Encyklopedie tělesné kultury P-Ž

Citation preview

ENCYKLOPEDIE E N C Y K L O P E D IE

tělesné

kultury -2

OLYMPIA, O L Y M P I A , PRAHA PRAHA ŠPORT, Š P O R T , BRATISLAVA BRATISLAVA

Z P R A C O V A L A U T O R S K Ý KOLEKTI V POD V E D E N Í M H L A V N Í REDAKCE: Ernest D e m e t r o v i č předseda

S t a n i s l a v Čel i kovský vědecký redaktor

M i r o s l a v Choutka Jiři Kóssl V l a d i m í r Koží šek Jel a L abudová J a r o s l a v M a re k Karel Procházka M i r o s l a v Vor el

© O l ymp i a 1 988

5

pádlo

Pace Darrel "1956, lukostřelec USA. Olymp, vítěz ve dvojité sestavě FITA 1976 a 1984. Mistr světa v soutěži jednotlivců 1975, 1979 a člen vítězného družstva z MS 1975, 1977, 1979, 1981 a 1983. Packa Ján, ‘ 1952, čs. házenkář, MS. Brankář kolektivu, který se zúčastnil OH 1976 (7.) a MS 1974 (6. místo). Nejlepší házenkář roku 1975. Paclíková-štulcová Běla, ‘ 1928, čs. volejbalistka, ZMS Členka kolektivu, který zvítězil na ME 1955. Držitelka stří­ brné medaile z ME 1958 a bronzové z MS 1952. Účastnice MS 1956 (4. mís­ to).

Běla Paclíková-Stulcová

padák, zařízení umožňujicí sestup vzduchem a přistání na zemi; skládá se t vrchlíku se šňůrami, z nosného po­ stroje, z uvolňovače a z obalu. HI. částí p. je vrchlík, odporová plocha, zpomaující klesáni. Vyrábí se z hedvábí, uměé tkaniny ap., má rozličný tvar (kruh, čtverec) a systém otvorů, sloužících ke stabilizaci, pohybu vpřed, otáčení ap. Nosné šňůry ho spojuji s nosným po­ strojem na těle parašutisty Obal se otevírá při seskoku automaticky nebo ručně (vytahovacím lankem, ručním uvolňovačem, event automatickým pří­ strojem). Vytahovací padáček slouží k vytažení vrchlíku a nosných šňůr po

otevření obalu. Padáky třídime podle účelu na osobní (sport ), nákladní, spe­ ciální; podle umístěni na žádové, seda­ cí, prsni a klínové; podle tvaru vrchlíku na kruhové bez výřezu nebo s výřezem; podle způsobu otvírání na p. s ručním otvíráním, se statickým otvíráním a s otvíráním pomocí přístrojů. — Nejpouživanějši typy P- u nás: OVP-68 — p. určený pro cvičné seskoky. Minim, hmotnost 15 kg, vrchlík má plochu 80 m!, nosné šňůry délku 7,5 m. — Zá­ ložní p. ZVP-68 se uvádí do činnosti po selhání cvičného padáku, a to ručním uvolňovačem. Hmotnost 7 kg, vrchlík kruhového tvaru má plochu 58 m2. Při­ pevňuje se k hl. padáku. — PTCH-C — hl. p. pro cvičné a sport, seskoky. Nejmenší bezpečná výška na otevřeni je 150 m. Otevírá se automaticky i ručním uvolňo­ vačem. Hmotnost 14 kg, vrchlík má plo­ chu 70 m2, šňůry měří 7,5 m. — Záložní p. PZS'62 slouží k záchraně parašutistů při selháni hl padáku. Hmotnost max. 5,5 kg, vrchlík má plochu 42 m2, šňůry délku 5 m. — PTCH-9 — sport, padák pro zkušené parašutisty. Kruhový vrchlík má plochu asi 46 m2, otevírá se ručně nebo poloautomaticky, minim, výška pro otevřeni je 300 m při rychlosti letu 100 km/h. Hmotnost 12 kg. — Mezi nejmodernéjši sport. p. patři typ Strato-Cloud (USA), používá se i u nás. Vrchlík tvaru obdélníku se skládá ze 14 článků, má plochu 22 m2. Hmotnost 6,49 kg. Doporučovaná výška k otevření je 1 500-1 200 m. Technika snášení je velmi náročná. — Pro špičkové sportov­ ce se vyrábějí padáky EFFA (Francie), Kras (CSSR, NDR), Pioneer (SSSR, USA). paddle tennis (angl., pedl tenys), indi­ viduální sítová sport.hra, pův. dětská průpravná hra pro tenis, vytvořená 1924 F. P. Bealem Hraje se dřevěnou pálkou na polovičním kurtu s míčkem z houbo­ vé gumy. Hra s touto výzbrojí později nazývána bat tennis (baet). 1938 zal. US

Paddle Tennis Assosiation, která pře­ vzala i obměnu F. S. Blancharda a J. K. Cogswella paddle platform tennis, upravenou pro kryté plošiny (např. plo­ ché střechy). V Anglii se obměna nazý­ vá padder tennis. — P. t. se hraje podle pravidel tenisu na zmenšených hřištich, se sítí sníženou na 0,76 m. Dřevěné pál­ ky a rakety pro dospělé máji větší roz­ měry a vyšší hmotnost, paddock [angl ], ohraničený kruhový prostor na dostihovém závodišti, kde jsou nasedlaní dostihoví koně voděni až do nasednuti jezdců. V. t. dostihová dráha. Paddock Charles, 1900-1943, atlet USA. Dvojnásobný olymp. vitěz 1920 na 100 m (10,8) a na 4 x 100 m (42,2), dru­ hý na 200 m (22,1). Na OH 1924 druhý na 200 m (21,7) a pátý na 100 m (10,9). Vytvořil pět SR: na 100 y 1921 (9,6), na 100 m 1921 (10,4), na 200 m na rovné dráze 1921 (20,8), na 300 m 1931 (33,2) a na 4 x 100 m 1920 (42,2). Padevětovi-Rousková Zdeňka, nar. 1958, čs. lukostřelkyně, MS. Startovala na OH 1980 a obsadila v celk. klasifikaci 4. místo. Účastnice MS 1981. pádlo, náčini sloužící k pohánění člunů. Na rozdíl od vesla není k člunu připev­ něné, ale drži se v rukou. — P. kanoistické je jednolistové, drží se jednou rukou za hlavici, druhou na dříku, který přechází do listu. Délka p. je individuální', může sahat stojícímu jezdci k bradě ne­ bo až k očim. Pro rychlostní kanoistiku je plocha listu větší, pro slalom menši a list navazuje na dřik plynulejším úhlem. Kanoistické p. je většinou dře­ věné, ale vyrábějí se i p. z plastických hmot. — P. kajakářské (dvojpádlo) je dvoulistové, dlouhé 200-220 cm. Listy jsou prohnuté, lžicovitého tvaru a jejich plochy jsou na sebe kolmé; umožňuje to ekonomičtější pádlování, protože list jde vzduchem pro nový záběr hranou napřed, nikoli plochou. Pro rychlostní závody a pro sjezd se použivaji p. s listy

6

pádlování nesymetrických tvarů (tzv. p dánské). Dřevěná kajakářská p jsou dnes vytlačo­ vána p z plastických hmot (laminované listy, dřiky z kovových nebo plastických trubek). Pro vodni turistiku se použivaji p. skládaci; jsou v dřiku rozpůlená a obě poloviny jsou spojeny do sebe zapadajícími trubkami pádlováni, pohánění lodě -vpádlem. Na -*kánoi a -vpramici se pádluje pá­ dlem jednolistovým, na > kajaku pá­ dlem dvoulistovým. V.t. kanoistika, pády, 1. v judu ukemi, základ judistického výcviku. HI. zásadou je rozložit ná­ raz na co největší plochu trupu a sou­ časně jej převést na valivý pohyb. Roz­ loženi nárazu pomáhá i úder napjaté paže. která je při pádu v upažení dolů (trup a paže svírá úhel 45-60°); 2. v gym. (akrobacii), pohyby těla, při nichž přecházime vlastní vahou z vyš­ ších poloh do nižších bez převrácení těla Rozlišujeme pády z postojů, kleků, se­ dů a podporů. Podle směru pohybu ro­ zeznáváme pády vpřed, vzad a stranou; podle způsobu provedeni prohnutě, vy­ sazeně nebo s různými připojenými po­ hyby; 3. ve skocích do vody průpravná cvičení, při nichž cvičenec padá do vody vlastní hmotností, bez odrazu, p. se používají pro nácvik dopadu při skocích střemhlav. Provádějí se napřed, nazad, ze stoje na rukou z pevných plošin. Dů­ ležitou úlohu při p. má -vzraková kon­ trola. Skokan sleduje pomyslný bod na vodní hladině a snaží se v něm ponořit. Při dopadu jsou paže ve vzpažení, do­ konale vytaženy z ramen a propnuty v loktech, 4. ve volejbalu a) neúmyslné jako důsledek odehráni míče v labilním postaveni; b) úmyslné po zahráni míče v pohybu, umožňujici správné odbiti. Využívá se přizpůsobených judo pádů, především p. s kolébkou. Pachman Vladimír, *1918, čs. šachista, ZMS, od 1975 mez. velmistr v kompo­ zičním šachu. Autor více než tisíce ša­ chových problémů a několika publika, cí o kompozičním šachu, i Pachol Boleslav, *1948, čs. vzpěrač, I MS. Vybojoval bronzovou medaili v kat. ;do 52 kg na ME 1973. Startoval na ME 1970 (7. místo — trojboj), 1982 (3 — 'trh), 1974 ( 5 .- dvojboj), 1975 ( 5 .- dvojboj) a 1976 (5 — dvojboj). Pachomovová Ljudmila, *1946, sov. krasobruslařka. Tvořila spolu se svým manželem ->A. Gorškovem taneční pár, který se stal prvním vitězem této kat. na ZOH 1976. Stali se šestinásobnými mistry světa 1970-74 a 1976 a vítě­ zi ME 1970-71, 1973-76 a držiteli stříbr­ ných medailí z MS 1969, ME 1972 a bronzové z ME 1969 Pákistán, Pákistánská islámská repu­ blika, stát, v již. Asii u Arabského moře, 79,84 mil. obyv., hl. město Islámábád.

Olymp. zkr. PAK. TVS řídí Pákistánská sportovní rada, nezávislá organizace tvořená zástupci všech sport, organiza­ cí včetně NOV. Na řízení se dále podíle­ jí Výbor pro kontrolu sportu námořnic­ tva, Výbor pro kontrolu sportu letec­ kých sil, Výbor pro kontrolu sportu v pozemní armádě, Výbor pro kontrolu železničního sportu. Národní odbor pro tělesnou výchovu a sport řízeny vlá­ dou má v jednotlivých státech své in­ spektory, kteří usměrňuji práci trenérů, dohližeji na školní sport a spolupra­ cuji při organizaci sport, soutěži. — Největší stadión je v Karáčí s kapacitou 50 000 diváků. Menší stadióny a dalši sport zařízení jsou ve všech státech ze­ mě, školy jsou vybaveny sport, hřišti. Nejrozšiřenějšími sporty jsou pozemní hokej (4 mil registrovaných hráčů), kri­ ket, atletika, fotbal, zápas a badminton. Aktivně sportuje asi 20 % obyvatelstva Pákistánská olymp. asociace vznikla 1948 Sdružuje 14 nár svazů olymp sportů, 2 sportů neolymp., 4 oblastní svazy a sport, organizace armády, ná­ mořnictva, letectva, železnic a univerzit­ ního sportu. P. se zúčastnil OH 1948-76. Největších úspěchů dosáhl v pozemním hokeji, v němž získal 2 zlaté (1960 a 1968), 3 stříbrné (1956, 1964, 1972) a 1 bronzovou medaili (1976). Pála František, *1944, čs. tenista. Re­ prezentoval v Davisové poháru 1971-77. Mistr ČSSR ve dvouhře 1970 a 1973, ve čtyřhře 1966, 1968, 1970 a 1972. Mez. mistr ČSSR 1973 a 1975. Od 1983 ústřední trenér tenisového svazu ÚV ČSTV.

František Pála

palaistra [řec], sportoviště v ant. Řec­ ku. Zprvu pro zápas, později pro různé druhy gymnastického ->agónu Sou­ část -^gymnasia. Paldus Jaromír, *1926, čs. volejbalista, ZMS. Člen družstva, které zvítězilo na MS 1949,1956, na ME 1948,1955 a 1958. Držitel stříbrných medaili z MS 1952, 1960 a ME 1950. palé [řec ], zápas v ant. Řecku. V.t agón. paléstra [lat ] viz palaistra Pálfyová Matylda, 1912-1944, čs. gym-

Jaromir Paldus

nastka. Členka družstva mistryň světa 1938, třetí v soutěži jednotlivkyň. Drži­ telka stříbrné medaile ze soutěže druž­ stev na OH 1936 pálka, pomůcka k odrážení mičů, zho­ tovená obvykle ze dřeva. Ploché p. se použivaji pro stolní tenis a malý tenis, kulaté pro gorodky, kónicky tvarované pro baseball, playgroundball, softball aj. — P. na stolní tenis se skládá z Ovál­ né hlavy a držadla. Může mít jakoukoliv velikost, tvar i hmotnost. Hlava p. je ze dřeva nebo častěji z nékolikavrstvé pře­ kližky, na které je nalepen potah. Vrs­ tva vlepená v podkladu může být zpev­ něna různým materiálem či výztužným vláknem, např. uhlíkovými vlákny. Vidi­ telný povrch obou stran p. musí být jednotné tmavé barvy a nelesklý. Jako potahového materiálu se používá oby­ čejné vroubkované gumy (řapíku). kom­ binace mechové gumy, houby a gumy, korku ap. U potahu typu sendvič je vrs­ tva s vroubky navrch (celk. tloušťka po­ tahu max. 2 mm), u typu soft jsou vroubky dovnitř (celk. tloušťka potahu max. 4 mm). Kombinace potahů na obou stranách hlavy p. jsou různé, na­ př. soft-sendvič nebo sendvič-sendvič. Pro mez. mistrovská utkání je nutné používat pro stranu pálky, jíž se hraje, jen ty značky a druhy potahů, které jsou pro příslušné období schváleny Mez. federací stolního tenisu, pálkař, v pálkovačích hrách hráč druž­ stva pálkařů, který je právě na pálce. Po odpáleni míče běží určenou metovou dráhou ve snaze získat příslušnou metu, čímž se udrží ve hře, popř. bodu­ je pálkovači hry, pohyb, malé (drobné) i velké hry (polosport. a sport. — viz pálkovači sportovní hry), při nichž se každá rozehra začíná odpalem míčku do určitého prostoru. Pálkař pak běží na určitou metu, aby ziskal vítězství pro sebe nebo body pro družstvo. Soupeři mu v tom brání pomocí míčku, kterého se musí po odpalu zmocnit. Pálkař je ze hry vyřazen: chytí-li soupeř odpálený míček v letu, dopravi li míček na metu dříve, než tam pálkař doběhne, dotkne-

7 li se mlčkem běžícího pálkaře ap Sou­ peř se tím dostane na místo pálkaře, event, sí úkoly vymění celá družstva (většinou až po vyřazeni určitého počtu pálkařů). V malých (drobných) p. h. si pálkař nadhazuje míček sám, nebo mu ho nadhazuje spoluhráč. Ve sport. p. h. nadhazuje většinou soupeř, a to se sna­ hou odpal co nejvíce ztížit až znemož­ nit. Je však omezován pravidly vyžadu­ jícími určitý způsob nadhozu, vymezují­ cími dráhu letu míčku nebo cíl zásahu ap. P. h. vyžadují velký hrací prostor, u nás se hrají spíše rekreačně, a to jako malé p. h. (např. hra na krále, zaháněná pálkováním aj.) nebo polosport. p.h. (jako barborky, odpalovaný pasák aj ), popř. zjednodušené sport. hry. pálkovači sportovní hry, kolektivní sport, hry hrané dvěma družstvy (polaři a pálkaři) na hřištích alespoň jedním směrem teor neomezených (v praxi li­ mitováno doletem odpáleného míčku). Hráči družstva polařů se pohybuji kde­ koliv ve hřišti, a to i ve vymezeném pro­ storu pro pohyb hráčů družstva pálka­ řů. Mezi hráči obou družstev nedochází ke střetům v boji o míč, poněvadž kaž­ dé družstvo má jiný úkol. Pálkaři za doběh na určenou metu po zdařilém odpalu získávají body. V některých hrách se boduje i za daleký odpal. Proto jsou pálkaři ve smyslu současných sport, her útočníky. Polaři jsou obránci, přes­ tože kromě bránění soupeřům v bodo­ vání mají za úkol vyřadit je pravidly do­ voleným způsobem ze hry. Vyřazením stanoveného počtu soupeřů (např. 3) skončí půlsměna a dojde k výměně úkolů družstev. Zvítězí družstvo, které v roli pálkařů získalo více bodů. Utkáni se hrají většinou na určitý počet směn, o délce trváni utkáni rozhoduje úspěš­ nost hry v poli. — Z p. s. h. dosáhl mez. významu - * kriket, - * baseball a -v softball; nár. p.s.h. až na -> pesápallo spíše zanikají (např. - ► schlagball, -» oina, -»• lapta). V. t. pálkovači hry. pálkovaná, pálkovači sport, hra odpo­ vídající -v softballu, hraná u nás v 50. letech v návaznosti na - ► playgroundball 1951 byla poprvé přeložena pravi­ dla softballu. V 60 letech p. nahradil softball, organizovaný již v rámci ČSTV. pálkový tenis viz malý tenis, pallone, giuoco del pallone (džuoko del palone, ital.), zaniklá tenisová hra, známá ze středověku a rozšířené v Itálii ještě v min. stol. Palmer Charles Stuart, "1930, brit. sport, funkcionář, od 1965 předseda Mez. federace juda (FIJ), předseda brit. federace juda, člen. Brit. olymp. asocia­ ce, člen tripartitní komise MOV 1974-81. paluba, kryt člunů v rovině lubů. U všech typů kajaků a u kánoi pro vodní slalom a sjezd kryje celou loď s vý­

Panin-Kolomenkin jimkou sedaciho otvoru. Současné kompaktní laminátové slalomové a sjezdové lodě vytlačily dřívější plátě­ né odnímatelné palubní kryty. — U pla­ chetních a motorových člunů je p. vět­ šinou dřevěná, z palubek spojovaných na péro a drážku. P. je buď rovná, nebo příčně vyklenutá a položená na palubní nosníky (tzv. palubnice). Palušková Jindřiška, roz Paušová, *1947, čs. plachtařka, ZMS. Mistryně ČSSR 1980. Vytvořila několik čs. plachtařských rekordů. Účastnice srovnáva­ cích soutěží soc. zemí 1974, 1975 (2. místo), 1977, 1979 (1. místo), 1980 (1. místo). Třeti na I. plachtařském mis­ trovství Evropy žen 1973. Panáček Josef, *1937, čs. střelec, ZMS. Vítěz OH 1976 a ME 1980 ve střel­ bě na skeetu. Držitel střibrných medailí z ME 1977 (jednotlivci i družstva), 1979 a bronzových z ME 1973, 1975, 1978 a 1981 (vesměs soutěž družstev). Star­ toval též na OH 1980, MS 1974, 1975 a 1981, ME 1971 a 1976. Nositel Řádu práce. Panama, Panamská republika, stát ve Stř. Americe mezi Tichým oceánem a Karibským mořem, 1,89 mil. obyv., hl. město Panama. Olymp. zkr. PAN. TVS řidl státní orgán Národní sportovní in­ stitut, školní sport kontroluje odbor těl. výchovy při ministertsvu školství'. Vý­ chovu sport, odborníků zajišťuje Národ­ ní sport, institut spolu s nár. sport, sva­ zy. Ve školách je TV povinná. P. má ně­ kolik menších stadiónů a 2 velké v hl. městě, 2 bazény 50 m, 15 bazénů 25 m, 1 sport halu, 1 střelnici, 1 cyklistickou dráhu. Nejrozšířenějšimi sporty jsou baseball, fotbal, basketbal, box a ju­ do. Panamský olymp. výbor vznikl 1934, uznání MOV získal 1947 Sdružuje 13 nár. svazů olymp. sportů a 2 neolymp. a federaci sport, lékařství. — P. se zú­ častnila OH 1960- 76. V P. se 1938 a 1970 konaly středoamerické a karib­ ské hry. NOV je členem Panamerické sportovní organizace. Panamerická sportovní organizace, špan. Organisación Deportiva Panamericana. ODEPA, zal. 1951 jako společný orgán nár. olymp. výborů Severní a Již­ ní Ameriky s cílem organizovat —► pan­ americké hry. Sdružuje 33 členských zemí, sídlo Mexiko. Vedle pravidelného organizování panamerických her ODE­ PA rozviji styky s dalšími regionálními organizacemi, zejm. s organizací -> Bolívarových her, se ► Středoamerickou a karibskou sportovní organizaci aj. Za cil si stanovila upevňovat spolupráci s MOV, MSF, bdít nad dodržováním olymp. pravidel při regionálních hrách, poskytovat pomoc členským zemím při rozvoji sportu atd. Stanovy nepřipou­ štějí polit., rasovou ani náboženskou

diskriminaci. Nejvyššim orgánem ODE­ PA je konference. ODEPA se zasloužila 0 rozvoj sportu v řadě států, především v Jižní Americe. Pomáhá posilovat sport, spolupráci mezi zeměmi Jižní a Severní Ameriky. Oficiální jazyk: špa­ nělština, angličtina, francouzština, panamerické hry, oblastni mez. sport, soutěže amer. kontinentu, pořádané pod patronátem MOV. Zal. 1940 v Bue­ nos Aires, konají se od 1951 každý 4. rok. Řídicím orgánem p. h. je ►Pana­ merická sportovní organizace. Na pro­ gramu her jsou soutěže ve 22 druzích sportu. Panamerické hry — přehled. I. 1951 Buenos Aires II. 1955 Mexiko III. 1959 Chicago IV. 1963 Sao Paulo V. 1967 Winnipeg VI. 1971 Cali (Kolumbie) VII. 1975 Mexiko Vlil. 1979 San Juan (Portoriko) IX. 1983 Caracas panathénaie [řec.j, slavnosti v ant. Athénách k poctě bohyně Athény. Kaž­ doročně se konaly malé p„ každý 4. rok velké p., které trvaly 6 dní. Sport, program obdobný OH (viz olympijské hry antické) s důrazem na hippický -» agón. Zvláštní běh s pochodněmi a zá­ vody triér. Významný byl múzický agón ve zvi. divadle Odeion. P. se účastnili 1spojenci Athén. Panenka Antonín, *1948, čs. fotbalista, ZMS. Záložník Bohemians Praha (1950-80) a Rapidu Vídeň (1981-84). Re­ prezentoval 59 x (17 branek). Účastník MS 1982, ME 1976 (1. místo) a 1980 (3. místo). Nejlepší čs. fotbalista 1980. No­ sitel vyznamenání Za zásluhy o výstav­ bu. Panenské ostrovy , souostroví v sev. části Malých Antil v Karibském moři, rozdělené na Britské Panenské ostrovy a Panenské ostrovy USA, 116 000 obyv. Olymp. zkr. ISV. TVS je řízena přímo jednotlivými sport, svazy (atletika, plachtěni, zápas, basketbal ap.). Olymp, výbor P.o. vznikl 1967. Účast na OH od 1968. pánev, pelvis, kosterní útvar vzniklý spojením vpředu dvou kostí pánevních stydkou sponou, vzadu kloubním spoje­ ním s kostí křížovou. Děli se na p. vel­ kou, rozloženou mezi lopatkami kostí kyčelních, a p. malou, uloženou pod ro­ vinou pánevního vchodu. V konfiguraci p. i v jejích rozměrech se výrazně proje­ vují pohlavní rozdíly. P. ženy je na vý­ šku kratší, ale je širší, vchod pánevní je oválný, dolní ramena kosti stydkých se spojují v oblouku. panhellénské hry viz všeřecké hry. Panin-Kolomenkin Nikolaj , 1872 až 1956, rus. a sov. krasobruslař a sport.

pankration střelec. Vybojoval na OH 1908 v soutěži ve speciálních figurách na ledě zlatou medaili. Získal stříbrně medaile na MS 1903 a ME 1908 a bronzovou na ME 1904 v jízdě mužů. Mnohonásobný mistr Ruska 1906-17 ve střelbě z pistole a re­ volveru. Ještě 1928 zvitězil na Všesva­ zové spartakiádě ve střelbě z pistole Na OH 1912 byl členem družstva, které obsadilo 4. místo ve střelbě z pistole a revolveru na 50 m Dlouholetý pracov­ ník sov. osvětových organizací a pra­ covník Lesgaftova institutu v Leningra­ dě. Autor knih o krasobruslení. pankration [řec.j, sport, disciplína v ant Řecku provozovaná především profesionálními atlety. Spojení zápasu ve volném stylu s boxem. Panýrek Duchoslav, 1867-1940, význ. čes. chirurg, propagátor a popularizá­ tor lék. vědy a těl. cvičeni, známý škol. hygienik, městský zdrav, rada v Praze, doc. UK. Spisy: Lékař a škola, 1905 Papp László, * 1926, maď. boxer Olymp, vítěz ve stř. kat. (do 73 kg) 1948 a v lehké stř. (do 71 kg) 1952 a 1956. Mistr Evropy 1949 (do 73 kg) a 1951 (do 71 kg). Od 1956 profesionální boxer, 1962—66 profesionální mistr Evropy stř. váhy. Od 1969 trenér maď. boxerské re­ prezentace.

László Papp

Papua — Nová Guinea, stát ve vých. {ásti ostrova Nová Guinea a na ostro­ vech v Melanésii v Tichém oceánu, člen brit. Společenství národů, 3,08 mil. obyv., hl. město Port Moresby. Olymp, ikr. NGY. Školní těl. výchova organizo­ vána podle angl. vzoru, sport, zařízení na dobré úrovni, dostatek tělových, ká­ drů. NOV uznán 1974. Účast na OH bez větších úspěchů | parada [z fr. parade] viz kryt v šermu, paradox vůle [řec.j, situace, kdy příliš­ ná výše volniho ůsili upřeného ke spl­ něni stanoveného cíle bráni jeho usku­ tečnění. Zvláště je p.v. patrný v koordi­ načně složitých činnostech, kdy neú­ měrně zvýšená-* aktivace dosaženi cí­ le ztěžuje. paragraf, v krasobruslení složitý povin­ ný cvik, viz krasobruslení.

8 Paraguay, Paraguayská republika, stát z výšky 800 m s výdrži 0-5 s; e) 3 skupi­ v Jižní Americe, 2,97 mil. obyv., hl. měs­ nové seskoky čtyřlenných družstev to Asuncion. Olymp. zkr. PAR. TVS řidí z 1 000 m s výdrži 0-10 s. Každý den sport, svazy. Sport, zařizení, s výjimkou soutěže se závodí v jedné disciplíně, zařízení pro fotbal, na slabé úrovni. Ne­ hodnocené na body. Vítězí závodník dostatek tělových, pedagogů a kádrů. nebo družstvo s největším počtem bo­ — Olymp, výbor P. vznikl 1968. Účast na dů. Soutěží se v kat. mužů a žen. M OH od 1968 bez výraznějších úspěchů, ČSSR jsou organizována každoročně paralelní slalom, lyž. závod, v němž od 1973, mez. mistrovství soc. zemí pod jedou dva nebo více závodníků součas­ názvem Za přátelství a bratrstvi každo­ ně na dvou nebo více slalomových tra­ ročně od 1971. tích postavených vedle sebe Vytyčení paratonie svalové [řec.j, nenormálni trati, terén a úprava sněhu musi byl pro svalový tonus (napětí); zvýšený svalový oba závodníky stejné. Výškový rozdíl tonus je označován jako hypertonie, tratě 80-100 m. Traf je vyznačena terči. snížený jako hypotonie a ztráta svalové­ Terč tvoří dvě svislé tyče, mezi nimiž je ho napěti jako atonie. P. bývá příčinou napjat pruh látky 30 cm široký a 70 cm nebo syndromem různých -*• poruch vysoký. Tyče a látka terčů levé tratě (ve motoriky. směru jizdy) jsou červené, druhá trať je Parfenovič Vladimir, "1958, sov. kajavyznačena modře. Traf má mít 20-30 kář. Trojnásobný olymp. vítěz 1980 v zá­ terčů a má se projet za 20-25 s. Neměří vodech kajaků jednotlivců na 500 m se však čas, ale rozdíl při průjezdu cí­ a kajaků dvojic na 500 a 1 000 m (vždy lem mezi prvním a druhým závodníkem se S. Čuchrajem). Mistr světa 1979 (K 1, s přesností na 10 3. s. Každý závod mezi 500 m, K2, 500 m, se S. Čuchrajem), dvěma závodníky se jede ve dvou ko­ 1981 (K 1,500 m, K 2,500 m, se S. Supe­ lech, ve druhém kole si závodníci tratě ratou), 1982 (K 1,500 m, K 2,500 m se S. vymění. Závodí max. 32 závodníků. Po­ Superatou) a 1983 (K1, 500 m). Držitel prvé se p. s. jel v sezóně 1974/75 jako stříbrných medailí z MS 1978 (K1, 500 m) a 1983 (K 2. 500 m a 1 000 m. se závod Světového poháru, para-ski, disciplína sport, parašutis- 1 S. Superatou). mu, sestává ze seskoku z výšky 800 m ' Parisi Angel, *1953, brit. a fr. judista. na přesnost přistáni (cil je umistěn na i Vybojoval pro Velkou Británii bronzo­ zasněžené, mírně skloněné planině) | vou medaili na OH 1972 v abs soutěži. a z obřího slalomu, hodnoceného podle Jako reprezentant Francie (po sňatku pravidel FIS. P.-s. se organizuje v alp. s Francouzkou) zvítězil v kat. nad 96 kg zemích od 1965 jako Pohár para-ski I na OH 1980 a stal se mistrem Evropy V ČSSR je nepravidelně organizován v soutěži bez rozdílu vah 1983-85. Drži­ obdobný zimní dvojboj, seskok s padá­ tel stříbrných medaili z OH 1980 (abs. kem a obří slalom (K. Vary) nebo se­ soutěž), 1984 (nad 95 kg) a ME 1980-81 skok a běh na lyžích na 10 km (Liberec), (abs. soutěž) a 1982 (nad 95 kg), parasympatikus, část vegetativního park kultury a oddechu, PKO, spole­ nervstva, které se - * sympatikem íner- čenské zařizeni umožňující ve větších vuje hladké svalstvo, svalstvo srdeční městech soustředit různé formy kult. a žlázy. Na p. se rozlišuje část hlavová osvětových a uměleckých pořadů, spol. a křížová. Hlavová část vycházi z přísluš­ zábavu a aktivní odpočinek. Pestrá jsou ných vegetativních jader mozkového i zařizení umožňující návštěvnikům za­ kmene a probíhá v nervu okohybném pojení do rozmanitých forem TK. Svě­ (pro svěrač zornice a sval řasnatého té toznámý je PKO Maxima Gorkého liška), v nervu lícním (pro žlázu slzní, v Moskvě, největší v ČSSR je PKO Julia podčelistni, podjazykovou a drobné žlá­ Fučíka v Praze zy slinné), v nervu jazykohltanovém parkúr jfr. parcoursj, v jezdectví dráha (pro žlázu příušni) a v nervu bloudivém s překážkami rozestavěnými na - * kol­ (pro vnitřní orgány krční, hrudni a val­ bišti; jezdec musi překážky překonat nou část orgánů břišních). Křížová část v předepsaném pořadí a podle pravi­ vychází z křížové michy a dostává se del. Délka dráhy, skoků, jejich obtíž­ k orgánům pánevním (zvi. pohlavním) nost a kombinace odpovídaji vždy pří­ slušnému typu a stupni předepsané ob­ cestou nervu stydkého parašutismus viz sportovni parašutis­ tížnosti. Úhrnná délka p. v metrech ne­ smí přesáhnout 60násobek počtu pře­ mus. parašutistický víceboj, disciplina kážek. Výška překážek nesmi přesáh­ sport, parašutismu, sestává z pěti závo­ nout 170 cm a šířka 2m, vodní přikop dů: a) střelba z malorážky z polohy vle­ nesmí být širší než 5 m (s výjimkou sko­ že bez opory na vzdálenost 50 m, 30 ran ku mohutnosti a honebniho skákáni). ve 30 min; b) plaváni v bazénu na 100 m Typy překážek: svislá, tj. výšková pře­ libovolným způsobem; c) přespolni běh kážka, šířková překážka, vodní přikop, na 3 000 m pro muže a 1 500 m pro že­ kombinace překážek ze dvou. tří nebo ny; d) 4 seskoky na přesnost přistání více skoků za sebou, lavice, návrší, ná-

9 spy, terasy, uzavřená překážka. Užívané typy překážek viz kavaleta, bariéra, doublebar, triplebar, oxer, vodní při­ kop, stacionáta. parkúrové skákání, disciplina jezdec­ kého sportu; jezdec s koněm překoná­ vá -*• parkúr, tj. dráhu s překážkami ro­ zestavenými na -» kolbišti. Kůň musi prokázat ovladatelnost, skokové schop­ nosti, rychlost, obratnost a opatrnost nad překážkou. Podle druhů rozeznává­ me soutěže klasické, honebni a ostatní. V klasických soutěžích se chyby jezdce a koně (shozeni překážky, neposlu­ šnost, pád, překročení času) přepočítá­ vají na trestné body. V honebních sou­ těžích se chyby přepočítávají na sekun­ dy Podle obtížnosti rozeznáváme sou­ těže stupně Z s výškou překážek do 100 cm, ZL do 110 cm, L do 120 cm, S do 130 cm, ST do 140 cm, T do 150 cm a TT do 160 cm. Mezi ostatní soutěže patří skok mohutnosti, bariéro­ vé skákání, štafetové skákání, skákáni do 1. chyby, s volbou dráhy ap. Pro hodnoceni těchto soutěží existuji zvláštní kritéria. V. t. jezdectví. Paroubek Jaroslav, ’ 1921, čes. archi­ tekt, prof. ČVUT Praha, fakulty archi­ tektury, kde přednáší kromě jiného i obor sport, stavby. Člen véd. rady ČVUT, předseda komice sport, staveb Svazu architektů a člen těch. rady ÚV ČSTV. Tvůrce návrhu na Maninský sta­ dión (1970), který se postupně realizuje. Nositel státní ceny K. Gottwalda, parter (slg.), v -*■ zápasu boj v pokle­ ku, dř. se výraz užíval oficiálně. Párti János, "1932, maď. kanoista. Olymp, vítěz v kánoi jednotlivců na 1 000 m 1960 Mistr světa ve stejném zá­ vodě 1954 a mistr Evropy v kánoi jednotlivců na 10 000 m 1957, 1959 a 1961. Držitel stříbrných medailí z OH 1952 (C l 1 000m), 1956 (C l 10 000m), a ME 1959 (C 1 10 000m). partie naslepo, v šachu utkáni 2 sou­ peřů, z nichž jeden, event, oba hrají zpaměti, tj. bez použití -*• šachovnice a - ► šachových kamenů. V. t. šachová partie. paření vesla (slg), ve veslováni nedo­ statečné nakolmeni vesla při záběru; veslo je nadměrné zatápěno vodou, po­ rušuje se rovnováha lodi a plynulost jízdy Pařízková Jana, *1931, čes. lékařka, doktorka lék. věd, pracovnice Výzk. ústavu tělových, v Praze, autorka řady véd. práci k problematice složení těla. vztahu akt. těl. hmoty a tuku, výživy, těl. zdatnosti a výkonnosti. Od 1975 před­ sedkyně komise výživy, těl. zdatnosti a výkonnosti při Mez. unii věd o výživě při UNESCO. pas (z angl. p a s s - cesta, přihrávka), slg. v některých sport, hrách přihrávks,

páteř obvykle na delší vzdálenost, pasák, označení pálkovacich her a) li­ dového původu (tzv. malý a velký p ), b) uměle vytvořených zejm. pro školní praxi (např. školní p. se skupinovými přeběhy pálkařů). pasáž [fr. passage), prvek vyšší drezúry, zařazený do olymp. drezúrní úlohy; zkrácený, velmi vznosný a kadencovaný klus; diagonální páry nohou se součas­ né zvedají a došlapuji v pravidelné zpo­ malené kadenci s výdrží ve vznosu. V. t. španělská jezdecká škola, drezúrni sou­ těže. Pasiárová Anna, roz. Gajancová, ‘ 1949, čs. lyžařka, MS. Na MS 1982 šestá v bě­ hu na 5 km a osmá na 10 km. Podílela se i na umístění čs. štafet na ZOH 1976 (6 ), MS 1978 (6). Šestá ve Světovém poháru běžkyň 1982 a devátá 1983 pasivní pohybová činnost, v LTV po­ hyb pacientova těla, končetin či hlavy vlivem vnější síly. V praxi pohyby, které provádí rehabilitační pracovník s paci­ entem. pásmo měřickó, ocelové méřidlo pro měření všech vzdáleností, tratí nebo délek výkonů. Je upevněné v ochra­ nném pouzdru nebo na vidlici a má svi­ novací zařízení. Pásma jsou různých dé­ lek (např. 10 m, 20 m, 50 m, 100 m) a pro sportovni účely musi být státním orgá­ nem úředně ocejchována. Pásmo je dě­ leno na metry, decimetry a centimetry.

Při měření je důležité napnutí pásma; pro béžná pásma 20 m dlouhá se počítá s napětím silou 10 kg. V atl. se při mě­ ření skoků do výšky a o tyči používá měřicí tyče, dělené po centimetrech, nebo dotykových měřidel, dělených též po centimetrech. Pasovský Vratislav, 1854-1924, čes. ar­ chitekt a stavitel, význ. tur. fukcionář. 1890-1914 předseda Klubu čes. turistů (KČT), 1895-96 redaktor Časopisu turis­ tů. Měl velké zásluhy o rozvoj KČT, o vytyčování a značení tur. cest, budo­ vání rozhleden, nocleháren a chat. pasport tělovýchovných zařízeni, průvodní list stavebního objektu (sou­ boru stavebních objektů) uvedeného do trvalého uživáni. Obsahuje údaje, kterými je objekt identifikován vůči ob­ jektům stejného nebo obdobného dru­ hu a určení. Rozsah údajů je dán obsa­ hem pasportizačního (průvodního) li­ stu. Jako p.t. z. ČSTV je také označo­ ván souhrn vybraných údajů o těchto zařízeních v určitém území (okres, kraj ap.). pat, v šachu druh - ► remízy, král hrá­ če, který je na tahu, není sice v šachu, ale hráč nemůže táhnout žádným kame­ nem, aniž by krále vystavil šachu, páteř, zákl. nosná část kostry všech obratlovců Skládá se z pohyblivě spo­ jených obratlů, které se podle tvaru a polohy dělí na 7 krčních, 12 hrudních,

W

Schéma zakřivení páteře: 1 lordóza krč­ ní, Žkyfóza hrudní, 3 lordóza bederní, 4 kyfóza křížová

Spoje na páteři: 1 podélný vaz přední, 2 podélný vaz zadní, 3 otvor meziobratlový, 4 rosolovité jádro, 5 meziobratlová ploténka, 6, 7 vazy mezitrnové, 8 vaz žlutý,' 9, W kloub meziobratlový

10

patinando 5 bederních, 5 křížových a 5 kostrčních. Křížové srůstají v dospělosti v kost kří­ žovou, kostrční obratle v kost kostrční. Obratel (s výjimkou prvního krčního, zvaného atlas) má tělo, oblouk a výběž­ ky: jeden trnový, mířící nazad, dva příč­ né, jdoucí do stran, a čtyři kloubní (dva horní a dva dolní). Oblouky obratlů vy­ mezuji kanál páteřní, v němž je uložena >• mícha hřbetní. Obratle jsou spojeny klouby, vazy a chrupavkami a v dolním úseku srůstem. Dlouhé vazy sbíhají po přední^ i zadní straně obratlových těl, krátké vazy spojují sousední obratle mezi oblouky a mezi výběžky trnovými i příčnými Zvláštní uspořádání vazů je v oblasti spojeni lebky s páteří, umož­ ňující i rotační pohyby hlavy. Těla obra­ tlů spojují -»■ meziobratlové ploténky. — Pohyblivost páteře je největší v úse­ ku krčním a bederním. Kromě - ► flexe, *■ extenze a lateroflexe rozlišuje se ještě rotace p a pohyby pérovací, umožněné zvi. esovitým zakřivením pá­ teře. Zakřivení obrácené vpřed se nazý­ vá -> lordóza, zakřivení vzad - * kyfóza. Při pohledu zezadu se někdy pozoruje zakřivení do strany, tzv. bočitost (skoliI óza>I patinando (ital.j, šermu rychlý (útočI ný) pohyb nohou vpřed plynulým spojením posunu a výpadu, patní směr (též distální nebo kaudální směr) , na lidském těle směr k nohám, resp. k patám; je nezávislý na celk. po­ loze těla a používá se při nevzpřímených polohách, kdy nemůžeme použít . označení dolů. pato (span.), pův. hra argent, gaučů, 1937 úpravou pravidel branková sport. ; hra, jakási košíková na koních. Hřiště 200-220 m, uprostřed brankových čar sí­ tové koše, hluboké 1,4 m, upevněné na tyčích ve výší 2,7 m, kruh koše o průmě­ ru 1 m zavěšen svisle. Míč (kachna) pl­ něný vzduchem je opatřen 6 uchy z ko­ žených řemínků dlouhých 40 cm, hmot­ nost 1050-1290 g. 4členná družstva hrají 6 period po 8 min s 6 minutovými pře­ stávkami. Hráči smějí hrát míčem pouze

j

pravou rukou, sbírat ho ze země jen na zastaveném koni, přičemž se soupeři musí vzdálit. Dopravení míče do koše je 1 bod. Tresty za přestupky mají 3 stup­ ně: rozehrání míče soupeřem z místa přestupku, přímá střelba na koš z 8 m a z 5 m Za hrubost je diskvalifikace bez náhrady hráče. Soupeř se nesmí shazo­ vat nebo strhávat z koně. Patočková Libuše, '1933, čs. lyžařka, MS. Účastnice ZOH 1956 (6. štafeta 3 x 5 km, 19. 10 km) a MS 1958 (5. 3 x 5 km). Patterson Floyd, '1935, boxer USA. Olymp, vítěz ve stř. kat. (do 75 kg) 1952. Po přestupu k profesionálům (1953) byl 1956-59 a 1960-62 profesionálním mis­ trem světa všech vah. Patzaichin Ivan, *1949, rum. kanoista. Olymp vítěz v kánoi jednotlivců na 1 000 m 1972 a v kánoi dvojic na 1 000 m 1968 (se S. Covaliovem) 1980 a 1984 (s T. Simionovem). Mistr světa 1970 (C 2, 1 000 m, se S. Covaliovem), 1973 (C 1, 1 000 m), 1977 (C 1, 1 000 m), 1977 (C 1, 1 000 m), 1978 (C 1,10 000 m), 1979 (C 2, 500 m, s P. Capustou), 1981 (C 2, 1 000 m, s T. Simionovem), 1982 (C 2, 10 000 m) a 1983 (C 2, 1 000 m) a mistr Evropy 1969 (C 2, 1 000 m, se S. Covali­ ovem). Držitel stříbrných medailí z OH 1972 (C 2, 1 000 m, se S. Covaliovem), 1984 (C 2, 500 m, s T Simionovem), MS 1971 (C 2, 1 000 m se S. Covaliovem), 1975 (C 1, 1 000 m), 1981 (C l, 10 000 m; C 2 10 000 m, s T Simionovem), 1983 (C 2,10 000 m) a bronzových z MS 1971 (C 1, 500 m), 1973 (C 1, 500 m), 1974 (C 1, 500 m; C 1,1 000 m; C 1,10 000 m), 1977 (C 1, 10 000m), 1978 (C 1, 1 000 m) a 1979 (C 1, 1 000 m; C 1, 10 000 m). Paulen Adrian, 1903-1985, niz. sport funkcionář a sportovec, 1976-81 předse­ da Mez. amatérské atl. federace, 1965-70 Niz. olymp. výboru, 1981 čestný předseda IAAF. Účastník OH 1920-28, svět. rekordman v běhu na 500 m Paulsen Axel, 1855-1938, norský krásobruslař a rychlobruslař. Ovlivnil počátky závodního brusleni; jeho jménem je

|Í0 -3

Hřiště na pato: A hřiště, 1 umístěni košů, B koše

nazván jeden z krasobruslařských sko ků. který sám poprvé předvedl ve Vídni 1882 na I. mez. krasobruslařských závo­ dech, při nichž obsadil 3. místo. Paulus Karel, '1933, čs. volejbalista, ZMS. Člen mužstva, které zvítězilo na MS 1956, ME 1955 a 1958. Držitel stříbr­ ných medailí z OH 1964, MS 1960 a 1962. Účastník ME 1963 (5. místo).

Karel Paulus

Paulů-Šafářová Blanka, '1954, čs. ly­ žařka, MS. Druhá na ZOH 1984 ve štafe­ tě 4 x 5 km a čtvrtá v běhu na 20 km. Držitelka stříbrné (5 km) a bronzové (4 x 5 km) medaile z MS 1974 (4. 10 km). Zúčastnila se též ZOH 1976 6. - 4 x 5 km, 10. 5 km) a 1980 (4. —4 x 5 km), MS 1978 (6 —4 x 5 km, 1.—10 km). Sedmá ve Světovém pohá­ ru běžkyň 1982, čtvrtá 1983,

Blanka Paulů-Safářová

Pausániás, řec. spisovatel z 2. stol. n. I. Ve spise Cesta po Řecku popsal mimo jiné i Olympii a historii OH. Umožnil tim v 18 stol. její znovunalezeni. Přes řadu nepřesností je jeho dílo význ. prame­ nem i k dějinám ant. OH. Pivek František, ’ 1907, čes. tělových, pedagog, 1958-77 pracovník Výzkumné­ ho ústavu pedagogického v Praze, dlouholetý člen redakční rady čas. Tě­ lesná výchova mládeže. Spisy: Hřiště a stadióny, 1959; Tělesná výkonnost 7- ISIeté mládeže ČSSR, 1977; Hodno­ ceni výkonnosti ve školní TV, 1980. Za­ sloužilý školský pracovník, nositel Me-

pedagogické fakulty

11 daile dr M. Tyrše a Medaile J, F. Chaloupeckého. Pavel Ota, 1930-1973, vl. jm. Otto Pop­ per, čes. sport, novinář, reportér a pro­ zaik. Autor sport, reportáží a povídek (Dukla mezi mrakodrapy, Pohádka o Raškovi, Plná bedna šampaňského, Syn celerového krále aj.) a autobiogra­ fických povídek Smrt krásných srnců a Jak jsem potkal ryby. Pavlásek Petr, "1947, čs. vzpěrač, ZMS. Obsadil 6. místo v trojboji v kat. nad 110 kg na OH 1972 (4. místo v trhu) Účastník OH 1976, MS 1969 (7. - trojboj, 6. v evr. pořadí), 1973 (5. - dvojboj), 1974 (4 ), 1975 (5., i v Evropě), ME 1970 (5.-trojboj), 1971 (5.), 1973 (4. dvojboj) a 1974 (4 ). První čs. vzpěrač, který v trojboji překonal hranici 500 kg. Pavlásek Vojtěch, *1895, čes. pedagog a tělových, funkcionář, dlouholetý pra covnik ÚV FPT, ústřední vychovatel FPT, iniciátor a redaktor sborníku pro děti Ohníček, nositel Řádu 25. února, Řádu práce a zasloužilý škol. pracovník. Pavlousek Vítězslav, 1874-1957, průkopník řady odvětví čes. sportu, přede­ vším lyžování a vodních sportů. Dlouho­ letý funkcionář Čs. olymp. výboru, po­ dílel se na organizaci Olymp, kongresu 1923 a byl spoluzakladatelem Čs. yachetní asociace (1930) Pavlousek Vítězslav,'\9U, čs. jachtař, MS. Závodil na olymp. jolách a ve třídě Pirát. Účastník OH 1936 (25. místo v zá­ vodě olymp. jol). Jachtařský funkcio­ nář, teoretik a vychovatel mnoha gene­ rací závodníků. Pavlov Sergej Pavlovič, '1929, sov. tě­ lových. funkcionář, 1968—83 předseda Výboru pro TVS SSSR, předseda Olymp, výboru SSSR 1975—83. Nositel Leninova řádu. Pavlovský Ludvik, čs. parašutista. 1935 vytvořil SR ve výšce seskoku s okamžitým otevřením padáku. Na čs. padáku PAK seskočil z letounu Letov Š-528 z výše 8 705 m bez kyslíkového přístroje. Pawlowski Jerzy, '1932, pol. šermíř. Olymp, vítěz v šermu šavli jednotlivců

Jerzy Pawlowski

1968 a mistr světa ve stejné kat. 1957, 1965-66. Člen družstva, které zvítězilo v šermu šavli na MS 1959,1961-63. Drži­ tel stříbrných medailí z OH 1956 (šavle jednotlivců i družstev), 1960 (družstva), MS 1962-63, 1967, 1971 (jednotlivci), 1954, 1969 (družstva) a bronzových z OH 1964 (družstva), MS 1959 (jednotli­ vci), 1953, 1957-58 a 1970 (družstva). Pazdírek Pavel, '1937, čs. plavec, MS. Vybojoval stříbrnou medaili na ME 1958 v závodě na 200 m motýlek (5. místo v polohové štafetě 4 x 100 m). Účastník OH 1960. Od 1983 předseda plaveckého svazu ÚV ČSTV. pažba, část střelné zbraně umožňujicí držení a přilíceni. Bývá zpravidla dřevě­ ná, bucf z jednoho kusu, nebo ze dvou i více části, a slouží k uloženi kovových částí zbraně. Zadní část p se nazývá botka, horní lícnice a přední předpažbí. Některé zbraně, např. voj., mají i nadpažbi, které kryje hlaveň svrchu Na p. jsou poutka k upevněni nosného nebo - ► upínacího řemene. P. pistole se na­ zývá rukojeť a pro sport, střelbu mívá - ► opěrku. — Botka je opatřena ková­ ním, které p. chrání před poškozením a slouží k připevnění gumové botky ne­ bo jiného zařízení zabraňujíciho klouzá­ ní p. po oděvu střelce. K botce se také u libovolných malorážek a terčovnic upevňuje hák, umožňujicí nasazení p do ramene — Lícnice je upravená levá část p., k niž se při střelbě přikládá lie. K snadnějšímu přiliceni je vyvýšená, u libovolných zbrani tvarovaná a regu­ lovatelná posunováním na výšku. Její tvar i rozměry jsou závislé na tvaru obli­ čeje střelce, na poloze očí i na technice střelby. — Předpažbí \e část p. od lučí­ ku k předními konci. Ú sport, zbraní má podélnou kovovou drážku k upevnéni opěrky pro střelbu vstoje a vkleče. — Individuální ortopedická p. sport, zbrani je přizpůsobená max. výkonu. U libo­ volných malorážek a velkorážových ter­ čovnic má obvykle masivnější předpažbi, tvarovanou licnici, lůžka pro prsty ruky, která spouští, a otvor pro palec, umožňující tzv. pistolové držení. Na botce libovolné zbraně je zařízení k pro­ dloužení p. regulačními šrouby nebo nástavci. Délka a dalši rozměry jsou při­ způsobeny individuálním požadavkům střelce. U pistoli jsou ortopedické p. povoleny s určitým omezením (např se nesmí překročit max. rozměry zbraně). U rychlopalné a libovolné pistole může rukojeť obepinat ruku, ale nesmí přesa hovat klouby zápěsti a dotýkat se před­ loktí. U libovolné pistole rukojeť často překrývá hřbet ruky, takže při uchopeni zbraně postupuje střelec jako při oblé­ kání rukavice. Sport, brokovnice sice mohou mít individuální p., ale málo se použivaji. U standardní malorážky a vel-

korážové standardní pušky musí být podle pravidel tzv. standardní pažba, která nesmí mít opěrku ani pro palec, zarážky pro ruku ap. — U některých lo­ veckých zbrani jsou p. bočně vyhnuté, botka opatřena gumou nebo zdobením, dřevo v místě držení bývá zdrsněné, aby zbraň v ruce neklouzala. P. mají ne­ jen různé tvary, ale i názvy: angl., fr., něm., amer., Monte Carlo aj. —V. t. střelné zbraně Pecka Jiří, '1917, čs. kanoista, MS. Spolu s -*■ V. Havlem ziskal stříbrnou medaili na OH 1948 v závodě kánoí dvo jic na 10 000 m a bronzovou na MS 1950 (C 2,1 000 m). Startovali i na slalomářských MS 1951, kde získali stříbrnou medaili v soutěži družsjev C 2 a bronzo­ vou na kánoi dvojic, a 1953, kdy byli čle­ ny třetího nejlepšího družstva. Pecka Jiří, '1940, čs. cyklista, MS. Ob­ sadil 5. místo v závodě na 1 km s pev­ ným startem na OH 1964. Nositel čs. Ceny fair play 1972. Pecka Zdeněk, '1954, čs. veslař, ZMS. 1974-78 startoval v párové čtyřce na OH 1976 (3.místo), MS 1974 (3. místo), 1975 (2. místo), 1977 (2. místo) a 1978 (4. mís­ to). Od 1979 jezdi na dvojskifu s - * V . Vochoskou, s nímž startoval na OH 1980 (3. místo), MS 1979 (2. místo), 1981 (4. místo), 1982 (3. místo) a 1983. Nosi­ tel vyznamenání Za vynikajici práci, pečovatel, nehrající člen volejbalové­ ho družstva s právem být na lavičce družstva. Pečuje o hráče, např. při - * oddechovém času podává ručníky, pití, s hráči však nesmí mluvit, pedagogické fakulty, státní vzdělá vací zařizení pro přípravu pedagogů, které připravuje učitele pro mateřské školy, pro 1.-4. roč. a 5.-9. (resp. 8.) roč. zákl. škol, od 1980 pro 5.-12. roč. škol. Založeny 1946 při univerzitách v Praze, Brně, Oomouci a Bratislavě a při jejich pobočkách v Čes. Budějovicích, Plzni, Banské Bystrici a Košicich. 1948 byly zrušeny a v Praze, Olomouci a Bratisla­ vě začleněny do -» vysokých škol pe­ dagogických, jinde do - * vyšších peda­ gogických škol. Škol. zákonem 1960 by­ ly ve všech krajích vytvořeny -►p e d a ­ gogické instituty jako vysoké školy no­ vého typu. 1964 byly znovu zřízeny mís­ to pedag. institutů p.f. a jejich počet byl snížen na 12. 1967 se p.f. v místech, kde existovaly tradiční univerzity, staly součástí univerzit a připravovaly učitele pro 1. a 2. stupeň, tj. pro 1.-' 4 a 5 - 8 jévent. 9.) ročník. 1980 byla působnost absolventů p.f. rozšířena i na školy 3. stupně, tj. do 12. třídy. Počet p.f. s obo­ rem TV byl rozšířen; vedle FTVS UK v Praze a FTVŠ UK v Bratislavě se uči­ telé TV připravuji i na katedrách odb. studia na p.f. univerzity v Olomouci a na p f. v Plzni, Ústi nad Labem, Brně,

12

pedána Ostravě, Hradci Králové, Čes. Budějovi­ cích, Nitře, Banské Bystrici a Prešově, pedána, v šermu vyvýšené pódium, na němž je umístěna -» planš. Nesmí být více než 50 cm nad úrovní, na které se pohybuje vrchní rozhodčí. Pégoud Adolphe, 1889-1915, fr. letec, zakl. letecké akrobacie. Jako první na světě provedl v srpnu 1913 půlvýkrut a let na zádech. 1913 provedl svislé S se 2 půlpřemety. V září 1913, několik dní po ruském pilotu Néstěrovovi, provedl přemet. Na jaře 1914 provedl řízený pád letadla ocasem napřed. V prosinci 1913 a lednu 1914 předváděl leteckou akrobacii v Praze a v Brně. Zahynul ve vzdušném boji za 1. svět. války Pech Miloš, *1927, čs. kajakář, MS. Zís­ kal stříbrnou medaili v závodě kajaků na 10 000m na MS 1954 a bronzovou medaili ve čtyřkajaku na 1 000 m na MS 1948. Byl 4. jako člen štafety 4 x 500 m kajakářú na MS 1948, MS 1950 (K 4 10 000 m), 5. na OH 1948 (K 2 1 000 m spolu s - ► O. Kroutilem) a 6. na OH 1952 (K 1 10 000 m). Pecháček František, 1896-1944, čs. gymnasta. Mistr světa ve viceboji jednotlivců i v soutěži družstev na MS 1922 a člen vítězného kolektivu na MS 1926 (5 - viceboj jednotlivců), účastník OH 1920 (4 - družstvo). Autor skladby mužů Přísaha republice, která byla pro­ vedena na X. všesokolském sletu 1938. Jako akt. člen sokolské odbojové orga­ nizace byl zatčen a popraven nacisty 3.2. 1944 v Mauthausenu. Pecháček Jiří, *1943, čs. jezdec, MS, reprezentant ve skokových disciplínách od 1962. Účastník MS 1978 a ME 1977 a 1979 (2. místo v zahajovacím skákáni, kůň Amor), vítěz mez. Grand Prix na CSIO v Bratislavě 1977 a 1978. Umístění na závodech ve Vídni, Olštýně, Lipsku, Weidenu, Cáchách aj. Držitel bronzové­ ho odznaku FEI. Pechan Jaroslav, 1862-1915, čes. stře­ doškolský prof., propagátor škol. TV. v níž uplatňoval Tyršovu soustavu. V nižších třídách zákl. školy požadoval omezeni pořadových a prostných cviče­ ní ve prospěch her. Spisy: Tělocvik pro obecné školy chlapecké, 1889. Autor biografie tělových, odborníků uveřejňo­ vané v příloze čas. Výchova tělesná pod názvem Rozhledy po vývoji tělocvi­ ku a jeho tvůrcích. Pechlát Augustin, 1877-1941, čes. tělo­ vých. pracovník, sokolský činovník, ná­ čelník ČOS. Znalec a propagátor Tyršo­ vy tělocvičné soustavy a názvosloví. Sokolský publicista, spoluautor sleto­ vých vystoupení. Za nacistické okupace člen ilegální organizace, zatčen a po­ praven. Spisy: Tyršův tělocvik, 2 díly, 1932, 1936; České tělocvičné názvoslo­ ví, 1940.

Pek Alois, *1950, čs. kulturista, ZMS Mistr Evropy 1976 (nad 179 cm), 1977, 1984 (vždy v soutěži jednotlivců nad 90 kg) a člen vítězného družstva z ME 1977, 1982-84. Držitel bronzových me­ dailí z ME 1982-83 (nad 90 kg) a MS 1985 (družstva, 6. místo v soutěži jednotlivců nad 90 kg). Účastník MS 1977 (4.- nad 90 kg) a 1982 (4. - nad 90 kg, 4. - družstva). Reprezentant „světa" v utkání proti USA 1978. Pelé, vl. jm. Edson Arantes do Nascimento, *1940, brazilský fotbalista. Útoč­ ník Santos Sao Paulo (1956-74). 1965-71 reprezentoval 93 x (79 branek). Úča­ stník MS 1958 (1. místo, nejlepši hráč MS), 1962 (1. misto, pro zranění ve finá­ le nehrál), 1966 a 1970 (1. místo, nejlep­ ší hráč MS). Fotbalovou činnost zákon čil v Cosmos New York (1975-77). Pova­ žován za nejlepšiho fotbalistu všech dob. pelham [angl.J, druh pákového udi­ dla, sestávajicího z půleného uditka a dvou postranních ramen páky, umož­ ňujících zapnutí dvou otěži a podbrad niho řetízku. Slouži k lepšimu ovládáni koně. Pelikán Jan, 1889-1942, čes. tělových, pracovník, sokolský funkcionář a dlou­ holetý tajemník ČOS. 1922-26 redigoval s J. Hillarem a K. Hellerem Věstník so­ kolský, od 1931 jej řídil samostatně Za nacistické okupace zatčen a umučen v Osvětimi. Pelikán Rudolf, 1886-1946, fotbalový funkcionář. Člen Mez. fotbalové federa­ ce od 1931, předseda Čs. fotbalové aso ciace 1923-26 a 1928-46.1933 byl vedou­ cím čs. reprezentačního mužstva, p e lkkis (dř. též penkkis), fin. obměna -» malého tenisu. pelota (baskická), středověká hra špa­ nělských Basků (též blaid a chiestera), vyvinula se ve sport, a sázkovou hru -> jai alai. 1840 použity rukavice, 1860 ko­ šíček spojený s rukavicí — chisterak.

Chistera — pálka na pelotu

1888 Argentinec M. Curuchag vynalezl dnešní „dlouhou chisteru". Hřiště 16 x minim. 60 m. Na přední straně 18 m široká a 9 m vysoká odrazová stěna se zákl čarou ve výši 80 cm. Čára podáni 16-20 m před stěnou. Míček z tvrdé gumy (o málo větší než tenisový) je hráči zachy­ cován a házen chisterou, rukavicí vybí hájící v podlouhlou ošatku (jako lusk či velký nehet). Družstva o 4-6 hráčích hraji na čas, nebo s počítáním jako v te­ nisu nebo jeu de paume. Hráči obou družstev, libovolně rozestaveni v poli, střídavě chytají od přední stěny odraže ný míček přímo ze vzduchu nebo po jednom odrazu od země a z mista ho přímo nebo po otočce házejí proti stě­ ně, Rychlost hozeného míčku je až 258 km/h. pelota con cesto (pelota kon sesto, špan ), argentinská obměna košíkové pro ženy, vytvořená A, R. Brestem. Hři­ ště 12 x 24 m s 8m třetinami Na středu krajních třetin sloupky 3,3 m vysoké a na nich koše o průměru 0,5 m. Druž stvo tvoří 6 hráček (2 hráčky v každé třetině), hrací doba 2 x1 5 min. Hráčky se nesmějí z třetin přemístit, přihrávat mohou jen vpřed a držet mič i při driblinku max. 3 s. Střílet mohou jen z útočné třetiny.

1/3 ^

1/3

O

o

\L

1/3

_

o

■

r

» .o

Hřiště na pelotu con cesto: 1 půdorys, 2 koš.

peloton [fr. ], skupina cyklistů jedoucí v uzavřeném útvaru. Kromě jezdců na špici jedou závodníci v tzv. závěsu, tj. překonávají menši odpor vzduchu. Sku­ pina se řadí podle směru větru, např. Hřiště na pelotu: A hrací plocha, B zeď. při bočním větru šikmo vedle sebe. V p

peřej

13 e jezdci ve vedeni střídají po 100 až 000 m podle rychlosti jízdy a síly vě­ ru. Jezdec z čela se zpravidla řadí na onec skupiny. lelvimetr, nástroj k měření pánevních ozmérů, který je často využíván při anropometrických měřeních. ienalta (z angl. penalty kick) viz pokuový kop. ’enc Martin, '1957, čs. cyklista, ZMS. liskal střibrnou medaili ve stíhacím záodu družstev na OH 1980 (8. místo ednotlivci) a MS 1981 (10. - jednotliv:i). Ve stejné disciplíně obsadil 4. mis0 na MS 1979. rendlujici hráč, slg pendl, 1. hráč lasketbalového či volejbalového druž­ stva, který je oprávněn střídavě starto'at za dvě družstva téže TJ zařazená do ůzných - * soutěžnich tříd. V zápise 1 utkáni musi být zvlášf vyznačen. Podnínky za jakých lze pendlovat stanoví -♦ soutěžní řád sport, svazu; 2. dř. i basketbalu hráč v útoku, pohybujicí se pod soupeřovým košem podél kon:ové čáry; jeho úkolem bylo vytvářet ročetni převahu, střilet z krátké i stř. rzdálenosti a stahovat odražené miče jo střelbě spoluhráčů. Penesová Michaela, *1947, rum. atletlacht£ní, 1. létáni na bezmotorových etadlech, založené na využíváni stou>avých termických a dynamických 'zdušných proudů (viz sportovní letecví, bezmotorové létání); 2. p. na pla:hetnicich viz jachting; 3. p. na oplachěném plováku viz windsurfing; 4. p. na ední jachtě viz lední jachting; S. p. na ávésném kluzáku viz závěsné létání. >lachý Jozef, "1949, čs, atlet, běžec na itř. tratě, ZMS. Pátý na OH 1968 na lOOm (1:45,9), šestý na OH 1980 na 500 m (3:40,7), účastník OH 1972 i 1976. Druhý na ME 1969 na 800 m 1:46,2), šestý na ME 1971 na 800 m 1:47,3), účastník ME 1974 a 1978 Vitěz 1ME 1972 na 800 m (1:48,84), druhý na 1ME 1973 (1:49,50) a 1974 (1:49,49). Vy­ volil svět juniorský rekord na 800 m 968 (1:45,9) a ER na 800 m 1971 1:46,7) Dvanáctinásobný mistr ČSSR desetkrát v běhu na 800 m, dvakrát na 500 m). Čtyřnásobný čs. rekordman: 13 800 m 1968 (1 45,9) a 1969 (1 45,4), na 500 m 1977 (3:37,04) a na 1 míli 1977 3:52,6).

Jozef Plachý

zlaketa, výtvarně řešená menší deska i nízkým reliéfem, zpravidla kovová, tterou věnuje jako čestnou upomínkoiou cenu pořadatel úspěšným účastniiňm sport, soutěže nebo tur akce (viz

O

Ú>

cena). Na p. je obvykle vyznačen název akce, rok jejího konáni, event i pořada­ tel, popř pořadí, za které je v soutěži udělována. Plameny a Cesty, závazná část ->■ Vý­ chovného systému PO SSM pro jiskry a pionýry. Součásti jsou Tři plamínky pionýrského znaku a úkoly motivované vlastnostmi zvířátek (např obratná ko­ čička) pro jiskry. V P. a C. podávají pio­ nýři důkazy pionýrské připravenosti, znalostí a dovedností, tvořivosti, těl. a branné zdatnosti Pionýři jsou rozdě­ leni do věk. kat.: 3. roč. Zš plní Plamen bystrosti, 4. roč. Plamen vytrvalosti, 5. roč. Plamen samostatnosti, 6. roč. Ces­ tu objevů, 7. roč. Cestu výkonů a 8. roč. Cestu činů. Těl., tur. a branné podmínky mají vzájemnou návaznost a jejich ná­ ročnost se postupně zvyšuje. Obratná kočička obsahuje pohyb, a terénní hry, tanečky, překážkové dráhy, „školky" s míčem nebo švihadlem, základy pla­ vání, lyžováni, bruslení nebo jízdy na kole a pořadová cvičení. Ml. a st. pioný­ ři plni v důkazu těl. a branné zdatnosti podmínky tělových, branné, zdravově­ dy a první pomoci. Ml. pionýři v Plame­ nu bystrosti mají zařazeny hry s přebě­ hy, základy sáňkování, lyžováni, jizdy na kole nebo jiné sport, dicipliny podle vý­ běru, hry na seznámeni s vodou a pořa­ dová cvičení. St. pionýři v Cestě činů máji ovládat atl. discipliny, jednu kolek­ tivní sport, hru z výběru: kopaná, háze­ ná, odbíjená, košíková, lední hokej, včetně znalosti pravidel a schopnosti organizovat hru, jedno další sport, od­ větví nebo disciplínu a plavání dvěma způsoby * Obdobně se zvyšuje nároč­ nost podmínek z branné vých. (vrcholí účastí na 3 celodenních branných poby­ tech, znalostí úkolů civilní obrany, hasi­ cích potřeb a pravidel silničního provo­ zu). Zdravověda a první pomoc jsou ukončeny znalostí a dodržováním zásad hygieny a bezpečnosti při sportu, výle­ tech a táborech. — Na P. a C. navazuje

□n

I

A

1

•

(ě

Odznaky k závodní činnosti výchovného systému PO SSM mladších pionýrů: 4 Plamen bystrosti. B Plamen vytrvalosti. C Plamen samostatnosti

Odznaky k závodní činnosti výchovného systému PO SSM starších pionýrů: 4 Cesta objevů, B Cesta výkonů, C Cesta činů

2, a 3. nadstavbová část Vých, systému PO SSM - ► zájmové odznaky a odzna­ ky odborností PO SSM. — Literatura: Vých. systém PO SSM pro jiskry a pio­ nýry — závazné část. Praha 1983. Plamínek Josef, "1954, čs. veslař, ZMS. Držitel stříbrné medaile z MS 1979 na dvojce s kromidelnikem. Úča­ stník OH 1976 (6. místo osma) a 1980 (6. misto dvojka s kormidelníkem), MS 1975 (4. místo osma), 1977 (4. místo os­ ma), 1981 (4. misto čtyřka s kormidelní­ kem) a 1982 (7. misto osma). Plánička František, "1904, čs. fotbali­ sta, ZMS. Brankář Slavie Praha 1923-39, za kterou sehrál 969 zápasů. Reprezen­ toval 73 x (1926-38), z toho 37 x jako kapitán. Účastník MS 1934 (2. místo) a 1938. Považován za nejlepšího bran­ káře světa své doby planimetr, přístroj pro měření velikosti ploch geometrických obrazců. V tělo­ vých. výzkumu nahrazuje početni meto­ dy zjišťování nepravidelných ploch. Převážně se používá při biom. analýze, např. při určování velikosti impulsu síly při měření odrazové schopnosti. Pro možnost subjektivní chyby je p. nahra­ zován výpočetní technikou, plánování, metoda racionálního ří­ zení rozvoje soc. společnosti, promítají­ cí se do systému řízeni TK zejm. v jeho sociálně ekon. stránkách. Podstata p. v TK spočívá v komplexním rozhodová­ ní o všech formách řízených procesů v potřebném předstihu a vzájemné ná­ vaznosti na procesy celostátní řídicí a plánovací soustavy. Počáteční etapu p. tvoří prognózování. Plány, uplatňova­ né v TK, spolu vzájemně souvisejí, zejm. pokud jde o obsahově věcnou ná­ plň, odvětvové vazby, územní členěni, časovou návaznost ap. Podle sféry říze­ ní jsou zákl. druhy v TK zejména: kom­ plexní plán rozvoje určité organizace (např. ČSTV) nebo tělových, činností resortu (např. MŠ ČSR) s cílovou orien­ tací pro analogické piany nižší územní působnosti; specializované plány roz­ voje jednotlivých odvětví jako závazná vodítka pro obdobné plány příslušných sport, svazů na nižších stupnich řizeni; plány činnosti tělových, orgánů jako realizační plány úkolů komplexní orga­ nizační struktury v příslušné horizontál­ ní rovině, kde se koncipují podle potře­ by i plány jednotlivých úseků, zejm. za­ bezpečujících činností (např. ekon. za­ jištění ap ). Podle časového rozložení spočívá v TK těžiště ve tvorbě plánů střednědobých, korespondujících zá­ sadně s pětiletým státním plánem soci­ álního a ekon. rozvoje ČSSR. Středně­ dobé plány jsou základem pro vytváře­ ní plánů krátkodobých, zpravidla roč­ ních, které se zaměřuji na konkrétní cíle jednotlivých subsystémů TK (např. ma­

plánování tělovýchovných staveb sové tělových aktivity, výkonnostní sport). Systém p. vrcholového sportu se vyznačuje v obsahu i čase některými zvláštnostmi, vyplývajícími mj. z jeho centralizovaného řízení, z Olymp, cyklu a periodizace dalších nejvyššich mez. soutěží. Zvi. kategorii představují ope­ rativní plány, jejichž uplatnění se výraz­ ně projevuje při realizaci některých klí­ čových tělových, akci a sport, soutěží (např. Čs. spartakiáda, MS ap.). plánování tělovýchovných staveb, prostřednictvím plánu uskutečňovaná investiční výstavba, která patří mezi hl. části národohospod. plánu. Přípravu tě­ lových. stavby zahajuje investiční zá­ měr, který stanoví zákl. požadavky na stavbu. Po vydání investičního záměru je vypracován projektový úkol jako zá­ kl. dokument investiční výstavby. Jeho úkolem je zdůvodnit potřebnost a reali­ zovatelnost stavby. Návrh projektového úkolu musi být v souladu s vyhláškou č. 105/81 Sb. o dokumentaci stavby pro­ jednán s orgány, dodavateli, provozo­ vateli atd., posouzen a schválen. Ve schvalovacím protokolu jsou uvedeny zákl. údaje o stavbě (rozpočtová cena, doba výstavby, termín jejího zahájení a dokončeni ap.). Po schválení projek­ tového úkolu a rozhodnuti o umístěni stavby se zpracovává úvodní projekt (pro stavby s jednoduchým řešením jednostupňový), jehož součásti je plán organizace výstavby. Práce na úvodním projektu nesmí být zahájeny před schválením projetového úkolu. Řešení úvodního projektu prohlubuji, upřesňují a doplňují prováděcí projekty do tako vých podrobností, aby byly postačují­ cím podkladem pro výrobní přípravu dodavatelů a pro provedení stavby. Prováděcí projekty se zpracovávají na jednotlivě provozní soubory a stavební objekty nebo postupně na jejich ucele­ né části. Rozpory vzniklé při zabepečování souladu mezi prováděcími projekty řeší generální projektant. — Do návrhu investiční výstavby musí být stavby do­ loženy schvalovacím protokolem k pro­ jektovému úkolu, informaci o zabezpe­ čení projektové přípravy, protokolem o projednání dodavatelsko-odběratelských vztahů, vyjádřením o stavu zajiš­ tění dovozu a doklady o zajištění bu­ doucího provozu pracovními silami. Or­ ganizace předkládají návrhy staveb k zařazení do návrhu prováděcího plánu nadřízenému orgánu, popř. ústřednímu orgánu. Po schváleni plánu nár. hospo­ dářství vládou ČSSR provádí ústřední investor jeho rozpis na jednotlivé orga­ nizace s pokyny pro sestavu návrhů hosp. (podnikových) ročních plánů. Po rozpisu schváleného plánu a upřesnění odběratelsko-dodavatelských vztahů sestavují přímí investoři své návrhy

hosp. plánů, které musi zabezpečovat úkoly stanovené rozepsaným státním plánem. Plán projektových prací vypra­ covávají všechny organizace, které v rámci své působnosti provádějí pro­ jekční práce nebo jejich provedení po­ žaduji od jiných organizaci. Plán inves­ tiční výstavby zahrnuje veškeré práce a dodávky související s pořízením no­ vých -*■ základních prostředků a s pro­ váděním rekonstrukcí a modernizací dosavadních zákl. prostředků, pokud jsou provedeny v plánovacím roce (bez ohledu na dobu fakturace a zdroj finan­ cování). Demontáže a přemístění zákl. prostředků a bourací práce se zahrnují do investiční výstavby jen v případě, jsou-li součásti projektů nových staveb. Práce a dodávky pro investiční výstav­ bu se dělí na dodávky pro stavební část a pro část technologickou. Struktura plánu ivestiční výstavby se určuje pod­ le projektů a rozpočtů staveb, jejich ob­ jektů a provozních souborů. Za zaháje­ nou se považuje stavba, jejíž výstavba byla ve vykazovaném období zahájena podle stavebního deníku (deník vede dodavatel). Za dokončenou se považuje stavba, jestliže na ní byly provedeny in­ vestiční práce a dodávky obsažené v projektové dokumentaci a nezbytné k tomu, aby mohla plnit svou funkci v rozsahu stanoveném plánem výroby nebo jiných výkonů, a jestliže byla jako dokončená protokolárně převzata, planš [fr.], též bojové pole, v šermu plocha určená pro zápasy. Musí mít rovný povrch, může být ze dřeva, lino­ lea, korku, gumy, umělé hmoty, kovové síťoviny (při používání el. signalizačního přístroje). Šířka p. je 1,80—2 m, délka pro šerm fleretem 14 m, pro šerm kor­ dem a šavlí 18 m. Na p. je vyznačeno 7 kolmých čar: a — středová čára, b — střehová čára, c — čára, na kterou se staví šermíři při šermu kordem a šavli po překročeni čáry e, d — výstražná čá­ ra pro šerm fleretem (tzv. poslední me­ tr), e — konečná čára, f -- prodlouženi planše. Je-li planš umístěna na pódiu (pedáně), nesmi být výše než 50 cm nad úrovní, na níž se pohybuje vrchní rozhodčí. plantografie, metoda zobrazeni otisku chodidla, plantogramu. Pomoci různých barviv nanesených na chodidlo a otiště­ ných na papír lze sledovat konfiguraci chodidla a klenby nožni. Při sériovém vyšetřování lze použít tzv. pedobarografie, založené na snímkování fólie PVC deformované otiskem nohy a osví­ cené luminiscenčni trubicí. P. lze např. sledovat vliv skoků na utvářeni podélné a příčné klenby. plastické anatomie, odvětví anat. po­ pisující a vysvětlující struktury podmi­ ňující plastičnost těla (kosti, klouby.

22 svaly a kožní útvary). P. a. má uplatnění nejen na výtvarných školách, ale i v praxi tělových, pedagogů, které učí sledovat lidské tělo při různých polo­ hách a pohybech. plastické povrchy, směsi org. makro molekulárních látek, které se používají místo klasických mlátových a travna­ tých povrchů hřišť a podlahových krytin v tělocvičnách. P.p. se objevily už kon­ cem minulého století, ale první zásadní změny přišly až po 2. svět. válce, kdy se objevily nové materiály — Grasstex a později Rub-kor. Na jejich výrobu by­ lo použito bitumenu, gumy, korku a vláknitého materiálu, které se doplni­ ly minerálním plnivem. Podle těchto dvou povrchových úprav byla vyrobena řada dalších s větším či menším úspě­ chem, ale žádné velké rozšíření p.p. ne­ nastalo. Zlom ve vývoji nastal v 60. le­ tech kdy amer. firma 3 M (Minnesota Mining and Manufacturing Company Ltd.) vyvinula pro klusácké dostihové dráhy novou hmotu a nazvala ji tartan Jako základ tartanu se použil nový ma­ teriál, polyuretan, a to nejen do samot­ né hmoty, ale granulovaný i pro zdrsně­ ní povrchu. Nová hmota se brzy začala používat zejm. pro atl. dráhy, ale i hři­ ště pro míčové hry a jako podlahová krytina tělocvičných sálů. Poprvé se atleti seznámili s novou hmotou na OH 1968 v Mexiku, kde byl tartan položen na atl. dráze hl. stadiónu i na tréninkové dráze. Ukázalo se, že nová hmota přiná­ ší možnosti dosažení vyššich výkonů, že ji lze použit za každého počasí, i během deště, a že je pružná, neklouzavá, odol­ ná proti vlivům počasí, proti otěru a po­ škození hřeby v tretrách. Přinesla však i určité negativní jevy, které dnes lékaři označují jako „tartanový syndrom" Vyšší pružnost povrchu často působí proti náponu svalů, dodatečné chvění materiálu působí negativně na pohyb, aparát, zejm. dolní končetiny a páteř, a možnost smyku opěrné nebo odrazo­ vé nohy působí negativně na svaly i klouby. Po nesporném úspěchu tarta­ nu nastala velká vlna výroby povrchů z plastů. Obdobou tartanu byl rekortan (NSR), který byl položen na atl. drá­ ze v Mnichově pro OH 1972. Dnes se objevují stále nové druhy p.p., některé se osvědčují více, jiné méně, a tak ča­ sem zase mizí. (Přehled všech dosud použitých p.p. viz tabulka). P.p. pro bě­ žecké dráhy a hřiště jsou většinou slo­ ženy ze tří vrstev: vrchní, nosné a pod­ kladové Vrchni vrstvu tvoři plastická hmota, někdy jednolitá, jindy ze dvou vrstev, kde spodní část zajišťuje pruž­ nost a vrchní všechny podmínky pro provoz, tj. odolnost, neklouzavost a stá­ lost . Vrchní vrstva může být monolitic­ ká, zhotovená litím na nosnou vrstvu,

23

plastické povrchy

ebo prefabrikovaná, desky nebo koerce se lepí na nosnou vrstvu. Nosnou rstvu tvoři štěrkové lože, zabraňující zlíněni spodní vody, na které je poloena vrstva nejdříve hrubého a na néj imného cementového nebo živičného etonu, Nosná vrstva musí mít takovou evnost, aby na ní mohly pojíždět doiravni i výrobní stroje pro položeni řehni vrstvy. Povrch nosné vrstvy má iovoleny jen velmi malé úchylky nerovostní, protože nerovnosti se kopírují do vrchní vrstvy a zhoršují její kvalitu, 'řehní a nosná vrstva mohou být proedeny v úpravě propustné nebo neiropustné pro vodu. Podkladovou vrsvu tvoří většinou půda, která se uprauje drobným štěrkem, pískem, nebo kvárou. Pod celou upravenou plochu e pokládá účinná soustava drenáží, to i v případě, že podkladová vrstva je fopustná. — P.p. používané v tělocvičách a sport, halách můžeme rozdělit a koberce pokládané na dřevěné pružé podlahy, koberce lepené na betono­

vé nebo živičné podlahy s pružnou pod­ ložkou, speciální pružné hmoty lepené na betonový nebo živičný podklad s po­ vrchem upraveným speciálním štěrko­ vým materiálem a speciální pružné hmoty lité přímo na betonový nebo ži­ vičný podklad. Mezi p. p. patři i umělé trávníky, jejichž hl. materiály jsou poly­ amid, polyester a polypropylen Mohou to být koberce tkané, pletené nebo i se všívanými vlákny. Používají se zatím jen ojediněle pro hřiště na fotbal, házenou a pozemní hokej nebo ve velkých ha­ lách. — K p. p. patří i plastické koberce lyžařské pro sjezdové dráhy, které slou­ ží k mimosezónnimu výcviku lyžařů. Pla­ stický koberec se skládá z dílů, které se vzájemně spojuji pomocí jednoduchých zámků. Vyrábějí se na bázi polyethylénu a jeho kopolymerů vstiikovacim způ­ sobem. Kromě koberců pro sjezdové ly­ žování se pro mimosezónní přípravu lyža­ řů vyrábí i umělá lyžařská stopa. Výho­ da obou těchto krytin je, že se pro jizdu použivaji stejné lyže jako na sníh P p.

pro lyžařské sjezdové dráhy vyrábí u nás Nisasport a je také jejich vývoz­ cem. V ČSSR je pokryto p. p. téměř 60 svahů. Další plastický materiál pro ly­ žařský sport je Durokryt (pro export Durofol), vyráběný v Beskydsportu. Použí­ vá se jako umělá krytina pro skokanské můstky, vyrábí se z tvrdého PVC. — Dalši z řady plastických materiálů je plastický led. Plochu kluziště tvoří pre­ fabrikované panely s oboustranně na­ neseným kluzným materiálem na bázi silikonu. Po opotřebení jedné strany se desky obrátí. Desky se pokládají na be­ tonový podklad s použitím pružného polštáře a vzájemně spojují na drážku a péro z plastu. Po položení se povrch obrousí a pro provoz se na něj nanese vrstva kondicionéru (směs alkoholu, pa­ rafínu a silikonu), která pro běžný -pro­ voz vydrží 2—3 týdny. První kluziště s plastickým ledem bylo postaveno 1969 v Paříži. Dnes je jich v provozu asi 30

Přehled vyráběných plastických povrchů pro jednotlivé druhy tělovýchovných zařízení

Jázev éžecké dráhy kus olitdan iscobol laston lastoturf uroflex verplay Elastopor verplay Eurolastic astrac izpol oxtan irasstex urikastic ermatrack olytex orplastic orplastic Kunststof ulastic 46 ulastic rubberasfalt ecaflex ecaflex super egupol egupol Variolastic ekortan esisport ub-kor IN pur-tan Iřiště iraboflex ireenset

Zem ě výrobce

NSR Nizozemsko švýcarsko ČSSR USA NSR NSR NSR USA SSSR Nizozemsko USA NSR USA Švýcarsko NSR NSR Nizozemsko Nizozemsko

Hl. m a te riá l

rubervezels polyuretan

P rop ust­ n o st

— —

latex neopren guma guma + polyuretan guma + polyuretan neopren polyuretan polyuretan bitumen bitumen bitumen

— — — —

— — — — — — _ —

NSR NSR NSR NSR NSR Francie USA NDR

bitumen guma + polyuretan polyuretan bitumen + polyuretan guma + polyuretan guma + polyuretan guma + polyuretan guma + polyuretan polyuretan polyuretan bitumen polyuretan

Maďarsko V. Británie

guma + umělá kůže dočasný nástřik

+ + —

— + —

+ + — — — —

Pružnost

P oužití

+ + + + + 4- 44- 4+ -1+ 44+ 4-14+ 4- + 4—

4- + 44- 444+ 444444-

4444-

univerzální tenis t

24

plastické povrchy N ázev Japex Mateflex Nisasport 1 Novoplast Tatrantis prim Pulastic Rekortan Secotam Sporttex Suprem Syntelast Tartan Torpol Taraflex Uniturf Žebrán Umělé trávníky Acriturf Astroturf Cyrillawn Evergrass Girloongrass Neoturf Poligras Poligras Sportrassen extra Politurf Piccadilly G 4 Tartanturf Nisasport Olympie Porplastic Porplastic Kunststof Pulastic A Pulastic rubberasfalt Permatrack Recaflex Recaflex Super Regupol Variolastic Rekortan Resifoot Rezdor Rub-kor Secotan Sportflex Sporttred Structoflex Teranyl Turftex Terraplast Texidor Turftex Trellstep Tartan Turfment Uniturf Zonitan

Zem ě výro bce

HI. m a te riá l

P ropúštn o st

ČSSR Francie ČSSR ČSSR Nizozemsko NSR NOR Bulharsko USA Rakousko USA Polsko Francie V. Británie Bulharsko

guma + bitumen plastic polyetylén PVC guma + polyuretan polyuretan bitumen + latex polyamid + polyetylén

V. Británie USA V. Británie Francie NSR USA NSR NSR USA V. Británie USA ČSSR SSSR NSR NSR Nizozemsko Nizozemsko USA + Nizozemsko NSR NSR NSR NSR Francie SSSR USA NDR Itálie USA NSR NSR NSR NSR Švédsko USA NSR USA NSR

+ — — + + neopren + polyester + polyester + — — — vezels + polyuretan polyetylén + — guma bitumen + guma + polyuretan + — polyuretan — guma + polyuretan — bitumen guma + polyuretan + — guma + polyuretan guma + polyuretan + — polyuretan — polyuretan — guma — bitumen _ bitumen + latex — neopren — PVC — umělé vlákno nylon, guma, polyuretan + pisek + plastická hmota + nylon, guma, polyuretan + — guma — polyuretan guma + polyuretan + — neopren guma + polyuretan +

guma + polyuretan polyuretan polyester neopren chloroprenový kaučuk

polyamid

prui no st

Použití

+ +

univerzální tenis tenis univerzální univerzální univerzální univerzální univerzální tenis univerzální univerzální univerzální univerzální tenis univerzálni

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + — + — + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +

minigolf kuželky univerzálni univerzální tenis univerzální univerzální univerzální univerzálni univerzální tenis tenis

plastičnost pohybu

25 Tělocvičny a sportovní haly

iázev

Země výrobce

H i materiál

Propust­ nost

Pružnost

portan portflex printan tructoflex Oepoflex artan rellstep jrfment ebran M 126 enitan

SSSR Itálie NDR NSR USA Švédsko NSR Bulharsko NSR

polyuretan neopren syntetický kaučuk umělé vlákno polyuretan guma guma + polyuretan chloroprenový kaučuk guma + polyuretan

— — — — — — — — +

+ + + — + + + + + +

n itě kus eckerflex itulac olidtan epoflex urilan N uhlan P uroplex verplay elastopor verplay Elastic verplay Eurolastic lastoturf astrac oxtan rasstex ungaroton ydrofag urilastic lachitan lateflex ertogras

NSR Francie NSR Nizozemsko NSR NSR NSR NSR NSR NSR NSR USA USA Nizozemsko USA Maďarsko Maďarsko NSR Bulharsko Francie Nizozemsko

plastic bitumen polyuretan umělé vlákno guma + peopren guma + neopren guma guma + polyuretan guma + polyuretan guma + polyuretan neopren neopren polyuretan bitumen pryskyřice + guma umělá pryskyřice bitumen polyetylén plastic polypropylen

— + + + — + + — + —

+ + + + + —

'ropustnost: — +

nepropustný propustný

Pružnost:

— — — — — + — + + +

+ + + + + + + + + + +

— žádná nebo nezjištěna + dobrá + + velmi dobrá

Přehled použitých plastických povrchů v ČSSR Materiál a země výrobce Účet použiti

Místo Ostrava, Vitkovice

Rekortan (NSR) Secotan (NDR) Supreme (USA)

atl. dráhy a sektory venku i v halách hřiště na házenou tenisové haly

Syntelast (Rakousko)

haly pro míčové hry

Tartan (USA)

atl. dráhy a sektory venku i v halách tenisové hry

Uniturf (V. Británie)

tenis tenis

+ + + + + +

+ + +

Discobol KU (Švýcarsko) atl. dráhy a sektory venku i v halách dočasný nástřik pro tenis Greenset (V. Británie) Metaflex (Francie) tenisové haly Polyflex 942 (Švýcarsko) atl. dráhy a sektory venku i v halách Pulastic (Nizozemsko) haly pro míčové hry

Použiti

Sport. hala. Praha Strahov, Nymburk Slavia IPS. Bohemians, Most Sparta Praha Bohemians Sport, hala Praha. Slavia IPS, Nymburk Praha (Motol, Folimanka), Brno Praha (Strahov, Slavia IPS, Juliska), Ostrava Sparta Praha

tenis

tenis tenis univerzálni

plastičnost pohybu

26

plastičnost pohybu, přizpůsobeni po­ hyb. úkolu, spolu s - ► pohybovým automatismem zákl. složka každého pohy­ bu. Podle vzájemného poměru obou složek můžeme třídit pohyb, dovedno­ sti. Nejvíce plastičnost! bude v hrách, méně v manipulaci s předměty, ještě méně u skoků, hodů a vrhů a nejméně u lokomocí. S rostoucí aktivací plastici­ ta stoupá jen do určité míry. Psychol, základnou p. p. jsou kognitivní procesy vedoucí k porozumění, pochopení a vhledu do situace. Vlastní rozvíjení této složky spočívá v modelovém řeše­ ni pohyb, problémů, v rozvoji pohyb, kreativity a fantazijnich představ. Kaž­ dé mot. učeni by mělo respektovat dial, jednotu obou složek a nepreferovat jednostranně jen podmiňování, opako­ váni, cvik a dril. plastikové modelářství, stavba pla­ stikových modelů, tj. zmenšenin sku­ tečných dopravních nebo bojových prostředků, zájmově těch. odbornost ří­ zená Svazarmem. Pro stavbu lze jako základu použit podstatných dílů prů­ myslově vyráběných plastikových sta­ vebnic a dále doplňků (části, součá­ stek) z různých materiálů (plastické hmoty, dřeva, kovu) podle úvahy mode­ láře. Účelem je co nejpřesnější měřít­ kové napodobeni vnějšího tvaru i barvy současných nebo hist, dopravních nebo bojových prostředků. — Historie. P. m. vzniklo krátce po 2. svět. válce. Zákl. byly miniatury skutečné bojové těch. používané ve štábech armád. Do Svazarmu bylo plastikové modelářství za­ členěno 1975. Účelem této činnosti je prohloubení polytech. znalosti mláde­ že.

Soutěžní kategorie: I. modely letadel a) v měřítku 1:40 a větším b) v měřítku 1:40 — 1:60 cí v měřítku 1:61 — 1:86 d) v měřítku 1:87 a menším II. modely pozemních dopravních a bo­ jových prostředků 1. modely pozemních bojových a vojen­ ských dopravních prostředků 2. modely pozemních dopravních pro­ středků a) v měřítku 1 20 a většim b) v měřítku 1:21 — 1:50 III. modely kosmických dopravních pro­ středků IV. modely plavidel s plachtami V. modely plavidel bez plachet a) v měřítku 1:250 a větším b) v měřítku 1:251 — 1:600 c) v měřítku 1:601 a menším V soutěžích p. m. se hodnotí shoda se skutečným dopravním nebo bojovým prostředkem a kvalita provedení, k pracnosti modelu se pouze přihlíží plastron, chránič hrudniku brankáře ledního hokeje. Je zhotoven ze silono­ vé látky a jako výplně je použito molita­ nu a sedlářské plsti nebo jiného plastic­ kého materiálu. Bývá spojen s chrániči ramen a paži platný povrch, v šermu část těla šer­ míře, na niž umístěné body a seky jsou považovány za platné zásahy. Ve flere­ tu je to povrch trupu ohraničený nahoře čárou procházející 60 mm nad vrcholky klíčních kostí, na stranách švy, jimiž jsou připevněny rukávy, dole vodorov­ nou čarou procházející v úrovni vrchol­ ků kosti kyčelnich a od nich vpředu pří­ mo k místu, kde se sbíhají ohyby sla­

bin; limec masky nepatří k platnému povrchu; v kordu celé tělo i oděv a vý­ stroj; v šavli celá vrchní část těla nad vodorovnou čarou, která prochází vrcholky ohybů tvořených stehny a tru­ pem šermíře stojícího ve střehu, plató dovednosti, ustrnutí, stagnace v nácviku pohyb, dovednosti. Období, kdy učeni navzdory počtu opakováni nevykazuje žádoucí pokrok (viz křivka učení). Příčiny vzniku p. d. jsou objek­ tivní (nesprávná metoda nácviku, mate riální podmínky, životospráva, výstroj a výzbroj, nedostatečná těl. příprava, špatné zpevňování v předchozím nácvi­ ku) a subjektivní (nízká motivace, nere­ álné aspirace, zdravotní stav, sport, for­ ma, nezdravé sociální klima aj.). plavání, 1. lokomoční pohyb ve vodě, při němž se využívá vztlaku a odporu prostředí. Podle účelu využití lze p. dě lit na zdrav., rekreační, kondiční, bran né a sportovní. Plavecký výcvik se dělí na - ► základní plavání a - * zdokonalovací plavecký výcvik; 2. sport, odvětví, charakterizované snahou uplavat da­ nou trať v co nejkratšim čase, pravidly povoleným způsobem. Plavecké způso­ by jsou - ► prsa, - * kraul, ->• znak, -» motýlek. — Energetická náročnost p. závisí na plaveckém způsobu, na rych­ losti p., na těch. zvládnutí pohyb, návy­ ku a na teplotě vody. Při stejné rychlo­ sti je nejvyšší energetický výdej při způsobu prsa. následuji znak, motýlek a kraul. K překonání odporu vody, který se zvyšuje se čtvercem rychlosti, je nut­ ná záběrová síla. K rozvoji silové schop­ nosti je třeba využít co nejspecifičtějši posilovači zařizeni, nejlépe na izokinetickém principu. Optimální technika

Z á v o d n í p l a v e c k é d i s c i p l í n y (v m e t r e c h ) Kategorie

prsa

znak

volný způsob

motýlek

polohový štafetový závod závod

muži

100 200

100 200

50 100 200 400 1 500

100 200

200 400

4 x 100 v. z. 1 x 200 v. z. 4 x 100 pol. štafeta

ženy

100 200

100 200

50 100 200 400 800

100 200

200 400

4 x 100 v. zp. 4 x 200 v. zp. 4 x 100 pol. štafeta

Polohová štafeta se plave v pořadí: znak, prsa, motýlek, volný způsob. Polohový závod se plave v pořadí: motýlek, znak, prsa, volný způsob. Na uvedených tratích mužů a žen se vedou SR.

plavání

17

lávce je podmíněna tzv. citem pro vou, tj. vytvořením komplexu pohyb, reexů ovlivněných podněty z receptorů ro udrženi rovnováhy a pro dotyk, ioubkou citlivosti a teplotou. Ve vodě ludené a ve vodě teplejši než 26 ° C se nergie zvyšuje. Celk. energie při záodním výkonu se mezi jednotlivými laveckými způsoby podstatné neliší, la trati 100 m se pohybuje mezi 30-230 kJ Podíl aerobní úhrady enerie na 100 m trati je asi 25-30%, na 30 m okolo 50 %, na 400 m 70-80 % a na 500 m asi 90%. VOímax dosahuje vrcholových plavců hodnot okolo 5,0 min"' (70 ml. m in",.kg"'). Hydrostacký tlak působící na porvch těla vede centralizaci oběhu. Horizontální poloa těla umožňuje návrat krve k srdci, řekonávání hydrostatického tlaku na rudník při vdechu i výdechu pod vodní ladinou vede k rozvoji ventilačnich chopností. P. je pro svou fyziol. účinost vhodnou formou rekreačni i reha ilitační pohyb, aktivity. — Historie, rvní známý výkon se připisuje angl. rolantickému básníkovi lordu Byronovi, terý 1810 přeplaval Dardanelskou úžiu, aby ověřil pravdivost báje o Leanrovi a Héře. Jeho výkon se stal podněsm pro pozdějši - * dálkové plavání 60. letech min. stol. vznikly v Anglii rvní plavecké kluby. — P na prsou na boku bylo postupně nahrazováno zchlejšími způsoby: na I. OH 1896 plaval ítěz Maďar Hájós trudgeonem (špan. impoj, 1900 byl zařazen^* znak (znak jupaz) a -*■ vodní pólo, 1904 -*■ skoky 0 vody. Na OH 1908 vznikla samostatná isciplína prsa a volný způsob se začal lavat -v kraulem. Moderní typ kraulu ředvedl na OH 1924 - ► J. Weissíúller Až do 1952 se závodilo ve ech disciplinách (prsa, znak a volný působ) a v polohové štafetě 3 x 100 m. id 1936 plavali někteři prsaři část nebo elou trať motýlkem, 1953 FINA odděli1 -» motýlek od prsou. Někteří plavci ačali nahrazovat motýlek -*• delfínem. 908 byla v Londýně zal. -» Mezinárodí federace amatérského plavání (FlIA) a 1927 Evropská liga plaváni (LEN). - U nás se prvni plavecké závody ko­ aly u přiležitosti příjezdu prvního par ího vlaku z Olomouce do Prahy 1845. 90. letech 19. stol. se v něktejch klubech začalo plavat; C Praha uspořádala 1895 prvni plaecké závody. 1896 se konalo první lez. mistrovství zemi Koruny české, ořádané každoročně až do 1900 s mez. častí. 1906 se začal plavat závod Nařič Prahou (s mez. účastí). Až do 1. rét. války se konala mistrovstvi na volých vodách, např. v Praze na Císařské >uce, v Mladé Boleslavi (1907). V Přírami (1914) byly na rybníce se stojatou

Plavání — plavecký způsob motýlek

vodou zaznamenány první rekordy. — 1919 vznikl Československý amatérský plavecký svaz (ČsAPS) a stal se členem FINA. Zde působil (později jako čestný člen) L. Hauptmann. Nyní řídí plavecký sport ČSSR výbor svazu plaveckých sportů ÚV ČSTV, sdružující -»• vodní pólo, -v dálkové plavání, sportovní otužování a -v synchronizované plaváni. SR dosáhli: 1923 J. Múllerová 100 m znak 1:35 min, 1957 V. Svozil 100 m prsa 1:12,7 min, 1945 L. Komadel 400 m prsa 5:43,8 min (vyrovnal): ER: 1961 V. Hopka 100 m motýlek 1:01,0 min, 1968 0. Kozičová 2Ó0 m. v . zp. 2:14,4 min. — Technika. Využívá se poznatků z hydrostatiky, hydrodynamiky a biomechaniky. P. je cyklická pohyb, činnost, při které vznikají hydrodynamické síly; jed­ ny plavce brzdí (odpor těla), druhé pla­ vání umožňují (hnací pohyb). Ze splývavé polohy se plavec posunuje vpřed pomocí záběrů končetinami. Technika se projeví především v účinnosti zábě­ ru. Efektivnost záběru do značné míry ukazuje tzv. prokluz, tj. vzdálenost, o kterou se posune např. dlaň od vlože ní do vynoření z vody. S přibývající rychlostí musí plavec vkládat do záběru více síly, v mezizáběrové pauze plave setrvačností. Individuální technika jednotlivých způsobů se nazývá plavec­ ký styl. Pojem plavecké tempo se na­ hrazuje termínem plavecký pohyb, cy­ klus. Frekvence p je počet pohyb, cy­ klů za minutu. — Trénink. Cilem trénin­ kových etap je získat a udržet vytrva­ lost v rychlém plavání, a to po dobu nejméně 50 s Rychlostní a silově vytr­ valostní schopnosti se rozvíjejí jednak v trénincích na suchu, jednak ve vodě. V tréninku se používá různých metod.

např. metody max. zatížení, metody izometrických silových cvičení ve vodě, metody intervalové, střídavé. Silově vy­ trvalostní schopnosti se rozvijejí na su­ chu pomocí imitačních cvičení (s gumo­ vými expandery, na různých ergometrických přístrojích), běhu v terénu, mí­ čových her, běhu na lyžích ap. K dosa­ žení vrcholného výkonu je třeba 5-7 let intenzívni přípravy. Optimální výkonno­ sti dosahují muži v 17 až 25 letech, ženy v 15 až 22 letech, vytrvalci muži mezi 17—21 roky, ženy mezi 14—19 roky. Dlouhé období přípravy vyžaduje začít s plaveckým výcvikem a tréninkem po­ měrně v mladém věku. Proto mládež, která se naučila plavat v 6 až 7 letech, začíná s tréninkem již v 8 až 10 letech. — Výstroj. Těsně přiléhající plavky, gu­ mová čepice, plavecké brýle. — Soutě­ že. OH (od 1896), MS (od 1973), ME (od 1926 vždy 2 roky po OH organizuje LEN), MEJ (od 1967, od 1983 každoroč­ ně), Evropský pohár (od 1980). — U nás je nejvyšší soutěží M ČSSR jednotlivců a celostátní liga družstev. — Pravidla. - ► Bazén pro OH, MS, ME, M ČSSR a mez. závody má mit délku 50 m, šířku minim. 21 m; stěny mají být svislé do 1,80 m pod hladinu vody. Závody užšího rozsahu se mohou konat v bazénech o délce 25 m a šiřce minim. 10 m (povo­ lená odchylka 0,03 m u 50 m a 0,01 m u 25 m dlouhého bazénu). Stěny musí být rovnoběžné a svislé. Zlábky mohou být na všech čtyřech stranách bazénu, na čelních stranách musí umožnit při­ pevnění el. dotykových panelů. V 50m bazénu se vytyčuje 8 drah, jejich šířka je 2,5 m. Na dělicí lana jsou navlečeny plováky, které musí mít do vzdálenosti 5 m od čelní stěny bazénu odlišnou bar-

28

plavání vu. Dráhy se číslují zprava doleva, star­ tovní bloky jsou označeny příslušnými čísly na všech stranách. Startovní ploši­ na musí být ve výšce od 0,5 do 0,7 m nad hladinou vody, má rozměry minim 0,50 x 0,50 m. Držadla pro start znakařských disciplín jsou umístěna vodorov­ ně 0,3 až 0,6 m nad hladinou, nesmi vy­ čnívat z čelní stěny. Na znakovou obrát­ ku upozorňuje lano s vlajkami zavěšené našiř bazénu mezi pevnými stojany 15 m od startovní plochy. — Teplota vody má být minim. 24 °C (pro M ČSSR max. 28°), pohyb vody nesmi být postřehnutelný. — Start se provádí startovním skokem z bloku, v disciplíně znak a v polohové štafetě ze závěsu za drža­ dlo umístěné v čelní stěně. Závodnici startují na výstřel, hvizd nebo ústní po­ vel. V závodě štafet nesmi závodník od­ skočit dříve, než se předcházejíci člen dotkne cílové stěny. Jestliže odstartuje předčasně, může se vrátit a odrazit od stěny, neučini li tak, je štafeta diskvali fikována. Odstratuje-li některý závod­ ník předčasně při třetím startu, musí být diskvalifikován. Při obrátce se zá­ vodník musí dotknout stěny jednou (při znaku) nebo oběma rukama současně (při prsou a motýlku), při volném způso bu se může dotknout libovolnou částí těla. — Překáží-li závodník soupeři kří­ žením dráhy nebo jinak, musí být dis­ kvalifikován. Závodník neni diskvalifiko­ ván, postavi-li se na dno, pokud po něm nechodí. Během závodu se nesmi používat prostředků zvyšujících rych­ lost nebo schopnost udržet se nad vo­ dou (rukavic, plovacích blan, ploutví). Plavec se rovněž nesmí odrážet od děli­ cích lan nebo od žlábku ap. Před ukon­ čením rozplaveb a štafetového závodu je zakázáno skočit do bazénu; proviniv­ ší se závodník je diskvalifikován. Dis­ kvalifikován je i závodnik, který poruší těch. požadavky jednotlivých plavec­ kých způsobů, např u prsou ponořuje hlavu, u delfínu krauluje nohama. — Rekordy musí být vytvořeny ve stojaté vodě, bud v samostatném pokusu, ne­ bo v závodě. Výkony v 25m bazénech se vedou jako nejlepši výkony. Pokud je čas měřen ručně, měří se s přesností 1/10 s. Takový rekord je označen hvěz­ dičkou. SR musí být měřeny el. zaříze­ ním. Ruční čas musí být měřen třemi úředními časoměřiči. Pokud tito namě­ řili rozdílný čas, plati čas střední. Při el. měření se uvádí čas v 1/100 s. Sbor rozhodčích na OH, MS, ME má toto obsazení: vrchní rozhodčí, startér, po­ mocný startér, vrchní časoměřič, časo­ měřiči pro každou dráhu 3 (1), ná­ hradní časoměřiči 2, vrchni cílový roz­ hodčí, cíloví rozhodčí pro každou drá­ hu 3 (4 pro všechny dráhy), rozhodčí na obrátce 1 na každou dráhu (1 pro 2 drá­

hy), zapisovatel (v závorce uveden odlišný údaj pro soutěže nižší úrovně). — P. je základem vodního póla, -*• syn­ chronizovaného plaváni, -v dálkového plaváni, sportovního otužování, nepří­ mo umožňuje skoky do vody a všechny sporty ve vodě nebo na vodě. — Litera­ tura: Štorkán, R.: Nauč se plavat, Pra­ ha 1971. — Counsilman, J. Závodní pla­ vání, Praha 1974. — Hoch, M.: Učte děti plavat. Praha 1980. — Lewin, G.: Slabi­ kář malého plavce, Praha 1979. Výsledky mistrovství světa v plavání Rok a místo konání: 1973 Bělehrad, 1975 Cali, 1978 záp. Berlín, 1982 Guaya­ quil (Ekvádor) Muži 100 m kraul 1973 Montgomery (USA) 51,70 -1975 Coan (USA) 51,25 1978 McCagg (USA) 50,24 1982 Woithe (NDR) 50,18 200 m kraul Montgomery (USA) 1973 1:53,02 1:51,04 1975 Shaw(USA) 1978 Forrester (USA) 1:51,02 1982 Gross (NDR) 1:49,84 400 m kraul 1973 Demont (USA) 3:58,18 1975 Shaw (USA) 3:54,88 3:51,94 1978 Salnikov (SSSR) 1982 Salnikov (SSSR) 3:51,30 1 500 m kraul 15:31,85 1973 Holland (USA) 15:28,92 1975 Shaw (USA) 15:03,99 1978 Salnikov (SSSR) 15:38,57 6. Machek (ČSSR) 15:01,77 1982 Salnikov (SSSR) 4 x 100 m kraul 3:31,36 1973 USA Nash, Bottom, Montgomery, Murphy 3:24,85 1975 USA Furniss, Montgomery, Coan, Murphy 3:19,74 1978 USA Babashoff, Gaines, Motgomery, McCagg 3:19,74 1982 USA Cavanaugh, Leamy, McCagg, Gaines 4 x 200 m kraul 1973 USA 7:33,22 Krumpholz, Backhaus, Klatt, I 1 Montgomery -— 7:29,44 1975 NSR Steinbach, Lempe, Geisler, Nocke 7:20,82 1978 USA Furniss, Forrester, Hackett, Gaines 1982 USA 7:21,09 Saeger, Float, Miller, Gaines 100 m znak ' 1973 Matthes (NDR) 57,47

1975 1978 1982 200 m 1973 1975 1978 1982 100 m 1973 1975 1978 1982 200 m 1973 1975 1978 1982 100 m 1973 1975 1978 1982 200 m 1973 1975 1978 1982 200 m 1973 1975 1978 1982

Matthes (NDR) 58,15 Jackson (USA) 56,34 Richter (NDR) 55,95 znak Matthes (NDR) 2:01,87 Verrásztó (MAĎ) 2:05,05 Vassallo (USA) 2:02,16 Carey (USA) 2:00,82 prsa Hencken (USA) 1:04,02 Wilkie (VBR 1:04,26 Kusch (NSR) 1:03,56 Lundquist (USA) 1:02,75 prsa Wilkie (VBR) 2:19,28 Wilkie (VBR) 2:18,23 Nevid (USA) 2:18,37 Davis (KAN) 2:14,77 motýlek Robertson (KAN) 55,69 Jagenburg (USA) 55,63 Bottom (USA) 54,30 Gribble (USA) 53,88 motýlek Backhaus (USA) 2:03,32 Forrester (USA) 2:01,95 Bruner (USA) 1:59,38 Gross (NSR) 1:58,85 polohový závod Larsson (ŠVÉD) 2:08,36 Hargitay (MAĎ) 2:07,72 Smith (USA) 2:03,65 Sidorenko (SSSR) 2:03,30 5. Hladký (ČSSR) 2:05,97 400 m polohový závod 1973 Hargitay (MAĎ) 4:31,11 1975 Hargitay MAĎ 4:32,57 1978 Vassallo (USA) 4:20,05 1982 Prado (BRA) 4:19,78 4 x 100 m polohová štafeta 1973 USA 3:49,49 Stamm, Hencken, Bottom, Mont­ gomery 1975 USA 3:49,00 Murphy, Coleilla, Jagenburg, Coan 1978 USA 3:44,68 Jackson, Nevid, Bottom, McCagg 1982 USA 3:40,84 Carey, Lundquist, Gribble, Gai nes Ženy 100 m kraul 1973 Enderová (NDR) 57,54 1975 Enderová (NDR) 56,50 1978 Krauseová (NDR) 55,68 1982 Meinekeová (NDR) 55,79 200m kraul 1973 Roothammerová (USA) 2:04,99 1975 Babashoffová (USA) 2:02,50 1978 Woodheadová (USA) 1:58,53 1982 Verstappenová (HOL) 1:59,53 400 m kraul 1973 Greenwoodová (USA) 4:20,28 1975 Babashoffová (USA) 4:16,87 1978 Wickhamová (AUS) 4:06,28

29 1982 Schmidtová (NDR) 4:08,98 800 m kraul 1973 Calligarisová (ITA) 8:52,97 1975 Turallová (AUS) 8:44,75 1978 Wickhamová (AUS) 8:24,94 1982 Linehanová (USA) 8:27,48 4 x 100 m kraul 1973 NDR 3:52,45 Enderová, Eifeová, Hiibnerová, Eicbnerová 1975 NDR 3:49,37 Enderová, Krauseová, Hempelová, Brůcknerová 1978 USA 3:43,43 Caulklnsová, Elkinsová, Sterkelová, Woodheadová 1982 NDR 3:43,97 Meinekeová, Linkeová, Ottová, Metschucková 100 m znak 1973 Richterová (NDR) 1:05,42 1975 Richterová (NDR) 1:03,30 1978 Jezeková (USA) 1:02,55 1982 Ottová (NDR) 1:01,30 200 m znak 1973 Beloteová (USA) 2:20,52 1975 Treiberová (NDR) 2:13,82 1978 Jezeková (USA) 2:11,92 1982 Sirchová (NDR) 2:09,91 100 m prsa 1973 Vogelová (NDR) 1:13,74 1975 Ankeová (NDR) 1:12,72 1978 Bogdanovová (SSSR) 1:10,31 1982 Gewenigerová (NDR) 1:09,14 200 m prsa 1973 Vogelová (NDR) 2:40,01 1975 Ankeová (NDR) 2:37,25 1978 Kačjušiteová (SSSR) 2:31,42 4.Fleissnerová (ČSSR) 2:36,09 1982 Varganovová (SSSR) 2:28,92 200 m polohový závod 1973 Hiibnerová (NDR) 2:20,51 1975 Heddyová (USA) 2:19,80 1978 Caulkinsová (USA) 2:14,07 1982 Schneiderová (NDR) 2:11,79 400 m polohový závod 1973 Wegnerová (NDR) 4:47,51 1976 Tauberová (NDR) 4:52,76 1978 Caulkinsová (USA) 4:40,83 1982 Schneiderová (NDR) 4:36,10 100 m motýlek 1973 Enderová (NDR) 1:02,53 1976 Enderová (NDR) 1:01,24 1978 Penningtonová (USA) 1:00,20 1982 Meagherová (USA) 59,41 200 m motýlek 1973 Kotherová (NDR) 2:13,76 1975 Kotherová (NDR) 2:13,82 1978 Caulkinsová (USA) 2:09,87 1982 Geisslerová (NDR) 2:08,66 4 x 100 m polohová štafeta 1973 NDR 4:16,84 Richterová, Vogelová, Kothero­ vá, Enderová 1975 NDR 4:14,74 Richterová, Ankeová, Kotherová, Enderová

plavání 1978 USA 4:08,21 Jezeková, Caulkinsová, Penningtonová, Woodheadová 4:05,88 1982 NDR Ottová, Gewenigerová, Geisslerová, Meinekeová S k o k y do v o d y Muži Z prkna 1973 Boggs (USA) 1975 Boggs (USA) 1978 Boggs (USA) 1982 Louganis (USA) Z věže 1973 Dibiasi (ITA) 1975 Dibiasi (iTA) 1978 Louganis (USA) 1982 Louganis (USA) Ženy Z prkna 1973 Kóhlerová (NDR) 1975 Kalininová SSSR) 1978 Kalininová SSSR) 1982 Meyerová (USA) Z věže 1973 Knapeová (ŠVÉD) 2. Duchkové (ČSSR) 1975 Elyová (USA) 5 Duchkové (ČSSR) 1978 Kalininová (SSSR) 1982 Wylandová (USA) Synchronizované plaváni Jednotlivkyné 1973 Andersonová (USA) 1975 Johnsonová (USA) 1978 Vandenburgová (KAN) 1982 Ruizová (USA) Dvojice 1973 Andersonová-Johnsonová (USA) 1975 Currenová-Norrishová (USA) 1978 Calkinsová-Vandenburgová (KAN) 1982 Hamrooková-Kellyová (KAN) Družstva 1973 USA 1975 USA 1978 USA 1982 Kanada Vodni pólo 1973 Maďarsko 1975 SSSR 1978 Itálie 1982 SSSR Výsledky mistrovství Evropy v plaváni

3. Steiner (ČSR) 1934 Csik (MAĎ) 1938 Hoving (HOL) 1947 Jany (FRA) ^950 Jany (FRA) 1954 Nvéki(MAĎ) 1958 Pucci (ITA) 1962 Gottvalles (FRA) 1966 McGregor (VBR) 1970 Rousseau (FRA) JL974 _ NflCkeJNSR) 1977 Nocke (NSR) 1981 Johansson (SVED) 1983 Johansson (SVÉD) 200 m kraul 1970 Fassnacht (NSR) 1974 Nocke (NSR) 1978 Nocke (NSR) 1981 Kopljakov (SSSR) 1983 Gross (NSR) 400 m kraul 1926 A. Borg (ŠVÉD) 6. Antoš (ČSR) 1927 A. Borg (ŠVÉD) 3. Antoš (ČSR) 1931 Barány (MAĎ) 4. Getrauer (ČSR) 1934 Taris (FRAI . 1938 B. Borg (ŠVÉD) 1947 Jany (FRA) 3. Bartušek (ČSR) 1950 Jany (FRA) 1954 Csordás (MAĎ) 1958 Black (VBR) 1962 Bontekoe (HOL) 4. Lohniský (ČSSR) 1966 Wiegand (NDR) 1970 Larsson (ŠVÉD) 1974 Samsonov (SSSR) 1921 Rusin (SSSR) 1981 B Petrič (JUG) 1983 Salnikov (SSSR) 1 500 m kraul 1926 A. Borg (ŠVÉD) 1927 A. Borg (ŠVÉD) 4 Antoš (ČSR) 1931 Halassy (MAĎ) 1934 Taris (FRA) 1938 B. Borg (ŠVÉD) 1947 Mitro (MAĎ) 4 Bartušek (ČSR) 1950 Lehmann (NSR) 1954 Csordás (MAĎ) 1958 Black (VBR)

. 1962_Katona{MAĎ^

Rok a místo konání: 1926 Budapešť, ~1Š66 Bělic-Gejman (SSSR) 1927 Bologna, 1931 Paříž, 1934 Magde­ 1970 Fassnacht (NSR) burk, 1938 Londýn, 1947 Monte Carlo, 1974 Pfluetze (NDR) 1950 Vídeň, 1954 Turin, 1958 Budapešť, 1977 Salnikov (SSSR) 1962 Lipsko, 1966 Utrecht, 1970 Barcelo­ 1981 Salnikov SSSR na, 1974 Vídeň, 1977 Jónkóping, 1981 1983 Salnikov (SSSR) Split, 1983 Rim 4 x 100 m kraul Muži 1962 Francie 100 m kraul 1966 NDR 1926 Barány (MAĎ) 1:01,0 1970 SSSR 1927 Borg (ŠVÉD) 1:00,0 1974 NSR 1931 Barány (MAĎ) 59,8 1977 NSR

1:03,0 59.7 59.8 56.9 57.7 57.8 56,3 55,0 53,7 52.9 52,18 51.55 50.55 50,20 1:55,2 1:53,10 1:51,72 1:51,23 1:47,87 5:14,2 5:44,0 5:08,6 5:16,2 5:04,0 5:21,8 4:55,5 4:51,6 4:35,2 4:51,4 4:48,0 4:38,8 4:31,3 4:25,6 4:31,7 4:11,1 4:02,6 4:02,11 3:54,83 3:51,63 3:49,80 21:29,2 19:07,2 22:01,4 20:49,0 20:01,5 19:55,6 19:28,0 20:18,7 19:48,2 18:57,8 18:05,8 17:49,5 16:58,5 16:19,9 15:54,77 15:16,45 15:09,17 15:08,84 3:43,7 3:36,8 3:32,3 3:30,81 3:26,57

plavání

30

1981 SSSR 1983 SSSR 4 x 200 m kraul 1926 Německo 1927 Německo 5. ČSR 1931 Maďarsko 1934 Maďarsko 1938 Německo 1947 Švédsko 5. ČSR 1950 Švédsko 1954 Maďarsko 1958 SSSR 1962 Švédsko 1966 SSSR 1970 NSR 1974 NSR 1977 SSSR 1981 SSSR 1983 NSR 100 m znak 1926 Fróhlich (NĚM) 1927 Lundahl (ŠVÉD) 1931 Deutsch (NĚM) 1934 Besford (VBR) 1938 Schlauch (NĚM) 1947 Vallerey (FRA) 3. Kovář (ČSR) 1950 G. Larsson (ŠVÉD) 1954 Bozon (FRA) H SBaéikfCSR) 1958 Christophe (FRA) 1962 nezařazeno 1966 nezařazeno 1970 Matthes(NDR) 1974 Matthes (NDR) 1977 Rolko (ČSSR) 1981 Wladar (MAD) 1983 Richter (NDR) 200 m znak 1962 Barbier (SSSR)

1966 Gromak (SSSR) 1970 Matthes (NDR) 1974 Matthes (NDR) 1977 Verrásztó (MAĎ) 2. Rolko (ČSSR) 1981 Wladér (MAĎ) 1983 Zatolotnov (SSSR) 100 m prsa 1970 Pankin (SSSR) 1974 Pankin (SSSR) 1977 Mórken (NSR) 1981 KisJSSSR) 1983 Žulpa (SSSR)

ISÁr m prsJ"

3:21,84 3:20,88 9:57,2 9:49,6 10:45,4 9:34,0 9:30,2 9:17,6 9:00,5 9:24,3 9:06,5 8:47,8 8:33,7 8:18,4

8:00,2

7:49,5 7:39,70 7:28,21 7:24,41 7:20,40 1:16,0 1:17,4 1:14,8 1:11,7 1:09,0 1:07,6 1:10,5 1:09,4 1:05,1 1:07,5 1:03,1

58,9 58,21 58,35 56,72 56,10 2:16,6 2:12,9 2:08,8 2:04,64 2:03,88 2:05,07 2:00,80

2:01,00 1:06,8 1:06,63

1:02,86

1:03,44 1:03,32

'

1926 Rademacher (NĚM) 1927 Rademacher (NĚM) 1931 Reingoldt (FIN) 1934 Sietas (NĚM)

.19M ..Balke (NĚM) 1947 Romain (VBR) 1950 Klein (NSR) 1954 Bodinger (NDR) 1958 Kolesnikov (SSSR) 1962 Prokopenko (SSSR) 1966 Prokopenko (SSSR)

1970 1974 Wilkie (VBR) 1977 Mórken (NSR) 1981_Žulpa (SSSR) 1983 “ Moorhouse (VBR) 100 m motýlek 1970 Lampě (NSR). 1974 Pyttel (NDR 1978 Pyttel (NDR 1981 Markovskij i SSSR) 1983 Gross (NSR 200 m motýlek 1954 Tumpek (MAĎ) 1958 Black (VBR) 1962 Kuzmin (SSSR) 1966 Kuzmin (SSSR) 1970 Poser IND largltay (MAĎ) 1977 Kraus (NDR) 1981 Gross NSR 1983 Gross (NSR) 4. Géry (ČSSR) 200 m polohový závod 1970 G. Larsson (ŠVÉD) 1974 Wilkie (VBR) 1977 Hargitay (MAĎ) 1981 Sidorenko (SSSR) 3 Hladký (ČSSR) 1983 Franceschi (ITA) 3. Hladký (ČSSR) 400 m polohový závod 1962 Androsov (SSSR) 1966 Wiegand (NDR) 1970 G. Larsson (ŠVÉD) 1974 Hargitay (MAĎ) 1977 Fesenko (SSSR) 6. Machek (ČSSR) 1981 Fesenko (SSSR) 1983 Franceschi (ITA) 3. Hladký (ČSSR) 4 x 100 m polohová štafeta 1958 SSSR 1962 NDR 1966 SSSR 1970 NDR 1974 NSR 1977 NSR 1981 SSSR 1983 SSSR Skoky z prkna 3 m 1926 Mund (NĚM) 3. Baláts (ČSR) 1927 Riebschláger (NĚM) 1931 Riebschláger (NĚM)

-* ■ 2:52,6 2:55,2 2:52,2 2:49,0 2:45,a 2:40,1 2:38.6 2:40,9 2:41,1 2:32,8 2:30,0

1938 Weiss (NĚM) 1947 Heinkelé (FRA) . J . KacUCSR) 1950 Aderhold (NSR) 1954 Brener (SSSR) 1958 Ujvári (MAĎ) 1962 Mrkwicka (RAK) 1966 Safonov (SSSR) 1970 Cagnotto (ITA)

19741977

Dibiasi (ITA) Hoffmann (NDR)

2:26,0 2:20,42 2:16,78 2.16,15 2:17,49 57,5 55,90 55,49 54,39 54,00 2:32,2 2:21,9 2:14,2

2:10,2

2:03,80 2:00,40 1:59,19 1:57,05 2:00,82

1981 Portnov (SSSR) 1983 Goergiev (BUL) Skoky z věže 10 m 1926 Luber(NÉM) 1927 Luber (NĚM) 1931 Staudinger (RAK) 1934 Stork (N tM ) T T e ik e rtlČ S R ) 1938 Weiss (NĚM) 1947 Christiansen (DÁN) 1950 Haase (NSR) 1954 Brener SSSR) 1958 Phelps i VBR) 1962 Phelps VBR) 1966 Dibiasi ITA) 1970 Matthes ( 1977 1981 1983 Vodní 1926 1927 1931

Aleinik SSSR) Ambarsumjan (SSSR) Ambarsumjan (SSSR pólo Maďarsko Maďarsko Maďarsko 5 ČSR Maďarsko Maďarsko Itálie Nizozemsko Maďarsko Maďarsko Maďarsko SSSR SSSR Maďarsko Maďarsko NSR Maďarsko

2:09,3 2:08,32 2:06,82 1934 2:03,41 1938 2:06,16 1947 2:02,48 1950 2:03,55 1954 1958 5:01,3 1962 4:47,9 1966 4:36,2 1970 4:28,89 1974 4:26,83 1977 4:35,24 1981 4:22,77 1983 4:20,41 Ženy 4:23,52 100 m kraul 4:16,5 1927 Vierdagová (HOL) 4:09,0 1931 Godardová (FRA) 4:02,4 1934 den Oudenová (HOL) 5. Schramecková (ČSR) 3:54,4 3:51,57 1938 Hvegerová (DÁN), 3:48,73 1947 Nathansenová (DÁN) 3:44,23 1950 Schumacherová (HOL) 3:43,99 1954 Szókeová (MAĎ) 1958 Jobsonová(ŠVÉD) 1962 Pechsteinová (NDR) 1966 Grunertová (NDR) 1970 Wetzková (NDR) 1974 Enderová (NDR) 1977 Krauseová (NDR) 1981 Metschuková (NDR) 1983 Meinekeová (NDR) 200 m kraul 1970 Wetzkeová (NDR) 1974 Enderová (NDR) 1977 Thúmerová (NDR) 1981 Schmidtová (NDR) 1983 Meineckeová (NDR) 400 m kraul 1927 Braunova (HOL) 1931 Braunové (HOL) 1934 Mastenbroeková (HOL)

1:15,0

1:10,0 1:07,1 1:12,9 1:06,2 1:07,8 1:06,4 1:05,8 1:04,7 1:03,3 1:01,2 69,6 56,96 56,55 55,74 55,18 2:08,2 2:03,22 2:00,29 2:00,27 1:59,45

6: 11,8 5:42,0 5:27,4

plexus Solaris

31 1938

Hvegerová (DÁN) 5:09,0 5. Schrameckové (ČSR) 5:43,8 1947 Harupové (DÁN), 5:18,2 I960 Andersenova (DÁN) 5:30,9 1954 Sebóová (MAD) 5:14,4 1958 Kosterová (HOL) 5:02,6 1962 Lasterieová (HOL) 4:42,4 1966 Mandonnaudová (FRA) 4:48,2 1970 Sehmischová (NDR) 4:32,9 1974 Frankeová (NDR) 4:17,83 1977 Thůmerová (NDR) 4:08,91 1981 Diersová (NDR) 4:08,58 1983 Straussová (NDR) 4:08,07 300 m kraul 1970 Neugebauerová (NDR) 9:29,1 I974 Doerrová (NDR) 8:52,45 1977 Thůmerová (NDR) 8:38,32 1981 Schmidtová (NDR) 8:52,79 1983 Straussová (NDR) 8:32,12 4 x 100 m kraul 1927 V. Británie 5:11,0 1931 Nizozemsko 4:55,0 1934 Nizozemsko 4:41,5 1938 Dánsko 4:31,6 1947 Dánsko 4:32,3 1950 Nizozemsko 4:33,9 1954 Maďarsko 4:30.6 1958 Nizozemsko 4:22,9 1962 Nizozemsko 4:15,1 1966 SSSR 4:11,3 1970 NDR 4:00,8 1974 NDR 3:52,48 1977 NDR 3:49,32 1981 NDR 3:44,37 1983 NDR 3:44,72 4 x 200 m kraul 1983 NDR 8:02,27 100 m znak 1927 van den Turková (HOL) 1:24,6 1931 Braunová (HOL) 1:22,8 1934 Mastenbroeková (HOL) 1:20,3 1938 Kintová (HOL) 1:15,0 1947 Harupová (DÁN) 1:15,9 1950 van den Horstová (HOL) 1:17,1 1954 Wielemaová (HOL) 1:13,2 1958 Grinhamová (VBR) 1:12,6 1962 van Velsenová (HOL) 1:10,5 1966 Caronová (FRA) 1:08,1 1970 Lekveišviliová (SSSR) 1:07,8 1974 Richterová (NDR) 1:03,30 1977 Treiberová (NDR) 1:02,83 1981 Kleberová (NDR) 1:02,81 1983 Kleberová (NDR) 1:01,79 200 m znak 1970 Gyarmatiová (MAĎ) 2:25,5 1974 Richterová (NDR) 2:17,35 1977 Treiberová (NDR) 2:13,10 1981 Politovová (SSSR) 2:12,55 1983 Sirchová (NDR) 2:12,05 100 m prsa 1970 Prozumenščikovová (SSSR) 1:15,6 1974 Justenová (NSR) 1:12,55 1977 Bogdanovová (SSSR) 1:11,89 1981 Gewenigerová (NDR) 1:08,60 1983 Gewenigerová (NDR) 1:08,51

200 m 1927 1931 1934 1938 1947 1950 1954 1958 1962 1966

prsa Schroderová (NĚM) 3:20,4 Wolstenholmeová (VBR) 3:16,4 Genengerová (NĚM) 3:09,1 Sórensenová (DÁN) 3:05,4 van Vlietová (HOL) 2:56,6 Vergauwenová (BEL) 3:00,1 Happeová-Kreyová (NSR) 2:54,9 den Haanová (HOL) 2:52,0 Lonsbroughová (VBR) 2:50,2 Prozumenščikovová (SSSR) 2:40,8 1970 Prozumenščikovová (SSSR) 2:40,7 1974 Linkeová (NDR) 2:34,99 1977 Bogdanovová (SSSR) 2:35,04 1981 Gewenigerová (NDR) 2:32,41 1983 Gewenigerová (NDR) 2:30,64 100 m motýlek 1954 Langenauová (NDR) 1:16,6 1958 Lagerbergová (HOL) 1:11,9 3 Skupilová (ČSR) 1:14,3 1962 Koková (HOL) 1:09,0 1966 Koková (HOL) _ 1:05,6 1970 Gyarmatiová (MAĎ) 1:05,0 1974 Kotherová (NDR) 1:01,99 1977 Pollacková (NDR) 1:00,81 1981 Gewenigerová (NDR) 1:00,40 1983 Geislerová (NDR) 1:00,31 200 m motýlek 1970 Lindnerová (NDR) 2:20,2 1974 Kotherová (NDR) 2:14,45 1977 Teibigová (NDR) 2:12,77 1981 Geislerová (NDR) 2:08,50 1983 Politzová (NDR) 2:07,82 200 m polohový závod 1970 Grunertová (NDR) 2:27,6 1974 Tauberová (NDR) 2:18,97 1977 Tauberová (NDR) 2:15,97 1981 Gewenigerová (NDR) 2:12,64 1983 Gewenigerová (NDR) 2:13,07 400 m polohový závod 1962 Lasterieová (HOL) 5:27,8 1966 Heukelsová (HOL) 5:25,0 1970 Stolzeová (NDR) 5:07,9 1974 Tauberová (NDR) 4:52,42 1977 Tauberová (NDR) 4:45,22 1981 Schneiderová (NDR) 4:39,30 1983 Nordová (NDR) 4:39,95 4 x 100 m polohová štafeta 1958 Nizozemsko 4:52,9 1962 NDR 4:40,1 1966 Nizozemsko 4:36,4 1970 NDR 4:30,1 1974 NDR 4:13,78 1977 NDR 4:14,35 1981 NDR 4:09,72 1983 NDR 4:05,79 Skoky z prkna — 3 m 1927 Bornettová (RAK) 1931 Jordánová (NĚM 1934 Jordánová (NĚM) 1938 Sladeová (VBR) 1947 Moreauová (FRA) 1950 Moreauová (FRA) 1954 Čumičevová (SSSR) 1958 Krutovová (SSSR)

1962 Kramerová (NDR) 1966 Baklauovová (SSSR) 1970 Beckerová (NDR) 5. Duchková (ČSSR) 1974 Knapeová (ŠVÉD) 1977 Kóhlerová (NDR) 1981 Zirunikovová (SSSR) 5 Grecká (ČSSR) 1983 Baldusová (NDR) 5. Grecká (ČSSR) Skoky z věže — 10 m 1927 Whiteová (VBR) 5. Krongerová (ČSR) 1931 Epplyová (RAK) 1934 Schiecheová (NĚM) 1938 Beekeuová (DÁN) 1947 Pélissardová (FRA) 1950 Pélissardová (FRA) 1954 Karakašancová (SSSR) 1958 Karaskaiteová (SSSR) 1962 Kramerová (NDR) 1966 Kuzněcovová (SSSR) 4 Duchková (ČSSR) 1970 M. Duchková (ČSSR) 1974 Knapeová (ŠVÉD) 4. Duchková (ČSSR) 1977 Schópkeová (NDR) 1981 Zipperlingová (NDR) 6. Nieder/ová (ČSSR) 1983 Latankinová (SSSR) plaváni na boku, plavecký způsob uží­ vaný v ČSLA, při záchraně tonoucích aj. Tělo je v poloze na boku, vyšší noha se skrčuje přednožmo, nižší zánožmo, sou­ časným natažením a střihem k sobě no­ hy provedou záběr. Nižší paže ze vzpažení zabírá k hrudníku a vrací se zpět do vzpažení. Vyšší paže se z připažení přenáší nad vodou nebo vodou do vzpažení a zabirá předloktím a dlaní do připaženi. plavání pod vodou, plavání na prsou, pažemi se zabírá až do připažení, a to se značným úsilím. V připažení je krát­ ká výdrž, ve které začínaji záběr dolní končetiny. Do vzpažení se paže přemí­ sťují těsně pod tělem. P. pod v. je rych­ lejší než povrchové. V. t. rychlostní pla­ váni pod vodou. plavboměr viz navigační zařízení, plavecký styl, individuální zvládnuti techniky jednotlivých plaveckých způ­ sobů. playgroundball [angl ], sport, pálko­ vači hra, jedna z vývojových forem -v softballu. Vlivem YMCA se hrála i v ČSSR v období mezi svět. válkami pod názvem „plegrambol" nebo „ame­ rický pasák". plazení, postupováni po základně ne­ bo nářadí pomoci paží a nohou, trup se dotýká základny. plexus Solaris (lat ), vegetativní nervo­ vá pleteň uložená za žaludkem před bři­ šní aortou při výstupu trojdílné útrobní tepny. Do této pletené přicházejí nervy z hrudního sympatiku a z nervu bloudi-

plíce vého. Podráždění pleteně, např. úde­ rem do nadbříšku, vede ke kolapsu, plíce, párový dýchací orgán, zprostřed­ kující výměnu plynů mezi krví a vzdu­ chem z vnějšího prostředí. Kapacita p. je až 8 1vzduchu. Velikostí a tvarem od­ povídá každá p. polovině dutiny hrudni. Spodinová plocha p. směřuje k bránici, zevní plocha žeberni je obrácena ke stěně hrudni a plocha mezihrudní má otisk od srdce. Směrem vzhůru vybíhá každá p. v hrot plicni, přesahující horní otvor hrudní. Na mezihrudní ploše je branka plicni (hilus), do níž se zanořuji hl. průduška s tepnou plicni a kde vy­ stupuji žíly plicni a mizni cévy. V okolí branky je nervová pleteň a cévy průdúškové. Pravá p. má tři laloky, levá dva. Hl. průduška se postupně rozdělu­ je v průdušky lalokové, segmentální, lalůčkové, podlalůčkové a průdušinky, které ventilují plicni sklípky (alveoly). Plicni sklípky jsou potaženy lipoidní blankou, jejíž povrchové napětí brání kolapsu plic. Bohatým vnitřním členě­ ním p. do sklípků činí celková respirační plocha plic kolem 80 m!. — P. jsou uloženy v dutinách pohrudničnich, vy­ stlaných serázní blanou (pohrudnicí), která v plicni brance přecházi na po­ vrch p. jako poplicnice. plichta, slg., nerozhodný výsledek sport, utkáni; rovnost výkonů dvou či více závodníků v jedné soutěži. Může nastat v případech, kdy nebylo možno určit pořadí závodníků, např. v atl. sou­ těžích, v plavání, sport, gymnastice, ju­ du aj. Hodnoceni závodníků, kteří skon­ čili v p„ stanoví pravidla sportů. V. t. remiza. plný míč, tělocvičné náčiní pro sport, přípravu. Je vyroben z kožených dílů zevnitř sešívaných a spojených na dvou protilehlých stranách kruhovými díly. Plni se pískem a docpává koudelí a srnčími nebo vepřovými chlupy. Vyrá­ bí se v různých velikostech o hmotnosti 1—5 kg. Od 1983 se vyrábí i p. m. gu­ mový. Má drsný povrch a je možné k němu připojit držadlo na šňůře. Ploc Pavel. '1943, čs. biatlonista, úča­ stník ZOH 1968, 1972, MS 1965 a 1967 (13. místo v závodě na 20 km). Ploc Pavel, "1964, čs. skokan na lyžích. Držitel bronzové medaile ze ZOH 1984 (skok na můstku P 90) a stříbrné medai­ le z MS 1983 a bronzové z MS 1985 v le­ tech na lyžích. Prvni čs. skokan, který zvítězil v závodě Svět. poháru (Harra­ chov 1983). plochá dráha, v motorismu 1. závodní dráha bez klopených zatáček. Tvoří ji dvě protilehlé rovnoběžné rovinky a dva půlkruhové oblouky. Délka p. d. není předepsána, nejčastějši však je 400 m, ale existuji délky 600-1 000 m. Pro zatáčky se udává minim, poloměr

32 35 m (rovinky 90,60 m), ale výhodnější je poloměr větší (při poloměru 40 m jsou rovinky 74,40 m). šířka dráhy v ro­ vinkách je 10-12 m a v obloucích 16-18 i více metrů. Dráha je na vnitřním okraji lemována obrubníkem převyšujicim o 3 cm jeji povrch a na vnějším okraji pevným dřevěným mantinelem vyso­ kým minim. 120 cm. Povrch dráhy je škvárový na zpevněném štěrkovém makadamu, nebo jsou dráhy betonové po­ sypané vrstvou škváry, písku nebo ka­ menné šotoliny. Protože povrchová vrs­ tva je sypká a prašná, je nutné ji upra­ vovat smakovánim a kropením, proto je nutné umístit podél dráhy hydranty. U p. d. se obvykle zřizují tribuny pro di­ váky a pro závodníky šatny s potřeb­ ným příslušenstvím a pro stroje a do­ provod depa s dílenskými prostorami a tankovacím místem; 2. závodni disci­ plina - -► motocyklového sportu; závod speciálních motocyklů v uzavřených oválech (stadiónech) na pískové, trav­ naté, škvárové nebo ledové dráze. Zá­ vody na p. d. se začaly jezdit po 1. svět válce. Vznikly z předváděcích jizd austr. jezdců, pův. pořádaných na hřištích, lu kách a koňských závodištích. Prvni zá­ vod na p. d. se konal 1923 v austr. měs­ tečku Cessnock (N. J. Wales), závodilo se večer za el. osvětlení. V téže době se jezdilo na neupraveném terénu i v USA. Dráhy měly různou délku: 1 míle, půl míle, 560 yardů nebo čtvrt míle (v An­ glii). — U nás se konal prvni závod na dráze klusáckého stadiónu v Praze na Letně 1928. Pořadatelem byl motoklub vysokoškolského sportu. - Závody na p. d. se jezdí na speciálních strojích, je­ jichž výrobou se zabývají převážně v Anglii a ČSSR (Weslake, JAP, Éso Jawa). Motory o objemu do 500 cm3 máji vysoký zdvih a vysoký kompresní poměr, používaným palivem je methyl­ alkohol. Délka trati: krátké dráhy 285 —400 m, dlouhé dráhy 800-1 200 m, trvanaté dráhy 500-800 m. Závody se jezdí na 4 kola. Při startu 16 jezdců se jezdí 20 rozjížděk po 4 jezdcích, každý jezdec startuje pětkrát. MS se pořádá systémem předkol, čtvrtfinále, semifi­ nále a finále. — Na ledě se jezdí každé kvalifikační kolo jako dvojzávod a vý­ sledky se sčítají. V závodě jednotlivců na krátké dráze soutěži 16 jezdců ve 20 jízdách, na dlouhé a travnaté dráza 18 jezdců ve 12 jízdách. V závodech dvojic soutěži 7 dvojic ve 21 jízdách, v závodu čtyřčlenných družstev v 16 jízdách (čtyřutkání). Naši nejlepši jezdci: MS: J. Lucák, V. Stanislav, H. Rosák, M. Špinka (mistr světa 1974 na ledě), L. To­ míšek, A. Kasper st., J. Volf, A. Šváb (mistr světa 1970 na ledě), J. Štancl, A. Dryml, Z. Kudrna, A. Kasper ml. — U nás se pořádá mez. motocyklový zá­

vod na ploché dráze v Pardubicích -» Zlatá přilba Československa, plochá záda viz držení těla plošení vesla, otáčení vesla kolem podélné osy tak, aby lopatka ležela té­ měř vodorovně. V této poloze se veslo přenáši v nepohonné části veslařského cyklu (tempa) nad vodou vpřed. Před záběrem se musí nakolmit V. t. kolmeni vesla, veslování. ploutev, slg. flosna, káča, tvarovaná deska umístěná na spodku člunu (plo­ váku); udržuje přímý směr plavby, zlep­ šuje stabilitu a zamezuje bočnímu po­ suvu. — U plachetních člunů je ze silné­ ho plechu a je uložena v ploutvové skříni. — U surfů je ze dřeva nebo z plastické hmoty a zasunuje se do otvoru v plováku; její rozměry musí od­ povídat přeměřovacím předpisům. — U veslařských člunů a kajaků se upev­ ňuje v zadní části člunu v ose kýlu. U kajaků zmenšuje výkyvy lodi způso­ bené střídavým pádlovánim na pravé a levé straně a tvoří ochranu pohyblivé části kormidla, které na ni navazuje. — U vodních slalomových lyži je z lehké slitiny nebo plastické hmoty a zabraňu­ je skluzu lyže při bočním tlaku, ploutve nožní, součást potápěčské výzbroje, zrychlující (na 100m asi o 5—10 s) a zefektivňujíci plaváni; biom. jsou odvozeny z rybího ocasu. P. lze dělit na závodni, univerzálni a speci­ ální, dětské se liší jen velikosti. — Zá­ vodní se děli na párové „roznožky" a monoploutev s jedním listem s botič­ kami pro obě nohy k plaváni pouze sty­ lem delfín. Oba typy mají zvětšenou plochu listů z postupně zeslabovaného vrstveného skelného laminátu. Závodní­ ci si je většinou zhotovuji sami, aby jim vyhovovala tuhost listů. Roznožky se použivaji v + orientačním potápěni a pro distanční závody. Bazénové disci plíny (viz ploutvové plaváni a rychlostní plavání pod vodou) se většinou plavou s monoploutvi. — Univerzální p. máji bud krytou patu, nebo přes patu upína­ cí pásek umožňující větší velikostni roz­ pěli. Některé p. mají oddělitelný list od botičky, což usnadňuje pohyb po po­ břeží, jiné jsou vyráběny z plovoucího materiálu nebo mají zvláštní kanály zvy­ šující efektivitu záběru. — Speciální p se využívají k pracovním, výzkumným a vojenským účelům. Jsou vyvinuty p s fixaci na lýtko, s umělým kloubem, s prevencí krouceni v příčném směru a respektujíci vliv turbulentního vířeni, ploutvové plavání, plaváni s ploutve­ mi, disciplína -v sportovního potápění; soubor disciplin plavaných v plavec­ kém bazénu těsně pod hladinou podle pravidel CMAS. Plave se delfínovým způsobem, zpravidla s monoploutvi, - * dýchací trubicí 48 cm dlouhou a s brýle-

podex

33

ni. Nejvyšší svět. soutěži je MS, u nás ie koná M ČSSR a celostátní liga klu)ů. Disciplíny: 100 m, 200 m, 400 m, 100 m, 1 500 m, 4 x 100 m a 4 x 200 m. jlovací deska, pomůcka k nadlehčení rupu plavce při nácviku pohybů nohou, le ze dřeva nebo pěnového polystyrétu, obdélníkového, lichoběžníkového lebo vpředu zaobleného tvaru, veliko­ sti přibližně 50 x 40 x 5 cm. Používá se éž pří výcviku neplavců, jlovací vesta, součást vybavení pro rodní sporty a vodní turistiku, chránící Hed utonutím. Vyrábí se z umělých tkaún nebo pryže, jednotlivé komory jsou jíněny lehkou hmotou (polystyren, poyetylén aj.) nebo plynem (vzduch, DO2 ), obvykle v dětské velikosti a ve řech velikostech pro dospělé. Bezpečtostni předpisy ukládají povinné nošeti p.v. při jizdě lodi kat. žactva. Slovák, zákl část - ► surfu, tvarovaná íepotopitelná deska z plastických tmot (nejčastěji ze sklolaminátu), jvnitř dutá, nebo vyplněná polyuretatovou pěnou, popř. polystyrenem. / podélné ose je otvor pro upevnění stěžně a -» ploutvová skříň pro zasunu­ li - ► ploutve. Horní plocha plováku je ůznými způsoby zdrsněna, aby se za­ mezilo uklouznutí. Ve spodku zadní čá­ sti je umístěna -*■ ostruha. Plovák typu ->• Windglider (WG) má rozměry: délka 3,9 m, šířka 0,65 m. plovárna, zařízení na koupání s otevřeíým neplaveckým nebo i plaveckým - * nazénem, popř. vyhrazené místo ke šoupání na hladině řek, rybníků i nádrží přehrad. pluh, v lyžováni jízda v oboustranném -> přívratu; používá se k brzdění a jako rýchozi postavení pro - * oblouk v plu­ tu; klouzavý pluh je p. s malými brzdi­ cími účinky. Pluskal Svatopluk, '1930, čs. fotbali­ sta, ZMS. Záložník Dukly Praha 1952—66). 1952-65 reprezentoval 56 x [1 branka). Účastník MS 1954, 1958, 1962 (2. místo). Člen vybraného muž­ stva FIFA 1963, mužstva UEFA 1964. rrenér Bohemians Praha (1968—71 s 1974-75), Škody Plzeň (1978- 79),

Svatopluk Pluskal

Slovanu Plzeň (1979—81) a kyperského klubu Enosis Neon Paralimni (1971—74, 1976—78). Nositel vyznamenáni Za vy­ nikající práci. plynulost pohybu, obecný znak pohy­ bu, vyjadřující stupeň kontinuity pohyb, průběhu. Slouží jako kritérium pro po­ souzení dokonalosti pohyb, aktu nebo jako kritérium osvojeni pohyb, doved­ nosti. PMEZ, Pohár mistrů evropských zemí viz pohárové soutěže, pobok, v gym. zast. název pro postave­ ní cvičence k nářadí tak, že osa ramenní je rovnoběžná s délkovou osou nářadí (např. obvyklé postaveni při cvičení na hrazdě nebo na koni našiř); nyní se na­ hrazuje názvem čelně. V. t. pokos. Pobřeží slonoviny. Republika Pobřeži slonoviny, stát v záp. Africe, 7,92 mil. obyv., hl. město Abidžan. Olymp. zkr. CIV. TVS řídi ministerstvo sportu a mlá­ deže, které bylo vytvořeno 1960 po vzniku republiky. Poradními orgány jsou Direktoriát pro těl. výchovu a sport a Národní sport. úřad. Stát poskytuje TVS finanční pomoc. Vznikla řada sport, svazů, které vstoupily do mez. sport federací. P. s. dosahuje výbor­ ných výsledků na -» afrických hrách. OH se zúčastňuje od 1964. Nejrozšíře­ nějšími sporty jsou fotbal, box, judo, házená, atletika. — Olymp, výbor P. s. vznikl 1963. pocit, smyslový nebo citový zážitek; ve sportu též laické označení smyslového vjemu, který se vytváří při často opako­ vané sport, aktivitě. Ve sport, praxi se tyto vjemy označují jako p. vody, času, míče, sněhu, skluzu, nářadí, odrazu, rychlosti ap. — Sport, příprava je i tré­ ninkem smyslů, jejichž diferenciačni schopnost se při ni nesmírně zvyšuje. Stoupá i schopnost kinestetického vní­ mání. Pohyb, návyky a dovednosti vy­ tvořené při určité sport, činnosti jsou pak doprovázeny smyslovými vjemy, které sportovci umožňuji vnímat přes­ nost provedení vlastních pohybů, kvali­ tu prvků prostředí ovlivňujících výkon ap. Ostrost těchto p. stoupá se zvyšo­ váním sport, výkonnosti, v tréninku je lze záměrně rozvíjet zdůrazněním po­ hyb. úkolů, které vedou k diferenciaci a posílení proprioceptivnich vjemů, podání, dř. servis [z angl service], v síťových sport, hrách uvedení míče do hry; 1. ve stolním tenisu rozlišujeme: p. bez rotace (pálka udeří přímo do tě­ žiště míčku), p. se spodní rotací (paže se pohybuje shora dolů a vpřed, pálka udeří míček pod jeho těžištěm), p. s horní rotací (paže se pohybuje zezadu dopředu a mírně vzhůru, pálka udeří míček nad jeho těžištěm), p. s boční ro­ taci míčku (paže se pohybuje zleva do­ prava nebo zprava doleva, pálka udeří

míček v boční rovině mimo těžiště), p s různou délkou letu mičku (účelné je nepravidelně střídat převážně p. krátká a dlouhá), p. s vysokým nadhozem mič­ ku (umožňuje udělit mičku vyšši rotaci), p hraná v pokleku forhendem s bočni a horní rotací (obtížně zpracovatelná). — Při příjmu podání musí hráč určit, ja­ ký druh a stupeň rotace protihráč míč­ ku udělil. Nejúčinnější příjem je topspinem, liftem, drajvem nebo krátkým pří­ mým protaženým úderem; 2. v tenisu jeden z těch nejobtižnějšich úderů. Ra­ keta se nejprve pomalým spodním obloukem dostane za tělo, pak získá při smyčce za zády značnou rychlost a nad hlavou zasáhne míček. Let mičku dosa­ huje po p. rychlosti až 240 km/h. Účin­ nost p. se zvyšuje rotaci mičku (boční, horní, kombinovaná) a jeho umístěním; 3. ve volejbalu se p. hraje vrchním nebo spodním odbitím jednoruč po nadhozu. Míč musí proletět prostorem přeletu do pole soupeře. Při spodním p. zasahuje švihající paže míč zespodu. Podle místa a prudkosti zásahu letí míč různě vyso­ kým obloukem. Účinnost zvyšuje rotace a prudkost pádu míče při vysoké křivce letu (tzv. svíčka nebo moravské podá­ ni). Při vrchním p. se míč zasahuje napjatou paží nad hlavou, a to v čel­ ném nebo bočním postavení. V čelném postavení při tzv. tenisovém p. dokon­ čuje švih předloktí pohybem vpřed. V bočním postaveni je paže, vedená čelným obloukem, stále napjatá. Prud­ kým úderem je prováděno - ► estonské podání. Účinnost těchto p. (viz drajv) spočívá v prudkosti letu míče. V sou­ časné hře se uplatňuji tzv. plachtící po­ dání, prováděná hl. těch. tenisového p. se slabším úderem do míče a letem bez rotace. Míč v konci křivky letu prudce klesá za síť do pole soupeře. Obtížně zpracovatelným podáním je tzv. vzná­ šející se p. (amer. floater, floutr). Vy­ značuje se kmitáním míče do stran, kte­ rého se docílí tupým úderem ruky se­ vřené v pěst (palcovou částí dlaně a horními články prstů), podbřišník, popruh (plátěný, kožený, provázkový) sloužící k upevnění sedla na koně. Poddubnyj Ivan, 1871-1949, rus. zápas­ ník, proslavený svou silou. Předváděl ji na mez závodech profesionálů, mezi nimiž získal 1905 titul mistra světa. Za­ sloužilý umělec RSFSR . podex, angl. polosport pálkovači hra, vznikla z - ► kriketu na 1 cil. Hřiště je neomezené, uprostřed je tyčka hazeče a kolíkový cíl 8,5 m od ni. Míček o prů­ měru 4 cm, pálka oblá, max. délky 84 cm, max. průměru 4,5 cm. Družstva o 11 (9 nebo 7) hráčích hraji na 2 smě­ ny, půlsměna končí vyřazením pálkařů jednoho družstva. Pálkaři odpaluji há-

34

podhled zečův hod na cíl a odpalu využívají k přeběhům k tyčce a zpět, čímž získá­ vají 1 bod. Není-li pálkař v průběhu 1 období (6 náhozů) vyřazen, pálkuje zno­ vu, až na něho přijde řada. K vyřazeni ze hry dochází stejně jako v kriketu. Há zeč nadhazuje jednoruč spodem po 1 kroku, přičemž nesmí překročit čáru u tyčky. podhled, spodní úprava stropní kon­ strukce. P. může být rovný nebo profilo­ vaný a z různých materiálů. V tělocvič­ nách, sport, halách a krytých bazénech bývá p. na spodní části střešní konstruk­ ce nejen pro zlepšení vzhledu interiéru, ale i z důvodů akustiky a tepelné izola­ ce. pódiová skladba, druh tělových, skladby, určené pro veřejné vystoupeni nebo soutěž. Předvádí se nejčastěji na pódiu nebo na jevišti, při soutěži na ploše 12 x 12 m. Je většinou kompono­ vána pro menší počet cvičenců (4—16). Proti skladbě pro hromadná vystoupení je kratší (4—6 min). Při jejím předvádě­ ni se využívá scénických prostředků (osvětlovači techniky, různého pozadi ap ). P. s. je účinnou složkou vých. vzdělávacího programu v odborech ZRTV, v oddílech moderní gymnastiky a ve školách, prostředkem propagace nových pohyb. hud. směrů a průpravou pro - ♦ hromadná tělovýchovná vy­ stoupení. Soutěžni p. s. má předem stavenoveny podmínky, jež musí autoři re­ spektovat (např. počet cvičenců, použi­ tí náčiní nebo nářadí, žánr, věk cvičen­ ců). podkovy, házeni podkov viz horse­ shoes pitching. podlaha, povrchová úprava spodní plochy uzavřeného prostoru, jedno z nejdůležitějších zařizeni tělocvičen a sport. hal. P musí umožňovat jistý a bezpečný pohyb i při náhlých změ­ nách směru nebo zastaveni, musí být pružná, její povrch rovný, stejnorodý, neklouzavý, ale ne zbytečně drsný. Pou­ žité materiály nesmí obsahovat žádné škodlivé nebo dráždivě součásti. Po­ vrch má být celistvý, odolný proti po­ škozeni a bez spár P. musí být snadno omyvatelná a tepelně izolovaná. Nej­ rozšířenější jsou p dřevěné, jejichž vrchní vrstva je z vlysek (parket) nebo palubek. P. z palubek má o něco větši mistni pružnost, vlysová je pružná po celé ploše. Povrch dřevěné p je nutné opatřit nátěrem neklouzavého laku (nej­ lépe se osvědčil Sadurit N20). Na po­ vrchy dřevěných podlah je také možno pokládat podlahoviny z PVC. — Pro zá­ vodní prostná ve sport, gymnastice a pro moderní gymnastiku má p. roz­ měr 12x12 cm, s ochranným pásem ši­ rokým 1 m po obvodu. Je dřevěná, pružná, někdy sestavená z dilů z překli­

žek s gumovými vložkami a je pokryta speciálním kobercem zelené barvy tmavšího odstínu, okrajový pás je svět­ lejší'. Celá plocha je olemována dřevě­ nou lištou. podmět, cvičební druh - ► přechodů z vyšších poloh do nižších; pohyb těla z podporu nebo visu do stoje na zemi, a to svisem vznesmo. Rozlišujeme pod­ měty předem (tělo přivráceno k nářadí přední stranou) a zadem, podměty vpřed a vzad. podmíněná reakce, odpověď organis­ mu na působeni vnějšího nebo vnitřní­ ho podmíněného podnětu. P. r. předpo­ kládá předchozí zpevnění spojeni pod­ míněného a nepodmíněného podnětu, tj. vytvoření podmíněného - ► reflexu. Proces vytvářeni p.r. představuje zákl. a nejjednodušši formu učení, podmíněný útlum, dočasné potlačení nebo sníženi intenzity probíhající -> podmíněné reakce na podráždění; vzniká ztrátou signálni účinnosti podmí­ něného podnětu. Nejčastěji se objevu­ je při působení dvou nebo více podně­ tů, z nichž jeden je dominantně signál­ ně účinný (diferenciační p. ú.j, při -» vyhasínáni signální účinnosti podmíně­ ného podnětu (vyhasínající p.ú), při zpožďováni signálni účinnosti podmíně­ ného podnětu (zpožďovací p ú ). Na rozdíl od pasivního vrozeného nepod­ míněného útlumu je p. ú. získaný děj, který vyžaduje aktivní účast centrálních nervových oblastí. V průběhu -*■ moto­ rického učeni se p ú. projevuje jako in­ terference, negativní vliv učeni jedné dovednosti na druhou, podmořský lov, nejrozšířenější sport, potápěčská disciplina v rámci CMAS; lovení ryb harpunami (gumový­ mi, pérovými, pneumatickými), nabíje­ nými vlastní silou potápěče. Potápěč nesmí používat dýchací přistroj. — Pro závod je vymezena zóna lovu, každý zá­ vodník vleče za sebou na hladině bójku, na velkých závodech je doprovázen člu­ nem a rozhodčím. Doba závodu je 4-6 h. Mistrovské závody se konají dva dny. Závodnici se podle trénovanosti potápějí do hloubek 20-30 m, vyhledá­ vají a lovi ryby podle propozic, zpravi­ dla od 300 g do 30 kg. Každý gram je hodnocen bodem. Hodnotí se jednotli­ vci a třičlenná družstva. Kontinentálni a svět. mistrovství vyhrávají reprezen­ tanti přímořských států tropických a subtropických oblasti. V soc. státech je p. I. rozšířen v SSSR, na Kubě, v BLR a v Jugoslávii. U nás je zakázán, podpor, cvičební druh prostných a -» nářaďových cvičení; poloha těla, při níž se opíráme o základnu nebo o nářadi jen pažemi (p. prosté), nebo pažemi a jinou částí těla (p. smíšené). Na zá­ kladnu (nářadí) působíme tlakem sho­

ra; u p. prostých spočívá hmotnost téla jen na pažích, u p smíšených spočívá hmotnost na pažích a na nohou nebo hýždích. — Podle toho, o kterou část paži se opíráme, rozlišujeme: p. na ru­ kou, na předloktich, na záloktich, na pa­ žích, v podpaží. — Podpory na rukou o napjatých pažích nazýváme vzpory, o skrčených (pokrčených) pažích nazý­ váme kliky (mírné kliky). — Podle toho, s jakou polohou těla je p. spojen, rozli­ šujeme podpor (vzpor, popř. klik): stojmo, podřepmo, klečmo, sedmo, ležmo, vismo. — Podle polohy téla vzhledem k nářadí rozlišujeme p. vpředu, p. vzadu nebo p. po stranách — Pro některé podpory v nářaďových cvičeních se uží­ vají speciální názvy: podpor vznesmo, -*• vzpor jízdmo, -> rozpor, rozpor střemhlav, - * přednos ve vzporu, - * vznos ve vzporu. V. t. názvosloví gym­ nastiky. podprahový podnět, podnět nižší in­ tenzity než práh dráždivosti, nejnižší úroveň intenzity podnětu, která může vyvolat reakci. podráždění, též excitace, reakce živé hmoty na působení podnětu, která je základem šíření vzruchů v nervovém sy­ stému. Mistni p. probíhá na dráždivě membráně buněk nervového systému Velikost p. je přímo úměrná velikosti podnětu, silné podněty mohou vést k nadprahovému útlumu. P. a - ► útlum jsou podle I. P. Pavlova zákl. dimenze, charakterizující nervovou činnost člově­ ka. Tyto pojmy vysvětlujeme též pomo­ cí teorie aktivace a stresu, podraženi, v brankových sport, hrách porušení pravidel; 1. ve fotbale za úmy­ slné podrážení nohou, nastavování no­ hy, které způsobí pád soupeře, se naři­ zuje volný, popř. pokutový kop, byl-li přestupek proveden v pokutovém úze­ mí. Za p. zezadu napomenuti žlutou kar­ tou; 2. v ledním hokeji za nastavení ho­ le, kolena, nohy, paže s následným pá­ dem soupeře menší trest (2 min). Po­ kud je útočnik podražen ve vyložené brankové příležitosti, trestné střílení (ponechává se však výhoda až do oka­ mžiku, kdy se kotouče zmocni proviniv­ ší se družstvo); 3. ragby se p. trestá trestným kopem. podružný záměr viz záměr v šermu podřep, postoj, při němž jsou nohy (nebo alespoň jedna noha nesoucí vá­ hu téla) pokrčeny, tj. stehno s bércem svírají tupý až pravý úhel. Rozlišujeme p. snožné (chodidla se alespoň v jed­ nom bodě dotýkají), nožné (nohy jsou oddálené, váha těla je na jedné pokrče­ né noze, druhá nezatížená se o základ­ nu opírá; podle směru druhé nohy rozli­ šujeme p. přednožný, zánožný a únožný) a rozkročné (nohy jsou oddálené, váha téla rozložena na obě nohy).

35

pohárové soutěže

podsada, svislá část -v stanu pod střechou. U některých typů je nedílnou součásti stanu. Stany bet podlážky se při dlouhodobějším použiti stavějí ob­ vykle s p. dřevěnou, podseknutý míč viz úder v pozemním hokeji. podvodní ragby, sport, hra, vznikla z košíkové pod vodou; pravidla upravil 1977 A. Navrátil. Hřiště minim 8 x 12 m s hloubkou 3-5 m, ohraničené stěnami bazénu nebo viditelně na hladině. Koše s plastickým okrajem (vysoké 46-50 cm, horní průměr 39-40 cm) jsou postaveny na dně na středu kratšich stran, event, připevněny ke stěně. Míč o průměru 16,5-18,5 cm, plněný slanou (mořskou) vodou, černobílý, s elastickým po­ vrchem, má klesat ke dnu rychlostí 50 cm/s. Družstva o 6 hráčích a 5 ná­ hradnicích (mohou střídat kdykoliv podle potřeby) mají jednotné plavky, jednotné číslované čepičky (brankář přilbu) a hrají v potápěčské výzbroji A, B, C (maska, šnorchl, ploutve max. dél­ ky 65 cm). Utkání 2 x 1 6 min, s přestáv­ kou 3-5 min, řídi 3 rozhodčí, 1 nad hla­ dinou a 2 na dně s dýchacími přístroji. Na začátku poločasů a po brance rozehrává mič příslušné družstvo (vylosova­ né nebo které obdrželo koš) ze středu hřiště, kde je mič položen na dno a hrá­ či po znamení rozhodčího (optickém i akustickém) se k němu dostanou od svých brankových stěn. Tresty za přes­ tupky jsou volné hody, za fauly navíc vyloučeni na 2 min, event, pokutový hod.

12,0

A

s
• Trimm aj. hyblivost, schopnost dosahovat *. kloubního rozsahu. Akt. p. je doení max. kloubního rozsahu pomoci . stahu příslušného svalstva, pasivní je max. rozsah uskutečněný za poci vnějších sil. Koeficient p. — por anat. a skutečné pohyblivosti. V. t. lyblivostni schopnost, hyblivostní schopnost, pohybliit lidského těla, jejímž měřítkem je x. amplituda pohybu. Závisí přede­ ni na tvaru kloubních plošek, na ela;itě svalstva a vazů a na stavu CNS. Jřazeným pojmem je pružnost (něři autoři ji řadí mezi kvalitativní - * iky pohybu), která souvisi více s ela:kou schopnosti svalové a vazivové né zaujmout po deformaci (protažepůvodní tvar, a - ► ohebnost, tj. po3 v relativně pevném systému několikloubů (např. ohnutí páteře). P. s. je irakterizována denní periodičností, li závislá na složení těla ani na délce 0 části, úroveň je ovlivněna pohlaí, v dětském věku se rozvijí snadněji 1 v dospělosti. K testování p. s. se užívá goniometrie (vyjádřeni rozsahu hybu v určitém kloubu nebo komixu kloubů pomocí amplitudy v úhlo;h stupních) nebo měření distancí íěna vzdálenosti určitých bodů lidsho těla od podložky nebo navzájem itěné ve vhodně zvolených postojích polohách) a škálování (založené na istém pozorováni a porovnávání se >ry). hybová aktivita, nespr. tělesná ak­ ta, 1. veškerý mot. projev člověka írnuje pohyb, úkoly každodenního ži:a, lokomoční, pracovní a další účelopohyby, - ► tělesnou výchovu, - * ort a - ► pohybovou rekreaci. V tomsmyslu jde v podstatě o pojem totožs pojmem -» motorika; 2. nespr. schny druhy lokomoci a těl. cvičení iváděných za účelem těl. zdokonaloíí a upevnění zdraví; spr. termín pro 0 oblast lidské motoriky je - * těločná aktivita. hybová činnost, projev pohyb, íopnosti a dovedností zaméřených splněni určitého pohyb, úkolu. P. č. nervovou soustavou řízený proces sobení člověka na jeho okolí i jed­ iný, vnitřně uspořádaný systém, ktese vyvíjí podle vnitřnich mechanismů noorganizace. P. č. nabývá různých em podle povahy úkolů a podle způlu regulace. Regulace činnosti může 1 vědomá, nevědomá, cílevědomá, zděčná, Úroveň řízeni p. č. je na vyší stupni spojena s regulaci na záklavědomí. Taková p. č. se nazývá poa. jednáním. hybová dextrie [lat ], preference

pohybová věta a dominance pohyb, orgánů pravé stra­ ny těla (pravorukost, pravonohost); ob­ vyklý typ pohyb. - ► laterality. — V. t. ambidextrie, pohybová sinistrie. pohybová dovednost, učením (viz motorické učeni) získaný předpoklad správně, rychle a úsporně řešit určitý pohyb. úkol. P. d. se vytvářejí jako zá­ klad činnosti, které se v životě velmi ča­ sto opakují (chůze, běh, přeskok, chytá­ ní, házeni, plavání, jizda na kole, mani­ pulace s různými předměty ap.), jejich učení je proto účelné. Jsou důležitým základem lidské činnosti, kterou neoby­ čejně zefektivňuji. P. d. mají velmi růz­ norodou strukturu. Značná část z nich je velmi plastická, přizpůsobivá, neboř se provádějí v různých nebo značně proměnlivých podmínkách. Některé však slouži k řešení standardních úkolů, a proto se struktura těchto činností pří­ liš nemění, takové p. d. označujeme ja­ ko - ► pohybové návyky. Jejich charak­ teristickým rysem je automatizace bud úplná, nebo jejich podstatných části. Fyziol. mechanismus p. d. a pohyb, ná­ vyku (viz dynamický stereotyp) je úplně stejný, liši se od sebe pouze mírou pro­ měnlivosti a stupněm automatizace. Vyznačuji se následujícími charakteris­ tickými znaky: stálostí, účelovostí, rych­ lostí provedení a ekonomičnosti. Čim vyšší je jejich úroveň, tím výrazněji se uvedené znaky projevují. V TVS je osvojováni a zdokonalováni co největ­ šího množství p. d. a pohyb, návyků jedním z podstatných úkolů, neboť je­ jich bohatá zásoba je zákl. široké po­ hyb. všestrannosti, která se promítá cestou transferu i do ostatních oblasti lidské činnosti. V TV mládeže je široký pohyb, základ prostředkem všestranné­ ho a harmonického rozvoje jedince, ve sportu nezbytně nutným předpokladem trvalého výkonnostního růstu ve zvole­ ném sportu. pohyboví improvizace, pohyb, pro­ jev bez přípravy, jedna z forem kreativ­ ní práce v těl. výchově. Cvičenci volně improvizuji podle zadané hud. předlo­ hy, nebo vycházejí z pohyb, námětu. P. i. využívají zejména taneční směry v těl. výchově. Schopnost p. i. je vázána na tvůrčí dispozice subjektu, je rozvíjena kreativními cvičenimi. pohybová možnost, latentní souhrn vnitřních a vnějších předpokladů člově­ ka podat mot. výkon na úrovni své limit­ ní výkonnosti. P. m. jsou základem pro - * pohybovou činnost; jsou podmíněny z části geneticky a jsou relativně závislé na čase i prostředí. pohybová operace, -» pohybový ce­ lek vyššího (třetího) řádu, který vzniká sdružením dvou nebo více - ► pohybo­ vých aktů (činností). Např. p. o. střelba na koš po dvoutaktu v basketbalu

vzniká propojením běhu, skoku a hodu do jednoho celkového pohybu, pohybová představa viz ideomotorický trénink. pohybová rekreace, složka - * těle­ sné kultury a zároveň jedna z forem re­ kreace (rekreace pohybem), při niž se záměrně využívá rozmanitých forem těl. cvičení, ale i další zájmové pohyb, čin­ nosti zejména ve volném čase k obnově a rozvoji životnich sil, k upevňováni zdraví, k vyrovnáváni jednostranného prac. zatížení a k prevenci civilizačních chorob, k udržování a zvyšování těl. a duševní kondice, k osvěžení, k zábavě a k akt. odpočinku v duchu zásad soc. způsobu života — P. r. je úzce spjata s dalšími formami TK, s - * tělesnou vý­ chovou, - ► sportem, - ► turistikou ap. Její obsah a formy jsou rozmanité, liší se podle věku, pohlaví, zdrav, stavu, pohyb zdatnosti, zaměstnáni, životního prostředí ap. K nejrozšířenějšim pohy­ bově rekreačním aktivitám patří rekre­ ační lyžování a bruslení, kondični běh (viz běh pro zdraví), procházky, turisti­ ka, rekreačni a kondični plaváni, jízda na kole (rekreační cyklistika), domácí gymnastika, rekreační fotbal, volejbal ap. — Na zabezpečování p. r. se dife­ rencovaně podílejí všechny složky tělo­ vých. hnutí, především ČSTV, ROH, SSM a dalši spol. organizace, nár. vý­ bory, domy osvěty, výrobní resorty ap. Většinou si však p. r. organizuji sami občané v rámci daných podmínek a možností: individuálně, v rodině, v ne­ formálních kolektivech (např. v chato­ vých osadách). Tuto formu nazýváme neorganizovanou pohybovou rekreaci, K masovému rozvoji p. r. však význ. při­ spívá organizování různých masových akci a soutěží, např. dálkových pocho­ dů, masových běhů, odborářských tur­ najů (částečně organizovaná pohyb, re­ kreace). Z hlediska účinnosti se za nej­ významnější považují formy organizo­ vané p. r., jež se uskutečňují pod vede­ ním cvičitele, instruktora ap. (činnost odborů ZRTV, turistiky ap ). V. t. rekre­ ační sport. pohybová retardace viz motorická re­ tardace. pohybová sinistrie [lat.], převaha po­ hybových orgánů levé strany těla (levo­ rukost, levonohost), méně obvyklý typ pohybové laterality. - V. t. pohybová dextrie, ambidextrie. pohybová skladba viz tělovýchovná skladba. pohybová věta, úsek tělových, sklad­ by mající jednotný charakter pohyb, obsahu. P. v. se zpravidla kryje s hud. větou a tvoří myšlenkově uzavřený ce­ lek. Je tvořena nejméně osmi takty, může však mít i šestnáct, dvaatřicet, event, i jiný, třeba lichý počet taktů. Ve

3f

pohybová výchova struktuře rozsáhlejších skladeb (např. spartakiádních) tvoří několik vět (tři i ví­ ce) vyšší kompoziční celek — oddíl. V nomenklatuře struktury pohyb, sklad by se označují věty velkými písmeny (A, 8. C atd.) pohybová výchova, organizační for­ ma činnosti v rekreační TV, jejíž náplní je různý tělových, pohyb zaměřený na rozvoj a zdokonalováni pohyb, schop­ ností, prohlubování vnímáni, pociťování a prožívání pohybu ve spojitosti s hud­ bou, jejímž prostřednictvím působíme na est. výchovu cvičenek a na formová­ ní est. držení těla. Obsahem p. v. jsou polohy, pohyby těla a jeho částí s náči­ ním a bez náčiní, které se spojuji v růz­ né vazby, etudy a skladby, dále prvky zákl., zdravotní, nápravné, rytmické a kondiční gymnastiky, gymnastiky při hudbě. Výběr činností se řídí věkem, pohyb, vyspělostí, zdatností a zájmem cvičenek. Oddíly p. v. se kromě v ČSTV ustavují také při kult. domech, SSM či ROH a jsou určeny pro cvičení doroste­ nek a žen. pohybová výkonnost, specifická schopnost podávat opakované určité tělocvičné nebo sport, výkony. Úroveň p. v. se zjišťuje vybranými soubory mot. testů. V odb. literatuře i praxi se někdy p. v. směšuje s -» tělesnou zdatností v pojmu těl. výkonnost, pohybové hry. 1. pravidly upravená soutěživá pohyb, činnost dvou soupeří­ cích stran (jednotlivců nebo kolektivů) i s nestejným počtem členů. Rozlišují se malé p. h. s pravidly neúplnými a co nejjednoduššími a velké p. h. s pravidly úplnými a co nejpřesnějšími Zvi. samo­ statnou skupinu tvoři obsahově (dějo­ vě) odlišné - ► hry v terénu. — Mezi malé p. h. se řadí z hlediska praktično­ sti drobné p. h , ale i drobné pohyb, zá­ bavy, závody, soutěže a drobné úpoly, přestože se tyto skupiny naprosto odli­ šují. Drobné p. h. mají většinou časově nevymezený herní děj. Průběžným her­ ním úkolem jsou pohyb, protiakce dvou soutěžících stran: zbavování se nežá­ doucích funkci (např. honiče), nebo zís­ káváni funkci ceněných (např. hradní­ ho, jelena ap.). Splnění úkolu znamená obvykle výměnu funkcí (např. honěníunikání, drženi míče-získáváni, schovávání-hledáni, zasahováni-vyhýbání se zásahu aj.). Drobné pohyb, zábavy jako nenáročné pohyb, činnosti jednotlivců nebo skupin jsou podnikány pro potě­ šení a bez cílevědomých záměrů (např. mičové školky, pinkání). Vrcholovým prováděním mohou vyústit do sport, soutěžení, artistiky (např. žonglování, lasování). Drobné pohyb, závody jsou soutěže jednotlivců, skupin i družstev (specifické ve štafetách) v lokomočním výkonu, popř. doplňovaném nebo kom­

binovaném (děj: kdo rychleji, pomaleji, déle, obratněji ap ). Ve vrcholovém pro­ vedení vyústi do sport, závodů. Drobné pohyb, soutěže s úsilím o překonání soupeře ve výkonném těl. cvičení s předmětem (děj: kdo dále, výše, víc­ krát, přesněji ap ). Ve vrcholovém pro vádění vyústí do sport, soutěží (včetně -*■ standardních herních soutěží) Drob­ né úpoly, tj. drobné přetahy, přetlaky a zápasy dvou soupeřících jednotlivců 1družstev (děj: přivést soupeře do „roz­ hodné situace", např. vyvést z rovnová­ hy, nadzvednout, položit, obrátit, zasáh­ nout ap ). Ve vrcholovém provedení vy­ ústí do -» úpolových sportů. — Velké p. h. charakterizované úplnými pravidly se dělí na - ► polosportovní hry s úplný-, mi, avšak nenormalizovanými pravidly a - ► sportovní hry s pravidly úplnými a normalizovanými mezinárodně nebo alespoň celostátně; 2. nepovinný vyu­ čovací předmět, forma zájmové TV na prvním stupni zákl. škol. Cilem p. h je umožnit žákům uplatňovat a rozvíjet in­ dividuální pohyb, a sport, zájmy a po­ třeby. Obsahově a metodicky navazuji na povinnou TV a jejich zaměření je buď všestranně rozvíjející a rekreační, nebo sportovní. Do učebních plánů zá­ kl. škol byly zavedeny 1970 v rozsahu 2 h týdně ve 3.-5. roč., od 1973 v 1.-5. roč. a od 1976 v 1.-4. ročníku, pohybové nadění, předpoklad snadno se učit novým *- pohybovým dovedno­ stem. Pohyb, nadaní jedinci vynikají svalovou citlivosti, mají dobrou pohyb, představivost a vykazují dobré výsledky v -*■ testech pohybového nadání, pohybové pásmo, jedna z forem tělo­ vých. vystoupení, která se skládá z více pohyb, vystoupeni různého obsahu, jež spojuje v celek ideový záměr. Může ob­ sahovat ukázky sport, výcviku, tan. vy­ stoupeni, drobné pódiové skladby aj., v jednom pásmu mohou vystupovat skupiny různého věku. Význ. prvkem p. p. je hudba, často i slovo, pohybové schopnosti, soubor inte­ grovaných vnitřnich vlastnosti člověka pro pohyb, činnosti. Na rozdíl od -v po­ hybových dovedností, které jsou pře­ vážné výsledkem mot. učení, jsou p. s. převážně vrozené, prostředím jsou ovlivňovány jen částečně. P. s. nejsou specifické pro jednu specializovanou činnosti a jsou poměrně stálé v čase. Různé druhy silových, rychlostních, vy­ trvalostních, koordinačních a obratnostních schopností vytvářejí kombinace jednotlivých druhů p. s., tzv. - ► kom­ plexní pohybové schopnosti. — Hodno­ cení úrovně p. s. se provádí mot. testo­ váním (viz motorický test), pohybové škály, podle -v R. Labana popisují pohyb v prostoru. Zákl. šestišvihová škála vzniká spojením 3 směrů

a protisměrů pohybu v rovině svislé čelné a předozadni. Pohybem spojuj cim rohy - * ikoseadru vzniká dvanáct švihová škála taneční, která má form měkkou (moll, ženská) nebo tvrdo (dur, mužská). Všechny ostatní pohyb lze ze škál odvodit, pohybové téma, vyšší pohyb, cele sestavený z řady -» pohybových mot vů. Téma zpravidla určuje charakter dí čích části, vět, někdy i celých oddíl pohyb, skladby. Téma bývá vyjádřen charakterem pohyb obsahu (akrobatu ká cvičení ve dvojicích, variace polkc vého kroku ap.) nebo charakterem prc storové choreografie (střídavé cvičer v kruzích a diagonálách), event, jinýr označením (výrazovým, rytmickým), pohybové ústroji, lokomočni apará’ souhrnné označeni pro ústroji kosterr i svalové. Objemem i hmotností tvoří v ce než polovinu lidského organismi proto jeho rozvoj výrazně ovlivňuji funkce celého těla stejné jako poruch jiných soustav (cévní, nervové) se odrá žeji i na jeho funkci, pohybové zákony, tři zákl. Newtone vy zákony dynamiky o pohybu a rovne váze těles a hmotných bodů. 1. Princi\ setrvačnosti — každé těleso setrvává vi stavu klidu nebo v rovnoměrném přímo čarém pohybu, pokud není vnějšími sila mi nuceno tento stav změnit. Z tohoti principu vyplývá, že těleso se nedá di pohybu, ani nezmění svou rychlost, po kud na ně nepůsobí jiné těleso nějakoi silou. 2. Princip síly — časová změn: hybnosti je úměrná působicí sile a m. s ní stejný směr. Klid a rovnoměrný při močarý pohyb tělesa má zrychleni rov né nule Při ostatních pohybech mus byt zrychleni dosaženo působenin mech. síly. Účinek silového působen se projevuje zrychlením tělesa. Dv. předměty o stejném tvaru, ale různi hmotnosti dopadnou ze stejné výše si stejným zrychlením na podložku; různi velké síly vyvolají stejné zrychlení. Pi stejném vnějšim silovém působení na bývají tělesa různých zrychlení (napi hod diskem o různé hmotnosti) a k té muž zrychlení u různých těles je třeb; různého silového působení, které si charakterizuje fyz. veličinou hmotnos — m. Z druhého p. z. sily (F) plyne ča sová změna (t) hybnosti (p): P _ dp _ d(mv)

dt dt Pro časově neproměnnou hmotnost j< vztah mezi silou a jejím účinkem dán: a = k — nebo ma = kF m

přičemž F = síla, a = zrychleni, m = = hmotnost a k = konstanta. Je tu zřej­

39

má přímá úměrnost mezi zrychlením a působící silou u jednoho a téhož těle­ sa (m = konstanta) a nepřímá úměr­ nost mezi zrychlením a hmotností, jde-li o různá tělesa, na které působí stejné sily (F = konstanta). Při téže síle je te­ dy zrychlení tím menší, čím větší setr­ vačnost má těleso. Při současném pů­ sobení několika sil nabývá těleso tako­ vé zrychleni, jako kdyby na ně působila jediná síla, daná jejich vektorovým součtem. Vektory zrychleni a sily mají týž směr. Obsahem druhého p. z. je vztah příčiny a účinku mech. pohybu Zvažujeme, zda veličina m představuje neproměnnou, vždy stejnou vlastnost tělesa, nebo zda těleso neprojevuje různou setrvačnost při různých rychlo­ stech. Součin jeho hmotnosti m a rych­ losti v charakterizuje okamžitý pohyb, stav tělesa vektor p., tzn. p = mv. Tento vektor se označuje jako hybnost tělesa a jeho směr je shodný se směrem rych­ losti. Pokud hmotnost tělesa není pro­ měnné veličina, dostaneme: dp / dt = d/dt/mv = kF. Časová změna hybnosti je úměrná působíci síle a má s ní stejný směr. V klasické mechanice se hmotnost m považuje za konstantní. Konstanta k je závislá na volbě měři­ cích jednotek dané veličiny. Je-li rovna t, užívá se rovnice: ma = F. 3. Princip akce a reakce — vzájemné síly působící mezi tělesy mají vždy stejnou velikost a opačný směr. Není rozhodující, jakým způsobem tělesa na sebe působi, zda prostřednictvím jiných těles, tlakem ne­ bo tahem, nebo nikoli bezprostředně, např. zemskou tiži. Tento zákon se uplatňuje v podmínkách, kdy jedno z těles je v klidu nebo se všechna těle­ sa pohybuji. Sily dané principem akce a reakce lze sčitat, pokud jde o výsled­ nou sílu uvnitř soustavy různých těles. Za těchto podmínek se třetí p. z. může aplikovat na dynamiku soustavy hmot­ ných bodů. pohybový akt, též motorický akt, 1. singulární pohyb, činnost (čin, akce, vý­ kon) krátkodobého charakteru, sled po­ hybů nutných pro realizaci určitého po­ hyb. úkolu, má charakter cyklický nebo acyklický. — P. a. je určitý - ► pohybový celek (např. kop do míče nebo gesto rozhodčího), který se skládá z elemen­ tárnějších -» pohybových prvků. Pro­ pojením dvou nebo více p. a. vzniká po­ hyb celek vyššího řádu, - ► pohybová operace; množina p. a. vytváří - * pohy­ bovou aktivitu; 2. obecné označení pro jakýkoliv pohyb, celek, jednoduchý (na­ př. flexe v lokti) i složitý (např. střelba na koš ve výskoku). pohybový celek, samostatný pohyb, útvar, který zahrnuje jeden pohyb, ne­ bo několik dílčích pohybů navzájem spjatých. Elementárními p. c. (celky

pochodová osa prvního řádu) jsou -» pohybové prvky (např. abdukce paže), p. c. druhého řá­ du jsou - ► pohybové akty neboli pohy­ bové činnosti (např. výskok, kop do mí­ če), p. c. třetiho řádu jsou -*■ pohybové operace. — Jeden pohybový celek ob­ vykle představuje jedno -*■ tělesné cvi­ čení a mívá samostatné pojmenováni, pohybový infantilismus viz motoric­ ký infatilismus. pohybový luxus, nadbytečnost pohy­ bu typická pro motoriku děti předškol­ ního věku. Přetrváni p. I. ve školním vě­ ku může znamenat hybnou poruchu, neboř dochází k porušení principu -» ekonomičnosti pohybu, pohybový motiv, nejmenši kompozič­ ní útvar v pohyb, skladbě, nositel po­ hyb. myšlenky. Tvoři zákl. stavební ká­ men pohyb sdělení. Autor pohyb, skladby realizuje svůj zaměř vhodným pohyb, nápadem, pohyb, myšlenkou, kterou rozviji, dává jí uspořádaný tvar a kloubí ji s dalšími myšlenkami P. m zastává ve výstavbě pohyb, díla obdob­ nou funkci jako motiv v tvorbě hudebni. Obsahuje potenciální jádro rytmické, dyn., choreografické a výtvarné výstav­ by - ► pohybové věty, jádro est. působ­ nosti. P. m„ který zpravidla vyplňuje je­ den dvoudobý, třídobý nebo čtyřdobý pohyb, takt, se může opakovat, obmě­ ňovat a seskupovat ve vyšší kompoziční celky. Aby se mohl opakovat, musí kon­ čit vždy v takové poloze, která opako­ váni umožňuje. Při opakování skupiny motivů je třeba brát v úvahu hud. do­ provod, a to především tehdy, jde-li 0 hud. formu založenou na osmitaktové větě. Pak za předpokladu, že p. m. vypl­ ňuje jeden hud. takt, bývá motiv opako­ ván nebo obměňován dvakrát, čtyřikrát nebo osmkrát. Při práci s p m. (jeho ná­ vratem) se musí respektovat nejen ryt micko-metrická stránka hud. složky, ale 1 jeji melodicko-harmonická výstavba. Pohybová a hudební složka musí srů­ stat v nový, organicky spjatý hudebně pohybový projev. pohybový návyk, výsledek osvojování pohyb, činností utvářením - * dynamic­ kého stereotypu při součinnosti 1. a 2. signální soustavy a automatizace, s uvédomováním (fixace pozornosti na klíčová místa, pohyb, činnosti a finální úsilí) a s vyloučením zbytečných souhybů, se snahou o ekonomičnost, přes­ nost a stálost pohyb, struktury, pohybový projev, mot. činnost jedin­ ce, jejíž průběh tvoří logicky uzavřený celek daný pohyb, úkolem. P. p. jsou např. těl. cvičeni, sport, výkon, pohybový prvek, elementární pohyb, celek zahrnující obvykle jen jeden po­ hyb v jednom kloubu. Zákl. p. p. jsou flexe, extenze, abdukce, addukce, protrakce, retrakce, rotace a cirkum-

dukce. Skládáním p. p. vznikají pohyb, celky vyšších řádů, pohyby končetin a pohyby celého těle. pohybový rytmus, rytmičnost pohy­ bu, strukturní činitel pohyb, aktu, jeden z nejdůležitějšich - ► znaků pohybu. Většina autorů klade na první misto ča­ sovou dimenzi, na druhé dimenzi dyna­ miky. Dalším podstatným určením je opakování a na ně navazující stupňová­ ni prvků, jež mohou být považovány za nositele rytmu. Pohybový rytmus exi­ stuje v každém ->• pohybovém aktu. pohybový systém člověka, relativně uzavřený hmotný systém, u něhož lze pomocí rozlišovacích rovin vymezit vstupy, jimiž okolí působí na systém, a výstupy, jimiž systém působí na okolí. Systém je definován funkčními cíli, prvky příslušných rozlišovacích úrovni a jeho strukturou. Rozlišovací rovina může být např. buněčná, fyziol., morfologická, biom., antropomot., psycholo­ gická aj. Zákl. prvky jsou vždy subsy­ stém řidiči a subsystém řízený. — P. s. č. tvoří ty složky jeho organismu, jimiž se uskutečňuje mech. interakce s okolím. Lze rozlišovat různé subsysté­ my: primárnich mech. efektorů svalu, sekundárních mech. efektorů (prvky skeletu), mezilehlých prvků (různé dru­ hy spojení segmentů těla, např. vazy), informační (vnímavé prvky organismu, např. proprioreceptory), nervační leferentní neuronové dráhy), centrální (vyš­ ší nervové činnosti, např. segmenty mí­ chy). pohybový talent viz pohybové nadá­ ni. pohybový výkon, mira realizace po­ hyb. úkolu. Protože procesuální a vý­ sledná stránka činnosti tvoří celek, ro­ zumí se p. v. také jednota provedeni a výsledku pohyb, činnosti. Pojem vý­ kon zpřesňujeme přívlastky tělocvičný, sport., herní, nebo ještě úžeji podle druhu činnosti, např. běžecký, skokan­ ský, vzpěračský. Rozlišují se výkony přímo a nepřímo měřitelně. Pro výsled­ ky výkonu, které nelze navzájem srov­ návat, je nutno použít statistické a prav­ děpodobnostní metody. Pohybový vý­ kon nelze zaměňovat s výkonem me­ chanickým. pohybový vzorec, plánem pohybu ur­ čené a opakovánim upevněné neurofyziol. inervační schéma realizace určité­ ho pohybu a jemu odpovidajicí vnější pohyb, projev. Příbuzný pojem -» dy­ namický stereotyp. pochodová osa, směr pochodu (pře­ sunu) při túře, určený postupnými ori­ entačními body v terénu nebo - ► azimutem. V turistice se zakresluje formou jednoduchého náčrtu, nejčastěji v mě­ řítku používané mapy, přičemž postu­ pové orientační body na trase a aktuál-

pochodová zlomenina ni situace jsou zachyceny domluvenými topografickými značkami pochodová zlomenina, porušeni celi­ stvosti kosti bez zjevného úrazového mechanismu, nejčastěji v oblasti dolni končetiny na záprstnich kůstkách, nártnich kostech a na kostech bérce. Příči­ na je patrně v zatíženi přesahujicim ma­ ximum možnosti jedince. Příznaky na­ stupují pomalu, nejprve drobná bolest, později i otok a omezení funkce. P. z. postihuje především mladé lidi. Může se vyskytnout v pubertě i před ni při neúměrné tréninkové zátěži. Léčení: kli­ dový režim a upravená pohybová aktivi­ ta. Prevence: dodržování metodických postupů, zásada postupného narůstání kvality a kvantity pohybové činnosti. Pojarkov Jurij, "1937, sov. volejbalista. Člen družstva, které zvítězilo na OH 1964, 1968, na MS 1960, 1962 a na ME 1967 a 1971. Držitel bronzových medailí z OH 1972, MS 1966 a ME 1963. Pojer Rudolf, *1947, čs. střelec, ZMS. Držitel bronzové medaile z MS 1970 ve střelbě z velkorážové terčovnice vkleče (300 m, 40 ran) Člen družstva, které zís­ kalo stříbrnou medaili na ME 1969 (libo­ volná malorážka 50 m, 60 ran vleže) a bronzové na MS 1970 (velkorážová terčovnice, 3 x40 ran vstoje; standard­ ní malorážka 50 m, 3 x 20 ran; v soutěži jednotlivců obsadil 5. místo ve střelbě malorážkou vleže a 6. ve standardní malorážce 3 x 2 0 ran) a ME 1969 (libo­ volná malorážka 3 x 40 ran). Účastník OH 1968, 1972 a MS 1966 (4.-velkorážová terčovnice, 40 ran vleže — jednotli­ vci; 3 x 4 0 ran vleže — jednotlivci; 3 x4 0 ran — družstva; libovolná malo­ rážka 60 ran vleže — jednotlivci), pojistka zbraně, zařízeni zajištující na­ bitou zbraň před náhodným výstřelem. Pojistka blokuje úderník nebo spoušť, popř. vyřazuje spoušťovou páku. Nej­ spolehlivější je zajištění úderníku; po­ jistka spouště nebo spoušťové páky může při prudkém nárazu zbraně sel­ hat. U moderních kulových sport, zbra­ ni se pojistka již nepoužívá, protože by­ la často příčinou závady při závodech a poškozovala střelce ve výsledku, pojištění, hosp. činnost, jejimž účelem je zajistit úhradu škod na zdraví nebo majetku, způsobených při tělových., sport, a tur. činnosti. Jednotlivé složky ČSTV, majicí právní subjektivitu, sjednávaji úrazové p., p. odpovědnosti za ško­ du a p. majetku. — Úrazové p. je jedi­ ným pojištěním osob, které je v ČSTV sjednáno. Pojistné smlouvy uzavřel ČÚV ČSTV (č. 395211 a 395212) a SÚV ČSTV (pojistné smlouvy stejného ozna­ čeni). Pojištěni jsou všichni řádní členo vé organizace a všichni akt. účastnici veř. jednorázových akcí (náborové zá­ vody, masové běhy, tur. pochody), a to

40 i za předpokladu, že nejsou členy ČSTV. Úrazové p. se vztahuje na přípra­ vu a výkon tělových., sport, a tur. činno­ sti a na akt účast při pořádáni kult. a obdobných akci ČSTV, na krátkodobé prac. brigády při výstavbě tělových, za­ řízeni, na organizované cesty a zájezdy do míst sport, činnosti. Společným předpokladem pro pojištění všech uve­ dených činnosti je podmínka, že jde o akce plánované, organizované nebo povolené některou ze složek ČSTV a že je při nich zajištěn dohled odpovědné­ ho pracovníka. Rozsah plnění pojišťov­ ny je rozdilný podle toho, zda se úraz stal pojištěnému do 14 let nebo nad 14 let. V obou případech se vychází z urči­ tého procentního ohodnoceni úrazu podle jeho druhu a následků. U osob starších 14 let jde o procento z částky 3 000 — Kčs za dobu nezbytného léčení a o určité procento z částky Kčs 12 000,— za trvalé následky úrazu. V případě smrti pojištěného následkem úrazu se poskytne osobám uvedeným v 5 372 obč. zákoníku částka 5 000,— Kčs. U osob mladších 14 let se poskyt­ ne rovněž určité procento z částky 3 000, — Kčs za dobu nezbytného léčení a o určité procento z částky Kčs šné procento z částky 48 000,— Kčs, čini-li oceněni úrazu nejvýše 74 %. Činí-li právní povinnosti ze strany ocenění úra­ zu nejméně 75 %, poskytne se doživotní důchod ve výši tolika procent z měsíč­ ního důchodu 400,— Kčs, kolik procent čini oceněni trvalých následků. V přípa­ dě smrti pojištěného čini plnění poji­ šťovny 1 000,— Kčs. Úrazové p. se vy­ plácí bez ohledu na to, zda pojištěný má nárok na dalši náhrady nebo plnění. — P. odpovědnosti za škodu mají sjed­ nané především ÚV, ČÚV a SÚV ČSTV, hosp. zařízeni ČSTV a některé TJ. Poji­ stné, smlouvy o odpovědnosti za škodu se vztahuji zejm. na připady, kdy dojde ke škodě na zdraví nebo na majetku ob­ čanů, popř. organizaci v důsledku poru­ šení právni povinnosti ze strany těch, kteří v rámci plněni úkolů organizace jeji úkoly plnili. Jde především o trené­ ry, cvičitele, funkcionáře, ať již jsou ke složce ČSTV v prac, poměru, nebo vy­ konávají své funkce dobrovolně. Poji­ stné smlouvy kryjí i prac. úrazy pracov­ níků složek ČSTV a úrazy dobrovolných funkcionářů, kteří byli organizací pově­ řeni určitou funkcí nebo činností a k je­ jich úrazu došlo při plněni úkolů souvisejícich s výkonem této funkce nebo činností. V rámci p. odpovědnosti za škodu jsou význ. tzv. podpůrné pojistné smlouvy, které uzavřel ČÚV ČSTV a SÚV ČSTV a které kryjí případy odpo­ vědnosti za škodu tělových, jednot, kte­ ré nemají p. odpovědnosti za škodu sjednáno nebo v nedostatečné výši;

v tomto případě se však smlouva vzta huje jen na prvou pojistnou událost. — P. majetku ve správě vyšších složek ČSTV je rozvrženo do tří pojistných smluv. Pojistnou smlouvou uzavřenou ÚV ČSTV je pojištěn majetek ve správě složek ÚV ČSTV včetně středisek vrcholového sportu, smlouvami ČÚV a SÚV ČSTV je pojištěn majetek v jejjch správě a ve správě nižších orgánů ČSTV. P. majetku mají sjednáno také odniky a hosp. zařízeni a velké TJ. STV řeší dalši zákony a právní předpi­ sy z oblasti zdravotnictví, školství, prac práva, státní správy ap. — Ve školní TV jsou žáci pojištěni proti následkům úra zu, učitelé i jini pracovníci školy proti následkům zákonné odpovědnosti. P. žáků se vztahuje na úrazy, k nimž došlo v souvislosti s předškolní, školní nebo mimoškolni výchovou a vzdělávací čin­ ností ve školách (včetně škol. jídelen, družin, klubů, zájmových kroužků apod ), při práci ve výrobě a při škol. praxi, při exkurzích, výcvikových a stu­ dijních zájezdech, při škol. výletech, při hromadných zotavovacích akcích orga­ nizovaných pro žáky školami, nár. výbo­ ry, sdruženími rodičů a přátel školy. ROH a Čs. svazem družstevních rolníků, při účasti na veřejně prospěšných pra­ cích organizovaných školami, při tělo­ výchovných, kulturních nebo jiných sou­ těžích, vystoupenich a akcích včetně pří­ pravy na ně i cesty do mista konání a zpět, pokud cesta nebyla přerušena z důvodů, které s touto činnosti nesou­ visely. — Úraz oznamuje škola rodičům, příslušné pobočce Státni pojišťovny a informuje i přislušný národní výbor, pojízdné sedátko, slg. slajd, sedátko veslařských člunů, které umožňuje po­ hyb veslaře v ose člunu. P. s. pojíždí po kolejničkách upevněných na výztuhách -» vany (kokpitu) veslařského člunu rovnoběžně s podélnou osou. Pojižděnim sedátka po kolejničkách (dráha asi 80 cm) se prodlouží dráha lopatky vesla ve vodě, a pro záběr se využivá i sila dolních končetin. pojízdný krakorec, u veslařských člu­ nů nosník pro havlinku, konstruovaný tak, že po - ► bortech člunu volně pojíž­ dí pravý a levý krakorec, které jsou s -*■ nožním opěrátkem spojeny v jeden ce­ lek. Sedátko je pevné. Pojížděním p. k. po bortech se značně prodlouží dráha lo­ patky vesla ve vodě. Pohyb veslaře i dráha lopatky ve vodě jsou obdobné jako při klasickém způsobu s -»• pojízd­ ným sedátkem. Jsou však menši posu­ vy těžiště posádky v ose člunu a plavba je plynulejší. Pojízdný krakorec je povo­ leno používat pouze u disciplíny skif mužů. poklek, v zápasu boj na žíněnce ve dvou zákl. polohách; vkleče nebo vleže.

41 Boj v pokleku má přesná pravidla. Roz­ lišuji se dva druhy pokleku a) nařízený p může být nařízen rozhodčím na ží­ něnce po přerušeni boje; b) útočný p. si musí zápasník vybojovat různými str­ hy protivníka z postoje. Zákl. polohou je vzpor klečmo nebo vzpor klečmo s rameny vychýlenými vpřed nebo s přisednutím na paty. Pokorný Jiří, '1956, čs. cyklista, ZMS. Držitel bronzové medaile z OH 1980 a MS 1981, které získal jako člen druž­ stva ve stíhacím závodě. Ve stejné dis­ ciplíně obsadil 4. místo na MS 1978 a 1979. pokos, v gym. zast. název pro postave­ ní cvičence k nářadí tak, že osa ramenní je kolmá k délkové ose nářadí (např. obvyklé postavení při cvičení uvnitř bradel nebo při přeskocích přes koně nadél); nyní se nahrazuje názvem boč­ né. V.t pobok. pokutový kop, ve fotbalu kop naříze­ ný rozhodčím za zakázaný způsob hry (za úmyslné hraní rukou, podrážení, str­ kání a jiné ohrožení soupeře) ve vlast­ ním pokutovém území. Všichni hráči, kromě brankáře a hráče provádějícího kop, musejí stát minim. 9,15 m od poku­ tové značky, z niž se kop provádí. Bran­ kář musí stát oběma nohama na bran­ kové čáře. P. k. musí být proveden smě­ rem k brance. Hráč provádějící kop se smí míče dotknout podruhé, zahrál-li mezitím míčem jiný hráč. Z p. k. může být docíleno branky. Jestliže se při p. k. provedeném po uplynutí jednoho z po­ ločasů dotkne míče brankář a míč pak přejde brankovou čáru pod břevnem, musí rozhodčí branku uznat. Polakovič Tibor, *1935, čs. kanoista, MS. Získal stříbrnou medaili v závodě kánoi jednotlivců na 10 000 m na ME 1961, 4 místo na MS 1963 (C 1 10 000 m.) a ME 1961 (C 1 100m) a 5. místo na OH 1960 (C 1 1 000 m). Nositel vyznamenání Za statečnost.

politickovýchovná práce v soutěži o Mez. trofej. 1955 byl v druž­ stvu, které vyhrálo Stříbrnou vázu. 1963 byl v týmu ČSSR, který skončil v Trofeji národů, MS družstev v motokrosu kabatury 250 cmJ, na třetím místě.

Zdeněk Polánka

polař, v pálkovačích hrách hráč druž­ stva, které brání soupeřům (pálkařům) v dosahování bodů, snaží se je vyřadit ze hry a autováním stanoveného počtu soupeřů dosáhnout změny úkolů druž­ stev Podle postavení v poli se rozlišují vnitřní a vnější, praví, stř a leví polaři. Poláš Ivan, *1941, čs. motocyklový zá­ vodník, MS. Jezdec týmu ČSSR, který skončil na 2. místě 1967 v Trofeji náro­ dů, MS družstev v motokrosu kubatury 250 cm3. pole, ve sport, hrách určitým způso­ bem vymezená část hrací plochy. V softballu část hřiště omezená pomez­ ními čarami, které se protínají v pravém úhlu na domácí metě. Vnitřní p je čtve­ rec omezený -»• metovými čarami, ostatní část je p. vnější. — Ve volejbalu je hřiště rozděleno sítí na p. vlastní a p. soupeře. pole podání, v individuálních sítových sport, hrách a v některých sport, hrách s odrážením míče o stěnu (stěny) vyme­ zená část hřiště, kam soupeř při podání musí dopravit míč, aby podání bylo uznáno za dobré. P. p. zaujímá obvykle přední část polí do určité hloubky od sítě, stěny nebo půlící či stř. čáry (nohej­ bal), mnohdy je podélně děleno na levé a pravé pole, kam podávající musí umísťovat míč při podání střídavě kří­ žem přes vlastní pole (tenis). P. p. může být i v určité vzdálenosti od stěny (jai alai) nebo v zadním poli (badminton). Polesni-Veberová Ludmila, ‘ 1934, čs. kajakářka, slalomářka. ZMS. Mistryně světa v soutěži jednotlivkyň ve slalomu 1961, 1963, 1967, 1969 a ve sjezdu 1969. Tibor Polakovič Držitelka stříbrných medailí ve slalomu jednotlivkyň 1971, jako členka slalomářPolánka Zdeněk, *1932, čs. motocyklo­ ské hlídky na MS 1963,1965,1967,1969, vý závodník, ZMS. Startoval ve třinácti 1971 a hlídek ve sjezdu na MS 1965, Sestidenních, 1956, 1958, 1959 a 1962 1967 a 1971. Bronzové medaile vybojo­ byl členem vítězného týmu CSSR vala ve sjezdu jednotlivkyň na MS 1963,

1971, jako členka hlídky na MS ve sjez du 1963 a na slalomářském MS 1975. Účastnice OH 1972. Nositelka státního •vyznamenání Za vynikající práci. Poliačik Dušan, *1955, čs. vzpěrač. Dr­ žitel bronzové medaile v kat. do 82,5 kg z OH 1980, kde vybojoval i stříbrnou medaili v trhu a bronzovou v nadhozu pro MS. Získal bronzovou medaili i na MS (ME) 1979 a 1981 (dvojboj, 2.- nad­ hoz). Startoval též na MS 1977 (8 ). 1978 (6 - dvojboj, 4. v klasifikaci ME). Nejlep­ ší čs. vzpěrač 1979. politickovýchovná práce, v ČSTV cí­ levědomá teor., vých., propagandistic­ ká, agitační a kulturně spot, činnost, která z hlediska specifických podmí­ nek, funkcí, úkolů a možností tělových, organizace působí na vědomi lidí, utváří jejich názory, postoje, vlastnosti, potře­ by a zájmy, způsob myšleni, způsob ži­ vota a praktickou činnost podle soc. zá­ sad, v duchu marxismu-leninismu. — Všechny části p. p. — teor., vých., pro­ pagandistickou, agitační a kulturně spol. — je nutné uplatňovat v souvislo­ sti s celým tělových, procesem a s veš­ kerou činností ČSTV. — Teoretická prá­ ce podmiňuje rozvoj p. p., její kvalitu a účinnost. V této oblasti jde především o rozpracováni obsahového zaměření, prostředků a metodiky p. p a o teor. analýzu její účinnosti. Přední pozornost společenskověd. disciplín musí být vě­ nována politickových. účinnosti tělo­ vých. procesu, ideově vých. působení funkcionářů, trenérů a cvičitelů. Zákl. garantem vědeckovýzkumné činnosti v p. p. je vědecká rada ÚV ČSTV . — Ideově vých. práce je základem celého vých. vzdělávacího procesu. Výchova soc., všestranně rozvinutého člověka je cílem samotného tělových, procesu, vy­ cházejícího z principů soc. systému TV. Zahrnuje především politickových. pů­ sobení funkcionářů, trenérů, cvičitelů a rozhodčích, metody, formy a pro­ středky, které přispívají k formováni uvědomělého soc. vztahu k vlastní tělo­ vých. a sport, přípravě a občansky an­ gažovanému jednání členů ČSTV v du­ chu soc. morálky. — Propagandistická a agitační činnost zaměřuje pozornost společnosti i členů ČSTV k úloze TV v soc. životním způsobu, k aktivnímu využívání volného času z hlediska vše­ stranného rozvoje osobnosti. Propa­ gandistické a agitační úkoly plni zejm. tisk a ediční činnost ČSTV, všechny prostředky masové informace a propa­ gandy, různé formy přednáškové činno­ sti a názorné agitace. Tato oblast p. p. prolíná s vých. prací cvičitelů, trenérů a funkcionářů. — Kulturně spol. činnost v ČSTV má upevňovat soc. vědomí čle­ nů a sport, veřejnosti, obohacovat kult. a spol. život, přispivat k všestrannému

politickovýchovné komise rozvoji osobnosti členů ČSTV a ke zpe­ střeni kult. života v místě působnosti TJ. Jde především o činnost souborů lid. umělecké tvořivosti, divadelních, recitačních aj„ vedení tělových, knihoven a archívů, pořádání tělových, akademií, masových tělových, vystoupení, tur. srazů, filmových večerů, besed a růz­ ných forem lid zábavy. Kulturně spol. činnosti zabezpečuji tělových, organi­ zace v úzké spolupráci s ostatními or­ ganizacemi NF, se školami a kulturně vých. zařízeními národních výborů, politickovýchovné komise, PVK, po­ radní, iniciativní a výkonné orgány v oblasti politickových. činnosti ČSTV. Jsou vytvářeny při všech územních i svazových orgánech ČSTV a v někte­ rých TJ, kde to vyžaduje charakter a rozsah činnosti. PVK schvaluje před­ sednictvo a potvrzuje plénum příslu­ šného orgánu. V TJ schvaluje složení komise výbor TJ. PVK ÚV ČSTV se za­ bývá zákl. ideovými principy politicko­ vých. práce, zpracovává zákl. metodic­ ké materiály pro vých. činnost, rozbory ideového působení a řízení tisku ÚV ČSTV a edični činnosti, spolupracuje s prostředky masové informace a pro­ pagandy v CSSR, zajišťuje zahr. propa­ gaci, vypracovává zásady a plány poli­ tickových. práce ve vrcholovém sportu a její obecné zásady v celém tělových, hnuti. PVK nižších orgánů ČSTV řídi po­ litickových. práci v příslušných sport, odvětvích, na území svých výborů ČSTV nebo v TJ. politickovýchovné středisko SSM, PVS SSM, tur. základna určená pro kult. a sport, vyžití, školení, semináře a kursy -*■ dobrovolného funkcionář­ ského aktivu a pro výchovu tělových, a branných kádrů SSM a PO SSM. Pro­ vozovatelem PVS jsou kr. správy služeb SSM a správy služeb SÚV a ČÚV SSM. Za obsahovou náplň PVS odpovídá pří­ slušný OV, KV, ČÚV, SÚV a ÚV SSM. — Literatura: Katalog turistických zá­ kladen SSM v ČSSR. ÚV SSM 1979. Pollert Jaroslav, "1943, čs. kanoista, slalomář, ZMS Mistr světa v závodě ká­ noi dvojic 1973 (s. J. Krejzou) a v hlíd­ kách kánoí jednotlivců 1961 a kánoi dvojic (s E. Pollertem) 1965. Držitel stří­ brné medaile z MS 1973 (3 x C 2, s J. Krejzou). polka, čes. nár. tanec společenský a lid. ve 2/4 taktu. Vznikl v době nár. obrození asi 1833 na Hradecku jako ta­ nec společenský. Na venkově zlidověl a stal se součástí mnoha lid. tanců. Zá­ kladem pro hudebně tan. typ polky byly tance z Hradecka: Maděra, Rejdovačka, obkročák, skočná. Vrták, Třasák a skot­ ská. Na hud. typizaci se nejvíce podíleli čeští kantoři František Matěj Hilmar a Václav Straka. Vnesli do polkového

žánru lid. melodiku a osobité rysy kan torské hudby konce 18. a začátku 19, století. 6. Smetana zpočátku kompono­ val p. rovněž v tomto duchu. P. se stala jedním z hlavních tanců na prvnim čes­ kém bále 1840 v Praze. Čes. p. nutno odlišit od p. východní ze Zakarpatské Ukrajiny, Polska, Slovenska, vých. Mo­ ravy a Slezska. Tato p. má jinou hudeb­ ní i tanečni strukturu, polní hry viz hry v terénu, pólo {ang.j, brankové, obvykle sport, hry, pri nichž se hráči pohybují na do­ pravním prostředku živém či neživém a mič (kouli) ovládaji uzpůsobenými ho­ lemi. Výjimku tvoři -» vodní pólo. polocross [angl ], hra vytvořená stu­ denty v Putney; spojení - * lacrossu s jízdou na koni, s holemi dosahujícími na zem. Vzhledem k házeni a chytání míčku je hra méně nebezpečná než - ► pólo na koních. poločas, polovina hraci doby v basket­ balu, fotbalu, házené, kolové, nár. háze­ né, pozemním hokeji a ragby. Mezi po­ ločasy je přestávka, jejiž délku určují pravidla příslušného sportu, polofinále viz semifinále, poloha, v názvosloví těl. cvičeni pro­ storový vztah těla k vnějšímu prostředí, především k základně a k nejbližším předmětům a osobám; p. částí těla (pa­ ži, nohou, trupu, hlavy) znamená prosto­ rový vztah těchto částí těla navzájem (předpažit, zanožit, předklon, úklon hla­ vy vlevo atd ). Jde o prostorový vztah v určitém okamžiku, nebo po nějakou dobu nezměněně trvající, tedy neměnici se s časem. O p. těla a jeho částí mluvíme především tehdy, je-li tělo v klidu. Těmto p. říkáme obecně -*• vý­ drže. polohová štafeta, v plaváni závod družstev na 4 x 100 m, v pořadí plavec­ kých způsobů: znak-prsa-motýlekkraul. polohový závod, v plavání závod jednotlivců na 4 x 100 m, v pořadí pla­ veckých způsobů: motýlek-znak-prsakraul. pólo na kolečkových bruslích viz roller hockey a roller polo, pólo na kolech, též bicycle polo, irské pólo (podle Irčana J. R. Mercredyho, který hru vytvořil koncem 19. stol.), popř. amer. pólo (předvedeno u nás prvně ve Varieté 1900 amer. profesionály), branková sport, hra, hraná 4člennými družstvy na kolech, míč se ovládal holí. — 1902 vznikla česká pravidla a uspořá­ dáno prvé mistrovství, 1921 obnovené jako mistrovství ČSR. 1925 vytlačeno -» kolovou. — Hřiště 100-150 x 30-50 y, branky široké 6 stop Hrálo se 4 x 1 5 min, později 2 x 5 m in s plným míčem, potaženým kůži nebo gumou, v průměru 10 cm. Hůl k pohánění miče

42 byla dlouhá 70-100 cm, zakončená 15 cm dlouhým dřevěným špalíkem čtvercového průřezu o straně 3,5 cm. Míč se směl kolem pouze zachycovat a zastavovat, poháněl se jen údery ho­ le. Do trestného území soupeřů útočník nesměl, mič z něho mohl holí vylovit. — Pod názvem Radpolo se pólo hrálo v Německu. pólo na koních, derby pólo. jezdec­ ká sport. hra. 1859 zal. Kachar Club v Assamu v Indii. Odtud se 1869 pólo dostalo do Anglie, prvá utkání 1871 a 1873. Hry se ujal Hurlingham Club, který určoval pravidla. Hra se rozšířila do ÚSA 1870 jako - * indoor polo, ale i do dalších zemi, kde byly chovy ušlechtilých koní. Od 1900 pólo zařaze no několikrát na program OH. Hřiště s mantinely 274 x 146 m (300 x 200 y). brankové sloupy 2,3 m vysoké a 7,3 m od sebe vzdálené. Dřevěná koule prů­ měru 8 cm a hmotnosti 125-135 g je po­ háněna speciálními holemi—mallet (maelit). Bambusová rukojeť dlouhá 1,3-1,5 m je zapuštěna do paličky 20 cm dlouhé (tvaru kladívka). Hráči nosí čepi­ ce vyztužené korkem, jezdí na cviče­ ných koních (často pony), které lze mě­ nit. Družstva 4členná (3 útočnici, 1 obránce). Dopravení míče do branky platí 1 bod. Hraje se na 6 úseků, tzv. chukker (čakr), po 8 minutách, pólo na motocyklech viz motoball. pólo na slonech, indická branková hra, obdoba póla na koních, hraje se však s prodlouženými holemi. Spíše zá­ bavná a atraktivní podívaná, polonéza [z fr. polonaise], společen­ ský, zlidovělý a lid. tanec kráčivého charakteru. Vznikl v 16. stol. ze skupiny tzv. polských tanců (Polski, Polnischer Tanz, Chora polonica, Saltus polonicus ap), ustálil se na zač. 18 stol. Koncem 18 stol. již p. náleží k osobitě vyhraně ným kráčivým tancům třídobým (ve 3/4 taktu), nasazujícím na renesanční Pavanu a barokní Courantu. Hud. vrcholu dosahuje v díle F. Chopina. Je tancem párovým i kolektivním. Všechny dvojice provádějí stejné figurace, někdy v od­ dělených párech, jindy ve vázané ko­ lektivní formaci. P u nás zlidověla; v době nár. obrozeni náležela mezi hlavní tance. poloodborné vyučování, pedagog, vedeni TV na 1. stupni zákl. školy někte­ rým schopným pedagogem ve více tří­ dách záměnou za vyučováni jinými uči­ teli v jeho třidě. P. v. se nedoporučuje v 1. třídě. polosportovni hry, dř. nespr turnajo­ vé hry, od - ► sportovních her se liší tím. že nemaji přislušnou mez. nebo nár. oficiální' organizaci ani normalizo­ vaná pravidla hry. Pořadatel turnajů ne­ bo soutěži v p. h. může pravidla propo-

Poradní sbor pro tělesnou výchovu

3

emi libovolně upravovat. P. h. zahri nejen tři zákl. skupiny velkých pob. her, tj. brankové, šitové a pálkovávčetně zajimavých a atraktivnich ob­ rn (např. pushball, autopólo, hry risbee aj ), ale patři sem též dějově lišné skupiny -» vybíjecích her (navelká vybíjená) a her s upoutaným čem (tetherball, mjač na rezinke ap.) ložka, též série, ve sport, střelbě inovený počet ran v jednotlivých zá­ dech a disciplínách, tvořící uzavřeu jednotku. P. může být např. pétilesetiranná (pušky a pistole) nebo 25 čů (skeet). Při střelbě libovolnou pi>li se střílí 6 desetiranných položek, se může střílet na více terčů, aby se nadnilo hodnocení zásahů. Při závoch v libovolné malorážce se střílí na č vždy jen jedna rána a p. tvoří 10 i na 10 terčů. Závodník musí vždy dončit celou p. a teprve potom žádat nástřelný terč nebo opustit stanovií. Podmínky pro jednotlivé disciplíny lnoví pravidla. lísko. Polská lidová republika, PLR, it ve stř. Evropě u Baltského moře, ,23 mil. obyv, hl. město Varšava, ymp. zkr. POL. TVS řídí od 1978 Hlavvýbor tělesné kultury a sportu. Koorluje činnost dalších organizaci, které zabývají TVS. HI. správě podléhají soké školy TVS v Krakově, Poznani, iršavé, Wroclavi, Gdaňsku a Katovi:h, Institut sportu, který se zabývá věd. zkumem, Muzeum tělovýchovy a tuitiky, sázkové kanceláře a centrální ;edisko sportu v Zakopaném, které se bývá organizaci vrcholového sportu, ich základnu pol. sportu tvoří 560 sta6nů, každý s kapacitou více než 3 000 vaků. 980 tělocvičen, 55 sport hal, XX) tělocvičen u škol a sídlištních zařiní, 139 krytých bazénů atd. Nejrozřínějšimi sporty jsou fotbal (94 000 čle• bandyhokej na zemi i na ledě. 1908 byl zal. Český hokejový svaz, 1911 se uskutečnila prvá mez. ut­ káni. Čs. svaz p. h. byl zal. 1925. 1949 zal. prvý sl. oddíl p. h. v Žilině, 1951 uspořádáno prvé celostátní mistrovství v bandyhokeji (o 7 hráčích) a 1954 v p. hokeji. Od 1959 se již hrál pouze po­ zemní hokej. 1970 se naši reprezentanti zúčastnili prvého ME a čs. oddílový mistrovský celek (TJ Praga) poprvé startoval v PMEZ. 1976 hrálo v PMEZ poprvé i družstvo žen (Slavia Praha IPS), 1978 se ženy poprvé probojovaly na MS, 1980 se reprezentační družstvo žen zúčasnilo olymp. turnaje a obsadilo 2. místo. - Systematika herních činno­ stí. Mezi hl. herní činnosti patří: vedení míče, přihrávání, převzetí míče, obchá­ zení soupeře, střelba, zastaveni míče holí a rukou, -> odebíráni míče. Z vývo­ jové řady útočných a obranných systé­ mů, určujících funkci a hru jednotlivých hráčů na určitém prostoru hrací plochy, se nejdéle udržel pyramidální systém 2-3-5, z dalších se v p. h. nejvíce uplat­ nil systém 1-3-2-4 (4 2,-4), 1-3-3-3 (4-3-3) nebo 1-3-4-2. — Po zvládnuti zákl. her­ ních činností jednotlivce — vedení mí­ če, taženého úderu, převzetí míče v kli­ du — se nacvičují složitější -»• údery (švihem, vyndavák), převzetí míče v po­ hybu stranou, převzetí míče bekhen dem ap. — Trénink. K zvládnutí těch. p. h. slouží rozděleni tréninku do etap. V přípravkách se chlapci a děvčata ve věku od 8 do 10 let seznamuji se zákla­ dy hry, využívají minihokej, hraji s men­ ším počtem hráčů, na menší hrací ploše a podle zjednodušených pravidel. U ml. žáků (10-12 let) se rozvijí všestrannost a nacvičují se zákl. herní činnosti, st. žá­ ci (13-14 let) nacvičují techniku hry s holí a seznamuji se se základy taktiky. Nácvik herních prvků soutěživou for­ mou je aktuální zejm. u ml. dorostu (14-16 let), u st. dorostu (16-18 let) se postupně zvyšuje tréninkové zatižení a sport, příprava se přibližuje tréninku dospělých. Trénink je zaměřen na spe­ cializaci v hráčských funkcích. Vrcholné výkonnosti dosahuji hráči obvykle ko­ lem 25-26 let. — Výstroj. Hráči mají ko­ pačky, brankář má speciální výstroj — chrániče nohou (max. šíře 30 cm), vyšší kopačky (kopný), chránič trupu, rukavi­ ce, masku. — Pravidla. Hrací plochu tvoří obdélník dlouhý 91,40 m a široký

pozemní hokej

48

Utkání v pozemním hokeji

55 m. Vyznačena je středová čára, čáry čtvrtinové (22,9 m od brankových čar), -*• střelecký kruh před brankami, značky pro zahráni - * trestného rohu, -> rohu, pro zahráni úderu z postranni čáry a pro nejzazši zaujmuti mista hráčem brániciho družstva při zahráváni tre­ stného rohu. — Branky, umístěné na

středu brankových čar, jsou vysoké 214 cm a široké 366 cm. Sloupky a břev­ no jsou 5,10 cm široké, uvnitř branky dole je 46 cm vysoké dřevěné hrazeni Síť má velikost ok 2,5 až 3,74 cm. Míč o hmotnosti 156 až 163 g a obvodu 22,4 až 23,5 cm je z bílé kůže, vyplněný kor­ kem a nitěmi, nebo z korkové hmoty

Hřiště na pozemní hokej: A branka, B branková čára, C střelecký kruh, D čára rozehrávací, £ čára středová, Fčára postranni.

s bíle natřeným povrchem Hůl je dře věná, na jedné straně plochá, na druhé zaoblená, skládá se z rukojeti a zahnuté spodní části (zobáku). Průměr profilu hole musí být menší než 5,10 cm, hmot­ nost je 340 až 794 g, délka libovolná (obvykle 85—90 cm). Družstvo je slože­ no z 11 hráčů (z toho je jeden brankář) a dvou náhradníků, kteří mohou vymě­ nit hráče na hrací ploše při přerušeni hry, kromě přerušení pro trestný úder. trestný roh nebo roh. Utkání trvá 2 x 35 min, mezi poločasy je max 1 min přestávka. — Složeni družstva: 2 obrán­ ci, 3 záložnici, 5 útočníků. Rozestavení hráčů se při hře měni. Hra začiná - * ro­ zehráním (buly), stř. útočníci položí ho­ le vedle míče na středové značce, stoji čelem k postranní čáře, pravým bokem ke své bráně. Na znamení rozhodčího 3 x klepnou holemi o sebe nad míčem, pak se snaží přihrát mič svému druž­ stvu Mič se rozehrává při zahájení ut­ káni a 2. poločasu a po dosažení branky ze středu hrací plochy směrem dozadu, tedy nikoliv přes středovou čáru a sou­ peřovu polovinu. — Branky může být dosaženo pouze střelou ze střeleckého kruhu. Míč lze hrát pouze plochou stra­ nou hole, nesmi být zastaven žádnou částí těla kromě ruky. Hráč nesmí sou­ peři překážet ve hře vběhnutím mezi něho a míč („bránění"), hákovat soupe­ řovu hůl, tlouci do ni ap. Za nebezpeč­ nou hru jsou považovány podseknuté míče nebo vysoko hrané míče, zvedáni hole. Přestupky pravidel se trestají vol­ ným úderem. — Míč se nesmí přihrát do postaveni mimo hru (ofsajdu). Přijí­ mající hráč musi mít v okamžiku při­ hrávky mezi sebou a brankou soupeře dva hráče soupeřícího družstva Na vlastni pol. hřiště nemůže být ofsajd. Jestliže míč přejde postranni čáru, za­ hrává ho do hry hráč družstva, které nezpůsobilo aut. Jestliže míč zahrál za brankovou čáru (mimo prostor branky) útočící hráč, provádí bránici družstvo volný úder z mista, kde mič přešel bran­ kovou čáru, ve vzdálenosti 14,63 m od čáry. Způsobi li aut bránící družstvo, za­ hrávají útočnici roh. — Branky je dosa-

Branka na pozemní hokej.

Praha— Poděbrady

(9

eno, jestliže míč přešel celým objenem brankovou čáru mezi brankovými loupky a pod břevnem, jestliže byl zairán ze střeleckého kruhu hráčem útoiicího družstva (nebo se od jeho hole idrazil, s výjimkou trestného úderu), žopustí-li se při trestném úderu bran;ář přestupku pravidel, může být uznála „technická branka", aniž mič přešel irankovou čárou. — Hráči mohou být ylučováni na 5 nebo 10 min, nebo do ;once utkání. Hru řídí dva rozhodčí. — Soutěže. OH (od 1908 muži, od 1980 že­ ly), MS (muži od 1971, ženy od 1974), 4E (od 1970), MSJ, MEJ, PMEZ (od 969), kvalifikaci pro MS je Intercontiiental Cup, ME v halovém hokeji (od 977). — Nejvyšší soutěží u nás je I. liga i Čs pohár (ve finále se utkávaji vítězo­ vé Čes. a Si. poháru). Nejvyšší soutěži r halovém hokeji je jednorázově hraný >řebor ČSSR mužů, žen, dorostenců i dorostenek Literatura: Vaněk, J., Mareček, A., Střecha, J.: Hrajte pozemv hokej. Praha 1956, - Vaněk, J.: Po­ temni hokej, sport pro chlapce a děv­ čata Praha 1973, 2. rozšířené vyd. 1978. /ýsledky mistrovství světa v pozemním tokeji

čovat v boji. Je-li boxer v p. n. z., ringo­ vý rozhodčí okamžitě odpočítává se­ kundy. Odpočítaný boxer nesmí pokra čovat v boji dřivé, než ringový rozhodčí odpočítá osm, a to i v případě, že je schopen pokračovat již předtím. Sou­ peř po tuto dobu musi být v neutrálním rohu, boj pokračuje teprve tehdy, když dá ringový rozhodčí povel „B o x !" Jest­ liže sražený borec neni připraven k boji do 10 s, utkání je skončeno a výsledek je označen k. o. (knock-out), pozorování, metoda výzkumu, činnost učitele či trenéra, ale i sportovce a žá­ ka. Vždy je založeno na cílevědomém, soustředěném a plánovitém vnimání. Jako diagnostická metoda je ovlivněno subjektivnosti pozorovatele, a proto se doporučuje používat ho jen tam, kde nelze získat informace jinak a využívat progresivních technik pozorování. PPOV, Připraven k práci a obraně vlas­ ti, viz odznak zdatnosti práce dynamická, svalová činnost, při níž se pravidelně střídá fáze smrštění, kontrakce, a uvolnění, relaxace. Přísun kyslíku a živin krví je možný jen ve fázi uvolnění, kdežto ve fázi svalové kon­ trakce je značně omezen. Pro svalovou práci je optimální, když trváni kontrak­ ce a relaxace svalu je v poměru 1:3 Re­ spektování těchto fyziol. poznatků je důležité pro nácvik svalové relaxace v rytmickém stereotypu svalové práce. P. d. je energeticky značně náročná, působí příznivě stimulačně na rozvoj oběhových funkcí. Měla by tvořit pře­ vážnou náplň kondičních cvičení, např. lidi obéznich a při rehabilitaci po srdeč­ ních chorobách. V. t. svalová práce, práce mechanická, veličina vyjadřují­ cí dráhový účinek síly. Je dána skalár­ ním součinem sily F a změnami rádia vektoru dr:

Vuži lok a misto konání: 1971 Barcelona. 973 Amsterodam, 1975 Kuala Lumpur, 978 Buenos Aires, 1982 Bombaj 971 Pákistán 973 Nizozemsko 975 Indie 978 Pákistán 982 Pákistán teny lok a misto konání: 1974 Mandeliou, 976 záp. Berlín, 1978 Madrid, 1981 Bueios Aires, 1983 Kuala Lumpur 974 Nizozemsko 976 NSR A = Fdr, 978 Nizozemsko kde r je polohový vektor působiště síly 981 NSR F na úseku dráhy mezi body určenými 983 Nizozemsko Výsledky mistrovství Evropy v pozem- n a rj. Skalárni součin Fdr je tzv. ele­ mentární práce dA. Působí-li síla po pří­ tím hokeji lok a místo konáni: 1970 Brusel, 1974 mé dráze a je-li časově proměnná síla F Madrid, 1978 Hanover, 1983 Amstel- ve směru této dráhy, pak leen

A = f * ! Fds. ■ St Wuži Lze-li považovat silu F za stálou a jde-li 970 NSR 0 přímou dráhu délky s, lze dostat: 974 NSR A - F.s. — HI. jednotkou práce je 978 NSR 1 joule (1J = 1 N.m. = 1 kg.m!s~!). 983 Nizozemsko >ozice na zemi (angl. knock-down), práce negativní viz svalová práce, útuace v boxu (v důsledku úderu či se- práce pozitivní viz svalová práce ie úderů), kdy se boxer dotýká podla- pracovní gymnastika, druh účelové íy ringu jinou částí těla než chodidly, gymnastiky, zaměřený na vyrovnáni dů­ risi-li bezmocně v provazech, je-li zcela sledků jednostranného pohyb, režimu tebo částečně mimo provazy ringu, při prac. procesu (viz vyrovnávací gym­ estliže nepadl ani neleží v provazech, nastika) nebo na přípravu pro pohyb, ile je ve stavu polobezvědomí a podle náročná zaměstnáni (viz profesionální míněni řozhodčiho není schopen pokra­ gymnastika).

Pragosport, účelové zařízení ÚV ČSTV, zal 1967, které zprostředkovává různé placené služby ve vztahu k cizině, např. vysílání trenérů do zahraničí, reklamy při mez. akcích ap. Praha-Brandýs, nejstarši čs. a údajně i svět. silniční závod v chůzi a běhu na 20 km. 1. roč. 1893 pořádán jen v běhu na trati 19400 m, 2. roč. 1894 v běhu a v chůzi. 1971 traf prodloužena na 20 km. Traťový rekord v chůzi Juraj 8enčík 1:30:36 (1978), v běhu Ondřej Zeleňanský 1:02:55 (1977) Praha-Poděbrady, mez. silniční závod v chůzi na 50 km, zal. Pedestrián klu­ bem Královské Vinohrady 1929 Start v Praze 8-Karlině na Sokolovské třídě, cil na lázeňské kolonádě v Poděbra­ dech. Do 1935 pořádán Pedestrián klu­ bem, 1936-37 Čs. chodeckým svazem, 1938-53 AC Praha 1890. Za nacistické okupace 1941-44 závod zakázán. Mez. účast poprvé 1947. Od 1979 pořadate­ lem TJ Rudá hvězda Strašnice. Traťový rekord Raul Gonzales (Mexiko) 3:41:20 (1978). Od 1982 zařazen i závod žen, 1982-83 na 5 km, od 1984 na 10 km. Přehled vítězů závodu Praha-Poděbra­ dy Muži 1929 Emanuel Kubát 1930 Jaroslav Štork-Žofka Jan Šlehofer 1931 Jaroslav Štork-Žofka 1932 Jan Šlehofer 1933 1934 Jaroslav Štork-Žofka 1935 František Princ Jaroslav Štork-Žofka 1936 1937 František Princ 1938 Jaroslav Štork-Žofka František Princ 1939 1940 Václav Růžička Otakar Buhl 1945 1946 Josef Doležal Edmond Brunn (Norsko) 1947 Otakar Buhl 1948 1949-55 Josef Doležal Abdon Parních (Itálie) 1956 1957 Sergej Lobastov (SSSR) 1958 Svatopluk Sýkora 1959 Tommy Misson (Anglie) Anatolij Veďakov (SSSR) 1960 Abdon Pamich (Itálie) 1961 1962 Ladislav Moc Gunter Rieger (NOR) 1963 1964 Abdon Pamich (Itílie) 1965 Burghard Leuschke (NDR) Kurt Sakowski (NDR) 1966 1967 Christoph Hóhne (NDR) 1968 Burghard Leuschke (NDR) Alexander Bílek 1969 1970 Christoph Hóhne (NDR) 1971 Schim Schleichtweg (NDR) 1972 Mathias Kroell (NDR) 1973 Peter Selzer (NDR) 1974 Milan Bartoš 1975-76 Mathias Kroell (NDR)

50

Praha— Prčice 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985

Ralp Knutter (NDR) Raul Gonzales (Mexiko) Hors Matem (NDR) Jorge Llopart (Portugalsko) Valerij Sunsov (SSSR) Ernesto Canto (Mexiko) Raul Gonzales (Mexiko) J. Hudák (ČSSRJ Pavol Szikora (ČSSR)

Žerty

1982 1983 1984 1985

A. A. V. A.

Janssonová (Švédsko) Wyszinská (Polsko) Ospivová (SSSR) Grigorijevová (SSSR)

Praha-Prčice, největší pěší tur. a dél­ kový pochod v ČSSR. Poprvé byl uspo­ řádán 17.4.1966 red. časopisu Turista a OV ČSTV Praha 1. Nyní pochod pořá­ dá výbor svazu turistiky MV ČSTV Pra­ ha spolu s dalšími složkami ČSTV ve Středočeském a Jihočeském kraji za pomoci orgánů NF v těchto krajích, v Praze a městě Prčice-Sedlec. Prvního roč. se zúčastnilo 464 osob, délka trasy 61 km. Od 1972 jsou postupné připojo­ vány trasy z dalších výchozích míst v délce 20—70 km (1984 již 24 tras). Max. účast v několika ročnicich kolem 36 000 osob. Pochodu se většinou úča­ stni mládež do 20 let neorganizovaná ve svazu turistiky. K rozšířeni a oblibě přispěla vhodná motivace i název, roz­ šíření počtu tras i jejich délky i program v cíli pochodu. pramice, loď s plochým dnem. Pro re­ kreaci a rybařeni se používají p. s vesly, která jsou kováním zapuštěna do lubu lodi, veslující šedi zády ke směru jízdy. Na sport. p. se sedí ve směru jízdy a pádluje se kanoistickými pádly. P. je dřevěná (z prken o síle minim. 25 mm) a jeji profil má tvar nahoru se rozevírají­ cího širokého U. Dř. se p. používala pro závodění mládeže, dnes už jen pro tu­ ristiku a branné závody. Vyrábí se též ze sklolaminátu. prapor ve visu, cvičební tvar nářaďo­ vých cvičení, poloha těla ve -» visu, osa ramenni kolmo k zemi, tělo rovno­ běžně se zemí. Pravda Christian, '1927, rak. lyžař. Mis­ tr světa ve sjezdu 1954 a držitel stříbr­ né medaile (obří slalom) a bronzové (sjezd) ze ZOH 1952, stříbrné z MS 1954 (kombinace). pravidla sportovních her, závazná ustanovení umožňující bezkonfliktní hru v utkání za nestranného rozhodováni. Pravidla máji zajistit čestný a poctivý způsob sport, boje v duchu fair play (stejné možnosti a práva obou soupe­ řů), mají vycházet ze všeobecně plat­ ných a dlouhodobých ustanovení, mít promyšlenou organizaci a úpravu (vhodné utříděni a postup od důležité­ ho k podrobnostem), být jednoduchá,

výstižná a srozumitelně formulovaná U malých pohyb, her máji být pravidla co nejjednodušši (vymezen děj hry, popř. prostor a způsob hry), ve velkých pohyb, hrách musí být pravidla co nej přesnější a nejpodrobnější. — P. s. h. se obvykle dělí do 5 oblastí: a) organiza­ ce utkáni (hřiště a jeho vybaveni, náči­ ní, popř. výzbroj účastníků; počet úča­ stníků, jejich práva a povinnosti, popř. výstroj; časový průběh utkáni nebo jiný způsob limitováni ap.); b) pohyb, těch niky (lokomoce hráčů, způsob ovládání společného náčini, způsob použiváni výzbroje ap ); c) děj utkáni (cíl a způ­ sob prováděni herní činnosti, herních úkolů a dilčich cílů a jejich hodnocení pro konečný výsledek ap ); d) chováni účastníků (dovolené a zakázané); e) rozhodování (sbor rozhodčích a pomoc­ níků, oficiální signalizace, způsob roz­ hodováni aj). Pravidla normalizovat, popř. upravovat jsou oprávněny pouze příslušné mez. nebo celostátní oficiální organizace. Úplná pravidla, tj. ve všech pěti oblastech detailně vypracovaná a normalizovaná, jsou závazná pro všechny členské organizace, pravidla sportů, soubor sport. těch. (soutěžních) norem, které vymezuji a charakterizují sport, odvětvi a určuji, jakým způsobem se v něm má soutěžit a jak se mají hodnotit výkony sportov­ ců. V ČSSR je vydávají výbory sport, svazů ÚV ČSTV a ústřední svazarmov­ ské orgány v rámci své odvětvové pů­ sobnosti. Mez. pravidla vydávají příslu­ šné mez. sport, federace. — P. s. obsa­ hují obvykle a) společná a všeob. zákl ustanoveni; b) předpisy pro akt. úča­ stníky soutěži, rozhodčí a funkcionářský aktiv, pro sportoviště a inventář a pro soutěžní disciplíny; c) těch. pravidla, která upravuji způsoby sport, zápolení z hlediska jednotlivých soutěžních dis­ ciplín nebo provádění herních činností v kolektivních sport, hrách; d] kritéria pro hodnocení sport, výkonů. P. s. jsou závaznými normami pro všechny spor­ tovce, funkcionáře a orgány tělových, hnuti a zájmové branné činnosti Svazarmu při prováděni činnosti v příslušném sport, odvětví. Jejich výklad, změny a doplňky přisluší výboru sport, svazu ÚV ČSTV, v odvětvích svazarmovské činnosti ústřední radě odbornosti Svazarmu. pravobok viz levobok. prázdninová škola SSM, PŠ SSM, vzdělávaci a metodické centrum v obla­ sti zájmové činnosti, zejm. v problema­ tice moderních forem pobytu v přírodě, sloužici k přípravě funkcionářů a aktivi­ stů SSM. Ověřuje typy rekreačních akcí s intenzívním rekreačním režimem a umožňuje účastníkům aktivně se se­ známit se způsoby a možnostmi hod­

notného využívání volného času. P š SSM zřídil 1977 ČÚV SSM. Od 1983 v působnosti ÚV SSM. Navázala na zkušenosti z - * Gymnasionu a experi­ mentálních akci SSM v oblasti pobytu v přírodě z let 1970 - 75.1. roč. PŠ se uskutečnil 1978. Pražák Robert, 1892-1966, čs. gymna­ sta. Člen družstva mistrů světa 1913, dr žitel stříbrných medailí z OH 1924 (víceboj jednotlivců, bradla, kruhy) a účast nik OH 1920 (4 -družstva). Pražská mezinárodní regata viz Ren nerův memoriál. Prejsler František, "1925, čs. kuželkář, ZMS. Člen mužstva, které zvítězilo na MS 1962. Držitel stříbrných medailí z MS 1957 (4. místo v soutěži družstev) a 1962 ze soutěže jednotlivců a bronzo vé z MS 1955 (družstva). Účastník MS 1966 (6.- družstva) a ME 1964 (6.- druž­ stva). přellball (něm), kolektivní síťová sport, hra, pův. průpravná hra pro faustball. Hřiště 6-8 x 12-16 m, předěle­ né šiti, provazem či překážkou 35—40 cm vysokou. Míč je srážen dlaní čí pěstí k zemi, od země se musí odrá­ žet jak mezi přihrávkami, tak před od­ skokem přes síť do pole soupeře. Druž­ stva o 3-5 hráčích hrají do 20 bodů ne­ bo na čas jako ve ► faustballu, z něhož převzata pravidla. (U nás obdoba tluče­ ná přes mez.) presinková zóna viz zónová obrana. Pressová Irina, "1939, sov. atletka, překážkářka, pětibojařka. Olymp vítězka 1960 na 80 m př. (10,8) a 1964 v pětiboji, čtvrtá na OH 1964 na 80 m př. (10,6) Vy­ tvořila deset SR: na 80 m př. 1960 (10,6), 1964 (10,5), 1965 (10,4, a 10,3), v pětiboji 1960 (4 880,4 902,4 959 a 4 972 b ), 1961 (5 137 b.) a 1964 (5 246 b ). Pressová Tamara,' 1937, sov. atletka, diskařka. Olymp, vítězka 1960 ve vrhu koulí (17,32 m), třetí v hodu diskem (52,59 m). Olymp, vítězka 1964 ve vrhu kouli (18,14 m) a v hodu diskem (57,27 m). Mistryně Evropy 1958 v hodu diskem (52,32 m), třetí ve vrhu kouli (15,53 m). Dvojnásobná mistryně Evro­ py 1962 ve vrhu kouli (18,55 m) a v hodu diskem (56,91 m). Dvanáctkrát překona­ la SR: ve vrhu kouli 1959 (17,25 m), 1960 (17,42 a 17,78 m), 1962 (18,55 - 2krát) a 1965 (18,59 m); v hodu diskem 1960 (57,15 m), 1961 (57,43, 58,06 a 58,98 m), 1963 (59.29 m) a 1965 (59,70 m). Jako první zena překonala ve vrhu koulí hra­ nici 17 a 18 m. preventivní cvičení, cvičení, jehož účinky předcházejí vzniku různých zdra­ votních obtíži. Vychází z náplně TVO a uplatňuje se v různých povinných i dobrovolných formách TV. Nejvýzn. je dnes při prevenci chorob srdce a obě­ hového systému a chorob z povoláni.

1

iboj Stefan, 1894-1957, čs. fotbalista, 5. Útočník Ujpesti TE, I. ČSŠK Bratiiva (1923-24) a AC Sparty Praha 125). Jako trenér se zasloužil o rozvoj pané na Slovensku, iessnitzův obklad, rouška namočeve vodě teploty 8—10 °C a překrytá chou rouškou. P. o. se přikládá na pozené místo, kde dochází ke sniženi . teploty. Po 10 min se teplota tkáně rovnává s teplotou obkladu a obklad sobí sedativně. Ve třetí fázi dochází aktivní hyperemii (překrvení), což /chluje resorpci zánětlivých výpotků. imátorky, nemistrovská veslařská utěž, v jejímž rámci se od 1909 jezdi Závod primátorských osem mužů štít primátora hl. m. Prahy, od 1931 ulérský závod Rósslera-Ořovského, 11934 Závod ženských osem, od 1958 vod osem juniorů o zlaté veslo hl. m. ahy a od 1959 Závod skifů žen o stuPodoli. Tento závod mohou jet ženy, eré dosud nezískaly mistrovský titul párové disciplině. imitivní gymnastika, podle N. ikha systém gym. cvičení, která vyvnávají vliv jednostranného prac. žatí ní na organismus. incipy sportovního tréninku, recné zákonitosti obsahu i forem trénkového procesu. Trenér je musí reiektovat, neboť jejich dodržování zaťuje nejvyšši účinnost tréninkového ocesu. P. s. t. odrážejí v podstatě ecifiku zatěžování, jeho dynamiku stavbu. Jsou obecně platné ve všech ikových a výkonnostních stupních vyžaduji tvořivou aplikaci. — Princip estrannosti, někdy též princip jednovšestrannosti a specializace, se pó­ zuje za nejdůležitějši a chápeme jej dvojím smyslu: je zákl. požadavkem lort. tréninku ve vztahu k plnění spol. :olů sportu, tj. v přípravě všestranně zvinutého jedince; současně je všerannost i nezbytným základem dlouidobého růstu a stabilizace vysoké ■ort. výkonnosti. Ve své podstatě poduje jednotu obecného a speciálniho rozvoji organismu a osobnosti jedince týká se všech složek sport, tréninku, jnkrétním výrazem je poměr mezi estrannosti a specializaci, který je itno uplatnit nejen vzhledem k chakteru sport, odvětví, ale zejm. vzhlerm k věku (všestranný základ je zvlášť iležitý u mládeže) a k jednotlivým ob>bim ročního cyklu (viz stavba sporvního tréninku). — Princip systemainosti vyplývá z komplexního charakru sport, tréninku (současný rozvoj zných schopností a vlastností sporvce) a vyjadřuje požadavek plynulosti nepřetržitosti tréninkového procesu, valých morfologických a funkčních nén je možné docilit pouze dlouhodo­

profesionální gymnastika bým pravidelným a nepřerušovaným zatěžováním, a proto je prakticky ka­ ždodenní trénink v průběhu řady let zcela nezbytný. — Princip postupně se zvyšujícího zatíženi vychází ze zákonito­ sti -» adaptace, podle nichž ke změ­ nám v příslušných orgánech dochází jen tehdy, jsou-li podněty dostatečně účinné (zatížení je optimálně intenzívni, má odpovídající objem a frekvenci). Proto je nutné při postupném růstu trénovanosti přizpůsobovat parametry za­ tížení tak, aby se celková velikost zatí­ žení neustále zvyšovala, neboť stagna­ ce má za následek zastavení výkonno­ stního růstu. Růst zatíženi neprobíhá zpravidla nepřetržitě a rovnoměrně, ale má obvykle vlnovitý průběh, což se odráží i ve stavbě všech druhů trénin­ kových cyklů. Zatížení se zvyšuje prostřednictvim objemu, intenzity a frek­ vence (případně i vícefázovým trénin­ kem). — Princip cykličnosti je odrazem biorytmů a požadavků střídáni zatížení a odpočinku. Projevuje se ve stavbě tréninku opakováním cyklů, přičemž se úkoly a úroveň zatížení v jednotlivých cyklech mění v souladu s plánem tré­ ninku. Všechny druhy cyklů na sebe navzájem navazují, prolínají se a spo­ lečným účinkem zvyšují účinnost trénin­ kové praxe. Kromě specifických princi­ pů se ve sport, tréninku plně uplatňuji i obecné - * didaktické principy, z nichž se v současné době uvádějí zejm. tyto: princip uvědomělosti, názornosti, sou­ stavnosti, přiměřenosti a trvalosti. Je třeba je respektovat, protože sport, tré­ nink je druhem vých. vzdělávacího pro­ cesu. Prinstein Myer, 1880-1925, atlet USA. Trojnásobný olymp. vítěz: 1900 v trojskoku (14,47 m), 1904 ve skoku do dálky (734 cm) a v troj skoku (14,32 m). Druhý na OH 1900 ve skoku do dálky (717,5 cm). Dvakrát překonal nejlepší svět. výkon ve skoku dalekém: 1898 (724 cm) a 1900 (750 cm). Prior — Palmerová — Greenová Lu­ cinda, '1953, brit. jezdkyně, od 1973 re­ prezentantka v soutěžích všestranné způsobilosti. Mistryně světa 1982 a mis­ tryně Evropy 1975, držitelka stříbrné medaile z ME 1975 v soutěži družstev, účastnice OH 1976. problémové vyučováni, jedna z me­ tod heuristické povahy, které vedou k cílevědomému rozvoji kreativity žáků, v nejvyššim stupni u vysokoškoláků. Učitel vytváří problémové situace, kte­ ré žáci samostatně a tvořivě řeší. P. v. vede k rozvoji intelektových schopností i k trvalejšimu zapamatováni dané látky a problémů. Kritériem může být nejen optimálnost řešeni, ale i kvantita, origi­ nalita, rychlost aj. Předpokladem je značná míra vlastních zkušeností i vě­

domostí. Některé sporty a cvičení se o tvůrčí řešení opírají (sport, hry, orientační běh aj ), ve všech soutěžích je součást takt. složky, prodloužená mícha, medulla oblon­ gata, protažený oddíl zadního -►m o z ­ ku, přecházející v ->michu hřbetní. Sa­ há od výstupu prvního krčního nervu až k mostu Varolovu Je dlouhá asi 20 až 25 mm. Po stranách přední podélné rý­ hy, která je i na hřbetní miše, jsou vy­ tvořeny vály (pyramidy), které se kaudálním směrem zužují a končí v tzv. kří­ ženi pyramid. Zevně od pyramidy je za­ oblená vyvýšenina (oliva). Na jejím me­ diálním okraji vystupuje XII. mozkový nerv, nerv podjazykový. Laterálně od olivy vystupuje XI. nerv mozkový, nerv přidatný, X. nerv mozkový, nerv bloudivý, a IX. nerv mozkový, nerv jazykohltanový. Při pohledu zezadu lze pozorovat, jak se postranní mišní provazce od se­ be vzdaluji a dolnimi raménky mozečkovými přecházejí do mozečku. Mezi nimi je rozpjatá tenká trojúhelníková blanka, tvořící část stropu IV. mozkové komory, šedá a bílá hmota nejsou v p. m. uspořádány stejně jako v hřbetní miše. Na přední straně je po­ každé hmota bilá, na dorzálni hmota še­ dá. V šedé hmotě na spodině IV. komo­ ry, zvané rombická jáma, jsou uložena jádra IX.-XII. mozkového nervu. Vedle těchto jader jsou pod spodinou IV. ko­ mory i skupiny nervových buněk roz­ troušených v bilé hmotě; tato část má síťový vzhled, proto bývá označována jako retikulárni (síťovitá) formace. V ní jsou centra četných pro život nezbyt­ ných reflexů, např. reflexů srdečních, vazomotorických, dýchacích, reflexu sacího, polykaciho, reflexu pro zvraceni a sekreci trávicích šťáv žaludku. Proto poškozeni spodiny IV. komory má vzá­ pětí za následek smrt člověka. Retikulární formace pokračuje vzhůru do -♦Varolova mostu, -^středního mozku a sahá až k -vmezimozku. V.t. mozek, profesionál (angl ), sportovec provo­ zující sport jako činnost, za kterou je honorován; opak amatér Většina MSP nedovoluje vzájemné soutěže p. s ama­ téry. Proto jsou v profesionálnim sportu pořádány samostatné soutěže (box, cy­ klistika). Výjimky existuji tam, kde na zákl. pravidel, herních podminek a vzá­ jemných dohod mezi sport, federacemi byly vytvořeny předpoklady pro konání soutěži mezi p a amatéry (fotbal, lední hokej). profesionální gymnastika, gymnasti­ ka pro různé profese, druh pracovní gymnastiky; používá průpravných cvi­ čení v přípravě na pohyb, náročná za­ městnáni; rozpracovaná hl. v umělec­ kých profesích, u profesionálních hu­ debníků (schopnost jemné nervosvalo-

52

prognostika vé koordinace rukou), u artistů, herců a tanečníků (udrženi kloubní pohyblivo­ sti a pohyb, dovednosti při dokonalé těl. kondici do pozdniho věku). Rozpra­ covaná i v připravě kosmonautů na po­ hyb v beztížném stavu, prognostika [řec], teorie a praxe vy­ pracováváni prognóz; v užšim smyslu věda o zákonitostech a formách vytvá­ ření prognózy, tj. perspektiv vývoje ně­ jakého jevu. — V TK se setkáváme s p. jako pomocnou disciplínou v různých oblastech řízeni. Užívány jsou např. prognostické modely systému TK a je­ ho podsystémů (např. systému vrcholo­ vého sportu), prognózy růstu svět. re­ kordů, prognózy výkonů vítězů, medai­ lových a bodovaných míst na význ. sou­ těžích, prognózy rozvoje schopností, antropometrických znaků atd. při výbě­ ru talentů, prognózy individuální sport, výkonnosti pro potřeby plánování tré­ ninku. — Prognóza úrovně pohyb, schopností je ovlivněna různými dědič­ nými vlohami, vlivem prostředí, ve kte­ rém se daný jedinec vyvíjel, a pohyb, zkušenostmi, přičemž se předpokládá, že se v průběhu prognózovaného obdo­ bí životni podmínky ani pohyb, činnost významně nezmění. I v takovém přípa­ dě je prognóza vyjádřitelná jen s urči­ tou pravděpodobností; nemůže být ni­ kdy zcela přesná. Prognóza umožňuje výběr pohybově nadaných jedinců a volbu jejich sport, orientace. Při pro­ gnóze se vychází ze stability výkonů a z dědičných vlivů. Sledují se znaky konzervativni, obtížně trénovatelné, a nekonzervativni, jež mohou být výcvi­ kem podstatně ovlivněny. Jestliže urči­ tá sport, disciplína nepotřebuje mimo­ řádný rozvoj některého nekonzervativního znaku (např. obratnosti), pak lze nízké hodnoty tohoto ukazatele při vý­ běru zanedbat. — Metody určení stabi­ lity znaků jsou založeny na dlouhodo­ bém sledování stejné skupiny osob. Nejčastěji se používá metoda longitudinální (dlouhodobá), např. sledování ví­ tězů žákovských či dorosteneckých zá­ vodů, anebo analýza životopisů spor­ tovců vysoké výkonnosti, zejména je­ jich sport, výkonů a jiných ukazatelů v mladším věku. prognózování, integrální součást -►plánování procesů TK. Cílem je pro­ gnóza jako teoreticky a empiricky po­ depřená věd. výpověď o budoucím sta­ vu systému TK. P. se provádí v kontinui­ tě procesu tvorby plánu, kdy se na zá­ kladě prognózy perspektivního stavu volí podle určitých kritérií nejvhodnější varianta a stanovi se konečná forma plánu pro realizaci. — V současném ob­ dobí se proces formováni plánu rozvoje TK opírá o komplexní prognostický mo­ del (KPM), který představuje zobrazení

reality specifickou metodou, vycházejí­ cí z mat. modelů socioekon. objektů, založených na principu systémové dy­ namiky. Z mat. hlediska je KPM repre­ zentován soustavou obecně nelineár­ ních rovnic převážně diferenčního cha­ rakteru. Jde o model simulační a deter­ ministický se zpětnými vazbami. V oblasti TK byly vytvořeny dva KPM — Tělovýchova I a Tělovýchova II. KPM Tělovýchova I vznikl na základě usnese­ ní vlády ČSSR č. 73/1971 o přípravě dlouhodobého výhledu rozvoje nár. hospodářství ČSSR do 1990. Do tohoto komplexu byla zařazena jako jedna ze sociálních průřezových prognóz také prognóza vývoje TV, jejímž zpracová­ ním byl pověřen ČSTV. Po 1974 vznikl KPM Tělovýchova II, jehož objektem byl ČSTV. Uvedené modely byly využi­ ty k řadě prognostických simulaci a roz­ borů vývojové dynamiky a staly se zdrojem poznatků o celém systému TK, jeho strukturách, informační soustavě i chováni v závislosti na vnějším společensko-ekon. prostředí. Prohl Karel, '1947, čs. vzpěrač, ZMS. Mistr Evropy v kat. do 56 kg v trhu 1976 a v nadhozu 1978. Držitel stříbrné me­ daile ve dvojboji z ME 1978 a bronzo­ vých z MS 1975 (3. místo v trhu), ME 1973 ( 3.- trh a nadhoz), 1974 (2.- nad­ hoz), 1975 (3.- trh) a 1976. Startoval na OH 1976. Nejlepší čs. vzpěrač 1978. prohození, 1. v brankových sport, hrách způsob obcházeni soupeře. — Ve fotbalu hráč pošle míč mezi rozkroče­ nýma nohama soupeře (slg. jesle), sám ho co nejrychleji oběhne, míč dohoni a pokračuje v činnosti. — V ledním ho­ keji posune hráč kotouč vpřed mezi bruslemi, popř, mezi bruslí a holí sou­ peře, obejde ho a za ním pokračuje v činnosti s kotoučem; 2. v tenisu úder zahraný od zákl. čáry do soupeřovy po­ loviny dvorce takovou prudkostí nebo klamným pohybem, že soupeř u sítě ne­ ní schopen zahraný míč zasáhnout. Procházka Jifi, 1749-1820, čes. fyziolog a anatom. Působil jako prof, anato­ mie a očního lékařství ve Vídni, později jako fyziolog v Praze. Průkopník reflex­ ního pojetí nervové činnosti. Procházka Václav, 1912-1944. čs. bo­ xer, přeborník ČSR v bantamové váze 1932-33 a v pérové 1934. Jako profesio­ nál (od 1934) působil mj. ve Francii. V době Slovenského národniho povstá­ ní odešel k partyzánům, byl zajat naci­ sty a 5.11. 1944 v Zubři popraven. Jeho jménem byl nazván největší mez. bo­ xerský turnaj v ČSSR. projekt tělovýchovné stavby viz do­ kumentace staveb. Pro Juventute [lat.], švýc. organizace zaměřená na ovlivňování náplně volné­ ho času děti a mládeže. Využívá zejm.

- ► středisek volného času (Centres di loisirs), jež věnují značnou pozornos i rozmanitým formám těl. kultury (rekre ačnim sport, hrám, gym. formám, tanci úpolům ap ), ale i dalším aktivitám vol něho času, např. fotografování, rybaře ni, hudbě, malování, vaření, šiti aj. Tuti činnost střediska zabezpečují formoi služeb. proklouzávání, v basketbalu a házeni obranná herni kombinace, při ní; obránce, proti němuž je postavena clo na, probíhá mezi clonícím útočníken a bránícím spoluhráčem, který p usnadní - ► odstupováním. Prokop Ludwig, *1920, rak. sportovei a lékař, předseda Mez. federace tělo vých. lékařství (FIMS), od 1967 člen lék komise MOV, od 1970 ředitel rak. Insti tutu tělových, lékařství, lékař olymp. vý prav, člen Rak. olymp. výboru. Má vel ké zásluhy o boj proti dopinku. Prokopp Alexander, 1887-1964, mad reprezentant ve sport, střelbě, pův. z< Slovenska. Olymp, vítěz ve střelbě z ar mádní pušky (300 m jednotlivci) 1912 Účastník OH 1908. Proletariersport, něm. psaný čas. RS ve 20. letech, propagující zásady mez děl. tělových, a sport, hnutí a proletář ský internacionalismus, pronace [lat ], vnitřní rotace končetiny Na horni končetině při p. míří dlaň na zad, na dolni končetině se zevní okra chodidla odtahuje od podložky, propagační soutěž viz nemistrovske soutěže. propozice viz rozpis soutěže, propriorecepce [lat ), vnímání polohy těla i jeho pohybů prostřednictvím sva­ lových vřetének a šlachových tělísek (proprioreceptorů), které reaguji na změnu délky svalu a jeho napětí. Pro prioreceptivni čiti má zákl. význam prc zajištění a řízení svalového napětí, kte ré je předpokladem pro udržováni vzpřímené polohy i pro udržování pohy bů. Tvoří také zákl. článek reflexních re gulačnich okruhů při mot. učení, propust, objekt u jezů a přehrad umož­ ňující proplouvání lodí (p. lodní) a vorů (p.vorováj. P. vorová se užívá pro tré nink a závody vodniho slalomu v přípa­ dě, že voda odtéká plynule a netvoří pod podlahou p. skok (viz vodní válec), prorážení bloku, ve volejbalu prudce zahraný míč mezi ruce nebo paže blokaře (blokařů) tak, že mezi nimi vytvoří prostor, kudy míč vnikne nad jejich po­ le. Prorok Vladimir, '1929, čs. gymnasta, ZMS. Mistr Evropy v prostných 1955 a držitel střibrné medaile za cvičení na kruzích ze stejného ME. Účastník MS 1954 (5.-družstva). Dlouholetý úspěšný trenér čs. družstva sport, gymnastek. Pro Senectute [lat ], švýc. organizace

53

prověrka tělesné přípravy

zabezpečující formou placených služeb do kleků, sedy a pohyby do sedů, lehy účelné využívání volného času starších a pohyby do lehů, podpory a pohyby osob. Využívá k tomu zvláště —►středi­ do podporů, chůze, poskoky, běhy sek volného času, ve kterých nabízí za­ (klus) a obraty. pojení do rozmanitých forem těl. kultu­ prostorová soustava, v názvosloví těl. cvičení určení prostorových os, ro­ ry. Prost Alain, "1955, fr. automobilový zá­ vin a směrů vzhledem k tělu. Rozlišuje­ vodník. Mistr Evropy v závodech F3 me 3 hl. osy (délková, předozadní, pra­ 1979, mistr světa v závodech F1 1985, volevá), které jsou na sebe kolmé druhý 1983 a 1984. Vyhrál 21 závodů a protínají se v těžišti těla, 3 hl. roviny Grand Prix, závodil na vozech McLaren (čelná, bočná, vodorovná — pasová) a 26 hl. směrů: 6 směrů rovných (vpřed, Ford, Renault, McLaren TAG, Porsche. vzad, vzhůru — směrem temenním, do­ lů — směrem patním, vlevo, vpravo), 12 směrů šikmých (vpřed vzhůru, vpřed dolů atd.) a 8 směrů dvojšikmých (vpřed vzhůru vlevo, vpřed vzhůru vpra­ vo atd ), K hl. směrům se řadí směry vy­ chýlené, tj. poněkud odchýlené (méně než 45°) od směrů rovných, šikmých a dvojšikmých. prostorově orientační schopnost, komplex integrovaných vnitřních vlast­ ností umožňující uvědomovat si svou vlastni polohu a pohybem reagovat na polohy bodů v prostoru. Kvalitní peri­ Alain Prost ferní vidění umožňuje proces prostoro­ vé orientace zpřesnit a urychlit, zejm. prostná, závodní disciplina sport, gym­ přesně hodnotit prostorové vztahy, nastiky. Kromě -sprostných cvičení vy­ prostor přeletu (míče), ve volejbalu užívá i -^akrobatických cvičení, která prostor nad sítí, vymezený horním okra­ jsou z hlediska výkonu (obtížnosti) no­ jem sítě a po stranách - ► anténkami snou náplní pohyb, obsahu. — Kom­ a jejich myšleným prodloužením. Tudy plexně jsou zastoupeny všechny zákl. musi proletět míč přehrávaný do pole skupiny pohybů: statické, vedené (silo­ soupeře, aby byl „dobrý", vé) a švihové: převládají cvičení šviho­ proteiny viz bilkoviny. vá, představovaná převážně akrobatic­ proteosyntéza [řec ], tvorba bílkovin, kými tvary. Obtížnosti se dosahuje pře­ viz metabolismus bílkovin devším spojenim - * převratů (salt, pře­ protesty viz námitky, metů, překotů a kotoulů) se skoky protiodveta viz odveta v šermu, a obraty. — Sestava prostných (zvláště protiproud, zpětný proud, viz proud u žen) se choreograficky upravuje, zdů­ toku. razňují se akrobatické řady a zvláště protitrojka, v krasobruslení jednodu­ působivé cviky. Doprovodné pohyby chý povinný cvik; skládá se ze dvou trupem, hlavou a pažemi se est. ztvár­ kruhů a obratu ven na hlavní ose; na ňují; užívá se pohyb, výrazových pro­ vrcholu obratu se mění hrana brusle. V. středků moderní gym., výrazového tan­ t. krasobruslení. ce a baletu s hud. doprovodem. — Cvi­ protitrojkový paragraf, v krasobru­ čí se na pružné podlaze o rozloze slení složený povinný cvik, viz krasobru­ 12 x 12 m, pokryté měkkým kobercem. slení. Trváni sestavy je vymezeno od 50 do protiútok, 1. v házené nejjednodušší 70 s, cvičenec má využit celou plochu a nejrychlejší způsob útoku; útočný koberce. Za nedodržení nebo překroče­ herní systém, při němž se hráč snaží ní času a za opuštěni vymezeného pro­ dopravit mič odebraný soupeři co nej­ storu se strhávají body. rychleji do střeleckého prostoru, nebo prostná cvičení, 1. cvičení provádě­ za nezformované obrany soupeře sám ná bez pomoci a odporu jiného eviden­ střílí na branku. V ostatních brankových ce a bez použití nářadi a náčiní. P. c. se sport, hrách viz rychlý protiútok; 2. děli na průpravná, využivajicí průprav­ v šermu včasná a správným způsobem ných a všeobecně rozvíjejících cvičení; provedená akce do útoku soupeře. Pa­ 2. soustavná, utříděná do soustavy (viz tří sem záraz, předbod a předsek, včas­ názvoslovi gymnastiky). Soustavná p.c. ný výhyb a zálud. Při zárazu odvrací dělíme na dvě skupiny: polohy a pohy­ obránce čepeli útok protivnika a sou­ by celého těla a pohyby a polohy části časně jej zasahuje bodem. Při předbotěla. Polohy a pohyby celého těla se du (v šavli také pří předseku) zasáhne dělí na tyto hl. cvičební druhy: postoje obránce útočníka nejméně o jedno šera pohyby do postojů, kleky a pohyby mířské tempo dříve, než dochází soupe­

řův útok. Při včasném výhybu se obrán­ ce vyhne soupeřově pokusu o vazbu nebo odraz a bezprostředně zasahuje bodem nebo sekem. Včasný zálud je včasná akce proti útoku s podružným záměrem. protivčasnost [z it. kontrotempo), v šermu protiútok do včasného záludu. V. t. záměr. protizvrat, v krasobruslení povinný cvik; skládá se ze tří kruhů a obratu ven na středním kruhu; začíná se na ose středního kruhu, po vyjeti oblouku na vnějši hraně a po obratu se jede celý kruh vzad. Při obratu se nemění hrana brusle. Druhá polovina cviku se jede na druhé noze. protokol o rekordu, protokolární zá­ pis o překonání, v některých sport, od­ větvích také o vyrovnání oficiálního re­ kordu, který vyhotovují rozhodčí soutě­ že, v níž byl rekordní výkon dosažen. V cyklistice se nazývá zápis o rekordu a nejlepšim času, v silovém trojboji - ► rekordní listina. V protokolu se zpravi­ dla uvádí disciplína, ve které byl rekord dosažen, jeho přesná hodnota, nacio­ nále sportovce, název soutěže a pořá­ dající siožky a další údaje, které stanoví pravidla sportů. Protokol potvrzený pří­ tomnými rozhodčími, popř. dalšími funkcionáři, zašle hlavní rozhodčí, v pla­ vání pořadatel soutěže, schvalujiclmu orgánu. Povinnost vyhotovit protokol platí zpravidla i při vytvořeni nejlepšiho čs. výkonu, v cyklistice nejlepšiho času. Protopopov Oleg, '1932, sov. krasobruslař. Závodil v kat. sport dvojic spo­ lu s -v L. Bělousovou. Společně získali 10 zlatých (ZOH 1964,1968, MS 1965-68, ME 1965-68), 7 stříbrných (MS 1962-64, ME 1962-64,1969) a 1 bronzovou medai­ li (MS 1969). proud toku, rychlost průtoku vody ře­ čištěm, důležitý činitel při jízdě na divo­ kých vodách (viz vodní slalom, sjezd na divokých vodách, vodni turistika). Zá­ visí na spádu řečiště. V prudké vodě bez překážek v řečišti se tvoří vodorov­ né víry (Dunaj); v mělčí vodě s kameny a skalami v řečišti nebo stupni ve dně (přírodními nebo umělými) nebo s ne­ rovnými břehy a zúženými koryty se tvoři peřeje. Za překážkami v řečišti (kameny, skalami, pilíři mostu ap.) a za nerovnostmi břehů a po stranách jazy­ ků proudu v přírodních peřejích i pod propustmi se tvoří protiproudy neboli zpětné proudy. V. t. peřej, vodní válec. Provazník Jaroslav, "1930, čs. hézenkář, ZMS. Držitel stříbrných medaili z MS 1958 a 1961 a bronzové z MS 1955 v házené o 11 hráčích. Jako hráč Dukly Praha se podílel na vítězství v PMEZ 1957. prověrka tělesné přípravy, souhrn opatření ke zjištění skutečného stavu

54

provoz

Jaroslav Provazník

tělových, procesu a hodnoceni výkon­ nosti vojáků, metodické připravenosti posluchačů voj. škol, těl přípravy jed­ notek, útvarů školy a svazku. P. t. p. se konají zpravidla na konci výcvikového obdobi, na vojenských školách při zá­ počtových a závěrečných zkouškách. Těl. připravenost vojáků se hodnotí podle stanovených norem provoz, způsob používáni určitého za­ řízení nebo objektu U tělových, zaříze­ ní se řídí nejen velikostí a vybavením, ale i druhem činnosti. Plně provozně vy­ tížená tělocvična je např. při 60 cvičencich ZRTV stejné jako při tréninku 15-20 hráčů basketbalu a volejbalu nebo tré­ ninku 10 sport, gymnastů. Do p. patři i uspořádáni přichodů a odchodů cvičenců. P je nutné řešit již při projektu zařízení. Dobře vyřešený p. umožní ne­ jen ekon. využíváni zařízení, ale často i snižení investičních a provozních ná­ kladů. proximální směr viz temenní směr. Prozumenščikovová-Stěpanovová Galina, *1948, sov. plavkyně. Olymp, ví­ tězka na 200 m prsa 1964. Mistryně Evropy 1966 na 200 m prsa a 1970 na 100 a 200 m prsa. Držitelka střibrných medailí z OH 1968, 1972 (vždy 100 m prsa), ME 1966 a 1970 (v polohových štafetách 4 x 100 m) a bronzových z OH 1968 a 1972 (200 m prsa), prsa, nejrozšiřenější plavecký způsob, závodní disciplina v -» plaváni. Záběry nohou a paží jsou symetrické vzhledem k podélné ose těla a provádějí se v ča­ sovém sledu paže—nohy. Dolní konče­ tiny zabírají předevšim vnitřní stranou bérců a chodidly, a to z pokrčeni v kole­ nou a po vytočení chodidel prsty ven. Záběr je veden mírně do strany, končí po nataženi končetin a snožení. Pohyb při záběru je rychlejší než při skrčová­ ní končetin. Paže začínají záběr ve vzpažení do strany, pokrčuji se v loktech a pod hrudníkem záběr konči. Pak se lokty sevřou a obě paže se protáhnou do vzpažení. Pohyby nohou se poněkud opožďují za pažemi. Při nezávodnim plaváni se dolní končetiny začinají po krčovat na konci záběru paží. Vdech se

provádí na začátku záběru pažemi. V závodním provedeni pohyb nohou na­ vazuje na paže dřivé, vdech se provádí po skončení záběru paži, výdrž ve splý­ vání mizí, dech se zadržuje na 2 až 3 zá­ běry. Prsař nesmi plavat pod vodou ani se v průběhu tempa potápět. Pouze po startu a -» obrátce může provést jedno tempo pod vodou. Start se provádi -> startovním skokem. prsní svaly, souhrnné označeni pro velký a malý sval prsní. Velký sval prsní jde od klíčku, kosti hrudní, přilehlých chrupavek horních žeber a od předni stěny břišní a upíná se na kost pažní (pod velký hrbolek). Přitahuje horní končetinu k hrudníku. Malý sval prsni jde od 3. až 5. žebra a upíná se na hákovitý výběžek lopatky. Táhne lopatku a celé rameno dolů. Při fixaci horni kon­ četiny se p. s. uplatňuji jako svaly dý­ chací při inspiriu. prstíky, hovor., kožené chrániče prstů při lukostřelbě. průběh pohybu, časový a prostorový postup změn, jež znamenají pohyb. Při - ► tělocvičném pohybu a při -*• spor­ tovním pohybu se vždy jedná o změny místa celého těla nebo jeho části, které jsou důsledkem senzomotoricky regu­ lovaných svalových kontrakci, průběžný čas, čas změřený závodní­ kům, lodním posádkám, cyklistickým družstvům ap. v průběhu závodu (tré­ ninku) na určitém misté závodní tratě nebo po absolvováni určité vzdálenosti. Je-li p. č. měřen oficiálně na standard­ ním úseku tratě, např. v polovině bě­ žeckého závodu na 800 m, označuje se jako -» mezičas. Měření p. č. a meziča­ sů slouží účastníkům soutěží pro kon­ trolu rychlosti závodního tempa a pro realizaci taktických záměrů v závodě, trenérům pro metodickou analýzu sport, výkonu. průjezdní čas, v cyklistice časový údaj, který časoměřiči naměřili závodní kům při pokusu o rekord nebo nejlepší výkon v některých z dráhových disci­ plín. P. č. se zjišťuje na všech průjez­ dních metách, tj na 200 m, 500 m, 1 až 5 km, 10 km, 20 km, 50 km a 100 km. Měři se také např. průjezd jednotlivých okruhů. Naměřené p. č. musi být uve­ deny v zápisu o rekordu (nejlepším vý­ konu). průkaz sportovce pro nečleny ČSTV, osobni sport. těch. doklad spor­ tovce, kterým prokazuje nečlen ČSTV oprávněni ke startu v zákl. soutěžích vý­ konnostního sportu, pořádaných sport, svazy ČSTV. Vystavuje jej výbor sport, svazu OV (MV) ČSTV na žádost zákl. or­ ganizace SSM, ROH nebo Svazarmu podle ustanoveni směrnic ÚV ČSTV pro start nečlenů v soutěžích ČSTV. průlezka, nářadí k prolézání. V tělo­

cvičné je to tří- nebo čtyřdílný žebřík vysoký 4,35 m s deseti přičlemi ovál­ ného průřezu 3-4,5 cm, tvořícími obdél­ níky 45 x 46 cm. P. je upevněna na kon­ strukci a lze ji odsunout nebo přisunout ke stěně P. dětských hřišť jsou větši­ nou z kovových trubek a jsou různě upravené a tvarované. Na jejich návr­ zích se podílejí pedagogové a výtvarní­ ci, aby plnily i funkční a est. hlediska. Malé dřevěné p se používají též v her­ nách mateřských škol a jeslí průpravná gymnastika, pův syntéza něm. nářaďového tělocviku, švéd a ryt­ mické gymnastiky a sokolské tělocvič­ né soustavy. Obsahuje - ► prostná cvi­ čeni, - ► cvičení s náčiním, - * cvičení na nářadi, cvičeni s dopomoci druhých (při posilovacich a uvolňovacích cviče­ ních) a cvičeni s odporem druhých (při aplikaci průpravných úpolových cviče­ ní). průpravné hry, malé - ► pohybové hry nebo úseky - ► sportovní hry, využívané jako příprava pro sport hru. Procvičuji a) lokomoční i míčovou techniku při vy­ užití výzbroje nebo výstroje, typické pro sport, hru, b) taktické znalosti, c) znalosti pravidel ap. Prusikův uzel, slg. prusik, horolezecký posuvný uzel, používaný k' sebejišténí při pohybu podél fixního lana. při slaňování nebo výstupu po laně. Smyčka z lana o průměru 3—4 mm se uváže ko­ lem jisticiho lana (průměr 11 mm) a ka­ rabinou se zapne k prsnímu - ► úvazu Při výstupu se dá dobře posunovat, při pádu a zatížení se zatáhne a na jistícím laně neklouže

1

2

Prusikův uzel: 1 jednoduchý a dvojitý, 2 excentrický

průstup, v pořadových cvičeních stří­ davé a postupné prostupování pocho­ dujících cvičenců dvou zástupů nebo proudů v kolmých nebo šikmých smě­ rech. pružnost pohybu, obecný -» znak po­ hybu, vyjadřujici zpomalení a zpětné

>5

dpérování těla po ukončené letové fánebo po jiném zrychleni, také zarzděni a zpětné odpérováni pohyblivé0 předmětu, nářadí nebo náčiní. P. p. lůže být považována za zvi. formu proivu -*• plynulosti pohybu. ČLTK, První český lawn-tennisový lub, zal. 1893. První dvorce měl I. ČLTK a Střeleckém ostrově. Od jeho zal. se očitá historie organizovaného tenisu ČSSR. Nyni pod názvem ČLTK Doravni podnik Praha má klub tenisový reál na pražské Štvanici, rvní pomoc, soubor opatření k záhraně osob postižených náhlými sta/, které ohrožují život nebo zdraví čloěka. Rozlišuje se p. p. technická, spoivající v odstraněni zevních fyz. chem. příčin, které poruchu vyvolaly, p p zdravotnická, která se dělí na ředlék. a lékařskou. P. p. se musí pokytnout na místě vzniku postižení, pak astupuje transoort postiženého do drav. zařízení. — Na větších sport, odnicích je zajišťována lék. p. p. podle ávazného opatření ministerstva zdrav. . 3 z roku 1981, v němž se uvádí postup ři poskytování předlék. p. p.: ujasněni ávažnosti stavu, uklidněni postiženého okoli, zajištěni zákl. životnich funkci dýcháni, oběh), zastaveni krvácení, rytí ran, fixace zlomenin, zajištění odunu k odborné lék. pomoci. Záznam provedených úkonech musí vždy proést ten, který p. p. poskytuje. Podle l i ­ ona musí ohroženému jedinci poskytout p. p. ten, kdo je v jeho blízkosti. 1 TVS je to nejčastěji spoluhráč, treér. cvičitel a rozhodčí. Zákl. pravidlem i vyvarovat se všech výkonů, které poíáhající neovládá nebo jejichž smysl okonale nezná. Poskytováni p. p. určui S 227 a S 228 trestního zákona, němž se uvádí, že kdo neposkytne sobě. která je v nebezpečí smrti, po­ toč, ačkoli tak může učinit bez nebezečí pro sebe nebo někoho jiného, je están odnětím svobdy. rvolezec, horolezec, který při výstuu postupuje jako první, za nim násleuje druholezec. Při lezení se horolezci zájemně jisti pomocí lana a na zajišťoacich stanovištích se zpravidla střídají, rvovýstup, v horolezectví výstup skutečněný v dosud nezlezeném teréu. Vede-li tímto terénem jen část výlupu, nazývá se prvovýstupovou varintou (nebo jen variantou), řátelské soutěže viz nemistrovské sutěže. řebéh mety, v pálkovacich hrách neistavení se na metě, které se běžec ttocnil a na kterou se bude vracet jako schráněný běžec, tj. s rizikem, že můs být autován. řeběhnutí, v házené útočná herni smbinace s míčem nebo bez miče, při

předmětová komise tělesné výchovy které si dva útočici spoluhráči vyměňuji hráčské funkce nebo prostory své čin­ nosti. přebíráni, obranné herní kombinace dvou hráčů; obránci si vzájemně vymě­ ní útočníky, které kryji (např. v basket­ balu), nebo obránce přebírá a obsazuje protihráče, který při akci pronikl do jim bráněného prostoru (ve fotbalu). Cilem p. je čelit cloněni nebo reagovat na únik či uvolněni soupeřova družstva. Uplatňuje se v basketbalu, fotbalu, há­ zené, ledním hokeji, přebor, sport, soutěž, která má určit nejlepšího sportovce nebo soutěžní družstvo určitého územního celku, or­ ganizace, sociálni skupiny ap. pro časo­ vě omezené období, např. pro určitý rok. Vítězové p. získávají tituly přebor­ níků. Přebory nižších a vyšších stupňů, které na sebe navazují, vytvářejí systém postupových soutěží. P. nižšího stupně je zpravidla postupovou soutěži pro p. vyššího stupně. Na tomto principu je založen systém mistrovských soutéži v ČSTV. P. byl pův. Tyršův název pro tě­ locvičné závody jednotlivců. Později se jej začalo používat také ve sport, odvě­ tvích k označeni jejich oficiálních sou­ těží. Termín p. byl zakotven 1953-57 v organizaci mistrovských soutěži na všech stupnich řízení od TJ až po ČSR. Od 1958 se začalo používat pro celostát­ ní mistrovské soutěže názvu mistrovství ČSR, od 1961 mistrovství ČSSR. Názvu p. se dnes používá pro nižší stupně mis­ trovských soutěži ČSTV, včetně soutěží dorosteneckých a žákovských katego­ rií, pro sport, soutěže ozbrojených slo­ žek, učňovského dorostu, vysokých škol aj. Ve slovenštině se pro p. použí­ vá terminu majstrovstvá. přebornické soutěže viz mistrovské soutěže, přebor přeborník, sport. těch. titul, který udě­ luje výbor sport, svazu ČSTV nebo rada odbornosti Svazarmu sportovcům nebo soutěžním družstvům za vítězství v pří­ slušné soutěžní kategorii -*• přeboru. Titul je vyznačen na diplomu, který ví­ těz obdrží od pořadatele soutěže, předbod viz protiútok v šermu, předehřátí, úvodní část - ► rozcvičení. Po p. probíhají metabolické procesy v organismu rychleji, tkáně rychleji při­ jímají kyslik, vedení nervového dráždě­ ni je kratší. Výkonnost po přiměřeném p. stoupá. Nejvhodnější formou p. jsou krátké úseky rychlého běhu 10—20 min před výkonem, před běžným cvičením stačí 5 min rychlejších pohybů. U běhů a plavání zlepšuje p. výkon o 4-6 %. Od­ stup od vlastního výkonu má být max. 15 min, pak efekt p. mizí. Jeho intenzita závisí na vnější teplotě a na oblečení. Čim je teplota vyšší, tím méně intenziv­ ní může být předehřátí. Teplé oblečení

urychluje efekt, musí však být zachová­ no až do výkonu. předhoz, ve sport, hrách usměrněni míče hozením nebo odražením před se­ be vpřed; 1. v házené pravidly dovolený způsob jednoúderového driblinku. Míč je poslán na zem nadhozením, což umožní rychlejší a delší postup volným prostorem. Po odskoku míče od země lze pMlIe situace také přejit na víceúderový ariblink; 2. v ragby přestupek pra­ videl přihrávkou vpřed nebo jakýmkoliv odražením míče směrem vpřed ke kon­ cové čáře soupeřů (i při vyklouznuti mi­ če z rukou při neúspěšném chytání), předhyb, v prostných a úpolech samo­ statný název pohybu těla vpřed do pro­ tilehlé polohy, např. z podřepu nebo dřepu přednožného do podřepu nebo dřepu zánožného. předjezdec, ve sjezdovém lyžování zá­ vodník pověřený soutěžním výborem projet závodní trať před závodem (ve sjezdu také před oficiálním tréninkem, u dvoukolových závodů také před dru­ hým kolem). Obvykle jsou určováni 2 p., soutěžní výbor však může jejich počet zvýšit. P. musi být zřetelně ozna­ čen a musí trať sjet závodním způso­ bem. předjizda, ve vodním slalomu jízda k ověřeni sjízdnosti tratě, a to jednou lodi od každého typu (K1, Cl, C2). Lodě pro p. se obvykle nezúčastňují závodů, pokud se závodu zúčastní, jsou pro předjizdu vylosovány podle pravidel kanoistiky. předkolo, vylučovací' soutěž předřaze­ ná prvému kolu hl. soutěže, která je or­ ganizována vylučovacím způsobem. V. t. systémy sportovních soutěží, předkrok, 1. polovični krok vpřed; při popisu cvičení musime uvést, kterou nohou p. konáme (např. p. levou); 2. v šermu pohyb vpřed ke zmenšení roze­ stupu od soupeře. P. začíná zadni noha položením chodidla před špičku přední nohy, která poté přejde do střehu, předmětová komise tělesně výcho­ vy, metodické zařízení na škole, sdru­ žující všechny učitele TV 5.-8. roč. zákl. škol a všech třid stř. škol. Jejím úkolem je zkvalitněni odb. pedag. a metodické práce v těl. výchově. Komise se zřizují na každé škole, kde jsou alespoň 3 uči­ telé TV, popř. se sdružuji s dalším před­ mětem (zejm. brannou výchovou). Ve­ doucího jmenuje ředitel školy. Komise pracuji podle plánu (ročního, event, krátkodobého), na jehož sestavení a realizaci se podílejí všichni členové. Plán se vytváří na základě cílů tělových, procesu, sociálnich a materiálních pod­ mínek školy a zasahuje jak výuku TV, tak i mimovyučovací tělových, a sport, činnost i spolupráci s dalšimi složkami (ČSTV, Svazarm, SRPŠ, PO SSM, SSM,

56

přednos školní lékař aj.). Komise rovněž připra­ vuje vzorové ukázkové hodiny a staré se o doplňováni tělových, inventáře a udržováni tělových zařizení. přednos, přednožení ve svisu nebo v podporu, cvičebni tvar nářaďových cvičení. předsek viz protiútok v šermu, předskok, 1. poskok vpřed: obounož, na jedné noze, z obou na jednu nohu, z jedné nohy na druhou, z jedné nohy na obě; 2. v lyžováni a na skibobu zá­ měrný odraz před hranou terénniho zlo­ mu, např. při sjezdu na lyžích; 3. v šer­ mu plochý přizemni skok vpřed ze stře­ hu. P. začíná přední noha, obě nohy doskakují současně do střehu. P. s vý­ padem viz ballestra. předskokan, závodník ve skoku na ly­ žích, který v příslušném závodě nestar­ tuje a je k dispozici soutěžnímu výboru pro vyzkoušení můstku, ke zjištěni vhodnosti volby nájezdu ap Předsletové tělovýchovné slav­ nosti čs. škol 1947, hromadná tělo­ vých. vystoupení, kult. a sport, soutěže školní mládeže pořádané rok před XI. všesokolským sletem. Jejich pořadate­ lem byla -> sekce učitelů a profesorů tělesné výchovy Slavnosti navazovaly na úspěšnou tradici -*■ středoškolských her. Účastnilo se jich mladší a starší žactvo, dorost a studující VŠ. Součásti byly soutěže kult. (v recitaci, zpěvu a hře na hud. nástroje) a sport, soutěže, konané v zimních a jarních měsícich a v různých místech státu. Závodů v ly­ žování se zúčastnilo 6413 jednotlivců, v atletice 1 040 družstev, ve sport, gym­ nastice 452, ve volejbalu 431, ve fotbalu 342, v basketbalu 338, v házené 237 a v ledním hokeji 175 družstev, v plavá­ ní 307 a v SZBZ 223 školy. V květnu byl uspořádán štafetový hvězdicový běh ze šesti pohraničních mist státu do Prahy (z Dukelského průsmyku. Humenného, Ces. Velenic, Prachatic, Všerubského průsmyku a Děčína). Délka všech tratí byla 2 760 km, běžců 34 643 z 884 škol. — Vyvrcholením slavností byla hro­ madná vystoupení na Strahově. Ve vy­ stoupeních žactva 21. a 22. 6. cvičilo 86 248 žáků a žákyň z obecných, mě­ šťanských a z nižších tříd stř. škol; prů­ vodu Prahou 20 6. se zúčastnilo 72 410 cvičenců a 3 380 vedoucích. 28. a 29. 6. vystoupilo na Strahově 100 840 cvičen­ ců ze stř. a odb. škol (z toho i 1 400 učňů z kovoprůmyslových závodů Pra­ hy); průvodu Prahou 27. 6. se účastnilo 99 510 cvičenců a 3 280 vedoucích. Vy­ stoupením mládeže předcházela 14. a 15. 6. gym. vystoupení a sport, soutě­ že posluchačů VŠ (1 150 účastníků), předstartovní stavy, druh psychofyziol stavů, které souvisej! s bezprostřed­ ní přípravou sportovce k soutěži a jeho

subj. prožívánim posledních chvil před startem. Zpravidla začínají se vstupem sportovce do prostředí soutěže. Dyna­ mika p.s. je ovlivněna kontaktem s bu­ doucími soupeři, chováním diváků, ne­ obvyklými událostmi stejně jako důvě­ rou ve vlastní formu, vědomim významu soutěže aj. Působení všech faktorů se promítá do aktivační úrovně sportovce (viz aktivace). Podle výše aktivační úrovně rozlišujeme 3 zákl. typy p.s.: stav nadměrné aktivace (viz startovní horečka), stav nepřiměřeně nizké akti­ vace (viz startovní apatie) a stav opti­ málně zvýšené aktivace, která vyvolává zvýšenou přeménu látek a energii v or­ ganismu i zvýšenou funkčni úroveň oběhového a dýchacího systému (blíží­ cí se potřebám nastávajícího výkonu) a je provázena vysokou pohotovosti k reakci a pozitivně prožívaným vnitř­ ním napětím. předškolní věk, období od 3. roku vě­ ku dítěte do dokončeného 6. roku (po vstup do zákl. školy). Je to věk rychlé­ ho pohyb, rozvoje dítěte, charakterizo­ vaný především během a zálibou v po­ hyb. hře. Pohyb a hra jsou pro dítě ne­ zbytnou potřebou zdravého rozvoje mot., psych, i sociálního Důležitý v tomto věku je pro ditě dětský kolek­ tiv, v němž ziskává postupně žádoucí návyky sociálních kontaktů s ostatními dětmi, podřizuje se postupně pravi­ dlům kolektivního soužití, přehazovaná přes síť, polosport. hra, průprava pro volejbal. Hraje se na vo­ lejbalovém hřišti (event, přizpůsobe­ ném, menších rozměrů, snižená siť), podle volejbalových pravidel, pouze s tim rozdílem, že mič se smí chytat a házet. Hráči si při zjednodušené těch. osvojují pravidla hry, základy kolektivní a individuální taktiky. Postupně se pak vyžaduje, aby třetí a druhý a nakonec i prvý zásah do hry byl prováděn odbí­ jením přehoz, v softballu přihrávka na 1., 3. nebo domácí metu, kterou metař ne­ chytí a míč zalétne do zámezi. Je-li mič přitom blokován (viz blok), hra se přeruši a běžel podle situace dostávají po­ stup na metu zdarma, přehození, slg. „holza", manévr pla­ chetnice při plavbě na boční až zadní vítr, obvykle s -» odpadáním, až do přechodu plachty přes osu lodi (tahem za otěže nebo tlakem větru do opačné strany plachty), při současném přesed­ nuti posádky na druhý bok. Od okamži ku přechodu plachty přes osu lodi až do naplněni plachty na druhém boku tr­ vá - ► obrat. V silném větru je tento ma­ névr velmi obtížný. Důležitá je plynulá práce kormidlem, aby náhlá změna směru nevedla k překlopení setrvačný­ mi silami. P. se spinakrem je ve velmi

silném větru bezpečnější při staženém spinakru a jeho opětném vytaženi, ča sová ztráta je však značná. — Na oplachtěném plováku se p. provádí na­ kloněním stěžně k přidi, plovák začne odpadat, závodník se otočí o 180°, pře­ hodí plachtu přes příď na opačnou stra­ nu a pokračuje v jizdě ve změněném kursu. přehozy, v zápasu chvaty z postoje; a) p. naložením na šiji — útočník náloži soupeře na šíji nebo ramena a přehazu­ je ho přes ně na žíněnku do polohy vle­ že na zádech nebo do mostu. Ve vol­ ném stylu lze chvat usnadnit buď ucho­ pením za nohy, nebo práci nohou; b) p. přes záda — útočník z čelného střeho­ vého postaveni se obrací zády k soupe­ ři a pomoci předklonu ho přehazuje přes svá záda. přehrada, 1. vodní dílo na řekách; 2. dř. ve vodním slalomu druh umělé překážky; souvislá linie tyčí napříč ře­ kou nutící závodníka k přejezdu od bře­ hu ke břehu. přechod, v krasobruslení plynulá změ­ na hrany brusle při jizdě povinného cvi­ ku, a to při vyjížděni z jednoho kruhu do druhého. přechody z vyšších poloh do niž­ ších, cvičebni druh nářaďových cviče­ ni; pohyby těla, jimiž přecházíme z vyš­ ších podporů do nižších, z podporů do visů nebo z podporů a visů na nářadí do stoje na zemi (kromě metů konaných do stoje na zemi). Podle charakteristiky prostorových znaků rozlišujeme: - ► spády, - ► odkmihy, -»■ sešiny, -> se­ skoky -» podměty, - * zřity. V. t. názvo­ sloví gymnastiky překážení ve hře, v ragby držení, str­ kání a stavěni se do cesty soupeři bez míče (přestupek pravidel). Soupeři bě­ žící za míčem se mohou odstrkovat jen ramenem proti rameni, překážková dráha, voj, zařízení pro nácvik a trénink překonáváni překážek V armádě jsou zavedeny dvě p. d.: pro jednotky pozemních vojsk a pro tanko­ vé, automobilní a ženijní jednotky; zvi. p. d. mají jednotky Pohraniční stráže. P d. pro jednotky pozemních vojsk je 200 m dlouhá a obsahuje tyto překážky a zařízeni: maketu obrněného transpor­ téru, úsek pro nácvik činnosti na nena­ dálý povel (násep, prvni granátová já­ ma, zidka, druhá granátová jáma), prvni zákop, široký přikop, labyrint, stěna se šikmým prknem, kladinou a svislými žebříky, kladinové schodiště, cihlovou (nebo dřevěnou) zidku, úkryt pro střeli­ vo, okop a nekrytý spojovací zákop, ohradu s příkopem, průčelí domu a koncový zákop. překážkový běh, atl. závod v běhu na dráze přes umělé překážky předepsané konstrukce, rozmístěné ve stanovených

překážky

>7

:dálenostech na tratích 100m (ženy), I0 m (muži), 400 m (muži i ženy) 3 000m (muži — viz steeplechase). Iládež běhá i kratší tratě, dospěli též 000 m př. — V technice p. b. lze vyčlet tyto fáze: start a náběh na 1. překážj, přeběh překážek, běh mezi překáiimi a doběh. Startuje se z nízkého artu, náběh na 1. překážku zdolává ážec u tratí 100 a 110 m 8 kroky, 400 m 21—22 kroky. Přeběh 1. až edposlední překážky se provádi zhru1 stejnou technikou. Po odrazu jde ;rčená švihová noha kolenem vzhůru, jp se naklání vpřed. Po dokončení Jrazu se švihová noha natahuje, odraivá noha se dostává do skrčeni únožo. Následuje prudké zašlápnuti švihoi nohy za překážku doprovázené přímením trupu. Vzdálenost mezi přeižkami se u tratí 100 a 110 m běhá na kroky, na 400 m na 13—15 kroků. Poedni překážka se zdolává aktivnějším ikrokem švihové nohy, frekvence běj se zrychluje, zvětšuje se předklon. Všechny p. b. se běhají v drahách, i úmyslné poraženi překážky je závodk diskvalifikován. V. t. běh, překážky, 'ekážky, 1. nářadi pro překážkové ihy v atletice. Jsou většinou přenolé, jen u vodního příkopu při běhu na 000 m a 3 000 m př. je p. pevná. Přenolé jsou buď s měnitelnou výškou (pro ■ekážkové běhy do 400 m), nebo pevnou výškou (pro překážkové běhy 1 2 000 m a 3 000 m). Překážky s mění lnou výškou jsou z lehké kovové konrukce, spodni rám tvaru U leží na pochu dráhy a směřuje proti směru běj. V jeho rozích jsou dva sloupky nelucí přičku ze dřeva nebo jiného lodného materiálu a upravené na zvyivání. Hmotnost p. je 10 kg. Na obou menech spodního rámu jsou posunoitelná závaži nastavitelná tak, aby při iždé výšce překážky bylo k jejímu přeopení potřeba síly 3,4 — 4,0 kg. Naavitelné výšky p. jsou 1,067 m, 0,914 , 0,840 m a 0,762 m s toleranci ± 3 m. P. má max. šířku 120 cm, délka lodního rámu je 70 cm. Horní příčka Zkrácený okruh běžecké dráhy pro překážkové běhy na 2 000 a 3 000 m a rozesta­ á tloušťku 10 — 25 mm, výšku 70 mm vení překážek: C cíl, S start, /, 2, 3, 5 pevné překážky, 4 překážka s vodním příko­ musí být na stojanech pevně připev- pem, r poloměr náběhu na vodní přikop.

izká překážka

Pevná překážka pro překážkové běhy na 2 000 a 3 000 m.

překládání vpřed a vzad něná, ale s možností snadné výmény; je bílá s černými pruhy. P. s pevnou vý­ škou se skládají ze dvou pevných, vzá­ jemné spojených opěr 1,20 — 1,40 m ši­ rokých, na kterých je nasazeno horní břevno profilu 127 x 127 mm, dlouhé 3,96 m a přesahující opěru na obou koncích o 30 cm. Výška p. je minim. 0,910 m a max. 0,917 m, hmotnost p. mi­ nim. 80 kg a max. 100 kg. Horní břevno je natřeno v černobílých pruzích. Podob­ ná p. je i u vodního příkopu, ale místo stojanů jsou po stranách sloupky pevně osazené do konstrukce vodního příko­ pu; 2. p jako součást překážkové dráhy v areálech zdraví jsou většinou z kmenů stromů a jsou butf položeny ve směru běhu jako kladiny, nebo kolmo na směr běhu. Slouží k přeskakování nebo pře­ lézání ap.; 3. p. v jezdectví viz jezdecký sport. překládání vpřed a vzad, zákl. prvek - ► bruslení. překot, 1. cvičební druh převratů v akrobatických i nářaďových cviče­ ních; jde o pohyb (převrat) těla kolem pravolevé (příčné) osy vpřed či vzad nebo kolem předozadní osy stranou. Tělo se bez dotyku základny nebo nářa­ dí převrací na rukou nebo na předloktí, a to vysazeně. P. lze konat ve visu

58 i v podporu. P. konané ve svisu vykroucením v ramenou nazýváme výkruty; 2. ve skocích do vody skok s přetočením 0 360° kolem pravolevé osy těla: p. na před, p. nazad, p. zvratný, p. zpětný přemet, cvičební druh » převratů v akrobatických i nářaďových cviče­ ních; jde o pohyb (převrat) těla, kolem pravolevé (příčné) osy vpřed či vzad nebo kolem předozadní osy stranou. Tělo se bez dotyku základny nebo nářa­ dí převrací na rukou nebo na předlok­ tích, a to prohnutě. P. lze konat ve visu 1 v podporu. P. konané ve visu vykrou,cením v ramenou nazýváme výkruty prohnutě. řenos, 1. v -»• postojích přeneseni motnosti těla z jedné nohy na druhou, z jedné na obě, z obou na jednu, na špičky nebo na paty. Tohoto názvu se používá zpravidla v sedmém pádě (např. z podřepu únožného levou přeno­ sem na levou podřep přednožný pra­ vou); 2. v šermu viz vazba, přenos pohybových dovednosti a schopností viz transfer pohybových dovedností a schopností, přepětí, dočasný, obvykle krátkodobý Vodní příkop: 7 pevná překážka, úvod­ ní hladina, 3 koberec, 4 betonové dno negativní stav organismu, narušení je­ a stěny, 5 povrch dráhy, 6 obrubníky, 7 ho normální činnosti. Dochází k němu nejčastěji v těch případech, kdy sportoodtok vody

Rozsah překážkových tratí v ČSSR

Věková kat. muži

st. dorostenci

ml. dorostenci

st. žáci ženy

st. dorostenky

ml. dorostenky

st. žačky ml. žačky

Výška přek. (mm)

Trať (m)

mistr. (M), do­ plňková (D)

Počet přek.

110 200 300 400 110 110 200 300 400 100 200 300 60

M D D M M D D D M M D M M

10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 6

1 067 762 914 914 1 000 1 067 762 914 914 914 762

100 300 400 100 300 400 80 100 300 400 60 80 60

M D M M D M D M D D M D M

10

840 762 762 840 762 762 762

10 10 10 10 10 10 6 10 6

762

762 762 762 762 762

Vzdálenost mezi 'Jáběh k 1. přek. přek. (m) H

Doběh do cíle (m)

9,14 18,29

13,72 18,29

14,02 71,10

35,00 9,14 9,14 18,29

45,00 13,72 13,72 18,29

40,00 14,02 14,02 17,10

35,00 8,50 18,29

45,00 13,00 18,29

40,00 10,50 17,10

7,70

11,70

9,80

8,50

13,00

10,50

45,00 8,50

35,00 13,00

40,00 10,50

45,00 8,00

35,00 12,00 8,50

40,00 12,00 13,00

45,00 7,70 8,00 7,70

35,00 11,70 12,00 11,70

40,00 9,80 12,00 9,80

převod

59 vec dosáhne vysokého výkonu max. vy­ pětím sil a volního úsilí, aniž by byl k ta­ kovému výkonu předchozím tréninkem dostatečně připraven. P se projevuje velkým vyčerpáním, často provázeným narušením normálni činnosti oběhové­ ho systému (zvýšení tepové frekvence, snížení krevního tlaku, výskyt extrasystol ap.). Tento stav se subjektivně pro­ jevuje bolestmi v srdeční krajině, celko­ vou slabostí, bolestmi hlavy, zvracením aj. Sportovec se nachází ve stavu apa­ tie, později se na něm projevují známky nervozity, podráždění ap Následky pře­ pětí lze obvykle odstranit dostatečně dlouhým odpočinkem. K zahájení tré­ ninku má dojít až po úplném -» zotave­ ni. přerážecí techniky [jap. tamešiwarij, tradičně užívaný způsob ke zjištění sku­ tečné sily karatisty. Materiálem k přerá­ ženi jsou nejčastěji 2,5 cm silná prkna z borového dřeva, střešní tašky nebo ci­ hly. K lámáni na hranici možností je tře­ ba dokonalého soustředění a sjednoce­ ni těl. i duševních sil v okamžiku nárazu, přeřazení sportovce do vyšší věko­ vé kategorie viz start sportovce ve vyšši věkové kategorii, přesahování, ve volejbalu dosahování rukou přes svislou rovinu sítě; a) p. nad sítí je dovoleno při - * bloku, pokud ne­ narušuje akci soupeře (v deblech kdy­ koliv), nebo po smeči, jestliže úder do miče byl proveden nad vlastním polem; b) p. pod síti nebo vedle sítě není chy­ bou při snaze vrátit míč do vlastního pole, jestliže sem byl zahrán chybným prvním odbitím spoluhráče, přešed, změna sedu spojená se změ­ nou mista pomocí rukou nebo -» pře­ nosem na nohy (např. ze sedu odboč­ ného, nohy vpravo pokrčmo, klekem přešed do sedu odbočného, nohy vlevo pokrčmo). přeskok, 1. cvičebni druh metů; pohyb těla ze stoje na zemi přes nářadí do sto­ je na zemi. Označuje se podle způso­ bu metu s přidáním koncovky -ka, např. zánožka, odbočka, skrčka, roznožka, tetka ap. Lze je konat s dohmatem i bez dohmatu (přeskok prostý), z místa i z rozběhu. — Přeskoky se též děli na přímé (bez celkové rotace kolem příčné nebo předozadní osy) a na převratové (s celk. rotaci o 360 ° a více stupňů ko­ lem příčné nebo předozadní osy). Pře­ skoky lze konat i s vícenásobnou rotací vpřed, vzad, stranou a s připojenými obraty v prvé i druhé letové fázi; 2. dis­ ciplina gym. viceboje, prováděná z roz­ běhu a s povinným dohmatem (odra­ zem paží) přes koně naděl (u mužů) ne­ bo přes koně našiř bez madel (u žen). Výška nářadí je pro jednotlivé kat. odli­ šná, ve vrcholovém pojetí kůň nadél 135 cm, kůň našiř 120 cm. Skáče se

s použitím zvláštního normalizovaného pružného můstku. Z hlediska těch. pro­ vedeni se při přeskocích rozlišuje 6 fázi skoku: rozběh, odraz nohou, prvá léto vá fáze, dohmat a odraz pažemi, druhá letová fáze, doskok; 3. v lyžováni změna směru při sjížděni v těžkém sněhu po­ mocí jedné nebo obou holi; v protisva­ hu až o 180 °. přesnost pohybu, shoda mezi ideál­ ním a skutečným provedením mot. ak­ tu, jeho konkrétním nebo dilčim cílem. Cílem je přiblížení k ideálnímu průběhu pohybu, např. ve smyslu předem přija­ té est. normy, nebo dosažení konkrétní­ ho pohyb, výsledku. Rozlišujeme p. p. s ohledem na průběh pohybu a p. p. s ohledem na výsledek pohybu, přespolní běh viz kros. přestup, v ČSTV změna ve sport, regi­ straci (viz Jednotný řád sportovní regi­ strace), kterou sportovec provádi pře­ chod do oddílu jiné TJ ve sport, odvě­ tví, v němž je registrován. V některých sport, odvětvich, např. ve fotbalu a há­ zené, mohou talentovaní sportovci starši 23 let, popř. 25 let, hlásit tzv. těch. p., tj. do oddílů vyšší, předem ur čené - ► soutěžní třídy; v házené také do oddílu, v němž pracuje SVS (SVSM). Podmínky, za kterých mohou sportovci přestupovat, stanoví - ► přes­ tupní řád sport, svazu, přestupní řád, soubor zákl. - * sport, těch. předpisů, kterými výbory sport, svazů ÚV ČSTV v rámci své odvětvové působnosti upravují přestupy sportov­ ců do oddílů jiných TJ (viz přestup). V p. ř. se stanov! všeob. zásady přestu­ pu, přestupní termíny a další podmínky, za nichž mohou sportovci uskutečnit přestup. Určuje povinnosti účastníků přestupního řízeni, příslušnost komisí svazových orgánů pro jednání, způsob rozhodování a možnosti podat odvolání z rozhodnutí o přestupu. P. ř. sport, sva­ zu obsahuje také zvi. ustanovení pro těch. přestupy, přestupy dorostu, přes­ tupy sportovců do vrcholových středi­ sek a přestupy či - * hostování vojáků. Ve fotbalu se posuzují zvlášť přestupy hráčů vrcholové kopané a zvlášť přes­ tupy ostatních hráčů, přestupní termín viz přestupní řád. přešlápnuti, ve volejbalu dotek soupe­ řova pole za středovou čárou kterouko­ liv části těla. P. je považováno za chy­ bu, výjimkou je p. nohou nebo nohy (od kotníku dolů), zůstane-li část přešlápujicí nohy nebo nohou na středové čáře nebo nad ni a nepřekáži-li se soupeři ve hře. Chybou neni narušeni prostoru pod síti ani vniknuti do volné zóny ved­ le pole soupeře za předpokladu, že se tím nenaruší hra soupeřů. P. při podáni je chybou, pokud v okamžiku úderu do míče se hráč dotkl žerné mimo zónu po­

dání včetně zadní čáry vlastniho pole. přešvih, cvičebni druh -> metů, kte­ rým přecházíme nohou (nohama) přes nářadí, a to ze stoje na zemi do pod­ poru, nebo z podporu do podporu či - * visu, nebo z podporu či visu do stoje na zemi. V. t. názvosloví gymnastiky, přetlak viz vazba v šermu, přetočení, v zápasu chvaty v pokleku, při nichž horni zápasník přetáčí' spodního kolem délkové osy o 180 ° do polo­ hy vleže na zádech. Přetočení může být provedeno podtrhem, podramenní pá­ kou, pákou na paži nebo podbřišním zá­ běrem. Ve volném stylu je možné pře­ točení za nohy. přetrénování, chronický nepříznivý funkční a metabolický stav organismu sportovce, který je důsledkem dlouho dobějšiho opakovaného přetěžováni a projevuje se trvalejším poklesem vý­ konnosti. P. v podstatě odpovídá stavu chronické únavy. Jeho příčinou je dlou hodobější nesoulad mezi zatěžováním a stavem trénovanosti. P. se projevuje apatií, nechuti k trénováni i závodění, spavosti nebo naopak nespavostí, ne­ chuti k jídlu, nepříjemnými pocity bole­ sti v oblasti srdce, bolestmi hlavy, pod­ rážděním, trvalou špatnou náladou, sni­ žováním ukazatelů trénovanosti. Cha­ rakteristický je pokles výkonnosti, pře­ devším zhoršení techniky, časté taktic­ ké chyby ap. Podstatou p. je narušeni neurovegetativních a metabolických re­ gulaci organismu, vyúsťujici v neurózu Podle závažnosti p. se rozeznávají tři stadia: první, charakterizované pokle­ sem výkonnosti a subj. příznaky, druhé, kdy přistupují příznaky funkční' a meta bolické, a třetí stadium rozvinuté orgá­ nové neurózy, např. chronické přepětí srdce, vředová choroba, hypertenzní nemoc aj. Prevence přetrénováni spočí­ vá zejména v dodržováni pedag. zásad tréninku, životosprávy a regenerace, ve včasné diagnóze prvních příznaků, léč­ bě všech drobných odchylek zdravotní­ ho stavu a včasném řešení problémů psychososociální povahy. Odstranění stavu p. trvá zpravidla delši dobu Zvlášť důležité je dodržování důkladné­ ho odpočinku. Teprve po určité době je možno se svolením a za dohledu lékaře přistoupit k postupnému obnovení ob­ vyklých tréninkových dávek a později i k závodění. převod, zařízení k přenosu sily a převá­ děni pohybu na jinou formu, např. p otáčivého pohybu na jiný otáčivý po­ hyb s jinou osou rotace nebo jiným po­ loměrem otáčeni (u jizdniho kola je použito ozubeného převodu). Při kon­ strukci trenažérů se používá p. řemeno­ vý, řetězový, šnekový ap. Vysky­ tuje se i p. hydraulický, el. a pneu­ matický. Poměr otáček lze měnit plynu­

převraty le nebo po stupních. Pro sport, činnost je význ. p. pákový, kdy se přechází z jednoho posuvného pohybu na jiný posuvný pohyb mech. pomocí pák (tvo­ řených segmenty těla a sport, náčiní), převraty, 1. cvičební druh akrobatic­ kých a nářaďových cvičení; jde o pohy­ by (převraty či přetáčení) těla kolem příčné (pravolevé) osy vpřed nebo vzad a kolem předozadní osy stranou. Podří­ zené cvičební druhy převratů: kotouly (tělo se dotýká základny nebo nářadí postupně jednotlivými částmi trupu, event, pouze rameny nebo zády); překoty (tělo se bez dotyku základny nebo nářadí převrací na rukou nebo na před­ loktích, a to vysazeně); přemety (tělo se bez dotyku základny převrací na ru­ kou nebo na předloktích, a to prohnu­ tě); salta (tělo se převrací bez dotyku základny rukama, a to skrčmo, schylmo, tj. vysazeně, nebo prohnutě). — Překoty a přemety můžeme na nářadí konat ve visu i v podporu. Překoty a přemety konané z visu do visu vykroucením v ramenou nazýváme - ► výkruty (v. t. názvosloví gymnastiky); 2. v zápasu chvaty v pokleku: a) vpřed, při nichž útočník převrací soupeře (horní spodního) vpřed kolem pravolevé osy do polohy vleže na zádech; b) vzad, při nichž útočník převrací soupeře (útočník může být spodní i horní) vzad kolem pravolevé osy do polohy vleže na zá­ dech buď výsedem, nebo záklonem. převzetí míče viz zpracováni míče. přezouvací lavice, lavice trvale posta­ vená na přístupové cestě do šaten. Cvi­ čící přicházející zvenku se na přístupo­ vé straně p. I. vyzují a na druhé straně obují do cvičební obuvi. Vycházkovou obuv buď uloží do skříněk, nebo odne­ sou do šatny a tam uloží. Tento systém zajišťuje -» čistý provoz, přihláška do soutěže, sport. těch. tis­ kopis sport, svazu nebo jiný doklad, kterým se přihlašují sportovci nebo soutěžní družstva do soutěže. Tiskopis je nutno vyplnit podle předtisku a poky­ nů uvedených v rozpisu soutěže, které stanoví, jakým způsobem, kdy, komu a kam musí být přihláška doručena, přihláška k registraci, registrační tis­ kopis ČSTV, který je oficiálním podkla­ dem pro vystavení * registračního průkazu sportovce ve sport, odvětvích, ve kterých se registrace prokazuje tím­ to dokladem (viz Jednotný řád sportov­ ní registrace ČSTV) Přihlášku vyplňuje a podpisuje sportovec, potvrzuje ji TJ, v jejímž oddílu žádá sportovec o regi­ straci, a zasílá ji oddíl spolu s dalšími podklady pro registraci příslušnému vý­ boru sport, svazu ČSTV. přihrávání, útočná herní činnost jednotlivce. V basketbalu a házené jde o usměrněné hozeni, kutálení nebo od­

60 bití miče spoluhráči. Také ve fotbalu a hokeji jde o usměrněni míče (kotou­ če) spoluhráči tak, aby jej hráč mohl převzít na místě nebo v pohybu. Ve fot­ balu se přihrává nohou a hlavou, ruka­ ma pouze při - ► vhazováni. Přihrání ukončené zpracováním míče hráčem, jemuž byl míč přihrán, nazýváme - ■* přihrávkou. přihrávka, uskutečněné přihrání, zahr­ nuje jak činnost hráče při usměrňováni míče, tak i dráhu letu míče (kotouče) ke spoluhráči; 1. v basketbalu se rozlišují vrchní p. jednoruč od ramene, trčením od obličeje, od pasu, bočni (přes hla­ vu), stranou, za sebe, přes rameno, za hlavou, obrácenou stranou; vrchní p. obouruč trčením od prsou, trčením od obličeje, nad hlavou, stranou, přes ra­ meno za sebe; spodní p. jednoruč vpřed, stranou, vzad, za tělem (zadovka); spodní p. obouruč vpřed, vzad, stranou; podle pohybu hráče p. na místě, v chůzi, ve skoku, v běhu, při obratech. Dále se rozlišuji p. podle směru dráhy letu míče; 2. ve fotbalu existují přihrávky nohou a hlavou, ruka­ ma se přihrává pouze při - ► vhazování. Podle způsobu -» kopu do míče se roz­ lišují p. vnitřní nebo vnějši stranou no­ hy, přímým, vnitřním nebo vnějším nár­ tem, špičkou, patou, popř. kolenem. Podle úderu hlavy do míče se rozlišuje p. čelem, spánkovou části hlavy, výji­ mečně temenem. Hlavou se přihrává ve stoji, ve výskoku, v pádu, a to na místě nebo v pohybu. Dále se rozlišuji p. podle délky na krátké (do 15 m), stř. (15 až 30 m), dlouhé (nad 30 m), podle vý­ šky dráhy letu miče na přízemní (do vý­ še kolen), polovysoké (od kolen do vý­ še hlavy), vysoké (nad hlavou), podle směru na kolmé (rovnoběžné s podél­ nou osou hřiště), šikmé (do stran), zpět­ né (vzad), podle rychlosti letu míče na střílené (prudce letící), měkké (pomalu letící), podle rotace letícího míče na ro­ tované a přímé; 3. v házené se dělí p. podle zapojeni paži na p. obouruč, jed­ noruč, podle délky dráhy letu miče na krátké, středni, dlouhé, podle tvaru drá­ hy letu na přímé, odrazem od země a obloučkem. Podle pohybu pohrávají­ cího hráče na p. v klidu, v letu, ve výs­ koku. Zvláštní skupinu tvoří přihrávky vymezené pravidly k zahájení hry na za­ čátku a při přerušeních: výhoz ze stře­ dové čáry, - ► vyhazování (brankářem z brankoviště), -» vhazování (z postran­ ní čáry nebo z rohu), - ► volný hod (není-li proveden střelbou). Nejužívanější je vrchní přihrávka jednoruč vpřed, vpravo a vlevo stranou. Uplatňuje se v různých modifikacích ve všech ty­ pech herních situací; 4. v ledním hokeji se přihrává švihem, na kratši vzdáleno­ sti přiklepnutím. P. vzduchem nemá le­

tět výše než 30 cm nad ledem. Bruslí se přihrává např. ve skluzu při hrazení; 5. v pozemním hokeji se přihrává forhendovým nebo bekhendovým úderem, ta­ ženým úderem, úderem švihem (viz úder) nebo - ► vyndavákem, a to do­ předu (kolmá p. sloužící k rychlému přenesení hry z obranného pásma nebo k vysunutí útočníka), stranou (příčná, kolmá p ) i dozadu; 6. v ragby se rozli­ šují p. hozením nebo kopem Zákl. (kla­ sická) p. se provádí obouruč spodem v běhu s vytočením trupu směrem ke spoluhráči, popř. po sebrání miče mlý­ novou spojkou mohutným švihem paže s následným pádem ve směru letu mí­ če. Po klamáni je klasickou přihrávkou i zadovka, při niž hráč přihrává míč zpětným pohybem paže opačným smě­ rem. Přihrávky nohou se provádějí - ► kopem z nadhozu nebo odrazu; 7. ve volejbalu je p záměrně usměrněné od­ biti miče letícího od soupeře některé­ mu spoluhráči k síti, aby mohl nahrát nebo provést útočný úder. P. zahrnuje zpracováni miče hráčem, křivku letu mi­ če, způsob přijeti miče spoluhráčem. Má být přesná (včetně předstihu), při­ měřeně rychlá, vhodná, včasná a snad­ no zpracovatelná. Obvykle se přihrává v klidu na mistě po předchozím přemí­ stěni. P. pod úhlem letí jiným směrem, než odkud míč přiletěl. P. do volného prostoru je usměrněna do prostoru, kam si naběhne vbíhající nahrávač. „přihřej a běž", ve fotbalu, házené, basketbalu, pozemním hokeji útočná herní kombinace, spojení dvou na sebe navazujících přihrávek mezi dvěma hrá­ či. Hráč po přihrávce nabíhá do volné­ ho prostoru pro zpětnou přihrávku, „přihřej a jeď", v lednim hokeji útoč­ ná herni kombinace, spočívající ve dvou na sebe navazujícich přihrávkách mezi dyéma hráči; hráč po přihráni na­ jede do volného prostoru, kam mu spo­ luhráč zpět přihraje, přiklepnuti, v ragby přitisknutí míče k zemí v brankovišti bránícím hráčem. Po p. následuje - ► kop (výkop) z obran­ ného území. Byl-li sem míč dopraven obráncem nebo jeho spoluhráči (zane­ sený mič), následuje mlýn ve hřišti 5 m od brankové čáry proti místu přiklepnu­ ti. přílba, ochranná pokrývka hlava z pev­ ného materiálu (např. kůže, plastické hmoty, kovu). Používá se a mnohdy je pravidly předepsána ve sportech, kde je nebezpečí úrazu hlavy. Kožená p. se používá v boxu (pří tréninku) a v silniční a terénní cyklistice, p. z plastické hmo­ ty v dráhové cyklistice ve sprintu (aero­ dynamického tvaru), v ledním hokeji (někdy doplněná chránitkem očí z ple­ xiskla nebo chránitkem čelisti a úst z plastické hmoty), v lyžařském sjezdu

S1

ve skocích na lyžích, v kanoistice sjezd a slalom), v motorismu, v parašusmu, vodním lyžování, v sáňkařském bobovém sportu, v horolezectví, ve ysokohorské a krasové turistice, říměstská rekrační oblast, též zóna říměstské rekreace, soustava ploch zařizení pro krátkodobou rekreaci, terá je umistěna na okraji města a je ostupná pěšky nebo prostředky hroradné dopravy. Její prostředí tvoří ley, vodni nádrže, zahrádkové osady či ygienicky nezávadné plochy zemédělké výroby. K uspokojení individuální enní i víkendové rekreace by mělo být 3to území vybaveno procházkovými estami, koupališti, plážemi, běžeckými tezkami i tzv, - * areály zdraví s nebytným sociálním a hygienickým vybaenim, popř. s vyčleněnými plochami ro pohyb, a sport, hry, přirozeným teánem pro lyžařský běh, turistiku, rybníy nebo plochami pro bruslení ap. Tato blast by měla být oproštěna od invesční výstavby a individuálních rekreačích objektů. Svým přírodním prostřeím má představovat bioklimatickou rotiváhu umělému prostředí města římivá cvičení, cvičení podporující právné držení těla. Jsou zaměřena na Dzvoj zádového a břišního svalstva, iřímý úder, ve stolním tenisu zákl. -*• der, hraný bekhendem nebo forhenem, a to buď protažením (po úderu aže pokračuje v započatém pohybu), ebo halfvolejem (míček je hrán bezrostředně po odrazu od plochy stolu), lalfvolejem se hraje též - * blokink - ► kontratopspin. římý volný kop, hovor, trestný kop, e fotbalu kop nařízený rozhodčim za myslné hraní rukou, podráženi, strkání jiné ohrožení soupeře. Při p. v. k. musi ýt míč v klidu, hráči bránici strany zdáleni od míče minim. 9,15 m, pokud lič není ve hře, tj. pokud po kopu neuizil dráhu rovnající se jeho obvodu, p. v. k, lze docílit branky. Dopusti-li se ranící strana přestupku, za který je nazován p. v. k. ve vlastním pokutovém zemí a míč je přitom ve hře, nařizuje e ♦ pokutový kop. říprava branců, řízená činnost, předházející nástupu voj. zákl. služby. P. b. e uskutečňuje ve -*• výcvikových střeiscích branců a navazuje na povinnou rannou výchovu ve školách a zájmoou brannou činnost Svazarmu a jiných pol. organizací. Provádí se ve dvoulesm cyklu ve dvou výcvikových obdoích: 1. období začíná od 1. 1. roku, němž branec dovrši 18 let, a trvá, do 0.8. téhož roku; 2. období navazuje na rvé a trvá do nástupu voj. zákl. služby 1.4. nebo 1.10, následujícího roku). Ve . výcvikovém období je diferencována odle předpokládaného zařazení bran­

psychologická příprava ce v ozbrojených silách, přípravka žactva, součást sport, oddí­ lu TJ zaměřená na sport, přípravu dětí předžákovského věku. P. ž. pracuje v oddílech, které mají pro kvalifikova­ nou tělových, práci s dětmi potřebné organizační, kádrové i materiální pod­ mínky. Pedag. proces v p. ž. řídí kvalifi­ kovaní trenéři a zaměřuji jej především na komplexní harmonický rozvoj děti. Nácvik specializovaných činností v pří­ slušném sport, odvětví je racionálně spojován s všestrannou těl. přípravou a rozvojem pohyb, schopností žáků pří­ pravky. Pro účastníky p. ž (kromě bo­ xu) se mohou organizovat také sport, soutěže, jejichž rozsah a kvalitu určuje výbor sport, svazu ÚV ČSTV. Věk. limi­ ty pro zařazeni do p. ž. v jednotlivých sport, odvětvích určuji platné -*• Směr­ nice pro závoděni mládeže, příraz, při šplhu sevření šplhadla nebo lana nohama (viz šplh), přirozená cvičení, označovaná též ja­ ko užitá, jsou zákl. - ► Hébertovy přiro­ zené metody tělesné výchovy. Jsou to: chůze, běh, skok, šplh, zvedáni, házení, ůpoly a plavání. Později přiřazuje Hé­ bert plížení a cvičení rovnováhy. S uve­ denými cvičeními se setkáváme již u -» J. Ch. GutsMuthse a jsou i základem „pohybové abecedy" - ► T. T. Pestalozziho. V 70. letech 19. stol. doporučuje р. c. -> P. F. Lesgaft. Ve škol. TV nacházejí uplatnění v - * novorakouské škole tělesné výchovy, i když termín p. с. zde není spojován s obsahem, ale s metodou práce. přirozený pohyb, v - ► novorakouské škole tělesné výchovy považován za zá­ kl. pohyb, aktivity člověka. Za přirozený je považován každý pohyb, který vyho­ vuje povaze člověka a odpovidá přir. zákonům. P. p. je podle Gaulhofera spontánně prováděn dětmi do 10 let. Později se charakter pohybu mění a ča­ sto i deformuje. Pro zachování a přiblí­ žení k p. p. jsou vhodná cvičení „formo­ vací", kterými se má u žáků docílit správného drženi těla a pro žáka opti­ mální formy pohybu, příspěvky členské, peněžité částky, které platí členové spol. či zájmových organizaci k úhradě nákladů spojených s činností organizace. TJ odevzdávají část členských příspěvků vyšším orgá­ nům ČSTV. V burž. organizacích existo­ vala vedle činných členů i kat, tzv. za­ kládajících členů, kteří platili členské příspěvky podstatně vyšší, příspěvky oddílové, peněžité částky, které platí členové oddílu TJ vedle - ► příspěvků členských. Slouží k úhradě nákladů na provoz oddílu. Jejich výši schvaluje výbor TJ. přísun, pohyb nohy z postojů s noha­ ma oddálenýma do postojů snožných,

zpravidla po základně; např. ze stoje rozkročného (čelného) přísunem levé stoj spatný. Nyní se pro přísun používá také názvu přinožit. V. t. posun, přívrat, v lyžování oboustranný p. je poloha lyží, kdy špičky jsou u sebe, pat­ ky od sebe; při jednostranném p. je jedna lyže patkou oddálena od druhé, psoas [řec.], sval bedrostehenni, který jde od bederních obratlů na malý chocholík kosti stehenní Uplatňuje se při flexi v kloubu kyčelním; při fixaci dolní končetiny ohýbá trup s úklonem do strany. psychodiagnostika, soubor prostřed­ ků a pomůcek ke studiu osobnosti člo­ věka, včetně jejího sociálního kontextu. Jde o zjišťovací techniky různé podsta­ ty a různé míry objektivity. Můžeme je rozdělit na: a) techniky zjišťování život­ ního průběhu (pozorování, posuzování včetně posuzovacích škál, anamnéza, rozhovor, rozbor výsledků činnosti); b) standardní psychol. dotazníky (zájmo­ vé, postojové, osobnostní, projekční); c) testy výkonové se zjevným a skrytým záměrem, projekční testy aj.; d) psychofyziol. techniky zjišťování aktuální­ ho stavu a organických konstant osob­ nosti; e) sociálně psychol. metody zji­ šťování charakteristik sociální skupiny, psychofyziologie [řec ], věda zkou­ mající vztahy mezi duševními a fyziol. procesy. Užívá psychol. a fyziol. meto­ dy, řeší otázky vývoje psychiky člověka a její funkce, zejm. úlohu neurohumorálních regulací a jejich projevů za pod­ mínek těl. a duševního stresu. V. t. neurohumorální regulace, psychohygiena viz duševní hygiena psychologická příprava, jedna ze složek sport, tréninku. Uživá se též po­ jem psychická příprava jako analogie těl. přípravy, termín p.p. však zdůrazňu­ je skutečnost, že jde o uplatňování psy­ chol. poznatků v přípravě sportovce. Cí­ lem p.p. je vytváření optimálních psych, předpokladů, na nichž závisí realizace sport, výkonu. P.p. zasahuje do formo­ vání osobnosti sportovce, jejím úkolem je optimální adaptace a regulace psych, funkcí sportovce na podmínky tréninku a soutěží. Z časového hlediska a podle obsahového zaměření se děli p.p. na dlouhodobou a krátkodobou. Dlouhodobá p.p. má obecnější zaměře­ ní, je součástí každé tréninkové jednot­ ky. Jde v ní o formování osobnosti obecně i specificky vzhledem k povaze sport, činnosti (zvyšování odolnosti, po­ silováni soutěživosti, formování motiva­ ce, vůle, sociálněpsychologických vzta­ hů aj ). Krátkodobé p.p. vychází z dlou­ hodobé, je zaměřena na dosažení co nejvyšší sport, formy k datu a podmín­ kám konkrétní soutěže. Uplatňuje se zejména při -» modelovaném tréninku

62

psychologie sportu a regulaci aktuálních psych, stavů Dlouhodobá a krátkodobá p.p. jsou na sobě závislé a navzájem se ovlivňují. Principy p.p. vyplývají ze zákonitosti učeni, didaktických zásad a poznatků pedagogiky. Uplatňují se principy: uvědomělosti, modelování, stupňování a obměňování zátěži, regulace aktivační úrovně, individualizace. Jako prostřed­ ků působeni na psychiku sportovce použivá p.p. slovni působeni, vytvářeni stimulujících a tlumivých situaci, psy­ choterapeutické zásahy aj. Realizáto­ rem a garantem p p je trenér, který vy­ užívá i spolupráce s psychologem. Vý­ znamnou složkou p.p. sportovce je i je­ ho sebevýchova. psychologie sportu, aplikovaná disci­ plina v systému psychol. věd. Ve vě­ dách o těl. kultuře je specializovaným oborem, podílejicím se na řešeni teor., metodologických o praktických otázek tělových, a sport, činnosti. Předmětem p.s. je zkoumáni psychol. zvláštnosti tě­ lových. a sport, činnosti v jejích rozma­ nitých druzích a psychol. zvláštností osobnosti sportovce. Úkolem p.s. je provést analýzu vybraných problémů tělových, a sport, činností tak, aby mohly být položeny diferencované praktické otázky a problémy a ovlivně­ na didaktika a metodika jejich řešení, psychomotorické učení viz motoric­ ké učeni. psychomotorický test Ozereckého, určování -»• motorického věku, zejm. dětí 4—16letých. Pro každý věk je urče­ no 6 pohyb, úloh z oblasti tělocvičné mot. i z oblasti denní motoriky. Nespi ni-li zkoušený úlohy pro svůj chronolo­ gický věk, provádí úlohy pro nižší věk. Test sestrojil 1924 sov. psychiatr N. J. Ozereckij. Pův. se používal v dětské psychiatrii, později se aplikoval v těl. výchově a v poradenství pro volbu po­ voláni. psychoregulace, záměrně navozené zásahy do psychiky sportovce, zejm. do aktuálních psych, stavů (předstartovni stavy aj.) pomocí různých regulačních metod. Nejčastější metodou je slovní působení, zvláštni místo mají magické prostředky, jako jsou různé talismany a maskoty či sport, rituály, v delším ča­ sovém odstupu před startem se uplat­ ňuji náhradní činnosti, vedoucí k roz­ ptýlení, jsou používány různé autoregulačni systémy, vycházející z principů -» autogenního tréninku, zvažuje se mož­ nost užiti hypnózy aj. Cílem je zvyšová­ ní či snižování aktivace, aspirační úrov­ ně a výkonové motivace, odstraňování strachu, emoční přeladěni aj. psychorelaxace viz relaxace. Pšenička Václav, 1906—1961, čs. vzpěrač. Získal 3 stříbrné medaile na OH 1932, 1936 a MS 1937. Mistr Evropy

v kat. nad 82,5 kg 1934 a držitel stříbrné medaile z ME 1929 (do 82,5 kg) a bron­ zové z ME 1935 (nad 82,5 kg). Účastník OH 1928 (4. místo v kat. do 82,5 kg), ME 1930 (4. do 82,5 kg) a 1931 (4.- nad 82,5 kg) Pšenička Václav, ' 1931, čs. vzpěrač, ZMS. Získal stříbrné medaile v trojboji na ME 1953 (v kat. do 75 kg) a 1955-57 a bronzové na ME 1954 a 1959 (vesměs do 82,5 kg) a 1958 (do 90 kg). Startoval i na OH 1952,1956 (6. místo do 82,5 kg), MS 1953 (6.- do 76 kg), 1954 (4.- do 82,5 kg), 1955 (5.- do 82,5 kg), 1957 (4.- do 82.5 kg), 1958 (4.- do 90 kg) 1959 (4.- do 82.5 kg) a 1961 (6. v klasifikaci ME - do 82.5 kg). Pták Jiři, *1946, čs. veslař, ZMS. Kormi­ delník reprezentačniho mužstva 1965—83. Jako kormidelnik osmy se zú­ častnil OH 1968 (5. místo), 1972 (10. mís­ to), 1976 (6 místo) a 1980 (4. místo). Dr­ žitel tří stříbrných (ME 1973 osma, MS 1978 dvojka s kormidelníkem a 1982 čtyřka s kormidelníkem) a jedné bron­ zové medaile (MS 1977 dvojka s kormi­ delníkem). Puč Antonin, ' 1907, čs. fotbalista, ZMS. Útočník Slavie Praha (1925-38) a Viktorie Žižkov (1938-40). 1926-38 re­ prezentoval 60 x (34 branek). Účastník MS 1934 (2. místo) a 1938. Člen Klubu li­ gových kanonýrů(113 ligových gólů). Pučkov Nikolaj, ' 1930, sov. hokejista. Brankář sov. mužstva, které zvítězilo na ZOH 1956 a MS 1954 a získalo evr. pr­ venství 1954-56, 1958-60. Držitel stříbr­ ných medailí z MS 1955, 1957-59 a ME 1957 a bronzové ze ZOH 1960 Nejlepší brankář MS 1959. Druhý trenér sov. re­ prezentantů na MS 1972.

Jaroslav Pudil

ce, vypuštěni tekutiny a přiložení kryci ho obvazu. Puikkonen Jari, * 1959, finský skokar na lyžích. Mistr světa v letech na lyžícf 1981, držitel stříbrné medaile z MS 1981 (stř. můstek) a 1985 (velký můstek a bronzových ze ZOH 1980 (velký mů stek), 1984 (stř. můstek, 5.-velký mů stek) a z MS družstev 1982. Pulastic viz plastické povrchy. Pulastic rubberasfalt viz plastické povrchy. půlka, slg., název pro běh na 800 m pův. na 880 y, tj. půl angl. mile. půlobrat, pohyb celého těla kolen délkové osy o 90°. Purkert Rudolf viz Burkert. V hist, pra menech uváděn jako Burkert, podle no vých údajů opraveno na Purkert. Purkyně Jan Evangelista, 1787-1869 čes. přírodovědec, od 1823 prof, fyziol ve Vratislavi, od 1850 v Praze. Obohatí vědu o četné poznatky z oboru cytolo gie, histologie, anat., fyziol. i farmako logie. Byl spoluzakladatelem Časopise lékařů českých a Spolku českých léka řů. Účastnil se i založení Sokola. Zdů razňoval význam těl. výchovy pro zdrav člověka. Purnoch Milan, '1933, čs. volejbalista MS. Člen družstva, které zvítězilo n< MS 1956 a na ME 1955 a 1958. Držíte stříbrné medaile z MS 1960.

Nikolaj Pučkov

Pudil Jaroslav, "1931, čs. motocyklový závodník, ZMS. Startoval ve čtrnácti Šestidennich a 1952, 1954, 1956 a 1959 byl členem vítězného týmu ČSR v sou­ těži o Mezinárodni trofej, puchýř, vesikula, ohraničená dutina ve vrstvách pokožky naplněná mizni teku­ tinou. Přičina: mech. dráždění (tlak, tep­ lo, chem. látky). Prvnipomoc: desinfek- ná do programu sport, slavnosti. U nái

pythijské hry

63

Hřiště na pushball- 1 hříště, 2 detail branky

se hrála na sokolských sletech, v SSSR při spartakiádách národů. Vzduchem huštěný velmič o průměru 90-180 cm je strkán, tlačen, tahán k brance soupeřů hráči pěšími, na koni, v autech nebo plavajícími. Pěší p. se hraje na hřišti 50 x 120 m. Branky tvoří 5 m vysoké ty­ če, 6 m od sebe, s břevnem ve výši 2,5 m. Družstva o 11 hráčích (5 útočníků, 2 praví a 2 levi „středáci" a 2 brankáři) hrají 2 x 30 min s přestávkou 10 min. Projde-li míč brankou, plati 5 bodů, nad břevnem 8 bodů a vedle branky přes brankovou čáru 2 body. Po brance se míč rozehrává ze středu hřiště při roze­ staveni: brankáři na brankových ča­ rách, „středáci" na 20m a útočníci na 40m čarách. Po docíleni branky (5 nebo 8 bodů) si družstva měni strany, po zis­ ku 2 bodů musí být družstvo soupeřů při rozehrání na své brankové čáře. Za hrubý přestupek je postup 10 m zdarma, a stane-li se tak v brankovém pásmu, získá neprovinivší se družstvo 5 bodů zdarma. Za hrubost je hráč diskvalifiko­ ván. Puskás Ferenc, 1927-1982, maď fotba­ lista. Útočnik Honvédu Budapešť (1943-56) a Reálu Madrid (1958-66) 1945-56 reprezentoval Maďarsko 84 x B3 branek], 1961-62 Španělsko 4 x (2 branky). Účastník OH 1952 (1. místo), MS 1954 (2. místo) a 1962 (za Španěl­ sko). Člen vybraného mužstva FIFA 1963.

Pustai Ondřej, ' 1954, čs. boxer, MS. Vybojoval bronzovou medaili v kat. do 81 kg na ME 1981. Mistr republiky ve stejné hmotnostní kat. 1976-82. Pušbauer Jaroslav, 1901-1976, čs. ho­ kejista, ZMS, obránce. Sehrál za ČSR 82 zápasů. Podílel se na vítězství čs. re­ prezentantů na ME 1925, 1929 a 1933. Zúčastnil se ZOH 1928 a 1936 (4 ). MS 1930, 1933 (3 ), 1934 (5.), 1935 (4 ), 1936, 1938 (3.) a ME 1926 (2.), 1927 (5 ), 1929 a 1936. putovní cena, čestná sport, cena, zpravidla pohár, váza, socha ap., kterou propůjčuje pořadatel sport, soutěže ví­ těznému sportovci (soutěžnímu druž­ stvu) dočasně, do doby konání příštího roč. soutěže, nebo která zůstává trvale v úschově pořadatele. P.c. může být: a) dočasně putovní, definitivně ji získá ví těz, vyhraje-li soutěž obvykle třikrát za sebou nebo pětkrát vůbec; b) věčně putovní, která nepřechází do trvalého vlastnictví vítěze. Jestliže pravidla spor­ tů nebo jiné sport. těch. předpisy sport, svazu nestanovi jinak, musí pořadatelé vypisovat soutěže o p. c pravidelně, většinou každý rok, a za stejných pod­ mínek. putovní táboření, forma vícedenní tur. činnosti, charakterizovaná aktivním přesunem (pěším, na kole, lodi ap.) a častou změnou místa přenocování, při němž účastnici používají vlastní vybave­ ni (stany, spací pytle, podložky, potře­

by na vaření, potraviny a j) P.t. předpo­ kládá vysokou úroveň těl. připraveno­ sti, zvládnutí přesunového prostředku, odborně těch. znalosti a dovednosti a důkladnou přípravu. Tato forma bývá obvykle vyvrcholením pravidelné celo­ roční činnosti tur. kolektivů. Přispivá k plněni vých., vzdělávacích, zdrav, i branných úkolů turistiky. Je určena vy­ spělým kolektivům. Puzrla Milan, '1946, čs. cyklista, ZMS. Získal stříbrnou medaili jako člen druž­ stva v silničním závodě na 100 km na MS 1970 a bronzové ve stíhacím závodu družstev na MS 1965 a 1974. Účastník OH 1968, 1972 a 1976 (5. místo časovka ‘družstev na 100 km) a MS 1977 (5. ča­ sovka družstev na 100 km). Pyciak-Peciak Janusa, ' 1949, pol. re­ prezentant v moderním pětiboji, vítěz soutěže jednotlivců na OH 1976, MS 1977 a 1981 a člen vítězného družstva z MS 1977—78 a 1981. Držitel stříbrné medaile z MS 1978 a 1979 (jednotlivci), pygmé [řec], box v ant. Řecku. V. t. agón. pyramidy zdatnosti (něm. Fitness-pyramiden), jedna z akcí švýc. hnutí - ► Sport pro všechny. Jednoduchý -»• kondiční program určený široké veřej­ nosti, který je graficky znázorněn třemi pyramidami vytvořenými z prázdných kroužků. V pyramidě vytrvalosti jich je 50, v pyramidě síly 25 a v pyramidě obratnosti rovněž 25. K zaplnění krouž­ ku opravňuje absolvování cvičební jed­ notky, jejíž délka je odlišná podle dru­ hu činnosti, např. v pyramidě obratno­ sti 10 min gymnastiky nebo 40 min stol­ ního tenisu. K dosažení vrcholu p.z. je tedy třeba absolvovat celkem 100 cvi­ čebních jednotek. Po zaslání vyplněné­ ho záznamu organizátorům jsou účast­ nici zařazeni do slosování o ceny. Na obdobném principu je zpracována Trimmspirale (viz Trimm). pyridoxin viz vitaminy, pythijské hry, všeřecké hry pořádané od poč. 6. stol. př. n. I. vždy po 4. letech v Delfách k poctě boha Apollóna. Zá­ kladem programu múzický - ► agón, později i gymnický a hippický.

64

quadriceps

quadriceps viz čtyřhlavý sval stehenní, quoit pitching (angl.j, obměna - * horseshoes pitching, náčiním je quoit disk z různého materiálu se středovým

otvorem 5 cm. quoit tennis (angl.), obměna - * deck tennisu, která se hraje gumovým nebo provazovým diskem (quoit) o průměru

17,75 cm. Disk je chytán a házen jednoruč spodem z téhož místa a toutéž ru­ kou; ruka se nesmí zvednout výše než rameno.

Racine Georges, 1865-1939, fr. tělo­ vých. pracovník, zastánce přirozených cvičení mládeže, odpůrce nářaďového tělocviku a jednostranného sportu, po kračovatel -«■ Démenyho a dovršitel Hébertova díla, upravil jeho přirozené tělocvičné metody pro školu. Zdůrazňo­ val, že pohyb je dokonalý, koná-li se až k mezním možnostem kloubů ve všech směrech. racionalizace pohybu [lat ], rozumo­ vě zdůvodněné zaměřováni pohybu k plněni nějakého jednoznačného úko­ lu. Racionalizace je vedle -*■ artizace a - * stylizace nejvýzn. směrem ve vý­ voji -*■ tělesných cvičení. Původní po­ hyb (jeho složka strukturální i procesuální) se upravuje tak, aby konkrétní, jednoznačně formulovaný účel (např.

obnovení kloubní pohyblivosti, zvětšení svalové hmoty) mohl být prostřednic­ tvím jeho působeni splněn co nejlépe a nejefektivněji; ostatní zřetele, např. prožitek, estetický vzhled, přitom mo­ hou být potlačeny. — Racionalizované pohyby tvoří základ většiny tělesných cvičení využívaných v -+ léčebné těle­ sné výchově, -» rehabilitaci, - * kulturistice a často se využívají i ve specializo­ vaném sport, tréninku racionalizace řízení, cílevědomý a soustavný proces zdokonalování sy­ stému řízení oblasti TK. V současném období se zaměřuje především na zdo­ konalování informačního procesu, roz­ hodování, plánování, financování a kon­ troly. Týká se vrcholového řízení i řízení na úrovních nižšjch, včetně operativní­

ho řízení na jednotlivých stupních orga­ nizační struktury TK a jejích složek, rackets [angl ], sport, hra s odrážením míče o stěnu, obměna - ► handballu court. Hra byla zařazena na program OH 1908 v Londýně. Kurt 9,15 x 18,3 m vymezen 4 stěnami, 9,15 m vysokými, zadní stěna je poloviční a jsou nad ní stupňovité tribuny. Kurt je zastřešen Čára podání na přední stěně ve výši 2,93 m, -»■ telltale 68,5 cm. Krátká čára podáni je 7,32 m před přední stěnou a toto území je rozděleno stř. čarou na 2 pole podání. Míč je klůckový, omota­ ný provázkem a obžitý kozinkou, má průměr 2,5 cm. Na utkání se jich spotře­ buje až 100. Raketa 66 cm dlouhá s kru­ hovou hlavou o průměru 16,5-19,5 cm má hmotnost 227-283 g. Utkání se hrají

65

ragby

Hřiště na rackets (přední a jedna boční stěna jsou pouze naznačeny): 1 přední stěna. 2 boční stěny, Jzadní stěna, 4 hlediště, 5 dřevěná deska, 6 krátká čára po­ dání, 7 čára podání

na 3 i na 4 vítězné sety; sety se hraji do 15 bodů, při stavu 13:13 se musi ziskat 2 rozhodující body po sobě. racquetball [angl.j, obměna - * rac­ kets, šířící se v USA. Hraje se raketami s krátkým držadlem a obdélníkovou vy­ pletenou hlavou, s poutkem pro připou­ táni k zápěstí (jako v - * paddle tennisu). Ráczová-Lokšová Katarina,' 1950, čs. šermířka ZMS. Držitelka stříbrné me­ daile ze soutěže fleretistek na MS 1978. Na MS 1973 obsadila 4. a na ME 1982 5. Zdeněk Rada místo. Účastnice OH 1972 a 1976, na nichž se probojovala do semifinále, a OH 1980, kde byla klasifikována na 7. Navrhuje koncepci a spolupracuje s or­ gány státní správy, ministerstvy, resor­ místě. Vítězka univerziády 1977. ty, spol. organizacemi, svazy, radami a komisemi ČSTV při zabezpečováni úloh a zpracovávání materiálů z oblasti masového rozvoje TV. Obsahově a me­ todicky usměrňuje činnost svých odb komisi, zabezpečuje výměnu zkušeností na úseku masového rozvoje TV formou seminářů, aktivů aj. Podíli se na sou­ stavné, cílevědomé propagaci všech forem masového rozvoje TV. Rádce cvičitelstva, ústřední čas. FDTJ-FPT pro cvičitele rev. tělocvič­ ných jednot 1921. Řídil jej V, Mucha a V. Beránek. Mezi jeho redaktory byli Katarina Ráczová-Lokšová i A. Trousil, V. Plšek a řada dalších osobností rev. tělovýchovy. Rada Zdeněk, '1935, čs. házenkář, Rademacher Erich, ‘ 1901, něm. plavec ZMS. Držitel stříbrných medailí z MS a hráč vodního póla. Mistr Evropy 1926 1958, 1961 a bronzové z MS 1964. Na a 1927 na 200 m prsa. Člen vítězného MS 1961 se stal nejlepším střelcem družstva ve vodnim pólu z OH 1928, kde a byl zařazen mezi nejlepši hráče šam­ ziskal stříbrnou medaili na 200 m prsa pionátu. Jako hráč Dukly Praha se po­ Držitel stříbrných medailí z turnajů ve dílel na vítězství v PMEZ 1963. vodnim pólu na OH 1932 a ME 1931 rada masového rozvoje tělesné vý­ a bronzové z ME 1926. chovy, rada MRTV, odborný poradní Rademacher Otakar, *1926, čs. boxer, a iniciativní orgán ÚV, ČÚV a SÚV MS. Držitel stříbrné medaile z ME 1948 ČSTV v oblasti rozvoje rekreační TV. v kat. do 81 kg. Účastnik OH 1948 a ME

p iff

1

1947. Mistr republiky ve stejné hmotno­ stní kat. 1947-52. Radev Bojan, *1942, bulh. zápasník klas. stylu v kat. polotěžké. Dvojnásob­ ný Olymp, vítěz 1964 a 1968, mistr světa 1966. Držitel stříbrných medaili z MS 1962 a 1967 a bronzové z ME 1968. Radil Jaroslav, *1950, čs. kanoista, slalomář. Mistr světa v závodě hlídek C 1 na MS ve slalomu 1973 a 1975. Držitel stříbrné medaile ze slalomářského MS 1975 (C 1) a bronzové z MS 1977 (3x C 1 ) Radmilovic Paul, 1886-1968, reprezen­ tant Velké Británie ve vodním pólu a plaváni. Držitel 4 olymp. zlatých me­ dailí z turnajů ve vodním pólu 1908, 1912,1920 a ze závodu štafet na 4 x 200 m v. zp. na OH 1908. radoppio [ital.j, v šermu plynulé spoje­ ni dvou výpadů, provádí se při pokračo­ váni útoku po prvém nezdařeném výpa­ du; zadni noha se posune do střehu a ihned následuje druhý výpad, raffball [něm], branková sport, hra, vytvořená K. Kochem 1891 Po úpra­ vách pravidel hřiště 20 x 80 m, branky 2,5 x 2 m a před nimi půlkruhové brankoviště o poloměru 8 m. Plný kožený míč o průměru 10 cm. Družstva o 7-10 hráčích hrají 2 x 1 5 min. Mič se házi, kutáli, odráži, nesmí se držet a nosit. Soupeř smí být napadán pouze obejmutim kolem těla zezadu a s příp. zvednutim. ragby Janglj, branková sport, hra s nejpocetnějsim kolektivem 15 hráčů v boji na hřišti. Vejčitý míč, $ odlišnými zákonitostmi letu i odskoku od země, je ovládán rukama i nohama. R. patří k energeticky nejnáročnějšim hrám (1 200 % nál. BM). Vyžaduje nejen bě­ žeckou rychlost a vytrvalost, ale i obrat­ nost a dynamickou i statickou sílu na zvládnutí úpolových prvků pro udržení míče a pro jeho odebíráni soupeři. Při ► skládání je navic nutné zvládnout i techniku pádů. Dovolená tvrdost hry v osobních soubojích vede k fyzické i psych, odolnosti — Historie. Podle angl pramenů r. vzniklo 1823 náhod­ ným porušením pravidel při škol. utkání v kopané na univerzitě v Rugby. Misto tehdy povoleného sražení letícího mí­ če rukou k zemi student W. W. Ellis míč chytil, běžel s nim a donesl ho až za brankovou čáru soupeřů. Hráčům se ak­ ce líbila a tak ji zařadili do své varianty kopané. Hra se z Rugby šířila na travna­ tá hřiště dalších univerzit. 1841 bylo v Rugby uspořádáno prvé oficiální ut­ kání v rugby footballu. 1847-48 byla standardizována pravidla a 1871 byl založen Rugby Football Union. Ligo­ vá utkání se hrála od 1895. R. bylo zařa­ zeno na program OH v Paříži 1900, v Londýně 1908, v Antverpách 1920

66

ragby

Utkání v ragby

Mez. federace amatérského ragby (FlRA) byla zal. 1934 v Paříži. — K nám se zásluhou J. Rósslera-Ořovského r. do­ stalo 1895. Nezískalo mnoho příznivců. V pol. 20. let, propagováno malířem O Sekerou, našlo větší odezvu a tak od 1929 byla pořádána i mistrovství ČSR. 1935 za nepříznivých hosp. podmínek oddíly přestaly vyvíjet činnost. Rozvoj nastal až po 1945. Přestože r. u nás není dodnes masovým sportem, má dobrou evr. úroveň, o čemž svědčí výsledky z mez. utkání. Nejvyšši čs. soutěží je I. celostátní liga. — Pravidla. Hřiště tvoří obdélník 66-68,6 m široký a 95-100 m dlouhý. Za brankovými čarami jsou do hloubky 12-22 m brankoviště. Na bran­ kových čarách uprostřed jsou branky v podobě písmene H, s tyčemi nejméně 3,5 m vysokými, vzdálenými navzájem 5,65, m a ve výši 3 m spojenými břev­ nem. Střední čára předěluje hřiště a rovnoběžné čáry ve vzdálenosti 10 m po obou stranách, přerušovaně vyzna­ čené, jsou čáry 10 m. Pomocné čáry jsou vyznačené uvnitř hřiště, 5 m od po­ mezních čar. Obranné čáry jsou 22 m od brankových čar. Míč musí být oválný (šiška) s dlouhou osou 27,9-29,2 cm, a obvodem po délce 76-79 cm. V nejšir­ ším místě je příčný obvod 60-65 cm. Hmotnost míče je 375-425 g. Utkání se hrají 2 x 40 min, s přestávkou 5 min. Jakékoliv přerušení hry nesmí přesáh­ nout 3 min — Družstvo má 15 (minim. 11 ) hráčů. Očíslování a funkce hráčů: 1 - mlynář, 1 a 3 - levý a pravý pilíř, 4 a 5 levý a pravý druhé řady, 6 a 8 - levý

a pravý rváček (křídelni rojník), 7 - vazač. To jsou hráči - ► roje. Dále pak 9 mlýnová spojka, 10 - útoková spojka. Hráči útoku jsou 11 a 14 - levé a pravé křídlo a 12 a 13 - levá a pravá tříčtvrtka. Č. 15 - zadák je obdobou fot. zajišfovače. — Hra začíná výkopem ze středu hřiště. Hráč, který se zmocní míče, mů­ že míč nosit, tj. běžet s ním kterýmkoliv směrem, přihrávat ho házením nebo odrážením do strany nebo dozadu, dri­ blovat ho kopáním nebo poslat kupře­ du kopem Nesmi házením přihrávat dopředu, a to ani sám sobě. I neobrat­ né chycení s nadhozením míče vpřed (předhoz) se posuzuje jako chyba. Úko­ lem hráčů je dopravit míč do brankovi­ ště soupeře a tam ho položit nebo při­ klepnout na zem; tím se získávají 4 bo­ dy a právo následného volného kopu proti brance. Zdaři li se i tento kop, tj proleti-li míč nad břevnem mezi tyčemi nebo jejich myšleným prodloužením, získává družstvo další 2 body. Jednou akcí je tak možné získat 6 bodů. Místo volného kopu je určeno místem polože­ ní „čtyřky" v brankovišti. Z tohoto mí­ sta se promítne do hřiště myšlená rov­ noběžka s pomezní čarou. Z kteréhokoli místa na ní se pak kope na branku (proto se hráči snaží pokládat „čtyřky" co nejblíže ke středu brankoviště). Do­ cílení branky kopem ze hry platí 3 body, af jde o trestný kop z místa nebo o kop přímo ze hry z nadhozu nebo po odra­ zu. Aby při kopu z místa hráč míč zved­ nul do výšky, posazuje si ho do důlku, vykrouženého podpatkem, nebo mu ho

přidržuje spoluhráč. Po přerušeni hry při menších přestupcích pravidel se hra zahajuje „ „mlýnem". Oba soupeřící ro­ je se proti sobě postaví v předklonu s formací 3 řad o počtu 3, 2, 3, event. 3, 4, 1 hráčů. Přední řady se vzájemně opřou rameny. V řadách se spoluhráči „svážou" držením kolem ramen, zadní řady se přitom opřou a rameny tlačí do hýždí spoluhráčů předních řad. Mlýno­ vá spojka vhodí míč předepsaným způ­ sobem do uličky mezi předními řadami soupeřů. Družstva se snaží míče zmoc­ nit odtlačenim soupeřů nebo jeho vy hrábnutím dozadu nohama (sáhnutí ru­ kou je chyba). Jakmile míč vyjde ven z mlýna, zmocní se ho mlýnová spojka a rozehrává útok. Mlýn může tvořit i menší počet hráčů, nejméně však 3 v prvé řadě. Při hře se může vytvořit tzv. otevřený mlýn. — Lapeni je chyceni míče ve hře přímo ze vzduchu po kopu Zvolá-li chytající hráč „mám" a podpat­ kem současně udělá značku do země, získává právo míč z tohoto místa roze­ hrát libovolným kopem. — Do postave­ ní mimo hru (do ofsajdu) se hráč dostá­ vá, je-li před míčem při mlýnu, při vha­ zování z autu, nebo je-li aktivní před spoluhráčem s míčem. Zůstane-li pasiv­ ně stát 10 m od soupeřů, není to chy­ bou. Do hry se opět zapojí, předběhneli ho spoluhráč s míčem směrem k brance soupeře, nebo dotkne-li se mí­ če po kopu soupeř, event, nese li sou­ peř míč alespoň 5 m. — Při vhazování z autu, přestože vhazuje soupeř druž­ stva, které aut zavinilo, mají obě druž­ stva stejnou možnost míče se zmocnit. Oba roje vytvoří uličku 1 m širokou, kol­ mou k pomezní čáře a s čelem uličky na 5m pomocné čáře. Vhazující musí pod dohledem rozhodčího hodit míč tak, aby letěl nad středem uličky. Soupeři se snaží ve výskoku odbít míč nazad a pak rozehrát útokem. Vhazování z autu se takticky využívá při tzv. postu­ pových kopech. Hráč, který nevidí jinou možnost postupu, kope míč vpřed tak, aby se vykutálel do autu. Jeho družstvo postoupí o vzdálenost kopu a navíc mů­ že při vhazování z autu míč znovu zís­ kat. (Při normálním kopu vpřed by míč chytil soupeř, poněvadž při kopu žádný spoluhráč nesmí být před kopajícím) — Obránce může předejít položeni „čtyřky" soupeřem tím, že míč přiklep­ ne dříve než soupeř. Pokud obránce při­ klepne míč kopnutý do brankoviště soupeřem, bude následovat výkop z odrazu z obranného území. Vnesou-li do brankoviště míč obránci, bude hra znovu zahájena mlýnem 5 m od branko­ vé čáry — Nejcharakterističtější činno­ sti pro zastavení útočníka postupujícího s míčem je skládání. Obránce strhává soupeře k zemi tím, že se na něho

raketa

67

-------------------o1___ ^

----- • — " ‘ 1r

i -0

-■

-a

1

E

F

i D-

G -

, |\i

12,0-22,0

-c

5 S ó c- s

sta, obránce. Držitel tři zlatých medaili ze ZOH 1964, 1968 a 1972, člen vítězné­ ho týmu z MS 1963-71 a 1973. Nejlepší obránce MS 1966 'Rahier Gaston, *1947, belg, motocyklo­ vý závodník. Mistr světa v motokrosu kubatury 125 cm3 1976, 1976 a 1977 na strojích Suzuki. V pozdějších letech vy­ nikl v dálkových soutěžích, vitěz Rallye Paříž-Dakar 1984 a 1985.

,

~n

«J

« i7

u 9 5 ,0 -1 0 0 ,0

112,0-22,0

1 2 4 ,0 -1 4 4,0

Hřiště na ragby: A středová čára, B čára 10 m, C obranná čára, D branková čára, E branka, F brankoviště, G koncová čára, H pomezní čára Gaston Rahier

1976 Francie 1978 Francie 6. ČSSR 1980 Francie 1981 Francie 1983 Rumunsko

vrhne zpředu, ze strany nebo zezadu, sevře ho pažemi v pase a sevřením sklouzne dolů po jeho nohou. Soupeř padá a na zemi musí míč pustit. Pokud se nemůže složení vyhnout, má mož­ nost obrany tzv. odmítáním, což je do­ volený způsob odstrčení napadajícího hráče dlani otevřené ruky. — Obměny r. viz football American, football Au­ stralian Rules, football Canadian. — Soutěže. ME od 1966 v sudých letech. U nás je nejvyšší soutěží I. celostátní li­ ga. Hraje 10 družstev, systémem každý s každým, dvoukolové. — Literatura: Sláma, Z.: Hrajte ragby. Praha 1961; Sláma, Z.: Ragby mládeže. Praha 1962; Sláma, Z.: Ragby. Praha 1984. Výsledky mistrovství Evropy v ragby 1966 Fracie 4. ČSSR 1968 Francie 1970 Francie 1972 Francie 1974 Francie

ragby výchovné (z fr. le rugby educatif], průpravná hra o 7 hráčích (10-14letých). Pravidla jsou přizpůsobena věku: menší hřiště než v ragby, kratší doba utkáni, silácké a vytrvalostní prvky vyřa­ zeny. HI. rysem hry je bonifikační sy­ stém hodnocení charakterových a mravních projevů hráčů ihned ve hře. Vedoucí nebo rozhodčí odměňuje kaž­ dý výrazný projev kázně, odvahy, slu­ šnosti příslušným počtem dobrých bo­ dů, naopak za hrubost, zbabělost, ztrá­ tu sebeovládání atd. započítává špatné body. Při přerušení hry oznamuje výsle­ dek kapitánovi družstva. Konečný vý­ sledek se získá součtem a odečtem zís­ kaných hodů.

Alexandr Ragulin

ráhno [něm.J, břevno upevněné vodo­ rovně ke - ► stěžni plachetnice, spr. - * vratiráhno. — U windsurfu je r. dvoudíl­ né, bucf ze dřeva, nebo z duralových trubek ohnutých do kapkovitého tvaru a na konci spojených koncovkami. Na r. jsou dva záseky na zadní a jeden na přední části pro upevnéní úvazové šňů­ ry a trimovaciho lanka. Povrch r. je po­ tažen různými hmotami pro lepší drže­ ni. Rajevová lliana, *1963, bulh. moderní gymnastka. Mistryně světa ve cvičeni s kuželi 1979 a mistryně Evropy ve víceboji, ve cvičeni s obručí, se švihadlem a s kuželi 1980. Držitelka střibrných me­ daili z MS 1979 (mič), 1981 (viceboj, obruč, stuha), ME 1980 (stuha), 1982 (švihadlo) a bronzových z MS 1981 (švi­ hadlo) a ME 1982 (viceboj, kužele, stu­ ha). rak, slg. ve veslováni chybné zasazeni lopatky vesla do vody, tzv. nedokolmení vesla; veslo se při zábéru zařizne šik­ mo do hloubky pod hladinu, rukojef se vymrští vzhůru, a pokud ji veslař udrži v rukou, loď se nakloní na stranu vesla. Čím je rychlost lodi větší, tím je brzdivý účinek vyšši, může dojít až k vypadnutí veslaře z lodi. Často není možné veslo z vody vyprostit jinak než zastavením lodi. raketa, pomůcka k odráženi míče, skládající' se z rámu s držadlem a stru­ nami vypletenou úderovou plochou (hlavou). R. může být ze dřeva, kovu, plastických hmot ap. Držadla jsou zpra­ vidla ovinuta kůží (bandážování). K vý­ pletu se nejčastěji používá ovčich stří­ vek, nylonových či silonových strun; 1. r.

68

raketové modelářství badmintonová je podobná r. tenisové, má však slabši a delší rukojeť a menší hlavu. R. musí být co nejlehčí a v krčku dostatečně pružná. Rozměry nejsou pravidly předepsány, vyrábějí se do celkové délky 670 mm a šířky hlavy 210 mm; 2. r. softtenisová je určena k rekre­ ační hře se speciálním míčkem z pla­ stické hmoty s pomalým odrazem (tvz. líný tenis ). Hra nemá přesně stanovená pravidla. R. je zhotovena z plastické hmoty včetně mřížky, která nahrazuje výplet. Délka rakety je 510 mm a šířka hlavy 223 mm; 3. r. tenisová je různých velikostí, tvarů a délek (velkorozměro­ vá, cvičná ap.). Pro mistrovské soutěže jsou však rozměry předepsané Mez. te­ nisovou federací: rám r. s držadlem nesmí mít délku větší než 812,8 mm a šířku větší než 317,5 mm; plocha vý­ pletu nesmí mít délku větší než 393,7 mm a šířku větší než 292,1 mm. Počet strun u r. pro dospělé je zpravidla v podélné ose 18-20, v příčné ose 20-22. Hustota strun ve středu rakety nesmí být menší než na ostatní ploše. Držadlo má obvykle tvar osmihranu. Hmotnost rakety je zpravidla na raketě vyznače­ na: L -lehká, 350-365 g; M -střední, 370-385 g; H - těžká, 390-405 g. Rovněž je šipkou vyznačeno vyvážení rakety bud do hlavy, nebo do držadla, raketové modelářství, stavba raketo­ vých modelů, tj. leteckých modelů, kte­ ré se vznesou do vzduchu bez využívá­ ni aerodynamického vztlaku; zájmová těch. odbornost řízená Svazarmem. Ra­ ketové modely jsou poháněny raketo­ vými motory, vybaveny prostředky pro bezpečný návrat na zem ve stavu schopném dalšího letu a jsou zhotove­ ny z nekovových součástí. Raketové modely mají reaktivní motory na tuhé palivo, u nichž jsou všechny spalitelné chem. složky předem smiseny a připra­ veny k použití. Max. hmotnost modelu je 500 g. V ČSSR vyrábí raketové moto­ ry n. p. ZVS v Dubnici nad Váhom. Mo­ tory mají plášť z kvalitní papírové trub­ ky, do níž je nalisována keramická trys­ ka, pohonná slož, která model vynese do výšky 30-100 m (podle velikosti im­ pulsu motoru). Dále model stoupá setr­ vačnosti; během vzestupu hoří v moto­ ru zpožďovací slož, nevyvíjející již tah. Po dosaženi vrcholu dráhy se v motoru zažehne výmětová slož, která vytlačí z trupu návratné zařízení. — Historie. R. m. vzniklo jako reakce na vývoj raketo­ vé techniky v 50. letech 20. stol. v USA U nás koncem 50. let na základě prvních úspěšných pokusů bylo zřízena odborná komise Svazarmu a přikroče­ no k sériové výrobě raketových motorů. Čs. modeláři patři k průkopníkům této odbornosti i ve svět. měřítku. 1964 se v Dubnici n. V. konala první mez. sou­

těž, ve které poprvé v Evropě startovali i modeláři z USA. R. m. je organizováno modelářskou komisi Mezinárodniho le­ tecké federace (CIAM FAI), která také sestavuje a schvaluje stavební a sou­ těžní pravidla, kalendář soutěží včetně kontinentálních a svět. mistrovství a re­ gistruje SR. — Soutěžní kat.: Raketové m. se rozvíjí ve dvou směrech: ve stav­ bě modelů tzv. klasických kategorii a ve stavbě maket skutečných raket. Modely tzv. klasických kategorii si na­ vrhuje modelář sám, vychází z pravidel dané kategorie. Klasické kategorie modelů: 51 - modely raket pro výškové soutěže 52 - modely pro výškové soutěže se zátěží (olověný váleček o hmotno­ sti 28,4 g) 53 - modely pro soutěže v trvání letu na padáku S6 - modely na brzdicím proužku (streameruj 54 - modely raketoplánů S8 - modely raketových kluzáků. Každá z těchto tříd je rozdělena podle povoleného celkového impulsu raketo­ vého motoru, zpravidla do kategorií: A - do 2,5 Ns (newtonsekunda), B - 2,51 až 5 Ns, C - 5,01 až 10 Ns, D - 10,01 až 20 Ns, E - 20,01 až 40 Ns, F - 40,01 až 80 Ns. Přesné označení kategorií sestává z označeni kat. a celkového impulsu motoru, např. S3A je soutěž v trváni le­ tu modelu na padáku s motorem o celk. imp. 2,5 Ns. — U modelů kat. S1 a S2 musí modelář dosáhnout optimální veli­ kosti a hmotnosti modelu podle použi­ tého raketového motoru a co nejdoko­ nalejšího povrchu. Dosažená výška se měří optickými přistrojí, na nichž se odečítá azimut a elevace nejvyššího bodu dráhy letu modelu. Hodnotí se lepší pokus ze dvou. — Modely kat. S3 a S6 musí být co nejlehčí a jejich brzdi­ cí zařízení musí mit co největší aerody­ namický odpor. Rozměry padáku ne­ jsou určeny, poměr stran brzdicího proužku musí být 1:10. — Modely rake­ toplánů kat. S4 vzlétají tahem raketové­ ho motoru, k návratu však využívají ae­ rodynamických sil, vznikajicich na no­ sných plochách. Jde o modely letadel, které měly až do pol. 70. let pevné no­ sné plochy, potom se prosadila měkká křídla typu Rogallo, která složena v no­ sných raketách umožňují dosažení větších výšek v motorovém letu oproti modelům s pevnými křidly. U modelů raketoplánů je povoleno pohonnou jednotku (motor s kontejnerem ap.) po vyhoření odho­ dit. Naproti tomu raketové kluzáky kat. S8 nesměji při letu odhodit žádnou sou­ část, což klade značné nároky na těch. důvtip konstruktéra — Časové kat. S3, S4, S6, S8 se létají soutěžně na tři kola, v každém může soutěžící uskutečnit je­

den let, jehož doba se mu měří až do sta noveně hranice. Pro konečné hodnoce­ ní je směrodatný součet všech tři výko­ nů. Pokud několik modelářů dosáhne tří max. výsledků, určí se jejich pořadí na základě výsledků rozlétávacích letů s prodlouženou dobou letu. Kategorie maket: 55 - makety pro výškové soutěže (pod­ le celkového impulsu motorů) 56 - bodovací makety, přesné zmenše­ niny zpravidla nosných raket, u nichž se hodnotí realita letu — V první části soutěže posuzuje sbor rozhodčích přesnost stavby podle předložené dokumentace, provedení, povrchovou úpravu a stavební obtíž­ nost. Výsledek hodnoceni vyjádří body. které se přičítají k lepšímu výsledku z letové části soutěže. Podle součtu ur­ či konečné pořadi. — Tabulka SR uvá­ děla k 1. 9. 1981 25 rekordů, z nichž 7 drželi čs. modeláři. Nejhodnotnější vý­ kony patřily L. Jurkovi i Lipt. Mikuláše, jehož model kat. S1A dosáhl výšky 591 m a model kat. S2C výšky 1 077 m. Rakousko, Rakouská republika, stát ve stř. Evropě, 7,6 mil. obyv., hl. město Videň. Olymp. zkr. AUT. Nejvyšším tě­ lových. orgánem je Spolková sportovní rada (APS), která sdružuje 3 organizace s celostátní působností (ASKÓ - dělnic­ ký sport, katolický UNION a ASVÓ Všesportovní svaz), dále NOV, sport, odbor ministerstva školství a zástupce spolkových ministerstev. Každá spolko­ vá země má svůj sport, svaz a zemský sport. úřad. Tělových, instituty jsou ve Vidní, Štýrském Hradci a Innsbrucku; cvičitele, trenéry a instruktory vychová­ vá i řada dalších státních zemských i soukromých středisek. ASFŮ repre­ zentuje státní zájmy na mez. poli, řídí zákl. rozvoj TVS a organizuje řadu ma­ sových sport, a tur. akcí. Finanční pro­ středky získává rak. tělovýchova ze státních dotací, z výtěžků sport, loterie a z prostředků ziskaných svazy (členské příspěvky, přidružená výroba, prodej suvenýrů atd ). Mezi nejznámější sport zařízení patři zimní olymp. středisko v Innsbrucku, kde se již dvakrát konaly ZOH (1964 a 1976). R. má 1 830 sport, a 1 600 fot. hřišť, 44 stadiónů, 78 sport domů, 109 kryt. bazénů aj. Nejrozšíře­ nějšími sporty jsou fotbal (215 000 čle­ nů), lyžováni (168 000), krasobrusleni a plavání. — Rakouský olymp. výbor vznikl 1899, jako trvalý orgán od 1908. Rak. sportovci získali na OH 16 zlatých, 26 stříbrných a 33 bronzových medaili, na ZOH 25 zlatých, 26 stříbrných a 29 bronzových medailí. Mezi nejznámější sportovce R. patří lyžař - ► T. Sailer, skokan na lyžích K. Schnabel (2 zlaté na ZOH 1976), šermířka E. Můllerová-Preissová (1 zlatá z OH 1932 a 2 bronzové

Raška

69 medaile z OH 1936 a 1948), krasobruslaři K. Schaffer a W. Schwarz aj. rallye [fr., rally angl.], v pův. významu shromáždění, poprvé použito v automo­ bilovém sportu 1911 při zrodu Rallye Monte Carlo, hvězdicové jízdy z řady evr. měst, jejíž účastnící se shromáždili v Monte Carlu. Dnes se název r. používá pro označení automobilových soutěži, ale i některých motocyklových (viz Ral­ lye FIM). Základem r. je dodržení pře­ depsaného jízdního průměru, který pro­ věřují časové kontroly. V moderním po­ jetí obohatily r. rychlostní zkoušky, ob­ vykle na uzavřených tratích, hodnota dosaženého času ovlivňuje pořadí jez­ dců jak v jednotlivých objemových ku­ baturách, tak v absolutní klasifikaci. Od 1953 se v r. pořádá ME, od 1968 začala Mez. automobilová federace (FIA) vypi­ sovat MS značek automobilů, od 1979 i MS jezdců. ME se skládá z velkého počtu soutěží; jeho součásti byla 1965-74 i Rallye Vltava, Rallye Škoda (od 1986 Rallye Bohemia) a Barum Ral­ lye. Do MS jsou zařazeny nejobtižnějši r. a zúčastňují se jich přední svět. jezdci na továrnich speciálech. K nejznáměj­ ším r. patří Rallye Monte Carlo, Švéd­ ská rallye, Rallye tisíce jezer (Finsko), Akropolis Rallye, Rallye San Remo, East African Safari Rallye, RAC Rally (Anglie). Nejúspěšnějším jezdcem do­ savadní historie MS je ->■ WalterRóhrl. Rallye FICC, celosvětové setkání mototuristů a karavanístů sdružených v - * Mez. federaci kempinku a karavaninku (FICC). Každoročně se uskutečňuji prv­ ní srpnový týden v některé z členských zemí. Do programu jsou zahrnuty tur. akce, soutěže v rekreačních sportech, připraven je bohatý kult. program, při­ pravují se soutěže pro děti. Trofej rallye se předává na podkladě propočtu pro­ centa účasti z celk. počtu členů nár. or­ ganizace a vzdálenosti, kterou museli účastníci urazit. V ČSSR se konal 35. roč. 1974 v Eurocampu v Tatranské Lomnici Zúčastnilo se více než 7 000 osob z 26 států. Rallye FIM, třídenní mez. - ► mototuristický sraz, zařazovaný v kalendáři Mez. motocyklové federace (FIM). Cílem je shromáždit každý rok v jiné zemi druž­ stva zastupující nár. motocyklové fede­ race. Pořadatelem je nár. federace jme­ novaná kongresem FIM. Rallye je ote­ vřená pro všechny kat. a třídy motocy­ klů, uznávané FIM. Její součásti je tur. a fokloristický program. V propozicích pro konáni R. FIM musí být vypsány mezifederativní, meziklubové a všechny schválené klasifikace. FIM vypisuje tyto hlavni trofeje a ceny Trofej FIM , nejvyší cena R. FIM (stříbrná trofej a di­ plom), cenu získá nár. federace, která dle vypsaných propozic obdrží nejvíce

bodů; Trofej Marcela Heckera, putovní trofej, obdrží nár. federace zastoupená na R. FIM největším počtem účastniků, Trofej Monako obdrží nár federace za­ stoupená nejvyšším počtem jezdců na skútrech; Trofej Francie, putovní trofej, obdrži nár. federace zastoupená největ­ ším počtem jezdců na maloobjemových strojích od 50-125 cm3 (mimo skútry); Gagarinovu trofej, věnovanou 1964 Mo­ tocyklovou federací SSSR, obdrží nár. federace, která je v cíli zastoupena nej­ větším počtem jezdců; Trofej Itálie ob­ drží nár. federace zastoupená v cíli nej­ větším počtem jezdců do 21 let; Čest­ nou pochodeň FIM propůjčí FIM pořá­ dající federací na období jednoho ro­ ku; Čestný odznak Meritum, zavedený 1950 za dlouholetou účast v R. FIM, se uděluje v těchto stupních: bronzový (za účast v 5 roč.). stříbrný (na 10 roč ), zla­ tý (na 15 roč.). Grand Meritum (na 20 roč.). Excelence (na 25 roč.). ramenní osa, horizontální osa v rovině frontální procházející rameny. Ramirez Vazquez Pedro, *1919, mexic­ ký architekt a sport, funkcionář, od 1972 člen MOV, 1972-74 předseda me­ xického olymp. výboru, ředitel mexické univerzity, předseda organizačního vý­ boru OH 1968, člen kult. komise MOV. raná specializace, zahájeni speciali­ zovaného sport, tréninku v raném věku. Tato tendence, vyvolávaná nepodlože­ ným zobecněním mimořádných výkonů děti a mládeže (akcelerovaní jedinci, max. zatěžováni, technicko-est. sporty, plaváni atd.), se snaží o dosaženi vrcholných výkonů co nejdříve. Na psych, a fyzicky se vyvijející děti se tak přesouvají nepřiměřené výkonnostní a tréninkové požadavky. Trénink je jed­ nostranný, odmítá to, co bezprostředně neslouží stanoveným cílům, jeho po­ hyb. obsah se omezuje, zdůrazňuje se specializace. Kritická analýza sport, vý­ konnosti a věku však ukazuje, že s vyš­ šími výkony v době dětství zřetelně souvisí zaostávání v dospělém věku: po 18. či 19. roce už další zlepšování vý­ konnosti nenastává. Naopak přizpůso­ bení rozvoje výkonnosti psychofyzické­ mu vývoji vede k prodloužení vzestupu výkonnosti až do dospělého věku, po­ čáteční „zaostávání" oproti raně speci­ alizovaným se překonává a v konečném efektu se dosahuje vyšších výkonů. Trénink je plánován dlouhodobě, s ohledem na individuální vývoj, vrcho­ lový výkon je kladen jako vzdálený cíl v optimálním věku, požadavky na stup­ ňování tréninkového zatíženi jsou při­ měřené, počítá se s všestranností jako základnou budoucích specializovaných výkonů. Tuto tendenci vyjadřuje kon­ cepce etap sport, tréninku. Vzhledem k tomu, že současné spol. i přír. pod­

mínky do jisté míry urychlují vývoj člo­ věka, lze doporučit raný začátek pláno­ vitého všestranného sport, rozvoje s vrcholovou výkonnosti jako budoucím a vzdáleným cílem, nikoliv od samého počátku zdůrazňovanou sport, speciali­ zaci. Jedná se tedy o částečné posunu­ ti etapy zákl. tréninku do ranějšího věk. obdobi (nikoliv o její redukci) při re­ spektování vývojových zvláštností a za­ chování všech principů nenásilného zvyšování výkonnosti, ranní cvičení, organizační forma těl. přípravy vojáků v ČSLA, prostředek je­ jich každodenního tréninku. R. c. je pevnou součástí denního režimu útva­ ru; provádí se 10 min po budičku a cvičí se nejméně 30 min. Cvičení řídi velitelé nebo určení vojáci v rámci čety nebo roty. Používá se čtyř variant cvičení, které se v průběhu týdne střídají podle místních podmínek a charakteru výcvi­ ku v průběhu nastávajiciho dne. První varianta obsahuje cvičeni ve dvojicích; druhá varianta převážně silová cvičeni a cvičeni s břemeny; třetí varianta pře­ konávání překážek nebo celé -» pře­ kážkové dráhy; čtvrtá varianta rychlost­ ní a vytrvalostní cvičeni: běh, běžecké štafety, přespolni běh do 3 km Vojáci, nositelé druhé a vyšší výkonnostní tří­ dy, mohou provádět r. c. samostatně. V. t. tělesná příprava v Čs. lidové armá­ dě. rasismus, reakční nevědecká teorie, neoprávněné zdůrazňujíc! význam raso­ vých znaků a rozdílů a spatřující podstatu člověka předevšim v těchto znacích, které prý jsou zákl. nadřazenosti nebo podřízenosti určité rasy. R. ve sportu je v rozporu se zákl. zásadami olymp. hnu­ tí. Projevují se především tři zákl. formy rasové teorie a praxe: Americký r. využívá občanů jiných ras, především černochů a Indiánů, k dosažení co nej­ lepších výsledků na sport. poli. Prvním projevem amer. r. bylo uskutečnění tzv. antropologických dnů v rámci III. OH 1904 v St. Louis. Obětí amer. r. se stal i vynikající amer. atlet indiánského pů­ vodu - ► Jim Thorpe. — Německý r., antisemitismus, se nejvýrazněji projevil při přípravě ZOH a OH 1936 Boj proti rasové diskriminaci něm. občanů židov­ ského původu se stal významnou sou­ části protifašistického boje pokroko­ vých sil světa. — Apartheid, politika nejreakčnější rasové diskriminace nebělošského obyvatelstva JAR a dř. Již­ ní Rhodésie. Apartheid je hrubým poru­ šením Charty OSN a Všeobecné dekla­ race lidských práv, je v ostrém rozporu s olymp. myšlenkou; proto MOV odňal uznání nár. olymp. výborů JAR (1970) a Jižní Rhodesie (1975). Raška Jiři, *1940, čs. skokan na lyžích, ZMS. Nejúspěšnější čs. lyžař dosavadní

ratrapantky

70

historie. Získal první zlatou medaili pro měr vývrtu hlavně měřený mezi protile­ ČSSR na ZOH (1968 zvítězil ve skoku na hlými poli nebo průměr používané stře­ středním můstku). Držitel stříbrných ly. R. se udává v mm nebo angl palcích medaili ze ZOH 1968 (velký můstek), (1 palec, inch = 25,4 mm) s přesností MS 1970 (velký můstek) a bronzové na setiny a tisíciny. Nejpoužívanéjši r. z MS v letech na lyžích 1972. Účastník sport, zbraní jsou 5,6 mm (0,22 angl pal­ ZOH 1972 (5. - P70,10. - P90) a MS 1966 ce), 7,62 mm (0,30) a 9,66 mm (0,38 angl (4. - na stř. i velkém můstku). Vítěz In- palce) Skutečná světlost vývrtů hlavně tersportturné 1971, druhý 1968 a 1969 a průměr střely se i u jedné r. liší v seti­ Vytvořil na můstku v Planici 1969 SR ve nách a tisícinách mm podle vlastnosti skoku na lyžích 164 m. Dnes trenér materiálu, druhu náboje, délky hlavně v SVSM Frenštát p. Radhoštěm. a disciplíny. Ráže brokovnice se neu­ dává v mm ani angl. palcích, ale v čís­ lech, která představují počet kuli o stej­ Brok diabolo pro terčovou střelbu ze ném průměru ulitých z jedné libry vzduchových zbraní (0,45359243 kg) olova, které lehce pro­ jdou vývrtem hlavně dané brokovnice. Např. r. 12 (max. r. pro sport, střelbu brokových disciplín) znamená, že z jed­ né libry olova lze ulit 12 kulí, které máji průměr shodný se světlostí hlavně, tj. 18,2 mm. Tato zásada platí do ráže 32. | 1H S Rážek Jaroslav, *1942, čs. házenkář, MS. Člen mužstva, které zvítězilo na MS 1967. Držitel bronzové medaile Jiří Raška z MS 1964. Jako hráč Dukly Praha se podílel na vítězství v PMEZ 1963. ratrapantky [fr], slg., spr. průběžné Náboj ráže 5,6 mm pro malorážové Read Phil, *1939, brit. motocyklový stopky se dvěma současně se pohybu­ zbraně sport, závodník. Mistr světa v silničních jícími sekundovými ručičkami, z nichž závodech kubatury 125 cm3 1968 na jedna se dá zastavit a druhá obíhá dále strojí Yamaha, kubatury 250 cm3 1964, Po zaznamenání času zastavená ručička zmáčknutím mechanismu přiskočí 1965, 1968 a 1971 na strojích Yamaha k druhé a pokračuje s ní dále v obíhání. a kubatury 500 cm3 1973 a 1974 na stro­ Tak lze s jedněmi stopkami měřit i více jích MV Augusta. Celkem vyhrál 52 zá­ závodníků nebo měřit různé mezičasy. vodů Grand Prix. Ravenstein August, 1809—1881, něm. reakce na pohybové zatíženi, poho­ průkopník tělocviku, který ovlivnil dílo tová funkční a metabolická odpověď organismu úpravné povahy, zabezpečuM. Tyrše. Spisy. Volksturnbuch (Kniha jící časově omezené vyrovnáni se s ná­ lidového tělocviku), 1863. ročnou situací mechanismem aktivace ráže, též kalibr, vnitřní průměr vodici části vývrtu hlavně střelných zbraní Náboj ráže 5,6 mm short pro malorážo­ funkční rezervy výkonných orgánů. Krátkodobé přizpůsobeni (regulační fá­ U kulových zbraní to je přibližně prů­ vé pistoie ze) při individuálně optimalizované in­ tenzitě a opakování pohyb zatížení ve­ de k dlouhodobému přizpůsobení, pro­ duktivní změně ve funkcich i struktuře Označení ráže brokových zbrani v porovnání s průměrem vývrtu organismu, k - ► adaptaci, jež se proje­ Označeni ráže 4 32 a 10 12 16 20 24 28 36 vuje mimo jiné i zvýšením výkonnosti a psychobiol. odolnosti. Pohyb, zatíže­ Průměr vývrtu 23,4 20,8 19,3 18,2 16,8 15,7 14,7 13,8 12,7 10,1 ní, přiměřené fázi ontogenetického vý­ v mm voje a funkční připravenosti organismu, je účinným podnětem pro růst a vývoj organismu, pro rozvoj pohyb, schopno­ stí, těl. výkonnosti a pracovní kapacity. Podle typu a intenzity pohyb, zatížení zahrnuje následná reakce různý podíl mobilizace energetických rezerv a za­ pojení -v neurohumorálních regulací, reakčně rychlostní schopnost, rych­ lost reakce, předpoklad odpovídat (za­ počít s pohybem těla nebo jeho částí) na daný podnět co nejdříve. R.r.s. závisí téměř výlučně na průběhu zúčastně­ ných nervových procesů, které jsou ovlivněny kvalitou nervových drah, veli­ Náboj ráže 7,62 mm pro velkorážovou pušku

71 kostí a typem podnětu, druhem analy­ zátoru, citlivostí receptorů a efektorů, aktuálním stavem jedince aj. Rozlišuje se r.r.s. jednoduchá (uplatňuje se např. při startu k běhu) a složitá, u niž má zákl. význam schopnost uvidět po­ hybující se signál (např. ve fotbale míč). Měří se v m.s*' nebo v mot. jed­ notkách. reaktivně silová schopnost, speci­ fická schopnost člověka projevit mo­ hutné pohyb, úsilí bezprostředně po té fázi pohyb, aktu, ve které převažuje si­ lová schopnost. Podmiňuje rychlý pře­ chod od brzdivé činnosti k činnosti překonávajíci v podmínkách rozvíjejícího se max. dynamického zatíženi. R.s.s. je závislá na elasticitě svalu, schopnosti přetvářet mech. energii v energii překo­ návající. Tvoři základ techniky atl. sko­ ků a hodů. akrobatických cvičeni, krasobruslení ap. Měří se v sekundách, realizačně rychlostní schopnost, komplex integrovaných vnitřnich vlast­ nosti daný schopnosti startovní (akcelerační), schopnosti k relativní stabiliza­ ci rychlosti pohybu a schopností odolá­ vat poklesu rychlosti. Z rovnice Tryfonovy a Henryho vyplývá nezávislost schopnosti k akceleraci pohybu na sta­ bilizaci max. rychlostní činnosti. Tato okolnost do značné míry ovlivňuje i vali­ ditu mot. testu, především jde-li o sle­ dování komplexních rychlostních schopností, jako např. ve sport, hrách. R.r.s. je značně heterogenní. To se pro­ jevuje např. při srovnávání rychlosti motoriky o velkém a malém rozsahu. Na homogenitu této schopnosti má vliv věk, úroveň fyzické připravenosti a pře­ devším druh motoriky. Měři se v m .s '1. Recaflex viz plastické povrchy. Recaflex super viz plastické povrchy, receptory [lat ], čidla, smyslové orgá­ ny přizpůsobené k přijímání (recepci) určitých adekvátnich podnětů. Podněty ze zevního prostředí (zrakové, slucho­ vé, čichové, chuťové, kožní) přijímají exteroreceptory, u vnitřních orgánů interoreceptory. R. v pohyb, ústrojí (ve svalech, šlachách, pouzdrech kloubních) se označují proprioreceptory. R. jsou tzv. periferní analyzátory, které umožňují, aby v mozku, tj. v centrálním analyzáto­ ru. byly informace zpracovány a získán obraz zevního i vnitřního prostředí, recirkulace vody v bazénech, více­ násobné využiti vody v plaveckých ba­ zénech. Voda z bazénu i z přepadových žlábků a hran odtéká přes lapák vlasů a po přidání čiřících chem. přísad se fil­ truje, dezinfikuje a po přihřátí vpouští zpět do bazénu. Tak je vytvořen trvalý oběh vody, ale přesto docházi ke ztrá­ tám výparem a vystřikáním (asi 5-10%), které se neustále doplňuji. Recirkulační cyklus se opakuje jednou až třikrát den­

regenerace ně podle intenzity návštěvnosti. Celý obsah bazénu se podle našich hygie­ nických předpisů vyměňuje za 6 týdnů. Recknagel Helmut, "1937, skokan na lyžích NDR Vítěz ZOH 1960 a MS 1966 ve skocích na velkém můstku, držitel bronzových medailí z MS 1958 a 1961 (na stř. můstku). Vítěz Intersportturné 1958, 1959 a 1961.

Helmut Recknagel

Recla Josef, " 1905, rak. tělových, funk­ cionář a pedagog, univ. prof, ve Štýr­ ském Hradci (institutu TV), funkcionář Mez. federace sport, dokumentace a informatiky, autor řady zákl. věd. pra­ cí o teorii a historii rak TVS. Reczek Wlodzimierz, "1911, pol. tělo­ vých. funkcionář, člen MOV od 1961, předseda Hlavního výboru těl. vých. a turistiky a Pol. olymp. výboru 1952-73, předseda Pol.svazu fotbalu. Redman Jim, "1931, rhodéský motocy­ klový závodník. Mistr světa v silničních závodech kubatury 250 cm3 1962 a 1963 a kubatury 350 cm3 1962, 1963, 1964 a 1965 na strojích Honda. Celkem vy­ hrál 39 závodů Grand Prix. reflex (lat ), zákonitá odpověď organis­ mu na vnější nebo vnitřní podněty, zprostředkované nervovým systémem. R je determinován určitými změnami v zevním či vnitřním prostředi, které se uplatňuji jako podněty. Podnět vybavi v čidle vzruchy, které postupují dostře­ divými nervy do centra příslušného r , v centrálním nervovém systému do centra přislušného r., odkud se podráž­ děni vraci odstředivými nervy k výkon­ nému orgánu a vybavi jeho činnost. Nervová dráha potřebná k uskutečnění r. se nazývá reflexní oblouk; její uspořá­ dáni rovněž determinuje reflex. R. jsou buď nepodmíněné nebo podminěné. Nepodmíněné r. jsou charakterizované stálým spojením podnětů s určitou sta­ bilní odpovědi, jsou vrozené a trvalé. Podmíněné r. vznikají tim, že se k pod­ nětu, vyvolávajícímu nepodmíněný r., opakované přidruží nový podnět, který později sám vyvolá reflexní odpověď. Je to kvalitativně odlišné, dočasné a proměnlivé spojeni receptorů s vý­

konným orgánem. Podmíněný r. byl ob­ jeven rus fyziologem /. P. Pavlovem Podmíněný r. má signální význam a mů­ že být základem tvorby dalšich, složitěj­ ších podmíněných r, uplatňuje se jako zákl. prvek v procesu -*• motorického učení. reflexní léčba, soubor léčebných opa­ třeni využívající různých druhů dráždění k vyvolání reflexů. Jde o interakci mezi podnětem a lidským organismem, o vy­ užiti zákonů řidiči funkce nervové sou­ stavy udržovat stálost vnitřního prostře­ dí a vhodně reagovat na měnící se pod­ něty a podmínky zevního prostředi. Vy­ užívá se podnětů fyz., většinou přiroze­ ných a neškodných. Nejužívanější je - * manipulační léčba, -» mobilizačni léč­ ba, obstřiky, akupresura, -*■ akupunktu­ ra, -> masáže, fy z léčba R. I nepůsobí kauzálně, ale ovlivní reaktibilitu orga­ nismu a zrněni působeni patologické příčiny. Terapie musí být zaměřena pří­ mo na nemocný orgén, proto má velký význam přesná reflexní diagnostika. R I. vyžaduje stálou lék. kontrolu a sledo­ vání měnících se reflexnich změn. regata [angl ], 1. soutěž několika kat. lodi ve veslování, kanoistice či jachtin­ gu, pořádaná ve vymezeném časovém období na téže vodní ploše; 2. r olym­ pijská, závody pořádané v rámci OH. regenerace (lat ), zotavení, po pohyb, zatíženi návrat zúčastněných funkci do klidového stavu, obnova zdrojů ener­ gie, odstraněni případných zplodin lát­ kové přeměny a obnovení syntézy bíl­ kovinných struktur. Pasivní r. je přiroze­ ný proces návratu vychýlené rovnováhy fyziol. funkcí i vnitřního prostředí na úroveň výchozích hodnot, event, s po­ sunutím rovnováhy superkompenzačním mechanismem žádaným směrem oproti výchozím hodnotám. Jedná se o fyziol. děje vlastní každému organis­ mu. Aktivni r. se rozumí soubor všech opatření, která se zařazuji do režimu sportovce pro odstraněni únavy, obno­ veni energetických zdrojů, vyrovnání vnitřního prostředí, urychlení zotavova­ cí fáze a k prevenci případného přetíže­ ni, event, i úrazů. Podle doby a účelu se rozeznávají dvě zákl. formy regenerace: a) r. časná, součást každodenního reži­ mu sportovce, která se prolíná s trénin­ kovým procesem nebo na něj navazuje; b) r. pozdní, tzv. rekondice, celková fy­ zická i duševní r. po ukončení závodní­ ho období. — V procesu r. se uplatňují prostředky: a) pedag., např. individuali­ zace a variabilita tréninkového zatíženi a prostředí, optimalizace stavby cyklů v roční tréninkové přípravě ve vazbě na periodicitu fyziol. cyklů a biorytmů; b) biologicko-lékařské, tj. racionální výži­ va včetně fortifikace stravy energetic­ kými zdroji a vitaminy, rehydratace

regenerace sil a remineralizace, prostředky farmako- registrátor synchronnosti, přístroj logické, balneologické a fyz. léčba; c) měřici synchronnost skoků na dvou psychologické, např. psychoterapeutic­ trampolínách. Pracuje na fotoel. systé­ ké a psychorelaxační postupy, auto­ mu. impulsy jsou přenášeny přes počí­ genní trénink, a psychosociální pro­ tač na číselný ukazatel s výslednou středky, spočivajíci v optimalizaci va­ známkou hodnocení. Vyvinut 1980 Ja­ zeb sportovce k trenérovi, vzájemných nem a Milanem Heřmanovými. regulace [lat ], ve fyziologii soubor vztahů ve sport, kolektivu atd. regenerace sil, biol. proces, kterým procesů, které přímo či zprostředkova­ se vyrovnává a obnovuje pokles funk­ ně na principu zpětné vazby řidi činnost čních schopnosti jednotlivých orgánů na různých úrovních lidského organis­ nebo celého organismu. R. s. neni pro­ mu s cilem udržet stálost vnitřního pro­ ces léčebný, ale součást tělových, pro­ středí. Metabolické r. se uplatňuji na cesu. Zákl. prostředkem r. s. je vyváže­ molekulární, subbuněčné úrovni, fyziol. ný režim se zatížením a odpočinkem r. na úrovni integrovaných tkání, orgá­ a správnou výživou, nezbytnou součásti nů, orgánových systémů i organismu ja­ jsou kompenzačni cvičeni jako preven­ ko celku. Ústřední význam mají -*• neuce svalové nerovnováhy, kloubních po­ rohumorální r. s hierarchickým uspořá­ ruch a poruch páteře, prevence jedno­ dáním, kde centrální nervová soustava stranného přetěžování hybného ústrojí, má nejvyšši řidiči a integrační postave­ dále regenerační cvičeni ve vodě, pla­ ní. Na r. se mohou podílet i psychorevání, relaxační' cviky, doplňkové sport, gulační postupy (viz autogenni trénink). činnosti, regenerační pracovní činnosti, V. t metabolické regulace, neuroendomasáže, využiti přirodnich léčivých pro­ krinni regulace středků. Včasná forma r. s. nastupuje regulace svalového napětí viz ihned po výkonu a má působit uvolnění schopnost k regulaci svalového napětí. a uklidněni, po nočnim odpočinku na­ Regupol viz plastické povrchy stupuje regenerace s mírně dráždivým rehabilitace [lat ], návratná péče. sou­ působením, odlišná je v jednotlivých bor opatřeni směřující k rychlé obnově obdobích celoročního tréninkového cy­ funkcí organismu a k rychlému návratu nemocného do aktivního života. Zákl. klu. regenerace tepla, využiti části tepla, úseky jsou r léčebná, kterou zajišťuje které by jinak bylo z termodynamické­ soc. zdravotnictví, r. pracovní, spadající ho oběhu odvedeno. V tělových, praxi do resortu ministerstva práce a sociál­ se nejčastěji využívá při výrobě ledu na ních věci, u děti r. pedagogická, organi­ zimních stadiónech k ohřevu vody pro zovaná školstvím. V tělových, procesu umývárny, tepla vody vypouštěné z ba­ zabezpečují pracovní a pedagogickou r. zénů pro ohřev vody přiváděné ap. Vyu­ tělových, pedagogové. Léčebná r. je žiti tepla je možné uskutečnit pomocí nedílnou součástí léčebně preventivní výměniku tepla (viz rekuperátor). péče s vlastni diagnostikou a léčbou. registrace viz Jednotný řád sportovní Je zajištěna rozsáhlou mezioborovou spoluprací. Soubor specifických reharegistrace ČSTV registrační průkaz sportovce, sport, bilitačních metod provádějí rehabilitač­ těch. doklad sportovce, kterým proka­ ní' pracovnici. zuje totožnost v soutěžích ČSTV a který Reichel Franta, 1871-1932, fr sport, jej opravňuje ke startu za sport, oddil, funkcionář a všestranný sportovec, je­ v němž je registrován. Povinnost před­ den ze zakl. fr. sportu, žurnalista, zakl. kládat r. p. s. se stanoví pro soutěže ko­ a 1924 předseda Mez. federace sport, lektivních sport, her i pro některá indi­ tisku (AIPS), předseda Mez. federace viduální sport, odvětví. R. p. s. musi mít házené (FIH), gen sekretář Fr. olymp. registrační číslo, pod nímž je sportovec výboru a předseda fr. federace házené evidován ve sport, svazu, platnou -» re­ Organizátor tiskové služby při olymp gistrační známku, fotografii aj. Do r. p. kongresu 1894. s. se také zaznamenává zdravotní způ­ Reinischová Rica, " 1965, plavkyně sobilost sportovce k závodění. R. p. s. NDR. Olymp, vítězka 1980 na 100 a vystavuji sportovní svazy ČSTV podle 200 m znak a členka vítězné polohové ustanoveni -» Jednotného řádu spor­ štafety 4 x 100 m. tovní registrace ČSTV. Reinovský Juraj, '1940, čs. hráč vodní­ registrační řád viz Jednotný řád spor­ ho póla. Startoval na ME 1966 (14. mís­ tovní registrace ČSTV. to) a 1974 (1. místo ve skupině B). registrační známka, administrativní V mužstvu ČH Košice se stal mistrem náležitost - * registračního průkazu republiky 1962-64. 1966. sportovce, která podmiňuje jeho plat­ Rejdovák, Rejdovačka, čes. a morav­ nost. R. z. platí pouze na I kalendářní skoslezský lid. tanec v charakteru sou­ rok a sportovec ji obdrží ve sport, oddí­ sedské; charakteristický rejdováním, tj. lu, v němž je registrován, proti zaplace­ natáčením těla a doprovodným pohybem ni její nominální' hodnoty. paží. V 19. stol. se R rozšiřil jako dobo­

72 vý společenský tanec i do záp. zemi pod názvem Redowa. Řadí se do starší vrstvy tanců párových figurálních. V Čechách na třídobé rytmizovaný Rej­ dovák zpravidla navazuje rychlá a živá Rejdovačka (místy i na Moravě). Nápě vy Rejdovačky představují dvoudobě rytmizované melodie Rejdováku. Na Hradecku se název Rejdovačka uživá i k označení hladké, rychlé (rozhánivé) polky. reje, seskupování cvičenců do určitých obrazců v prostoru a jejich pohyb daný­ mi směry chůzi nebo poklusem. Zvlášt­ ní formou jsou r. průstupové, výhyby s průplety. R. jsou uměleckým dovrše­ ním - ► pořadových cvičení. Rejhonová Marie, '1910, čes. tělových, pracovnice, 1950-52 vedoucí odd. TV učňů na ministerstvu práce a sociálni péče, 1952-57 na ministerstvu státních pracovních záloh, 1957-58 předsedkyně MV ČSTV v Praze. S - ► J. Šaršeovou autorka skladby pro učňovskou mládež na I. CS. 1949 spoluzakladatelka Sport, her mládeže. Spisy: Základy moderní gymnastiky pro školy 2. cyklu (spolu s E. Tacinovou). Nositelka státní Čeny K. Gottwalda a vyznamenání Za vynika­ jící práci, zasloužilá pracovnice v těl. výchově. Rejtóová-Ujlákyová-Ságiová iidikó, ‘ 1937, maď. šermířka. Olymp, vítězka v soutěži jednotlivkyň i družstev 1964, mistryně světa v individuální soutěži fleretistek 1963 a v soutěži družstev 1959,1962,1967 a 1973. Držitelka stříbr­ ných medailí z OH 1960, 1968, 1972 (družstva), MS 1971 (jednotlivkyně), 1961,1963,1966,1971 (družstva) a bron­ zových z OH 1968, MS 1958, 1973 (jednotlivkyně) a 1969 (družstva). Rejzlová Bořena, '1935, čs, parašutistka. 1959 vytvořila SR žen ve skupino­ vém seskoku na přesnost přistáni. 1960 čs. ženský rekord na přesnost přistání. Prvni na MS 1960 v seskoku padákem žen. rekomprese viz dekomprese, rekord (angl), nejvyšši měřitelný sport, výkon, kterého sportovec dosáhl v soutěžní disciplině, jejíž výsledky se měří exaktně, zpravidla těch. prostřed­ ky. Mez. sport, federace registrují r. světové, kontinentální a jejich národni svazy r. nár. a vnitronár. (např v ČSSR r. slovenské, krajské, okresní, TJ, škol aj.), dále r. význ. mez. soutěží, např. olymp., MS, ME, nebo r. stadiónů, zá­ vodních drah ap. Také jednotliví spor­ tovci vytvářeji své osobní individuální rekordy. Má li být uznán světový, konti­ nentální či nár. r., musí být splněny po­ třebné podmínky, které garantují regu lérnost jeho dosažení. Tyto podmínky určují přesně pravidla sportů. Rozhodčí soutěže jsou povinni vyhotovit o docile-

Remsa

73 ném rekordním výkonu - * protokol o rekordu, který -» hlavní rozhodčí předloží výboru sport, svazu ÚV ČSTV. Kromě oficiálních r. jsou vedeny také nejlepší světové a v CSSR nejlepší čs. výkony (v cyklistice nejlepší časy). Evi­ dují se např. v atl. na neolymp. tratích a v silničních závodech (maratón, sport, chůze), v dráhové cyklistice v závodech se soupeřem, v plaváni výkony zaplava­ né v 25 m bazénech ap. rekordman, držitel oficiálního -► re­ kordu v některé soutěžní disciplině, v níž se eviduji rekordní výkony; u žen se používá označeni rekordmanka mís­ to dř. rekordwoman. rekordní listina, 1. oficiální přehled (seznam) platných rekordů registrova­ ných v příslušném sport, odvětvi, v ČSSR také přehled nejlepších čs. vý­ konů, v cyklistice nejlepších časů. Vy­ dává jej orgán, kterému přísluší schva­ lováni rekordů; 2. v silovém trojboji zá­ pis o překonání rekordu, který vyhoto­ vuje počtářská komise v soutěžích silo­ vého troiboje pořádaných v rámci kulturistiky ČSTV. V. t. protokol o rekordu. Rekortan viz plastické povrchy, rekreační oblast, rozsáhlé území s přírodními podmínkami vhodnými pro rekreaci a zpravidla s více rekreačními středisky. Rekreační území je určeno pro současnou rekreaci většího počtu obyvatel. Má být vybaveno nezbytnými zařízeními pro daný druh rekreace a snadno přistupné ze spádové oblasti M usí splňovat řadu podmínek, zejména dostatek zeleně, omezený výskyt ško­ dlivin (znečištění vzduchu, vody, půdy, hluk), příznivé klimatické podminky aj Rekreace musí plně využívat přírodní podminky, ale nesmí je zhoršovat. Musí se stanovit max. kapacita návštěvníků, vyhradit plochy pro rekreaci, chránit přírodní útvary a rezervace, rekreační sport, dobrovolná zájmová činnost zaměřená na upevňování zdrá­ vi, udržováni a zvyšování kondice, na prevenci akt. stáři, obnovu a rozvoj ži­ votních sil a na osvěžení a akt. odpoči­ nek. R.s. úzce souvisí s - * pohybovou rekreací a vyznačuje se systematickou přípravou a účasti v soutěžich. Výkono­ vý charakter r.s. zvyšuje motivaci spor­ tujících a celk. účinnost přípravy a sou­ těženi. Pro svou masovost je r.s. cénnou složkou - * tělesné kultury. Zvláště se rozvíjí systém masových sport, sou­ těží (běhů včetně lyžařských, turnajo­ vých soutěží ve sport, hrách, veteraniád ap.) včetně mezinárodních, rekreační středisko, soubor soustře­ děných zákl. a doplňujících zařízení sloužících pro rekreaci většího počtu návštěvníků. Jsou zde zařízení pro uby­ továni, stravování, kulturní a zábavní účely, nezbytné prodejny a služby včet­

ně půjčoven a údržby sport, potřeb. Za­ řízení pro pohyb, rekreaci v přírodním prostředí v okolí se doplňují zařízeními přímo ve středisku (hřiště, plovárny, tě­ locvičny atd.) a zařízeními obslužnými (lanovky, vleky ap ). Mají zde být zaříze­ ní informující o možnostech rekreace, 0 přírodě a krajině, o naučných stez­ kách aj. rekreační tělesná výchova, označení pro rozmanité, obvykle fyzicky méně náročné formy těl. kultury, realizované s cílem aktivního odpočinku, relaxace, prožitku, udrženi přiměřené těl. kondi­ ce. V užším pojetí jde o nezávodní tělo­ vých. činnost, jejímž obsahem jsou ne­ jen formy gym., ale i herní a tur., např. cvičení ZRTV, denní domácí gymnasti­ ka, kondiční gymnastika, cvičení při hudbě aj. —Výklad a užití pojmu r. t. v. nejsou jednotné, mnohdy se ztotožňuje s pojmem -» pohybová rekreace nebo - ► masová tělesná výchova, rekreační' turistika, nepravidelně pro­ váděná tur. činnost. Je nenáročná, ne­ organizovaná a většinou se ji zúčastňuji jen menší skupiny nebo rodinné kolek­ tivy. Může být i doplňkovou činností ně­ kterých spol. organizací. R.t. provádí množství občanů o víkendech a dovole­ ných. Význ. je pro rodiny s dětmi a star­ ší osoby. rekreologie [lat ], věd. disciplína zabý­ vající se sociál., filoz., psychol. a ekon. aspekty rekreace, jejími formami, obsa­ hem a metodami. Na některých vyso­ kých školách též vyučovací předmět (Kanada). R. věnuje značnou pozornost 1 rekreačním formám těl. kultury jako jedné z význ. složek volného času. rektorský tělovýchovný den viz dě­ kanský tělovýchovný den rekuperátor [lat ], výměník tepla slou­ žící k nepřetržitému ohřevu vzduchu ne­ bo vody. R. může být kovový (trubkový) nebo keramický se zděnými kanálky./ Jeho použití přináší finanční úspory v nákladech na teplo. V.t. regenerace tepla. relativní výkon, výkon odpovídající těl. i duševním schopnostem a možno­ stem jedince, na rozdíl od -»■ absolutní­ ho výkonu, jimž se rozumí rekord míst­ ní, okr., kr., celostátni, svět. aj. relaxace [lat ], uvolněni, snižováni sva­ lového a psychického napětí a aktivač­ ní úrovně organismu (viz aktivace). R. probíhá spontánně, např. po zmizeni podnětu vyvolávajícího strach, nebo zá­ měrně; v poslednich desetiletích byly vypracovávány různé metody záměrné relaxace. Psych, uvolnění se dosahuje pomoci r. svalové, dechových cvičení a využitím sugesce. Nejznámějšími me­ todami jsou - * autogenní trénink, Jacobsonova progresivní relaxace a Machačova relaxačně aktivační metoda

(RAM). Rada relaxačních cvičení je ob­ sažena v józe. Jacobsonova systema­ tická r. tříbí autopercepci svalového tonusu, pracuje s kontrastem pocitů na­ pětí a uvolnění ve svalu a zabývá se sy­ stematicky posloupností svalových sku­ pin. Machačova RAM využívá r. jen ja­ ko předstupně aktivačnich cvičení. Ve sportu je r. považována za význ. sou­ část - * regenerace, protože zvyšuje účinnost odpočinku. Vystupuje jako součást většiny psychokorektivních po­ stupů ve sportu, kdy zpravidla není ko­ nečným cílem, ale důležitým mezistup­ něm. Pouze ve sportech vyžadujících nízkou aktivační úroveň je samostatnou náplni předsoutěžní připravy. relaxační léčba, soubor léčebných opatření využivajícich svalového a psych, uvolnění (viz relaxace). V r. I. se využívá prostředků snižujících senzomot. dráždivost; pohodlná poloha na nedráždivé podložce v tiché místnosti s přitlumeným světlem, psych, naladění proti strachu a úzkosti Relaxace nastu­ puje za výdechu, lze ji navodit jemnou masáži pasivními pohyby. Jakmile se podaří navodit uvolnění jednoho svalu, šíří se na ostatní. Vhodným prostředím pro r. I. je voda teplá asi 35 ” C. remiza (fr.), 1. nerozhodný výsledek sport, utkání (v.t. plichta); 2. nerozhod­ ná šachová partie nebo zápas, též remis. R. v šachu nastává: a) je-li král jed­ noho z hráčů - * pat; b) dohodou obou hráčů; c) při žádosti jednoho z hráčů, vyskytne-li se táž pozice třikrát, při­ čemž je vždy týž hráč na tahu; d) prokáže-li hráč, který je na tahu, že každá strana provedla alespoň 50 tahů, aniž byl vzat nějaký kámen nebo bylo taže­ no pěšcem; v koncovkách krále a dvou jezdců proti králi a pěšci se zvyšuje po­ čet tahů na sto, jestliže byly splněny předepsané podmínky. Remsa Zdeněk, "1928, čs skokan na ly­ žích, MS. Účastník ZOH 1948, MS 1954 a 1958. Úspěšný trenér řady čs. repre­ zentantů, předseda komise vrcholové­ ho sportu svazu lyžování ÚV ČSTV. No­ sitel veř. uznání Za zásluhy o rozvoj těl. výchovy II. stupně, zasloužilý trenér.

Zdeněk Remsa

Rennerův memoriál Rennerův memoriál, veslařská rega­ ta, zal. 1919 k uctěni památky zaklada­ tele ČVK Josefa Rennera, později pře­ jmenována na Pražskou mez. regatu, od 1982, kdy Praha ztratila regulérni veslař­ skou dráhu na 2 000 m, se jezdi tato re­ gata v Třeboni. Renshaw Wiliam Charles, 1861-1904, brit. tenista. Dosud nepřekonaný sedminásobný vitěz dvouhry Wimbledonu (1881-86, 1889). Spolu s bratrem Erne­ stem zvítězil 7 x ve wimbledonském turnaji ve čtyhře (1880-81,1884-86, 1888-89). Jako první se bratři Renshawové pohybovali po celém dvorci a za­ čali hrát voleje u sítě. Jejich zásluhou se tenis změnil ze spol. zábavy na sport. hru. repasáž, v šermu st. označení pro opravný zápas. reprezentační družstvo, kolektiv vy­ braných sportovců pověřený úkolem reprezentovat ve sport, soutěžích stát­ ní, územní či jiný útvar, sociální skupi­ nu, resort ap. R. d. ČSSR tvoři kolektiv vybraných vrcholových sportovců po­ věřených reprezentací Československa v mez. soutěžích. reprezentant ČSSR, vybraný vrcholo­ vý sportovec, který splnil stanovená vý­ konnostní a morálně polit, kritéria a ÚV ČSTV nebo ÚV Svazarmu jej zařadil do seznamu čs. sport, reprezentantů. Vý­ běr r. ČSSR provádějí v ČSTV komise vrcholového sportu, popř. jiný orgán, kterého tímto úkolem pověřil výbor sport, svazu ÚV ČSTV. Jmenování a po­ čty r. ČSSR na návrh předsednictva vý­ boru sport, svazu ÚV ČSTV schvaluje předsednictvo ÚV ČSTV. Republikánské sportovní sdružení, sport, organizace agrárni strany, zalo­ žená 1938. Po okupaci čes. zemí nacis­ tickým Německem zanikla. Resifoot viz plastické povrchy. Resisport viz plastické povrchy. Rest Vladimir, "1953, čs. sáňkař, MS. Startoval ve dvojici s - * J. Zemanem na ZOH 1976 (6. místo), 1980 (8.), MS 1978 (8.), 1979 (7.), ME 1977 (6.), 1978 (3.), 1979 (6.) a 1980 (6.). I Réti Richard, 1889-1929, čs. šachový velmistr, jeden ze zakl. novoromantické školy. Dosahoval vynikajicich úspěchů I na mez. turnajích (Goteborg 1920-1., l Teplice 1 9 2 2 -1 Ostrava 1923-2., Vídeň I 1923-2., New York 1924-5 ). Byl vedou­ cím hráčem čs. družstva na šachové olympiádě 1927. Patřil mezi vynikající skladatele šachových studií. Obohatil teorii zahájením, které nese jeho jmé­ no. retroakce viz zpětný transfer, retúrka, slg. ve vodním slalomu zpá­ teční branka; závodník musí projet meI zi tyčkami zpětnou jízdou (zádi napřed) Reussner Fritz, 1 1927, pracovník něm.

74 revoluční opozice v ATUS Libereckého kraje, dlouholetý sekretář RSI, organi­ zátor III. kongresu RSI 1924. Zahynul tragicky při skoku na lyžích. Reutemann Carlos, "1942, argentinský automobilový závodník. V MS El vyhrál 12 závodů Grand Prix. V celk. klasifikaci byl druhý 1981 na voze Williams Ford a třetí 1978 (Ferrari) a 1980 (Williams. Ford).

Miloslava Rezková-Húbnerová

Carlos Reutemann

revolver [angl.J, ruční poloautomatic­ ká zbraň zpravidla s bubinkovým zásob­ níkem (viz střelné zbraně). Revue olympique, tiskový orgán MOV, vydávaný 1901-15 - ► Pierre de Coubertinem a znovu od 1964 jako mě­ síčník. 1926-64 jej nahradil -» Bulletin Officiel du C I O. Předchůdcem R. o. byl Bulletin du Comité International des Jeux olympiques, vydávaný 1894-95. Rezancev Valerij, ‘ 1946, sov. zápasník klas. stylu. Olymp, vítěz 1972 a 1976, pě­ tinásobný mistr světa 1970-71, 1973-75 a mistr Evropy 1970, 1973-74 v kat. do 90 kg. Rezdor viz plastické povrchy, rezervní mechanismy [ lat ], při po­ hyb. zatížení představuji rozdíl mezi max. úrovní činnosti a klidovou (výcho­ zí) úrovní funkcí organismu. R.m. u tré­ novaných sportovců jsou rozsáhlejší než u netrénované populace, zejm. v těch funkcích, které jsou podstatné pro pohyb, výkon. Stupeň uplatnění r.m. závisí na okamžité intenzitě pohyb.činnosti; trénovaný organismus zpravidla pracuje ekonomičtěji než ne­ trénovaný, tj. využívá menší pódii svých funkčních a metabolických rezerv. Rezková-Hiibnerová Miloslava, nar. 1950, čs. atletka, výškařka, ZMS. Vítěz­ ka OH 1968 (182 cm), patnáctá na OH 1972 (182 cm), vítězka ME 1969 (183 cm], pátá na ME 1971 (183 cm) a 1974 (186 cm). Čtyřnásobná mistryně ČSSR. Pětkrát zlepšila čs. rekord 1968 (182 cm), 1969 (184 cm), 1970 (185 cm) a 1972 (186 cm a 187 cm), ribano, slg. bavlněné spodní oblečeni (tílko a spodky vcelku), kterého použí­ vají zejm. hráči ledního hokeje, riboflavin viz vitamíny.

ribstol viz žebřiny Rígert David, "1947, sov. vzpěrač. Olymp, vítěz kat. do 90 kg 1976. Ve stej­ né kat. se stal mistrem světa 1971, 1973-75, 1978 a mistrem Evropy 1971-79; v kat. do 100 kg zvítězil na MS 1978 a ME 1979-80. Držitel bronzové medaile z MS 1970 kat. do 82,5 kg Richard Maurice, zv. Raketa, "1921, kan. hokejista, považovaný za jednoho z nejlepších útočníků všech dob. V NHL hrál 1942-60 za mužstvo Montreal Canadiens (1111 utkání, 626 branek) a při­ spěl k vítězství svého družstva v NHL 1944-46, 1953, 1956-60. Richards Gordon, '1904, brit. žokej, je­ den z nejúspěšnéjších na světě. Za 34 let dostihové kariéry, kterou ukončil 1954, získal 4 870 vítězství z 21 828 star­ tů. Richards Robert, '1926, atlet USA, tyčkař. Dvojnásobný olymp. vitěz ve skoku o tyči 1952 (455 cm) a 1956 (456 cm), třetí na OH 1948 (420 cm). Richter Pavel, "1954, čs. hokejista, útočník, ZMS. V ligové soutěži hrál 12 sezón. V reprezentaci sehrál 134 mezi­ státních utkání, pětinásobný účastník MS (1978,1981-83,1985 - mistr světa), ZOH 1984 Nositel vyznamenáni Za zá­ sluhy o výstavbu. Richter Rudolf, 1883-1962, čes. sport, funkcionář, 1919-51 pokladník ČSOV, od 1951 čestný člen ČSOV, 1903-61 or­ ganizátor, startér a historik nejstaršího silničního běžeckého závodu na evr kontinentu -»■ Běchovice-Praha, iniciá­ tor založeni Muzea čs. tělesné výchovy a sportu, dlouholetý funkcionář Čs. amatérské atl. unie (ČAAU) a Čs. ústřední jednoty velocipedistů (ČÚJV). Zasloužilý pracovník v TVS. Richterová Christine, *1946, házenkářka NDR. Členka vítězného družstva z MS 1971,1975 a 1978. Držitelka stříbr­ né medaile z OH 1976 a bronzové z OH 1980 Richterová Ulrike, ' 1959, plavkyně NDR. Olymp, vítězka 1976 na 100 a 200 m znak a jako členka polohové štafety 4 x 100 m. Mistryně světa na 100 m znak 1973 a 1975, kdy byla i člen-

Robert

75

které jsou ve vzdálenosti 50 cm od vy­ cení míče, nyni vrácení podáni. značeného čtverce. Lana jsou na všech Úspěšnost r. často rozhoduje o koneč­ stranách r. pevně spojena dvěma svi­ ném výsledku utkání. Hraje se -*• forslými. neposuvnými pásy pevného plát­ hendem nebo - * bekhendem. Obtíž­ na 3-4 cm širokými. Podlaha r. je pokry­ nost je dána tím, že na jeho přípravu, ta plsti, gumou nebo jiným vhodným , zvi. při prudkém podání, je málo času. materiálem ve vrstvě 1,5-1,9 cm a tento Ritola Viljam 1896—1982, finský atlet, podklad je překryt plachtou. Podlaha vytrvalec. Pětinásobný olymp. vítěz: musí přesahovat plochu mezi provazy 1924 na 10 000m (30:23,2), na 3 000 m max. o 50 cm a má být minim. 91,44 cm ; př. (9:33,2), v krosu družstev na 3 000 m a max. 121,92 cm nad okolní úrovní. R. j a 10 000 m a 1928 v běhu na 5 000m musí mít ve dvou protilehlých rozích i (14:38,0). Druhý na OH 1924 na 5 000 m schůdky pro přístup boxerů a sekun­ (14:31,4) a v krosu na 10 000m (30:19,4) dantů a v neutrálním rohu schůdky pro a na OH 1928 na 10 000 m (30:19,4) 1924 rozhodčí a lékaře. K vybavení r. patří: 2 vytvořil SR na 10 000 m (30:19,4), bedničky s práškovou kalafunou, 2 otá­ Rittberger Werner, 1891-7, něm. kračivé sedačky pro boxery, 2 vědra s vo­ sobruslař. Držitel stříbrných medaili dou, 2 džbány na vodu, stoly pro funk­ z MS 1910-12, ME 1910 a 1925 a dvou cionáře, gong, stopky, bodovaci listek, bronzových z ME 1911 a 1924. Jeho lékárnička, mikrofon, hygien, potřeby, jménem je nazván jeden z krasobruringette [angl ], kan. sport, branková slařských skoků, který předvedl poprvé hra hokejového typu pro ženy. Na hřišti 1913. pro lední hokej hraji 2 družstva o 6 Rittbergerův skok, hovor, rittberger, hráčkách s různě omezeným pohybem v krasobruslení skok po odrazu z oblou­ v brankovištich a obranných nebo útoč- ku vzad z vnější hrany brusle, v letové ' ných třetinách. Brankářky mají brankář- fázi obrat o 360° (s rotací ve smyslu ské hole jako v lednim hokeji, ostatni trojky), doskok na odrazovou nohu do pouze rovné hole, tj. bez lopatek. Jimi oblouku vzad na vnější hranu brusle. po ledě sunou nebo házej! kroužek z tři- Volná noha je vedena velkým oblou­ centimetrové hadice, průměru 18 cm. kem v unožení. Jednoduchý skok je Utkáni se hraje na 2 poločasy, trvajici s obratem o 360°, dvojitý skok se skáče podle dohody. Hraje se bez postavení s obratem o 720°, volná noha přitažena mimo hru, přes modrou čáru se kroužek k noze odrazové, trojitý skok s obratem smi pouze přihrát. Pouze brankářka smi o 1 080°. — Odpíchnutý R. s. se liší hrát i volnou rukou. — Podobný princip odrazem, odraz je po trojkovém obratu měl - ► kroužkový hokej, vytvořený nebo z oblouku vzad z vnějši hrany bru­ v ČSR ve 30. letech, sle doplněn krátkým vzepřením na špič­ ring pitching [angl ], obměna -» hor­ ce (zoubcích) brusle volné nohy. R. s. seshoes pitching s kroužky z různého v jízdě sport, dvojic: a) z náskoku jako materiálu, různé hmotnosti, zvedaný R. s. s jedním nebo půlobraring tennis [angl ], obměna -v deek tem; b) jako odpíchnutý zvedaný R. s. tennisu, se síti vysokou 1,52 m na okra­ ženy z náskoku zepředu s půlobratem, jích a 1 m širokým „uzavřeným úze- jedním nebo s jeden a půlobratem. mím". Počitáni buď jako v tenisu, nebo R1 (z angl a fr. rigid/e], mez. označení ve volejbalu. pro laminátový kajak, jehož se krátce ring volleyball [angl ], kroužková pře­ používalo od 1963; toto označení bylo hazovaná, podle počtu hráčů se hraje nahrazeno značkou K1. na badmintonovém nebo volejbalovém Robert Joěl, *1943, belg. motocyklový hřišti s kroužkem stejným jako v -» závodník. Mistr světa v motokrosu ku­ deek tennisu. Síť vysoká 1,52—2 m. Po­ batury 250 cm3 1964, 1968, 1969, 1970, čítá se jako ve volejbalu nebo v nohej­ 1971 a 1972 První tři tituly na strojích balu. Technika ovládání kroužku jako ČZ, zbývající na Suzuki. v deek tennisu Rinn Hans, *1953, sáňkář NDR. Spolu s - ► N. Hahnem se stali olymp. vítězi v soutěži dvojic 1976 a 1980, mistry svě­ ta 1977 a mistry Evropy 1973,1975,1978 a 1980. V soutěži jednotlivců ziskal titul mistra světa 1973,1977 a mistra Evropy 1973,1974 a 1979. Držitel stříbrných me­ dailí z MS 1973, 1979 (jizda dvojic, s. N. Hahnem), 1974 (jednotlivci), ME 1977, 1979 (dvojice, vždy s N Hahnem), 1982 (dvojice s J. Ludwigem) a bronzových v jednotlivcích na OH 1976 a ME 19/5. riposta viz odveta v šermu Joěl Robert ritern [angl ], v tenisu pův. každé vrá­

i

Ulrike Richterová

kou vítězné polohové štafety na 4x100m . Mistryně Evropy na 100 a 200 m znak 1974 a v polohových štafe­ tách 4 x 100 m 1974 a 1977. Držitelka stříbrných medailí z ME 1977 (100 a 200 m znak) a bronzové z MS 1975 (200 m znak). rimesa [it.], v šermu prodloužení nebo pokračováni útoku; útočná akce prove­ dená bezprostředně po prvé akci, po soupeřově krytu nebo ústupu, nebo když soupeř neprovedl odvetu nebo provedl odvetu opožděnou, nepřímou či složenou. Rimet Jules, 1873-1956, fr. fotbalový funkcionář, předseda Mez. fotbalové federace 1921-54, později čestný před­ seda Fr. olymp. výboru. Měl velké zá­ sluhy o rozvoj svět. fotbalu, zejm o vznik MS. Trofej pro vítěze MS 1950-70 nesla název Pohár J. Rimeta

Jules Rimet

Rindt Jochen, 1942-1970, rak. automo­ bilový závodnik. Mistr světa v závodech F 1 in memoriam 1970, třetí 1966. Vyhrál šest závodů Grand Prix. Závodil na vo­ zech Brabham, BRM, Cooper Climax, Cooper Maserati, Brabham Repco a Lo­ tus Ford. Zahynul při tréninku na Vel­ kou cenu Itálie na autodromu Monza, ring [angl.], boxerské zápasiště Je to čtverec o stranách 4,90—6,10 m ohraze­ ný třemi nad sebou napjatými lany síly 3-5 cm, obalenými měkkým materiá­ lem. Lana jsou umístěna ve výši 40, 80 a 130 cm od země a v rozích jsou další­ mi lany upevněna k rohovým sloupkům,

76

Roberts Roberts Kenny, "1951, motocyklový zá­ 1969—78, 1980 v kat. sport, dvojic. Do vodník USA. Mistr světa v silničních zá­ 1972 byl jejím partnerem - ► A. Uljanov vodech kubatury 500 cm3 1978, 1979 a od 1973 pozdější manžel -*■ A. Zajcev. a 1980 na strojích Yamaha. Celkem vy- 1 Rodoni Adriano, "1898, it. sport, funk­ hrál 22 závodů Grand Prix. cionář, od 1957 předseda Světové unie cyklistiky (UCI), 1965-81 zakl. a předse­ da Mez. federace amatérské cyklistiky (FIAC), 1939-55 a 1957-81 předseda it. cyklistické federace, 1950-73 místo­ předseda Italského nár. olymp. výboru (CONI). Roelants Gaston, "1937, belg. atlet, vy­ trvalec, překážkář. Čtvrtý na OH 1960 v běhu na 3 000 m př. (8:47,6), vítěz OH 1964 na 3 000 m př. (8:30,8), sedmý na OH 1968 na 3 000 m př. (8:59,4) a jede­ náctý v maratónu (2:29:04,8 h). Vítěz ME 1962 na 3 000 m př. (8:32,6), třetí na ME 1966 na 3 000 m př. (8:28,8) a osmý na 10 000 m (28:59,6), druhý na ME 1969 Kenny Roberts v maratónu (2:17:22,2) a pátý na 10 000 m (28:49,8), pátý v maratónu na robinzonáda , slg., ve fotbalu chytáni ME 1971 (2:17:48,8) a třetí na ME 1974 míče v pádu. Název vznikl při utkáni v maratónu (2:16,29,6) a 1965 na 3 000 m mezi SK Slavia a Southhamptonem př. (8:26,4). Vytvořil šest SR: na 3 000 m v Praze 1901 podle způsobu hry angl. př. 1963 (8:29,6) a 1965 (8:26,4), na 20 km 1966 (58:06,2) a 1972 (57:44,4), v bě­ brankáře J. Robinsona. roční tréninkový cyklus, zákl. jed­ hu hodinovém 1966 (20 644 m) a 1972 notka dlouhodobě organizované trénin­ (20 784 m). Navíc jeden ER v běhu na kové činnosti. — Vychází z poznatků 10 000 m 1965 (28:10,6). adaptace, rozvoje trénovanosti a sport, roh, v pozemním hokeji úder z rohu. formy; při jeho -*• periodizaci se užívá přiznaný útočícímu družstvu, jestliže dělení na období přípravné, hl. (závod­ hráč bránicí strany poslal míč za bran­ ní) a přechodné. — V přípravném obdo­ kovou čáru neúmyslně ze vzdálenosti bí se vytvářejí základy budoucího výko­ menší než 22,90 m. Ve fotbale viz roho­ nu, rozvíjejí se předpoklady pro další vý kop, v házené viz hod z rohu. růst výkonnosti. Jeho první část je za­ Roham, čas. FDTJ pro členy RFTJ měřena všeobecně, druhá speciálně, mad. národnosti na Slovensku. Vychá­ hranice mezi nimi však nejsou ostré. — zel měsíčně 1923-25 Zanikl pro hosp. V hlavním období jsou soustředěny potíže. soutěže, hl. úkolem je tedy zhodnotit Rohlena Václav, Ť1940, čes. učitel, re­ předchozi přípravu a prokázat vysokou formátor škol. výchovy v duchu hesla výkonnost. Časový úsek ladění formy Vzhůru do přírody; ovlivněn ženevskou a série přípravných startů bývá označo­ deklarací o dětských právech umožňo­ ván také jako předzávodní období. — val dětem přirozený způsob života, Přechodné období plni v r. t. c. přede­ max. odpovídající jejich fyziol potře­ vším úlohu dostatečného odpočinku. bám. 1923 založil v Říčanech u Prahy Rodninová Irina, "1949, sov. krasobru- tzv. zahradní školu jako jednu z forem slařka. Olymp, vítězka 1972,1976 a 1980, škol v přírodě. Spisy: Školy v přírodě, desetinásobná mistryně světa 1969—78 1928. a jedenáctinásobná mistryně Evropy rohový kop, kop z rohu, ve fotbalu uvedeni miče do hry po jeho zahrání přes brankovou čáru mimo branku hrá­ čem bránícího mužstva. Míč rozehrává kopem z rohu (z čtvrtkruhu u rohového praporku) hráč útočíciho mužstva. Hrá­ či bránícího mužstva musejí být v oka mžiku kopu vzdáleni minim. 9,15 m od míče. Při r. k. nemůže být hráč v posta­ vení mimo hru a může přímo docílit branky. Hráč provádějící kop nesmí hrát míčem podruhé, dokud jím nezahraje jiný hráč. Róhrl Walter, "1947, automobilový zá­ vodník NSR. Mistr Evropy v rallye 1974 s vozem Opel, mistr světa v rallye 1980 Irina Rodninová (Fiat) a 1982 (Opel). Vítěz Rallye Monte

Carlo 1980 (Fiat Abarth), 1982 (Opel Ascona), 1983 (Lancia) a 1984 (Audi Quattro).

Walter Róhrl

Roche Tony, "1945, austr. tenista. Před­ ní světový hráč let 1965—75. Vítěz mez. mistrovství Francie 1966 a finalista dvouhry ve Wimbledonu 1968 a ve Fo­ rest Hills 1969-70. Patřil k nejlepším par­ tnerům ve čtyřhře, kterou hrál přede­ vším s - ► J. Newcombem. Společně zvítězili ve Wimbledonu (1965, 1968-69, 1974), na Roland Garros (1967, 1969) ve Forest Hills (1970) a na mez. mistrovství Austrálie (1965,1967,1971), kde dvakrát zvítězil i s -*• A. Ashem (1976-77). 1969 byl na 2. místě světového tenisového žebříčku. Bojoval v austr. daviscupovém družstvu, které zvitězilo v soutěži 1965-66 a 1977.

Tony Roche

roj, v ragby skupina 8 hráčů (rojniků) hrajících vpředu před útočnou řadou; provádí' kolektivní driblink, nařízený mlýn a uličku při vhazování z autu. V. t. ragby. roller hockey [angl ], hokej na koleč­ kových bruslích; vznikl v Anglii, prvé ME 1926, prvé MS 1936. Hřiště 20 x 40 m s betonovým, asfaltovým, event, dřevěným povrchem. Mantinel 10 cm vysoký. Branky 1,25 x 0,92 m uprostřed brankových čar, 2 m před koncem hřiště. Rozměry brankoviště 12,15 x 5,4 m Penaltové čáry 7,6 m od půlici čáry. Míček z tvrdé černé gumy, obalující korkový střed, má obvod

Rose

77

Eva Romanová

Hřiště na roller hockey; A hřiště, & branka; 1 branky, 2 brankovištd, 3 bod pro pe­ naltu, 4 penaltová čára

23 cm a hmotnost 155 g. Hole obou­ stranně ploché (jako pro bandyhokej). Kolečkové brusle s 2 páry koleček ze dřeva, gumy, umělé hmoty nebo hliní­ ku, přišroubované na boty. Hráči nosí chrániče holeni, nákolenky a rukavice, brankář navíc prošivané kalhoty, náloketníky, masku. Družstva o 5 hráčích (brankář, obránce, záložník a 2 útočnici) hraji 2 x 20 min čistého času (2 x 25 min hrubého času). Střídáni kdykoliv při mrtvém míči. Prodlužování 2 x 5 min a pak 2 x 2,5 min s „náhlou smrti". Mič se nesmí hrát nohou, zved­ nout více než 1,5 m od země. Na začát­ ku a po brance následuje buly ve stře­ du hřiště. Při penaltě kromě brankáře a střelce musi byt všichni za čarou pe­ nalty. roller polo (angl.), amer hra, vznikla v Evropě dřivé než - * roller hockey, od 1883 i profesionální liga. Minimální' rozměry hřiště 12 x 24 m. Branky 1,83 x 1,22 m. Míček z červené gumy má obvod 23 cm. Zaoblené, oboustran­ né hokejky připoutány k zápěstí řemín­ kem max. délky 25 cm. Družstvo tvoří 5 hráčů (první, druhý a stř. útočník, obránce a brankář). Míč rozehrávají na začátku a po brance první útočnici, a to ve středu hřiště po najeti od branko­ vých čar, ostatni hráči zůstávají na brankových čarách do rozehrání míče. Utkáni se hraje na třetiny, při nerozhod­ ném výsledku do prvého gólu (náhlá , smrt). rollskate [angl ], sport, náčiní podo­ bné kolečkovým bruslím. Používají se polyuretanová kolečka a výkyvné klou| by jako u -v skateboardu. Roman Pavel, 1943-1972, čs. krasobruslař, ZMS. Se svou sestrou - * E. Roma­ novou se stali čtyřnásobnými mistry světa 1962-65 a dvojnásobnými mistry Evropy 1964-65 v tancích na ledě. Získa­

li stříbrnou medaili na ME 1963 a bron­ zovou na ME 1962.

Pavel Roman

Romankov Alexandr, * 1953, sov. šer­ míř. Mistr světa v šermu fleretem v sou­ těži jednotlivců 1974, 1977, 1979, 1982-83 a v soutěži družstev 1974,1979, 1981 a 1982. Držitel stříbrných medaili z OH 1976 (fleret jednotlivci), 1980 (fle­ ret družstva), MS 1978 (fleret jednotli­ vci), 1975 (fleret družstva) a bronzových z OH 1980 (fleret jednotlivci), MS 1977 a 1978 (fleret družstva). Romanov Alexej Osipovič, 1904-1979, sov. sport, funkcionář a pedagog. Člen MOV 1952-71, místopředseda metodic­ ké rady Výboru pro těl. výchovu a sport SSSR. 1958-65 vysokoškolský prof., ve­ doucí kateder TV na několika institu­ tech SSSR. Zabýval se organizací a ří­ zením těl. kultury. Romanová Eva, '1946, čs. krasobruslařka, ZMS. Spolu s bratrem -+ Pa­ vlem se stala čtyřnásobnou mistryní světa 1962-65 a dvojnásobnou mistryní Evropy 1964-65 v tancích na ledě. Drži­ telka stříbrné medaile z ME 1963 a bronzové z .ME 1962. Rombergův test, test ke zjištěni schopnosti rovnováhy. Testovaný stojí

se zavřenýma očima po dobu 15 se­ kund ve 4. polohách: a) ve stoji s chodi­ dly vedle sebe, b) ve stoji s chodidly za sebou tak, aby se palec zadní nohy do­ týkal paty přední nohy, c) ve stoji jednonož skrčmo, kdy se pata skrčené no­ hy přiloží ke koleni stojné nohy, d) ve váze v předklonu. Každá poloha se po­ suzuje zvlášf třemi stupni hodnocení; dobré, uspokojivé a nedostatečné, rondůt, slg. přemet stranou s půlobratem, při kterém se cvičenec otáčí če­ lem proti směru rozběhu a dopadá na obě nohy snožmo. R. se užívá k ukonče­ ní rozběhu před akrobatickými cviky s otáčením kolem přičné osy vzad (pře­ mety, salty, dvojnými salty ap ). Rono Henry, '1952, keňský atlet, vytr­ valec. Čtyřnásobný svět. rekordman: 1978 na 3 000 m (7:32,1), na 3 000m př. (8:05,4), na 5 000m (13:08,4) a ha 10 000m (27:22,5). Rosberg Keke, '1948, finský automobi­ lový závodník. Mistr světa v závodech F1 1982, třetí 1985. Vyhrál pět závodů Grand Prix, jezdil na vozech Theodore Ford, ATS Ford, W olf Ford, Fittipaldi Ford, Williams Ford a Williams Honda.

Keke Rosberg

Rose Murray, '1939, austr. plavec. Olymp, vítěz 1956 na 400 a 1 500m v. zp. a ve štafetě na 4 x 200 m v. zp. a 1960 na 400 m v. zp. Na OH 1960 získal ještě střibrnou (1 500 m v. zp.) a bronzo­ vou (4 x 200 m v. zp.) medaili.

78

Rose

Murray Rose

Rose Ralph, 1883-1913. atlet USA, vrhač Olymp, vítěz ve vrhu koulí 1904 (14,81 m), a 1908 (14,21 m). Druhý na OH 1912 ve vrhu koulí (15,25 m) a vítěz ve vrhu koulí obouruč (27,70 m), druhý na OH 1904 v hodu diskem (39,28 m) a třetí v hodu kladivem (45,73 m) Byl prvním oficiálním svět. rekordmanem ve vrhu koulí výkonem 15,54 m z roku 1909 Rosemayer Bernd, 1909-1938, něm. au­ tomobilový závodník. Mistr Evropy 1936 na voze Auto-Union. Vítěz Velké ceny na brněnském okruhu 1935. Zahynul při pokusu o SR na dálnici u Frankfurtu n. M. Rosen Clarence, 1867-1955, švéd. jez­ dec, důstojník jezdectva švéd. armá­ dy. Zasadil se o zařazení jezdeckých soutěží do programu OH (od 1912). Rosendahlová Heidemarie, '1947, vše­ stranná atletka NSR. Olymp, vítězka 1972 ve skoku dalekém (678 cm) a v běhu na 4 x1 0 0 m (42,81), druhá v pětiboji (4 791 b.). Osmá na OH 1968 ve skoku dalekém (640 cm). Mistryně Evropy 1971 v pětiboji (5 299 b ), druhá na MÉ 1966 v pětiboji (4 765bj, třetí na ME 1971 ve skoku dalekém (666 cm). Vítěz­ ka HME 1971 ve skoku dalekém (664 cm), druhá na HME 1970 ve skoku dalekém (655 cm). Vytvořila SR ve sko­ ku dalekém 1970 (684 cm) a na 4 x 100 m 1972 (42,81). Rosewall Ken, *1934, austr. tenista. Jeden z nejlepšich hráčů tenisové his­ torie. Dokázal si udržet špičkovou vý­

konnost po celé čtvrtstoletí. Byl klasifi­ kován jako druhý na světě 1953 i 1974. Zvítězil na Roland Garros ve dvouhře 1953 a 1968 (čtyřhra 1968), ve Forest Hills (1956 ve všech kat., 1970 ve dvou­ hře, 1969 ve čtyřhře) a na mez mistrov­ ství Austrálie (1953, 1955, 1971-72 ve dvouhře, 1953, 1956, 1972 ve čtyřhře); ve Wimbledonu se probojoval čtyřikrát do finále dvouhry (1954, 1956, 1970, 1974) a dvakrát zvítězil ve čtyřhře (1953, 1956). Na MS profesionálů zvitězil 1957, 1960-63. 1971 a 1972 vyhrál závěrečný turnaj WCT (mistrovství světa) a 1973 byl první v celk. hodnocení. Reprezen­ toval 1953-56 Austrálii v soutěži o Davi sův pohár a zasloužil se o její prvenství 1953, 1955-56

Ken Rosewall

Ross Norman, 1896-1953, plavec USA. Trojnásobný olymp. vitěz 1920 v závo­ dech na 400 a 1 500 m v. zp. a ve štafetě 4 x 200 m v. zp. Róssel Willy, '1954, automobilový zá­ vodník NSR. Mistr Evropy v autokrosu (divize 2) 1980, 1981, 1983, 1984, 1985 Rdssler-Ořovský Josef, 1869 -1933, průkopník a organizátor čes. a čs. spor­ tu, všestranný sportovec (zejm. veslař a rychlobruslař). Zakl. a funkcionář řady čes. a čs sport, organizací: 1893 Čes. Ski-klubu v Praze, Čes. Yacht-klubu, I. čes. lawn-tennisového klubu; 1894 Čes. Sculling-Cerclu; 1897 spoluzakl Čes. amatérské atl. unie; 1899-1900 Čes. olymp. výboru; 1903 Svazu lyžařů Království českého; 1913 Svazu kanoi-

stů Království českého; 1906 České lawn-tennisové asociace; 1929 Čs. yachetní asociace. 1908-29 gen. tajemník ČOV (později ČSOV). Vedl čes. a čs. olymp. výpravy na OH 1908, 1912, 1920,1924 a 1928 a na ZOH 1928. Propa­ gátor sportu a pobytu v přírodě, zejm. vodní a zimní turistiky. Bojoval o čes. sport, samostatnost v MOV, na OH i v jednotlivých mez. sport, federa­ cích. Spolupracoval při vzniku mez. ko­ mise a později i federace lyžování; pro­ sadil uznání čes. svazu ledního hokeje, lyžováni a šermu v mez. sport, federa­ cích. Pracoval též jako rozhodčí, překlá­ dal pravidla Autor řady článků a statí o sportu. roúd a, též rocháda, v šachu současné přemístění krále a jedné z věží v jed­ nom tahu; r. krátká — přemístění krále s královskou věží, r. dlouhá - přemístěni krále s dámskou věží. Roščin Anatolij, '1932, sov. ř. ř. zápa­ sník. Olymp, vítěz v kat. nad 100 kg 1972 a mistr světa ve stejné hmotnostní kat. 1969 a 1970. Získal titul mistra světa 1963 a mistra Evropy 1966 v kat. do 100 kg. Držitel stříbrných medailí z OH 1964, 1968, MS 1962, 1967 (kat. do 100 kg) a 1971 (supertěžká). Roiiclcý Evžen, 1914-1942, čs. atlet, bě­ žec na stř. tratě. Účastník OH 1936 a ME 1934. Mnohonásobný mistr ČSR (pětkrát v běhu na 800 m, jednou na 400 m př ). Čtyřnásobný čs. rekordman: na 800 m 1934 (1:55,4) a 1935 (1:54,6), na 400 m př. 1934 (57,4) a na 4 x 400m 1936 (3:22,0). 1942 byl popraven za účast v odboji; na jeho počest je od 1947 každoročně pořádán Memoriál Ev­ žena Rosického

Evžen Rošický

Heidemarie Rosendahlová

Josef Rossler-Ořovsky

rotace střely, kolem podélné osy vzniká protlačením střely závitem v hlavni kulovnice a stabilizuje střelu při letu vzduchem. Rothstein Hugo, 1810-1865, něm. uči­ tel na voj. škole v Berlíně, zakl. pruské-

79 vně, neni nutný dotyk. Polaři se snaží vyřadit pálkaře nadhozem, chycením odpáleného míčku v letu, běžce lze autovat dotykem anebo uzavřením mety míčkem. Nadhazovač může též předstí­ rat nadhoz a rozehrát míč do pole pro vyřazeni běžce, který z některé mety vystartoval. V tomto případě běžec i pálkař mohou běžet, doběhne-li však pálkař na 4. metu, nezískává bod. Rous Stanley, 1895-1986, angl. sport, funkcionář, 1961-74 předseda Mez. fot. federace (FIFA), od 1935 člen Internati­ 1 000 m). Roučka Bohuslav. "1929, čs. motocy­ onal Boardu, 1934-61 sekretář angl fot. klový závodník, ZMS. Startoval na tři­ asociace, spoluzakl. Evropské fot. fede­ nácti Šestidenních, 1954, 1956, 1958, race (UEFA), spoluzakl. juniorského tur­ 1959 a 1962 byl členem vítězného týmu naje UEFA. Zasloužil se o modernizaci pravidel fotbalu. 1981 vyznamenán Ce­ ČSR v soutěží o Mezinárodni trofej. nou fair play Pierre de Coubertina. Rousseau Jean Jacques, 1712-1778, fr. filozof a pedagog, ideový předchůdce fr. buržoazní revoluce konce 18. stol., ostrý kritik feudalismu, obhájce rovno­ sti lidí a občanských svobod. Rous­ seauovy pedag. názory jsou založeny na teorii přirozené výchovy, na rozvoji smyslů, na všestranné a harmonické vý­ chově. Velký význam kladl na těl. cviče­ ni, cestování, pobyt v přírodě a otužování. Své pojetí výchovy podal v díle Emit čili o vychováni, 1762. Ovlivnil další vývoj pedag. teorie a praxe, především Bohuslav Roučka J. B. Basedowa a J. H. Pestalozziho. rovinka, 1 . přímý úsek běžecké dráhy Roudný Jindřich, "1924, čs. atlet, bě­ (např. cílová r., protilehlá r.); 2. trénin­ žec na 3 00úm př. Účastník OH 1952, kové proběhnutí tohoto úseku na dráze mistr Evropy 1950 (9:05,4), sedmý na i v terénu různým způsobem (např. ME 1946 (9:33,4). Sestinásobný mistr stupňovaná r„ zapnutá r., vypuštěná r.). ČSR (jednou v běhu na 5 000 m, pětkrát rovnováha, též stabilita, relativně stálý na 3 000 m př.). Třikrát překonal čs. re­ stav soustavy, vzniklý vyrovnáním vlivů kord v běhu na 3 000 m př. (9:30,8, působících na soustavu. Při mech. r jde 9:25,0, 9:06,4). o vyrovnání sil a tlaků působících na rounders [angl.], pálkovači sport. hra. soustavu, jde tedy o takový stav, při Vyvinula se z lid. hry v Liverpoolu, Glo- kterém těleso zůstává v klidu nebo cesteru a Glasgow, šiřila se i na někte­ v rovnoměrném přímočarém pohybu. ré univerzity v USA, kde z ní pravděpo­ Při pohybu na místě zůstává spojení tě­ dobně vznikl -» baseball. — Čtvercové la cvičence s podložkou zachováno hřiště o stranách 12 m má v jednom ro­ a nemění se. Vedlejší pohyby mohou r. hu pálkoviště, v ostatních 1., 2. a 3. me­ těla narušit. Proto je nutná analýza pod­ tu. 4. meta je 8,5 m vzdálená jak od pál­ mínek rovnováhy. K pohyb, podmín­ koviště, tak od 3. mety. Území nadhazo­ kám jednotlivých segmentů i těla jako vače je čtverec o straně 2 m uprostřed celku se počítají poměry hybných hřiště Míček o hmotnosti 105 g má ob­ a brzdicích (usměrňujících) sil. Musi se vod 12 cm, pálka je až 76 cm dlouhá znát jejich zdroje, východiska, směr pů­ a v ploché části je až 10 cm široká. sobení a společného účinku. Samotné Družstva o 9 hráčích hrají na 2 směny, síly lze jen zřídka bezprostředně měřit. půlsména konči vyřazením všech pálka­ Určíme-li charakteristiku setrvačnosti řů. Nadhazovač nadhazuje míč jedno- a kinematiky, můžeme dát přehledný ruč spodem tak, aby letěl po pravé stra­ výčet, nebo ve výjimečných případech ně pálkaře ve výši jeho kolen až hlavy. obecnou analýzu fyz. podstaty, faktorů Pálkař musi dobrý nadhoz pálkovat, či sil vznikajícího vzájemného působe­ promáchne-li, je vyřazen. Za 3 špatné ní. Důležitá je funkce vnějších sil (brzdinadhozy získá 0,5 bodu. Po odpalu pál­ vých a hybných) i sil setrvačných a ela­ kař obíhá mety, za nepřerušený oběh stických. — Při těl. cvičeních může člo­ získá 1 bod a právo jít znovu na pálku. věk dosáhnout a udržet určitou rovno­ Na metě nesmějí být 2 spoluhráči, ne­ vážnou polohu těla, např. při startu, ko­ smějí se ani předbíhat. Mety se obihaji nečném vzepření činky, přednosu na ho voj. tělocviku. Odpůrce nářaďového tělocviku, propagátor Lingova systému. Původce tzv. sporu o bradla (viz Barrenstreit). Spisy: Die Gymnastik nach dem System des schwedischen Gymnastiarchen P. H. Ling (Gymnastika podle sy­ stému švédského gymnasty P. H. Linga), 1846-59. Rotman Leon, *1934, rum. kanoista. Dvojnásobný olymp. vítěz 1956 v závo­ du kánoí jednotlivců na 1 000 i 10 000 m. Držitel bronzové medaile z OH 1960 (C 1

rovnováhová schopnost kruzích. Ve všech případech, kdy člo­ věk zachovává polohu těla, jde o pro­ měnlivý pohyb, systém části těla, niko­ liv o tuhé těleso. Při zachováni polohy těla působí jeho vlastní tíha ve vzájem­ né vazbě s hmotností jiných těles a re­ akce podložky, které zabraňuji volnému pádu Na klidový biom. systém působí kromě těchto sil i svalová a setrvačná síla segmentů, soupeře nebo partnera aj. Ty se v závislosti na chování článků těla navzájem ovlivňují, vyrovnávají, a proto nevyvolávají žádný pohyb. Veli­ kosti těchto vzájemně působicich sil nejsou konstantní, působí jako vyrovná­ vající síly. — Druhy r. tuhých těles se určují podle účinku tíhy v případech zcela malých odchylek: a) indiferentní (volná) r. — účinek tihy se nemění (rhónské kolo); b) stabilní (stálá) r. — tiha vrací těleso zpět do pův. postavení — polohy (cvičení na kladině; c) labilní (vratká) r. — účinek tíhy vyvolává změ­ nu polohy tělesa (vzniká klopný mo­ ment); d) metastabilni r. — je zachová­ na až k potenciální bariéře (moment stability); při překročení této bariéry se těleso sklápí, přetáčí (moment přetáče­ ní — převržení kajaku). — Mezi stabili­ tou tuhých těles a pohyb, systémem člověka jsou význ. rozdíly. Jde o schop­ nost narušováni r. aktivně eliminovat a r. zachovat. Rozlišuje se statický para­ metr stability (schopnost působit proti narušování ,r.) a dynamický parametr (schopnost r. znovu nastolit). Zachování r. u neživých systémů je jen pasivní, u živých aktivní. Rovnováhové síly se mohou navzájem vyrovnávat a r. vyvo­ lat, ale také mohou zastavit odchylky a znovu obnovit polohu. — Pro lidské tělo je charakteristická r. nestálá, kolí­ savá, spojená s makro- i mikrokolísáním, odchylkami od stí rovnovážné po­ lohy a návrat k ní. Tato činnost podléhá řízení a regulaci zachování těl. polohy prostřednictvím kompenzačních, amortizačních a znovu navracejících pohybů. — Zvi. případem vratké r. je r. dynamic­ ká, která se projevuje při pohybu pří­ mo- i křivočarém a souvisí se setrvač­ ností. S dynamickou r. se setkávají sprinteři při startu, běžci a cyklisté v za­ táčkách dráhy aj. Vzniká setrvačná síla, proti které sportovec působí nakloně­ ním. Přitom výslednice tíhy a odstředi­ vé sily prochází plochou opory (chodi­ dlem, spojnicí galusek), rovnováhová schopnost, komplex in­ tegrovaných vnitřních vlastností umož­ ňující udržet tělo nebo jeho části v rela­ tivně labilní (vratké) poloze. Závisí na činnostech vestibulárního ústrojí, na psych, stavu, biomech. podmínkách aj. R. s. lze v procesu učení samostatně rozvíjet. Rozeznáváme - ► statickorovnováhovou schopnost, - * dynamicko-

80

rozběh rovnováhovou schopnost a - ► vyvažo­ váni předmětů. R. s. se uplatňuje zejm. , jestliže oporné plocha je malá a biomech. podmínky pro uchováni stálé po­ lohy těla jsou obtížné (horolezectví, jízda na bruslich aj.), jestliže při pohybu docházi k velkým a náhlým přesunům těla a k složitým letovým fázim (gymna­ stika, skoky aj ), nebo při rotačnich po­ hybech (piruety, tance aj.) a po jejich ukončeni. rozběh, v atl. vyřazovaci (postupové) kolo běžeckého závodu, z něhož nejlepši závodnici podle umístěni, popř. i podle dosaženého času, postupuji do - ► meziběhu nebo -*■ finále. R. se ko­ nají při větším počtu startujících. Zá­ vodnici se zařazuji do r s přihlédnutím k jejich výkonnosti a r. jsou rozlosovány tak, aby se při obvyklém průběhu závo­ du dostali do finále nejlepši závodnici. Počet r. a - ► postupový klíč , který re­ guluje postup závodníků do dalších kol, určuje pořadatel zpravidla v rozpisu zá­ vodu. Zásady, podle nichž se organizuji r„ stanoví pravidla atletiky, rozběhoví dráha viz atletická zařizení. rozboj, baráž (z fr. barage], v šermu no­ vý zápas bud o 1. místo v soutěži mezi účastniky se stejným počtem vítězství, nebo o postup do dalšího kola při stej­ ném počtu vítězství, obdržených zása­ hů a stejných koeficientech zásahů, rozcvičeni, záměrné ovlivněni funkci organismu individualizovanou pohyb činnosti tak, aby nastala optimálni při­ pravenost k co nejvyššímu sport, výko­ nu. R. snižuje nebezpečí úrazů, zejm. aktivního pohyb, systému, zlepšuje pře­ chod organismu do intenzivní pohyb, aktivity, urychluje jeho zapracování, zlepšuje výkonnost i pohyb, koordinaci. K lil. účinkům r. se řadi posíleni již vy­ tvořených podmíněných pohyb, reflexů a předehřátí organismu. V první části r. je pohyb, systém připravován k činnosti pomoci energeticky málo náročné sou­ stavy protahovacích a napinacích cviků s převahou izometrických stahů a se snahou o dosažení max. rozsahu pohy­ bu v kloubech; vhodným doplňkem je připravná masáž. Navazujíci fázi je dy­ namická příprava oběhového a dýcha­ cího systému, která má individuálni trváni a intenzitu (např. blížící se úrovni individuálního -> anaerobního prahu). Vyváženým a přiměřeným r. lze regulo­ vat -» předstartovní stavy, rozdělování finančních prostředků, jedna z fázi oběhu finančních prostřed­ ků v systému TK či jeho jednotlivých subsystémech (např. v ČSTV). Proces rozdělováni a přerozdělováni finan­ čničtí prostředků probihá cestou roz­ počtu, formou účelových dotaci či sub­ venci a formou odvodů na všech stup­ ních řizeni. Děje se tak na základě sou­

hrnného finančního vztahu, kdy vyšší orgán poskytuje nižším orgánům finan­ ční prostředky bez specifikace účelu a je na nižšich orgánech, aby prostřed­ ky použily podle volné úvahy nebo for­ mou účelového rozdělování, které je vázáno podmínkou, že prostředky bu­ dou použity ke stanoveným účelům. Rozeanuová Angelica, roz. Adelsteinová, *1922, rum. stolní tenistka. Mistry­ ně světa ve dvouhře 1950-55, ve čtyřhře 1953,1955-56 a ve smíšené čtyřhře 1951 (s - * B. Váňou), 1952-53. Členka vítěz­ ného družstva z MS 1950-51, 1953, 1955-56. Mistryně Evropy ve čtyřhře 1959, 1960 a ve smíšené čtyřhře 1960. Držitelka stříbrných medaili z MS 1939, 1950 a 1951 (čtyřhra), 1957 (soutěž druž­ stev); z ME 1958 (družstva) a bronzo­ vých z MS 1939 (družstva), 1948 (dvouhra, smíšená čtyřhra, družstva), 1950 (smíšená čtyřhra, s L. štípkem), 1952 (družsva), 1954 a 1957 (čtyřhra) a z ME 1958 (dvouhra, smíšená čtyřhra) a 1960 (družstva). rozehra, ve volejbalu dílčí část utkáni, část setu, kdy je mič „ve hře", tj. od úderu do miče při podáni až do chyby, při níž rozhodčí hru přeruší, rozehrání míče, v pálkovačích hrách přihrávka chytače kterémukoliv polaři (vyjma nadhazovače) nebo jakákoliv přihrávka nadhazovače, kterou je umožněn pokus běžců o postup, rozestavený běh viz štafetový běh rozestup, 1. v pořadových cvičeních mezera mezi cvičenci stojícími vedle sebe. Může být těsný (na šíři dlaně), ro­ zevřený (na upažení), sevřený (levá ru­ ka v bok, loket se dotýká sousedniho cvičence) nebo určený povelem V. t. tvar; 2. v šermu (it. mensura) vzdále­ nost od soupeře; bojující šermíři mo­ hou být v těsném r. (nemohou použít zbraně k pravidelnému boji), v blízkém r. (mohou zasáhnout soupeře nataže­ ním paže), ve stř. r. (zásah je možný na­ tažením paže a po posunu nebo předskoku s výpadem, fleši ap.). rozhlas, prostředek masové informa­ ce, umožňující přímý přenos informací, publicistických, literárních a hudebních děl. Rozhlasová technika přenáši signál bezdrátově vysilačem nebo po drátě. U staveb pro TK má největší význam mistni rozhlas, sloužící k informování diváků a účastniků akce, k řízení provo­ zu, přenosu hudebního doprovodu ke cvičeni aj. Zřizují se rozhlasové ústřed­ ny, spojující všechna řidiči stanoviště a potřebné vnitřní i vnéjši prostory Re­ produktor musi být umístěny tak, aby zabezpečily dobrou srozumitelnost slo­ va i reprodukci hudby v závislosti na akustice prostoru Pro rozhlasové pře­ nosy ze sport, a tělových, podniků slouži reportérská místa nebo kabiny s ne­

rušeným výhledem na celý prostor v němž probihá popisovaná činnost; má být mezi nimi i snadné komunikační spojení pro možnost rozhovoru s úča­ stníky závodů. rozhlasová kabina, místnost pro hla­ satele místního rozhlasu nebo komen­ tátory rozhlasových a televizních přeno­ sů. Má mit přimý výhled na hříště, do tělocvičného sálu nebo bazénu a spoje­ ní pomocí dispečerského zařizeni se všemi důležitými místy objektu, u roz­ hlasových a televizních přenosů i s pře­ nosovou technikou, popř. s dalšim re­ portérem na hřišti, v tělocvičném sále, v depu závodnich strojů ap. Jednotlivé r. k. jsou buď umístěny samostatně, ne­ bo u velkých tělových, zařízení jsou sdruženy vedle sebe a jsou vzájemně zvukově izolovány. Při OH, MS, ME ap bývají pro reportéry vyhrazena místa na hl. tribuně bez kabin; jsou vybavena te­ levizními monitory, telefony ap. rozhodčí, kvalifikovaný tělových, pracovnik pověřený rozhodováním a říze­ ním sport, utkáni nebo závodu. Dohlíží na regulérní' průběh soutěži a na dů sledně dodržování závodních pravidel a ostatnich sport. těch. norem. V přípa­ dě porušení pravidel ukládá sankce, odpovídající charakteru a závažnosti provinění (viz tresty ve sportovních utkánich). Ovládá a v praxi uplatňuje sport. těch. předpisy příslušného sport, odvětvi, zejm. pravidla a ustanoveni soutěžního řádu, a dbá na dodržování zásad úrazové zábrany. Při výkonu funk­ ce nosi předepsaný úbor a odznak své kvalifikační' třídy. — Jednotliví r, plní specifické úkoly vycházející z charakte­ ru soutěži příslušného sport, odvětví. V atl. působí ve funkci hlavního r., vrchníka, r. pro jednotlivé disciplíny, úsekového r. pro běhy, časoměřiče, startéra a jeho zástupce, asistenta star­ téra, počitače kol, hlavního zapisovate­ le, úředního měřiče dráhy, měřiče větru aj. V boxu vykonává funkci ringového či bodového r. nebo časoměřiče, ve sport, gymnastice funkci hlavního r , vrchního r., pomocného r. nebo r. u jednotlivých disciplín. Ve sport, hrách řidí utkání většinou dva r (oba máji stejná opráv­ něni a povinnosti), další r. působí ve funkci časoměřiče, zapisovatele, měři­ ce 30 s; v ledním hokeji působí kromě r utkání ještě 2 čárovi a 2 brankoví r , ča­ soměřič, trestoméřič a zapisovatel Ve sport, odvětvích s větším počtem disci­ plín pracuje - * sbor rozhodčích. — R v ČSTV je oprávněn vykonávat funkci pouze na základě kvalifikace získané splněním požadované praxe, účastí na odborném školeni a složením závěreč­ ných zkoušek. V systému vzdělávání ČSTV mohou r. získat některou z těchto kvalifikačních tříd: III. (nejnižši), II.,

n

třídu a kvalifikaci ústředního rozhodiho. Do kvalifikačních třid jmenuje r. ýbor příslušného sport, svazu. R. I. třídy je oprávněn rozhodovat v souážích pořádaných TJ a OV (MV) ČSTV, II. třidy v soutěžích pořádaných M ČSTV, r. I. třidy v soutěžích pořádáých republikovými orgány ČSTV, střední r, v celostátních soutěžích. Výory sport, svazů ÚV ČSTV navrhují rez federaci svého sport, odvětví řad zkušených ústředních r. kandidáty 0 funkce mez, rozhodčího. Úkoly r. pravomoc jejich působení určují pravi­ la sportů, soutěžní řády sport, svazů -» Jednotná kvalifikace tělovýchových kádrů ČSTV. ozhodování, psychol. význ. fáze voliho aktu, ve které jsou zvažovány, hodoceny a nakonec vybírány alternativy hodného řešení vzniklé situace. Bývá oprovázeno tzv. bojem motivů - kolíánim mezi různými způsoby řešeni. Boj rotivů v r. nezahrnuje jen protikladné endence (konkurující potřeby, přání j), je i odrazem anticipace překážek budoucí činnosti. Význ. roli v r. mají iředchozí zkušenosti sportovce a jeho ■* aspirační úroveň. Proces r. je zakonen přijetím řešeni, tedy oddělením adnoho přání, potřeby, záměru aj, od Iruhých a stanovenim ideální předstay čile. Přijeti řešeni je provázeno oslalením emočniho napětí. Výsledkem r. 1 vedle přijeti čile i stanovení prograiu a prostředků jeho realizace, ozjižďka, 1. v autokrosu, dráhové cylistice, kanoistice, veslování aj. vyřazoaci (postupové) kolo závodu, z něhož ejlepši závodníci podle stanoveného líče postupuji do dalšich kol závodu. I se konají při větším počtu startujíích, který vzhledem k šíři závodní dráy v příslušném sport, odvětvi nedovojje jejich společný start; 2. v jachtingu oučást bodovaciho závodu, jehož kažlá r se boduje samostatné do - * celové klasifikace. Body získané v r. se čítají a závod vyhrává loď s nejmenšim oučtem bodů. Počet r. je tím větší, čím s závod významnější. Úspořádáni více . v jednom závodu má umožnit obj. odnocení výkonů závodníků a vyloučit liv nepříznivých okolností, jež by nohly ovlivnit průběh závodu. Při počtu a více r. se nejhorší výsledek z r. záodníkovi zpravidla škrtá; 3. ve vodním notorismu v kategorii závodních člunů oučást rychlostního závodu, který se ikládá většinou ze 4 r., z nichž každá se ioduje a započítává do výsledku závolu Závod vyhrává loď s nejvyššim oučtem bodů. Všechny r. se musí od­ ět během jediného dne; 4. v závodech notocyklů na ploché dráze rozhodující izda o konečné pořadi v celkové klasiikaci za účasti závodníků, kteří po ab­

rozptyl solvování předepsaného počtu jízd mají stejný součet bodů. Jede se o 1.-3. mís­ to či o místo posledního postupujícího, popř. náhradníka. Obdobnou funkci má r. v soutěžích vodního lyžování při figu­ rální jízdě. Jestliže mají závodnici na 1. místě ve finálovém kole stejný součet bodů, musí se uspořádat r. s novým vy­ losováním. Každý závodník r. projede jednou závodní dráhu a tak se pokraču­ je až do rozhodnutí; 5. v krasobruslení čas, který povoluji pravidla závodníkům na rozježdění před závodem, zpravidla 3-6 min podle závodních disciplin a je­ jich částí. R jsou organizovány po sku­ pinách. Počet závodníků ve skupinách limituji pravidla krasobruslení. rozklek, v kanoistice 1. vzdálenost no­ hou v zákl. poloze; klek na jedné noze lna straně pádla) na upravené podložce (tzv. klekačce), druhá noha opřena cho­ didlem o podložku; 2. vzájemná vzdále­ nost obou závodníků v kánoi dvojic. Rozkovcová Marie, 1896-1961, čes. tě­ lových skladeb, např. pro Zemskou ústřední náčelní rady FDTJ - FPT, od 1926 první místonáčelnice a od 1929 ústřední náčelnice FPT, autorka řady tě­ lových skladeb, např. pro Zemskou spartakiádu 1922 v Brně a Lidové hry 1926 v Praze. Nositelka Rádu republiky, zasloužilá pracovnice v TVS. rozkročné stoje, stoje s nohama od­ dálenýma, přičemž váha těla spočívá na obou napjatých nohou, roznožka viz přeskok roznožmo. V. t. názvosloví gymnastiky, rozpěrka, příčný nosník v - * kokpitu člunů, který rozpírá lubové vazníky, rozpis soutěže, sport. těch. doku­ ment, ve kterém pořadatel sport, soutě­ že formuluje zákl. předpisy pravidel a soutěžního řádu sport, svazu, platné pro organizaci a řízení soutěže. R. s. má zpravidla 2 části: prvni, úvodní část ob­ sahuje všeob. ustanovení, která určují pořadatele, datum a místo konání sou­ těže, termíny přihlášek, event, finanční vklady, losování, ubytování, stravování, úhradu nákladů účastníků aj.; druhou část tvoří tech, a ostatní ustanoveni, mezi něž patři předpis, podle kterého se soutěži, seznam soutěžnich disciplin a kategorií, systém soutěže, podminky účasti, časový pořad, tituly a ceny pro vítěze, popř. další ustanovení Za obsah

r. s. a jeho zveřejnění odpovídá pořada­ tel. — R s. motoristických sport, pod­ niků musí být schváleny a potvrzeny přislušnou povolovaci složkou Svazarmu. rozplavba, 1 . vyřazovací (postupové) kolo plaveckého závodu, z něhož nej­ lepší závodníci podle umistění postupu­ jí do - ► semifinále nebo do - ♦ finále. R. se konají tehdy, je-li počet přihláše­ ných závodníků větší, než kolik jich lze najednou odstartovat vzhledem k počtu drah v bazénu. Závodníci musí být zařa­ zeni do r. podle výkonnosti; 2. plavecký závod, ve kterém plavou všichni závod­ nici na čas. Konečné pořadi závodníků stanoví rozhodčí podle časů dosaže­ ných v jednotlivých rozplavbách. Zda se r. plave na čas nebo jako vyřazovací kolo pro postup do dalších kol závodu, stanoví pořadatel v - * rozpisu soutěže rozpor, cvičební druh -v podporů ve visu na kruzích, paže v upažení nebo jedna v předpaženi, druhá v zapažení. — R, střemhlav — na kruzích ve visu paže v upaženi, tělo svisle hlavou dolů. rozptyl, úkaz při střelbě, kdy za stej­ ných podmínek nejsou všechny zásahy ve stejném bodě, ale jsou rozloženy na větší ploše. R. je způsoben balistickými

rozskok vlastnostmi zbraně, střelivem a působe­ ním meteorologických vlivů na dráhu střely. Při větším počtu výstřelů vytvá­ řejí dráhy střel svazek, který se na terči projeví jako obrazec rozptylu. Všechny zásahy jsou seskupeny kolem zásahu středniho, tedy kolem průsečíku svislé a vodorovné osy obrazce rozptylu. Zá­ kony r. se využívají v praxi k výpočtu pravděpodobnosti zásahu, pro posouností zbraně, střeliva i schopností střel­ ce. rozskok, v basketbalu rozehráni hry na začátku poločasů vyhozením míče mezi dva protihráče stojící na středovém kruhu. R. se nařizuje též za -» držený mič, za míč v zázemí, pokud není jasno, který ze soupeřů míč naposledy tečoval, a uvízne-li míč mezi kruhem a des­ kou. r. s. c. [angl referee stopping contest], v boxu ukončení utkáni ringovým roz­ hodčím pro naprostou převahu jedno­ ho borce nebo pro zranění, popř. indispozici jednoho borce. Právo učinit toto rozhodnuti přisluši pouze ringovému rozhodčímu; pokud se poradil s léka­ řem, musí jednat podle jeho pokynů. RSI viz sportovní internacionály. Rubcovová Olga, *1909, sov. šachist­ ka. Mistryně světa 1956-58. V turnaji MS 1950 byla druhá. Zvítězila v turnaji kandidátek MS 1952, ale v zápasu o ti­ tul prohrála s -*• J. Bykovovou. Vyhrála 1955 trojzápas o titul mistryně světa s J.Bykovovou a - ► L. Rudánkovou a titul držela do 1958, kdy prohrála zá­ pas s J. Bykovovou. Rubini Cesare, * 1923, it. hráč vodního póla. Člen vítězného družstva z OH 1948. Držitel bronzových medailí z OH 1952 a ME 1954. Rubinstein Akiba, 1882-1961, pol. ša­ chový velmistr. Zvítězil na turnajích v Karlových Varech 1907, Petrohradě 1909, Piešťanech a Vratislavi 1912 atd. Reprezentoval Polsko na šachových olympiádách 1931 a 1933. Poziční hráč, vynikajici znalec koncovek a šachový teoretik. Rub-kor viz plastické povrchy, ručkováni, postupováni po nářadí pouze pomoci paži, a to ve visu nebo podporu (popř. sedu). — Podle toho, kterou částí paži ručkujeme, rozlišuje­ me r. na rukou, na zápěstích, na před­ loktích, v loktech, na záloktích na pa­ žích. - Podle způsobu pohybu rozlišuje­ me r. střídnopaž (střídnoruč), soupaž (souruč), jednopaž (jednoruč). Střídno­ ruč můžeme ručkovat s dosahováním (první paže postupuje, druhá se k ní při­ pojuje), s přesahováním (ruce se střída­ jí jako při chůzi). ručnoj mjač, ruské obměny házené o 7 a o 11 hráčích; od 1957 se v SSSR hraje mez. házená.

82 Rudá hvězda, RH, 1. název řev. děl. sport, organizací v burž. republice. Za­ kládaly se od 1922. V místních organiza­ cích se pěstovaly míčové hry (zejm. ko­ paná a házená), lehká a těžká atletika aj. Řídicím orgánem byl pracovní výbor RH. 1926 se RH sloučily s Federací DTJ v jednotnou děl. rev. tělových, a sport, organizaci - * Federaci proletářské tě­ lovýchovy; 2. od 1952 název dobrovolné sport, organizace ministerstva nár. bez­ pečnosti, později ministerstva vnitra, která organizovala dobrovolnou těl. vý­ chovu příslušniků bezpečnostnich slo­ žek; 1957 po vytvoření ČSTV zrušena, název ponechán pro TJ, které jsou zři­ zovány při útvarech ministerstva vnitra. Rudá sportovní internacionála viz sportovní internacionály. Ruděnková Ljudmila, *1904, sov. ša­ chistka. Mistryně světa 1950-53. Titul ztratila 1953 prohrou s -»J. Bykovovou. Mistryně SSSR 1952.

(dvouhra, smíšená čtyřhra) a 1976 (družstva). Držitelka stříbrných medaili z MS 1967 (soutěž družstev), ME 1968 (dvouhra, čtyřhra, družstva) a bronzo­ vých z MS 1967 (dvouhra, čtyřhra, smí­ šená čtyřhra), ME 1964 (dvouhra), 1972 (čtyřhra, družstva), 1975 (dvouhra, čtyř­ hra) a 1976 (smíšená čtyřhra). 1971 a 1974 nejlepší evr. stolní tenistka. Ví­ tězka turnaje TOP 12 1974. Rudolphová Wilma, * 1940, atletka USA, sprinterka. Trojnásobná olymp. vítězka 1960 v běhu na 100 m (11,0), na 200 m (24,0) a na 4 x 100 m (44,5). Třetí na OH 1956 v běhu na 4 x 100 m (44,9). Vytvořila pět SR: na 100 m 1960 (11,3) a 1961 (11,2), na 200 m 1960 (22,9) a na 4 X 100 m 1960 (44,4) a 1961 (44,3). Ja­ ko první atletka světa běžela 200 m pod 23 sekund. Ruffierův test, test k hodnoceni trénovanosti oběhového systému sledová­ ním tepové frekvence před a po zatíže­ ni. Po 5 minutách oddechu vsedě se změři tepová frekvence (Ti), pak testo­ vaný vykoná 30 dřepů ve 30 sekundách Bezprostředně po cvičení se změří te­ pová frekvence (Tri a znovu po minuto­ vém odpočinku (T3). Z tepových hodnot se vypočítá index trénovaností: . _ T, + T; + T3 - 200

10

Ljudmila Ruděnková

Rudl Václav, 1874-1913, čes. sport, funkcionář, spoluzakladatel ČOV, jeho gen. tajemník 1900-13, spoluzakladatel a gen. tajemník AC Sparty, jeden ze zakl čes. kopané a atletiky. Na jeho po­ čest se konal Rudlův memoriál v atleti­ ce.

Václav Rudl

Rudnovová Zoja, " 1946, sov. stolní tenistka. Mistryně světa ve dvouhře 1969, kdy byla i členkou vítězného kolektivu. Na MÉ 1970 se stala abs. vitězkou, když získala všechny 4 zlaté medaile. Mistry­ ně Evropy 1968 (smíšená čtyřhra), 1972

Trénovanost je výborná při indexu men­ ším než 0, dobrá při indexu 0—5, prů­ měrná při 6—10, slabá při 11—15, nedo­ statečná při indexu větším než 16. ruka, manus, koncová část - * horní končetiny od zápěstí po prsty, rukavice sportovní, v některých spor­ tech součást výstroje; slouží buď přímo k vykonáváni některých sport, činností, nebo jsou jen ochranným prostředkem Do první skupiny patří rukavice boxer­ ské, šermiřské, brankářské fotbalové, lapačky brankáře ledního hokeje, lapačky chytačů při baseballu, softballu a ostatních pálkovačích hrách. Do dru­ hé skupiny patří rukavice motocyklistické, cyklistické, rukavice hráče ledního hokeje, lyžařské, horolezecké, sáňkařské, rychlobruslařské atd.; a) basebal­ lové rukavice jsou dvojího druhu: pro polaře prstové, max. hmotnost 10 unci (0,31 kg) a max. obvod dlaňové části 14 palců (35,5 cm); pro chytače a strážce první mety bez omezeni tvaru, velikosti a hmotnosti, obvykle palčák kruhového tvaru, silné vycpaný, s miskovitou dlani; b) boxerské rukavice kryjí prsty kromě palce společné, palec je kryt odděleně. Jsou z měkké kůže s neposunovatelnou žíněnou výplní. Na povrchu rukavice musí být barevně označena (obyčejně bíle) plocha, kterou je povoleno udeřit. Rukavice se zavazují tkaničkami na hřbetni straně zápěstí a oblékají se na

ruský kuželník

83 bandéžovanou ruku, při utkáni až v rin­ gu těsné před zahájením. Muži a st. do­ rostenci boxuji 8uncovými rukavicemi (unce = 28,4 g), ml. dorostenci 10 12uncovými, přičemž kůže může či­ nit max. polovinu celkové hmotnosti ru­ kavice. Při tréninku přesnosti a sily úde­ rů se používají' tzv. pytlovky, které váží 3-4 unce a jsou bez šněrováni; c) cy­ klistické rukavice jsou z jelenicové ků­ že, pětiprstové bez konců prstů, s per­ forovanými dlaněmi; d) fotbalové brankářské rukavice jsou kožené s nášivka­ mi z řapíkové gumy a s vyztuženým hřbetem; e) hokejové rukavice hráč­ ské jsou kožené pětiprstové, s palcem chráněným štítem z houževnatého PVC. Rukavice máji širokou, vyztuženou manžetu. Ochranné polštářky na hřbetě rukavice jsou vyplněny pěnovým mate­ riálem. Brankářské rukavice se děli na rukavici pro držení hole, tzv vyrážečku, a rukavici pro chytání puku, tzv. lapačku. Vyrážečka se skládá ze tří částí: hlavní chránící desky, polštáře vyplně­ ného tlumici hmotou, který chrání hřbet ruky a prsty včetně palce, a z vlastni prstové rukavice. Manžeta rukavice a tlumici polštář jsou k chrániči desce připevněny řemínky. Dlaňová část ruka­ vice včetně palce je zesílena dvojitou vrstvou usně. V prstech a dlani jsou prosekány odpařovaci otvory. Ochran­ ná vrstva palce je zesilena dvojitou vložkou z houževnatého PVC, deskou z polyetylénu a dilem pisté silné 2 mm. Tlumici polštář je vyplněn vrstvou pě­ nového PVC. Manžeta rukavice je zpev­ něna všitými vložkami z umělé usně a dvoumilimetrové plsti. Lapačka se skládá ze čtyř části: manžety, hřbetniho dilu, dlaňového dilu a koše, který spoju­ je palec se čtyřprstovou částí rukavice. Manžeta je vyztužena umělou usni. Tepenní část manžety je chráněna pol­ štářem, který je vyztužen ochrannou nadouvací deskou. Na hřbetu rukavice je chemlonová tkanina podložená plach­ tovinou. Dlaňový díl a čtyřprstová část jsou ztuženy plsti. S dlaňovým dílem je do manžety zašita dvojitá tlumicí vlož­ ka, chránící bříško palce před údery. Uvnitř rukavice jsou všity řemínky, kte­ ré slouží jako přichyt prstů hráče. Palec je spojen se čtyřprstovou části rukavi­ ce košem; f) pro pozemní hokej se používají vepřovicové pětiprstové rukavice kombinované bílou jirchou. Hřbet ruka­ vice a prsty jsou vycpány srnčími chlu­ py. Místo dlaně je kůží lemovaný otvor. Místo manžet je našita guma, která chráni zápěstí; g) pro sportovní střel­ bu v puškových disciplínách se užívá jedna rukavice na ruku, která drží zbraň (většinou levá). Rukavice je pětiprstové z měkké vepřovice, dlaň je vypolštářovaná; h) šermiřské rukavice jsou pěti­

prstové z měkké jelenice s vycpávkou kloubů a hřbetu rukavice, manžeta je vyztužená a musi zakrývat celé předlok­ tí', aby soupeřova čepel nepronikla do rukávu blůzy. Šavlová rukavice má vy­ cpávku a vyztuženi důkladnější. Pro šerm kordem a fleretem se většinou uživá jen jedna rukavice na ruku držicí zbraň. ru k o je ť, 1. součást fleretu a kordu; podle tvaru r. se rozlišuje fleret italský, francouzský a belgický (stromečkový typ). U kordu se uživá pouze francouz­ ské rukojeti. It. fleret má rukojeť s příč­ kou. která nesmi přesahovat čišku, fr. fleret a kord mají rukojeť rovnou, stro­ mečkový typ má rukojeť přizpůsobenou tvaru ruky. U fleretu a kordu nesmi být rukojeť delší než 200 mm, část rukojeti s drsným povrchem (jilec) delši než 180 mm. U stromečkové rukojeti musi být konec palce vzdálen méně než 20 mm od vnitřní plochy číšky. U šavle je délka rukojeti dána rozměrem koše (max. 170 mm); 2. r. pistole a revolveru viz pažba; 3. rukojeť vesla viz veslo. Rumples Rudolf, 1880-1941, čs. sport, balónový letec. Od 1924 člen Aeroklubu Republiky československé (ARČS), později předseda balónové sekce. Člen Rak. aeroklubu. Organizátor balóno­ vých soutěží. V mez. závodě balónů v Praze 1927 obsadil 1. místo, v mez. ba­ lónové soutěži 1930 2. místo. Rumunsko, Rumunská socialistická re­ publika, RSR, soc. stát v jv. Evropě, 22,27 mil. obyv., hl město Bukurešť. Olymp. zkr. RÓM. TVS řidi Národní ra­ da pro tělesnou výchovu a sport (CNESP), jejíž předseda je zároveň předsedou NOV. Rada koordinuje čin­ nost všech spol. složek, které se podíle­ jí na rozvoji TVS: Národní rady pro ma­ sový sport. Národní rady pionýrské or­ ganizace, ministerstva školství, národní obrany, vnitra a jednotlivých regionál­ ních rad. Tělových, kádry školí státní In­ stitut tělesné výchovy a sportu (čtyřleté studium), 11 fakult těl. výchovy (tříleté studium) a specializované školy pro trenérské kádry (dvouleté studium). Zákon z prosince 1967 umožnil vytvořit řadu specializovaných tělových, instituci, např. Národního střediska pro tělových, lékařství a střediska pro vědecko-technickou dokumentaci TVS. Školní těl. vý­ chova je na vysoké úrovni stejně jako specializované sport, školy, jichž je v R. 110 a kromě toho 27 gymnázií s rozšíře­ nou výukou TV a 126 zákl. škol se speci­ alizovanými třidami. Tech. základnu tvoři 46 sport, paláců, 4 219 stadiónů, 22S otevřených a 25 krytých bazénů, 1 365 tělocvičen, 78 lyžařských středi­ sek, 46 střelnic, 11 300 hřišť pro háze­ nou, basketbal a volejbal, 1 150 teniso­ vých kurtů. Nejrozšiřenějšimi sporty

jsou fotbal (136 000 členů), házená 160 300), atletika (48 000), volejbal (38 000) aj. - Rumunský olymp. výbor vznikl 1914. R. se zúčastňuje OH od 1924, ZOH od 1928. Na OH získalo 28 zlatých, 37 stříbrných a 59 bronzových medaili, na ZOH 1 bronzovou medaili. Rurua Roman, * 1942, sov. ř.ř. zápasník. Olymp, vitěz 1968 a mistr světa 1966-67 a 1969 v kat. do 62 kg a 1970 v kat. do 68 kg. Držitel střibrné medaile z OH 1964. Rusev Janko, * 1958, bulh. vzpěrač. Olymp, vitěz v kat. do 67,5 kg 1980. Mis­ tr světa a Evropy ve stejné kat. 1978-80 a v kat. do 75 kg 1981-82. Držitel stříbr­ né medaile z MS a ME 1977 (do 60 kg) a 1983 (do 75 kg). Ruska Wim, * 1940, niz. judista. Olymp, vitěz v kat. nad 95 kg a v abs. soutěži 1972. Mistr světa v kat. nad 95 kg 1967 a 1971; mistr Evropy v soutěži bez roz­ dílu hmotnosti 1969, 1972 a v kat. nad 95 kg 1966-67, 1971-72. Držitel stříbr­ ných medaili z MS 1969 (abs. soutěž), ME 1964 (družstva), 1965 (družstva, abs. soutěž), 1969 (družstva), 1970 (družstva; těžká váha; abs. soutěž), 1971 (druž­ stva) a bronzových z ME 1965 (nad 95 kg), 1966 (družstva), 1967 (bez rozdí­ lu hmotnosti) a 1972 (družstva), ruská polka, čes., moravský, slezský a západoslovenský (z oblasti Kysuc) dvoudobý lid. tanec. Název „ruská" ne­ označuje oblast výskytu, ale příslušnost ke skupině tanců kalamajkopolkových (kloní se k typu tzv. východní polky). Nejrozvinutějši verze a varianty r.p. by­ ly zapsány na Lašsku. V Čechách (v Podorlicku a na Náchodsku) se r. p. při­ bližuji českým dvojpolkám. ruský hokej, bandy hokej na ledě, na přelomu stol. oblíbená rus. hra. Zanikla vytvořením nové mez. hry -» hokeje s mlčkem na ledě. ruský kuželník, rus. obměna *• kužel­ kářského sportu, při niž se kuželky srážeji zavěšenou koulí. Soutěží se v disci­ plinách „do plných", dorážkové I sdru­ žené. Ve spol. hrách na krále, na roho­ vé ap. jde o sražení příslušných kuže­ lek, aniž by se porážely jiné, což se tre­ stá, např. strháváním bodů. — V r. k. je ložiskový rám čtvercový s 9 kuželkami, rozmístěnými stejně jako v kuželkář­ ském sportu. Značka stanoviště soutě­ žících je asi 1,5 m před zadnim vrcho­ lem rámu (určuje se podle výšky soutě­ žícího; soutěžící má držet zavěšenou kouli ve výši pasu). Střed ložiskového rámu je vzdálen 1 m od sloupku kon­ strukce pro závěs koule. Konstrukce je z 5 cm silných kovových trubek, je 75 cm hluboko zabetonována v zemi. Zá­ věsné rameno je 1,75 m dlouhé. Posuv­ ná kladka umožňuje přesné seřizení vzdálenosti volně visícího lanka či řetíz­ ku 1,375 m od sloupku. Výška závěsu je

růst 2,6 m. Volně visící koule má střed 12 cm nad zemí. Z pohledu soutěžícího visi koule nad spojnicí kuželek 5-4 a těsně vně spojnice kuželek 2-7. — Jednotnost zařízení umožni i regulérní soutěžení. Za poražené se počítají kuželky přímo zasažené kouli nebo padající kuželkou, a to při jediném prolétnuti koule zezadu dopředu nad rámem. Pak musí být sou­ těžícím chycena. Koule se hází vždy tak, aby obletěla kuželky zprava. Nale­ vo je sloupek, kterého se koule nesmi dotknout, má-li být hod uznán.

Ruský kuželník: A půdorys, B pohled

růst, vývin každého jedince charakteri­ zovaný jeho zvětšováním do délky a šíř­ ky, tvarovou přeměnou a vnitřní dife­ renciací. R. se děje jednak zmnožením buněk, jednak jejich zvětšením. Největ­ ší r. je v době embryonální a fetální, po narození dosahuje nejvyšších hodnot v prvním roce, další urychlení je kolem 8. roku a poslední, nejvýraznější skok je v pubertě. R. se zastavuje kolem 20. ro­ ku života postupnou osifikací zbývají­ cích růstových epifýzových chrupavek na tělech obratlů. R. těla je dán přede­ vším geneticky a řízen neurohumorálně prostřednictvím hormonů, vycházejí­ cích z mezimozkového podhrbolí, z předního laloku podvěsku mozkové­ ho, z gonád, kůry nadledvinek, štítné žlázy i jaternich působků. Při hormonál­ ní poruše se v r. objevují výrazné zmény. R. negativné ovlivňují i některé chronické choroby ledvin a vrozené sr­ deční vady. Kromě faktorů vnitřních se na r. podílejí i činitele zevní, např. kva­ litní strava s dostatkem proteinů, urbanizačni faktor s heterózou. R. těla je do­ provázen i r. jednotlivých orgánů. R. ne­ ní rovnoměrný, nepostihuje jednotlivé orgány stejně; výrazné jsou zejm. věk. rozdíly. V dětství je výrazný r. mozku a smyslových orgánů, v období puber­ tálním prudce narůstají pohlavní orgá­ ny Rozvoj kostry a svalstva dosahuje

84 v klas. i volném stylu v kat. do 87 kg Získal stříbrnou medaili v zápasu ř.ř. na OH 1952 a obsadil 4. místo ve volnostylařské soutěži na OH 1948. Startoval mj. na ME v klasickém stylu 1955, kde skon čil na 4. místě. Růžička Stanislav, 1872-1946, čes. lé­ kař, doc. lék. fakulty UK v Praze, propa­ gátor eubiotiky (nauky o správné výži­ vě) a zakl. eubiotické vých. osady v Tró­ ji u Prahy, nazvané po něm Růžičkov. Růžička Vlastimil, * 1925, čs. cyklista, silničář, MS. Člen družstva, které zvítě­ zilo v Závodě míru 1950, 1951 a 1954. V soutěži jednotlivců obsadil 1954 2. a 1950 3. místo. Růžičkovi Dana, * 1934, čs. cyklistka, ZMS. Spolu s - * J. Sladovnikovou zís­ kala 8 bronzových medailí v krasojízdě dvojic na MS 1971-78. Růžičková-Vorličkovi Marta,’ 1941 až 1981, čs. gymnastka, ZMS. Členka druž­ stva, které zvítězilo na MS 1966. Držitel­ ka stříbrných medailí ze soutěže druž­ stev na OH 1960 a 1964 (současně 5. ve viceboji jednotlivkyň a na kladině) a MS 1962. Jako náhradnice se účastni­ la OH 1968 RW [angl. Relative Work = skupinová akrobacie], disciplína sport, parašutis­ mu, skupinové seskoky s akrobacií 4a vícečlenných družstev z výše 4 000 m a s otevřením padáku nejpozději 400 m nad zemí. — Parašutisté se ve volném horních hranic až začátkem dospělosti. pádu chytají za ruce nebo nohy a vytvá­ — Znalosti zákonitostí r. jsou význ. pro řejí různé sestavy, hvězdy, kruhy, kříže. výběr sport, talentů, neboť těl. výška je Hodnotí se počet parašutistů zapoje­ limitujícím faktorem pro vrcholový ných do obrazce a čas, ve kterém se sport. Proto má prognostický význam přípoji poslední závodník. Neoficiálním znalost tabulek, pomoci nichž lze na zá­ rekordním seskupením byla „vločka" kladě výšky rodičů předvídat konečnou z 55 parašutistů (1978). — Čtyřčlenné sekvence jsou sestavy, které čtyřčlenná výšku jedince. Ruud Birger, ‘ 1911, norský skokan na družstva vytvářejí ihned po výskoku. lyžích. Vítěz ZOH 1932 a 1936 a mistr Přechody z obrazce do obrazce jsou ur­ světa 1931, 1935 a 1937. Držitel stříbrné čeny předem. Vítězí družstvo, které medaile ze ZOH 1948 a z MS 1939. Na v určeném čase vytvoří nejvíce obraz­ ZOH 1936 startoval i ve sjezdové kombi­ ců. Skáče se z výšky 2 500 m, pracovní naci a obsadil 4. místo. Držitel svět. re­ čas je 30 s. Podobně se skáči i osmi­ kordu ve skoku výkonem 92 m, který vy­ členné sekvence s výskokem z výšky tvořil v Planící 1934 Spolu s bratrem 3 000 m a s prac. časem 40 s. — RW se Sigmundem napsali knihy Stopy lyži provozuje zejm. v USA, u nás ji zavedl brázdi svět a Stopy pokračují. bratislavský AK. — FAI pořádá MS Ruud Sigmund, * 1907, norský skokan v RW od 1975 vždy v roce mezi MS na lyžích. Mistr světa 1929 a držitel stří­ v klasických disciplínách. brné medaile ze ZOH 1928 a bronzové Rwanda, Rwandská republika, stát z MS 1930. Dvojnásobný svět, rekord­ v rovníkové Africe, 5,05 mil. obyv., hl man (1931 - 76,5 a 81,5 m). S bratrem město Kigali. Olymp. zkr. RWA. TVS Birgerem autor knihy Stopy lyži brázdi v počátcích, nedostatek tělových, ká­ drů. školni TV bez materiálniho zázemí. světa Stopy pokračuji. Růža Dušan,' 1929, čs. házenkář, ZMS. TVS řizena centrálně, Držitel stříbrných medaili z MS 1958 rybička, slg. ve volejbalu odbíjení mia 1961 a bronzové z MS 1954 v házené če v letu plavmo vpřed, zakončené pá­ 0 7 hráčích. Bronzovou medaili získal dem na ruce a „kolébkou" (zášvihem 1 na MS o 11 hráčich 1955. Jako hráč nohou, záklonem hlavy), Dukly Praha se podílel na vítězství rychlfk, slg. ve volejbalu rychlý - ► v PMEZ 1957. smeč, znesnadňující včasné nasazeni Růžička Josef, ’ 1925, čs. zápasník bloku. Smečař zasahuje nahraný mlč

rychlobruslení

65 při stoupáni, nejpozději při kulminaci jeho letu. rychlobruslení, sport, odvětví, spočí­ vající v dosahování sport, výkonnosti ve specializovaném druhu -►bruslení. Cí­ lem je překonat trať co nejrychleji. Jízda na rychlobruslařských bruslich je typická tzv. posedem a rychlobruslařským krokem, tj. střídáním odrazu z hrany bruslí a dlouhého skluzu po vy­ mezené rychlobruslařské dráze. Pomoci rychlobruslařského kroku lze dosáh nout rychlosti až 60 km/h, posed pak zajišťuje ekonomičnost pohybu. — Ro­ zeznáváme krok sprinterský a vytrvalecký. Sprinterský krok se užívá na tratích 500,1 000 m a 1 500 m; vyznačuje se dy­ namickým odrazem, kratším skluzem a energickými pohyby paží. Používá se též při každém startu do vzdálenosti 40-50 m. Pro start je důležitá rychlostně reakční schopnost a schopnost zrychle­ ni v prvních desítkách metrů. Včasný a rychlý start může ovlivnit výsledek zá­ vodu na krátkých tratích. Sprinteři do­ sahují rychlosti až 60 km/h. Vytrvalecký krok se užívá na tratích 3 000, 5 000, 10 000m, má plynulejší a volnější tem­ po, delší skluz, ruce jsou volně složeny na bedrech, V zatáčce může rychlobruslař zvýšit tempo pohyby paži. — Vý­ kon rychlobruslaře závisí na délce sklu­ zu, síle odrazu, rychlosti, výšce bruslaře a dalších parametrech (vlastnosti ledu, povětrnostní podmínky ap.). Závodí se převážně ve čtyřboji, na tratích od 500 m do 10 000 m. Závodník se proto musí připravovat na podáváni sprinter­ ských i vytrvalostních výkonů. Příprava rychlobruslaře klade vysoké nároky na úroveň pohyb, schopností i funkční zdatnosti organismu. Pro všechny tratě čtyřboje je potřeba vypěstovat speci­ fickou vytrvalost, a to je velmi obtížné vzhledem k rozsahu disciplín. — Histo­ rie. R. bylo odedávna oblíbeno ve Skandinávii a Nizozemsku. První oficiál­ ní rychlobruslařské závody byly uspořá­ dány 1763 v Anglii, a to na trati 15 mil, tj. 24 153 m; vítěz dosáhl času kolem 46 min. První závod na přímé trati uspo­ řádali v Nizozemsku 1805, první mis­ trovství USA bylo uspořádáno 1879 na trati 10 a 20 mil. Od 1891 se závodí pou­ ze na tratích metrických. -►M ezinárod­ ní bruslařská federace (International Skating Union — ISU) byla zal. 1892. R se stalo olymp. sportem 1924, ženy sou­ těži od 1960 — V Čechách jsou začátky r. spojeny se založením Bruslařského závodního klubu 1880, spoluzakl byl - f Josef Róssler-Ořovský, byl i naším prvním reprezentantem. 1881 byly usku­ tečněny v Praze první rychlobruslařské závody, od tohoto roku je r u nás pova­ žováno za sport, odvětví. Mezi úspěšné závodníky této doby patří i bratři Bohu­

R ych lobruslení — jízda v zatáčce

m il a Josef Potůčkové a Josef Myslbek. 1897-1907 bylo uspořádáno mnoho mez. závodů, např. v Praze, v Jablonci, na Zbraslavi, v Kolíně, Mladé Boleslavi, Opavě, Ostravě. Mez. závody se konaly i na Štrbském plese. Pak nastalo obdo­ bí úpadku rychlobruslení. Závody se uskutečňovaly jen velmi zřídka. Teprve 1922 se konalo mistrovství republiky v Táboře. 1922 byl zal. Bruslařský svaz ČSR, který měl krasobruslařskou a rychlobruslařskou sekci. K ustáleni sportu značně přispěl Nor Mjelde, který u nás působil jako trenér. Nejúspěšněj­ ší rychlobruslařské sezóna byla 1929; mrazy “ 16° až ' 24° C umožnily uspo­ řádat osm závodů v sezóně. Od 1934 za­ čínají závodit také ženy. V období 2. svět. války se závodilo na Štrbském plese, v některých dalších městech i v Praze na Vltavě. — První stálá rychlobruslařská dráha s přírodním ledem byla vybudována 1953 ve Svratce v nadmořské výšce 670 m. K největšímu rozmachu r. dochází 1954, kdy bylo pře­ konáno 102 čs. rekordů, naši rychlobruslaři pronikli mezi svět. špičku. R. je ří­ zeno svazem rychlobruslení ÚV ČSTV. — Závodní disciplíny. Mez. závody se mohou konat jen na tratích (v metrech); 500, 1 000, 1 500 (krátké tratě) a 3 000,

5 000, 10 000 (dlouhé tratě). V různých zemích (např. v Nizozemsku, Norsku) se pořádají závody na tratích 20 km, 40 km, 200 km, v hodinovce ap. Mez. zá­ vody, MS a ME jsou vypisovány ve for­ mě čtyřboje Disciplíny jsou rozděleny do dvou dnů. U nás se vypisují i závody pro kat. žactva (od 10 let), a to na trati 400 m a 600 m (jedna traf v jednom dni). Délky trati na ZOH pro muže: 500, 1 000, 1 500, 5 000 a 10 000 m; pro ženy: 500,1 000,1 500 a 3 000 m. Každá trať se jede jako samostatný závod a vítězové jsou odměňováni medailemi. — Techni­ ka. Rychlobruslařský krok se skládá z odrazu a skluzu, cyklicky se opakují­ cích. Na síle odrazu závisí rychlost jízdy. Odraz se provádí střídavě z levé a pravé brusle, z celé délky ostří. Odra­ zová noha se energicky napíná směrem do strany, hmotnost těla se přenáší ply­ nule z odrazové nohy na nohu skluzo­ vou. Při jízdě v zatáčce klouže rychlobruslař po hranách bruslí, je nakloněn ke středu. — Skluz je spojen s odra­ zem: odrazová noha se po odrazu přita­ huje ke skluzové noze až po nasazení k dalšímu odrazu. Délka skluzu je závis­ lá na kvalitě ledu, síle větru, výšce bru­ slaře a délce tratě. — Pohyby paží po­ máhají k získáni větší rychlosti, např.

Rozdělení disciplin rychlobruslařského čtyřboje

čtyřboj pro čtyřboj pro čtyřboj pro sprintérský

muže ženy a juniorky juniory čtyřboj pro muže i ženy

/. den 500, 5 000 500,1 500 500,3 000 500, 1 000

2. den 1 500, 10 000 1 000, 3 000 1 500, 5 000 500, 1 000

rychlobruslení při startech, při sprintech (500, 1 000 m). Na dlouhých tratich se využivá pohybu jedné paže, nebo jsou obé paže složené na zádech, obou paži se může použit ve finiši. — Základní postoj rychlobruslaře se nazývá posed. Při po­ sedu jsou nohy pokrčeny v kolennich a hlezenních kloubech, trup je v před­ klonu, hlava mirně zaklonéna; bruslař se divá asi 4 m vpřed. Posed se zacho­ vává ve všech fázích pohybu. Rychlobruslařský styl jizdy je nejekonomičtěj­ ším způsobem pohybu na ledě — Star­ tuje se ze startovního postavení. Závod­ ník se nesmi dotýkat startovní čáry. Po výstřelu se plnou intenzitou odráží z vnitřní hrany brusle odrazové nohy a rukou švihá ve směru jízdy. Druhou nohou provede krátký krok přes star­ tovní čáru a znovu se odráží odrazovou nohou. Brusle se při startu kladou na vnitřni hrany. Postupně se přechází do skluzu a prodlužuje se krok. Starty na delši tratě se provádějí stejnou techni­ kou, ale menší intenzitou. — Trénink. Podle JTS se trénink r. děli do tří etap: etapy základniho, specializovaného a vrcholového tréninku. Zákl. trénink je zaměřen na zvládnuti jizdy na bruslích a základů specializovaného bruslení. Je určen pro začátečniky a žactvo od 9 let. Po zvládnuti stylu jizdy na rychlobruslařských bruslích se může začít se spe­ cializovaným tréninkem. V této etapé se rozvíjejí pohyb, schopnosti důležité pro podáváni výkonu ve čtyřboji: sílové, obratnostní, rychlostní, vytrvalostní, ohebnost a pohyblivost. V etapě vrcho­ lového tréninku je závodnik denně ve styku s trenérem a pod pravidelnou lé­ kařskou kontrolou. Trénink je veden snahou po dosaženi max. výkonu — Vý­ zbroj a výstroj: rychlobruslařské boty s bruslemi, rychlobruslařské kombiné­ za. Nůž brusle je vyroben z ušlechtilé, velmi tvrdé oceli; sjízdná hrana, široká 0,8-1,0 mm, se brousi do roviny, styčná plocha s ledem je 15-18 cm. Délka nožů je až 45 cm. Rozlišujeme brusle sprin­ terské a vytrvalecké; sprinterské jsou kratší, vybroušeny do většího oblouku, mají vyšší nůž a zadní číšku, styčná plo­ cha je okolo 10 cm, což umožňuje zá­ vodníkovi větší náklon v zatáčce. Nej­ známější typy bruslí jsou hol. „Viking", nor. „Bellangrud" a sov. „Leningrad". Známý švýc. závodník Franz Krienbůhl vyvinul speciální boty s bruslemi, které máji výměnný nůž. Nůž je držen na dvou profilech a místo klasických číšek je pomocí profilového pásku přišroubo­ ván dvěma šrouby k botě. Celý systém má tu výhodu, že osa brusle se může podle potřeby libovolně nastavovat, ná­ hradní nože lze velmi jednoduchým způsobem vyměnit. Boty se vyrábějí z pevné a měkké kůže, mají dobře při­

86

Rychlobrustařská dráha: — dráha závodníka A, dráha závodníka B, 1 cil a start na 10 000 m, 2 star* na 500 m, 3 start na 1 500 m, 4 start na 3 000 a 5 000 m

lnout k noze. U typu „Viking - Special" se používá kůže klokani. Bota vyrobená F. Krienbůhlem obepíná nohu co nejtě­ sněji, je velmi lehká, má speciální šně­ rováni. Rovněž Krienbůhlova elastická kombinéza obepíná celou postavu rychlobruslaře včetně bot. Tato nová kombinéza je velmi lehká, elastická, vy­ robená z jednoho kusu. Vývoj v obleče­ ni a obuti směřuje k co nejmenším ztrá­ tám způsobeným odporem vzduchu. — Pravidla. Závody se konají na standard­ ní rychlobruslařské dráze, dlouhé max. 400 m, minim. 333,33 m, se dvěma za­ táčkami o 180° s poloměrem minim. 25 m a max. 26 m. Šířka každé dráhy musí být minim. 4, max. 5 m. Dráhy jsou ohraničeny sněhovými mantinely. Neníli k dispozici sníh, dráhy se vyznačí 5 cm širokou čarou a špalíky z gumy ne­ bo dřeva. V některých zemích se pořá­ dají závody na krátké dráze (Kanada, USA, Japonsko, Itálie, Nizozemsko, V. Británie), tzn. na oválné dráze dlou­ hé 110 m. Na krátkých drahách se pořá­ dají i MS. - Za vysokohorské dráhy se považuji dráhy položené výše než 1 000 m n. m. ( v Alma-Atě, Davosu, Madonné di Campiglio). Dosahuje se na nich lep­ ších časů než na drahách niže polože­ ných. Vliv na výkon má složení vody, nižší odpor vzduchu, sluneční zářeni, skluznost ledu a další fyz. faktory. — Závodí se ve dvojicích, každý závodnik má svou dráhu. Dráhy si závodníci mění v mistě křižování na protilehlé rovince. Porušení tohoto pravidla se trestá dis­ kvalifikací. Pokud dvojice závodníků by­ la stanovena losem, startuje první vylo­ sovaný závodník na vnitřni dráze. Po­ kud je dvojice stanovena na základě pořadí z předcházející trati, startuje ve vnitřní dráze závodnik s lepším pořa­

dím. Závodníci jsou označeni bílou ne­ bo červenou páskou, podle určené vnitřní či vnější dráhy. — Startovní čáry se bruslař smí dotýkat pouze špičkami bruslí. Chybný start je ohlašován dru­ hým výstřelem, za třetí chybný start je závodník diskvalifikován. Diskvalifiko­ ván je rovněž závodník, který si v zatáč­ ce zkrátí traf přejížděním vnitřního sně­ hového pásu nebo čáry. Při křižování nesmi vnitřni závodnik překážet vnější­ mu při vjezdu do vnitřni dráhy, odpo­ vědnost za srážku nese vnitřni závod­ ník. Závod je ukončen, protne-li brusle­ mi jeden ze dvojice cílovou čáru. — Zá­ vodník má právo odpočívat 30 min mezi závodem a dalším startem. — V soutě­ žích na dvě nebo více trati (ve čtyřboji) je vitězem ten, kdo jel všechny tratě a většinu z nich vyhrál. Pro umístění v jednotlivých tratích ZOH je rozhodují­ cí dosažený čas. Ve čtyřboji rozhoduje o umístěni celkový počet bodů. Body se získávají přepočtem času podle bodovacích tabulek. Vyhraje-li závodník 3 tratě ze 4, stává se vítězem (bez pře­ počtu na body) Závod rozhoduji: vrch­ ní rozhodčí, startér, cílový rozhodčí, vrchní časoměřič, 4 časoměřiči, počítač kol, dráhoví rozhodčí v zatáčkách. Používá-li se el. zařízeni k měření času, je ručně měřený čas považován za kon­ trolní; v případě poruchy el. měřeni jsou platné ručně měřené časy. — Sou­ těže. OH (od 1924, ženy od 1960), MS (od 1889, ženy od 1936, ve sprinterském čtyřboji od 1972, každoročně), ME (od 1891, ženy od 1970), MSJ (od 1977 ka­ ždoročně) Mez. soutěže: Sprint Cup Berlín, Velká cena Varšavy, Turné tří drah (Inzell — NSR, Innsbruck — Ra­ kousko, Madonna di Campiglio — Itá­ lie), Osvobození Budapešti, Pohár Ta-

rychlobruslení

87

ter, Velká cena Kirova, Wanderpokal K-M.-Stadt, Baselga di Pine (Itálie). U nás je nejvyšši soutěží M ČSSR ve čtyřboji a ve sprinterském čtyřboji. — Literatura: M. Isakova-G. Panov: Konkobežnyj sport. Moskva 1976. — Míchajlov, V. V. — Panov, G. M.: Třenirovka konkobežca-mnogobojca Mosk­ va 1975. Výsledky mistrovství světa v rychlobru­ slení MUŽI Rok a misto konáni: 1893 Amsterodam, 1894 Stockholm, 1895 Hamar, 1896 Pe­ trohrad, 1897 Montreal, 1898 Davos, 1899 Berlin, 1900 Kristiania, 1901 Stock­ holm, 1902 Helsinky, 1903 Petrohrad, 1904 Kristiania, 1905 Kroningen, 1906 Helsinky, 1907 Trondheim, 1908 Davos, 1909 Kristiania, 1910 Helsinky, 1911 Trondheim, 1912 Kristiania, 1913 Helsin­ ky, 1914 Kristiania, 1922 Kristiania, 1923 Stockholm, 1924 Helsinky, 1925 Oslo, 1926 Trondheim, 1927 Davos, 1928 Trondheim, 1929 Oslo, 1930 Oslo, 1931 Helsinky, 1932 Lake Placid, 1933 Trond­ heim, 1934 Helsinky, 1935 Oslo, 1936 Davos, 1937 Oslo, 1938 Davos, 1939 Hel­ sinky, 1947 Oslo, 1948 Helsinky, 1949 Oslo, 1950 Eskilstuna, 1951 Davos, 1952 Hamar, 1953 Helsinky, 1954 Sapporo, 1955 Moskva, 1956 Oslo, 1957 Oestersund, 1958 Helsinky, 1959 Oslo, 1960 Davos, 1961 Goteborg, 1962 Moskva, 1963 Karuizawa, 1964 Helsinky, 1965 Os­ lo, 1966 Goteborg, 1967 Oslo, 1968 Go­ teborg, 1969 Deventer, 1974 Inzell, 1975 Oslo, 1976 Heerenveen, 1978 Goteborg, 1979 Oslo, 1980 Heerenveen, 1981 Oslo, 1982 Assen, 1983 Oslo, 1984 Goteborg Čtyřboj 1893 Eden (HOL) 1894 mistr nevyhlášen 1895 Eden (HOL) 1896 Eden (HOL) 1897 McCulloch (KAN) 1898 Oestlund (NOR) 1899 Oestlund (NOR) 1900 Engelsaas (NOR) 1901 Wathén (FIN) 1902 mistr nevyhlášen 1903 mistr nevyhlášen 1904 Mathisen (NOR) 1905 de Koning (HOL) 1906 mistr nevyhlášen 1907 mistr nevyhlášen 1908 Mathisen (NOR) 1909 Mathisen (NOR) 1910 Strunnikov (Rusko) 1911 Mathisen (NOR) 1912 Strunnikov (Rusko) 1913 Mathisen (NOR) 1914 Mathisen (NOR) 1922 Strom (NDR) 1923 Thunberg (FIN) 1924 Larsen (NOR) 1925 Thunberg (FIN)

1926 Ballangrud (NOR) 1927 Evensen (NOR) 1928 Thunberg (FIN 1929 Thunberg (FIN) 1930 Staksrud (NOR) 1931 Thunberg (FIN) 1932 Ballangrud (NOR) 1933 Engenstangen (NOR) 1934 Evensen (NOR) 1935 Staksrud (NOR) 1936 Ballangrud (NOR) 1937 Staksrud (NOR) 1938 Ballangrud (NOR) 1939 Vasenius (FIN) 1947 Parkkinen (FIN) 1948 Lundberg (NOR) 1949 Pajor(MAD) 1950 Andersen (NOR) 1951 Andersen NOR) 1952 Andersen (NOR) 1953 Gončarenko (SSSR) 1954 Šilkov (SSSR) 1955 Ericsson (ŠVED) 1956 Gončarenko (SSSR) 1957 Johannesen NOR) 1958 Gončarenko (SSSR) 1959 Járvinen (FIN) 1960 Stěnin (SSSR) 1961 van der Grift (HOL) 1962 Kosičkin (SSSR) 1963 Nilsson (SVÉD) 1964 Johannesen (NOR) 1965 Moe (NOR) '1966 Verkerk (HOL) 1967 Verkerk (HOL) 1968 Malér (NOR) 1969 Fornaess (NOR) 1970 Schenk (HOL) 1971 Schenk HOL 1972 Schenk (HOLÍ 1973 Claesson (ŠVED) 1974 Stensen (NOR) 1975 Kuipers (HOL) 1976 Kleine (HOL) 1977 Heiden (USA) 1978 Heiden USA 1979 Heiden (USA) 1980 van der Duim (HOL) 1981 Sjóbred (NOR) 1982 van der Duim (HOL) 1983 Falk-Larsen (NOR) 1984 Božijev (SSSR) Sprinterský viceboj Rok a misto konáni: 1970 West Allis, 1971 Inzell, 1972 Eskilstuna, 1973 Oslo, 1974 Innsbruck, 1975 Goteborg, 1976 záp. Berlín, 1977 Alkmaar, 1978 Lake Placid, 1979 Inzell. 1980 West Allis, 1981 Grenoble, 1982 Alkmaar, 1983 Helsinky, 1984 Trondheim 1970 Muratov (SSSR) 1971 Keller (NSR) 1972 Linkovesi (FIN) 1973 Muratov (SSSR) 1974 Bjoerang (NOR) 1975 Safonov (SSSR) 1976 Safonov (SSSR)

1977 Heiden USA) 1978 Heiden USA 1979 Heiden USA 1980 Heiden USA) 1981 Rónning (NOR) 1982 Chlebnikov (SSSR) 1983 Kuriowa (JAP) 1984 Boucher (KAN) ŽENY Rok a misto konání: 1936 Stockholm, 1937 Davos, 1938 Oslo, 1939 Tampere, 1947 Drammen, 1948 Turku, 1949 Kongsberg, 1950 Moskva, 1951 Eskilstu­ na, 1952 Kokkola, 1953 Lillehammer, 1954 Oestersund, 1955 Kuopio, 1956 Kvarnsveden, 1967 Imatra, 1958 Kristinenhamn, 1959 Sverdlovsk, 1960 Oes­ tersund, 1961 Tonsberg, 1963 Karuiza­ wa, 1964 Kristinenhamn; 1965 Oulu, 1966 Trondheim, 1967 Deventer, 1968 Helsinky, 1969 Grenoble, 1970 West Al­ lis, 1971 Helsinky, 1972 Heerenveen, 1973 Strómsund, 1974 Heerenveen, 1975 Assen, 1976 Gjóvik, 1977 Krystone, 1978 Helsinky, 1979 Haag, 1980 Hamar, 1982 Inzell. 1983 Karl-Marx-Stadt, 1984 Deventer Čtvrboj 1936 Kleinová (USA) 1937 Schou-Nilsenová (NOR) 1938 Schou-Nilsenová (NOR) 1939 Leschéová (FIN) 1947 Leschéová (FIN) 1948 Isakovová (SSSR) 1949 Isakovová SSSR) 1950 Isakovová (SSSR) 1951 Huttunenová (FIN) 1952 Selikovová (SSSR) 1953 Ščegolejevová (SSSR) 1954 Selikovová (SSSR) 1955 Žukovová (SSSR) 1956 Kondakovová (SSSR) 1957 Artamonovová (SSSR) 1958 Artamonovová (SSSR) 1959 Rylovová (SSSR) 1960 Sténinová (SSSR) 1961 Sténinová (SSSR) 1962 Artamonovová-Voroninová (SSSR) 1963 Skoblikovová (SSSR) 1964 Skoblikovová (SSSR) 1965 Voroninová (SSSR) 1966 Sténinová (SSSR) 1967 Kaiserová (HOL) 1968 Kaiserová (HOL) 1969 Kaunisteová (SSSR) 1970 Keulen-Deelstraová HOL) 1971 Statkevičová (SSSR 1972 Keulen-Deelstraová HOL) 1973 Keulen-Deelstraová i HOL) 1974 Keulen-Deelstraová HOL) 1975 Keesowová (NDR) 1976 Burkaová (KAN) 1977 Bryndzejová (SSSR) 1978 Averinová (SSSR) 1979 Heidenová (USA) 1980 Petrusevová (SSSR)

88

rychlopalná pistole 1900 Oestlund (NOR) 1981 Petrusevová (SSSR) 1901 Gundersen (NOR) 1982 Buschová (NDR) 1902 Schwartz (NOR) 1983 Schčneová (NDR) 1903 vitéz nevyhlášen 1984 Enkeová (NDR) 1904 Gundersen (NOR) Sprinterský viceboj Rok a misto konáni: 1970 West Allis, 1905 Wikander (FIN) 1971 Inzell, 1972 Eskilstuna, 1973 Oslo, 1906 Gundersen (NOR) 1974 Innsbruck, 1975 Goteborg, 1976 1907 Oeholm (FINI záp. Berlin, 1977 Alkmaar, 1978 Lake T908 Oeholm (FIN) Placid, 1979 Inzell, 1980 West Allis, 1981 1909 Mathisen (NOR Grenoble, 1982 Alkmaar, 1983 Helsinky, 1910 Strunikov (RUS 1911 Strunikov (RUS 1984 Trondheim 1912 Mathisen (NOR 1970 Titovová (SSSR) 1913 Ippolitov (RUS) 1971 Schleiermacherová (NDR) 1914 Mathisen (NOR) 1972 Pflugová (NSR) 1922 Thunberg (FIN) 1973 Youngová (USA) 1923 Strom (NOR) 1974 Poulosová (USA) 1924 Larsen (NOR) 1975 Youngová (USA) 1925 Polacsek (RAK 1976 Burkaová (KAN) 1926 Skutnabb (FIN 1977 Sedčikovová (SSSR) 1927 Evensen (NOR 1978 Poulosová-Mullerová (USA) 1928 Thunberg (FIN 1980 Enkeová (NDR) 1929 Ballangrud (NOR) 1981 Enkeová (NDR) 1930 Ballangrud (NOR) 1982 Petrusevová (SSSR) 1931 Thunberg (FIN) 1983 Enkeová (NDR) 1932 Thunberg (FIN) 1984 Enkeová (NDR) 1933 Ballangrud (NOR) Výsledky mistrovství Evropy v rychlo- 1934 Staksrud (NOR) brusleni 1935 Wazulek (RAK) Muži 1936 Ballangrud (NOR) Rok a misto konáni: 1893 Berlin, 1894 1937 Staksrud (NOR) Hamar, 1895 Budapešť, 1896 Hamburg 1938 Mathiesen (NOR) 1897 Amsterodam, 1898 Helsingfors, 1939 Berzinš (LOT) 1899 Davos, 1900 Csorba, 1901 Trond­ 1947 Seyffarth (SVÉD) heim, 1902 Davos, 1903 Kristiania, 1904 1948 Liaklev (NOR) Davos, 1905 Stockholm, 1906 Davos, 1949 Farstad (NOR) 1907 Davos, 1908 Klagenfurt, 1909 Bu­ 1950 Andersen (NOR dapešť, 1910 Viborg, 1911 Hamar, 1912 1951 Andersen (NOR Stockholm, 1913 Petrohrad, 1914 Berlin, 1952 Andersen (NOR 1922 Helsingfors, 1923 Hamar, 1924 Os­ 1953 Broekman (HOL lo, 1925 Sv. Mořic, 1926 Chamonix, 1927 1954 Šilkov (SSSR) Stockholm, 1928 Oslo, 1929 Davos, 1930 1955 Ericsson (SVED) Trondheim, 1931 Stockholm, 1932 Da­ 1956 Grišin (SSSR vos, 1933 Viborg, 1934 Hamar, 1935 Hel 1957 Gončarenko SSSR) sinky, 1936 Oslo, 1937 Davos, 1938 Oslo, 1958 Gončarenko l SSR) 1939 Riga, 1947 Stockholm. 1948 Ha­ 1959 Johannesen NOR) mar, 1949 Davos, 1950 Helsinky, 1951 1960 Johannesen i NOR) Oslo, 1952 Oestersund, 1953 Ha­ 1961 Kosičkin (SSSR) mar, 1954 Davos, 1955 Falun, 1956 Hel­ 1962 Merkulov (SSSR) sinky, 1957 Oslo, 1958 Eskilstuna, 1959 1963 Aaness (NOR) Goteborg, 1960 Oslo, 1961 Helsinky, 1964 Antson (SSSR) 1962 Oslo, 1963 Goteborg, 1964 Oslo, 1965 Matuševič (SSSR) 1965 Goteborg, 1966 Deventer, 1967 1966 Schenk (HOL) Lahti, 1968 Oslo, 1969 Inzell, 1970 Inns­ 1967 Verkerk (HOL) bruck, 1971 Heerenveen, 1972 Davos, 1968 Maier (NOR) 1973 Grenoble, 1974 Eskilstuna, 1975 1969 Fornaess (NOR) Heerenveen, 1976 Oslo, 1977 Narvik, 1970 Schenk (HOL) 1978 Oslo, 1979 Deventer, 1980 Trond­ 1971 Fornaess (NOR) heim, 1981 Deventer, 1982 Oslo, 1983 1972 Schenk (HOL) 1973 Claesson (ŠVÉD) Haag. 1984 Larvik. 1974 Claesson (ŠVÉD) 1893 Ericsson (ŠVÉD) 1975 Stensen (NOR) 1894 vítéz nevyhlášen 1976 Steiishjemmet (NOR) J 8 9 5 NaessíNQR) 1977 Storholt (NOR) 1896 Seyler(NĚM) 1978 Marčuk (SSSR) 1897 Seyler (NĚM) 1979 Storholt (NOR) 1898 Estlander (FIN) 1980 Stenshjemmet (NOR) 1899 Oestlund (NOR)

1981 1982 1983 1984

Sjoebrand (NOR) Gustafsson (ŠVÉD) van den Duim (HOL) van den Duim (HOL)

Ženy Rok a misto konáni: 1970 Heerenveen, 1971 Leningrad, 1972 Inzell, 1973 Brandbu, 1981 Heerenveen, 1982 Heerenveen,1983 Heernveen,1984 Alma Ata (Medeo) 1970 Statkevičová (SSSR) 1971 Statkevičová (SSSR) 1972 Keulen-Deelstraová (HOL) 1973 Keulen-Deelstraová (HOL) 1981 Petrusevová (SSSR) 1982 Petrusevová (SSSR) 1983 Schčneová (NDR) 1984 Schčnbrunnová (NDR) rychlopalná pistole, samonabijeci pi­ stole ráže 5,6 mm, používaná pro stej­ nojmennou disciplínu - ► sportovní střelby. V. t. střelné zbraně, rychlost, veličina charakterizujici po­ hyb (časovou změnu). HI. jednotkou r (v) je 1 metr za sekundu = 1 m s '. Rychlostí 1 m za sekundu se pohybuje těleso, které v tomto časovém úseku urazi rovnoměrným pohybem dráhu 5 1 m. V praxi se vychází z rovnice v = -, t kde s znáči přirůstek dráhy za časový interval t. Je-li pohyb nerovnoměrný a příslušný časový interval dlouhý, vyja­ dřuje se timto vztahem stř. rychlost. Při rovnoměrném pohybu jde o rychlost okamžitou, přičemž v tomto připadě je r. okamžitá a stř. stejná. V tělových, motorice se rovnoměrnému pohybu blí­ ži např. běh na přimé krátké dráze po dosažení max. rychlosti (obvykle 15—20 m po startu), rychlostně silová schopnost, kom­ plex integrovaných vnitřních vlastností využívaný pro splnění pohyb, úkolu, kte­ rý je podmíněn kombinaci silových a rych­ lostních schopnosti. Vztahy mezi těmi­ to schopnostmi lze objasnit pomocí si­ lově rychlostní charakteristiky svalové kontrakce, která vyplývá z -* Hillovy zá­ kladní rovnice svalové dynamiky, v niž vstupuji do vztahu sila a rychlost kon­ trakce. Je tedy zřejmá závislost mezi silovou a rychlostní schopností. Jestliže vzrůstá rychlost pohyb, činnosti, hod noty silové schopnosti klesají. Nejvyšší hodnoty -» explozivně silové schopno­ sti jsou při třicetiprocentni rychlosti (z max. rychlosti), nejvyšších hodnot dynamickosilového projevu se dosahu­ je při dvacetiprocentní rychlosti. V ne­ komplikovaných připadech se r. s. s rovná součinu veličin sily a rychlosti. Si­ lovou schopnost vůči rychlostní schop­ nosti je třeba považovat za dominantní rychlostní cyklistika, odvětvi -» cy­ klistiky, zahrnuje -v dráhovou cyklisti-

rychlostní kanoistika

B9 ku, -*■ silniční cyklistiku, - * cyklokros (terénni cyklistiku). rychlostní kanostika, kanoistika na hladkých vodách, odvétvi -*• kanoisti­ ky; jízda na kánoí nebo kajaku s cílem překonat stanovenou trať v nejkratšim čase. Jede se na rovné trati, pouze ve sméru vpřed. Kánoe se pohání pádlem jednolistovým, kajak dvoulistovým. Při pádlování se uživá pouze zákl. poháněcího záběru. Efektivnost záběru je pod­ míněna vzdáleností roviny záběru od podélné osy lodě, úhlem, který s ni sví­ rá, a zakřivením dráhy listu pádla; závisí i na velikosti a změnách pracovních úhlů mezi vodní hladinou a pádlem v oporné fázi záběru, na poměru této fáze k fázi bezoporné, tj. na rytmu zábě­ ru. Pro rychlost jízdy není rozhodující pouze velikost sily, kterou závodník pů­ sobí na pádlo v oporné fázi, ale i vý­ sledná síla působení na hybnost lodě. — Nejlepších výsledků dosahuji spor­ tovci, kteří mají nadprůměrnou těl. vý­ šku i hmotnost. Pro kajakáře je optimální těl. výška 182-t86cm, pro kanoisty 175-190 cm a pro kajakářky 167-180 cm. Závodnici na dolni hranici požadované těl. výšky se uplatňují spíše v kolektiv­ ních posádkách a na dlouhých tratích. Frekvence pádlováni: na kajaku 105-130, v kánoi 55-75 záběrů za min. Zákl. funkčními předpoklady v r. k. jsou vytrvalostní, silová a rychlostní schop­ nost spolu s vysokou citlivosti vestibulárního ústroji i proprioceptivniho čití. Způsob energetického hrazeni závisi na délce tratě; při výkonu na 500 m (2 700% nál. BM) převažuje anaerobní typ metabolismu, na trati 1 000 m (1 900 % nál. BM) a delších typ aerobní. Při výkonu docházi k časnému zapojeni oxidativního způsobu metabolického krytí (VChmax - muži 65 ml. min.kg teny 55 ml.min kg ‘ ') při vysokém zápo­ leni anaerobního metabolismu (laktát 12-16 mmol/l). Frekvence dýchání je várana na rytmus pohybu. Značný pódii statického, popř i jednostranného zatí­ žení (kánoej vyžaduje účinnou prevenci i podobě kompenzačních cvičeni. — Historie. První rychlostní závody uspo­ řádal Royal Canoe Club 1867 v Londý­ ně Zakl. tohoto klubu John MacGregor ’organizoval 1867 na žádost fr. císaře Vapoleona III. závody na Seině v Pařiži ’ rámci svět. výstavy. Od 1874 vypisoval loyal Canoe Club každoročně rychlost­ ní závody o putovní pohár „Paddling Challenge Cup". Pohár patři k nejstariim sport, trofejím na světě. 1875 zave­ lí Royal Canoe Club čtyřsedadlovou od typu Rob Roy (předchůdce dnešníno čtyřkajaku), postavenou klínkemrým způsobem a užívanou ještě 1950. J Anglii zpočátku jezdili jednotlivci i kanadské kánoi a družstva v polokry-

tém, dlouhém kajaku poháněném dvojpádly. První čtyřkajak, postavený karvelovým způsobem, se objevil na přelomu století. První ME v r. k. se konalo 1933 y Praze, druhé ME 1934 v Kodani. Úspěch obou těchto soutěží přiměl za­ sedání MOV v Athénách 1934 zařadit r. k. do programu OH 1936 v Berlíně. První MS se konalo 1938 ve Vaxholmu (Švédsko). Program soutěží se postup­ ně vyvíjel. U mužů zpočátku převládala trať 10 000 m, ženy startovaly až do 1938 na trati 600 m, po 2. svět. válce by­ la jejich trať zkrácena na 500 m. Vývoj směřoval ke krátkým tratím. Z 18 disci­ plin současného pořadu MS se 13 jede na krátkých tratích (500 a 1 000 m). Z programu OH byl vypuštěn závod na 10 000 m. V posledních letech jsou nejvyšši soutěže pořádány téměř výhradně na umělých drahách. Od 1936 je vrchol­ nou mez. soutěži olympijská - v regata, ve všech ostatních letech MS. — U nás byly závody zpočátku organizovány ja-

ko vložky při veslařských závodech. 1914 byly vypsány prvni rychlostní zá­ vody s mez. účasti. Závodni styl jízdy vkleče přiváži 1924 dvojice Novotný(Duha)-Kazda (Vladěk) ze závodů v Ham­ burgu. Od 1925 byla pravidelně pořádá­ na mistrovství ČSR na tratích 1 000 m (pro kajakáře zpočátku na 1 500 m) a na 10 000m, většinou mez., mistrem se však mohl stát pouze domácí závodník. Po 2. svět. válce působili naši reprezen­ tanti jako učitelé v Bulharsku, Francii, Polsku, Rumunsku, SSSR a Švédsku a pomáhali ke zvýšení závodnické úrov­ ně těchto zemí. Nyní je r k. řízena sva­ zem kanostiky ÚV ČSTV. — Závodni disciplíny. V r. k. soutěží samostatné kat. kánoi a kat. kajaků. V kat. kánoi soutěží pouze muži, v kat. kajaků muži i ženy. Na jednotlivých tratích jsou vy­ pisovány závody pro jednotlivce (Cl, K1), dvojice (C2, K2) a pro vícečlenné posádky (C5, C7, v některých státech CIO, K4). Soutěži se na hladké vodě,

Věkové kategorie a délky tratí 7. pro závody na krátkých a dlouhých tratích Věk žáci ml. žákyné ml. žáci st. žákyně st. dorostenci ml. dorostenky ml. dorostenci st.

dorostenky st. muži

ženy

Délka trati vm

Typ lodi C2 C4 K1 C2 K1 K1 K1

K2 K4 K2 K2 K4 K2

500 2 000 500 2000

C1 C2 C4 K1 K1 C1 C2 K1 K1

K2 K4 K2 K2 K4 K2

500 2 000 500 2 000

Cl C2 C5 K1 Cl C2 K1 K1 K1

K2 K4 K2 K2 K4 K2

500 5 000 500 2 000

C1 C2 C5 K1 K2 K4 C1 C2 K1 K2 K1 K2 Cl C2 K1 K2 K4 K1 K2

500 1 000 10 000 500 5 000

K4 K4 K4 K4

500 1 000 10 000 500 5 000

C1 C2 C5 K1 C1 C2 C5 K1 K1 C1 C2 K1 K1

K2 K2 K2 K2 K2

2. pro vytrvalostní závody délka trati v km muži ženy dorostenci st.

C1 C2 K1 K2 K1 K2 C1 C2 K1 K2

30-60 15-20 15-20

rychlostní kanoistika a to na krátkých tratích do 1 000 m, na dlouhých tratích do 10 000m a v závo­ dech vytrvalostních. — Typy lodí: M K1 - kajak pro žáky K1 - kajak pro jednotlivce K2 - kajak pro dvojice K4 - čtyřkajak Cl - kánoe pro jednotlivce C2 - kánoe pro dvojice C5 - pětikánoe C7 - sedmikánoe —Technika. V kánoi závodnik kleči na koleni, na jehož straně pádluje jednolistovým pádlem. V kajaku sedí na pev­ ném sedátku a loď pohání pádlem dvoulistovým. Zákl. pracovním pohy­ bem kajakáře i kanoisty je -*• záběr. Děli se na 2 fáze: opornou a bezopornou. Oporná fáze záběru dvoulistovým i jednolistovým pádlem se skládá ze za­ sazeni (od prvniho dotyku vody do úpl­ ného ponořeni listu), tažení vodou (od ponořeni listu přes kolmou polohu vzad do polohy, v niž je list ještě ponořen) a vytažení pádla z vody. Bezoporná fá­ ze záběru dvoulistovým pádlem se děli na 2 části: pohyb pádla z vodorovné polohy do prvního styku s vodou a od posledního styku s vodou do vodorov­ né polohy. U jednolistového pádla je vymezena posledním stykem s vodou a prvním stykem s hladinou v následují­ cím záběru. Kritériem zvládnuti techni­ ky je schopnost rozvinout a udržet vy­ sokou traťovou rychlost s nejmenší ztrátou sil. Technika žen se nemá výraz­ ně odlišovat od těch. kajakářů mu­ ž ů —Trénink. Silově vytrvalostní cha­ rakter r. k. nedovoluje výrazné snižová­ ní věku vitězů. Výjimečná vítězství mladších sportovců na OH nebo MS jsou podmíněna dřívějším zahájenim sport, připravy a biol. akcelerací těchto sportovců. Příprava k max. výkonu trvá osm i vice let a člení se do 3 etap. Eta­ pa zákl. tréninku (pro žáky 10-14leté) tr­ vá minim. 2 roky, je zaměřena na vytvá­ řeni zákl. těl. a psych, předpokladů pro sport. růst. Důraz se klade na rozvoj všeobec. těl. připravenosti. —V etapě specializovaného tréninku (pro 15-18leté) se přechází od všestrannosti ke spe­ cializaci. Dochází ke stabilizaci techni­ ky, zdůrazňuje se rozvoj pohyb, schop­ nosti, které tvoři zákl. faktory výkonu. —Etapa vrcholového tréninku završuje dlouhodobou sport, přípravu. Jejím úkolem je dosáhnout max. možné vý­ konnosti. Vítězství na svět. soutěžích je možné jen při tréninku na hranici max. objemu a intenzity. Vrcholné výkonno­ sti by mělo být dosaženo u kajakářů (a kajakářek) ve věku 21-24 let, u kanoistů (vzhledem k vyšším nárokům na techni­ ku) zhruba o 2 roky později. —Pravidla. Pro všechny kat. lodí je předepsána max. přípustná délka a minim, šířka

90 a hmotnost (viz kánoe, kajak). Kontrolo­ vána je i souměrnost lodi. Příčné řezy i podélné linie musí být nepřerušené a konvexní. Lodě musí být očíslovány. —Závody na krátkých tratích se jezdí na stojaté nebo mirně tekouci vodě, trať je přimá a musí být vytyčena v jed­ nom směru. Hloubka vody po celé trati musí být minim. 2 m, jednotlivé dráhy jsou 9 m široké a jsou po celé délce vyznačeny bójkami, vzdálenými od sebe nejvýše 50 m. Závodící loď musí jet od startu do cíle stále ve své dráze a nesmi se přiblížit k jiné lodi vice než na 5 m. Současně smi startovat nejvýše 9 lodí. Pokud je počet přihlášených lodi vyšši, jedou se na stejné trati rozjížďky a mezijizdy. Složení posádky, která se kvalifikovala do mezijízd nebo finále, se nesmi měnit. Tratě do 2 000 m se vyty­ čuji pokud možno přímo, u závodů na delší vzdálenost s obrátkami. Prvních a poslednich 1 000 m má vést přímo. Obrátky se jezdí vždy doleva (proti směru hodinových ručiček), jsou vyzna­ čeny 6 bójkami s praporky odlišné bar­ vy, než jsou cílové, a jejich poloměr je minim. 40 m. Při projížděni obrátky ne­ smi loď jedouci větším obloukem (vnější dráhou) vjet do dráhy lodi jedouci drá­ hou vnitřní. Na trati závodu může loď změnit směr jizdy jen v připadě, nepřekáži-li v jizdě lodím jedoucím za ni. Předjiždějicí loď je povinna vyhnout se lodi předjížděné, ta pak nesmí předjíž­ dějící lodi bránit v jizdě. V posledních 1 000 m platí pravidlo 5 m jako v závo­ dech na krátkých tratích. —Start je na krátkých i dlouhých tratích hormadný; lodě stojí tak, že jejich přídě jsou vyrov­ nány v přímce kolmé k ose závodní drá­ hy, v pořadi podle startovních čísel vždy od levé ruky ve směru jízdy. Star­ tovní povel se skládá z výzvy „Pozor!" a z povelu „Vpřed!", který je doprová­ zen výstřelem nebo mávnutím prapor­ ku. Při mez. závodech je užíváno star­ tovního povelu v angl. jazyce „Rea dy"-„G o" [redy-gou] Start je chybný, začne-li závodník pádlovat před pove­ lem „Vpřed!". Po druhém chybném startu musí být závodník ze závodu vy­ loučen. Zlomi-li závodnik při startu do vzdálenosti 15 m pádlo, zavolá startér závodníky zpět a po výměně pádla pro­ vede nový start. —Při závodě neni do­ voleno nechat se vést lodí, která se účastní závodu v jiné jizdě nebo lodí mimo závod. Jakákoliv cizi pomoc zna­ mená diskvalifikaci. —Cíl je označen červenými praporky nebo bójkami umistěnými 2 m za cílovou linií. Loď jej dosáhne, jakmile její příď protne cílo­ vou linii a posádka je na palubě. —Vytr­ valostní závody se jezdí na stojaté nebo tekouci vodě, trať může být vytyčena v jednom směru nebo s obrátkami.

Start může být hromadný nebo interva lový, kdy je startovním povelem odpo­ čítáváni posledních 5 sekund. Při závo­ du není povolena výměna lodi, je však povoleno poskytnout na břehu první pomoc, občerstvení (nápoje i potravi­ ny), oblečení, vyměnit pádlo. Při plnění předepsaných úkolů (povinné přenáše­ ni atd.) není cizí pomoc dovolena Ostatní ustanoveni jsou shodná s pravi­ dly závodů nadlouhýchtratich. - Výkon­ nostní' třidy se udělují zvlášť pro závody na hladké vodě (společně pro krátké i dlouhé tratě) a zvlášť pro závody vytr­ valostní. V obou případech odděleně pro kajakáře a pro kanoisty. —Soutěže OH (od 1936), MS (od 1938), ME (od 1933), MEJ (od 1967 v lichých letech). Mez. regaty pořádané ICF: v Brandenburgu (NDR), v Moskvě, Nattinghamu (V. Británie), v Tatě (MLR), na jezeře Snagov (RSR). U nás je nejvyšší soutěží M ČSSR. Mez. regaty v Bratislavě a na Slapech. —Literatura: Fomin, S. K.: Grebnoj sport. Moskva 1966 -Jemčuk, I. F.: Škola grebli. Moskva 1969 -Jemčuk, I. F. a kol.: Grebnoj sport. Moskva 1976,-Wozniak, K. H. a kol.: Kanusport. Berlin 1972. Výsledky mistrovství světa v rychlostní kanoistice Rok a místo konáni:1938 Vaxholm,1948 Londýn,1950 Kodaň, 1954 Macon, 1958 Praha,1963 Jajce, 1966 Berlín,1970 Ko­ daň, 1971 Bělehrad,1973 Tampere, 1974 Mexiko, 1975 Bělehrad, 1977 Sofia, 1978 Bělehrad, 1979 Duisburg, 1981 Notting­ ham, 1982 Bělehrad, 1983 Tampere Muži

K1-500 m 1948 1950 1954 1958 1963 1966 1970 1971 1973 1974 1975 1977 1978 1979 1981 1982 1983

Frederiksson (ŠVÉD) Kobberup (DAN) Frederiksson (ŠVÉD) Kaplaniak (POL) Vernescu (RUM) Vernescu (RUM) Tiščenko (SSSR) 5. Souček (ČSSR) Chochol (SSSR) 2. Souček (ČSSR) Csapó(MAĎ) Diba (RUM) 4. Souček (ČSSR) Csapó(MAĎ) Diba (RUM Diba (RUM Parfenovič SSSR Parfenovič SSSR Parfenovič SSSR Parfenovič JSSSR 4. Suder (ČSSR)

KMOOOm 1938 Widmark (ŠVÉD) 1950 Frederiksson (ŠVÉD) 1954 Frederiksson (ŠVÉD 4 Čepčianský (ČSR)

91 1958 1963 1966 1970 1971 1973 1974

Briel (NSR) Hansen (DÁN) Saporenko (SSSR) Saporenko (SSSR) Sledziewski (POL) Csapó(MAĎ) Csapó (MAĎ) 6. Souček (ČSSR) 1975 Sledziewski (POL) 1977 Diba4RUM)— 1978 Helm(NDR) 1979 Helm (NDRÍ 2 Masér (CSSfí) 1981 Helm(NDR) 1982 Helm (NDRÍ 4. Masér (CSSfí) 1983 Helm (NOR) 4 Masér (CSSfí) KMOOOOm 1938 Widmark (ŠVÉD) 1950 Strómberg (FIN) 1954 Hatlaczki ÍMAĎj 2. Pech (ČSR) 1958 Strómberg (FIN) 2. Čepčianský (ČSR) 1963 Briel (NSR) 1966 Hesz(MAD) 1970 Carev (SSSR} 1971 Carev (SSSR) 1973 Saporenko (SSSR) 1974 PerrUlIA)— 1975 Perri jlTA) 1977 Perri (iTA) 1978 Janič(JUG) 1979 Janič (jUG) 1981 Rasmussen (NOR) 1982 Janič (JUG) 1983 Rasmussen (NOR) K2-500 m 1948 Axelsson-Bjórklóf (FIN) 6 Pech-Kroutil (ČSR) 1950 Glasser-Hedberg (SVÉD) 1954 Steinhauer-Miltenberger (NSR) 1958 Kaplaniak-Zielinski (POL) 1963 Nicoara-lvanov (RUM) 1966 Vernescu-Sciotnic (RUM) 1970 Andersson-Petersson (ŠVÉD) 1971 Andersson-Petersson (ŠVÉD) 1973 Chochol-Gresta (SSSR) 1974 Oborski-Sledziewski (POL) 1975 Vorobjov-Ostopkovič (SSSR) 1977 Olbricht-Mattern (NDR) 1978 Olbricht-Helm (NDR) 1979 Parfenovič-Čuchraj (SSSR) 1981 Parfenovič-Superata (SSSR) 1982 Parfenovič-Superata (SSSR) 1983 Fischer-Wohllebe (NDR) jambo­ ree, mez. skautské srazy (do 1983 se jich konalo 16). Skaut, teorii a praxi podrobili mnozí pedagogové kritice, z marx. pozic, především N Krupská. Největší rozmach s. nastal po 1. svět. válce. V důsledku polit, a sociální dife­

renciace došlo i k diferenciaci uvnitř skautského hnutí. Vedle burž. dem. or­ ganizaci vznikly organizace řev. a na druhé straně vysloveně pravicové. K podobnému vývoji došlo i v burž. ČSR. Zakladatel čes. a čs. skautinku byl 1912 prof. - * A. B. Svojsík, který zmírnil militaristický charakter brit. s. a upravil jej pro naše poměry pod názvem junác tví. 1914 zal. organizaci Junák - český skaut, která se 1919 stala součástí nej­ větší čs. burž. skautské organizace, Svaz junáků, skautů a skautek ČSR. Or­ ganizační struktura byla budována po­ dle věku a pohlavi: vlčata a světlušky (6-11 let), junáci a skautky (12-17), roveři a rangers (18-21) a koedukovaní oldskauti (nad 21 let). Zákl. jednotkou byla družina, několik družin tvořilo oddíl. Svaz měl koncem 30. let 55 000 členů. Hned po vzniku ČSR došlo k sociální a polit, diferenciaci ve skautském hnutí. Vznikly další organizace - pokrokové, které se poč. 20. let sdružily ve Federa­ ci čs. skautů, v jejímž čele stáli leví nár. socialisté (dr. B. Vrbenský), a řada skautských organizaci pravicových. Skautské hnutí bylo roztříštěno i národ­ nostně (organizace národnostních men­ šin - něm., židovské, pol. aj.) a odborně technicky: pojetí Baden-Powellova (Svojsíkem upraveného) s. a Setonův woodcraft. K levicovému s. patřily or­ ganizace: Sdružení socialistických skautů a skautek (SSSaS), Česká obec psohlavců, Spojené sbory junáků-skautů, Skauti volnosti, Lesní liga mou­ drosti, Internacionální soc. asociace woodcrafterská (ISAW), židovská orga­ nizace Techeleth lavan a zejm. Skauti práce (zal. 1919) a Spartakovi skauti (zal. 1922), jejichž sjednocením vznikla 1924 organizace Spartakovi skauti prá­ ce (SSP), složka Federace DTJ. 1926 vstoupila tato organizace spolu s SSSaS do - * Federace proletářské tělovýchovy. SSP, neboli rudý skautink, byl organizaci řev. mládeže s marx. ide­ ologii. 1927 došlo v souvislosti s bojem za jednotnou děl. frontu a na základě dohody delegaci SSP, Techeleth lavan, Čs. obce junáků volnosti. Ligy lesni moudrosti, Spojených sborů junákůskautů a ISAW k ustavení Souručenstvi děl. junáckých a skautských organizaci. K pravicovým organizacím patřily kato­ lický skautink (zvi. silný na Slovensku), agrární Svaz Svehlových skautů aj. Dal­ ší rozvoj skautského hnutí byl ovlivněn svět. hosp. krizí na poč. 30. let a rozma­ chem -» trampského hnutí. V pol. 30. let bylo v burž. ČSR 21 skautských or­ ganizací různého polit, a národnostního charakteru, sdružujících na 130 000 čle­ nů. 1939 došlo ke sjednoceni do Čes. junáka, jehož činnost byla 1940 okupan­ ty zastavena; 1945 byl obnoven jako Čs.

118

skeet junák. 1945-46 byl členem -*■ Ústřední­ ho národního tělovýchovného výboru jako organizačně samostatná součást. 1950 zanikl usnesením I. sjezdu ČSM v souvislosti s výstavbou jednotné Pio­ nýrské organizace ČSM 1968 obnoven, 1970 začleněn opět do Pionýrské orga­ nizace SSM. skeet [angl.], střelnice pro střelbu z brokovnice na asfaltové terče. Střelni­ ce má tvar kruhové výseče o poloměru 19,2 m s tětivou 36,8 m. Střed kruhu je označen tyčí vysokou 4,57 m, která udá­ vá předepsanou výšku vrženého asfal­ tového terče. Terče jsou vrhány ze dvou věží umistěných na obou stranách kruhové výseče el. nebo mechanickými - ► vrhačkami. Levá věž, vysoká 4 m, má vrhačku ve výši 3,05 m a pravá, vy­ soká 2 m, ve výši 1,07 m nad zemí. Sta­ noviště střelců £. 1-7 jsou na obvodu kruhové výseče, stanoviště č. 8 ve stře­ du její tětivy. Terče jsou vystřelovány směrem ke středu kružnice tak, aby terč proletěl kruhem průměru 91 cm ve výši 4,57 m nad bodem křižováni terčů. Střílí se jednak na jednotlivé terče, vy­ pouštěné postupně z obou věži, jednak na dvojterče, tj. na dva jednotlivé terče vypouštěné současné z obou věží na povel závodníka; na každý terč se smí vystřelit pouze jednou. Pro pořadí a sy­ stém vypouštění terčů jsou stanovena pravidla. skeleton, celokovové závodní saně speciálni konstrukce, na kterých se jez­ di v poloze na břiše hlavou vpřed ve směru jízdy. Skeleton je pouze pro jed­ noho závodníka. Nemá mech. řízeni ani brzdy. Pro skeleton jsou závazné roz­ měry: délka 70-140 cm, celková výška 8-20 cm, rozchod sanic 34-38 cm; ocelo­ vé sanice mohou mít minim, kruhový průměr 16 mm a mohou být opatřeny vodícími drážkami hloubky max. 2 mm. Je zakázáno sanice před závodem ohří­ vat a během závodu měnit. Hmotnost neni předepsána, pohybuje se mezi 30-50 kg, celková hmotnost jezdce se s. na startu nesmí být větší než 120 kg. Na doplnění dovolené hmotnosti je povo­ lená zátěž, pevně připojená ke skeleto­ nu. — Pův. měl s. na rámu - neboli ko­ stře (též skeletu - odtud vlastni název) ve směru jízdy upevněné pohyblivé le­ hátko. Bylo vypleteno popruhy nebo vyloženo gumou, aby se snižovaly otře­ sy, přenášené na jezdce na nerovně upravené trati. Zároveň lehátko sloužilo k lepšímu ovládání s. v zatáčkách. Mi­ mo - * Cresta Run se takové s. již ne­ používají'. skeletonový sport (angl. tobogga­ ning), závodní jízda na speciálních sa­ ních, tzv. - * skeletonu, po spádu bobo­ vých, sáňkařských nebo speciálních drah. — Historie. Prvhí záznam o skele­

tonu, tehdy ještě dřevěném, je z 1884, Angličan Shild na něm jezdil na silnici z Davosu do Kloster. Skeletonové sou­ těže se jezdily na dráze -» Cresta Run od 1885; nejslavnějším závodem je Vel­ ká národní, která se koná každoročně dosud. V letech 1896 až 1921 byla Velká národní vypisována i pro ženy. Stavitel Cresty, Angličan Bulpett, postavil 1892 skeleton, který je na Crestě použitelný dodnes. Od 1923 smi na skeletonech závodit jen muži od 16 let. Skeleton byl dvakrát Olymp, disciplínou, vždy při ZOH v Sv. Mořici. 1928 zvítězil Ameri­ čan Heaton Jennison, 1948 Ital Nino Bibbia. — Renesance s. s. přichází v 70. letech se vznikem uměle chlazených drah, společných pro boby i saně. První ME se uskutečnilo 1981 v Innsbrucku-lgls, 1982 se konalo 1. MS ve Sv. Mořici, ale na bobové dráze. — V ČSSR se od 1975 konají každoročně závody převážně na sáňkařské dráze ve Smr­ žovce. Skeletonový sport řídí - ► Mezi­ národní federace bobů a skeletonu — FIBT (Federation Internationale de Bob­ sleigh and Tobogganing). — Technika jízdy. Skeleton se ovládá přenášením těl. hmotnosti jezdce ležícího na pev­ ném nebo (ve směru podélném) pohy­ blivém lehátku s těžištěm ve středu skeletonu. Jezdec se drží buď vpředu za ochranným rámem, přičemž má ruce ohnuté a v loktech přitisknuté k tělu, nebo tak, že má ruce připažené podél těla a drži se zadni výztuhy skeletonu. Hlava jezdce je zdvižena, horní část tru­ pu přečnívá přes předni okraj skeleto­ nu. Do zatáček jezdec stočí horní část těla do směru zatáčeni. Střed těla zů­ stává pevně na skeletonu, nohy se ohnou rovněž do zatáčky. Jezdec leží v oblouku, jehož vrchol je vně zatáčky, oba konce směřuji dovnitř zatáčky. — Na bobových a sáňkařských dráhách je zakázáno používat ocelových přídav­ ných bodců na boty jezdce a jimi zvyšo­ vat účinnost řízení. — Start na bobo­ vých dráhách se provádí rozbiháním. Jezdec v předklonu drží skeleton, vede ho v připravené stopě a před koncem startovního pole na něj naskakuje. U sáňkařských drah je možné použit startovniho můstku a startovních ma­ del. V tom připadě jezdec při startu na skeletonu leži (hlavou vpřed) a startuje jako sáňkař. Brzděni na trati neni téměř možné, po projeti cilem se zastavuje výjezdem do protisměru. — Výstroj. Jezdci oblékají' kombinézy (jako sáňkaři nebo lyžaři - sjezdaři). Musí být vybave­ ni ochrannou přilbou zakrývající obličej, rukavicemi, popř. náloketníky, nákoleníky a chrániči ramen. Používají lehké bo­ ty (tretry) opatřené nejvýše 8 hřeby, max. délky 8 mm, na každé podrážce. — Pravidla jsou stanovena mél. federa­

ci FIBT. Výkony se posuzují podle dosa žených časů v jednotlivých jizdách. Mě­ ří se letmé časy. Počet jizd v závodě je 2-4. Výsledný čas je dán součtem časů ze všech jizd. Před vlastnim závodem musí být tréninková jízda. — Soutěže. ZOH (pouze v letech 1928 a 1948), MS (od 1982 ve Sv. Mořici na bobové drá­ ze, dále pravidelně každý druhý rok), ME (od 1981 každoročně). U nás je vrcholným závodem mez. závod pořá­ daný každoročně ve Smržovce. — Lite­ ratura: Jacobsen: Das Rodeln einschlisslich Bobsleigh und Skeletonfahren. — Rudholzer: Skeleton Mnichov 1975. — Esmarch: Skeleton-Europa■Meisterschaft. Berchtesgaden 1982 ski, pův. norský název pro - ► lyže. skialpinismus, spojeni horolezectví, lyžováni a vysokohorské turistiky. S. vznikl začátkem 20. stol. v alpských ze­ mích, sport, a soutěžní formu získal v 60. letech v Itálii, odkud se v polovině 70. let dostal i do nealpských zemí. V ČSSR se s. stal 1975 součásti horole­ zectví, jeho soutéžni formou. Pravidel­ né soutěže ve s. se pořádaji od 1977. — Formy s.: s) klasická — v podstatě zim­ ní lyžařská a vysokohorská turistika, která obsahuje širokou škálu činností od nenáročného přesunu až po několi­ kadenní přechody horských sedel, spo­ jené s výstupy na snadno dostupné horské vrcholy. HI. cílem není výkon, ale akt. odpočinek; b) soutěžní — eta­ pové závody dvou- nebo tříčlenných družstev. Závodníci zdolávají' předem určenou trasu, jejíž sport, hodnota je dána celkovou náročností, tj. délkou, převýšením, kvalitou podkladu, poča­ sím a zejména časovým limitem. V eta­ pách jsou zahrnuté i těch. disciplíny: obří slalom, slalom, při němž je druž­ stvo navázané na laně, těch. náročné sjezdy, časovka, stavba bivaku a biva­ kování. Závodnici musí mít lyže s ocelo­ vými hranami delší než 170 cm a lyžař­ ské hole, stoupací železa a cepín, spací pytel, stoupaci pásy, 1 smyčku a karabi­ nu, lavinovou šňůru. V závodech druž­ stev ještě horolezecké lano o průměru minim. 80 mm a délce 30 m, balíček první pomoci, busolu a čelní lampu. Kri­ tériem hodnoceni sport, výkonu je čas dosažený v etapě, slalomu a časovce; c) výškové a extrémní sjezdy — zlézáni a sjíždění ledových stěn, kuloárů a žle bů, jejichž sklon mnohdy přesahuje 50°. Této formě s. se mohou věnovat jen sportovci mimořádných lyžařských a horolezeckých kvalit, skibob (angl ), sport, náčiní s konstruk­ ci jízdního kola na lyžích. Je vyroben z lehkých pevných kovů. Skládá se z rá­ mu, řidítek, přední a zadní lyže. Lyže jsou připevněné k rámu kloubem a tlu­ mičem. Ná rámu jé šedlo o délée 50

skibobový sport

119

cm, vyplněné molitanem a potažené ko­ ženkou. Max. hmotnost s. je 22 kg, max. délka (od začátku přední lyže ke konci zadní lyže) je 230 cm, šířka řídítek je 50 cm. skibobový sport, závodní jízda na - ► skibobu po slalomové nebo sjezdové trati, slučuje prvky sjezdového lyžování a motokrosu. Při vyjíždění oblouků a při udržování rovnováhy používá jezdec nožní lyžičky - ► fuschi, při přímé jízdě (ve sjezdu) se plně uplatni skíbob. Jízda na s. vyžaduje dobrou nervosvalovou koordinaci, prostorovou orienta­ ci, postřeh, schopnost okamžité reakce i odvahu. — Historie. Skibob vynalezl 1891 Američan J. C. Stevens. V Alpách v Kiiferstedenu 1922 začal s. vyrábět místní kolář Georg Gfáller. Konstrukci s. zkvalitnil Rakušan Eberbent Brenter. S. doplnil o krátké nožní lyžičky. Od 1965 se vyrábějí skiboby kovové, od­ pružené tlumičem. — Mezinárodní fe­ derace skibobu (IFS) byla založena 1961 v Innsbrucku. S. s. je nejrozšířenéjší v Rakousku, Švýcarsku, NSR a Pol­ sku. — U nás se jezdilo od 1892 na tzv. jednostopých saních, předchůdcích skibobů, a to v Krkonoších a v Nízkých Ta­ trách. První závody se konaly 1914 v Li­ berci, 1976 bylo uspořádáno ME ve Špindlerově Mlýně. — Trénink. Podo­ bný tréninku ve -» sjezdovém lyžování; rozdělen do tři etap: základní, speciálni a vrcholové. Předpokladem zahájení tréninku na skibobu je zvládnutí jízdy na lyžích. — Závodní disciplíny: sjezd, obří slalom, slalom, paralelní slalom, sjezdová trojkombinace, skok. — Věko­ vé kategorie: iá á 10-14 let, dorostenci 15-18 let, muži, ženy od 19 let. — Pravi­ dla. Závodník musí projet trať branka­ mi. Branka je správně projeta, jestliže závodník protne skibobem a lyžičkami spojnici obou brankových tyčí. Hodnotí se dosažený čas. — Soutěže: MS (od 1967 v lichých letech), ME (od 1970 v sudých letech), Světový pohár (od 1980 každoročně). U nás je nejvyšší soutěží M ČSSR. Výsledky mistrovství světa ve skibobo!ém sportu lok a místo konání: 1967 Bad Hofgostein, 1969 Montana Gross, 1971 Reno, 973 Garmisch-Partenkirchen, 1975 Val 1'lsere, 1977 Schladming, 1979 Lenzeríeid, 1981 Lungůtz, 1983 Innerkrems Muži (ombinace 967 Schanberger (RAK) 5. Vele (ČSSR) 969 Ritzer (RAK) 1971 Estner (NSB )973 Fischbauer (RAK) I977 Irausek (BAK) I979" Můhlberger (NSR)

Jízda na skibobu (čs. reprezentantka A. Hanousková-Hrbková)

1981 Můhlberger (NSR) 1983 Irausek (RAK) Sjezd muži 1969 Ritzer (RAK) 1971 Estner (NSR) 1973 Fischbauer (RAK) 1975 Fischbauer (RAK) 1977 Martin (ŠVÝC) 1979 Irausek (RAK) 1981 Irausek (RAK) 1983 W olf (RAK) Obří slalom muži 1969 Donvien (ŠVÝC) 1971 Estner (NSR) 1973 Fischbauer (RAK) 1975 Estner (NSR) 5. Jakimič (ČSSR) 1977 Irausek (RAK) 1979 Můhlberger (NSR) 1981 Reiser (NSR) 1983 Irausek (RAK) Ženy Kombinace 1967 Schiffkornová (RAK) 1969 Schiffkornová (RAK 1971 Geberthová (RAK) 1973 Geberthová RAK 1975 Geberthová (RAK) 1977 Lehnerová (NSR) 1979 Ertlerová (NSR) 3. Hrbková-Hanousková (ČSSR) 1981 A. Hanousková (ČSSR) 1983 Giglerová (RAK) 2. Hanousková (ČSSR) Sjezd 1969 Schiffkornová (RAK) 1971 Zeilerová (RAK) 1973 Geberthová (RAK) 1975 Miillerová (NSR) 2. Hrbková-Hanousková (ČSSR) 1977 Gieglerová (RAK)

1979

Ertlerová (RAK) 4. Hanousková (ČSSR) 1981 Lehnerová (NSR) 4. Hanousková (ČSSR) 1983 Giglerová (RAK) 2. Hanousková (ČSSR) 6. Pořizová (ČSSR) Obří slalom 1969 Hoisová (RAK) 1971 Geberthová (RAK) 1973 Hoisová (RAK) 1975 Geberthová (NSR) 2. Hrbková-Hanousková (ČSSR) 1977 Lehnerová (NSR) 3. Hanousková (ČSSR) 1979 Doblerová (RAK) 6. Hanousková (ČSSR) 1981 Doblerová (RAK) 2. Hanousková (ČSSR) 1983 Giglerová (RAK) 2. Hanousková (ČSSR) Slalom 1979 Lehnerová (NSR) 2. Hrbková-Hanousková (ČSSR) 1981 Doblerová (RAK) 2. Hanousková (ČSSR) 1983 A. Hanousková (ČSSR) Výsledky mistrovství Evropy ve skibobech Rok a místo konání: 1970 Livigno, 1972 Salzburg, 1974 Saalbach, 1976 Špindlerův Mlýn, 1978 Holzbach, 1980 Oberstdorf, 1982 Adelboden, 1984 Aschau Muži Kombinace 1970 Fischbauer (RAK) 1972 Grábner (RAK) 1974 Fischbauer (RAK) 3. Jakimič (ČSSR) 1976 Fletzberger (RAK)

skif

120

5. Hanousková (ČSSR) sklad náčiní, samostatná místnost pro 2. Jakimič (ČSSR) uložení tělocvičného a sport, náčiní, po­ 1980 Múllerová (NSR) Irausek (RAK) kud jeho ukládáni není zajištěno v 6. Hanousková (ČSSR) 4. Moulis (ČŠSR) nářaďovně. S. n. bývá většinou u vel­ 1982 Wleszeková (RAK) 1980 Múller (Švýcarsko) kých sport, hal a stadiónů. Je vybaven 3. Hanousková (ČSSR) 1982 Kroneisl (RAK) policemi, skříněmi nebo i věšáky tak, 5. Pořízová (ČSSR) 5. Ševčík (ČSSR) aby uloženi náčiní bylo přehledné 1984 Wóllerová (RAK) 1984 Dimmer (RAK) a mobilní. S. n. musí být vybaven i vá­ Obři slalom 3. Klinský (ČSSR) hou a různými měřidly pro kontrolu pře­ 1970 Schiffkornová (RAK) Sjezd depsaných rozměrů náčiní a prac. nářa­ 1972 Geisslerová (RAK) 1970 Fischbauer (RAK) dím pro menší opravy nebo úpravy 1974 Gebertová (RAK) 1972 Grabner (RAK) a údržbu náčiní. Má být situován v šat­ 1976 Gebertová (RAK) 1974 Fischbauer (RAK) 2. Hrbková-Hanousková (ČSSR) novém objektu a u tělocvičen a sport, 4. Jakimič (ČSSR) hal přístupný z čisté i nečisté chodby 1978 Schiffkornová (RAK) 1976 Moulis (ČSSR) při zachování hygienických podmínek; 1980 Múllerová (NSR) 2. Jakimič (ČSSR) u hřišf a stadiónů má mít též přístup ze 5. Hanousková (ČSSR) 1978 Irausek (RAK) hraci plochy. Jeho velikost se řídí před­ 1982 A. Hanousková (ČSSR) 4. Moulis (ČSSR) pokládaným provozem. U stadiónů, kde 3. Pořízová (ČSSR) 1980 Móller (RAK) je atl. provoz, je výhodná u s. n. ještě 1984 Wiecková (RAK) 6. Moulis (ČSSR) menši přilehlá místnost pro rozhodčího Slalom 1982 Kroneisl (RAK) kontrolujíciho náčiní, 1978 Kehrerová (NSR) 1984 Dimmer (RAK) sklad nářadí, místnost v šatnovém ob­ 3. Hrbková-Hanousková (ČSSR) 5. Klinský (ČSSR) jektu nebo samostatná budova u hřišf 1980 A. Hanousková (ČSSR) Obří slalom a stadiónů, kam se ukládá nářadí. U tě­ 1982 A. Hanousková (ČSSR) 1970 Joft(RAK) locvičen a sport, hal plni tuto funkci -> 3. Pořízová (ČSSR) 1972 Grábner (RAK) 1984 Wiecková (RAK) nářaďovna Přístup do s. n. musí být 1974 Schauberger (RAK) z úrovně plochy hřiště a jeho rozměry skif [angl.j, závodní veslařský člun pro 3. Jakimič (ČSSR) musi být přizpůsobeny rozměrům uklá­ jednoho veslaře. V. t. veslařské čluny, 1976 Fletzberger (RAK) skij&ring (nor.], lyžování ve vleku za daného nářadí a případnému vjezdu 3. Jakimič (ČSSR) koněm (sobem apod.) nebo za motoro­ obslužného traktorku. 4. Mrákota (ČSSR) vým vodičem; u nás jen ojedinělé poku­ Sklenář Antonin, "1926, čs. pozemní 1978 Irausek (RAK) hokejista, ZMS. Dlouholetý reprezen­ sy. 3 Moulis (ČSSR) skipink [angl.j, speciální běžecké prů­ tant ČSSR, hráč Baníku Hostivař, ť 1980 Múller (ŠVÝC) pravné cvičeni, běh na místě nebo z mí­ v němž se podílel na získání titulu mis­ 4. Moulis (ČSSR) sta se zdůrazněným zvedánim kolena trů republiky 1960, 1962-64. Později pů­ 1982 Kroneisl (RAK) švihové nohy a náponem oporové no­ sobil jako trenér čs. reprezentace, 6. Ševčík (ČSSR) hy; možno provádět s různě vysokým skluz, 1. v krasobrusleni plynulá jízda 1984 Zweifenmoser (RAK) zvedáním kolen (polovysoký s., vysoký bez ztráty rychlosti. Dosahuje se jízdou 4. Klinský (ČSSR) s., nízký s ); také se zátěží, do svahu, v hraně a sladěním pohybů celého těla. Slalom zejm. jedoucí a volné nohy; 2. pohyb ly­ proti odporu aj. 1978 Irausek (RAK) skládací kajak, člun rozšiřený zejm ží po sněhu v důsledku hnací síly nebo 6. Žere! (ČSSR) setrvačnosti pohybu mezi dvěma svět. válkami ve vodní tu­ 1980 Múller (SVÝC) ristice. Mez. označení F1 a F2 (číslo zna­ skluzavka, rekreační zařízeni plováren 1982 Kroneisl (RAK) mená počet členů posádky). Kostru lodi a dětských hřišf. Na plovárně se s. 1984 Kroneisl (RAK) vytvořily dřevěné podélné lišty sestave­ umísfuje u dětských bazénů, popř. 5. Klinský (ČSSR) né deštníkovým způsobem a spojené u bazénů pro neplavce. S. bývá vysoká Ženy kováním. Lišty se vypínaly žebry. Sesta­ 6-6 m se sklonem 30-40°, který je na Kombinace vené dvě poloviny kostry se zasunuly konci s. nad vodou zmírněn. Pod s. mu­ 1970 Schiffkornová (RAK) do potahu lodi a tam se spojily. Potah sí být hloubka vody minim. 30 cm, 1972 Geisslerová (RAK) s. k. měl spodek z tzv kajakoviny o 5-7 u vyšších s. až 50 cm. Konstrukce s. je 1974 Gebertová (RAK) vrstvách (guma-textil), paluba byla dřevěná, ocelová i betonová, skluzná 1976 Gebertová (RAK) z nepromokavé tkaniny, - Závod F1 a F2 plocha, která musi být hladká, je nejča­ 2. Hrbková-Hanousková (ČSSR) na 10 km byl součásti programu OH stěji z plastické hmoty a pro lepší skluz1978 Gieglerová (RAK) nost bývá trvale skrápěna vodou. Vý­ v Berlíně 1936. 2. Hanousková (ČSSR) skládání, v ragby nejjístějši způsob za­ stup na s. je po žebříku nebo lépe jed­ 1980 Múllerová (NSR) staveni soupeře nesouciho míč. Skláda­ noduchými schody. — S. dětských 3. Hanousková (ČSSR) jící sevře pažemi soupeře s míčem nad hřišf je vysoká max. 2 m, výstup po že­ 1982 A. Flanousková (ČSSR) pasem nebo pod nim (s. vysoké nebo bříčku, dopad do zkypřeného pisku ne­ 4. Pořízová (ČSSR) nízké), sklouzne úchopem na stehna bo na molitanovou matraci (většinou 1984 Wiecková (RAK) a přivodí pád soupeře, který musí pustit jen na hřištích jeslí a mateřských škol). Sjezd míč. Podle směru náběhu a skoku (plav­ Skobla Jaroslav, 1899-1959, čs. vzpě 1970 Schiffkornová (RAK) mo) k soupeři, resp. podle způsobu rač. Olymp, vitěz v kat. nad 82,5 kg 1932 1972 Geisslerová (RAK) úchopu se odlišuje s. přední (úchop ze­ a držitel stříbrné medaile ve stejné kat. 1974 Gebertová (RAK) 5. Hrbková-Hanousková (ČSSR) předu doplněn úderem ramene na z OH 1928. Mistr světa v kat. do 82,5 kg bok), s. ze strany a s. zadní (nebezpeč­ 1923. Na ME 1929 vybojoval 3. místo, 1976 Múllerová (NSR) né pro skládajícího, při nezdaru může 1930 byl na 4. a 1931 obsadil 5. místo 6. Hanousková (ČSSR) v kat. nad 82,5 kg. být zasažen patou běžícího soupeře). 1978 Ertlerová (RAK) 1978

121

Jaroslav Skobla

Skobla Jiří, 1930-1978, čs. atlet, koulař, ZMS. Třetí na OH 1956 (17,65 m), osmý na OH 1952 (15,92 m), devátý na OH 1960 (17,39 m). Mistr Evropy 1954 (17,20 m), třetí na ME 1958 (17,12 m), šestý na ME 1962 (17,87 m). Osmkrát překonal ER: 1952 (17,09 a 17,12 m), 1953 (17,31 a 17,54 m), 1956 (17,57,17,63 a 17,76 m) a 1957 (18,01 m). jako první Evropan překonal hranici 17 a 18 m. Dvanáctině sobný mistr ČSSR. Dvacetkrát zlepšil čs. rekord: 1951-1963 (16,20-18,52 m).

skok do dálky vítězka OH 1960 ze závodů na 1 500 a 3 000 m. Mistryně světa v klas. čtyřboji 1963-64 Držitelka stříbrné medaile z MS 1962 a bronzových z MS 1959-61 (vesměs klas. čtyřboj). skoby, v horolezectví těch. pomůcky sloužící k jištěni. Jsou to kovové (ocelo­ vé nebo titanové) hroty různé délky a profilu ukončené okem, do něhož se po zatlučeni s. zapíná -v karabina. S. se zatloukají do spár ve skále a tvoří jednotlivé body jistícího řetězce. Dělí se na s. skalní a ledovcové. Skalní s. jsou vertikální, horizontální a speciální, mezi něž patří jedničkové s., expanzivní (nýty) a klíny dřevěné nebo kovové (tzv. bongy). Klínů a bongů se používá í jako chytů a stupů. Ledovcové jsou různé délky a do ledu se zašroubovávají; jsou to vývrtky, šrouby a trubkové nebo ozu­ bené spirály. Nejspolehlivějši jsou trub­ kové spirály, které nemají destrukční účinek na led.

Horolezecký klín (tzv. bong)

skočná, 1. čes. lid. tanec figurální ve v« taktu, v živém velmi rychlém tempu (allegro vivo, vivo, presto). Tanečním základem jsou prudké přeskoky z nohy na nohu při kolovém točení. Krok skoč­ ný bývá prokládán dvoudobými taneč­ ními kroky: obkročákem poskočným, hladkým, skočnou polkou, rychlou pol­ kou rozhánivou, krokem poskočným, krokem dvojposkočným ap. Po hudební Jiří Skobla stránce je blízká -» Maděře a rychlému dvoudobému - ► obkročáku a skočným Skoblikovová Lidija, "1939, sov. rych- nápěvům dvoudobých koleček z jižních lobruslařka. Čtyřnásobná olymp. vítěz a jihozápadních Čech; 2. rozmanité fi­ ka 1964, kdy vyhrála na tratích 500, gurální tance (předevšim párové)^ v je­ 1 000, 1 500 a 3 000 m, a dvojnásobná jichž tanečni struktuře se objevuji kroky skočného charakteru (např. polka s os­ třejšími nátřesy až nadskočením); 3. ví­ řivý párový tanec z moravského Slovác­ ká, ve kterém se po předzpěvu dvojice v bočném postaveni točí skočnými kro­ ky na místě dokolečka. Charakter ta­ neční písně je jiný než u figurální skoč­ né, náleží do okruhu východního instru­ mentálně vokálniho hud. typu. skok, 1. tělocvičný nebo sport, výkon, při němž cvičenec nebo sportovec po odrazu jednou nebo oběma nohama přecházi do letu a doskakuje nebo do­ padá. S. má 3 fáze: odraz, let a doskok (dopad). S. se provádějí v různém pro­ Lidija Skoblikovová

středí, s různou výstroji a výzbrojí, za pomoci nářadí a s náčiním. Během letu se provádějí různé výkony a také před odrazem se zařazuji a po doskoku se připojují různé výkony. S. s dotykem překážky jsou s. smíšené, bez dotyku s. prosté. S. přes různé překážky se nazývají přeskoky, s. z nižších předmětů na vyšší nebo vyšší s. na místě jsou výsko­ ky, z vyšších výšek dolů seskoky. Malé s. na místě nebo spojené jen s malou změnou místa nazýváme poskoky. HI. dělení skoků je podle sportů a oborů. Rozlišují se s. gym., atl., do vody, na lyžích, krasobruslařské, ve hrách, v tan­ ci, na koni, na trampolíně, ve vodním ly­ žování aj.; 2. v krasojízdě na kole těch. prvek, a) s. nůžkový - přechod z nor­ málního sedu do obráceného sedu v ří­ dítkách nebo nazpět vymrštěním nohou z pedálů do vodorovné polohy nad hor­ ní rámovou trubku, kde se nohy překříží a opět spouštějí do pedálů; současně se provádí výměna rukou na říditkách; b) s. točitý - skok, při němž se s jez­ dcem otáčejí i řídítka, skokanská věž, ocelová nebo betono­ vá konstrukce s plošinami pro seskok, umístěnými nad hladinou vody ve výši 5 a 10 m pro závody a 7,5 m (6,0 m) pro trénink. Plošiny jsou pevné, široké 2 m a u výšky 10 m minim. 6 m dlouhé, u vý­ šek 5 a 7,5 m minim. 5 m. Plošinky nes­ mějí být umístěny nad sebou a musí přesahovat okraj bazénu o 1,5 m. Po­ vrchy plošin jsou pokryty kokosovou nebo jinou protiskluznou rohoži a zadní i boční stěny jsou opatřeny bezpeč­ nostním zábradlím. K výstupu na věž slouží schodiště se zábradlím (žebřík je zakázán) nebo výtah. Věže se situuji tak, aby skokan byl při skoku čelem k severu, výjimečně může být i k výcho­ du. V. t. bazén. skokanské prkno, pružné prkno pro skoky do vody umístěné ve výši 1 až 3 m nad hladinou vody, dlouhé minim. 4,5 m a široké 0,5 m. Na zadním konci je silné 4 cm, po 125 cm se zesiluje na 6 cm a směrem k přednímu konci se zeslabu­ je v délce 260 cm až na 3 cm. Pod zesí­ leným středem je pohyblivý válec, je­ hož posunutím lze upravovat pružnost prkna. S. p. je pokryto kokosovou nebo jinou protiskluznou rohoží. Prkna jsou většinou dřevěná (nejlepší z kanadské borovice) nebo lepená z různých dřev; v poslední době se používají i prkna ocelová nebo hliniková. Prkno je upev­ něno ve vodorovné poloze tak, aby se nemohlo odchýlit o více než o 1°. V. t. bazén. skok do dálky, též skok daleký, atl. zá­ vodní disciplina mužů i žen. Jednotlivé způsoby provedení označujeme podle letové fáze skoku jako způsoby skrčné, závěsné a kročné. Vývoj těch. probíhal od

skok do výšky

Skok do dálky (čs, reprezentant J, Leitner)

způsobu skrčného přes závěsný k dnes d. d. byl zařazen již na program I. OH nejpoužívanějšímu kročnému způsobu, 1896. Vítěz Ellery Clark dosáhl výkonu který vytváří nejlepši podmínky pro 635 cm. Avšak již 1900 skočil Myer Pr/npředkopnuti nohou při doskoku. — S. stein 750 cm. Hranici 8 m překonal Jes­ se Owens 1935 výkonem 813 cm. Sou­ časný SR drží R. Beamon výkonem 890 cm (1968). Ženy dosahuji v průměru o 20 % nižších výkonů než muži. Nejča­ stěji použivaji kombinace kročného a závěsného způsobu skoku. — Ve s. d. d. se skokan odráží jednou nohou. Mís­ to odrazu je vymezeno hranou odrazo­ vého břevna blíže doskočiště. Rozběho­ vá dráha musí být nejméně 1,22 m širo­ Odrazové břevno pro skok do dálky (a ká a 40 m dlouhá. Závodník má 6 poku­ trojskok): 1 rozběhová dráha, 2 břevno, sů, je-li v soutěži více než 8 závodníků, má každý 3 pokusy a nejlepších osm 3 deska na plastelínu, 4 plastelína

Rozběhová dráha a doskočiště pro skok do dálky: 1 rozběhová dráha, 2 odrazové břevno, 3 plastelinová hrázka, 4 doskočiště, 5 obrubníky.

122 dalši 3. Za nezdařený pokus se pokládá, dotkne-li se závodník půdy za odrazo­ vou čarou nebo odrazl-li se vedle odra­ zového břevna, dotkne-li se půdy mimo doskočiště, vraci-li se po doskoku doskočištěm nebo používá-li při doskoku kotoulu. Pořadi závodníků v soutěži je dáno výkonem. V. t. skoky atletické, skok do výšky, též skok vysoký, atl závodní disciplina mužů i žen. Byla za řazována na pořad závodů již ve druhé polovině 19. století. Skákalo se tehdy způsobem skrčmo a střižným (viz nůž­ ky). Timto způsobem skočil J. M. Ryan 1895 194 cm. Zdokonalením nůžek byl způsob střižný zvratný (viz sweeney), kterým M. Sweeney 1895 zdolal výšku 197 cm. Později se skákalo způsobem bočným (viz horine), kterým G. Horine 1912 skočil 201 cm. Větší zdůraznění ro­ tace při skoku dalo vznik způsobu obkročnému (viz straddle). Prvni SR straddlem vytvořil D. D. Albritton 1936 výko­ nem 207 cm. Tento způsob představo­ val po vice než 40 let špičkovou techni­ ku, zdokonalovanou v závěru období především sov. skokany. Nový a zatím poslední způsob skoku, zádový (viz flop), předvedl poprvé 1968 R. Fosbury a SR jim překonal D. Stones (1973) vý­ konem 230 cm. Flop umožnil zrychleni rozběhu, snížila se ztráta rychlosti při spojeni rozběhu s odrazem a zrychlil se i odraz. Vývoj výkonnosti i těch. ve sko­ ku do výšky žen má podobné znaky. Vý­ konnostní diference mužů i žen činí po celou dobu vývoje discipliny přibližně 15 %, tj. 35-40 cm. - Při s. d. v. se sko­ kan musí odrážet jednou nohou. Rozbě­ hová dráha je minim. 15 m. Závodník může začít skákat na kterékoli výšce nad výškou základní, může libovolné výšky vynechávat, ale tři nezdařené po­ kusy za sebou ho vylučují ze soutěže. Za nezdařený pokus se považuje shoze­ ni laťky nebo dotyk země za rovinou proloženou stojany, ať už mezi stojany nebo vně stojanů, kteroukoli části těla, aniž závodník laťku přeskočil. Pořadí zá­ vodníků v soutěži je dáno výkonem. Při rovnosti výkonu prvních dvou závodní­ ků se lepší umístěni přiřkne tomu, kdo měl menší počet pokusů na poslední výšce; nelze-li ani pak rozhodnout, zís­ ká lepši umístění závodník, který měl v soutěži méně nezdařených pokusů; nelze-li ani pak určit pořadí, dojde k rozeskakování závodníků, přičemž se nej­ prve skáče čtvrtý pokus na nezdolané výšce a dále vždy jeden pokus na stří­ davě snižované a zvyšované výšce až do rozhodnuti. Při rovnosti výkonu na ji­ ném než prvním místě mají závodníci stejné umístěni. Stojany pro s. d. v. mu­ sí převyšovat nejméně o 10 cm nejvyšši výšku, na kterou může být laťka nasta­ vena. Laťka je ze dřeva, kovu nebo jiné-

123

skok o tyči

ho vhodného materiálu, má kruhový průřez, přičemž konce laťky musi být upraveny tak, aby vznikla rovná plocha 25—30 x 150—200 mm, již se laťka po­ kládá na podpěry. Je dlouhá 3,98-4,02 m, hmotnost nejvýše 2 kg. V. t. skoky atletické

Skok do výšky flopem

skok na skibobu, závodni disciplina

SR (M. S. Wright 1912 400 cm) byl do­ sažen s lehčí bambusovou tyči, na niž se již nesmělo šplhat. Vývoj těch. i vý­ konnosti významně urychlovalo zdoko­ nalováni tyčí i doskočiště. S bambuso­ vou tyčí se skákalo přibližně do 1945 (SR 1942 C. Warmerdam 477 cm). Pak přicházi období kovových tyči (SR 1957 R. Gutowski 478 cm), které byly poměr­ Stojan pro skok do výšky a uloženi lať­ ně lehké a pevné, ale méně pružné. Br­ ky: 1 stojan, 2 uložení laťky, 3 průřez zy nato se objevily první laminátové ty­ kruhovou laťkou, 4 ukončeni kruhové če (1961 G. Davies 483 cm), které jsou laťky s nástavcem. 5 kruhové laťka se lehké a velmi pružné, takže se při opře­ sploštělou plochou ni o zasouvací skřiňku ohýbají a při na­ rovnáváni „vystřeluji" skokana do výš­ ky. Nové tyče přinesly rychlý vzestup výkonnosti, už 1963 překonal B. Stern­ berg hranici 5 m (508 cm). — Skokan se musí odrazit jednou nohou. Rozběhová dráha musi být dlouhá nejméně 40 m a široká 1,22 m. Nejmenši délka i šířka doskočiště je 5 m. Vzdálenost mezi sto­ jany nesmi být menši než 4,30 m a větši než 4,37 m. Laťka je ze dřeva, kovu či ji­ ného vhodného materiálu, v průřezu kruhová, délka nejméně 4,48 m a nejvý­ še 4,52 m, hmotnost max. 2,25 kg. Za­ souvací skříňka je dlouhá 1 m, na čelni straně široká 60 cm, zužuje se na 15 cm u zarážecího břevna. Závodník smí pou­ žívat vlastní tyče. Může začít skákat na kterékoli výšce nad výškou základní, může libovolné výšky vynechat, ale 3 nezdařené pokusy za sebou ho vylučují z další soutěže. Za nezdařený pokus se Celkové uspořádáni zařízení pro skok do výšky s měkkým doskočištěm: 1 stojany, pokládá shozeni laťky z opér (tělem ne­ 2 laťka, 3 vrchní matrace, 4 měkké doskočiště, 5 dřevěný rošt bo tyčí), opuštění země s úmyslem sko-v skibobového sportu, skáče se na můstku P 30, hodnoti se délka skoku, skok o tyči, atl. závodni disciplina mu­ žů. V Anglii byla zařazována do progra­ mu atl. závodů již od 1866. Výkonnost se pohybovala kolem 300 cm. Technika skoku byla od dnešního provedeni značně odlišná i vzhledem ke kvalitě ty­ či. Prvni tyče s bodci se zapichovaly do půdy před laťkou a na tyči se mohlo i šplhat. Vitěz I. OH 1896 William Wel­ les Hoyt skočil 330 cm. Prvni oficiální

124

skok přímý

í f " 5'

X

1

2

Stojan pro skok o tyči a uloženi laťky: J stojan pro vrcholové závody, 2 stojan pro jednodušší zařízeni s detailem ulo­ ženi laťky

Skok o tyči — fáze před vypružením tyče

čit a nepřekonáni laťky, přehmátnuti Při rovnosti výkonu na jiném než prvním výš na tyči po opuštěni země, před místě mají závodnici stejné umístění. V. odrazem dotek tyči nebo kteroukoli čá­ t. skoky atletické. stí těla země či doskočiště za svislou skok přímý, ve skocích do vody skok rovinou proloženou horni hranou zará­ napřed (nazad) bez přetáčení kolem žecího břevna skříňky. Pořadí závodní­ pravolevé osy těla, s dopadem po no­ ků v soutěži je dáno výkonem. Při rov­ hou. nosti výkonu prvních dvou závodníků se skok útokem, dř. skok vysokodaleký, lepší umístěni přiřkne tomu, kdo měl konaný z rozběhu odrazem ze šikmé -»■ menši počet pokusů na poslední výšce; líhy. nelze-li ani pak rozhodnout, získá lepši skok vysoký viz skok do výšky, umístění závodník, který měl v soutěži skoky atletické, závodni discipliny za­ méně nezdařených pokusů; nelze-li ani hrnující - * skok do dálky, - * skok do pak určit pořadí, dojde k rozeskakování výšky, -*■ skok o tyči a -*• trojskok. závodniků, přičemž se nejprve skáče Atlet překonává z rozběhu odrazem co čtvrtý pokus na nezdolané výšce a dále největší vzdálenost; dříve se soutěžilo vždy jeden pokus na střídavě snižované i ve skocích z místa (kromě skoku o ty­ a zvyšované výšece až do rozhodnutí. či). Ve skoku do dálky a v trojskoku se

Skříňka pro zasunutí tyče při skoku o tyči: 1 rozběhová dráha, 2 břevno.

měří horizontální vzdálenost od přesně stanovené hranice (odrazového břev­ na), ve skoku do výšky a skoku o tyči vzdálenost výšky laťky od povrchu odraziště. Ve skoku do výšky a do dál­ ky překonává skokan příslušnou vzdále­ nost jedním odrazem, v trojskoku třemi odrazy bezprostředně za sebou a ve skoku o tyči jedním odrazem za pomoci speciální pružné tyče. — Z biom. hle­ diska jsou atl skoky v podstatě stereo-

•ko ky do vody

125

Celkové uspořádání doskočiště pro skok o tyči: 1 laťka, 2 stojany, 3 podkladová deska, 4 matrace s molitanovou náplni, 5 vrchní matrace, 6 zarážecí skříňka

typni lokomocí, zaměřenou na dosaže­ ní: a) max. rychlosti vzletu těžiště sko­ kana, b) optimálního úhlu vzletu těžiště, c) dynamické stability skokana za letu ve skoku do délky a v trojskoku, d) opti­ málního rotačního impulsu při odrazu ve skoku do výšky a ve skoku o tyči, e) co největší výšky těžiště těla v závěru odrazu, f) optimální polohy a činnosti skokana nad laťkou či při doskoku, umožňující dosažení co největší výšky nebo délky skoku. — Pro skoky se hodí atleti vyšši postavy vyrovnaného sómatotypu, s optimální kombinací mezomorfní a ektomorfní komponenty. Mezomorfní složka je více zdůrazněna u skokanů o tyči. — Z fyziologického hlediska představuje činnost ve sko­ cích střední až vyšší intenzitu krátkodo­ bého zatižení. Je převážně anaerobního charakteru. Vlastni výkon trvá několik sekund. Je při něm nejvíce zatížen pod­ půrně pohybový aparát a nervová sou­ stava. Rozhodující pohyby jsou vykoná­ vány limitní rychlostí, trvající několik setin sekundy, a kladou max. nároky na koncentraci a psychiku atleta. Skoky vyžadují vysokou úroveň dynamické vý­ bušné síly a rychlosti, schopnost koor­ dinace pohybu ve značné rychlosti, mi­ mořádnou svalovou pružnost, relaxaci a pohyblivost. — Zákl. složky skoků jsou: a) rozběh a příprava na odraz, b)

odraz, c) let (přechod laťky), d) doskok či dopad. Tohoto rozdělení se používá pro snazší analýzu rozhodujících po­ hyb. fází. První tři složky rozhodují o vý­ konu asi z 80 %, pohyby prováděné za letu, při přechodu laťky a při doskoku ovlivňují výkon v daleko menší miře. — Taktika. Počínání skokana v soutěži je založeno na podrobných znalostech vnějších podmínek výkonu, pravidel, časového pořadu, startovní listiny, vý­ konnostní úrovně soupeřů, jejich cho­ vání, a na vnitřních podmínkách, tj. schopnostech koncentrace, regulace aktuálního psych, stavu, na schopnosti obj. analýzy vlastního stavu sport, for­ my pro volbu zákl. výšky, postupných výšek, vynecháni pokusů, soustředění úsilí na první či jiný pokus apod. Litera­ tura: Beran, P. a kol: Skoky, Praha 1976. Djačkov, V. M.: Legkoatletičeskije pryžki, Moskva 1956. Djačkov, V. M.: Pryiok v výsotu s razbega, Moskva 1958. Djačkov, V. M. - Strižak, A. P.: Pryžok„Fosberi - flop", Moskva 1975. Friedl, A.: Skok do dálky a trojskok, Praha 1963. Jagodín, V. M.: Pryiok s šestom, Moskva 1978. Portnov, V. P.: Pryiok v výsotu, Moskva 1979. Starzynski, T.: Trojskok, Varšava 1966. Šimonek, J. Koštial, J. - Varga, I.: Atletika, skoky. Bratislava 1976. Wazny, Z.: Skok o tyczce, Varšava 1966.

skoky do vody, 1. skoky účelové, re kreační nebo exhibiční s vžitými slg. ná zvy; 2. sportovní odvětví, spočívající v předvedeni pravidly vymezených sko­ ků z pružného prkna nebo ze skokanské věže s cílem získat co nejvyšší bodové ohodnocení. S. do vody zaměstnávají kardiovaskulární a respiračni systém submaximálně, pohyb, aparát, koordi­ nační a regulační systémy maximálně. Každý skok vyžaduje jemnou pohyb, di­ ferenciaci prostřednictvím složitého prostorového, časového, silového, rov­ novážného a gravitačního čití v nepatr­ ných zlomcích sekund, s různým drže­ ním těla bez opory, kdy je skokan nu­ cen překonávat hmotnost těla náročný­ mi svalověsilovými impulsy. — V pří­ pravě se rozvíjejí pohyb, schopnosti (rychlostní, koordinační, rovnováhové, orientačni) a psych, schopnosti (paměť, vnímání, vůle, intelekt a myšlení, včetně síly a vyrovnanosti duševních procesů). — Historie. Zmínky o s. do vody z úte­ sů, skal a lodi po nohou i střemhlav na­ cházíme ve starověkých textech a kres­ bách, např. v Homérových textech 800 let př. n. I., na etruském obraze ze 6. stol. př. n. I., znázorňujícím skok střem­ hlav do moře z vysoké skály, V 16. stol. píše Wynmann v knize Colymbetes 0 smělých skocích hochů z curyšského mostu. V 18. stol. píše GuthsMuths v knize Kleines Lehrbuch der Schwimmkunst i o skocích do vody, v Neapoli vychází kniha o plaváni od it. kanovníka Oronzia de Bernardi L'uomo gallegiante osia Parte rag/onata del nuoto, obsahujici i mědirytiny skoků do vody. — K rozvoji novodobých s. do vo­ dy přispěli skokani z Halle. Jednoduché skoky s dobrým drženim těla doplnili kombinacemi s rotací kolem podélné 1 příčné osy. Rozvoj byl podnícen i vznikem nářaďového tělocviku a vý­ stavbou plaveckých zařízeni ve 2. pol. 19. století. Druhé vydáni Klugeho knihy Schwimm- und Sprunggymnastik, pře­ pracované Eulerem 1870, obsahovalo 121 skoků. Novodobá technika s. do vo­ dy se vyvíjela dvěma směry: Němci se soustředili na s. z pružných prken a pro­ váděli je s pevným držením těla a přes­ nými pohyby; Švédové se naopak za­ měřili na s. z věže s lehkým až uvolně­ ným provedením. Do 1. svět. války při­ nášely oba směry svým představitelům řadu úspěchů na OH. Po 1. svět. válce upoutali pozornost novým pojetím Američané. Pevné držení soustředili na dolni končetiny, zatímco pažemi praco­ vali měkce a lehce, pružnost prkna vyu­ žívali do krajnosti, do vody dopadali hladce s minim, stříkáním. V pozdějších letech došlo se změnou pružnosti prkna k plnému uplatněni této techniky. Na programu OH 1904 byly poprvé vypsá-

skoky do vody t »^6 O r 1.5—t r “ — ----------- 3

126 t

Prkno pro skoky do vody z výšky 1 m

ny skoky z věže pro muže a 1912 pro že­ ny. Od 1920 se konaly skokanské soutě­ že v dnešní podobě, tj. z prkna a věže pro muže a ženy. Na těchto OH získali Američané dvě třetiny medailí. Prven­ ství si udrželi do OH 1956, pak je vystří­ dali závodníci z evr. států. K význačným postavám skokanského sportu patří Ital Klaus Dibiasi (5 olymp. medailí), Ameri­ čanka Patricie McCormicková (4 zlaté medaile), Ingrid Krámerová z NDR (4 medaile, z toho 3 zlaté). 1908 byla za­

ložena Mez. amatérská plavecká fede­ race - FINA, která podpořila i rozvoj s. do vody. — U nás se začínalo skákat po 1. svět. válce. Vlastni pojetí převzaté z tělocvičné soustavy se zpočátku pro­ jevovalo určitou „tvrdosti", teprve se­ známením s moderními skokanskými styly, zejm. americkým pojetím, nabyli naši skokani lehkosti, elegance a dosta­ li se již před 1948 mezi přední evr. sko­ kany. — První mistrovství ve s. do vody bylo poprvé upsořádáno 1920, a to ve skocích z prkna 1 m a 3 m. Od 1930, po zřízeni plaveckého stadiónu na Barran­ dově, byly do programu zařazeny i sko­ ky z věže. — Nyni jsou s. do vody řízeny výborem svazu plaveckých sportů ÚV ČSTV. — Zavodni discipliny. Soutěže se vypisuji ve skocích z 1m a 3m prkna a z 5m, 7,5m nebo 10m věže (na OH, MS, MÉ pouze z 3m prkna a 10m věže). Pro každou věkovou kategorii je určen počet volných skoků z různých skupin s omezeným počtem stupňů nesnadno­ sti a počet volných skoků bez omezení nesnadnosti. — Soutěžní skoky jsou utříděny do 6 skupin, jednotlivé skoky jsou označeny stupněm (koeficientem) obtížnosti (od 1,0 do 3,5). — Skoky na­ před se skáčí ze stoje čelem k vodě; skoky nazad se skáčí ze stoje zády k vo­ dě; skoky zvratné, slg. auerbachy, se skáčí nazad ze stoje čelem k vodě; sko­ ky zpětné, slg. delfíny, se skáčí napřed ze stoje zády k vodě; vruty jsou skoky s obraty kolem podélné osy těla. — Technika. Skok do vody se skládá z odrazu, letu vzduchem a dopadu do vody. — Odrazem se uvádí do pohybu těžiště, skokan získává výšku, rotaci a přiměřenou vzdálenost od prkna Při

Skokanské bazény: A pro skoky z prkna, B pro skoky z věže

skocích z věže je skokan odkázán na vlastni odrazové schopnosti, při sko­ cích z prkna využívá pružnosti prkna. Odráží se ze zákl. postavení z místa ne­ bo z rozběhu, a to snožmo (na prkně), popř. jednonož (na věži). Základnim po­ stavením je vzpřímený postoj; při sko­ cích z místa čelem k vodě na plných chodidlech ve stoji spojném, špíčky ne­ přesahují okraj prkna (plošiny), při sko­ cich zády k vodě je třetina až polovina chodidla na prkně (plošině). Při skocich z rozběhu stojí skokan v přiměřené vzdáleností k přednímu okraji prkna (plošiny). Rozběh se skládá nejméně ze tři kroků a náskoku, z něhož se provádí vlastní odraz. Při letu vzduchem se tělo pohybuje rychlostí ziskanou odrazem. Jestliže byl při odrazu dodán i otáčivý impuls, může se tělo přetáčet (kolem pravolevé osy) a otáčet (kolem délkové osy) nebo kombinovat přetáčeni s otá­ čením. Otáčivý impuls se nemůže sko­ ku dodat za letu. — Podle stupně přeto­ čeni kolem osy přičné rozlišujeme: sko­ ky přímé (bez přetáčení kolem přičné osy); skoky střemhlav (přetočeni 0 180°); překoty (přetáčení o 360° a ví­ ce: 1 překot, V h překot, dvojitý překot až 4'/ i překoty); skoky s otáčením ko­ lem osy podélné, tj. vruty, lze provádět s obratem o 180° f/zvrut, půlvrut), o 360° (1 vrut, celý vrut) a o více stupňů až do 1 440° (4 vruty). Za letu vzduchem lze tělo držet v polohách: a) prohnutě, b) schylmo, c) skrčmo, d) libovolně. Polo­ ha letmo je kombinací prohnuti se schýlením nebo skrčenim u některých překotů Skokan vyznačí po odrazu po­ lohu prohnutě a v další fázi letu zrněni polohu na schylmo nebo skrčmo Do­ pad je závěr skoku. Patři k němu část sestupné dráhy letu a ponořeni těla pod hladinu. Dopadá se po nohou nebo střemhlav. — Trénink. Tréninkový pro­ ces se skládá ze 3 tréninkových etap: etapy základního tréninku, speciálního tréninku a vrcholového tréninku. Začle něni sportovce do výcviku předchází výběr talentované mládeže ve věku 6-7 let. Přihliži se k funkčnim předpokla­ dům, k odolnosti proti nemocem z pro­ chlazení, stavbě těla, rozsahu pohybu v hlezennich a ramenních kloubech i páteři, úrovni pohyb, schopností, nervosvalové koordinaci, prostorové orien­ taci, k stabilitě po rotačních pohybech, psychickým vlastnostem a psychofyzic­ ké odolnosti. — Na výběr navazuje 3-6měsični připravný a ověřovací vý­ cvik, ve kterém se začínají vytvářet ná­ vyky na pravidelný trénink. Přípravný a ověřovací výcvik by měl být ukončen do 8 let. — Cílem etapy zákl. tréninku (2-3 roky) je získáni dokonalé prostoro­ vé orientace ve vzduchu a pod hladi­ nou, zvládnutí zákl. těch. skoků a -*■ pá-

127

skoky do vody Tabulka věkových kategorií, disciplin a počtu skoků

Věkové kategorie ml. žactvo (do 12 let) st. žactvo (13-14 let) dorost (1 5-17 let) ženy

Počet volných skoků s omezením bez omezeni obtížnosti obtížnosti

Disciplíny 1m a3m prkno

3(5,4)

3

1m a 3m prkno 5m až 7,5m věž 1m a3m prkno 5m až 10m věž 3m prkno 5m, 7,5m nebo 10m věž 3m prkno 5m, 7,5m nebo 10m věž

5 9,5) 3 1 5,41 5 19,5) 4 7,6 5 9,5) 4 7,6) 5 1 9,5) 4 7,6)

3 5 (hoši 6] 4 (hoši6] 5 4 6 6

Pom. Max. součet stupěů nesnadnosti uveden v závorkách. Mez. soutěže mládeže se konají ve věkových kategoriích 12 let a mladší, 13-14 let, 15-17 let.

lil do vody, rozvíjení tělesných i psych, vlastnosti. Etapa by měla být ukončena fo 12 let. Převládajicl složkou je vše­ stranná tělesná příprava. — Cílem etaDy specializovaného tréninku (2-3 roky) e dosaženi vysoké individuální výkon­

nosti. Pokračuje se v předchozím tré­ nink, avšak na vyšší úrovni, při větším objemu, intenzitě a specifičnosti. Celo­ roční cyklus je dvouvrcholový, s perio­ dizaci na období přípravné, hlavní a přechodné. Převládající složkou tré­

ninku je speciální tělesná příprava, za­ jišťující rozvoj pohyb, schopností cha­ rakteristických pro s. do vody, zdoko­ nalující pohyb, koordinaci i součinnost pohyb, aparátu s vegetativnimi funkce­ mi. V etapě vrcholového tréninku (ča­ sově neohraničené) dochází ke specia­ lizaci na vybranou disciplínu - skoky z prkna nebo z věže. Snižuje se objem tréninku, zůstává intenzita. Převládající­ mi složkami tréninku jsou technická a psych, příprava, cílem je dosažení vy­ sokého sport, mistrovství. — Výstroj. Muži plavky, ženy trikot z jednoho kusu s výstřihem jen na zádech. Látka všech trikotů a plavek musí být neprůhledná. — Zařízení pro skoky do vody se sklá­ dá ze zařízení pro skoky z pružných pr­ ken a skoky z pevných plošin věže. Vý­ ška pružných prken nad hladinou vody je 1 m a 3 m, výška pevných plošin je 1 m, 3 m, 5 m, 7,5 m a 10 m. Plošiny 1 m a 3 m jsou pomocné a nelze z nich pro­ vádět skoky při soutěži. Pomocným za­ řízením je i hydraulická plošina, která umožňuje nastaveni pružného prkna či pevné plošiny libovolně do výšky 3 m. V přípravě skokanů se používá i pomoc­ ných zařízeni na suchu: skokanského

Tabulka rozdělení skoků do vody 1. skupina Skoky napřed

2. skupina Skoky nazad

3. skupina Skoky zvratné

4. skupina Skoky zpětné

(přímý) střemhlav překot 1 'h překot 2 překoty 2 '/: překoty 3 překoty 3 'h překoty 4 'h překoty skoky letmo překot 1 Vi překot 2 překoty 2 '/ i překot

(přímý) střemhlav překot 1 '/ i překot 2 překoty 2 '/r překoty 3 'h překoty

střemhlav překot 1 '/ i překot 2 překoty 2 '/ i překoty 3 '/ i překoty

střemhlav překot 1 '/ i překot 2 překoty 2 '/ i překoty 3 'h překoty

skoky letmo: překot 1 'h překot

skoky letmo: překot 1 ’/i překot

skoky letmo: překot 1 'h překot

Proveden! skoku: (a) prohnutě, (b) schylmo, (c) skrčmo, (d) libovolně

5. skupina Vruty

6. skupina Ze stoje na rukou

skoky napřed a zpětné: půlvrut, vrut. překot s: půlvrutem, 1 až 4 vruty 1 'h překot s: půlvrutem, 1 -2 vruty skoky napřed: 1 'h překot s: 3 až 4 vruty 2 '/ i překot s: 1 až 2 vruty skoky nazad a zvratné: půlvrut, vrut, překot s: půlvrutem, vrutem 1 '/ i vrutem, 2 '/ i vrutem, 3 '/ i vrutem, 1 '/rpřekot s: půlvrutem, 1 '/ i vrutem, 2 '/ i vrutem, 2 ' l i překot s: půlvrutem

střemhlav pád překot napřed 2 překoty napřed 3 překoty napřed skok zvratný překot zvratný 1 ' l i překot zvratný 2 překoty zvratné

skoky na lyžích

128

Skok na lyžích — letová fáze

prkna na suchu s molitanovou jámou a lonží, velké trampolíny s lonží, malé trampolíny, otáčecí sedačky. Velikost bazénu pro skoky do vody, hloubka vo­ dy pod jednotlivými skokanskými zaří­ zeními, rozměry plošin i pružných prken jsou určeny mez. pravidly skoků do vo­ dy (viz bazén). — Pravidla. Souhrn sko­ ků, které si závodník vybere pro určitou soutěž, se nazývá sestava. Sestavu sko­ ků je závodník povinen odevzdat 24 ho­ din před zahájením soutěže vrchnímu rozhodčímu na předepsaném formuláři. Skoky se prováději v pořadí uvedeném v seznamu. Do seznamu skoků se zapi­ suje ohodnocení skoku jednotlivými bodovými rozhodčími a výsledná znám­ ka za skok. — Sbor rozhodčích se sklá­ dá z vrchního rozhodčího, bodových rozhodčích a zapisovatelů. Vrchní roz­ hodčí řídí soutěž a dbá na dodržování pravidel. Sestavuje sbory rozhodčích a rozmísťuje je po stranách skokanské­ ho zařízení. V některých případech se podílí na udělení známky. Bodových rozhodčích je vždy lichý počet. Pro pře­ bor TJ stačí jeden, pro přebory okresu a kraje 3 rozhodčí, ostatní soutěže hod­ notí 6 rozhodčích. Pro mistrovství ČSSR, ME, MS a OH musí být 7 rozhod­ čích. Bodoví rozhodčí udělují na pokyn vrchního rozhodčího známku za skok ihned, současně a bez vzájemného do­ rozumívání. Známky se udělují v inten­ cích následující tabulky: skok zcela nezdařený 0 bodů skok nepovedený (nedostatečný) 0,5-2 body skok podprůměrný (špatně provedený) 2,5-4,5 bodů

skok průměrný (uspokojivý) 5-6 bodů skok dobrý (spolehlivě provedený) 6,5-8 bodů skok velmi dobrý (výborný) 8-10 bodů Při hodnocení nemá být rozhodčí ovliv­ něn jiným faktorem než technikou a provedením skoku. Skok má být po­ suzován bez zřetele na obtížnost. Hod­ notí se rozběh, odraz, technika a lad­ nost skoku za letu, dopad do vody. V pravidlech skoků do vody jsou tyto zákl. údaje konkretizovány. Pravidly předepsaných srážek je poměrně málo, proto dochází v hodnocení jednotlivých skoků občas ke značným bodovým roz­ dílům, které mohou vyplývat z rozdílné­ ho výkladu pravidel. Zapisovatelé zapi­ sují známky bodových rozhodčích vždy ve stejném pořadí do seznamu skoků. Nejvyšší a nejnižší známka se škrtá, součet zbylých známek tři bodových rozhodčích se násobí stupněm obtížno­ sti a zanáší do seznamu skoků. Je-li bo­ dových rozhodčích 7, dělí se výsledek pěti a násobí třemi. Tím je získán po­ rovnatelný výsledek se soutěžemi, kde rozhodovalo 5 rozhodčích. Ke zrychleni výpočtu výsledku se používají tabulky nebo počítače. — Soutěže. OH (od 1904 muži, od 1912 ženy), MS (od 1973), ME (od 1926 muži, od 1927 ženy), MEJ (od 1967, od 1983 každoročně), Evrop­ ský pohár (od 1980). — U nás je nejvyš­ ší soutěží M ČSSR. — Výsledky MS a ME viz plavání. s koky na lyžích, 1. terénní skok při překonáváni nerovností nebo překážek, a to bez holí nebo s holemi; 2. lyžařská

záv. disciplína, součást klasického lyžo­ vání. Soutěže probíhají na -» lyžař­ ském můstku s -*■ normovým bodem P 25 m, P 40 m, P 60 m, P 70 m (střední můstek), P 90 m (velký můstek); v -» le­ tech na lyžích se skáče na můstcích s normovým bodem P větším než 90 m — Charakter skoku na lyžích vylučuje masové rozšíření. Předpokladem vý­ konnosti je vysoká úroveň rychlostně silových schopnosti, prostorové orien­ tace, svalové koordinace a odvaha. — Historie. Závody ve skoku se začaly po­ řádat na sněhových můstcích v Norsku 1868 skočil Nor S. Norheim 19,5 m. Z počátku se skákalo na sněhových můstcích, 1911 byl postaven první mů­ stek s umělou konstrukci pod Zvičinou u Dvora Králové n. Labem. 1936 vydala skokanská komise FIS na základě pro­ počtů ing. Straumanna normy pro stav­ by lyž. můstků. Do té doby byly můstky stavěny podle představ a zkušeností zá­ vodníků a značně se lišily. Zdokonalo­ váni techniky skoku, výzbroje, výstroje a stavba větších a dokonalejších můst­ ků vedly k prodlužování délek skoků a ke vzniku nové disciplíny letů na ly­ žích. Od 1953 jsou povoleny soutěže na můstcích s normovým bodem 90 m. Skoky na I. jsou od 1924 mez. řízeny ko­ misi Mezinárodní lyžařské federace (FIS). Olymp, sportem jsou od 1924. — U nás se první závody konaly 1893 v J i­ lemnici, 1897 byly pořádány mez. závo­ dy v rámci II. mistrovství Království čes­ kého v Dolních Štépanicích. Vyhrál Nor H. Steffens skokem 19,5 m, 1898 skočil J. Kraus 15,5 m. Na Slovensku se prvn závody konaly 1911 u Tatranské Pohan­ ky. —. Organizačně je skok na I. řízen svazem lyžování ÚV ČSTV. Velikost můstků pro skok na lyžích Nejmladší žáci Ml. žáci St. žáci Ml. dorostenci St. dorostenci Muži a junioři

do 10 let do P 25 m 11- 12 do P 40 m do P 60 m 13 - 14 15 - 16 do P 70 m 1 7 - 18 do P90m P90 19 roků a st. a můstky pro lety

— Technika. Skok se skládá z pěti fází: nájezdové, odrazové, letové, doskokové a dojezdové. Úkolem nájezdové fáze je získat největší rychlost na přímé drá­ ze nájezdu a v přechodovém oblouku. Po startu závodník zaujme aerodyna­ mické postavení, aby snížil odpor vzdu­ chu na minimum. Nájezdové postavení je i výchozím postavením pro odraz. Tr­ vání nájezdu závisí na normovém bodu můstku a pohybuje se v rozpětí 5-10 s. Odrazová fáze je nejkratší (0,2-0,3 s).

skoky na trampolíně

129 ale nejdůležltějšl fází skoku. Účinný odraz musí být razantní, ve vertikálním směru k rovině odraziště, ukončený přesně na hraně odraziště. Při odrazu se závodník snaží snížit odpor vzduchu na minimum, získat optimální rotaci tě­ la v prostoru proti působícímu odporu vzduchu a účelné zařadit pohyb paži. Skloubeni těchto požadavků do pohyb, akce, realizované ve velké rychlosti (80-115 km/h) a v minim, čase, klade na skokana velké fyzické a psych, nároky a vyžaduje dlouhodobou systematickou přípravu. Odrazem se skokan dostává do letové fáze. Při letu využívá aerody­ namických sil a snaží se nastavit tělo a lyže do optimální polohy, aby pro­ dloužil letovou křivku a dosáhl delšího skoku. Při letu jemné koriguje polohu těla a lyži podle měnících se povětrno­ stních podminek i měnícího se sklonu letové křivky. Trvání letové fáze opět závisí na normovém bodu můstku, po­ hybuje se v rozmezí 2,5-5,0 s. Vývoj skokanské výzbroje a výstroje (přede­ vším kombinéz) v posledních letech zvýšil podíl letové fáze na výsledném výkonu. Fáze ukončujíc! let se nazývá doskok. Skokan získává kontakt s pev­ nou podložkou a snaži se udržet rovno­ váhu. Vysune jednu nohu vpřed, sníži postoj a upaží. Letová fáze i doskok jsou určeny pravidly a ovlivňují hodno­ cení stylu skoku. Poslední fázi je dojezd. — Trénink. Cílem etapy zákl. tré­ ninku (8-14 let) je vybudování všestran­ ného základu pro speciální přípravu. Využívá se gym cvičeni, atl. disciplín, malých i sport, her a nejrůznějších prů­ pravných cvičení. Důraz je kladen na obratnost a zvládnuti skoku na lyžích na malých můstcich. V etapě specializova­ ného tréninku (15-18 let) si skokan osvojuje techniku skoku na malých a středních můstcích, rozviji obratnostní, rychlostní a silové schopnosti, odva­ hu, prostorovou orientaci a uči se vy­ rovnávat s ménícimi se podminkami na různých můstcich a při změnách počasi. Do etapy vrcholového tréninku při­ cházejí skokani, kteří prošli předchozí­ mi etapami přípravy a splňují kritéria pro zařazeni. Cílem je dosahování nej­ lepších výkonů, dokonalé zvládnuti techniky skoku na můstcích různých ve­ likosti a profilů a úspěšná reprezenta­ ce. — Výzbroj a výstroj. Skokanská kombinéza je ze speciálního pružného materiálu stanovené propustnosti s do­ brými letovými vlastnostmi. Hladký po­ vrch umožňuje získat max. rychlost při nájezdu. Přilba chrání hlavu při pádech a z hlediska aerodynamiky snižuje ztrá­ ty rychlosti při nájezdu. Brýle při vel kých rychlostech umožňují vidění a pro­ storovou orientaci. Rukavice jsou nut­ nou ochranou při pádech a v chladném

prostředí. Skokanské boty viz obuv sportovní, skokanské lyže viz lyže, sko­ kanské vázání viz vázání. — Pravidla. Provádějí se tři skoky, první je zkušeb ní, druhý a třetí se hodnotí body za pro­ vedeni (styl) a body za délku. Provede­ ní stylu hodnotí pět rozhodčích. Ideální skok se hodnotí 20 body, nejnižši a nejvyšši známka se škrtá a součet zbývají­ cích tři tvoří celkovou bodovou hodno­ tu za styl (nejvýše 60 bodů). Při odrazu se hodnotí síla, odvaha a přesnost pro­ vedeni, při letu klid. jistota, vedeni lyží a odvaha. Při ideálním letu tvoři trup s nohama téměř přímku nebo svírají velmi tupý úhel. Při doskoku má být předsunuta jedna noha. nohy pokrčeny v kolenou a kyčlích, lyže vedeny v úzké stopě. Po doskoku zaujme skokan při­ rozený postoj, dojede na dojezdovou plochu a zastaví. — Za malé chyby v provedení a chyby, které byly ihned odstraněny, se sráží 0,5-2 body; za chy­ by. které se projevuji po celou dobu le­ tu, 2-4 body. Za pád při doskoku se sráží 10 bodů, za dotyk sněhu oběma rukama a vzpřímení 8 bodů. — Známka za délku se vypočte z tabulek podle velikosti můstku. Celková známka za skok je součtem bodů za styl a za délku skoku. Výsledek závodu je dán součtem bodů za obě soutěžní kola. - V soutěži druž­ stev mohou skákat 4 skokani, hodnotí se celk. známky 3 nejlepšich členů kaž­ dého družstva v daném soutěžním kole Ve zkušebním kole skáčou členové družstva za sebou, v soutěžních kolech startují vždy první závodníci každého družstva, pak druzi, třeti a čtvrti. — Soutěže. ZOH (od 1924 na jednom můstku), MS (od 1924 do 1960 na jed­ nom můstku, každý 2. rok, od 1962 sou­ těže na dvou můstcích, P 70 m, P 90 m, od 1982 soutěž družstev na P 90 m), MEJ (od 1968 do 1976 a od 1977 jako MSJ každoročně), Světový pohár sko­ kanů (od 1979). K největším závodům ve skoku patři ■ ► Intersportturné, -->■ Holmenkollen, Lahti. U nás je nejvyšší soutěži M ČSSR, mez. závody -» Bohe­ mia turné, -» Tatranský pohár a soutěž na můstku s umělou hmotou -» Velká cena Frenštátu. — Literatura: Bělonožník M. a kol.: Skok na lyžích. 1956. Jarolímek, K.: Stavba lyžařských můstků. 1950. — Výsledky MS a ME ve skocich na lyžích viz lyžování, skoky napřed, ve skocích do vody skupina skoků prováděných ze stoje čelem k vodě, a to bud bez přetočeni (skok přímý), nebo s přetočením o 180° až 1 620° kolem pravolevé osy těla s dopadem střemhlav (překot až 4'/z překotu). skoky na tram políně, sport odvětvi, při němž se předvádějí sestavy skoků s akrobatickými prvky na závodní - *

trampolíně. Sestavy (povinné i volné) se skládají z 10 skoků různé obtížnosti, mohou být předvedeny jednotlivcem, čtyřčlenným družstvem, dvojici v syn­ chronních skocích. — Akrobatické prvky (obraty a překoty kolem všech os) vyplňuji letovou fázi skoku. Odraz i doskok je soustředěn na střed plach­ ty. Výšku skoku ovlivňuje sila odrazu. Odrazové možnosti skokana jsou dány jeho hmotností, svalovou silou, koordi­ naci hmitu skokana s kmitem a odpo­ rem odrazové plachty, rozměrem plach­ ty, vzdušností a silou pružin. Intenzívní skákáni odpovídá energetickým výde­ jem výkonu vyšší až submax. intenzity. Rozvíjí prostorovou ďrientaci, nervosvalovou koordinaci, odvahu. — Historie. Předchůdce trampolíny, naglugatak (mroží kůže napnutá v rámu), sloužil k zábavě Eskymáků asi od 15. století. Byl držen chytači, skokan se částečně odrážel a částečně byl jimi vyhazován — Zavodni trampolínu patentovali 1928 Američané Larry Griswald a George Nissen (mistr USA ve skocich do vody). Od 1939 bylo cvičení na t. v USA součá­ stí školních osnov a vojenského výcvi­ ku, jako sport však byly skoky na t. uz­ nány v USA až 1954. - V 50. letech se cvičení na t. přeneslo i do Evropy, 1958 byla uspořádána první mistrovství ve Švýcarsku, NSR, V. Británii. — 1964 by­ lo uspořádáno první MS a svolán I. kon­ gres nár. federaci, který zal. Mez. fede­ raci skoků na trampolíně (FIT) a vydal mez. pravidla. Později byla přijata zkrat­ ka ITV (International trampolín Verband). 1972 byla hegemonie Američanů poprvé přerušena vitězstvim V. Britá­ nie. Rozvoji sportu pomáhaly exhibice v synchronních skocích až na 20 tram­ polínách. Od 1968 se mezi přední sko­ kany světa zařazuji sportovci SSSR; značné ovlivnili těch. i obtížnost skoků. — U nás se začínalo skákat na t. od 1960. Zpočátku se cvičilo na doveze­ ných trampolínách zn. Nissen, 1970 byly zkonstruovány speciální nafukovaci t. pro výběrovou skladbu armády na IV. CSS. 1970 byla zal. komise skoků na t. při svazu ZRTV ÚV ČSTV a uspořádán I. přebor Čs. lid. armády a I. celostátní soutěž na nafukovacích trampolínách. 1972 byla vyrobena čs. skládací trampo­ lína odpovídající parametrům ITV, a to pro Slovenské tělovýchovné slavnosti. Od 1972 jsou pořádány celostátní sou­ těže a mez. Závody přátelství. 1976 byla komise skoků na t. přičleněna ke svazu sport, gymnastiky UV ČSTV. — Závod­ ní disciplíny: 1. povinné a volné sestavy v individuálních skocích; 2. synchronní skoky dvojic na dvou trampolínách; 3. soutěž družstev Rozděleni skoků pod­ le obtížnosti: 1. základní skoky, 2. jed­ noduchá salta vpřed, 3. jednoduchá sal-

skoky na trampolíně

130

Skoky na trampolíně

ta vzad, 4. jednoduchá salta vpřed s vruty, 5, jednoduchá salta vzad s vru­ ty. 6. salta z lehu vzadu, 7. salta z lehu vpředu, 8. dvojná salta jednoduchá a s vruty, 9. trojná salta jednoduchá a s vruty, 10. čtverná salta jednoduchá a s vruty. — Technika. Skoky jsou kom­ binované obraty, lze je skákat odrazem z nohou, z lehu vpředu nebo z lehu vza­ du (ve skupině 1.-8 ). — Skok má 5 fází: odraz, vzestupnou fázi, vlastní fázi, se­ stupnou fázi, doskok. Polohu si cvičenec uvědomuje pomocí -» zrakové kontroly. Odraz končí napnutím nohou a promáčknutím plachty do maxima: paže jsou těsně před odrazem vzpaženy. Odraz z lehu vpředu pro skok s rota­ cí vzad začíná ze stehen a konči prud­ kým zatlačením paží do plachty a zved­ nutím ramen. Odraz pro skok s rotací vpřed probíhá opačně. Při odrazu z lehu vzadu je cvičenec max. nadechnutý, pak vzklopkovým hmitem (trčením no­ hou ostře šikmo vzhůru vpřed) s ->• blokáží rotuje vpřed. — Ve vzestupné fázi skoku se používají pouze dva druhy obratů: salta vpřed nebo salta vzad. Zá­ kladem pro salta vpřed je dobré těch. zvládnuti letky. Salta je nutno končit

v nejvyšším bodě výskoku a provádět je co nejrychleji. Závěr sestavy a nes­ právně provedený skok je zakončován -> stopáží. — Trénink sleduje nácvik povinné a volné sestavy o 10 skocích s vysokou obtížností při zachováni po­ žadavku max. estetičnosti a bezpeč­ nosti. Dlouhodobá příprava závodníků je rozdělena do tréninkových etap. Pří­ prava vrcholového skokana trvá asi 5 let. Stupen obtížnosti sestav není věk. omezen. — Technické vybavení. V sou­ těžích lze skákat pouze na závodní trampolíně s parametry udanými mez. federací. T. pro masové využití mají roz­ ličné tvary a těch. řešeni, např. nafuko­ vací kulatá je víceúčelová s možností skoků i na vodě. Minitrampolínka a -» double minitrampolínka se používají k nácviku jednotlivých skoků a náskoků na nářadí. K záchraně a dopomoci jsou vyvíjeny různé typy —► lančů. — Výstroj tréninková: oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi, chránícími před oděrem nebo popáleninami kolenních a loket­ ních kloubů; závodní: gym. dres. — Pravidla. Soutěže jednotlivců a syn­ chronních dvojic se skládají z rozřazovacího závodu (v povinné a volné sesta­

vě) a z finále (ve volné sestavě). K rozřazovacimu závodu se startovní pořadí losuje. Do finále postupuje deset nej­ lepších jednotlivců nebo dvojic. Podle počtu získaných bodů startují v opač­ ném pořadí, nejlepší jako poslední. — Sestavy se skládají z 10 skoků a nejsou povoleny opravy. — Povinnou mez. se­ stavu pro všechny disciplíny vypisuje ITV vždy na dva roky. Pro vnitřní soutě­ že vypisují povinné sestavy nár. federa­ ce. Volnou sestavu si tvoří závodník sám. — Závody lze pořádat v prosto­ rách, kde je výška stropu nejméně 8 m. Každý závodník má právo na dvouhodi­ nový trénink na trampolínách určených k závodu a před každým kolem 30 s na rozskákání. Před zahájením sestavy se může rozskákat libovolným počtem pří­ mých skoků (bez akrobatických prvků). Neziská-li potřebnou výšku, stabilitu a jistotu, rozskákání může přerušit a po krátkém oddechu zopakovat. — Ve vol­ ných sestavách se žádný skok nesmí opakovat. Skoky v polohách skrčmo, schylmo nebo prohnutě se považuji za různé skoky. Vícenásobná salta nejsou považována za opakované skoky, je-li vrut v různých fázích skoku. Hodnoce­ ní: U individuálních skoků se hodnotí provedeni a obtížnost. Provedení hod­ notí 5 rozhodčích: závodník může získat max. 10 bodů. Nejvyšši a nejnižší znám­ ka se škrtá a střední známky se sečtou. — U volných sestav se ke známce za provedení připočítává koeficient obtíž­ nosti. Jeho hodnotu stanovují dva roz­ hodčí. Koeficient obtížnosti není ohra­ ničen: u každého skoku se sčítají hod­ noty: '/« salta 90° = 0,1 bodu, 'h vrut 180° = 0,1 bodu; vícenásobná salta a vruty jsou násobkem zákl. hodnoty. Dvojná a vícenásobná salta s vruty i bez vrutů provedená v poloze schylmo a prohnutě mají hodnotu o 0,1 bodu vyšší. — U synchronních skoků se hod­ notí provedení, obtížnost a synchronnost. Provedení povinné i volné sestavy na každé trampolíně hodnotí 5, nejmé­ ně však 3 rozhodčí. Nejvyšši a nejnižší známka se škrtá, součet středních zná­ mek tvoří známku za provedení sestavy. U volných sestav se k této známce při­ počítá koeficient obtížnosti. Závodníci musí provést stejné skoky ve stejném čase, stejném rytmu a směru. Pouze vruty mohou provést na libovolnou stranu. Synchronnost skoků je měřena elektronickými přístroji, nebo je hodno­ cena 2 rozhodčími, kteří srážejí deseti­ ny bodů za nestejný dopad na plachtu. Součet známek za asynchronnost se odečítá od známky za provedení a koe­ ficientu obtížnosti. — Družstva tvoří 4 muži nebo 4 ženy. Každý člen skáče po­ vinnou a dvě volné sestavy. V hodnoce­ ní se škrtá nejnižší známka člena druž-

Skoták

131 štva z každé série. Na ME, MS se počí­ tá výsledek pouze z povinné a první vol­ né sestavy. — České názvosloví použí­ vá odrazové a doskokové polohy: a} z nohou, b) ze sedu, c) ze vzporu kleč­ mo, d) z kleku, e) z lehu vpředu, f) z le­ hu vzadu. Vrcholoví skokani zařazují do sestav jen skoky z nohou, z lehu vpředu a z lehu vzadu (sestavy nejvyšší obtíž­ nosti jsou skákány jen z nohou). Obraty kolem 3 os lidského téla (salta, vruty, kabola, růžice): při otáčení kolem osy ramenni vznikají salta ('/• salto o 90°, 'h salto o 180° s označením směru otá­ čení vpřed nebo vzad), při otáčení ko­ lem osy podélné vznikají vruty {'h vrut o 180°, 1 vrut o 360° atd.), při otáčení kolem osy předozadní vzniká salto stra­ nou, zvané kabolo a při otáčení v polo­ ze lehu vpředu vznikají růžice (’/> růžice o 180°, 1 růžice o 360° atd. s označe­ ním směru). Růžice a kabola se v závod­ ních sestavách neužívají. Všechny sko­ ky musí být doplněny polohou skrčmo, schylmo, prohnutě. — Číselné kódy: Umožňují rychlý záznam složi­ tých skoků. Kód je tvořen 3-4 číslicemi. Prvá číslice určuje směr otáčení kolem osy pravolevé: 1 - bez otáčeni, 2- otáče­ ní vpřed, 3 - otáčeni vzad. Druhá číslice určuje výchozí polohu: 1 - z nohou, 2 z lehu vpředu, 3 - z lehu vzadu. Třetí čí­ slice udává počet obratů o 90° kolem osy pravolevé a nazývá se koeficientem salt: 1 o 90°, 2 o 180°, 3 o 270°, 4 o 360° atd. Čtvrtá číslice udává počet obratů o 180° kolem osy podélné, nazývá se koeficientem vrutů: 1 o 180°, 2 o 360°, 3 o 540°, 4 o 720° atd. Doplňkovým úda­ jem je písmeno určující charakter sko­ ku: a - prohnutě, b - schylmo, c skrčmo. Vrut provedený v prvé části skoku značíme pomocným „in ", v dru­ hé částku skoku „out". Přiklad: 2181 c, out = dvojné salto vpřed skrčmo s ’/z vrutem v druhém saltu. — Soutěže: MS (od 1964), ME (od 1973): od 1972 jsou u nás pravidelně pořádány jako kvalifi­ kační nebo mistrovské soutěže: Memo­ riál Šafáře v Liberci, Zlatý Radegast v Rožnově, Pohár Petřin a Velká cena Prahy, Cena Flory v Olomouci, Velká cena v Hradci Králové a v Brně, Zahra­ da Čech v Litoměřicích, přebory ČSR, SSR a M ČSSR. Výsledky mistrovství světa ve skocích na trampolíně Rok a místo konání: 1964 Lodnýn, 1972 Londýn, 1976 Tulsa, 1980 Brig, 1982 Bo­ zeman Muži 1964 Erwin (USA) 1972 Luxon (VBR) 1976 Jones (SSSR) 1980 Matthews (VBR) 1982 Ferrer (VBR)

Dvojice 1972 Luxon-Hughes (VBR) 1976 Jones-Jakovenko (SSSR) 1980 Mathews-Turrer (VBR) 1982 Ranson-Colokron (USA) Družstva 1982 Francie Ženy 1964 Williamsová (USA) 1972 Nicholsonová (USA) 1976 Levinová (SSSR) 1980 Kellerová (ŠVÝC) 1982 Kellerová (ŠVÝC) Dvojice 1972 Stiegová-Grantová (USA) 1976 Levinová-Starikovová (SŠSR) 1980 den Reiterová-van lenersenová (HOL) Družstva 1982 NSR Výsledky mistrovství Evropy ve skocích na trampolíně Rok a místo konání: 1973 Bern, 1975 Ba­ silej, 1977 Essen, 1979 Paříž, 1981 Brigh­ ton, 1983 Řím Muži 1973 Tisson (FRA) 1975 Jakovenko (SSSR) 1977 Jones (SSSR) 1979 Jones (SSSR) 1981 Furrer VBR) 1983 Furrer (VBR) Dvojice 1973 Šmeljov-Lobanov SSSR 1975 Jakovenko-Jones SSSR 1977 Jakovenko-Jones SSSR 1979 Jakovenko-Jones SSSR 1981 Mikronov-Jones (SSSR) 1983 Mikronov-Jones (SSSR) Ženy 1973 Starikovová (SSSR) 1975 Levinová (SSSR) 1977 Běljajevová (SSSR) 1979 Levinová (SŠSR) 1981 Kellerová (ŠVÝC) 1983 Kellerová (ŠVÝC) Dvojice 1973 Zoršikovová-Kovšovová (SSSR) 1975 Luxonová-Rotterová (NSR) 1977 Luxonová-Scheileová (NSR) 1979 Luxonová-Scheileová (NSR) 1981 van Diermenová-de Roiterová (HOL) 1983 van Diermenová-de Roiterová (HOL) skoky nazad, ve skocích do vody sku­ pina skoků prováděných ze stoje zády k vodě, a to buď bez přetočeni (skok přímý), nebo s přetočením o 180° až 1 260° kolem pravolevé osy těla, s do pádem střemhlav (překot až 3 'h překotu). skoky střemhlav, ve skocich do vody skoky napřed, nazad, zvratné, zpětné s přetočením o 180° kolem pravolevé

osy těla, s dopadem střemhlav, paže ve vzpaženi. skoky v krasobruslení, prvek volné jízdy: skládá se z nájezdu, odrazu, obra­ tu v letové fázi, doskoku a výjezdu. Charakteristické vlastnosti skoku: vý­ ška a rychlost, z níž vyplývá i délka sko­ ku. Tyto vlastnosti určují mohutnost a tím i hodnotu skoku. Doskok má být čistý, bez dokončovaci rotace na ledě, a to na vnějši nebo vnitřní hranu brusle (podle druhu skoku), bez doteku ledu rukou nebo bruslí volné nohy. Za chyby se považují: doskok na obě nohy, neči­ stý doskok, tj. dotek ledu volnou nohou nebo rukou, popř. dokončeni rotace na ledě, nejistý doskok, tj. zakolísání ná­ sledkem špatného sklonu ve skoku. V. t. krasobruslení. skoky ze stoje na rukou, ve skocich do vody skupina skoků z věže, obsahu­ je skok střemhlav, pád, 2 až 3 překoty napřed, skok zvratný, překot zvratný, 1'h překot zvratný, 2 překoty zvratné, skoky zpětné, ve skocích do vody skupina skoků prováděných ze stoje zá­ dy k vodě a s přetočením o 180° až 1 260° kolem pravolevé osy těla s do­ padem střemhlav (překot až 3 'h překotu). Směr odrazu vzad, směr přetáčení vpřed. skoky zvratné, ve skocích do vody skupina skoků prováděných ze stoje čelem k vodě s přetočením o 180° až 1 260° kolem pravolevé osy téla s do­ padem střemhlav (překot až 3 'h překotu). Směr odrazu vzad, směr přetáčeni vzad. Skolil D im itrij,' 1931, čs. kajakář, slalo mář. Účastnik MS 1951 (5 -družstva F 1), 1955(3.- 3 x F 1), 1957 (2 - F 1. 3 -3 x F 1) a 1963 (4.- 3 x F 1). skoliografie, somatografická metoda, grafické zaznamenáváni průběhu páte­ ře pantografem. Při plynulém pohybu pantografu po trnových výběžcích obratlů přenáší jeho rameno pohyb na papír, kde vzniká záznam křivky páteře — pantogram. Pantograf registruje obrys těla v čelní i boční rovině, dyna­ miku páteře ve všech sklonech trupu. S. se používá v TV oslabených k objek­ tivnímu určováni chyb v tvaru páteře a držení těla. skolióza, trvalé morfologické vychýle­ ní páteře do stran, do tvaru C nebo S. skóre (angl ], 1. stav (výsledek) sport, utkáni vyjádřený poměrem bodů, bra­ nek, setu, event, i jiných ukazatelů: 2. poměr součtu vstřelených a obdrže­ ných branek (nebo bodů, setů ap.) vlastních i soupeřových ze všech utkání sport, soutěže. S. se uvádi po ukončeni soutěže nebo jeji části, ale i v jejím prů­ běhu. Skoták Ivo, ‘ 1942, čs. parašutista, ZMS. Členem reprezentace 1968-1978.

Skrbková-Žemlová Trenér ASD Dukla Prostějov, v 80. le­ tech trenér reprezentantů ČSSR. Úča­ stník MS 1970, 1972, 1974, 1976 a ME 1975 (2. místo). Mistr ČSSR 1974, 1978, 1972 druhý. Držitel paraodznaku FAI se 2 diamanty. Skrbková-Žemlová Milada, 1897 až 1935, čs. tenistka. Reprezentovala na OH 1920, kde spo[u se svým pozdějším manželem -» L. Žemlou získala stříbr­ nou medaili ve smíšené čtyřhře, skrčka, přeskok skrčmo, viz přeskok. V. t. mety, názvosloví gymnastiky, skreč [angl.], 1. odstoupení ze sport, utkání před jeho zahájením (vzdání ut­ kání bez boje) nebo v jeho průběhu s důsledkem plné bodové a jiné sport, těch. ztráty v neprospěch odstoupivší­ ho sportovce; 2. zrušení výsledku sport, utkání za závažná porušeni soutěžních norem (viz kontumační výsledek sportovniho utkání). Skružná Hana, ,oz. Veselá, ‘ 1945, čs. sport, potapěčka, ZMS. Úspěšná repre zentantka ČSSR 1966-79. Původně plav­ kyně, později získala 23 titulů MR v po­ tápěčské orientaci a ploutvovém plavá­ ni. Největším úspěchem jsou 2 zlaté medaile z ME 1972 (slalom a sjíždění) a stříbrná za dvojboj. Držitelka medailí z ME 1968, 1977,1978, 1979. Skřont Milan *1930, čs. atlet, chodec, MS. Účastník OH 1956. 1956 vytvořil dva SR: na 30 milí (4:16:14,8) a na 50 km (4:26:05,2). skul [angl.], plátový cvičný veslařský člun pro jednoho veslaře s kormidelní­ kem nebo bez kormidelníka. V. t. ve­ slařské čluny, gig. skulér, veslař veslující na párové lodi (skif, dvojskif, párová čtyřka) párem skulérských vesel. Skulérský závod Rósslera-Ořovského, zal. 1895 a pojmenován po svém zakladateli. Pův. cena, socha vítě­ ze na mramorovém stojanu, byla poz­ ději zaměněna za putovní pohár. — Zá­ vod předcházel závodu primátorských osem, od 1931 se jezdi jako součást - ► Primátorek. Účastnit se může veslař, který dosud neziskal mistrovský titul v párové disciplině. skulovánt [angl ], veslování párem ve­ sel. Skupilová Maria, ‘ 1938, čs. plavkyně, MS. Získala bronzovou medaili na MS 1958 v závodě na 100 m motýlek. Star­ tovala i na OH 1956. skupina zdraví, organizační forma práce v rekreační TV dospělých v SSSR. S. z. se zřizují v závodech, kolchozech a sovchozech, parcích kultury a oddechu, odborářských organizacích aj. Skupinu vede cvičitel, tvoří ji 20-25 osob s rozdílem věku do 10 roků; speci­ ální s. z. pro cvičence ve stařeckém vě­ ku máji 10-12 členů.

132 skupinová akrobacie v parašutismu viz RW. skupinové plaváni, též vodni reje, od­ větvi synchronizovaného plavání; vytváření různých obrazců na hladině nebo pod hladinou za hud. doprovodu. Skupinu tvoří libovolný počet cvičenek. Předpokladem je zvládnutí všech pla­ veckých způsobů, potápění, orientace pod vodou, zvládnutí ploutvového po­ hybu, zákl. figur synchronizovaného plaváni a držení, tj. vazby dvou nebo vi­ ce cvičenek při tvorbě obrazců. Před nácvikem složitých obrazců je nutné nacvičit vazby dvou, tři a čtyř cvičenek, ve kterých si cvičenky uvědomí polohy paži, nohou a drženi těla při určitém cviku. Všechny změny polohy se musí provádět plynule, bez střikání, ve vzá­ jemné koordinaci a v souladu s hudbou. Zákl. druhy drženi: drženi nohy - nohy (v poloze na znaku se cvičenky vzájem­ ně drží nohama; chodidla jedné cvičen­ ky dosahuji ke kolenům druhé cvičen­ ky); drženi hlava - nohy (v poloze na znaku jedna cvičenka drží druhou nárty lehce za krk); drženi paže - paže (dvě i více cvičenek se drží vzájemně za pa­ že, ruce dosahují nad lokty, paže jsou napjaté a cvičenky se nesmějí vzájem­ ně přitahovat); držení paže - nohy (cvi­ čenka drži nohama paži druhé cvičen­ ky, špičkami až u ramene). Kromě těch­ to zákl. drženi se cvičenky mohou držet za ruce v upaženi, připaženi, ve vzpaženi nebo chodidly v různých útvarech (kruh, kříž, hvězdíce ap.). Obrazce může tvořit libovolný počet cvičenek (nejča­ stěji čtyři, šest, osm a dvanáct). Tvoři se změnami: horizontálnimi (tj. obraty těla na hladině v polohách na znaku, na prsou, na znaku skrčmo ap. s pomoci ploutvového pohybu pažemi), vertikál­ ními a kombinovanými. Pro přechod z jednoho obrazce do druhého používají cvičenky různých prvků synchronizo­ vaného plavání. skútr, jednostopé — motorové vozidlo se dvěma koly (viz motocykl), před se­ dlem je volný prostor v podobě licho­ běžníku, jehož horní strana má minim. 250 mm (měřeno na přímce od přední­ ho okraje sedla ke sloupku řízeni). Hloubka prostoru nesmí být menši než 250 mm a základna menší než 100 mm. Tento minim, prostor nesmí být nikdy zaplněn. Průměr ráfku kola nesmí být větší než 400 mm pro všechny objemo­ vé třídy. S. musí být vybaven spouště­ cím zařízením a jeho el výbava a osvět­ lení musí odpovidat mez. konvenci pro silniční vozádla. Musí být opatřen káro sérií a kryty nohou ve tvaru štitu, jehož výška nesmí být menší než 400 mm Stupačky jsou plošinového tvaru. První konstrukce skútru jsou z 1904, výroba se rozšířila celosvětově až po 2. svět.

válce. V ČSSR se vyráběly typy: Čeze ta, Manet, Tatran. Sládek Jan, ‘ 1907, čs. gymnasta, ZMS Člen vítězného kolektivu z MS 1938, kde získal i stříbrnou medaili ve víceboji jednotlivců (5.- kůň našiř). Startoval na MS 1934 (2 - družstvo, 3 - kůň našiř, 4.- víceboj jednotlivců) a OH 1936 (4 družstva). Sladovníková Jana, ‘ 1943, čs. cyklistka, ZMS. Společně s - ► D. Růžičkovou získala 1971-78 8 bronzových medailí na ME v krasojizdě dvojic, slajd [angl ] viz pojízdné sedátko, slalom [z nor.], závod, při němž se pře­ konává určitá trať vyznačená brankami; 1. závodní disciplína - * sjezdového ly­ žování. Slalomová trať se vytyčuje na členitém svahu s různými sklony. Ně­ které úseky mají mít sklon mezi 33-45 %, na velmi krátkém úseku smí být sklon i 52 %. Výškový rozdíl slalomové tratě má být 120-200 m pro muže a 100-180 m pro ženy. Trať pro muže má mit nejméně 55 a nejvýše 75 branek, trať pro ženy nejméně 45 a nejvýše 60 branek. Seskupeni slalomových bran má umožňovat rychlou a plynulou jízdu. — Slalomovou branku tvoří dvojice sla­ lomových (kloubových) tyčí stejné bar­ vy, kruhového průřezu o průměru 34 cm, které musí být tak dlouhé, aby vy­ čnívaly ze sněhu alespoň 180 cm. Slalo­ mové tyče jsou červené a modré a jsou opatřeny praporky stejné barvy. Vzdá­ lenost mezi dvěma brankami nesmí být menší než 75 cm. Šířka branky musí být minim. 4 m a max. 5 m. Výškový rozdíl mezi dvěma sousednimi brankami ne­ má být větší než 5 metrů. Branky se čí­ sluji od startu k cíli, a to na vnějších tyčích. Místo, kde je tyč zaražená do sněhu, musí být označeno barvou. Sla­ lomová trať musí mít otevřené a zavře­ né branky, dvě až tři spádnicové kombi­ nace - vertikály, skládající se ze tři až pěti branek, a nejméně čtyři vlásenkové dvojbranky, — Úprava tratě. Trať pro s a obři s. má zaručit přibližně stejné podmínky pro všechny závodníky. Při teplotách nad 0°C se pro zpevnění podkladu používá salmiaku. Smísením salmiaku (NHiCI) se sněhem vzniká zimotvorná směs. Při nižších teplotách se tratě upravuji nejdříve strojovými me­ chanismy. — Před důležitými závody (MS, ZOH, SP, EP) se kropí vodní mlho­ vinou. Na upraveném svahu se vytyčí trať a důkladně se prošlape v botách. Pak se ušlape lyžemi. Exponovaná mí­ sta se mohou pokropit vodou. — Pravi­ dla. Závod ve s. se jede ve 2 kolech a na dvou rozdílných tratích. Závodník musí projet trať vyznačenou brankami a brankovými kombinacemi. Branka je bez chyby projeta, jestliže závodník protne oběma chodidly spojnici slalo­

smeč

133 mových tyčí. Závodní komise určí nej­ méně tři - * předjezdce, nejméně dva pro každé kolo. Ve slalomu se nestartu­ je v pravidelných časových intervalech. Po výkonném povelu musí závodník od­ startovat do 10 sekund. Závodník je vy­ loučen, jestliže neprojede bez chyby všemi slalomovými brankami a cílem. Počet závodníků ve slalomu nemá pře­ kročit 140; 2. závodní disciplína - ► skibobového sportu. Trať mužů i žen má výškový rozdíl nejméně 100 m a nejvýše 200 m. Je vyznačena brankami, které se skládají ze dvou tyčí opatřených pra­ porky. Tyče i praporky jsou červené a modré. Dvě tyče stejné barvy tvoří jednu branku, šíře branky je 5 m, počet bran u mužů je 50-60, u žen 30-40; 3. sla­ lom ve vodním lyžování viz vodní lyžo­ váni; 4. v kanoistice viz vodní slalom. Slama Adalbert, 1884-1949, rak tělo­ vých. pedagog, propagátor přirozené TV. Odb. inspektor TV, spolupracovník -» K. Gaulhofera. Ve spisu Novoněmecký tělocvik (Neudeutschen Turnen, 1923) vytyčil čtyři cíle TV; zdrávi, správ­ né drženi těla, výkon a obsah (tj. i vý­ chovu mravni a rozumovou). Autor řady dalších prací především ke školní TV. Sláma Igor, "1959, čs. cyklista, ZMS. Mistr světa v bodovacím závodě 1979 a držitel bronzové medaile ve stíhacim závodu družstev z OH 1980. Na MS 1980 obsadil 4. místo v bodovacím závodu. Sláma Zdeněk, *1909, čs. ragbista. Účastnik jednoho z prvních mezistátnich utkání čs. reprezentace (1934). Hrál v mužstvu Slavie Praha, které 1929-34 zvítězilo ve všech zápasech o mistra ČSR. Autor publikaci propagu­ jících ragby a příruček pro trenéry. Vzorný trenér, nositel veř. uznáni Za zá­ sluhy o rozvoj čs. tělovýchovy I. stupně, slaňování, způsob sestupu strmých nebo převislých stěn s použitím horole­ zeckého lana. Lano se upevní pomoci smyčky za skalní výstupek, který však musí být zaručeně pevný. Horolezci používají různé slaňovací způsoby. Klas. způsob je použiti -» Dúlferova se­ du. Dnes se ke s. použivaji různé těch. pomůcky, např. slaňovací smyčky, Stichtova nebo Munterova brzda, které umožňují dokonalé -» zajištění. Slávie VŠ, tělových, jednoty zřizované od 1963 na vysokých školách v CSSR podle společných směrnic MŠK a ÚV ČSTV. Jejich úkolem je organizování dobrovolné TV studentů a zaměstnanců vysokých škol a jejich výchova ke cvičitelské, trenérské a organizátorské čin­ nosti v tělových, hnutí, péče o vysoko­ školské sport, reprezentanty. 1967 dal­ šími společnými směrnicemi MŠK a ÚV ČSTV upraven název na vysokoškolské tělovýchovné jednoty (VšTJ), vyřešeno kádrové zabezpečení jejich činnosti

a studijní, sociálni a zdravotni zajištění studentů - sport, reprezentantů. 1967 existovalo v ČSSR 47 VŠTJ, v dalším vývoji jejich počet přizpůsobován síti KTV vysokých škol. Nejznámější TJ Slá­ vie VS Praha, zal. již 1953, význ. před­ stavitelka čs. vrcholového sportu, která má ve 23 sport, oddílech asi 3 000 čle­ nů. 1979 přejmenována na TJ VŠ Praha. Slavík Miroslav, *1933, čes. lékař, orto­ péd, prof., doktor véd. Od 1981 člen zdrav, komise pro ortopedii při MOV, od 1985 předseda zdrav, a věd. komise Asociace evr. nár. olymp. výborů, od 1972 místopředseda Mez. cyklistické unie a předseda jeji zdrav, komise, od 1972 člen řidíciho výboru Mez. federace amatérské cyklistiky, člen ČSOV. Nosi­ tel veř. uznáni Za zásluhy o rozvoj čs. těl. výchovy I. stupně. Slezák Milan, *1955, čs. sport, potá­ pěč, MS. Úspěšný reprezentant konce 70. let. Získal s -*• J. Kovaříkem zlatou medaili na ME 1979 ve třidě MONK. Slíva Josef, ‘ 1898, čs. krasobruslař. Akademický mistr světa 1928, účastník ZOH 1924 (4. místo) a 1928 (5. místo). Startoval na MS 1925 (5.) a 1926 (5 ). Jeho vítězství na ME 1930 (Štrbské ple­ so) bylo pro neregulérní složení sboru rozhodčích anulováno. Spoluautor kni­ hy Technika krasobrusleni [Praha 1930, 1931, 1932). Slovakoturist, cestovni kancelář SO ČSTV. Organizuje tuzemské i zahranični zájezdy s tělových, náplní pro tělových, organizace i jednotlivce, tematické zá­ jezdy pro jednotlivé sport, svazy, zájez­ dy na význ. sport, utkání ap. Sidlo Brati­ slava, pobočky jsou v 10 městech SSR. Slovenský úřad pre telesnú výcho­ vu a šport, SIÚTVŠ, státní řídicí orgán pečující o rozvoj TVS na Slovensku 1949-52. Vznikl podle zákona č. 187 Sb. ze 14. 7.1949 o státní péči o TVS, zanikl podle zákona č. 71 Sb. ze dne 12.12. 1952. Součásti jeho struktury byla pří­ slušná odděleni na KNV a ONV. Orgá­ nem celostátní povahy byl - ► Státní úřad pro tělesnou výchovu a sport. Slovenský výbor pre telesnú vý­ chovu a šport, SIVTVŠ, řídící státni orgán TVS na Slovensku 1953-56. Vznikl podle zákona č. 71 Sb. ze dne 12.12. 1952, zanikl podle zákona č. 68 Sb. ze dne 20.12. 1956. Řídil rozvoj TVS na Slovensku, činnost příslušných KVTVŠ, OVTVš a TJ, které byly současně pod­ řízeny příslušnému nár. výboru. Orgá­ nem celostátní povahy byl -» Státní vý­ bor pro tělesnou výchovu a sport, složky sportovního tréninku, obsa­ hové členění sport, tréninku podle jeho převážného zaměření. Obvykle se rozli­ šuje těl., těch., taktická a psychol. (ně­ kdy i teoretická) příprava. Trénink se vyvinul od prostého opakováni daného

výkonu k dnešnímu racionálnímu půso­ bení, kdy se počítá s budováním sport, výkonu souběžně ve dvou směrech: ja­ koby „izolovaným" zdůrazňováním a rozvojem jeho jednotlivých faktorů a jejich průběžným propojováním, sla­ ďováním v jediný celek. Složky sport, tréninku sdružují rozvoj podobných fak­ torů do rámce příslušné specializované přípravy. Každá ze složek je pouze rela­ tivně samostatná, představuje vlastně určitý aspekt ovlivňováni sport, výkon­ nosti, jednu z části komplexu úkolů sport, tréninku. sluch, smysl, jimž vnímáme zvukové vl­ ny v rozsahu 1,6-20 kHz. Tyto vlny vní­ máme jako šumy, hřmoty a tóny. Od ur­ čité síly (80 dB) zvuk poškozuje nejen sluch, ale i nervovou soustavu. — Slu­ chové ústrojí je uloženo v uchu, které se dělí na ucho zevní, stř. a vnitřni. Zev­ ní a stř. ucho (s bubínkem a třemi kůst­ kami středoušnimi) představuje zařízení převodní, vlastni smyslové buňky jsou uloženy ve vnitřním uchu v Cortiho or­ gánu. Ten je uložen na dně blanitého hlemýždě, v němž je endolymfa, v ko­ stěném hlemýždi kolem blanitého hle­ mýždě je perilymfa. Chvění tekutin v hlemýždi je vyvoláno kmitáním třmínku vsazeného do předsíňového okénka. Chvění se přenáší jak na zákl., tak na krycí blanku Cortiho orgánu, čimž se podráždi i smyslové buňky sluchové. Jejich podrážděni se přenáší nervem hlemýžďovým do mozku, sluneční kolektory, solární zařizeni pro získáváni tepelné energie. Zákla­ dem konstrukce je absorber z dutých profilů, obvykle z ušlechtilé oceli. Profi­ ly jsou opatřeny černým lakem z umě­ lých pryskyřic. Celá konstrukce je svrchu zasklena obyčejným stavebním sklem silným 4 mm v jedné nebo i více vrstvách. Spodní stranu s. k. tvoři izola­ ce z minerální vlny nebo jiného vhodné­ ho tepelně izolačního materiálu. Výho­ dou s. k. jsou nepatrné provozní nákla­ dy a vyloučení jakýchkoli vedlejších produktů znehodnocujících životní pro­ středí Použití sluneční energie v našich klimatických podmínkách neznamená úplné vyřazeni ostatních topných zaří­ zení, ale může přispět k nahrazeni ale­ spoň určité části potřebné tepelné energie. — V tělových, praxi se uvažuje o zřizení s. k. pro plavecké bazény (prv­ ní ve Světlé nad Sázavou), smeč (angl ), tvrdý závěrečný úder v sí­ ťových sport, hrách. Mič se zasahuje raketou nebo rukou ve výši nejméně nad úrovní ramen a max. silou se usměrňuje shora šikmo dolů do pole soupeře. — Ve stolním tenisu je s. veš­ keré zakončováni vysokých míčů, pře­ vážně forhendem (bekhendem jen výji­ mečně). — V tenisu úder hraný po od­

134

smečařský luk skoku od země nebo přímo ze vzduchu. a do věkových kat. žactva a dorostu; S. je typický pro hru u sítě, lze ho však kat. dorostu se většinou rozděluje na použít kdekoli na dvorci. — Ve volejba­ mladší a starší dorost. V přípravce žac­ lu je míč zasahován jednou rukou nad tva jsou soustředěny děti ve věku 8-10 úrovní horního okraje sítě tak, aby let Kat. mladšího žactva tvoři zpravidla prudce klesal do pole soupeře. Úder se děti ve věku 10-12 let, kat. staršího žac­ provádí pouhým švihem paže ve výsko­ tva 13-14 let, kat. mladšího dorostu ku nebo ze smečařského luku, a to 15-16 let, staršího dorostu 17-18 let. Ně­ špetkou ruky, tj. konečky prstů, vnější které sport svazy kat. žactva a dorostu hranou palce a spodním okrajem dlaně. nerozdělují. Odchylky od běžné věkové Smečí z větší vzdálenosti od sítě se lze kategorizace mládeže ve výkonnostním bloku vyhnout nebo ho prorazit či roz­ sportu vycházejí ze specifických zvlášt­ razit, popř. se mu vyhnout časováním, ností a podmínek sport, odvětví. V ně­ tj. zpožděním úderu až do doby, kdy ru­ kterých sport, odvětvích, vzhledem ce blokujících hráčů už nejsou nad sítí. k jejich těch. obtížnosti a zdrav, riziko­ Uplatňuje se i s. s otočkou z místa (slg. vosti, nejsou kat. mládeže vůbec usta­ vrtule) nebo po rozběhu, včetně protio- veny, např. v námořním jachtingu, vod­ točky. S. z přihrávky směřující z pole ním motorismu, motorovém létání, ne­ šikmo „na kůl" se usměrňuje po diago­ bo existuji pouze v omezeném rozsahu. nále nebo po středové čáře do pole V jiných sport, odvětvích, kde jsou soupeře. S. v bočním postavení se pro­ sportovci způsobilí dosahovat vrchol­ vádí jako -v estonské podání, ale ve ných výkonů ve velmi mladém věku, ne­ jsou kat. mládeže bud vůbec ustaveny výskoku (slg. šavle), smečařský luk, ve volejbalu pohyb (mladí sportovci jsou zařazeni do spo­ smečaře při výskoku před provedením lečné kat. s dospělými, např. v krasoúderu do míče. Při stoupáni zaklání trup brusleni), nebo existuje pouze kat. žac­ i hlavu a zašvihává nohy. Při pohledu ze tva a sportovci dorosteneckého věku strany celé jeho tělo připomíná luk. soutěží společně s dospělými. Jsou ta­ Zpětný pohyb trupu i nohou v kulminaci ké sport, odvětví s úplnou strukturou výskoku podstatně zesílí švihovou práci věkových kat. mládeže, dorostenecký věk však konči dříve, např. v 16 nebo 17 smečujici paže. Smejkal Jan,’ 1946, čs. šachista, ZMS. letech. Speciální předpisy platí pro Od 1972 mez. velmistr. Reprezentoval účast mládeže v soutěžích boxu. Zvlášt­ ČSSR na šachových olympiádách od ní pozornost věnují Směrnice startu vy­ 1968 a na ME družstev. Umístil se jako spělých mladých sportovců ve vyšších 4. na mezipásmovém turnaji 1973. Nej­ věkových kategoriích. Směrnice vydává větších úspěchů dosáhl na turnaji Pal­ ÚV ČSTV po projednání s příslušnými ma de Mallorca 1972 (1.-3.), Ljubljana- spol. organizacemi a resorty, Portorož 1973 (2.-4.), Luhačovice 1973 směrový postup, v orientačním běhu (1.-2.), Lipsko 1977 (1.-3 ), Titova Úžíce postup v terénu podle zvoleného směru 1978 (2.), Banja Luka 1979 (2 ), Vršac na mapě. Je součásti orientační techni­ 1971 (2 ), Sarajevo 1983 (2.-3 ). Vítěz ky. Skládá se ze dvou na sebe navazují­ cích prvků: snímání směru z mapy a sle­ mez. mistrovství ČSSR 1973 a 1979 Směrnice pro sportovní soutěžní dování tohoto směru. Snímání směru mládeže, do 1983 směrnice pro závo­ postupu z mapy se uskutečňuje pomocí dění mládeže, norma obsahující pe- busoly. Skládá se ze tří fází: a) záměr­ dag., metodické, zdrav, a sport. těch. nou hranu busoly přiložíme na mapě na zásady, které upravuji účast mládeže ve spojnici našeho postaveni a cílového sport, soutěžích. Stanoví závazné sou­ místa ve směru zvoleného postupu; b) těžní zásady pro všechny mládežnické otočný prstenec busoly natočíme tak, kat. a současně i věkové rozdělení aby označení severu na něm souhlasilo sportující mládeže. Věková kategoriza­ se severním směrem na mapě; c) buso­ ce se diferencuje zvlášť pro oblast ma­ lu uchopíme vodorovné do dlaně před sové a rekreační těl. vých. a zvlášť pro tělem a otáčíme se s ní až se dostane výkonnostní a vrcholový sport. Detailně červená část magnetické střelky přesné jsou propracovány i zásady pro - * start nad šipku severu. Směr postupu ukazu­ ve vyšší věkové kategorii. V oblasti ma­ je směrová šipka na busole. Závodník si sové a rekreační těl. vých. vycházejí stanoví nejvýhodnější hypotetickou tra­ Směrnice z rozděleni dětí a mládeže na su postupu a přibližný směrový postup, věk předškolní 4-6 let, mladší školní hlavní směr, který při běhu dodržuje jen 7-10 let, střední škol. 11-14 let a věk přibližně; musí respektovat překážky starší škol. (dorostový) 15-18 let, což a obtížnost terénu. V přehledném, odpovídá struktuře čs. výchovně vzdě­ snadno prostupném terénu může orien­ lávací soustavy. V oblasti výkonnostní­ tační běžec volit přesný směrový po­ ho a vrcholového sportu jsou děti stup, tedy přesné dodržováni směru ur­ a mládež zařazeny do přípravky žactva čeného busolou. Bývá spojován s kro­ (pouze v některých sport, odvětvích) kováním a využíván zvláště při nabíhání

na -» kontrolní stanoviště. V průběhu závodu je často nezbytná korekce po­ stupu v situacích, kdy se běžec odchýlí od pův. směru. Snaží se pak buď vrátit k pův. hypotetické trase postupu, nebo si stanovuje trasu novou, lépe odpoví­ dající okamžité situaci, směsek, 1. název pro tance se střída­ vým taktem (viz mateníky) ve vých Če­ chách, na Horáčku a v Polabí (na Kolín­ sku); 2 tan. skladba z několika tan. ná­ pěvů; 3. tanec měnného taktu (mateník), ve kterém se vyskytují dva nebo několik rytmických typů mateníkových: např. Vejr (rytmický typ šestitaktový) a Martin (rytmický typ pětitaktový). Smetaninová Raisa, ‘ 1952, sov lyžařka. Vítězka ZOH 1976 (běh na 10 km, štafeta 4 x 5 km) a ZOH 1980 (5 km). Mistryně světa 1974 (4 x 5 km), 1982 (20 km) a 1985 (4 x 5 km). Držitelka stří­ brných medaili ze ZOH 1976 (5 km), 1980 (4 x 5 km), 1984 (10, 20 km a z MS 1978 (10 km) a 1982 (4 x 5 km) a bronzových z MS 1974 (5 km), 1978 (5 a 4 x 5 km) a 1980 (20 km). První ve Světovém poháru běžkyň 1981, druhá 1982 a 1984 Smildzinovi-Budovská Skaidrité, '1943, sov. basketbalistka Reprezento­ vala SSSR 1959-69 a podílela se na zís­ kání titulu mistryň světa 1959, 1964 a 1967 a na vítězství na ME 1960, 1962, 1964, 1966 a 1968. Smirnov Vitalij Georgijevič, '1935, sov. sport, funkcionář. Clen MOV od 1971, člen exekutivy MOV od 1974, 1 místopředseda MOV od 1980, předseda komise MOV pro olymp. program 1982, místopředseda org. výboru OH 1980,1. místopředseda Výboru pro těl vých. a sport SSSR 1970-77, předseda svazu vodního póla SSSR 1962-70.

Vitalij Smirnov

Smith Charles Sidney, 1879-1951, re­ prezentant Velké Británie ve vodním pólu, člen vítězného mužstva z OH 1908, 1912 a 1920. Smith Jeff, *1935, brit. motocyklový závodník. Mistr světa v motokrosu ku­ batury 500 cm1 1964 a 1965 na strojích BSA. Smith Stan, *1946, tenista USA. Vítěz

snížené pohybové nadání

135 dvouhry ve Wimbledonu 1972 a ve Fo­ rest Hills 1971, čtyřhry na mez. mistrov­ ství USA 1974,1978,1980 a na mez. mis­ trovství Austrálie 1970. Zvítězil v prvnim turnaji Masters 1970 a byl klasifikován na 1. místě Grand Prix 1971 a zařazen na 1. místo svět. žebříčku 1972 a soutě­ že Svět. mistrovství v tenisu (WCT) 1973, kdy vyhrál i závěrečný turnaj této soutěže. Podílel se na vítězstvích USA v Davisově poháru 1968-72 a 1978-79.

Stan Smith

Sm ith Tommie, ‘ 1944, atlet USA, sprinter. Olymp, vítěz 1968 v běhu na 200 m (19,8). Vytvořil šest SR: na 200 m 1965 (20,0) a 1968 (19,8), na 220 y na rov­ né dráze 1966 (19,5), na 400 m 1967 (44,5) a na 440 y 1967 (44,8).

Tommie Smith

Smolík Jan, *1942, čs. cyklista, silni­ čář, ZMS. Vítěz Závodu míru 1964 v soutěži jednotlivců a člen družstva.

Jan Smolík

které obsadilo v celk. klasifikaci 1970 2. sněhová kotva, v horolezectví zajišfo­ a 1967 3. misto. Účastník OH 1964,1968 vaci pomůcka do sněhu a firnu. Je to a MS 1966-67, 1969 a 1971. duralová deska o hmotnosti 0,25 kg, Smolík Vlastimil, *1944, jeden z nejú která se zaboří do sněhu plochou proti spěšnějších čs. žokejů. Do 1982 se stal očekávanému zatíženi. Z desky je vyve­ sedmkrát šampiónem profesionálních dena lanová -v smyčka k sebejištění. dostihových jezdců a získal vice než 300 Snell Peter, *1938, novozelandský atlet, běžec na stř. vzdálenosti. Trojná­ vitězství. Šmolka Josef, *1939, čs. volejbalista, sobný olymp. vítěz: 1960 na 800 m MS. Člen mužstva, které zvítězilo na (1:46,3), 1964 na 800 m (1:45,1) a na MS 1966. Držitel stříbrné medaile z ME , 1 500 m (3:38,1). Vytvořil pět SR: na 800 1967 a bronzové z OH 1968. Startoval na m 1962 (1:44,3), na 880 y 1962 (1:45,1), Světovém poháru 1965, kde čs. druž­ na 1 000 m 1964 (2:16,6) a na 1 míli 1962 (3:54,4) a 1964 (3:54,1). stvo obsadilo 3. misto. sněžnice, pomůcka pro chůzi v hlubo­ kém sněhu, pův. používaná Indiány a Eskymáky, později i v Evropě zejm. lesníky. S. mají dřevěný nebo rákosový rám elipsového tvaru, vpředu mírně zvednutý, o rozměrech asi 60 x 30 cm. Rám je vypleten popruhy, řemínky ne­ bo pásy z umělé hmoty. Bota se na sněžnice upiná vázáním přes nárt a pat­ ním závěsem. U nás s. vyrábí Dřevotvar Znojmo. sněžný skútr, motocykl upravený pro jízdu na zasněženém terénu. Jízdu umožňují housenkové gumotextilni ne­ Josef Šmolka bo kovové pásy, řízení motocyklová ří­ dítka a opěrná otočná lyže. S. s. použí­ Smotlacha František, 1884-1956, čes. vají především pracovnici Horské služ­ přírodovědec (mykolog) a tělových, od­ by. borník, první doc. TV na VŠ v Praze, sníh, pevné skupenství vody; při pokle­ 1910 zakladatel Vysokoškolského spor­ su teploty pod 0°C měni se kapalné tu a 1936 Čs. svazu jiu-jítsu. 1928-38 vy­ skupenství krystalizací (v symetrické davatel a hl. autor čas. Nová tělesná vý­ šesterečné soustavě, zákl. útvarem je chova. Autor tzv. biologické metody dendrit) v sníh. Podle teplotních vlivů TV, prosazoval jednotu všech forem těl. nabývá s. různých tvarů a kvalit. Na ze­ cvičení v souladu s aspekty zdrav, mi vytváří sněhovou pokrývku, v níž a společenskými. Spisy: Základy vě­ probíhá jeho metamorfóza (degeneračdecké tělesné výchovy, 2. vyd. 1939; ní přeměna sněhových krystalů vlivem Biologické úvahy z tělesné výchovy, teploty, slunečního záření, vlhkosti 1937; Dějiny vědy v tělesné výchově, vzduchu a větru). Diagenese s. je pře­ 1935; Sport a tělesná výchova v Anglii, měna jednotlivých sněhových vrstev ve 2. vyd. 1935. sněhové pokrývce. Sublimace sněhu je smyčka, v horolezectvi kus lana o dél­ přeměna s. zpět ve vodní páry vlivem ce 2,5—3 m spojený uzlem v oko. Vklá­ rozdílné teploty ve sněhových vrstvách dá se do spár nebo zavěšuje za skalní a při tání. Regelace - vlivem tlaku (lyže hroty a slouží jako zajišfovaci bod (ča­ na sníh) docházi k tání sněhu a k jeho sto místo ->• skoby), jako třmen pro no­ opětnému namrzání. Sníh je velmi do­ hy, k zavěšení slaňovacího lana, jako brý tepelný izolátor - do 20-30 cm sedačka ap. hloubky působí výkyvy vnější teploty, smyk, v šermu viz vazba v hloubce 50-60 cm je stálá teplota ko­ Smyslov Vasilij, *1921, sov. šachista. lem 0°C. Druhy s.: nový s. - péřový, Mistr světa 1957-58. Bojoval o svět. pr­ prachový, vlhký, starý s. - jemnozrnný venství s -+ M. Botvinnikem 1954, kdy a hrubozrnný - * firn, zvláštní druhy s. dosáhl nerozhodného výsledku, který krupky, ledová kůra (krusta), jinovatka, stačil mistru světa k uhájení primátu. námraza. Zvítězil v zápase 1957 a stal se mistrem snížené pohybové nadání, deficit po­ světa, ale titul ztratil v odvetném utkání hyb. schopností, zejm. -» koordinač­ 1958. Reprezentoval SSSR na šacho­ ních schopnosti. Projevuje se při osvo­ vých olympiádách od 1952 a na ME jováni, uchováváni, přizpůsobování družstev od 1956. V bojích o titul mistra i celkovém utvářeni pohybu; časté jsou světa porazil 1983 ve čtvrtfinále R. Hůb- poruchy diferenciace a koordinace nera a v semifinále Z. Ribliho, ale ve fi­ jemných pohybů, celk. pohyb, nejistota nále zápasu kandidátů prohrál s -» G. aj. — V. t. motorická debilita, motorická Kasparovem. retardace, poruchy motoriky.

136

snorkel snorkel viz dýchací trubice, snožné stoje, stoje s nohama u sebe. soccer-basketball [angl.], kombinace fotbalu a basketbalu. Mič se ovládá a koše lze dosáhnout kopánim nebo hlavičkováním; hraje se na basketbalo­ vém hřišti. Socialistická dělnická sportovní in­ ternacionála viz sportovni internacio­ nály. Socialistická tělovýchovná interna­ cionála viz sportovní internacionály Socialistický svaz mládeže ČSSR, SSM, jednotná dobrovolná spol. orga­ nizace mládeže v ČSSR, zal. 1970, člen­ ská organizace NF. Ve své činnosti vy­ chází z programu a cilů KSČ, jejímž je akt. pomocníkem. Vede mladé lidi k či­ norodému vztahu k práci, studiu a živo­ tu v rozvinuté soc. spol., napomáhá při formováni jejich třidniho vědomí a soc. morálky. — Navazuje na pokrokové tra­ dice čs. mládežnického linutí, zejm. na nejlepší tradice Československého sva­ zu mládeže (ČSM). — Specifickou a re­ lativně samostatnou součástí SSM je - ► Pionýrská organizace SSM. SSM je organizačně samostatný. Respektuje federální uspořádání státu. Vedoucím principem jeho výstavby je dem. cen­ tralismus. Organizační uspořádání a vý­ stavba organizací a orgánů se uskuteč-

Znak SSM: 1 bílá. Zčervená, 3 modrá, 4 zlatá

ňuje na zákl. územně výrobního princi­ pu Nejvyšším orgánem svazu v ČSSR je sjezd SSM, v ČSR a SSR republikové sjezdy SSM, které určují hl. koncepční a obsahové zaměřeni činnosti SSM. Práci SSM mezi sjezdy řidi v rámci ČSSR Ú\/ SSM, v rámci ČSR a SSR ČÚV a SÚV SSM, které zabezpečují pl­ něni usnesení ÚV SSM, sjezdů SSM a republikových sjezdů. Tiskovými or­ gány SSM jsou Mladá fronta (v ČSR) a Směna (v SSR). — Integrální součásti programu SSM je těl. vých., sport, tur. a zájmová branná činnost, kterou SSM využívá jako jeden z význ. prostředků formování a soc. výchovy všestranně harmonicky rozvinutých zdravých a fy­

zicky zdatných členů soc. společnosti. Význam a funkce těl. vých. v činnosti SSM jsou vyjádřeny v programových dokumentech přijatých na sjezdech a rozpracovaných na jednotlivých zase­ dáních ÚV SSM. Programový doku­ ment Hlavní úkoly SSM a PO SSM po XIV. sjezdu KSČ, přijatý I. sjezdem SSM, orientoval svazácké orgány a or­ ganizace na masový rozvoj těl. vých. a zájmové branné činnosti v ZO SSM a pionýrských skupinách, na přípravu modelu - * sportovních postupových soutěži SSM a PO SSM ve spolupráci s ČSTV, Svazarmem a orgány školství, na rozvoj organizovaného domácího cestovniho ruchu mládeže, tur. a poby­ tu v přírodě, na přípravu a vých. tělo­ vých. kádrů, na rozvoj branné vých. a plněni úkolů vyplývajících z -*• Jed­ notného systému branné výchovy oby­ vatelstva ČSSR. — Význ. polit., ideo­ vým a programovým východiskem pro celé mládežnické hnuti při realizaci závérů XIV. sjezdu KSČ, I. sjezdu SSM a zasedání ÚV KSČ k problematice mladého pokolení bylo V. zasedáni ÚV SSM (21.-22.9. 1973) k rozvoji těl. vý­ chovy a zájmové branné činnosti SSM a PO SSM. Zasedání vymezilo misto, funkce, obsah a formy tělových, a záj­ mové branné činnosti v SSM a PO SSM. Funkce tělových, a branné činno­ sti v SSM a PO SSM byly stanoveny s přihlédnutím k rozdílným podmínkám v jednotlivých typech ZO SSM ipionýrských skupinách takto: a) na ZS a stř. školách ponesou odpovědnost za záj­ movou tělových, a brannou činnost SSM a PO SSM spolu se školou, ČSTV a Svazarmem, přičemž v PO SSM by ta­ to aktivita měla tvořit nejméně 60 % z celkové činnosti. Na stř školách bude SSM vytvářet podmínky pro sport, vyži­ tí v rámci zájmových - * tělovýchov­ ných a branných kroužků SSM i v pravi­ delných soutěžích ČSTV a Svazarmu; b) v ČSLA a na vysokých školách bude tuto činnost zajišťovat SSM spolu s TJ ČSTV a ZO Svazarmu; c) v závodech SSM spolu s ROH, TJ ČSTV a ZO Sva­ zarmu; d) v místech bydliště SSM spo­ lu s TJ ČSTV nebo se ZO Svazarmu; e) v oblasti výkonnostního a vrcholového sportu bude SSM a PO SSM spolu s ČSTV, Svazarmem a dalšími resorty vytvářet podmínky pro ustavováni zákl. organizací SSM a pro činnost svazáckých a pionýrských skupin. — Obsah byl přizpůsoben materiálním, kádrovým a časovým možnostem se zaměřením: a) v tělových, a sport, rekreačních akti­ vitách na využiti soutěživosti při organi­ zováni sportovních postupových soutě­ ži SSM na masové základně, plnění podmínek odznaku zdatnosti PPOV a BPPOV, cvičení s hudbou ap.; b)

v oblasti pobytu v přírodě a tur. na růz­ né druhy putování, táboření, dálkové pochody, orientačni závody, organizo­ vání *■ pionýrských táborů, prázdnino vých akci s intenzívním rekreačním reži­ mem typu - ► Gymnasion a - ► Prázdni­ nové školy SSM, víkendových zájezdů, tematických pobytů se zaměřením na vodni lyžování, kondiční gym., cyklotur ap., s celostátním vyvrcholením tur. čin­ nosti mládeže na -» Mezinárodním vý­ stupu mládeže na Rysy; c) v zájmové branné činnosti na podchycení a rozši­ řování přirozeného zájmu dětí a mláde­ že o branně sportovni a branné těch. aktivity, zejm. účasti v soutěžích Soko­ lovského a Dukelského závodu branné zdatnosti, závodech branné zdatnosti i zapojením do zájmových branných kroužků ap. — Za zákl. formu tělových., tur. a zájmové branné činnosti byla sta­ novena pravidelná činnost v zákl. organizacich SSM a pionýrských skupinách, rozvíjená prostřednictvím tělových, a branných kroužků SSM a PO SSM, sport, a tur. soutěží dlouhodobého cha­ rakteru, např. - ► Sportovních her mlá­ deže, - * Pionýrské sportovní ligy, -» Vysokoškolské sportovni ligy, i jednorá­ zových akci mezi školami, závody, ZO SSM a pionýrskými skupinami v mí­ stech, okr., kr., na republikové a celo­ státní úrovni. — Byl stanoven úkol vy­ pracovat vlastní systém vých. tělových, kádrů (viz Jednotná tělovýchovná a branná kvalifikace SSM) a vytvořit sy­ stém materiálně tech, a finančního za­ bezpečení: vybudovat v ZO SSM nená­ ročná sportoviště pro zájmovou čin­ nost, vytvořit koncepci integrovaných, víceúčelových areálů v centrech kon­ centrace mladé generace (na školách, v sidlištich a střediskových obcich ap.) společně s orgány státní správy, ČSTV a Svazarmu a postupně budovat pro vý­ chovu tělových, kádrů tur. základny (viz politickovýchovné středisko SSMj okr. a kr. výborů SSM včetně zákl. pro pio­ nýrské tábory. — Pro zkvalitnění kom­ plexního řízení tělových a zájmově branné činnosti bylo přijato usneseni vytvářet - ► komise tělesné a branné výchovy SSM. — Přijetí dokumentu Za­ měření tělových, a zájmové branné čin­ nosti SSM a PO SSM bylo novým im­ pulsem pro zkvalitnění práce celého SSM a vytvořilo předpoklady pro roz­ voj TVS a zájmové branné činnosti děti a mládeže a výrazně ovlivnilo postupné rozpracováni řady otázek a problémů k řešení problematiky tělových, a záj­ mové branné činnosti mezi mládeži na II. a III. sjezdu SSM (29. 9.-2.10. 1977) ve Zprávě o činnosti SSM a PO SSM v období od I. sjezdu SSM a dalšich úkolech SSM a PO SSM po XV. sjezdu KSČ; v Dlouhodobém programu a po­

137 stupu řešení dalšího rozvoje TVS v SSM v období do III. sjezdu SSM, schváleného P-ÚV SSM (23.3. 1979), na XI. zasedání ÚV SSM (23.-25.5.1980) ve Zprávě P-ÚV SSM ke zvyšování účinnosti ideově výchovné a masové politické práce; na XVII. zasedání ÚV SSM (17. 12. 1982) ve Zprávě o součas­ ném stavu o dalších úkolech v rozvoji zá­ jmové činnosti SSM na III. sjezdu SSM (1.-3.10. 1982) ve Zprávě ÚV SSM o činnosti SSM a PO mezi II. a III. sjez­ dem SSM a o úkolech SSM a PO SSM po XVI. sjezdu KSČ; na 8. zasedání ÚV SSM (6.6 1984) ve Zprávě P-ÚV SSM o dalším zkvalitňování ideově výchov­ ného působeni SSM mezi mládeží na X. zasedání ÚV SSM (10. 12. 1984) ve Zprávě P-ÚV SSM o dosavadních zku­ šenostech z práce orgánů a organizací SSM v místě bydliště a postupu v dal­ ším období. V. t. Pionýrská organizace SSM. — Literatura: Dlouhodobý pro­ gram a postup řešení dalšího rozvoje TVS v SSM v období do III. sjezdu SSM. Praha 1980. Hlavni směry rozvoje pobytu v přírodě a turistiky v SSM. Pra­ ha 1980. Hlavní směry rozvoje pohyb, vých. v SSM. Praha 1980. Směrnice a dokumenty k zabezpečeni masového rozvoje tělových, a branné činnosti v SSM a PO SSM č. 3. Praha 1983, a č. 4. Praha 1984 Socialistische Arbeiter — Sportinternazionale [něm ] viz sportovní in­ ternacionály. sociální adaptace, přizpůsobeni jednotlivce nebo skupiny okolnímu spol prostředí, tedy určitým zvyklo­ stem, zásadám a normám chování, způ­ sobu tvorby hodnot, uspokojování po­ třeb, sociálním podmínkám atd. Je jed­ ním z prvků socializace osobnosti a jed­ nou ze zákl. podmínek fungováni spo­ lečnosti. TK je jedním z význ. prostřed­ ků s. a., jedinci zabývající' se tělových, a sport, činnostmi vykazují vyšší schop­ nost s. a. a spol. aktivity, sociální role, nejčastěji chápána jako souhrn očekávaného chování jedince v určité situaci, který je do značné míry určen normami příslušné skupiny. Se s. r. je svázán systém hodnot, potřeb, po­ stojů a činnosti, který charakterizuje je­ jího nositele. Každý jedinec je nosite­ lem určitého souboru sociálních roli. V oblasti TK existuje řada s. r., specific­ ké role se vytvářejí zejm. ve sportu, na př. role favorita, černého koně, v někt. sport, odvětvích zlého muže; uvnitř sport, kolektivů se vytvářejí s. r. spoje­ né s postavením jedince ve skupině (kapitán, vůdce, bažant, šprýmař aj.). Závažný problém představuje konflikt s. r., např. konflikt role vrcholového sportovce a role spojené s jeho povolá­ ním.

softball socialistický sport, součást soc. TK. ni obory zkoumající problematiku soc. Zákl. úkolem s. s. je příprava k max. vý­ společnosti. konnosti na základě všestranného Sodomka Petr. *1947, čs. kanoista, slaa harmonického rozvoje jedince. Tento lomář. Mistr světa ve slalomu na kánoi úkol plní specifickými prostředky a me­ jednotlivců 1975, 1977 a člen vítězné todami. Jednota obecných a specific­ hlídky 3 x C 1 z MS 1967, 1973 a 1975 kých úkolů nastává v procesu sport, a ve sjezdu v závodě jednotlivců (C 1) tréninku a v soutěžích, jejichž cil - dosa­ 1967, 1971 a v hlídkách 3 x C 1 z MS hováni max. výkonnosti v jednotlivých 1967. Držitel stříbrných medailí ve sjez­ sport, odvětvích a disciplínách — je pl­ du z MS 1969 (C 1,3 x C 1), 1971 (3 x něn s pomocí principu všestrannosti. C 1), 1973 (3 x C 1), ve slalomu 1977 (3 Význ. znakem s. s. je jeho demokratič­ x C 1) bronzových ze slalomu na nost, tj. přístupnost pro všechny občany. MS 1971 (C 1, 3 x C 1). Účastník OH S. s. se rozviji na principech socialis­ 1972. tického systému TK — ideovosti, ma­ SOF viz Světová odborová federace, sovosti, vědeckosti, jejich působení je soft viz pálka na stolní tenis, zajištěno organizačně i materiálně. softball [angl ], pálkovači sport. hra. Sport organizuji spol. organizace Vznikla z - * baseballu a - * indoor-baČSTV a Svazarm (sport, svazy, resp. seballu a jejich rekreačních obměn. rady odbornosti), jejichž úkolem je vy­ Uvedena v rámci chicagské svět. výsta­ tvářet všestranné podmínky pro rozvoj vy 1933 jako typicky amer. amatérská všech forem sportu (rekreačního, vý­ pálkovači hra. V USA se pak s. stal nej­ konnostního, vrcholového). S. s. je rozšířenější rekreační hrou. Rozšířil se svým pojetím velmi blízký zákl. myš­ do Kanady, na Filipíny, do Japonska, lenkám olymp. hnutí (výchova spor­ Číny i do Evropy. 1952 zal. Mez federa­ tovců k přátelství mezi národy) a aktiv­ ce softbalu (ISF). — U nás se hra šířila v 50. letech jako pálkovaná, prvá pravi­ ně se také podili na jeho rozvoji, sociologie tělesné kultury, vědni dla byla vydána 1951 a 1954 zásluhou disciplina zabývající' se úlohou a funk­ FTVS. V 60 letech postupným získává­ cemi TK ve společnosti, spol. problémy ním výstroje a výzbroje hráčů ze zahra­ TK, jejich vývojem a metodikou jejich ničí, hlavně z Kuby, bylo umožněno zkoumání. Je součásti teorie TK, v je­ i sport, rozšíření hry v rámci ČSTV. Nyní jímž rámci se zabývá zejm významem je s. řízen svazem s. ČÚV ČSTV. — Pra­ TK pro rozvoj spol vztahů, sociálními vidla: Hřiště je volná plocha tvaru pra­ funkcemi TK, podílem na socializaci voúhlé kruhové výseče. Pole je od zá­ člověka, vlivem na formování pracovně mezí odděleno pomezními čarami 70 m profesionálních skupin, funkcemi a úlo­ dlouhými, svirajícimi přavý úhel, hami spol. organizací v systému TK, v němž je umistěna pětiúhelníková, 45 vztahy mezi demografickými činiteli cm široká domácí meta. Hraci plocha, a tvorbou a uspokojováním potřeb včetně zámezí minim. 8 m od čar, musí v oblasti TK, významem mez. styků mít rovný povrch, hlinitý, písčitý nebo a mez. organizaci v oblasti TK, sociální travnatý. Vnitřní pole je čtverec o stra­ strukturou vrcholových sportovců a dal­ nách 18,3 m V jeho rozích jsou umistěšími problémy. — Metody zkoumáni, ny mety, tj. čtvercové polštářky z plátna uplatňované v s. TK, vycházejí z metod nebo podobného materiálu, o straně 40 obecné sociologie. Zkoumání sociol. cm, max. 12,5 cm vysoké, připevněné problematiky TK logicky uzavírá systém k zemi. V zámezí, 8 m za domácí metou, věd o TK, tvořený dále vědami biol., je zadní čára a event, překážka pro za­ nechycených nadhozů. lék., fyziologii, biomechanikou, peda- chycování gogicko-psychol. a historickými věda­ Uprostřed vnitřního pole ve vzdálenosti mi. — Ze s. TK se dále vydělují další 14,02 m pro muže a 12,2 m pro ženy je vědni discipliny, jako např. sociologie meta nadhazovači, tj. dřevěný nebo gu­ rekreace, sociologie sportu, sociologie mový obdélník 15 x 60 cm. Kolem ní je některých sport. her. — V kap. státech vyznačen kruh o poloměru 2,5 m. Území je především rozvíjena sociologie spor­ pálkaře tvoři 2 obdélníky 1 x 2,1 m po tu, která vychází z burž. empirické soci­ stranách domácí mety, vzdálené 15 cm ologie. Je zaměřena na zkoumání pro­ od mety. Na ně navazuje územi chytače blematiky sportu a volného času, efek­ 3 m hluboké. Území rádce u 1. a 3. mety tivity malé sociální skupiny ve sportu, jsou 5m čáry rovnoběžné s metovými vlivu vědeckotechnické revoluce na spojnicemi, vzdálené 2,5 m od nich. sport ap. — Sociologie TK v soc. stá­ Jednometrovka je 1 m široký pruh vně tech vychází z marx. sociologie, opírají­ metové čáry sahajicí od její pol. k 1. cí se o teor. základy hist, a dial, materi­ metě. V zámezí jsou umístěny lavičky alismu. Otázky TK zkoumá ze sociální, družstev a poblíž nich je vyznačen pří­ třídní a hist, podstaty. Mnohé otázky, pravný kruh pro nastupující pálkaře. Má které řeší s. TK, jsou otázkami hraniční­ poloměr 1,5 m a je půlen čarou zámezí. mi a zabývají se jimi i některé dalši věd­ Míček o hmotnosti 175-200 g a obvodu

138

softtenis 29,7-30,3 cm má povrch z hovězí nebo koňské kůže nebo syntetický. Oblá pál­ ka max. délky 85 cm a max. průměru 5,6 cm může být dřevěná, lepená, kovová, z plastické hmoty, popř. bambusu. Pro oficiální utkáni podléhá dalšim předpi­ sům, včetně omezení hmotnosti na max. 1 088 g. Polaři mají rukavici pro chytání míčku, chytač a první metař speciální lapačku. Chytač musí mit masku, chrániče nohou, ženy i chrániče těla. Pálkař, chytač a běžci mohou hrát v přilbách. Speciální kožená nebo plá­ těná obuv může mít na gumových pod­ rážkách běžecké výčnělky, nižši než 2 cm a ne kónické (hřeby). Hlavní rozhod­ čí stojí za domácí metou a má mít mas­ ku. — Hraji dvě 9členná družstva, stří­ dající se v úlohách pálkařů a polařů. Po­ laři hrají ve funkcích: nadhazovač, chy­ tač, strážce 1., 2„ 3. mety (metař), spoj­ ka, levý, střední a pravý vnější polař. Pálkaři se po odpáleni míče stávají běž­ ci. Úkolem pálkaře je odpálit dobře nadhozený míč do pole a využít zdařilé­ ho odpalu k oběhu, tj. po odložení pál­ ky k běhu přes 1., 2. a 3. metu na metu domácí. Zdaři li se mu oběh, získá 1 bod pro družstvo a právo znovu nastou­ pit na pálku ve svém pořadí. Nemůže-li pálkař uskutečnit oběh, může vyčkat na kterékoliv metě na další rozehrání míče a při nadhozu pokračovat v běhu. Po­ stupovat může nejen při dobrém odpa­ lu, ale I při dobrém nebo špatném nad­ hozu Na žádné metě nesměji být sou­ časně 2 běžci, poněvadž se nesmějí předbíhat, dochází po dobrém odpalu k nucenému postupu běžců ze všech met. Při postupu se běžci musejí met dotknout (dupnout) a pokud jsou ohro­ žováni hrou polařů (aut dotykem), ne­ smějí se vzdálit od metové čáry dále než 1 m. Polaři se snaží nejen zabránit běžcům v postupu na mety, ale běžce co nejrychleji vyautovat, tj. vyřadit ze hry pravidly předepsaným způsobem. Vyautovánim 3 hráčů pálkařů končí půlsměna a družstva si vyměni úlohy. Ut­ kání se hraje na 7 směn, tj. obě druž­ stva hrají 7 x na pálce a 7 x v poli. Při nerozhodném výsledku se prodlužuje o 1 směnu, a to až do rozhodnutí. — Vyautování pálkařů je možné a) 3 do­ brými nadhozy, které pálkař nedokáže odpálit, pokud chytač míček při třetím chytí (upustí-li ho, má pálkař za urči­ tých okolností možnost pokusit se o běh na t. metu jako po odpalu). Nad­ hoz se provádí z mety nadhazovače spodním hodem jednoruč za současné­ ho vykročení. Je „dobrý", pokusí-li se pálkař míček odpálit máchnutím pálky přes domácí metu, nebo pokud míček proletí přímo (bez odrazu o zem) cílem, tj. myšleným obdélníkem 46 cm širo­ kým a 50 až 150 cm nad metou, tedy ve

Hřiště na softball: A vnitřní pole, B vnější pole, C zámezí, 1, 2, 3 mety, 4 meta do­ mácí s územím pálkaře, 5 meta nadhazovače, 6 lavičky hráčů mimo hru, 7 detail území pálkaře s domácí metou.

výši kolen až ramen vzpřímeně stojícího pálkaře. Zda je nadhoz dobrý („strajk") nebo špatný („bol"), rozhoduje hlavní rozhodčí. Při 4 špatných nadhozech zís­ kává pálkař postup zdarma (bez možno­ sti být autován) na 1. metu. V případě nucených postupů dostávají postup zdarma o 1 metu i všichni běžci, jichž se nucený postup týká; b) po odpalu (i chybném do zámezí), chytí-li polař mí­ ček v letu, tj. než dopadne na zem. Po dobrém odpalu mohou polaři ve spolu­ práci (s míčkem mohou běhat, přihrávat si ho) uzavírat metu, na kterou ně­ který běžec musí postupovat. Dopravi li se na metu míček dříve, než na ní běžec přiběhne, je vyřazen. Totéž platí při nu­ ceném návratu na metu, např. při vyne­ chání mety, nebo po časném výběhu z mety při chyceném míči v letu. K uza­ vření mety stačí, aby se jí kterýkoliv po­ lař dotkl, pokud drží míček v ruce; c) dotykem běžce míčkem v ruce, nem-li běžec na metě nebo je na metě neo­ právněně. Míček při tom nesmí z ruky vypadnout, aby bylo zřejmé, že nebyl hozen; d) vlastni chybou pálkaře (i spo­ luhráče), tj. za přestupek pravidel; na­ př. nenastoupi-ii pálkař na pálku včas (v limitu 1 minuty), vykroči li při odpalu ze svého území, běží-li s pálkou nebo ohrozí-li soupeře jejím zahozením, za úmyslný dotek míče atd. Vyřazený pál­

kař jde znovu na pálku ve svém pořadí — Soutěže. MS (mužů od 1956, žen od 1965). U nás je nejvyšší soutěží M ČSSR. — Literatura: Stibitz, Fr.: Pálko­ vané (softbal). Praha 1968 softtenis, hovor, líný tenis, rekreační pohyb, hra bez přesné stanovených pravidel. Hraje se raketou z plastické hmoty, která má místo výpletu mřížku, a speciálním míčkem z plastické hmoty s pomalým odskokem. Sochor Miloslav, *1952, čs. lyžař, MS. Účastník ZOH 1976 (11. obří slalom, 14. - slalom, 40.-sjezd), MS 1970 (16,-kombinace), 1974 (4.-kombinace, 17,-slalom, 22 -obří slalom) a 1978. Třetí v Evr. po­ háru 1975. Od 1984 trenér reprezentač­ ního družstava juniorů. Soisbault cup [fr.j, evr. tenisová sou­ těž reprezentačních družstev juniorek do 20 let. Zal. ve Francii 1965 na paměf dcery tehdejšího předsedy Francouz­ ské tenisové asociace Anně Soisbaultové de Montaigu. Přihlášená družstva jsou každoročně rozdělena do skupin, vítězové postupují do finále. ČSSR zví­ tězila v této soutěži 1974, 1976, 1977, 1980 Sokol, čes. tělových, organizace, zal. 16.2. 1862 - ► M. Tyršem, - ► J. Fůgnerem, JUDr. J. Grégrem, prof. E. Tonnerem a dalšími; pův. název Tělocvičná jednota Pražská, od 1864 Sokol Pražský.

Sokol

139 Prvním starostou se stal J. Fůgner, ná­ čelníkem M. Tyrš, který vychoval další cvičitele, vytvořil vlastní tělocvičnou soustavu a čes. názvosloví. Zpočátku se cvičilo v tělocvičně Malypetrova ústavu v Panské ulici, později v tělocvičně U Apolla a v Konviktu. 1865 byla nákla­ dem J. Fůgnera postavena vlastni tělo­ cvična. V dubnu a květnu 1862 se pořá­ daly první sokolské výlety (manifestační tur. pochody na Řip a Karlštejn). 1 6 1862 se konalo první veř. cvičení. 1862 zal. ještě dalších 9 jednot, 1863 dalších 5 a 1865 pracovalo již 20 jednot s 1 950 členy. 1869 byl z podnětu M. Tyrše zalo­ žen -» Tělocvičný spolek paní a dívek Pražských. Založeni celonár. jednoty sokolské organizace rak. úřady zakáza­ ly. 1871 začal Tyrš vydávat čas. Sokol, který sjednocoval hnuti ideově i odbor­ ně, Vydávání přerušeno krizí 1877-81. Po překonání krize (1882) vydávání ob­ noveno a uspořádán I sokolský slet (viz sokolské slety). — Základem činnosti sokolských jednot byla Tyršova tělo­ cvičná soustava. Mnohé jednoty prová­ děly i některé sporty, které však byly chápány jako doplňková činnost (zvi. plavání, veslováni, atletika, zápas a v zi­ mě bruslení). Krize sokolského hnutí 1877-81 však zhoršila podmínky pro uplatnění vzmáhajícího se sport, hnutí v Sokole, a proto se sport začal organi­ zovat mimo Sokol. Vedení S. se posta­ vilo proti sportu z důvodů odborné těch. (vyčítali sportu jednostrannost), zdrav, (ohrožení zdraví sportovce při snaze o nejvvšší výkon bez předchozí všestranné tel. přípravy) a národno­ stních (sport jako jev mez. dávali do protikladu s vlastenectvím), hl. důvo­ dem však bylo, že sport odváděl mlá­ dež z řad Sokola. Přestože vedeni S. se až do vzniku ČSR stavělo proti sportu, sokolské jednoty řadu sport, odvětví pěstovaly, zejm. na venkově. Tak se so­ kolské hnutí zasloužilo ještě před 1918 o rozvoj řady sportů, zejm. házené, atle­ tiky, šermu, zápasu, sport, gymnastiky, bruslení aj. — V 80. letech 19. stol. zesí­ lily snahy o vytvoření střechové sokol­ ské organizace; 1887 vznikly 3 sokolské župy, v témže roce však rak. úřady za­ kázaly uspořádáni II. sokolského sletu (konal se 1891). 1889 ustavena Česká obec sokolská jako jednotná čes celonár. organizace. Sdružovala ve 185 jed­ notách 2 174 členů. Prvním starostou byl zvolen JUDr. Jan Podlipný (1889-1906). 1894 byla ustavena sokol­ ská župa dolnorakouská, 1891 vznikla Moravsko slezská obec sokolská. Obce se 1904 sjednotily a vytvořily Českoslo­ venskou obec sokolskou (ČOS) 1895 se uskutečnil III sokolský slet, 1896 vstou­ pila ČOS do Evr. gymnastické federace (PEG), která se 1897 přeměnila na Mez.

federaci gymnastiky (FIG). 1897 začala ČOS vydávat - ► Věstník sokolský. — V 90, letech 19. stol. se burž. sokolská ideologie dostává do rozporu s rozvíje­ jícím se děl. hnutím. 1897 byli z ČOS vy­ lučováni členové, kteři volili nebo sym­ patizovali se sociálními demokraty To vedlo k tříštění čes. tělových, hnutí, ke vzniku Dělnických tělocvičných jednot (viz Svaz dělnických tělocvičných jed­ not československých). ČOS hlásala apolitičnost a nadstranickost, byla však složkou čes. a později čs. burž. stran, zpočátku staročechů, později mladočechů, a po vzniku ČSR Čs. strany nár. so­ cialistické. Do vzniku ČSR se pres veš­ kerou rozpornost své ideologie stalo sokolské hnuti význ. součástí nár. osvo­ bozeneckého hnutí, napomáhalo růstu nár uvědomění, zejm. mládeže Sokol­ ské hnutí má velké zásluhy o rozvoj kul­ tury a vzdělanosti (zakládáni knihoven, divadelních souborů a pěveckých sou­ borů, později kin ap.) i o velmi dobrou úroveň škol. TV. Největší význam má však jeho tělových, činnost. Všesokolské slety mobilizovaly široké masy čes. obyvatelstva k tělových, aktivitě a zalo­ žily tradici našich masových tělových, vystoupeni. Od 1901, kdy se konal IV. slet, se slety začaly konat v šestiletých obdobích (pokud jim nezabránila vál­ ka). V prvním desetiletí 20. stol. rostl rychle počet jednot a členů: 1904 měla ČOS 37 sokolských žup se 645 jednota­ mi a 51 000 členů, 1913 měla 1 080 jed­ not a 128000 členů. 24.11.1915 za 1. svět. války byla ČOS rak. úřady rozpu­ štěna Po vzniku ČSR činnost obnovila a přijala název Československá obec sokolská (ČOS). Ideově podléhala Čs. nár. soc. straně a postavila se na pozice burž. dem. republiky. Na obranu burž státu budovala tzv. Stráže svobody a sokol­ ské nár stráže, které 1919 zasáhly proti republikám rad na Slovensku a v Ma­ ďarsku. 1920 obnovila tradici sokol­ ských sletů a začala budovat sídlo ČOS - Tyršův dům, který byl slavnostně ote­ vřen 1925. 1920 měla ČOS 2 629 jednot, 562 651 členů, 26 212 cvičitelů a cvičite­ lek, 205 sokoloven a 131 hřišť. Ve 20. a 30. letech se ČOS význ. podílela na sport, reprezentaci ČSR (viz olympijské hry) a na celk. rozvoji čs. TV. Vybudo­ vala na vysoké úrovni systém přípravy tělových, kádrů, zavedla zdrav, péči, ideověvých. a vzdělávací činnost, vydá vala širokou škálu odb. publikaci a ča­ sopisů a propagačních materiálů. 1906-32 byl starostou ČOS -*■ J. Scheiner, 1932 S. Bukovský a 1939-40 —*■ J. Truhlář. V meziválečném období orga­ nizovala ČOS sokolské slety 1920,1926, 1932 a 1938. X. slet 1938 se stal mohut­ nou celonár. manifestací proti fašismu a válce 1938 měla ČOS na 800 000 čle­

nů ve 3 333 jednotách a pobočkách, 1 177 sokoloven a 1 817 hřišť. Rozvoj so­ kolského hnutí byl pomalejší na Slo­ vensku; 1938 zde bylo jen 50000 členů Sokola. Po mnichovské dohodě byl So­ kol na Slovensku rozpuštěn a jeho ma­ jetek zabaven. V dubnu 1941 byla čin­ nost ČOS zastavena a vedoucí předsta vitelé zatčeni. Členové ČOS se aktivně zapojili do odboje a řada z nich v něm zahynula, mezi nimi vedouci představi­ telé S. Bukovský, A. Pechláta další. Po osvobozeni ČSR se sokolská organiza­ ce postavila za sjednocení čs. TVS. Pra­ vicové křidlo ve vedeni ČOS (A. Hřebík, M. Provazníkové) však sjednocovaci proces sabotovalo A. Hřebík jako před­ seda Ústředního nár. tělových, výboru (ÚNTV) a starosta ČOS (1945-48) UNTV rozbil a dal podnět k tzv federativnímu sjednocení do Čs. tělových, svazu (1946-48), což jednotu nevytvářelo. 1947 se uskutečnil VII. sjezd ČOS, jehož re­ zoluce vycházely z burž. pozice vedení ČOS. Během únorových událostí 1948 vznikly akční výbory, při ČOS ústřední akční výbor, které provedly očistu řídí­ cích orgánů ČOS, žup a jednot od přívr­ ženců pravice. 31. 3. 1948 pak bylo vy­ hlášeno sjednoceni všech tělových., sport, a tur. organizací do jednotné tě­ lových. organizace Sokol, která si pak ponechala tradiční název ČOS. 1948 se uskutečnil posledni, XI. sokolský slet Novým starostou byl zvolen J. Truhlář. 1949 byl vydán zákon o státní péči o TVS, který právně uznal sjednocení čs. TV do Sokola, vytvořil státní orgán pro řízení TV (viz Státní úřad pro těle­ snou výchovu a sport), zavedl systém Tyršova odznaku zdatnosti aj 1951 se uskutečnil IX. sjezd ČOS 1953 došlo podle zákona z prosince 1952 k reorga­ nizaci čs. TV; ČOS byla zrušena a zave­ deno státní řízení TV. Jednim ze šesti tělových úseků se stal Sokol, který měl organizovat TVS na vesnici za jednot­ ného řízeni - * Státního výboru pro tě­ lesnou výchovu a sport. 1957 vznikl na základě zákona z prosince 1956 ->■ Čes­ koslovenský svar tělesné výchovy, je ­ hož součásti se staly i jednoty Sokola. Název S. zůstal zachován v názvech ně­ kterých TJ, zejm. na vesnici nebo tam, kde byly dlouholeté tradice (např. TJ Sokol Malá Strana). — Literatura: Jandásek, L. Pelikán, J.: Stručné dějiny sokolstva (1989-1912), ČOS 1946; Fikar, A.: Stručné dějiny sokolstva (1912-1941), ČOS 1948; Stoll, L : Politic­ ký smysl sokolství, 1932; Jandásek, L.: Přehledné dějiny sokolstva (1862-1889), ČOS 1937; Sto deset let Sokola, Praha 1972. Sokol, první sokolský časopis s meto­ dickým a vzdělávacim zaměřením. Zal. M. Tyršem 1871. Oficiálním vydáváte-

Sokol

140

lem Sokol Pražský. Vycházel 1871-76, 1882-1915 a 1919-1941 (úředně zastaven za okupace). Sokol Ladislav,' 1941, čs. hráč vodního póla, ZMS. Účastník ME 1966 (14. mís­ to). V mužstvu ČH Košíce se podílel na získáni titulu MR 1962-64,1966-75 sokolík, slg , v horolezectví způsob překonávání úzké spáry s ostrou hra­ nou, při němž se využívá tahu paží a protitlaku nohou. sokolovna, tělocvična provozovaná a většinou i vybudovaná tělových, orga­ nizací Sokol. S. byly zákl. provozním článkem tělovýchovy u nás. Většina s. nesloužila jen tělových, činnosti, ale stala se, zejm. v menších obcích, i stře­ diskem kulturním a jedním ze zákl. člán­ ků nár. osvobozeneckého hnuti čes. ná­ roda před 1. svět. válkou. V s. se pořá­ dala i divadelní představení, taneční zá­ bavy aj. Později byly v s. zřizovány i bio­ grafy, a to bohužel velmi často na úkor tělových, činnosti. Sokolovský závod branné zdat­ nosti, SZBZ, disciplína - ► masových branných soutěži. Pořádá se na paměť boje 1. čs. praporu v SSSR 1943 v obci

Kategorie

ml. žákyně (10-12 let) ml. žáci (1 0-12 let) st. žákyně (13-14 let) st. žáci (13-14 let) ml. dorostenky (1 5-16 let) ml. dorostenci (1 5-16 let) st. dorostenky (17-18 let) st. dorostenci (1 7-18 let) ženy (19-30 let) ženy (31 a st.) junioři (19-21 let) muži (2 2-35 let) muži (36-45 let) muži 46 a st.)

Délka trati

Počet a druh střet, položek

2 km

L

2 km

L

3 km

L

3 km

LS

3 km

L

3 km

LS

5 km

L

10 km

LS

5 km

L

5 km

L

15 km

LSL

20 km

LSLS

15 km

LSL

10 km

LS

Poznámka: L — vleže, S — vstoje

Sokolovo. Závod vznikl 1948 jako zimní branný závod. Současný název SZBZ zís­ kal 1952, kdy byl zařazen do systému soutěži Svazarmu. 1967 se pravidla při­ způsobila pravidlům -*■ biatlonu. Střílí se z malorážky (kat. žáků a při náboro­ vých závodech ze vzduchovky). — Ka­ ždoročně se konají přebornické soutě­ že od místních přeborů až po M ČSSR. Tratě se stavějí obdobně jako u běhu na lyžich. Žákovské kat. mají vzduchov­ ky připravené na střelnici, dorost a do­ spělí běží s malorážkou celý závod. Ze vzduchovky se stříli na 10 m, z maloráž­ ky na 50 m; ze vzduchovky na reduko­ vaný kruhový terč pro SZBZ (popř. kru­ hový terč 8/5,5 cm), z malorážky na kru­ hový terč pro SZBZ (popř. kruhový terč 16/11 cm). Neúspěšné zásahy se hod­ notí trestnými minutami (u žactva 0,5-1 min, u ostatních kat. 1-2 min za 1 vý­ střel). Při každé položce se střílí 5 nábo­ jů, žákovské kat. 3 náboje. Lyže (jednu možno vyměnit) a pušky se před závo­ dem značí. sokolské družiny na školách, orga­ nizační forma dobrovolné TVS škol. mládeže 1951-53. Zakládaly se podle výnosu MŠ a SÚTVS z 13.12. 1950 za součinnosti pionýrských a škol. skupin ČSM pod vedením ředitelů škol a tělo­ vých. pedagogů. Jako cvičitelé, instruk­ toři a jejich pomocníci v nich působili i ostatní členové pedag. sborů, rodiče i starší žáci. Celkem v nich cvičilo 277 000 žáků. 1953 se družiny přeměnily ve škol. TJ. Sokolské noviny, list ČOS, který vy­ cházel 1949-52 a navázal na -• rekreač­ základy a faktory rozvoje rekreačních ní sport, -» výkonnostní sport a -*■ forem těl. kultury ve volném čase, po­ vrcholový sport. Každá z těchto oblastí pularizací, agitaci a výměnou zkušeno­ plní specifické spol. funkce. — V pod­ sti z této oblasti. Každý 2. rok pořádá mínkách soc. společnosti jsou čile s. mez. seminář, 10. roč. se konal 1983 odvozeny z cilů TK S. o jejich dosažení v Piešťanech. usiluje specifickými prostředky a meto­ Sport et Travail (spor e travaj, fr.], dami. Odtud také vyplývají některé rysy Sport a práce, jedna z komisi Mez. rady s. , jako výkonový charakter sport, čin­ pro zdraví, těl. výchovu a rekreaci, zabý­ ností, herní základ, veřejnost sport, vající se uplatněním různých forem těl. soutěži, mnohotvárnost sport, odvětví kultury v prac. procesu. aj. S. se významně podílí na uspokojo­ Sportflex viz plastické povrchy. vání potřeb a zájmů jedince a sociál­ Sport im Bild, něm. obrázkový všeních skupin a současně soustřeďuje na sport. časopis vynikající obrazové a in­ sebe zájem širokých vrstev diváků a je formační úrovně. Vycházel 1895-1934. prostředkem jejich kulturně vých. ovliv­ sportovně technické podmínky, vý­ ňování. HI. prostředkem dosahování konnostní a jiné požadavky, jejichž spl­ spol. cilů je proces - ► sportovního tré­ něni opravňuje sportovce nebo turistu ninku — ftizením jednotlivých sport, k získání určité soutěžni či jiné kvalifi­ odvětví v ČSSR se zabývají sportovní kace. Splněni předepsaných s. t. p. se - * svazy ČSTV, ve ->• Svazarmu rady požaduje: a) k účasti ve výběrových odborností. V mez. měřítku s. řídí MSF, sport, soutěžich výkonnostního charak­ které sjednocují pravidla a řídi mez. teru, např. v mistrovství ČSSR Považuji soutěže (OH, MS, ME). — Počet mez. se za ně zejm. výkonnostní třída, - * li­ uznávaných s. se v průběhu posledních mit nebo umístění sportovce v postupo­ sto let ustálil na 150. Na jejich dělení vé mistrovské soutěži nebo ve - ► vý­ nejsou jednotná kritéria, za základ se konnostním žebříčku; b) k zařazeni pokládá děleni na s. individuální a ko­ sportovce nebo turisty do výkonnostní lektivní. Individuálni s. se dále dělí na s. třídy sport, nebo tur. klasifikace. Pova­ s individuálním výkonem bez přímého žují se za ně klasifikačni normy a klasifi­ odporu soupeře a na s. s individuálními kační požadavky, které stanoví - ► Jed­ souboji. S. s individuálním výkonem lze notná sportovní a turistická klasifikace dále dělit na s. s měřitelnými výkony ve ČSTV a -> Jednotná branná sportovci standardních podmínkách (atletika, pla­ klasifikace Svážu pro spolupráci s ar­ vání, vzpiráni, dráhová cyklistika, rych- mádou; c) k uděleni -*• odznaku zdat­

148 nosti, odznaku zékl. nebo výkonnostní turistiky či jiného tělových, odznaku. Považuji se za ně zákl. výkonnostní limi­ ty předepsané pro jednotlivé disciplíny odznaku zdatnosti a celkový počet bo­ dů, u ostatních odznaků požadavky sta novené v jejich řádu. sportovně technické předpisy, in­ terní normy, které vydávají tělových, a svazarmovské orgány k zabezpečeni organizace, řízeni a regulérního průběhu sport, soutěží výkonnostního či ma sového charakteru, soutěži o odznak zdatnosti či jiný tělových, nebo branný odznak. Jsou to zejm.: a) obecné nor­ my vydávané ústředními orgány, jejichž platnost se vztahuje na všechna sport, odvětví. Patří mezi ně celostátní sport, kalendář soutěži (viz sportovní kalendář soutěží), - ► Jednotná sportovní a turis­ tická klasifikace ČSTV, - ► Jednotná branná sportovní klasifikace Svazu pro spolupráci s armádou - * Jednotný řád sportovní registrace ČSTV, -» Směrni­ ce pro závodění mládeže, řád a pod­ mínky odznaku zdatnosti aj.; b) zvláštní normy pro jednotlivá sport, odvětvi, která vydávají výbory sport, svazů. Jsou to zejm. zákl. svazové předpisy, jako -» pravidla sportů, -*• soutěžni řá­ dy, - ► přestupní řády, -+ rozpisy soutě­ ži, kalendářní plány soutěží, prováděcí pokyny ke sport, klasifikaci aj. sportovně technický pracovník, funkcionář, který na různých úrovních organizační struktury ČSTV a Svazarmu řídí, organizuje a zabezpečuje regulérní průběh sport, soutěží výkonnostního nebo masového charakteru, soutěží v oblasti zájmové činnosti Svazarmu a soutěži o odznak zdatnosti nebo jiný tělových, odznak. Působí zpravidla jako člen sport. těch. či jiné komise sport svazu nebo svazarmovského orgánu v rozsahu, který stanoví - * sportovně technické předpisy ČSTV a Svazarmu. sportovní ankety, určováni nejlepšiho sportovce světa, Evropy a jednotli­ vých zemí z různých sport, odvětvi pro­ střednictvím hromadných sdělovacích prostředků, zejm. redakcí sport, listů a časopisů. Za oficiální s. a. určujíci nej­ lepšího sportovce světa je považována - * Anketa agentury ISK. Další známé s. a. jsou -v Zlatý míč, -> Zlatá kopačka aj., v ČSSR -» Anketa internacionálů, - * Deset nejlepších sportovců roku, - ► Fotbalista roku, - ► Jedenáctka roku, Král-královna bílé stopy, Nejlepší svazarmovský sportovec, - ► Nejlepši cyklista roku, Nejlepší čs. házenkář a házenkářka. Nejlepší čs. volejbalista a volejbalistka, - * Neúspěšnější nová­ ček roku, - * Sportovní objev roku, -» Zlatá hokejka, - * Zlatá tretra Evropy aj. sportovní cena ÚV SSM viz Sportov­ ní objev roku.

sportovní gymnastika

149 sportovní činnost, konkrétní projev sport, motoriky. S. č. se zformovaly v průběhu hist, vývoje sportu v jednotli­ vá sport, odvětví. V současné dobé ma­ jí tyto společné znaky: výkonový cha­ rakter, soutěživost a pravidla. Jimi je také dána specifičnost s. č. vzhledem k ostatním lidským činnostem, sportovní den velitele, forma maso­ vé sportovní činnosti voj. útvaru. U útvaru se organizuji nejméně jednou za 3 měsíce, u praporu jednou za 2 měsíce a u roty jednou za měsíc. Do programu sport, dne se zařazují maso­ vá tělových, vystoupení, sport, soutěže v individuálních a kolektivních spor­ tech, vojenskopraktické soutěže, plněni podmínek -*• vojenského odznaku zdat­ nosti ap. S. d. v. se organizuje také při příležitosti různých oslav a svátků (např. Den armády, Den dělostřelectva. Den letectva) a také při slavnostnich přiležitostech. sportovní dovednost, učením osvoje­ ná a tréninkem zdokonalovaná forma -» sportovního výkonu, v níž se v inte­ grované podobě projevují všechny podstatné faktory v optimálním vzájem­ ném uspořádání. S. d. jsou zvi. druhem - ► pohybových dovedností, od nichž se liší především větší komplexnosti a se­ pětím s max. sport, výkonem. Větší komplexnost vyplývá předevšim z růz­ norodosti úkolů, které jsou základem jednotlivých sport, odvětvi. Znamená těsné sepětí všech zúčastněných kom­ ponent: senzorické, mot., psych., pří­ padné sociálně interakční, i propojení s mechanismy energetického metabo­ lismu. Např. v tréninku sport, her či v úpolových sportech se tato komplex­ nost promítá v pojetí technicko-takt připravy, která požaduje souběžné osvojování pohyb, a psych, stránky pří­ slušných činnosti. V jiných sport, odvě­ tvích, jako např. v jednotlivých discipli­ nách ve sport, gymnastice, ve vzpírání ap., sport, výkony probíhají ve standar­ dních podmínkách. Je proto žádoucí, aby celé prvky nebo jejich sestavy byly zautomatizovány. V těchto případech hovoříme o sport, návycích (viz pohy­ bový návyk). S. d., resp. sport, návyky se vyznačuji následujícími znaky: stálo­ stí, účelovostí, rychlostí provedení a ekonomičnosti. Obdobné jsou znaky pohybových dovedností, projevy s. d. jsou však na podstatně vyšší úrovni a kladou mnohem vyšší nároky na řidiči a koordinačni funkcí centrální nervové soustavy. Osvojování a zdokonalování pohyb, dovedností a pohyb, návyků je obsahem těch. přípravy a probihá na principech —*■ motorického učeni, sportovní dvojice, závodni disciplína v -v krasobruslení, skládá se z krátké­ ho programu a volné jízdy; společné

brusleni partnerů (muže a ženy), kteří provádějí všechny pohyby v takovém souladu, aby vznikl dojem harmonické jízdy. sportovní filatelie, systematické sbí­ rání a studium poštovních známek, arší­ ků, razítek a dalšího dokumentačního filatelistického materiálu se sport, te­ matikou. S. f. vznikla současně se vznikem moderních OH, s vydáním prv­ ní série 12 olymp známek k I. OH 1896. Po 2. svět. válce vzrostla produkce sport, známek, a proto vznikají náměto­ vě specializované skupiny filatelistů. V ČSSR byla 1965 ustavena sekce olymp. a sport, filatelie při komisi ná­ mětové filatelie Svazu čs. filatelistů. Od 1968 vydává vlastní čas. Oiympsport. 1982 vznikla Mez. federace olymp. fila­ telie v čele s předsedou MOV - ► Jua­ nem A. Samaranchem. sportovní forma, stav optimální spe­ ciální připravenosti sportovce, který mu umožňuje podávat výkony odpovídající dosaženému stupni trénovanosti. Cha­ rakteristickými znaky s. f. jsou speciali­ zované adaptace sportovce, stabilita stupně připravenosti, schopnost mobili­ zovat potřebné funkce, ekonomizace průběhu těchto funkci, rychlá regenera­ ce sil a především sladění zúčastně­ ných faktorů, funkcí a procesů podílejí­ cích se na výkonu s využitím individuál­ ní výkonnostní kapacity. HI. ukazatelem s. f. jsou výkony v soutěžích. Je to fázo­ vý proces, ve kterém rozlišujeme získá­ váni, udržení a dočasný pokles sport, formy. S. f. dosahujeme záměrným, ra­ cionálním tréninkovým působením, kte­ ré zabezpečujeme - * periodizací tré­ ninkového procesu. Mimořádný vý­ znam a specifické zvláštnosti má fáze tzv. laděni s. f. (2-3 týdny) koncem pří­ pravného a začátkem závodního obdo bí či před důležitým závodem. Udržení s. f. (dynamická rovnováha mezi různý­ mi funkcemi) klade vysoké nároky na ří­ zení tréninkového procesu. S. f. trvá v průměru 2-4 měsíce. Pokles s. f. vy­ tváří předpoklady pro následující cy­ klus přípravy. Rozlišujeme 4 varianty rozvoje s. f.: s 1 vrcholem, se 2 vrcholy a krátce trvajícím poklesem mezi nimi, se 3 vrcholy, se 2 vrcholy a déle trvají­ cím poklesem mezi nimi. sportovní geografie, dnes již neplat­ ná zásada MOV, podle níž byla rozho­ dující pro samostatné zastoupeni v MOV a na OH sport, vyspělost národa (princip nár. zastoupeni), nikoliv polit, samostatnost národa (princip státního zastoupeni). Tato zásada, kterou prosa­ dil -*• Pierre de Coubertin, umožnila sa­ mostatnou účast Čechů a Finů v olymp. hnutí v době, kdy neměli samostatný stát (do 1. svět. války). Po 2. svět. válce byl výraz „národ" v olymp. chartě na­

hrazen termínem „země", jímž se ozna­ čuje země, stát nebo území, jež má nár. olymp. výbor uznaný MOV. sportovní gymnastika, sport, odvětvi charakteristické předvedením sestav v prostných a na nářadí s cílem získat co nejvyšší bodové ohodnocení. Sesta­ vy se skládají ze ->■ cvičebních tvarů různé obtížnosti (v. t. názvosloví gymna­ stiky). Soutěži se ve vícebojích (v něko­ lika disciplínách se společným bodo­ vým hodnocením); muži soutěži v pro­ stných, na koni našiř s madly, na kru­ zích, v přeskoku koně naděl, na bra­ dlech, na hrazdě; ženy soutěží v pře­ skoku koně našiř, na bradlech o nestej­ né výši žerdí, na kladině, v prostných. — Cvičební tvary jsou typické neobvy­ klými polohami těla v prostoru, kyvadlovitými, otáčivými nebo obecnými pohyby podepřeného, zavěšeného ne­ bo volně leticího těla s částečnou, úpl­ nou nebo vicenásobnou rotaci kolem jedné nebo více os pevných, pohybli­ vých či volných (např. vzepření, toče, mety, převraty). — Pohyb, obsah disci­ plin vícebojů se stále obohacuje o nové cvičební tvary, tvořené na základě poz­ nání mech. zákonů pohybu a umožněné zdokonalovanou konstrukci nářadi i do­ bovými názory na charakter cvičení. — Zvyšující se podíl akrobatických cvičení prodlužuje délku sestav a zvyšuje jejich složitost. — Estetičností pohybu vyniká zvi. současné pojetí s. g. žen, které vyu­ žívá zejm. v prostných a na kladině ved­ le akrobacie i prvků baletu, mod. gym. a výrazového tance v choreografickém zpracování. Prostná se cvičí za dopro­ vodu zvlášť komponované hudby. — Nácvik vrcholných cvičebních tvarů a jejich vazeb vyžaduje vysokou úroveň pohyb, schopností, funkcí hybného sy­ stému, pohybově percepčních, analyzačnich, koordinačních a regulačních, i vysokou úroveň psych, kvalit (pozor­ nosti, paměti, přesného vnímáni, my­ šlení, vůle ap.) Cvičenec musí při cviče­ ni bezpečně ovládat tělo, přesně vní­ mat časové, prostorové i dynamické parametry pohybu, překonávat sily vznikajíc při cvičení (např. odstředivou, setrvačnou, reaktivní). Složitý a někdy až riskantní pohyb, obsah (salta, pře­ mety ap.) vyžaduje neustálé překonává­ ní stresových situaci, mnoho speciál­ ních zkušenosti i schopnost vyrovnávat se s obtížnými podmínkami v soutěžích — Ve s. g. se nejvíce uplatňují jedinci s lehkou těl. konstituci středniho vzrů­ stu. To je např. i příčinou snižujícího se věku cvičenců, zvi. cvičenek. — Histo­ rie. S. g. vznikla z něm. - * nářaďového tělocviku. Zakl. něm. *• turnerského systému tělocviku -» Friedrich Ludwig Jahn využil cvičení na nářadí jako pro­ středku k přípravě lidových mas na boj

150

sportovní gymnastika

Sportovní gymnastika — cvičeni na bradlech, závodní disciplína mužů

za osvobození Pruska z Napoleonovy nadvlády. Zavedl cvičení na hrazdě, bradlech a na koni. Jeho žák - * Ernst Etselen doplnil Jahnův tělocvik o cviče­ ní na kruzích, koze a kolovadlech a pro přeskoky zavedl odrazově můstky. Po Napoleonově porážce se nářaďový tě­ locvik rozšířil z Německa do celé Evro­ py kromě Anglie a Švédská, které měly vlastní tělocvičné systémy. Cvičení na nářadí dosáhlo velké obliby, a proto mu neublížilo ani dočasné zastavení turnerské činnosti (Turnsperre), ani konkuren­ ční spor se švéd. tělocvikem, vedený Hugem Rothsteinem (viz Barrenstreit). — Významným mezníkem ve vývoji s. g. (nářaďového tělocviku) bylo ustavení Evropské federace gymnastiky (FEG) 1881, která začala pořádat soutěže or­ ganizovaných nár. svazů. 1920 byla FEG přeměněna na - ► Mezinárodní gymna­ stickou federaci (FIG). — Do soutěží OH (od 1896) a MS (od 1903) byly až do 30. let vedle cvičení na nářadí a prostných zařazovány i disciplíny atletické (běh, skok, vrh), šplh na laně, vzpíráni 50kg břemene, cvičení s kuželi a skok z pružného můstku. Sestavovaly se do různě početných vícebojů; základem však byly disciplíny nářaďové, zprvu s předepsanými cviky, později i sestavy volné. Soutěžilo se obvykle v kat. jednotlivců i družstev. — Soutěžní pro­ gram se ustálil až při MS 1934 a OH 1936. Závodilo se ve dvou dnech ve dvanáctiboji jednotlivců i družstev. Vý­ sledky povinného i volného víceboje jednotlivců se na jednotlivých nářadich

sčítaly a poskytovaly tak údaje pro oce­ nění vítězů disciplin. Dalšími úpravami se vrcholné soutěže rozšířily ze dvou na čtyři závody; prvé dva dny se soutěži v povinném a volném šestiboji a součet pěti nejlepších známek v družstvu z každé disciplíny plati do výsledku družstev; třetí den soutěži 36 nejlepších cvičenců ve volném šestiboji o titul ab­ solutního vítěze jednotlivců (mohou po­ stoupit jen 3 závodnici jedné země); čtvrtý den soutěží nejlepších 8 cvičenců každé disciplíny ve volném programu o titul na jednotlivých nářadích (do to­ hoto finále mohou postoupit jen 2 zá­ vodnici jedné země). — Ženy soutěžily od 1934 ve víceboji družstev, v přesko­ ku, na bradlech o nestejné výši žerdí, na kladině, v prostných a ve společném cvičení s náčiním. Od 1960 se soutěži v osmiboji družstev i jednotlivkyň (v po­ vinném a volném čtyřboji), ve volném čtyřboji absolutního finále jednotlivkyň a ve finále jednotlivých disciplín. — Vstupem sov. gymnastů do svět. soutě­ ží (při OH 19521 nastal obrovský struktu­ rální rozvoj pohyb, obsahu i rozmach s. g. ve světě. Složitost i náročnost cviče­ ni se stupňovaly a vyvolávaly prudké změny tréninkových metod. Pohyb, prů­ běhy se biom. analyzovaly, tím se kvali­ tativně změnila technika pohybu a vzro­ stla obtížnost. Sledovala se i fyziol. odezva tréninkového zatíženi, modifiko­ valy se pohyb, schopnosti. S. g. se sta­ la mimořádně náročným sportem s vy­ hraněnými těl. konstitučními, funkčními a koordinačními požadavky, a to v sou­

časnosti omezuje její bývalou širokou základnu cvičenců. — V Čechách zave­ dl nářaďový tělocvik Rudolf Stefani, žák Jahnův a Eiselenův, který byl 1842 povolán zemskými stavy do Prahy jako učitel tělocviku. Po jeho odchodu půso­ bili v Praze Němci Gustav Stegmayer a Ferdinand Schmidt a později i prvý český propagátor a učitel nářaďového tělocviku - ► Jan Malypetr. V jeho ústa­ vu v Budči byl mezi prvními cvičiteli i -+ dr. Miroslav Tyrš, který se snažil po založeni tělocvičného spolku Sokol (1862) o všestrannou těl. vých., spoje­ nou s vých. est. a mravni podle antic­ kých vzorů. Spolek Sokol se pak stal nejen zákl. naší dřívější největší tělo­ vých. organizace, ale po stránce cvičebni i zákl. všech našich pozdějších tělových, organizací. M. Tyrš dal nové­ mu spolku i pevné teor. základy tělo­ cvičné činnosti. Po Tyršově smrti 1884 začalo v Sokole převládat cvičeni na nářadí. Vypisovaly se závody, při nichž bylo dovoleno startovat i v jednotlivých disciplínách, a to často vedlo k jedno­ strannosti. V 80. letech 19. stol. byly za­ váděny viceboje, které obsahovaly i cvičení prostná, šplh a vzpírání. Po­ stupnými kontakty s cizinou došlo k dalším změnám v cvičební praxi i v náplni soutěži. Vypisovaly se delší sestavy, dříve převážně statická a silo­ vá cvičeni se nahrazovala cviky šviho­ vými a strukturální složitost sestav se stupňovala. Pevný závodni řád, rozma­ nitost cvičení i úspěchy v zahraničních utkánich vedly na přelomu stol. k zvýše­ ni masové základny i k růstu výkonno­ sti. Po 1918 probíhala činnost v našich tělových, organizacích podle předvá­ lečných směrů. Cvičení na nářadí pře­ važovalo i v jednotách - ► Svazu dělnic­ kých tělocvičných jednot a zpočátku i ve - * Federaci dělnických tělocvič­ ných jednot, kde se po 1924 vlivem sov. fyzkultury vybudoval systém zaměřený k všestrannosti. Nadále se závodilo v tzv. obecném tělocviku, atl. část se po­ stupně redukovala. Odklon od atl. disci­ plín pokračoval hlavně vlivem Švýcarů a Němců; od 1934 se i u nás zaváděly čistě nářaďové závody, aby se držel krok s cizinou. Závody žen byly zprvu pod vlivem mužského pojetí. Postupně se však tříbilo rozdílné pojetí, projevo­ valo se nejen ve výběru disciplin (bra­ dla o nestejné výši žerdi, kladina, kruhy v hupu aj ), ale také zákazem použivat akrobatických cviků. Po sjednocení tě­ lových. a sport, svazů 1948 se nářaďový tělocvik oddělil od odborů -» základní tělesné výchovy jako samostatné sport odvětví s názvem sport, gymnastika Nyní je s. g. řízena svazem sport, gym­ nastiky ÚV ČSTV. — Závodni disciplí­ ny. Mistrovské soutěže o absolutní pr-

sportovní gymnastika

151

enstvl se vypisují u mužů ve dvanáctiloji, u žen v osmiboji (v každé disciplíé se soutěži v povinných a ve volných estavách). Muži soutěží v šestiboji dvanáctiboji) v pořadí disciplín: protná, kůň našíř s madly, kruhy, přeskok oné naděl, bradla, hrazda; ženy ve tyřboji (osmiboji): přeskok koně našíř, iradla o nestejné výši žerdi, kladina, irostná. — Pohyb obsah disciplin: Pro­ tn i viz cvičení prostné. — Cvičeni na irazdě. Pohyb obsah tvoří rozmanité itáčivé pohyby v rovině kolmé na osu ářadí, které je současně i osou pohyiu. Pevnost žerdě umožňuje oporu ve šech fázích pohybu (v podporu i visu), 'olný prostor nad i pod žerdi umožňuje braty i mety, které se vážou na zákl. táčivé pohyby. Cvičeni je výhradně vihové. — Cvičení na kruzích. Pohyb, bsah daný pohyblivostí nářadí reduku3 pohyb těžiště těla cvičence do svislie závěsu (vychýlení horní části těla před je kompenzováno vychýlením podní části těla vzad a opačně). Tím je szpětí pohybu značně omezeno a naic je cvičenec nucen sledovat komenzační souhru pohybu nářadí s pohyem těla.Švihový charakter cvičení je ovinně doplňován i cviky sily v poměu asi 2 : 1. — Cvičení na koni našíř madly. Kůň s madly je stylizovanou iodobou živého koně. Pohyb, obsah je edukován na metáni (viz mety) ve zporu. Střídají se mety jednonož obounož s obraty. Švihový charakter letů a malé výškové změny polohy těiště cvičence značně ulehčují udržení zporu, zákl. polohy, v niž se metání děí . Pův. požadavek metání na madlech ako držadlech) byl vývojem pozměněn a povinnost využívat všech tri částí koě krku, sedla s madly i hřbetu. — Cviení na bradlech. Bradla mají nejunierzálnější konstrukci. Vodorovné žeré, umístěné ve výši čela cvičence, možňují pohyb struktury (cvičební /ary) všech cvičebních druhů. Navíc :e cvičit ve vzporu i visu, v bočném čelném postaveni, na začátku žerdi na jejich konci. Způsob úchopu žerdí i rozmanitý. Při vnitřhmatu (uchopení srdí zevnitř) lze přecházet z podporu 0 visu a zpět různou technikou; buď ohybem těžiště těla po oblouku (jako a hrazdě), nebo ve svlslici (podobně iko na kruzích). Převládajíci švihové ohyby jsou doplněny i cviky síly. — vičení na bradlech o nestejné výši erdí. Bradla se podobají dvojhrazdi. ostavení žerdí vylučuje pohyby spojeé s max. kmihem ve visu. Vzdálenost postaveni žerdí umožňuje vázat mnoé cvičební tvary s přechody z jedné irdě na druhou. Pohyb, obsah cvičení 1vhodný pro ženy, neboť odpadají výrže ve vzporu. — Cvičení na kladině.

Sportovní gymnastika — prostná žen

Pohyb, obsah tvoři cvičení prostná a - * akrobatická cvičení na omezené ploše kladiny, což předpokládá přesné rovno­ vážné pohyb. čití. Oceňuje se též dopro­ vodná tanečnost a estetičnost pohybu i skladby. — Přeskok (u mužů kůň na­ děl 135 cm vysoký, u žen kůň našíř 120 cm vysoký). Podstatou pohyb, výkonů jsou akrobatická řešení letových fází (před a po dohmatu), nyní převážně převratových skoků. Důraz se klade na dynamický rozběh s téměř vertikálním odrazem na normované pružném můst­ ku. Součástí všech přeskoků musí být účinný odraz pažemi, jimž se usměrňuje pohyb a získává různá rotace. Rozpětí skoku (tj. délka a výška letových fází) má být max. a s pevným doskokem. — Technika cvičení na nářadí. Při jeji ana­ lýze sledujeme: a) prostorovou struktu­ ru - výchozí a výslednou polohu těla vzhledem k nářadí, druh pohybu (pří­ močarý, otáčivý, kyvadlovitý apod.), úhlové vztahy (mezi částmi těla, mezi tělem a nářadím); b) časovou strukturu danou trváním a rychlostí pohybu, vzta­ hy působících sil a kinematických změn pohybu; c) dynamickou strukturu da­ nou silami, které pohyb určují - vztahy mezi vnějšími a vnitřními silami. Podíl a účinek svalových sil k silám vnějším určuje tři zákl. typy gym. pohyb, činno­ stí: a) cvičeni statická (např. stoj na ru­ kou, rozpor), při nichž jsou účinky sva­ lových sil rovny silám vnějším. Typic­

kým prostorovým znakem jsou neměn­ né úhly, které tělo svírá vzhledem k ná­ řadí; sledované body těla se nepohybu­ jí; b) cvičení vedená (např. výšin, z přednosu ve vzporu zvolna prohnutě stoj na rukou), při nichž převládaji účin­ ky svalových sil nad silami vnějšími. Úhly částí těla se rovnoměrně mění navzájem i vzhledem k nářadí. Sledova­ né body těla se pohybují rovnoměrnou rychlosti; c) cvičeni švihová (např. vze­ pření zákmihem, veletoč vzad, kolo odbočmo), při nichž střídavě převládaji svalové síly nad vnějšími a naopak. Úhly mezi částmi těla, mezi tělem a ná­ řadím se mění nerovnoměrné, tělo se pohybuje nerovnoměrnou rychlostí. — V sestavách převládaji činnosti šviho­ vé, a to otáčivé a kyvadlové podle os pevných, pohyblivých i volných. Vedle sil vnitřních a hlavní síly vnější (gravi­ tační) se uplatňuji síly odvozené - třeni, reakce opory a síly vznikající za urči­ tých podmínek pohybu. Zákl. techniky je využívání gravitace, zákona o zacho­ vání hybnosti, setrvačnosti a energie a principu protipůsobeni. Biomech. slo­ žitost pohyb, činností a s ní spojená ob­ tížná regulace dílčích pohybů byla dů­ vodem vzniku svébytné motoriky - tzv. gym. formy pohybů (napínání těla a končetin včetně špiček nohou). — Analýza techniky pohyb, činností se provádí metodou kinematografickou a dynamografickou. — Trénink. Zamě­

sportovní gymnastika řeni výkonnosti na koordinačně regu­ lační a rychlostně silové stránky pohyb, obsahu (motoriky) umožňuje zvláště u dívek vrcholové výkony velmi záhy (ve 12-14 letech). Proto se prosazuje odklon od tradičního rozdělení dlouho­ dobého sport, vývoje na žactvo, dorost a dospělé a přechází se na dělení vý­ konnostně etapové, na kterém rozho­ dujícím kritériem není věk, nýbrž výkon­ nost. Forma tohoto modelu se zpětně odvozuje od optimálního věku pro do­ sahováni špičkových výkonů (u mužů 20-24 let, u žen 16-18 let). 1. Etapa zákl. tréninku, ziskávání všestranné zdatnosti s typickými gym. návyky (drženi těla a smysl pro est. pohybu, časově prosto­ rová orientace v pohybech, kloubni po­ hyblivost, koordinace pohybů celého těla, statická forma svalové činnosti, pohyb, vnímáni sama sebe ap ); dále se nacvičuji přeskoky a lokomočně nená­ ročné cviky na nářadí. — 2. Etapa speci­ alizovaného tréninku, přechod ke spe­ cializaci charakterizován rozvojem po­ hyb. schopností ve specifické modifika­ ci a zvládnutím optimálni techniky co nejširšího počtu zákl. cvičebních tvarů všech disciplin víceboje. — 3. Etapa vrcholového tréninku, vystupňováni funkčních možnosti a těch. dokonalosti k maximu vzhledem k osobité trénovatelnosti cvičenců. — Cíle etap jsou kon­ kretizovány předpisem těch. norem, který předpokládá dosažení určité vý­ konnostní třídy. — Výstroj: předepsa­ ným cvičebním úborem u žen je jedno­ dílný trikot, u mužů tílko, šponovky, po­ nožky nebo lehké kožené cvičky, pro přeskoky a prostná jsou povoleny tre­ nýrky a není nutná obuv. — Materiální vybavení. Konstrukce, rozměry, umístě­ ni a vybavení závodního nářadí a plo­ chy k prostným jsou dány předpisy FIG (viz bradla, hrazda, kladina, kůň). V sy­ stému tréninku vrcholové a výkonnostní s. g. (včetně přípravy dětí a mládeže) jsou nezbytná doplňující zařizení pro zvýšeni bezpečnosti a efektivity přípra­ vy. Jde zejména o: molitanové - * jámy, - ► duchny, závěsná zařízeni (lanče), po­ mocná zařízení pro dopomoc (lavičky u nářadi), pomocná nářadí (např. nízké metací nářadi, nízko umístěné hrazdy, trampolíny, akrobatické dráhy ap ), za­ řízeni pro nácvik určitých činnosti (tre­ nažéry), různá zařízení k zvýšení účinno­ sti cviceni těl. přípravy (posuvné ploši­ ny na šikmých lavičkách, kladkové kru­ hy se závěsným pasem, expandery ap.) a speciální drobná zařizení (oka a ruka­ vice pro nácvik veletočů, molitanové návleky na žerdě, spec. chrániče dlani ap ). — Pravidla. Sestavy hodnotí od­ borným posuzováním na desetibodové stupnici čtyři rozhodčí v každé discipli­ ně. Za objektivní hodnoceni odpovidá

152 pátý rozhodčí - vrchník. Koncepci obsa hu sestav, znění závodních pravidel a sestavení rozhodčích na svět soutě­ žích určuje těch. komise FIG. — Výsled­ né hodnoceni je určováno průměrem středních známek. Pravidla omezuji možný rozdíl středních hodnot (např v soutěžich mužů je povolen rozdíl 0,1 bodu u známek nad 9,65 bodu). K řeše ni sporných případů slouží tzv. základní známka, tj. průměr součtu hodnocení vrchníka a výsledné známky. — Pravi­ dla penalizují přesně určenými srážka­ mi nesprávný cvičebni úbor, dopomoc, rady během cvičeni, nedovolenou zá­ chranu při cvičení, nepřístojné chování závodniků i trenérů, obsahové, skladeb­ ní a těch. nedostatky výkonů — V po­ vinných sestavách se hodnotí: a) shoda výkonu s popisem, b) těch. úroveň všech částí sestav Ve volných sesta­ vách se hodnotí: a) obsah, kompozice (skladba), b) těch. provedení včetně dodatečných faktorů rizikovost, origi nalita a virtuozita; u mužů ve vztahu -' obtížnost 3,4, skladba 1,6, provedení 4,4, dalši faktory 0,6 bodu; u žen 3,0-2,54,0-0,5 bodu. Pro hodnocení ob­ sahu jsou pohyb, činnosti rozděleny na tvary a spoje: A - běžné cviky (0,2 bo­ du), B obtížné cviky (0,4 bodu), C - vel­ mi obtížné cviky (0,6 bodu); pro jednot­ livé závody (č. 1 — volné sestavy druž­ stev, č. 2 - závod jednotlivců, č. 3 — finálové soutěže v jednotlivých discipli­ nách) jsou stanoveny různé počty jednotlivých pohyb, činností:

muži: soutěž 1. soutěž 2. soutěž 3.

c

B A ženy: C B A

1 5 4 2 4 3 3 2 2

1 3 6 1 4 4 3 2 2

— Kompoziční požadavky jsou pro kaž­ dé nářadí odlišné. Je penalizováno pře­ rušeni cvičeni, nejisté doskoky, překro­ čeni času nebo prostoru v prostných, porušení strukturálního charakteru po­ hyb. činností a zejm. chyby v těch. cvi­ čení. — Soutěže. OH (od 1896), MS (od 1903 muži, od 1934 ženy), ME (od 1955 muži, od 1957 ženy; koná se každý dru hý rok, zúčastnit se mohou 3 závodnici jedné země). Světový pohár; nejvyšší soutěží u nás je M ČSSR. — Literatura: Gajdoš, A.: Trénink v športovejgymnastike. Bratislava 1980; Karas, V.: Biomechanika sportovní gymnastiky. Praha 1973; Karas, V.: Úvod do biomechaniky sportovní gymnastiky. Praha 1961; Li­ bra, J. a kol.: Teorie a metodika spor­ tovní gymnastiky. Praha 1971-74 (l-lll. díl); Stem, J : Tělocvičné názvosloví. Praha 1978; Gaverdovskij, J. K,; Smo-

levskij, V. M,: Sportivnaja gimnastika Moskva 1979; Smolevskij, V. M : Ma stěrstvo gimnastov. Moskva 1969; Smo­ levskij, V. M., Menchin, J., Silin, V.: Gimnastika v trjoch izmerenijach. Moskva 1979; Ukran, M. L.: Metodika trenirovki gymnastov Moskva 1971; Ukran, M. L. a kol.: Technika gymnasti českich upražněnij. Moskva 1967 Výsledky mistrovství světa ve sportovní gymnastice

Rok a místo konání: 1903 Antverpy, 1905 Bordeaux, 1907 Praha, 1909 Lu­ cemburk, 1911 Turín, 1913 Paříž, 1922 Lublaň, 1926 Lyon, 1930 Lucemburk 1934 Budapešť, 1938 Praha, 1950 Basi lej, 1954 ftim, 1958 Moskva, 1962 Praha 1966 Dortmund, 1970 Lublaň, 1974 Var na, 1978 Štrasburk, 1979 Fort Worth 1981 Moskva, 1983 Budapešť Muži - celkové pořadí 1903 Martinez FRA) 1905 Lalu (FRA) 1907 J. Čada (Cechy) 3. F. Erben (Cechy) 4. K. Starý (Čechy) 6. K. Sál (Cechy) 1909 Torres (FRA) 2. J. Čada (Čechy) 5. K. Starý (Čechy) 1911 F. Steiner (Cechy) 2. J. Čada (Čechy) 3. K. Starý (Čechy) 5. Svoboda (Čechy) 1913 Torres (FRA) 2. K Starý (Čechy) 3. J. Sýkora (Čechy) 6. J. Čada (Čechy) 1922 F. Pecháček (ČSR) 4 M Klinger (ČSR) 5. S. Indruch (ČSR) 6. J. Malý (ČSR) 1926 Sumi(JUG) 2 J. Effenberger (ČSR) 3. L. Vácha (ČSR) 4. J. Karafiát (ČSR) 5. F. Pecháček (ČSR) 1930 Primošič (JUG) 2. J Gajdoš (ČSR) 3. f . Lóffler ČSR) 5. L Vácha (ČSR) 1934 Mack(ŠVÝC) 3. £. Lóffler (ČSR) 4. J. Sládek (ČSR) 6. J. Gajdoš (ČSR) 1938 J, Gajdoš (ČSR) 2 J. Sládek (ČSR) 4. A. Hudec (ČSR) 6. G. Hrubý (ČSR) 1950 Lehmann (ŠVYC) 1954 Čukarin (SSSR) 1958 Šachlin (SSSR) 1962 Titov (SSSR) 1966 Voronin (SSSR) 1970 Kenmotsu (JAP) 1974 Kasamacu (JAP)

153 978 979 981 983

Andrianov (SSSR) Grecu (RUM) Diťatin (SSSR) 1978 Andrianov (SSSR) Korolev (SSSR) 1979 Diťatin (SSSR) Bilozerčev (SSSR) 1981 Diťatin (SSSR) Družstva 1983 Bilozerčev (SSSR) Gušiken (JAP) 903 Francie 905 Francie Bradla 907 Čechy (Čada, Erben, Honzátko, 1930 Primošič (JUG) Sál, Seidl, Starý) 3 L Vácha (ČSR) 909 Francie 6. J. Gajdoš (ČSR) 2. Čechy (Čada, Erben, Máchov­ 1934 Mack (ŠVÝC) ský, Mraček, Starý, Steiner) 1938 Reusch (ŠVÝC) 911 Čechy (Čada, Erben, PjlL Starý, 2. A. Hudec (ČSR) Steiner, Svoboda S., Svoboda 6. J. Gajdoš [ČSR) 1950 Eugster (ŠVYC) V-) 913 Čechy (Čada, Douda, Pardubský, 1954 Čukarin (SSSR) Pražák, Starý, Steiner, Svoboda 1958 šachlin (SSSR) V., Sýkora) 1962 Cerar (JUG) 922 ČSR (Indruch, Karásek, Klinger, 1966 Diomidov (SSSR) Malý, Pecháček, Vaněček) 1970 Nakajama (JAP) 926 ČSR (Effenberger, Gajdoš, Kara­ 1974 Kenmocu (JAP) fiát, Pecháček, Riessner, Šupčík, 1978 Kenmocu (JAP) 1979 Connor (USA) Vácha, Veselý) 930 ČSR (Effenberger, Gajdoš, Lóf- 1981 Gušiken (JAP) fler, Rybák, Šupčík, Tikal, TintěDiťatin (SSSR) ra, Vácha) 1983 Artěněv (SSSR) Lou Jin (Čina) 934 Švýcarsko 2. ČSR (Baroch, Gajdoš, Hudec, Kůň Kollinger, Lóffler, Sládek, Tikal, 1930 Primošič (JUG) Tintěra) 2 J. Gajdoš (ČSR) 938 ČSR (Gajdoš, Hrubý, Hudec, Lóf­ 1934 Mack (ŠVÝC) fler, Novotný, Petráček, Sládek, 2 J. Sládek /ČSR) Tintěra) 1938 Reusch (ŠVYC) 2 V Petráček (ČSR) 950 Švýcarsko 954 SSSR 4 J. Gajdoš (ČSR) 5. ČSR 5. J. Sládek (ČSR) 958 SSSR 1950 Stalder (ŠVÝC) 3. ČSR (Bím, Daniš, Gajdoš, 1954 Šagiňan (SSSR) Klečka, Mikulec, Škvor) 1958 Šachlin (SSSR) 962 Japonsko 1962 Cerar (JUG) 3. ČSSR (P Gajdoš, Klečka,1966 Kr­ Cerar (JUG) bec, Kubická, Pazdera, Šfastný) 1970 Cerar (JUG) 966 Japonsko 1974 Magyár (MAĎ) 4 ČSSR 1978 Magyár (MAĎ 970 Japonsko 1979 Magyár (MAĎ) 974 Japonsko 1981 Nikolay (NDR) 978 Japonsko 1983 Bilozerčev (SŠSR) 979 SSSR Prostná 981 SSSR 1930 Primošič (JUG) 983 Čina 2 E Lóffler (ČSR) iruhy 1934 Miez (ŠVÝC) 930 E. Lóffler (ČSR) 1938 J. Gajdoš (ČSR) 2 B. Šupčík (ČSR) 2. A. Hudec (ČSR) 3. J. Gajdoš (ČSR) 5. V Petráček (ČSR) 4 L. Vácha (ČSR) 1950 Stalder (ŠVÝC) 1954 Muratov (SSSR) 934 A. Hudec (ČSR) 3. J. Kollinger (ČSR) Takemoto (JAP) J M 1962 AíKařa (JÁP) 938 A. Hudec (ČSR) 6. J Sťašiňy (ČSSR) 3 V. Petráček (ČSR) 1966 Nakajama (JAP) 4 E Lóffler (ČSR) 1970 Nakajama (JAP] 950 Lehmann (ŠVÝC) 1974 Kasamacu (JAP) 954 Čukarin (SSSR) 1978 Thomas (USA) 958 Azarian (SSSR) 1979 Thomas (USA) 962 Titov fSSSH) Bruckner (NSR) 966 Voronin (SSSR) 1981 Korolev (SSSR) 970 Nakajama (JAP) 974 Andrianov (SSSR) 1983 Tong Fei (Čina)

sportovní gymnastika Hrazda 1930 Pelle (MAĎ) 4. J. Gajdoš (ČSR) 1934 Winter (NĚM) 1938 Reusch (ŠVÝC) 2. A. Hudec (ČSR) 1950 Aaltonen (FIN) 1954 Muratov (SSSR) 1958 Šachlin (SSSR) 1962 Ono (JAP) 1966 Nakajama (JAP) 1970 Kenmocu (JAP) 1974 Gienger (NSR) 1978 Kasamacu (JAP) 1979 Thomas (USA) 1981 Tkačev (SSSR) 1983 Bilozerčev (SSSR) Přeskok 1934 Mack (ŠVÝC) 1938 Mack (ŠVÝC 4 G. Hrubý (ČSR), 1950 Gebendinger (ŠVÝC) 1954 L. Sotornik (ČSR) 1958 Titov (SSSR) 1962 P, Krbec (ČSSR) 1966 Matsuda (Jamašita-JAP) 1970 Cukahara (JAP) 1974 Kasamacu (JAP) 1978 Šimicu (JAP) 1979 Diťatin (SSSR) 6 Tabák (ČSSR) 1981 Hemman (NDR) 1983 Akopian (SSSR) Ženy - celkové pořadí 1934 V Děkanově (ČSR) 5. Z. Veřmiřovská (ČSR) 1938 V, Děkanová (ČSR) 2. Z. Veřmiřovská (ČSR) 3. M. Pálffyová (ČSR) 1950 Rákoczyová (MAĎ) 1954 Ruďková (SSSR) 2. £ Bosákova (ČSR) 6. A. Chadimová (ČSR) 1958 Latyninová (SSSR) 2. £ Bosáková (ČSR) 1962 Latyninová (SSSR) 2. V. Čáslavská (ČSSR) 4. f. Bosáková (ČSSR) 1966 V. Čáslavská (ČSSR) 5. J. Sedláčková (ČSSR) 1970 Turiščevová (SSSR) 1974 Turiščevová (SSSR) 1978 Muchinová (SSSR) 6 V Černá (ČSSR) 1979 Kimová (SSSR) 6. V. Černá (ČSSR) 1981 Bičerová (SSSR) 1983 Jurčenková (SSSR) Družstva 1934 ČSR (Bajerová, Děkanová, Foltová. Hájková, Hřebřinová, Jarušková, Šebková, Veřmiřovská) 1938 ČSR (Děkanová, Dobešová, Foltová, Hendrychová, Nežerková, Pálfyová, Skálová, Veřmiřovská) 1950 Švédsko 1954 SSSR

sportovní gymnastika

1958

1962

1966 1970

1974 1978 1979 1981 1983

3. ČSR (Bosáková, Brdičková, Drazdíková, Chadimová, Lišková, Marejková, Reichová, Vančuro­ vá) SSSR 2. ČSR (Bosáková, Čáslavská, Marejková, Matoušková, Švédová, Tačová) SSSR 2. ČSSR (Bosáková, Čáslavská, Cmiralová, Růžičková, Švédová, Tačová-Tkačiková) ČSSR (Čáslavská, Košťálová, Ku­ bíčková, Krajčírová, Řimnáčová, Sedláčková, Vorlíčková) SSSR 3. ČSSR (Brázdová, Krásná, Liš­ ková, Krajčirová-Némethová, Řimnáčová, Váchová) SSSR 5 ČSSR SSSR 6. ČSSR Rumunsko 5. ČSSR SSSR 5. ČSSR SSSR 6. ČSSR

Bradla

1950 1954 1958

Kolářová (RAK) Keletiová (MAĎ) Latyninová (SSSR) 3. £ Bosáková (ČSR) 1962 Pervušinová (SSSR) 2. £ Bosáková (ČSSR) 5. V. Čáslavská (ČSSR) 1966 Kučinská (SSSR) 4. V. Čáslavská (ČSSR) 1970 Janzová (NDR) 1974 Zinkeová (NDR) 1978 Fredericková (USA) 1979 Ma (Čína) Gnauckeová (NDR) 1981 Gnauckeová NDR 1983 Gnauckeová (NDR) Kladina 1950 Rákoczyová (MAĎ) 1954 Tanaková (JAP) 2. £ Bosáková (ČSR) 1958 E. Bosáková (ČSR) 1962 E. Bosáková (ČSSR) 5. V Čáslavská (ČSSR) 1966 Kučinská (SSSR) 2 V. Čáslavská (ČSSR) 6. J. Sedláčková (ČSSR) 1970 Zucholdová (NDR) 1974 Turiščevová (SSSR) 1978 Comaneciová (RUM) 5, černá (ČSSR) 1979 V. Černá (ČSSR) 1981 Gnauckeová (NDR) 1983 Mostěpjanovová (SSSR) 2. H. Říčná (ČSSR) Přeskok 1950 Rákoczyová (MAĎ) 1954 Maninová (SSSR)

154 1958 Latyninová (SSSR) 1962 V. Čáslavská (ČSSR) 1966 V. Čáslavská (ČSSR) 5. M. Krajčírová (ČSSR) 1970 Zucholdová (NDR) 1974 Korbutová (SSSR) 3. B. Perdykulová (ČSSR) 1978 Kimová (SSSR) 1979 Turnerová (USA) 1981 Gnauckeová (NDR) 1983 Stojanovová (BUL) Prostná 1950 Rákoczyová (MAĎ) 1954 Maninová (SSSR) 2. £ Bosáková (ČSSR) 1958 E. Bosáková (ČSSR) 1962 Latyninová (SSSR) 3. V. Čáslavská (ČSSR) 4. £ Bosáková (ČSSR) 1966 Kučinská (SSSR) 2. V. Čáslavská (ČSSR) 5. J. Kubíčková (ČSSR) 1970 Turiščevová (SSSR) 1974 Turiščevová (SSSR) 1978 Muchinová (SSSR) Kimová (SSSR) 6. V. Černá (ČSSR) 1979 Eberlová (RUM) 1981 lljenková (SSSR) 1983 Szabóová (RUM)

1969 1971 1973 1975 1977 1979 1981 1983

Voronin (SSSR) Voronin (SSSR) Klimenko (SSSR) Grecu (RUM) Markelov (SSSR) Diťatin (SSSR) Korolev (SSSR) Bilozerčev (SSSR) T Petkov (BUL)

Bradla 1955 Azarjan (SSSR) 5. Růžička (ČSR) 1957 Blume (SPA) 4. Škvor (ČSR) 1959 Titov (SSSR) 2. Daniš (ČSR) 1961 Cerar (JUG) 1963 Carminucci (ITA)

Kůň našíř Výsledky mistrovství Evropy ve spor­ 1955 Šachlin (SSSR) tovní gymnastice 1957 Blume (SPA) Muži 1959 Titov (SSSR) Rok a místo konání: 1955 Frankfurt n. 1961 Cerar (JUG) M., 1957 Paříž, 1959 Kodaň, 1961 Lucem­ 1963 Cerar (JUG) burk, 1963 Bělehrad, 1965 Antverpy, 1965 Lisickij (SSSR) 1967 Tampere, 1969 Varšava, 1971 Ma­ 1967 Voronin (SSSR) drid, 1973 Grenoble, 1975 Bern, 1977 Vil­ 1969 Cerar (JUG) nius, 1979 Essen, 1981 Řím, 1983 Varna 1971 Andrianov (SSSR) Šestiboj 1973 Magyár (MAĎ 1955 Šachlin (SSSR) 1975 Magyár (MAĎ 1957 Blume (SPA) 1977 Magyár (MAĎ 1959 Titov (SSSR) 1979 Difatin (SSSR . 1961 Cerar(JUG) Guczoghy (MAĎ) 1963 Cerar (JUG 1981 Guczoghy (MAĎ 1965 Menichelli (iTA) 1983 Guczoghy (MAĎ) 1967 Voronin (SSSR 6. Kasapídíš (ČSSR) 1969 Voronin (SSSR) Přeskok 1971 Klimenko (SSSR) 1955 Dickhut (NSR) 1973 Klimenko (SSSR) 1957 Titov (SSSR) 1975 Andrianov (SSSŘ) 1959 Thoresson (SVÉD) 1977 Markelov (SSSR) 1961 Carminucci (ITA) 1979 Delčev (BUL) 1963 P Krbec (ČSSR) 1981 Tkačev (SSSR) 1965 Lisickij (SSSR) 1983 Bilozerčev (SSSR) 1967 Lisickij (SSSR 1969 Klimenko (SSSR) Kruhy 1955 Azarjan (SSSR) 1971 Andrianov (SSSR) 1957 Blume (SPA) 1973 Andrianov (SSSR) 1959 Titov (SSSR) 1975 Andrianov (SSSR) 4. Vrbenský (ČSR) 3 Tabák (ČSSR) 5. Daniš (ČSR) 1977 J. Tabák (ČSSR) 1961 Cerar(JUG) Bárthel (NDR) 1963 Cerar (jUGj 1979 Makuc (SSSR) 4. Krbec (ČSSR) 2. Konečný (ČSSR) 1965 Lisickij (SSSR) 6. Migdau (ČSSR) 1967 Lisickij (SSSR) 1981 Makuc (SSSR)

sportovní hala

155 6 Migdau (ČSSfí) 1983 Bilozerčev (SSSR) Prostná 1955 V. Prorok (ČSR) 1957 Thoresson (ŠVED) 1959 Fivian (ŠVÝC) 1961 Menichelli (ITA) 4. Šťastný (ČSSR) 1963 Menichelli (ITA) 5, šťastný (ČSSR) 1965 Menichelli (ITA) 5. Šťastný (ČSSR) 1967 Laine (FIN) 5. Kubíčka (ČSSR) 1969 Christov (BUL) 1971 Christov (BULÍ 1973 Andrianov (SSSR) 1975 Andrianov (SSSR) Szajna (POL) 3. Tabák (ČŠSR) 1977 Tkačev (SSSR) 5. Tabák (ČSSR) 1979 Delčev (BUL) 1981 Brúckner (NOR) 1983 Petkov (BUL) Korolev (SSSR) Hrazda 1955 Sachlin (SSSR) 1957 Gúnthard (ŠVÝC) 1959 Stolbov (SSSR) 5. Daniš (ČSR) 1961 Titov (SSSR) 5. Šťastný (ČSSR) 1963 Cerar(JUG) 1965 Menichelli (ITA) 1967 Lisickij (SSSR) 1969 Klimenko (SSSR) 4. Skoumal (ČSŠR) 1971 Koste (NDR 5. Netušit (ČSSR) 1973 Gienger (NSR) 1975 Andrianov (SSSR) Gienger (NSR) 1977 Delčev (BUL) 1979 Tkačev (SSSR) 1981 Gienger (NSR) 1983 Bilozerčev (SSSR) Ženy Rok a misto konáni: 1957 Bukurešť,1959 Krakov, 1961 Lipsko, 1963 Paříž, 1965 Sofia, 1967 Amsterodam, 1969 Landskrona, 1971 Minsk, 1973 Londýn, 1975 Skien, 1977 Praha, 1979 Kodaň, 1981 Madrid, 1983 Goteborg Čtyřboj 1957 Latyninová (SSSR) 6. Matějková (ČSR) 1959 Kotová (POL) 5. Bosákova (ČSR) 1961 Latyninová (SSSR) 3 Čáslavská (ČSSR) I963 Biličová (JUG) I965 V. Čáslavská (ČSSR) I967 V. Čáslavská (ČSSR) 3. Krajčírová (ČSSR) 969 Janzová (NDR) 5. Košťálová (ČSSR)

1971 1973 1975 1977 1979

Lazakovičová (SSSR) 4 Brázdová (ČSSR) Turiščevová (SSSR) Comaneciová (RUM) Comaneciová (RUM Comaneciová (RUM) 5. Marečková (ČSSR) Černá (ČSSR) Gnauckeová (NDR) Bičerová (SSSR)

1981 1983 Bradla 1957 Latyninová (SSSR) 3. Bosákova (ČSR) 4. Marejková (ČSR) 1959 Astachovová (SSSR) 1961 Astachovová (SSSR) 5. Čáslavská (ČSSR) 1963 Belmerová (HOL) 1965 V. Čáslavská (ČSSR) 5. Tkačiková (ČSSR) 1967 V. Čáslavská (ČSSR) 3 Krajčírová (ČSSR) 1969 Janzová (NDR) 6. Košťálová (ČSSR) 1971 Lazakovičová (SSSR) 1973 Turiščevová (SSSR) 1975 Comaneciová (RUM) 5. Králová (ČSSR) 1977 Comaneciová (RUM) Muchinová (SSSR) 5. Holkovičová (ČŠSR) 1979 Muchinová (SSSR) 5. Marečková (ČSSR) 1981 Gnauckeová (NDR) 1983 Szabóová (RUM) 3 Labáková (ČSSR) Kladina 1957 Latyninová (SSSR) 5. Marejková (ČSR) 1959 V. Čáslavská (ČSR) 4 Bosáková (ČSR) 1961 Astachovová (SSSR) 5. Bosáková (ČSSR) 1963 Rydellová (ŠVÉD) 1965 V. Čáslavská (ČSSR) 1967 V. Čáslavská (ČSSR) 5. Krajčírová (ČSSR) 1969 Janzová (NDR) 3 Košťálová (ČSSR) 6. Liškova (ČSSR) 1971 Lazakovičová (SSSR) 4. Brázdová (ČSSR) 1973 Turiščevová (SSSR) 1975 Comaneciová (RUM) 1977 Muchinová (SSSR) 6. Holkovičová (ČŠSR) 1979 Šapošnikovová (SSSR) 1981 Gnauckeová (NDR) 6 Zemanová (ČSSR) 1983 Agacheová (RUM) Přeskok 1957 Latyninová (SSSR) 1959 Kotová (POL) 2. Čáslavská (ČSR) 1961 Starkeová (NDR) 6. Čáslavská (ČŠSR) 1963 Egmanová (ŠVÉD)

1965 V. Čáslavská (ČSSR) 5. Tkačiková (ČSSR) 1967 V. Čáslavská (ČSSR) B. Lišková (ČSSR) 1969 Janzová (NDR) 6. Lišková (ČSSR) 1971 Turiščevová (SSSR) 5. Brázdová (ČSSR) 1973 Hellmannová (NDR) 6. Brázdová (ČSSR) 1975 Comaneciová (RUM) 1977 Kimová (SSSR) 1979 Comaneciová (RUM) 5. Malušová (ČSSR) 6. Černá (ČSSR) 1981 Grigorasová (RUM) 6 Marečková (ČSŠR) 1983 Bičerová (SSSR) Prostná 1957 Latyninová (SSSR) 3. Bosáková (ČSR) 1959 Astachovová (SSSR) 3 Bosáková (ČSR) 1961 Latyninová (SSSR) 3 Čáslavská (ČSSR) 1963 Biličová (JUG) 1965 V. Čáslavská (ČSSR) 6. Tkačiková (ČSSR) 1967 V. Čáslavská (ČSSR) 4. Krajčírová (ČSSR) 1969 Karasjovová (SSSR) 3. Košťálová (ČSSR) 6. Lišková (ČSSR) 1971 Turiščevová (SSSR) 4. Brázdová (ČSSR) 6. Dorňáková (ČSSR) 1973 Turiščevová (SSSR) 5. Brázdová (ČSSR) 1975 Kimová (SSSR) 1977 Muchinová (SSSR) Filatovová (SSSR) 1979 Comaneciová (RUM) 6 Marečková (ČSSR) Černá (ČSSR) 1981 Gnauckeová (NDR) 5. Zemanová (ČSSR) 1983 Bičerová (SSŠR) Szabóová (RUM) sportovní hala, krytý prostor velkých rozměrů určený pro tělových, provoz s diváky, většinou doplněný ještě další­ mi tělocvičnými sály. Potřeba s. h. vznikla hl. rozvojem sportů a zájmem diváků o sport, podniky. První s. h. byly postaveny počátkem 20. stol. v USA a v Anglii. U nás se název s. h. dlouho nepoužíval a byl nahrazován většinou terminem - ♦ tělocvična (např. Vino­ hradská tělocvična, dnes Bohemians) ap. Pro význ. tělových, a sport, akce se používalo velkých sálů určených pro kult. pořady nebo taneční zábavy (např. velký sál v pražské Lucerně nebo dneš­ ní Hudební divadlo v Karlině). Dnešní s. h. jsou buď specializované, tj. pro je­ den sport nebo několik druhů stejného charakteru, nebo univerzální. Zvi. dru-

sportovní hry hem s. h. jsou - * zimní stadióny pro lední hokej, krasobrusleni i rekreační brusleni. Velikost speciálních s. h. je dána rozměrem dané hrací plochy nebo sport, zařízeni, rozměry univerzální s. h. určuje sport, který je na plochu nejná­ ročnější; při sportech, kterým postačí menší plocha, lze pak rozdíl použit pro zvětšení hlediště. S. h. se budují v měs­ tech s 15 000-20 000 obyv., přičemž se bere v úvahu i zájmová oblast bezpro­ středního okolí. V městech menši a stř. velikosti jsou vhodné s. h. univerzální, pouze ve velkých městech (od 50 000 obyv.) je možné stavět i s. h. specializo­ vané, přičemž se bere v úvahu zájem o příslušný sport nejen v řadách spor­ tovců, ale zejm. diváků. Půdorysný tvar s. h. vychází z tvaru provozni plochy, která je většinou obdélniková. Výjimku tvoři s. h. pro atletiku a cyklistiku. K zákl. tvaru provozní plochy se připojuje hlediště, většinou k jedné nebo obě­ ma dlouhým stranám, pouze u největ­ ších hal, zejm. hal zimnich, bývá hlediš­ tě kolem celého obvodu provozni plo­ chy. Hlediště mohou být s pevnými ne­ bo mobilními - * tribunami. Zasouvací tribuny jsou výhodnější, protože v době mimo provozu s diváky se při zasunu­ tých tribunách zvětší provozní plocha pro trénink. — V návrhu s. h. je nutné vždy zachovat zásadu -» čistého provo­ zu a oddělit provoz cvičících a diváků. Vstup může být, zvláště u menšich s. h., společný, ale ihned za vstupem je nut­ né cesty rozdělit U velkých s. h. mají mít cvičící i diváci vstupy oddělené. Rovněž je třeba dodržovat všechny bez­ pečnostní předpisy pro veřejné budovy s velkým počtem návštěvníků. Týká se to zejména počtu a šířky vchodů a vý­ chodů, šířky komunikaci uvnitř i vně bu­ dovy, vzdálenosti hlediště od východů a dodrženi předepsané doby vypraz­ dňováni při plně obsazeném hledišti. Diváci musí mít možnost odloženi svrchního oděvu v šatnách i dostatečný počet WC s umývadly. Šatny pro cvičící mají být přístupné od vchodu - * neči­ stou chodbou nebo přes -»• přezouvací lavici. Vhodné je, aby každá šatnová buňka měla vlastni umývárnu a pokud možno i vlastni WC. Spojení šaten s tě­ locvičnými sály je - * čistou chodbou. V oblasti šaten je i šatna a kanceláře trenérů a šatna rozhodčích. Do vybave­ ni s. h. patři i zdravotnická zařízeni, tj. - ► ošetřovna a -» vyšetřovna, popř. místnosti pro masáž a regeneraci spor­ tovců. Vhodným doplňkem jsou i -*■ sauny. Pro zajištění provozu slouží kan­ celáře správy haly. Doplňkem vybaveni jsou i klubovny, u velkých s. h. přednáš­ kové sály nebo učebny a ubytovací a stravovací zařizení. Nutným do­ plňkem vybaveni jsou -» nářaďovny

156 a -» sklad nářadí, musi mít přímé spo­ jení s tělocvičným sálem. K nutnému vybaveni s. h. patři údržbářská dílna se skladem materiálu a náhradních součá­ stí pro běžnou údržbu budovy i vybave­ ni. K těch. vybaveni patři kotelna se skladem paliva nebo výměniková stani­ ce při zapojeni na dálkové vytápění, strojovna vzduchotechniky a el. rozvod­ na, někdy i se samostatnou trafostanici, zvuková technika aj. Pro centrální ovlá­ dání zvukové techniky slouží rozhlasová ústředna, umístěná v samostatné roz­ hlasové kabině, kde je zapojeno i ovlá­ dání světelných ukazatelů časů a vý­ sledků. Osvětleni je možné okny nebo zasklenými stěnami, které jsou vždy na podélných stranách. Okna v čelních stranách nevyhovují při míčových hrách, protože dochází k oslněni hráčů, osvětlení v podélných stěnách je zase nevýhodné pro diváky. Proto je pro s. h nejvýhodnějši osvětlení umělé. Kromě hl osvětlení je vhodné i mistni přisvětlení, např. zápasnické žíněnky, stolů na stolni tenis ap. Důležité je také nouzové osvětleni včetně zdroje náhradního proudu. Intenzita stálého osvětlení je 700-1 0001* tam, kde přicházejí v úva­ hu televizní přenosy, až 1 500 Ix. Ve s. h., kde se počítá s význ. sport, podniky, jsou nutné i kabiny nebo oddělená mí­ sta pro televizní komentátory a místa pro zástupce tisku. Je nutné zajistit do­ statečný počet telefonních linek, trva­ lých nebo dočasných. Důležitá je i úprava okolí haly, vyřešení přístupo­ vých a odchodových cest pro pěší a je­ jich napojeni na stanice veřejné dopra­ vy, parkovaci plochy aj. sportovní hry, velké pohyb, hry s nor­ malizovanými pravidly. Soutěživá a svo­ ji specifickou emocionálností zábavná současná činnost dvou soupeřících ko­ lektivů nebo jednotlivců, kteří se snaží navzájem prokázat převahu pomocí jednoho společného náčiní (míče, ko­ touče, péřáku aj.) za proměnlivé herní situace, vyžadující obvykle okamžitou reakci na akci soupeře. Vnějši podmín­ ky hry mají být pokud možno stejné, shodnost vnitřních podmínek hry zajiš­ ťuji pravidla a nestranné rozhodování. Pouze konečný výsledek utkání je roz­ hodujícím sport, měřítkem hry. Z této charakteristiky vyplývá, že soutěživost s. h. spočívá ve sport, boji o konečné vítězství, což má specifickou emocionálnost jak pro hráče, tak pro diváky. Soupeři musi být na hřišti vždy součas­ ně, takže si navzájem mohou a musí překážet ve snaze znemožnit výkon a úspěch druhé strany. Musí být vždy 2, ať kolektivy nebo jednotlivci. Kolektivnost hry je dána možností spolupráce družstva v ovládáni míče. Proto za indi­ viduální s. h. pokládáme nejen dvouhry

v siťových a jim příbuzných s. h , ale i čtyřhry a popř. hry družstev (jeu de paume, pelota), v nichž herní situace musí být vyřešena zásahem jediné­ ho hráče, aniž mu spoluhráči mohou pomoci v ovládání miče, nebo napravit jeho chybu s míčem. Převaha nad sou­ peřem se neprokazuje přímým bojem (tělo na tělo) se snahou rozhodným -způsobem soupeře z boje vyřadit, a tím boj ukončit (podstata úpolů), ale získat v průběhu utkání více bodů, které určí vítěze. Zisk bodů a doba utkáni se různi v základních typech s. h. brankových, siťových, s odrážením míče o stěnu a pálkovačích. Proměnlivost herních si­ tuací je způsobována pohyblivostí spo­ lečného náčiní, stejně jako pohybem soupeře, popř. soupeřů a spoluhráčů. Nutnost okamžité reakce je předpokla­ dem včasného a správného zásahu do hry. Promeškání vhodného okamžiku přináší obvykle úspěch soupeři přímo nebo nezdarem vlastni akce hráče. Shodnost vnějších podmínek (slunce, vítr, osvětleni aj.) v rámci možností za­ jišťuji pravidla (mez. nebo celostátni oficiální organizace); mají zajistit pře­ devším naprostou shodnost vnitřních podmínek průběhu utkáni v duchu fair play, nad čímž mají bdít nestranní roz­ hodčí. Pouze konečný počet bodů, zís­ kávaných postupně v průběhu utkáni, (jejich součet je neustálou průběžnou kontrolou stavu utkání), je rozhodujicí pro určeni vítěze. Z charakteristiky také vyplývá, že „starobylé a lidové hry" jako kuželky, golf, gorodky, kroket aj., v nichž se soutěži o zasahování cílů za zcela jiných podminek než ve s. h., i když se vyvinuly ve významné sporty, do s. h. nepatří. Tvoří skupinu -*• stan­ dardních herních soutěží — Historie Za dobu vzniku s. h. pokládáme údobí, kdy dostaly zákl. dnešních moderních pravidel, přestože mnohé měly různé historické předchůdce. Důvody, které vedly ke vzniku s. h. byly různé: např. court tennis přímo navázal na hist, hru, starověká hra harpastum se modernizo­ vala v Raffball, k samoúčelnému pohá­ nění koule se dodal herní děj a vznikl pozemní hokej a z něho pólo na koních, úpravou pův. domorodé hry baggataway vznikl lacrosse ap. Vznikaly četné obměny her: pro nedostatek náčiní a výzbroje vznikl" z kriketu baseball, 7 nedostatku prostoru vznikl paddle tennis a pro tělocvičnu indoor lacrosse, mikrokorfbal aj. Některé hry se osvěd­ čily v jiném prostředí, např. hokej na le­ dě, košíková pod vodou dala vznik pod­ vodnímu ragby ap. Jiné obměny vytvá­ řelo odlišné či nové náčiní, např. squ­ ash tennis, basebee. Nové hry se vytvá­ řely z tělových, důvodů, např. „suro­ vou" kopanou měl nahradit handbal,

157 itní aktivity v tělocvičné basketbal, rou s nižši intenzitou měl být volejbal, lez. utkáni umožnila sjednocená pravi­ la v hokeji s mičkem na ledě, utkáni ráčů příbuzných her uskutečnil austus, všestranně rozvíjející" hrou měl být peedball, atrakcí pro diváky pushball, yužití a zdokonalení míčové techniky prostředkuje nohejbal. Léčebné důvoy vedly ke vzniku codeballu, náhodný ápad hráče na hřišti vedl ke vzniku tgby atd. — Systematika. Zákl. požaavkem s. h. je zvládnutí pohybové ich. lokomoční i těch. ovládáni společého náčiní (míčová těch.). Lokomoce r: a) pěší (běh, chůze, skok), b) s po­ točí speciální výzbroje (brusle), c) na opravním prostředku živém, neživém (ůň, kolo aj.). d) plavánim (ve vodě, od vodou). Hlavni způsoby míčové ;ch : a) házení a chytáni prosté i s po­ točí výstroje či výzbroje (házená, pelo3, lacrosse aj ), b) odrážení, tj. odbíjeni iikama, kopáni, údery pálkou, raketou, peciálni holí, popř. kolem (volejbal, ptbal, stol. tenis, pozemní hokej, pólo a koních, kolová aj.), popř. obojím působem, tj. házením i odrážením (hry agbyové, pálkovači), výjimečně též d) unutim, tlačením, taháním (pushball), aktická stránka je podřizena hernímu kolu jednotlivých typů s. h. a z toho yplývajícim úkolům dílčím. (Viz hran­ ové s. h„ sítové s. h. a pálkovači s. h.) liře takt. možnosti se podstatně liši ve . h. kolektivních s nepravidelně se stříajicími fázemi hry, poskytujících relavně neomezené možnosti herních ombinací (brankové s. h.), v kolektivích s. h. s relativně pravidelným střidáím fází hry, poskytujících určité omeené možnosti herních kombinací (siťoé kolektivní s. h.) a v individuálnich s. ., v nichž jediným zásahem do hry se rusí vyřešit daná situace samostatně idnotlivcem, i když je členem družstva iifové individuální s. h. a s. h. s odrážeím míče o stěnu). V pálkovačích s. h. e stavi kolektivní spolupráce polařů při vládáni miče proti převážně individuIním akcím pálkařů, majících omezeé, avšak významné možnosti takt. spoipráce jen za určitých herních situaci, ím vším je dána šiře použitelných » ernich činnosti jednotlivce a jejich řejzení v individuálních akcích, nebo herních kombinacich a popř. jejich platném' v - ► herních systémech. (V. t. idnotlivé s. h.J Rychlý vývoj takt. byl e s. h. umožněn přejímáním poznatků, id prvotního zcela individualistického ojeti začátečnické improvizace se dopělo k současné vrcholové organizaci olektivů družstev s hráči specializovaých funkci. Na podkladě perfektně svojených herních kombinací a při virjózním zvládnutí těch. stránky herních

sportovní chůze činností jednotlivce je vrcholová impro­ vizace ideálním řešením. Proto si s. h. získaly velkou oblibu nejen u hráčů, ale i u diváků, pro něž se stavi hlediště a stadióny schopné pojmout stotisíco­ vé návštěvy. S. h. jsou zařazovány do programu OH, jsou organizována MS i kontinentální mistrovství, světové po­ háry a řada různých jiných významných soutěží družstev i jednotlivců. Sportovní hry dělnické mládeže, SHOM, sport, soutěže děl. mládeže uspořádané 1960 z podnětu mládeže n. p. Svit Gottwaldov. Zúčastnilo se jich 191 159 chlapců a dívek z průmyslových závodů. Soutěžilo se podle pracovišť v 8 sportech. Sportovní hry mládeže, SHM, sport soutěže dorostu, pořádané 1951-55 a 1960-61. Vznikly ze Sportovních her dělnické mládeže jejich rozšířením na ostatní mládež. Zpočátku měly náboro­ vý, později přebornický charakter. 1951 soutěžilo 391 634 účastníků v 6 spor­ tech, 1952 655400 v 11 sportech a 1953 630 983 opět v 11 sportech. 1954 byly SHM organizovány po úsekové linii, která se však neosvědčila. Kladný vliv mělo omezení počtu sportů pro účastní­ ka. Tim se účast snižila na 426 168.1955 byly SHM organizovány opět po územ­ ní linii, a to jako přebornická soutěž do­ rostu. Zlepšila se sport. těch. úroveň, ale snižila péče o nižši kola. Počet úča­ stníků se zvýšil jen v ledním hokeji a v kopané, v ostatních sportech se sní­ žil. — 1960 byly SHM obnoveny jako jednotná náborová soutěž pro všechnu mládež od 10 do 26 let bez ohledu na jeji organizační příslušnost. Od 1963 jsou tyto soutěže vypisovány pod ná­ zvem Sportovní hry mládeže a pracují­ cích (SHMP). Sportovní hry mládeže a pracují­ cích, SHMP, viz Sportovní hry mláde­ že. Sportovní hry pražské mládeže, SHPM, sport, soutěže žáků pražských škol, pořádané 1957-63 hl. ve sport, gymnastice, atletice, plaváni, basketba­ lu a volejbalu. Od 1960 se staly součástí - ► Sportovních her mládeže. Podobně se konaly Liberecké, Pardubické, Pisec­ ké aj. sport. hry. Sportovní hry žactva, SHŽ, jednotné sport, soutěže 11-15letó mládeže, pořá­ dané 1951-59. Soutěžilo se v atletice, plavání, cyklistice, kopané, odbíjené, vybíjené a branném trojboji, později i v lyžováni, brusleni a gym. víceboji, většinou dvoukolové (1. kolo ve škole, 2. v okresu), pouze v lyžováni, plavání a atletice byla uspořádána i 3. kola (krajská). Účastníci byli rozděleni do dvou věk. kategorií: 12-13 a 14-15 let. SHŽ se rozvíjely za součinnosti a pomo­ ci PO ČSM a jejího tisku (např. lyžařský

běh o cenu Pionýrských novin). 1960 se SHŽ začlenily do -*• Sportovních her mládeže. sportovní chůze, též chůze atletická, závodní atl. disciplína vytrvalostního charakteru. Od - * chůze se odlišuje tím, že chodec musí zachovávat pravi­ dlo nepřetržitého kontaktu se zemí, oporová noha musí být ve svislé poloze napjatá. Při s. ch. se také dosahuje 2-3krát vyšší rychlosti v důsledku vyšší frekvence a větší délky kroku. Charak­ teristickým znakem s. ch. je výrazné vy­ táčeni osy pánevní proti ose ramenní a aktivní pohyb ohnutých paží v předo­ zadním směru. S. ch. je jedním z nejstaršich sportů (chodectví, pedestrianismus). Pochází z Velké Británie, kde bylo uspořádáno mistrovstvi již 1867. Závody ve s. ch. se konají převážně na silnici, méně často na atl. dráze. — V chodeckém závodě je cílem projít da­ nou trať co nejrychleji, s výjimkou dvouhodinovky, v niž je cílem ujit za dvě hodiny co nejdelší vzdálenost. — Chůze je cyklický pohyb, v němž po­ hyb. jednotkou je chodecký dvojkrok. Střídá se v něm oporová fáze na levé a pravé noze s momentem dvojí opory s pravou a levou nohou vpředu; v mo­ mentě dvojí opory se přední noha dotý­ ká země patou, zadní noha špičkou Oporová fáze se skládá z pasivní (brzdi­ cí) a aktivní (hnací) odrazové fáze. Uprostřed oporové fáze je tzv. moment vertikály, ve kterém svislá těžnice těla prochází středem oporového chodidla; v tomto okamžiku musi být oporová no­ ha v souladu se zněním závodnich pra­ videl napjata v koleně. Chodecké sou­ těže jsou vytrvalostní disciplíny probí­ hající v setrvalém stavu. Výkon je závis­ lý především na zdatnosti dýchacího a oběhového systému a na účinnosti metabolických procesů. Při rychlosti zhruba 7,5-8 km/h je s. ch. stejně nároč­ ná jako běh, při vyšší rychlosti je nároč­ nější. Vrcholově trénovaný chodec je schopen jít 50km závod průměrnou rychlostí přesahující 13,5 km/h. Celk. energetický výdej při závodě na 20 km přesahuje 8 000 kJ, při závodě na 50 km 17 000 kJ. V průběhu závodu na 50 km ztratí chodec 4-5 kg těl. hmotnosti. Ve s. ch. se uplatňuji spíše introvertní typy uzavřenější povahy, kterým nevadí ne­ zbytná monotónost a osamocenost vytrvaleckého tréninku. — Závodní disci­ plíny. Čs. mistrovské a mez. vrcholné soutěže (OH, ME, MS) jsou vypisovány na silničních tratích 20 km a 50 km. Mez. soutěží nár. družstev je tzv. Luga­ no Trophy. SR se vedou jen v soutěžích na dráze, a to na 20, 30 a 50 km a ve dvouhodinovce. Od 1982 se vedou i ofi­ ciální SR v chůzi žen, a to na 5 a 10 km na dráze. Soutěži nár. družstev žen je

158

sportovní internacionály Eschborn Trophy. Podle směrnic pro závoděni mládeže soutěži u nás mládež na těchto tratích: dorostenci starší S, 10 a 20 km, mladší 5 a 10 km; dorostenky starší 5 a 10 km, mladši 3 a 5 km. — Při chodeckém kroku se střídá oporová a švihová (též kmihová) fáze. Oporová fáze je delší než švihová, a proto do­ chází k okamžiku dvojí opory, kdy je tě­ žiště těla chodce nejniž. Chodec se snaží o jeho zvýšeni celk. vytažením tě­ la vzhůru, náponem odrazové nohy a zvednutím ramen a paží. V momentě vertikály, kdy je těžiště těla nejvýš, se chodec snaží o jeho sníženi svěšením ramen a pánve na straně švihové nohy a vedením chodidla švihové nohy těsně nad zemí. Hyperextenze oporové nohy v koleně („prolomení") se považuje za chybu, neboť zvětšuje vertikání výkyvy těžiště. Pánev vykonává výrazné pohy­ by kolem vertikální a sagitálni osy a malý pohyb i kolem osy příčné. Vytla­ čení kyčle na straně švihové nohy do­ předu se současným vytlačením proti­ lehlého ramena (typické zkříženi osy ramenní a pánevní) je charakteristickým znakem chodecké techniky. Chodidlo došlapuje na vnitřní hranu na přímku vyznačující směr pohybu. Pohyb pokr­ čených paží (do úhlu většího než 90°) je aktivní. — Z metodického hlediska je nejdůležitější, aby chodec zvládl tech­ niku chůze. Z taktického hlediska je nejdůl. rovnoměrné rozloženi sil a tem­ pa. Chodec na rozdíl od běžce nemůže provádět trháky na trati a spoléhat na finiš, neboť při zrychlení chůze se zkra­ cuje především moment dvojí opory a chodec může být diskvalifikován pro ztrátu kontaktu se zemí. — Trénink. HI. zaměření dlouhodobého tréninku je na zvýšení obecné aerobní vytrvalosti, v krátkodobější přípravě na určitý zá­ vod se připrava musí zaměřit na rozvoj speciální vytrvalosti na danou trať. HI. tréninkovými prostředky kromě s. ch. jsou běh, běh na lyžich, průpravná cvi­ čeni, gymnastika, cvičeni se zátěží. HI. metodou je souvislá rovnoměrná meto­ da (rozvoj obecné a tempové vytrvalo­ sti) a opakované metody delších úseků na hranici anaerobního prahu (na roz­ voj speciální vytrvalosti), méně interva­ lová metoda (na rozvoj tempové a zákl. rychlosti). — Pravidla. Při s. ch. musí být dodržena dvě pravidla: a) nepřetrži­ tý kontakt se zemí (dokračující chodi­ dlo se musí dotknout země dříve, než ji odrazové chodidlo opustí); b) nataženi oporové nohy zejména ve svislé poloze (tj. v momentě vertikály). Při nebezpečí porušení pravidla je chodec napomínán bílým praporkem, při porušení pravidla je diskvalifikován červeným prapor­ kem. K diskvalifikaci závodníka je třeba stejného názoru tří rozhodčích. Na mez.

závodech je komise rozhodčích pro chůzi sestavena ze zástupců různých zemí, přičemž při diskvalifikaci je pod­ mínkou, že ze tří rozhodčích nesmí být dva ze stejné země. sportovní internacionály, mez. svazy sdružující před 2. svět. válkou děl. tělo­ vých. a sport, organizace různých zemí. Návrh na ustavení takové organizace se objevil již na V. sjezdu Svazu DTJ 1912. 1914 v Bruselu ustavena Dělnická socia­ listická sportovní internacionála (Inter­ nationale Sportive Ouvriére Socialiste). Po jejim rozpadu v 1. svět. válce byl 12.-13.9. 1920 ustaven na kongresu v Lucernu Mezinárodni dělnický svaz pro tělesnou výchovu a sport se sídlem v Lucernu. Ujal se název -» Lucernská sportovní internacionála, LSI. Kongresu se zúčastnili delegáti z Anglie, Belgie, ČSR, Finska, Francie, Německa a Švý­ carska. LSI (i jeji členské sekce) ovlá­ dali pravicoví sociálni demokraté, jako její předseda Gellert a tajemníci Devlieger a Silaba. Pro LSI se od pol. 30. let vžilo několik dalších označeni: Socialis­ tická tělovýchovná internacionála, STI, Socialistická dělnická sportovni inter­ nacionála, SDSI, Socialistische Arbeiter - Sportinternazionale, SASI. Po za­ ložení kom. Ill internacionály byla na moskevské konferenci zástupců řev. tě­ locvikářů a sportovců, kteří byli vylou­ čeni z děl. tělových, organizací jejich pravicovým vedením, 23.7.1921 ustave­ na Rudá sportovni internacionála, RSI. Prvním předsedou byl N. I. Podvojskij, prvním sekretářem F. Reussner z ATUS Liberec, po něm K. Aksamit z FPT. II. kongres RSI se konal v Berlíně 29. 7.-1.8. 1922. Za hl. úlohu RSI kon­ gres vyhlásil vých. k třidnímu boji, k proletářskému internacionalismu a úsilí o sjednocení mez. dělnického tě­ lových. a sport, hnuti. Pro rev. dělnické tělových, a sport, hnutí v ČSR měl nej­ větší význam III. kongres RSI v Moskvě 11.-21.10. 1924, který se stal podnětem ke sjednocení čs. rudých tělových, a sport, organizací ve - * Federaci proletářské tělovýchovy Ve svých usnese­ ních kongres upřesnil stanoviska RSI k třídnímu boji, k metodice TV pracují­ cích, k reformistickému tělových, hnutí, k potřebě jednotné fronty všech děl. tě­ lových. organizaci. 17.-22.5.1926 se ko­ nalo zasedání rozšířeného pléna výkon­ ného výboru RSI, které přijalo úpravu stanov RSI (zásadou organizační' vý­ stavby stanoven dem. centralismus, v každé zemi měla byt pouze jedna sek ce RSI aj.). 20.-30. 8. 1928 zasedal v Moskvě IV. kongres RSI, při němž by­ ly v čs. komisi projednány otázky činno­ sti FPT po zakázané II. spartakiádé. Ke svému 10. výročí připravila RSI mez. spartakiádu na červenec 1931 v Berlíně.

kterou však berlínský policejní prezi dent zakázal. RSI se potom rozhodli uspořádat svět. spartakiádu v Moskvi 1933. Když LSI odmítla na spartakiádť účast, RSI ji odložila na 1934. Obav^ z rostoucí moci fašismu sílily i mez členstvem LSI a na to muselo reagoval i její vedení. Např. 1926 LSI ustavila ve Vídni Mezinárodni komisi pro obraní proti fašismu. Zač. 1934 se ve Franci při společné obraně komunistů a socia listů proti nastupujicimu fašismu začali vytvářet jednotná fronta dél. hnutí. RS pohotově odložila svět. spartakiádé a vyzvala dělníky z celého světa k úča sti na Mezinárodním srazu dělnickýcl sportovců proti fašismu a válci 11.-15.8. 1934 v Paříži. Zúčastnily se jej delegace z 20 zemi. Sraz zaměřil mez dělnické tělových, hnuti k práci pro jed notu v boji proti fašismu. Jednáni RSI a LSI však nebyla příliš zdařilá, jediným větším úspěchem byla 1935 dohoda o společném postupu proti uspořádám OH 1936 ve fašist. Berlíně. Ušili RSI o vytvoření jednotné fronty děl. tělo vých. hnuti nevedlo k dohodě o spolu práci s LSI, stejně jako Komunistická internacionála nedosáhla úspěšné do­ mluvy s vedením II. internacionály, sportovní kalendář soutěží, plán sport, soutěží a jejich termínové uspo řádáni v rámci spol. organizace, resor tu, územního celku nebo zákl. organi začni složky. Termínový plán soutěž jednoho sport, odvětvi je nazýván ka lendářní plán soutěží nebo termínová listina Úkolem plánování soutěži je za bezpečit jejich plánovité, metodicky správné uspořádání na všech úrovnícf řízeni, orientovat tréninkový proces sportovců a soutěžních družstev na ter miny význ. sport, soutěží a také situoval plánované soutěže na vhodná místi a terminy tak, aby byl zajištěn jejich re gulérní průběh, návštěvnost a co nejho spodárněji využita kapacita tělových zařízení a funkcionářského aktivu Sport, soutěže zařazené do kalendář nich plánů sport, odvětví se plánuji v< shodě s kalendářním nebo školním ro kem. Metodika plánování sport, soutěž po linii sport, svazů ČSTV vychází z ce lostátního kalendářniho plánu soutěž a pokračuje vertikálně směrem k nižšin svazovým orgánům. Na jeho podkladi připravují své kalendářni plány soutěž republikové výbory sport, svazů, ob dobně postupuji krajské a okresní sva zové orgány. Z jejich plánů sestav územní řídicí orgány celostátni, krajska okresní s. k. s. na příslušné kalendám obdobi. Zákl. význam má celostátn sport, kalendář soutěží Zahrnuje pře hled celostátních akci konaných v ke lendářním roce a soutěže vypisován v působnosti výborů sport, svazů ŮV

159

sportovní letectví

ÚV a SÚV ČSTV vč, mez. soutěží, kte- Kanál La Manche přeletěli poprvé v ba­ motorů. Proudová letadla překonala i se pořádají v ČSSR. Zásady pro lónu plněném vodíkem 1785 Blanchardt rychlost zvuku (1947). V SSSR vypustili vracování s. k. s. na všech úrovních ří­ a Jeffriesen. Lety kluzákem úspěšně 1959 vícestupňové rakety, které překo­ jní stanovil ÚV ČSTV ve směrnici Zá- uskutečnil Le Bris v Bretani 1856. Nej- naly první kosmickou rychlost. Éra kos­ jdy metodiky plánováni a statistiky známějšim průkopníkem té doby byl mických letů člověka začala 12. dubna ČSTV. Otto Lilienthal (1848-1896). Postavil ně­ 1961. J. Gagarin obletěl na sov. kosmic­ portovní klasifikace viz Jednotná kolik kluzáků, provedl přes tisíc vzletů, ké lodí Zemi, — Mezinárodní letecká portovní a turistická klasifikace ČSTV. při posledním 9.8. 1896 zahynul. — Vy­ federace (FAI) byla zal. 1905. — U nás portovní kroužky, 1. forma zájmově víjela se i vzducholoď. Její princip po­ první zmínka o létáni spadá do 2. pol. V, organizační útvary zřizované z inici- psal 1784 Jean-Baptiste Marie Meusni- 18. století. U Radomilic v již. Čechách si tivy SRPŠ, SSM a PO SSM především er. Prvni řiditelná vzducholoď vzlétla zhotovil Vit Fučik-Kudlička křídla, spo­ a zákl. a stř. školách a ve vých. zaříze- v Paříži 24.9.1852. Pokrokem byly vzdu­ jená s velkými měchýři plněnými baich mládeže s internátním ubytová- cholodě hraběte Ferdinanda Zeppelina. henním plynem. Prý vykonal 5 letů do ím, jejichž úkolem je organizování První vzlétla u Friedrichshafenu u Bo­ Vodňan a Písku 1760-1790. Na Sloven­ zabezpečování TVS ve volném čase damského jezera 4. 7.1900. První přelet sku v téže době mnich Cyprián sestrojil iládeže. Vede je učitel, vychovatel ne Atlantického oceánu uskutečněn 1919. dvě úzká dlouhá křídla a údajně na nich 0 dobrovolní trenéři a cvičitelé z řad Při prvni cestě kolem světa 8.-29.8. létal v Karpatech. První montgolfiéru >dičů, vých. pracovníků, pionýrských 1929 přeletěla vzducholoď i Prahu. — vypustil český cestovatel Tadeáš Hánsdoucich ap. Členové kroužků nemusí Principy vzducholodě se zabýval v 18. ke 18. 3. 1784 v Praze a 12. 9. 1784 v Žiýt členy TJ nebo Svazarmu; 2. s. k.ve stol. N. V. Lomonosov. 1754 sestrojil dlochovicích. Pokusy s balóny provádě­ ojenském útvaru jsou hl. organizační model helikoptéry na vynesení meteo­ li Matěj Černý (1788-90) a Josef Krill jrmou masové sport, činnosti v armá- rologických přístrojů do horních vrstev (1789), Václav Tužil (1826) a František ě v rámci zájmové činnosti, atmosféry, V Rusku současně řešili A. Kólbel (1836). Antonin Regenti 9.6. portovní letectví, dř. vzduchoplav- F. MožajskijaD. I. /Wenďé/eyevproblémy 1862 startoval s balónem plněným svíti­ a, aviatika, soutěžní létání v bezmoto- letadel těžších vzduchu. Věd. teorii ae­ plynem. Ze Střeleckého ostrova v Praze >vých a motorových letadlech; branně rodynamiky dal světu N. £ Žukovskij uskutečnil úspěšný vzlet Josef Vydra jch. sport, disciplina řízená Svazar- a zakl. raketové těch. se stal K £. Ciol- 26. 8. 1865. Nejznámějšími průkopníky lem. S. I. zahrnuje prakt. i teor. obory kovskij. — V Anglii se tímto problémem vzduchoplavby byli František Hůlka, jbývajicí se zařizenim a činnosti leta- zabýval G. Cayley (1773-1857). S leta­ Ferdinand Wandas a Antonín Lipan. Po­ el, organizací a právními normami, dlem s benzínovým motorkem poprvé prvé startovali v Praze 8.10. 1893 a do pravou využívání vzdušného prostoru vzlétl Orville Wright V . 12.1903 na stro­ 1900 uskutečnili 85 volných letů Vzdutd — Předpokládá vysoké znalosti ji Flyer v Kitty Hawk v Sev. Karolíně. choplavecký klub byl zal. 1903 na Vino­ aerodynamiky a mechaniky letu, kon- Let trval 12 s a pilot uletěl necelých 37 hradech. Prvni českou vzduchoplavkyní trukce letadel, motorů, navigace, me- m. V dalších pokusech pokračoval se byla A. Švagrovské. Spolu s F. Hůlkou jorologie, leteckých přístrojů, radisti- svým bratrem Wilburnem. — Základem poprvé vzlétla balónem 16. 6. 1895. Prv­ / ap. Technika pilotáže vyžaduje přes- stavby všech pozdějších letadel v Evro­ ni česká pilotka balónu Markéta Baumost, důslednost, rychlost, soustředění, pě se staly konstrukce Francouze Louis gartenová vzlétla na montgolfiéře 27. 6. úvěru v další členy posádky, mechani- Blériota, který na svých letadlech pra­ 1913. Na vývoj měly značný vliv úspě­ y, techniky, orgány služby řízení, kon­ coval od 1899. První přelet Lamanšské- chy aviatiků v zahraničí nebo jejich vy­ duktéry atd. — Výchova a výcvik pilo- ho průlivu uskutečnil 25.7. 1909. — Le­ stoupení u nás. Naši průkopníci neměli í je obtížnou, nákladnou a dlouholetou tectví se dostávalo do podvědomí ve­ mezi sebou většinou žádné spojení. Jo­ iležitosti. Věk. hranice uchazečů je 18 řejnosti, stávalo se sportem, i když ne­ sef Ressel modifikoval lodní šroub na it. Piloti jsou po ukončení výcviku za- bezpečným. Překonávaly se rekordy vrtuli. Jeho syn si nechal 1871 patento­ izováni do dalšího náročného výcviku a vznikaly soutěže. 1910 byla překoná­ vat vzducholoď. Josef Šťastný zkon­ armádě, jsou zdrojem kádrů pro civil- na rychlost 100 km/h, 1912 výška 5 000 struoval 1874 vyztužený balón. Franti­ 1 dopravní letectvo, agrochemické le- m. První velké setkání pilotů se konalo šek Štěpánek pracoval v letech 1892-95 ictvo. — Historie. Ve 4. stol. př. n. I. u Remeše 1909. Francouzka /?. de Laro- na kluzáku a pokoušel se o vzlety v Šár­ jstrojil řec. filozof a matematik Archy- chová jako prvni žena vzlétla 22,10. ce. Podobnými pokusy se zabývali Leo První závod se uskutečnil Krejčí, Ferdinand Šíp, Jan Hirsch. Fran­ is umělou holubici. Je to první hist, 1909 odložená zmínka o létajícím stroji. Za- 21.-26.5. 1911 na trati Paříž-Madrid. — tišek Vaněk (1857-1923) se věnoval mavý nález modelu kluzáku z platano- Velký rozmach letectva a leteckého vzducholodím. Spolu s ing. G. Fingrem jho dřeva v egyp. muzeu pochází ze 3. průmyslu nastal v 1. svět. válce a pokra­ a prof. K. V. Zengrem založili 1892 Čes­ 4. stol. př. n. I. Jedna z nejstarších po- čoval i po ní. 1918 byla zavedena letec­ kou aviatickou společnost. F. Vaněk jsti vypráví o Ikarovi, který sestrojil ká doprava pošty (New York-San Fran­ zpracoval hesla pro Ottův naučný slov­ va páry křídel z ptačích per spojených cisco), 1919 i cestujících (Pařiž-Londýn), ník a založil sbírku z oblasti aviatiky jskem. Na čínském císařském dvoře 1921 otevřena linka Praha-Paříž. — Ve v Technickém muzeu na Hradčanech yl znám balón ve 13. století. It. malíř 20. letech se používalo k výzkumu ne­ 1909. Ludvik Očenášek pracoval na ro­ jonardo da Vinci (1452-1516) stanovil probádaných oblastí letadel a vzducho­ tačním motoru, ing. Emil Žižka vypraco­ ikl. podmínky pro let člověka. Na ja- lodí (R. Amundsen, L. Ellsworth, R. val projekt letadla, ing. 0. Klepal se po­ jchsi měchuřinách se vznesl 1731 Byrd, U. Nobile). 1927 přelétl Ch. Lind- koušel o stabilizaci letu na principu ky­ rjakutnyj v Rusku. První věrohodné berg Atlantický oceán, a to z New Yor­ vadla. Josef Homola vystavoval orniokusy v létání pocházejí z 18. stol. Jo- ku do Paříže. 1937 absolvovali sov. letci toptéru na výstavě 1910, kde byly veřej­ tph a Etienne Montgolfierové výpusti V. P. Čkalov a J. V. Gromov dálkový let nosti představeny modely mnohých na­ 5.6. 1783 v Annonay první jedenácti- z Moskvy přes sev. pól do USA, bez při­ šich průkopníků. Při této příležitosti etrový papírový balón naplněný tep- stání ulétli 12 000 km. — Další rozmach 4.4. 1910 rozbil letadlo ing. 0. Hierony­ m vzduchem. Toto datum je považo- letectví nastal ve 2. svět. válce a po ni. mus, který chtěl předvést první vzlet. íno za počátek hist, éry svět. letectví. Nastal rozvoj proudových a raketových Úspěšnější byl 17.10.1910 v Mladé Bo­

160

sportovní letectví leslavi, kde s blériotem s motorem Laurin a Klement letěl 26 minut. Kudela a Pevnička postavili 1910 kopii blériota s motorem Velox. Létal v Chuchli a Mo­ tole. Další vlastní letadlo postavil 1910 František Šimůnek z Nuslí. Největších úspěchů 1910 dosáhli ing. Kašpar, Jan Čermák a Eugen Čihák. Jan Kašpar (1883-1927) na koupeném blériotu vzlétl 8.4. 1910. Za první let je však považo­ ván jeho 2 km dlouhý let uskutečněný 16.4.1910. Vykonal 24 veřejných vzletů, poslední v Jindřichově Hradci. Přespol ní let Pardubice-Chrudim-Pardubice uskutečnil 30.4.1911 a 13. 5.1911 přele­ těl z Pardubic do Prahy. Eugen Čihák (1885—1958) předvedl svá letadla veřej­ nosti na 31 vystoupeních, poslední 24. 5. 1914. Na stavbě 16 letadel spolu­ pracoval s bratrem Hugem. Jan Čer­ mák získal 1911 jako první Čech mez. pilotni diplom a jeho pilotní legitimace Aeroklubu RČS má č. 1. Poprvé vzlétl u Plzně 27.11. 1910. První českou pilot­ kou se stala Božena Láglerová, provd. Peterková České aviatické družstvo vzniklo 1910 v Praze, v té době již mělo vlastní hangár a letiště v Plzni. Aviatic­ ké družstvo v Pardubicích vzniklo 1911. Český aviatický klub zal. 1914 v Měšťan­ ské besedě na Vinohradech, udržel se až do války, 1918 obnovil činnost a vznikl z něho Aeroklub RČS. Po skon­ čení války byl 1918 zal. Západočeský aeroklub v Plzni. Tam byl také postaven první sport, letoun čs. konstrukce a vý­ roby B-5 ing. Oldřicha Hallera. Na sev. Moravě začínal 1919 Ludvík Kratochvíl, který celý život stavěl letadla a balóny a vynalézal různé létací stroje. — Časo­ pis Aviatika zal. 1919, Letectví 1921, Mladý letec 1927. Po válce 1918-19 vznikly letecké továrny Letov, Aero, Avia. Dalším poválečným letadlem byla Š-1 konstrukce ing. Aloise Smolíka, za­ létnutá 1920 pilotem Adamcem. Sport, letadlo BH1 konstruktérů Beneše a Hajna zalétl Novák 1920. První velký letecký závod Okružni let republikou 1921 měřil 860 km. Zvítězili Munzar s Kochem na BH 1, letěli rychlostí 125 km/h. Odbor pro plachtový let vznikl 1922. První nár. soutěž bezmoto­ rových letadel byla uspořádána 1923 na Báních u Zbraslavi. Československé ae­ rolinie uskutečnily první let z Prahy do Bratislavy 1923. Svými letadly a piloty se naše země důstojně řadila mezi teh­ dejší svět. letecké velmoci. Na mez. zá­ vodech turistických letadel v Bruselu 1923 zvitězil na Avii BH 5 dr. Lhota. 1924 přeletěl poprvé na našem letadle BH 11 Lamanšský průliv a přistál v Anglii. 1925 docílil na BH 21 průměrnou rychlost 258 km/h. Podobných úspěchů na mez. poli dosáhli i dalši piloti Jíra, Fritsch, Bican, Malkovský, Kňažikovský. Na posledním

Národním letu 1937 zvítězila posádka Divíšek-Krejči na Bibi 550-2. Hrdiny na­ šeho vzdušného moře se ve 30. letech stali piloti Novák, Široký, Hubáček, Vý­ borný, Motyčka, Hlaďo, Snobi, Peřina, kteří svým uměnim udivovali celý svět. Vyhrávali soutěže v těžké konkurenci nad něm., švýc., fr. a it. piloty v mnoha evr. městech. Ke slovu se hlásili i pilotiplachtaři Půrok, Rodovský, Špitálský, Pečivá, Šilhán, Elsnic, Pitrman, ing. Chlup, Maňák a další. Na Slovensku uspořádali 1936 plachtařské závody u Žiliny. Odbočky aeroklubů vznikly 1945 v Banské Bystrici, Bafovanech, Tr­ navě a jinde. Na Straníku byl 1945 usku­ tečněn první čs. slet plachtařů. Středis­ ko Točná u Prahy bylo otevřeno 1946. Moravskoslezský zemský aeroklub se ustavil 1946. První motorové letadlo čs. konstrukce a výroby po 2. svět. válce Sokol M-1 bylo zalátáno 1946. — Čin­ nost po 2. svět. válce navázala na před­ válečnou spolkovou roztříštěnou struk­ turu. Československý svaz lidového letectvi vznikl 1948. Dobrovolný svaz lido­ vého letectvi (DOSLET) byl uznán za or­ ganizaci celostátního významu 1951. Tim byly zrušeny Aeroklub RČS, Vyso­ koškolský aeroklub. Slovenský aero­ klub, Český nár. aeroklub a všechny po­ dobné spolky a odbočky. DOSLET se stal kolektivnim členem Švazu pro spo­ lupráci s armádou a s. I. bylo vyjmuto z přímého řízeni ministerstvem dopra­ vy. Včleněnim leteckého a parašutistického sportu, jako jedné z odborností, do Svazarmu byly položeny základy k dalšímu rozvoji letectví v našich ze­ mích. Aeroklub Svazarmu ČSSR orga­ nizuje a řidí sportovní leteckou činnost v souladu s mez. platnými sport, řády, vydávanými FAI. — Soutěžní disciplíny, aj V motorovém létání se soutěží v - ► letecké akrobacii (v povinné známé se­ stavě, v povinné tajné sestavě, ve volné a ve volné finálové sestavě) a v - ► le­ tecké navigaci (v navigační přípravě, v navigačnim letu, v přistání do omeze­ ného prostoru); b) v —► bezmotorovém létáni se soutěží v letech na dálku a v letech na rychlost. — V bezmotoro­ vém létání a navigaci přihlašuje pilot nejlepši výsledky docílené v roce do celostátní plachtařské soutěže a navi­ gačního žebříčku. — Piloti, kteří splní sport. těch. podminky, stanovené sport, řády, mohou získat VT: mistrovskou, I., II. a III. Třetí VT získávají piloti vystave­ ním průkazu způsobilosti pilota. Moto­ rový pilot může získat II. VT po odlétání 200 letových hodin bez nehody a absol­ vováni výcviku v noci, I. VT po nalétáni 500 hodin, splněni výcviku v noci, radionavigaci, létání podle přístrojů. Jestliže je držitelem těchto VT minim. 5 let, létal bez nehod, dosáhl vysokého mistrov­

ství při ovládání letecké techniky, do­ brých výsledků při výcviku žáků, zabrá­ nil materiálovým ztrátám, může mu být udělena mistrovská třída. — Pilot kluzá­ ků musí pro ziskání II. VT uskutečnit let v trvání nejméně 5 hodin, docílit převý­ šeni 1 000 m a přelet do vzdálenosti nejméně 50 km. Pro I. VT musí dále do­ cílit převýšení 3 000 m a volný přelet nejméně 300 km. Mistrovskou třídu mů­ že pilot získat za převýšeni 5 000 m, cí­ lový přelet minim. 300 km a volný přelet nejméně 500 km. Získáním výkonno­ stních tříd je pilotům udělováno i právo nosit příslušný odznak (stříbrný, zlatý, zlatý s jedním, dvěma nebo třemi dia­ manty). — Druhy letů. Létat se smi pouze na schválených letištích. Výjimky mohou být povoleny jen ve zvi. přípa­ dech. Rozeznáváme denní lety (v době mezi východem a západem slunce), nočni (mezi západem a východem slun­ ce), lety za viditelnosti (VFR), podle pří­ strojů (IFR), letištní, mimoletištni, přele­ ty. lety na svahu (kluzák v blízkosti sva­ hu využívá stoupavých proudů vzduchu na návětrné straně svahu), lety v termice (pilot kluzáků využivá termických stoupavých proudů). — Rekordy. FAI registruje nejlepší svět. výkony docíle­ né v letectvi a zařazuje je do kat. abso­ lutních rekordů a rekordů jednotlivých kat. letadel (vymezených podle hmot­ nosti letadel). Rekordy žen se vedou v samostatné skupině. — Aeroklub Svazarmu ČSSR obdobně vede eviden­ ci rekordů ČSSR. — Řízení letadla. Le­ tadlo za letu koná posuvný pohyb se složkami ve směru všech tři os. Tento prostorový pohyb je řízen výškovým, směrovým kormidlem a křidélky. Pře­ nos řízeni je prováděn soustavou pák, lanek, táhel, převodových hřídelů, seg mentů apod. Rozeznáváme v zásadě soustavu podélného směrového a příč­ ného řízeni. Řízeni bývá opatřeno posi lovačem, sloužícím ke znásobeni síly působící na řídidlo, nebo odlehčovacimi ploškami na kormidlech, které snižu jí sily, jež musí pilot vyvinout k jejich vychýlení. Kormidla pracují v podstatě na principu jednoduché klapky u odto kové hrany nosné plochy. Vychýlením kormidla se zakřivuje jeho střední křiv­ ka a tím vzniká aerodynamická sila. Vý škové kormidlo a křidélka se ovládají ří dici pákou nebo volantem, směrové kormidlo zpravidla nožním řízením. Po hybem řídící páky dopředu se vychýlí výškové kormidlo směrem dolů a vznik lá aerodynamická síla výškovky vyvolá klopivý moment „na hlavu" a letadle klesá Vychýlením řídicí páky vlevo se vychýlí levé křidélko nahoru a pravé dolů. Na pravém křidle se vztlak zvětší na levém naopak zmenší. Tím vznikne klonivý moment, který naklání letadle

sportovní parašutismus

161 vlevo. Při vyšlápnutí levého pedálu se vychýlí směrové kormidlo vlevo, tim vzniká aerodynamická sila směřující do­ prava a zatáčivý moment k těžišti leta­ dla způsobuje zatáčeni doieva. Vlastni řízení letadla ovšem neni tak jednodu­ ché. neboť jednotlivé pohyby (sunuti, klonění a zatáčeni) se vzájemně ovliv­ ňují. — Výcvik letce. Výcvik sportov­ ních pilotů se koná v aeroklubech Svazarmu. Věková hranice je 18 let. Základ­ ní motorový výcvik trvá 2 roky. Obsahu­ je pozemní přípravu a letecký výcvik. V pokračováni výcviku se zdokonaluje technika pilotáže, cvičí se skupinové le­ ty, lety podle přístrojů, navigační a noč­ ní lety. Zdokonalovací výcvik zahrnuje vyšší pilotáž, radionavigační lety, poz­ ději vysokou pilotáž — Soutěže. US (v letecké akrobacii od 1960, v letecké na­ vigací od 1977, v bezmotorovém létání naše účast od 1956), ME (v akrobacii od 1976, v bezmotorovém létání od 1979), Srovnávací soutěž zemi soc. tábora (od 1963 v akrobacii, od 1962 v navigaci), Lockheid Trophy (mez. soutěž v letecké akrobacii od 1956 ve Velké Británii), Po­ hár Leona Biancotta (mez. soutěž v akrobacii), Mez. soutěž přátelství Memoriál Zwirko Wigura (soutěž v na­ vigaci od 1972) — U nás je nejvyšši soutěží M ČSSR (v akrobacii od 1958, v navigaci od 1964, v bezmotorovém lé­ táni od 1953). — Literatura: Kdér, F.: Budeme létat. Praha 1980; Kolektiv: Ae­ rodynamika a mechanika letu pro plachtaře. Praha 1963: Kolektiv: Učebni­ ce sportovního letce Praha 1973; Tůma. J.: Letadla pro učební a studijní obory na SOU. Praha 1981. sportovní metrologie, vědní obor o měřeni ve sportu. Předmětem zkou­ máni s. m. je obj. měření a hodnoceni všech stránek tréninkového a soutěžní ho zatížení i výsledků jejich působeni, tj. stavu trénovanosti sportovce a jeho výkonnosti. Obsahem s. m. je standar­ dizace měr a měrných jednotek, unifi­ kace měřicích aparatur, jakož i metod, jichž se používá ke zpracování a vyhod­ nocování získaných výsledků. S. m. vy­ užívá poznatků biol., lék., sportovně pedag., fyzikálních, mat. aj. věd. disciplin, přičemž usiluje o vytvořeni jednotného pojmového a formálně logického systé­ mu. sportovní motorika, souhrn pohyb, činností vyskytujících se ve sportu. Vět­ šinou se jedná o vědomou specializova­ nou činnost při plněni pohyb, úkolů, které jsou vymezeny pravidly přísluš­ ných sport, odvětvi. Finálním znakem s. m. je její soutěžní a výkonnostní cha­ rakter. K osvojováni a zdokonalováni s m. dochází při -» sportovním tréninku. Sportovní objev roku, sportovní cena ÚV SSM, udělována od 1979 jako pro­

jev uznáni za hodnotné výsledky nebo výkony v oblasti státní reprezentace jednotlivcům, kteří: a) výrazně propa­ guji ČSSR na mez. úrovni a stali se pří­ kladem a vzorem pro nejširši vrstvy děti a mládeže; b) dosáhli v hodnoceném období výrazných úspěchů v reprezen­ taci ČSSR na mez. poli v kat. dospělých nebo zcela výjimečného výkonu v pravi­ delných juniorských soutěžích (MSJ, MEJ ap.); c) v roce vyhlášeni nepřesá­ hli věk 21 let. — Cenu uděluje každo­ ročně předsednictvo ÚV SSM na návrh komise ÚV SSM pro udělování ceny. Návrhy na udělení ceny mohou před­ kládat ZO SSM, orgány SSM, ÚV ČSTV, Svazarmu a statní tělových, or­ gány. — Nositelům ceny je udělován grafický list a plastika. Poprvé byla ce­ na udělena 1980. Současně jsou oceně­ ni i trenéři, kteři se podileji nebo podí­ leli na vých. sportovce a jeho sport, pří­ pravě. V každém roce může být uděle­ na jen jedna cena. Udělováni ceny se řídi statutem ceny ÚV SSM S. o. roku. Držitelé ceny Sportovní objev roku: 1980 M. Géry, plavání; 1981 A. Trčka, cyklistika; 1982 T. Kocembová. atletika; 1983 P. Ploc, lyžováni; 1984 M. Bakeš, sport, střelba; 1985 G. Sedláková, atle­ tika. sportovní odvětví, druhy sportu, sporty S. o. vznikla a vyvíjela se zpravi­ dla zcela samostatně a mají proto vždy určité specifické zaměřeni dané cílem činnosti, v níž se soutěží. Počet s. o. se počítá na desítky a stále narůstá. Ně­ která s. o. obsahují jedinou sport, čin­ nost (např. basketbal, box), většina však obsahuje řadu často velmi odli­ šných sport, činnosti — disciplin (např. atletika, cyklistika, lyžování aj. - viz dis­ ciplina soutěžni). S. o. se někdy také rozlišují podle různých kritérii, např. sporty individuální a kolektivní (spor tovní hry), úpolové sporty, zimní sporty, vodní sporty, branné sporty ap. S. o. jsou u nás organizována ČSTV a Svazarmem (sport, svazy, rady odbornosti) a mají propojení i na příslušné mez. or­ ganizace. sportovní otužoviní, odvětví plavec­ kých sportů, spojující plavecký výkon s pobytem ve studené vodě. Jeho či­ lém je zvýšení odolnosti organismu vů­ či klimatickým změnám zevního pro­ středí. především vůči chladu. Je urče­ no pro muže i ženy, s výjimkou mládeže do 15 let. Dorost (15-17 let) soutěží v plaváni do 100 m, dospěli (od 18 let) soutěží na tratích 100, 250, 500, 750 a 1 000 m. Max. přípustná doba pobytu ve vodě při soutěži ve s. o. je 30 minut. Výkon se nehodnotí na čas, ten je pou ze pomocným ukazatelem a nesmí být zveřejňován ve výsledkové listině ani ve sdělovacích prostředcích. S. o. je

doplňkovým sportem pro dálkové pla­ váni, sport, potápění, horolezectví, tu­ ristiku, horskou službu a jiné sporty, a pro některé druhy zaměstnáni a povo­ láni, jejichž výkon je spojen s nizkou okolní teplotou. Je současně formou styku se zimní přírodou. S. o. je řízen výborem svazu plaveckých sportů ÚV ČSTV. sportovní parašutismus [z fr. le para­ chute = padák], odvětvi leteckých sportů, organizované Svazarmem a ČSLA; seskoky z - ► výsadkového le­ tadla s použitím -v padáku. Seskakuje se z různých výšek a měří se délka vol­ ného pádu, nebo se přistává do vyzna­ čených kruhů (met) a měři se vzdále­ nost místa dopadu od středu kruhu, ne­ bo se za volného pádu provádějí akro­ batické cviky. — Při seskoku s automa­ tickým otevřením padáku trvá volný pád pouze tak dlouho, než se 6m lanko (upevněné v letadle) napne a vytáhne vrchlík padáku. Při seskoku s ručním otevíráním padáku dochází k otevřeni v rozmezí 3-60 s po výskoku, a to podle stanoveného výcvikového úkolu nebo soutěžní disciplíny. Při výškových se­ skocích může doba volného pádu do­ sáhnout i několika minut. Padák se otevirá zatažením za rukojeť uvolňovače, upevněného většinou na prsou. Při se­ skocích s volným pádem je otevření pa­ dáku pojištěno samočinným uvolňovačem padáku, reagujicim na dosaženi nastavené výšky nebo atm. tlaku vzdu­ chu. Z letadel se vyskakuje bud nad ur­ čeným orientačním bodem, nebo v ur­ čeném čase po přeletu cíle. Při volném pádu je důležité dosáhnout co nejdříve stabilní polohy, umožňujici koordinova­ ný pád bez točení nebo převracení. Používá se poloha X (s rozpažením a roznožením), žabí poloha (s pokrčený­ mi končetinami i v poloze X) a poloha T (s rozpažením a snožením). Ve všech případech je parašutista v horizontální poloze. Střemhlavý let, umožňující zís­ kat rychlost, se zahajuje z polohy „kap­ ka", která se podobá poloze sjezdaře na lyžich, a přechází se do polohy podobajíci se letu skokana na lyžich Oka­ mžik otevření padáku se určuje počítá­ ním. stopkami nebo výškomérem. — Rychlost dopadu při přistáni souvisí s rychlostí klesání a s rychlosti větru, v extrémních případech dosahuje až 12m/s. Dopad se změkčuje přitažením k nosným popruhům padáku v okamži­ ku dotyku země nohama a speciálním kotoulem. — Motorické projevy a psych, reakce v atypických podmiňkách seskoku, zejm. ve spojení s akro­ bacií při volném pádu, předpokládají vysokou adaptabilitu a emocionální sta­ bilitu parašutisty. — Ovládání těla za volného pádu je zal. na vytváření otáčí-

162

sportovní parašutismus

Sportovní parašutismus — seskok na přesnost přistáni

vých momentů působením aerodyna­ mických sil kolem 3 os na sebe kol­ mých a procházejících těžištěm těla pa rašutisty. Těžiště leží přibližně nad pa­ sem. Na umístění těžiště závisí stabilita těla za volného pádu. Přesouváním tě­ žiště spolu s využíváním brzdících ploch dlaní, paži, nohou a trupu lze po­ lohu těla měnit. Za volného pádu s komplexem akrobatických figur je vnímání polohy těla znesnadněno vel­ kou rychlostí volného pádu v prostoru bez vztažných orientačních bodů Op­ tické podněty při otáčení o 360°/1,5 s v horizontální poloze za současné ver­ tikální rychlosti volného pádu 45-50 m/s se pohybuji po spirálovité dráze. Infor­ mace získané vestibulárnim analyzáto­ rem jsou znesnadněny prudkými pře­ chody do protisměru v prostoru a v ro­ vině horizontální i vertikální. Za hl. zdroj

informací je možno pokládat kožní receptory dlani, paží, stehen, bérců a čá­ stečně i obličeje, které jsou vystaveny vstřícnému proudu vzduchu. — Histo­ rie. První zmínky o padáku jsou ze 13. stol., kdy podle cestovatelů kouzelníci různých kmenů seskakovali při obřa­ dech s různými snášedly ze skal nebo stromů Reálnou konstrukci padáku na­ vrhl jako první Ital Leonardo da Vinci v 15. století. Rozměry a tvar padáku — jehlan z plachtoviny - teor. zdůvodnil v díle „Codice Atlantico". Popis doplnil kresbou která se stala emblémem če­ stného diplomu FAI, udělovaného ka­ ždoročně za zásluhy o rozvoj svět. para­ šutismu. O 100 let později popsal čtver­ cový plátěný padák dalmatský biskup Fausto Verencio de Sebenico v díle „Machinae novae". Za vynálezce kuže­ lovitého plátěného padáku byl poklá­

dán ještě před sestrojením letadel fr. fyzik Sebastian Lenormand, který zave­ dl název „parachute" a poprvé v hist. (1885) seskočil z balónu Dalším vzduchoplavcem, který použil padáku při seskoku z balónu, byl 1897 Francouz André Jacques Garnerin. První parašutistkou na světě byla manželka A. J. Garnerina, která s manželem předvádě­ la seskoky v mnoha zemích Evropy. Prv­ ní seskok z letadla z výšky 450 m před­ vedl 1912 Američan Albert Berry s pa­ dákem umístěným pod křídlem dvojplošníku. S padákem zavěšeným pod trupem letadla skákal 1919 Francouz Jean Orse, který již od startu seděl na podvozku letadla. První padák s kruho­ vým vrchlikem připevněným na trup pa­ rašutisty sestrojil 1911 ruský vynálezce Gleb Kostelnikov a označil ho RK 1 Carská vláda nedocenila kvalitu tohoto padáku a dovážela méně kvalitní z cizi­ ny. Teprve později byly používány vy­ lepšené verze RK 2 a RK 3. Do hist, vý­ voje padáku se zapsal 1912 i sl. vynález­ ce žijící v USA Štefan Banič, jehož pa­ dák byl přechodně použiván v amer. ar­ mádě. S rozvojem těch. v letectví se za­ čaly vyrábět vedle padáků záchranných a bojových i padáky brzdicí, nákladní, stabilizační a sportovní. — Počátky s. p. je možno hledat v konkurenčních sou­ těžích konstruktérů padáků. První mez. soutěž v seskoku s padákem se konala 1919 v USA za účasti parašutistů V. Bri­ tánie, Francie, Belgie, Itálie a USA. Zví­ tězil Francouz Jean Orse. V Evropě se poprvé soutěžilo v Římě 1922. Parašuti­ sté Francie, V Británie, Itálie a Němec­ ka soutěžili v seskoku z výšky 300 m do kruhu o průměru 10 m, Zvítězil Ital Maddaluno. K největšímu rozvoji parašutis­ mu došlo v USA, 1929 se uskutečnilo 75 000 seskoků. S rozvojem s. p se ve 20. letech vyvinuly i typy letadel vhod­ né pro tento sport. 1930 byla v SSSR zal. Ústřední parašutistická škola SSSR se dostal do čela svět. rozvoje. První výškový rekord vytvořil sov. para­ šutista S. Afanasjev 1932 seskokem z výšky 2 000 m s volným pádem trvají­ cím 33 s a s otevřením padáku ve výši 400 m. Francouz Jean Niland před 2. svět. válkou seskočil z výšky 11 200 m a otevřel padák pouhých 90 m nad ze­ mí. 1920 seskočila Francouzka Ronie Jacquard ze 60 m a 1937 její krajanka Edith Boitex z výšky pouhých 17,5 m technikou stržení z křídla. FAI později tuto kat. seskoků zrušila jako nebezpeč­ nou. 1950 byla zal. parašutistická komi­ se Mez. letecké fegerace (FAI). — U nás se s. p do 1947 neorganizoval. Vyskytlo se pouze nékolik ojedinělých vystoupení na leteckých dnech. 1936 překonal ing. Pavlovský seskokem z 8 705 m bez kyslíkového přístroje teh-

163 dejší SR. O sport, výcvik s padáky RZ 20 z letadel typu Dakota se pokusili 1947 členové bratislavského Aeroklubu. V Praze probíhal výcvik ve Svazu bran­ nosti, rozpuštěném 1948. Pak byly zal civilní výsadkové oddíly Sokola, trénujici s primitivními padáky VJ-1. 1951 vznikl Dobrovolný svaz lidového letec­ tví a 1962 se na letišti Tri duby uskuteč­ nil 1. celostátní přebor hlídek mužů a žen ve skupinovém seskoku, běhu, střelbě, hodu granátem a v překonává­ ni překážkové dráhy. 1952 byl zal. Svaz pro spolupráci s armádou a parašutisté byli soustředění do vybavených aero­ klubů. 1955 dostali nová letadla typu Sokol. Téhož roku překonali SR v se­ skoku ze stratosféry, držený sov. para­ šutisty. 1957 seskočili J. Jehlička, G. Koubek a Z. Kaplan z 12 500 m a stali se držiteli 3 SR. Vysoká úroveň čs. parašu­ tismu, související s výběrem a péčí o ta­ lenty, je zřejmá i z umístěni našich re­ prezentantů na domácích i zahr. soutě­ žích Od 1965 překonali 17 SR. — Zá­ vodní disciplíny: výškové seskoky, - ► seskok na přesnost přistání, -» indivi­ duální akrobacie, -*■ CRW (Canopy Re­ lative Work), - * RW (Relative Work), tj. skupinová akrobacie, -» parašutistický viceboj, -> para ski (seskok a obří slalom), noční seskok. — Při vý­ škovém seskoku se měři délka volného pádu v metrech Výsledek skupinového seskoku se vypočítá z průměru délky volného pádu každého člena skupiny (skupinu tvoři 4, 6, 8 nebo 10 členů). — Ve všech disciplinách se soutěži v kat. mužů a žen. — Technika. Seskok sestá­ vá z výskoku z letadla, volného pádu se zavřeným padákem, klesáni a klouzáni na padáku a z přistání. Parašutista vy­ skakuje z letadla tak, aby se na cíl sná­ šel po větru. Dopad na cil je podmíněn vzdáleností vysazení od cíle a směrem náletu. Nalétává se většinou proti smě ru větru přes vytýčený cil. Vzdálenost bodu výskoku lze určit pomoci vzorce

Působením odporu vzduchu se hori­ zontální složka postupně zmenšuje až mizl a parašutista padá k zemi vol­ ným pádem s kritickou rychlosti 50 m/s ve 2 000 m, 80 m/s v 7 000-8 000 m a 100 m/s ve 12 000-13 000 m. Kritickou rych­ lost v kterékoliv výšce je možno vypočí­ tat přesně. Parašutista ji může zvětšit nebo zmenšit plochou těla, vysunutim nebo stažením nohou a paží. — Po ote­ vření padáku zkontroluje parašutista vrchlík a šňůry. Propustná nebo otevře­ ná pole v zadní části vrchliku zvětšuji rychlost směrem dopředu, menši u pa­ dáků s kruhovým vrchlikem (1-2 m/s) a větší u obdélníkových „křidel" (9-13 m/s). — Klesání je možno usměrňovat otáčením padáku a směrovými skluzy. Padák se otáčí pomocí kolíků na konci řidicich šňůr, uchycených na zadních popruzích padáku. Tahem za levý kolík se otáčí padák vlevo a naopak. Jedna otočka o 360° trvá asi 60 s se ztrátou výšky asi 300 m. Padák je možno otáčet jen do 200 m nad zemí. Ve výškách pod 200 m se k okamžité regulaci směru kle­ sání používá skluzů dopředu, dozadu i do stran. Skluzu se dosáhne stažením předních, zadních nebo stejnostranných popruhů. Před přistáním se rych­ lost dopadu zbrzdí staženim popruhů na návětrné straně. Klesání ovlivňuje si­ la větru a stoupavé (nad sídlištěm, lo­ mem, polem) nebo klesavé (nad lesem, vodní plochou) proudy vzduchu. — Zá­ věrečnou části seskoku je přistání, za­ končené většinou přistávacím kotou­ lem — Parašutista řidí padák tak, aby byl ve výšce 150 m natočen po větru. Současně stahuje zadní popruhy, aby zmírnil dopad. Před dopadem pokrči nohy, zpevní svalstvo a připravi se na kotoul přes pravé rameno. Použiti při­ stávacího kotoulu je tim významnější, čím náročnější jsou povětrnostní podminky a čím je parašutista méně zkuše­ ný v brzdění dopadu padákem. Po ko­ toulu je nutné „v y lit" vrchlík; pokud pa­ dák zůstává nadmutý a táhne parašuti­ stu za sebou, odjisti se rychloodpoutávaci zámek a popruh. — V souvislosti L = vzdál, bodu výskoku od cíle v m, s omezenými možnostmi tréninku tech­ H = výška seskoku v m, U = síla větru niky při seskocích se využívá do značné v m/s, V » rychlost klesání na padáku míry cvičení na trenažérech v rámci po­ vm/s,50 = konstantní délka horizontální zemní přípravy. — Taktická složka je při složky klesáni parašutisty. - Tento vzorec je seskocích s akrobatickými prvky méně výhodný především pro seskok s oka­ významná vzhledem k pravidlům vylumžitým otevřením padáku Začátečnici čujicim atypické podmínky výkonu. Vý­ vyskakuji po nohou proti směru letu, znam však má při využiváni povětrno­ později se sklonem 20° —45° vůči hori­ stních a terénních podminek pro řízeni zontu a s mirným zapaženim. Zkušení padáku na cil a pro přistáváni na cito­ parašutisté vyskakují podle potřeby vou metu. — Trénink. Tréninku před­ i střemhlav po směru letu se snahou chází speciální lékařská prohlídka, ob­ zvýšit rychlost pádu před změnou polo­ novovaná každý druhý rok. Podle vý­ hy. — Po výskoku působí na parašutistu konnosti, související s počtem a nároč­ v horizontálním směru setrvačnost letu nosti seskoků, rozlišujeme zákl., výkon­ a ve vertikálním směru zemská tíha. nostní a vrcholový trénink. Cílem zákl.

sportovní parašutismus tréninku je rozvoj všeob. zdatnosti a speciálních dovedností spojených s řízením padáku, bezpečným přistá­ ním, balením padáku. Součástí jsou teor. vědomosti z oblasti teorie parašutis­ mu, těch. seskoku, meteorologie, vý­ sadkového provozu — První seskoky se absolvují z výšky 600 až 800 m, s au­ tomatickým otevřením padáku. — Vý­ konnostní trénink je zaměřen na rozvoj psych, vlastností, pohyb, a takt. schop­ nosti potřebných k zvládnuti optimálniho výkonu v typických i atypických podmínkách volného pádu. Seskakuje se z výšek několika tisíc metrů Volný pád trvá 3 s. později 5 s i více. Se­ skoky na přesnost přistání se absolvu­ ji z výšky 2 000 m, noční seskoky z vý­ šky 1 000-2 000 m, seskok do vody z 800 až 1 350 m atd. — Vrcholovým trénin­ kem se zvyšuji funkční možnosti orga­ nismu a těch.-takt. dovednosti na nejvyšši úroveň. Cíle tréninkových etap jsou konkretizovány výcvikovými osno­ vami, které vytvářejí předpoklady pro splnění výkonnostních tříd. — Požadav­ ky k získání výkonnostních třid jsou shodné s požadavky na uděleni výkon­ nostních odznaků FAI. III. VT odpovídá zlatému odznaku FAI - stupeň D, II. VT odpovídá zlatému odznaku FAI s jed­ ním diamantem - stupeň E, I. VT odpo­ vídá zlatému odznaku FAI se dvěma di­ amanty - stupeň F, mistrovská třida odpovidá zlatému odznaku FAI se třemi diamanty - stupeň 6. — Výstroj a vý­ zbroj: jednodilná kombinéza, přiléhavá a pružná pro akrobacii, volná a hrubá pro RW discipliny, kožená obuv nad kotníky, motocyklová kukla s řemínkem pod bradou Při seskocích z velké výšky se použivaji letecké brýle, speciální teplá kombinéza a boty. — Hlavni a zá­ ložní padák, samočinný otvírač padáku (u nás je používán KAP-3P). Přístroj je složen z časového mechanismu a z aneroidu se stupnicí 500-4 000 m. Při sesko­ cích z menší výšky, než je uvedeno na přístroji, otevírá padák časový mecha­ nismus, a to ve 2-5 s. Přístroj se uvádí do činnosti vytržením spouštěcího ko­ líčku před opuštěním letadla. Při seskocích z velké výšky se použivá speciální­ ho kyslíkového přístroje. — Soutěže: MS (v klasických disciplínách od 1951, RW od 1975), Světový pohár (v CRW od 1980), Za přátelství a bratrství (kaž­ doročně od 1971 ve víceboji). Pohár para-ski (v alpských zemích od 1965). — U nás je nejvyšší soutěži M ČSSR (v klasických disciplinách od 1952, ve viceboji od 1973). Výsledky mistrovství světa v parašutis­ mu Rok a místo konání: 1951 lesce-Bled, 1954 Saint-Jean, 1956 Moskva, 1958

sportovní pohyb Bratislava, 1960 Mukačevo, 1962 Oran­ ge, 1964 Leutkivch, 1966 Lipsko, 1968 Graz, 1970 Lesce-Bled, 1972 Tahlequah, 1974 Szolnok, 1976 Quidonia, 1978 Zá­ hřeb, 1980 Kazanlak, 1982 Lučenec Muži 1961 Lard (FRA) 1954 Fedščišin (SSSR) 1956 Koubek (ČSR) 2. Ozábal (ČSR) 3. Jehlička (ČSR) 1958 Ostrovskij (SSSR) 2. Jehlička (ČSR) 1960 Kaplan (ČSSR) 1962 Arender (USA) 2. Klima (ČSSR) 1964 Fortenberry (USA) 2. Klíma (ČSSR) 1966 Kresťanikov (SSSR) 1968 Tkačenko (SSSR) 1970 Jačmeněv (SSSR) 2. Pospíchal (ČSSR) 1972 Schoelppe (USA) 3. Pospíchal (ČSSR) 1974 Ušmajev (SSSR) 2 Hynek (ČSSR) 1976 Surabko (SSSR) 1978 Terlo (SSSR) 1980 Ušmajev (SSSR) 1982 Wiesner (NDR) Družstva 1954 SSSR 2. ČSR 1956 ČSR 1958 SSSR 2. ČSR 1960 SSSR 2. ČSSR 1962 ČSSR 1964 ČSSR 1966 SSSR 2. ČSSR 1968 USA 1970 ČSSR 1972 SSSR 3. ČSSR 1974 SSSR 1976 SSSR 1978 NDR 1980 SSSR 1982 NDR Ženy 1951 Larocheová (FRA) 1954 Seliverstová (SSSR) 1966 Maxová (ČSR) 1958 Prjachinová (SSSR) 1960 Rejzlová (ČSSR) 3 Rybová (ČSSR) 1962 Simbrová (USA) Kuldová (ČSSR) 1964 Taylorová (USA) 1966 Jereminová (SSSR) 1968 Vonovová (SSSR) 1970 Baulezová (SSSR) 1972 Karkoschková (NDR) 2. Tomšiková (ČSSR) 1974 Sergejevová (SSSR)

164 1976 Zakorecká (SSSR) 1978 Stearnsová (USA) 1980 Wakhoffová (NDR) 1982 Koricevová (SSSR) Družstva 1956 SSSR 2. ČSR 1958 SSSR 1960 ČSSR 1962 USA 2. ČSSR 1964 USA 1966 SSSR 2. ČSSR 1968 SSSR 3 ČSSR 1970 ČSSR 1972 SSSR 1974 SSSR 1976 USA 1978 SSSR 1980 NDR 3 ČSSR 1982 ČSSR sportovní pohyb, pohyb člověka uskutečňovaný a využívaný při sport, činnosti, zákl. součást a zároveň hl. pro­ středek realizace sport, výkonu. — V. t. pohyb, tělocvičný pohyb, tělesné cviče­ ni. sportovní postupové soutěže SSM, soutěže pořádané každoročně v rámci SSM ve vybraných sport, odvětvích. Do s. p. s. SSM jsou zařazeny: a) -> Běh Mladé fronty a Směny; b) celostátní soutěž kolektivů pohyb, výchovy v pó­ diových skladbách, vyhlašovaná od 1976 ÚV SSM. Soutěží 4-12členné ko­ lektivy mládeže od 14 let bez omezení horní věk. hranice. Členství v SSM není podmínkou. Soutěž je organizována ja­ ko postupová a vrcholí celostátním f i­ nále; c) celostátní soutěž v nohejbalu trojic, pořádaná od 1971 ÚV SSM pro tříčlenná družstva chlapců. 1971-84 sou­ těž končila celostátním finále, od 1985 je ukončena okr. koly; d) celostátní soutěž ve stolním tenisu, organizovaná od 1971 ÚV SSM ve spolupráci se sva­ zem stolního tenisu ÚV ČSTV. 1971-80 se soutěžilo ve dvouhře a čtyřhře chlapců a děvčat, ve smíšené čtyřhře a ve družstvech, od 1981 pouze v šesti členných smíšených družstvech (4 chlapci, 2 divky). Od 1985 soutěž končí v okr. kolech; ej -*■ Zdatná mládež, ce­ lostátní soutěž v plněni podmínek od­ znaku zdatnosti; f) malá kopaná, spr. národní soutěž v malé kopané. Soutěž vznikla 1967 z podnětu MV ČSM Praha, od 1971 je vyhlašovatelem ČÚV a SÚV SSM. Od 1986 soutěží chlapci od 14 let neregistrováni ve VFS ČÚV a SÚV ČSTV, bez omezení horní věkové hrani­ ce. Členstvi v SSM není podmínkou. Družstva nemusí tvořit hráči jednoho organizačního celku. Hraje se podle

pravidel malé a sálové kopané, vyda­ ných 1975. Soutěž vrcholí každoročně nár. finále; g) sálová kopaná, zvaná též kopaná s „líným míčem". Postupová soutěž SSM, jejimž vyhlašovatelem je od 1984 ÚV SSM ve spolupráci s redak­ cí Mladý svět. Startují pětičlenná druž­ stva bez omezení věku, členství v SSM a registrovaností VFS ČÚV a SÚV ČSTV, s výjimkou hráčů zapsaných na soupiskách 1. a 2. čes. a sl. nár. fot. ligy a I. ligy. Družstvo nemusí tvořit hráči jednoho organizačního celku. Hraje se podle pravidel sálové kopané, vyda­ ných 1983. Soutěž konči od 1986 v kr. fi­ nále Celostátní finále organizuje redak­ ce čas. Mladý svět; h) soutěž ve volej­ balu, vyhlašovaná od 1977 ČÚV SSM. Do 1984 soutěž chlapců vrcholila kr. ko­ ly, soutěž děvčat nár. finále. Od 1985 soutěž končí okr. koly; i) trojboj mláde­ že, soutěž na dálku organizovaná od 1986 ČÚV SSM. Soutěži se v discipli­ nách: jízda na kole - chlapci 50 km, dív­ ky 25 km; plaváni - chlapci 1 km, divky 0,6 km; běh - chlapci 10 km, dívky 5 km. Republikového finále se každoročně zú­ častní 20 chlapců a dívek, kteři v průbě­ hu soutěže dosáhli nejlepšich sou­ hrnných časů. — Další s. p. s. SSM jsou organizovány v rámci - * Vysokoškol­ ské ligy SSM a -» Pionýrské sportovní ligysportovní potápěni, branně těch. od­ větví zajišťované Svazarmem; 1. zájmo­ vé potápěni se zákl. výstrojí, tj. ploutve­ mi, potápěčsku maskou, dýchaci trubici nebo s dýchacím přístrojem - akvalun gem; 2. sportovní potápění, členici se na ploutvové plavání, rychlostní plavání pod vodou a orientační potápění Ve světě je nejrozšířenějši disciplínou spe arfísching, tj. lov ryb harpunou (v. t. podmořský lov.) V souvislosti s ochra­ nou životního prostředí je však omezo­ ván. U nás, v něm. mluvících státech Evropy a ve Skandinávii je zakázán Ná­ hradou za spearfisching vznikly soutěže ve fotografováni pod vodou (např. v SSSR, NDR). — Celosvětově je s. p řizeno - ► Světovou potápěčskou kon­ federací CMAS (Confédération Mondiale des Activités Subaquatiques). — Historie. Masový rozvoj zájmového po­ tápění je přičítán vlivu atraktivnich po­ tápěčských filmů natočených v 50. a 60. letech. Tech. bylo natáčení filmů a celý rozmach přístrojového potápění umož­ něno vynálezem plicni automatiky (viz akvalung) 1943. Plicni automatika umož­ ňuje tzv. nezávislé potápěni tím, že do­ dává potápěčům automaticky takový tlak vzduchu, jaký je potřebný z hledis­ ka hloubky, ve které se potápěč nachá­ zí. Spoluvynálezcem akvalungu a au­ torem řady potápěčských filmů je J. Y Cousteau. U nás jsou potápěčské při-

sportovní soutéže

165 stroje a výstroj pro civilní využiti vyrá­ běny od 1969 ve Sportklimexu, později v Aquacentru Praha, — Zavodni disci­ pliny. —v Ploutvové plavání, tj. plavání s ploutvemi v bazénu na 100, 200, 400, 800,1 500 m, ve štafetách na 4 x 100 m a 4 x 200 m; součástí je - * dálkové plaváni s ploutvemi (distanční, marató­ ny) na otevřených vodnich plochách. - ► Rychlostní plavání pod vodou (v ba­ zénu) na 100,400, 800 m s potápěčským přístrojem. - * Orientační potápění: Mkurs, 5P-tyče, hvězda, monk. — Při foto­ grafování pod vodou pořizují sport, po­ tápěči ve vymezeném prostoru a času snímky podvodní fauny na barevné dia­ pozitivy. Kromě toho máji za úkol vyfo­ tografovat barevnou předlohu zakotve­ nou v hloubce. Exponované filmy se bezprostředné vyvolávají a porota hod­ notí bodovým systémem kvalitu snimků i záběrů fotografovaných objektů. — V posledních letech se začinaji ve s. p. prosazovat herní formy. Největšího roz­ machu na mez. úrovni dosáhlo -» pod­ vodní ragby. — Sport, potápěči soutěží v řadě různých kombinovaných vícebojů s brannými, pracovnimi i kuriózními prvky. Jsou vypisovány pro družstva i jednotlivce. - Součástí s. p. je potápě­ ni v jeskyních (speleopotápění). Je vel­ mi náročné na těch. přípravu, sportov­ ně má nejblíže k horolezectví. Jde o nesoutěžní formu potápění s přistrojem. Speleopotápěči se podíleji na prů­ zkumu krasových oblastí, dosáhli řady pozoruhodných výkonů v hloubkových sestupech, průstupech sifony a při ob­ jevování nových podzemních prostor. — Trénink. Nácvik potápění se zákl. vý­ zbrojí je zajišťován v rámci zákl. školy potápěni instruktory III. třídy, a to pro dospělé a mládež od 10 let. S. p. se vzduchovým dýchacím přístrojem je za­ jišťováno instruktory II. třídy v rámci školy přístrojového potápěni pro zá­ jemce od 15 let. Výcvik v obou stupních probíhá podle osnov. Má teor. a prak­ tickou část, stejné jako závěrečné absolventské zkoušky. Absolventi se mo­ hou samostatně potápět do hloubky 13 m, hlouběji mohou jen s instruktorem. Po absolvováni těchto stupňů lze získat vyšší kvalifikační potápěčské stupně bronzový, stříbrný a zlatý odznak. — Při výcviku vedeném v klubech Svazarmu se dodržují bezpečnostní směrnice, vý­ cvik je kryt zdravotní péčí a pojištěnim. Při akcich do větších hloubek jmenuje vedoucí potápěč (instruktor) - v návodního a -» jistícího potápěče. Potápěči se při akci domlouvají prostřednictvím potápěčských signálů. Při neorganizo­ vaném potápění může dojít k poškození organismu (viz barotrauma, dekompre­ se, hloubkové opojení). — Ploutvové a rychlostní plavání pod vodou má

z hlediska biom., morfol., fyziol. nároků a psych, požadavků velmi blízko k pla­ veckým disciplínám. Metodika nácviku a trénink jsou obdobné. — Výstroj a vý­ zbroj potápěče. Viz hesla akvalung, dý­ chací trubice, keson, potápěčský kom­ presor, potápěčská maska, navigační zařízeni, neoprénový oblek, ploutve, potápěčský opasek. — Literatura. Adolfson, J. A. - Berhage, T. E.: Percep­ tion and performance under water. New York 1974. Andrejeva, S. K. a kol.. Podvodnyj sport i zdorovje. Moskva 1980. Dugan, J.: Tajemství mořských hlubin. Praha 1973. Empleton, E.: The New Science o f Skin and Scube Di­ ving. New York 1947. Gošovič, S.: Ronjenje u sigurnosti. Split 1971. Guljar, S. A. a kol.: Organizm čeloveka i podvodnaja sreda. Kyjev 1977. Katz, P.: Potá­ pěčská technika. Praha 1979. sportovní pravidla viz pravidla spor­ tů. sportovní přebory učňovského do­ rostu, postupové soutěže masového a výkonnostního charakteru učňovské mládeže, význ. součást mimoučební vý­ chovy učňů. S. p. u. d. probíhají v nejrozšiřenějších sport, odvětvích a tělo­ vých branných disciplínách za účasti mládeže učňovských zařizení, popř. ve větších učilištích předkola o přebor učebně výrobni skupiny, třídy, oboru či profese, přebory kraje, reviru, oblasti, dráhy ap. a konečně nár. a celostátní přebory resortu. Vyvrcholením s p. u. d. je meziresortní celostátni finále, ve kterém bojuje učňovská mládež o tituly přeborníků učňovského dorostu ČSSR. Startuji v něm reprezentační družstva resortů nebo vítězná družstva z resort­ ních přeborů. Soutěže celostátního fi­ nále probíhaji zpravidla ve vice sport, odvětvích najednou a jsou soustředěny do jednoho mista pod názvem olympiá­ da učňovského dorostu. S. p. u. d. za­ bezpečuji v zákl. kolech učňovská zaří­ zení ve spolupráci s organizacemi SSM a ROH. Za postupová kola resortní linie odpovídají tělových, komise resortů a za finálové celostátní kolo ÚV, ČÚV a SÚV ČSTV spolu s ÚV SSM, ÚRO a resorty. Činnost na úseku s. p. u. d. koordinuje komise učňovského dorostu ÚV ČSTV, která vydává k řízení přeborů jednotné zásady a termínovou listinu, sportovní přebory vysokých škol, sport, soutěže pořádané ve všech ze­ mích, kde existuje vysokoškolský sport. Cilem soutěži je zvyšovat zájem studen­ tů o akt. pěstováni TV a sportu, zlepšo­ vat jejich sport, výkonnost a umožňovat pravidelné přehlidky nejlepšich vysokoškol. sportovců v tradičních spor­ tech. Přebory se konají jednak uvnitř jednotlivých VŠ, jednak mezi vysokými školami. Převažuje rekreační a výkon­

nostní zaměření. V ČSSR vznikly s. p. VŠ ve druhé pol. 50. let v rámci tzv. fa­ kultativní TV (poprvé se konaly ve škol. roce 1956-57). Finálové soutěže v jednotlivých sportech se zpoč konaly v různých vysokoškol. městech jako akademické mistrovství ČSR. Na Slo­ vensku se 1956-57 a 1960-61 konala sa­ mostatná sl. akademická mistrovství ve formě tzv Celoslovenských dni TV a sportu. Od škol. roku 1961-62 s. p. VŠ pořádají ve spolupráci MŠ, ÚV ČSTV a ÚV SSM (dříve ČSM). První kola jsou součásti SHM, druhá kola, konaná v krajich nebo oblastech, máji charak­ ter kvalifikace pro celostátní přebory, tzv. čs. univerziády. Na čs. univerziádách jsou zainteresovány nejen VŠ, ale i NV a průmyslové závody pořádajícího města, blízká JZD, masové spol. organi­ zace a další složky NF. sportovní příprava, souhrn činitelů a podmínek podilejícich se na rozvoji sportovce a jeho výkonnostním růstu. Jejím jádrem je sport, trénink, zahrnuje však také např. celkový životní režim, profesionální a spol. zařazení, rodinný život, výživu, hygienu, možnosti regene­ race atd Pojem s. p. je někdy nespráv­ ně používán jako synonymum sport, tréninku, je však svým obsahem značně širší. sportovní sekce, název odb. orgánů jednotlivých odvětví sportu na každé územní úrovni ČSTV, používaný do III. sjezdu ČSTV 1967. S. s. nebyly na rozdíl od současných svazových orgánů ČSTV orgány volené, ale jmenované přísluš­ ným voleným územním orgánem ČSTV. Změna tohoto způsobu vytváření odvě­ tvových orgánů ČSTV a jeho nahrazení dem. organizační výstavbou na základě voleb byla současně se změnou názvu odvětvových orgánů ČSTV zakotvena na III. sjezdu ČSTV do stanov ČSTV. V. t. svazy ČSTV. sportovní soutěže, součást a vy­ vrcholení tělových, procesu ve sport, odvětvích či branně vých. procesu v od­ větvích branně sport, činnosti, v němž dochází mezi účastníky tohoto procesu k organizované výkonnostní konfronta­ ci (viz soutěže). Š. s. jsou cílem sport, tréninku a kontrolou jeho úspěšnosti. Zařazují se v rámci - ► ročního tréninko­ vého cyklu jednotlivých sport, odvětví do hlavního (závodního) období. Orga­ nizace s. s. je determinována: a) z hle­ diska vnitroorganizačni struktury spol. organizací a resortů, které pořádají -v soutěže masového charakteru; b) z územního hlediska na soutěže celo­ státni, republikové, krajské, okresní a místní; c) z hlediska způsobu uspořá­ dání na soutěže jednorázové a dlouho­ dobé; d) z hlediska přístupnosti úča­ stníkům na soutěže výběrové a nevýbě-

166

sportovní srdce rové. Účast ve výběrových soutěžích je omezena kritérii výkonnosti, např. vý­ konnostní třídou, - * limitem, postupem z nižšího kola soutěže. Účast v nevýbérových soutěžich se umožňuje každé­ mu, kdo splňuje zákl. podminky pro start. Nevýběrovými soutěžemi jsou zpravidla zákl. kola soutěží masového charakteru a některé - > soutěže výkon­ nostního charakteru, zejm. zákl. soutě­ že výkonnostního sportu (viz mistrov­ ské soutěže). Způsob organizace s. s. a sport. těch. podminky pro jejich pro­ vádění a řízení určuji platné soutěžní normy, tj. -*• pravidla sportů, -» sou­ těžní řád a - * rozpis soutěže, sportovní srdce, zvětšené srdce jako důsledek fyziol. adaptace na dlouhodo­ bý vytrvalostní trénink. Objem dutin s. s. je velký a při stahu (systole) vypudí větší množství krve než srdce netréno­ vané. To znamená velkou funkční rezer­ vu pro velké těl. zatížení, kdy --*■ minu­ tový objem srdečni může vzrůst až na 40 l/min. Není to však srdce hypertrofické, zbytnělé, ale spíše dilatované s nezměněnou tloušťkou srdečni stěny. S. s. neznamená zvýšené riziko ve smyslu selhání, zástavy nebo nemoci srdce. Někdy v klidových podmínkách, např. při delším přerušeni tréninku, se mohou objevit nepravidelnosti v rytmu s nepříjemnými subj. pocity, které po obnoveni tréninku rychle mizi. Mluví se o - * abstinenčních příznacích Po skon­ čení závodni činnosti se velikost srdce zmenši. sportovní střelba, střelba -» střelný­ mi zbraněmi do -» terčů, sport, odvětví branného charakteru organizované Svazarmem, ozbrojenými složkami FMV a FMNO v TJ RH a VTJ i myslivec­ kými svazy (ČMS, SPZ). S. s. patří do skupiny sportů senzomotorických, vy­ žaduje vysokou přesnost a koordinovanost činnosti, psych, rovnováhu, pla­ stické viděni a zrakovou paměť Je ná­ ročná na adaptaci nervosvalových funk­ ci směřujících k udrženi oka, miřidel a terče v jedné přímce za max. stability zbraně. K tomu je nutná vysoká adapta­ ce polohových a vzpřimovacich reflexů, drženi hlavy ve vztahu k trupu, udržení stálosti polohy a těžiště. Vyžaduje spe­ ciální nácvik a adaptaci kardiorespirační, použiti zrakového analyzátoru a vestibulárního aparátu. Psych, napětí v zá­ vodech, projevujici se jako nervozita, vyžaduje sebekontrolu. Pro střelce je každý výstřel samostatným závodním výkonem, který je započítán do celk výsledku závodu (nezapočítávají se pouze nástřelné výstřely). — Historie. S. s. se vyvinula ze střelby ze zbraní osobnich, služebních a loveckých. První střelné zbraně se objevily ve 13. stol., byly těžké a neforemné, měly menši

dostřel než luky a kuše. Střelba nebyla přesná ani bezpečná. Závodni střelba šípem z kuše ještě dlouho konkurovala střelbě z pušky, protože měla účinný dostřel až 450 metrů, zatímco puška jen 150 metrů. Dodnes se z kuše závodně střílí a jsou organizována mistrovství. — První střelecké závody ze střelných zbraní se konaly 1471 ve Švýcarsku. Z této doby pocházejí i první pravidla Dnešní forma s. s. se uvedla střelecký­ mi disciplinami a závody v Anglii ve Wimbledonu 1860. Zde byl zal. první nár. střelecký svaz. Mez. střelecká fe­ derace byla zal 1907 v Curychu ve Švý­ carsku. Jako UIFAT (Union Internatio­ nale des Federations et Asociations de Tir) existovala do 1. svět. války. Činnost federace byla obnovena založením UIT (Union Internationale de Tir) 1921. — U nás začínala střelba ve střeleckých spolcích a cechovních bratrstvech v Čechách i na Slovensku ve 13. a 14. století. První závod ve střelbě z pušek se konal v Praze 1565 na ostrově Malé Benátky (nynějším Střeleckém ostro­ vě). Střílelo se do kruhových terčů o průměru 74 cm na vzdálenost 300 lok­ tů (184 m), střelec měl povoleno 24 vý­ střelů. Od 1886 vznikaly střelecké jed­ noty, 1897 byla zal. Česká obec střelec­ ká, 1900 byly v Praze zorganizovány prv­ ní závody českých střelců. 1908 se ko­ nal první sjezd střelců, 1923 vznikla Čes­ koslovenská obec střelecká, která byla přijata do UIT. Naši střelci se poprvé zúčastnili OH 1920 v Antverpách. Po 2. svět. válce byla s. s. organizována ve Svazu brannosti a v Sokole. 1952 byla zřízena střelecká sekce při SVTVS a té­ hož roku střelectví převzal Svazarm. — Na programu OH je 11 disciplin UIT. Dalších 10 disciplin UIT je zařazováno na MS, mistrovství kontinentů a nár. mistrovství. Nár. střelecké svazy vypi­ suji též nár. střelecké discipliny, podo­ bné disciplínám UIT. Olymp, disciplíny UIT: /. Libovolná pistole (LP 60), střílí se 60 ran na 50 m malorážni pistoli 5.6 mm, event, s ortopedickou pažbou a napí­ náčkem spouště; čas na střelbu je 2:30 h včetně 15 nástřelných ran (před závodem nebo mezi desetirannými po­ ložkami). Střílí se na terč 50/20. 2. Rychlopalná pistole (RP 2 x 30), dř. též Olymp, rychlopalba nebo rychlopalba na olymp. siluety; střílí se 2 x 30 ran na 25 m, samonabijeci (automatickou) malorážni pistoli 5,6 mm, rozměry mak. 30 x 15 x 5 cm a hmotnost 1,26 kg; střílí se na pět terčů ve tvaru siluety, vy­ soké 160 cm, široké 45 cm, v sériích po 5 výstřelech vždy 2 x za 8 s, 2 x za 6 s a 2 x za 4 s. Druhá část závodu (30 ran) se střílí zpravidla druhý den. Před každou částí závodu je 5 ran nástřel­

ných. 3. Standardní pistole (StP30 + 30), disciplina ženy. Střílí se 30 + 30 ran na 25 metrů malorážni pistolí ne­ bo revolverem 5,6 mm o max. šířce 5 cm, hmotnosti 1,36 kg, odporu spouště 1 kg. První část soutěže (30 ran) se střílí na terč 50/20 v sériích po 5 ranách za 6 min, druhá část (30 ran) na otočnou si­ luetu 160 x 45 cm v 5ranných sériích v čase 3 s na 1 výstřel s přestávkami 7 s. Před každou části je 5 ran nástřelných Celkem 60 výstřelů v závodě s max. po­ čtem bodů 600. 4 Libovolná maiorážka (LM 60), střílí se 60 ran vleže na 50 me­ trů, čas na střelbu je 1 45 h včetně neo­ mezeného počtu nástřelných ran před začátkem závodu Terč 16/11, max hmotnost zbraně 8 kg, povolen napíná ček spouště a mech. mířidla. 5. Libovol­ ná maiorážka (LM J x 40), střílí se 3 x 40 ran na 50 metrů ze tří poloh po 40 ra­ nách: vleže (čas 1:15 h). vstoje (čas 1:45 h), vkleče (čas 1:30 h) včetně neomeze­ ného počtu nástřelných ran Terč a zbraň jako u LM 60 Max. 1 200 bodů 6. Standardní maiorážka (StM 3 x 20), disciplína žen. Střílí se 3 x 20 ran na 50 metrů ve třech polohách po 20 ranách, čas na střelbu 2:30 h včetně nástřel­ ných ran, zbraň ráže 5,6 mm, hmotnost 5 kg, spoušť bez napínáčku, terč 16/11. 7. Vzduchová puška (VzdPu 60), střílí se na 10 m 60 ran, čas na střelbu 2:15 h zbraň ráže 4,5 mm, hmotnost do 5 kg, terč mez. s desítkou o 0 1 mm, odpor spouště neomezen, napínáček zakázán. 8. Vzduchová puška (VzdPu 40), disci­ plína žen. Střílí se na 10 m 40 ran, čas na střelbu 1:30 h zbraň a terč jako u VzdPu 60. 9. Běžící terč (BT 30 + 30), střílí se 30 + 30 ran na 50 metrů malorážní puškou 5,6 mm s optickým zamě­ řovačem (dalekohledem), s hmotnosti do 5 kg, terčem je silueta divočáka s kruhy (desitka má 0 6 cm) pohybují­ cí se dvěma směry v průseku 10 metrů v časech a) 2,5 s, tj. rychlým během, b) 5 s, tj. pomalým během. Výsledek je součtem bodů obou části, lze získat 600 bodů. 10. Skeet střelba na 200 leticích asfaltových terčů (holubů) brokovnici max. ráže 12/70. - ► Vrhačky umístěny na věžich na stranách kruhové výseče, po obvodu je umístěno 7 stanovišť pro střelce, osmé je ve středu kruhu. I I Trap, též baterie, střelba na 200 letících asfaltových terčů (holubů) brokovnici max. ráže 12/70, pět stanovišť střelců v řadě vedle sebe, 15 vrhaček v okopu 15 m před střelci. Mez. discipliny UIT Ineolympijské): 12. Vzduchová pistole, střílí se 60 ran na 10 m libovolnou pistolí na stlačený vzduch nebo CO:, ráže 4,5 mm, hmot­ nosti do 1 500 g, rozměry max. 420 x 200 x 50 mm, odpor spouště 600 g, terč 60/156, doba na střelbu 2:15 h.

sportovní střelba

167 včetně 15 nástřelných ran. 13. Vzducho­ vá pistole pro ženy, střílí se 40 ran na 10 metrů. Terč a zbraň jako u VzdPi 40 (č. 12). Doba na střelbu 1:30 h; 14. Velkorážní revolver, event, pistole (VP 30 + 30), střílí se 30 + 30 ran na 25 m, zbraň ráže 7,72 mm až 9,65 mm, hmotnost 1 400 g, odpor spouště 1 360 g, délka hlavně max. 153 cm (6 palců), vzdále­ nost miřidel 22 cm, šířka pažby max. 5 cm. Způsob střelby a terče jako u StPi 30 + 30 jč. 3). 15. Standardni pistole (StPi 20 20 20), střílí se 20 + 20 + 20 ran na 25 m, zbraň jako u StPi (č. 3). Střílí se na otočný terč 50/20 v pětiranných sériích, vždy 4 x 5 ran za 150 s, 4 x 5 ran za 20 s a 4 x 5 ran za 10 s. Max. počet bodů 600. 16. Standardní malorážka (StM-60), disciplína žen. Střílí se 60 ran vleže, zbraň a terče jako u StM 3 x 20 (č. 6). Čas na střelbu 105 min včetně nástřelných ran před závo­ dem. 17. Velkorážní terčovnice (VT 60), střílí se 60 ran vleže na 300 m, zbraň rá­ že do 8 mm, hmotnost do 8 kg, povolen napínáček spouště. Čas na střelbu 2 h včetně nástřelných ran, terč 100/60. 18. Velkorážní terčovnice (VT 3 x 40), střílí se 3 x 40 ran na 300 m ve třech polohách: 40 ran vleže v čase 1:30 h (možno započítat prvních 40 ran ze závodu VT 60,60 ran vleže), 40 ran vsto­ je v čase 2 h, 40 ran vkleče v čase 1:45 h. Zbraň a terč jako u VT 60 (č. 17). Dis­ ciplina byla na programu OH do 1972. Jednotlivé části závodu VT 3 x 40 se vy­ hodnocují jako samostatné discipliny na MS a mistrovství kontinentů, a to VT 40 vstoje, VT 40 vleže a VT 40 vkleče. 19. Velkorážní standardni puška (dř. ar­ mádní puška), střílí se 3 x 20 ran na 300 metrů ve třech polohách (vleže, vkleče, vstoje) po 20 ranách s nástřelem v celkovém čase 2:30 h. Terč 100/60 (jako u VT), zbraň do hmotnosti 8 kg, ráže do 8 mm, odpor spouště nejméně 1 500 g, standardní pažba. 20. Běžící terč - smíšené běhy (BT 40 mix), střílí se 40 ran na 50 m, 20 výstřelů na terč po­ hybující se rychle a 20 výstřelů na terč pohybující se pomalu s nepravidelnou rychlosti běhu, zbraň a terč jako u BT 30 + 30 (č. 9). Nastřílet lze max. 400 bo­ dů. 21 Běžící terč na 10 metrů (BT Vzd 40) - vzduchová puška. Střílí se 20 + 20 ran, 20 ran na terč v pomalém běhu a 20 ran na terč v rychlém běhu. Povolena vzduchová puška s teleskopickými miřidly (dalekohledem) do hmotnosti 5,5 kg, ráže 4,5 mm, terč je redukovaná si­ lueta divočáka z disciplíny BT 30 + 30 v poměru 1:5 (délka siluety 264 mm, vý­ ška 152 mm, desítka 0 0 6 mm, pohy­ buje se na vzdálenost 10 metrů v průse­ ku 2 metry). Na ME a v závodech nižší úrovně jsou vypisovány mez. disciplíny pro kat juniorů a juniorek (do 20 let).

Jsou to olymp. disciplíny mužů a vzdu­ chová pistole, olymp. disciplíny žen, vzduchová pistole a standardní malo­ rážka 60 ran vleže. Tyto disciplíny jsou mez. disciplinami ESC (Evropské stře­ lecké konfederace). — Nár. discipliny v ČSSR. Odvozují se od mez. nebo olymp. disciplin. Myslivecké svazy or­ ganizuji též soutěže v loveckých stře­ leckých disciplínách, střelecký víceboj ap. Tyto soutéže se nezařazují do sport, střelby. 1. Sportovní malorážka a) s ote­ vřenými miřidly, b) s dioptrickými, střilí se na 50 m na terč 16/11 a na 25 m na redukovaný terč 8,5/5,5. Je obdobou StM. Kromě závodu 3 x 20 ran ve třech polohách (čas 2:30 h) se střílí i polovič­ ní standard, tj. 3 x 10 ran, dále 60 ran vleže v čase 2:30 h a poloviční standard 30 ran vleže. Počty nástřelných ran: 15 pro 60 vleže a 3 x 6 pro 3 x 20 (pro každou polohu 6 ran), pro 30 ran vleže 10 ran, pro 20 ran vleže 5 nástřelných ran. 2. Sportovní pistole (SP 30 + 30)., střilí se 30 + 30 ran na 25 m, pol. závo­ du na kruhový terč 50/20, pol. na otoč­ nou siluetu 161/45. Plný počet ran na závod 30 + 30, poloviční 15 + 15 ran s nástřelem 3 výstřely před každou po­ lovinou. Obdobou je střelba 30 ran na kruhový terč (první část závodu 30 + 30) s nástřelem 5 výstřelů. V pol. stan­ dardech je možno splnit podmínky jen pro II. VT. Zbraň malorážní pistole nebo revolver ráže 5,6 mm na náboje short nebo long rifle. Odpor spouště 300 g 3. Velkorážní pistole, služební (VPsl 30 + 30), obdoba mez. VP 30 + 30, střílí se na 25 m pistoli nebo revolverem oz­ brojených složek bez jakýchkoli úprav (pistole ráže 7,62-9 mm, odpor spouště minim. 1,36 kg). Obdobou je pol. stan­ dard 15 + 15 ran. 4. Samopal (Sa 3 x 20), na 50 m (ráže 7,65, vz 61) a na 100 m (ráže 7,62, vz 58) ve třech polo­ hách (jako u StM): vleže, vkleče, vstoje 3 x 20 ran (3 x 10), popř. 30 ran vleže. 5. Rychlopalba velkorážní pistoli, střílí se na 25 m, zbraň jako u VPsl, terče a postup střelby jako RP s úpravou ča­ sů na střelbu - prodloužení o 2 s (10,8 a 6 s). 6. Vzduchová puška s otevřenými miřidly, disciplína mládeže. Střílí se na 10 metrů, vleže i vstoje na 3 + 10, 5 + 20, 10 + 30, 10 + 40 ran. Pro střelbu vleže terč redukovaný 8/5,5, pro střelbu vstoje terč mezinárodní. Soutěže i limi­ ty VT jsou pro mládež do 12 let, 15 let a 18 let. Z Lovecké kolo, střílí se na střelnici pro skeet, na 20 terčů brokov­ nici do ráže 12/70. L. k. je průpravou pro členy mysliveckých svazů a pro mez. disciplínu skeet. — Technika. Spočívá v dokonalém zvládnutí a osvo­ jeni prvků přesného výstřelu: zaujeti správné polohy ke střelbě, držení a za­ sazeni zbraně k rameni, zamiření, zadr­

ženi dechu, plynulé spouštění. Vysoké výkony ve střelbě je možno dosáhnout za těchto předpokladů: a) max. stabilita a sladění soustavy střelec-zbraň, b) do­ konalá nervosvalová koordinace při vý­ střelu, c) zautomatizování těch. úkonů, d) vysoká koncentrace při střelbě. Technika střelby je různá, liši se podle druhu zbraně, polohy ke střelbě, času na střelbu ap. — V puškových disciplí­ nách je shodná (s výjimkou spouštěni). V poloze vleže se střílí bez opory, může se použít upinaci řemen. Předloktí pod­ pírající zbraň musí svírat s podložkou (podlahou) úhel 30°. Puška se drží obě­ ma rukama. V poloze vkleče se střelec dotýká podlahy špičkou a kolenem jed­ né a chodidlem druhé nohy. Pušku drží oběma rukama, loket paže držící zbraň se opírá o koleno. Nárt klečící nohy mů­ že být podložen válcovou podložkou, střelec může sedět na patě klečici no­ hy. V poloze vstoje stoji střelec oběma chodidly na podlaze volně, bez opory. Pušku drží oběma rukama, opírá ji o ra­ meno, tvář a část hrudi. Použití řemenu je zakázáno — V pistolových disciplí­ nách se stříli výhradně z polohy vstoje Závodník stoji na stanovišti volně, bez opory. Zbraň drží a odpaluje (spouští) jen jednou rukou. Pažba pistole se nes mí opírat o zápěstí, loket nebo jinou část těla. Střelbu na otočné terče (RP, StP, VP) začíná závodník z pohotovost­ ní polohy, tj. očekává otevření terčů se zbraní skloněnou šikmo k zemi, v úhlu 45°. Zbraň smi zvednout, jakmile se ter­ če začnou otáčet do čelné polohy. — Střelba na běžící terč se zahajuje z po­ hotovostní polohy, zbraň se drží oběma rukama, pažba se botkou dotýká boku nebo břicha pod linii pasu. Střilí se vstoje bez opory, řemen neni povolen. Puška se zvedá, jakmile se objeví terč. Střelba na skeetu se zahajuje z pohoto­ vostní polohy obdobné jako u BT. As­ faltový terč (holub) je vypuštěn na po­ vel závodníka. — Střelba na baterii (trap) začíná se zbrani zasazenou do ra­ mene, s hlavní zaměřenou do směru očekávaného objevení se terče (holu­ ba) Terč je vypuštěn na povel závodní­ ka. — Technika střelby na pohyblivé terče (baterie, skeet, BT) spočívá v rychlém a přesném zasazeni zbraně do ramene a ve vedeni zbraně, tj. sle­ dování dráhy letu (běhu) terče zalíce­ nou, srovnanou a ustálenou zbraní, a to plynulým pohybem trupu. Na rozdil od střelce střilejíciho z pušky nebo pistole sleduje střelec při brokové střelbě plně terč a miřidla pouze vnímá Většina vynikajicich střelců stříli s oběma očima otevřenýma. Při výstřelu musí v zamíře­ ni využit předsazení, tj vystřelit tak da­ leko před terč ve směru prodloužené dráhy letu, aby se terč setkal s výstřele

sportovní střelba

168

Sportovní střelba z pistole

nými broky. — Trénink. Hlavními pro­ středky tréninku jsou všeob. těl. přípra­ va a speciální střelecká příprava. Spec. přípravu tvoří: a) trénink „na sucho", tj. nácvik prvků střelby se zbraní bez pou­ žití nábojů, b) trénink „ostrý", tj. nácvik prvků přesného výstřelu praktickou střelbou. — Rozlišujeme tři stupně tré ninkového procesu: zákl, výkonnostní

Střelba libovolnou malorážkou vleže

a vrcholový trénink Zákl. trénink (pro 11-15leté) má charakter všestranné pří­ pravy, těl., takt., tech, a psychické. Spec. příprava pro žactvo 11-12leté je zaměřena na střelbu z pušky v poloze vleže, v ostrém tréninku se střílí ze vzduchovky. Mládež 14-15letá začiná trénovat střelbu z pistole a ostatní puš­ kové disciplíny. Výjimečně lze v tomto

období začít i s nácvikem brokových disciplín. Výkonnostním cílem zákl. tré­ ninku je splnéní podmínek III výkonno­ stní třídy. — Cílem výkonnostního tré­ ninku (od 15-16 letj je neustálé zvyšová­ ní sport, výkonnosti, postupné plněni li­ mitů vyššich výkonnostních tříd až po získáni mistrovské třídy. — Cílem vrcholového tréninku je dosahování max. výsledků a úspěšná reprezentace ČSSR na mez. soutěžích. Vrcholový tré­ nink probíhá ve střediscích vrcholové­ ho sportu (SVS) ÚV Svazarmu, SVS FMV Rudá Hvězda a armádních SVS Dukla. Do těchto SVS jsou vybíráni sportovci z oblasti výkonnostního spor­ tu Nejvýkonnéjšim obdobím sport střel­ ce je věk mezi 25 a 35 lety. Výkonno­ stní i vrcholový trénink je možno prová­ dět i ve vyšším věku (např. Polák Zapedský startoval na OH pětkrát, na OH 1968 a 1972 získal zlaté medaile, a to ve 39 a 43 letech). — Výstroj a výzbroj. Střelci brokových disciplín a na BT použivají střelecké vesty, u pistolových dis­ ciplín střeleckou bundu nebo kožený kabát, obuv vycházkovou nebo sportov­ ní. U puškových disciplín se používá střelecký kabát Izpravidla kožený) s ná­ šivkami, střelecké boty, střelecké kal­ hoty a rukavice. Tyto části výstroje jsou omezeny pravidly a podléhají kontrole rozhodčích před závodem. Střelecký kabát (včetně podšívky nebo nášivky) nesmí být po přeložení silnější než 20 mm na loktech a rameni, v ostatních čá­ stech 5 mm. Musí být volný, s rukávy sahajícími k pěsti spuštěné ruky. Řeme­ ny a jiné zpevňovací prostředky jsou za­ kázány Střelecká obuv: tloušťka svršku do 4 mm, ohebné podrážky do 1 cm, vý­ ška podpatku do 3 cm, výška boty ne­ smí přesáhnout ‘ h její délky. Tloušťka střeleckých rukavic nesmí být větší než 12 mm (obě vrstvy), rukavice nesmějí přesahovat zápěstí o více než 5 cm. Omezení pravidly se vztahuje i na spod­ ní oblečení, zesíleni a vycpávky kabátu i kalhot. Kalhoty (tloušťka materiálu ja­ ko u kabátu) nesmějí sahat výše než do pasu. Čepice nepodléhá kontrole — Výzbroj: - ► střelné zbraně, - ► daleko­ hled pozorovací (na stojanu), pokrývka na zem (podložka), upínací řemen k pušce, podložka pod nárt pro střelbu vkleče (váleček o 0 12-18 cm, dlouhý 20 cm), střelecký kufr (na přepravu zbraně), čistící prostředky a nezbytné nářadí. — Soutěže. OH (od 1896), MS (od 1897 do 1939 každoročně, od 1947 do 1954 po dvou letech, od 1955 jednou za čtyři roky, vždy dva roky po konáni OH, ve všech disciplínách UIT; v broko­ vých disciplinách od 1959 každoročně), ME (od 1955, pro ženy, juniory a junior ky každoročně v kulových disciplinách, v lichých letech pro všechny kat. a dis­

169 ciplíny, halová ME každoročně ve vzdu­ chovkových disciplinách). ČSSR bylo 5 x pověřeno ESC organizaci ME. Soutěže soc. zemí: Družba, Za bratrství a přátelství — U nás je nejvyšší soutěží M ČSSR. Soutěže s mez. účastí: Velká cena osvobození (v Plzni), Velká cena SNP, Velká cena Brna, Velká cena So­ kolova. sportovní taktika, souhrn poznatků o vedeni sport, boje a jejich praktické uplatněni s cílem dosáhnout optimální­ ho plánovaného výsledku. Obsahuje sy­ stematický přehled forem, prostředků a způsobů vedeni boje, přehled o pod­ mínkách sport, boje a způsobech jejich analýzy a konečně tvorbu takt. plánů pro konkrétní případy soutěží Taktika se uplatňuje v různých sportech velmi rozdílné, proto je nutné rozpracovat jeji obsah s ohledem na konkrétní charak­ ter sportu. Největší význam má taktika ve sport hrách a v úpolových sportech, v nichž tvoři podstatnou část výkonu jednotlivce či družstva. Nácvik a zdoko­ nalováni taktiky probíhá v procesu -> taktické přípravy sportovní talent, nadání, v nejširším pojetí souhrn všech předpokladů, pře­ devším mot. schopností a spec. psych, vlastností, k osvojeni náročné sport, činnosti Předpoklady spočívaji ve vlo­ hách, které jsou dány vlastnostmi mole­ kul. které řídí určitou biochem. funkci a ovlivňují příslušnou mot vlastnost ne­ bo znak organismu. S. t. je vyjádřen ur­ čitými charakteristikami, jejichž pomoci jej lze s určitou pravděpodobností od­ hadnout. K tomu slouží diagnostika s. t. pro jednotlivé sport, disciplíny, která umožňuje výběr z běžné populace děti. sportovní technika, účelný způsob řešení pohyb, úkolu v souladu s pravi­ dly příslušného sportu, se zákonitostmi pohybu a s respektováním individuál­ ních zvláštností sportovce Kromě účel­ nosti se ve s. t. uplatňují i požadavky racionalizace, efektivity, ekonomie a stability. Pojmu s. t. se používá dosti volně. Osvojování a zdokonalováni s. t. je obsahem -» technické přípravy, sportovní trénink, organizovaný pro­ ces rozvoje výkonnosti sportovce (nebo družstva), zaměřený na dosahováni nejvyššich sport, výkonů v daném druhu sportu. Sport, výkony se demonstrují v soutěžích organizovaných podle jednotlivých sportů. Z pedag. hlediska je s t. výchovně vzdělávací proces Vzdělávací stránka je dána poznává­ ním, osvojováním vědomostí a doved­ ností a rozvojem schopností, vých. stránka navozováním situací, které ve­ dou k zabezpečení vzdělávací stránky a současně k mnohostrannému rozvoji osobnosti sportovce. Z did. hlediska je nutné rozlišit několik paralelně probíha­

sportovní trénink détí a mládeže jících procesů; v zásadě jde o proces specializované -*■ adaptace (zaměřuje se na jedno odvětví), proces -*• moto­ rického učení a sociálně interakční pro­ ces výchovy. — Trénink lze v nejširším smyslu chápat jako proces složité bio­ logicko-sociální adaptace; v užším smyslu představuje adaptace specific­ ké přizpůsobení organismu sportovce zvýšené těl. námaze (funkční přizpůso­ beni, rozvoj pohyb, schopnosti). Sou­ časně však je třeba ovládnout řadu no­ vých pohybů, protože ve sportu se mo­ hou uplatnit pouze pohyby osvojené, naučené (pohyb, a sport, dovednosti). Jejich nácvik se opírá o poznatky speci­ fického procesu mot učeni. Sociálně interakční aspekty s. t. jsou určovány reálnými vztahy sportovce k okolnímu prostředí (trenér, soupeř, spoluhráči, diváci). Prakticky je nácvik spojován se zatéžovánim (s cílem přizpůsobit orga nismus vysoké námaze), k nácviku patři osvojování vědomostí nejrůznějšiho ty­ pu (pravidla, taktika, hygiena ap ). Sou­ částí s. t. je i vých. působení, tj. formo­ váni osobnosti sportovce nejen ve vzta hu ke sportu, ale k celkovému spol. dě­ ni. S. t. se v průběhu svého vývoje for­ moval v ucelený, neustále propracová váný systém. V něm se jako relativné samostatná oblast vyděluje - ► sportov­ ní trénink détí a mládeže, součásti je i výběr talentů. Zvyšování sport, mistrovstvi představuje ucelený dlouhodo bý kontinuální proces, který probíhá v určitých etapách (zákl., specializova­ ného a vrcholového tréninku) V proce­ su s. t. platí kromě obecných - * didak­ tických principů i specifické -> princi­ py sportovního tréninku. Z did. a orga­ nizačních důvodů se s. t. členi do jednotlivých složek: jsou to těl., těch., taktická a psych, příprava; těmito slož­ kami průběžně prolíná výchova včetně politickových. práce Úkoly složek jsou zabezpečovány pomocí prostředků s. t., majícich převážně charakter -*■ těle sných cvičeni. Zákonitosti zvyšování sport, výkonnosti se uplatňuji ve spéci fické - * stavbě sportovního tréninku Jejím základem jsou -*■ cykly, elemen­ tárním prvkem stavby tréninku je - * tréninková jednotka Snaha o zvědečtě ní rozvoje sport, výkonnosti se v sou časné době projevuje v úsilí o vědomé řízeni sport, tréninku. Tréninkové půso bem se v souhrnu projevuje ve zvyšová­ ni trénovanosti sportovce. Její optimál­ ní úroveň zaměřená ke konkrétním sou těžím se označuje jako sport, forma, je­ jímž projevem je max. výkon, sportovní trénink dětí a mládeže, též sportovní příprava mládeže (širší pojem), jednotný, účelný a věd. zdů­ vodněný systém cílů, úloh, postupů a podmínek v rámci sport, tréninku,

soutěženi i mimotréninkového procesu, které vyplývají z fyziol., psychol. a soc odlišností Systém sleduje všestranný harmonický rozvoj osobnosti a zvyšová­ ni zdatnosti a výkonnosti mladých spor­ tovců. Ve vývoji a sport, kariéře spor­ tovce představuje etapu racionálně zdůvodněného, postupného a plánovi­ tého rozvoje, adaptace a zvyšováni vý­ konnosti, která má dosáhnout vrcholu v optimálním období ontogenze člově­ ka Sport, příprava mládeže je efektivní formou vhodného ovlivňování, má být co nejmasovější a má umožňovat nejta­ lentovanějším jedincům propracovat se k vrcholným výkonům. Má být součásti systému výchovy i spol. aktivity a cel­ kové přípravy na život. Specifické zvláštnosti sport, přípravy mládeže se projevuji v zaměřenosti, principech, zá­ sadách, organizaci i řízení Zaměřenost chápeme jako přípravu na vysoké výko­ ny v optimálním věku, která vyžaduje dlouhodobost, perspektivnost, respek­ tování zákonitosti vývoje jedince. Zatí­ žení se musí ve všech oblastech sport přípravy mládeže zvyšovat postupně a pozvolně. Jednostranná a monotónní činnost odporuje požadavkům vše­ stranného a harmonického rozvoje i charakteru rozvoje mentality mladých lidi. Při tréninkovém procesu se má nej prve zvyšovat objem zatížení a později postupně i jeho intenzita Nutnou sou­ části tréninku jsou kompenzační cvičeni jako součást relaxačních a regenerač nich procesů. V počáteční etapě se cel­ ková trénovanost a výkonnost mladých sportovců zvyšuje všestrannými trénin­ kovými prostředky, postupně se zvyšu­ je podíl specifických prostředků, při­ čemž se respektují individuální zvlášt­ nosti trénovaného. — Sport, přípravu mládeže dělime do několika etap. První etapou je sport, předpřiprava, ve které konfrontujeme požadavky jednotlivých sport, odvětví a disciplín s možnostmi a zájmy jednotlivce, utváříme jeho vztah ke sportováni a současně odhalu­ jeme jeho předpoklady. V etapě zákl. přípravy rozvíjíme všestrannost, vytváří­ me základy pozdější sport, výkonnosti. Etapa specializované přípravy je pře­ chodem ke specializaci, začínáme v ní se základy specializované přípravy. Eta­ pa vrchcholné přípravy se týká sport, vyspělé mládeže, která v mnohých sport, odvětvích již dosahuje vysokých výkonů, v některých sportech tvoří zá­ klad přechodu do kat. dospělých. — Při rozvoji jednotlivých pohyb, schopností je nutné přihlížet k jejich přirozenému vývoji, který díky odlišnému rozvoji or­ gánů a funkcí není rovnoměrný. Silovou přípravu zdůrazňujeme až po 15.-16. ro­ ku, přiměřený rozvoj sily je možné a účelné podporovat vhodnými pró-

170

sportovní trénink žen středky již okolo 11. roku. Pro rozvoj všech forem rychlostní schopnosti jsou v dětském věku nejpřiznivějši podmín­ ky; příznivě působí krátkodobé rychlo­ stní zatíženi všestranného charakteru. U 12-15letých je možno uvažovat o dáv­ kováni rychlostních cvičení ve spojitosti s tréninkem ostatnich pohyb, schopno­ sti, zejm. silové a vytrvalostní. S vhod­ né usměrněným rozvojem vytrvalosti můžeme začít už po 10 roku; spojuje se se zatěžováním dýchacího a oběhové­ ho systému. K obtížnějším formám roz­ voje vytrvalosti v síle a vytrvalosti v rychlosti je třeba přistupovat uváženě z hlediska úrovně trénovanosti každého jedince. Je třeba si všimat příznaků přetížení organismu. Dětský věk je mi­ mořádně příznivý pro rozvoj obratnosti a kloubni pohyblivosti. Největší před­ poklady pro rozvoj obratnosti jsou mezi 6.-10. rokem věku Kloubní obratnost je nutným předpokladem projeveni ostatnich pohyb, schopností a techni­ ky, proto je třeba ji soustavně rozvíjet. V těch. přípravě jde o kvalitní zvládnutí sport, dovedností. Jednotlivá sport, od­ větví kladou různé nároky z hlediska množství, složitosti i náročnosti kombi­ nací jednotlivých prvků. Od 7-9 let véku jsou přiznivé předpoklady pro celkový rozvoj motoriky. Pro efektivní mot. uče­ ní (zvi. novým pohybům) je nejvhodněj­ ší období ve věku od 10 do 12-13 let, kdy je třeba položit základy techniky budoucí specializace. V taktice jde u mladých sportovců především o se­ známení se s pravidly a o utváření schopnosti cílevědomě soutěžit, umět využívat vlastní pohyb, a intelektový potenciál. Specifické vědomosti se roz­ víjejí paralelně s úrovní sport, zdokona­ lováni a máji vést k tvořivému přístupu při řešení sport, situací. Cilevědomá psychol. příprava má být především dlouhodobá. Zaměřuje se na rozvoj cel­ kové a předevšim výkonnostní motiva­ ce, schopnosti překonávat překážky, mobilizovat sily v potřebnou chvíli, na utváření systému sebekontroly a opti­ málních mezilidských vztahů. Základem vých. práce v dětském věku je kolektiv. Speciální pozornost věnujeme pubertě (u děvčat začiná mezi 11. a 12., u chlap­ ců mezi 12. a 13. rokem). Všeobecné se projevuje určitým mot. rozladěním. Vět­ šina odborníků však soudi, že pokud pubertě předchází dlouhodobá kvalitní a správně vedená příprava, nemusí v tomto období dojít v mot. sféře k pro­ jevům disharmonie. Určité zvláštnosti jsou i ve stavbě sport, přípravy; celý rok má v podstatě charakter přípravné­ ho období prokládaného sérií závodů či zápasů. Optimálně je třeba regulovat poměr mezi přípravou a soutěžením, frekvenci a náročnost závodů či startů

v soutěžích. Začátek sport, činnosti i start za jednotlivé věkové a výkonno­ stní kat. určuji příslušné směrnice (Směrnice pro závodění mládeže). Při přípravě mládeže je velmi důležitá úlo­ ha komplexní zdravotní péče, pravidel­ ných lék. prohlídek, hodnoceni zdatno­ sti, sport, připravenosti a výkonnosti, sportovní trénink žen, tréninkový proces ovlivněný specifickými odliš­ nostmi, které vyplývají především z povahy ženského organismu (stav­ ba, fyziol., psychol. zvláštnosti) v porov­ náni s muži a ze sociálni role žen. Ženy mají slabší kostru, menší výšku, kratší dolní končetiny, kratši trup, užši rame­ na, širší pánev, nižši průměrnou hmot­ nost, silnějši vrstvu podkožního tuku, nižši těžiště. To všechno vytváří jiné podmínky pohybu; slabší vazy a volněj­ ší klouby sice umožňuji jeho větši roz­ sah, současně však ztěžuji uskutečněni některých pohybů. V skladbě hmotno­ sti mají svaly u žen o 10-15 % menší za­ stoupení než u mužů, stavba jejich těla je méně pevná a tedy méně vhodná pro silové výkony. Ženy mají menší objem srdce, kratší a klenutější hrudník, menší vitální kapacitu ap.; vnitřní orgány pra­ cují méně efektivně. Zvýšená námaha se kompenzuje hlavně vzestupem te­ pové frekvence. Ženy máji nestálejší systém žláz s vnitřní sekreci, dochází u nich k větším výkyvům těl. a duševní výkonnosti. V psych, oblasti bývají ženy labilnější, méně odvážné a samostatné, jsou však starostlivějši a svědomitější. Menstruační cyklus jako komplexní jev celého organismu zasahuje do sport, činnosti a výkonnosti. Podle mnohých autorů se odlišnosti žen projevuji ve sportu všeobecně menší trénovanosti, která se pomaleji zvyšuje, a nižši výkon­ ností v porovnání s muži. Ženský orga­ nismus podléhá rychleji únavě, fyziol. i psychol. je labilnější, citlivější vůči ru­ šivým vlivům a mimořádným okolno­ stem. Ve sportu a sport, výkonnosti žen se více uplatňují individuální odlišnosti. Z hlediska růstových a vývojových změn probíhají jednotlivé procesy u děvčat (zejm. v dospívání) rychleji, výrazněji, ale zároveň i složitěji než u chlapců. Možnosti a schopnosti žen­ ského organismu, jeho specifické odlišnosti, působí komplexně při roz­ hodováni o vhodnosti sport, odvětví či disciplin pro ženy. Rozlišujeme sporty obzvláště vhodné, kterým se dokonce věnují jen ženy (moderní gymnastika, synchronizované plaváni ap ), sport, odvětví vhodná pro muže i ženy (plavá­ ní, sport, hry, lyžování ap.) a sporty ne­ vhodné, škodlivé pro ženy (vzpíráni, zá­ pas, skoky na lyžích ap.). — V jednotli­ vých složkách sport, přípravy je třeba respektovat zvláštnosti ženského orga­

nismu. V těl. přípravě se nejvýraznějši odlišnosti od připravy mužů projevuji při posilování. Ženy mají posilovat vše­ stranně a postupně, dávat přednost vyššímu počtu opakováni před velikosti zátěže, vyvarovat se tvrdým doskokům. Při rozvoji rychlosti vznikají problémy s rychleji nastupující únavou, proto se doporučují větši intervaly oddechu. Při získávání vytrvalosti je zvyšování její úrovně u žen pomalejší než u mužů, zís­ kaná úroveň se však udržuje déle V rozvoji obratnosti, zejm. u 13-14letých sportovců a sportovkyň, nejsou žádné rozdíly. Kloubní pohyblivost dosahuje u žen vyšších hodnot než u mužů. V těch. přípravě nejsou rovněž podstat­ né rozdíly - u žen můžeme počítat s vět­ ším smyslem pro rytmus a orientaci. V takt. přípravě je třeba u žen počitat s větší emocionálností a s horšími vý­ sledky racionálního působení během soutěže, zejm. v zápasech ve sport, hrách. V psychol. přípravě ženy vyžadu­ ji větši takt. pochopeni a důvěru. Není dosud dostatečně prozkoumáno, zda je vhodné vedeni a řizeni sport, přípravy žen muži či mužů ženami. Nerespekto­ vání zvláštnosti sport, přípravy výrazně snižuje efektivnost tréninkového proce­ su. Tento proces má být celkově méně namáhavý a odlišný ve své stavbě. Zá­ važným problémem je i trénování žen podle „mužských vzorů". Menstruaci je třeba respektovat zejm. individuálním přístupem v dávkování tréninkového za­ tížení, ve výběru cvičení, prostředí a metod interakce. Je vhodné na toto období zařazovat odpočinkový cyklus. Soutěžení při menstruaci je výlučně in­ dividuální záležitostí. I když výkonnost v převážné většině sport, odvětví zao­ stává za sport, výkonností mužů, obje­ vuje se v poslední době výrazná ten­ dence ke snižování tohoto rozdílu Sportovní věstník, ústřední orgán Čs. svazu footballového. Vycházel 3 x týd­ ně 1919-29. Byl též informačním orgá­ nem Svazu házené a ženských sportů, Čs. svazu těžké atletiky, Sboru soudců footballových. Sportovní výbor spřátelených ar­ mád, SVSA, mez. sport, organizace soc. zemi, jejímž cílem je organizovat a koordinovat mez. sport, styky spřáte­ lených armád. SVSA vznikl na mez konferenci tělových, pracovníků spřáte­ lených armád 1958 v Moskvě. Nejvyšším orgánem SVSA je zasedání, které se koná jednou ročně. Každá členská země je ve SVSA zastoupena dvěma stálými představiteli. Na zasedáních se projednávají a schvalují vzájemné sport, styky v rámci - * letnich a zim­ ních spartakiád spřátelených armád ne­ bo jednotlivých mistrovství, posuzují se možnosti vzájemných kontaktů mezi tě­

171 lových. odborníky, projednávají se ná­ vrhy na přijeti nových členů, posuzuji a schvalují se zmény ve statutu SVSA a uskutečňují se volby do byra SVSA, které řídí činnost SVSA mezi zasedánimi. sportovní výkon, průběh a výsledek činnosti sportovce v daném sport, od­ větví, resp disciplině. Je jednorázovým projevem; schopnost podávat opako­ vaně výkon na poměrně stabilní úrovni označujeme jako - * sportovní výkon­ nost. Úroveň s. v. se hodnotí buď ve fyz. měřicich jednotkách (m, s, kg ap.j, počtem dosažených branek, bodu, zásahů, nebo subj. hodnocením od­ borných rozhodčích, případně kom­ binací obou (např. skok na lyžích). Obsahem s. v. je řešeni pohyb, úkolu, který je pro každou sport, disciplínu přesné vymezen pravidly. Na řešeni to­ hoto úkolu se podílejí všechny vlast­ nosti (těl. i duševní) a schopnosti spor­ tovce, které se záměrně rozvíjejí v pro­ cesu tréninku. Rozdílnost ve sport vý­ konnosti je dána úrovni talentu, délkou a kvalitou tréninkového procesu Nejcharakterističtějším rysem s. v. je sna­ ha provést jej vždy na co nejvyšší úrov­ ni. Snaha objasnit a objektivizovat ob­ sah s. v. různých typů vede k pokusům o stanoveni struktury sport, výkonu. Z tohoto pohledu rozlišujeme dvě obla­ sti: výkonnostni kapacitu a připrave­ nost k výkonu. Výkonnostní kapacita je souborem předpokladů (morfologických, fyziol., psych.) rozvinutých trénin­ kem podle požadavků daného výkonu a měřitelných v průběhu jejich rozvoje (viz trénovanost, sportovní íorma). Při­ pravenost k výkonu je dána především psych, schopnostmi podávat v podmín­ kách sport, soutěži s. v. na úrovni aktu­ ální výkonnostni kapacity. Obé oblasti jsou trénovatelné. S. v. v jednotlivých sport odvětvích, resp. disciplínách, se od sebe navzájem liší svým obsahem. V zásadě rozlišujeme s, v. individuální a kolektivní. Individuální s. v. je dán především schopnostmi sportovce uplatnit tréninkem získané předpoklady co nejúčinněji v podmínkách soutěžení se soupeři. Úroveň výkonu je tedy zá­ vislá na jedinci. Kolektivní s. v. je sice také založen na výkonech jedinců, ale jeho výsledná úroveň je dána také kva­ litou vztahů mezi členy kolektivu. Z to­ hoto hlediska je pro kolektivní s. v. vel­ mi důležité složení družstva a jeho vnitřní struktura. S. v jsou realizovány sportovci, jsou výsledkem jejich dlou­ hodobé cílevědomé přípravy Poskytují jim uspokojeni jejich potřeb a seberea­ lizaci a současně intenzivně ovlivňuji rozvoj jejich řyzických a psych, vlast­ nosti a schopností. Z tohoto hlediska představuji s. v. soubory určitých hod­

Správa výrobních podniků ČO ČSTV not, jejichž význam jak pro jedince (upevňováni zdraví, zvyšování zdatnosti a výkonnosti, výchova osobnosti aj.), tak i pro společnost (kult. zážitek) jsou všeobecné uznávány sportovní výkonnost, schopnost po­ dávat opakovaně max -» sportovní vý­ kon na poměrně stabilní úrovni. Základ s. v. spočívá v cílevědomém tréninku zaměřeném na stabilizaci - * výkonno­ stni kapacity a připravenosti k výkonu po delší dobu (viz sportovni trénink) Doba udržení vysoké s. v. je u jednotli­ vých typů sport, výkonů různě dlouhá Např. u výkonů rychlostních a rychlo stné silových je možné udržet úroveň nejvyšší výkonnosti (sport, formu) zpra­ vidla kratší dobu než u sport, výkonů vytrvalostního a technicko-est. typu ne bo u sportů úpolových či ve sport, hrách. Údržování vysoké s. v. se děje zpravidla prostřednictvím změn ve struktuře tréninku, změn v intenzitě a objemu, případně i střídáním prostře­ dí. Délka připravného období, systema tická péče o udrženi vysoké motivace sportovce, pravidelný rytmus soutěži, optimální regenerace sil v tréninku a zejm. mezi soutěžemi jsou dalši fakto­ ry ovlivňující udržení vysoké úrovně s. v. po delší dobu. Schopnost udržet vy­ sokou úroveň s. v. je také závislá na in­ dividuálních vlastnostech jedince Dlouhodobý průběh s. v. má zpravidla tři fáze: a) fáze růstu s. v. je zpravidla spojena s etapou zákl. a specializova­ ného tréninku, v němž se vytvářejí předpoklady perspektivní vysoké s. v.; b) fáze stabilizace výkonnosti je zpravi­ dla spojena s vyzráváním sportovce, je­ jím základem je zdokonalováni a opti­ malizace struktury sport, výkonu jako celku; c) fáze poklesu s. v. je obvykle spojena s vlivy věku, které v rozhodujici míře ovlivňuji postupný pokles výkonů Průběh všech fází má v různých sport, odvětvích či disciplinách své zvlášt­ nosti a lze ho ovlivnit subj. faktory, na­ př. optimálním tréninkem. Sportowiec, obrázkový sport, týdeník, vydávaný Prasou Sportowou ve Varša vě od 1950 Sportprojekt, projektová a vývojová organizace, účelové zařízení ČÚV ČSTV, zal. 1966 S. vypracovává projek ty nových tělových, zařízení a vzorové a typové projekty a návrhy tělocvičné­ ho nářadí a náčini. K výrobě nového ná­ řadí a náčiní slouží vývojová dílna, v niž bylo vyrobeno téměř sto nových druhů (např malé trampolíny, skládací lavič­ ky, kladiny a speciální žíněnky pro Tělo­ výchovné slavnosti 1970 a CS 1975), 1982 se S. stal gen. projektantem do­ stavby Strahovského sport, areálu pro ČSS 1986. Kromě projektů byly ve S. vypracovány zákl. vědeckotech studie

pro zpracování generelů tělových, zaří­ zeni a v rámci Státniho plánu výzkumu i zásady pro zpracování těchto genere­ lů. Ve SSR plni obdobné funkce projek­ tová organizace Športprojekta, zal. 1972. Sportpropag, účelové zařízeni ČO ČSTV, zal 1972. Jeho úkolem je uplat­ ňování politiky a programových záměrů ČÚV ČSTV v oblasti masového rozvoje TV. HI. pozornost je zaměřena na pro­ pagaci hnuti -» Pohybem ke zdraví vy­ dáváním propagačních a drobných me­ todických publikaci (edice 12 x 12, Trenér pro každého aj ). Vydává kalen­ dář akcí Buď fit, úzce spolupracuje se sdělovacími prostředky, podili se na or­ ganizování masových akci (Malovaný džbánek, Béh Pražanů aj.). Informačni středisko Pohybem ke zdraví zabezpe­ čuje dopisovou poradenskou službu pro širokou veřejnost. Sport pro všechny (Sport pour touš, fr„ Sport fůr alle, něm ), 1. název hnuti vyhlášeného v mnoha záp. zemich na podporu masového rozvoje těl. výcho­ vy a sportu. Obdobou u nás je hnuti - * Pohybem ke zdraví; 2. název mez. kon­ ferencí o problémech masového rozvo­ je TVS, jež se pořádají každé dva roky za účasti zástupců mnoha zemi světa. Sportrassen Extra viz plastické po­ vrchy. Sporttred viz plastické povrchy. Sport-turist. cestovní kancelář ČO ČSTV, zal. 1964. Pořádá tuzemské i za­ hraniční zájezdy s tělových, náplní, sportovně rekreačni kursy, zprostředko­ vává návštěvy sport, utkáni, pořádá te­ matické zájezdy pro jednotlivé sport, svazy. Sídlo Praha, pobočky v Kolíně, Českých Budějovicích, Plzni, Ústi nad Labem, Hradci Králové, Jilemnici, Par­ dubicích, Brně, Ostravě, Frenštátu pod Radhoštěm a v Kopřivnici, spotřeba kyslíku viz aerobní výkon, spoušť, součást střelné zbraně, jejimž stisknutím se spoušti úderník na zápal­ ku nábojnice. V. t. spušťadlo. Správa výrobních podniků ČO ČSTV, správni, koordinační' a kontrolní útvar výrobnich podniků, zal. 1974, sídlo Praha. Do jeho kompetence spadají ty­ to výrobní podniky: Sportovní stavby Praha, Technosport Praha, Sportcentrum Čes. Budějovice, Sportservis Pl­ zeň, Nisasport Jablonec nad Nisou, Techniasport Ústi nad Labem, Vegasport Hradec Králové, Brnosport, Beskydsport Frýdek-Místek a Metasport Ostrava. Do jejich výrobní činnosti spadá výstavba, údržba a rekonstrukce tělových, zařízení, výroba speciálnich stavebních hmot, ocelových konstrukci a -*■ plastických povrchů, výroba a prodej propagačnich a upomínkových předmětů, tiskovin a publikaci, výroba.

správné držení tála prodej a opravy potřeb i zařízení pro TVS, turistiku, brannou výchovu, škol­ ství a zdravotnictví. Výrobní podniky slouží zejm pro potřeby tělových, slo­ žek a ostatních organizaci NF, pouze v rámci volné kapacity mohou poskyto­ vat práce a služby i ostatním soc. orga­ nizacím a obyvatelstvu, správné držení téla viz drženi těla. sprint [angl.l, 1. v atletice běh na krát­ ké trati do 400 m; rychlý běh max. úsi­ lím (viz běh); 2. v dráhové cyklistice zá­ vod na krátkou vzdálenost. Do progra­ mu našich mistrovství byl zařazen 1889, kdy se jel zvlášť na vysokém a na níz­ kém kole. Na drahách 333,33 m a krat­ ších se jezdí na 3 okruhy, na delších drahách na 2 okruhy. Čas je měřen pou­ ze informativně na posledních 200 m. Závod se pořádá způsobem eliminačnim; účelem je určit 4 závodníky pro půlfinále a ze 2 půlfinálových jízd dva finalisty k jízdě o 1 a 2. místo. Do jednotlivých rozjižděk jsou závodnici nasazováni podle výkonnosti. Před ka­ ždou jízdou je vylosován závodník, kte­ rý musí ujet ve vedeni celý 1. okruh, neujme-li se soupeř dobrovolně vedeni. — Pro konečné vítězství je nutné zvítě­ zit ve dvou jízdách, někdy je třeba uskutečnit třetí, rozhodující jízdu (fr. belle). Sprintan viz plastické povrchy, sprinter, sportovec, který se speciali­ zuje na discipliny sprinterského charak­ teru, např. v atl. na běžecké tratě do 200 m, v dráhové cyklistice závody ve sprintu, v tandemech, na 1 km s pev­ ným startem a časové závody do 1 000 m, v plavání na závodní tratě do 100 m, v rychlobrusleni do 1 000 m. sprinterský trojboj, běžecký závodní víceboj sestávající z běhu na 60, 100 a 200 m. Výkony se hodnotí podle bodovacich tabulek; vítězi závodnik s nejvyššim součtem bodů. spřežení, disciplína jezdeckého spor­ tu, ve které jezdci vedou čtyřspřeží ne­ bo dvojspřeží zapřažené do kočárů předepsaného typu. Pro spřežení mo­ hou být vypsány tyto zkoušky: 1. a) po­ souzení spřeženi (kvalita, čistota, celko­ vý stav a dojem z jezdce, spolujezdců, koní, postrojů a vozu); íýdrezura, před­ vádí se na obdélníku 100 x 40 m, posu­ zuje se klid, pravidelnost pohybu, sou­ lad a lehkost předvedení; 2. terénní zkouška (maratón) na trati 23 až 27 km, sestávající z úseků krokových a klusových a úseku překážkového; má prově­ řit kondici a vytrvalost koni, smysl pro rychlost a umění jezdce; 3. překážková jízda na kolbišti. Hodnotí se ovladatel­ nost, obratnost a ochota koní a vozatajské schopnosti jezdce. Překážkové jízdy mohou být klasické, honební na čas, štafetové ap. V. t. jezdectví, čtyř­

172 spřeží, dvojspřeží. spurt [z angl ], konečné vypětí, finiš, v cyklistice vystupňováni rychlosti v bo dovacim úseku závodu nebo v posled­ ních metrech před cílem, spušťadlo, souhrnný název pro vyjí­ matelné spoušťové ústroji -» střelné zbraně. Tvoři je spoušť, jejímž stisknu­ tím se spoušti úderné zařizeni zbraně, a spoušťová páka, která zadržuje a vy­ pouští bicí zařízení a je ovládána spou­ šti. Spouště sport, zbraní mají složité konstrukce se vzpruhami, redukčními pákami, záchytkami, popř. přerušovači. Libovolné zbraně máji povolen tzv. na­ pínáček spouště, který umožňuje vý­ střel pouhým dotekem prstu na spoušť Pro některé sport, disciplíny je stano­ ven minim, odpor spouště, který roz­ hodčí kontroluji před závodem nebo i v průběhu závodu. Výjimečně se u sport, zbraní použivaji spouště elek­ tronické, které nahrazuji mechanismus napínáčku. squash rackets [angl ], obměna — rackets, vytvořená 1850 studenty z Har­ row pro menší hřiště. Mez. federace zal. 1966, od 1967 MS jednotlivců i druž­ stev. Rozměry kurtu (pro dvouhry či čtyřhry) jsou 6,46 x 9,75 m. Stěny jsou vysoké 4,57 m, zadní stěna 2,13 m Krát­ ká čára podáni je 5,5 m od přední stěny a území podání čtverec o straně 1,6 m při stěnách za ní. Zadní pole je rozpůle no podélně na „forhand" (vpravo) a „backhand" (vlevo). Čára odrazu na přední stěně je 1,6 m od země a -» tell­ tale 48 cm má být ze zvučíciho materiá­ lu. Míček černý, dutý, gumový, o prů­ měru 4,4 cm a hmotnosti 30 g. Raketa s kulatou hlavou max. délky 68,5 cm, hmotnosti 280 g. Podání se provádí stří­ davě zprava a zleva Míček se musi

odrazit od předni stěny nad čarou odra zu a doletět do druhé pol. zadního pole. Při čtyřhrách se podání střidá jako v badmintonu Chybou ve hře je dvojí dopad míčku na zem, zahráni míčku na telltale, neodrazi li se míček od přední stěny, přičemž odrazy od ostatních stěn mohu být jakékoliv, squash tennis (angl ], amer. obměna - * squash rackets. Tenisový míček opletený síťkou umožňuje falšované odrazy. Hmotnost míčku 57 g, průměr 6,4 cm. Raketa max. délky 76 cm. sraz turistů, forma tur. činnosti, zpra­ vidla vyvrcholeni tur. aktivity za určité období. Kromě toho plni s. t. i důležitou úlohu propagační, náborovou a koordi­ nační. S. t. má zákl. programovou kon­ cepci, dlouhodobý termínový kalendář i určené pořadatelství. S. t. představuje vždy i význ. spol. a pol. událost, proto se osvědčila spolupráce s polit i státní­ mi orgány, závody, institucemi a další­ mi složkami NF. především s PO SSM, SSM, čes. a sl. Svazem ochránců příro­ dy aj. Na s. t. se setkávají turisté zastupujíci všechny druhy turistiky, pro po­ dobnou akci zájemců o jeden druh tu­ ristiky se používá termín setkání. Význ. místo máji celostátní spartakiádní tur. srazy, mez. tur. srazy přátelství (ČSSR, NDR, PLR, MLR), celostátní tur srazy, letni a zimni s. t. ČSR a SSR, Turistický sraz SNP aj. S. t. jsou pořádány také na úrovni krajů, okresů, v jednotlivých or­ ganizacích (školy, učňovská mládež) a složkách NF (PO SSM, SSM, Svazarm) srdce [lat. cor, řec. kardia], dutý svalo­ vý orgán zajišťující ♦ krevni oběh. S. je uloženo v dutině hrudní mezi oběma plícemi ve vaku osrdečnikovém. Veli­ kost s. zhruba odpovídá sevřené pěsti

stadion

173 člověka, hmotnost s. je kolem 300 g. Stěna srdeční se skládá ze tří vrstev, vnitřní stěnu vytváří nitroblána srdeční (endokard), stř. vrstvu tvoři srdeční svalovina (myokard) a zevní přísrdečnik (epikard). Podélnou přepážkou je s. roz­ děleno na pravou a levou polovinu; kaž­ dá polovina je příčně rozdělena na část sinovou a komorovou. Do pravé sině ústí dvě duté žily, horní a dolní, přivá­ dějící krev z celého těla. Do levé síně ústí plicní žily, vedoucí krev z plic. Mezi síněmi a komorami jsou otvory síňokomorové, lemované cipatými chlopněmi: v pravém s. je chlopeň trojcipá, v levém chlopeň dvojcípá (mitrální). Z komor vystupují tepny: z pravé kmen plicní, vedoucí krev do plic, z levé komory srdečnice (aorta), odvádějící krev do celé­ ho těla. Na začátku těchto dvou tepen jsou chlopně polomésíčité. Chlopně usměrňují proud krve a brání zpětnému toku při stahu srdeční svaloviny. Stah svaloviny se nazývá systola, ochabnutí diastola. Při systole se dutiny srdeční vyprazdňují, při diastole znovu plní. Im­ puls ke stahu srdeční svaloviny vychází z uzlíku sinoaurikulárniho, uloženého v pravé síni, odtud se číří k dalšímu uzlí­ ku siňokomorovému, z něho se dostává do komorového úseku a pokračuje k sr­ dečnímu hrotu, kde konči. Soubor této zvláštní svaloviny se souhrnně nazývá převodní systém srdeční. K uzlíku sinoaurikulárnímu přicházejí vegetativní nervy sympatické, které činnost urych­ lují (tachykardie), a parasympatické, které činnost zpomalují (bradykardie). V klidu je frekvence systol ustálena na hodnoty kolem 70 za minutu. Každou systolou komor se vypudí do tepen ko­ lem 70 ml krve, což je označováno jako tepový objem. Množství krve vypuzené za minutu je minutový objem, který je dán součtem tepových objemů. V klidu má hodnotu kolem 5 I, při svalové práci dosahuje 251 i více. Zvýšená hodnota minutového objemu se dá dosáhnout buď zvýšeným počtem systol, nebo zvět­ šením jednotlivých tepových objemů, popř. obojím. U lidí trénovaných se dě­ je především zvětšením tepových obje­ mů, u lidí netrénovaných zrychlenou frekvencí systol. — Výživu srdečního svalu zajišťují tepny věnčité (koronár­ ní), odstupující ze samého začátku srdečnice. Jejich náhlé zúženi (spasmus) nebo ucpání vmetkem (embolus) vede k zániku vyživovaného myokardu, k nekróze zvané infarkt myokardu. Zúžení může postupně nastat při skleróze a trombotizaci, tj. při vzniku krevních sraženin. Všechny tyto stavy výrazně ovlivňují funkci s. a vedou k oběhové nedostatečnosti, tzv. ischemické choro­ bě myokardu, která je dnes jednou z hl. příčin úmrtí lidí ve stř. věku. Jedním

z preventivních prostředků proti ische­ mické chorobě je i vhodně prováděná tél. aktivita. srdeční frekvence, též tepová frek­ vence, počet tepů za minutu. — Ve stě­ ně srdeční síně je shluk buněk, tzv. si­ nusový uzel, který v pravidelném rytmu vydává impulsy pro srdečni stahy. Frek­ vence těchto impulsů je řízena dalšími vlivy nervovými i látkovými. Nervová re­ gulace má centrum v mozku, kde se zpracuji informace z celého těla, např. ze svalstva, a odtud jde přislušný pod­ nět k srdci cestou - * vegetativních ner­ vů. Z látkových faktorů jsou to přede­ vším některé nadledvinkové hormony, např. adrenalin, ale také hormon štítné žlázy, thyroxin. Oba srdečni činnost zrychlují. Zrychlování s. f. je průvodním jevem svalové práce a je zhruba lineár­ ní s pracovní intenzitou. Při stejné těl. zátěži se jeji hodnoty mohou u různých osob lišit. U fyzicky zdatných je zřetel­ ně nižší než u netrénovaných. Příčinou není lepší funkce srdce u fyzicky zdat­ ného, ale spíše dobrý stav jeho pohyb, ústroji, hl. svalstva. Pohyb, nárokům nepřivyklé svalstvo vysílá při těl. zátěži nepřiměřené množství signálů do moz­ ku, který pak nadměrně urychluje s. frekvenci. Naproti tomu svalstvo uvyklé pravidelné těl. zátěži vydává těchto sig­ nálů méně a výstupní signál z mozku k urychleni s. f. je menší. Vysoká s. f. je spojena s méně ekonomickou práci srdce, vyšší spotřebou kyslíku pro stej­ ný - ► minutový objem srdečni. Dobrý stav kosterního svalstva šetří práci sr­ dečního svalu. Sledováni s.f. v klidu, např. ráno po probuzeni, nebo při kon­ stantní zátěži může poskytnout cenné informace o fyzické zdatnosti, stavu trénovanosti nebo začínajicí chorobě. V moderním tréninku se používá -*■ telemetrie, umožňující sledovat hodnotu s. f. i během zatížení. Sledování s. f. jedůležité při kondičních cvičeních osob ohrožených nebo postižených - * ischemickou chorobou srdeční, kde je vodít­ kem k určeni intenzity těchto cvičení. Průměrné hodnoty srdečni frekvence p ři max. zátěži Věk

10

Max! zátěž

200 200 200 180 175 170 i vice i více

20

30 40 50 60

srdíčko, hovor., 1. v jachtingu kovová vložka kapkovitého tvaru, která se vklá­ dá do zápletu lana jako ochrana před poškozením; 2. u člunů dřevěná spojka - * lubů na přídi i zádi Srí Lanka, Srilanská demokratická so­ cialistická republika (dř. Cejlon), stát v Asii na ostrově Cejlon v Indickém oceánu, 14,74 mil. obyv., hl. město Ko­

lombo. Olymp. zkr. SRI. TVS řidí mini­ sterstvo sportu podle zákona o sportu z 1975. — Sport, zařízení je nedostatek, v Kolombu je moderní stadión pro fo t­ bal a atletiku, jehož atl. dráha odpovídá mez. požadavkům. Dále je v zemi něko­ lik tělocvičen (především na vysokých školách), fot. hřišť, asi 20 bazénů a 600 hřišť pro volejbal. Nejrozšířenějšími sporty jsou fotbal, kriket a atletika. — Olymp, výbor S. L. vznikl 1937. Sdružuje 13nár. svazů olymp. sportů a 3 sportů neolympijských. S. L, se zúčastnila OH 1948-80, účastní se také asijských her a her Britského společenství národů. Srstka Zdeněk, '1935, čs. vzpěrač, MS. Vybojoval bronzovou medaili na ME 1957 a obsadil 6. místo v kat. do 90 kg na ME 1956 a 1960. srub, 1. jednoduchá dřevěná stavba z hrubě opracované kulatiny. Z kon­ strukčních prvků je typické zejm. roho­ vé napojení vodorovných tyčových prvků, které jsou ve spáře těsněny plsti a tmelem. Střecha je většinou sedlová nebo stanová. Vnitřní prostor tvoři jed­ na mistnost, někdy dělená na obývací část a ložnici. S. postavené ve skupi­ nách vytvářejí srubové osady; 2. ve vodní turistice širši stěna ohraničujicí průtokový otvor propusti, slg. nazývaná též „koza". S. bývají kamenné, betono­ vé, dřevěné nebo ocelové, stabilita lodi, schopnost lodě samo­ činně se vracet po vychýlení do plaveb­ ní polohy; může být příčná a podélná. Míra s. I. je určena tvarem ponořené čá­ sti lodě a výškou těžiště lodě včetně nákladu. U veslařských člunů je rozhodujíci příčná stabilita. Vzhledem k vyso­ ko položenému těžišti veslařů je loď ve vodě vždy příčně labilní (nestabilní). Rovnovážná poloha je zajištěna tehdy, směřuje-li síla vztlaku vody do těžiště. Změna polohy těžiště způsobuje náklon lodi, který musi veslaři vyrovnat vychý­ lením těžiště na opačnou stranu. Opa­ kem je labilita lodi. stabilizace pohybové dovednosti, dílčí proces vývoje pohyb, dovednosti, který se označuje jako třeti fáze učeni. Ve fázi s. p. d. se dosahuje optimálních výsledků, S. p. d. znamená spolehlivost při řešeni pohyb, úkolu, zdokonalení re­ gulačního mechanismu a odolnost proti různým rušivým vlivům, obzvláště v podmínkách sport, utkání a v bezpro­ středním styku s protivníkem, stacionáta, kolmá překážka v - ► parkúrovém skákání, několik bariér zavěše­ ných nad sebou na jednom páru sloup­ ků. stadion [řec ], v ant. Řecku 1. obdélní­ ková, na jednom konci polokruhovité zaoblená běžecká závodní dráha (délka 177-192 m, šířka okolo 30 m) se stupňo­ vitým hledištěm. Někdy součást gym-

174

stadión

Vývoj

tvarů

a

velikosti

stadiónu:

A Olympia, 776 př. n. I., 40 000 diváků, B Athény, 333 př. n.. I„ 60 000 diváků (na tomto stadiónu se konaly i I. OH 1896), C římské Koloseum, 69—80 n. I . 50 000 diváků, D Londýn, IV. OH 1908, 60 000 diváků, £ Stockholm, V. OH 1912, 25 000 diváků, F Amsterodam, Vlil. OH 1928, 35 000 diváků, G Los Angeles. IX. OH 1932, 125 000 diváků, H Berlin, X. OH 1936, 100 000 diváků, / Helsinky, XII. OH 1952, 70 000 diváků, J Aim, XIV. OH 1960, 80 000 diváků, L Mnichov, XVII OH 1972, 80 000 diváků, M Mon treal, XVIII. OH 1976, 70 000 diváků, N Moskva, XIX. OH 1980, 103 000 diváků

nasia (viz gymnasion); 2. délková mira 600 stop, tj. v Attice 177,6 m, v Olympii 192,27 m; 3. béh na jednu délku zavodni dráhy (viz dromos) Stadion, ústřední obrázkový čtrnácti­ deník FPT pro tělocvik, sport, skauting, hry a kulturu pracujících, náhradni čas. za policejné zastavenou Dělnickou tělo­ výchovu Vycházel 1930-1932, redigova­ li jej postupně V Mucha, J Krejčí a A Trousil. Vydáváni koncem 1932 zastave no. S. pak nahradil čas. Štafeta stadión (řeč ], otevřené nebo kryté za­ řízení pro výkonnostní a vrcholový sport nebo pro hromadná cvičeni s hle­ dištěm pro velký počet diváků, pův.

stan

175

Schéma zapojeni elektronických zaříze­ ni na atletickém stadiónu: ř startovací pistole, 2, 3 cílová zařízení, 4 počítač, 5 cílová kamera, 6 hlavni informační tabu­ le, 7 televize, 8 televizní kamery

řec. délková míra, později název přene­ sen na označení běžeckého závodu od­ povídající délky. Postupně se názvem s. označovalo celé závodiště včetně hle­ diště (viz stadion). Nejstarší dochovaný objekt je v Olympii ze 776 př. n. I. s plo­ chou 212,75 x 30,70 m, který měl 20 drah a hlediště po úpravách pro 45 000 diváků, ze dvou stran v terénu, ze dvou v násypu. Závodiště bylo pů­ vodně pravoúhlé, později se stavělo na jedné straně půlkruhové. S. v Aténách z 330 pí. n. I. byl pro 50 000 diváků. Byl rekonstruován pro I. OH 1896 a dodnes se používá. Stadióny byly zpravidla spojeny s dalšími zarizenimi (gymnasi on, palaistra, lázně), ftec. stadióny měly funkci tělových, a náboženskou. Ve sta­ rém Řimé se stavěly -» cirky a -*■ amfi­ teátry. Nejstarši zachovaný amfiteátr v Pompejích (76 př. n. I.) je zapuštěn do terénu. Největši Flaviův amfiteátr zvaný Koloseum (postaven 69-80 n I.) pro 50 000 diváků je elipsovitý, výška 50,75 m, dokonale řešené přístupy divá­ ků. Největší starověkou stavbou byl Cir­ cus Maximus podkovovitého tvaru pro 80 000 diváků. Z novověkých jako první vybudována aréna v Miláně 1806 podle ant vzoru s eliptickým půdorysem; aré­ na může být napuštěna vodou. 1908 po­ staven v Londýně olymp. s. pro 60 000 diváků. Největší s. pro hromadná cvičení v Praze na Strahově je budován postupně od 1926. Zimní stadióny mají umělou ledovou plochu pro bruslení, krasobruslení a lední hokej. První vznikl v 70. letech 19. stol. ve Vidní, v Praze na

Štvanici 1932, v Bratislavě 1943. — S. je rozsáhlá a složitá stavba, musí zabezpe­ čovat podmínky pro vlastní tělových, činnost, pro dobrou viditelnost z celého hlediště i pro řadu dalšich přidružených a doplňujících funkci. Závodní činnost vyžaduje zařizeni pro měřeni výkonů a jejich hodnocení, informační zařízeni pro závodníky i diváky (ukazatele výko­ nů, času, výsledků), zařízení pro roz­ hodčí, zapisovatele a funkcionáře. Zá­ vodnici musí mít šatny, hygienická zaří­ zeni, prostory pro rozcvičení, pro rege­ neraci, zdravotní péči. Musí zde být pří­ slušenství pro diváky, šatny, hygienická zařízení, občerstvení, prostory pro po­ byt o přestávkách. Velký důraz se klade na možnost rychlého vyprázdněni hle­ diště a snadný přístup ke stanicím hro­ madné dopravy i k parkovišti. Nesmi chybět prostory pro řízení závodů nebo cvičeni a pro správu s., pro těch. zaříze­ ni a pro údržbu. S. se stavěji zapuštěné do terénu, jako nadzemní konstrukce nebo jako kombinace obojího. Hlediště otevřených s. může být částečně nebo celé kryté střechou. Velké s. jsou vyba­ veny pro rozhlasové a televizní přeno­ sy. Stadión, obrazový týdeník, který vydá­ vá ČÚV ČSTV v nakl. Olympia. Je nosi­ telem státního vyznamenání Za vynika­ jící práci. Vychází od 1952, do 1953 s ná­ Ruch. Současný náklad zvem 165 000 výtisků. Stadión mládeže v Praze, nyní Měst­ ský stadión mládeže, součást Domu pi­ onýrů a mládeže hl. m. Prahy, zařízeni pro mimoškol. TVS dětí a dorostu (5-18 let). Kromě přimé práce s dětmi organizuje Stadión mládeže sport, sou­ těže -*■ středoškolských her a - * pio­ nýrské sportovní ligy v Praze. Stahl Ludovít, 1888-1956, čs. trenér vodního póla, který vychoval řadu čs. reprezentantů. Pod jeho vedením se stali vodni pólisté Bratislavy 1948 a 1951-56 mistry republiky. Trenér čs. reprezentace na zač. 50. let. stahovačka, slg , ve fotbalu jeden ze způsobů - ► obcházení soupeře; hráč s míčem, ohrožený soupeřem ze strany, naznačí zrychlení, stáhne míč zpět cho­ didlem nohy bližší k soupeři, obrátí se o 90-180° a vyráží s míčem do nového směru. stahováni miče, v basketbalu obranná herní činnost jednotlivce pod košem po neúspěšné střelbě soupeřů. Obránce (pokud možno při zaujetí postavení me­ zi košem, odraženým míčem a soupe­ řem) se obvykle ve výskoku snaži zmoc­ nit miče, přidržet ho a po doskoku roze­ hrát. Znemožňuje tak soupeřům ->■ dopichování a - ► doskakování. Stach Miroslav, *1939, čs. kanoista, slalomář, ZMS. Spolu se svým partne­

rem - * Z. Valentou se stal na kánoi dvojic mistrem světa ve slalomu 1967 a ve sjezdu 1963 a 1965, kdy byli i členy vítězné hlídky 3 x C 2. Držitel stříbr­ ných medaili z MS ve slalomu 1961 (C 2, 3 x C 2), 1967 (3 x C 2) a 1969 (C 2, 3 x C 2) a bronzových z MS ve sjezdu 1961 (C 2) a 1969 (3 x C 2). Stach Petr, "1949, čs. kulturista, ZMS. Mistr Evropy 1975 v kat. do 173 cm a 1977 v kat. do 90 kg. Člen vítězného družstva z ME 1977. Držitel stříbrných medailí z MS 1978 (jednotlivci do 90 kg, družstva) a bronzové z MS 1977 (do 90 kg). Účastník MS 1976 (4. misto jednotlivci do 173 cm), stálky, pomocné gym. nářadí v podo­ bě miniaturních bradel. Přenosné s. tvo­ ří dvě žerdě z tvrdého dřeva 600—800 mm dlouhé, podepřené dvě­ ma jednoduchými stojánky zapuštěný­ mi do dřevěného rámu. Jsou-li žerdě upevněny na pevných podstavcích, jsou to s. pevné. Stálý mezivládní výbor pro těle­ snou výchovu a sport viz konference o sportu a tělesné výchově. Stálý výbor mezinárodních spor­ tovních federací, fr. Bureau Perma­ nent des F I S , zal. 1921 na schůzi mez. sport, federaci v Lausanne jako poradní a koordinační orgán těchto federací; volné sdružení, předchůdce dnešního -v Generálniho shromážděni meziná­ rodních sportovnich federací (AGFIS). stan, přenosné skládací přístřeší z ne­ promokavé látky, vhodné pro krátkodo bý nebo delší pobyt v přírodě. Používá se nejčastěji při rekreaci, v turistice a horolezectví. Stanová látka nesmí propouštět vodu a musí být vzdušná. Dříve se s. skládaly ze ->• stanových díl­ ců, které se spojovaly mezi sebou, popř. se připojovaly k podlážce. Vznikaly tím různé tvarové modifikace, které se dnes používají jen zřídka. — Podle veli­ kosti a funkce rozlišujeme s. tur., kem­ pinkový, horolezecký a tzv hangár. Podle tvaru jehlan, tj. jednovrcholový s. se čtvercovou nebo víceúhelníkovou základnou, áčko, dvouvrcholový s. se čtvercovou, obdélníkovou nebo viceúhelníkovou základnou, spodní část ně­ kdy ve tvaru hranolu nebo komolého je­ hlanu, a s. tunelový nebo kupolovitý, který má větší vnitřní prostor a vyšší stabilitu ve větru; tyto stany se osvědči­ ly zejm. v náročných podmínkách horo­ lezeckých expedic. Podle vybavení je s. s - v podsadou, s podlážkou, se sluneč­ ní střechou aj. — Tur. s. je obvykle pro 2-3 osoby. Vyrábí se z bavlněné im­ pregnované stanoviny, někdy doplněn tropikovou střechou, podlážka s. je z pogumované tkaniny, u silonové tka­ niny s nánosem PVR, nebo je svařována z beztextilního plastiku NAPA. V předni

176

Stanczyk stáné je vchod uzavíraný zdrhovadly. Konstrukce s se skládá ze dvou pod­ pěrných tyči, které mohou být doplně­ ny třetí tyčí, tzv hřebenovkou. Hmotnost s. 3,5-5,9 kg, hmotnost konstrukce včet­ ně - ► stanových kolíků 1,2-2,5 kg. — Kempinkové s. jsou určeny pro náročné stanování 3—4 osob. Vnitřní prostor s. je většinou rozdělen na ložnici, obytný prostor a užitkovou předsíň. Jednotlivé prostory jsou od sebe odděleny svislý­ mi přepážkami, podlaha ložnice je po­ kryta podlážkou z tuženého molina. S. je vyroben z bavlněné impregnované stanoviny různých barevných kombina­ cí, celý prostor má vanovou svařovanou podlahu z beztextilniho plastiku. Vchod do stanu nebo předsíňky se uzavírá jedním nebo dvěma zdrhovadly. Konstruk­ ce s se skládá z podpěrných tyči a hře­ benovek. Hmotnost s. včetně konstruk­ ce 27,5-63,4 kg. — Horolezecký s. musí být lehký, pevný a dobře uzavíratelný. Je bud s odepinatelnou vložkou a s ru­ kávovým vchodem, nebo se snižuje a zužuje směrem do nohou; tento druh se nazývá s. útočný, slg. himalájka. — Hangár je s. větších rozměrů, většinou pro společné ubytováni, pro společen­ ské nebo hospodářské účely na déle tr­ vajících táborech. Stanczyk Stanley, '1925, vzpěrač USA. Olymp, vítěz v kat. do 82,5 kg 1958. Mistr světa v kat. do 67,5 kg 1946, do 75 kg 1947 a do 82,5 kg 1949-51. Drži­ tel střibrné medaile z OH 1952 (do 82,5 kg) a bronzových z MS 1953 (do 82,5 kg) a 1954 (do 76 kg), standardní herní situace, ustálený, pravidly určený způsob provedení urči­ té herni situace. Ve hře se s. h. s. vy­ skytují často a vždy jim předchází pře­ rušení hry. S. h. s. se obvykle realizuje útočnou herní kombinaci. — V basket­ balu mezi s. h. s. patří trestný hod, rozskok, vhazování - Ve fotbalu mezi s. h. s. patří: zahájeni hry, brankový kop, kop z rohu, přímý a nepřímý volný kop, pokutový kop, vhazováni ze zámezi, míč rozhodčího. — V házené: výhoz, vhazo­ vání, vyhazováni, hod z rohu, sedmimetrový hod, volný hod, hod rozhodčího. — V ledním hokeji vhazování, trestné stříleni. — V potemním hokeji zaháleni hry, roh, trestný roh, trestný úder, míč mimo hrací plochu. — V sítových sport, hrách je s.h.s. každý začátek rozehry podáním. — V ragby je s. h. s. kop na branku po čtyřce, mlýn nařizený, trest­ ný kop, volný kop (po lapení), výkop ze středu hřiště i z obranného území, standardní herní soutěže, pohyb činnosti, někdy nesprávně řazené mezi sport. hry. Jde o zasahování nepohybli­ vého cíle (i postupných cílů, popř. po­ hyblivého cíle v klidové poloze), např. jamky, minibranky, kolíku, terče, kužel­

ky, špalíku, koule, různým náčiním, na­ př. mičkem, šipkami, kroužkem, podko vou, děrovaným diskem, koulí různé úpravy, míčem, létajicím talířem, a to různým způsobem, např házením, kou­ lením, kopáním, odrážením paličkou ne­ bo holí, tágem. Mezi s. h. s. se řadi i mez. organizované sporty: golf, kužel­ ky, bowling, kroket. — Od sport, her se liší v zákl. principech: a) není nutná současná přitomnost soutěžících na hři­ šti, b) v 1 utkáni mohou soutěžit i 3 ne­ bo vice jednotlivců či družstev najed­ nou, c) každý soutěžici hraje svým náči­ ním, soupeř mu v akcich nesmí bránit nebo překážet, d) pokud je nutné rea govat na akce soupeře, nejde o okamži­ tou reakci, soutěžící má možnost si ko­ nečnou situaci a svoji akci rozvážit, standardní test tělesné zdatnosti, testová baterie určená pro muže a ob­ sahující 5 testů: a) - ► Burpee test, b) opakovaně sed - leh, c) opakovaně kli­ ky ze vzporu ležmo, d) opakovaně shyby a svisy na doskočné hrazdě, e) opa­ kovaně výskoky ze dřepu Baterie pův. určená pro námořníky. Normy jsou zpracované v - ► T bodech, standardní zatížení, zatížení s přesné vymezeným obsahem (druhem pohyb činnosti), objemem (trváním) a intenzi­ tou (velikosti odporu, rychlosti pohybu, frekvenci aj). Slouží většinou ke zjišťo­ váni reakce organismu na dané kon­ stantní zatížení, zprostředkovaně také k hodnoceni zdatnosti a výkonnosti. Staněk František, 1936-1971, čs. moto­ cyklový závodník. Jezdec týmu ČSSR, který obsadil 1964 druhé misto v Motokrosu národů, MS družstev kubatury 500 cm! . Staněk Jaroslav, *1940, čs. stolní teni­ sta, ZMS. Mistr Evropy ve čtyřhře 1964 Držitel střibrné medaile z ME 1966 (čtyř­ hra) a bronzových z ME 1964 (dvouhra, soutěž družstev). Stanice mladých turistů, státní vý chovné a vzdělávací zařízení řízené Mš ČSR a SSR. Jeho zákl. úkolem je pomá­ hat při realizaci státní škol. politiky v mimoškolni výchově při plněni cílů PO SSM a SSM. Metodicky usměrňuje práci v zájmové tur. činnosti mládeže S. m. t. úzce spolupracuje s Domy pio­ nýrů a mládeže. stání na místě, slg. balancování, technicko-taktický prvek cyklistů sprinterů používaný na startu; soupeř, který neu­ drží rovnováhu, je nucen převzít vedeni v úvodnich okruzích závodu. Stání na místě je obtížné v klopené zatáčce. Stanislav Václav, 1912 1979, čs. moto­ cyklový závodník, ZMS. Startoval na še­ sti Šestidenních, 1947 byl členem vítěz­ ného týmu ČSR v soutěži o Mezinárod­ ní trofej. Vítěz mnohých mezinárodních závodů na ploché dráze motocyklů.

Stanleyův pohár (angl. Stanley Cup) nadstavba profesionální ligy NHL. nej vyšší soutěž v lednim hokeji v Sev. Americe Hraje se od 1894 vylučovacím systémem (play off); v současné době prvni čtyři družstva v každé divizi NHL (první se čtvrtým a druhé s třetím) hraji na tři vitězná utkání. Dva vítězové v kaž­ dé divizi hrají proti sobě na čtyři vítězná utkáni o vítěze konference. Poté vítězo­ vé obou konferencí hrají proti sobě fi­ nále na čtyři vítězné zápasy stanovy, zákl. vnitroorganizační před pis pro činnost ČSTV (Svazarmu), který schvaluje, měni a doplňuje výhradně celostátní sjezd ČSTV (Svazarmu). Sta­ novy vytyčují hl. úkoly, určují práva a povinnosti členů. Obsahuji hl. organi­ zační zásady výstavby a činnosti orga­ nizace a dem. centralismu Stanovy upravují úkoly jednotlivých článků or­ ganizační výstavby, která je vybudová­ na v souladu s územní organizaci státu a jeho federativním uspořádáním. Ne­ zbytnou součásti stanov jsou rovněž ustanoveni o činnosti svazů a právnim postavení a majetku ČSTV (Svazarmu) jako organizace i jeho složek. Všechny směrnice, předpisy a jiná ustanovení musí být v souladu se stanovami stanový dílec, stanové plátno uprave­ né jako díl -» stanu, obvykle ve tvaru kosočtverce, trojúhelníku, čtverce nebo šestiúhelníku. Na okrajich je s. d. vyztu­ žen a upraven pro případné napojeni jednotlivých dilců k sobě (např. olivami na poutka) S. d. se dá použít jako plá­ štěnka, podlážka ke stanu, náhražka za spací pytel, popř. jako nouzová nosítka stanový kolík, slouží k připevněni sta­ nu k zemi prostřednictvím stanové šňů­ ry nebo tkaninových ok u podlážky Nejčastěji se použivá s. k. kovový z úhlového železa či litého hliníku. Spodní část kolíku je upravena do špič­ ky, vrchní část je opatřena výčnělkem nebo drážkou pro uchyceni oka stano­ vé šňůry. Stantien Vojtěch, "1939, čs. boxer. Vy­ bojoval bronzovou medaili na MS 1967 v kat. lehké stř (do 71 kg). Účastník OH

Vojtěch Stantien

177

startovní bloky

1968, ME 1961 a 1965. Mistr republiky 1962-69 (do 71 kg). Star, 1. největší čes. obrazový sport, čtrnáctideník, který vycházel 1926—38. Dosáhl vynikajici obrazové i zpravodaj­ ské úrovně. Bezprostředné navázal na čas. Sportsman (1919-25); 2. dvouposádková kýlová plachetnice olymp. - ♦ lodni třidy, zavedena od OH 1932 (s přestávkou na OH 1976) Délka 6,92 m, plocha plachet 26,1 m! . Starnovský Bohumil, '1953, čs repre­ zentant v moderním pětíboji, ZMS Clen družstva, které vybojovalo stříbrné me­ daile na OH 1976. Účastník OH 1980 (6. místo v soutěži družstev) a MS 1977—79 Nositel státního vyznamenání Za vynikající práci. Starodávný, valašský a lašský lid. ta­ nec párový v s/« taktu (dohrávky i v tak­ tu ’ /*)• Po hud. stránce představuje starší písňová vrstva Starodávného vy­ broušené skvosty našeho hudebné ta­ nečního folklóru. Starosta Jaroslav, ' 1937, čs. veslař, ZMS. Na čtyřce s kormidelníkem získal stříbrnou medaili na ME 1963 a bronzo­ vou na ME 1965. Účastník OH 1960 (4. místo čtyřka bez kormidelníka) a 1964. Starostin Anatolij, 'I960, sov repreze nant v moderním pětíboji. Vítěz OH 1980 a MS 1983 v soutěži jednotlivců a člen vítězného družstva z OH 1980, MS 1982 a 1383, Držitel stříbrné medai le z MS 1982 (jednotlivci) a bronzové z MS 1979 (družstva). Starší Ján, *1933, čs. hokejista, útoč­ ník, ZMS, vzorný trenér Reprezentoval v 73 mezistátních utkáních. Podílel se na získání titulu mistrů Evropy 1961 Startoval též na ZOH 1960 (4 ), MS 1958 (4), 1959 (3.), 1961 (2.) a 1963 (3 ). Spolu s K. Gutem trenér čs. reprezentace (1974—78), kterou dovedl k vítězství na MS 1976 a 1977. Od 1985 trenér čs. re­ prezentačního družstva s - * F . Pospíši­ lem. Nositel Řádu práce.

Ján Starší

Staršinov Vjačeslav, ‘ 1940, sov. hoke­ jista, útočník. Držitel zlatých medailí ze ZOH 1964 a 1968, devítinásobný mistr světa (1963-71) a osminásobný mistr

Vjačeslav Staršinov

Evropy (1963-70). Nejlepši útočník MS 1965. start [angl.j. 1. začátek závodu vyzna­ čený jasně viditelnou startovní čárou, brankou, bójemi ap Postaveni závodní­ ků, způsob s. a startovní povely jsou dány pravidly příslušných sportů. Rozli­ šuje se s. intervalový (závodnici startuji v určitých časových intervalech za sebou), hromadný (všichni závodnici star­ tuji najednou na společný startovní sig­ nál), pevný (závodníci startuji z klidu, z místa) nebo - ♦ letmý start. — V atleti­ ce k běhům na krátké tratě do 400 m se startuje z nízkého s. (ze - * startovních bloků a s oporou oběma rukama a no­ hama o zem), k běhům na stř. a dlouhé tratě z polovysokého s (bez startovních bloků ze stoje o pokrčených nohou) a k závodům ve sport, chůzi z vysokého startu; 2. účast sportovce nebo druž­ stva v závodech. startér, úředně stanovená osoba vý­ lučné oprávněná k odstartováni závodu a k posouzeni regulérnosti startu. Po­ vinností s. je odstartovat závodníky vý­ střelem startovní pistole, mávnutim praporku, píšťalkou nebo zvolánim v okamžiku, kdy jsou v úplném klidu. Žádného závodníka nesmí při startu zvýhodnit (proto má být např. od všech startujících přibližně stejně vzdálen). Startérovi podléhají jeho zástupci a asi­ stenti. kteří nemají samostatnou právo moc. S. vydává startovní povely vždy ve svém mateřském jazyce. Při - * chybném startu vrací závodníky zpět, napomíná je a popř. vylučuje ze závo­ du. Působnost s blíže vymezují pravidla příslušného sportu start mimo soutěž, výjimečně povole­ ná účast sportovce nebo soutěžního družstva v soutěži bez nároku na pora­ dí. S m. s může povolit - * hlavní roz­ hodčí soutěže, pokud to dovolují platné soutěžní normy, zejm pravidla sportů. Sportovec startující mimo soutěž se neuvádí v oficiálnim pořadí startujících v příslušné disciplině a neobdrží cenu za umístěni v soutěži, startovací boxy, pojízdné zařizeni s boxy v jedné řadě s odklopnou stě­

nou vpředu, umožňuje regulérní start —v dostihových koní. startovací stroj, stroj ke Startování koní v - * dostizích, sestává se ze svaz­ ků šňůr, které sé vymrští a uvolni koním dráhu. S. s. byl většinou již nahražen - ► startovacími boxy. startovací šňůra, součást ->- sur­ fu, šňůra o průměru cca 10 mm a délce 1,5-2 m, na které jsou ve vzdálenosti 20 cm uzly. Pomocí s. š. se zvedá stěžeň s plachtou a ráhnem z vody při výjezdu (startu) surfu. startovně, příspěvek, který platí úča­ stník nebo kolektiv na úhradu nákladů spojených s organizaci soutěže či závo­ du. Příjem ze startovného je součástí rozpočtu závodu či soutěže, startovně silová schopnost, též star­ tovní schopnost, komplex integrovaných vnitřních vlastností, které umožňuji rychle vyvinout silový projev na počát­ ku mot. činnosti. S. s. s. je pro daný vý­ konnostní stav cvičence konstantní a je nezávislá na velikosti překonávaného odporu S.s. s. málo ovlivňuje velikost -*■ gradientu sily a je relativné nezávi­ slá na podmínkách mot. činnosti. Konstatní charakter s. s. s. není závislý při explozivně silových projevech na emo­ cionálním stavu jedince. Méři se v J. startovní apatie, druh -» předstartovního stavu spojený s nepřiměřeně níz kou aktivaci, projevující se netečnosti, rezignaci, nezájmem o soutěž. S. a. se obvykle vyskytne jako zvrat po před­ chozí déle trvající -» startovní horečce. Je příznačná pro význ. soutěže, vyžadu­ jící dlouhodobou aklimatizaci v místě závodu, což omezuje aktivitu sportovce S. a. může být i výsledkem celkově sní­ žené emotivity sportovce. Svalový to­ nus sportovce je snížen, zhoršuje se je­ ho pohyb, koordinace, startovní bloky, 1. v atletice pomocné zařízeni pro starty v bězích na 100-400 m a pro první členy štafetových běhů na 4 x 100 m a 4 x 400 m. S. b. se skládají ze dvou ploch pro nohy, o kte­ ré se závodník opírá chodidly ve Star tovni poloze. Plochy pro nohy musí být skloněny tak, aby vyhovovaly startovní poloze závodníka. Mohou být rovné ne­ bo mírně vyduté. Povrch plochy musi být přizpůsoben hřebům treter. Plochy pro nohy jsou připevněny ha pevném rámu, který nesmi překážet nohám při opuštění startovních bloků. Rám může mít přestavitelné zařizeni, ale není pří­ pustné, aby se plochy pro nohy při star­ tu pohybovaly. K závodní dráze jsou s. b. připevněny několika hřeby nebo hroty upravenými tak, aby závodní drá hu co nejméně poškodily. Musí se dát z dráhy lehce a rychle odstranit. Počet hřebů, jejich délka, i tloušťka záleží na konstrukci závodní dráhy (antuka/škvá

178

startovní horečka ra, plastický povrch). Atleti mohou pou­ žívat vlastních bloků za předpokladu, že vyhovují atl. pravidlům. U závodů na atl. drahách s plastickým povrchem mohou pořadatelé trvat na tom, aby byly pou­ žívány jen s. b. jimi připravené; 2. v pla­ vání vyvýšené plošinky umístěné v ose jednotlivých závodních drah plavec­ kých bazénů. Slouží k odrazu plavců při ->■ startovním skoku. Jsou umístěny ve výši 0,5-0,7 m nad hladinou vody, roz­ měry minim. 0,50 x 0,50 m, sklon 10°. S. b. jsou číslované, č. 1 má blok na pravé straně při pohledu směrem zá­ vodní dráhy. startovní horečka, druh - ► předstartovniho stavu spojený se zvýšenou - ► aktivací. Projevuje se zvýšenou úzkostí, hyperaktivitou a vegetativními obtíže­ mi. Zpravidla vede ke zhoršeni pohyb, koordinace. S. h. je možno zvládnout odvedením pozornosti, rozcvičkou, raci­ onalizací, dechovými cvičeními, psy­ choterapií a hypnosugescí. Účinnou prevencí je zvládnutí relaxačně aktivač­ ní' metody. startovní listina, jmenný seznam úča­ stníků sport, soutěže, který je vyhoto­ ven zpravidla na předepsaném sport, těch. tiskopisu ČSTV nebo Svazarmu. startovní skok, v plaváni způsobem prsa, motýlek, kraul způsob startu sko­ kem ze - ► startovního bloku. Na pokyn vrchního rozhodčího vystoupí závodnici na zadní část bloku, na povel startéra „N a místa!" zaujmou startovní postoj (palce nohou zaklesnuty za přední okraj bloku, nohu pokrčeny v kolenou, tělo v předklonu, paže zapaženy nebo se ru­ ce přidržují okraje bloku). Odraz násle­ duje po startovním povelu (výstřelem, píšťalou nebo ústním povelem), startovní vlajka, v motorismu prapo­ rek bílé barvy, kterým startér dává zna­ mení ke startu mávnutím shora dolů po předchozím zvednutí nad hlavu 5 s před startem. start ve vyšší věkové kategorii, po­ volená účast sportovce žákovského ne­ bo dorosteneckého věku ve sport, sou­ těžích vyšší věk. kategorie. Může se uskutečnit formou střídavého startu sportovce ve vlastní a vyšší věk. kat. (slg. pendlování) nebo formou předčas­ ného přeřazení sportovce do vyšší vě­ kové kat. (slg. ostaršení). Sportovec, který obdržel povolení ke střídavému startu, může startovat jak ve věkové kat., jež odpovídá jeho kalendářnímu věku, tak i v nejblíže vyšší věkové kate­ gorii za podmínek stanovených výbo­ ry sport, svazů ÚV ČSTV či ústředními radami odbornosti Svazarmu. Sporto­ vec, který byl předčasně přeřazen do vyš­ ší věk. kat., nesmí již startovat ve věko­ vé kat., která odpovídá jeho kalendářní­ mu věku. Povolení ke startu ve vyšší vě­

kové kat. může obdržet pouze zdravý, sport, vynikající a funkčně dobře při­ pravený sportovec. Jeho způsobilost ke startu posuzují: a) z hlediska zdravotní­ ho lékař, do jehož péče sportovec pří­ sluší: b) z hlediska výkonnostního jed­ nak dosavadní trenér sportovce, jednak příslušný výbor sport, svazu, který také vydává ke startu sportovce sport, těch souhlas; u svazarmovských sportovců je kompetentní příslušná rada odborno­ sti Svazarmu; c) z hlediska funkční při­ pravenosti příslušné pracoviště ÚNZ, poskytující specializovanou zdravotní péči. Toto pracoviště vydá ke startu sportovce konečné rozhodnutí. Start ve vyšší věkové kat upravují -» Směrnice pro závoděni mládeže, stáří, 1. aetas, věk; čas, který uplynul od narození jedince (individuální s.), ne­ bo doba trváni života jedince; 2. seni­ um, závěrečná fáze života. Příčinami a projevy s. se zabývá gerontoiogie, choroby s. studuje a léčí geriatrie. Při stárnuti má význ. úlohu podhrboli mezimozku, nadřazený i spojovací článek re­ gulace neuroendokrinní, jehož ovlivnění u laboratorních zvířat (např. chladovým režimem, nutričním deficitem ap.) význ. prodlouží délku života. Hranice mezi zralosti, středním věkem i stářím jsou stanoveny konvencí. Časné stáří začíná důchodovým věkem v 60 letech, vysoké stáří od 75 let, kmetský věk od 95 let. Ve vyspělých zemích se prodlužuje prů­ měrný věk, a proto přibývá starých lidí v populacích. Má to důsledky sociální, zdravotní i ekonomické. Příznaky s. se projevují postupně s velkou individuální variabilitou. Patří k nim šedivění vlasů, vrásky na kůži, stařecké pigmentové skvrny, menši výška těla a stařecká chůze, dále involuce orgánů, osteoporóza, artrózy, svalová ochablost a men­ ši svalová síla, změny plicni kapacity, snížená tolerance sacharidová, změny funkce ledvin a srdce, snížená rychlost vedení nervových vzruchů, změny imu­ nitní reakce, změny zraku, sluchu, či­ chu, chuti, změny cévní. Snižuje se se­ xuální aktivita. Vhodným uspořádáním denního režimu a vhodnou životosprá­ vou lze však prodloužit aktivní život do vysokého stáří. Svědčí o tom v oblasti TK výkonní sportovci, s nimiž se setká­ váme na veteraniádách a při jiné po­ hyb. činnosti statická zátěž viz práce statická, statickosilová schopnost, komplex integrovaných vnitřních vlastností umož­ ňující překonávat vnější odpor pomocí deformace objektu, popř. umožňující pohyb malého rozsahu s objektem o značné hmotnosti nebo jeho krátko­ dobé udržení ve stanovené poloze. Na objekt se působí tlakem, tahem nebo stiskem. S. s. se poměrně snadno měří

a honoti. Výsledky lze udávat ve fyz. jed­ notkách (např. s - výdrž ve shýbu). Podrobnější struktura je dána směrem působení (flexe, extenze, rotace, stisk ap.) nebo lokalizací svalových skupin. Z prvého hlediska je s. s. poměrně ho­ mogenní, obecná, podle lokalizace se jeví jako nehomogenní — svalové skupi­ ny různých části těla spolu různě kore­ lují nebo vytvářejí četné vysoce korelu­ jící trsy. Měří se většinou v N. státní péče o tělesnou výchovu a sport, normativně, institucionálně a ekon. podložený zájem státu o rozvoj a zabezpečení funkcí TVS (branných, zdrav., rekreačních atd.), který je pod­ míněn stupněm spol. vývoje, věd. poz­ nání, tradicemi, ekon. možnostmi dané doby a daného státu V oblasti norma­ tivní se projevuje vydáváním zákonů, a to všeobecného charakteru (např. tzv. kompeteční zákon ze dne 2.11.1918 o zřízeni nejvyšších správních výborů v ČSR — ministerstev), školských (na­ př. základní říšský školský zákon z roku 1869, který mj. zavedl 2h povinné TV týdně), speciálních (víz zákony o těle­ sné a branné výchově), dále vydáváním vládních nařízení a usnesení (např. usnesením vlády ČSSR č. 80/1978 byl zřízen - ► Výbor pro TVS vlády ČSSR) a vyhlášek (tj. formou veř. oznámení právního aktu místního nebo obsahové­ ho omezení — např. vyhláška min. zdra­ votnictví č. 89/1961 o zdravotní péči v TV). — V oblasti institucionální se s. p. o TVS projevuje zřizováním (na zá­ kladě příslušného právního normativní­ ho aktu) státních orgánů a institucí, kte­ ré se zabývají problematikou TVS, na­ př. Poradního sboru pro TV SÚTVS, SVTVS, výborů pro TVS vlád ČSSR, ČSR a SSR, výzk. ústavu tělových , vy­ sokých tělových, škol, případně nižších složek státních orgánů všeobecného charakteru (tělových, odborů při někte­ rých ministerstvech, komisí pro mládež a TV při nár. výborech ap.). Dále různé státní instituce (ministerstva, nár výbo­ ry aj.) ovlivňující TVS v rámci své kom­ petence v příslušné oblasti. V oblasti ekon. jde o státní financováni TVS pří­ mými nebo nepřímými dotacemi pravi­ delného nebo příležitostného charakte­ ru a o podíl na budování materiálně těch. základny TVS. Význ. je i morální podpora činnosti jednotlivých složek tělových, hnutí. státní tělovýchovné kursy, mimo­ řádná a doplňková forma zkvalitňování přípravy učitelů TV pro nár. a měšťan­ ské školy, absolventů - ► učitelských ústavů s maturitou. Organizovány 1922-38 zvi. prof. MUDr. — K. Weignerem a -*• A. Očenáškem pod patro­ nátem ministerstva veř. zdravotnictví a TV, příp. ministerstva školství. Kursy

Stegm eyer

179 byly krátko- i dlouhodobé, všeobecné I speciálně zaměřené (např. kursy sport a rytmické gymnastiky, lyžařské, s lék nebo pedag. tematikou ap.). Přes­ tože byly řešenim provizornim, význ. přispěly ke zkvalitněni připravy učitelů TV. Státní úřad pro tělesnou výchovu a sport, SÚTVS, státni řidiči orgán TVS celostátní povahy. Vznikl podle zá­ kona č. 187 Sb. ze dne 14. 7.1949 o stát­ ni péči o TVS, zanikl podle zákona č. 71 Sb ze dne 12. 12. 1952 o organizaci TVS. Měl za úkol pečovat o rozvoj TVS, v tomto směru řidit činnost nár. výborů, organizovat a řídit mez. styky, vydávat všeobecné ideové, metodické, zdrav., organizační a hosp. směrnice pro TVS, zásady pro výchovu tělových, kádrů, pro jednotnou úpravu tělových zařizení a jejich využití. Nižšími složkami byly -» Slovenský úřad pre telesnú výchovu a sport a příslušná odděleni na KNV a ONV. SÚTVS tělovýchovu řídil, koor­ dinoval a usměrňoval, její vlastní prová­ děni zabezpečovala COS jako jednotná dobrovolná tělových, organizace. Státní výbor por tělesnou výchovu a sport, SVTVS, státní řidiči orgán TVS celostátního charakteru při vládě Čs. republiky. Vznikl na základě usnesení strany a vlády o opatřenich k rozvoji TVS ze dne 10.11. a 2.12.1952 a záko­ na č. 71 Sb. ze dne 12. 12. 1952 o orga­ nizaci TVS, byl zrušen zákonem č. 68 Sb ze dne 20. 12. 1956 o organizaci TVS. Již 1949 sice vznikl orgán stejného jména (podle zákona č. 187 Sb. ze dne 14.7.1949), ale zanikl, protože nepraco­ val Nový SVTVS odstranil dosavadní dvojkolejnost v řízení čs. TVS - ► Stát­ ním úřadem pro tělesnou výchovu a sport a -> Čs. obcí sokolskou a zave­ dl jednotný stát. systěm řízeni. Nižšími složkami byly - ► Slovenský výbor pre telesnú výchovu a šport a příslušné KVTVS a OVTVS, zřízené při KNV a ONV, a TJ. Byla vytvořena nová orga­ nizační struktura TVS podle pracovních úseků, TJ mohly být zřizovány jen na závodech, institucích, školách ap. Pod­ le tohoto hlediska bylo ustaveno 6 tělo­ vých. úseků: ÚRO (ROH) s 9 dobrovol­ nými sport, organizacemi utvořenými podle zaměstnáni svých členů (Banik, Spartak, Tatran, Jiskra, Dynamo, Sla­ voj. Slovan, Lokomotiva a Slavia), školy (ministerstvo školství), při nichž byly zřizovány škol. TJ; DSO pracovní zálo­ hy (ministerstvo pracovnich záloh), kte­ ré zřizovaly TJ v odb. učilištích pracov­ ních záloh; DSO Sokol, která soustředi­ la sokolské TJ na vesnicích nebo tam, kde nebyly odborářské TJ; Armádní tě­ lovýchovný klub (ATK — ministerstvo nár. obrany), který organizoval dobro­ volnou TVS vojáků a občanských za­

městnanců voj. správy: DSO Rudá hvězda (ministerstvo stát. bezpečnosti), která zajišťovala TVS úseku nár bez­ pečnosti a Pohraniční stráže. SVTVS ří­ dil, koordinoval a financoval TVS, vydá­ val směrnice a zásady a kontroloval čin­ nost všech složek TVS. SVTVS zřídil vy­ sokou tělových, školu — ITVS, Tyršův ústav pro TVS, trenérskou školu, věd. radu, Výzkumný ústav tělových. (VÚT), Státní muzeum čs. TVS, začal s vydává­ ním ústředniho deníku Čs. sport, čas. Stadión, Teorie a praxe TV a odb. sport, měsíčníků. statutární hráč, tenista, který obdržel souhlas výboru tenisového svazu ÚV ČSTV a vedení ÚV ČSTV k neomezené­ mu počtu startů na turnajích v zahraničí a má smluvní formou vymezené povin­ nosti vůči ÚV ČSTV a výboru svého te­ nisového svazu. Staunton Howard, 1810-1874, angl. ša­ chista. Jeden z nejsilnějších svět. hráčů pol. 19. stol., představitel angl. poziční školy. Porážel své současníky, ale v I mez. turnaji v Londýně 1851 musel ustoupit -» A. Anderssenovi. Založil ča­ sopis Journal chess chronicle (1841) a vydal několik šachových učebnic. S jeho jménem je spjato mnoho v sy­ stému zahájeni a nesou je i šachové fi­ gury (stauntonky), jejichž tvar se do­ dnes použivá v mez. turnajích, stavba sportovního tréninku, vyjá­ dření dlouhodobých i krátkodobých koncepcí a úkolů, zabezpečujících ply­ nulý růst sport, výkonnosti jedince. Za zákl. východisko se považuje dělení dlouhodobého tréninku na tyto dilči etapy: a) etapa zákl. tréninku (ne kratší než 2-3 roky) se zaměřuje na vytvoření základů všestrannosti jakožto předpo­ kladu jak normálniho zdravého vývoje jedince, tak i budoucího výkonnostního růstu ve vybraném sportu. Proto se použivá širokého výběru tréninkových prostředků se zdůrazněním hravých a soutěživých forem; převažuje objem nad intenzitou a kritériem není aktuální sport, výkon, ale šiře a úroveň všestran­ ného základu. Značný význam se přiklá­ dá prohlubování vztahu k tréninku, zvy­ šování odolnosti vůči zátěži, formování rysů osobnosti; b) etapa specializova­ ného tréninku znamená přechod od všestrannosti k budování základů sport, specializace. Kromě všestranného roz­ voje se klade důraz na ty schopnosti a dovednosti, které jsou obsahem da­ ného sport, výkonu. V této etapě se po­ stupně vyrovnává poměr mezi obecný­ mi a speciálními tréninkovými prostřed­ ky, zvyšuje se intenzita zatižení a kritéri­ em účinnosti tréninku se stává vlastní sport, výkon. Účast v soutěžích je vyú­ stěním tréninkového procesu: c) etapa vrcholového tréninku se týká přede­

vším talentovaných sportovců. Cílem je trénink, kterým by se sportovci připra­ vili k podání max. výkonu. Intenzita i objem tréninku dosahují vrcholu, spe ciálni tréninkové prostředky převažuji nad obecnými, značná pozornost se vě­ nuje regeneraci. Všechny etapy na sebe navazují, přecházejí jedna v druhou a tvoří jediný celek. Dělení dlouhodo­ bého tréninku na etapy tvoří základ ke stavbě cyklů, které dělíme na dlouho­ dobé (makrocykly), střednědobé (me zocykly) a krátkodobé (mikrocykly). Zá­ konitosti výstavby cyklů se odrážejí v tzv. fyziol. křivkách, vyjadřujicich prů­ běh zatížení v čase, které na sebe nava­ zují a ve svém souhrnu znázorňují narů­ stání kumulativního tréninkového efek­ tu v různých časových úsecích. Zákl. stavebním prvkem je - * tréninková jed­ notka, jejíž struktura se mění v závislo­ sti na cílech a úkolech tréninku. V. t. periodizace, ročni tréninkový cyklus, stavitel trati, ve vodnim slalomu zku­ šený odborník, trenér nebo bývalý přední závodník, který navrhuje vytyče­ ní trati v duchu pravidel stažený obránce, slg. sichrbek, v po­ zemním hokeji poslední hráč před bran­ kářem, jehož úkolem je řešit nebezpeč­ né situace před vlastní brankou. Na roz­ díl od -» libera obvykle neopouští mís­ to v obrané. Stearnsové Cheryl A., "1955, parašutistka USA. 1978 vytvořila SR v čase komplexu figur, 1982 dva SR na přes­ nost přistání. Účastnice MS 1978 (1. místo), 1980 (3.,) 1982 (1 ) a 1984 (2.). steeplechase [angl ]. 1. dostih přes těžké překážky, vede po trati 3 200 až 5 200 m dlouhé přes přírodní překážky na dostihové dráze. Velká pardubická měří 6 990 m (v. t. dostihy); 2. část te­ rénní zkoušky -» všestranné způsobilo­ sti (v. t. jezdectví); 3. v atletice běh na 3 000 m překážek na dráze pro muže; pův. závod přes přír. překážky ke zvoni­ ci (angl. steeple zvonice, chase hon) Pevná závodní délka stanovena až pro OH 1920, přesná pravidla a vedení SR až 1954. Běžci musi zdolat 35 pevných překážek vysokých 0,914 m, z nichž 7 je s vodním příkopem širokým 3,66 m. Pře­ kážky přebíhají nejčastěji překážkářským způsobem (bez doteku), ale pravi­ dla povoluji přeběh i s oporou nohy ne­ bo ruky; vodni příkop zdolávají odra­ zem z pevné překážky. Mistrovskou tra­ tí pro ml. dorostence je překážkový běh na 1 500 m, pro st. dorostence na 2 000 m a doplňkovou na 3 000 m. Stegmeyer Gustav Friedrich, 1812 až 1883, něm. učitel tělocviku, zpočátku na soukromém tělocvičném ústavu A. Stephanyho ve Vídni, později vedl ústav R. Stephanyho v Praze, od 1855 opět na ústavu ve Vídni. Usiloval o za­

180

stěh řazeni tělocviku do učebnich plánů škol. stěh, v jachtingu lano zavěšené na - ► stěžni a ukotvené na kraji paluby. Drži stěžeň ve stálé poloze a zajišťuje jej před zlomenim. Rozeznáváme s. přední (příďový), zadní a bočni horní a dolní. Dolní s. se nazývá též upínáček. Stecherová-Meissnerová Renata, '1950, atletka NDR, sprinterka. Dvojná­ sobná Olymp, vítězka 1972 v běhu na 100 m (11,07) a na 200 m (22,40), druhá na 4 x 100 m (42,95). Olymp, vítězka 1976 na 4 x 100 m (42,55), druhá na 100 m (11,13) a třetí na 200 m (22,47). Čtyř­ násobná mistryně Evropy: 1969 na 4 x 100 m (43,6), 1971 na 100 m (11,4) a na 200 m (22,7), 1974 na 4 x 100 m (42,51). Druhá na ME 1969 na 200 m (23,3), 1971 na 4 x 100 m (43,6), 1974 na 100 m (11,23) a na 200 m (22,68). Čtyřnásobná vítězka HME ve sprintu na 50 resp. 60 m: 1970 (7,4), 1971 (7,3), 1972 (6,25) a 1974 (7,16). Vytvořila pět SR: v běhu na 100 m 1970 (11,0), 1973 (10,8), na 200 m 1973 (22,11, na 4 x 100 m 1973 (42,6) a 1976 (42,50). Steiner Ferdinand, 1884-1968, čes. gymnasta. Mistr světa v soutěži jednot­ livců 1911 a člen vítězného družstva na MS 1911 a 1913. Držitel stříbrné medai­ le ze soutěže družstev na MS 1909. Steiner Pavel, *1908, čs. plavec a hráč vodniho póla. Získal bronzovou medaili na 100 m v. zp. na ME 1931. Účastnik OH 1928 a ME 1927, kde byl členem čs. družstva ve vodním pólu, stejně jako na ME 1931, kde družstvo ČSR obsadilo 5. misto. Steiner Walter, *1950, švýc. skokan na lyžích. Mistr světa v letech na lyžích 1972 a 1977. Držitel stříbrných medailí ze ZOH 1972 (velký můstek) a z MS v le­ tech na lyžích 1973. Na Intersportturné 1974 a 1977 obsadil 2. místo. Steinhausen Rolf, *1943, motocyklový závodnik NSR, mistr světa v silničních závodech sajdkárů 1975 a 1976 na stro­ jích Kónig. Celkem vyhrál deset závodů Grand Prix. Steinitz Wilhelm, 1836-1900, šachista, pražský rodák. Mistr světa 1886-94. Po vítězství nad - ► A. Anderssenem 1866 byl považován za nejsilnějšího svět. hráče a svou pozici si upevnil vitězstvím na turnaji ve Vídni 1873. Titulu mistra světa dosáhl vitězstvim nad -*■ J. Zukertortem 1886 a obhájil v zápa­ sech proti - * M. Čigorinovi 1889 a 1892. Zápas o svět. primát prohrál 1894 s -» E. Laskerem, s nímž prohrál i odvetné utkání 1896. Byl zakl. moderni šachové školy a své tvůrčí přistupy uveřejňoval v čas. The Chess Instructor. Stejskal Václav, 1912-1983, čes. tělo­ vých. pedagog, inspektor TV pro pedag. fakulty, vedouci katedry TV peda­

gogické fakulty v Plzni. Autor řady prací z teorie a metodiky TV, zvi. školní, a učebnic pro stř. školy a pedagog, fa­ kulty. Nositel Medaile dr. M. Tyrše; za­ sloužilý učitel a cvičitel. Stenersen Sverre, *1926, norský lyžař. Vitěz ZOH 1956 v závodě sdruženém a mistr světa v soutěži sdruženém na MS 1954. Držitel stříbrné medaile z MS 1958 a bronzové ze ZOH 1952. Stenmark Ingemar, *1956, švéd. lyžař. Jeden z nejlepších závodniků ve slalo­ mu a obřím slalomu v dosavadní historii alpského lyžování. Dvojnásobný olymp. vítěz 1980 (slalom, obři slalom), mistr světa 1978 (slalom, obří slalom) a 1982 (slalom). Druhý na MS 1982 (obři sla­ lom), třetí na ZOH 1976 (obři slalom). Vítěz Světového poháru sjezdařů 1976-78, druhý 1975. step [angl. = krok], 1. druh tance s vy­ klepáváním rytmu špičkami a patami nohou, obutých do spec. střevíců s ko­ vovými destičkami; 2. ve vodním lyžo­ vání obrat s překročením lana. Stephany Rudolf, 1817-1855, žák Eiselenův, od 1843 stavovský učitel tělocvi­ ku a vedouci zemského tělovičného ústavu v Praze, současně učitel na Hirschově ortopedickém ústavu. Od 1844 řidil tělocvičný ústav ve Vídni po ze­ mřelém bratrovi Albertovi. Působil též na Tereziánské akademii. Spisy: Merkbůchlein fůr Turner (Záznamník pro tur­ nery), 1849. Sterner Ulf, ‘ 1941, švéd. hokejista, útočník. Podílel se na vitězství Švédská na MS 1962 a na získáni stříbrných medailí na ZOH 1964, MS 1963,1967,1969,1970 a 1973 a bronzových na ZOH 1960 a MS 1961 a 1971. Byl prvním evr. hráčem, který startoval v zápasech profesionálni NHL (1964-65 hrál v týmu New York Rangers ). Reprezentoval ve 189 utká­ ních, nejlepší útočník MS 1969.

Ulf Sterner

Stevenson Teofilo, * 1952 , kubánský boxer. Olymp, vítěz v kat. nad 81 kg 1972,1976 a 1980. Mistr světa ve stejné hmotnosti kat. 1974 a 1978. Na OH 1972 byl označen nejlepšim boxerem soutěže

Teofilo Stevenson

Stewart John, *1939, brit. automobilo­ vý závodník. Mistr světa v závodech F1 1969, 1971 a 1973, druhý 1968 a 1972. Vyhrál 27 závodů Grand Prix, závodil na vozech BRM, Matra Ford a Tyrell Ford.

John Stewart

stěžeň, 1. dřevěný stožár vztyčený na palubě plachetních člunů a sloužící k upevnění plachet. S. je zakotven v konstrukci člunu a je vyztužen zavěše­ nými lany (viz stěh) upnutými na okra­ ji paluby; 2. s. surfu je ze sklolaminátu nebo z duralových trubek a má ku­ želový nebo válcový tvar. K plováku je připevněn pomoci kloubu, který umož­ ňuje otáčení a vykláněni s. ve všech směrech, což je základ řízeni surfu. Nejčastěji se použivá kardanového kloubu z různých materiálů nebo oheb­ ných kloubů z gumy a plastických hmot. Kloub s. je do plováku pouze za­ sunut. Na s. je navlečena plachta. STI viz sportovní internacionály. Stibitz František, *1917, čes. tělových, pedagog, doc. katedry sport, her FTVS UK. Clen volejbalových družstev, která získala titul mistra Evropy (1946) a aka­ demického mistra světa (1947). Státni trenér volejbalu 1949 v Rumunsku a 1964-65 v SAR. Od 1954 člen komisi věd. rady SVTVS a ÚV ČSTV, 1968-70 přeseda trenérské rady volejbalového svazu ÚV ČSTV, 1966-83 člen komise pravidel Mez. federace volejbalu (FIVB), 1969-78 její sekretář a 1978-80 přeseda. Autor řady prací z teorie a me­ todiky sport. her. Nositel Medaile dr M. Tyrše, čs. Ceny fair play.

stolní tenis

181 Stibořík Vladimír, '1927, čs. střelec, ZMS. Člen kolektivu, který vybojoval na MS 1958 a ME 1959 stříbrné medaile ve střelbě z armádní pušky (300 m, 3 x 20 ran). Startoval též na OH 1960 (6. místo — velkorážni terčovnice, 300 m, 3 x 40 ran), 1964 a MS 1962. stíhací závod, disciplína dráhové cy­ klistiky; v závodě jednotlivců startuji 2 nebo více závodníků z met po obvodu závodni dráhy, snaží se dostihnout sou­ peře, a tím je postupné ze závodu vyřa­ dit. Soutěži se na trati dlouhé 2 km, 3 km, 4 km a 5 km. — V závodě družstev startuji 4členná družstva, závod může družstvo dokončit s minim, počtem 3 závodníků, neni-li vzdálenost mezi 1 a 3. v čili větší než 10 m. stínový box, cvičné utkání s pomysl­ ným soupeřem; borec při něm uplatňu­ je nacvičené údery, obrany, přemísťo­ váni, s plným úsilím a co nejrychleji. Volba úderů a obran, jejich střídáni, vhodné přemísťování závisí na předsta­ vivosti borce. Stodůlka Jiři, ‘ 1948, čs. motocyklový závodník, ZMS. Startoval v pétí Šestidenních. 1974, 1977 a 1978 byl členem vítězného týmu ČSSR v soutěži o Svě­ tovou trofej. 1974 a 1976 byl mistrem Evropy v terénních soutěžích v kubatu­ ře 250 cmJ na stroji Jawa. V MS v motokrosu kubatury 250 cm3 skončil 1969 na čtvrtém místě, v kubatuře 500 cm3 byl 1972 šestý (vždy na strojích ČZ). Jezdec týmu CSSR, které skončily v Motokrosu národů, MS družstev ku­ batury 500 cm3 na třetích místech 1970 a 1971 a týmů CSSR, které v Trofeji ná­ rodů, MS družstev kubatury 250 cm3, obsadily druhá mista 1970 a 1972 a třetí 1969.

pro TVS. Člen výboru Mez. jezdecké fe­ derace (FEI), účastník OH 1924 a 1928 v drezúře. Vrchní velitel bulh. armády bojující po boku Rudé armády proti hi­ tlerovskému Německu, stoje, postoje, při nichž jsou nohy (ne­ bo jedna noha) nesoucí hmotnost těla napjaté. Rozlišujeme s. jednonož a s. obounož, které dělíme na s. snožné (no­ hy jsou u sebe), nožné (nohy jsou oddá leně, hmotnost těla spočívá na jedné noze, druhá se o základnu jen opírá) a rozkročné (nohy jsou oddálené, hmot­ nost těla rozložena na obě nohy). Do s. snožných patří s. spatný (paty u sebe, špičky od sebe), s. spojný (chodidla u sebe). s. rozpatný (špičky u sebe, pa­ ty od sebe) a s. měrný (chodidla jsou v přímce za sebou). Do s. nožných patří s. rozkročný čelný a bočný. S. na špič­ kách nohou nazýváme výpony. stoj na hlavě, cvičebni druh ->akrobatických cvičeni statických, rovnovážná poloha v podporu smíšeném (cvičenec se opirá o zem rukama a hlavou). 100 x 100 metrů, plavecká štafeta, masová soutěž měst ČSSR organizova­ ná na podporu rozvoje kondičního pla­ váni, Štafeta je složena ze 100 účastní­ ků, každý plave jeden 100m úsek. Zá­ vod poprvé uspořádala TJ Spartak Ka­ rosa Vysoké Mýto 1982 jako městskou záležitost. O rok později byla vyhlášena soutěž měst, kterou v přímých reportá­ žích sledoval Čs. rozhlas. Ročníku 1983 se zúčastnilo 20 štafet v 18 městech, účast včetně náhradníků 22 564 mužů, žen a děti. Nejlepšiho času dosáhla šta­ feta Č. Budějovic (25:18:10 h). Akce in­ spirovala obdobné soutěže i v dalších sportech a stala se účinným propagač­ ním prvkem masového rozvoje TV v ČSSR. stokemandevillské hry, sport hry pro invalidy pohybující se na pojízdném vozíku. Pořádá je od 1948 Mez. federa­ ce stokemandevillských /rer(lnternatio nal Stoke Mandeville Games Federati­ on). Soutěži se v atletice, plavání, stol­ ním tenisu, lukostřelbě, vzpírání, kužel­ kách, šermu a košíkové. Stolařík Josef, "1933, čs. volejbalista,

Jiři Stodůlka

Stogov Vladimir, '1920, sov. vzpěrač. Mistr světa v kat. do 56 kg 1955,1957-59 a 1961, mistr Evropy ve stejné kat. 1955-56,1968-61. Držitel stříbrné medai­ le z OH 1956, ME 1962 a bronzové z ME 1962 v kat. do 52 kg Stojčev Vladimir Dimitrov, 1893-1986, bulh. armádni generál, sport, funkcio­ nář a sportovec, od 1952 člen MOV, za­ kládající člen a 1952-83 předseda Bulh. olymp. výboru, přeseda bulh Výboru

Josef Stolařík

ZMS. Držitel střibrných medailí z MS 1960 a 1962. Účastník ME 1963 (5. mís­ to). stolička, hovor, ve fotbalu přestupek proti pravidlům, úmyslné podraženi soupeře nohou, výjimečně i tělem, když je soupeř ve výskoku. Trestá se - ►p ř í­ mým volným kopem nebo —►pokuto­ vým kopem. stolní hry viz společenské hry stolní tenis (angl. table tennis, dříve ping-pong), individuální síťová sport, hra, hraná v krytých sálech na stolech pro stolní tenis. Hráči se snaží zahrát pálkou míček přes síťku stolu tak, aby jej soupeř nemohl vrátit, nebo aby mu vráceni míčku činilo co největší potíže. S. t. je jednou z nejrychlejších her, uči rychlému odhadu herní situace a jejímu okamžitému řešeni nejvhodnéjší herní činností. Vyžaduje rychlost reakce, vy­ sokou úroveň rychlostních, koordinač­ ních a rychlostně vytrvalostních schop­ nosti hráče. — Z biom. hlediska je pro s. t. charakteristické rychlé přemísťová­ ní hráče na krátkou vzdálenost v růz­ ném směru (start, běh, brzděni, skluz, skok, výpad atd ). Rychlá a soustředěná pohyb, činnost hráče navazuje na po­ hotovostní postoj — hráčský střeh. Kaž­ dý úder má specifické biom. zdůvodně­ ni i takt. použití v určité herni situaci. Na let míčku, jeho dráhu a rychlost má vliv rotace udělená úderem, která rov něž pozměňuje směr odskoku mičku od plochy stolu a pálky soupeře. Rotace, rychlost a dráha letu míčku, zejm. při topspinech a podánich, závisí na počá­ teční rychlosti pohybu těla a paže s pál­ kou při úderu. Účinnost rotace mičku a její rychlost se zvyšuje zvětšováním poloměru rotačního pohybu paže v ak­ čním úhlu při nápřahu. Účinnost úderu je závislá na potahu pálky a kvalitě míč­ ku. — Z morfologického hlediska se uplatňují hráči stř. a vyšší postavy s vět­ ším rozsahem pohybu, hráči nižších po­ stav musí výškový handicap kompenzo­ vat vysokou pohyblivostí, obratnosti, rychlostí reakce, herní vytrvalostí a vol­ ním úsilím. Intenzita pohyb, činnosti je závislá na taktice a stylu hry soupeře, kondični a psych, připravenosti a vývoji utkání. Vysoké požadavky se kladou na rychlostní schopnosti hráče (rychlost letu mičku při topspinech a smečích je 120-170 km/h). S. t. je charakterizován acyklickým pohybem, kdy navazování dílčích pohybů na sebe je podmíněno herní situaci. Hráč musí rychle reagovat na pohyb protihráče, na techniku ode­ hrání míče i na pohyb mičku. Zatíženy jsou hl. svaly dolních končetin, při útoč­ ných úderech se výrazně zapojuje i svalstvo trupu. U hráčů nižší výkonno­ sti nepřesahuje výdej energie pětináso­ bek nál. BM, u vrcholových hráčů může

182

stolní tenis

být daleko vyšší, zejm. u hráčů útočné­ ho typu, kdy se tepová frekvence může zvýšit až na 166.min ' a hodnota LA na hodnoty kolem 7 mmol.M. VO2 max kg 1 dosahuje u vrcholových hráčů nadprůměrných hodnot (muži 2,46—2,67 m m ol.m in', ženy okolo 2,01 mmol.min '). — Hra vyžaduje speciální herni vytrvalost, obratnost a nervosvalovou koordinaci, dále dob­ rou funkci analyzátorů, zejm. zrakové­ ho, sluchového, svalového a polohové­ ho čiti Neustálé změny herních situací vyžaduji pohotový výběr řešeni a vytvá­ ření pohyb, návyků. Zautomatizováni pohyb, činnosti při úderech vede ke zrychlení celkové reakce na herni situa­ ci. Rozvoj pozornosti a soustředěnosti hráče při hře i v připravě má rozhodují­ cí pódii na zvyšování výkonnosti. — Dů­ ležitým činitelem sport, výkonu je regu­ lace psych, stavů před zápasem a při zápasu. Cílem je zvýšit psych stabilitu. V přípravě se proto využívá forem mo­ delovaného tréninku, motivujiciho vlivu trenéra s speciálních metod psych re­ gulace a samoregulace. — Historie. S. t. jako sport, hra vznikl přenesením te­ nisu do sálového prostředí na stůl. Předchůdce s. t. byla stará jap. hra gossima, kterou přinesli do Evropy Angli­ čané v 80. letech 19 století. S. t. se hrál zpočátku na stolech různých rozměrů gumovými nebo korkovými míčky, per­ gamenovými, později dřevěnými pálka­ mi. Prvni pravidla s. t. byla vydána

v Londýně 1884 Ke zdokonalení hry při­ spěl 1899 Angličan Jams Gibb, který za­ vedl používáni celuloidového mičku. Od 1900 se šířil s. t. i do stř. Evropy (do Ně­ mecka, Rakouska, Maďarska] a byl pěstován i u nás. Velký rozmach s. t. nastal po 1. svět. válce, kdy se již hrál téměř ve všech kontinentech světa. Mez federace stolního tenisu (Interna tional Table Tennis Federation — ITTF) byla zal. 1926 v Berlině. Zakládajícími státy byly Německo, Anglie, Rakousko, Maďarsko. Švédsko a Československo. Evr. unie stolního tenisu (European Ta­ ble Tennis Union — ETTU) byla zal. 1958 v Budapešti, mezi zakládajícími státy bylo i Československo. Dnes je s. t. jeden z nejrozšířenějších sportů ve světě, spol. a sport, hodnotu uznal i MOV na svém zasedání v Praze 1977 a zařadil ho mezi olymp sport, odvětvi Na zasedáni MOV v Baden Badenu v září 1981 byl s. t. schválen do olymp. programu sport, soutěží na OH 1988 — U nás se s. t. začal hrát na zač. 20. sto­ letí První zminku o ping pongu v Če­ chách nalézáme v časopisu Sport a hry z 26 3 1902. Byl k nám přenesen z Víd­ ně a první turnaj se konal v Praze v dub­ nu 1902. Začali ho pěstovat tenisté a šermíři, kteří s. t. hráli v zimním obdo­ bí. Po skončeni 1. svět. války došlo k in­ tenzivnímu rozvoji této hry, zpočátku výlučně spol., později sport., zásluhou České sportovní společnosti a Spole­ čenského klubu na Střeleckém ostrově

v Praze a nadšeného propagátora hry ing. Zdeňka Hejdůška. 1925 byly zal. první kluby a oddíly s. t. — PPC Studentský domov na Albertově v Pra­ ze, SK Viktoria Vinohrady Praha, SK Praha II., SK Husovice a SK Olympia Brno. Na Slovensku se s. t. rozvíjel zejm, mezi studenty a v klubech, krouž­ cích a oddílech PZE, YMCA Bratislava, TK Trnava aj. V březnu 1925 byl vytvo­ řen Ústřední výbor ping-pongový v Pra­ ze, ze kterého vznikla v řijnu 1925 Čes­ koslovenská table-tennisová asociace. V tomto období byla vydána v Písku první pravidla stolního tenisu Postupně se začaly organizovat soutěže, turnaje i první mez. styky Prvního MS v Londý­ ně 1926 se zúčastnili čs. hráči Z. Hejdůšek, A. Maleček, J. Hájek, J. Kaucký, M Fried. Po 2. svět. válce nastal u nás rozmach stolniho tenisu. Přispěla k to­ mu výborná výkonnostni úroveň čs. hrá­ čů a podmínky k rozvoji sportu , které umožnila sjednocená tělovýchova 1950-56 se rozšiřily soutěže a turnaje hráčů po celé zemi v rámci SHM, zvýši­ la se péče o mladé stolní tenisty, začala se rozvíjet trenérská práce. V obdobi 1957-60 se projevily generační problé­ my u čs. reprezentačních družstev mu­ žů a žen. Čs. družstva na MS nedosaho­ vala výraznéjšich úspěchů. Postupně se generační problém podařilo vyřešit ná­ stupem nové vlny mladých talentova­ ných hráčů, později přednich čs. repre­ zentantů. V 70. letech zaznamenal s. t. další rozvoj diky důsledné řidiči práci výboru svazu s. t. ÚV ČSTV, která zahr­ novala systematickou práci s talentova­ nou mládeži, zkvalitněni trenérsko-metodické činnosti, přípravu hráčů ve stře­ discích. Do 1957 řídila s. t. sekce s. t. SVTVS, od 1957 sekce s. t. ÚV ČSTV a od 1969 výbor svazu s. t. ÚV ČSTV. — Vývoj s. t „ je spjat s vývojem pálky. Použivánim různých druhů pálek se charakter a technika hry měnily z pasiv­ ního nenáročného pojímání hry až k dnešni aktivní dynamické, tech a těl. náročné sport. hře. Dřevěná pálka se používala od 1889 do prvního MS 1926 v Londýně, kde zvítězil R. Jacobi z Ma­ ďarska Ve hře převládal halfvolejový úder, při kterém hráč zahrával míček bezprostředně po odrazu od stolu bez rotace. Od tvrdé dřevěné pálky se mí­ ček hlučně a poměrně rychle odrážel a nebylo ho možné přesně usměrňovat — Pálka s gumovým vroubkovaným po­ tahem se používala 1926-51 Vynález­ cem potahu byl Angličan £ C. Good. Pálka umožňovala rotaci míčku a uplat­ něni úderu (drajvu, smeče, liftu, čopu, šlajzu atd.) 1 rotovaných podáni. Pálka se dále zdokonalovala, hra se stala dy­ namičtější, útočnější, pestřejší, postup­ ně se vytvářely různé systémy hry

183

a úderové kombinace. Ve 30. letech však nastal odklon k obranné hře, v níž se útoční hráči málo prosazovali. Použí­ vala se vyčkávací taktika, hra se prodlu­ žovala. 1937 se po po úpravě pravidel znovu prosadila útočná hra. Bylo zaká­ záno „cvrnkavé" podání a zaveden ča­ sový limit. 1938-51 dosáhla hra vrcholu v čs. škole všestranné hry, s účinným využitím útočných a obranných úderů na vysoké těch. úrovni. — Pálka s hou­ bovým potahem se používala 1952-59. Přišli s ní Japonci na MS v Bombaji 1952. Mistrem světa se stal Japonec H. Satoh a i v dalších letech byli Japonci v čele svět. stolního tenisu. Houbová pálka přivodila problémy — míče byly nekontrolovatelné, údery neslyšitelné, rotace nepředvídatelná a tím i reakce hráčů značně ztížená. Řada členských států ITTF požadovala zákaz houbové­ ho potahu. Houbová pálka vyžadovala dokonalejší přípravu hráčů, zejm. po stránce tělesné. Hra Japonců s tužko­ vým držením pálky byla rychlá, útočná a vyžadovala všestranný pohyb, projev, jejich pohyb, reakce a herní odvaha podložená herní jistotou a kvalitním po­ dáním jim přinášela úspěchy. Evr. hráči s klasickým držením pálky s gumovým potahem byli všestrannější, ale pohyb, pomalejší. Nejlepším hráčem 50. let byl Japonec /. Ogimura. Houbová pálka ne­ byla zakázána, ale na kongresu ITTF 1959 podle čs. návrhu standardizována. — Pálka se sendvičovým a softovým potahem se používala 1959-69. Nové druhy potahů s dobrými mech. vlast­ nostmi umožnily uplatnit nové prvky v útočné úderové technice: asijskou lo­ bovanou obranu, topspin, rychlé útoč­ né údery, akt. obranu, kontratopspin, různé druhy účinných podání ap. Zejm. asijští hráči obohatili techniku hry o rychlé útočné a protiútočné údery z blízké a stř. zóny herního prostoru, o podání s nejúčinnéjší boční nebo vrchní rotací, umožňujicí dosaženi pří­ mých bodů nebo přípravu pro účinné ukončení herní situace. Vrcholová hra byla útočná, měla vysoké tempo, vyža­ dovala velkou pohyblivost, pohyb, koordinaci, kondiční připravenost a takt. myšleni. Uplatňoval se topspinový úder, který zatlačil do pozadí hráče obranného pojetí. Do popředí evr. s. t. se znovu dostali mladí čs. hráči. — Mo­ derní pálky s účinnými potahy (zejm. softem, trávou, antitopspinem, sendvi­ čem) umožnily od 1970 progresivní vý­ voj techniky rychlých útočných bekhendových a forhendových topspinů a kontratopspinů ze stř. zóny, blokinků a lo­ bovaných úderů Oboustranná topspinová hra v celé šiří herního prostoru v blízké a stř. zóně umožňuje dosahovat vysoké herni tempo a udržovat nátlako­

stolní tenis vou útočnou hru po celý zápas. — Sou­ těžní discipliny. V soutěžích jednotlivců se hrají dvouhry mužů a žen, čtyřhry mužů a žen, smíšené čtyřhry. Po uply­ nutí soutěžního období stanoví výbor svazu s. t. pořadí nejlepších jednotli­ vců, tzv. žebříček, ve všech věk. katego­ riích Systematika herních činnosti. Mezi zákl. herní činnosti patří útočné a obranné údery z blízké, stř. nebo vzdálené zóny herního prostoru. Údery dělíme podle techniky provedení na údery zprava (forhend) a údery zleva (bekhend). Tyto dále členíme na zákl. údery, mezi které patří přímé ->podání, -►p řím ý úder, zprava ->forhend a zleva -►bekhend, -►halfvolej, na útočné údery a na obranné údery. Podle rotace míčku na údery bez rotace (zákl. přímé údery) a údery s horní rotací (podání, útočné údery, topspiny), se spodní ro­ tací (podáni, obranné údery), s boční rotaci (podání, topspiny). Mezi útočné údery řadíme -Mopspiny a -»drajvy. Specifickými útočnými údery jsou - ► kontradrajvy a - ► kontratopspiny. V technice obranného způsobu hry ro­ zeznáváme řezané obranné údery -►č o p a ~»šlajs. Proti útočnému způso­ bu hry, k zeslabování útočnosti topspinových úderů používáme obranu —►blokinkem. Důležitým úderem aktivní obra­ ny je -►lobovaná obrana, která se za­ hrává ze vzdálené zóny herního prosto­ ru. — Technika. Charakteristickým pro­ jevem současné techniky je útočné topspinové pojetí hry s účinným podáním a zvládnutím jeho přijmu. Zákl. pohyb, techniky hráče jsou střehové postavení a rychlé přemísťování v herním prosto­ ru (kroky, výpady, poskoky, skoky, hráčským během, pohybem v hráč­ ském střehu ap ), rychlá rotace těla, ná­ přah paže, švih paže při úderu, snižová­ ní a zvyšování těžiště těla. Rozeznává­ me tři fáze pohybu paže s pálkou: a) přípravná úderová fáze (nápřah), b) fi­ nální úderová fáze (švih paže), c) za­ končující fáze úderu (doznění pohybu paže). Všechny tři fáze tvoří koordino­ vaný pohyb, celek. — V úderové tech­ nice má zákl. význam držení pálky. Při evr. způsobu hry se používá oboustranné — horizontální drženi pálky (shakehand), při asijském způsobu hry se uplatňuje tužkové držení pálky — verti­ kální (penholder). Útočné údery koná hráč švihem paže zdola nahoru, při­ čemž využívá rotace trupu a přenáší hmotnost těla z pravé na levou nohu při forhendu a z levé na pravou nohu při bekhendu. Topspinové údery mají vy­ sokou účinnost při rychlé vrchní rotaci míčku, vycházejí z rychlého a přitom mohutného švihu paže zdola nahoru a vpřed. Účinnost forhendového a bek hendového topspinů zvyšuje snižování

a zvyšování těžiště těla hráče při úderu, velikost nápřahu a rychlost švihu paže. Obranné údery vykonává hráč ve stř. nebo vzdálené zóně herního prostoru. Při obranných úderech dostává míček spodní rotaci s plochou dráhou letu. — Po úderu se hráč pohybuje ve směru míčku od soupeře. Při topspinové hře se hráč pohybuje po celé šířce herního prostoru ve stř. zóně a snaží se tuto zó­ nu udržet. Při čtyřhře se vyžadují rychlé přesuny hráčů do stran i do hloubky herního prostoru podle herní situace. — Taktika. Je důležitým činitelem, zejm. při střetnutí hráčů přibližně stejné těch. úrovně. V útočné hře se používá taktiky nátlakové útočné topspinové hry z obou stran, krátké rotované i rych­ lé podáni z vysokého nadhozu. Po vý­ měně útočných topspinových úderů ná­ sleduje ukončující úder. V obranné hře je taktika zaměřena na jistotu a účin­ nost obranných úderů s výpadovým útokem. Je nutné, aby hráč ovládal růz­ né útočné a obranné kombinace a po­ dle potřeby je použil. — Trénink. Je ve­ den podle jednotného tréninkového sy­ stému. — Dlouhodobá příprava hráčů se uskutečňuje ve třech navazujících tréninkových etapách. — V etapě zákl. tréninku se hráč seznamuje se základy hry, s držením pálky, zákl. pohyb, čin­ nostmi. Osvojuje si potřebné pohyb návyky a pohyb, struktury přímých úde­ rů, podáni, zákl. útočných a obranných úderů — forhendu a bekhendu, a to metodou různých „školek", imitačnimi cvičeními, hrou s pálkou a s tréninko­ vým soupeřem. Důraz se klade na vše­ strannou těl. přípravu. Herní prvky (údery) nacvičuje individuálně, ve dvoji­ ci, čtveřici, s pomocí trenažérů. Metodi­ ka nácviku úderů na stole je zaměřena na přímé údery bez rotace míčku. — V etapě specializovaného tréninku si hráč osvojuje techniku hry, úderovou a pohyb, činnost. Procvičuje jednotlivé herní činnosti, zdokonaluje údery. Spe­ ciální příprava se zaměřuje na zvládnutí různých druhů podání, útočných a obranných úderů, topspinů i lobované obrany. Zvi. pozornost se věnuje po­ hyb. činnosti hráče v herním prostoru. K zdokonalování herních činností a úderů se využívá imitačních cvičení. Tech. příprava se spojuje s takt. přípra­ vou hráče. Modelované tréninky a star­ ty v soutěžích se využívají k získání jis­ toty při hře. — Etapa vrcholového tré­ ninku je určena pro vrcholové hráče, kteří jsou schopni unést vysoké zatíže­ ní. Zvyšuje se objem a intenzita trénin­ ku. Mnohonásobným opakováním úde­ rů se zvyšuje úderová jistota. Převažují cvičení a trénink speciálních pohyb struktur, modelovaný trénink, trénink s trenažéry a s tréninkovými soupeři.

184

stolní tenis Nacvičuji se různé takt. varianty. Zjišťu­ je se tech a kondiční' připravenost hrá­ če. Dostatečný čas se věnuje psych, připravě a regeneraci. Cílem etapy je dosáhnout vysoké sport, formy a zvyšo­ vání sport, výkonu. Materiální vybavení viz hesla stůl pro stolní tenis, pálka, mí­ ček. Pravidla. Rozměry hraci plochy stolu, pálky a míčku viz hesla. Hraci prostor kolem každého stolu má být vy­ mezen, pro MS, ME, mez. mistrovství' jednotlivých asociaci i pro mez. utkáni má zaujímat plochu nejméně 14 x 7 m a výšku 4 m. Pro domácí souteže jsou předepsány minim rozměry 10 x 5m (výška nejméně 3,5 m). Jestliže se hraje na vice stolech, stoly se umisfuji vedle sebe, nikoliv za sebou. Hraci prostory kolem jednotlivých stolů jsou odděleny ohrádkami vysokými 75 cm. Ohrádky jsou volné postavené, aby se hráči při event, nárazu nezranili. Hraci prostor musí být dostatečně osvětlen. Osvětle­ ni nad stolem musi mít intenzitu nejmé­ ně 400 luxů; v ostatních částech hrací­ ho prostoru nesmí být intenzita menši než 200 luxů. Na MS, ME a mez. mis­ trovstvích i na mez. střetnutích, pokud se soupeři nedohodnou jinak, jsou svě­ telné zdroje umistěny nejméně 4 m nad podlahou; při ostatních soutěžích nej­ méně 3,5 m nad podlahou. Celkové osvětlení hrací místnosti je připustné, dává se však přednost osvětlení nad jednotlivými stoly a hracimi prostory. Teplota v hrací mistnosti má být pro domácí soutěže nejméně 10° C; míst­ nost však nesmí být vytopená nad 28° C. Teplota se měří u síťky stolu. Hrá­ či (jednotlivec nebo dvojice) uvádějí míček do hry podáním. Potom různými údery vraceji miček na soupeřovu polo­ vinu. Miče nesměji být hrány přímo ze vzduchu, ale po jednom odrazu od sto­ lu. Při čtyřhře se spoluhráči v úderech střídaji. Před zahájením utkání hráči lo­ suji o volbu strany či podáni. Hráč, kte­ rý vyhraje los, má právo volit buď stra­ nu. nebo podáni. Pokud zvolil podáni, nadhodí míček z otevřené dlaně volné ruky tak, aby mičku neudělil rotaci a aby mohl rozhodčí miček jedovat. Míček pak rozehraje pálkou tak! aby se odrazil od vlastní pol. hrací plochy a dopadl pa protivníkovu stranu. Přijí­ mací hráč vrací miček po odrazu od své pol. hrací plochy zpět nad šiti nebo ko­ lem ní na stranu protivníka. Soupeři si míček střídavé vraceji až do chyby. Chybujici hráč ztratí bod. Za chybu se považuje: nesprávné podáni, nesprávné vráceni mičku na pol. stolu soupeře, dotyk tělem, pálkou nebo části oděvu šitě nebo stojánku v době, kdy je míček ve hře, zahrání mičku přímo ze vzdu­ chu, dotyk mičku tělem nebo oděvem, když miček nepřelétl koncové nebo po-

Stůl na stolní tenis: 1 síťka, 2 stojánky, 3 bílá, 2 cm široká postranní čára, 4 bílá, 4 cm široká koncová čára, 5 bílá, 2 cm široká středová čára (pro čtyřhru)

stranni čáry hraci plochy, dotyk hrací plochy volnou rukou v době, kdy je mí­ ček ve hře. — Rozhodčí nařidi nový mí­ ček, jestliže se při podání dotkne miček síťky nebo stojánku, pokud bylo podáni správné, nebo dótkne-li se miček při podání siťky nebo stojánku a přijímací hráč ho zahraje přímo ze vzduchu. Roz­ hodčí nařidi nový miček i tehdy, pokud nezaviněné okolnosti znemožnily někte­ rému hráči podáni nebo vrácení mičku (např. zahrání prasklého míčku). — Hrá­ či se střídají v podání vždy po 5 bo­ dech, přijimajici hráč se pak stává po­ dávajícím. Dosáhnou-li oba hráči 20 bo­ dů nebo hraje-li se podle pravidla o ča­ sovém limitu, střídá se podáni po kaž­ dém bodu až do konce setu. Sety zaha­ juji hráči podáním střídavě. — Zápas se hraje na dva vítězné sety ze tři nebo na tři vítězné sety z pěti. V průběhu zápa­ su se nepřerušuje, pokud některý z hrá­ čů nepožádá mezi sety o přestávku; přestávka mezi třetim a čtvrtým setem nesmi trvat déle než 5 min, mezi ostat­ ními sety déle než 1 min. Po každém se­ tu hráči střídají strany. V posledním se­ tu méni hráči strany, jakmile jeden z nich dosáhne 10 bodů. - Set vyhrává hráč, který dosáhne dříve 21 bodů. Do sáhnou-li oba hráči 20 bodů, vyhrává set hráč, který dosáhne dříve náskoku dvou bodů. — Pravidlo o časovém lim i­ tu: Nedohraje-li se set za 15 min, přeru­ ší se hra a zbytek setu a všechny dalši sety se hraji takto: podávajici hráč smi

zahrát podáni a dalšich dvanáct úderů Jestliže přijimaci hráč všechny tyto míčky správně vrátí, ztratí podávající hráč bod. Požádají-li o časový limit oba hráči nebo obě dvojice, může se hrát timto způsobem od začátku zápasu ne­ bo od kterékoliv chvíle před uplynutím 15 min hry v setu. — Soutěže. MS se konají jednou za 2 roky v těchto disci­ plínách: soutěž družstev mužů (Swaythling Cupl, družstev žen (Corbillon Cup), soutěž jednotlivců ve dvouhře mužů, dvouhře žen, čtyřhře mužů, čtyř­ hře žen, smíšené čtyřhře (Českosloven ský pohár — Heydůškův). ME se konají jednou za 2 roky v mezidobí MS (v dis­ ciplinách jako na MS), Evropská liga (pořádá každoročně ETTU jako soutěž tříčlenných smíšených družstev — dvou mužů a jedné ženy), soutěže klubových družstev PMEZ a Pohár ETTU. Soutěže jednotlivců: JQP-\2 mužů, žen a juniorů (pořádá ITTF pro vybrané nejlepši hrá­ če světa), Světový pohár. — Nejvyšší soutěži u nás je I. celostátní liga druž­ stev a M ČSSR jednotlivců. Jednou za 2 roky se pořádají mez. mistrovství ČSSR mužů a žen a mez. mistrovství ČSSR juniorů. — Literatura. Brooks, A. A. — Ving, A. K. — Ewans, H. R.: Inter­ national table tennis — the first fifty years ITTF. London 1977; Demetrovič, E.: Stolní tenis (učebnice pro trenéry). Bratislava 1984; Pivec, H.: 50 let organi­ zovaného československého stolniho tenisu. Praha 1975.

stolní tenis

185 Výsledky mistrovství světe ve stolním tenisu Rok a místo konáni: 1926 Londýn, 1928 Stockholm, 1929 Budapešť, 1930 Berlin, 1931 Budapešť, 1932 Praha. 1933 Baden, 1934 Paříž, 1935 Londýn, 1936 Praha, 1937 Baden, 1938 Londýn. 1939 Káhira, 1947 Pařiž, 1948 Londýn, 1949 Stock­ holm. 1950 Budapešť, 1951 Vídeň, 1952 Bombaj, 1953 Bukurešť, 1954 Londýn, 1955 Utrecht, 1956 Tokio, 1957 Stock­ holm, 1959 Dortmund, 1961 Peking, 1963 Praha, 1965 Lublaň, 1967 Stock­ holm, 1969 Mnichov, 1971 Nagoja, 1973 Sarajevo, 1975 Kalkata, 1977 Birmin­ gham, 1979 Pchong-jang, 1981 Nový Sad, 1983 Tokio Družstva 1926 Maďarsko 6. ČSR 1928 Maďarsko 6 ČSR 1929 Maďarsko 5. ČSR 1930 Maďarsko 3. ČSR (Fried, Hájek. Maleček, Nikodém) 1931 Maďarsko 2. ČSR (Kolář, Lauterbach, Male­ ček, Nikodém, Svoboda) 1932 ČSR (Grobauer, Kolář, Lauter­ bach, Maleček, Nikodém) 1933 Maďarsko 2. ČSR (Blecha, Hamr, Kohn, Ko­ lář, Svoboda) 1934 Maďarsko 2. ČSR (Blecha, Hamr, Kohn, Ko­ lář, Svoboda) 1935 Maďarsko 2. ČSR (Hamr, Kolář, Svoboda, Tobiasch, Váňa) 1936 Rakousko 3. ČSR (Hamr, Kolář, Pivec, Tereba, Váňa) 1937 USA 3. ČSR (Hamr, Kolář, Lówy, Šlár, Váňa) 1938 Maďarsko 3 ČSR (Hamr, Kolář, Šlár, Tereba, Váňa) 1939 ČSR (Hamr, Tereba, Váňa) 1947 ČSR (Andreadis, Sjár, Tereba. Tokár, Váňa) 1948 ČSR (Andreadis, Marinko, Ští­ pek, Tokár, Váňa) ---------1949 Maďarsko 2. ČSR (Andreadis, Marinko, Šti­ pek, Tokár, Váňa) 1950 ČSR (Andreadis. Marinko. Tere­ ba, Tokár, Váňa) 1951 ČSR (Andreadis, Štípek, Tereba, Tokár, Váňa) 1952 Maďarsko 1953 Anglie 3 CSR (Andradis, Tereba, Tokár, Váňa, L. Vyhnanovský) 1954 Japonsko

2. ČSR (Andreadis, Posejpal, šlár, Štipek, Tereba) 1955 Japonsko 2. ČSR (Andreadis, Štípek, Tere­ ba, Váňa, L. Vyhnanovský) 1956 Japonsko 2. ČSR (Andreadis, Štípek, Tere­ ba, Váňa, L. Vyhnanovský) 1957 Japonsko 3. ČSR (Andreadis, štipek, Tere­ ba, Tokár, L. Vyhnanovský) 1959 Japonsko 1961 Čína 1963 Čína 1965 Čína 5. ČSSR 1967 Japonsko 5. ČSSR 1969 Japonsko 1971 Čína 1973 Švédsko 5 ČSSR 1975 Čína 4. ČSSR 1977 Čína 6. ČSSR 1979 Maďarsko 4 ČSSR 1981 Čína 4 ČSSR 1983 Čína Dvouhra 1926 Jacobi (MAĎ) 1928 Mechlovits (MAĎ) 1929 Perry (VBR) 1930 Barna (MAĎ) 1931 Szabados (MAĎ) 1932 Barna (MAĎ) 1933 Barna (MAĎ 2 S Kolář ICSSR) 1934 Barna (MAĎ) 1935 Barna (MAĎ) 1936 S. Kolář (ČSSR) 1937 Bergmann (RAK) 1938 B. Váňa (ČSR) 1939 Bergmann (VBR) 2 B. Váňa (ČSR) 1947 B. Váňa (ČSR) 1948 Bergmann (VBR) 2. B. Váňa (ČSR) 3. I. Andreadis (ČSR) 1949 Leach (VBR) 2 B. Váňa (ČSR) 1950 Bergmann (VBR) 3. /. Andreadis (ČSR) 1951 Leach (VBR) 2. I. Andreadis (ČSR) 2 V. Tereba (ČSR) 1952 Satoh (JAP).

1953 Sido IMAD) 2. I. Andreadis (ČSR) 2 L. Štipek (ČSR) 1954 Ogimura (JAP) 3. I. Andreadis (ČSR) 1955 Tanaka (JAP)

1956 Ogimura (JAP) 1957 Tanaka (JAP)

3. I. Andreadis (ČSR) 1959 Jung Kuo-tuan (Čína) 1961 Chuang Tse-tung (Čína) 1963 Chuang Tse-tung (Čína) 1965 Chuang Tse-tung (Čína) 1967 Hasegawa (JAP) 1969 Itoh (JAP) 1971 Bengtsson (ŠVÉD) 1973 Hsi En-ting (Čína) 1975 Jonyer (MAĎ) 1977 Kohno (JAPL T979" Ono (JAP) 1981 Gun Yue-chua (Čína) 1983 Gun Yue-chua (Čína) Čtyřhra 1926 Jacobi-Pécsi (MAĎ) 1928 Liebster-Thum (RAK) 1929 Barna-Szabados (MAĎ) 1930 Barna-Szabados (MAĎ) 1931 Barna-Szabados (MAĎ) 3. J. Lauterbach-K. Svoboda (ČSR) 1932 Barna-Szabados (MAĎ) 1933 Barna-Szabados MAĎ 1934 Barna-Szabados (MAĎ) 3. M. Hammer-E Kohn (ČSR) 1935 Barna-Szabados (MAĎ) 1936 Blattner-McCIure (USA) 2 S. Kolář-O. Petříček (ČSR) 3. K Fleischner-A. Šlár (ČSR) 1937 Blattner-McCIure (USA) 3. Hammer M-F. Pivec (ČSR) 3 A Šlár-V. Tereba (ČŠR) 1938 McCIure-Schiff (USA) 2 S. Kolář-V. Tereba (ČSR) 1939 Bergmann (VBR)-Barna (MAĎ) 2. J. Tartakower (ČSR)-A Ehrlich (POL) 1947 A. Šlár-B. Váňa (ČSR) 3. L. Štipek-V. Tereba (ČSR) 1948 L. Štipek-B. Váňa (ČSR) 1949 I. Andreadis-F Tokár (ČSR) 2 L. Štipek-B. Váňa (ČSR) 1950 Sidó-Soós (MAĎ) 2 / Andreadis-F. Tokár (ČSR) 3. V. Tereba-J. Turnovský (ČSR) 1951 I. Andreadis-B. Váňa (ČSR) 3. L. Štipek-F. Tokár (ČSR) 1952 Fujii-Hajaši (JAP) 1953 Kúczián-Sidó (MAĎ) 3. I. Andreadis-B. Váňa (ČSR) 1954 Dolinar-Harangozó (JUG) 2 A. Šlár-V. Tereba (ČSR) 1955 1. Andreadis-L. Štípek (ČSR) 1956 Ogimura-Tomita (JAP) 2. I. Andreadis-L Štípek (ČSR) 3. V. Tereba-L Vyhnanovský 1957 í. Andreadis-L. Štipek (ČSR) 1959 Murakami-Ogimura (JAP) 2. L. Štipek-L. Vyhnanovský (ČSR) 1961 Hočino-Kimura (JAP) 1963 Chang Chiih-lin, Wang Chih-li ang (Čína) 1965 Chung Tse-tung, Hsu-Jin-sheng (Čína)

stolní tenis 1967

Alsér-Johansson (ŠVÉD) 3. V. Miko-J. Staněk (ČSSR) Alsér-Johansson (ŠVED) Jónyer-Klampár (MAĎ) Bengtsson-Johansson (ŠVÉD) Jónyer-Gergely (MAĎ) Liang Ko-liang—Li Chen-Shih (Čína) 1979 Surbek-Stípančič (JUG) 1981 Li Žen-si-Čao. Žen-hua (Čína) 1983 Šurbek-Kalinič (JUG)

186

2. V. Depetrisová-V. Votrubcová Mednyánszká (MAĎ) (ČSR) Mednyánszká (MAĎ 1937 V. Depetrisová-V Votrubcová Mednyánszká (MAĎ) (ČSR) Siposová (MAĎ) 3. M. Kettnerová (ČSR)-A. Schul3. M. Šmídové (ČSR) zová (NĚM) 1933 Siposová (MAĎ) 1938 V. Depetrisová-V. Votrubcová 1934 M. Kettnerová (ČSR) (ČSR) 1935 M. Kettnerová (ČSR) 1939 Bussmannová-Pritziová (NĚM) 3 T. Kleinová (ČSR) 3. V. Depetrisová-V. Votrubcová 3 M. Šmídové (ČSR) (ČSR) 1936 Aaronsová (USA) 3. M. Kettnerová-M. Šmídová 3. M Kettnerová (ČSR) (ČSR) 3 M. Šmídové (ČSR) Ženy 1937 neudělen 1947 Farkasová (MAĎ)-Pritziová (RAK) Družstva 1938 G. Pritziová (RAK) 1948 Franksová—Thomas-Daceová (VBR) 1934 Německo 3. V. Votrubcová (ČSR) 1949 Farkasová (MAĎ)-Elliotová (VBR) 3. ČSR (Kettnerová, Šmídové) 1939 V, Depetrisová (ČSR) 3. E Fůrstová-I. Koťátková (ČSR) 1935 ČSR (Kettnerová, Kleinová, ami­ 3. M Kettnerová (ČŠR) 1947 Farkasová (MAĎ) 1950 Beregiová-Elliotová (VBR) dová) 1936 ČSR (Kettnerová, Kleinová, Šmí- 1948 Farkasová (MAĎ) 3 f. Fůrstová-K. Hrušková (ČSR dová) 3. V. Depetrisová-Pokorná (ČSR) 1951 D. Roweová-R. Roweová (VBR) 1952 Naraharaová-Nishimuraová 1937 USA 1949 Farkasová (MAĎ) 3. ČSR (Depetrisová, Kettnerová, (JAP) 2. K. Hrušková (MAĎ) Votrubcová) 1953 Farkasová (MAĎ) - Rozeanuová 1950 Rozeanuová RUM) (RUM) 1938 ČSR (Depetrisová, Holoubková, 1951 Rozeanuová RUM) 1954 D. Roweová-R. Roweová (VBR) Kettnerová, Votrubcová) 1952 Rozeanuová RUM 1939 Německo 1953 Rozeanuová RUM 1955 Rozeanuová-Zellerová (RUM) 2. ČSR (Depetrisová, Kettnerová, 1954 Rozeanuová i RUM) 1956 Rozeanuová-Zellerová (RUM)_ 1957 Mossóczyová-Simonová (MAĎ) Votrubcová) 1955 Rozeanuová RUM) 1959 Nambaová-Jamaizumiová (JAP) 1947 V. Británie 1956 Ohkawaová (JAP) 1961 Alexandruová-Galopentaová-Pi3 ČSR (Depetrisová, Fůrstová, 1957 Eguchiová (JAP) ticová (RUM) Kettnerová, Votrubcová) 1959 Matsazukiová (JAP) 1948 V. Británie 1963 Matsuzakiová-Sekiová (JAP) 1961 Chiu Chung-hui (Čina) 3 ČSR (Depetrisová, Fůrstová, 1963 Matsazukiová (JAP) 1965 Cheng Min-chich—Lin Hui-ching Kettnerová, Pokorná) (Čina) 1965 Fukazuová (JAP) 1949 USA 1967 Hirotaová-Morisawaová (JAP) 1967 Morisawová (JAP) 1969 Grinbergová-Rudnovová (SSSR) 1950 Rumunsko 1969 Kowadaová (JAP) 3. J. Karlíková !. Voštová (ČSSR) 3 ČSR (Fůrstová, Hrušková, 1971 Lín Hui-ching (Čina) 1971 Cheng Min-chich—Lin Hui-ching Kettnerová) 3 Voštová-Uhliková (ČSSR) (Čina) 1951 Rumunsko 1973 Hu Yu-lan (již. KOR) 1952 Japonsko 2 A. Grófová (ČSSR) 1973 Hamadaová (JAP)-Alexandruová (RUM) 1953 Rumunsko 1975 Jung Sun-kim (KLDR) 1977 Pak Yun-sun (již. KOR) 1975 Alexandruová (RUM)-Takahašio1954 Japonsko vá (JAP) 1979 Ge Xi-nai (Čína) 1965 Rumunsko 1977 Pak Yong-ok (KLDR)-Yang Ying 1956 Rumunsko 1981 Tong-Ling (Čína) 1957 Japonsko (Čina) 1983 Chao Jen-chua (Čína) 1959 Japonsko 1979 Sang Li-Žang De Ving (Čína) Čtyřhra 6. ČSR 1981 Žang De Ving—Čao-Hun-hua 1928 Mednyánszká-Flammová (MAĎ) 1961 Japonsko (Čina) 1929 Metzgerová-Rústerová (NĚM) 6. ČSR 1983 Sen Tia-pching—Daj Li li (Čína) 1930 Mednyánszká-Siposová (MAĎ) 1963 Japonsko Čtyřhra smíšená 1931 Mednyánszká-Siposová (MAĎ 1965 Čína 1926 Mednyánszká-Mechlovits (MAĎ) 1932 Mednyánszká-Siposová (MAĎ) 1967 Japonsko 2. A. Braunová-M. Šmídové 1928 Mednyánszká-Mechlovits (MAĎ) 4. ČSSR (ČSR) 1929 Siposová-Kelén (MAĎ) 1969 SSSR 3. V. Pavlásková-B. Zdobnická 1930 Mednyánszká-Szabados (MAĎ) 1971 Japonsko 1931 Mednyánszká-Szabados (MAĎ) (ČSR) 4 ČSSR 1932 Siposová-Barna (MAĎ) 1933 Mednyánszká-Siposová (MAĎ) 1973 již. Korea 3 M. Šmídová-J. Jílek (ČSR) 3. J. Veselská-M. Walterová 1975 Čína 1933 Mednyánszká-Kelén (MAĎ) (ČSR) 1977 Čína 1934 Mednyánszká-Siposová (MAĎ) 1934 Mednyánszká-Szabados (MAĎ) 1979 Čína 3. M. Šmidová-K. Svoboda 3. M. Kettnerová-M. Šmídové 1981 Čína (ČSR) (ČSR) 1983 Čína 1935 Siposová-Barna (MAĎ) 1935 Mednyánszká-Siposová (MAĎ) 6. ČSSR 2. M. Kettnerová-S. Kolář (ČSR) 2. M. Kettnerová-M. Šmídové Dvouhra 1936 T. Kleinová-M. Hammer (ČSR) (ČSR) 1926 Mednyánszká (MAĎ) 1936 M. Kettnerová-M. Šmídová 3. M. Šmidová-S. Kolář/ČSR) 1928 Mednyánszká (MAĎ) (ČSR) 1937 V. Votrubcová-B. Váňa (ČSR) 1969 1971 1973 1976 1977

1929 1930 1931 1932

stolni tenis

187 2 M. Kettnerová-S. Kolář (ČSR) 1938 Woodheadová (VBR) - Bellák (MAĎ) 2. V. Votrubcová-B. Váňa (ČSR) 3. M. Kettnerová-V. Tereba (ČSR) 1939 V. Votrubcová-B. Váňa (ČSR) 1947 Farkasová-Soós (MAĎ) 2. V. Depetrisová-A. šlár (ČSR) 1948 Thallová-Miles (USA) 2. V. Depetrisová-Pokorná-B. Vá­ ňa (ČSR) 1949 Farkasová-Sidó (MAĎ) 2. K. Hrušková-B. Váňa (ČSR) 1950 Farkasová-Sidó (MAĎ) 2. K. Hrušková-B. Váňa (ČSR) 3. £ Fůrstová-I. Andreadis (ČSR) 3 Rozeanuová (RUM)-L. Štipek (ČSR) 1951 A. Rozeanuová (RUM) B. Váňa (ČSR) 1952 Rozeanuová (RUM)-Sidó (MAĎ) 1953 Rozeanuová (RUM)-Sidó (MAĎ) 1954 G. Farkasová (MAĎ)-I. Andreadis (ČSR) 1955 Kócziánová-Szepesi (MAĎ) 3. £. Fůrstová-Krejčová-L. Štipek (ČSR) 1956 Neubergerová-Klein (USA) 2. Haydonová (VBR)-Andreadis (ČSR) 1957 Eguchiová-Ogimura (JAP) 2 Haydonová (VBR)-I. Andreadis (ČSR) 3. Elliotová (VBR)-L. Vyhnanovský (ČSR) 1959 Eguchiová-Ogimura (JAP) 1961 Matsazukiová-Ogimura (JAP) 1963 Itohová-Kimura (JAP) 1965 Sekiová-Kimura (JAP) 1967 Jamanakaová-Hasegawa (JAP) 1969 Kohnová-Hasegawa (JAP) 1971 Lin Hui-ching—Chang Chich-lin (Čina) 1973 Li Li-Liang Ko-liang (Čina) 1975 Ferdmanová-Gomozkov (SSSR) 1977 Bergeretová-Secretin (FRA) 1979 Ge Xi-mai, Liang Ge-liang (Čína) 1981 Huang Jun-jun-Xie Sei-ke (Čína) 1983 Ni Sia-lian - Kuo Jue-chua (Čína) Výsledky mistrovství Evropy ve stolním tenisu Rok a místo konání: 1958 Budapešť, 1960 Záhřeb, 1962 Záp. Berlín, 1964 Malmó, 1966 Londýn, 1968 Lyon, 1970 Moskva, 1972 Rotterdam, 1974 Novi Sad, 1976 Praha, 1978 Duisburg, 1980 Bern, 1982 Budapešť, 1984 Moskva Muži Družstva 1958 Maďarsko 2. ČSR (Polakovič, štipek, Tere­ ba, Vyhnanovský) 1960 Maďarsko 4 ČSR 1962 Jugoslávie

1964

Švédsko 1982 Šurbek-Kaliníč (JUG) 3 ČSSR (Kollarovits, Kunz, Miko, 1984 Šurbek-Kaliníč (JUG) Staněk) Ženy 1966 Švédsko 5. ČSSR Družstva 1968 Švédsko 1958 Anglie 1970 Švédsko 3. ČSR (Grofková, Harvanová, 6. ČSSR Kroupová) 1972 Švédsko 1960 Maďarsko 3. ČSSR (Kollarovits, Kunz, Or 3. ČSR (Grofková, Kroupová, lowski, Turai) Schwarzová) 1974 Švédsko 1962 NSR 4. ČSSR 1964 V Británie 1976 Jugoslávie 4 ČSSR 5. ČSSR 1966 Maďarsko 1978 Maďarsko 3 ČSSR (J. Karlíková, M. Lužová, 6. ČSSR Bosá) 1980 Švédsko 1968 NSR 6. ČSSR 3. ČSSR (Bosá, Karlíková. M Lu­ 1982 Maďarsko žová, Voštová) 2 ČSSR (Oriowski, Panský, Dvo­ 1970 SSSR řáček) 2. ČSSR (Grófová, J. Karlíková, Voštová) 1984 Francie 4. ČSSR (Panský, V. Broda, M. Maďarsko 1972 4 ČSSR Broda, Dvořáček) získala bronzo­ vou medaili jako poražený semi- 1974 SSSR finalista 3 ČSSR (Grófová, J. Karlíková, Dvouhra Voštová) 1958 Berczik (MAĎ) 1976 SSSR 3. ČSSR (Grófová, Šilhanová, 3. Vyhnanovský (ČSR) Voštová, Uhlíková) Berczik (MAĎ) Alsér (ŠVÉ~' 1978 Maďarsko Johansson (ŠVÉD) 2 ČSSR (Grófová, Uhlíková, Peli­ 3. Staněk (ČSSR) kánová) Johansson (ŠVÉD) 1980 SSSR 1966 1982 Maďarsko 2 Miko (ČSSR) 1984 SSSR 3. Kollarovits (ČSSR) Dvouhra 1968 Šurbek (JUG) 1970 Alsér (ŠVÉD) 1958 Kócziánová (MAĎ) 1960 Kócziánová (MAĎ) 1972 Bengtsson (ŠVÉD) 1974 M. Oriowski (ČSSR) 1962 Šimonova (NSR) 1964 Kócziánová (MAĎ) 1976 Secretin (FRA) 3. Oriowski (ČSSR) 1966 Alexandruová (RUM) 1978 Gergély (MAĎ) 3. Lužová (ČSŠR) 1980 Hilton (VBR) 1968 I. Voštová-Uhlíková (ČSSR) 1970 Rudnovová (SSSR) 2. Dvořáček [ČSSR) 1982 Appelgren (ŠVÉD) 2 Voštová-Uhlíková (ČSSR) 1984 Bengtsson (ŠVÉD) 1972 Rudnovová (SSSR) 3 Voštová-Uhlíková (ČSSR) Čtyřhra 1958 L. Štípek-L. Vyhnanovský (ČSSR) 1974 Magosová (MAĎ) 1960 Berczik-Sidó (MAĎ) 1976 Hammersleyová_ (VBR) 1962 Markovič-Teran (JUG) 1978 Magosová (MAĎ) 1964 V. Miko-J. Staněk (ČSSR) 1980 Popovová (SSSR) 1966 Alsér-Johansson (SVÉD) 3. Voštová-Uhlíková (ČSSR) 2. Miko-Staněk (ČSSR/ 1982 Vriesekoopová (HOL) 1968 Stipančič-Vecko (JUG) 1984 Popovová (SSSR) 1970 Šurbek-Stipančič (JUG) 3. M. Hrachová (ČSSR) Čtyřhra 1972 Jónyer-Rózsás (MAĎ) 1958 Rozeanuová-Zellerová (RUM) 3. Oriowski- Turai (ČSSR) 1960 Alexandruová-Rozeanuová 1974 Jónyer-Klampár (MAĎ) (RUM) 1976 Johansson-Bengtsson (ŠVÉD) 1962 D. Roweová-Shannonová (VBR) 2. Oriowski Kunz (ČSSR) 1978 M. Oriowski (ČSSR)-Gergély 1964 D Roweová-Shannonová (VBR) (MAĎ) 1966 Kócziánová-Juriková (MAĎ) 2. Lužová-Mikócziová (ČSSR) 1980 Secretin-Birocheau (FRA) 3. Oriowski (ČSSR) - Gergely 1968 J. Karlíková-M. Lužová (ČSSR) (MAĎ) 1970 Grinbergová-Rudnovová (SSSR)

188

Stoltz 1972 Lotallerová-Magosová (MAĎ) (MAĎ) 1974 Lotallerová-Magosová (MAĎ) (MAĎ) 2. 2 Grófová Gráfova (ČSSR)-Alexandruová (ČSSR)-Alexandruová (RUM) 1976 Hammersleyová-Howardová (VBR) 2. Grófová-Dubinová (ČSSR) (ČSSR) 1978 Alexandruová-Mihutová (RUM) Alexandruová-MihutováJRUM) 3. Uhlíková-Šilhanová (ČSSR) (ČSSR) 1980 Alexandruová (RUM)-Popovová (SSSR) Bulatovová-Kovalenková 1982 Bulatovová -Kovalenková (SSSR) 1984 Popovová -Antonjanová (SSSR) Popovová-Antonjanová 3. M. Hrachová (ČSSR)-Vriese(ČSSR)-Vriesekoopová (HOL) Smíšená čtyřhra 1968 Lantosová-Berzcik (MAĎ) (MAĎ) 1958 (RUM) 1960 Alexandruová-Cobirzen (RUMi 1962 Můserová Můserová INSR)-Alsér (NSR)-Alsér (ŠVÉD (SVÉD) Lukácsová-Rózsás (MAĎ) 1964 Lukácsová -Rózsás (MAĎ) (ČSSR) 2. Lužová-Miko (ČSSR) 1966 M. M Lužová-V. Miko (ČSSR) (ČSSR) 1968 Rudnovová-Gomozkov !SSSR! (SSSR) 1970 Rudnovová-Gomozkov (SSSR) SSSR 1972 Rudnovová-Gomozkov (SSSR) SSSR Orlovrski 3. Voštová-Uhlíková ·- Orlowski (ČSSR) (ČSSR) 1974 Rudnovová-Gomozkov (SSSR) (ČSSR) 3. Grófová-Orlowski (ČSSR) 1976 Palatínusová-Stipančič Palatinusová-Stipančič (JUG) 2 Uhliková-Orlowski Uhlíková Orlowski (ČSSR) (CSSR) 2. 1978 Hedriksenová-Lieck (NSR) (ČSSR) 1980 I. Uhlíková-M. Orlowski (CSSR) 1982 Vriesekoopová (HOL) ·- Grubba (POL) (SSSR)-Secretin 1984 Popovová (SSSR) -Secretin (FRA) 2. M. Hrachová •- J. Panský 2. (ČSSR) (ČSSR)

pistole-družstva), 1973 (vzduchová pi pistole-družstva\, pistolb-jednotlivci stole-jednotlivci) a bronzové z MS 1970 (velkorážová pistole-družstva). pistole-družstva). Stones Dwipht, "1953, atlet USA, výšvýškař.. Byl prvnim prvním výškařem na světě světě,, kte­ kař který překonal hranici 230 cm. cm. Třetí na OH (221 cm) a na OH 1976 (221 1972 (221 (221 cm). cm) . Vytvořil Vytvořil tři tři SR SR:: 1973 (230 cm) a 1976 (231 (231 a 232 232 cm) cm).. stoolball obměna -» -+ kriketu s too lball langl.), [angl.], obměna pro ženy, usnadňující usnadňující nához a odpal. Místo kolíkových cílů cilů jsou na sloupcích, sloupcích, vzdálených 14,5 m od sebe, upevněna upevněna čtvercová prkénka 2 cm silná o straně 30 výší 30 cm. Jejich vrchní hrana je ve výši 140 cm nad zemí. Sloupky mohou být pevné nebo přenosné 63- 70 g přenosné.. Míček 63—70 těžký max. těžký má obvod 17,7-19 cm, pálka max. délky 46 cm má rukojeť rukoje( a kruhovou hlahla­ vu max. průměru cm. Čára Cára házečky házečky průměru 17,7 cm. čáry je 9 m před před každým sloupkem (2 čáry mezi sloupky) vzdálesloupky).. Hází se vždy ze vzdále­ nějšího jednoruč spodem spodem. nějšího území, a to jednoruč 8—10 hodů doby. HáObdobí na 8-10 hodů podle doby. Há zečka sozečka nesmi nesmí nahazovat 2 období po so­ bě snaží bě.. Pálkařka Pálkařka stoji stojí vedle sloupku a snaži se odpalem cil přebí cíl bránit. Po odpalu přebí­ há jako v kriketu (prkriketu.. Je-li cíl zasažen (pr­ kénko nebo sloupek) při při náhozu nebo pří pálkařka při hře hře z kterékoliv strany, je pálkařka vyřazena převzata z kri­ krivyřazena ze ze hry. Pravidla převzata ketu. Družstva 11- nebo ÍOčlenná 10členná hraji hrají na 2 směny. směny. stopáž, slg., ve skocích na trampolíně trampolíně zastavení kmitu plachty při při doskoku. doskoku. Uvolněním Uvolněním nohou v kolenou je doskok na plachtě při plachtě nevypružen. nevypružen. Používá se při nezdařených senezdařených doskocích a na závěr se­ stavy. stavy. stopball) , 1. ve stolním I stopbol stop bol lz (z angl. angl. stopball), Stoltz S toltz Roland, "1931, švéd švéd.. hokejista, | tenisu zkrácený úder, hraný těsně za obránce. Ligovou soutěž hrál v letech siťku pol. síťku tak, aby míček na soupeřově pol. 1956-70, mistr země 1958-63. Reprezenodskočil . Nejčastěji Reprezen­ ' stolu nejméně 2 x odskočil. 218 x. x . Dvanáctinásobný účastník 1se hraje halfvolejem, vyžaduje cit pro toval 218 MS, mistr světa 1957 a 1962, nejlepší silu MS. utajesílu úderu, úhel nastavení pálky a utaje­ ní záměru obránce MS 1963. 1963. záměru;; 2. v tenisu úder hraný -+ +• Stolypin S tolypin Vladimir, Vladimír, "1937, sov. střelec střelec.. forhendem nebo bekhendem se silnou Mistr světa ve střelbě z libovolné pistobočni rotací. Pří pisto­ spodní, spodni, popř. popř. navíc i s boční rotací. Při le a velkorážové pistole 1962 (libovolná s. se pohyb rakety těsné těsně před před zásahem pistole 50 50 m, 60 60 ran-jednotlivci i druždruž­ míče značně zpomalí a míč se nechá stva stva;; velkorážová pistole pistole:: 25 25 m. m, 30+30 30 + 30 měkce dosednout na raketu se součas­ ran -družstva), 1966 (libovolná pistole: ným povolením zápěstí. Při správném ran-družstva), jednotlivci i družstva), 1970 (libovolná provedení letí míč pomalu a nízko nad pistole-družstva; vzduchová pistole ní a vlivem spodní pistole:: sítí, síti, dopadá těsně za ni 10 -družstva) a 1974 (standard10 m, 40 ran ran-družstva) (standard­ rotace nízko odskakuje. Je účinný hlavhlav­ -družstva; ně povrchu. ní pistole: 25 26 m, 3 x 20 20 ran ran-družstva; ně na antukovém povrchu, s to p ky langl.), [angl ], zařízen zařízenií sloužící k ruční­ ruční ­ vzduchová pistole-družstva). Mistr stopky Evropy 1963 (libovolná pistole-jednotli pistole-jednotli-- mu měření měření času času ve všech individuálních vcí vci i družstva; velkorážová pistole-družpistole-druž­ sportech, kde se výkon určuje časem stva), 1965 (libovolná pistole-družstva) (např. v atletice, stva). plavání, atletice, cyklistice, cyklistice, plaváni, ze vzduchových zbrazbra­ rychlobruslení rychlobrusleni ap ), nebo v kolektivních a z ME ve střelbě ze ap.), 1971 (jednotlivci), 1972-75 (družstva) (družstva).. sportech k určení ní 1971 času . NejčaNejča ­ určení hracího času. Držitel stříbrných pětin-­ stříbrných medaili z MS 1966 . stěji se používají s. desetinkové a pětin (velkorážová pistole-družstva) a 1970 ková. sekové. U s. desetinkových oběhne se­ (libovolná pistole-družstva; vzduchová kundová ručička ciferník za půl minuty (30 s) s).. Každá sekunda je rozdělena na pistole-jednotlivci), ME 1971 1971 (vzducho(vzducho­ (30 vá desetině sekundy dílků po jedné desetině vá pistole-družstva), 1965 (velkorážová deset dílků

I

(O, 1 s). U s. pětinkových oběhne sekun (0,1 dová ručička celý ciferník za minutu (60 s). Každá sekunda je rozdělena na (60s). pět dílků po dvou desetinách sekundy s). U s. desetinkových postoupí mi­ mi(0,2 s). za 30 s, nutová ručička o jeden dílek za pětínkových za 1 min. min. Zastavi Zastaví-lili se se­ seu pětinkových kundová ručička u pětinkových stopek na čárce, čárce , čteme sudé desetiny sekun­ sekunzastaví-lili se mezi dvěma čárkami, dy, zastavi čteme liché desetiny sekundy. Pro zá­ závody se doporučují tzv. tzv. průběžné stop­ stopratrapantky). ky (viz ratrapantky). strahovský areál, souhrn sport, sport. a tě­ tě · lových. zařízení v Praze na Petříně mezi lových. zařízeni Břevnovem, Hradčany a Smíchovem v nadmořské výšce 333 m n. m. (hladina Vltavy v Praze 180 m n. m.) o celkové ploše asi 0,5 km'. km!. Jedno z největších sportovišť sportoviš( nejen u nás, ale i na světě, a svým hl. hl stadiónem unikátní. unikátní. PozePoze­ mek byl pro sport, sport. a tělových, tělových . zařízení zařízen í vybrán na základě ankety uspořádané českou obcí obci sokolskou a první návrh na Českou realizaci vypracoval 1913 ing. Ludvik Čí­ Či­ ing. Ludvík žek. vykoužek. Po 1. svět. válce 1919 byly vykou­ peny všechny potřebné pozemky řádu Premonstrátů Premonstrátů,, od 1921 se připravoval stavební program za účasti tělových . stavebni zdraa sport. sport, organizaci, organizací, ministerstva zdra votnictví a těl. výchovy a ministerstva nár. obrany. nár. obrany. Nový areál měl nahradit tělových . zařízení zařízeni sport. a tělových, všechna sport, umístěná na pražské letenské pláni součásti měl být stadión pro hro hrohl. součástí a hl. madná sokolská vystoupení. vystoupeni. 1922 byl původní záměr změněn tak, že se má nejdříve postavit atl. dráha, aby se umožnila příprava závodníků pro OH 1924. K tomu však pro zdlouhavá jedná jednáni nedošlo. nedošlo. 1925 ČOS ČOS zaměřila zaměřila veškeré . ní úsilí k tomu, aby sletový stadión byl 1926 upraven pro Vlil. VIII . sokolský slet 1926. Urychleně byly vypracovány projekty vlastna terénní úpravy (ing. C. Kodl) a vlast ní stavbu (ing arch. V. V. Dryák ve spolu­ spoluni (ing.. arch. arch. F. Balcárkem a K. Koppráci s ing. ing. arch. Kop propem). pem). Všechny práce od začátku pro­ provejektu až k k dokončení stavby byly prove­ měsíců . Šatny pro cvičící cvičící by bydeny za 18 měsíců. dřevěné. provizorní, na vých. vých. straně ly dřevěné, stadiónu. Po skončení skončeni sletu vypracoval stadiónu. ing. arch. K. Koppa pro ing. arch. F. Balcárek a K. projekt sousedního malého sport, sport . stadió­ stadiónu, tzv. tzv. voj. voj. stadiónu, a tělocvičny s po­ podokončeni postranních sluchárnou a dokončení záp. tribuny velkého stadiónu stadiónu. křídel záp. realizová Tyto projekty byly postupně realizová­ IX. všesokolského sletu 1932. Po ny do IX. 1945 vyprojektovali ing. ing. arch. arch Balcárek XI. slet 1948 jižní tribuny a K. Koppa pro XI. hl stadiónu.. 1954 byl na západ od atl hl. stadiónu atl. stadiónu, stadiónu. který byl v té době převzat do CSLA a nazýval se Armádní sta­ stasprávy ČSLA úpldión, postaven další malý stadión s úpl­ ným vybavením pro atletiku a fotbal spara dostal jméno Tankista. Tankista. Pro první spař

189

Strahovský sportovní areál: 1 Spartakiádní stadión; 2 vysokoškolské koleje (v do­ bě spartakiéd šatny cvičenců); 3 Rosického stadión; 4 Stadión přátelství; 5 Malý stadión; 6 tělocvična; 7 sport, hala; 8 hřiště ČVUT; 9 lukostřelecká střelnice; 10 hřiště Slavoje Břevnov; 11 hřiště TJ Břevnov; 12 Petřínská rozhledna

:akiádu 1955 byla na vých. zemní tribu- Bareš, Formáček a Pokorný proto na­ iě postavena podle návrhu nár. umělce vrhli, aby šatny byly postaveny jako tr­ irch J. Krohy nástavba dřevěné tribu­ valé objekty a v době mezi spartakiádaty. Šatnová a stravovací část se stavěly mi sloužily jako studentské koleje. Pro itále dřevěné, provizorní, a po vystou­ spartakiádu 1960 byl postaven jeden p n i byly většinou likvidovány. Arch. tento objekt a pro spartakiádu 1965 by­

Straka lo podle projektu arch. Cubra, Formáčka. Pokorného, Kándla a Hrubého po­ staveno dalších 9 objektů. Nový šatno­ vý areál byl doplněn výtopnou, stravo­ vacím a zdrav, zařízením. V této době byl také rekonstruován Malý stadión ja­ ko zařízení tréninkové a doplňkové pro Rosického stadión 1970-75 byla posta­ vena nová vých. tribuna Spartakiádního stadiónu podle návrhu arch. Kuny a Hanka s využitím prostorů pod divác­ kou části, kde jsou umístěny tělocvična, bazén, kancelářské mistnosti a režijní středisko pro hromadná vystoupení. Pro mistrovství Evropy v atletice 1978 byl podle projektu arch. Kutnary a Ze­ mana rekonstruován Rošického stadión a stadión Tankista, který byl přejmeno­ ván na Stadión přátelství a provozně spojen se stadiónem Rošického. Sou­ časně byla v jeho sousedství postavena sport hala. Další úpravou byla pro ČSS 1985 přístavba záp. tribuny Spartakiád­ ního stadiónu podle projektu arch Kalese, Kopřivy a Štěpána, která řeší i tr­ valé využití prostorů v tribuně. Součas­ ně byl vyřešen i příjezd čestných hostí a jejich potřebné zázemí. Dnes se řeší blok záp. tribuny Spartakiádního stadi­ ónu, provozně spojené s Rošického sta­ diónem, čímž má vzniknout tzv. školicí centrum Strahov, kde by bylo učební, stravovací i ubytovací zařízení pro Tělo­ výchovnou školu ČÚV ČSTV a některé katedry FTVS UK Plocha Spartakiádní­ ho stadiónu je upravena pro různé mí­ čové hry a do CSS 1990 je volně pří­ stupná veřejnosti. Základní parametry strahovského are­ álu Spartakiádní stadión: cvičební plocha 310 x 202 m; počet současně cvičících 16 000 a při mezerném rozestupu až 33 000, kapacita diváků. 55 086 sedí­ cích, 60 537 stojících, celkem 115 623. Rošického stadión: běžecká dráha 400 m, osmiproudová, a úplné vybavení pro těch - disciplíny atletiky; fot. hřišté 103,5 x 68 m; kapacita diváků: 13 006 sedících, 21 330 stojících, celkem 34 336. Stadión přátelství: běžecká dráha 400 m, šestiproudová, a úplné vybavení pro těch disciplíny atletiky; fot. hřiště 90 x 66,5 m. Malý stadión: běžecká dráha 400 m, še­ stiproudová, a úplné vybavení pro těch. disciplíny atletiky; fot. hřiště 90 x 66,5 m; tělocvična 17,20 x 29,10 m. Sportovní hala 58,70 x 29,30 m. Nafukovací hala s klopenou běžeckou dráhou 160,042 m, čtyřproudovou, a vy­ bavení pro těch discipliny atletiky při­ cházející v úvahu v halách. Straka Josef, 1904-1976, čs. veslař. Dlouholetý čs. reprezentant, účastník OH 1928 a 1936. Držitel stříbrné medaile

190

Straka z ME 1929 (skif) a tří bronzových z ME 1925 (dvojskif), 1927 (skif) a 1932 (čtyř­ ka s kormidelníkem) Nositel veř. uzná­ ní Za zásluhy o rozvoj čs. tělesné vý­ chovy II. stupně. Straka Josef, '1948, čs. veslař, MS, re­ prezentant na dvojskifu (s V. Lacinou). Účastník OH 1972 Í6. místo) a 1976, MS 1974 (4. místo), 1975 (4. místo) a 1977 (6. místo) a ME 1971 Na ME 1973 startoval také ve skifu.

Josef Straka

obranným reflexem smrští. Součástí s. je posilováni antagonistických svalo­ vých skupin. S. používáme pro všechny svalové skupiny, zejména pro svalstvo trupu a dolních končetin, středí [angl. straddle), vžitý název pro obkročný způsob -> skoku do výšky. Skokan se odráži nohou bližší laťce a překonává ji obkročmo. SR překonal tímto způsobem poprvé 1936 D. D. A l­ britton (207 cm). Streicherová Margarette, 1891-1961, rak. prof. TV, pracovnice tělových, insti­ tutu ve Vidní, inspektorka TV, spolupra­ covnice - * K. Gaulhofera, propagátor­ ka přirozeného tělocviku, přiměřeněho divčimu organismu a duševnim vlast­ nostem ženy. Spisy: Grundzůge des ós terreichischen Volksschulturnens (Zá­ klady rakouskěho školského tělocviku), spolu s K. Gaulhoferem, 1922; Zur Gestaltung des Mšdchen-und Frauenturnens (Utváření divčiho a ženského tělo­ cviku); Oas Schulturnen (Školský tělo­ cvik).

Straka Petr Jen z Nedobylic a Libčan, 1645-1720, čes. šlechtic. 1710 založil na­ daci pro zřízení akademie pro mládež zchudlé čes. šlechty (tzv. Strakovy aka­ demie), kde se po jejím zřízení věnova­ la velká pozornost i těl. výchově. V. t. rytířské (šlechtické) akademie. Straňai Karol, *1905, sl tělových, pe­ dagog a odborník, prof. FTVS UK v Bra­ tislavě. Od 1939 správce Tělových, ústa­ vu Sl. univerzity, od 1945 jeho vedoucí. 1960-64 první děkan ITVS (FTVŠ) Univ. Komenského v Bratislavě, 1970-76 ředi­ tel Výzk. ústavu tělových. FTVŠ; 1956-70 předseda védeckometodické rady SÚV ČSTV, 1970-73 předseda věd. rady ÚV ČSTV. Autor věd. prací z teorie a dějin TK. Nositel Řádu práce. Řádu SNP, Čs. vojenského kříže. Řádu rudé hvězdy. Medaile J. F. Chaloupeckého; zasloužilý pracovník v těl. výchově a sportu. strážce mety, slg. metař, v pálkova­ čích hrách hráč pověřený hrou u ně­ které mety. U některých sport, her mů­ že autovat soupeře uzavřením mety. strečink [angl. to stretch = nataho­ vat), metoda izometrického protahová­ ní svalstva. Cílem s. je kompenzace, event, předcházení nerovnoměrnému zatíženi svalstva při sport, specilizovaném tréninku. Při s. zaujme sportovec takovou polohu, ve které cítí v protaho­ vaném svalu mírné napětí až pocit tep­ la. V této poloze setrvá asi 30 sekund. Protahovaci cvik se desetkrát opakuje. Tato série se pak opakuje ještě několi­ krát. Cvik se provádí nenásilně. Svaly se nesmějí protahovat až do bolesti, neboť tím se dosáhne opaku, sval se

nismu nepříznivým podmínkám prostře­ dí. V případě úspěšného zvládnuti do­ chází k následnému přizpůsobení (viz adaptace). Streuer Egbert, "1954, niz. motocyklo­ vý závodník. Mistr světa v silničních zá­ vodech sajdkárů 1984 a 1985 na stroji Yamaha. Vyhrál devět závodů Grand Prix. strhy, v zápasu chvaty z postoje, při nichž útočník strhává soupeře do polo­ hy vkleče nebo do polohy vleže. Přetá­ čení se děje kolem pravolevé osy procházející špičkami chodidel. Při s. se útočník musí dostat za soupeře, a to buď pomoci přitrhu, podběhu (pod paží soupeře) nebo oběhnutí (kolem soupe­ řovy paže), popř. soupeře nejprve strhne do pokleku, a pak si vybojuje polohu vrchního a dokončuje chvat. Stricklandová-de la Huntyová Shir­ ley, ‘ 1925, austr. atletka, sprinterka. Trojnásobná olymp. vítězka: 1952 v béhu na 80 m př. (10,9), 1966 (10,7) a na 4 x 100 m (44,5). Druhá na OH 1948 na 4 x 100 m (47,6), třetí na 80 m př. (11,4) a na 100 m (11,4), třetí 1952 na 100 m (11,9). Vytvořila nebo se podílela na vy­ tvoření devíti SR: v běhu na 100 m 1955 (11,3), na 80 m př. 1952 (11,0 a 10,9), na 4 x 100 m 1952 (46,1) a 1966 (44,9 a 44,5), na 4 x 110 y 1952 (46,9) a 1956 (46,3 a 46,6).

Margarette Streicherová

Strejček Rudolf, '1950, čs. vzpěrač, MS. Obsadil 4. místo v kat. nad 110 kg na OH 1980 (pro MS započítáváno 2. místo v trhu a 4. v nadhozu) v dvojboji. Stal se držitelem bronzové medaile ve stejné soutěži na ME 1979 (3,-trh, 4.-nadhoz). Účastník OH 1972 (9. misto v kat. do 110 kg), 1976 (9.), MS 1973 (4.-do 110 kg), 1975, 1978 (5.-nad 110 kg). 1981. ME 1971, 1973 (4.-do 110 kg). 1975, 1976 (7.-do 110 kg), 1978 (4,-dvojboj, 2.-trh, 4.-nadhoz, nad 110 kg), 1980 (3.-trh. nad 110 kg) a 1981. stres (angl.) zátěž, funkční stav orga­ nismu v mezní situaci, kdy síla podnětů působících na organismus je taková, že se bliží maximu jeho adaptačních mož­ ností nebo je přesahuje. Ve sportu se váže k problémům pohyb - * zatíženi, které při malé a stř. intenzitě vyvolává odpovídající reakci organismu, při nad­ měrných hodnotách zatíženi (vysoké in­ tenzity či vysokého objemu) se pohyb, aktivita stává neúměrně silným podně­ tem a může působit jako stres. Dochází k mobilizaci obranných a nápravných dějů, jejichž smyslem je odoláni orga­

Shirley Stricklandová

Strnisko Julius, *1958, čs. zápasník ve volném stylu v kat. do 100 kg, MS. Drži­ tel tři bronzových medailí z OH 1980, ME 1982 a 1983. Startoval na MS 1977 (8.), 1978 (5. místo v ř. ř. zápasu), 1982 5. , 1983 (6 ). na ME 1978 (5 ). 1979 (4. 3 1980(6. místo). Strok [angl stroke — úder], 1. veslař­ ský záběr; 2. veslař určující frekvenci a rytmus záběrů veslařské posádky. Se­ dí v zádi lodě, spolupracuje s kormidel­ níkem. Dříve strok vždy vesloval na pra­ vé straně, odtud se pravá strana lodi nazývá strokovská a veslaři veslujíci na pravém lubu se nazývají stroci (jezdi na stroku, tj. na pravé straně; strokuje, tj. vede posádku). — Levá strana se nazý­ vá háčkovská, veslaři na levém lubu

191 láčci, veslař na přídi (dříve vždy veslo­ ví na levém lubu) se nazývá háček, itru c to fle x viz plastické povrchy, itruktura sportu, soubor vztahů mezi ednotlivými články sportu, které jsou rředpokladem účinného fungování iportu jako celku. Rozlišujeme v pod;tatě tři na sebe navzájem působící sféy sportu: a) sféru aktivní sport, činno:ti (rekreační, výkonnostní sport, vrchoový sport): b) sféru zájmu o sport - di-áctví, c) sféru vztahu sportu k ostatlim oblastem spol. života (např. k poliice, ekonomice, výchově a vzdělávání, 'ědě, uměni a td ). S. s. umožňuje po­ to p it složitost sportu jako celku a souiasně proniknout hlouběji k poznání je1 0 podstaty. střediska volného času, spol. zařizeú poskytující možnost účelného trávení rolného času. Jsou zaměřena na zábavíou, vzdělávací i zdokonalovací činíost. Umožňují ve velkém rozsahu i pe­ strou rekreační pohyb, činnost. Známé sou s. v. č. ve Švýcarsku (Centres du .oisirs). Obdobou u nás a v dalších soc. emich jsou - ► parky kultury a odde:hu. středisko vrcholového sportu, SVS, rařízeni zajištující kvalifikovanou pří­ pravu vybraných vrcholových sportov:ů k reprezentaci ČSSR na mez. soutěiích. SVS se zřizují v rámci ČSTV, ;S LA ministerstva vnitra a minister­ stva školství ČSR a SSR a v branně ech. sportech ve Svazarmu Zřizuji se i místech, kde jsou vhodná sport, zaří:eni, sociální a spol. podminky, a v souadu se stanovenou dislokací, spádovosti a návaznosti článků vrcholového portu ČSSR, schválenou - ► Výborem sro tělesnou výchovu a sport vlády ‘ SSR. Kádrově, materiálně i organizačlě je činnost SVS ústředně řízena i profesionálně zabezpečována řídicími irgány příslušných organizaci čí resorů. Obsahově je vých. a tréninková čin lost SVS jednotně řízena příslušnými port. svazy ČSTV, komisemi vrcholo;ého sportu výborů sport, svazů ÚV ÍSTV, resp. ÚV Svazarmu, a integrovalým plánem Olymp, přípravy, schvaloaným Výborem pro TV a sport vlády iSSR. Sportovci jsou do SVS vybíráni mdle kritérií, která jsou vydávána ÚV :STV. Nejúspěšnější sportovci SVS sou zařazeni do reprezentačních družtev ČSSR. U každého SVS je ustaveno sdno nebo vice středisek vrcholoého sportu mládeže, odkud jsou vybíáni talentovaní sportovci a doplňovány sjich plánované počty v SVS. tředisko vrcholového sportu mláleže, SVSM, výkonný článek vrcholoého sportu zaměřený na přípravu mlatých talentovaných jedinců pro - * třediska vrcholového sportu (SVS)

středozemní hry a pro juniorskou reprezentaci ČSSR. hry Střední Ameriky; dnešní název od SVSM jsou zřizována většinou jako or­ 1934. Konají se každý 4. rok v mezidobí ganická součást některého SVS v místě OH. Symbolický oheň se zapaluje na jeho působnosti nebo jako detašované aztécké pyramidě v Teotihuacánu pracoviště. Některá SVSM mohou mít v Mexiku a přenáší se na příslušný sta­ také charakter samostatných středisek. dión. Hry řídí - ► Sportovní organizace Činnost SVSM je odb. řízena vedením Střední Ameriky a karibské oblasti. SVS. Trenéři z povolání působící K nejúspěšnějším účastníkům patří v SVSM jsou pracovníky ÚV ČSTV. Do dnes Kuba. SVSM jsou zařazováni sportovci věk. Středoamerické a karibské hry — pře­ kat. stanovených pro jednotlivá odvětví hled: a připravovaní v nižších článcích vrcho­ lového sportu, především v - * trénin­ I. 1926 Mexiko kových střediscich mládeže a ve sport, II. 1930 Havana třídách. III. 1934 San Salvador střední mozek, mesencefalon, sou­ IV. 1938 Panama část mozkového kmene nad -» VaroloV. 1946 Barranquille vým mostem. Vpředu vytváří mozkové VI. 1950 Guatemala stonky, v nichž probíhají hybné dráhy VII. 1954 Mexiko koromíšni, vzadu čtverohrbolí, v němž Vlil. 1958 Caracas jsou podkorová centra zraková a slu­ IX. 1962 Kingstone chová. Středem probíhá mokovod SylX. 1966 San Juan viův. Ve s. m. jsou jádra červená a čer­ XI. 1970 Panama ná, uplatňující se při svalovém napětí. XII. 1974 San Domingo Ze s. m. vychází vpředu nerv okohybný, XIII. 1978 Medellin vzadu nerv kladkový. V. t. mozek, XIV. 1982 Havana střední útočník, hráčská funkce, hráč útočné řady. Ve fotbalu usměrňuje hru celého útoku, hraje v prostoru kokem středoškolské hry, sport, soutěže podélné osy hřiště. V ledním hokeji or­ a tělových, vystoupeni žáků stř. škol, ganizuje obranu družstva, zakládá proti­ pořádané 1921-38 - ► sekcí profesorů útok z obranného pásma, přihrává kří- tělesné výchovy a od 1969 z pověření delním útočníkům. MŠ ČSR a SSR odbory školství KNV. S tředoafrická republika, stát ve stř. 1921 se konaly v Pardubicích při celo­ Africe, 2,51 mil. obyv., hl. město Ban­ státní výstavě TVS, 1926 a 1932 při všegui. Olymp. zkr. CAF. TVS řídi minister­ sokolských sletech a 1938 před X. všestvo mládeže a sportu. Mez. sport, sty­ sokolským sletem v Praze Prvni s, h. ky zajišťuje nár. olymp. výbor, který obsahovaly jen sport, soutěže, dalši sdružuje 8 nár. sport, federací NOV i hromadná vystoupení na Strahově. Na vznikl 1961 a uznání MOV získal 1965 — s. h. v rozšířeném pojetí navázaly -* S. r. má nedostatek sportovišť odpoví­ Předsletové tělovýchovné slavnosti čs. dajících mez. normám Nejrozsířenějši- škol 1947. Od 1969 se s. h. konají každo­ mi sporty jsou fotbal, házená a basket­ ročně, v ČSR zpravidla ve sport, gym­ bal, který přináší S. r. největší mez. nastice a dvou dalších sportech z voli­ úspěchy. — S. r. se zúčastnila OH 1968 telné skupiny (atletika, basketbal, volej­ a 1972. bal, házená), v SSR ve dvou sportech Středoam erická a karibská spor­ z volitelné skupiny (střídavě). S. h. se tovn í organizace, špan. Organización účastní hlavně žáci gymnázii a stř. odb. Oeportiva Centroamericana del Cariba, škol. OOECABE, zal. 1926 v Mexiku. Jejím cí­ S tředoškolský pohár, veslařský zá­ lem je sjednotit nár. sport, organizace vod pro žáky stř. škol, zal. Českým ve­ Střední Ameriky a karibské oblasti a or­ slařským klubem (ČVK) 1922. Byl vypi­ ganizovat regionální soutěže. -» Stře- sován pro lodi plátové, čtyřky, osmy doamerické hry se konají od 1926 té­ a skuly. Později byl nahrazen Pohárem měř pravidelně každé 4 roky, většinou mládeže. uprostřed olymp. cyklu. Nejvyšším or­ středový hráč, dř, záložník, hráčská gánem je konference. Po vítězství ku­ funkce, ve fotbalu hráč mezi útočnou bánské revoluce 1959 se země středoa- a obrannou řadou. V družstvu jsou zpra­ merické a karibské oblasti připojily vidla 3-4 s. h., a to podle zvoleného sy­ k blokádě Kuby a znemožňovaly účast stému hry. Obecně plní útočné i obran­ kubánských sportovců na středoame- né úkoly, operují na relativně velkém rických hrách. Účast Kuby byla obnove­ prostoru, musí mit především smysl pro na 1966 na hrách v Portoriku. Oficiální konstruktivní hru. středozemní hry, oblastní mez. sport, jazyk španělština, angličtina středoam erická a karibské hry, soutěže zemi v oblasti Středozemního oblastni mez. sport, soutěže pořádané moře, pořádané pod patronátem MOV; pod patronátem MOV. Zal. 1926 jako od 1951 se konaji každý 4. rok.

192

střeh Středozemní hry I. 1951 II. 1955 III. 1959 IV. 1963 v. 1967 VI. 1971 VII. 1975 VIII. 1979 IX. 1983

— přehled: Alexandrie Barcelona Bejrút Neapol Tunis Smírná Alžír Split Casablanca

střeh, 1. zákl. postoj, v němž je sporto­ vec připraven k akci; 2. v šermu výchozí postoj pro šermířské pohyby a akce; stoj výkročný, chodidla 1,5 až 2 stopy od sebe, koleno zadní nohy nad špič­ kou, koleno přední nohy nad středem chodidla, trup mírně v úklonu, neozbro­ jená paže pokrčená v lokti, nadlokti té­ měř vodorovně s ramenem, předloktí kolmo, prsty a zápěstí mírně ohnuty do­ vnitř, ozbrojená paže mírně pokrčena, loket na šířku dlaně od boku, předloktí mírně zvednuto, ruka se zbraní vytoče­ na ven; 3. v zápasu zákl postavení zá­ pasníka, z něhož začíná boj v postoji Stojí-li oba zápasníci ve stejném zákl. postavení, označujeme takový střeh ja­ ko shodný, stojí-li v různém zákl. posta­ veni, mluvíme o opačném střehu. — Zá­ pasník stoji v uvolněném stoji rozkroč­ ném, chodidla jsou vzdálena na šiří ra­ men, trup mírné předkloněn. Je-li jedna noha vysunuta asi o stopu vpřed, pak mluvíme o pravém střehu (pravá noha vpředu! nebo levém střehu (levá noha vpředu). Jsou-li obě chodidla na stejné úrovni, mluvíme o čelném (přímém) střehu. — S. může být nízký, střední ne­ bo vysoký. Nízký s. vznikne větším předsunutím jedné nohy vpřed a zvět­ šením předklonu; užívá se ho převážně k obraně. Menším předsunutím nohy a zmenšením předklonu trupu vzniká vysoký s., který poskytuje větší možno­ sti k rozvinutí oboustranné chvatové činnosti střelba, 1. v brankových sport, hrách útočná finální herní činnost jednotlivce, kdy útočník usměrňuje míč (kotouč) na cíl se snahou dosáhnout branky nebo koše. Ve všech případech míč vyražený brankářem nebo odražený od desky ne­ bo koše lze dorážet (viz dorážení, dopichování). — V basketbalu rozlišujeme s. z místa (obouruč od prsou, od obličeje, nad hlavou, vrchní s. jednoruč), s. ve výskoku po odrazu oběma nohama (jednou rukou po chycení míče na mí­ stě nebo po úniku driblinkem, po úniku bez míče a po chycení míče, po otočce nebo po obrátce obouruč nad hlavou); s. po odrazu jednou nohou (spodní s. jednoruč, obouruč, vrchní s. jednoruč, boční s. jednoruč, s. dopichováním). Způsob s. a volba okamžiku s. jsou ovlivňovány vzdáleností hráče od koše

(střelba z krátké, střední a dlouhé vzdá­ lenosti), činností a postavením soupeře vzhledem ke koši. — V házené jde o prudké a umístěné vhozeni míče do branky. Rozlišujeme vrchní s. jednoruč ze stoje na místě (při 7m hodu nebo ve výskoku přes obranu soupeře při po­ stupném útoku), s. s naskočením nad brankoviště (při zakončování protiútoku a rychlého útoku a při postupném úto­ ku proti zformované obraně soupeře). Z prostoru křídla střílejí hráči z letu (pád tlumí nestřílející paži), vrchní s. jednoruč s výklonem, s. „zadovkou", spodní s. jednoruč. — Ve fotbalu vstřeleni míče do branky kopem (vnitřní ne­ bo vnější stranou nohy, přímým vnitř­ ním nebo vnějším nártem, špičkou, pa­ tou, kolenem) nebo hlavou (čelem nebo spánkovou částí hlavy — ve stoji, ve výskoku, v pádu). Rozlišujeme s. podle vzdálenosti (s. z velké vzdálenosti — nad 20 m, ze stř. a krátké), podle výšky letu míče (přizemní, polovysoké, vyso­ ká), podle rotace (přímá, obloukem), podle rychlosti (razantní, měkká), podle činnosti, která předcházela (ze standar­ dních situaci - pokutový kop. přímý vol­ ný kop; po vedení míče, po zpracování míče), podle pohybu míče (např. vole jem, halfvolejemj. — V ledním hokeji jde o dopraveni kotouče holi do bran­ ky, a to švihem, přiklepnutím, - * golfo­ vým úderem, -*• podebráním kotouče nebo - ► tečováním. Rozlišujeme s. po ruce a přes ruku, s. po klamném pohy­ bu (tzv. blafák) nebo s. zasunutím ko­ touče do branky (po objetí branky zeza­ du); 2. závodní provádění střeleckých sport, disciplin, viz sportovní střelba, střelecké stanoviště, prostor na -» střelišti pro jednoho střelce. Pro pisto­ lové disciplíny má délku 1,5 m a šířku 1-1,5 m (pro rychlopalnou pistoli 1,5 m), pro puškové discipliny délku 2,5 m a šířku minim. 1,6 m (pro skeet a baterii viz hesla). Má být chráněné střechou a zástěnami před sluncem a větrem, mít pevnou podlahu a být vybavené ži­ dlí a nabíjecím stolkem. Jednotlivá s. s. jsou vzájemně oddělena zástěnami vy sokými minim. 1,70 m, přičemž horní okraj musí být minim. 2 m a spodní okraj max. 0.70 m nad úrovni střeliště. V. t. střelnice. střelecký kruh, v pozemním hokeji prostor před brankami; pouze z něho může být dosaženo branky. Je vyzna­ čen dvěma čtvrtkruhy vedenými ve vzdálenosti 14,63 m od brankových sloupků a spojenými 3,66 m dlouhou čarou rovnoběžnou s čarou brankovou, střelecký souboj, disciplina -» maso­ vých branných soutěži, součást mez. soutěže Za přátelství a bratrství. Závod tříčlenných družstev, obsahuje běh a střelbu na sklopné terče. Soutěží se

ve věk. kat. počínaje žáky. Střelnice vy­ bavena dvěma sadami terčů, každá z nich má tři sklápěcí mech. terče. Star­ tují vždy dvě družstva současně od startovní čáry, vzdálené 50 m od čáry palebné. Střílí se v poloze vleže bez opory na skupinu terčů soupeře. Každý závodník má 3 náboje připravené na palebné čáře. Sestřelení terče znamená vyřazení závodníka, jehož stanovišti terč odpovídal. Jeho nevystřelené ná­ boje mohou použit členové téhož druž­ stva, pokud nejsou ze soutěže vyřazeni. Vítězi družstvo, které dříve sestřelilo terče soupeře, resp jejich větší počet, po vystřílení všech nábojů. — Více družstev soutěži systémem vyřazovacím nebo systémem „každý s každým"' střelecký stůl, zařízeni pro střelbu z pušky vleže, nelze-li střílet z podlahy - ► střeleckého stanoviště. S. s. je dlou­ hý 2,20 m a široký 0,80-1 m, výška je při­ způsobena řešeni ohroženého prostoru. S. s. musí být stabilní a pokryt rohož nebo jinou vhodnou podložkou střelecký úhel, v brankových sport hrách úhel, pod kterým útočník střílí míč nebo kotouč do branky. Největší s. ú. (90°) je pří střelbě přímo zpředu pro­ ti středu branky. Nejmenší (0°) při střelbě od brankové čáry. Proto se útočník (křídlo) z této pozice snaží šik­ mým nabíháním zpět do hřiště zvětšit s. ú. a tím zvýšit pravděpodobnost úspěchu. Zmenšováním s ú. mu v tom naopak brání brankář (viz herní činnost brankáře) střeliště, řada -*■ střeleckých stano­ višť na střelnici. Vpředu je s. ohraniče­ no palebnou čárou, od níž se měří dél­ ka střelby. střelivo, souhrnný název pro munici určenou ke střelbě. Ve sport, střelbě se používají kulové nebo brokové náboje Náboj je uložen v nábojnici, která je u kulových zbrani kovová, u brokových lepenková nebo z plastických hmot. Nábojnice spojuje všechny části nábo­ je do celku upraveného pro vložení do zbraně a vymetení střely z hlavně. Při výstřelu narazí - * úderník na zápalku, vznítí v ní zápalnou slož a ta zapálí pra­ chovou náplň. Tím vznikne velké množ­ ství plynů, které tlakem vypudí střelu z hlavně. U malorážových nábojů je zá­ pal okrajový (úderník narazí na okraj dna nábojnice), u ostatních kulových a u brokových nábojů středový (náraz do středu nábojnice). Jako zápalná slož se u sport, zbraní používají různé třas­ kavé směsi, které nezpůsobují korozi hlavně (Sinoxid. Neroxin a j). Náboje pro sport, střelbu se dělí podle použiti na náboje pro pušky, pistole a brokov nice, podle ráže a konstrukce na náboje malorážové pro střelbu z malorážových pušek, pistoli a revolverů (ráže 5,6 mm

193 — 22), s nábojnicí short pro rychlopal­ nou pistoli a s nábojnici long rifle pro střelbu sport, a standardní pistolí na 25 m, libovolnou pistoli na 50 m a všech druhů malorážových pušek na 50 m včetné malorážky na běžící terč, na ná­ boje velkorážové ráže 7,62-9,65 mm (.30- 38) pro velkorážové pistole (revol­ very) na 25 m, velkorážové terčovnice a velkorážové standardní pušky na 300 m, a na náboje pro brokovnice pro střelbu na asfaltové terče; max. povole­ ná ráže je 12 s nábojnici do 70 mm, při­ čemž náplň pro střelbu na skeetu má broky průméru 2-2,5 mm a celk. hmot­ nost 36 g. — Podle kvality se náboje dělí na standardní, pro běžnou potřebu výcviku a pro lovecké účely, sportovni, odpovídající požadavkům sport, výko­ nu, a speciální mistrovské, určené pro vrcholné soutěže ve sport střelbě s mi­ nim. výrobní toleranci, střelné zbraně, palné zbraně, které využívají střelného prachu nebo stlače­ ného vzduchu či plynu k vypuzení nábo­ je z hlavně. Sport. s. z. dělime podle délky hlavně na dlouhé (pušky) a krátké (pistole, revolvery), podle charakteru a účelu na standardní a libovolné. Stan dardní s. z. mají v podstatě shodnou konstrukci, individuální úpravy jsou omezeny jen na menší detaily. Jsou ur­ čeny pro široké masy sport, střelců a pro discipliny sport, střelby, v nichž není povolena zbraň s označením „libo­ volná". Libovolné sport, zbraně jsou ur­ čeny především pro výkonnostní a vrcholový sport. Jsou to všechny puš­ ky a pistole s dovolenou úpravou pažby (rukojeti) a s použitím -» napínáčku. Použivaji se v disciplinách sport, střel­ by označených jako „libovolné" (angl. free). — Charakteristika a popis sport, zbraní. Standardní malorážka (StM) všechny běžné malorážní pušky odpoví­ dající stanoveným rozměrům ráže 5,6 mm (.22), střelivo long rifle s okrajo­ vým zápalem. Na pažbě nejsou povole­ ny otvor pro palec, opěrky (palce, levé ruky. hrany dlaně), vodováha a zarážka pro ruku. Max. hmotnost 5 kg. Střílí se buď na vzdálenost 50 m 60 ran vleže a 3 x 20 ran ve 3 položkách (vstoje, vkleče, vleže) na terč 16/11, nebo na vzdálenost 25 m na terč 8/5,5. U nás se pro nár. disciplinu sport, malorážka (ob­ doba mez. discipliny s otevřenými miřidly) používá malorážka ZKM 451 nebo ZKM 456 Pokročilejší používají výkon­ nější malorážky SM-2 a Ural (SSSR), svět špičky poslední modely Anschútz a Walter (NSR). - Libovolná malorážka (LM) - všechny malorážni pušky, které nepřesahuji hmotnost 8 kg, hák na bot­ ce pažby může být max. 153 mm s vyh­ nutím do stran max. 50 mm. Povolen je napínáček spouště. Střílí se na vzdále-

střelné zbraně

Střelné zbraně: I vzduchová puika, 2 standardní malorážka Anschútz. model 1 408, 3 malorážka ZKM 451. 4 malorážka ZKM.456. 5 libovolné malorážka MCV 59. 6 velkorážové terčovnice CV 55 Zenit ráže 7,82 mm, 7 sportovní pistole Margolin ráže 5.6 mm, 8 sportovní pistole Hámmerii-lnternational ráže 5,6 mm, 9 sportovni pistole Drulov ráže 5,6 mm. 10 čs. revolver ZKR 551 ráže 9,65 mm

střelné zbraně nost 50 m 60 ran vleže nebo 3 x 40 ran ve 3 položkách na terč 16/11. U nás se používají MC-12 a Tajga-2 (SSSR), svět. špičku tvoří modely Anschutz a Walter (NSR). — Velkorážni terčovnice (VT), též libovolná velkorážni puška - max. hmotnost 8 kg, nejčastější ráže 7,62 mm, ostatní parametry jako u libo­ volné malorážky. Střílí se na vzdálenost 300 m 60 ran vleže a 3 x 40 ran ve 3 po­ ložkách (někdy jsou hodnoceny samo­ statně) na terč 100/60. U nás se použí­ vají MC-13 a Zenit (SSSR), ve vrchol­ ných soutěžích výrobky Hámmerli Tan­ ner, Winchester aj, — Velkorážni stan­ dardní puška (VStPu) - jsou povoleny všechny velkorážni standardní pušky odpovídající parametrům standardní zbraně, ráže max. 8 mm, odpor spouště minim. 1 500 g; napínáček není povo­ len. Střílí se na vzdálenost 300 m 3 x 20 ran ve 3 položkách na terč 100/60. VStPu byla vyvinuta z armádní pušky kombinací s prvky velkorážni terčovni­ ce (masívnější hlaveň a dioptr) a začali ji používat střelci SSSR a USA v disci­ plině armádní puška, která byla vypiso­ vána do 1966. — Vzduchová puška (VzdPu) — povolen každý druh standar­ dní pušky na stlačený vzduch nebo CO:, odpovídající parametrům standar­ dní malorážky s tímto omezením: ráže 4,5 mm (broky a diabolky), napínáček nepovolen, hmotnost max. 5 kg. Střílí se vstoje na vzdálenost 10 m 60 ran (muži a junioři) nebo 40 ran (ženy a juniorky) na terč s „desítkou" 0 1 mm a jedničkou 04,6 mm. Tato disciplína byla zařazena na OH 1984 a nahradila disciplínu velkorážni terčovnice. Kromě mez. discipliny VzdPu se střílejí i nár. disciplíny, zejm. v kategorii mládeže (Sokolovský a Dukelský závod branné zdatnosti) Pro nár., masové a náborové soutěže se používají běžné (zlamovací) vzduchovky Slavia s otevřenými miřidly; dokonalejšími typy jsou VzdPu Feinwerkbau, Waler a Anschutz. - Vzdu­ chovka pro střelbu na běžící terč - ob­ doba vzduchové pušky pro střelbu vstoje, ale s možností použití zaměřovacího dalekohledu - Maíorážka pro střelbu na běžící terč (BT) má parame­ try standardní malorážky s možností použití zaměřovacího dalekohledu. Stří­ lí se na vzdálenost 50 m 60 ran (30 rych­ lých a 30 pomalých) nebo 40 ran (20 a 20, nepravidelně střidaný rychlý a po­ malý běh) na terč se siluetou divočáka. Nejpoužívanější zbraní je maíorážka BK-6 (SSSR), mezi nejlepší patří zbraně Feinwerkbau, Anschutz a Walter (NSR). — Brokovnice pro střelbu na as­ faltové terče — povoleny jsou všechny běžné zbraně s hladkým vývrtem max. ráže 12 mm, používají se však výhradně brokové kozlice s jednou nebo dvěma

194 spouštěmi. Pro střelbu na - ► skeet mají jonov). — Vekorážni pistole - jakýkoli kratší hlaveň (asi 600 mm) s menším za- typ velkorážni pistole nebo revolveru hrdlením a s usťovou brzdou, hmotnost pro náboje ráže 7,62-9,65 mm (včetně 3,10 kg; pro střelbu na - ► baterii mají ráží brit. a amer. .30-38) se středovým delší hlaveň (asi 760 mm) s větším za- zápalem a olověnou střelou. Hmotnost hrdlenim a bez úsťové brzdy, hmotnost zbraně max. 1 400 g, délka hlavně max. 3,70 kg. Nejpoužívanější u nás je bro­ 153 mm, vzdálenost miřidei max. kovnice ZH 102 a 103 (Zbrojovka - Ho­ 220 mm, odpor spouště minim. 1 360 g. lek) a Brno Super. Pro vrcholové závo­ Rukojeť jako u standardni pistole. Pou­ dy se používají brokovnice Browning žívají se bud samonabíjeci (automatic­ a FN (Belgie), Rotweil (NSR), Bereta ké) pistole s funkcí jako u rychlopalné (Itálie) a Winchester (USA). — Libovol­ pistole, nebo revolvery. Některé mají ná pistole, též terčová pistole - jakákoli zásobnik na 5 i vice nábojů, ale při zá­ pistole nebo revolver na náboje ráže vodu je povoleno nabíjet pouze 5 na 5,6 mm (.22) s okrajovým zápalem. Miři- jednu sérii. Z revolverů se u nás použí­ dla jsou otevřená, mechanická. Pistole vá ZKR 551 (Zbrojovka Brno) nebo vý­ může být vybavena napínáčkem spou­ robky firmy Smith, Wesson a Colt ště a ortopedickou rukojetí nepřesahu­ (USA) a sov. TOZ 36-49, z pistolí G-SP, jící zápěstní kloub (viz pažba) Nejča­ Hámmerli SIG-240 a Šmith, Wesson stěji se používají jednorané pistole a Colt. — Vzduchová pistole (VzdPi) s dlouhou hlavní, u nás MC-2, MC-55, střela je uváděna do pohybu tlakem TOZ 35 (SSSR) i Hámmerli (Švýcarsko). vzduchu nebo jiného plynu (nejčastěji Některé modely mají elektronickou COi) z tlakové nádoby (pro tyto zbraně spoušt. Střílí se na vzdálenost 50 m na plati jiná bezpečnostní pravidla a zása­ terč 50/20. - Rychlopalná pistole - sa- dy pro držení a nošení než pro vzdu­ monabíjecí (automatická) pistole na ná­ chovky), max. hmotnost 1 500 g, odpor boje ráže 6 mm short s okrajovým zápa­ spouště minim. 500 g; rozměry takové, lem. Pro sport, střelbu se zpravidla pou­ aby se zbraň vešla do krabice žívají samonabijecí pistole se zásobní­ 420 x 200 x 50 mm. Střelivo ráže 4,5 mm kem na 5-6 nábojů bez uzamykatelného (.177) libovolného tvaru z olova nebo závěru: nábojová komora je uzavřena jiného měkkého materiálu. Nejčastě­ jen vahou závěru a tlakem zpětné ji se používá střel (broků) Diabolo. vzpruhy. Rozměry rychlopalné pistole Střílí se na vzdálenost 10 m na terč jsou dány pravidlem, že pistole se 156/60 (desítka má 0 12 mm): muži musí vejit do krabice rozměrů a junioři střílejí 60 ran, ženy a juniorky 300 x 150 x 50 mm. Hmotnost se zásob­ 40 ran v jednom závodě. Vzduchová pi­ níkem nesmí překročit 1 269 g, výška stole pro sport, střelbu má proti běž­ hlavně s miřidly 40 mm. Je povolena ným typům (např. TEX - zlamovací) spe­ úsťová brzda, závaží, ortopedická ruko­ ciální úpravy, např. jemnější spoušťový jeť v určených rozměrech: odpor spou­ mechanismus, dobře regulovatelná miště není stanoven. Střílí se na vzdále­ řidla, speciální rukojeť (ortopedická, in­ nost 25 m 5 výstřelů na 5 terčů ve tvaru dividuálně upravená): plati pro ni stej­ siluety v čase 8,6 a 4 s. Nejpouživanější ná pravidla jako pro standardni pistoli. zbraně u nás jsou MCU, MC-1 (SSSR- U nás se nejčastéji používají pistole řa­ Margolin), Hámmerli 210 a 230 (Švýcar­ dy TAU (5-6) konstruktéra Uhrinčata sko), Walter OSP (NSR) a Domino (Itá­ a ze zahraničních Walter Lp, výkonnější lie). — Standardní pistole - pistole ne­ Feinwerkbau (model 65, 70, 80, 90), bo revolver na náboje ráže 5,5 mm long ZKR 551 aj. — Velkorážni služební p i­ rifle s okrajovým zápalem, hmotnost stole - nár. disciplína, při níž se použí­ max 1 400 g, odpor spouště minim. vají služební pistole ozbrojených složek 1 000 g, vzdálenost mušky a hledí max. MNO a MV; jsou to pistole ČZ vzor 220 mm. Povoleno je závaží na hlavni, 50/70, armádní pistole vzor 52 ráže 7,62 ale není povolena úsfová brzda. Ruko­ mm a samopal vzor 61 ráže 7,65 mm jeť může být individuálně upravena do použitý jako pistole. V této disciplině je šířky max. 50 mm, ale nesmi uzavirat ru­ povoleno běžné plášťové střelivo. — ku. Standardní pistole má zásobník Pro biatlon se používají malorážní nebo a pracuje jako rychlopalná pistole. Střilí vzduchové pušky. Na soutěžích se střílí se na vzdálenost 25 m na terč 50/20 jen malorážní puškou, která nesmí mit v pětiranných sériích (5 ran za sebou) automatické nebo poloautomatické na­ v čase 150, 20 a 10 s, a potom 30 ran na bíjeni a speciálně upravené opory pro otočnou siluetu, která je ke střelci oto­ ruku. Ráže zbraně 5,6 mm (.22), odpor čena 3 s (na jeden výstřel). Nejpoužíva­ spouště musí být minim. 500 g. Puška nější zbraní u nás je MCM (SSŠR), špič­ může být vybavena upínacím řemenem kové modely jsou Hámmerli 208 a 215 a dvěma nosnými řemeny. Způsob no­ (Švýcarsko), Walter G-SP (NSR) a Do­ šení zbraně je libovolný, mino (Itálie) a další z SSSR řady CHR střelnice, prostor upravený a zabezpe­ 30, 80 (konstruktéři Chajdurov a Razar- čený pro trénink a závody ve střelbě

střelnice

195 střelnými zbraněmi a lukem. — S. se stavěly od 13. stol., nejdříve pro střelbu kuši „ku ptáku", kde terčem byl dřevě­ ný pták upevněný na tyči ve výši 20-50 stop (asi 6-16 m). Kromě toho se stavě­ ly malé s. s kruhovým terčem průměru 12-13 cm na desce kryté střechou. Stří­ lelo se na vzdálenost 100-200 kroků. Při střelecké slavnosti v Curychu 1504 se střílelo kušemi vsedě na vzdálenost

Záchytný val lukostřelecké střelnice: / hliněný val obložený drny, II val kom­ binovaný — A drny. B hliněný zásyp, C cihlová zeď, D záchytná stěna z prken, £ dřevěný kůl.

100 kroků do terče průměru 12 cm. Po vynálezu palných zbraní se od 15. stol. měnily i s. a vznikala první střelecká pravidla Z té doby se dochoval obrá­ zek pražské s., postavené 1585 za leto­ hrádkem královny Anny. Tam byl uspo­ řádán velký turnaj se střelbou na pohy­ bující se postavu jezdce na koni ze vzdálenosti 130 kroků. Kdo zasáhl ně­ kterou část nakreslené výstroje, obdr­ žel ji v originále. Od 2. pol. 19. stol. se začaly stavět s. pro střelbu na větší vzdálenost. První střelecký svaz, British National Rifle Association, zal. 1860 ve Velké Británii, organizoval 1886 střelec­ ké závody ve Wimbledonu. Střílelo se na terč 100 x 60 cm ze vzdálenosti 200 a 500 yardů. 1890 se konaly závody na s. v Bisley, kde se střílelo puškou na vzdá­ lenosti 200, 500, 600, 800 a 1 000 yardů, pistoli na 50 a 20 yardů a na běžici terč ze vzdálenosti 100 yardů. Tyto s., stejně jako s. v Greedmoru (USA) z 1873, byly otevřené, nebyly vybaveny zařízením proti odrazu střel a jen výjimečně měly záchytný val. První s. pro střelbu bro­ kovnicí na živý terč byla postavena 1856 ve Willhesdenu (Velká Británie). Stříle­ lo se na živé holuby na vzdálenost 25 —30 kroků, holubi byli vypouštěni ze skříněk a museli být zasaženi tak, aby klesli ve vyhrazeném prostoru. Někdy se střílelo i na vrabce a vlaštovky. Od 1858 se podobné závody konaly i v Mo­ naku, Cannes a jiných městech Francie a Itálie. Protože veřejnost proti střelbě na živý terč protestovala, začaly se jako terče používat nejprve skleněné koule, později koule hliněné; dnes se používa­ jí asfaltové terče. — S. pro sport, střelbu dělíme podle druhu používa­

ných zbraní na s. pro malorážní zbraně, s. pistolové, s. pro střelbu na běžici terč a s. pro střelbu ze vzduchovek a vzdu­ chových pistoli; zvi. s. jsou pro střelbu na - * skeet a na -» baterii. S., která má všechna tato zařízení (tzv. střelecké stadióny), je velmi nákladná a má velké prostorové požadavky (u nás je jediný střelecký stadión v Plzni Lobzich, posta­ vený 1962). — S. malorážková se použí­ vá pro střelbu standardni i libovolnou malorážkou a libovolnou pistoli na vzdálenost 50 m. Střílí se ze -» střelec­ kých stanoviší, která jsou od terčů vzdálena 50 m ( ± 20 cm). - ► Střeliště musí být chráněno před deštěm, vě­ trem a sluncem. Za střeleckými stanovi­ šti je stolek pro zapisovatele a mezi ním a cilným musí být signální zařízeni pro výměnu terčů. Terče se vyměňují ze zákopů. Optimální výška terčů pro střel­ bu na vzdálenost 50 m je 50 cm nad úrovni stanoviště střelce. V prostoru za terči jsou záchytné vály, které zachycuji střely po proniknutí terčem. K zajištěni bezpečnosti slouží záchytné clony ohra­ ničující palební prostor, jsou ze dřeva (fošen), štěrkopisku, betonu nebo ple­ chu. Příčné záchytné clony nad paleb­ ním prostorem před stanovišti střelců jsou ze dřeva nebo plechu. Podklady pro stavbu s. zajišťuje Svazarm a schvaluji je orgány veřejné bezpeč­ nosti. Provoz na s. se řidi závaznými pravidly, která musí být vyvěšena na vi­ ditelném místě. — Pistolová s se pouzivá pro všechny pistolové discipliny kro­ mě libovolné pistole. Bývá budována jako samostatná část větších komplexů nebo je součásti střelnice pro střelbu na vzdálenost 50 m (pistolové disciplíny

Střelnice lukostřelecká: A záchytná stě­ na, B záchytný val, C terče, O schody naval, E bariéra, F stanoviště střelců, G Skeet: 1—8 stanoviště střelců. A vysoká věž, Snízká věž, Czákladní tětiva, Obod šatny, sklady, H ochozy pro diváky. křižování terčů, E značka hranice střelby, F střední osa

196

střelnička se střílejí na 25 m). Zařízení k upevnění terčů a otočné zařízení pro siluety je v polovině palebního prostoru s tole­ rancí ± 10 cm Stanoviště střelců mají rozměry 1,5 x 1,5 m. Výška terčů (střed desítek) je 140 cm nad úrovní střelec­ kých stanovišt. S. musí mít možnost umístění pevných kruhových terčů 50/20, otočných terčů pro standardní pistoli a pěti siluet pro rychlopalnou pi­ stoli. Střelecká stanoviště mají být od­ dělena zástěnami vysokými 170 cm, je­ jichž horní okraj má být minim. 200 cm a spodní okraj max. 70 cm nad úrovní střeliště. Hlediště pro diváky musí být minim. 5 m za zadním okrajem střeliště a odděleno bariérou. — S. pro střelbu na běžící terč je určena pro střelbu jed­ noho střelce na jeden terč. Střelecké stanoviště je umístěno přímo proti tzv průseku, tj. prostoru, v němž se smí střílet na pohybující se terč. Průsek je široký 10 m a je ve stejné úrovni jako stanoviště; od palební čáry je vzdálen 50 m. Po obou stranách průseku jsou ochranné stěny, chránící obsluhu a roz­ hodčí. Musí být tak vysoké, aby nebyla vidět žádná část terče, pokud se neob­ jeví v průseku. Terče se umísťuji na vo­ zíku nebo podobném zařízeni umožňují­ cím pravidelný běh terče v obou smě­ rech. Používají se 2 rychlosti pohybu terče: rychlý běh — terč se pohybuje v průseku 2,3 s, a pomalý běh — pohyb trvá 5 s. Pokyn k pohybu terče dává roz­ hodčí na palební čáře podle připrave­ nosti střelce. Za průsekem je záchytný val a před průsekem nízký val chránící terčové zařízení. — S. pro střelbu ze vzduchovky a vzduchové pistole nepo­ dléhají schválení bezpečnostních orgá­ nů. Z těchto zbraní se střílí na vzdále­ nost 10 m, proto s. mohou být umístěny v tělocvičně, klubovně, nepoužívané chodbě ap. Jsou vybaveny normálními měniči terčů nebo jen pevnými rámy. Výška středů terčů má být asi 150 cm nad zemí. Terče si mění zpravidla sami střelci, při střelbě na terčové pásy el. posunem pásu nebo ručním přitahová­ ním. Ustanovení o stanovištích je stejné jako u s. malorážkové. — S. pro střelbu velkorážními zbraněmi jsou nejnákladnéjšim střeleckým zařízením, proto je jejich počet ve světě poměrně malý, v Evropě je jich více jen v severských zemích. Střílí se plášťovými střelami rá že 6,5-8,0 mm, které mají velkou účin­ nost i dostřel. S. proto musí mít záchyt­ ný val z písku nebo jiného vhodného materiálu, boční záchytné vály nebo clony a příčné clony pro zachycení ná­ hodných výstřelů. Terčové zařízení je od palební čáry vzdáleno 300 m ( ± 1 m). Terčové rámy se spouštějí a vysouvají ze zákopu Optimální výška terčů je 3 m nad úrovni střeliště. S. mu­

sí mít telefonnní nebo rádiové spojení mezi cílnými v zákopu.a stanovišti střel­ ců a signalizační zařízení pro zveřejňo­ váni zásahů. Mezi každým druhým stře­ leckým stanovištěm jsou zástěny. — S. lukostřelecká pro terčovou lukostřelbu je rovná ohraničená plocha o délce mi­ nim. 120 m a šířce podle počtu - * terčovnic, umístěných tak, aby umožňova­ ly střelbu ve směru z jihu k severu. Vzdálenost mezi středy terčů má být minim. 1,5 m. Do jednoho terče mohou střílet max. 4 střelci, vzdálenost mezi střelci musí být minim. 75 cm. Střelec­ ké mety musí být vyznačeny čarou, kte­ rá určuje i vzdálenost od terče. Ve vzdálenosti 5 m za střeleckou čarou je další čarou vymezen prostor pro střílejí­ cí, za touto čarou ve vzdálenosti 10 m je vyznačena tzv. čekací čára, za níž mo­ hou být ostatní střelci a doprovod. 10 m za tímto prostorem a 10 m za postranní­ mi čarami mohou být diváci (ale ne blí­ že než 20 m od terčů). — V terénní luko­ střelbě se terčovnice rozmisťuji volně v členitém terénu. Trať má délku 1 480 m. Ze střelecké mety musí být terč viditelný. — S. pro halovou luko­ střelbu je přizpůsobena střelbě na vzdálenost 25 m a 18 m. Do jednoho terče mohou střílet max. dva střelci (na jedné terčovnici mohou být umístěny dva terče bud nad sebou, nebo vedle sebe). Mezi střelci musí být zachována vzdálenost minim. 75 cm. střelnička, 1. malá střelnice pro střel­ bu vzduchovkou nebo vzduchovou pi­ stoli s minim, počtem - ► střeleckých stanovišť a zpravidla se zkrácenou vzdálenosti střelby (např. na 4 m); 2. ocelová krabice rozměrů 580 x 350 x 130 mm, jejíž víko tvoří při otevření spolehlivý lapač střel. Jako terčů se používá sklápěcích figurek ne­ bo rámečků s -*• terčovými listy, střídačka, hovor, sedadla určená pro střídající hráče, náhradníky, trenéra, maséra, lékaře, vedoucího, popř. další funkcionáře družstva při kolektivních hrách. S. je zpravidla umístěna za po­ stranními čárami hřiště v blízkosti stol­ ku zapisovatele a časoměřičů. Odlišné umístění je u ledního hokeje, kde jsou s. za mantinely na druhé straně, než je stanoviště časoměřičů, střídání, v cyklistice těch. prvek rych­ lostních disciplín, v nichž startuji ale­ spoň dva závodnici současně. Odpor vzduchu je překonáván jezdcem na špiči, jezdec v závěsů odpočívá a střídá jezdce na špici po 10 až 30 s při rychlo­ stech 50—60 km/h (při nižších rychlo­ stech po delší doběj. Jezdec ze špice odstupuje vlevo nebo vpravo a zařazuje se za posledního jezdce družstva nebo -» pelotonu. V. t. jízda v závěsu, střídání hráčů, v kolektivních sport.

hrách pravidly povolená výměna hráčů ve hře. Vystřídání hráčů může být a) tr­ valé, tj. do konce utkáni (např. fotbal, softball), nahrazení zraněného nebo vy­ čerpaného hráče nebo střídáni z taktic­ kých důvodů; b) dočasné a neomezené opakovatelné při přerušení hry (např. basketbal), nebo i v průběhu hry (há­ zená, lední hokej) pro načerpání sil, z taktických důvodů ap.; c) dočasné, pravidly však omezené (např. volejbal] při zranění hráče, z taktických důvodů ap.; d) střídáni hráčů ve speciálních funkcích v přestávkách mezi rozehrami (např nadhazovač nebo chytač v soft­ ballu, hazeč v kriketu); provádí se z tak­ tických důvodů, pro umožněni odpočin­ ku ap. Počty náhradníků, dovolených střídáni, způsobů střídáni i tresty za nesprávné provedené střídání určují pravidla jednotlivých sportů, střídavý běh, spr. střídavá metoda bě­ hu, běžecký tréninkový prostředek, spočívající ve změnách tempa; do sou­ vislého déle trvajícího běhu v -» setr­ valém stavu jsou vkládány úseky zvýše­ ným tempem, které setrvalý stav naru­ šuji; v následujícím běhu mirnějším tempem se zvýšená hladina laktátu v krvi opět sníži. S. b. je zaměřen na zvýšení kyslíkové spotřeby a na - * psy­ chologickou přípravu na změny tempa v závodě. V širším pojetí je možné do s. b. zařadit i - * fartlek; někdy sem bý­ vá zařazován i intervalový běh s meziklusem, zejm. s použitím kratších úseků, střídavý start viz start ve vyšší věkové kategorii. stříž, cvičební druh - ► metů (v. t. názvosloví gymnastiky). Stuck Hans, 1901—1978, něm. automo­ bilový závodnik. Mistr Evropy v auto­ mobilových závodech 1934 na voze Auto-Union, mistr Evropy v závodech do vrchu 1930, Vítěz Velké ceny na brněn­ ském okruhu 1934. Stuck Hans-Joachim, *1951, automobi­ lový závodní NSR. Účastnik 74 závodů Grand Prix v MS F1 (bez vítězství). Mis­ tr světa ve vytrvalostních závodech (spolu s Angličanem Derekem Bellem) 1985 na voze Porsche. Stůckelbergerová Christine, *1947, švýc. drezúrni jezdkyně. Olymp, vítězka 1976, mistryně světa 1978 a mistryně Evropy 1975 a 1977 (s nejúspěšnějším koněm Granat). Studentský sport a tělocvik, čas Vysokoškolského sportu, vydávaný od 1925 z iniciativy - * F. Smotlachy, poz­ ději čas. studentského sportu v celé ČSR. V době hosp. krize vydávání ome­ zeno, od 1931 nahrazen čas Marathon, věstníkem Vysokoškolského sportu, stůl, 1. metači tělocvičné nářadí použí­ vané k přeskokům. Horní plát, deska, je zhotoven z jehličnatého řeziva a je vy­

197 ztužen luby. Je čalouněn dvojitým pota­ a pozemního hokeje, hem, a to vnitřním jutovým a vnějším stupeň soutěže, organizační článek z hovězí usně. Plní se slámou, trávou ve struktuře postupových soutěži vý­ nebo pružným čalounickým materiá­ konnostního či masového charakteru. lem Na desku jsou připevněny výsuvné Vyjadřuje výkonnostní úroveň soutěže. dřevěné nohy čtvercového průřezu V organizaci domácích mistrovských 95 x 95 mm, na hranách zaoblené, které soutěží sport, svazů je nejvyššim s. s. lze zvyšovat po 50 mm do celkové vý­ M-ČSSR, v kolektivních sport, hrách I. šky nářadí 1 500 mm. Na dolním konci celostátní liga; nejnižším s. s. je přebor nohy je pérová západka se sklopným TJ. V. t. sportovní soutěže, očkem k zajištění výsuvné vložky. Stůl stupnice obtížnosti divokých vod je vysoký I 000 mm, dlouhý 1 800 mm viz WW. a široký 100 mm; 2. s. pro stolni tenis stupy, v horolezectví různé skalní ne­ má tvar obdélníku o stranách rovnosti, výčnělky, hroty, jamky, výklen­ 2 740 x 1 525 mm. Hrací plocha musi ky ap., na něž horolezec při lezení stou­ být vodorovná ve výši 760 mm nad pod­ pá. Ve sněhu a ledu se s. vysekávají ce­ lahou. Může být z jakéhokoliv materiá­ pínem. V průběhu lezení se s. stávají -*• lu, ale musi být pružná, tak aby se stan­ chyty a naopak. dardní míček volně puštěný z výšky styl. účelný a osobitý způsob provádě­ 305 mm odrazil do výšky 220—250 mm. ni některého sport, cvičení, projev indi­ K výrobě se zpravidla používá laťovky, viduálních zvláštností a schopností překližky a pro rekreační účely plastic­ sportovce. ké hmoty. Podstavce jsou dřevěné ne­ stylizace pohybu, tvorba nových cvi­ bo kovové. Hrací plocha musi mit jed­ čebních tvarů nebo nových těl. cvičeni notnou tmavou barvu (zpravidla zele­ na základě struktury prac., bojového aj. nou), nesmí být lesklá a musí být ohra­ pohybu. ničena bílými čarami širokými 20 mm. Súdán, Súdánská demokratická repu­ Čáry na delších stranách se nazývají blika, stát. v sv. Africe u Rudého moře. postranní, na kratších stranách konco­ 18,5 mil. obyv., hl město Chartúm. vé. Hraci plocha je rozdělena na dvě Olymp. zkr. SUD. TVS řídi se státní poloviny svislou síťkou upevněnou na podporou Rada pro lidový sport. Nedo­ dvou stojáncích. Pro čtyřhru je každá statek tělových, kádrů. Sport, zařízeni z obou polovin dále rozdělena čarou na dobré úrovni. S. má 35 fot. hřišť, 25 rovnoběžnou s délkou stolu na další po­ sport, center, 75 tenisových kurtů, 25 lovinu. Dělící čára je široká 3 mm a na­ hřišť pro basketbal a volejbal. Nejrozšízývá se středová. Stojánky pro upevně­ řenějšimi sporty jsou fotbal, basketbal, ní síťky jsou zpravidla kovové a upevňu­ box a volejbal. — Olymp, výbor S. jí se ke spodní straně desky hrací plo­ vznikl 1956, uznáni MOV získal 1959. chy utahovacími šrouby. Sloupky sto­ Účast na OH od 1960. jánků jsou vysoké 152,5 mm a vzdáleny sudatorium [lat ], horkovzdušná potní od postranních čar stolu rovněž komora s teplotou vzduchu kolem 152,5 mm. Průměr stojánku nesmí pře­70 °C. sahovat 22 mm a jakékoliv zařízení pro Suchá Juhe, *1929, čs. veslařka, ZMS. úpravu výšky nebo napětí motouzu, na Držitelka tří bronzových medailí z ME němž je sítka zavěšena, musi být umís­ 1955, 1963 a 1965 na čtyřce s kormidel­ těno na základně stojánku a nesmi vy­ níci. čnívat víc než 7 mm od stojánku. Stojá­ Suchov Vladimir, *1954, sov. motocy­ nek síťky musí být jednotné barvy a je­ klový závodník. Mistr světa na ledové ho povrch musi být nelesklý. — Síťka je ploché dráze 1985, v družstvech 1982 tmavozelená, z neztuženého (měkkého) (spolu s Ljubičem) a 1984 (spolu s.Ljumateriálu s oky 7,5—12,5 mm, délka bíčem a Kazakovem), vždy na strojích 1 830 mm (měřeno od vnějších okrajů Jawa. stojánků). Horní okraj síťky je lemován Suchý Jan, *1944, čs. hokejista, ZMS bílou páskou širokou max. 15 mm. Síťka je vypnuta motouzem na svislých sto­ jáncích a její horní okraj je po celé dél­ ce 152,5 mm vysoko nad hrací plochou. Spodní okraj síťky se po celé délce do­ týká hrací plochy. stulpny [něm.], pružné pletené podkolenky bez chodidla, které se navlékají na chrániče holení. Pod koleny se uchycují většinou gumou, nebo mají pružný pletený lem. V dolní části (u kotníků) jsou připevněny širokou gumou, která se podvléká pod chodidlo. S. používají Jan Suchý především fotbalisté a hráči ledního

superkompenzace Obránce mužstva, které získalo stříbrné medaile na OH 1968, MS 1965, 1966, 1971, 1974 a bronzové na MS 1969 a 1970. Účastník MS 1967 (4. místo). Nejlepši obránce MS 1969 a 1971. Suk Josef, 1871—1935, čes. skladatel a houslista, člen Čes. kvarteta, prof, skladby na pražské konzervatoři. Na OH 1932 získal v hud. umělecké soutěži stříbrnou medaili za pochod V nový ži­ vot (zlatá nebyla udělena). Suková-Pužejová Věra, 1931-1982, čs. tenistka, ZMS. 1962 byla pátá ve svět. hodnoceni (nejlepší Evropanka). Finalistka dvouhry ve Wimbledonu 1962 a mez. mistryně Francie ve smíšené čtyřhře 1957, šestkrát zvítězila ve dvouhře na mez. mistrovství ČSSR (ČSR), kde získala i 4 tituly ve čtyřhře a 6 vítěz­ ství ve smíšené čtyřhře. 1954—1963 by­ la nepřetržitě mistryní republiky ve dvouhře. Po skončení závodní činnosti se stala trenérkou čs. reprezentačního družstva žen a juniorek.

Věra Suková-Pužejová

sulka, kovový dvoukolový vozík se dvěma ojemi, do kterého jsou zapřaho­ váni —► klusáci ke klusáckým - ► dosti­ hům. V. t. dostihová dráha, sumo, nejstarší klas. zápas v Japon­ sku Patří k nejoblíbenějším sportům a zápasnici sumo — převážně profesio­ nálové — patří k nejpopulárnějším sportovcům Japonska. Účelem zápasu, ve kterém bojuji 2 soupeři v tradičním úboru a s četnými obřady, je vyhodit soupeře z kruhového prostoru (průměr 4,5 m) nebo ho přimět dotknout se zápasišté alespoň jedním kolenem. Zápa­ snici vynikají velkou hmotnosti, sun, v prostných a v tanci při změnách postojů a při chůzi pohyb nohy po zemi celým chodidlem nebo špičkou nohy. V. t. posun, přísun. superkompenzace, zvýšená energe­ tická i funkční úroveň organismu. Zatí­ žení formou těl. cvičeni vyvolává v or­ ganismu celou řadu změn, které se odrážejí ve více či méně intenzívní spo­ třebě energie. Obnova spotřebovaných zdrojů energie při svalové činnosti ne­

superobří slalom probíhá jen k výchozí úrovní, ale dočas­ ně se ve svalu nahromadí větší množ­ ství energie a teprve po čase se zásoba energie vrací definitivně na výchozí hla­ dinu. Tato přesahující úroveň obnovy se nazývá superkomenzace. Výzkumy ukázaly, že fázovitě probíhající změny při pohyb činnosti a ve fázi zotaveni se týkají v podstatě činnosti všech orgánů a všech funkcí, průběh s. u jednotlivých funkci však neprobíhá časové stejné Rychlost obnovy výchozího stavu, veli­ kost a trváni s. závisí především na in­ tenzitě zatíženi dané funkce při pohyb, činnosti. Čím rychlejší' byla spotřeba energie při cvičení, tím rychlejší je ná­ vrat k výchozímu stavu a tím rychleji nastupuje superkomenzace. Teoreticky by mělo další tréninkové zatížení začít ve fázi s., pozdéjši aplikace nevede k žádoucím výsledkům, superobři slalom, super G-slalom, lyž. závod, který se na rozdíl od - ► obřího slalomu jede jednokolově. Poprvé se jel v sezóně 1980/81. Od sezóny 1982/83 se super G-slalomy zařazují do - ► Světo­ vého poháru. Tato disciplina nenahra­ zuje sjezd ani obří slalom. Super G-slalom musi být stavěn na svahu s větší členitosti, a to tak, aby byl rychlejší než trať obřiho slalomu. Jezdi se na sjezdo­ vých tratích s výškovým rozdílem pro muže 500 —600 a pro ženy 400 - 500 m. Superpohár, ve fotbalu v střetnuti ví­ tězů Poháru mistrů evr. zemí a Poháru vítězů pohárů. Zal 1972, první střetnuti se uskutečnilo 1973 bez souhlasu Evr. fot. unie (UEFA), od 1974 již s jejím sou­ hlasem supinace, zevní rotace končetiny Na horni končetině se při s. dlaň obraci do­ předu vzhůru, na dolní končetině se od­ daluje vnitřní okraj chodidla od podlo­ žky. S. na horní končetině provádí ze­ jména sval supinujici, na dolni končeti­ ně přední sval holenní. Suprem viz plastické povrchy, surf jangl ], 1. obec. oplachtěný plo­ vák, v. t windsurfing; 2. plovák k jízdě v přibojových vlnách (viz surfing), surfing (angl.J, jízda na plovácích růz­ ných tvarů, využívající rychlosti moř­ ských vln ženoucích se v příboji k po břeží. Prvním Evropanem, který poznal tento havajský zvyk, byl James Cook. V literatuře (Toulky po jižním Tichomo­ ří) se objevilo na začátku stol. líčení Jacka Londona, který toto umění zvládl a nazval jej královským sportem Po 1 svět. válce se s. začal šiřit i v Evropě, později s připevněnou plachtou (viz windsurfing.) Surinam, Surinamská republika, stát v Jižní Americe u Atlantského oceánu, 400 000 obyv., hl. města město Parama­ ribo. Olymp. zkr. SUR. TVS bez státní podpory; řídí je jednotlivé sport, svazy.

198 Nedostatek sport, zařízení a tělových, kádrů. — Olymp výbor S. vznikl 1959, účast na OH od 1968. Surtees John, '1934, brit motocyklový a automobilový závodník. Mistr světa v silničních závodech motocyklů 1956 (500 cm3), 1958 (350 a 500 cm1), 1959 (350 a 500 cm1) a 1960 (350 a 500 cm1) na strojích MV Augusta. Mistr světa v automobilových závodech F1 1964, druhý 1966. Vyhrál šest závodů Grand Prix, závodil ve vozech Ferrari. Na sklonku závodni činnosti jezdil s vozy vlastni konstrukce značky Surtees s motory Ford. suspenzor, součást výstroje, sloužící k ochraně mužských pohlavních orgánů před úrazem. Používá se v boxu, ledním hokeji, zápasu aj. sval, musculus, ohraničený útvar svalo­ vé hmoty, sloužící k pohybu jednotli­ vých částí těla a vnitřních orgánů. V lid­ ském těle je asi 600 svalů a tvoři zhruba 40 % hmotnosti těla. Soubor s. se nazý­ vá svalstvo. Děli se na: a) svalstvo hlad­ ké, vytvářející stěnu trávicího traktu, část stěny cévní ap. Smršťuje se poma­ lu, nezávisle na stahu a ochabnutí; čin­ nost nemůžeme ovládat vůlí — působe­ ním vegetativního nervstva, b) svalstvo srdečni, příčně pruhované, které vytváří - ► srdce; c) svalstvo kosterní, také příčně pruhované, které se upiná na ko­ stru a je určeno pro uskutečňováni po­ hybů. Kosterní svalstvo se skládá ze svalových vláken, mezi nimiž jsou krev­ ní a lymfatické cévy, nervová vlákna a řídké vazivo (endomysia). Několik svalových vláken tvoří snopečky a snopce, oddělené od sebe vazivem. — S. se upiná ke kosti pomocí - * šlach. Ploché svaly se nazývají aponeurózy. Svalové snopce se upínají do šla­ chy šikmo. Zevní tvar s. je rozmanitý: na hlavě převládaji s. krátké a ploché, na břichu a hrudi s. ploché, na zádech s. krátké, dlouhé i ploché, na končeti­ nách převážně s. dlouhé. Na dlouhém s. se popisuje svalové bříško, které kraniálné vybíhá v hlavu nebo vlče hlav a kaudálně v cíp svalový. Některé svaly jsou uspořádány prstencovitě, takže působí jako svěrače. S. upínajici se na kosti pohybují jimi při kontrakci na způ­ sob pák. Jsou rozloženy vzhledem k po­ hyb. osám kloubním tak, aby mohly vy­ konávat rozmanité pohyby. Každý po­ hyb je obvykle vyvoláván kontrakci ně­ kolika s., synergistů, a současným brzděním jiných s., antagonist^ Úko­ lem mnoha svalů je fixace určitých kloubů, což umožňuje jiným svalům provést pohyb v jiném, distálnějšim kloubu. Takové svaly se označuji jako fixátoiy. — S přebíhají přes jeden, dva nebo i více kloubů (s. jednokloubové, dvoukloubové, vicekloubové). S. obvy­

kle působí v nejdistálnéjším kloubu. Po hyb v jednom kloubu ovlivní pohyb i v kloubech sousednich; do pohybu jsou tedy zapojeny svalové skupiny i značně vzdálené od místa pozorova­ telného pohybu — S. tvoří s pasivním pohyb, ústrojím (kosti, klouby, vazy) ne­ dílný celek. Svalstvo je úzce vázáno na nervový systém. S. je inervován z nervů míšních a z nervů vegetativních Nervy míšni obsahuji vlákna motorická a sen­ zitivní. Vlákna motorická jsou axony, výběžky motoneuronů. vlákna senzitivni přicházejí do míchy z čidel, proprioceptorů, svalových a šlachových vřetének Vegetativní inervace je určena k regula­ ci průsvitu prokrveni vnitrosvalových cév hladkého svalstva. Vegetativní vlákna nejdou k vlastním svalovým vláknům Motorická inervace ve svalu je uspořádána tak, že z jednoho mot. vlákna jsou zásobeny vždy skupiny vět­ šího či menšího počtu svalových vláken (podle jemnosti prováděných pohybů); kontrahuje se tedy vždy celá skupina vláken najednou. Nervové buňce, z ní vycházejícímu nervovému vláknu a všem inervovaným nervovým vlák­ nům říkáme hybná (mot.) jednotka. — S. má určité fyz. vlastnosti. Především je pružný; při zatížení se protáhne, a když zatíženi přestane působit, opět se smršti na původní délku. Činnosti se svalová pružnost zvětšuje Při překroče ni určitého zatíženi se s. trhá. Odolnost s. proti ptřetrženi nazýváme pevností s a měříme ji velikosti sily potřebné k je­ ho přetržení. Pevnost s. se udává mezi 5—12 kg na 1 cm2 průřezu. Tréninkem se svalová pevnost zvyšuje, zmenšuje se při špatném zásobeni krvi nebo při prochlazeni. Pevnost s. dobře zásobe­ ného živnými látkami a kyslíkem a pro­ hřátého je tak veliká, že se dříve utrhne šlacha od svalu, než se přetrhne sval. Proto je nutné před závodním výkonem s. dobře prohřát a rozcvičit. — S. rea­ guje na podráždění stahem (kontrakcí). Svalové stahy jsou trojího druhu: a) zkracováním ve směru osy bez změny napěti — kontrakce izotonické; b) s. se nezkracuje, vzrůstá jen jeho napětí — kontrakce izometrická; c) s. se prodlu­ žuje při zvýšeném odporu — kontrakce excentrická. — Funkce svalu má složku: a) statickou (stabilizační) posturální, tj. fixuje polohy kloubů, postojů a držení těla; hl. svaly, které svou kontrakci udr­ žuji vzpřímený postoj, se nazývaji po­ sturální. Kontrakce statická je řízena re­ flexně; b) dynamickou (pohybovou), tj. vlastni smrštěni (kontrakce fázická, izotonická). Obě činnosti jsou podmíněny svalovým tonusem. Podle toho, jak se s. nebo svalová skupina zúčastni na provedení pohybu, rozeznáváme agonisty (s. akční), antagonisty a synergisty

svalové vlákno

199 (s. fixační). — Při svalovém stahu vzniká vedle změn elektrických potenci­ álů také teplo, jež zvyšuje především teplotu s. samotného a druhotně rozvá­ děním tepla krvi po celém těle i teplotu celého těla. Uvolňuje se také značné množství energie. Zdroje této energie jsou dvojího druhu: za nepřistupu kyslí­ ku (anaerobní děje) nebo za přístupu kyslíku (oxidativní, aerobní děje). V těl. klidu se veškerá energie uvolněná kli­ dovou svalovou činností projevuje jako energie tepelná. — Kosterní svaly se skládají ze tří typů svalových vláken, které se diferencují především podle inervace. Podle rychlosti kontrakce se rozlišuji vlákna rychlého typu HA a IIB a vlákna pomalého typu I; jiní autoři uvádějí vlákna FOG, FG a SO, tj. vlákna rychlá oxidativně glykolytická, vlákna rychlá glykolitická a vlákna pomalá oxidativni. S. jsou schopny vybavit určitou sílu a konat práci. Svalovou silu je mož­ no poměrně rychle zvětšit systematic­ kým silovým tréninkem: již po několika týdnech se může zvětšit několikanásob­ ně, při dalším tréninku se však zvětšuje již jen velmi zvolna. Přerušení tréninku má za následek rychlý pokles svalové sily na původní stav Při znehybnění s. se svalová sila a hybnost v několika týdnech úplně ztratí (např. při fixaci končetiny dojde k atrofii). Svalová prá­ ce se obvykle udává jako mechanická práce. Pro odezvu svalové činnosti je však daleko význ. posuzovat ji jako fyziol. činnost podle potřeby kyslíku. — Svalová činnost je bud převážné tonická, napětí ve s. se mění bez jeho zkra­ cováni, nebo kinetická, s. se zkracuje za současných změn napětí. Praktický vý­ znam má činnost tonická, protože je nutnou složkou každé pohyb, činnosti (kinetické); je daleko méně únavná, protože se při ni stále střídají jednotlivé skupiny mot. jednotek, takže je dosti času na zotavení unavených vlákének. — Poranění a poškození s. jsou u spor­ tovců velmi častá. Jde většinou o pora­ nění skryté, které bývá mnohdy podce­ ňováno Mezi nejčastější svalová pora­ nění patři -v svalové natažení a -» sva­ lová ruptura. Sklon k těmto poraněním je podporován nedostatečným trénin­ kem, špatnou přípravou před sport, vý­ konem, jednostranným zatížením, přetí­ žením při únavě a chladu nebo při ne­ dostatečném prokrvení svalů; někdy souvisí s akutním zánětlivým onemoc­ něním jiných orgánů (angíny, chřipky) nebo s tzv. fokální infekcí (zubů, vedlej­ ších nosnich dutin aj/). Provokujícím momentem je svalová inkoordinace, kdy dochází k náhlým změnám tonusu jednotlivých svalových vláken proti vel­ kému zevnímu odporu, popř. při sou­ časné svalové nerovnováze (viz svalová

dysbalance). Náhle vzniklá bolest se zvětšuje při svalové činnosti, v prvých dnech může být dífúzní, později se omezuje na místo zranění, kde se obje­ ví otok i zbarvení krevním výronem. Nejčastěji se zraní lýtkový sval (tenis, atletika, box, fotbal, sport, gymnastika, basketbal, lední hokej, lyžování, cyklis­ tika), čtyřhlavý sval stehenni (fotbal, lední hokej, lyžování, atletika), ohybače kolen (fotbal, ledni hokej, atletika), přitahovače stehen (ledni hokej, fotbal, házená, sport, gymnastika, jezdectví, krasobruslení). svalová dysbalance [řec], svalová nerovnováha, funkční porucha hybno­ sti, projevujicí se zkrácením nebo osla­ bením svalů. Negativní důsledky s. d. se odrážejí na šlachách, kloubech, va­ zech a kostech. V kloubech dochází buď k omezeni rozsahu pohybu (bloká­ da), nebo k většímu rozsahu, než je fyziol. hranice (hypermobilita). Nestejno­ měrné zatíženi kloubních chrupavek, kloubních pouzder a vazů se může po­ stupně projevit i předčasnými degenerativními změnami trvalého charakteru. Úprava s. d. protažením zkrácených svalů a posílením svalů oslabených je nezbytná i pro správnou tvorbu - ► po­ hybových stereotypů, svalové práce, činnost svalů, vyznačující se změnou jejich délky, zkrácením a prodloužením, a vynaloženou silou. Rozlišujeme: a) práci izotonickou, kdy se sval zkracuje, ale jeho napětí se ne­ mění; b) práci izometrickou, kdy sval vyvíjí sílu. aniž mění svou délku, např. stisk čelisti; c) práci pozitivni, zvanou též koncentrická kontrakce, kdy sval koná silovou práci při zkracování délky, např. zvednutí závaží, šplh vzhůru; d) práci negativní, zvanou též excentrická kontrakce, kdy sval se v kontrakci pro­ dlužuje, koná brzdnou práci, např. pře­ sun závaži ze stolu na podlahu, šplh do­ lů. V praxi jsou čisté formy vzácné, vět­ šinou se druhy kombinují, a pak se mlu­ ví o -» práci dynamické a -*• práci sta­ tické. svalová ruptura [lat ], přetrženi svalu, poraněni vznikajicí při překročeni hrani­ ce fyziol. svalové elasticity a pevnosti. S. r může být částečná nebo úplná. Úplná s. r. vzniká náhle za velmi silných bolesti a je provázena kontrakci posti­ ženého svalu a příznaky krevniho výro­ nu Nejlepší výsledek má okamžitý operační zásah se suturou (sešitím tkáně) a odstraněním výronu. Po zhojení zůstá­ vá na svalu jen nevýznamná jizva. Reha­ bilitační postup zahájíme již při imobilizaci cvičením v představě, po odstraně­ ni fixace užijeme fyz. terapii Trénink zahájíme asi 2 mésíce po operačním zá­ sahu a poraněný sval chráníme pruž­ ným obvazem. Při menším natržení sva­

lu stačí konzervativní léčba. Zákl. pravi­ dlem je klid postiženého místa, zmraze­ ní přináší jen krátkou protibolestivou úlevu, masáž je přísně zakázána. Přiklá­ dáme kompresívní elastický obvaz, le­ dový obklad, analgetika. Klid trvá asi 10-12 dni. Od 3. dne cvičíme v předsta­ vě, od 7. dne začneme s pasivními po­ hyby, které postupně nahradíme pohy­ by aktivními. Po 10 dnech cvičíme ve vodě, zařazujeme relaxační cviky. V prvních trénincích chráníme zraněný sval pružným elastickým obvazem (tapingem). svalová síla, síla potřebná k protažení max. staženého svalu na pův. klidovou délku. Výjimečně můžeme změřit sílu jednoho svalu, většinou však měřime silu celé svalové skupiny zapojené do konkrétního pohybu. Měří se tedy síla flexe, extenze atd. Vždy je nutno defi­ novat vzájemnou výchozí polohu pří­ slušných těl. segmentů, tzn. zda síla by la měřena při izometrické, koncentrické nebo excentrické -» svalové práci. Max. silu má sval v tzv. klidové délce. Prodlouženi nebo zkráceni klidové dél­ ky svalu znamená velký úbytek silových kapacit. Největší sílu je sval schopen vyvinout při kontrakci excentrické (brzdná práce), menši při izometrické a nejmenší při koncentrické (pozitivní práce). Max. síla závisí také na rychlosti délkové změny svalu. Čím je rychlost větší, tím je schopnost vyvinout sílu menši. Max. síla je úměrná ploše svalo­ vého průřezu, udává se 40-60 N na 1 cm2 při izometrické kontrakci. Silu svalu může ovlivnit i biochem. složení svalového vlákna (např. kvalita a kvanti­ ta kontrakčnich bílkovin), význ. je i kva­ lita neuromot. koordinace a psych fak­ tor, ovlivňující procento zapojení svalo­ vých vláken do akce. svalové natažení, svalová distenze [lat.], reverzibilní funkčni porucha vzni­ kající při dosaženi hranice fyziol. svalo­ vé elasticity a pevnosti. Objeví se bole­ sti, omezení pohybu a mírný plastický otok nad postiženým místem. Poranění se fixuje elastickým obvazem a předpi­ suje se pětidenní klid, bolest mírní obstřik anestetikem, aplikuje se fyz. léč­ ba. svalová uvolnění viz relaxace, svalové vlákno, zákl. složka svalové tkáně příčně pruhovaného svalstva. Skládá se ze sarkoplazmy s myofibrilami a membrány (sarkolemy). Pod mem­ bránou jsou četná jádra a mitochondrie. Příčné pruhováni vlákna je podmí­ něno pravidelným střídáním světlých izotropních a tmavých anizotropnich úseků. Střidáni tmavých a světlých úse­ ků se týká jak celého svalového vlákna, tak myofibril. Myofibrily se skládají z vláknitých bílkovin, myofilamentů, ak-

svalový smysl tinu a myozinu, které se při svalové kontrakci zasouvají a vytvářejí aktomyozin. S. v. se dělí na vlákna rychlá glykolytická — Fb, vlákna rychlá oxidativné glykolytická — FOb a na vlákna po­ malá oxidativni — SO. Poměr vláken je určován geneticky a nervově. Lze ho změnit transplantaci nervu, tréninkem jen v omezené míře. cvalový smysl viz propriocepce. svalový test. zkouška k ověřeni svalo­ vé síly a určení rozsahu svalové poru­ chy. U nás se používá orientačni hod­ noceni podle Jandova testu: 5° - nor­ mální sval, který překoná velký vnější od­ por, odpovídá 100 %normální svalové si­ ly; 4° - dobrý sval s plným rozsahem po­ hybu, který překoná středně velký vnější odpor, odpovídá asi 75 % normální sva­ lové sily; 3° - slabý sval s plným rozsa­ hem pohybu, překoná jen hmotnost te­ stovaného úseku proti gravitaci, odpo­ vídá 50% normální svalové sily; 2° velmi slabý sval s plným rozsahem po­ hybu, který překoná hmotnost testova­ ného úseku jen s vyloučením gravitace, odpovídá 25% normální svalové sily; 1° - záškub svalu při pokusu o pohyb, od­ povídá 10% normální svalové síly; 0° sval nejeví nejmenši známky stahu, svalový tonus, svalové napětí řízené nervově na podkladě četných tonických reflexů, vycházejících především z vlastních svalových prioceptorů - sva­ lových vřetének, z vestibulárního ústrojí a z vyšších mot. center mozkového kmene. Na s. t. se význ. podílí i moze­ ček. Výše s. t. se mění v průběhu živo­ ta, ročního období, sezóny, dne, jiný s. t. je při bdění, jiný ve spánku, jiný při depresi, jiný v afektu radosti ap. Na s. t. působí i zevní fyz. faktory, teplo a chlad. Cíleným cvičením lze působit na výši svalového napětí. Jsou systé­ my, které jej záměrně zeslabují, vedou k - ► relaxaci. Zvýšení s. t. (hypertonus) je při sport, činnosti na závadu a vyvo­ lává svalová zranění, svaly fizické, svaly tvořené převážně fázickými mot. jednotkami; ve složeni převažuji bílá svalová vlákna. HI. úko­ lem s. f. je konat pohyb vpřed, lokomoci a jemně koordinační pohyby. Mají vyšší práh dráždivosti, během činnosti se snáze unaví, jsou méně odolné vůči škodlivinám, snáze podléhají infekcím. Při nácviku pohyb, stereotypů se méně zapojuji do aktivity, je třeba delšiho a intenzivnějšího tréninku. Maji tenden­ ci k oslabení zejm. v průběhu chorob, jednostranného tréninku ap. Během léčby vykazuji pomalejší regenerační schopnosti. K s. f. patří hýždové svaly, svaly fixující dolní úhel lopatky, hlubo­ ké svaly šíjové aj. svaly posturilni, svaly tvořené pře­ vážně posturálnimi mot. jednotkami; ve

200 složeni převládají červená svalová vlák­ na. HI. úkolem s. p. je udržovat těžiště těla ve stabilní poloze vůči gravitaci. Maji nižši práh dráždivosti. málo se bě­ hem činností unaví, máji stále poměrně vysokou aktivitu, jsou odolné vůči ško­ dlivinám i infekcim. Při nácviku pohyb, stereotypů se dobře zapojuji do aktivity i při poměrně krátkém tréninku. Maji tendenci ke zkrácení zejm. v průběhu chorob, jednostranného tréninku ap. Během léčby mají velmi dobrou rege nerační schopnost. K s. p. patři trojhlavý sval lýtkový, ohybače kolenního a kyčelního kloubu, zádové svaly, velký prsni sval, ohybače horních končetin aj.

Svaz československých dělnických turistů, SČSDT, pokroková tur. organi­ zace, ideově blízká soc. dem. straně. SČSDT vznikl 1921 přeměnou mistnich skupin Dělnického turistického sdruže­ n i (zal. 1913) v odbory svazu. HI. člen­ ská základna byla v Praze a na Plzeň­ sku. 1937 sdružoval SČSDT 32 odborů s vice než 5 000 členy. Svaz vybudoval 4 chaty (Chlum u Plzně. Hora Sv. Kateři­ ny, Krásné pole. Skrochovice) a od 1920 vydával čas. Dělnický turista. SČSDT zanikl 1939, kdy se sloučil s - * Klubem českých turistů. Svaz dělnických cyklistů, SDC, zal 1908. Po rozštěpení děl tělových, hnuti 1921 zůstala většina členstva věrná rev. cestě a zásadám RSI Reformistická menšina se odtrhla a zal. Svar českých klubů dělnických cyklistů. SDC měl 90 mistnich klubů, 3 000 členů a několik jízdáren. 1926 se SDC stal součástí jed­ notné rev. organizace - * Federace proletářské tělovýchovy.

Svaz dělnických tělocvičných jed­ not českoslovanských. Svaz DTJČ, děl. tělových, organizace ovlivňovaná sociálně dem. stranou. Ustaven 15.8.1903 z 31 jednot se 747 členy. Místní děl. tělocvičné jednoty se orga­ nizačně sdružovaly do okresů a krajů. Za datum vzniku hnuti je pokládán rok 1897, kdy došlo k hromadnému vylučo­ vání členů sociálně dem strany ze So­ kola a byla založena DTJ v Praze (22.8.1897). V tu dobu již existovaly DTJ v Juliánově, Husovicích, Broumo­ vě, Líšni a několika dalších místech. Formovaly se z řad členů děl. svépo­ mocných spolků. Řada čes. dělníků cvi­ čila v pohraničí v něm. svépomocných spolcích. Několik DTJ vzniklo ve Vídni. Na Slovensku vznikla první RTJ (Robotnicka tělovýchovná jednota) 1910 v Ho­ liči, 1913 v Bratislavě. Od 1905 vycházel ústřední čas. Tělocvičný ruch, od 1909 metodický čas. Cvičitelské rozhledy. 1912 bylo založeno vlastní nákupní a spotřební družstvo. 1913 měl Svaz DTJČ již 542 jednot s 34 283 členy. Pří­ pravy k I. děl. olympiádě (plánované na

1915) přerušila svět. válka. Represe rak. úřadů za války hnuti fakticky zlikvi­ dovaly. Pod vlivem únorové revoluce v Rusku činnost DTJ ožila, již 10.7.1917 začal znovu vycházet Tělocvičný ruch. Svazová konference v červnu 1918 ob­ novila práci DTJ (již od 1917 probíhala veř. cvičeni). Program Svazu DTJČ se podřizoval politice sociálně dem. stra­ ny. Krátce před válkou se již vyhranila pravice a levice hnutí. Po vzniku ČSR, v období boje o charakter státu, podpo­ rovalo vedeni Svazu DTJČ (starosta F. Hummelhans, vedouci funkcionáři L. Vaverka a R. Silaba) politiku pravicové­ ho vedeni čs. sociálně dem. strany a sá­ hlo k vylučováni rev. smýšlejícího člen­ stva, celých jednot a okresů. Rozkol hnuti vedl k vytvořeni rev. marxistické tělových, organizace -v Federace děl­ nických tělocvičných jednot. Před roz­ kolem (k 31.12.1920) vykazoval Svaz DTJČ 223 665 lenů v 1 565 jednotách, po ČOS byl tehdy druhou nejpočetnějši organizaci v ČSR. Organizační rozkol proběhl uprostřed příprav na I. děl. olympiádu (1921). Protože vedení Svazu DTJČ na ni nepřipustilo účast levico­ vých dél. tělocvikářů, proběhla součas­ ně i I. spartakiáda FDTJ. Počátkem 1922 zůstalo ve Svazu DTJČ 88451 členů v 791 jednotách. Svaz se stal v tomto období třetí nejsilnějši sekci Luzernské sport, internacionály (LSI). V průběhu meziválečného období představoval Svaz DTJČ krajní pravici mez. soc. hnu­ tí. Jeho představitelé v LSI často mařili snahu o vytvořeni jednotné protifaši­ stické fronty. Na kongresech LSI v Hel­ sinkách (1927) a v Karlových Varech (1934) prosazovalo vedení Svazu DTJČ protikom a protisov. politiku, podobně jako při jednáních mezi LSI a RSI o společných akcích na obranu demo­ kracie a proti válce 1935 v Praze. Státo­ tvorná koncepce Svazu DTJČ a podpo­ ra sociálně dem. strany umožnily zvyšo­ vat členskou základnu. 1934 měl Svaz DTJČ 138 952 členů v 1 276 jednotách Rozšířila se i propagandistická a tisko­ vá činnost hnuti, vydávání specializova­ ných brožur a tisku pro jednotlivé sku­ piny členstva (např. čas. Náš dorost. čas. Zlatá brána, edice Socialistické přednášky. Význ. byla účast Svazu DTJČ na organizování mez. dél. olympi­ ád. Účast početných výprav cvičenců na olympiádách ve Frankfurtu n. Moha­ nem (1925), Vídni (1931 ) a Amsteroda­ mu (1937) posílila pozice Svazu DTJČ v rámci LSI. Po likvidaci soc. tělových organizací v Německu a Rakousku (1933,1934) se stal Svaz DTJČ nejsilněj­ ši složkou LSI a Praha sídlem jeji exe­ kutivy. Vedení Svazu DTJČ přitom setr válo v LSI na nejpravějšim křidle až do samé fašist. okupace. Po předcházejí-

201 cim zákazu FPT rozpustily okupační or­ gány Sokol i Orel, ale fakticky po celou dobu okupace nechaly působit DTJ. Přes zatčeni nékolika funkcionářů zů­ stala struktura Svazu OTJČ nepodlomena a na jeho půdě se zač. 1945 uskuteč­ nily první schůzky připravující doku­ ment o sjednocení tělovýchovy v no­ vém státě. 5.5.1945 prohlásilo vedení Svazu DTJČ, že se připojuje k zásadám rev. tělových, dokumentu o sjednocení tělovýchovy, ve skutečnosti však od po­ čátku brzdilo jeho uskutečněni. Sjezd 1947 již proklamoval samostatnost Sva­ zu DTJČ, vyhlásil jeho akčni program, který se lišil od přáni většiny členstva a stál proti koncepci jednotné tělový­ chovy. V období 1945-48 navázal Svaz DTJČ řadu kontaktů se soc. tělových, organizacemi ve světě (ve Francii, Ra­ kousku, Švýcarsku, USA, Skandinávii, Polsku, Jugoslávii) a usiloval o vytvoře­ ni nnvé Soc. tělových, internacionály, jejiž přípravný výbor působil od 1945 v Londýně. I řada zájezdů tělocvikářů DTJ do zahraničí k obdobným soc. or­ ganizacím měla posílit pozice Svazu DTJČ v jeho úsilí o samostatnou politi­ ku proti sjednocováni tělovýchovy. Pra­ vicové vedení (předevšim R. Silaba) za­ pojilo Svaz DTJČ do polit, akcí sociálně dem. strany a podporovalo v únoru 1948 pozice odstupujici pravicové poli­ tiky. Levé křidlo vedení Svazu DTJČ (K. Marek, M. Patočková, V. Přibáň aj.) prosadilo v únorové krizi účast soc. tě­ locvikářů v akčních výborech Národní fronty a pomohlo výrazně posílit tlak na uzákonění jednotné tělových, a sport, organizace v ČSR. Svaz DTJČ zanikl vstupem členstva do této jednotné or­ ganizace. Svazijtko, Svazijské království, stát v již. Africe, 550 000 obyv., hl. město Mbabane Olymp. zkr. SWZ. Sport řidí výbory Svazů atletiky a těžké atletiky. Olymp, výbor S. vznikl 1972, účast na OH 1972 a 1976 Svaz junáků skautů ČSR viz skautink.

Svaz lyžařů Republiky českoslo­ venské, SLRČS, ústřední organizace lyžařů 1918-48. Předchůdcem Svaz lyža­ řů v Království' českém ustavený 1903 jako první svaz ve stř. Evropě. 1914 sdružoval 61 klubů. 1918 přejmenován na SLRČS a stal se jednotnou lyžařskou organizací u nás. i když lyžováni organi­ zoval i Sokol, DTJ, FPT, Orel a armáda 1948 splynul SLRČS se sokolským ústředím lyžařů.

Svaz německých turistických spol­

ků, něm. Hauptverband der Deutschen Gebirgs- und Wandervereine (HDGW), vznikl 1921 sdružením něm. regionál­ ních spolků (mimo Naturfreunde) jako protiváha vlivu Klubu čs. turistů v čes.

Svaz pro spolupráci s armádou pohraničí; sídlo Ústi nad Labem. i ostatní občany k soc. vlastenectví HDGW se zabýval úpravou a značením a proletářskému internacionalismu, zvy­ tur. cest, stavbou chat, pořádal výlety šuje jejich vzdělanost a kvalifikaci, a přednášky, vydával místní vlastivědné ovlivňuje jejich způsob života a vede je věstníky, sborníky a publikace. 1937 k účelnému využívání doby volna. — sdružoval 49 spolků s 274 odbory Svazarm rozviji branně výcvikovou, a 52 000 členy. Někteří členové a funk­ branně tech, a branně sport, činnost na cionáři svazu pracovali po 1933 v hen- úseku motorismu, střelectvi, letectví a parašutismu, radioamatérstvi, elekleinovském hnuti. Svaz německých turnérů viz turnéři. troakustiky a videotechniky, modelář­ Svaz pro spolupráci s armádou, ství, potápěčství a branného vodáctvi, Svazarm, jednotná dobrovolná branná masových branných sportů, kynologie spol. organizace, složka NF ČSSR, jejiž a v dalších -» odbornostech Svazarmu, postaveni a úkoly jsou v současné době organizuje branné soutěže a závody na masového, výkonnostního upraveny zákonem č. 73/1973 Sb. úrovni o branné výchově. Svazarm plni úkoly a vrcholového sportu. Spolupracuje při vyplývající z potřeb obrany ČSSR branné výchově se všemi spol. organi­ a v rozsahu své působností poskytuje zacemi NF ČSSR. orgány a organizace­ pomoc jiným organizacím při plněni mi čs. státu, zejména čs. ozbrojenými úkolů branné výchovy. — Svazarm silami, čs. školstvim a hosp. resorty, vznikl 1951 na základě zákona v mez. měřitku pak zejm. s bratrskými č. 92/1951 Sb. o branné výchově, který brannými organizacemi soc. zemí. — byl vyhlášen 6.12.1951 (ustavující Členství ve Svazarmu je dobrovolné, schůze ÚV Svazarmu se konala již Rozlišuje se členství jednotlivců nad 4.11 1961). Svazarm vytvořily spol. or­ 15 let věku, členství mládeže do 15 let, ganizace, které se jako kolektivní čle­ členství kolektivni a členství čestné. nové přihlásily k řádnému prováděni Členem Svazarmu se může stát každý branné výchovy svých členů (ČSM, občan ČSSR, který se svým vstupem ČOS, Lidové milice, ČSČK, Autoklub do Svazarmu zavazuje, že se bude pod­ RČS, Čs. svaz amatérů-vysílačů, Čs. le svých možnosti a schopnosti podílet svaz hasičstva, Ústřední svaz spolku na rozvoji jeho činnosti a branně vých. chovatelů poštovních holubů, Kynolo- posláni, a který souhlasi s jeho stanova­ ická jednota. Svaz lidového letectví), mi. — Organizační výstavba Svazarmu vazarm vytvořil pouze ústřední, kr. se uskutečňuje na principech dem. cen­ a okr. výbory jako orgány, které pro­ tralismu, vnitrosvazové demokracie, střednictvím zástupců uvedených orga­ ideové a organizační jednoty, územně nizaci, státních institucí a voj. správy výrobního principu a principu federative zabezpečovaly jednotnou organizaci, ří­ ního uspořádáni státu. Svazarm je jed­ zeni a prováděni branné výchovy mimo notnou celostátní organizací, jejiž sou­ jeji povinné formy ve školách a ve stře­ stavu tvoři republikové, kr., okr. a zákl. discích pracujícího dorostu. Organizač­ organizace. Zákl. článkem jsou zákl. or­ ní struktura založená na kolektivním ganizace (ZO) Svazarmu, jejichž nejvyščlenství spol organizací se však ukáza­ šim orgánem je členská schůze. Koná la jako nevyhovujici, proto zákonem se nejméně jednou za 3 měsíce. Výroč­ č. 87/1952 Sb. o reorganizaci branné vý­ ní členská schůze (v ZO nad 200 členů chovy byl Svazarm k 1.1.1953 vyhlášen konference) voli výbor ZO a kontrolní dobrovolnou organizaci s individuálním a revizní komisi. Nejvyšším orgánem členstvím. Charakter a postavení Sva­ v okresech a krajích jsou okr. a kr. kon­ zarmu v naší společnosti se v podstatě ference, které volí OV a KV Svazarmu od 1953 nezměnilo, i když branná vý­ a okr. a kr. kontrolní a revizní komise. chova prošla zejména od počátku Nejvyššími orgány Svazarmu ČSSR, sedmdesátých let prudkým vývojem. ČSR a SSR jsou sjezdy — celostátní - * Zákon č. 73/1973 Sb. o branné vý­ a republikové. Svolávají je ÚV, ČÚV ne­ chově, který navázal na usnesení bo SÚV Svazarmu nejméně jednou za PÚV KSČ z roku 1971 o -» jednotném pět let. Volba všech orgánů Svazarmu systému branné výchovy obyvatelstva, se provádí veřejným hlasováním na jen jednoznačně vymezil úkoly Svazar­ členských schůzích, konferencích mu: plnou odpovědnost za přípravu branců, pódii na branné připravě vojá­ ků v záloze a občanů k civilní obraně, zabezpečováni masového rozvoje bran­ ně tech, a branné sport, činnosti obyva­ telstva v různých zájmových útvarech Svazarmu. Svazarm předevšim plni svou branně vých. funkci, avšak svou činnosti naplňuje i další spol. funkce: kult. vých. a ekon., vychovává své členy

Svaz vojenské tělovýchovy a sjezdech a je právoplatná při nadpo­ loviční účasti členů nebo delegátů s rozhodujícím hlasem. — Znak Svazarmu má tvar husitské pavézy, v horní čá­ sti je rudá pěticípá hvězda, uprostřed nápis Svazarm a pod nim symboly tří svazarmovských odbornosti (letectví, motorismu a radistiky). Znak vyjadřuje zákl. cíle a obsah činnosti Svazarmu při obraně vlasti. Svaz vojenské tělovýchovy, SVT, 1946-48 vrcholný řidiči orgán veškeré voj. tělových, činnosti prováděné v do­ bě mimo zaměstnání v jednotách voj. tělovýchovy. Po zrušeni převzal jeho funkci -»• Armádní sokolský výbor. V. t. tělesná výchova a sport v CSLA. svazy ČSTV, forma institucionalizace jednotlivých odvětví tělových., sport, a tur. činnosti v ČSTV. Výjimkou jsou svaz neslyšicich sportovců, svaz těle­ sně a zrakově postižených sportovců a svaz pro vysokoškolský sport, které sdružují své příslušníky nikoli podle od­ větvi činnosti, ale podle jiného hledis­ ka, které je v zájmu jejich uplatněni roz­ hodující. Organizačnimi články s. ČSTV jsou jednak svazové orgány, jednak od­ díly a odbory v TJ, které jsou na všech organizačních stupních nedílnou součá­ sti ČSTV. S. ČSTV se vytvářejí se sou­ hlasem ÚV ČSTV. Zabezpečují a odpo­ vídají za rozvoj svého odvětví a v rámci usnesení a směrnic územních orgánů plní specifické úkoly svého odvětví v oblasti politickových., sportovně těch., metodické, organizačni i vnitřní­ ho hospodářství. Na všech organizač­ ních stupních ČSTV se s. podílejí na dem. výstavbě územních orgánů ČSTV. Z pověřeni ÚV ČSTV mohou být členy mez. tělových., sport, a tur. organizaci. Ve své činnosti se řídí jednotnými sta­ novami ČSTV a zásadami pro práci sva­ zů vydanými ÚV ČSTV. Počet svazů v ČSTV není stálý, ale postupně se zvy­ šuje s diferenciací dosavadních odvě­ tví, vznikem nových sportů. 1985 bylo v ČSTV vytvořeno 48 svazů. — Svazové orgány se vytvářejí v souladu s organi­ zační výstavbou ČSTV a jeho územních orgánů a podle zásad stanovených ÚV ČSTV jen při územních řídicích or­ gánech ČSTV. Není-li však v daném územním obvodu některé odvětví čin­ nosti dostatečně rozvinuto, vykonává svazovou řídicí funkci nejblíže vyšší svazový orgán. Vztah územních a sva­ zových řídicích orgánů je založen na zá­ sadě organizační jednoty ČSTV. Územ­ ní orgány jsou na všech stupních nadří­ zeny svazovým řídícím orgánům, které jsou při nich vytvořeny. Aby v každém odvětví bylo zajištěno současné jednot­ né odb. řízení, existuje delimitace čin­ nosti mezi územními a svazovými řídící­ mi orgány, všeobecně vyjádřená zása­

dou, že svazové řídící orgány v mezích usnesení územních řídicích orgánů sa­ mostatně zajišťuji specifickou činnost ve svém odvětvi. Každý svazový řídící orgán (s výjimkou VS UV ČSTV) je ve vztahu dvojí podřízenosti, tj. vůči své mu územnímu řídicímu orgánu a vůči vyššímu svazovému řídicímu orgánu. Členění svazových orgánů je obdobn�