lm u p o tv rd ily v ý z n a m i d alší b u d o u c n o st O H . D alší rozvoj n a ru šila 1. sv ě to v á v á lk a . V I. O H , k te ré se m ěly k o n a t 1916 v B e r líně, se n e u sk u teč n ily . V té to p rv n í e ta p ě v ý v o je O H se v y tv á ře ly z á k la d n í p rin c ip y o rganizace, v z n ik ly p o k u sy o v y tv o řen í p rv n í o ly m p ijsk é -> c h a r ty (1914) o řešení a m a té rsk é o tá z k y (-> a m a té rism u ), p rin c ip u ú č a s ti n a O H , p ro g ra m u O H v č e tn ě ú č a s ti žen a td . J iž v to m to obd o b í o bnovené O H , MOV a celé v y tv á ře jíc í se olym p. h n u tí hluboce ovlivnilo d alší v ý v o j T V S, zrychlilo rozvoj m ezin ár. sp o rtu , ury ch lilo v z n ik M SF, rozvoj tré n in k o v ý c h m eto d , rů s t sp o rt, v ý k o n n o sti, v z n ik m ezin áro d n ě p la tn ý c h sp o rt, p ra v id e l a řá d ů , v z n ik v ě k o v ý ch a v á h o v ý c h k a te g o rií, dalo p o d n ě t k v ý sta v b ě m o d ern íc h sp o rt, z a
234
řízen í a současně se sta lo sym bolem a n o sitele m m y šlen k y m íru a p řá te lstv í m ezi n á ro d y . — V období po 1. světové v álce došlo k d alším v ý z n am n ý m zm ě n á m . O d 1924 se z ačaly p o řá d a t sa m o s ta tn é zim ní olym pijské h ry , byla v ý ra z n ě om ezena d o b a trv á n í h e r (na 16 d n í), p o stu p n ě b y l v y p ra co v á n p ře s n ější p ro g ra m O H , 1921 b y la schválena o ly m p ijsk á c h a rta , jejíž p rin cip y v p o d s ta tě p la tí dodnes. O d 1928 se v p ro g ra m u z ač aly v ý z n am n ě ji p ro sa z o v a t ženy (-* ž en y a O H ). Současně se v ša k v olym p. h n u tí z ač aly p ro je v o v a t z ák la d n í im p e ria listic k é ro zp o ry , k te ré vrcholily v boji o p o řá d á n í X I. O H 1936 v n a c istic k ém B erlíně. X I I . O H a V. ZOH se m ěly k o n a t 1940 v T o k iu a v S apporu. K d y ž Ja p o n sk o 1937 p ře p ad lo Čínu, n e p o v a ž o v a l MOV za n u tn é o d e jm o u t a g re sorovi p o řa d a te ls tv í O H a Z O H a dovolil, a b y se sá m p o řa d atelsk éh o p rá v a vzdal. M OV p a k p řid ělil X I I . O H H elsinkám . K d y ž 1939 v y p u k la 2. sv ě to v á v á lk a , d o u fa l MOV až do p o č á tk u 1940, že se O H u sk u te č n í, tř e b a v om ezeném rozsahu. X I I . O H ste jn ě ja k o X I I I . O H 1944, jež se m ěly k o n a t v L o n d ý n ě, se v ša k n e k o n a ly . — X IV . O H 1948 v L ondýně p ro b ě h ly je š tě bez rý z n a m n ě jš íc h zm ěn, i k d y ž b y lo ja s n é , že se p o m ěr sil ve světě m ěn í. T ep rv e v ša k v s tu p soc. s tá tů a z ejm én a SS SR n a oly m p . fó ru m , p o s tu p n á d ek olonizace a ry c h lý rozvoj sp o rt, h n u tí jak o celk u (a zejm én a ženského sp o rtu ) v e d ly k d ů lež itý m zm ěnám , jež se p o stu p n ě p ro sa z o v aly i p ře s p o sto je k o n z e rv a tiv n íc h sil ja k u v n itř M OV, ta k u v n itř m ezin ár. sp o rt, h n u tí. R o ste ja k p o č e t ú č a stn ík ů O H (jed n o tliv ců i zem í), t a k p o č et s p o rtů a disciplín zařazen ý ch n a p ro g ra m O H (individuálních a ko lek tiv n íc h ). D ošlo ke s tře tu p o k ro k o v ý c h sil s reak cí o d e m o k ra tiz ac i olym pijské c h a rty , o d ů sled n é d o d ržo v án í zák lad n ích z á s a d olym p. h n u tí, zejm én a zásad y nedisk rim in ace. R ozvoj O H b y l ovlivněn, p o z itiv n ě i n e g ativ n ě, v ý v o jem v ěd y a te c h n ik y a jejich a p lik a cí ve sp o rt, a oly m p . h n u tí. R o stla sp o rt, v ý k o n n o st, ale současně se z v y šo v aly finanční n á
235
o ly m p ij s k é h r y
klad y n a v la s tn í u sp o řá d á n í O H . Z ák la d n í pro b lém y olym p. h n u tí ( —> d e m o k ra tizace O H , o tá z k a -> rasism u a olym p. h n u tí, a m a té rism u , s tá tn í p o d p o ry rozvoji TVS, o tá z k a tz v . -> gigantism u, -> kom ercionalizace O H a td .) se v so u č asných p o d m ín k á c h tříd n é rozděleného sv ě ta d o sta ly do nové v ý v o jo v é fáze a jejich řešení se s tá v á n e z b y tn o stí. —• P o d le čl. 46 olym pijské c h a rty m o h o u b ý t dnes n a p ro g ram O H z ařa ze n y pouze sp o rty , k te ré jso u p ro v o z o v án y a lespoň ve 40 zem ích a n a 3 k o n tin e n te c h (m uži), ze ženských sp o rtů ty , k te ré se pro v o zu jí ve 25 zem ích 2 k o n tin e n tů . V současnosti je n a p ro g ra m u O H celkem 23 sp o rtů (podle m ezinár. p o jetí 21 sp o rtů ): ->■ a tle tik a , > b ox, —> c y k listik a, > h á ze n á, ->
P’ 7> A
-ftj ( 5 ( 1 /ÍiV
A
nr 8
•*< v \ ®
9
£
•
i 20
21
Piktografy olympijských sportů
ja c h tin k , -> jez d e ctv í, džu d o , -> k a n o istik a , -s- k o p a n á , košík o v á, -> lu k o stře lb a , m o d ern í p ě tib o j, -s- od b íjen á, ■ > p la v á n í, -> pozem ní h o k ej, sp o rt, g y m n a s tik a , -»■ sp o rt, stře lb a , sko k y do v o d y , šerm , > veslování, - vod n í pólo, ->■ v z p írá n í, -* z áp as. P la v á n í, sk o k y do v o d y a v o d n í pólo se p o č íta jí n a m ezin ár. ú ro v n i za je d e n sp o rt. Ž eny s ta r tu jí v 15 sp o rte c h (ve 3 společně s m uži) a 50 čistě ž enských disciplínách, p o p ř. v 15 společně s m uži (na O H 1980 b y ly celkem 203 disciplíny), což u k a z u je n a u rč ito u p řežív ající d isk rim in a ci ženské ú č a s ti n a O H . N a p říštíc h O H b u d e ú č a s t žen ro z šířen a a ve stře lb ě b u d o u s ta rto v a t již sa m o sta tn ě . P ro g ra m O H se v y v íje l p o stu p n ě p o d vliv em o b jek tiv n íc h fa k to rů rozvoje m ezin ár. sp o rtu , p o d vlivem z á jm u je d n o tliv ý c h p o řa d a te lů O H a současně i n á z o rů M OV, p o p ř. i M SF. R á m c o v ý p ro g ra m O H sta n o v il již I. o ly m p ijsk ý k ongres 1894, k te rý ro z hodl, že n a p ro g ra m u h e r m á b ý t „ p o k u d m o ž n o " : a tle tik a , v o d n í s p o rty (plavání, veslování a ja c h tin k ), h r y (k o p a n á, ten is, je u de p a u m e ), b ru sle n í, šerm , box, zápas, jezdecké sp o rty , pólo n a koni, stře lb a , g y m n a s tik a a c y k listik a. B ylo d oporučeno z a řa d it i a tle t, p ě tib o j a u d ě lo v a t cenu za n ejlep ší h orolezecký v ý k o n za u p ly n u lo u > o ly m p iá d u . N a p o řa d u I. O H 1896 bylo zařazeno celkem 11 s p o rtů , z nichž d v a (veslování a jachtln k ) se p ro b o u řliv é m oře n e u sk u te č n ily , a 43 so u tě ží (z to h o 1 p ro p ro fe sio n ály — m is try šerm u). P o č e t s p o rtů a d isc ip lín se p o stu p n ě zv y šo v al, n ě k te ré s p o rty b y ly z p ro g ra m u v y řa z e n y , jin é u z n á n y za olym pijské, n ě k te ré figurovaly n a p ro g ra m u h e r pouze ja k o u k á zk o v é (-* p ro g ra m O H ). S o u částí p ro g ra m u b y ly 1912— 48 i -» um ělecké so u těže, k te ré b y ly 1950 n a h ra z e n y u m ěle ck ý m i v ý s ta v a m i a k u ltu rn ím p ro g ra m e m p ři p říle ž ito sti O H . K ro m ě to h o se u d ě lo v a ly ceny za horo lezectv í a je d n o u i z a b e zm o to ro v é lé tá n í. N a O H 1904 v z ro stl p ro g ra m h e r n a to lik , že m usel M OV z p ě tn ě u rč it, k te ré s p o rty a soutěže u z n á v á za o ly m p ijsk é a k te ré n ik o liv . N a O H 1908 a 1920
236
I . o ly m p ij s k é h r y
C E L K O V Ý OH
Rok
I. II. III. IV . V. V I. V II. VTII. IX . X. X I. X II. X III. X IV . XV. X V I.
1896 1900 1904 1908 1912 1916 1920 1924 1928 1932 1936 1940 1944 1948 1952 1956
X V II. X V III. X IX . XX. X X I. X X II.
1960 1964 1968 1972 1976 1980
P fiE H L E D
T erm ín
M ísto A té n y P aříž S t. L ouis Londýn S tockholm n e k o n aly se A n tv e rp y P a říž A m ste ro d am L o s A ngeles B erlín n e k o n aly se n e k o n a ly se Londýn H e lsin k y M elbourne Stockholm Ř ím T okio M exiko M nichov M ontreal M oskva
OH Počet zem í
m /ž
Sportovci celkem
20. 1. 27. 5.
6. - 1 5 . 5 -2 8 . 7 -2 3 . 4 -3 1 . 5. - 2 2 .
4 10 11. 10. 7.
13 22 12 22 28
3 1 1 /1319/11 617/8 1999/36 2490/57
311 1330 625 2035 2547
20. 4. 17. 30. 1.
4. - 1 2 . 5. - 2 7 . 5 -1 2 . 7 -1 4 . 8 -1 6 .
9. 7. 8. 8. 8.
29 44 46 37 49
2543/64 2956/136 2724/290 1281/127 3738/328
2607 3092 3014 1408 4066
59 69 67 29 83 93 112 121 93 81
3714/385 4407/518 2813/371 145/13 4738/610 4457/683 4750/781 6612/1251 4891/1261 4625/1247
4099 4925 3184 158 5348 5140 5531 7863 6152 5323
29. 7 - 1 4 . 8. 19. 7 - 3 . 8. 22. 1 1 . - 8 . 12. 1 0 . - 17. 6. 25. 8 - 1 1 . 9. 1 0 . - 24. 10. 1 2 . - 27. 10. 26. 8 - 1 ] . 9. 17. 7 - 1 . 8. 19. 7. — 3. 8.
*) N a p ro g r a m u b y lo p ů v o d n ě 11 s p o r tů , s o u tě ž e v e v e slo v á n í a v ja c h tin k u se p ro n e p říz n iv é p o č a s í n e k o n a ly . 2) Č O V v y s la l n a O H 1900 5 m u ž ů , s ta r to v a li p o u z e 4 (c y k lis ta H irc h o n e m o c n ěl). Z a P r a h u s ta r to v a la v te n is u H . R o s e n b a u m o v á , k te r o u ČO V n e v y sla l. N ě k te ř í o d b o rn íc i j i v š a k p o č íta jí d o č esk é v ý p r a v y , p r o to ji u v á d ím e . 3) D o c elk o v é h o p o č tu s p o r tů z a p o č ítá v á m e i v o d n í p ó lo a o d O H 1904 i s k o k y d o v o d y , k te ré se m e z in á r. z a ř a z u jí p o d p la v á n í. 4) Ú d a je o p o č te c h s o u tě ž í u tě c h to O H se ro z c h á z e jí. O p írá m e se o ú d a je E . K a m p e ra . 6) 1912— 48 se d o p o č tu s p o r tů a s o u tě ž í z a p o č ítá v a jí u m ě le ck é so u těž e . 6) Číslo v z á v o rc e z n a m e n á s t a r t ž e n v je d n o m a ž tře c h s p o rte c h , v n ic h ž m o h o u s ta r to v a t sp o le č n ě s m u ž i (je z d e c tv í, ja c h tin k , s p o rt, s tře lb a ).
bylo n a p ro g ra m u O H ta k é k ra so b ru sle n í a n a O H 1920 i led n í hokej (-> zim n í o ly m p ijsk é h ry ). N a O H 1976 b ylo n a p o řa d u všech 23 (resp. 21) u z n a n ý c h olym p. s p o r t ů a soutěžilo se v e 198 d iscip lín ách . N a p ro g ra m u O H 1980 bylo ro v n ěž 23 sp o rtů , ale soutěžilo se ve 203 d isc ip lín ác h . — P o d le čl. 47 o ly m p ijsk é lc h a rty m usí b ý t do p ro g ra m u O íÍ z ařazen o n e jm é n ě 15 oly m p . sp o rtů .
I. o lym pijské hry , 6 .— 15. 4. 1896, A tény (Ř ecko) H e r se zúčastnilo 311 m užů ze 13 zemí. Č eský s p o rt b y l z asto u p e n pouze členem MOV d r. Jiřím G u th em . V rám ci m ad. v ý p ra v y s ta rto v a l a tle t Alojz -> Szokol, pů v o d em ze Slovenska. N a p o řa d u OH b ylo 11 sp o rtů , k o n a ly se v ša k soutěže je n v d e v íti (veslařské a ja c h ta řs k é sou těže se nek o n aly ): v a tle tic e, cyklistice,
2 37
I . o l y m p ij s k é h r y
Čs. sportovci m /ž celkem
— 4/1 - / 2 2 /50/0
52)
— 22 50
S p o rty celkem /ž
P o č e t soutěží u k á zk o v é celkem /ž
—
9 / - 1) 18 / 23) 16/1 23/3 —( l ) 6) 16/35)
— i/i — i/i 2/9 3/3 2/2 2/4
122/1 124/4 68/1 7/0 166/13
123 128 69 7 179
24/4 20/4 —(1) 17/5 —(1) 17/4 2 2/5—(1)
63/14 91/15 51/13 - / 103/17 97/10 94/28 149/37 128/39 163/48
77 106 64 — 120 107 122 186 167 211
20/6 19/6 18/6 1 -(1 ) 19/6 —(1) 2 1 /7 —(2) 2 0 /7 - ( 2 ) 2 3 /8 - ( 2 ) 2 3 /ll-(3 ) 23/12— 13)
sp o rt, gy m n astice, sp o rt, střelbě, p lav á n í, šerm u, v z p írá n í, te n isu a z áp a su . — P řed sed o u org. v ý b o ru b y l k o ru n n í p rin c
—
1/1 2/2 2/2
— —
2/4 2/10 2/10 — —
4 3 /— 85/34) 87/34) 110/51) 107/7*)
Z toho p o čet um ěl. soutěží
5
161/10 131/11 122/14 126/14 144/15
5 5 13 9 15
150/19 151/25 145/26 6 150/29 163/33 172/39 195/43 198/49 203/50
14
K o n s ta n tin , gen. ta je m n ík e m T . P h ile m on. — O H se u sk u te č n ily až po tv rd é m v n itro p o litic k é m b o ji v Ř e ck u , v e k te ré m
Panathenajský stadión v Aténách, dějiště I. OH 1896
I . o ly m p ij s k é h r y
238
b y l n ak o n ec o d p ů rc e O H m in. p ře d se d a T rik o u p is d o n u c en p o d a t dem isi. O H se p a k s ta ly věcí celého řeckého n á ro d a . N a n á k la d y J . A verofa b y l o b n o v en p a n a th e n a js k ý sta d ió n v A té n ác h . N e j úspěšnější n a O H b y li ftek o v é . V ÍT Ě Z O V É
I.
OH
1896
Atletika 100 m T h o m a s B u rk e U SA 400 m T h o m a s B u rk e U SA 800 m E d w in F la c k AU S 1500 m E d w in F la c k A U S M a ra tó n (40 km ) S p y rid o n L ouis GRE 100 m p ř. T h o m a s C u rtis U SA S kok do v ý šk y E lle ry C lark U S A S kok do d á lk y E lle ry C lark U SA Skok o ty č i W illiam W elles H o y t U SA T roj skok J a m e s C onnolly U SA V rh koulí R o b e rt G a rre tt U SA H o d diskem R o b e rt G a rre tt U S A
Plavání 100 m v. zp. A lfréd H a jó s H U N 500 m v. zp. P au l N eum ann A U T 1200 m v. zp. A lfréd H a jó s H U N 100 m v. zp. (nám ořníci) Io a n n is M alokinis G R E Sportovní
12,0 54,2 SR 2:11,0 4:33,2 SR 2:55:20,0 17,6 1,81 6,35 3,30 13,71 11,22 29,15
Cyklistika S p rin t (2000 m) P a u l M asson F R A 4:56,0 P e v n ý k ilo m e tr (333,33 m) P a u l M asson F R A 24,0 10 000 m n? d ráze P a u l M asson F R A 17:54,2 100 k m n a d ráze 3:08:19,2 L éo n F la m e n g F R A Z áv o d n a 12 hod in A d o lf S ch m al A U T 314,997 k m Silniční z áv o d jed n o tliv c ů A ristid is K o n s ta n tin id is G R E 3:22:31
1:22,2 8:12,6 18:22,2 2:20,4
gym nastika
B ra d la — jed n o tliv c i A lfred F la to w G E R B ra d la — d ru ž stv a GER F ritz H o fm a n n , C onrad B ócker, A lfred F la to w , G u sta v F e lix F la to w , F ritz M anteuffel, K a rl N e u k irch , G eorg H ilm a r, R ic h a rd R ó ste l, G u s ta f S ch u ft, Carl S c h u h m an n , H e rm a n n W ein g a rtn e r H ra z d a — jed n o tliv c i H e rm a n n W e in g a rtn e r G E R H ra z d a — d ru ž stv a GER F ritz H o fm a n n , C onrad B ócker, Alfred F la to w , G u sta v F e lix F la to w , F ritz M anteuffel, K a rl N eu k irch , G eorg H ilm a r, R ic h a rd R ó ste l, G u s ta f S ch u ft, Carl S c h u h m an n , H e rm a n n W ein g árter K ů ň n ašíř Ju le s A lexis Z u tte r S U I K ru h y Io a n n is M itropoulos G R E P řesk o k Carl S ch u h m an n G E R Šplh N icolaos A ndriakopoulos G R E 23,4 Sportovní
střelba
R y c h lo p a ln á pistole J e a n P h ra n g o u d is G R E 344 b. L ib o v o ln á pistole, 50 m S u m n er P a in e U SA 442 b. V elkorážní terčovnice G eorgios O rp h a n id is G R E 1583b. L ib o v o ln á p u šk a — jed n o tliv c i (200 m) P a n te lis K a ra s e v d a s GRE 2320 b .
239
I I . o l y m p ij s k é h r y
A rm ád n í revolver, p isto le — je d n o tliv c i J o h n P a in e U SA 442 b .
9. Š v ý carsk o 10. A u strá lie
Šerm
Bez m edailí: B u lh arsk o , Chile, Švédsko. N ej ú spěšnějším i sp o rto v c i b y li a tle ti -> B u rk e , T h o m as (2 zl.), -> F la c k , E d w in (2 zl.), -> C lark, E lle ry (2 zl.), - ►G a r r e t t, R o b e rt (2 zl. a 2 stř.), p lav e c - ► H a jó s, A lfréd (2 zl.), c y k lista - ►M a s son, P a u l (3 zl.), z áp a sn ík a g y m n a s ta - ► S c h u h m an n , C arl (4 zl.), g y m n asté -> F la to w , A lfred (3 zl., 1 stř.), - ► W eing á rtn e r, H e rrm a n n , (3 zl., 2 s tř., 1 bronz), te n is ta - ► B o lan d , J o h n P iu s (2 zl.). N ejp o p u lárn ě jším záv o d n ík e m se sta l v ítě z p rv n íh o m a ra tó n sk é h o b ě h u -> L o u is, S pyridon.
F le re t — jed n o tliv c i (am atéři) E m ile G ravelotto F R A Šavle — jed n o tliv ci J e a n G eorgiadis G R E F le re t — m istři šerm u L éon P y rg o s G R E Tenis D v o u h ra J o h n P iu s B o lan d G B R Č ty řh ra G B R /G E R J o h n P iu s B oland, F ritz T rau n Veslování
a jach tin k
P ro bou řliv é m oře se sou těže n o k o n aly Vzpíráni Bez rozdílu v a h — jed n o ru č L au n cesto n E llio tt G B R Bez rozdílu v a h — obouruč Viggo Je n se n D E N
71,0 111,5
Zápas Bez rozdílu v a h Carl S ch u h m an n
GER
PO Ř A D Í ZEM Í Země 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
Ř ecko USA N ěm ecko F rancie Vel. B ritá n ie M adarsko D ánsko R ak o u sk o
zl. 10 11 7 5 3 2 1 2
M edaile stř. bronz. 19 7 5 4 3 1 2 —
17 1 2 2
1 2 4 3
1 2
2 —
II. olym pijské hry , 20. 5 . - 2 8 . 10. 1900, P aříž (F rancie) H e r se z ú častn ilo 1330 sp o rto v c ů (z to h o 11 žen) z 21 zem ě. Č eský o ly m p ijsk ý v ý b o r v y sla l n a O H 5 sp o rto v c ů (z to h o jed e n p ro nem oc n e sta rto v a l), bez v z ta h u k ČOV s ta rto v a la z a P r a h u v ten isu H edw iga R o se n b a u m o v á , k te ro u n ě k te ří o dborníci p o č íta jí do české v ý p ra v y . N a p o řa d u O H b ylo 18 sp o rtů (a tle tik a , c y k listik a , golf, ja c h tin k , jez d e ctv í, k o p a n á , k rik e t, k ro k e t, lu k o stře lb a , p la v á n í, pólo n a koni, ra g b y , sp o rt, g y m n a s tik a , sp o rto v n í stře lb a , šerm , ten is, veslování, v odní pólo). Z ávodilo se v 85 disciplínách, ženy s ta rto v a ly ve dvo u . — I I . O H se k o n a ly v P a říž i ja k o so u č á st sv ě to v é v ý s ta v y p o d n á z v e m Z áv o d y těle sn ý c h cvičení a sp o rtů . G en. ře d ite le m soutěží b y l D a n iel M érillon. Českou v ý p ra v u v e d l gen. ta je m n ík ČOV V áclav R u d l. — P rů b ě h O H n e o d p o v íd a l olym p. t r a d i cím . soutěžilo se n a ne p řim ě řen é m te ré n u v B oulogneském lesíku, p la v a lo se v Seině. V la stn í organizace h e r b y la n a ru še n a p o sto je m sp o rto v c ů U S A , k te ří o d m íta li s ta r to v a t v neděli a d o n u tili o rg a n iz áto ry k zm ěn ám , n a k te ré m nozí sp o rto v c i doplatili. P ře s t y to n e d o s ta tk y b ylo d o sa ženo d o b rý c h sp o rt, v ý sled k ů . P ie rre de C o u b e rtin se od v ě tš in y a k cí d is ta n coval, z ú ča stn il se pouze a tle t, soutěží, k te ré m ěly ta k é n ej vyšší úroveň.
I I . o ly m p ij s k é h r y
240
Boulogneský lesík v Paříži, místo konání II. OH 1900 V Í T Ě Z O V É
II.
OH
1900
Atletika 100 m F ra n c is J a rv is K a r e l N e d v ě d b ě h u
d r u h ý c h
USA
3 . v a
11,0
r o z b ě h u
a
—
tř e tíc h
3 . v
o p r a v n é m
v y ř a z e n
(ě a s
n e m ě ř e n )
200 m W a lte r T ew k sb u ry U S A 400 m M axw ell L o n g U SA 800 m A lfred T ysoe G B R O n d ř e j
P u k l
v y ř a z e n
v
22,2 49,4 2:01,2 r o z b ě h u
( ě a s
n e m ě ř e n )
1500 m C harles B e n n e tt G B R M a ra tó n (40,260 km ) M ichel T h e a to F R A 110 m př. A lvin K ra en z lein U S A 400 m p ř. . W a lte r T e w k sb u ry U SA K a r e l
N e d v ě d
3 .
v
r o z b ě h u ,
4:06,2 SR 2:59:45 15,4 57,6 v y ř a z e n
(ě a s
n e m ě ř e n )
2500 m p ř. George O rto n
CAN
7:34,4
S kok do v ý šk y Irv in g B a x te r U SA S kok o ty č i Irv in g B a x te r U SA S kok do d á lk y A lvin K ra en z lein U SA T roj skok M yer P rin ste in U SA V rh koulí R ic h a rd S heldon USA H o d diskem R u d o lf B a u e r H U N 2 . F r a n tiš e k
J a n d a — S u k
1,90 3,30 7,185 14,47 14,10 36,04 3 5 ,2 5
H o d k lad iv e m J o h n F la n a g a n U SA 49,73 60 m A lvin K ra en z lein USA 7,0 SR 200 m p ř. A lvin K ra en z lein USA 25,4 4000 m př. J o h n R im m e r G B R 12:58,4 5000 m d ru ž ste v GBR 1. C harles B e n n e tt, 2. J o h n R im m er, 6. S idney R obinson, 7. A lfred Tysoe, 10. S ta n le y R aw ley S kok do v ý šk y #z m ísta 1,655 SR R a y E w ry U SA
241
I I . o ly m p ij s k é h r y
Skok do d á lk y z m ísta R a y E w ry IJSA 3,21 T rojskok z m ísta R a y E w ry U SA 10,58 P ře ta h lanem S W E /D E N G u sta f S o n d erstro m , K a rl S ta af, A u g u st N ilsson, E u g en S c h m id t, E d g a r A abye, C harles W inckler Cyklistika S p rin t (2000 m) Georges T aillandior
FRA
2:52,0
Golf Muži Charles E . S ands U SA Ženy M argaret A b b o tto v á U SA
167 b. 47 b.
G ian G iorgio T rissino IT A S kok do d á lk y C o n sta n t v a n L an g h e n d o ck B E L
1,85 6,10
Kopaná GBR J . H . Jo n e sm , C. P . B u c k en h a m , G rosling, A. C halk, T . E . B u rrid g e , W . Q uash, R . R . T u rn e r, S p a c k m a n , J . N icholas, J . Z ealley, H a sla m Kriket F R A /U S F S A T ea m T . H . J o rd a n , A. J . S chneidau, R . H o m o , H . T erry , F . R o q u es, W . A nderson, D . R o b in so n , W . T . A ttril, W . B row ning, A .M cE voy, P . H . T om alin, J . B ra id Kroket
J achtink T říd a 20 tu n E . B illa rd —O. P e rq u e r F R A 29 b. T říd a 3 —10 tu n H o w ard T ay lo r U SA T říd a 2— 3 tu n y E . Shaw G B R T říd a 1 — 2 tu n y GER M artin W iesner, H e in ric h P e te rs , O tto k a r W eise, d r. G eorg N aue T říd a 0 ,5 —1 tu n a G BR L om e C. C urrie, J . H . G re tto n , L in to n H ope T říd a 0,5 tu n y E T exier F R A O tev řen á tříd a GBR L o m e C. C urrie, J . H . G re tto n , L in to n H ope Jezdectví V elká cena n á ro d ů ve sko k u — jednotlivci A im é H aeg em an B E L Skok do v ý šk y D om inique M axim ien G arděres FRA
2:16,0
1,85
Je d n o tliv c i n a 1 kouli (sim ple á 1 boule) A u m o itte F R A Je d n o tliv c i n a 2 koule (sim ple á d eu x boules) W ay d e lic k F R A D vo jčlen n é d ru ž stv o J o h in , A u m o itte F R A L ukostřelba A u co rd o n d oré 50 m H e n ri H e ro u in F R A A u c h a p e le t 50 m E u g én e M ougin F R A A u co rd o n doré 33 m H u b e rt v a n In n is B E L A u c h a p e le t 33 m H u b e rt v a n In n is B E L S u r la p erch e á la herse E m m a n u el F o u lo n F R A S u r la p ereh e á la p y ra m id e E m ile G ru m iau x F R A l ) Některé statistiky uvádějí místo této soutěže disciplínu Game shooting a vítěze M aclntoshe (USA). Plavání 200 m v. zp. F re d e ric k C. V . L an e
AU S
2:25,2
2 42
I I . o ly m p ij s k é h r y
1000 m v . zp. J o h n J a r v is G B R 13:40,2 200 m zn ak E r n s t H o p p e n b e rg G E R 2:47,0 200 m s p ře k á ž k a m i F re d e ric k C. V . L an e A U S 2:38,4 4000 m v . zp. J o h n J a r v is G B R 58:24,0 200 m d ru ž ste v GER E r n s t H o p p e n b e rg , M ax H a in ie , M ax Schóne, Ju liu s F re y , H e rb e rt v o n P e tersdorff P la v á n í p o d v o d o u (60 m) C harles de V endeville FRA 1 :0 8 ,4 -1 8 8 ,4 b. Pólo
na koni
GBR A . R aw linson, F r a n k J . M acK ey, F o x h a ll K een e, D en n is D aly Ragby FRA P h a ra m o n d , F ra n tz R eiehel, J . H e n riq u ez , G iroux, R isc h m a n n , noche, A lbert, C harles G ondouin, v e lt, L efebvre H u b e rt, S a rra d e, J . O livier, G a u tie r, L a rc h a n d a t, Sportovní
g y m n astik a
V íceboj — je d n o tliv c i G u sta v e S a n d ra s F R A 3 4 .
F r a n tiš e k
Sportovní
C ollas, L . B i R o o se A itoff, H e rv é
302 b .
E r b e n
střelba
R y c h lo p a ln á p istole M aurice L a rro u y F R A 58 b. L ib o v o ln á p isto le 50 m K a rl R ó d e re r S U I 503 b. S tře lb a n a b a te rii R o g e r de B a rb a rin F R A 17 S tře lb a n a p o h y b liv ý te rč (na kance) L o u is D e b ra y F R A 20 A rm á d n í p u šk a — jed n o tliv ci
3 polo h y 300 m E m il K ellen b erg er SU I 930 b. v sto je 300 m L a rs Jo rg e n M adsen D E N 305 b. vkleče 300 m 324 b. K o n ra d S ta h eli S U I vleže 300 m 332 b. A chille P a ro c h e F R A A rm á d n í p u šk a — d ru ž stv a (300 m) 4399 b. SU I E m il K ellenberger, F ra n z B oekli, K o n ra d S tah eli, L ouis R ic h a rd e t, A lfred G rů tte r S tře lb a n a živé holu b y L éon de L u n d en B E L 21 b. A rm á d n í rev o lv er, p istole — d ru ž stv a (50 m) SU I 2271 b. K a rl R ó d e rer, K o n ra d S taheli, Louis R ic h a rd e t, F rie d ric h L iith i, P a u l P ro b s t Šerm F le re t — jed n o tliv ci F . C oste F R A K o rd — jed n o tliv ci R a m ó n F o n s t CUB Šavle — jed n o tliv c i G eorges de la F a laise F R A F le re t — m is tři šerm u L u cien M érignac F R A K o rd — m istři šerm u A lb e rt A y a t F R A K o rd — a m a té ři a m is tři šerm u A lb e rt A y a t F R A Šavle — m is tři šerm u A nto n io C onte IT A Tenis Muži D v o u h ra H u g h L aw rence D o h e rty
GBR
Č ty řh ra GBR R e g in a ld F ra n k D o h e rty —H u g h L aw rence D o h e rty Ženy D v o u h ra C h a rlo tte C ooperová G B R 3 .
H e d w ig a
R o s e n b a u m o v á ,
P r a h a
2 43
I I I . o ly m p ij s k é h r y
Sm íšená č ty řh ra GBR C h arlo tte C ooperová — R eg in ald F ra n k D o h e rty 3 . A .
H e d w ig a A .
R o s e n b a u m o v á —
W a r d e n ,
P r a h a /
U S A
Veslování S kif H e n ri B a rre le t F R A 7:35,6 D v o jk y s k orm idelníkem HOL * 7:34,2 F ran co is A ntoine B ra n d t, R o elo f K lein, H e rm an n s B ro ck m an n Č ty řk y s korm idelníkem I. finále F R A 7:11,0 E m ile D elch am b re, J e a n Cau, H e n ri B o u ck aert, H e n ri H a z erb ro u c k , C h a rio t I I . finále G E R 5:59,0 O skar G ossler, W a lte r K a tz e n ste in , W aldem ar T ietgens, G u sta v L udw ig G oss ler, Carl H e in ric h G ossler O sm y U SA 6:09,8 Louis A bell, H a rry D ebaeck e, W illiam C arr, J o h n E x le y , J o h n G eiger, E d w a rd H edley, Ja m e s J u v e n a l, R oscoe L ockw ood, E d w a rd M arsh Vodní pólo G B R /O sborne Sw im m ing Club, M anchester A rth u r R o b e rtso n , T h o m as Coe, E ric R obinson, P e te r K em p , George W ilkm son, J o h n H e n ry D erbyshire, W illiam L iste r P O f tA D lZ E M Í Země 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
F ran cie USA Vel. B ritá n ie Belgie Švýcarsko N ěm ecko A ustrálie
zl. 20 20 17 5 5 4 2
M edaile stř. bronz. 36 15 8 6 3 2 —
33 ' 16 12 3 1 2 4
8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.
M adarsko R a k o u sk o D ánsko N izozem sko K uba Š védsko In d ie Itá lie N orsko Čechy
1
—
2 1 1 1
2 3 3 1 1 O L
2 — —
2 2 1
2 3 2 3
_ 1
_ 3 - ( 2 ) 1)
B ez m edailí: Ř ecko, H a iti, K a n a d a , Š p a nělsko. N ej úspěšnějším i sp o rto v c i her b y li a tle ti -> K ra en z lein , A lvin (4 zl.), - ► E w ry , R a y (3 zl.), T ew k sb u ry , W a lte r, B. (2 zl., 2 stř., 1 b ro n z .), B en n e tt, C harles (2 zl., 1 stř.), B a x te r, Irv in g (2 zl., 3 stř.), švýc. střelec — > S táh eli, K o n ra d (3 zl., 1 b ro n z .), angl. ten is tk a C ooperová, C h a rlo tte (2 zl.) a te n is ta - > D o h e rty , H u g h L aw rence (2 zl., 1 bronz.). III. olym pijské hry , 1. 7 . - 2 3 . 11. 1904, Saint Louis (USA) H e r se z ú častn ilo 625 sp o rto v c ů (z to h o 8 žen) z 12 zem í. Č eský o ly m p ijsk ý v ý b o r O H neobeslal. Z ú ča stn il se jich pouze člen MOV a p ře d se d a ČOV P h D r. J iří G u th . — N a p o řa d u O H b y ly soutěže v 16 olym p. sp o rte c h (a tle tik a , b o x , golf, k o p a n á , lacrosse, lu k o střelb a , p la v á n í, roque, sko k y do vod y , sp o rt, g y m n a stik a , šerm , ten is, veslo v án í, vodní pólo, v z p írá n í, záp as), závodilo se v 87 disciplínách (ve 3 s ta rto v a ly ženy) a v 1 u k á zk o v é m sp o rtu (košíková). Soutěží bylo m n o h em více, te p rv e d o d a tečně MOV u z n a l n ě k te ré z nich za o ly m pijské. — P rů b ě h h e r byl v ý zn am n ě o v liv n ě n sk u te č n o stí, že h ry b y ly so u č á stí sv ěto v é v ý s ta v y a oslav 100. v ý ro č í p řip o je n í L o u isian y k U SA . O rg a n izá to ři u dělali ze so u těží v e lk o u p o d ív an o u . S o u částí h e r b y ly i tz v . -> antro p o lo g ick é x) B ro n z o v é m e d a ile z ís k a la H e d w ig a R o s e n b a u m o v á v te n is u , n a O H v š a k s ta r to v a la z a P r a h u a n e b y la v y s lá n a Č O V , p r o to je jí m e d a ile u v á d ím e je n v z áv o rc e .
I I I . o ly m p ij s k é h r y
2 44
d n y , jichž se z ú ča stn ili sp o rto v c i rů z n ý ch ra s a k te ré b y ly v ý sm ě ch e m olym p. m yšlence a z ák la d n ím u p rin c ip u nediskrim in ace. — I k d y ž b y l k dispozici umím -rz itn i sta d ió n , v ě tš in a so u tě ží se k o n a la n a o te v ře n é m p ro s tra n s tv í. P o prvé b y la p o sta v e n a i ja k á si d ře v ě n á „ o ly m p ijsk á v esn ice11. Z 625 sp o rto v c ů b ylo 533 z U S A , ú č a s t te d y n e b y la d o s ta te č n ě re p re z e n ta tiv n í. — P ro b lé m y s I I I . O H z ačaly již p ři v olbě m ís ta her. J iž n a oly m p ijsk ém k o n g resu 1894 b ylo sta n o v en o , že I I I . O H se m a jí k o n a t v U SA . 1901 b y ly h ry p řid ěle n y C hicagu, později v y sto u p ilo s k a n d id a tu ro u St. L ouis, k te ré po souhlasu p re z id e n ta U SA T h eo d o ra R o o se v e lta se sta lo o rg a n i z á to re m h e r. P ro v še c h n y t y to z m a tk y a p ro b lém y se P ie rre de C o u b e rtin I I I . O H osobně n e zú č astn il. — Z a o rganizaci h e r b y l z o d p o v ěd n ý D a v id R . F ra n c is , ře d ite l sv ěto v é v ý s ta v y a ře d ite l oddělení tělesné v ý c h o v y J a m e s E . S ullivan. N ě k teré p ra m e n y MOV u v á d ě jí W . H . L igingera. V Ý S L E D K Y
III.
OH
1904
Atletika 100 m A rchie H a lm USA 200 m A rchie H a h n U SA 400 m H a r r y H illm a n U SA 800 m J a m e s L ig h tb o d y U SA 1500 m J a m e s L ig h tb o d y U SA M a ra tó n (40 km ) T h o m as H ic k s U SA 110 m p ř. F re d e ric k Schule U SA 400 m p ř. H a r r y H illm a n U SA 3000 m p ř. Ja m e s L ig h tb o d y USA S kok do v ý šk y S am uel Jo n e s U S A S kok do d á lk y
11,0
M yer P rin s te in U SA 7,34 Skok o ty č i C harles D v o ra k U SA 3,505 T ro jsk o k M yer P rin s te in U SA 14,325 V rh koulí R a lp h R ose U SA 14,81 SR H o d diskem M a rtin S h e rid an U SA 39,28 H o d k lad iv e m J o h n F la n a g a n U SA 51,23 D esetiboj T h o m a s K iely G B R 6036 b . 60 m A rchie F la h n U SA 7,0 SR 200 m . př. H a rry H illm a n U SA 24,6 P ře sp o ln í běh — d ru ž stv a U S A /N ew Y o rk AC 21:17,8 A rth u r N e x to n , George U nderw ood, P a u l P ilg rim , H o w ard V alen tin e, D. C. M unson S kok do v ý šk y z m ís ta R a y E w ry U SA 1,50 S kok do d á lk y z m ís ta R a y E w ry U SA 3,476 SR T roj skok z m ís ta R a y E w ry U S A 10,55 H o d b řem en em (56 liber, tj. 25,4 kg) E tie n n e D e sm a rte a u CAN 10,465 P ře ta h lanem U S A /M ilw aukee A. C. O. G. O lson, S. B . J o h n s o n H . S id in g , C. M agnusen, P a t F la n a g a n
21,6 49,2 1:56,0 4:05,4 SR 3:28:53 16,0 53,0 7:39,6 1,803
B ox M uší v á h a — do 47,63 kg George F in n e g a n U SA B a n ta m o v á v á h a — do 52,16 kg O liver K irk U SA P é ro v á v á h a — do 56,70 kg O liver K irk U SA L e h k á v á h a — do 61,24 kg H a rry S p a n g e r U SA V e lte ro v á v á h a — do 65,27 kg A lb e rt Y o u n g U SA S tře d n í v á h a — do 71,67 kg C harles M ayer U SA T ěžk á v á h a — n a d 71,67 kg S am uel B erger U SA
2 45
I I I . o l y m p ij s k é h r y
Golf
Plavání
Je d n o tliv c i George S eym our L y o n CAN D ru ž stv a U S A /W estern G olf A ssociation C harles C. E g a n , R . E . H u n te r, K e n n e th E d w a rd s, C. E . S m oot, W a lte r E g an , N ed S aw yer, N ed C um m ins, M ason E . P helps, N a th a n M oore, W a rre n W ood
100 y Z o ltá n H a lm a j H U N 1,02,8 200 y C harles D aniels U SA 2:44,2 440 y C harles D aniels USA 6:16,2 1 m íle E m il R a u sc h G E R 27:18,2 100 y z n a k W a lte r B ra c k G E R 1:16,8 50 y Z o ltá n H a lm a j H U N 28,0 440 y p rsa G eorg Z ac h aria s G E R 7:23,6 880 y E m il R a u sc h G E R 13:11,4 4 X 50 y U S A /N ew Y o rk AC 2:04,6 J o s e p h R u d d y , Leo ,,B u d d “ G oodw in, L ouis H a n d le y , C harles D aniels
Kopaná C A N /G alt FC, O n tario E rn e s t L in to n , George D u c k e r, J o h n G ourley, A lb e rt Jo h n s o n , R o b e rt L an e , T om T ay lo r, F re d e ric k S teep , A le x an d e r H all, G ordon M cD onald, W illiam T w aits, J o h n F ra se r Lacrosse CAN George C loutier, George C a tta n a c h , B en jam in Ja m ie so n , J a c k F le tt, George B re tz , E li B lan c h a rd , H illia rd L aidlaw , H . L yle, W . B re n n au g h , L. H . P e n tla n d , S an d y C ow an, W illiam F . L. O rris, W illiam L au rie B u rn s Lukostřelba Muži D ouble Y ork R o u n d (100 — 80 — 60 y) Phillip B ry a n t U SA 820 b. D ouble A m erican R o u n d (GO — 50 — 40 y) P hillip B ry a n t U SA 1048 T eam R o u n d 60 y U SA 1344 W illiam H . T hom pson, R o b e rt W illiam s, Louis W . M axon, G. C. Spencer Ženy D ouble N a tio n a l R o u n d (60 — 50 v) M. C. H ow ellová USA " 620 D ouble C olum bia R o u n d (50 — 40 — 30 y) M. C. H ow ellová U SA 867 T eam R o u n d U SA 506 M. C. H ow ellová, H . C. P ollocková, L . W oodruffová, L. T ay lo ro v á
Roque C harles Ja c o b u s Skoky
do
USA
vody
Věž 10 m George S heldon U SA S kok do d á lk y W . E . D ick ey U SA Sportovní
5 b.
12,66 b . 19,05 m
gym nastik a
V íceboj — jed n o tliv c i J u liu s L e n h a rt A U T 69,80 b . V íceboj — d ru ž stv a U S A /P h ilad e lp h ia T V 374,43 Ju liu s L e n h a rt, P h illip p K assel, A n to n H e id a, M ax H ess, E r n s t R eckw eg, J o h n G rieb B ra d la G eorge E y se r U SA 44 P ře sk o k A non H e id a U SA 36 K ů ň n a šíř A n to n H e id a U S A 42.
I I I . o ly m p ij s k é h r y
H ra z d a A n to n H e id a U SA 40 K ru h y H e rm a n n G lass U SA 45 K užele E d w a rd H e n n ig U S A 13 N á řa d o v ý devítiboj A d o lf S p in n ier S U I 43,49 T ro jb o j (běh n a 100 y, sk o k do d á lk y , v rh koulí) M ax E m m e ric h U S A 35,70 N á řa d o v ý sedm iboj A n to n H e id a U SA 161 Šerm F le re t — je d n o tliv c i R a m ó n F o n s t CUB F le re t — d ru ž stv a CUB R a m ó n F o n s t, A lb e rtso n V an Zo P o s t, M anuel D íaz K o rd — jed n o tliv ci R a m ó n F o n s t CUB Š avle — je d n o tliv c i M anuel D íaz CUB Šerm holí A lb ertso n V a n Zo P o s t CUB Tenis M uži D v o u h ra B eals C. W rig h t U SA Č ty řh ra U SA E d g a r W . L e o n a rd — B eals C. W rig h t Veslování S k if F ra n k G reer U SA 10:08,5 D v o jsk if U S A /A B C N ew Y o rk 10:03,2 J o h n M uleahy, W illiam V arley O sm y U SA 7:50,0 L ouis A bell, J . F . D em psey, M. D . G leason, F ra n k Scholl, J a m e s F la n ig a n , C. E . A rm stro n g , H . H . L o tt, F re d e ric k C resser, J o h n E x le y
246
V o d n í "pólo U S A /N ew Y o rk AC D a v id B ra tto n , Leo „ B u d “ Goodw in, D a v id H esser, Ja m e s S teen, George V an Cleef, L ouis H a n d ley , Jo s e p h R u d d y Vzpírání Bez ro z d ílu v a h S e sta v a 10 cv ik ů O scar P a u l O sthoff U SA O bouruč P erikles K akousis G R E Zápas
ve v o l n é m
48 b . 111,58 kg stylu
P a p íro v á v á h a — do 48 kg R o b e rt C u rry U SA M uší v á h a — do 52,16 kg G eorge M eh n ert U SA B a n ta m ó v á v á h a — do 56,70 kg Isa a c N iflot U SA P é ro v á v á h a — do 61,24 kg B e n ja m in B ra d sh a w USA L eh k á v á h a — do 65,77 kg O tto R o e h m U SA V e lte ro v á v á h a — do 71,67 kg C harles E ric k so n USA T ěžk á v á h a — n a d 71,67 kg B. H a n se n U SA U kázkový
sport
K ošíková U SA 4/B uffalo G erm an YMCA A. W . M anw eiler, A. A. H e e rd t, G. L . R edloin, W illiam R ho d e, E d Miller, C harles M onahan PO Ř A D Í ZEM Í
Zem ě 1. 2. 3. 4.
U SA N ěm ecko K uba M adarsko
zl. 70 4 5 2
M edaile stř. bronz. 75 4 2 1
64 5 3 1
2 47
5. 6. 7. 8.
K anada Švýcarsko V elká B ritá n ie Ř ecko
IV . o ly m p ij s k é h r y
4 1 1 1
1 — 1 -
—
1 —
1
Bez m edailí: A u strálie, N orsko, J iž n í A frika, R a k o u sk o N ejúspěšnějším i sp o rto v c i by li a tle ti E w ry , R a y (3 zl.), H a h n , A rchie (3 zl.), -> L ig h tb o d y , J a m e s (3 zl., 1 stř.), plavci -> D aniels, C harles (3 zl., 1 stř., 1 bronz.), -> H a lm a j, Z o ltá n (2 zl.), sp o rt, g y m n a sta -> H e id a, A n to n (5 zl., 1 stř.), šerm íř F o n s t, R a m ó n (3 zl.). IV. olym pijské hry , 27. 4. —31. 10. 1908, L ondýn (Velká B ritánie) Z účastnilo se jich 2035 sp o rto v c ů (z toho 36 žen) z 22 zem í. Č eský o ly m p ijsk ý v ý b o r vyslal 22 sportovců. N a p o řa d u O H b y ly soutěže ve 23 sp o rte ch (a tle tik a , b o x , cyklistika, ja c h tin k , je u de p a u m e , k o p a n á, kraso b ru slen í, lacrosse, lu k o střelb a , m otorové lodě, p la v á n í, pólo n a koni, pozem ní hokej, ra ck e ts, ra g b y , skoky do vod y , sp o rt, g y m n a stik a , sp o rt, střelba, šerm , ten is, veslování, v odní
pólo, z áp a s). Z ávodilo se ve 110 d isci p lín á c h , v e tře c h záv o d ily ženy. — IV . O H b y ly 1903 p řid ě le n y B ím u , k te r ý se v ša k 1906 p o řa d a te ls tv í n á h le v zd al. P řija l je L o n d ý n , k te rý v e velm i k rá tk é m čase z a jistil v ý s ta v b u v ě tš in y n u tn ý c h zařízení. L o n d ý n m ěl v té době i z im n í p a lá c , p ro to se n a p ro g ra m h e r d o sta lo i k ra so b ru sle n í, p rv n í zim ní olym p. sp o rt. — P ře d se d o u org. v ý b o ru b y l p ře d se d a B ritsk é oly m p ijsk é asociace lo rd D esb o u ro u g h o f T aplow , se k re tá řem re v ere n d R . S. de C ourcy L affan. Českou olym p. v ý p ra v u v e d l J o s e f -> R ósslerO řovský. — S p o rt, v ý k o n y m ěly vysokou ú ro v e ň . M ezi sp o rto v c i U S A a V elké B ritá n ie v ša k došlo k e sp o rů m , k te ré p ře sá h ly d ík y n e zcela o b je k tiv n ím u ro zh o d o v án í rozhodčích h ran ice fa ir p la y . Č eská olym p. v ý p ra v a šla p o p rv é p o d n á r. v lajk o u . H r y b y ly ro zděleny do d v o u částí: le tn í v y v rc h o lila v č erv n u , zim ní v říjn u . N a p ro g ra m h e r b y la n a p řá n í o rg a n iz áto rů z ařa ze n a řa d a sp o rtů , n e u d rže ly se v ša k trv a le . — P ře s všechny p ro b lém y d á v a l p rů b ě h i p říp ra v a IV . O H n a d ě ji n a o b ra t k lepším u v ro zv o ji olym p. h n u tí.
Londýn 1908
IV . o ly m p ij s k é h r y
V Í T Ě Z O V É
248
I V.
OH
1908
Atletika
H o d diskem (řecký způsob) M a rtin S h erid an U SA M
ir o s la v a
d ě jí
100 m R e g in a ld E d g a r W a lk e r SA F 10,8 200 m R o b e rt K e rr CAN 22,6 400 m W y n d h a m H alsw ell G B R 50,0 800 m M elvin S h e p p a rd U SA 1:52,8 SR 1500 m M elvin S h e p p a rd U SA 4:03,4 M a ra tó n J o h n J o s e p h H a y e s U SA 2:55:18,4 I S .
A r n o š t
N e je d lý
3 : 2 6 :2 6 ,2
110 m p ř. F o rre st S m ith so n U SA 15,0 SR 400 m p ř. C harles B a co n U SA 55,0 SR 3200 m p ř. A rth u r R u ssell G B R 10:47,8 Š ta fe ta 200 m — 200 m — 400 m — 800 m U SA 3:29,4 W illiam H a m ilto n , N a th a n ie l C artm ell, J o h n T ay lo r, M elvin S h e p p a rd 3500 m chůze George L a rn e r G B R 14:55,0 10 m il chůze (16 093,4 m) G eorge L a rn e r G B R 1:15:57,4 SR Skok do v ý šk y H a r r y P o rte r U SA 1,905 S kok o ty č i E d w a rd Cooke U SA 3,71 S kok do d á lk y F ra n c is Iro n s U SA 7,48 T roj skok T im o th y A h earn e G B R /IR L 14,915 V rh koulí R a lp h R ose U SA 14,21 H o d oštěpem E rik L em m in g SW E 54,825 SR H o d diskem M a rtin S h e rid an U SA 40,89 M
ir o s la v
v y ř a z e n i v
Š u s te r a
a
k v a lifik a c i
F r a n tiš e k ( v ý k o n y
H o d oštěp em (volný způsob) E rik L em m in g S W E F r a n tiš e k
S o u č e k
v y ř a z e n
v
S o u š e k
n e u v e d e n y )
54,445 k v a lifik a c i
n a
p o u z e
5 .
Š u s te r u m ís tě
p r v n í
,
n ě k te r é
o fic iá ln í
38,00 p r a m e n y
z p r á v a
ě ty ř i z á v o d n ík y
H o d k la d iv e m J o h n F la n a g a n U SA 5 m il (8046,57 m) E m il V oigt G B R A r n o š t
u v á
o b s a h u je
N e je d lý
3 .v
ro zb ě h u
51,92 25:11,2 ( 2 8 :4 9 ,8 )
v y ř a z e n
3 m íle (4828 m) d ru ž stev GBR J o s e p h D e a k in , A rth u r R o b ertso n , W illiam Coales S kok do v ý šk y z m ísta R a y E w ry U SA 1,575 Skok do d á lk y z m ísta R a y E w ry U SA 3,335 P ře ta h lanem G B R /C ity Police W . H iro n s, F . W . G oodfellow , E . B a rre tt, J . S te p h erd , F . H u m p h re y s, E . M ills, A . Ire to n , F . M errim an B ox B a n ta m o v á v á h a do 52,62 kg A. H . T h o m a s G B R P é ro v á v á h a do 57,15 kg R ic h a rd G u n n G B R L eh k á v á h a do 63,50 kg F re d e ric k G race G B R S tře d n í v á h a do 71,67 kg J o h n D ouglas G B R T ěž k á v á h a n a d 71, 67 kg A. L. O ld h am G B R Cyklistika S p rin t S outěž a n u lo v á n a p ro překročení časo vého lim itu T a n d e m 2000 m FRA 3:07,6 M aurice Schilles, A n d ré A uffray S tíh ac í záv o d d ru ž ste v (1810,5 m) GBR 2:18,6 L e o n a rd M eredith, B e n ja m in Jo n e s, E rn e s t P a y n e , C harles K in g sb u rry
249
IV . o l y m p ij s k é h r y
Z ávod n a 660 y (603,49 m) V ictor L . Jo h n s o n G B R 100 k m n a dráze C harles H . B a r tle tt G B R
51,2 2:41:48,6
Jachtink T říd a 6 m GBR C harles R iv ett-C arn a c , N o rm a n B ingley, R . T. D ixon, F ra n c e s C lytie R iv e tto v á -C arnacová T říd a 7 m GBR C harles R iv e tt C arnac, N o rm a n B ingley, R . T. D ixon, F ra n c e s C lytie R iv e tto v á -C am aeová T říd a 8 m GBR B lair C ochrane, A. N. L. W ood, H u g h S u tto n , J . E . R hodes, C. R . C am pbell T říd a 12 m J GBR ) T hom as G len -C o its, J . H . D ow nes, J o h n B u c h an a n , J . C. B u n te n , dr. A. D . D ow nes, D a v id D u n lo p , J ohn M acK enzie, A lbert M artin, G erald T a it, J . S. A spin
/
Jeu
de
J a y G ould
paumo USA
Kopaná G BR H a ro ld B ailoy, W illiam C o rb e tt, H e rb e rt S m ith, K e n n e th H u n t, F re d e ric k C h a p m an, R o b e rt H aw k es, A rth u r B e rry , V ivian W oodw ard, H u b e rt S ta p le y , C laude P u rn e ll, H a ro ld H a rd m a n Krasobruslení Muži U lrich Salchow SW E urn. 7/377,3 Ž eny M agdě S yersová G B R 5/252,5 S portovní dvojice GER 5/11,2 A n n a H iiblorová, H e in ric h B u rg e r
S peciální figury N ikolaj P a n in R U S
5/43,8
Lacrosse CAN F ra n k J . D ix o n , G eorge C am pbell, A ngus D illon, R ic h a rd L ouis D u c k e tt, G eorge H . R e n n ie , C larence M cK errow , A le x an d e r T. T u rn b u ll, H e n ry H o o b in , E rn e s t H a m ilto n , J o h n B ro d erick , T h o m as G orm an, P a tric k „ P a d d y " B re n n a n L ukostřelba Muži Y o rk R o u n d (100 - 80 - 60 y) W. D od GBR C o n tin e n tal S ty le (50 m) E . G. G riso t F R A Ženy N a tio n a l R o u n d (60 — 50 y) Q. F . N ew allová G B R Motorové
815 263
688
čluny
T říd a A (otevřená) E . B. T h u b ro n F R A T říd a B (do 60 stop) GBR T h o m as T h o rn y ero ft, B e rn a rd T říd a C (do 8 m) GBR T h o m as T h o rn y e ro ft, B e rn a rd
2:26:53,0 2:28:58,0 R edw ood 2:28:26,0 R edw ood
Plavání 100 m v. zp. C harles D aniels U SA 1:05,6 SR 400 m v. zp. H e n ry T ay lo r G B R 5:36,8 SR 1500 m v . zp. H e n ry T a y lo r G B R 22:48,4 SR 100 m zn ak A rno B ieb e rste in G E R 1:24,6 SR 200 m p rsa F re d e ric k H o lm a n G B R 3:09,2 SR 4 X 200 m v. zp. GBR 10:55,6 SR J o h n H e n ry D e rb y sh ire, P a u l R a d im ilovic, W illiam F o s te r, H e n ry T ay lo r
250
IV . o ly m p ij s k é h r y
GBR H . I . W ood, H a rry S c o tt F re e m a n , L . C. B aillo n , J o h n R o b in so n , E d g a r P a g e , A lan N oble, P e rc y R ees, G erald L o g an , S ta n le y S hoveller, R eg in ald P rid m o re, E ric G reen
D e g e rm a rk , C arl W . F o lck er, Sven F o rssm an , E r ik G. G ra n felt, Carl H a rlem a n , N ils E . H e llste n , G u n n a r H ojor, A rv id H o lm b erg , C arl H olm berg, C u rt J a h n k e , J e a n J a rlé n , H a ra ld Jo h n sso n , R o lf Jo h n sso n , N ils G. K a n tzo w , Sven L an d b e rg , Olle B a n n er, A xel L ju n g , O ssvald M oberg, C arl M a rtin N o rb erg , E rik N o rb erg , T h o r N orberg, A xel N orling, D an iel N orling, G u s ta f O lsson, L eo n a rd P e tte rss o n , S ven R osén, G osta R o se n q v ist, A xel Sjoblom , B irger Sorvik, K a rl J o h a n Svensson, G u s ta f V in q u ist, N ils W idforss
Rackets
Sportovní
D v o u h ra E v a n B. N oel G B R č ty ř h r a V ane H . P e n n e l, J o h n J . A sto r
L ib o v o ln á m alo rá žk a (libovolná poloha) A . A . C arnell G B R 387 b. R y c h lo p a ln á p isto le P a u l v a n A sbroeck B E L 490 b . S tře lb a n a b a te rii W a lte r H . E w in g CAN 72b . V elkorážní terčo v n ice (300 m) A lb e rt H elg eru d N O R 909 b . L ibovolná p u šk a — je d n o tliv c i 1000 y J e r r y M illner G B R 98 b. V elkorážní terčovnice —d ru ž stv a 300 m NOR 5055 b. A lb e rt H e lg eru d , Ole S a e th e r, G u d b ra n d G. S k a tte b o e , O laf S a e th e r, E in a r L iberg, Ju liu s B ra a th e A rm á d n í p u šk a — d ru ž stv a (200 + 500 -j- 600 + 800 + 900 + 1 0 0 0 y ) U SA 2531 b. W illiam L eu sh n er, W . B. M artin , C. B. W in d e r, K ellogg K . V. C asey, A lb e rt E a s tm a n , C. S. B e n ed ic t M alorážka — p o h y b liv ý terč 25 y A. F . F lem in g G B R 24 b. M alorážka — m izící te rč 25 y W illiam K e n se tt S tyles G B R 45 b. M alorážka — d ru ž s tv a 50 a 100 y GBR 771 b. M. K . M a tth e w s, H a rry R . H u m b y , W illiam P im m , E . J . A m oore S tře lb a n a b a te rii — d ru ž stv a GBR 407 b. A lex an d er M aunder, J . F . P ik e, C harles P a lm e r, J . M. P o s ta n s, F . W . M oore, P . E a s te
Pólo
na
koni
GBR C harles D . M iller, P a tric k W . N ickalls, G eorge A . M iller, H e rb e rt H . W ilson Pozemní
hokej
GBR
Ragby AUS P h ilip C arm ichael, C harles J . R u ssell, D an iel B . C arroll, J o h n H ic k ey , F ra n c is B ed e-S m ith , C h risto p h er M c K iv a tt, A r t h u r M cCabe, T h o m a s S. G riffen, J u m b o B a rn e tt, P a tr ic k M cCue, S y d n ey A . M id d leto n , T h o m a s J . R ic h a rd s, M annie M c A rth u r, C harles M cM urtrie, R o b e rt R . C raig Skoky
do v o d y
P rk n o 3 m A lb e rt Zu rn e r G E R Věž 10 m H ja lm a r Jo h a n ss o n S W E Sportovní
J o s e f
3 6 .
B o h u m il
83,75 b.
g y m n astik a
V íceboj — je d n o tliv c i A lb e rto B ra g lia IT A 2 5 .
85,5 b.
Č a d a
(p o č e t
H o n z á tk o
3 1 7 ,0 b . b o d ů (p o č e t
n e u d á n ) , b o d ů
n e
u d á n )
V íceboj — d ru ž stv a SW E 438 b. G ósta A sb rin k , C arl B e rtilsso n , A n d reas C ervin, H ja lm a r C edercrona, R u d o lf
střelba
25 1
IV . o ly m p ij s k é h r y
S třelb a n a běžícího jele n a — jed n o tliv c i O scar Sw ahn SW E 25 b. S tře lb a n a běžícího jelena — d ru ž stv a SW E 86 b. A lfred S w ahn, O scar S w ahn, A rvid K noppel, E . O. R oscll D v o jstře l n a běžícího jele n a — je d n o t livci W a lte r W in an s E S A 46 b . A rm ád n í revolver, p istole — d ru ž stv a 50 y U SA 1914 b. Ja m e s E . G orm an, d r. I r a C alkins, J o h n D ietz, C harles A xtoll
Šavle — d ru ž stv a HUN J e n o F u c h s, O szk á r G erde, P é té r T ó th , L ajo s W erk n e r, D eszó F ó ld es 3 .
Č e c h y
J a r o s la v S á z a v s k ý ,
V ilé m
m il
G o p p o ld 3 .
z
v
3 .
k o le ;
J o s e f
G r u s s - M ic o v s k ý
v y ř a z e n
v
1 .
k o le ;
J o s e f
B o s s ie r -O ř o v s k ý
v
1 .
k o le ;
il
v
2 .
p r v n ím
J a r o s la v k o le , L a d a
k o le
k o le ,
;
v
V ilé m
v
v e
v
—
6 .
v
V la s ti
k o le ,
k o le 2 .
v y
2 . - 3 . v y řa ze n -,
v
p r v n ím
v y řa ze n -,
V ito u š
v y ř a z e n v y ř a z e n
k o le
-—
p r v n ím
v y ř a z e n
v y ř a z e n v y ř a z e n
v v
2 . 3 .
v
2 .
k o le ,
v
2 .
k o le
v
2 .
k o le ,
k o le ,
k o le ; K a r e l
J a r o s la v
Z d e n e k
Ž e m la -
D v o u h ra — v hale A rth u r W e n tw o rth G ore G B R Č ty řh ra — n a trá v ě GBR G eorge W . H illy a rd , R e g in a ld D o h e rty
F ra n k
O ta k a r B o h u s la v
p r v n ím
S c h e jb a l
p r v n ím
T v r z s k ý
o p r a v n é m
d r u h é m
4 . - 5 .
v
p r v n ím
Š o u r e k - T u S e k
5 .
B e d ř ic h
1 .
2 .
v y ř a z e n ,
v y ř a z e n
Ž e m la - R á z n ý
R o b é tin - F u c h s
—
GBR v y ř a z e n
Ž e m la
k o le
L a d a -
H y k š - Č e r n ý
K a m
L o b s d o r fu
d r u h é m
L a d a - S á z a v s k ý
ř a z e n v
v
L o b s d o r fu ,
S c h e jb a l)
D v o u h ra — n a trá v ě Jo s ia h G eorge R itc h ie
J á n s k ý k o le ,
B e d ř ic h
z
V la s tim il
Muži
L a d is la v
F le re t — jed n o tliv c i J e n jak o u k á zk a K o rd — jed n o tliv c i G aston A lib ert F R A
G o p p o ld
Tenis
B o h u s la v
Šerm
( V ilé m
Š o u r e k - T u č e k ,
v y řa ze n -, F u c h s
—
k o le
H y k š - Č e r n ý ,
—
v y ř a z e n i
v
1 .
K a r e l k o le ,
R o b é tin -
J o s e f
G r u s s -
v y M
ič o v s k ý ,
J o s e f
B o s s ie r -O ř o v s k ý
—
J a r o s la v
K a m
v y
ř a z e n
K o rd — d ru ž stv a FRA G aston A lib ert, B e rn a rd G rav ier, A le x an d re L ip p m a n n , E u g én e O livier, H e n ri Georges B erger, C harles C ollignon, J e a n S tern Č e c h y
v y ř a z e n y
(O ta k a r V ilé m
v
L a d a ,
p r v n ím
k o le
V la s tim il
G o p p o ld
z
I tá l i í
L a d a
L o b s d o r fu ,
7
:
1 2
S á z a v s k ý ,
V ilé m
T v r z
s k ý )
Pavle — jednotlivci Je n o F u c h s H U N 3 .
V ilé m
G o p p o ld
L a d a - S á z a v s k ý v
2 .
k o le -,
v y ř a z e n n ím 2 .
v
k o le , v
z
2 .
L o b s d o r fu -,
v
p r v n ím
O ta k a r
L a d a
2 .
V ilé m
k o le ;
v
p r v n ím
iS o u r e k -T u č e k
2 .
v y ř a z e n ;
k o le ,
v
2 .
5 . v p r v n ím
1 .
k o le , v
V la s tim il v y ř a z e n
p r v n ím
T v r z s k ý
3 ,
V ito u š
v
1.
—
k o le ;
v y ř a z e n i
Ž e m la - J á n s k ý , v y ř a z e n i v
2 .
v
L a d is la v
2 .
Ž e m la , k o le ;
il
Z d e n é k
Ž e m la - R á z n ý
—
k o le
Č ty řh ra — v hale GBR A rth u r W e n tw o rth G ore, H e rb e rt R o p e r B a r r e tt Ženy D v o u h ra — n a trá v ě D o ro th y C h am b erso v á G B R D v o u h ra — v hale GBR G w endoline E a stla k e o v á -S m ith o v á
k o le , v
p r v
B e d ř ic h
S c h e jb a l
v y ř a z e n ;
J a r o s la v
k o le
ř a z e n i
v y ř a z e n
Veslování S k if H a rry B lack staffe
GBR
9:26,0
252
V . o l y m p ij s k é h r y
D v o jk y bez k o rm id e ln ík a G B R /L e a n d e r C lub I. 9:41,0 J . R . K . F e n n in g , G ordon T hom son Č ty řk y bez k o rm id e ln ík a G BR /M C B C O x fo rd 8:34,0 Collier R o b e rt C udm ore, J a m e s A ngus G illan, D u n c a n M c K innon, J o h n R o b e rt S om ers-S m ith O sm y GBR 7:52,0 A lb e rt G la d sto n e, F re d e ric k K elly, B a n n e r J o h n s to n e , G uy N ickalls, C harles B u rn e ll, R o n a ld S an d erso n , R a y m o n d E th e rin g to n -S m ith , H e n ry B u c k n all, G ilch rist M ac-L agan Vodní
pólo
GBR C harles S m ith , G eorge C o rn et, George W ilkinson, C harles F o rs y th , George N evinson, T h o m as T h o u ld , P a u l R a d m ilovic
PO Ř A D Í ZEM Í Zem ě 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.
Vel. B ritá n ie U SA Š védsko F ra n c ie N ěm ecko K anada M adarško N orsko Belgie Itá lie A ustraloasie F in sk o R u sk o Ř ecko D án sk o J iž n í A frik a R ak o u sk o Č echy N izozem sko
zl. 57 23 8 5 3 3 3 2 i 2 1 1 1 — —
1
M edaile stř. bronz. 50 12 0 5 5 3 4 3 5 2 2 1 2 3 2 i
___
—
—
—
—
—
37 11 11 9 4 8 2 3 2 —
2 3 —
1 3 —
1 o i
Zápas Ě e c k o řím s k ý L e h k á v á h a do 66,6 k g E n ric o P o rro IT A K a r e l H
a lík
v y ř a z e n
v
1 . k o le
S tře d n í v á h a do 73 kg F rith io f M arten sso n SW E J o s e f B e c h y n ě - J a k o u b e k
v y ř a z e n
J a r o s la v
2 .
T y f a
v y ř a z e n
v
v
k o le
P o lo tě ž k á v á h a do 93 kg V e rn er W ec k m an F I N M
ir o s la v
Š u s te r a
v y ř a z e n
v
1 .
T ěž k á v á h a n a d 93 kg R ic h á rd W eisz H U N Volný styl B a n ta m o v á v á h a do 54 kg G eorge M ehnert U SA P é ro v á v á h a do 60,30 kg G eorge D ole U S A L e h k á v á h a 66,60 kg G eorge de R elw yskow G B R S tře d n í v á h a do 73 kg S ta n le y B a co n G B R T ěž k á v á h a n a d 73 kg George Con O ’K e lly G B R
k o le
1 .
k o le
,
Bez m edailí: Španělsko, šv ý c a rsk o , T urecko N ejúspěšnějším i sp o rto v ci IV . O H 1908 b y li am er. a tle ti S h e p p a rd , M elvin W infield (3 zl.), --> S h erid an , M a rtin J . (2 zl., 1 b ro n z .), E w ry , R a y (2 zl.), angl. p lav ec T ay lo r, H e n ry (3 zl.), šv é d . sp o rt, střelec — > Sw ahn, O scar (2 zl., 1 b ronz.), m ad . šerm íř -> F u ch s, J e n d (2 zl.) a další. V. oly m p ijsk é hry , 5. 5.— 22. 7. 1912, Stockholm (Švédsko) H e r se z ú častn ilo 2547 sp o rto v ců (z toho 57 žen) z 28 zem í. Č eský o ly m p ijsk ý v ý b o r v y sla l 50 sp o rto v ců . N a p ro g ra m u OH b y ly soutěže v 15 olym p. sp o rte ch (a tle tik a , c y k listik a, ja c h tin k , jezd ectv í, k o p a n á , m o d ern í p ě tib o j, p lav á n í, skoky do v o d y , sp o rt, g y m n a stik a , sp o rt, stře lb a , šerm , ten is, veslování, vodní pólo, záp as), dále um ělecké soutěže a 1 u k á z k o v ý sp o rt (baseball). Celkem b ylo n a p o řa d u 107 soutěží (včetně u m ě leckých) a 1 u k á zk o v ý . Ž eny sta rto v a ly
253
V . o l y m p ij s k é h r y
ve třec h . P ře d se d o u org. v ý b o ru b y l člen MOV V ik to r G. B alck, m ís to předsedou J . S. E d stro m , se k re tá řem K ristia n H ellstró m . Českou olym pijskou v ý p ra v u vedl J o s e f -> R ossler-O řovský. V. O H 1912 jso u v dějin ách nov o d o b ý ch O H v ý z n am n ý m m ezníkem . Š védští o rganizátoři p řip ra v ili olym p. soutěže n a vysoké ú rovni, v y b u d o v a li v y n ik ající sp o rt, zařízení a v y tv o řili v ý b o rn é sp o rt, p ro stře d í. H ry se s ta ly p o org. strá n c e po dlouhou d o b u vzorem . D ošlo k d alším zm ěnám v p ro g ra m u , z ařazen b y l m oderní pětiboj a um ělecké soutěže. Ž eny s ta r to valy po p rv é v p la v á n í a ve skocích do vody. O rg an izáto ři o d m ítli u sp o řá d a t soutěže v b o x u (podle švéd. z á k o n ů byl zak ázán ), jejich p o ž ad a v ek MOV uznal. N a V. O H se n e jo stře ji v y h ro til rozpor m ezi sa m o sta tn ý m českým z asto u p en ím n a O H a v MOV a p o ž a d a v k y rak o u sk o u h ersk ý ch ú řa d ů . S p o d p o ro u P ie rre de C o u b ertin a a org. v ý b o ru Češi svoji sa m o sta tn o st obhájili a v y sto u p ili v p r ů v o d u n á ro d ů ja k o s a m o sta tn á je d n o tk a , i když p ochodovali za ra k o u sk o u v ý p ra vou s českou a ra k o u sk o u v la jk o u a s o z n a čením R akousko-Č eši. P o skončení V. O H b y l d iskvalifikován h rd in a her, am er. a tle t in diánského p ů v o d u J a m e s T h o r pe, když ho O V U SA obvinil z profesionalism u. — O lym p, v ítě z em v um ělecké soutěži za lite ra tu ru se sta l P ierre de C ou b e rtin , k te rý předložil p o d pseudonym em Georges H o h ro d — M. E sc h b ac h svoji Ó du n a sp o rt, ve k te ré z d ů raz n il v ý c h o v n ý a m íro tv o rn ý v ý z n am sp o rtu . V ÍT Ě ZO V É
V. O H
1912
400 m C harles R e id p a th V á c la v
100 m R a lp h Cook C raig
USA
L a d is la v
J ir á n e k - S tr a n a
v y ř a z e n ;
B e d ř ic h
V y g o d a
6 .
v
s e m ifin á le
—
5 .
v
r o z b ě h u
v y ř a z e n
—
200 m R a lp h Cook C raig V á c la v
L a b ík
5 . v
10,8 5 .
v 2 .
v y ř a z e n ;
r o z b ě h u v
r o z b ě h u ,
V á c la v
U SA ro zb ě h u
—
L a b ík
21,7 —
v y ř a z e n
U SA
4 .
v
Z d e n ě k
M ě s te č k u
48,2
r o z b ě h u
800 m J a m e s E d w in M eredith 6 .
v
—
USA
V la d im ír
P e n c
9 .
v
—
V la d im ír h u m il
P e n c ,
H o n z á tk o
14:36,6 SR 31:20,8 —
SA F
F r a n tiš e k
v y ř a z e n
3:56,8
r o z b ě h u
M a ra tó n (40,200 km ) K e n n e th M a c A rth u r
v y ř a z e n
1:51,9 SR
r o z b ě h u
1500 m A rn o ld J a c k s o n G B R 5000 m H a n n e s K o le h m a in en F I N 10 000 m H a n n e s K o le h m a in en F I N
v y ř a z e n
2:36:54,8 S la v ik
a
B o
v z d a li
3000 m d ru ž stv a U SA 1. Tell B e rn á , 3. N o rm a n T ab e r, 5. George B o n h ag P ře sp o ln í b ě h — je d n o tliv c i (12 000 m) H a n n e s K o le h m a in en F I N 45:11,6 P ře sp o ln í b ě h — d ru ž s tv a (12 000 m) SW E 10 b. 2. H ja lm a r A ndersson, 3. J o h n E k e, 5. J o s e f T ern stro m 110 m p ř. F re d e ric k K e lly U S A 15,1 4 X 100 m GBR 42,4 D a v id Ja c o b s, H a ro ld M a c in to sh , V ic to r d ’A rcy, W illiam A n p le g a rth 4 X 400 m USA 3:16,6 SR M elvin S h ep p ard , E d w a rd L in d b erg , Ja m e s M eredith, C harles R e id p a th 10 000 m chůze G eorge G oulding CAN 46:28,4 S R R u d o lf
A t l e t i k a *5
L a b ík
R ic h te r
v
k v a lifik a c i
v z d a l
S k o k y do v ý šk y A lm a R ic h a rd s U SA Skok o ty č i H a rry B abcock U S A J in d ř ic h
J ir s á k
v
k v a lifik a c i
1,93
3 ,0 0
3,95 —
v y ř a z e n
S kok do d á lk y A lb e rt G u tte rso n U SA T roj skok G u s ta f L in d b lo m S W E S k o k do v ý šk y z m ísta
7,60 14,76
251
V . o ly m p ij s k é h r y
P l a t t A d am s U S A Skok do d á lk y z m ísta K o n s ta n tin T sik litira s G R E V rh koulí P a tr ic k M cD onald U S A 1 5 .
F r a n tiš e k
J a n d a - S u k
1,63 3,37
60,64 SR 109,42 (61,00 S R + 48,42)
F IN
1 7 .
J a n d a - S u k 3 8 ,3 1
M
ir o s la v
Š u s te r a
45,21 ;
3 9 .
3 1 ,3 8
H o d diskem obouruč A rm as T a ip a le F I N
82,86 (44,68 + 38,18)
H o d k lad iv e m M a tth e w M cG rath U S A 54,74 D e se tib o j1) H u g o W ieslan d er S W E 6161 b. P ě tib o j2) F e rd in a n d B ie N O R P ř e ta h lanem SW E A . B e rg m a n , A . A n d erso n , J . E d m a n , E . F re d rik sso n , C. Jo n sso n , E . L arsso n , A. G u stafsson, C. H . L in d stro m x)
P ř e p o č te n o
p o d le
T h o r p e
O H
J i m
2)
P ě tib o j
o š tě p e m V ítě z
p o
ta b u le k
d is k e m ,
J i m
T h o r p e
z
1 9 6 2 ;
v ítč z
d is k v a lifik o v á n
o b s a h o v a l
a
s k o k
b ě h
n a
p o
O H
d o
2 0 0
d á lk y , m
a
1 5 0 0
h o d m .
d is k v a lifik o v á n ,
Cyklistika Silniční z áv o d — je d n o tliv c i (320 km ) R u d o lp h L ew is SA F 10:42:39,0 6 3 .
B o h u m il
T in tě r a
1 4 :1 1 :2 1 , k o u n
R a m e š
1 4 : 1 0 :3 4 ,6 , F r a n tiš e k
1 2 : 2 0 :1 2 ,2 , 9 1 .
B o h u m il
K u n d e r t
K u n d e r t,
J a n
p o u z e
3
( B o h u m il
R a m e š ,
K u b r y c h t,
V o k o u n )
V á c la v
F r a n tiš e k
n e k la s ifik o v á n o ,
z á v o d n íc i
Ja c h tin k
H o d diskem A rm a s T a ip a le F r a n tiš e k
B o h u m il
15,34
27,70 (15,23 + 12,47)
H o d oštěp em E rik L em m ing S W E H o d oštěp em o bouruč Ju liu s S a a risto F I N
Č e c h
T in tě r a ,
d o je li
1 1 ,1 5
V rh k o u lí o bouruč R a lp h R ose U S A
D r u ís tv o
a
8 7 .
V á c la v
K u b r y c h t J a n
V o -
T říd a 6 m FRA A m édée T h u b é, G asto n T h u b é, Ja c q u e s T h u b é T říd a 8 m NOR T h o rla f G lad, T li. V a len tin A as, A ndreas B recke, T orleiv Corneliussen, C hristian Je b e T říd a 10 m SW E C arl H e llstro m m l., E rik W allerius, H a ra ld W allerius, H u m b e rt L u n d én , H e rm a n N y b erg , H a rry R o sen sw árd , P a u l Isb e rg , F ilip E ricsson T říd a 12 m NOR J o h a n A n k er, A lfred L arsen, N ils B ertelsen, H a lfd a n H a n se n , M agnus K onow , P e tte r L arsen , E ile rt F a lc h L u n d , F ritz S ta ib , A rnfinn H eje, G u sta v T haulow Jezdectví S outěž v še stra n n é způsobilosti — je d n o tliv ci A xel N o rd la n d e r SW E 46,59 b. Soutěž v še stra n n é způsobilosti — d ru ž s tv a SW E 139,06 b . A xel N o rd la n d er, N ils A dlercroutz, E r n s t C asparsson V elká cena d re z ú ry — jed n o tliv ci Carl B onde SW E 15 b. V elká c ena n á ro d ů ve sko k u — jed n o tliv ci J e a n C ariou FRA 186 b. V elká cena n á ro d ů ve sko k u — d ru ž stv a SW E 545 b . C. G u s ta f L ew o n h au p t, G u s ta f K ilm a n , H a n s v o n R osen
v z d a li
Silniční záv o d — d ru ž s tv a (320 km ) SW E 44:35:33,6 E ric F rib o rg , R a g n a r M alm , A xel P ersso n , A lgot L onn
K opaná GBR R o n a ld B reb n o r, T h o m a s B u rn , A rth u r
255
V . o ly m p ij s k é h r y
Nástup samostatné české výpravy ve Stockholmu 1912 K n ig h t, D ouglas M cW h irter, H o ra ce L ittle w o rt, J a m e s D ines, A rth u r B e rry , V ivian W o o d w ard , H a ro ld W alden, G ordon H o a re , Iv a n S h a rp e , E d w a rd H a n n e y , G ordon W rig h t, H a ro ld S ta m p e r Moderní
pětiboj
Soutěž jed n o tliv c ů G u sta f L illiehook SW E
27 b .
Plavání Muži 100 m v. zp. D uke P a o a K a h a n a m o k u 400 m v. zp. G eorg R . H odgson CAN 1500 m v. zp. G eorg R . H odgson CAN 100 m z n ak H a rry H eb n o r U SA
U SA
1:03,4
5:24,4 SR 22:00,0 S R
1:21,2
200 m p rsa W a lte r B a th e G E R 3:01.8 4 X 200 m v. zp. AU S 10:11,6 SR Cecil H e a ly , M alcolm C ham pion, L eslie B o a rd m a n , H a ro ld H a rd w ick 400 m p rsa W a lte r B a th e G E R 6:29,6 Ženy 100 m v . zp. F a n n y D u ra c k o v á A U S 1:22,2 4 X 100 m v. zp. GBR 5:52,8 SR B ella M ooreová, Je n n ie F le tc h e ro v á , A nnie S piersová, Ire n e S teero v á Skoky
do v o d y
Muži P rk n o 3 m P a u l G u n th e r G E R Věž 10 m E rik A dlerz SW E
79.23 b . 73,94
V . o ly m p ij s k é h r y
Věž 5 a 10 m E rik A dlerz S W E Ženy Věž 10 m G re ta Jo h a n ss o n o v á Sportovní
256
40,0
SW E
39,9 b.
g ym nastika
V íceboj — je d n o tliv c i k ru h y , k ů ň našíř) A lb erto B ra g lia IT A
(b ra d la ,
3 6 .
9 1 ,2 5
B o h u m il
H o n z á tk o
h ra z d a , 135,0 b .
b .
^V íceboj — d ru ž stv a ČITA \ 2 6 5 ,7 5 b . GTankr B oni, G iuseppe D om enichelli, L u cia n o S avorini, G uido R o m an o , Angelo Zorzi. Giorgio Z am p o ri. G ianni M angiante, A dolfo T u n esi, P ie tro B ian ch i, P ao lo Salvi, A lb e rto B ra g lia , A lfredo Gollini, Serafino M azzarocchi, F ra n c esco L oy, C arlo F regosi, R e n zo M an g ian te Y icaboj šv é d sk ý sy sté m — d ru ž stv a /S tE J P e r D an iel B e rtillso n , C arl E rn frid C arlberg, N ils D a n iel G ra n fe lt, C u rt H a rtz e ll, O sw ald H o lm b erg , A n d ers H y la n d e r, A xel J a n s e , A n d e rs B oo K u llb erg , S ven L an d b e rg , P e r N ilsson, B e n k t R u d o lf N orelius, A xel N orling, D a n iel N orling, S ven R o sen , N ils Silfv e rsk io ld , C arl S ilfv erstra n d , J o h n S6ren sso n , Y ngve S tie rn s p e tz , C arl E rik Svensson, K a rl J o h a n Svensson, K n u t T orell, E d v a rd W en n e rh o lm , C laěs W ersall, D a v id W im a n JQ ceboj v o ln á cvičení — d ru ž stv a čN O R ) Is a k A b ra h am sen , H ans B ey er, H a rtm a n n B jo rn so n , A lfred E ngelsen, S ig u rd Jó rg e n se , B ja rn e Jo h n s e n , K n u d K n u d sen , A lf L ie, R o lf L ie, T o r L u n d , P e tte r M a rtin sen , P e r M athiesen, Ja c o b O pd ah l, N ils O p d a h l, B ja rn e P e tte rse n , F rith jo f, Saelen, O istein Schirm or, G eorg Selenius,' S igvard S iv e rtsen , R o b e rt S jursen, E in a r S tro m , G abriel T h erste n se n , T h o m as T h o rsten sen , N ils Voss Sportovní
střelba
L ib o v o ln á m alo rá ž k a (libovolná poloha) F re d e ric k H ird U S A 194 b .
R y c h lo p a ln á pistole A lfred L an e U SA 287 b. L ibovolná p istole — 50 m A lfred L ane U SA 499 b. S tře lb a n a b a te rii J a m e s G ra h am U SA 96b. V elkorážní terčovnice — jed n o tliv ci P a u l Colas F R A 987 b. V elk o rážn í terč o v n ice — d ru ž stv a 300 m SW E 5655 b. M au ritz E rik sso n , C. H ugo Jo h a n sso n , E rik B lo m q v ist, C arl B jo rk m a n , Bernh a rd L arsson, G. A dolf Jo n sso n A rm á d n í p u šk a — 3 polohy (300 m) S á n d o r P ro k o p p H U N 97b. A rm á d n í p u šk a — libovolná poloha (600 m) P a u l Colas F R A 94 b. A rm á d n í p u šk a — d ru ž stv a (200 + 400 + 500 + 600 m) U SA 1687b. C harles B u rd e tte , A llan B riggs, H a rry A dam s, J o s e p h Ja c k so n , C arl O sb u m , W arre n S p ro u t M alorážka — m izící te rč (25 m) W ilhelm C arlberg S W E 242 b. M alorážka — d ru ž stv a (25 m) SW E 925 b. J o h a n n H iib n er v o n H o lst, E ric Carlberg, W ilhelm C arlberg, G u s ta f B oivie M alorážka — d ru ž stv a (50 m) GBR 762 b. W illiam E . P im m , E d w a rd J . L essim ore, J o s e p h P e p é , R o b e rt Cook M urray S tře lb a n a b a te rii — d ru ž stv a U SA 532 b. C harles B iilings, R a lp h S p o tts, J o h n H e n d rick so n , Ja m e s G ra h am , E d w a rd G leason, F ra n k H all S tře lb a n a běžícího jelena — jednotlivci A lfred S w ah n S W E 41b. S tře lb a n a běžícího jele n a — d ru ž stv a SW E 151b. A lfred Sw ahn, O scar Sw ahn, A ke L u n d ě berg, O lof A rvidsson D v o jstře l n a běžícího jele n a — jed n o tliv ci A ke L u n d eb e rg SW E 79b . R e v o lv e r nebo p istole — d ru ž stv a (50 m) USA 1916b . A lfred L an e, H e n ry Sears, P e te r D olfen,
V . o l y m p ij s k é h r y
25 7
J o h n D ietz R evolver nebo pistole — d ru ž stv a (30 m) SW E 1145b. W ilhelm C arlberg, E ric C arlberg, J o h a n H ů b n e r v o n H o lst, R aul P alén
Šavle — jed n o tliv c i Je n o F u c h s H U N B e d ř ic h
V ilé m
V ilé m
V ilé m ,
T v r z s k ý
P fe iffe r
v
1 .
v v
1 .
v e
k o le
V ilé m
3 .
k o le ;
k o le ;
M
V in c e n c
ilo š
K
ř í í
v e
3 . k o le ;
s t.
v y ř a z e n
k o le ;
T v r z s k ý
G o p p o ld
z
K l ik a
1.
v y ř a z e n d o r fu
1 .
v
k o le ;
1 .
v
2 .
3 .
O ta k a r
v y ř a z e n
g r a m u
2 .
m l.,
J a r o s la v
Š o u -
v y ř a z e n i
v
1 .
k o le
Z d e n ě k s t.,
J o s e f
B á r ta ,
J o s e f
P fe iffe r ,
Š v o r c ík
G o p p o ld
F r a n tiš e k
B e d ř ic h
S c h e jb a l,
(p o d le
m ě l b ý t ě le n e m
V ilé m
č ip e r a ,
o fic iá ln íh o
i
p r o
J o s e f J a v ů r e k )
K a r e l
v
2 .
3
v e
k o le ;
3 . k o le ;
J o s e f
V in c e n c
J o s e f
K
G o p p o ld
k o le ;
4 .
ř í í
v e
v y ř a z e n
L o b s d o r fu z
Z d e n ě k
s t.
L o b s B á r ta
k o le
K o rd — d ru ž stv a BEL P a u l A nspach, H e n ri A nspach, R o b e rt H e n n e t, F e rn a n d do M ontigny, Ja c q u e s Ochs, F ra n c is R om , G a sto n Salm on, V ictor W illem s V ilé m
G o p p o ld
G o p p o ld
z
ilo š
K l ik a ,
P fe iffe r ,
v e
2 .
s lo íe n í se
u v á d í
m ís to
u v á d í p o ř a d í
i
K a r e l
K
5 . - 6 .
m ís to
m ís to
v š a k
ř í í ,
se
J o s e f V á v r a
u v á d í
J o s e fa z
o d
P fe i-
L o b s d o r fu
Z d e n ě k C e c h ,
p o u z e
V ilé m
J a v ů r e k ,
Z d e n ě k
G o p p o ld
J a v ů r k a
s t.,
J o s e f
( n ě k d y
d r u ís tv a ;
s ta n o v ilo
fin a l is ty )
m l.,
T v r z s k ý , k o le
J o s e fa
se
L o b s d o r fu
F r a n tiš e k
V ilé m
v y ř a z e n i liš n é
z
L o b s d o r fu
B á r ta ; o fic iá ln í
p r v n í
Mu ži D v o u h ra n a trá v ě C harles L a n d h u rs t W inslow
J a
R e c h n e r
P fe iffe r z
1 .
v y ř a z e n
F r a n tiš e k
G o p p o ld
l{ o le ;
v
v e
k o le ;
k o le ;
k o le ;
V ilé m
v y ř a z e n
v y ř a z e n
a
—
ř í í ,
K
m l.
v y ř a z e n
v e
1.
3 .
v
k o le ;
V á v r a
v
v e
v y ř a z e n
v y ř a z e n
v y ř a z e n
v y ř a z e n
v y ř a z e n
fe r a
Č e c h y
L o b s d o r fu
l.k o le ;
v y ř a z e n
L o b s d o r fu
3 . k o le ; Z d e n ě k ilo š
v ů r e k
M
ř í í ,
Tenis
Š o u r e k - T u ě e k
V ilé m
V ilé m
v
K
L o b s d o r fu
L o b s d o r fu
Š v o r c ík v e
z
k o le
J a r o s la v
M
4 . z
1 . k o le ;
K o rd — jed n o tliv ci P a u l A nspach B E L
v e
O ta k a r
Z d e n ě k
Šavle — d ru ž stv a HUN Je n o F u c h s, L ászló B e rti, E rv in M észáros, D eszó F óldes, O szk ár G erde, Z o ltán S ch en k er, P e té r T ó th , L ajo s W e rk n e r
v
m l.
z
z L o b s d o r fu ,
J o s e f J a v ů r e k
v
v y ř a z e n
L o b s d o r fu
v y
v y ř a z e n
v y ř a z e n
Š o u r e k - T u ě e k z
K l ik a
J a v ů r e k
L o b s d o r fu
F r a n tiš e k
J o s e f
R e c h n e r
V á v ro , v y ř a z e n z
G o p p o ld
2 .
v e
J o s e f
Z d ě n é ,k
k o le ;
2 .
k o le ;
G o p p o ld
J a r o s la v
v e
1 . 1 .
k o le ;
V ilé m v
v y ř a z e n
v y ř a z e n
v y ř a z e n
k o le ,
Č ip e r a , F r a n tiš e k
G o p p o ld
G o p p o ld
r e k - T u ě e k ,
ř a z e n
V ilé m
K a r e l G o p p o ld ,
F le re t — jed n o tliv c i N edo N ad i IT A
J o s e f
T v r z s k ý ,
J o s e f P fe iffe r , s t.,
Šorm
S c h e jb a l,
B á r ta ,
íty ř i
L a d is la v 2 .
k o le ;
k o le ;
1 .
Z e m a n
y k š
v e
v y ř a z e n
3 .
v e
J a r o s la v
J u s t
R o b ě tín - F u c h s Š e b e k
v y ř a z e n
v y ř a z e n
1 .
v e
k o le ;
v e
2 .
2 .
k o le ;
J o s e f
K a r e l
3 . k o le ; J i ř í
Š e
R o b ě tín -
K o d l v y ř a z e n
v
1 .
FRA
v y ř a z e n v y ř a z e n v
1 .
L a d is la v
K o d l— K a r e l J o s e f 1 .
v e v e
tin - F u c h s
k o le ;
J a r o s la v
J o s e f H a in z
W inslow ,
Ž e m la — J a r o s la v A r d e lt
v y ř a z e n i
J a r o m ír v y ř a z e n i
Z e m v
1 .
H
y k š
H a ro ld
J u s t; v
J i ř í
1 .
k o le ;
v y ř a z e n i
a n — K a r e l
R o b é
k o le
Č ty řh ra v hale A n d ré H . G o b ert, M arnice G e rm o t K a r e l
K a r e l
k o le
Š e b e k — B o h u s la v k o le ;
2 .
ě tv r tfin á le ,
k o le ;
Č ty řh ra n a trá v ě SA F C harles L y n d h u rs t A u stin K itso n
v
v
k o le ;
v y ř a z e n
v y ř a z e n
k o le
D v o u h ra v h ale A ndré H . G o b e rt
4 .
J u s t
v y ř a z e n
v y ř a z e n
v y ř a z e n
F u c h s v
A r d e lt
H
SA F
J a r o s la v
J a r o m ír
B o h u s la v
K a r e l b e k
Ž e m la ;
R o b ě tín - F u c h s — J a r o s la v
FRA
J u s t
v y -
V . o ly m p ij s k é h r y
ř a z e n i H a in z
v e
2 .
258
k o le ;
v y ř a z e n i
v
J o s e f 1 .
Š e b e k — J a r o s la v
k o le
Ženy D v o u h ra n a trá v ě M a rq u e rite B ro q u e d iso v á F R A D v o u h ra v hale E d ith M. H a n n a m o v á G B R Sm íšená č ty řh ra n a trá v ě SW E D o ra K ó rin g o v á , H e n rio h S ohom burk J iř in a
K u b e š o v á — A n to n ín
ř a z e n i Š e b e k
v
1 .
k o le ;
v y ř a z e n i
v
1 .
A n n a
K u b e š
v y
Š e b k o v á — J b s e f
v e
2 .
Š e b k o v á — J o s e f
Š e b e k
I v a n
k o le
v
S e h w e iz e r a
GBR J a r o s la v
__ Š o u r e k
7 :47,6 v y ř a z e n i
1 . k o le
Č ty řk a s korm id eln ík em GER 6:59,4 A lb e rt A rn h e ite r, O tto F ickeisen, R u d o lf F iekeisen, H e rm a n n W ilk er, O tto M aier O sm y GBR 6:15,0 E d g a r B urgess, S id n ey S w ann, Leslie W o rm a ld , E w a rt H o rsfall, J a m e s G illan, A rth u r G a rto n , A lister K irb y , P h ilip F lem ing, H e n ry W ells G igová č ty řk a s k orm idelníkem DEN 7:47,0 E jle r t A llert, Jo rg e n H a n se n , Carl M óller, C arl P e te rs e n , P o u l H a rtm a n n Vodní
pólo
GBR C harles S m ith , C harles B ugbee, George ■W ilkinson, Isa a c B e n th a m , George C o rn e t, A rth u r H ill, P a u l R ad im ilo v ic Zápas
řeckořím ský
P é ro v á v á h á — do 60 k g K a a rlo K oskelo F I N
v y ř a z e n
v e
4 .
k o le
8 .
J a n
B a le j;
K a r e l
B a lík
v y ř a z e n
ve
3.
k o le
S tře d n í v á h a — do 75 leg C laes Jo h a n ss o n SW E P o lo tě ž k á v á h a — do 82,5 kg 7,1. m edaile n eu d ěle n a — z áp a s m ezi A h lg ren em (SW E ) a B óhlingem (F IN ) skončil p o 9 h od. boje n erozhodně (oba b y li p o č ítá n i jak o druzí) K o p ř iv a
v y ř a z e n
v e
2 .
k o le
T ěž k á v á h a — n a d 82,5 kg Y rjó S aarela F I N Umělecké
soutěže
v y ř a z e n i
Veslování S kif W illiam K in n e a r
B e r á n e k
L e h k á v á h a — do 67,5 kg E em il V are F I N
F r a n tiš e k
k o le
Sm íšená č ty řh ra v hale GBR E d ith M. H a n n a m o v á , C harles P e rc y D ix o n A n n a
J o s e f
A rc h ite k tu ra H e n ri M onod, A lphonse L av erriére SU I „ S ta v e b n í p lá n m oderního sta d ió n u " S o ch ařstv í W a lte r W in an s U SA „A m erick ý k lu sá k " (bronzová socha) M alířství G io v an n i P e lle g rin i IT A „ Z im n í s p o r t" L ite ra tu ra G eorg H o h ro d , M. E sc h b ac h (pseudonym P ie rre de C oubertina) F R A „ Ó d a n a sp o rt" H udba R icc a rd o B a rth e le m y IT A „O ly m p ijsk ý triu m fá ln í p o c h o d " U k ázkový
sport
B aseball U SA M cClure, H aff, B y rd , B lan c h a rd , B onbag, H o rin e , Iro n s, D a v e n p o rt, P a tte rso n , K elly, Jo n e s, K iv ia t, C o u rtn ey , W h itn e y , D rew P O ltA D Í Z E M l Zem ě 1. Švédsko 2. U S A
zl. 24 24
M edaile stř. bronz. 24 19
17 19
V I I. o ly m p ij s k é h r y
2 59
3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.
Vel. B ritá n ie F insko N ěm ecko F ra n c ie D ánsko J iž n í A frika N orsko M aďarsko K anada Itá lie A ustraloasie Belgie R ak o u sk o fteck o R u sk o N izozem sko Š výcarsko
10 9 5 8 1 4 4 3 3 5 2 2
—
— —
1
15 8 13 5 6 2 1 2 2 1 2 1 2
—
5 3 3 2 3 3 2 1 3 3
—
.— 1
16 9 7 3 5
-
2 -
Bez m edailí: Chile, Č echy, E g y p t, Š p a nělsko, Ja p o n sk o , L u ce m b u rsk o , P o r tu galsko, Srbsko, T urecko. N ejúspošnějším i sp o rto v c i V . O H 1912 by li a tle ti —> K o le h m a in en , H a n n e s (3 zl. a 1 s tř.), -» T h o rp e, J a m e s (2 zl. v p ě tia desetiboji, později z b av e n m edailí), plavec H odgson, G eorge R itc h ie (2 z l.), sp o rt, střelci -> S w ahn, A lfred (2 zl.), C arleberg, W ilhelm (2 zl. a 2 stř.), -> L an e, A lfred (3 zl.) aj.
VI. olym pijské hry 1916, Berlín (Německo) P ře d se d o u o rganizačního v ý b o ru byl V ic to r A. T. v o n P o d b ie lsk i, gen. se k re tá ře m dr. C arl D iem . P o d le ro z h o d n u tí V I. oly m p ijsk éh o k o n g resu v Paříži 1914 se m ěly O H z ú č a s tn it pouze s tá ty , tz n ., že Č eši-a F in o v é m ěli b ý t zařazeni do ra k o u sk o -u h ersk é nebo ru sk é v ý p ra v y . V y p u k n u tí 1. sv ěto v é v á lk y k o n á n í h e r znem ožnilo. VII. olym pijské hry, 20. 4.— 12. 9. 1920, Antverpy (Belgie) H e r se z ú častn ilo 2607 sp o rto v c ů (z toho 64 žen) z 29 zem í. Č eskoslovensko, k te ré se O H zú častnilo p o p rv é jak o s a m o sta tn ý s t á t, vyslalo 123 s p o rto v ce (z to h o 1 ženu). N a p ro g ra m u b y ly soutěže ve 23 olym p. sp o rte c h (a tle tik a , b ox, cy k listik a, ja c h tin k , jez d e ctv í, k o p a n á , kraso b ru slen í, led n í h o k ej, lu k o stře lb a , m o d ern í p ětib o j, p lav á n í, pólo n a koni, pozem ní h o k ej, ra g b y , sk o k y do v o d y , sp o rt, g y m n a stik a , sp o rt, stře lb a , šerm , ten is, veslování, v o d n í pólo, v z p írá n í a zápas) a v u m ě leckých soutěžích. C elkem bylo n a p o řa d u 161 soutěží. Ž eny s ta rto v a ly ve č ty ře ch sp o rtech . P ře d se d o u org. v ý b o ru b y l člen
A ntverpy 1920
V I I. o ly m p ij s k é h r y
260
M OV H e n ri de -> B a ille t-L a to u r. Čs. olym p. v ý p ra v u v e d l J o s e f -> R ósslerO řovský. — V II. O H b y ly A n tv e rp á m přid élen y 1919. V á lk o u těžce p o stiže n á B elgie nem ěla m noho času n a p říp ra v y . P ro to jí M OV d al volnější ru k u v o rg a nizaci. Z ák la d n ím p roblém em b y la ú č ast sp o rto v c ů b ý v a lé h o T ro jsp o lk u , zejm én a N ě m ec k a. MOV p o n e ch a l' org. v ý b o ru n a vůli, koho n a O H pozve. N ěm . sp o r to v ci n a h ry p o zv án i nebyli. P o z v á n k u n e d o stali a n i sp o rto v c i so v ětsk éh o R u sk a . — N a d olym p. sta d ió n e m p o p rv é z a v lá la olym p. v la jk a a p o p rv é složil jm é n e m z á v o d n ík ů olym p. slib belgický še rm íř a v o d n í p ó lista V ic to r B oin. D o p ro g ra m u O H b y ly z ařa ze n y i d v a zim ní sp o rty : kraso bruslení a led n í h okej. D ošlo i k v z rů stu p o č tu jed n o tliv ý c h soutěží. V II. O H 1920 p ro k á z a ly ž iv o ta sc h o p n o st olym p. m y šle n k y a je jí p o tře b u . S ta ly se sy m bolem v ítě z stv í m íru n a d h rů z a m i v álk y , což b ylo p rá v ě ve v á lk o u zničen ý ch A n tv e rp ác h z v lá šť sym bolické. P řes k rá tk o s t času a řa d u p roblém ů b y ly V IL O H úspěšné. V n ě k te rý c h bodech v ša k organizace přece je n z ask říp a la, p ře d ev ším v to m , že n e b y la v y d á n a ofi ciální z p rá v a o p rů b ě h u O H a k dispozici jso u je n op isy n e ú p ln é v erze výslodků. P ře k v a p e n ím h e r b y ly velké úspěchy finské a tle tik y . Čs. sp o rto v c ů nedosáhli m im o řá d n ý ch v ý sle d k ů , získali d v ě bronz, m edaile. O stř. m edali se p řip rav ili čs. fo tb alisté, k te ří v e finálovém zápase s B elgií za s ta v u 2:0 p ro B elgii p sy ch ick y n evydrželi a. n a p ro te s t p ro ti ú d a jn é z a u ja té m u ro zh o d o v án í angl. rozhodčího o p u stili ve 38. m in u tě h řiště a b y li d isk v a lifikováni.
V o jtě c h
VII.
O II
19 2 0
Atletika
v y ř a z e n
v
m e z ib ě h u
SA F
K a r e l
F r a n k e n s te in
P ř ib y l
3 . v
ro z b ě h u
49,6 3 .
—
v
ro zb ě h u ;
GBR
K a r e l
F r a n k e n s te in ,
P ř ib y l,
V o h r a lík , v
K a r e l
J a r o s la v
1:53,4
P r o c h á z k a
V á c la v
v y ř a z e n i
r o z b ě z íc h
1500 m A lbert George H ill 4 .
K a r e l
v y ř a z e n i
800 m A lb e rt G eorge H ill
V á c la v
V o h r a lík
GBR —ěas n
5000 m J o s e p h G uillem ot K a r e l P a c á k
K a r e l
P a c á k
4:01,8 e m ě ř e n
FRA
v y ř a z e n
10 000 m P a a v o N u rm i
14:55,6
v
ro zb ě h u
v
ro zb ě h u
F IN
31:45,8
v y ř a z e n
M a ra tó n (42,750 km ) H annos K olehm ainen F I N 110 m p ř. E a rl T h o m p so n CAN A d o lf R e ic h
v y ř a z e n
400 m p ř. F ra n k L oom is F r a n tiš e k v y ř a z e n i
v
14,8SR
ro zb ě h u
USA
54,0 SR
K ie h lm a n n v
2:32:35,8
a
F r a n tiš e k
M a r e k
r o z b ě z íc h
3000 m p ř. P e rc y H odge G B R 10:00,4 SR 4 x 100 m USA 42,2 SR C harles P a d d o c k , Ja c k so n Scholz, L o ren M urchison, M orris K irk sey 4 X 400 m GBR ' 3:22,2 Cecil G riffith s, R o b e rt L indsay, J o h n A insw orth-D avis, G uy B u tle r 3000 m chůze U go F rig erio IT A 13:14,2 J o s e f
V ÍT Ě Z O V É
P lz á k
400 m B ev il R u d d
Š le h o fe r
v y ř a z e n
v
k v a lifik a c i
10 000 m chůze U go F rig erio IT A J o s e f
Š le h o fe r
v
48:06,2 k v a lifik a c i
d is k v a lifi
k o v á n
100 m C harles W illiam P a d d o c k V o jtě c h H a š e k
P lz á k 2 .
v
2 .
r o z b ě h u
200 m A llen W o o d rin g
v —
U SA
ro zb ě h u ;
10,8 E d u a r d
F r a n tiš e k
S te js k a l
S kok o ty č i F ra n k F o ss
v y ř a z e n i
USA
S kok do v ý šk y R ich m o n d L an d o n
22,0
F r a n tiš e k
U SA v y ř a z e n
1,935 v
U SA
P ř ib y l
k v a lifik a c i
4,09 SR v y ř a z e n
v
k v a lifik a c i
V II. o ly m p ij s k é h ry
261
Skok do d á lk y W illiam P e tte rsso n F r a n tiš e k
Š r e tr
Troj skok Vilho T ím los V rh koulí Ville P ó rh ó la F r a n tiš e k
SW E
v y ř a z e n
v
7,15
k v a lifik a c i
F IN
14,505
F IN
H o p líč e k
14,81 v y ř a z e n
v
k v a lifik a c i
H o d oštěpem Jo n n i M yrra F I N O tto
V y d r a
v y ř a z e n
H o d diskem E lm er N ik lan d e r F r a n tiš e k v y ř a z e n i v
65,78 v
k v a lifik a c i
F IN
H o p líč e k
a
44,685 A lo is
k v a lifik a c i
H a š e k
v z d a l
p o
p r v é m
Cyklistika
K o p e c k ý
H o d k ladivem P a tric k R y a n U SÁ 52,875 Desetiboj H elge L o v la n d N O R 5970 b. (podle b o d o v á n í 1962) E d u a r d
L e h k á v á h a — do 61,24 k g Sam uel M osberg USA V e ltero v á v á h a — do 66,68 kg A lb e rt S chneider CAN S tře d n í v á h a — do 72,57 k g H a rry M allin G B R P o lo těž k á v á h a — do 79,38 kg E d w a rd E a g a n U SA T ěž k á v á h a — n a d 79,38 kg R o n a ld R a w so n G B R
d n u
3000 m — d ru ž stv a USA 1. H orace B row n, 3. Arlie A lfred S c h a rd t, 6. Iv a n D resser P řespolní běh — jed n o tliv c i (8000 m) P a a v o N u rm i F I N 27:15,0 Přespolní běh — d ru ž stv a (8000 m) F IN I. P a a v o N u rm i, 3. H eik k i L iim ata in e n , 6. T eodor K oskenniom i P ětib o j (skok do d á lk y , hod oštěpem , 200 m , hod diskem , 1500 m) E ero L eh to n e n F IN H o d b řem enem (56 liber, tj. 25,4 kg) P a tric k M cD onald U SA 11,265 P ře ta h lanem GBR G. C anning, F . H olm es, E . Mills, J . S hepherd, H . Stiff, J . Sewell, F. H um p h rey s, E . T h o rn
Silniční Z ávod jed n o tliv c ů (175 km ) H a rry S te n q u is t SW E 3 4 .
J o s e f P r o c h á z k a
J a n o u š e k 5 : 3 8 :0 7 ,0 ;
5 : 2 9 : 2 3 ,4 ; 4 0 .
4:40:01,8
5 : 2 3 :3 1 ,4 ;
3 tí. L a d i s l a v
3 9 . F r a n tiš e k
B o h u m il
R a m e š
K u n d e r t
5 : 3 9 : 0 0 ,0 .
Z ávod d ru ž ste v FRA 19:16,43,2 F e rn a n d C anteloube, G eorges D etreille, A chille S ouchard, M arcel G obillot 9 .
T C H
n o u š e k , m e š )
—
( J o s e f F r a n tiš e k
P r o c h á z k a ,
L a d is la v
K u n d e r t,,
B o h u m il
J a R a
2 2 : 1 0 :0 1 ,8
Dráhová S p rin t M aurice P e e te rs H O L 1:38,3 T an d e m — 2000 m GBR 2:49,4 H a rry R y a n , T h o m a s L ance S tíh ac í záv o d d ru ž ste v — 4000 m IT A 5:20,0 F ra n c o G io rg e tti, R ug g ero F errario, A rnaldo C arli, P rim o M agnani 50 km n a d ráze H e n ry G eorge ' B E L 1:16:43,2 Jach tin k
B ox M uší v á h a — do 50,80 kg F ra n k G enaro U SA B a n ta m o v á v á h a — do 53,52 kg C larence W alker SA F P é ro v á v á h a — do 57,15 kg P a u l F ritsc h F R A
J o la (12 stop) HOL Jo h a n n e s Jo so p h A n to n iu s H in , F ranciscus Fidelia J . H in J o ia (18 stop) GBR F . A. R ic h a rd s, T. H ed b erg
2 62
V II. o ly m p ij s k é h r y
T říd a 6 m NOR A ndreas B recke, P a a l K a a sen , In g o lf R o d T říd a 6 m , ty p 1907 BEL E m ile Cornellie, F lo rim o n d Cornellie, F ré d e ric -A lb ert B ruynseels T říd a 6,5 m , ty p 1919 HOL J o h a n C arp, P e tru s W ern in k , B e rn a rd C arp T říd a 7 m GBR C yril M acey W rig h t, D o ro th y W inifred W rig h to v á , R . H . Colem an, W . J . M addison T říd a 8 m NOR M agnus K onow , R e id a r M arth in iu ssen , R a g n a r Vig, T h o rle if Chris toffersen T říd a 8 m — tv p 1907 NOR A u g u st R in g v o ld st., T h. H o lb y e , Tell W agle, K risto ffer O lsen, A. B ru n n Jac o b so n T říd a 10 m — ty p 1919 NOR A rchez A re n tz, W illy G ilbert, R o b e rt G jertsen , A rne S ejersted , H a lfd a n S c h jo tt, T ry g v e S c h jo tt, O tto F a lk en b e rg T říd a 10 m — ty p 1907 NOR E rik H e rse th , S igurd H o lte r, In g a r N ielsen, Ole Sorensen, G u n n a r Ja m v o ld , P e tte r J a m v o ld , Claus Ju e ll T říd a 12 m — ty p 1907 NOR H e n rik O sterv o ld , J a n O stervold, Ole O stervold, H a n s S to e rm a n n N aess, L a u ritz C h ristia n se n , H a lv o r M ogster, R a sm u s B irk ela n d , H a lv o r B irk elan d , K riste n O sterv o ld T říd a 12 m — ty p 1919 NOR J o h a n F rie k e, O lav O rvig, A rth u r A llers, C h risten W iese, M a rtin B o rth e n , E gil R eim ers, K a š p a r H assel, T h o r O rvig E rik O rvig T říd a 30 m 2 SW E G o sta L undcjvist, R o lf S teffenburg,
G u n n a r B engtsson, A xel C alvert T říd a 40 m 2 SW E Toro H olm , A xel R y d in , G eorg T engvall Y n g v e H olm Jezdectví Soutěž v še stra n n é způsobilosti — je d n o tliv c i1) H elm er M órnor SW E 1775,00 b. S outěž v še stra n n é způsobilosti — d ru ž s tv a SW E 5057,506 b. H elm er M órner, Age L u n d stro m , Georg von B ra u n V elká cen a d re z ú ry — jednotlivci Ja n n o L u n d b la d SW E 27,937 b. V elká cena n á ro d ů ve sko k u — je d notlivci T om m aso L equio IT A —2b. V elká cena n á ro d ů v e sk o k u — d ru ž stv a SW E - 1 4 b. H a n s v o n Roken, Claes K onig, D aniel N orling K ra so jízd a — jednotlivci B o u c k a e rt B E L 30,5 b. K ra so jíz d a — d ru ž stv a B o u c k ae rt, F in e t, v a n R a n s t B E L *) V s o u tě ž i n e b y la z a řa z e n a d re z ú ra ; je ly se z á v o d y n a 20 a 50 k m a z a řa z e n a b y la s o u tě ž v e sk o k u .
Kopaná BEL J a n de B ie, A rm a n d S w artenbroeks, O scar V erbeeck, J o s e p h M ush, E m ile H a n se , A rniré F ierens, L ouis v a n H egé, H e n ri L arn o e, M ath ieu B ra g ard , R o b e rt C oppée, D ésiré B a stin , F élix B alyu, F e rn a n d N isot, Georges H obdin T C H
v e
v á n o
( R u d o lf
M
ir o s la v
K a r e l
P o s p íš il,
A n to n ín
V a n ík ,
S te in e r , J a n
u tk á n í
K la p k a ,
E m
P la c e k )
O ta k a r il
d is k v a lifik o
A n to n ín
F r a n tiš e k
P e š e k - K á d a , A n to n ín
S e d lá č e k , J a n
fin á lo v é m
J a n d a
,
P e r n e r , V á c la v
S k v a in - M
S e ife r t,
H o je r ,
K o le n a tý ,
a z a l,
F r a n tiš e k
J o s e f P ilá t, K a r e l P e y r ,
263
V II. o l y m p ij s k é h r y
Krasobruslení Muži Gillis G rafstróm SW E u m . 7 405,50 b. Ž eny M agda Ju lin o v á SW E u m . 12 182,70 b. S p o rto v n í dvojice F IN um . 7 11,50 b. L udow ika Ja c o b sso n o v á , W a lte r J a cobsson Lední hokej CAN R o b e rt B enson, W ally B y ro n , F ra n k F rederickson, C h ristian F rid fin n so n , M i chael G oodm an, H a ld o r H a ld o rso n , K o n ra d Jo h a n sso n , A. W oodm an 3 .
T C H
P a lo u š , m a n ,
( J a n O ta k a r
V ilé m
P e k a ,
K a r e l
V in d y š ,
L o o s ,
J o s e f
d r .
W á lz e r , K a r e l
Š r o u b e k ,
J a n
A d ria n u s v a n M orrienboer, J a n B a b tie st J o s e f v a n G estel, T h eo d o ra s B. W illem s, P e tru s G odefridus de B rouw er, Jo h a n n e s Ja c o b u s v a n G estel S tře lb a k u p tá k u (p o h y b liv ý terč) 33 m — d ru ž stv a BEL 2958 H u b e rt v a n In n is, A lphonse A llae rt, E d m o n d de K n ib b e r, L ouis v a n B eeck, L ouis D elcon, Jé ro m e de M ayer, P ie rre v a n T h ie lt, L ouis F ieren s S tře lb a k u p tá k u (p o h y b liv ý terč) 50 m — d ru ž stv a BEL 2701 H u b e rt v a n In n is, A lphonse A llae rt, E d m o n d de K n ib b e r, L ouis D elcon, Jé ro m e de M ayer, L ouis v a n B eeck, P ierre v a n T h ie lt, L ouis F ieren s Moderní
pótiboj
H a r t K a r e l
P e š e k -K á d a )
Lukostřelba S třelb a k u p tá k u (m alý p e v n ý terč) — jednotlivci E d m o n d v a n M oer B E L 11 S třelb a k u p tá k u (velký p e v n ý te rč ) — jednotlivci E d o u a rd Cloetens B E L 13 S tře lb a k u p tá k u (m alý a v e lk ý p e v n ý terč) — d ru ž stv a BEL 25 + 31 b. Louis v a n de P erek , E d o u a rd Cloetens, E d m o n d v a n M oer, F irm in F la m a n d , J o s e p h H e rm an s, A u g u ste v a n de V erre S tře lb a k u p tá k u (pohyblivý terč) 28 m — jednotlivci H u b e rt v a n In n is B E L 144 S třelb a k u p tá k u (p ohyblivý te rč ) 33 m — jednotlivci H u b e rt v a n In n is B E L 139 S třelb a k u p tá k u (p ohyblivý te rč ) 50 m — jednotlivci J u lie n Louis B ru lé F R A 134 S třelb a k u p tá k u (po h y b liv ý terč ) 28 m — d ru ž stv a HOL 3087 A drianus Cornelis T heeuw es, H e n d rik u s v a n B ussel, J a n Jo se p h P a c k b ie rs,
S outěž je d n o tliv c ů G u sta v D y rssen SW E
18 b.
P l a v á n í *4 Muži 100 m v. zp. D uko P a o a K a h a n a m o k u USA V á c la v
B u c h á č e k
400 m v. zp. N o rm a n R oss 1500 m v. zp. N o rm a n R oss A lo is v
H r á š e k
v y ř a z e n
1:01,4 SR v
r o z p la v b é
USA
5:26,8
USA a
22:23,2
E m a n u e l
P r u ll
v y ř a z e n i
r o z p la v b á c h
100 m zn ak W a rre n P a o a K e a lo h a U SA 200 m p rsa H a k a n M alm ro th S W E E d u a r d
S tib o r
v y ř a z e n
v
1:15,2 3:04,4
r o z p la v b é
4 X 200 m v. zp. USA 10:04,4 SR P e rry M cG illivray, P u a K o la K ealo h a, N o rm a n R oss, D u k e P a o a K a h a n a m o k u 400 m p rsa H a k a n M a lm ro th S W E 6:31,8 E d u a r d
S tib o r
Ženy 100 m v. zp.
v y ř a z e n
v
r o z p la v b é
V I I . o ly m p ij s k é h r y
264
E th e ld a B leib trey o v á U S A 1:13,6 SR 300 m v. zp. E th e ld a B le ib tre y o v á U SA 4:34,0 SR 4 X 100 m v. zp. USA 5:11,6 SR M a rg a re t W o o dbridgeová, F ra n c es S c h ro th o v á , Ire n e G u esto v á, E th e ld a B leib trey o v á Pólo na koni GBR T im P . M elville, F re d e ric k W . B a rre tt, J o h n W odehouse, V iv ian N . L o c k e tt Pozemní
hokej
GBR H a rry H a sla m , J o h n B e n n e tt, C harles A tk in , H a ro ld C ooke, E ric C rockford, C yril W ilkinson, W illiam S m ith , George M cG rath, J o h n M cB ryan, S ta n le y S h o veller, R e x C rum m ack, A rth u r L eig h to n , H . K . Cassels, C olin C am pbell, C harles M arcom
Sportovní gym nastika V íceboj — jednotlivci G iorgio Z am p o ri IT A 88,35 b. V íceboj — d ru ž s tv a (k a žd á zem ě m ohla b ý t re p re z e n to v á n a 16 —24členným d ru ž stv em ; cvičilo se n a h ra zd ě , b radlech a kru zích , soutěžilo se v e v olných c v i čeních a v b ěh u n a 100 m překážek) IT A 359,855 A rnaldo A ndreoli, P ie tro B ianchi, E tto re B e llo tto , L u ig i C am biaso, L uigi Contessi, C arlo C ostigliolo, F e rn a n d o B o n a tti, Giusoppo D om enichelli, G ianni Mang ian te , A nto n io M arovolli, G iuseppe P a ris, E n zio R oselli, G io v a n b a ttis ta Tubino, A ngelo Zorzi, R o b e rto F e rra ti, C arlo F reg o si, R o m u ald o G hihlione, A m brogio L e v a ti, F rancesco L ov, V itto rio L u c c h e tti, L uigi M aiocco, F e rd in an d u M andrini, R enzo M ang ian te, M ichele M astrom arino, M anlio P a sto rin i, P aolo Salvi, G iorgio Z am pori, L uigi Costigliolo 4 .
Ragby U SA D an iel B. C arroll, C harles W . D oe, Georgo W . F ish , J o s e p h G. H u n te r, M orris M. K irksoy, C harles T . M eohan, J o h n M uldoon, J o h n T . O ’N eil, J o h n C. P a tric k , H . L . R ig h te r, C olby E . S la te r, R u d o lp h J . Scholz, C harles L . T ilden, J a m e s D . W in sto n , H e a to n L . W ren n , R o b e rt L . T em p leto n Skoky
T C H ,
B u b e n íč e k ,
do v o d y
Muži P rk n o 3 m L ouis K u e h n U SA Věž 10 m C larence P in k sto n U S A Věž 5 a 10 m A rv id W allm a n S W E Ženy P rk n o 3 m A ileen R ig g in o v á U SA Věž 10 m S tefan i F ry la n d o v á-C la u se n o v á DEN
675,4 b. 100,67 183,5 539,9
34,6
J o s e f
M
( J o s e f
a lý ,
S ta n is la v
O p o č e n s k ý ,
J o s e f
č e k ,
P r a ž á k ,
p lu k
R o b e r t
S v o b o d a ,
V a n ič e k , p o d le
D ě d in a
F r a n tiš e k S to la r ,
V á c h a ,
b y li
E d u a r d
K lin g e r ,
I n d r u c h ,
V e ld a ,
z p r á v
L a d is la v
ir o s la v
V á c la v
L a d is la v
a
M
P a g á č ,
J a r o s la v
n ě k te r ý c h
V á c la v
B o c h n íč e k ,
J o s e f Č a d a ,
P e c h á S v a to
F r a n tiš e k
V á c la v v e
Z d e n ě k
1V
ir t
—
v ý jr r a v ě je š tě
H o r a )
3 0 5 ,2 2 5
b .
Y lceboj šv é d sk ý sy sté m — d ru ž stv a c SWPTA 1364 b. F a u s to A cko, A rvid A ndersson, K a rl A ndersson, Holgo B á ck a n d er, F olke B en g tsso n , F a b ia n B iórck, Carl E rik C h arp en tier, S tu re E ricsson, K o n rad G ra n stro m , H elge G u stafsson, A ke H a ger, T u re H e d m an , Sven Jo n sso n , Sven O. Jo h n s so n , K a rl L in d ah l, E d m u n d L in d m a rk , B e n g t M ohrberg, F ra n s P e r sson, K la s S arner, C u rt S jóberg, G unnar S óderlindh, J o h n Sórensson, E rik Svensen, G ó sta T o rn er V íceboj v o ln á cvičení —- d ru ž stv a DEN 359,855 b. G eo ig A lbertson, K a rl A ndersen, Viggo D ib b e rn , F ritz E isenoe, A age F ra n d se n , H a n s H a n se n , H u g o H elsteen, H a rry
2 65
V II. o ly m p ij s k é h r y
H olm , H e ro ld Ja n ss o n , R o b e rt Jo h n s e n , C h ristian J u h l, V ilhelm L an g e , P e te r M arcussen, S vend M eu len g rach t, P e te r Moller, C h ristian M dller P e te rse n , L ucas F red erick C. N ielsen, O luf O lsen, S teen L erche Olsen, S tig R on n e, H a rry S o ren sen, C h ristia n T hom as, N iels T u rin , K n u d V erm ehren
vleže (600 m) U SA 287 b. Derm is F e n to n , Ollie S chriver, W illis Lee, L lo y d S pooner, J o s e p h Ja c k so n 1 1 .
8 .
Sportovní
střelba
L ibovolná m alo rá žk a v sto je L aw rence A. N uessloin U SA R y c h lo p a ln á pistolo G uilherm e P a ra e n s e B R A L ibovolná p isto le — 50 m Carl F re d e ric k U SA F r a n tiš e k
P r o c h á z k a
s o u tč l
391 b. 274 496 n e d o k o n č il
.Střelba n a b a te rii M ark Á rie U S A 95 V elkorážní terčovnice — je d n o tliv c i M orris F ish e r U S A 997 V elkorážní terčo v n ice — d ru ž stv a (300 m ) U SA 4876 b. M orris F isher, C arl O sburn, D ennis F e n to n , L loyd S pooner, W illis Lee 1 3 .
T C H
3 5 4 2
b .
A rm ád n í p u sk a — jednotlivci vleže (300 m ) O tto M. O lsen N O R 60 v sto je (300 m) Caři O sburn U SA 56 vleže (600 m) C. H ugo Jo h a n ss o n S W E 58 A rm ád n í p u šk a — d ru ž stv a vstoje (300 m) DEN 266 b. L ars J o rg e n M adsen, N iels H . D. L arson, A nders M arius P e tersen , E rik S a e tte rL assen, A nders P e te r N ielsen 1 4 . T C H ( F r a n tiš e k B lá h a , J o s e f B a c h a r d a , J o s e f
R u d o lf S o u r e k ,
J e le n ,
V á c la v
A n to n in
J o s e f
vleže (300 m) USA Carl O sburn, J o s e p h Ja c k so n , Sponer, M orris F isher, W illis Lee
289 b. Lloyd
1 0 .
T C H
2 7 1
b.
2 0 0
2 5 8
b .
T C H
5 3 6
b .
M alorážka — d ru ž s tv a (50 m ) U SA 1899 b. L aw rence N uesslein, A rth u r R o th ro c k , D ennis F e n to n , W illis Leo, Ollie S chriver S tře lb a n a b a te rie — d ru ž stv a USA 547 b. M ark Á rie, F r a n k T ro e h , F r a n k W rig h t, F re d e ric k P lu m , H o ra ce B o n ser, F o re s t M cNeir S tře lb a n a běžícího je le n a — je d n o tliv c i O tto M. O lsen N O R 43 b. S tře lb a n a běžícího jele n a — d ru ž s tv a NOR 178 b. H a ra ld N a tv ig , O tto M. O lsen, Ole A n d reas Lilloe-O lson, E in a r L iberg, H a n s N o rd v ik D v o jstře l n a běžícího je le n a — jed n o tliv c i O le A n d re as Lilloo-O lsen N O R 82 D v o jstře l n a běžícího je le n a — d ru ž stv a NOR 343 b. Ole A ndroas L illoe-O lsen, T h o rstein Jo h a n se n , H a ra ld N a tv ig , Plans N o rd v ik , E in a r L iborg A rm á d n í revolver, pisto le — d ru ž stv a 50 m USA 2372 b. C arl F re d e ric k , A lfred L an e , Ja m e3 Snook, M ichael K elly, R a y m o n d B ra ck e n 30 m USA 1310b. L ouis H a ra n t, A lfred L ane, Carl F re d e rick, J a m e s Snook, M ichael K elly
K i n d i,
B r y c h ,
Š to jd l, J o s e f L in e r t)
T C H
vleže (300 a 600 m) U SA 573 b. Jo se p h Ja c k so n , W illis L ee, Ollie S chriver, C arl O sb u rn , L lo v d Spooner
Šerm
b.
F le re t — jed n o tliv ci N odo N a d i ITA V ilé m Z d e n e k z e n i
v
T v r z s k ý , V á v r a
a
k v a lifik a c i
J a r o s la v F r a n tiš e k
Š o u r e k - T u č e k , D v o ř á k
v y ř a
V I I . o ly m p ij s k é h r y
266
F le re t — d ru ž stv a IT A B ald o B aldi, T om m aso C o n sta n tin o , A ido N a d i, N edo N a d i, A b elard o O livier, O reste P u liti, P ie tro Speciále, R odolfo Terlizzi T C H
( V ilé m
T u č e k ,
T v r z s k ý ,
Z d e n ě k
v y ř a z e n o
v
V á v r a
a
J a r o s la v
Š o u r e k -
F r a n tiš e k
D v o ř á k )
k v a lifik a c i
K o rd — je d n o tliv c i A rm a n d M assard F R A J a n
Č e r n o h o r s k ý , .J a r o s la v
O ta k a r
Š v o r č ík ,
J u n g m a n n
Z d e n ě k
v y ř a z e n i
v
Š o u r e k -T u & e k , V á v r a
a
( J a n
T u ě e k ,
k v a lifik a c i
a
Č e r n o h o r s k ý ,
O ta k a r
J a r o s la v
Š v o r č ík ,
J o s e f J u n g m a n n )
Š o u r e k -
Z d e n ě k
v y ř a z e n o
v
V á v r a
k v a li fik a c i
Šavle — jed n o tliv c i N edo N a d i IT A J o s e f
J a v ů r e k ,
D v o ř á k , m a n n
O ta k a r
A n to n ín
v y ř a z e n i v
M
Š v o r č ík ,
ik a la ,
F r a n tiš e k
J o s e f
J u n g
k v a lifik a c i
Š avle — d ru ž stv a IT A N edo N a d i, A ido N a d i, O reste P u liti, B a ld o B a ld i, F ran cesco G argano, Giorgio S a n telli, D ino U rb a n i T C H
( J o s e f
F r a n tiš e k
J a v ů r e k ,
D v o ř á k ,
J u n g m a n n )
O ta k a r
A n to n y
v y ř a z e n o
v
M
M
ila d a
S k r b k o v á
Š v o r č ík ,
ik a la ,
J o s e f
k v a lifik a c i
Tenis
3 .
M
ila d a
J u s t
Ž e m la ,
v y ř a z e n i
v
Q u s ta v
Z in k e
L a d is la v v e
2 .
k o le ;
v y ř a z e n i W
Ž e m la — K a r e l
T C H
( J in d ř ic h Š til lip ,
v y ř a z e n o
o ffe k
v
J a r o s la v 1 .
k o le ;
v y ř a z e n i v
1 .
J u s t
—B
k o le
GBR v y ř a z e n i
o h u s la v
F r a n tiš e k
v
7:35,0 r o z jííd c e
v
M
u la č ,
J i ř í
W
J a r o s la v
ih a n ,
J a n
7:09,0
7:56,0 G uido
6:54,0 Paul O p it,
B a u c h )
r o z jííd c e
O sm y U SA 6:02,6 V irgil Ja c o m in i, E d w in G raves, W illiam J o rd a n , E d w a rd M oore, A lden Sanborn, D o n ald J o h n s to n , V in cen t G allagher, C lyde K ing, S h erm an C lark ( E m il
O r d n u n g ,
Š ir c ,
J i ř í
B o h d a n
F e r d in a n d
K a llm u n z e r , Z in k e ,
B r o ie k ,
K a llm u n z e r ,
K a r e l
O ta k a r č í í e k )
J o s e f V o lík ,
v y ř a z e n o
r o z jííd c e
Vodní
A r d e lt
Ž e m la
J a r o s la v
k o le
Č ty řh ra O. G. N oel —M ax W o o sn am
L a d is la v
U SA
v y ř a z e n
D o m in ik
v a
k o le
D v o jsk if U SA J o h n K e lly s e n .—P a u l Costello D vojky s k orm idelníkem IT A E rcole O lgeni, G iovanni S c a ttu rin , de F ilip č t y ř k y s k orm idelníkem SU I W illy B ru d e rlin , M ax R u d o lf, R u d o lf, H a n s W alter, P a u l S ta u b
A le x a n d e r
SA F A r d e lt
S k r b k o v á ,
S k if J o h n K e lly sen.
Š ir c ,
K a r e l 1 .
1 .
Veslování
V la d is la v
L a d is la v
v
č ty ř h r a GBR W inifred M a rg a re t M cN airová, K itty M cK aneová S m íšená č ty řh ra FRA S uzanne L englenová, M ax D ecugis
T C H
Muži D v o u h ra L ouis R a y m o n d
FRA
v y ř a z e n a
J o s e f
K o rd — d ru ž s tv a IT A N edo N a d i, A ido N a d i, A belardo O livier, T ullio B ozza, G io v an n i C anova, A n d re a M arrazzi, I)in o U rb a n i, A nto n io Allocchio, T om m aso C o n sta n tin o P a o lo T h ao n di R ovel T C H
Ženy D v o u h ra S uzanne L englenová
H
y k š
T ý ř — O tto
pólo
GBR C harles S m ith , C h risto p h er Jo n e s, W il liam D oan, W illiam P eacock, Noel P u rcell, C harles B ugbée, P a u l R adm ilovic
V II. o ly m p ijsk é hry
2 67
T C H
( E d u a r d
H u g o
S tib o r ,
S e d lá č e k ,
G e r n ík ,
J a n
F r a n tiš e k
E m
V á c la v il
H o r a ,
F r a n ě k )
L a n c in g e r ,
O ir l,
F r a n tiš e k
A n to n ín
v y ř a z e n o
v
N o v o tn ý ,
A n d e rs L arsso n SW E T ěž k á v á h a — n a d 82,5 kg R o b e rt R o th S U I
k v a lifik a c i
Umělecké
soutěže
Vzpírání P é ro v á v á h a — do 60 kg F ra n s de H a e s B E L 5. L u d v í k W a g n e r L eh k á v á h a — do 67,5 k g A lfred N e u lan d E S T S tře d n í v á h a — do 75 kg H e n ri G ance F R A L eh k o těžk á v á h a — do 82,5 k g E rn e s t C adino F R A 8 .
J a r o s la v
220,0 257,5 245,0 290,0
D v o ř á k
T ěžká v á h a — n a d 82,5 kg F ilippe B o ttin o IT A
270,0
Z á p a s *6 É eckořím ský P é ro v á v á h a — do 60 k g O skaři F rim a n F IN 6 . v
J o s e f B e r á n e k ;
Ř e z á č
v y ř a z e n
1 . k o le
F r a n tiš e k
K o p ř iv a
a
Zem ě
K a r e l H a lík
v y ř a z e n i
k v a lifik a c i
S tře d n í v á h a — do 75 kg Carl W esterg ren SW E J o s e f H u iW l v y ř a z e n v y ř a z e n v e
v e
2 .
k o le -,
J a n
B a le j
č tv r tfin á le
P olo těžk á v á h a — do 82,5 kg Claes Jo h a n sso n SW E F r a n tiš e k
T á z le r
F r a n tiš e k
K o c iá n
v y ř a z e n v y ř a z e n
v e
č tv r tfin á le ,
v
k v a lifik a c i
T ěžká v á h a — n a d 82,5 kg A dolf L indfors F I N J a n
K r a u s
lifik a c i
a
J o s e f S tr u n a
šk o ly “
PO Ř A D Í ZEM Í
F r a n tiš e k
L ehká v á h a — do 67,5 kg E om il V are F IN v
A rc h ite k tu ra p rv n í cena n e u d ěle n a, 2. cena H olger S in d in g -L arsen N O R „ S ta v e b n í p lá n tělo v ý ch o v n é S o c h a řstv í A lbóric Collin B E L „ S íla “ M a lířstv í 1. cen a neu d ělen a, 2. cena B ro ssin d e P o la n sk á F R A ,,S k o k “ L ite ra tu ra R a n ie ro N icolai IT A „ O ly m p ijsk á p íse ň “ H udba G eorges M onier B E L „ O ly m p ijsk á h u d b a “
v y ř a z e n i
.
Volný styl P é ro v á v á h a — do 60 kg C harles E d w in A ckerly U SA L eh k á v á h a — do 67,5 kg K alle A n ttila F I N S tře d n í v á h a — do 75 k g ' E in o L eino F IN P olo těžk á v á h a — do 82,5 kg
v
k v a
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.
U SA Švédsko V elk á B ritá n ie F ra n c ie F in sk o B elgie N orsko Itá lie D án sk o J iž n í A frik a K anada N izozem sko Š výcarsko E sto n sk o B razílie A u strá lie Španělsko Ja p o n sk o Ř ecko L u cem b u rsk o / ” Č eskoslovensko N o v ý Z élan d
zl. 41 19 15 9 15 16 13 14 3 3 3 4 2 1 1
M edaile stř. bronz.
—
27 20 16 20 10 12 10 6 9 , 4 3 2 2 2 1 2 ■ 2 2 1 1
—
—
—
—
— ... — —
28 26 13 13 8 13 9 5 1 3 3 5 7 —
1 1 — — — _
2 1
V ít i. o ly m p ijsk é hry
268
B ez m ed alí: A rg e n tin a , Chile, E g y p t, In d ie , Ju g o slá v ie, M onako, P o rtu g a lsk o N ejúspěšnějším i sp o rto v c i V II. O H byli a tle ti -»■ P a d d o c k , C harles W illiam (2 zl. a 2 stř. m edaile), -> N u rm i, P a a v o (3 zl., 1 stř.), lu k o střele c ->• In n is, H u b e rt v a n (3 zl., 2 stř.), p lav e c -> K a h a n a m o k u , D u k e P a o a (2 zl.), p la v k y n ě — O sburn, C arl ( I zl., 1 stř. a 1 bronz.), O lsen, O tto M. (3 zl., 2 stř.), -> Lilloe O lsen, Ole A n d re as (3 zl ), šerm íř -> N a d i, N edo (5 zl.), te n is tk a L englenová, S uzanne (2 zl., 1 b ronz.), v e slař -> K olly, J o h n B . sen. (2 zl.) a j. V III. olym pijské hry , 4. 5 . - 2 7 . 7. 1924, P ařiž (F rancie) H e r se z ú ča stn ilo 3092 sp o rto v c ů (z toho 136 žen) ze 44 zem í. ČSOV v y sla l celkem 128 sp o rto v c ů (z to h o 4 ženy). N a p r o g ra m u h e r b y ly soutěžo v 19. olym p. sp o rte ch (a tle tik a , b o x , c y k listik a , jachtin k , jez d e ctv í, k o p a n á , m o d ern í p ě tib o j, p la v á n í, pólo n a ko n i, ra g b y , sk o k y do v o d y , sp o rt, g y m n a s tik a , sp o rt, stře lb a šerm , ten is, v eslo v án í, v o d n í pólo, v z p í rá n í a z áp a s), v u m ěleckých so utěžích a v e 2 u k á z k o v ý c h sp o rte ch (k a n o istik a
a p elo ta). C elkem bylo n a p o řa d u 131 řá d n ý ch olym p. sou těží a 9 soutěží v u k á z k o v ý c h sp o rtech . Ž en y s ta rto v a ly ve č ty ře c h sp o rte ch . D ošlo k d a lším u tříb e n í olym p. p ro g ra m u . N a dlo u h o u dobu byla v y řa z e n a lu k o střelb a , d očasně pozem ní h okej. Z ejm én a v ša k došlo k ú p ra v á m v p o čtech a složení jed n o tliv ý c h soutěží, z a tle tik y b y l v y řa ze n p ře ta h lanem a hod břem enem , v ý ra z n ě se snížil p o č e t so u těž í v ja c h tin k u a sp o rt, stře lb ě a ve sp o rt, g y m n astic e b y ly soutěže u p ra v e n y do d n ešn í p o d o b y . N a zased án í v P a říži MOV rozhodl (pod vliv em u sp o řá d á n í I. žensko o ly m p iá d y 1922) z v ý šit po čet ženských sp o rtů . — P řed sed o u org. v ý b o ru byl člen MOV hx-abě C lary, gen. se k re tá ře m F ra n z Reiohel. Čs. olym p. v ý p ra v u vedl J o s e f -> R ossler-O řovský. O lym p, slib jm énem závodníkxi složil fran c, a tle t G eorges „G eo“ A ndré. — U sp o řád á n í V I I I . O H bylo P a říži p ře d á n o 1921 n a n á v rh Pierro de C oubertina, k te rý ta k c h těl o sla v it 30. v ý ro čí vzniku m oderního olym p. h n u tí a z a jis tit h ry P a říž i ještě p ře d sv ý m ohlášeným o d chodem z funkce p řed sed y MOV. F ran c, o rg a n iz áto ři chtěli n a p ra v it n e d o sta tk y , jic h ž se d o p u stili p ři oxganizaci I I . O H 1900. N epodařilo so jim to zcela. Z atím co
P a ř íž 1924
269
V III. o ly m p ijsk é hry
T ýden zim ních sp o rtů — I . Z O H v C h a m onix, skončil o b ro v sk ý m úspěchem , V III. O H p ro b ě h ly z a m alého zájm u především fran c, v lá d y i P a říže . B ylo v ša k dosaženo v y n ik ajícíc h sp o rt, v ý sledků. P o p rv é b y la v y b u d o v á n a o ly m p . vesnice, je jí ú ro v e ň v ša k b y la velm i slabá. — H o r se z n o v u n e zú č astn ili něm . sportovci, p ro to ž e org. v ý b o r jim nem ohl z a jistit bezpočnost. D o olym p. h n u tí se N ěm ecko v rá tilo až n a zased án í MOV v P ra z e 1925. N ebyli p o z v án i a n i sp o r to v ci SSSR, i k d y ž MOV o jejich ú č asti jed n al již n a zased án í v S ím ě 1923. — V y n ikajících v ý sle d k ů n a O H dosáhli finští a tle ti. Čs. sp o rto v ci získali p rv n í zl. olym p. m edaili (B. Š upčík ve šplhu), 4. stř. a 5 bronz, m edailí před ev ším z á sluhou g y m n astů .
110 m př. D an iel K in se y O ta k a r
VIII.
OH
1924
Atletika
15,0
v y ř a z e n
v s e m ifin á le
400 m př. F . M organ T a y lo r USA 52,6l ) 3000 m p ř. Ville R ito la F I N 9:33,6 4 X 100 m USA 41,0 SR F ra n c is H u sse y , L ouis C larke, L o ren M urchison, A lfred L econey 4 X 400 m U SA 3:16,0 SR Con C ochrane, A lan H elffrich, O livier M cD onald, W illiam S tevenson 10 000 m chůze i U go F rigerio IT A 47:49,0 Skok do v ý šk y H a ro ld O sborn USA 1,98 J o s e f
V ÍT Ě Z O V É
U SA
J a n d e r a
M
ř a z e n i v
a e h a ň
a
M
ik o lá š
K u ts c h e r a
v y
k v a lifik a c i
S kok o ty č i Lee B a rn es F r a n tiš e k
U SA
3,95
F ú h r h e r r -N o v ý
v y ř a z e n
v
k v a
lifik a c i
100 m H arold A b ra h am s A n to n ín ř a z e n i v
S v o b o d a
a
F .
L i n k a
400 m E ric L iddell
A lo is
47,6 v
ro zb é h u
GBR
P ř ib y l, v y ř a z e n i
1500 m P a a v o N u rm i Š in d le r
5000 m P a a v o N u rm i K a r e l N e d o b itý
r o z b ě h u
GBR
E d u a r d v
1:52,4 R ie d l
E b e r le , v z d a li
a
V ilé m
r o z b íz íc h
F IN
3:53,6
v y ř a z e n
v
r o z b é h u
F IN
14:31,2
v y ř a z e n
v
ro zb ě h u
10 000 m Ville R ito la F I N M aratón A lbín S tenroos F I N lo u s
v y
21,6 v
K a r e l
J.
L i n k a
U SA v y ř a z e n
800 m D ouglas Low e
V ilé m
F .
S kok do d á lk y W illiam D e H a r t H u b b a rd A lo is v
K a r e l P ř ib y l v y ř a z e n
Š in d le r
10,6
r o z b ě z íc h
200 m Ja c k so n Scholz A lo is
GBR
B o h u m il
H o n z á tk o
30:23,3 SR 2:41:22,6 a
E m
il
K
a
S o b o tk a
a
J o s e f
M
USA
a e h a ň
7,445
v y ř a z e n i
k v a lifik a c i
T ro jsk o k A n th o n y W in te r A U S V rh koulí C larence H o u se r U SA H o d oštěp em Jo n n i M yyra F I N M
ó r
K ó c z a n
v
k v a lifik a c i
a,
J i ř í
15,525 SR 14.995 62,96 S v o b o d a
v y ř a z e n i
H o d diskem 46,155 C larence H o u ser U S A H o d k lad iv e m F re d e ric k T ootell U SA 53,295 D esetiboj 6668 b. SR H a ro ld O sborn U SA 3000 m — d ru ž stv a 8 b. F IN 1. P a a v o N u rm i, 2. V ille R ito la , 5. E lias K a tz 1) T a y lo r p o ra z il je d n u p ře k á ž k u a je h o čas n e m o h l b ý t u z n á n a n i ja k o o ly m p ., a n i ja k o svět. re k o rd .
270
V I I I . o l y m p ij s k é h r y
P ře sp o ln í b ě h — jed n o tliv c i (10 000 m ) P a a v o N u rm i F I N 32:54,8 P ře sp o ln í b ě h — d ru ž stv a (10 000 m) F IN 11 b. 1. P a a v o N u rm i, 2. Ville R ito la , 8. H eik k i L iim a ta in e n P ě tib o j (skok d a le k ý , h o d o štěp em , běh n a 200 m , h o d diskem , 1500 m ) E ero L e h to n e n F I N 15b. A n to n ín
S v o b o d a
v y ř a z e n
B ox M uší v á h a — do 50,80 kg F id e l L a B a rb a U SA B a n ta m o v á v á h a — do 53,52 k g W illiam S m ith SA F P é ro v á v á h a — do 57,15 kg J o h n ,,J a c k ie “ F ie ld s U SA L e h k á v á h a — do 61,24 kg H a n s N ielsen D E N V e lte ro v á v á h a — do 66,68 kg J e a n D elarg e B E L S tře d n í v á h a — do 72,57 k g H a rry M allin G B R P o lo tě ž k á v á h a — do 79,38 kg H a rry M itchell G B R T ěž k á v á h a — n a d 79,38 kg O tto v o n P o r a t N O R
4 0 .
7 : 2 6 :0 9 ,0 ;
F r a n tiš e k
1 1 .( Č S R A n to n ín
A n to n ín C h a r v á t)
A n to n ín
K u n d e r t
Z ávod d ru ž ste v 1) FRA A rm a n d B lan c h o n n e t, G eorges W a m b st P e r ic ,
T C H
(J a r o s la v
M
ilo š
K n o b lo c h ,
v
r o z jííď c e
k a č n íc h
3 2 .
7 : 1 4 : 4 7 ,8 ;
K a r e l
C h a r v á t
v z d a l
K a r e l
2 2 : 0 1 :1 6 ,8
v e
jíz d ě ;
S tv r tfin á le
B r o ž ,
O ld ř ic h
K a r e l
č e r v in k a ,
P e c h a n )
v y ř a z e n o
HOL
1:18:24,0
BEL
B ú r g e m e is te r
2 b.
v y ř a z e n
v
k v a lifi
jíz d á c h
Jezdectví S outěž v še stra n n é způsobilosti — je d n o tliv ci HOL 1976 b. A dolph D . C. v a n d e r V o o rt v a n Z ijp J o s e f
G h a r o u s
B e d ř ic h
R ené
v y ř a z e n
o p r a v n é
T říd a 6 m NOR 2 b. E u g en L u n d ě, C hristopher D ah l, A nders L u n d g re n T říd a 8 m NOR A u g u st R in g v o ld st., R ick B ockelie, H a ra ld H a g e n , In g a r N ielsen, A ugust R in g v o ld m l.
6:20:48,0
4 4 .
K n o b lo c h
v
T an d e m — 2000 m L u cien C houry, J e a n C ugnot F R A 12,6 S tíh ac í záv o d d ru ž ste v — 4000 m IT A 5:15,0 A ngelo D e M artin o , A lfredo D inale, A leandro M enegazzi, F rancesco Z ucchetti
E d u a r d
Z áv o d je d n o tliv c ů (188 km ) A rm a n d B la n c h o n n e t F R A P e r ič ,
ilo š
12,8
v y ř a z e n
J o ly (18 stop) L éon H u y b re c h ts
i ■
7 : 2 0 :2 0 ,0 ;
M
FRA
Č e r v in k a
Jach tin k
Silniční
A n to n ín
O ld ř ic h
50 k m n a d ráze Ja c o b u s W illem s
Cyklistika
Č e r v e n k a
Dráhová S p rin t L u cien M ichard
19:30:14,0 H am el, č e r v e n k a ,
h o d .
1) D o r . 1960 se n e jle p ší d ru ž s tv o u rč o v a lo
n a z á k la d ě s o u č tu č t y ř (tří) n e jle p šíc h č asů z á v o d n ík ů z je d n o tliv ý c h zem í; te p rv e o d 1960 se k o n á z á v o d d ru ž s te v n a 100 k m .
J o h n
3 5 9 ,5 a
b .,
M
F r a n tiš e k
a tě j
P e c h m a n ,
S ta te č n ý
s o u tě ž
n e d o k o n č ili
Soutěž v še stra n n é způsobilosti — d ru ž s tv a HOL 5297,5 b. A dolph D . C. v a n der V oort v a n Z ijp, C harles F . P a h u d de M ortanges, G erard P . C. de K ru ijff T C H B e d ř ic h
( J o s e f J o h n ,
n e d o k o n č ilo
C h a r o u s , F r a n tiš e k
M
a tě j
P e c h m a n ,
S ta te č n ý )
s o u tě ž
V I I I . o l y m p ij s k é h r y
2 71
V elká cena d re z ú ry — jed n o tliv ci E rn s t L in d e r SW E 276,4 b.
400 m v. zp. J o h n W eissm uller
6 .
V á c la v
E m a n u e l
D o n d a 1 9 .
2 3 6
T h ie l
b ;
J a r o s la v
1 8 .
2 5 6 ,2 b ; O tto
H a n }
1 1 .
F r a n tiš e k
S c h ó n in g e r
2 1 3 ,4
b
2 1 5
b;
.
V elká cena n á ro d ů ve s k o k u — jed n o tliv ci A lphonso G em useus SU I 6b. 2 3 .
R u d o lf
B u c h a r
4 5
P o p le r
2 4 ,5
b;
3 4 .
O ld ř ic h
b .; J o s e f R a b a s v y ř a z e n
V elká cena n á ro d ů ve sko k u — d ru ž stv a SW E 42,25 b. A ke T helning, A xel S ta h le , Age L undstro m T C H ( R u d o lf P o p le r , O ld ř ic h B u c h a r ,
1
J o s e f R a b a s )
n e d o k o n č ilo
Kopaná
(
T C H
( F r a n tiš e k
H o c h m a n , J o s e f
N o v á k ,
Š ta p lík , J o s e f
J o s e f
J o s e f
V lě e k , J a n
J o s e f
S e d lá č e k ,
P le tic h a ,
O tto
H o je r , A n to n ín J a r o s la v
N o v á k ,
J e l í
N o v á k ,
J o s e f P a u l
V á c la v
S lo u p -
\M a h r e r ,
K r o m b h o l z , 1F r a n t i š e k
H o je r , R u d o lf S lo u p - Š ia p l,
Č e r v e n ý ,
K a r e l
v
2 .
K o le n a tý , E m
V ik to r
v y ř a z e n o
pětiboj
Soutěž jed n o tliv c ů , Bo L in d m a n SW E 3 7 .
K a r e l
z á v o d
T ů m a
3 7
18 b. b;
J in d ř ic h
L e p ie r e
n e d o k o n č il
Plavání
V ik to r
L e g á t,
B a la s z
v y ř a z e n i
U SA
S ta n is la v v
59,0 B ič á k
r o z p la v b é
S t a
r o z p la v b é
AUS
v y ř a z e n
L e g á t v y ř a z e n
200 m p rs a R o b e rt S kelton R u d o lf
P io w a tý
J a r o s la v
M
T C H
u lle r
( V á c la v
V ik to r p la v b Č
L e g á t 3 .,
v
v
20:06,6 SR
r o z p la v b é
U SA
1:13,2
r o z p la v b é
USA
2:56,6
v y ř a z e n v y ř a z e n
v
v
s e m ifin á le ;
r o z p la v b é
v
A n to š , a
S ta n is la v
R u d o lf
s e m ifin á le
P io w a tý )
d r u ž s tv o
B iČ á k , v
ro z-
n e n a s to u
p ilo
Ženy 100 m v. zp. E th e l L ack ieo v á U S A 400 m v. zp. M a rth a N o re liu so v á U S A C h a lo u p k o v á
v y ř a z e n a
1:12,4 6:02,2 v
r o z p la v b é
200 m p rsa L u cy M o rto n o v á G B R 100 m zn ak Sybil B a u e ro v á U SA J a r m ila
3:33,2
a
J u liu s
M
ú lle r o v á
1 : 3 1 ,2
1:23,2 m in .
4 x 100 m v. zp. U SA 4:58,8 SR G e rtru d e E d erle o v á, E u p h ra s ia D onnelly o v á, E th e l L ack ieo v á, M ariechen W ehselauová
1) V ro z p la v b á c h a v sem ifin á le p la v a l m ís to W e iss m u lle ra R ic h a r d H o w ell.
Pólo
Muži 100 m v. zp. J o h n W eism uller
s e m ifin á le ;
P e š e k -K á d a ,
il S e ife r t)
k o le
Moderní
A n to š
5:04,2
v
100 m znak W arre n P a o a K e a lo h a
5 . F r a n tiš e k
v
1500 m v. zp. A ndrew C h a rlto n
E v a O tto
B ic á k
USA
v y ř a z e n
4 X 200 m v. zp. U SA 9:53,4 SR W allace O ’C onnor, H a rry G lancy, R a lp h B re y er, J o h n W eissm uller1)
s o u tě ž
URU A ndrés M azali, Jo s é N a sazzi, P e d ro A rispe, Jo s é L ea n d ro A n d ra d e, Jo sé V idal, A lfredo G hierra, S an to s U rd in a rá n , H e c to r Scarone, P e d ro P e tro n e , P ed ro Cea, A lfredo R o m an o , U m b e rto T om asin a, J u a n N a y a , A lfredo Zibechi, A ntonio U rd in a rán ) n e k , J o s e f Č a p e k ,
n is la v
A n to š
na koni
ARG A rtu ro J . K e n n y , J u a n D . N elson, E n riq u e P a d illa , J u a n B . Miles, G uillerm o B rooke N a y lo r
V I II. o l y m p ij s k é h ry
272
Ragby
a
S ta n is la v
n ě n í
USA P h illip C lark, N o rm a n C leveland, D u d le y S. D o G root, R o b e rt D o v e rea u x , Georgo D ix o n , C harles W . D oe, L inn W . P a rrish , E d w a rd G raff, R ic h a rd F . H y la n d , C aesar M anelli, J o h n T . O ’N eil, J o h n C. P a tric k , W illiam L . R ogers, R u d o lp h J . Scholz, C olby F . S la te r, N o rm a n B . S la te r, E d w a rd T u rk in g to n , A lan C. V alentine, A lan F . W illiam s
2 1 ,6 1
V á c h a 9 .
9 .
J u l i u s
3 9 .
B a la s z
4 6 3 ,1
b .
k a č n i
2 1 ,1 2
o ř k o v s k ý
J a n
K r o n g e ig e r o v á
v y ř a z e n a
v
k v a lifi-
V ěž 10 m C aroline S m ith o v á
U SA
332, b.
g y m n astik a1
M
ir o s la v
1 8 ,9 7
b .;
2 .
R o b e r t
M
tí.
J a n
M
L a d is la v
K o u t n ý
o ř k o v s k ý
n is la v
1 1 0 ,2 3 2
5.
1 0 6 ,9 3 ;
1 0 5 ,5 0 ; 1 1 .
P r a ž á k
110,340 b.
Š u p č ik
b .;
p r o
3 .
B e d ř ic h K lin g e r
V á c h a
1 0 3 ,3 5 9
1 0 2 ,7 4 3
I n d ,r u c h
b .;
ir o s la v
b .;
J o s e f
1 0 5 ,3 0
1 3 . K o s
z r a n ě n í
b;
B o h u m il a
s o u tě ž
S t a n e
T C H M
(R o b e r t
ir o s la v
K o u t n ý ,
P r a ž á k ,
K lin g e r , B o h u s la v
B e d ř ic h
L a d is la v M
Š u p č ik ,
V á c h a ,
o ř k o v s k ý ,
J o s e f
2 1 ,0 0
B o h u m il
b .;
b .;
—8 .
3 . M
b .,
B o h u m il
M
o ř
ir o s la v
K lin g e r
9 ,7 5
1 0 .
1 5 .
b .,
B e d ř ic h
L a
Š u p č ik
21,23 b. 1 3 .
L a d is la v
1 7 ,5 3
3 1 .
P r a ž á k
V á c h o ,
1 7 ,8 7
b .;
R o b e r t
b .;
1 8 ,3 3
b;
2 4 .
B e d ř ic h
M
o ř k o v s k ý
B o h u m il
b.
R o b e r t
YUG
P r a ž á k
b .;
1 6 .
s la v
K lin g e r
R o b e r t
V á c h a
1 6 ,4 7
M
2 1 ,4 3
K o u tn ý 2 0 .7 3
M
1 7 ,5 0
b .;
3 6 .
b .;
2 6 .
J a n
b .;
M
ir o
K o u tn ý 1 4 ,7 0 b .; b.
IT A
21,553 b.
2 1 ,4 8 3
b .;
5 . B e d ř ic h
b .;
K o s
1 7 ,8 6
1 4 ,5 6 3
o ř k o v s k ý
2 1 ,0 5 3
J o s e f
V á c h a
o ř k o v s k ý
b .;
1 5 .
Š u p č ik
L a d is la v
P r a ž á k
B o h u m il
b .;
I n d r u c h
3 9 .
B o h u m il
19,73 b.
1 8 ,7 3
B e d ř ic h
S ta n is la v
Š u p č ik 2 1 ,0 8
1 1 .
3 .
M
L a d is la v 2 1 ,1 2
b .;
ir o s la v
7 .
b .\
J a n
K lin q e r
b.
K ů ň n a šit (bez m adel) — přesk o k , p řem et A lb e rt Séguin F R A 10,00 b. 6 . - 7 .
d o k o n č ili
, V íceboj — d ru ž s tv a IT A 839,058 b. F e rn a n d o M a n d rin i, M ario L e rto ra , V it to rio L u c c h e tti, F ra n c o M a rtin o , L u ig i C am biaso, G iuseppe P a ris, G iorgio Z am pori, L u ig i M aiocco
K o u tn ý
9,98 b.
K o u tn ý
1 9 .
6 .
b .;
M ir o s la v
SU I
H ra z d a L eon S tu k elj
2 .
2 1 ,2 8
1 0 .
1 4 ,7 0
b .,
K lin g e r ;
1 7 .
J a n
4 1 .
K o s b .;
P r a ž á k
9 ,7 0
K ru h y F ra n c o M artin o
V íceboj — je d n o tliv c i L eo n Š tu k e lj Y U G Š u p č ik
7 .
R o b e r t
1 5 ,7 1 6 b .;
Sportovní
L a d is la v
b .
1 7 ,9 6
s k u p in ě
z r a
b .
9 ,9 7
K ů ň n a š ít J o s e f W ilhelm
9 .
J a n
5 6
9 ,9 3 b ., 9 .
J o s e f
6 .
U SA
V á c h a
1 6 ,7 9
474.5 b.
1 4 ,
p r o
21,63 b. b .;
2 1 ,2 6
b .;
K o u tn ý
b .,
2 2 .
160,0 b.
7 .
I n d r u c h
P ře sk o k F ra n k K n z
7.
97,46 b.
b .;
Š u p č ik
S ta n is la v
9 ,3 3
V ěž 10 m A lb e rt W h ite USA Věž (5 a 10 m ) R ich m o n d E v e AU S Ženy P rk n o 3 m E liz a b e th B e ck e ro v á U SA A lo is ie
2 1 ,3 1
K lin g e r
M
P r a ž á k
B e d ř ic h
d is la v
696.4 b.
s o u tě ž e
SU I
R o b e r t
k o v s k ý
U SA
ze
o d s to u p ilo
2 .
9 .7 5
Muži P rk n o 3 m A lb e rt W h ite
I n d r u c h )
z á v o d n ík ů
B ra d la A u g u st G ů ttin g e r
2 .
S k o k y do v o d y
d v o u
L a d is la v
9 ,8 3 b .;
8 . —
1 2 .
—1 3 .
9 .7 5
b .;
J a n
2 3 .
V á c h a
1 1 .
a
R o b e r t
K o u tn ý
B o h u m il
B e d ř ic h P r a ž á k
a M
M
Š u p č ik 9 ,8 0 b .;
ir o s la v
o ř k o v s k ý
K lin g e r 9 ,4 5
Š p lh (8 m bez p říra z u , lano) B e d řic h Šupčik T C H 3 . b e rt
- 4
.
L a d is la v
P r a ž á k
J a n
k o v s k ý
K o s
r o s la v
9 ,0 ;
8 ,8 ; 2 4 . —
K lin g e r
9 ,4
V á c h a 1 8 . — 3 0 .
2 2 .
J a n
7 ,8 ;
b.
7,2 s. 1 3 . —
1 7 .
B o h u m il K o u tn ý
M a
R o o ř
M
i
V I II. o ly m p ij s k é h r y
273
Sportovní
střelba
1 5 .
L ibovolná m alo rá žk a vleže P ie rre C oquelin de L isle F R A 3 6 .
- 3 7 .
J o s e f
R u d o lf
S u c h a r d a
B y c z a n s k i 3 6 9
J e le n
3 7 7
3 7 2
b .;
b .;
398 b.
4 7 .- 4 8 . E m
4 1 .- 4 4 . A n to n ín
il
W e r n e r
- 3 9 .
E m
il
K o z lík
1 3
b .;
1 2 b .;
18 b.
W e r n e r
1 4 b .;
4 7 .- 4 9 .
5 5 . J o s e f K u r z
7
4 0 . —
J a r o s la v
4 6 . M
R ie d l,
S ie g l
z á v o d
b.
F r a n tiš e k
98 b. S c h u s te r
a
A n to n ín
n e d o k o n č ili
S tře lb a n a b a te rii — d ru ž stv a USA 363 b. F ra n k H ughes, S. H . S h a rm an , W illiam Silkw orth, F re d E tc h e n 1 2 .
T C H
B r u n o
( A n to n ín
F r a n k ,
K u r t
S ie g l,
A n to n ín
—
3 5 .
a
4 0 .
J íle k ,
R ie d l* )
V elkorážní terčovnice Morris F ish er U SA —
J e le n J o s e f
2 0 ,
J o s e f H o s a
4 1
J o s e f S u c h a r d a
jed n o tliv ci 95 b. J a r o s la v
M
5 7
b .;
1 9 .
M
S u c h a r d a
ilo s la v 5 3
b .;
b.
D v o jstře l n a běžícího jele n a — d ru ž stv a GBR 263 b. C. W . M a c k w o rth -P rae d , A. W h itty , H . S. P e rry , P . N eam e T C H
( R u d o lf
J e le n ,
M
ilo s la v
J o s e f H o s a )
2 0 4
H la v á č ,
b.
Šerm
J o
a c h
S třelb a n a b aterii G yula H a lasy H U N K u r t
R u d o lf b .;
J o s e f S u c h a r d a ,
R ych lo p aln á pistole H . M. B ailey U SA s e f
5 5
6 .
b.
3 7 .
1 7 .
2 7 .
3 8 1 b .;
5 2 .- 5 4 .
—
H la v á č
a c h
Muži F le re t — jed n o tliv c i R o g e r D u c re t F R A F r a n tiš e k v
1 .
D v o ř á k
a
J o s e f J a v ů r e k
v y ř a z e n i
k o le
F le re t — d ru ž stv a FRA L u cien G audin, P h ilip p e C a ttia u , Ja c q u e s C o u tro t, R o g e r D u c re t, H onri Jo b ie r, A n d ré L a b a tu t, G u y de L u g e t, Jo se p h P e ro te a u x K o rd — jed n o tliv c i C harles D e lp o rte B E L J o s e f T ille
J a v ů r e k , v y ř a z e n i v
J o s e f 1.
J u n g m a n n
a
J a n
k o le
K o rd — d ru ž stv a FRA V elkorážní terčovnice — d ru ž stv a L ucien G au d in , G eorges B u c h ard , R oger (400 -f 600 -f 800 m) D u c re t, A n d ré L a b a tu t, L ionel L io ttel, USA 676 b. A lexandre L ip p m a n n , Georges T a in tu rie r (Morris F ish er, W a lte r Stokes, Jo sep h Š avle — jed n o tliv ci C rockett, C han C oulter, Sidney H inds) S á n d o r P o s ta H U N 1 4 . T C H ( J a r o s la v M a c h , J o s e f S u c h a r d a , Šavle — d ru ž stv a F r a n tiš e k Č e r m á k , A n to n ín B y c z a n s k i, IT A J o s e f K o z lík ) 5 0 1 b. R e n a to A nselm i, G uido B alzarin i, M a r J ednostřel n a běžícího jelen a — jed n o tliv c i celo B e rtin e tti, B ino B ini, V incenzo J o h n K . Boles U SA 40 b. Cuccia, O reste M orrica, O reste P u liti, 1 7 .— 2 0 . M ilo s la v H la v á č 3 2 b .; 2 9 . — 3 0 . G iulio Sarrocchi 7 9
b .; 4 8 . - 4 9 .
F r a n tiš e k
R u d o lf
J e le n
3 2 .- 3 3 .
R u d o lf J e le n
Č e r m á k
2 4
6 6
b .;
7 5
b .;
6 2 .- 6 3 .
b .
3 1 .
J o s e f S u c h a r d a
J o s e f 2 0
H o s a
2 1
b .;
b.
4 . č ík ,
T C H J o s e f
( F r a n tiš e k
D v o ř á k ,
J u n g m a n n ,
Je d n o stře l n a běžícího jele n a — d ru ž stv a NOR 160b. Ole A ndreas L illoe-O lsen, E in a r L iberg, H a ra ld N a tv ig , O tto M. Olsen D v o jstřel n a běžícího jele n a — jednotlivci Ole A ndreas L illoe-O lsen N O R 76 b.
Ženy F le re t — je d n o tliv k y n ě E lle n O silerová D E N
*) V d ru ž s tv u Č S R d á lo s ta r to v a li R ic h a rd K lie r a P a v e l M ach , s o u tě ž v š a k n e d o končili.
Muži D v o u h ra V in c en t R ic h a rd s
x a n d e r
L u d ě k
B á r ta )
Tenis
U SA
O ta k a r O p p l,
Š v o r A le
V I II. o ly m p ij s k é h r y
P a v e l J a n
Ž e m la r e r
M a c e n a u e r
K o íe lu h
v
v y ř a z e n
v y ř a z e n
v y ř a z e n
v y ř a z e n
2.
v e
1 .
274
v e
v e
3 .
k o le ;
k o le ;
3 .
F r ie d r ic h
3 .
k o le ;
Ž e m la ,
J a n
F r ie d r ic h
v y ř a z e n i v e
2 .
R o h -
k o le
Č ty řh ra V in cen t R ich a rd s, F r a n k H u n te r L a d is la v
k o le ;
K o íe lu h R o h r e r ,
Vodní
pólo
L a d is la v
U SA
v y ř a z e n i
E r n s t
v e
O o ttlie b
k o le
Ženy D v o u h ra H e len W illsová U SA Č ty řh ra U SA H a z el W ig h tm a n o v á , H e len W illsová Sm íšená č ty řh ra U SA H a z el W ig h tm an o v á , R . N o rris W illiam s
FRA P a u l D u ja rd in , G eorges R igal, R o b e rt D e sm e ttre , A lb e rt D elborgies, N oel Delberghe, H e n ri P a d o u , A lb e rt M ayaud T C H ( J a n H o r a , H u g o K le m p fn e r , J i ř í
B é la
T o m á š e k ,
V la d im ír
F r a n ě k , F r a n tiš e k F r a n tiš e k
K ů r k a ,
V a c ín )
n e -
*)
*) Někdy se uvádí na 5. místě, oficiálně však byla klasifikována první tři družstva. Vzpírání P é ro v á v á h a — do 60 kg P ie rin o G a b e tti IT A A n to n ín
H r á b í
402,5
3 6 5
L e h k á v á h a — do 67,5 kg E d m o n d D ecottignies F R A 3 .
S k if J a c k B eresford G B R 7:49,2 D v o jsk if U SA 6:34,0 J o h n K elly , P a u l Costello D v o jk y bez k o rm id e ln ík a HOL 8:19,4 A n to n ie C. B e ijn e n , W ilh elm H . R ó sin g h D v o jk y s k orm idelníkem SU I 8:39,0 E d o u a rd C and ev eau , A lfred F e lb er, E m ile L achapelle č t y ř k y bez k o rm id e ln ík a GBR 7:08,6 C harles R . M. E ley, J a m e s A. M acN abb, R o b e rt E . M orrison, T errence R o b e rt B. Sanders Č ty řk y s k orm idelníkem SU I 7:18,4 Emile" A lb re ch t, A lfred P ro b s t, E u g en Sigg, H a n s W a lte r, P a u l S ta u b O sm y USA 6:33,4 L e o n a rd C a rp en te r, H o w a rd K in g sb u ry , D an iel L indley, J o h n M iller, J a m e s R o c kefeller, F re d e ric k Sheffield, B e n ja m in Spook, A lfred W ilson, L au ren ce S to d d a rd
J o s e f
N e m é n y i,
k la s ifik o v á n o
9 .
Veslování
R e itm a n ,
A n k e r , F r a n tiš e k
B o h u m il
D u r d is
440,0
4 2 5
S tře d n í v á h a — do 75 kg C arlo G alim berti IT A 1 5 .
J o s e f
T o m á š
492,5
3 9 2 ,5
L eh k o tě žk á v á h a — do 82,5 kg C harles R ig o u lo t F R A 8 .
J a r o s la v
z á v o d
S k o b la
4 7 0 ;
502,5
B o h u m il
S tin n ý
n e d o k o n č il
T ěž k á v á h a — n a d 82,5 k g G iuseppe T on an i IT A 1 6 . F r a n tiš e k
F iš e r
4 3 5
517,5
k g
Zápas Jteckořímský B a n ta m o v á v á h a — do 58 kg E d u a rd P iitse p E S T J a n
B o z d é c h
S k o u p ý
v y ř a z e n
v y ř a z e n
v e
3 .
v e
3 .
k o le ;
A n to n ín
k o le
P é ro v á v á h a — do 62 kg K alle A n ttila F IN F r a n tiš e k tiš e k
Ř e z á č
D y r š m íd
v y ř a z e n
v y ř a z e n
v e
v e
3 .
3 .
k o le ;
F r a n
k o le
L e h k á v á h a — do 67,5 kg O skaři F rim a n F I N 5 .
F r a n tiš e k
tě z il n a
b o d y
K r a to c h v íl a
p r o
(v e
4 .
k o le
z r a n ě n í z d a lš íc h
o d s to u p il) ; J o s e f B e r á n e k
v y ř a z e n
v e
z v í
z á p a s ů 3 . k o le
275
V I II. o ly m p ij s k é h r y
S tře d n í v á h a — do 75 kg E d v a rd V esterlu n d F I N O ld ř ic h tiš e k
P š tr o s
P r a ís k ý
v y ř a z e n
v y ř a z e n
v e
v e
t 4 .
h o le
;
F r a n
3 . k o le
P olo těžk á v á h a — do 82,5 kg Carl W estergren SW E F r a n tiš e k
T á z le r
v e
3 .
k o le
n e n a s to u p il
—
v y ř a z e n
T ěžká v á h a — n a d 82,5 kg H e n ri D eglane F R A Volný styl B a n ta m o v á v á h a — do 56 kg K u s ta a P ih laja m iik i F IN P é ro v á v á h a — do 61 kg R o b in R eed U SA L eh k á v á h a — do 66 kg R ussell V is U SA V eltero v á v á h a — do 72 kg H e rm a n n G ehri S U I S tře d n í v á h a — do 79 kg F ritz H a g m a n n S U I P o lo těžk á v á h a — do 87 kg J o h n Spellm an U SA T ěžká v á h a — n a d 87 kg H a rry Steele USA Umělecké
P e 1o t a Á m a in nue G a ste ti, Ic e s ta , L edesm a E S P Á p a la A d a rrag a , C a n ta lla E S P Á c h iste ra S a g a rn a, S a n ta M aria, G a ra te Cena
soutěže
sporty*
Kanoistika K a ja k jed n o tliv ci — 800 m C harles H a v e n s U SA K a ja k dvojice — 800 m Charles H a v e n s, H a rry K n ig h t
ESP
za h o r o l e z e c t v í
B rig ád n í gen. C harles G ranville B ruce a jeho společníci — G B R expedice n a M ount E v e re st 1922
A rc h ite k tu ra 1. cena n eudělena, n a 2. m ístě .se um ístili A lfred H ájos-D ezso L au b e r H U N „ S tav e b n í p lá n s ta d ió n u 11 Sochařství K o n sta n tin o s D im itriadis G R E „ F in sk ý d isk a ř“ M alířství J e a n Ja c o b y L U X „3 sp o rto v n í stu d ie " L ite ra tu ra Georges C harles F R A „O lym pijské h ry " Hudba ceny neuděleny Ukázkové
Č ty řk a ja k — 800 m U SA J o h n L arcom be, K a rl K n ig h t, C harles H a v e n s, H a rry K n ig h t K án o e jed n o tliv c i — 800 m R o y N u rse CAN K á n o e dvojice — 800 m CAN H a r r y G reenschields, A. H . L in d say Č ty řk án o e — 800 m CAN A. H . L in d say , H a rry G reenshields, George D u n c a n , R o y N urse
U SA
PO ŘA D Í ZEM Í Zem ě
zl.
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.
45 14 14 9 4 7 8 3 5 4 2 1 3 2 1 1 2
U SA F ra n c ie F in sk o Vel. B ritá n ie Švédsko Š výcarsko Itá lie B elgie N orsko N izozem sko D ánsko Č eskoslovensko A u strálie M adarsko A rg e n tin a E sto n sk o Ju g o slá v ie
M edaile stř. bronz. 27 15 13 14 13 8 3 7 2 1 6 4 1 4 3 1 -
27 12 10 12 12 10 5 3 3 6 3 5 2 4 2 4 —
276
I X . o ly m p ij s k é h r y
18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31.
K anada R a k o u sk o J iž n í A frik a L u ce m b u rsk o U ru g u a y Ř ecko P o lsk o Irsk o Ja p o n sk o P o rtu g a ls k o H a iti N o v ý Z éland R u m u n sk o M onako *1
3 3 1 1
1 1 1 —
—
1 1
—
—
1 1 1 1 1 1 1 1
—
] 1 1
—
Bez m ed ailí: B razílie, B u lh arsk o , E g y p t, E cu a d o r, F ilip ín y , C hile, In d ie , K u b a , L itv a , L o ty šsk o , M exiko, Španělsko, T urecko. N ejú sp ěšn ějším i a tle ty IX . O H byli —>■ N u rm i, P a a v o (5 zl.), -> R ito la , Ville (4 zl. a 2 stř.), O sborn, H a ro ld (2 zl.),' p lav ci ^ -W e is sm u lle r, J o h n (3 zl., 1 b ronz.), L ack ieo v á, E th e l (2 zl.), sk o k an do v o d y W h ite , A lb e rt (2 zl.), sport, g y m n a sté -> Š tu k e lj, L eon (2 zl.), -> Šupčík, B ed řich (1 zl., 1 b ronz), P ra ž á k , R o b e rt (3 stř.), sp o rt, střelci -> LilloeO lsen, Ole A. (2 zl., 1 stř.), ->• F ish e r M orris (2 zl.), še rm íř -h»- G audin, L ucien ( 2 zl.) aj. IX . olym pijské hry , 17. 5.— 12. 8. 1928, A m sterodam (N izozem sko) H e r se zúčastn ilo 3014 sp o rto v c ů (z toho 290 žen) ze 46 zem í, p o p rv é od skončení 1. sv ět. v á lk y i něm . sp o rto v c i. ČSOV v y sla l n a O H 69 sp o rto v c ů , z to h o 1 že nu. — N a p ro g ra m u h e r b y ly soutěže v 16 olym p. sp o rte c h (a tle tik a , box, c y k listik a , ja c h tin k , jez d e ctv í, k o p a n á, m o d ern í p ě tib o j, p la v á n í, pozem n í hokej, sk o k y do v o d y , sp o rt, g y m n a s tik a , šerm , veslování, v o d n í pólo, v z p írá n í, zápas), um ělecké soutěže a ve 3 u k á z k o v ý c h sp o rte ch (jeu de p a u m e , k o šík o v á a lac rosse). Celkem bylo n a p o řa d u 122 ř á d n ý c h olym p. sou těží a 3 soutěže v u k á z k o v ý c h sp o rtech . Z eny se ú č a stn ily so u tě ží v p ě ti sp o rte ch : p la v á n í, skocích
do v o d y a p o p rv é v a tlstice , sport, g y m n astic e a šerm u. P o v y řa ze n í rag b y , p ó la n a k oni a ten isu (problém y s a m a térism em ) se p ro g ra m h e r p ra k tic k y stab ilizo v al, N esoutěžilo se v e sp o rt, střelbě. T ak é jed n o tliv é disciplíny se v p o d s ta tě u stá lily , pouze v ja c h tin k u se stá le h led a ly n ejv h o d n ější ty p y lodí. — P říp ra v y I X . O H v A m ste ro d am u b y ly o h roženy nábo žen sk ý m i sp o ry v N izo zem sku a z toho p lynoucím nezájm em v lá d y , k te rá o d m ítla h ry financovat. B y ly fin an c o v án y z d a rů a sbírek. P ře d sedou org. v ý b o ru h e r b y l člen MOV b a ro n A. S chim m elpenninck v a n d e r Oye, gen. se k re tá řem k p t. G. v a n R ossen. Čs. olym pijskou v ý p ra v u vedl Jo s e f R ossler-O řovský. P o p rv é zaplál p ři O H olym p. oheň a p o p rv é šli v čele sla v n o st n ího defile zú ča stn ěn ý c h n á ro d ů sp o r to v ci Ř ecka. O lym p, slib jm énem sp o r to v c ů složil h o lan d sk ý fo tb a lista Denis. P rů b ě h h e r p ro k á za l, že se O H s ta ly již d ů lež ito u so u č á stí k u ltu rn ě p o lit, života společnosti, že p ln í svou fu n k ci a že n a p o m á h a jí šíření TVS m ezi nejširší v rs tv y o b y v a te lstv a zem ěkoule. O rgani zace O H ste jn ě jak o dosažené v ý sled k y * b y ly n a teh d e jší d o b u vy n ik ající. V ý b o r n o u ú ro v e ň si udrželi a tle ti F in sk a . Něm . sp o rto v c i se p ři svém p rv n ím poválečném s t a r tu j um ístili n a 2. m ístě v neoficiální klasifikaci n á ro d ů . Čs. sportovci získali 2 zl. (F ra n tiš e k V e n tu ra ve V elké ceně n á ro d ů ve sko k u a L . V ácha n a bradlech), 5 stř. a 2 bronz, m edaile. — N a zasedání M OV v p rů b ě h u O H bylo rozh o d n u to , že M SF olym p. s p o rtů n e b u d o u k o n a t v roce ko n án í O H m is tr, sv ě ta (nebylo závazné p ro zim n í sp o rty ). V ÍT Ě Z O V É
I X.
OH
1928
Atletika Muži 100 m P e rc y W illiam s K a r e l v v
K n ě n ic k ý ,
r o z b ě z íc h , m e z ib é h u
CAN
10,8
J o h a n n
J a r o s la v
B a r tl
V y k o u p il
v y ř a z e n i v y ř a z e n
27 7
I X . o ly m p ij s k é h r y
Nástup čs. výpravy na IX. OH v Amsterodamu 200 m P ercy W illiam s K a r e l
CAN
K n é n ic k ý
J o h a n u ř a z e n i
B a r tl v
v y ř a z e n
a
v y ř a z e n
K itte l
A d o lf v
v
v y
47,8
m e z ib é h u , J a r o s la v
ro zb ě h u
1:51,8
v y ř a z e n
v y ř a z e n
v
v
s e m ifin á le ,
F IN
3:53,2
4 : 0 1 ,4 ,
V ilé m
Š in d le r
F IN a
v y
14:38,0
K a r e l
N e d o b itý
v y ř a z e n i
r o z b ě z íc h
10 000 m ' P aav o N u rm i 1 7 .
K a r e l
F IN
N e d o b itý
M aratón M oham ed E l Ouafi 1 6 . Z y k a
A lo is
K r o f
30:18,8 3 3 : 1 0 ,7
FRA
2 : 4 3 : 1 8 ,0 ;
2:32:57,0 3 3 .
F r a n tiš e k
2 : 5 2 :4 2 ,0
110 m př. Sidney A tk in so n O ta k a r
( V ilé m
K n é n ic k ý ,
K itte l
K o š c a k
400 m p ř. D a v id B u rg h ley G B R 53,4 3000 m př. T oivo L o u k o la F IN 9:21,8 4 x 100 m U SA 41,0 F ra n k W ykoff, Ja m e s Q uinn, C harles B o ra h , H e n ry R ussell 4 x 400 m USA 3:14,2 SR G eorge B a ird , E m e rso n S pencer, • F r e d erick A ld erm an , R a y m o n d B a rb u ti T C H
ro zb ě h u
ro zb ě h u
5000 m Ville R ito la J o z e f
v
GBR
1500 m H a rri L a rv a 8.
v
Š in d le r
řa ze n
U SA
B a r tl v y ř a z e n
V y k o u p il
A d o lf
m e z ib é h u ,
V y k o u p il
r o z b ě z íc h
800 m D ouglas Lowe V ilé m
v
J a r o s la v
400 m R a y m o n d B a rb u ti J o h a n n
21,8
J a n d e r a
SA F
v y ř a z e n
14,8 v
m e z ib é h u
v
Š in d le r , J a r o s la v
J o h a n n
B a r tl, K a r e l
V y k o u p il)
v y ř a z e n o
ro zb é h u
Skok do v ý šk y R o b e rt K in g U SA Skok o ty či S abin C arr U SA Skok do d á lk y E dw ard H a m m U SA T roj skok Mikio O da J P N Vrh koulí J o h n K u c k U SA F r a n tiš e k
D o u d a
v y ř a z e n
1,94 4,20 7,73 15,21 15,87 SR v
H od o štepem E rik L u n d k v is t S W E H o d diskem Clarence H o u ser U SA F r a n tiš e k
D o u d a
v y ř a z e n
k v a lifik a c i
66,60 47,32 v
k v a lifik a c i
I X . o ly m p ij s k é h r y
278
H o d klad iv em P a tric k O ’C allaghan IR L 51,39 D esetiboj P a a v o Y rjo lá F I N 6774 b. SR Ženy 100 m E liz a b e th R o b in so n o v a U SA 12,2 SR 800 m L in a R a d k e o v á G E R 2:16,8 SR 4 X 100 m CAN 48,4 SR F a n n y R o senfeldová, E th e l S m ith o v á, F lo ren ce B ellová, M y rtle C ooková Skok do v ý šk y E th e l C ath erw o o d o v á CAN 1,59 SR H o d diskem H a lin a K o n o p a e k á P O L 39,62 SR B ox
P ó ts c h
F r a n tiš e k
v y ř a z e n
v
1 .
HOL
k o le
N e k o ln ý
v y ř a z e n
v
1 .
k o le
J a n
A n to n ín
P e r ií,
h o d .
*) Do roku 1960 se nejlepší družstvo určo valo na základě součtu čtyř (tří) nejlepších časů závodníků jednotlivých zemí.
A n to n ín
1 6 .
H o n ig
P e r ic
L a d is la v
a
U r á ž e k
3 : 2 7 :4 5 ,0 ; J o s e f
S íd lo
SW E in te r
T říd a 6 m NOR k o ru n n í princ O lav, J o h a n A nker, E rik A n k er, H a a k o n B ry h n T říd a 8 m FRA D o n atio n B ouchó, A ndré L esauvage, J e a n Losiour, V irginie H ó rio to v á, C harles de la Sabliére, A ndré D errien
fr i e d
A n to n ín
W
S outěž v še stra n n é způsobilosti — je d notlivci C harles F . P a h u d de M ortangos ' HOL 1969,82 b.
Cyklistika Silniční Z áv o d jed n o tliv c ů (168 km ) H e n ry H a n se n D E N
R u d o lf
Jezdectví
H e ř m á n e k
P o lo tě ž k á v á h a — do 79,38 kg V ic to r A v en d a ň o A R G T ěž k á v á h a — n a d 79,38 kg A rtu ro R o d rig u ez J u ra d o A R G
5 9 .
H o n ig ,
1 6 :3 6 :4 5
Dráhová P e v n ý k ilo m e tr W illy F a lc k H an so n D E N 1:14,4 S p rin t R e n é B e a u fra n d F R A 13,2 T an d e m — 2000 m HOL 11,8 B e rn h a rd L eene, D a a n v a n D ijk S tíh ac í záv o d d ru ž ste v — 4000 m IT A 5:01,8 L uigi T asselli, G iacom o G aioni, Cesare F a c cia n i, M ario L usiani
1 7 .
S tře d n í v á h a — do 72,57 kg P iero T oscani IT A
3 9 .
( A n to n ín
S íd lo )
J o la 18 sto p Sven T horell
V e lte ro v á v á h a — do 66,68 kg E d w a rd M organ N Z L
2 .
T C H
Jach tin k
M uší v á h a — do 50,80 kg A n ta l K ocsis H U N B a n ta m o v á v á h a — do 53,52 kg V itto rio T am agnini IT A P é ro v á v á h a — do 57,15 kg L a m b e rtu s ,,B e p “ v a n K la v e re n L e h k á v á h a — do 61,24 kg C arlo O rlandi IT A T o m á š
1 1 . J o s e f
J o s e f a
C h a r o u s
F r a n tiš e k
1 8 4 4 ,4 4 S ta te č n ý
b;
J o s e f
s o u tě ž
S e y -
n e d o
k o n č ili
4:47:18,0 4 6 .- 4 7 . 5 :3 4 :3 0 ;
5 :3 4 :0 7
Z ávod d ru ž ste v 1) DEN 15:09:14,0 H e n ry H a n se n , L eo N ielsen, O rla Jó rg e n
S outěž v še stra n n é způsobilosti — d ru ž stv a HOL 5865,68 b. C harles F . P a h u d de M ortangos, G erard P . C. do K ruijff, A dolph D . C. v a n der V o o rt v a n Z ijp 1 2 .
T C H
F r a n tiš e k
( J o s e f
C h a r o u s ,
S ta te č n ý )
J o s e f
S e y fr ie d ,
2 79
I X . o ly m p ij s k é h r y
V elká cena d re z ú ry — jed n o tliv ci Carl F rie d ric h v o n L an g en G E R 237,42 b. 5 .
E m a n u e l
S c h ó n in q e r 2 0 1 ,7 0
T h ie l
2 1 0 ,2 8
2 2 5 ,9 6 b;
1 7 .
b;
1 0 .
J a r o s la v
O tto H
a n í
b.
V elká cena d re zú ry — d ru ž stv a GER 669,72 b. Carl F rie d ric h v o n L an g en , H e rm a n n L ink enbach, E u g en v o n L o tzb eck 5 .
T C H
J a r o s la v
( E m a n u e l H
a n f)
T h ie l,
6 3 7 ,9 4
O tto
S c h ó n in g e r ,
b.
V elká cena n áro d ů v e sk o k u jednotlivci F ra n tiš e k V e n tu ra T C H 4 1 .
J o s e f
R a b a s
4 1
tr .
b
R
u
d
o
— 0/0/0 l f
P o p le r
d is k v a lifik o v á n
V elká cena n á ro d ů ve sko k u — d ru ž stv a ESP —4 Jo sé N a v a rro M orenés, Jo sé A lvarez delos T rujillos, Ju lio G arcía F e rn á n d e z T C H
( F r a n tiš e k
R u d o lf P o p le r )
V e n tu r a ,
J o s e f
R a b a s ,
n e k la s ifik o v á n o
Kopaná
100 m znak George K o ja c U SA 1:08,2 S R 200 m p rsa Jo š iju k i C u ru ta J P N 2:48,8 4 x 200 m v. zp. USA 9:36,2 SR A u stin C lapp, W a lte r L a u fe r1), George K o ja c, J o h n W eissm uller Ženy 100 m v. zp. A lb in a O sipow ichová U S A 1:11,0 400 m v. zp. M a rth a N o reliu so v á U SA 5:42,8 SR 200 m p rsa H ild e S c h ra d ero v á G E R 3:12,6 100 m z n ak M aria J o h a n n a B ra u n o v á H O L 1:22,0 4 x 100 m v o ln ý způsob U SA " 4:47,6 SR A delaide L a m b e rto v á , E le o n o ra G a rattio v á 2), A lb in a O sipow ichová, M a rth a N oreliusová ]) V rozplavbách plavali místo Laufera a Kojaca Paul Samson a D. K. Young. !) V rozplavbách plavaly místo Garattiové a Noreliusové Susan Lairdová a Josephi ne McKimová.
URU A ndrés M azali, H e c to r C astro , Jo sé N asazzi, P e d ro P e tro n e , P e d ro A rispe, P e d ro Cea, Jo sé L ea n d ro A n d ra d e, A ntonio Cam polo, L orenzo F e rn á n d e z , Pozemní hokej I A d h em ar C anavesi, J u a n P iriz, J u a n A rrem ón, A lvaro G estido, R e n é B o rjas, Santos U rd in a rá n , H e c to r Scarone, R o Q n d ) iííc h a rd Ja m e s A llen, F re d e ric S. S eam an, berto F igueroa L eslie C harles H a m m o n d , D h y a n C hand, M ichael E . R o c q u e, G eorge E . M a rth in s, Moderní pětiboj S ayed M . Y u su f, M aurice A. G ateley, B room e E ric P in n ig er, J a ip a l Singh, Soutěž jednotlivců R e x A. N o rris, S h a u k a t A li, E rn e s t J o h n Sven T h o felt SW E 47 b. Cullen, F eroze K h a n 3 0 . R u d o lf R ů ž ič k a 1 2 7 b . ; 3 5 . —3 6 . J o s e f S c h e jb a l
1 4 4
b .;
3 7 .
K a m
il
C a m p e
1 5 0
b .
Skoky
do
vo dy
Plavání Muži 100 m v. zp. J o h n W eissm uller U SA 400 m v. zp. A lberto Zorilla A R G 1500 m v. zp. A rne B org SW E
58,6 5:01,6 19:51,8
Muži P rk n o 3 m P e te r D esjard in s Věž 10 m P e te r D esjard in s Ženy P rk n o 3 m H elen M eanyová
U SA
185,04 b.
U SA
98,74 b.
U SA
78,62 b.
280
I X . o ly m p ij s k é h r y
Věž 10 m E liz a b e th P in k sto n o v á -B ec k e ro v á U SA 31,60 b.
K ru h y L eon Š tu k elj 2 .
L a d is la v
L ó ffle r
S portovní
g y m n astik a
8 .
—
s e lý ;
Muži V íceboj — jed n o tliv ci G eorges Miez S U I 9 .
L a d is la v
n u e l
V á c h a
L ó ffle r
2 4 0 ,6 2 5
b .;
B e d ř ic h
2 0 .
V á c la v
1 4 .
V e s e lý
2 2 5 ,2 5 0
b .;
247,500 b.
2 4 2 ,8 7 5 b .;
J o s e f
b .;
1 3 .
1 0 .
2 2 7 ,6 2 5
3 1 .
L a d is la v
2 3 8 ,8 7 5 b .;
J a n
T i k a l
a
G a jd o š
2 3 3 ,2 5 0
b .;
E m
J a n
E ffe n b e r g e r
Š u p c ík
3 7 .
2 8 .
K o u tn ý
2 1 7 ,7 5 0
b.
V íceboj — d ru ž s tv a 1) SU I 1718,625 b. G eorges Miez, H e rm a n n H á n g g i, E u g en M ack, M elchior W etzel, E d i S tein em an n , A u g u st G ú ttin g e r, H a n s G rieder, O tto P fister 2 .
T C H
le r ,
( L a d is la v
J a n
Š u p c ík ,
V á c la v L a d is la v
V e s e lý ,
—
6 . J a n
b e rg er;
2 1 . —
V á c la v
V e s e lý
P ře sk o k E u g o n M ack G a jd o š ; J a n
1 8 . —
J a n
2 0 .
1 7 .
1 1 .
4 5 .
V e s e lý ;
3 1 .
T ik a l;
1 2 . —
2 6 .- 2 7 . V e s e lý ;
5 6 . - 5 6 .
J o s e f Š u p c ík
19,75 b. 1 9 . —
J a n
G a jd o š ;
2 0 .
B e d ř ic h
V á c h a ;
L a d is la v
J a n
V á c la v
B e d ř ic h
L ó ffle r ;
1 5 .
V á c h a ;
a
4 7 .
T ik a l;
V á c la v
5 6 .
J a n
9 .
—
1 0 .
V á c h a ;
SU I
J o s e f
1 4 . —
E m a n u e l L ó ffle r ; J a n
G a jd o š ;
5 0 .
19,17 b.
E ffe n b e r g e r ;
1 5 .
1 2 .
L a d is la v
B e d ř ic h
Š u p c ík ;
1 6 . —
2 0 .
2 1 . J a n
K o u tn ý ;
2 3 . —
2 5 .
L a d is la v
T i k a l
—2 1 .
G a jd o š ; J a n
6 5 .
Š u p c ík
1 5 . —
K o u tn ý ;
L a d is la v
3 .
1 7 .
E m a n u e l 1 8 ,2 0 V á c la v
b .; V e
2 2 . J o s e f E ffe n T i k a l
Ženy V íceboj — d ru ž stv a 2) HOL 316,25 P e tro n e lla P . J . v a n R an d w ijk o v á , J a c o m in a E . S. v a n d e n B ergová, Ans P o lá k o v á, H e len a N ordehoim ová, A lida J o h a n n a v a n den B osová, H e n d rik a A lida v a n R u m to v á , A n n a M aria v a n der V eg to v á, E lly de L evieová, J a c o b a C ornelia S telm ao v á, E ste lla A gsteribeová, P e tro n e lla B u rg erh o fo v á, J . Sim onsová x) K a ž d o u z em i re p re z e n to v a lo 8 g y m n a s tů . Z a p o č ítá v a ly se p o u z e v ý k o n y še s ti n ejle p šíc h v e č ty ře c h v o ln ý c h a p ě ti p o v in n ý c h s e s ta v á c h n a h ra z d ě , b ra d le c h , p ře sk o k u , k ru z íc h a k o n i n a š íř. D á le se b ra l v ú v a h u c e lk o v ý d o je m a v y s tu p o v á n í g y m n a s tů . 2) N e e x is to v a la p ra v id la u rč u jíc í v ý b ě r n á ř a d í a k o m p o z ic i c v ič en í. N ic m é n ě p ro s tn á , c v ič e n í n a n á ř a d í a p ře s k o k y b y ly p o v in n é .
Muži F le re t — jed n o tliv ci L ucien G a u d in F R A F le re t — d ru ž stv a IT A U go P ig n o tti, O reste P u liti, Giulio Gaudini, Giorgio P essin a, Giorgio Chiavacci, G ioacchino G u a rag n a K o rd — jed n o tliv ci L ucien G a u d in F R A J o s e f
J u n g m a n n
F r a n tiš e k ř a z e n i
K o u tn ý
H ra z d a G eorges Miez
b .;
b .; 6 . B e d ř i c h
J a n
6 1 . —
19,25 b. 1 9 ,1 7
2 5 .- 2 7 .
SU I
L a d is la v
4 9 .
b .;
E ffe n b e r g e r
E m a n u e l
b .;
9,58 b.
7 8 .- 7 9 .
J o s e f
Š u p c ík ;
K o u tn ý ;
L a d is la v
K ů ň n a šíř H e rm a n n H á n g g i
1 7 ,9 2
1 6 . J o s e f E ffe n
9 ,5 0
3 0 . —
L a d is la v
E ffe n b e r g e r ;
1 0 . —
1 5 . —
L ó ffle r
K o u tn ý ;
3 2 . - 3 3 .
18,83 b. Š u p c ík
SU I
E m a n u e l
J a n
b .
TCH
2 3 .
L ó f f
B e d ř ic h
1 7 1 2 ,2 5
G a jd o š , B e d ř ic h
1 4 . E m a n u e l L ó ffle r ;
2 .
E m a n u e l
n á h r a d n íc i:
T i k a l)
B ra d la L ad isla v V á c h a 4 .
V á c h a ,
G a jd o š , J o s e f E ffe n b e r g e r ,
K o u tn ý ,
1 8 .
b e rg er;
2 4 2 ,5 0 0
b .;
1 8 ,8 3
1 0 .
YUG V á c h a
v
K H 1 .
z
v y ř a z e n a
J a n
v e
č tv r tfin á le ;
Č e r n o h o r s k ý
v y
k o le
.K o p l — d ru ž stv a ClT A j Carlo A gostini, M arcello B e rtin e tti, Giancarlo C ornaggia-M edici, R enzo Minoli, G iulio B a s le tta , F ra n c o R iccardI T C H
( J a n
T ille ,
M
a r tin
G .
H a r d e n ,
J a n
2 81
I X . o ly m p ij s k é h r y
Č e r n o h o r s k ý , K ř í ž , M
J o s e f
ir o s la v
J u n g m a n n
B e z n o s k a )
,
F r a n tiš e k
v y ř a z e n o
v
s e m i
m ach er, K a rl J o h a n n B lan k
B á h re ,
M ax
A m ann,
fin á le
Šavle — jednotlivci ó d o n T o rszty án szk y H U N Šavle — d ru ž stv a HUN O dón T erszty án szk y , S á n d o r G om bos, A ttila P e tsc h a u e r, J á n o s G a ray , Jó z se f R á d y , G yula G lykais Ženy F le re t — jed n o tli v kyně H elene M ayerová G E R J a r m ila
C h a lu p o v á
v y ř a z e n a
v
s e m ifin á le
V zpírání P é ro v á v á h a — do 60 kg F ra n z A n d ry se k A U T 8 . - 9 .
6 .
J o s e f
7:11,0
S tr a k a
D v o jsk if U SA 6:41,4 P a u l Costello, C harles M cllvane D vojky bez k o rm idelníka GER 7:06,4 B ru n o M uller, K u r t M óschter D v o jk y s korm idelníkem SU I 7:42,6 H a n s Schóchlin, K a rl Schóchlin, H a n s B o u rq u in Č ty řk y bez k o rm idelníka X GBR 6:36,0 J o h n G. H . L an d e r, M ichael H e n ry W arriner, R ic h a rd B eesly, E d w a rd V augh a n B e v an Č ty řk a s korm idelníkem M IT A 6:47,8 V alerio P e re n tin , G iliante D ’E ste , N icolo V itto ri, G iovanni D elise, R o n a to P e tro n io O sm y USA 6:03,2 M arvin S ta ld e r, J o h n B rin ck , F ra n c is F rederick, W illiam T hom pson, W illiam D ally, J a m e s W o rk m a n , H u b e rt Caldwell, P e te r D onlon, D o n ald B lessing Vodní pólo GER E rich R ad o m ach er, O tto Cordes, E m il Benecke, F ritz G u n st, Jo a c h im R ade-
2 6 2 ,5
287,5 SR k g
1 1 .
J o s e f
M a tě jč e k
2 6 5
322,5
k g
S tře d n í v á h a — do 75 kg R o g er F ra n c o is F B A J a n
S ý k o r a
Skif H e n ry P earce AU S
V a c e k
L e h k á v á h a — do 67,5 kg K u r t H elb ig G E R a H ans H aas AUT
1 1 .
Veslování
J o s e f
K o s tr b a
2 7 0
2 8 0
335 SR
k g ;
1 6 .
k g
P o lo těž k á v á h a — do 82,5 kg S ayed N osseir E G Y 4 . - 5 .
V á c la v
P š e n ič k a
s t.
3 3 5
355 SR k g
T ěžká v á h a — n a d 82,5 kg J o s e f S tra ssb e rg e r G E R 3 .
B o h u m il
J a r o s la v
S k o b la
3 5 7 ,5
372,5 SR
k g
Z á p a s *256 Ě eck o řím sk ý B a n ta m o v á v á h a — do 58 kg K u rt L eucht G ER 2 .
J in d ř ic h
M
a u d r
P é ro v á v á h a — do 62 kg V o ld em ar V áli E S T F r a n tiš e k
K r a to c h v íl
v y ř a z e n
v e
3 .
L e h k á v á h á — do 67,5 kg L aj os K e reszte s H U N 5 .
V la d im ír
V á v r a
S tře d n í v á h a — do 75 kg V áinó K o k k in e n F IN 6 .
F r a n tiš e k
H a a la
P o lo těž k á v á h a — do 82,5 kg Ib ra h im M o u sta fa E G Y J o s e f
V á v r a
v y ř a z e n
v e
3 .
k o le
T ěžk á v á h a — n a d 82,5 kg R u d o lf S vensson SW E 5 .
J o s e f
U r b a n
Volný styl B a n ta m o v á v á h a — do 56 kg K a a rlo M ákinen F I N P é ro v á v á h a — do 61 kg Allie M orrison U SA
^
k o le
282
I X . o ly m p ij s k é h r y
L e h k á v á h a — do 66 kg O svald K á p p E S T V e lte ro v á v á h a — do 72 kg A rvo H a a v is to F I N S tře d n í v á h a — do 79 kg E r n s t K y b u rz S U I P o lo těž k á v á h a — do 87 kg T h u re S jó ste d t SW E T ěž k á v á h a — n a d 87 kg J o h a n R ie h th o ff SW E Umělecké
s o u t ě ž e *1
A rc h ite k tu ra — u rb a n istic k é n á v rh y A d o lf H en sel G E R „ N o rim b e rsk ý sta d ió n " A rc h ite k tu ra — a rc h ite k to n ic k é n á v rh y J a n W ils H O L „ A m stero d a m sk ý o ly m p ijsk ý sta d ió n " S o c h a řstv í P a u l L an d o w sk i F R A „ B o x er" M edaile a p la k e ty E d w in G rien au er A U T M a lířstv í a g rafik a Isa a c Isra e ls H O L „ R u d ý jezdec" K re sb y a a k v a re ly Je n a Jaco b y L U X „R agby" R y tin y a le p ty W illiam N icholson G B R „ D řev o ře z y k 12 d ru h ů m s p o rtů " L y ric k á d íla (h y m n y , k a n tá ty , písně, ódy, b a la d y , ly ric k á p ro sa , eseje) K azim ierz W ierzynski P O L „O ly m p ijsk ý v a v řín " D ra m a tic k á díla 1. cena n eu d ělen a, 2. m ísto L au ro de B osis IT A „ Ik a ru s " E p ic k á d íla F e re n c Mezo H U N „ D ě jin y o ly m p ijsk ý ch h e r" S k la d b y p ro zpěv ž á d n á cena neud ělen a In s tru m e n tá ln í sk la d b y ž á d n á cen a n eu d ělen a O rc h estrá ln í sk la d b y 1. a 2. cena n e u d ěle n y , 3. m ísto R u d o lf Sim onsen D E N Sym fonie č. 2 „ H e lla s"
Ukázkové
sporty
J e u de p a u m e HOL G. v a n d e r M eulen, R . W ijn g aard en , S j. H a rk e m a Korfbal U tk a la se d v ě h o la n d sk á d ru ž stv a — vítěz n ev y h lá še n Lacrosse T ři ú č astn íc i (CAN, U SA , G B R ), vítěz n ev y h lá še n P O ftA D Í Z E M Í Z em ě 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31.
U SA N ěm ecko F in sk o N izozem sko F ra n c ie Švédsko Itá lie Š výcarsko V el. B ritá n ie K anada Československo A rg e n tin a D ánsko Ja p o n sk o E sto n sk o Egypt A u strálie R a k o u sk o Ju g o sláv ie P olsko N orsko J iž n í A frika B elgie Španělsko In d ie Irsk o N o v ý Z éland U ru g u a y L u cem b u rsk o F ilip ín y P o rtu g a lsk o
zl. 22 11 8 8 7 7 7 7 4 4 2 3 3 2 2 2 1 3 1 2 1 1 —
1 1 1 1 1 1
M edaile stř. bronz. 18 9 8 10 12 6 6 6 11 4 5 3 2 2 1 1 2 —
1 1 2 —
16 19 9 5 6 12 7 4 7 7 2 1 4 1 2 1 1 1 3 4 1 2 2
1 —
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
—
1 1
283
X . o ly m p ij s k é h r y
Bez m edailí: B u lh arsk o , Chile, ftecko, H a iti, K u b a , L itv a , L o ty šsk o , M alta, M exiko, M onako, P a n a m a , R hodesie, R u m u n sk o , T urecko. N ejúspěšnějším i sp o rto v ci b y li švýc. sp o rt, g y m n a s ta -> M iez, G. (3 zl., 1 stř. m edaile), fran c, šerm íř - > G au d in , L. (2 zl., 1 stř.), ju g . sp o rt, g y m n a s ta Š tu k elj, L. (1 zl., 2 b ronz.), čs. sp o r to v n í g y m n a s ta ->■ V ách a, L. (1 zl., 2 stř.), k a n a d s k ý a tle t -> W illiam s, P . (2 zl.), d á n sk ý c y k lista H a n se n , H . (2 zl.), h o lan d sk ý jezdec -z P a h u d de M ortangos, Ch. F . (2 zl.), am er. p lavci ->■ N oreliusová, M. (2 zl.) a -> W eiss m uller, J . (2 zl.) aj. X. olym pijské hry , 30. 7. —14. 8. 1932, Los Angeles (USA) H or se zú častnilo 1408 sp o rto v c ů (z toho 127 žen) z 37 zem í. ČSOV v y sla l pouze 7 sportovců. P o č e t ú č a s tn ík ů b y l o v liv něn zejm éna vyso k ý m i n á k la d y n a cestu a p o b y t a vrcholící h o sp o d ářsk o u krizí. —
N a p ro g ra m u O H b y ly soutěže v 16 olym p. sp o rte ch (a tle tik a , b o x , cy k lis tik a , ja c h tin k , jez d e ctv í, m o d ern í p ě tib o j, p la v á n í, pozem n í h o k e j, sk o k y do vod y , sp o rt, g y m n a s tik a , sp o rt, stře lb a , šerm , veslování, v o d n í pólo, v z p írá n í a zápas), um ělecké soutěže a soutěž v 1 u k á zk o v é m s p o rtu (lacrosse). Celkem b ylo n a p o řa d u 126 řá d n ý c h so u tě ží a 1 soutěž u k á zk o v á . Ž eny s ta rto v a ly v e 4 sp o rte c h (a tle tik a , p la v á n í, sk o k y do v o d y a šerm ). P o n eshodě M OV s F I F A v o tázce a m a térsk é definice b y la z p ro g ra m u v y řa ze n u k o p a n á , znovu b y la z ařa ze n a sp o rt, stře lb a . — P ře d se d o u org. v ý b o ru b y l člen MOV W illiam M ay G a rlan d , gen. se k re tá řem Z ack J . F a rm e r. Čs. olym p. v ý p ra v u v e d l P h D r. F ra n tiš e k z W idim ský. O lym p, slib jm é n e m z áv o d n ík ů složil G eorge C. C aim an. — P o org. strá n c e p a tří X . O H k n ejlepším . V y n ik a jíc í b y la ú ro v e ň zařízení (olym p. sta d ió n C olisseum p ro 105 000 d iv ák ů , p rv n í v ý b o rn ě z aříze n á olym p. vesnice a td .) i sp o rt, v ý sle d k y . B ylo v y tv o ře n o 16 S R , v šechny v ý sle d k y
Los Angeles 1932
284
X . o ly m p ij s k é h r y
v a tle tic e a p la v á n í b y ly lepší než n a O H 1928. P ře sto ž e bylo dosaženo dosud nej v y šší n á v ště v n o s ti, b y l ohlas her v e sv ě tě v celk u m alý , n e b o ť je z a s tiň o v a ly ex iste n č n í p ro b lé m y v d ů sled k u vrcholící sv ě t. ho sp o d ářsk é krize. C h a ra k te ristic k ý m ry sem h e r b y l i úspěšný n á s tu p čern ý ch sp o rto v c ů v e v ý p ra v ě U SA . Čs. olym p. v ý p ra v a b y la m im o řá d n ě ú spěšná, získ ala 1 zl. (J. S kobla ve v z p í rán í), 3 stř. a 2 bronz, m edaile (1 stř. a 1 bronz, v u m ěleckých soutěžích). V p o č tu z ísk an ý c h m ed a ilí n a p o čet ú č a s tn ík ů p a tř í čs. ú č a s t n a O H 1932 k nej lepším . V Í T Ě Z O V É
X. O H
1932
Atletika Muži 100 m E d d ie T o la n
A n d r e j
E n g e l
USA v
m e z ib ě h u
U SA v y ř a z e n
v
ro zb ě h u
400 m W iliam C arr U S A 800 m T h o m as H a m p so n G B R 1500 m L uigi B eccali IT A 5000 m L a u ri L e h tin e n F I N 10 000 m J a n u s z K u so ciň sk i P O L M a ra tó n J u a n Carlos Z a b a la A R G 8 .
O s k a r
H e k š
3 .
F r a n tiš e k
2 :4 1 :3 5
D o u d a
H o d oštěpem M a tti J a r v in en H o d diskom J o h n A nderson F r a n tiš e k
A n d r e j E n g e l v y ř a z e n
200 m E d d ie T o la n
4 X 400 m USA 3:08,2 SR Iv a n F u q u a , E d g a r A blow ich, Carl W arn e r, W illiam C arr 50 k m chůze T h o m as G reen G B R 4:50:10,0 Skok do v ý šk y D u n c a n M c N aughton CAN 1,97 Skok o tv či W illiam M iller U SA 4,315 Skok do d á lk y E d w a rd G ordon USA 7,64 T roj skok C huhei N a m b u J PN 16,00 SR V rh koulí Leo S ex to n LTSA 16,005
D o u d a
1 5 ,6 1
F IN
72,71
USA v y ř a z e n
49,49 v
k v a lifik a c i
H o d k ladivem 53,92 10,3SR P a tric k O ’C allaghan IR L D esetiboj J a m e s A loysius B a u sc h U SA 6896 b. SR Ženy 21,2 100 m S ta n isla w a W alasiew iczová 46,2 R S P O L 11,9 SR 80 m př. M ildred D id rik so n o v á U SA 11,7 SR 1:49,7 SR 4 x 100 m Ř ,0 SR U SA 3:51,2 M a ry C arew ová, E v ely n F u rtsc h o v á , A n n e tte R ogersová, W ilhelm ina v o n Bre14:30,0 m en o v á Skok do v ý šk y 30:11,4 J e a n S hileyová U SA 1,657 SR H o d diskem 2:31:36,0 L illian C opelandová USA 40,58 H o d o štěpem M ildred D id rik so n o v á U SA 14,6 43,68
110 m p ř. George S aling U SA 400 m p ř. R o b e rt T isd all I R L 51,71) 3000 m př. V olm ari Iso -H o llo F I N 10:33,4*2) 4 x 100 m USA 40,0 SR R o b e rt K iesel, E m m e tt T oppino, H e c to r D y e r, F ra n k W ykoff
r) T isd a ll p o razil je d n u p ře k á ž k u a je h o v ý k o n n e m o h l b ý t p ro to u z n á n a n i ja k o o ly m p ., a n i ja k o s v ě t. re k o rd . 2) C h y b n ý m p o č ítá n ím k o l z á v o d n íc i běželi je d n o k o lo (460 m ) n a v íc .
X . o ly m p ij s k é h r y
285
B ox
T ore H o lm , M a rtin H in d o rff, Olle