Encyklopedie tělesné kultury A-O

Citation preview

ENCYKLOPE E N C Y K L O P E DIE D IE tělesné kultury

a-o

O LYMPIA P RAHA OLYMPIA PRAHA Š PO RT B RATISLAVA ŠPORT BRATISLAVA

Z P R A C O V A L A U T O R S K Ý K O LE K T IV POD V E D E N ÍM H LA V N Í RED AKCE: E rn e s t D e m e tr o v ič

předseda S ta n is la v Č e lik o v s k ý

vědecký redaktor M ir o s la v C h o u tk a J iř í K ó s s l V la d im ír K o ž íš e k J e la L a b u d o v á J a r o s la v M a re k K a re l P ro c h á z k a M ir o s la v V o r e l

©

O ly m p ia 1988

Předmiuva

5

R y c h lý ro z v o j t ě lo v ý c h o v n ý c h v ě d a s p o le č e n s k á p o tře b a u č i­ n it z tě le s n é k u ltu r y n e z b y tn o u s o u č á s t ž iv o ta k a ž d é h o o b č a n a n a ší s o c ia lis tic k é s p o le č n o s ti z v y š u jí v ý z n a m ry c h lé a k v a litn í in fo r m a c e . J e d n ím z p r o s tř e d k ů ry c h lé in fo r m a c e js o u e n c y ­ k lo p e d ie , je jic h ž fo r m a z p ra c o v á n í, s p o je n í in fo r m a c e s p o ­ m ě rn ě s tr u č n ý m , z h u š tě n ý m a s o u č a s n ě p ř ís tu p n ý m p o d á n ím , u m o ž ň u je m a x im á ln í o r ie n ta c i č te n á ř e v d a n é p r o b le m a tic e . N o v á d v o u d íln á E n c y k lo p e d ie tě le s n é k u ltu r y se o p írá o z k u š e ­ n o s ti E n c y k lo p e d ic k é h o in s titu t u Č S A V , o z k u š e n o s ti, k te ré z ís k a lo n a k la d a te ls tv í O ly m p ia p ři z p r a c o v á n í m a lý c h e n c y k lo ­ p e d ií i o z k u š e n o s ti z e z p r a c o v á n i p r v n i E n c y k lo p e d ie tě le s n é k u ltu r y z le t 1 9 63 -196 4, k te rá v š a k již v m n o h é m z a s ta ra la . E n c y k lo p e d ie je z p ra c o v á n a fo r m o u , k te rá b y m ě la b ý t p ř í ­ s tu p n á v š e m č te n á ř ů m . Z á k la d n ím p o ž a d a v k e m p r o tv o r b u h e s e l b y la m a x im á ln í a k tu a liz a c e e n c y k lo p e d ic k é lá tk y . S n a ž ili js m e se v y t v o ř it d ílo , k te ré v y c h á z í z v ě d e c k é h o s v ě to ­ v é h o n á z o ru a k te r é o d rá ž í s o u č a s n o u ú ro v e ň tě lo v ý c h o v n ý c h v ě d i tě lo v ý c h o v n é a s p o r to v n í p ra x e a n e o p o m íje li js m e a n i p o tř e b y n a š i s o c ia lis tic k é tě le s n é k u ltu r y . K e z p r a c o v á n i E n c y k lo p e d ie tě le s n é k u ltu r y s e p ř is to u p ilo z p o d n ě tu Ú V Č S T V v r o c e 1980, k d y b y la u s ta v e n a h la v n í r e ­ d a k c e ETK v č e le s p ře d s e d o u P h D r. E. D e m e tr o v ič e m a v ě ­ d e c k ý m r e d a k to r e m p r o f. P h D r. S . Č e lik o v s k ý m , D rS c . N a z p ra c o v á n i h e s e l se p o d íle lo 168 a u to r ů , p ř e d n íc h o d b o r n ík ů je d n o tliv ý c h v ě d n íc h d is c ip lín tě le s n é k u ltu r y z c e lé Č e s k o s lo ­ v e n s k é s o c ia lis tic k é r e p u b lik y . E n c y k lo p e d ie o b s a h u je p ře s 8 000 h e s e l, p ře s 800 f o t o g r a f ií a na 400 k re s e b . D ů le ž ito u s o u č á s tí js o u i p ř e h le d n é ta b u lk y . V ě řím e , že e n c y k lo p e d ie p ř is p ě je k u r č ité m u t e r m in o lo g ic k é ­ m u i o b s a h o v é m u s je d n o c e n í p o jm ů a s ta n e s e d ů le ž itý m p o ­ m o c n ík e m v š e c h tě lo v ý c h o v n ý c h p r a c o v n ík ů , tr e n é r ů , s tu d e n ­ tů a d a lš íc h z á je m c ů o p r o b le m a tik u tě le s n é k u ltu r y . H la vn í

r e d a k c e

Ediční poznámky

Ř azení hesel

B io g r a fic k á

H e s la js o u řa z e n a a b e c e d n ě . V íc e ­ s lo v n á h e s la js o u p o s u z o v á n a ja k o s o u v is lá řa d a p ís m e n . S k lá d á - li se h e s lo z p ř íd a v n é h o a p o d s ta tn é h o jm é n a , je z a řa z e n o s p ř íd a v n ý m jm é n e m na z a č á tk u v p říp a d ě , že se je d n á o u s tá ­ le n ý p o je m (n a p ř. k r u h o v ý tr é n in k , p ř e ­ k á ž k o v ý b ě h ). M á - li h e s lo v íc e v ý ­ z n a m ů , js o u o d liš e n y a ra b s k o u č ís lic í. N á z e v h e s la s e v te x t u z k ra c u je z a č á ­ te č n ím i p ís m e n y s te č k o u (n a p ř. b ě ­ ž e c k á d rá h a — b. d ). h e s la

V e n c y k lo p e d ii js o u z a řa z e n a b i o ­ g r a fic k á h e s la v ý z n a č n ý c h č e s k o s lo ­ v e n s k ý c h a z a h ra n ič n íc h p ř e d s ta v ite lů tě le s n é k u ltu r y a s p o r to v c ů . K r ité r ie m p r o z a řa z e n i č s . s p o r to v c ů b y lo z ís k á n i n ě k te ré z m e d a ilí na O H , M S n e b o M E , ze z a h ra n ič n íc h s p o r to v c ů js o u u v á d ě n i je n v íc e n á s o b n í d r ž ite lé z la tý c h m e ­ d a ili.

O dkazy

V te x tu js o u u v e d e n y d v a d r u h y o d ­ k a z ů : 1. o d k a z y p řím é , o z n a č e n é v t e x ­ tu š ip k o u p ře d p o jm e m , na k te r ý se o d k a z u je ; 2. o d k a z y n e p řím é , o z n a č e ­ n é z k r a tk o u v. t. (v iz té ž ) a u v e d e n é na k o n c i v ý k la d u s p o lu s h e s ly , na k te rá se o d k a z u je .

R e d a k č n í u zá v ě rk a

V e š k e ré ú d a je s e v z ta h u ji k 30. 6. 1985, v ý jim e č n ě k 31. 12. 1985.

Aaltonen

11

Aaltonen Paavo. 1919 1962, finský gymnasta. Olymp, vítéz 1948 (družstva, přeskok, kůň našiř), třetí na OH 1948 (víceboj jednotlivců) a 1952 (družstva) Mistr světa 1950 (hrazda). ABC svazáckého funkcionáře, edice nakl. Mladá fronta přinášející od 1971 rukověti a metodické příručky určené pro výchovu - * dobrovolného funkcio­ nářského aktivu SSM a PO SSM všech stupňů. Jednotlivé svazky obsahují me­ todické náměty pro každodenní polit, kult., tělových, i brannou činnost, abdukce [lat.], odtažení, pohyb konče­ tiny od stř. roviny téla. A. horních kon­ četin je upaženi, dolních unoženi, a. palce je pohyb palce od osy ruky nebo nohy. abduktor [lat ], odtahovač, sval, který provádí - * abdukci. A. horní končetiny je např. střední část svalu deltového, abeceda fotbalu, správné 8 x z abe­ cedy fotbalu, soutěž pro mladé fotbali­ sty (chlapce i dívky) ve věku 8-18 let v pěti vék. kategoriích o zlatý, stříbrný a bronzový odznak. Vyhlašovatelem je od 1979 výbor fot. svazu (VFS) ČÚV ČSTV ve spolupráci s deníkem Mladá fronta a pod patronací ÚV SSM, oddě­ lení MRTV ČUV ČSTV a časopisu Pio­ nýrská stezka. Soutěž má přispět ke zvýšení těch. úrovně čs. fotbalu testo­ váním těch. vyspělosti mladých fotbali­ stů. Soutěž probíhá celoročně v oddí­ lech kopané v rámci tréninků i náboro­ vých dnů s možností účasti neregistro­ vaných, při odborném vedení i na -*■ pi­ onýrských táborech a - ► letních stře­ doškolských táborech. Řídí ji komise masového rozvoje VFS ČÚV ČSTV ve spolupráci s MF Odznaky na zákl. pí­ semného hlášení dosažených výkonů udělují komise masového rozvoje kr. fot. svazů či VFS ČÚV ČSTV. Soutěž vrcholi každoročně v září nár. finále pro nejtalentovanější mladé fotbalisty (do 10, 12 a 14 let). Zahrnuje 8 disciplín te­ stujících fot. dovedností.

Aberg Bengt, ' 1944, švéd. motocyklo­ vý závodník. Mistr světa v motokrosu kubatury 500 cm3 1969 a 1970 na stro­ jích Husqvarna absolutní klasifikace viz celková kla­ sifikace. absolutní silový projev, nesprávné absolutní síla, nejvyšši hodnota zpravi­ dla statickosílové schopnosti při aplika­ ci mot. testu, která není vztažena k hod­ notám jiných těl znaků (např. hmotno­ sti). Je výchozí hodnotou pro výpočet hodnoty - ♦ relativního silového proje­ vu. Měří se v N. abstinenční příznaky, ve sportu psych, změny objevující se za několik dnů až týdnů po náhlém přerušení tré­ ninku. A. p. jsou zvýšená dráždivost, poruchy spánku a koncentrace, pocity neuspokojení, někdy bušení srdce, pí­ chání v oblasti hrudníku aj. Snižuje se chuf k jídlu nebo se objeví sklon k pře­ jídáni, dostavují se poruchy trávení, zácpa i průjmy. Při zátěži je nepřiměře­ ně velký vzestup srdeční frekvence a krevního tlaku. Doporučuje se opět začít mírně trénovat ACF viz Federace asijských her. acidobazická rovnováha [lat.], rovno­ váha či poměr mezi elementy kyselé a zásadité povahy v krvi a v těl. tekuti­ nách. K zákl. faktorům a.r. patři -*■ pH, dílčí tlak kysličniku uhličitého (pCOi) a dilčí tlak kyslíku (pO;), z odvozených parametrů je nejvýznamnější výchylka nárazníkových bázi (BB - base excess). Sledováni změn a.r. umožňuje posoudit stupeň úsili, s jakým byl výkon dosa­ žen, informuje i o schopnosti jedince pracovat v podmínkách - ► acidózy. V.t. pH, základní fyziologické hodnoty, acidůza [lat ], posun pH do kyselé oblasti Vzniká hromaděním kyselých iontů při různých fyziol. (např. při těl. zatíženi v - * laktátové složce metabo­ lismu! i chorobných stavech. Ackarmannová-Witschasová Rose­ marie, ’ 1952, atletka NDR, výškařka.

Olymp, vítězka 1976 (193 cm), čtvrtá na OH 1980(191 cm), sedmá 1972 (185 cm). Mistryně Evropy 1974 (195 cm), druhá na ME 1978 (199 cm). Halová mistryně Evropy 1974 (190 cm), 1975 (192 cm) a 1976 (192 cm), čtyřikrát překonala SR: 1974 (195 cm), 1976 (196 cm) a 1977 (197 cm a 200 cm). Dvakrát SR vyrovna­ la: 1974 (194 cm) a 1977 (196 cm). První výškařka světa, která překonala hranici 200 cm. AC Praha viz Atletic Club Praha 1890. Acriturf viz plastické povrchy. Acta Facultatis Educationis Physicaa Univársitatis Comenianae [lat.], věd. časopis fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Komenského v Bra­ tislavě. Vychází od 1962. Přináší véd. a odb. články pracovníků FTVŠ UK Bra­ tislava Acta Univarsitatis Carolinaa Gymnica [lat ], věd. časopis fakulty tělesné výchovy a sportu Ůniverzity Karlovy v Praze. Vycházi od 1965. Přináší věd. a odb příspěvky pracovníků FTVS UK a Výzkumného ústavu tělovýchovného. Adam Jiři, * 1950, čs reprezentant v moderním pětiboji, ZMS. Člen druž­ stva, které vybojovalo stříbrné medaile na OH 1976. Účastník šermířských sou­ těži na OH 1980 (6. místo v šermu kor­ dem družstev) a MS v moderním pěti­ boji 1973-74 a 1977-79. Nositel vyzna­ menáni Za vynikající práci. Adam Karl, 1912-1976, veslařský teore­ tik NSR, svazový trenér Jeho zásluhou získala NSR řadu medaili z OH, MS a ME. Adamec Josef, * 1942, čs. fotbalista. MS, útočník Reprezentoval 44 x v le­ tech 1960-73 a vstřelil 14 branek. Držitel stříbrné medaile z MS 1962 a účastnik MS 1970. Hráč Spartaku Trnava a Dukly Praha. Trener I ligy. Adamírová-Mázlová Helena, * 1929, čs. baaketbalistka, ZMS. Držitelka stří­ brné medaile z ME 1954 a bronzových z MS 1967, 1959, ME 1956, 1958 a 1960

adaptace Hrála v družstvu ČSR na Svět. akade­ mických hrách 1949 a 1954 (3. místa). Účastnice finále PMEZ 1961 v celku Slovanu Praha Orbis.

Helena Adamírová-Mázlová

adaptace, 1. obecný biol. děj, který představuje soubor bioch, funkčních, morfologických a psychol. změn v or­ ganismu jako celku i v jednotlivých or­ gánech. Změny jsou vyvolány dlouho­ dobými a opakovanými změnami vněj­ šího prostředí. V TVS proces záměr­ ných změn v organismu a osobnosti sportovce, vyvolaný dlouhodobými pra­ videlné se opakujicimi podněty ve for­ mě tréninkového soutěžního zatížení. Je složitým procesem komplexního pů­ sobení, v němž rozlišujeme stránku biol., psychol a sociální. Fyziol. mecha­ nismy využívají účinku - * adaptačního podnětu, který je charakterizován silou (intenzitou), dobou trváni, frekvencí a druhem podnětu. V tréninkovém pro­ cesu je nutná intenzita adaptačního podnětu nejméně 50 % maxima, nižši in­ tenzita ke vzniku a nevede Adaptační proces vyvolává jev -»■ superkompenzace, jehož je třeba využít k opětovné­ mu zatížení. Optimální frekvence pod­ nětů tedy sehrává v dlouhodobém tré­ ninku význ. roli, neboť je předpokladem kumulativního tréninkového efektu. Ten se projevuje morfologickými a funkční­ mi změnami v organismu, které jsou zá­ kladem růstu trénovanosti i sport, vý­ konnosti jedince. — A. na zátěž se pro­ jevuje řadou funkčních i morfologic­ kých změn v nejdůležitějších systé­ mech i v centrálních regulacích Podně­ ty z mozkové kůry, hypofýzy a nadledvin jsou u trénovaného slabší. Zpětné již od začátku pohyb, činnosti přicháze­ jí ze svalů podněty informující o intenzi­ tě zátěže; čím lépe je sval metabolicky připraven, tím menší požadavky jsou kladeny na transportní systém a tím menši je reakce ze strany sympatiku. Na vyšší stav a. lze usuzovat i v klidu z vyššího tonu parasympatiku. Adapto­ vaný jedinec reaguje menším naruše­ ním vnitřního prostředí při stejné zátěži. Jádrová teplota se zvyšuje méně, pro­

Í2 tože dříve nastupuje poceni. Trénovaný má vyšší obsah vody v těle, což je vý­ hodné při déletrvající práci, zvláště v horkém prostředí. Kosti reagují na a. přestavbou trámčiny, která získává vět­ ší pevnost ukládáním minerálních solí. Přibýváním kolagenních vláken se zesi­ luje vazivo, kloubní pouzdra i chrupav­ ky. Zvětšuji se svalová vlákna. Do určité hranice roste počet kapilár ve svalech. Zvyšuje se svalová koordinace, složitěj­ ší pohyb, činnosti se provádějí ekono­ mičtěji — A. oběhu na zátěž Největší vliv na oběhovou a. máji cvičení a spor­ ty dynamického charakteru (viz práce dynamická), vyžadující vysoký - ► minu­ tový objem srdeční. Prvním projevem a po započetí tréninku je nižší - ► srdeční frekvence při stejné fyzické zátěži. Dal­ ší adaptační změnou jsou snížené náro­ ky kosterního svalstva na krevní dodáv­ ku. Tyto adaptační změny neznamenají zlepšení srdeční činnosti, resp. výkon­ nosti, jsou důsledkem zlepšujícího se stavu pohyb ústrojí, hl. kosterního sval­ stva, pohyb, koordinace a neurohumorální regulace. — První stupeň a., proje­ vující se ekonomizaci oběhové a přede­ vším srdeční činnosti, může ziskat kaž­ dý zdravý člověk, věnuje-li se pravidel­ ně 2-3 x týdně 20-30 min. cvičení dyna­ mického charakteru bez většího použí­ vání svalové síly. Dlouhodobý intenzívní vytrvalostní trénink mladých osob způ­ sobí změny i na srdci samém, srdce zís­ kává větší smrštivou sílu, při stahu se více vyprazdňuje, čímž se zvětšuje - * tepový objem srdeční. U maratónců, silničních cyklistů ap. se může vyvinout i tzv. - ► sportovní srdce. Sport, trénink s převahou silových nároků, např vzpí­ rání, nemá z hlediska zdravotního příz­ nivé důsledky pro oběhovou funkci I na tyto silové nároky se srdce adaptu­ je. Srdeční sval zbytní, zvětší se tloušť­ ka jeho stén, ale zmenší se objem sr­ dečních dutin i tepový objem a zhorší se podmínky pro dodávku krve do sr­ dečního svalu. Tato a. však nezvyšuje výkonnost srdce ani hospodárnost jeho práce. — A. dýcháni na zátěž. Dýchání neni limitujicím faktorem výkonu, znaky a. jsou méně výrazné Pravidelně trénu­ jící má větší vitální kapacitu (VK), vyšší hodnoty funkčních testů, což je způso­ beno lepší koordinací a silou dýchacích svalů. Při zátěži se využívá stejné pro­ cento VK, tj. 60 %, ale absolutní hodno­ ta je vyšší. Adaptované svaly potřebuji na stejný výkon menší množství kyslíku, proto při max. zátěži pracuji účinněji. Frekvence dýcháni je u sportů cyklické­ ho rázu ovlivněna frekvenci pohybu, u trénovaných plně automatizovaně. Při zátěži blízké max. se minutová ventila­ ce řídi hladinou laktátu, čím je vyšši, tím větší je minutová ventilace. Doporu­

čuje se proto snižovat laktát aerobním tréninkem. Při stejné zátěži je minutová ventilace u netrénovaných vyšší, proto­ že dříve začiná produkce laktátu. Při nižši tenzi kysliku (hory nad 2000 m) se minutová ventilace zvyšuje u trénova­ ných i netrénovaných. V.t. aklimatiza­ ce; 2. a. stavební, úprava objektu, kte­ rou se přizpůsobuje novému nebo změ­ něnému účelu, novým funkčním poža­ davkům. Zpravidla jde o změnu vnitřní dispozice, přístavbu, nástavbu, změnu vnitřních nebo těch. zařízeni U starších tělových, staveb se často doplňují hygi­ enická zařízení adaptační podnět, změna vnitřního či vnějšího prostředí působící na funkce a struktury organismu, schopná navodit proces adaptace A.p. musí dosahovat nejméně prahové intenzity, tj. intenzity právě účinné pro vznik reakce a při opakovaném či dlouhodobém působení pro vznik - ► adaptace. Představuje ta­ kové nároky prostředí, pro něž jsou do­ savadní' funkce a struktury organismu nedostatečné, a vede k jejich kvantita­ tivním a kvalitativním změnám. V pro­ cesu fyziol. adaptace na těl. -» zatíženi je nezbytné individualizovat typ, inten­ zitu a dobu působení a.p. tak, aby spe­ cifičnost, účinnost a přiměřenost zatíže­ ni odpovídaly cílům, tj. rozvoji -*• po­ hyb. schopností, -*■ metabolických zón pohyb, činností aj. bez přetížení či po­ škození struktur a funkci organismu addukce (lat ), přitaženi, pohyb ke střední rovině těla. A. horní končetiny je připažení, dolni přinoženi, a. palce je přitažení palce k tříčlánkovým prstům, a. prstu je pohyb k ose ruky nebo nohy. adduktor [lat ], přitahovač, sval, který provádí -» addukci. Např. na dolni kon­ četině jsou a. stehna svaly jdouci z ko­ sti stydké na kost stehenní Adlerz Erik, * 1892, švéd. skokan do vo­ dy. Dvojnásobný olymp. vítěz ve sko­ cích z 5 a 10 m věže 1912 (povinné a volné skoky). Držitel stříbrné medaile z OH 1920 (5 a 10 m věž). ADP, adenosíndifosfát, též kys. adenosindifosforečná, nositel makroergické fosfátové vazby, umožňujíci reverzibilní přenos volné energie. Zachycuje část energie vznikajici při katabolických pro­ cesech (viz metabolismus) a - ► fosforylací se přeměňuje na - ► ATP. AEAWP viz Mezinárodni asociace rozhodčích vodního póla. aerobics [érobíks, angl) viz aerobní cvičení. aerobní cvičeni, z angl. aerobics (érobiks), cvičení dostatečně intenzívní a dlouhodobá, převážně vytrvalostního charakteru, zatěžujici výrazně srdeční’ a dýchací soustavu a vyžadující velkou spotřebu kysliku (viz metabolismus). Při a. c. se obvykle doporučuje, aby inten-

agón

13 žita pohyb, činnosti, vyjádřená počtem tepů za minutu, dosahovala hodnot 170 minus věk nejméně po dobu 12 minut. Tréninkový efekt a. c. spočívá ve zvýše­ né dodávce a využiti kyslíku pracujícími svaly. Limitujicím činitelem výkonu není soustava svalová, ale soustava krevní­ ho oběhu. K typickým a. c. patří běh, cyklistika, plavání, rychlá chůze, běh na lyžích, v poslednich letech i aerobní gymnastika, aerobní tanec aj. O pro­ hloubeni zájmu o a. c. v masovém mě­ řítku se zasloužil -» K. Cooper, jehož kniha The New Aerobics (1970) byla přeložena v mnoha zemích, mimo jiné i do češtiny. Lit.: Cooper, K. H.: Aerobní cvičeni. Praha 1980, 1983. aerobní gymnastika, z angl aerobic exercises (eksrsajzíz), zkr. aerobics (érobiks), forma gym. kondičního cviče­ ní při hudbě, zaměřená na rozvoj funk­ ce oběhové soustavy, na zvýšeni úrov­ ně vytrvalosti a výkonnosti. Příznivě ovlivňuje funkci a strukturu pohyb, ústrojí a pozitivně působí na nervovou soustavu a psych, stav cvičenců. Pro cvičební jednotku, trvající 45-60 min, se vybírají jednoduché cviky, cvičí se v op­ timálním tempu a nepřerušovaně. — Zakl. a propagátorkou a. g. je amer he­ rečka Jane Fondová; v jejím pojetí jde o netradiční cvičební program, směřují­ cí k rozvoji vytrvalosti. — U nás je tato forma rytmické gymnastiky začleněna od 1984 do programu svazu ZRTV. aerobní kapacita [řec., lat ], též oxidativní kapacita, celkové množství ener­ gie, které je možno uvolnit oxidativně Je vymezena množstvím energetických substrátů schopných oxidace, tj. zejmé­ na obsahem -*■ glykogenu a -*■ triglyceridů přímo ve svalu, méně pak přivodem ♦ glukózy a volných mastných kys. krví. Dále závisí na - * bioch. po­ tenciálu kosterního svalu, na možno­ stech dýchacího a oběhového systému přivádět buňkám dostatek kyslíku a v neposlední řadě na termoregulač­ ních schopnostech pracujícího organis­ mu. Lze ji kvantifikovat pomoci zátěžo­ vého testu standardizované submax. in­ tenzity co možná nejdelšího trvání, ne­ bo testy standardizované intenzity li­ mitního trvání (např. 30 min při zatíženi 80% max. aerobního výkonu, 1 h při 75 % či 2 h při 70 % max. aerobního vý­ konu). Součin celkové spotřeby kyslíku v litrech a energetického ekvivalentu (energetický ekvivalent - 20,9 k j na 1 1 Oj) vyjadřuje celkovou energetickou kapacitu, tj. aerobní kapacitu za před­ pokladu, že pódii anaerobního metabo­ lismu byl zanedbatelný. Vytrvalostní te­ sty aerobní kapacity citlivěji odrážeji změny ve stavu trénovanosti než ve funkční diagnostice častěji používaná „jednorázová" hodnota max. aerobního

výkonu, jehož měřítkem je max. spotře­ ba kyslíku VOj max. V.t. metabolismus, aerobní metabolismus viz metabolis­ mus. aerobní výkon, pohyb, činnost, při niž se v co nejvyšší míře uvolňuje energie oxidativně. Při oxidaci glukózy vzniká kysličník uhličitý, voda a energie. Oxi­ dace probíhá též odnímáním vodíku (dehydrogenace). Reakce jsou katalyzovány enzymy, jedny používají kyslíku přímo jako přijímače vodíku (aerobní oxidace), jiné používají k přijmu vodiku jiných látek (anaerobní oxidace. HI. zdrojem energie je ATP, rozpadající se na ADP a AP, k resyntéze se používá energie z oxidativního spalováni cukrů a tuků. Při spotřebě 1 I kyslíku se uvol­ ňuje 21 J (5 cal). Výrazem -» tělesné zdatnosti každého jedince je jeho max. spotřeba kyslíku. aerodynamická síla, vzniká při obté­ kání tělesa vzduchem. Má-li těleso vhodný tvar, dochází při obtékání vzdu­ chu ke zrychlování proudnic nad profi­ lem, tím vzrůstá kinetický a klesá static­ ký tlak Nad profilem vzniká sání - pod­ tlak. Na spodní straně profilu dochází k opačnému jevu Rychlost proudnic klesá, klesá i kinetický tlak a vzniká tlak statický - přetlak. Výsledná a. s. je slož­ kou vztlaku (sání a přetlaku) a odporu, který klade těleso proudicimu vzduchu. Velikost výsledné a. s. je předmětem složitých výpočtů a závisí např. na tvaru profilu, geometrické a aerodynamické charakteristice křídla, rychlosti obtéká­ ní, mérné hustotě vzduchu, aerodynamický odpor, síla působicí proti směru rychlosti vzdušného prou­ du; její přičinou je několik činitelů, z nichž pro okolnosti sport, pohybu při­ cházejí v úvahu dva: odpor tvarový, je­ hož velikost závisí na tvaru tělesa, a od­ por třecí, vznikající třenim v mezní vrs­ tvě o stěny tělesa, součtem obou je od­ por profilový (čelní). Aerodynamický tvar je proudnicový, snadno překonáva­ jící odpor vzduchu (padající vodní kap­ ka). Takový tvar mají letadla, závodní automobily aj. aerodynamika, nauka o pohybu těles v plynném prostředí V motorismu je a. významným činitelem, ovlivňujícím jízd­ ní vlastnosti a výslednou rychlost a ekonomiku provozu motorových vozi­ del. Proto se všechny konstrukce no­ vých modelů motorových vozidel a leta­ del přezkušují v aerodynamických tune­ lech. Pro zlepšení a. již existujících mo­ delů automobilů (zejm. sport, a závod­ ního charakteru) se používají přídavná aerodynamická zařízení, např. příďové (čelní) a zádové spoilery. První automo­ bily z let 1885-96, stavěné jako dopravni prostředky, měly tvar kočáru. 1899 po­ stavil Belgičan C. Jeutatzy vůz tvaru

doutníku a utvořil SR - 105,8 km/h. Mo­ tocyklista zprvu čelil odporu vzduchu tim, že se položil na nádrž a řídil nataže­ nýma rukama. Véd. zkoumání dopomohlo upravit vozidla tak, aby dosahovaly rychlostí blížících se rychlosti zvuku. Zejm. u závodních formulí je vývoj tak rychlý, že se musí omezovat zvláštními těch. předpisy. Aeroklub Republiky českosloven­ ské, spolu se Svazem čs. pilotů sdružo­ val čs. vojenské letce. Předcházela mu od 1891 Česká společnost aeronautická a od 1913 Aviatický klub. Afghánistán, Afghánská demokratic­ ká republika, stát ve vnitrozemi jz Asie, 20,34 mil. obyv., hl. město Kábul. Olymp zkr. AFG. — Jediným orgánem řidícim TVS je nár. olymp. výbor, který sdružuje nár. sport, federace fotbalu, atletiky, basketbalu, pozemního hokeje a zápasu. Vznikl 1935, uznání MOV zís­ kal 1936. Nařízení o sportu a tělesné vý­ chově, které vydalo ministerstvo osvěty 1938, stanovilo povinné 2 hod TV týdně ve školách všech stupňů. 1960 byla v Kábulu zal. stř. sport, škola, 1975 tělo­ vých. institut. — A. má 4 otevřené 50m bazény a 10 větších sport, komplexů. Nejrozšířenějšimi sporty jsou pozemní hokej, fotbal, zápas a tradiční lidověj sporty buzkafl (jezdecká sport, hra) a čiupbaši (šerm s holí a štítem). — A. se zúčastnil OH 1936-48 a 1956-80 A. je jednou ze zakladatelských zemí asij­ ských her. africké hry, oblastní mez. sport soutě­ že pořádané pod patronátem MOV. Je­ jich uspořádáni navrhoval již 1923 Coubertin, pro odpor koloniálních zemí se však neuskutečnily. Konaji se od 1965; zpočátku je řídil Stálý výbor afr. sportu, který 1969 vystřidala -» Nejvyšší rada afrického sportu. Africké hry - přehled: I. 1965 Brazzaville II. 1973 Lagos III. 1978 Alžír agaton, otočný závěs tělocvičných kru­ hů, který spojuje závěsná lana nebo po­ pruhy s řemeny, pomocí dvou kotoučků a kuličkového ložiska Zařízení umožňu­ je otáčeni cvičence a zabraňuje krouce­ ni závěsů. Název je po Agatonu Hellerovi, náčelníku ČOS 1932-33. agón [řec ], v ant Řecku název pro zá­ vod. Řekové rozlišovali 3 druhy závodů: a) a. gymnický (od gymnos-nahý, pro­ tože závodnici — agónistai - závodili nazí). Patřil k němu běh (dromos), skok do dálky (halma), hod oštěpem (akontion) a diskem, zápas (palé), pěstní zá­ pas (pygmé), pankration (spojení zápa­ su s boxem); b) a. hippický (hipposkůň) - závody vozů s dvoj- a čtyřspřežím a koňské dostihy; c) a. múzický -

agoni&ta soutěženi v hudbě, zpěvu, tanci, básnic­ tví a řečnictvi. agonista [ře c], sval, který svou kon­ trakcí (zkrácením) vyvolává pohyb Při natažení dolni končetiny v kolení je a čtyřhlavý sval stehenní, při flexi v klou­ bu kolenním jsou a. svaly na zadní stra­ ně stehna. Agostini Giacomo, ' 1942, it. motocy­ klový závodník. Mistr světa v silničních závodech kubatury 350 cm3 1968, 1969, 1970, 1971, 1972, 1973 a kubatury 500 cm3 1966, 1967, 1968, 1969, 1970, 1971 a 1972 na strojích MV Agusta a 1975 na stroji Yamaha. Desetkrát zví­ tězil na Tourist Trophy, Velkou cenu ČSSR vyhrál 1968 (350 a 500 cm3), 1969 (350 a 500 cm3), 1970 (350 cm3), 1972 (500 cm3) a 1973 (500 cm3). Vyhrál 122 závodů Grand Prix (54 v kubatuře 350 cm3 a 68 v kubatuře 500 cm3).

Giacomo Agostini

Ahearne John Francis, 1900-1985, brit. sport funkcionář, 1947-51 gen. sekre­ tář, 1951-57, 1960-63 a 1966-69 místo předseda a 1957-60, 1963-66 a 1969-75 předseda Mezinárodni federace lední­ ho hokeje (IIHF). Odpůrce účasti profe­ sionálních hráčů Kanady a USA na mis­ trovství světa Ahearnův pohár, každoroční hokejový turnaj pořádaný 1952-77 na počest býv předsedy IIHF J. F. Ahearna Turnaje se zúčastňovaly přední evr. i zámořské klu­ bové celky. Achillova šlacha, úpon trojhlavého svalu lýtkového na hrbol patní kosti. Ta­ hem za tuto kost se uskutečňuje ohnuti nohy chodidlem dolů. Pohyb je zako tven ve stereotypu chůze, běhu, stoje, skoku atd. — Téměř při všech sportech jsou na A š. kladeny velké nároky, při­ tom tato oblast má chudší krevní záso beni, což má zásadní význam pro její výživu. V rámci -+ regenerace sil se vedle pasivního odpočinku a kompen začních cvičení zaměřených na vytaho­ vání A. š. uplatňují metody zlepšující je­ jí prokrvení a výživu: vodní procedury (šlapací, uhličité a viřivé koupele), in­ fračervené zářeni (solux), prohřiváni vy­ sokofrekvenčním elektrickým polem (diatermie), impulsivní magnetické po­

14 le, masáže. Při velkém zatížení lze chrá­ wania Fyzicznego, zal 1929 podle vzoru nit A. š. pružným plastickým obvazem. Královského ústředního gymnastického Velký preventivní význam má rozcviče­ institutu ve Stockholmu. 1938 přejme­ ní a předehřátí před výkonem, vhodná nována na AWF, změněna z dvouleté sport, obuv se zpevněnou patou a pruž­ na řádnou vysokou školu. Po válce ob­ nou podešví, tlumici mech. nárazy při novena výuka 1946 1949 studium pro­ dopadu na patu. Bolesti v oblasti A. š. dlouženo ze 3 na 4 roky. Od 1958 má nejsou označovány jednotné (tendinitis, AWF právo udělovat doktorský titul paratendinitis, achyllodyníe atd.) a také a od 1966 habilitovat docenty. Dnešní názory na jejich původ jsou různé; uvá- rozloha učebních prostorů a sportovišť ději se mikrotraumata. přetižení, cévní AWF je přes 65 ha. V t. vysoké tělový­ poruchy, zánětlivé změny aj. Bolest chovné školství. vzniká po zátěži, zpočátku se po ránu akademický sportovní reprezen­ rozchodí, později se bolestivé intervaly tant. vyspělý vysokoškolský sportovec, střídají, až dojde k nepřetržité bolesti, startující v domácích soutěžích za pří­ která bráni běhu i chůzi. Nejbolestivější slušnou VŠ, za vysokoškolské město místo je asi 4-5 cm nad úponem šlachy, nebo oblast, v mez. soutěžích za vyso­ kde docházi k jejímu zduření. Léčba: koškolský sport příslušného státu, zejm. konzervativní, teprve při neúspě­ akademický tanec viz scénický tanec. chu operační zákrok; ten je nutný ihned Akademický tělocvičný spolek, prv při natrženi nebo přetržení šlachy Rup- ni tělocvičný spolek v Praze, zal. 1847 túrou bývají nejčastéji postiženi spor­ - * A. Hájkem. Sdružoval asi 80 čes. tovci ve věku nad 30 let, kdy A. š. je již a něm. studentů práv. fakulty, ve znaku degenerativné změněna trvalým přetí­ měl svazek prutů, meč a činku jako žením a poruchami, nebo sportovci ne­ symboly práva, svobody a síly Cvičil trénovaní, při nepřiměřené zátěží. Příči­ v tělocvičném ústavu dr. Seegena na nou přetrženi je prudký stah trojhlavé­ Václ. nám. Činnost ukončil 1848 ho lýtkového svalu (při tenisu, odbije akademie tělovýchovná, veř. vy né. košíkové aj ). Zánětlivé onemocněni stoupení v krytých prostorech s tělo­ postupuje pozvolna, omezuje pohyb, vých. a kult. programem. Vedle sparta­ dochází k infiltraci šlachy zánětlivými kiádních či pódiových skladeb, akroba­ buňkami, poruše kolagenních vláken, cie. sport, a moderní gymnastiky aj. tě­ nadměrné tvorbě mezibunéčné hmoty, lových. a sport vystoupení bývají sou ztrátě pevnosti a výkonnosti. Včasná částí a. t. i krátké projevy, scény, hud léčba nutná. ba, tanec, zpěv, recitace aj. A. t. spojují AIBA viz Mezinárodni federace ama-l propagaci TV s kult. a spol. záměry. térského boxu. Akbaš Husajn, ’ 1933, turecký zápasník aikidó, jap. druh sebeobrany beze ve volném stylu. Mistr světa kat. do 52 zbraně; typický zejm strategií obrany. kg 1954 a kat. do 57 kg 1957, 1959 Kromě úderů, pák a hodů se protivníko­ a 1962. Držitel stříbrné medaile z OH vy akce ruší horizontálními, vertikálními 1964 (do 67 kg) a bronzových z OH 1956 a diagonálními, cirkulárními, sférickými (do 52 kg) a MS 1961 (do 52 kg), i spirálovými pohyby kolem boků akce a reakce, třeti zákon I Newtona: obránce. Působi li jedno těleso na druhé silou F AINBA viz Mezinárodni federace base­ (akce), působi druhé těleso na prvé si­ ballu lou F' (reakce), která je stejně velká ja­ AIO viz Mezinárodní olympijská akade­ ko síla F, ale má opačný směr. Pak platí mie. F = -F'. Vzájemná působení dvou těles AIPS viz Mezinárodni federace spor­ jsou vždy stejně velká a opačně orien­ tovaná. Odpověď na otázku, která tovního tisku. AIS viz Mezinárodni sdružení sociolo­ z obou sil je reakci, závisí na stanovisku pozorovatele. gie sportu. A jin Tamás, ’ 1939, maď. vzpěračský akcelerace [lat.], zrychleni. V motoris­ funkcionář a činitel svět. vzpíráni. Vice­ mu zrychlování chodu motorového vo prezident Evropské vzpěračské federa­ žídla, většinou je dáno zvyšováním ce (EWF) od 1969, generální sekretář množství pohonných hmot Hodnota a Mezinárodní federace vzpíráni (IWF) od je udávána v čase (s), ve kterém vozidlo 1976. dosáhne rychlosti 100 km/h Akadémia, gymnasion (instituce slou­ akceleračně rychlostní schopnost, žící těl. později i duševní výchově muž­ též startovní schopnost, komplex inte­ ské mládeže) v Athénách. Nejstarší do­ grálních vnitřních vlastností umožňující klad ze 6.stol.př.n.l. Od 4. stol. působi­ vyvinout max. rychlostní úsilí v nejkratště filoz. školy založené - * Platónem. ším čase Nelze zaměňovat s fyz. veliči­ V.t gymnasion. nou zrychlení. Měří se v m .s 1. Je v úz­ Akademia Wychowania Fizyczne- kém vztahu ke - * startovní silová go, AWF, vysoká škola TV ve Varšavě. schopnosti i k -> explozivní silové Pův. název Centralny Instytut Wycho­ schopnosti.

15 akcelerometr [lat. + řec.], přistroj k přímému měřeni zrychleni pohybu. V poslední době jsou akcelerometry se­ strojeny převážně na principu piezoel. a tenzometrickém. Měřené údaje lze pozorovat na obrazovce - * oscilosko­ pu, zaznamenat na - ► oscilografu nebo magnetofonu, nebo lze pomocí dalších zařízení uložit měřená data přímo do paměti počítače. Časově stálá úroveň se může měřit pomoci el. měřicího pří­ stroje (např. voltmetru).

Schéma akcelerometru.

akcent pohybový, zdůrazněná fáze pohybu, většinou jeho zahájeni. Je ty­ pický pro moderní tance, rytmickou gymnastiku a zvi. pro odlišení pohybů v džezgymnastice. Akii-Bua John, * 1949, ugandský atlet, překážkář. Olymp, vítěz 1972 na 400 m př. (47, 82). 1972 překonal SR (47, 82). aklimatizace, přizpůsobeni organismu změněným podmínkám podnebí. — A. na výšku je v přirozených podmínkách spojena s a. na chlad. Přichází v úvahu při pobytu ve vysokých horách. Se stoupající nadmořskou výškou klesá barometrický tlak vzduchu, parciální tlak Oi a COi, což vede ke sníženěmu sycení krve kyslíkem a menšímu záso­ bení těl. tkání, především svalstva. Tato tzv. výšková -» hypoxie má za následek snížení výkonnosti. Ve výšce 2000 m n. m. se snižuje schopnost dosáhnout max. metabolismu o 10%, objevuji se pocity ospalosti a únavy, bolesti hlavy, duševní ochablost i svalové křeče. Po určité dobé se vyvinou v organismu změny, výkonnost se zlepší a stabilizu­ je. Adaptace na výkony těch. povahy tr­ vá 10-14 dní, na výkony rychlostní a rychlostně vytrvalostní 3 týdny. Nad 2500 m již nemůže být dosaženo tako­ vých výkonů jako v normální výšce, nad 4500 m se již zkracuje doba, po kterou je zde člověk schopen žít (5800 m 5,5 měsíce, 6500 m 5 týdnů, 7500 m 5 dnů). — A. na teplo, schopnost pracovat v prostředí o teplotě vyšší než 30 °C. Vyvíjí se 10-14 dní vystavením těla vyšší teplotě po několik hodin denně, cviče­ ním v teplém prostředí, pobytem v tro­ pech. Projeví se v klidu i při cvičení sní­ ženou srdeční frekvencí, nižší rektální teplotou a zvýšeným pocením. V potu je snížen obsah soli, organismus sůl še­ tří. U aklimatizovaných není nutný její

Aksamitová zvýšený přívod. Těl. zátěž je lépe tole­ rována, zlepšuje se výkonnost a prodlu­ žuje se doba trvání výkonu. Schopnosti člověka aklimatizovat se na teplo jsou značně individuální, částečně jsou dány schopností poceni (počet potnich žláz u lidí velmi kolísá). Děti, ženy a starší li­ dé mají nižší schopnost a. na teplo, ně­ kteří jedinci nejsou schopni se vůbec aklimatizovat. Aklimatizace na vlhké teplo je daleko obtížnější, protože člo­ věk nemůže plně využívat nejúčinnější­ ho ochlazovacího systému, poceni, a snadno dochází k přehřátí. — A. na chlad vzniká při dlouhodobém pobytu v chladném prostředí. Znaky a. na chlad: nižší kožní i rektální teplota, sní­ žení metabolické produkce tepla, vede­ ni tepla tkáněmi především v zimním období. Není důkazů, že by těl. zdat­ nost byla v přímé souvislosti s a. na chlad, spojení nastává při cvičení v chladnějším prostředí (viz otužováni). Ochranou organismu proti ztrátám tep­ la je snížený průtok krve kůži, krev je vedena hlubokými žilami. Teplotní gra­ dient mezi kůží a okolím lze snížit až šestinásobně, v kůži rukou až stonásobně. Cévy obličeje mají tuto schopnost ome­ zenou; teploty kolem bodu mrazu půso­ bící na obličej vyvolávají i v klidu zřetel­ ný vzestup srdeční frekvence a krevní­ ho tlaku. akontion [řec.j, závod v hodu oštěpem v ant. ňecku. V.t. agón. akrobacie, 1. tělocvičné, vysoce koor­ dinované výkony speciální obratnosti celého těla na zemi i na nářadí; 2. sport, odvětví (např. v SSSR, Bulharsku, NDR) s pravidelnými soutěžemi. Soutěží se na speciálních podlahách či pásech, na filcových běhounech nebo žíněnkách, jednotlivé cviky se spojují do akrobatic­ kých řad. V. t. akrobatická cvičeni, akrobacie na lyžfch viz lyžařská akro­ bacie. akrobat, cvičenec, který vyniká mimo­ řádnou obratností celého těla v pozem­ ní akrobacii nebo v a. na nářadí, ev. ja­ ko artista na speciálních nářadích (šik­ mém, svislém i vodorovném laně, per ské tyči, volném žebříku, visuté hrazdě, vyhazovačích tyčích aj.). akrobatická cvičeni, cvičení rozvíjejí­ cí koordinační, rovnováhové, prostoro­ vě orientační schopnosti; vysoce koor­ dinované výkony speciální obratnosti celého těla na zemi i na nářadí; základ artistických disciplin. A. c. se třídí na devět hlavních cvičebních druhů (v. t. názvosloví gymnastiky). — Součást - * základní gymnastiky, dilčí náplň osnov školní a organizované TV; součást pří­ pravy ve sport, a moderní gym., ve sko­ cích do vody a na lyžích, v úpolech, krasobruslení, letectví, parašutismu, v led­ ním hokeji, kopané, odbíjené. — Nosná

součást pohyb, obsahu záv. discipliny - ► prostných ve víceboji sport, gymna­ stiky. akrobatická cvičení skupinová, ve dvojicích, trojicích, čtveřicích i počet­ nějších celcích; využívají hlavně rovno­ vážných postojů a poloh, akrobatických skoků a převratů (v. t. názvosloví gym­ nastiky). Ve dvojicích bývá jeden cviče­ nec nosičem a druhý neseným, ve troji­ cích rozlišujeme cvičence spodního, středního a horního. V početnějších skupinách jsou funkce rozděleny podo­ bně. akrobatická cvičeni statická, cvi­ čební druh a. c. charakterizovaný udr­ žením polohy. Rozlišujeme: rovnovážné postoje (tj. polohy celého těla obounož nebo jednonož s připojenými pohyby a polohami paží, trupu nebo volné no­ hy. Dělí se na: rovnovážné stoje, podře­ py a dřepy; rovnovážné kleky (tj. polo­ hy celého těla v kleku obounož nebo jednonož s připojenými pohyby a polo­ hami paži, trupu nebo volné nohy); a. c. v sedu (tj. rovnovážné polohy celého těla v sedu snožném, roznožném, zkřižném nebo v sedu jednonož, přitom no­ hy mohou být napjaté, pokrčené i skr­ čené); a. c. v lehu (tj. rovnovážné polo­ hy celého těla v lehu, nohy napjaté, po­ krčené nebo skrčené); a. c. v podporu (tj. rovnovážné polohy celého těla v podporu prostém, tj. ve vzporu, v kli­ ku, v podporu na předloktích nebo smí­ šeném, kdy se cvičenec opírá o zem kromě horních končetin ještě jinou čá­ stí těla. např. hlavou při stoji na hlavě). V. t. názvosloví gymnastiky, akrobatické skoky, podřízený druh akrobatických cvičení; rozlišujeme a. s. snožné, roznožné, střižné (nůžkové) a jednonož. Podle směru pohybu rozli­ šujeme a. s. na místě, vpřed, vzad a stranou (v. t. názvosloví gymnastiky). Aksamit Karel, 1897-1944, pracovník KSČ a děl. tělových, hnuti, 1927-1935 ta­ jemník RSI, 1935-1938 předseda ÚV FPT, 1923 organizační tajemník Komu­ nistického svazu mládeže, od 1925 jed­ natel federální rady FDTJ, 1926-1935 místopředseda FPT, spoluorganizátor mez. spartakiády RSI 1931 v Berlíně, Mez. srazu protifašistických sportovců v Paříži 1934 a 1936 spoluorganizátor - * Lidových her v Praze. V projevu Co je a co chce OT(1938) nastínil požadavky, úkoly a cíle tělových, hnutí pod heslem „Za zlidovění sportu a tělovýchovy sport všemu lidu, sport pro všechny". Aktivní bojovník proti fašismu, spolu­ pracovník II. a III. ilegál. ÚV KSČ. Za­ střelil se při zatýkání gestapem. Aksamitová Božena, roz. Švábová, pracovnice děl. tělových, hnuti, cvičitel­ ka FPT, 1936-1938 ústřední náčelnice FPT, autorka skladby žáků, žaček a do­

16

aktijské hry rostenek pro veřejné cvičení 1936. Při zatýkání gestapem 1944 se spolu se svým mužem zastřelila, aktijské hry, hry se sport, programem zal. císařem Augustem po bitvé u Aktia 31. př. n. I. Zařazeny jako páté do cyklu - * všeřeckých her. aktiv, 1. pracovní schůze svolaná k projednáni důležité otázky; 2. nejčinnéjši funkcionáři (placeni i dobrovolní), agitátoři, propagandisté a další pracov­ nici, složka ČSTV, Svazarmu aj. organi­ zace povéřená určitými úkoly. A. vytvá­ řejí a jeho polit, i odb. růst zabezpečují všechny orgány příslušné organizace, aktivace, aktivační úroveň, celková připravenost organismu k reakci. Souvisí s emocemi a motivaci. Relaxace a. snižuje, význ. podnéty a mobilizace k náročnému programu činnosti ji zvy­ šuji. A. je rovnéž závislá na biorytmech, únavé a může být ovlivnéna farmakologicky. V předstartovni horečce a. často nadmérně stoupá. Pro výkony vyžadují­ cí dobrou koordinaci je nejvhodnéjši střední úroveň aktivace. Kolísáním úrovné a. lze někdy vysvětlit nevyrovna­ nou výkonnost sportovce, aktivní odpočinek, činnost, která má vzhledem k předcházející námaze men­ ší intenzitu a je zaměřena na zatížení ji­ ných svalových skupin. Princip a. o. for­ muloval jako prvni rus. fyziolog I. M. Sečenov (1829-1905), když zjistil, že odpočinek, při kterém se vykonává vhodná pohyb, činnost, je v porovnání s pasivním odpočinkem účinnější. Při experimentu, kdy po naprosté únavě svalstva pravé ruky vykonávala levá ru­ ka v době odpočinku lehčí cvičeni, byl proces zotavení rychlejší. Sečenovovi následovnici prokázali, že k účinějšimu odpočinku přispivaji i pohyby celého těla. — Za a. o. se nejčastěji pokládá těl. práce a - » tělesné cvičení. Princip a. o. se uplatňuje zvláště při - ► tělový­ chovných chvilkách, při všech formách - ► pohybové rekreace, ale i ve sport, tréninku, resp. při sport, soutěžích, aktiv SSM viz dobrovolný funkcionář­ ský aktiv SSM. aktologie [lat.), nauka o pohybech a pohyb, činnostech ve sportu, o jejich obsahu a formách realizace A. studuje pohyb, schopnosti a jiné vnitřni před­ poklady, které určuji sport, výsledky. Do předmětu a. se zařazují otázky sport, techniky a taktiky a sport, výbě­ ru. Zakl. a je sov. sport, teoretik L. P. Matvejev (1972); a zařazuje do systé­ mu teorie sportu akupunktura (lat ), léčebné vpichování zvi. jehel do určitých části lidského těla k odstranění bolesti. Pův. používa­ ná v čínském lékařství. Léčebný účinek a. se vykládá reflexním působením na CNS.

vým hlukům, ale také okoli proti hluku vznikajícímu při tělových, činnostech (dopady náčiní, voláni, střelba, motoro­ vá vozidla, rozhlas, diváci atd.). Hygie­ nickými předpisy a těch. normami jsou předepsány nejvyšší přípustné hladiny ciziho rušivého hluku. Ve vnějším pro­ storu je zákl. hladina hluku v sídlištích 50 dB (A), v rekreačních prostorech 40 dB (A), ve vnitřním prostoru sport, haly 60 dB (A), v posluchárně 45 dB (A); zá­ kl. hladina se upravuje korekcemi pod­ le konkrétních podmínek a povahy hlu­ ku. Šířeni hluku do vnitřního prostoru se omezuje zvýšením neprůzvučnosti dělicích konstrukcí, šiření uvnitř prosto­ ru hlavně zvýšením zvukové pohltivosti vnitřních povrchů. Ve venkovním pro­ storu se musí zachovat dostatečný od­ stup od zdrojů hluku nebo omezit jeho šířeni ochrannými clonami pomocí pá­ sů zeleně, zdi, zemních valů nebo jejich kombinací, nebo vloženými budovami (např. bariérové domy). U prostorové a je cilem dosáhnout dobré akustičnosti uzavřeného prostoru, u tělových, sta­ veb zejména srozumitelnosti řeči a do­ bré kvality hudby, většinou reproduko­ vané. Jedním ze zákl. požadavků na akustičnost vnitřního prostoru je docílit optimální doby dozvuku, tj. času, za který hladina akustického tlaku klesne po vypnuti zdroje zvuku o 60 dB. Opti­ mální doba dozvuku pro řeč je u běž­ ných velikostí tělových, prostorů mezi 0,8-1,0 s, pro hudbu 1,2-1,6 s. V prosto­ ru s větším počtem diváků je doba do­ zvuku závislá na návštěvě, a pokud ne­ jsou čalouněná sedadla, klesá s po­ čtem diváků. Může se i regulovat po­ moci otočných konstrukcí s různou po­ hltivosti zvuku. Tvar uzavřených vnitřAkustika: / soustředěni odražených ních prostorů musí být řešen tak, aby zvuků při vydutých plochách. 2 umožňoval potřebné rozložení zvukové odražený zvuk se nesoustřeďuje při energie. U prostorů větších než 200 m1 dodrženi vztahu poloměru křivosti a výšky prostoru, 3 vznik odraženého ve tvaru kvádru se doporučuje poměr zvuku a jeho zpožďování. stran 2:3:5, žádný z rozměrů nesmi být

Akua viz plastické povrchy, akustika [řec.J, těch. obor zabývající se studiem mech. vlněni, hlavně zvuku různými prostředími (vzduchem, kapali­ nami, pevnými látkami). Ze stavební a. je pro tělových, zařízení nejdůležitějši ochrana proti hluku a prostorová a., za­ bývající se kvalitou vnímaného zvuku. Chrání se účastníci TK proti cizím ruši-

T ( i)

Závislost optimální doby dozvuku T(s) na objemu vnitřního prostoru V(m’ ) pro kmitočet 1000 HZ: 1 řeč, 2 hudba sálová a komorní, 3 hudba orchestrální.

Alechtin

17 celistvým násobkem ostatních rozměrů. Tvar musí být volen tak, aby nevznikaly rušivé odrazy zvuku od rovných ploch nebo soustředěni zvuku do vydutých ploch. Rušivým odrazům se zabráni zvý­ šenou pohltivostí povrchu nebo tvaro­ váním na vypuklé nebo členité části. Zakřiveni vyduté plochy musí být tako­ vé, aby ohnisko neleželo v oblasti po­ sluchačů. Literatura: ČSN 73 0531 Ochrana proti hluku v pozemních stav­ bách; ČSN 73 0525 Projektováni v obo­ ru prostorové akustiky; Hygienická předpisy MZ ČSR č. 41/77 akvabela (lat ], volný překlad vodní kráska, prvni skupina akvabel v ČSSR vznikla v Brně 1956 k exhibičním a pro­ pagačním vystoupením v uměleckém plavání (nyní víz synchronizované pla­ váni). akvalung [angl .], potápěčský dýchací vzduchový přistroj s otevřeným okru­ hem (vydechuje se do vody). Vynaleze­ ný ve Francii - ► J. Y. Cousteauem a I. E Gagnenem 1943. Skládá se z plic­ ní automatiky a zásobníku vzduchu. Úkolem plicní automatiky je spolehlivé dodávání dostatečného množství vzdu­ chu z vysokotlakého zásobníku v každé hloubce a poloze potápěče. Automatic­ ky snižuje tlak ze zásobníku na tlak pro­ středí. ve kterém se potápěč pohybuje. Jedním koncem se připevňuje na zá­ sobník vzduchu, na druhém konci je náústek pro potápěče. Klasický a. měl

Schéma dýchacího přístroje: / bomba na stlačený vzduch, 2 uzavírací ventil, 3 automatický regulátor, 4 uzávěr, 5 měření vysokého tlaku, 6 měření nízkého tlaku, 7 přívodní hadice, 8 maska, 9 výpust vydýchaného vzduchu.

jednostupňovou, dvouhadicovou plicní automatiku. Dnes jsou nejrozšiřenějši dvoustupňové plicní automatiky. Re­ dukční ventil 1. stupně sníží tlak ze zá­ sobníku na konstantni nastavený tlak 0,5 až 1,2 MPa a teprve tento tlak je dá­ le snižován dávkovacim ventilem 2. stupně na tlak okolí. Nejvhodnéjší auto­ matiky mají nádechový odpor kolem 100 Pa při kontinuálním průtoku 100l.min“ '. — Zásobník vzduchu je ocelová nebo duralová tlaková láhev (popř. více lahví) s objemem zpravidla 5. 7,10,12 nebo 14 I. Plní se vysokotla­ kým potápěčským kompresorem na plníci tlak 15 až 30 MPa (150-300 kp.cm"!). V ČSSR musi být tlaková lá­ hev označena podle ČSN 07 8508 a podle ČSN 07 8305 se musi každých 5 let podrobit hydrostatické tlakové zkoušce. — Součásti zásobníku je uza­ vírací ventil, přípojka pro automatiku, rezerva, nosič s popruhy a někdy i tla­ koměr nebo vývod pro vysokotlakou hadici, držák na přenášení, gumová botka, různé typy krytů. A. se začal séri­ ově vyrábět 1946, je nejrozšiřenějším typem potápěčského přístroje. Kromě a. existuji ještě přístroje s uzavřeným okruhem, kyslikové na kapalný vzduch a pro velké hloubky přístroje na dýchá­ ní speciálních směsi, alaktétové tlo ik a metabolismu (lat., řec ], zajištění přisunu energie pracují­ címu svalstvu především v počáteční fázi pohyb, činnosti, kdy ještě -» anae­ robní laktátová a oxidativní složka komplexného procesu energetického hraze­ ní nejsou adekvátně rozvinuty. Zabez­ pečuje energetické kryti krátkodobých výkonů max. intenzity (plně při trváni 4-5 s, převažuje při době trváni do 10-15 s). Spočívá ve využití rezerv ener­ getických zdrojů přítomných ve svalové tkáni před začátkem práce, tj. systému -» ATP (adenosintrifosfát) a - * CP (kreatinofosfát). ATP může být synteti­ zován prostřednictvím ADP (adenosindifosfát) a CP. Rezervy ATP dosahují 5 m m o lk g ' svalu, rezervy CP 15-20 mmol.kg svalu. Celkový energetický ekvivalent systému ATP-CP dosahuje 25-30 k j. A.s.m.. resp. rychlost resyntézy ATP, je možno rozvíjet řízenou sport, přípravou (sprinty, skoky atd ), charak­ terizovanou max. intenzitou, dobou tr­ vání 10-20 s, intervaly odpočinku 3 x delšími než zatiženi a opakováním (v jedné sérii 5-8 x ), s celkovým počtem 3-5 sérií v jedné tréninkové jednotce. V.t. metabolismus. Albánie, Albánská lidová socialistická republika, soc. stát v již. Evropě na Bal­ kánském poloostrově, 2,73 mil. obyv., hl. město Tirana. Olymp. zkr. ALB. TVS řidi Albánský tělovýchovný a sportovní svaz, jehož výkonným orgánem je Vý­

bor pro tělesnou výchovu a sport při ministerstvu školství a kultury. Jemu jsou podřizeny výbory pro tělesnou vý­ chovu a sport v krajích. Tělových, kádry školí tělových, institut Vojo Kushi v Tiraně, několikaměsíční kursy pořádá Vý­ bor pro TVS a jednotlivé nár. sport, svazy. Ve školách všech typů jsou týd­ ně 2 hod. povinné TV. 1980 měla A. 10 otevřených bazénů 50 m, 2 kryté 25 m, 20 stadiónů, 6 sport, paláců, 172 tělocvi­ čen. Nejrozšiřenějšimi sporty jsou fo t­ bal, volejbal, atletika a basketbal. — Al­ bánský olymp. výbor byl uznán MOV 1959. Sdružuje 10 nár. sport, svazů. A. se zúčastnila OH 1972. albano [it.], systém vyznačeni veslař­ ské závodní dráhy bójemi, který byl poprvé použit na it. jezeře Lago Albano pro veslařskou a kanoistickou regatu OH 1960. Trať má 6 drah pro jednotlivé lodě, oddělených po celé délce bójemi, zavěšenými na laně ukotveném minim. 1 m pod hladinou. Bóje průměru 15-20 cm jsou od sebe vzdálené 25 m. Prvnich 100 m bývá značeno odlišnou barvou (obvykle modře) jako tzv. ochra­ nná zóna pro připadnou odstranitelnou těch. závadu, poslednich 200 m a kaž­ dých 250 m dráhy bývá též barevné odlišeno. Albrightová Tenley, * 1935, krasobruslařka USA. Vítězka ZOH 1956 a mistry­ ně světa 1953 a 1955 v soutěži žen. Drži­ telka stříbrných medailí ze ZOH 1952 a MS 1954 a 1956. Alechin Alexandr, 1892-1946, sov. ša­ chový velmistr. Mistr světa 1927-35 a 1937-46. Titul získal vítězstvím nad - * J. R. Capablancou 1927 a obhájil v zá­ pasech proti -*■ J. Bogoljubovovi 1929 a 1934. Na dva roky ztratil svět. primát.

když 1935 podlehl -» M. Euwemu; do­ byl jej však zpět v odvetě 1937 a držel až do své smrti. Zápasy o MS byly do­ provázeny nesčetnými turnajovými úspěchy (Mannheim 1914, Budapešť 1921, Hastings a Vídeň 1922, Baden-Ba­ den 1925, San Remo 1930, Bled 1931, Bern 1932, Curych 1934 ad ). Držel re­ kord ve hře naslepo, když nastoupil v simultánkách proti 29 a 32 soupeřům.

ďAlembertův princip Byl autorem mnoha odb. publikaci. ďAlembertův princip, fyz. zákon dy­ namiky, podle něhož sily púsobici na těleso jsou v rovnováze se silami setr­ vačnými. Např. při výskoku z mista pů­ sobí svalová sila F, vzhůru ve svislém směru. Má li dojít k pohybu, pak F, > G. Pohyb, stav těžiště je dán interakcí sil Fs a G. Sila, která je příčinou zrychleni těžiště, je vlastně zrychlující síla Z a rovná se vektorovému součtu jednotlivých sil.

Odraz svisle vzhůru: a Fs = -G rovnová­ ha sil, žádný pohyb těžiště T, b převaha síly Fs je vyjádřena zrychlujíc! silou Z, v jejímž směru nastává pohyb zrychle

Aleš Josef, zv. Lyžec, 1862-1927, čes. učitel, spolu s J. Bucharem průkopník lyžařské turistiky v Čechách. Zastánce a propagátor lilienfeldské školy - * M. Zdarského (jízdy s jednou holí). Autor knihy Obrazy horské zimní krásy (1909). Alexandrov Venjamin * 1937, sov. ho­ kejista, útočník. Startoval třikrát na ZOH a podílel se na zisku 2 zlatých '1964, 1968) a 1 bronzové medaile 1960). Člen vítězného družstva MS 1963-68 a ME 1958-60 a 1963-68. Alexandruová-Golopentaová Maria, "1939, rum. stolní tenistka. Působila ví­ ce než 20 let ve svět. špičce stolního te­ nisu. Mistryně světa ve čtyřhře 1961, 1973, 1975 a mistryně Evropy ve dvouhře 1966, čtyřhře 1960, 1978 a smíšené čtyřhře 1960. Držitelka stříbrných me­ dailí z MS 1957 (družstva), 1963 (dvouhra, družstva), 1969 (čtyřhra, družstva), 1971 (čtyřhra), 1968 (smíšená čtyřhra), 1974 (čtyřhra, s - ► A. Grófovou), 1976 (dvouhra), 1980 (čtyřhra) a bronzových z MS 1957 (čtyřhra žen), 1961 (druž­ stva), 1967 (smíšená čtyřhra), 1969 dvouhra), ME 1960 (družstva), 1964 družstva), 1966 (smíšená čtyřhra), 1968 čtyřhra), 1970 (dvouhra, čtyřhra), 1972 dvouhra), čtyřhra), 1978 (družstva) a 1980 (družstva) Alexejev Vasili/, *1942, sov. vzpěrač

I

18 v kat. nad 110 kg. Olymp, vítěz 1972 alpinismus, alpské horolezectví, sport, a 1976, mistr světa 1970-71, 1973-75, který se vyvinul ve 2. pol. 19. stol. v Al­ 1977 a mistr Evropy 1970-75, 1977-78 pách. Někdy se tímto termínem ozna­ Jako první vzpérač na světě překonal čuje také horolezectví. v trojboji hranici 600 kg Alpská automobilová soutěž, zal. Alexejevovi Lydija, "1924, sov. bas- 1898 rak. autoklubem, třídenni soutěž ketbalistka. Rozehrávačka sov. repre­ na 550 km v Dolomitech, 1898 startova­ zentace 1947-57. Podílela se na ziskáni ly jen 3 vozy, mezi nimi kopřivnický vůz titulu mistryň Evropy 1950, 1952, 1954 7 HP. 1905-1907 byla vystřídána Herkoa 1956. Později vedla jako trenérka sov. merovými soutěžemi, 1910 byla obno­ vena a pořádána každoročně do 1914 ženskou basketbalovou reprezentaci Alijev AU, *1937, sov. zápasník ve vol­ jako velká zkouška cestovních vozů. ném stylu. Mistr světa kat. do 52 kg Mez. pověst si zde získaly naše vozy L 1959, 1961 a 1962, kat. do 57 kg 1966 a K (1910-14) a Praga (1912-14). 1931 se a 1967 Mistr Evropy 1968 v kat do 57 vyznamenal tým Praga Piccolo (jezdci kg. Držitel stříbrné nedaile z MS 1963 Heusler, Suldovský, Pavlovský). Po 2. (do 52 kg). svět. válce byla rozšířena o soutěž mo­ Aljabjev Analolij, *1952, sov. biatloni- tocyklů. sta. Olymp, vítěz v závodu na 20 km alpská kombinace, sjezdový dvoja ve štafetě 4 x 7 ,5 km 1980. Držitel boj, lyžařský závod skládající se ze - * bronzových medailí ze ZOFI 1980 sjezdu (jede se první) a -*• slalomu; (10 km), MS 1981 (4 x 7,5 km) a 1982 (4 startovní pořadí ve slalomu se stanoví x 7,5 km). podle výsledků ve sjezdu. Slalom jako součást a. k. má být pořádán jako sa­ mostatný závod oddělené od jiného zá­ vodu ve slalomu. A. k. je zařazena do programu Světového poháru. Alser Hans, 1942-1977, švéd. stolní te­ nista. Mistr světa ve čtyřhře 1967,1969; mistr Evropy ve dvouhře 1962, 1970, ve čtyřhře 1966 a ve smíšené čtyřhře 1962 a člen vítězného kolektivu z ME 1964, 1966,1968 a 1970. Držitel stříbrných me­ dailí z ME 1960 (družstva), 1962 (druž­ stva), 1964, 1968, 1970 (vesměs čtyřhra) a bronzových z MS 1959 (čtyřhra), 1963, 1967, ME 1958 (vždy za soutěž družstev) Anatolij Aljabjev a 1968 (dvouhra). Po skončení závodní alkoholické nápoje, nápoje obsahují­ činnosti (1974) pracoval jako trenér re­ cí líh kvasný. Pití a. n. je pro sportovce prezentace NSR a švédská. škodlivé, protože i mírné alkoholové opojení narušuje sport výkon; prodlu­ žuje dobu reakce, snižuje přesnost a koordinaci pohybů, zvyšuje agresivi tu, podporuje podceňováni nebezpečí aj. Tím přispívá k výskytu úrazů podo­ bně jako v dopravě. Piti a. n. po těl. ná­ maze (např. piva) zpomaluje zotavovací pochody. Častější piti vyvolává závis­ lost na alkoholu, narušuje zdraví a pod­ poruje vznik nemoci. Allais Emile, *1912, fr. lyžař. Mistr svě­ ta 1937 (sjezd, slalom, dvojkombinace) a 1938 (dvojkombinace) Držitel stříbr­ Hans Alser ných medailí z MS 1935 (sjezd a dvoj­ kombinace) a 1938 (sjezd a slalom); Alžírsko, Alžírská demokratická lidová bronzové medaile ze ZOH 1936 (dvoj­ republika, stát v sev Africe, 19 mil. kombinace). Tvůrce fr. lyžařské školy, obyv., hl. město Alžir. Olymp. zkr. ALG. která ovlivňovala svět. sjezdové lyžová­ Do vyhlášeni nezávislosti 1962 startova­ ní až do počátku 50. let Autor publika­ li alžíršti sportovci za Francii. Dnes jsou TVS na vysoké úrovni díky značným ce Ski franyais. Allanův pohár, angl. Allan Cup, nej- státním dotacím. Šidícím orgánem je vyššl amatérská hokejová soutěž v Ka­ ministerstvo mládeže a sportu. Mezi nadě o cenu, kterou věnoval sir Monta­ další význ. tělových, organizace patří gu Allan. Do této soutěže postupují ví­ Alžírská federace školních sportů, Alžír­ tězové z jednotlivých provincií. Celk. ví­ ská federace univerzitních sportů, Alžír­ ská federace sportu a práce. Kádry přitěz je amatérským mistrem Kanady.

19 pravuje tělových, institut v Alžíru, na nižší úrovni regionální střediska. V A. se aktivně věnuje TVS 200 000 žáků zákl. škol. 49 000 dělníků v 600 klubech, 300 000 tělocvikářů a sportovců v komu­ nálních službách a místních zařízeních A. má dnes 8 bazénů s dráhami 50 m, 3 sport, paláce, 40 sport, hal, 2000 ploch pro různé druhy sportu. Mezí nejrozší­ řenější sporty patří fotbal, házená, box, atletika, basketbal, judo, volejbal. Alžír­ sky NOV vznikl 1964 V Alžírsku se ko­ naly 1976 - * středozemní hry a 1978 III. - * africké hry. amatér [fr.], sportovec, který neprová­ dí sport činnost jako své povoláni. V souč. době existuji různé přechodné formy mezi a. a profesionálem: placený amatér, částečný amatér, statutární hráč Jednotlivé mez. sport, svazy urču­ jí odlišné výše finančních požitků, které ještě může a. pobírat, amatérismus, pěstování sportu ze zá­ liby, nikoli z povoláni. Amatérská defi­ nice vznikla jako třídní ochrana aristo­ kratických a burž. sportovců před spor­ tovci z řad pracujících. Do pol. 19. stol. byl a. sportovce určován především třídním původem a spol. postavením (amatérem byl ten, „kdo není dělník, řemeslník nebo jinak manuálně pracují­ cí"). Postupná demokratizace sportu ve 2. pol 19. stol. vytlačila pův. angl. ka­ stovní pojetí 8 určujícím činitelem se stal příjem peněz za výkon. Vývoj ama­ térské otázky je úzce spjat s olymp. hnutím I. olymp. kongres 1894 přijal definicí, v niž se za amatéra pokládal ten, „kdo se nikdy nezúčastňoval závo­ du přístupného všem příchozím ani zá­ vodů o cenu v peněžní hodnotě ..., ani nezávodil s profesionálem, a kdo nikdy nebyl. profesorem nebo cvičitelem placeným za výuku těl. výchovy." Defi­ nice se stala základem novodobého angl. pojeti tzv. čistého amatérismu. 1919 vyhlásil MOV novou amatérskou definici, podle niž o a. sportovců rozho­ dovala příslušná mez. sport, federace. 1925 se definice opět vrátila k čistému pojetí. Dosavadní hromadná přísaha sportovců byla doplněna písemnou pří­ sahou každého závodníka, kterou potvr­ zoval příslušný NOV a nár. sport. svaz. Tato definice s jistými úpravami a do­ plňky (např. uznání učitele TV amaté remj platila v podstatě až do 75. zase­ dání MOV 1974, kdy byl název „amatér­ ská definice" nahrazen terminem „pod­ mínky pro účast na OH". Dnes smí zá­ vodník být učitelem TV na zákl. školním stupni, dostávat po dobu přípravy a vlastni soutěže podporu prostřednic­ tvím svého NOV nebo nár. sport, fede­ race za stravu, ubytování a dopravu, ka­ pesné ke kryti drobných výdajů, poji­ štěni proti úrazům, nemoci či invaliditě.

aťnerický fotbal sport, oděv a osobni vybavení, lék. oše­ třeni a péči od oficiálních trenérů, při­ čemž příjem nesmi převyšovat částku, kterou by závodník vydělal za stejnou dobu práci. Závodník smí také přijmout ceny ziskané během soutěží v mezích pravidel příslušných mez. sport, federa­ ci a pobírat vysokoškolská stipendia. Od 1981 mohou mez. sport, federace samy stanovit pravidla pro účast spor­ tovců na OH podle specifických podmí­ nek každého sportu; pravidla však musí schválit exekutiva MOV. ambidextrie [lat ], nevyjádřená či ne­ vyvinutá -> lateralita, chybějící prefe­ rence či dominace pohyb, orgánů jed­ né (pravé nebo levé) strany těla. Při manipulacích jsou ambidextři stejně obratní či neobratní při použití pravé i levé ruky. Záměrná výchova k a. se dnes odmítá, u dětí s nevyjádřenou lateralitou se výchovou podporuje čin­ nost pravé ruky V. t. pohybová dextrie, pohybová sinistrie. amenorrhoe [amenorea, řec ], vyne­ chávání menstruace, fyziol. v těho­ tenství, období kojeni, přechodu nebo pa tol, např. při onemocněni rodidel, ja­ ko funkční porucha vlivem těžké těl. práce, tréninku, změněné vegetativní regulace aj. Častější u žen, které začaly s tréninkem před -» menarché Zpravi­ dla se normální cyklus obnoví po skon­ čení těžkého tréninku. Kontrola gyne­ kologem nutná. americké ragby viz americký fotbal, americký fotbal (angl football Ameri­ can), branková sport, hra ragbyového typu hraná 11 hráči s oválným míčem Vznikl 1875 na Harwardské univerzitě (USA) při utkáni se studenty z McGillu (Kanada). Vyvinul se v profesionální sport. Ve dvouměsíční sezóně (říjen, lis­ topad) se sehraje 2500 utkáni před mili­ óny diváků, utkáni jsou často přenáše­ na televizí. Taktika systémů hry i obran­ ných a útočných kombinací se stala vzorem pro řadu sport, her Tvrdý boj hráčů tělo na tělo je nebezpečný, i přes

stále se zdokonalující ochrannou vý­ stroj hráčů, přestože se pravidla vždy vyvíjela v přísném duchu fair play a se snahou zmenšit riziko. Nicméně nedo­ držování pravidel, netrestané porušová­ ní, přehlížení záludnosti a surovostí zaviňuje dosti časté nebezpečné i smrtel­ né úrazy. — Pravidla. Hřiště 48,8 x 91,45 m je příčně rozděleno pru­ hy po 10 (5) yardech, usnadňujícími mě­ ření postupů nebo nařízených trestných ústupů. Ragbyové branky (tvaru „H ", postranní tyče 6 m vysoké jsou 3 m nad zemí spojeny břevnem 5,67 m dlouhým) jsou umístěny na středu brankových čar, event, koncových, misto branek se užívá též nosného sloupu, nesoucího břevno s postranními tyčemi nad bran­ kovou čárou. Míč je ragbyová šiška o hmotnosti 435-466,5 g. obvodu max. 54-54,6 cm, na délku 71,1-72,3 cm. Druž­ stvo má 11 hráčů v rozestavení: přední řada 7 hráčů (1 střední, 2 strážci, 2 napadači a 2 koncoví), druhá řada 4 hráči (čtvrtka, 2 půlky a zadák). Náhradníků je až 34 Utkání se hraje 60 min, 4 x 15 min s přestávkami 1 min a 30 min v polovině utkáni Zápas rozhoduje 4-6 rozhodčích (hlavní, druhý, v poli, po mezní - 2 zadní). — Za položeni (při­ klepnuti) míče v koncovém území se získá 6 bodů, následuje-li kop na bran­ ku, získá se další 1 bod. (Z místa polo­ žená přihrávka kopem zpět do hřiště a ihned po chyceni kop na branku.) Ko­ pem do branky ze hry lze získat 3 body a za „safety" (sejfty) 2 body. (Vynese-li hráč bránícího družstva míč z koncové zóny a položi li ho na zem ve hřišti.) Po kopech smi míč chytit pouze soupeř. Z mista chyceni míče po kopu musí družstvo během 4 rozeher postoupit vpřed alespoň o 10 yardů, tím získá prá­ vo na další 4 rozehry Nepostoupi li, rozehrává míč soupeř Míč lze nosit a ko­ pat vpřed a po rozehrání i přihrát ho­ dem vpřed. Jinak se přihráva jen do stran nebo dozadu. Hráči smí pravidly dovoleným způsobem napadat soupeře

|

5

I

americký pasák i bez miče, chránit spoluhráče postupu­ jícího s míčem a usnadňovat mu postup vpřed. Při blokováni soupeřů nesmí hráč používat rukou (ruce musi mit před prsy, pokrčené paže v horizontální poloze). Nedovolené zásahy máji být přisně trestány, např. ústupem družstva o 5,10 i 15 yardů, ztrátou míče ap. americký pasák (zast.) viz playgroundball, baseball, softball. Amerling Karel Slavoj, 1807-1884, čes. pedagog a filozof, pův. povoláním lé­ kař, 1842 založil všeobecně vzdělávací ústav (viz Budeč). 1848-1868 ředitel prv­ ní čes. hlavní školy (pozdějšího učitel­ ského ústavu). Usiloval o zavedení TV do škol. amfibie, letadlo schopné vzletu a při­ stání na vodě i na souši (tzv. obojživel­ né letadlo). amfiteátr [řec], elipsovitá stavba pro řím. - ► hry se zvířaty a - ► gladiátorské hry. Stupňovité hlediště pojalo až 50 000 diváků. A. byly v každém větším městě řim. impéria, desítky z nich do­ sud zachovány Nejznámější a Kolo­ seum v Římě, třípatrová elipsovitá stav­ ba (osy 188 a 156 m, výška 50 m). Hle­ diště pro 50 000 diváků. Pod arénou sy­ stém komor, chodeb a zařízeni pro techn. proměny, pro gladiátory a zvířa­ ta. A. se stal vzorem pro moderní atl. stadióny. V. t. aréna. Amintajev Nabi Aminovič, *1908, sov. parašutista. 1935 vytvořil SR seskokem z výše 8126 m. 1937 provedl seskok z balonu z 10436 m se zpožděným ote­ vřením padáku. Od 1935 parašutistický trenér let. akademie Žukovského. Za války prováděl zkoušky parašutistické výstroje a výzbroje. Do 1945 měl 1946 seskoků (nejvíce na světě). Amoros y Ondeano Francisco, markýz Sotelo, 1770-1848, špan. důstojník, bonapartista, velitel voj. tělových, ústa­ vu v Madridu, zakl. a ředitel (1820-1837) voj. tělových, ústavu v Paříži, stoupenec Pestalozziho Zavedl lék. kontrolu cvičenců (osobni arch), TV budoval na lék základě, na anatomii a fyziologii, pova­ žován za jednoho ze zakl. přirozené TV. Spisy: Manuel ďéducation physique, gymnastique et morale (Příručka vý­ chovy tělesné, gymnastické a mravní), 1830, 2 sv. amortizačně silová schopnost, též ustupující silová schopnost, schopnost organismu zbrzdit (utlumit) působení vnější síly. A. s. s. působí pří doskocích, při skokanských odrazech ap. Jde 0 činnost acyklickou nebo cyklickou. Cvičení pro rozvoj a. s. s. se používají 1pro rozvoj ostatních silových schopno­ stí. Hodnoty a. s. s. mohou být až o 50-100 % vyšší než jsou max. hodnoty - ► statickosilové schopnosti. Měří se v newtonech (N).

20 Amosovová Zinaida, *1950, sov. lyžařka. Vítězka ZOH 1976 (4 x 5 km). Mis­ tryně světa 1978 (5 a 10 km). Držitelka bronzové medaile z MS 1978 ( 4 x 5 km). anabolika [řec.j, anabolické stereoidy, látky odvozené z mužského pohlavního hormonu (testosteronu) potlačením účinku na pohlavní sféru a zdůrazněním anabolického účinku, tj. podporujicího vytváření bílkovinné hmoty, zvi. sval­ stva. V léčbě se používají v omezené miře, protože mají nepřiznivé vedlejši účinky: poškozuji játra, podporují vznik rakoviny, u žen vedou k vytváření dru­ hotných mužských pohlavních znaků (růst vousů, zhrubnutí hlasu) a oslabeni až vynechání menstruačního cyklu; u mládeže způsobují zastavení růstu. Ve sportu se považují za - ► dopink a jsou zakázané, anabolismus viz metabolismus, anaerobní kapacita [lat ], též neoxidativni kapacita, celkové množství energie, které je možno uvolnit v -» alakátové složce a - * laktátové složce neoxidativního metabolismu. Lze ji kvantifikovat pomocí zátěžových testů max. či „supramaximální" intenzity o době trvání zpravidla 30-60 s, vyjadřu­ je se obvykle ve fyzikálních jednotkách (J, kJ.s"') a hodnotí ve vztahu k hladi­ ně - ► kys. mléčné v krvi. V. t. metabo­ lismus. anaerobní metabolismus viz meta­ bolismus. anaerobní práh [řec ], ANP, intenzita těl. zatižení, kdy se prudce začiná zvy­ šovat metabolická acidóza. Z hlediska vnitřního prostředí lze definovat ANP jako tzv laktátový práh, tedy jako max. intenzitu konstantního zatíženi, při kte­ rém je ještě v rovnováze tvorba a utilí zace laktátu v krvi. ANP lze též charak­ terizovat jako intenzitu těl. zatížení v délce trvání okolo 30 min, kdy se ještě neměni koncentrace laktátu v krvi. Energetické požadavky zatižení na úrovni ANP jsou přibližně z 90 % hraze­ ny aerobně a z 10% anaerobně. V pra­ cujícím svalu intenzita zatíženi na úrov­ ni ANP představuje počátek podstatné­ ho zvýšeni účasti oxidativně-glykolytických (FOG) a glykolytických (FG) vlá­ ken v zabezpečni pohyb, výkonu. Neinvazivni metoda stanovení ANP (jako tzv. ventilačniho prahu) využívá projevů metabolická acidózy prostřednictvím změn dynamiky některých respiračnich parametrů při kontinuálním stupňova­ ném zatížení, ANP odpovídá např. po­ čátku nelineárního zvyšování ventilace a výdeje CO:, sníženi využití kyslíku bez snížení % CO: ve vydechovaném vzdu­ chu, vzestupu hodnoty respiračniho kvocientu aj. invazivní stanoveni je zalo­ ženo na hodnocení změn dynamiky

koncentrace laktátu v krvi či base-excessu (BE) v závislosti na zatižení, ANP odpovídá okamžiku nelineárního vze­ stupu. Při vhodně voleném zatížení ne­ jsou mezi obéma typy stanoveni (tzv. ventilační práh a laktátový práh) rozdíly v hodnotách ANP. Pomocí ANP, resp. pomoci průběhu laktátové křivky, lze hodnotit předpoklady pro práci v ae­ robní, smíšené a anaerobní' zóně zatíže­ ní, úroveň ANP vypovídá o individuál­ ních možnostech využití max. funkčních předpokladů pro středně- a dlouhodo­ bé výkony, úroveň anaerobního prahu vymezuje intenzitu adaptačního podně­ tu pro rozvoj vytrvalostních schopnosti, anaerobní výkon, výkon, který je energeticky kryt převážné anaerobním způsobem získávání energie (viz meta­ bolismus), např. v počáteční fázi po­ hyb. zatížení nebo při max. výkonu v tr­ váni do 60s. Závisí na intenzitě, věku a na trénovanosti, jak veliký je poločas přijmu kyslíku v zač. zatíženi (viz aerobní výkon). V prvních asi 20 s se uvolňuje energie z fosfátů, které jsou ve svalu v zásobě, pak nabývá většiho významu anaerobní glykolýza, kdy se ještě bez význ. vzestupu přijmu kyslíku spaluje glukóza a vzniká laktát. Nejlepši meto­ dou ke zjištěni a. v. jsou zátěžové testy na běhátku, bicyklovém ergometru, ne­ bo mot. terénní test. analytický pohyb, pohyb rozložený na dílčí fáze. Využívá se při nácviku ně­ kterých sport, prvků a při vyrovnává cích cvičeních v TVO. Cvik se rozkládá na pohyb, fáze, které je možno odděle­ ně zacvičit a snadno zkontrolovat: zauj­ mutí správné výchozí polohy, plynulé vykonáni cviku do konečné polohy, vý­ drž v konečné poloze, návrat do výcho­ zí polohy. anamnéza sportovní, pův. lék. termín převzatý psychologii, je souhrnem in­ formací, vztahujících se k osobnimu a sport, vývoji a životu sportovce Ob­ sah informaci je zaměřen na nejdůleži­ tější poznatky o rodinné a individuální historii sportujícího jedince, o spor­ tech, kterým se věnoval, jakým způso­ bem trénuje, jaké má závodní vyhlídky ap. Jejich věd. analýza spojená s analý­ zou aktuálního stavu umožňuje odhalit příčinné vztahy mezi různými údaji, a tak stanovit nejen obj. psychodiagnózu sportujícího jedince, ale vytvářet i podmínky pro jeho optimální sport, vývoj. anatomický průřez svalu, průřez svalovým bříškem v místě, kde je sval nejobjemnější. Z celkové velikosti plo­ chy přepočítané na cm2 je možné od­ hadnout max. silu svalu (zhruba 10 kg na 1 cm1). Anderle Jan, 1900-1982, čs. letec. Ve 30. a 40. letech účastnik mez. soutěží.

21 tvůrce čs. i mez rekordů. 1927 provedl okružní let Československem Ziskal 1 místo v Griffith Trophy 1949, 1967 ode­ šel legálně do zahraničí Anderson Fergus, 1909-1956, brit. mo­ tocyklový závodník. Mistr světa v silnič­ ních závodech kubatury 350 cm3 1953 a 1954 na strojích Moto-Guzzi. Zahynul při závodě nedaleko Namuru v Belgii Anderson Gary Lee, *1939, střelec USA. Olymp, vítěz ve střelbě z velkorážové terčovnice (300 m, 3 x 40 ran), 1964 a 1968. Mistr světa 1962 (velkorážová terčovnice: 3 x 40 ran, 40 ran vle­ že; libovolná malorážka: 3 x4 0 ran, 40 ran vstoje - jednotlivci i družstva) a 1966 (velkorážová terčovnice: 3 x4 0 ran - jednotlivci i družstva; libovolná malorážka: 3 x 40 ran, vstoje - jednotli­ vci, vkleče - družstva; standardní malo­ rážka: 3 x 20 ran - družstva). Držitel stří­ brných medailí z MS 1962 (velkorážová terčovnice: vleže - družstva; libovolná malorážka: 3 x 4 0 ran - družstva, 60 ran vleže - družstva), 1966 (velkorážová ter­ čovnice: vstoje jednotlivci; standardní malorážka: 3 x 20 ran jednotlivci) a bronzových z MS 1962 (libovolná ma­ lorážka: vkleče - družstva) a 1966 (libo­ volná malorážka: 40 ran vstoje - druž­ stva; armádní puška: 300 m, 3 x2 0 a ran - jednotlivci i družstva). Anderson Hjalmar, *1923, nor. rychlobruslař. Trojnásobný olymp. vitěz 1952 na tratích 1 500 m, 5 000 m a 10 000 m. Mistr světa 1950-52, mistr Evropy 1950-52 a držitel stříbrné medaile z ME 1949 v klasickém čtyřboji. Anderson Hugh, * 1936, novozélandský motocyklový závodník. Mistr světa v sil­ ničních závodech kubatury 50 cm3 1963 a 1964 a kubatury 125 cm3 1963 a 1965 na strojích Suzuki. Vyhrál 25 závodů Grand Pri*. Anderson Maxie, 1935-1983, balonový letec USA. Jako prvni na světě překo­ nal 1978 v balonu Atlantický oceán. 1980 přeletěl v balonu napřič Americký kontinent. 1981 a 1982 se pokusil o oblet zeměkoule. Zahynul při balono­ vé soutěži v záp. Evropě. Anderson Paul, *1932, amer. vzpérač kat. nad 90 kg. Olymp, vitěz 1956 a mis­ tr světa 1955. Jako prvni svět. vzpěrač překonal v trojboji hranici 500 kg. Anderssen Adolf, 1818-1879, něm. ša­ chový velmistr. Po vítězství na I. mez. turnaji v Londýně 1851 považovaný za neoficíálniho mistra světa; 1858 byl po­ ražen - ► R. Morphym. Po odchodu ze světa šachu nadále považován za svět. šampióna. Prvenství ztratil 1866 po po­ rážce v zápase s -*• W. Steinitzem. Andersson Kent, *1942, švéd. motocy­ klový závodník. Mistr světa v silničních závodech kubatury 125 cm3 na strojích Yamaha 1973 a 1974 Vyhrál 14 závodů

Andršt Grand Pri*. Andorra, horský státeček v jz. Evropě v Pyrenejich, 30 850 obyv., hl. město Andorra la Vella. Olymp. zkr. AND. TVS řidi vládní odbor školství, kultury a sportu. Pro výchovu sport, odborníků, především lyžařských, se pořádají' ško­ lení. Ve škole se TV věnují 2-3 hod. týd­ ně. V zimě mohou žáci jednou týdně zdarma lyžovat v místních lyžařských střediskách. V zemi jsou 4 lyžařská stře­ diska, 2 otevřené a 3 kryté 50 m bazény, 5 tělocvičen aj. Nár sportem je lyžová­ ni, rozšiřeny jsou fotbal, střelba, plavání a atletika. 35 % obyv. aktivně sportuje. Andorrský olymp. výbor byl uznán MOV 1975. Sdružuje 6 nár. svazů olymp. sportů. A se zúčastnila OH 1976 a 1980, ZOH 1976 a 1980. Andreadii Ivan, *1924, čs. stolni teni­ sta, ZMS. Mistr světa ve čtyhře mužů 1949,1951.1955,1957 a ve smíšené čtyř­ hře 1954. Clen vítězného družstva z MS 1947-48, 1950-51. Držitel stříbrných me­ dailí z MS 1949 (družstva), 1950 (dvouhra), 1951 (dvouhra), 1953 (dvouhra, družstva), 1954 (družstva), 1955 (druž­ stva), 1956 (čtyřhra, smíšená čtyhřhra, družstva), 1957 (smíšená čtyřhra) a bronzových z MS 1948 (dvouhra), 1950 (smíšená čtyřhra, 1953 (čtyřhra), 1954 (dvouhra) a 1957 (dvouhra, druž­ stva). Sport, novinář. Andretti Mario, *1940, automobilový závodnik USA. Mistr světa v závodech F1 1978, třetí 1977. Vyhrál 12 závodů Grand Pri*. Závodil na vozech Lotus Ford, March Ford, Ferrari, Parnelli Ford, Alfa Romeo a Williams Ford. 1969 a 1981 vyhrál závod 500 mil v Indianapo­ lis.

da 1951-75 a místopředseda Olymp, vý­ boru SSSR. Andrianov Nikolaj, *1952, sov. gymna­ sta. Olymp, vitěz 1972 (prostná), 1976 (víceboj jednotlivců, prostná,přeskok, kruhy) a 1980 (přeskok, družstva). Mistr světa 1974 (kruhy), 1975 (víceboj jednotlivců) a 1978 (kruhy). Mistr Evro­ py 1971 (kůň našíř, přeskok), 1973 (pro­ stná, přeskok), a 1975 (víceboj jednotli­ vců, prostná, přeskok, hrazda). Držitel stříbrných medailí z OH 1972 (družstva), 1976 (družstva, bradla), 1980 (víceboj, prostná); MS 1974 (víceboj, družstva, bradla), kůň našiř, přeskok), 1978 (druž­ stva, přeskok, bradla), 1979 (přeskok); ME 1971 (kruhy, bradla), 1973 (víceboj, kruhy, bradla), 1975 (kůň našiř, hrazda) a bronzových z OH 1972 (přeskok), 1976 (kůň našíř), 1980 (hrazda) a MS 1971 (ví­ ceboj, prostná). Vítěz Světového pohá­ ru 1975 (viceboj, bradla; 2. - prostná, kůň našíř) a 1977 (viceboj, prostná, kru­ hy, bradla; 2. - přeskok).

Nikolaj Andrianov

Andrs Vladimír, *1937, čs. veslař, ZMS. Mistr Evropy 1963 a držitel bronzové medaile z OH 1964 na dvojskifu vždy s - ► P. Hofmannem. Na skifu obsadil na ME 1961 2. misto. Účastník MS 1962 (7. skif) a 1966 a ME 1965

Mario Andretti

A n d re w s Mike *1944, brit. motocyklo­ vý závodník. Mistr Evropy v trialu 1971 a 1972. Pětinásobný vítěz Skotské šestidenní soutěže s bodovanými úseky. A ndrianov Konstantin Aiexandrovič, *1910, sov. sport, funkcionář, člen MOV od 1951, člen exekutivy MOV 1962-74, místopředseda MOV 1966-77. Předseda Sov. fot. federace, místopředseda býv. Svazu sport, organizací SSSR, předse­

Vladimír Andrs

Andršt Zdeněk, 1912-1985, ledni hokej, trenér čs. reprezentačního družstva (1961-62), které získalo 1961 titul mistra Evropy. Předseda výboru svazu ledního hokeje ÚV ČSTV 1961-80. Nositel stát-

22

anemometr nich vyznamenáni Za zásluhy o výstav­ bu a Za vynikající práci, anemometr [rec.J, přistroj k měření rychlosti větru; v atletice se používá při bězich do 200 m, skoku do dálky a troj skoku. Aby v těchto disciplínách mohl být uznán rekordní výkon, nesmí pod­ pora větru měřená ve směru běhu pře­ sahovat v průměru 2 m . s :; v atl. vícebojích nesmí podpora větru přesahovat v průměru 4 m.s A. užívané na závo­ dech jsou několika druhů. U a. součto­ vých nebo počitadlových působí vítr na polokulové misky, které se větrem otá­ čení a na stupnici udávají celkový po­ čet metrů za určitý časový úsek. Tento výsledek se musí dělit počtem naměře­ ných sekund, což udává průměrnou rychlost větru v sekundách. U těchto typů a. se musi ještě zjišťovat směr vě­ tru. Výslednou sílu větru vypočteme, jestliže naměřenou sílu větru znásobí­ me kosinem úhlu, který svírá směr bě­ hu se směrem působení větru. Kosiny různých úhlů (po pěti setinách) si může­ me narýsovat na tzv. větrnou růžici, kte­ rou pod přistroj připevníme. Také u víři­ vých a. se musí výsledek podpory větru upravit pomocí složky ukazující směr větru. Novější a. mají připevněnou tru­ bičku, kterou můžeme otočit přesně proti směru větru. V posledních letech se vyrábějí a. zabudované do trubek; ty pak stavíme přímo ve směru běhu. Eduard Ferdinand, Angerstein 1830-1896, lékař, organizátor něm. spol­ kového tělocviku a historik TV. Odpůr­ ce švéd. systému. anglický plnokrevnfk, plemeno koni vzniklé v Anglii na přelomu 17. a 18 stol. křížením asi 100 vybraných domácích klisen zapsaných do 1. svaz­ ku plamenné knihy „Stud Book" uza­ vřené 1791, s dovezenými hřebci orien­ tálního původu, kteří založili linie Berley Turk, Godolphin Barb, Parley Arabian. V 18. stol se chov a p. rozšířil do celé­ ho světa, u nás je největší hřebčín s chovem v Napajedlích na Moravě. Za a p lze označit jen koně, jehož obou­ stranný původ lze prokázat až do 1. dilu plemenné knihy. A. p. je vysoký asi 160 až 160 cm. jeho tělo není tak zaokrou­ hlené jako u -> arabského koně, rámec je obdélníkový, hlava je dlouhá a úzká, krk dlouhý, poměrně tenký a nízko na­ sazený, hřbet rovný a krátký, bedra del­ ší, široká, pánev dlouhé Kvality a. p jsou prověřovány v -» dostizích, anglický polokravnik, vznikl pářením ptnokrevníka s jinými plemeny koně teplokrevného, nebo vzájemným páře­ ním polokrevniků. Je to kůň všestranná použitelný, v zemědělství i ve sport, jež­ dění. Polokrevník je masívnější než plnokrevník, jeho těl. stavba závisi na pů­ vodu a podmínkách odchovu. U nás

jsou a p. chováni zejm v Kladrubech n L, Albertovci a Motéšicích, a to kmeny Furioso, Przedswit, Nonius, v Anglii jsou chovány kmeny Hackney, clevelandský kůň, Yorkshire, Norfolk, ve Francii anglonorman, v Německu východopruský, trakehnský, hannoverský, holštýnský a oldenburský, v SSSR don­ ský, buďonský, anglokabardinský, v Polsku velkopolský. anglický skok, druh překážky v těž­ kých překážkových -*• dostizích, tzv steeplechase, sestává z pevné - * bari­ éry skloněné ve směru jízdy, přikopu a živého plotu. angloarabský kůň, slg. angloarab, plemeno koni vzniklé křížením koně an glického a arabského. Jsou-li oba rodi­ če plnokrevní, jde o a. k. plnokrevného, je-li aspoň jeden z rodičů polokrevný, jedné se o a. k polokrevného. Angola, Angolská lidová republika, stát v jz. Africe, 6,76 mil obyv, hl. měs­ to Luanda. Olymp. zkr. ANG Dobrá úro veň školní TV, chybí však zákl. vybaveni a je nedostatek tělových, kádrů. V sou časné době pomáhají angolská TVS soc země jak v materiální oblasti, tak i po metodické stránce Angolský NOV vznikl 1977 a 1979 získal uznání MOV. OH se A. poprvé zúčastnila 1980 anketa, druh dotazovací metody, uží­ vaný obvykle v sociologickém, psychol. a pedag. výzkumu ke zjišťování názorů, postojů a zálib dotazovaných osob. V TK se a. využívá v antropomot. vý­ zkumu, ve výzkumu pohyb, rekreace, teorie TK aj. k získání orientačních in­ formací o pohyb aktivitách Na rozdíl od - * dotazníku nemusí být a. standar dízována, většinou není známa její vali­ dita a spolehlivost. anketa agentury ISK (něm. Internati­ onal Sportkorrespondenz), anketa, v niž zástupci sport, listů ze všech kontinen­ tů určuji nejlepšího sportovce světa. Koná se od 1947, od 1968 se určuje nejlepši sportovec a sportovkyně , Výsledky ankety agentury ISK: 1947 J Alex (Francie, plavání) 1948 F. Blankers-Koenová (Nizo­ zemsko, atletika) 1949 E. Zátopek (ČSR. atletika) 1950 R Mathias (USA, atletika) 1951-52 E. Zátopek (ČSR, atletika) 1953 F. Coppi (Itálie, cyklistika) 1954 R Bannister (Velká Británie, atletika) 1955 S. Iháros (Maďarsko, atletika) 1956-57 V Kuc (SSSR, atletika) 1958 H. Elliot (Austrálie, atletika) 1959 V Kuzněcov (SSSR, atletika) 1960 W. Rudolphová (USA, atleti­ ka) 1961-63 V. Brumel (SSSR. atletika) 1964 D. Schollander (USA, plavá­ ní)

1965 1966-67 1968

R Clarke (Austrálie, atletika) J. Ryun (USA, atletika) R. Beamon (USA, atletika) V. Čáslavská (ČSSR, sport, gymnastika) 1969 E. Merckx (Belgie, cyklistika) L. Westermannová (NSR, atletika) 1970 Pelé (Brazílie, kopaná) Či Čengová (Tchaj-wan, atle­ tika) 1971 E. Merckx (Belgie, cyklistika) S. Gouldová (Austrálie, plavá ni) 1972 M. Spitz (USA, plavání) S Gouldová (Austrálie, plavá ni) 1973 J. Stewart (Velká Británie, automobilismus) K. Enderová (NDR, plavání) 1974 E. Merckx (Belgie, cyklistika) J Szewinská (Polsko, atleti­ ka) 1975 C. Clay (USA, box) K Enderová (NDR, plavání) 1976 A Juantorena (Kuba, atleti­ ka) N Comaneciová (Rumunsko, sport, gymnastika) 1977 N. Lauda (Rakousko, automo bilismus) R. Ackermannová (NDR, atle tiká) 1978 L. Rono (Keňa, atletika) T. Caulkinsová (USA, plavání) 1979 S. Coe (V Británie, atletika) M. Kochová (NDR, atletika) 1980 B. Borg (Švédsko, tenis) T. Kazankinová (SSSR, atleti ka) 1981 S Coe (Velká Británie, atleti ka) E. Shefordová (USA, atletika) 5. J Kratochvílová (ČSSR, atletika) 1982 D Thompson (Velká Británie, atletika) M Kochová (NDR, atletika) 1983 C. Lewis (USA, atletika) M. Navrátilová (USA, tenis) 2. J. Kratochvílová (ČSSR, atletika) 1984 C. Lewis (USA, atletika) M. Navrátilová (USA, tenis) 1985 S. Bubka (SSSR, atletika) M. Kochová (NDR, atletika) anketa internacionálů, anketa pořá­ daná každoročně od 1965 deníkem ÚV SSM Mladá fronta, ve které bývali čs. reprezentanti určuji nejlepšího čs sportovce ve čtyřech odvětvích: v ko­ pané, ledním hokeji, atletice a plaváni Výsledky ankety internacionálů: Atletika: 1965 L. Daněk (Zbrojovka Brno) 1966 A. Chmelková (SVŠT Brati-

23 1967 1968

L. Daněk (Zbrojovka Brno) 1976-77 M. Rolko (UK Bratislava) M. Rezková-Hůbnerová (RH 1978 I. Fleissnerová (VŠ Praha) Praba) 1979 M. Rolko (UK Bratislava) 1969 J. Jehličková (RH Praha) 1980 I. Fleissnerová TVS Praha)' 1970 J. Plachý (Dukla Praha) 1981 M. Rolko (UK Bratislava) 1971-72 L Daněk (Sparta Praha) 1982-84 J. Hladký (RH Praha) 1973-76 H. Fibingerová (TJ Vítkovice) 1985 J. Hladký (RH Praha) 1977 J. Plachý (Dukla Praha) Anquetil Jacques, "1934, fr. cyklista. 1978- 79 K. Kolár (Liaz Jablonec) Vítěz Tour de France 1957,1961-64, Giro 1980- 81 J. Kratochvílová (Vš Praha) ďltalia 1960, 1964. Držitel SR v hodino­ 1982 I Bugár (Dukla Praha) vé jízdě 1956 a 1967 (neuznán). V obdo­ 1983 J. Kratochvílová (VŠ Praha) bí 1953-66 dokázal devětkrát zvítězit ve 1984 Z Šilhavá (RH Praha) Velké ceně národů v jízdě na čas. Úča­ 1985 J. Zvara (Sparta Praha) stník OH 1952 (3. místo v silničním závo­ Fotbal: ~ du družstev). 1965 A. Kvašňák (Sparta Praha) Anscheidt Hans-Georg, '1935, moto­ 1966 J. Masopust (Dukla Praha) cyklový závodnik NSR. Mistr světa v sil­ 1967 J. Geleta (Dukla Praha) ničních závodech kubatury 50 cm3 1966, 1968 F. Plass-(Skod3 Plzeň) 1967 a 1968 na strojích Suzuku. Vyhrál 1969 I. Viktor (Dukla Praha) 14 závodů Grand Prix. 1970-71 K. Dobiáš (Spartak Trnava) antagonisté, dvojice svalů provádějíc! 1972 V.Samek (Dukla Praha) protichůdné pohyby; např. ohybačem 1973 I. Viktor (Dukla Praha) v kloubu loketním je dvojhlavý sval paž­ 1974 J. Pivarník (Slovan Bratislava) ní, který leží na přední straně paže, jeho 1975 Z. Nehoda (Dukla Praha) a., tedy natahovačem, je na opačné 1976 K. Dobiáš (Spartak Trnava) straně ležící trojhlavý sval pažní (a na­ 1977 K. Kroupa (Zbrojovka Brno) opak). 1978 Z. Nehoda (Dukla Praha) anténky, zařízení tvořící součást volej­ 1979- 80 A. Panenka (Bohemians Pra­ balové sítě k bočnímu vymezení prosto­ ha) ru přeletu míče. Ohebné oblé tyčky ze 1981-82 P. Bičovský (Bohemians Pra­ sklolamínátu nebo podobného materiá­ ha) lu, 1,8 m dlouhé a 10 mm v průměru, na­ 1983 L. Vížek (Dukla Praha) třené ve střídavých 10 cm pásech čer­ 1984 J. Berger (Sparta Praha) veně a bíle. Upevněné na obou stra­ 1985 J. Berger (Sparta Praha) nách sítě vně postranních pásek tak, že Lední hokej: převyšuji horní okraj sítě o 80 cm. 1965 J. Holík (Dukla Jihlava) anticipační tanze, napětí z očekáváni, 1966 VI. Nadrchal (ZKL Brno) které je součástí předstartovního stavu. 1967- 68 J. Suchý (Dukla Jihlava) A. t. se zpravidla zesiluje s blížícím se 1969 V. Nedomanský (Slovan Bra­ vystoupením. Projevuje se jako nervozi­ tislava) ta, obavy a úzkost. Sportovec je zvýše­ 1970-72 F. Pospíšil (Poldi SONP Klad­ ně vnímavý ke všem informacím nega­ no) tivního charakteru. Vzniká též svalové 1973 J. Holeček (Sparta Praha) napětí, které může vést ke zhoršení po­ 1974 J. Holík (Dukla Jihlava) hyb. koordinace. 1975 J. Holeček (Sparta Praha) antidopinková kontrola, laboratorní 1976 M. Nový (Poldi SONP Klad­ zjišťování, zda sportovec před výkonem no) nepožil některou ze zakázaných dopují­ 1977 I. Hlinka (CHZ ČSSP Litvínov) cích látek (viz dopink) ke zvýšení výko­ 1978-79 V. Martinec (Tesla Pardubice) nu. A. k. se provádí zejm. při význ. mez. sport, soutěžích (OH, MS, ME). Obvykle 1980- 81 M. Nový (Poldi SONP Klad­ se a. k. musí podrobit sportovci, kteří no) se umístili v soutěži na 1.-3. místě, 1982- 83 J. Králík (Dukla Jihlava) a další (1-3) vybraní losem. Sportovec, 1984 I. Liba (VSŽ Košice) 1985 V níulíčka (CHZ ČSSP Litví­ jemuž se dopink dokáže, je diskvalifiko­ ván a podroben dalšímu postihu. Jestli­ nov) že sportovec odmítne podrobit se a. k , Plaváni: postupuje se u něj stejně, jako kdyby 1965 P. Lohnický (Dukla Praha) 1966 M. Kočendová (TJ Gott­ se mu dopink prokázal, antigravitační svaly, též posturální waldov) svaly, udržující těžiště nad oporou pů­ 1967 Z. Marková (RH Praha) 1968- 69 O Kozičová (UK Bratislava) sobením proti tíži zemské. Mezi a. s. pa­ tří většina hlubokých svalů zádových, 1970-72 J. Slavíčková (VŠ Praha) svaly žvýkací aj. 1973 M. Hrouda (RH Praha) 1974 J. Hemerková (TJ Gott­ Antigua ( tygva), přidružený stát Velké Británie v Malých Antilách, 74 000 waldov) obyv., hl. město Saint John's. Olymp. 1975 I. Fleissnerová (VŠ Praha)

antuka zkr. ANT. Poměrně dobré těch. vybave­ ní a dobrá úroveň školní TV Asociace olymp. her uznána jako NOV 1976. Účast na OH od 1976 bez význ. úspě­ chů. Antoš Václav, 1905-1978, čs. plavec, ZMS. Získal bronzovou medaili v závo­ dě na 400 m v. zp. na ME 1927 (4. 1 500 m v. zp ). Účastník OH 1924, 1928, ME 1926 (4. štafeta 4 x2 0 0 m v. zp.). Vedl výpravu sportovců FPT na barcelonskou dělnickou olympiádu 1936. antropomaximologie [řec], vědní disciplina, která studuje rozvoj rezer­ vních pohyb, možnosti člověka ve spor­ tu. První obsahové základy této disciplí­ ny publikoval 1979 sov. vědec V. V. Kuzněcov. Dosavadní výsledky . ukázaly, že sport a sport, trénink je nejprogresívnějším prostředkem rozvoje pohyb, možnosti člověka. antropometrie [řec ], soustava tech­ nik k měřeni lidského těla. Dělí se zejm. na somatometrii (měření těla), kefalometrii s kraniometrii (měřeni hlavy a lebky) a osteometrii (měřeni kostí), antropomotorika, věda o vztazích mezi pohyb, vlastnostmi, schopnostmi a dovednostmi a těl. výkonností. V za­ hraničí je a. označována jako Bewegungslehre, aktologie sportu, antropokinetice, gymnologie, kinantropologie nebo antropomotoricité. A. studuje: a) vývoj těl. cvičení, jejich hodnotu a funkce, je­ jich klasifikaci v historicky podmíně­ ném vztahovém systému; b) vztahy těl. výkonnosti k některým speciálním předpokladům a podmínkám (např. somatotypům); c) metody hodnocení vý­ sledků mot. činnosti, testováni motoriky; d) ontogenezi tělocvičné a sport, motoriky ve vztahu k těl. výkonnosti a zdatnosti; e) teorii pohyb, schopností a dovedností, jejich diagnostiku, heuri­ stiku a vztahy k potřebám praxe; f) me­ todologii antropomot. výzkumu. — A. je součástí budovaného - * systému věd 0 tělesné kultuře. Metodami a. byly roz­ pracovány teorie o pohyb, schopno­ stech a teorie mot. testováni a vytvoře­ ny normy pohyb, výkonnosti pro různé věk. skupiny a pro klasifikaci školní mládeže A. pomáhá vytvářet systém pro výběr sport, talentované mládeže. Navrhuje vztahy pro predikaci obecné 1 limitní výkonnosti. Ve značné míře vy­ užívá mat. metod, především statistic­ kých. V a. lze obhajovat kandidátské di­ sertační práce a skládat rigorózní zkoušky. Antson Ants, '1938, sov. rychlobruslař. Olymp, vítěz 1964 na 1 500 m a mistr Evropy ve čtyřboji 1964. antuka (z fr. en tout cas = v každém případě), způsob mlátové úpravy po­ vrchů hřišť z mletých pálených tašek nebo cihel s příměsi cihlářské hlíny.

aplazie Používá se hi. pro tenis, ale i házenou, volejbal a basketbal, aplazie [řec], též ageneze. vrozené ne­ vyvinutí některého orgánu nebo jeho části. Jestliže některý orgán se vyvinul jen neúplně, hovořime o hypoplazii. Nutno rozlišovat od ■-* atrofie. apnoe [řec.], přerušeni pravidelného dýcháni, tzv. apnoická pauza. Krátkodo­ bá a., trvající jen několik sekund, se ob­ jevuje ve sportu např. při vrhu kouli ne­ bo skoku vysokém, mnohem delši je při potápění bez přístrojů. Při delší apnoické pauze klesá v krvi množství kyslíku, stoupá koncentrace oxidu uhličitého a při překročení kritické hladiny již vůle nestačí překonat silici impulsy decho­ vého centra. aponeuróza, do plochy rozprostřená šlacha. V a. konči např. boční svaly bři­ šní, začíná stř. sval hýžďový, dvojhlavý sval lýtkový. apraxia [řec.], hybná porucha, ztráta účelných, individuálně dobře osvoje­ ných pohybů každodenní praxe, nezpů­ sobilost vytvořit, pamatovat si a vyba­ vovat a také vykonávat některé, v den­ ním životě obvyklé úkony (např. obléci si kabát). A. je způsobena funkčním po­ škozením některé oblasti CNS, někdy postižený nedokáže vytvořit plán pohy­ bu (a. ideativni), jindy nedokáže pohyb správně realizovat (a. motorická nebo kinetická). Mírnější defekt označujeme termínem dyspraxie. Při specifikaci a. na pohyby horní končetiny vykonávané při psaní vzniká agrafie. V. t. poruchy motoriky. arabský kůiS, slg. arab, nejtypičtější a nejušlechtilejši představitel koni vých. typu. Z Arabského poloostrova se rozšířil do celého světa, v Evropě je znám od středověku. Čistokrevný arab je vysoký asi 135 áž 150 cm, stavba těla je harmonická, čtvercového rámce. Je­ ho hlava je ušlechtilá, v nosní částí pro­ hnutá, s širokým čelem a výrazným okem, krk vysoko nasazený, často obrá­ cený, hřbet krátký, záď dlouhá, rovná, charakteristické je vysoké nesení ohonu. Za výkvět tohoto plemene je pova­ žováno 5 rodin, podle pověsti odvoze­ ných od pěti klisen Prorokových. V Evropě jsou chováni arabští plnokrevníci i polokrevnici těchto rodů, označo­ vaných foneticky: Koheilan, Seglavi (Siglavi), O Bajan, Hadban a Hamdani. Z polokrevných kmenů jsou nejznáměj­ ší Shagya a Dahoman. U náš jsou a. k. chováni zejm. na Slovensku v hřebčíně Topolčianky. Arbeiterbund fůr Sport und Kórperkultur ósterreichs, ASKŮ, rak. soc. dem. Dělnický svaz pro sport a těle­ snou kulturu, zal. 1924, člen LSI, dnes člen -» Mezinárodního sport, výboru práce (CSIT). Dnes nejsilnějši rak.

24 sport, a tělových, organizace sdružujici přes 380 000 cvičících a 2 100 spolků. Ve 30. letech se spolupodílela na boji proti nebezpečí fašismu a války. 1926 uspořádala velkou tělových, slavnost a 1931 2. mez. děl. olympiádu ve Vídni. 1938-45 byla zakázána. Arbaiter Sport- und Kulturverband, ASK, krajská organizace něm. děl. sportovců v Liberci, vyloučených pravi­ covými vůdci z ATUS ve 30. letech, na­ zývaná též ATUS - Union. Arbeiter Turn- und Sportbund, ATSB, Děl. tělocvičný a sport, svaz v Německu, sekce LSI Zal 1893 jako Deutscher Arbeiterturnerbund Největší děl. tělových, a sport, organizace, opo­ ra LSI. 1933 nacistickým režimem zaká­ zána. 1932 měla i 200 000 členů. Předse­ da - ► C. Gellert. Arbeiter Turn- und Sportverband. ATUS, děl. tělocvičný a sport, svaz pří­ slušníků něm. národnosti v pohraničním územi předmnichovské ČSR, sekce LSI. Vznikl 1919 v Ústi nad Labem Vedeni ovládali pravicoví sociální demokraté. Revolučně smýšlející členové a funk­ cionáři v mistnich organizacich i ve ve­ deni bojovali za soc. charakter ATUS. Nejsilnějši a nejuvědomělejší hnutí by­ lo na Liberecku, kde mělo revolučně smýšlejíci členstvo pod vedením K. Kreibicha většinu. K lil. sjezdu LSI 1925 měl ATUS podle hlášeni svého ve­ deni 53 000 příslušníků. Rev opozice v ATUS spolupracovala s FDTJ-FPT, pod vlivem RSI usilovala o dosaženi jednoty mez. dělnického tělových, hnu­ ti. Po vyloučení libereckého kraje z ústředí ATUS pravicovými sociálně demokratickými vůdci ustavili vylouče­ ní členové ve 30. letech samostatný Ar beitersport - und Kulturverband. Arbekov Viktor, "1942, sov. motocy­ klový závodník. Mistr světa v motokrosu v kubatuře 250 cm3 1965 na stroji ČZ. Ardeft Bohdan, 1826-1910, čes. středoškol. prof, a okr. škol. inspektor v Pís­ ku. Ve spisu Tělocvik pro dívky (1862) zachytil Malypetrovo názvosloví z doby před vznikem Sokola. Ardelt Karel, 1889-1978, čs. tenista. Re­ prezentoval ČSR v Davisově poháru 1921-22 (sehrál 4 dvouhry a 1 čtyřhru) a na OH 1920. Význ. teoretik a publici­ sta. Nositel veř. uznáni Za zásluhy 0 rozvoj čs. tělesné výchovy a sportu I. stupně areál [lat ], souvislá plocha pozemků, která byla zákl. pro daňovou výměru a též plocha (popř. i s komplexem bu­ dov) sloužící určitému účelu, tedy 1 sportovnímu (Strahovský areál, areál Slavie ap.l. areály zdrávi, jednoduchá, široké ve­ řejnosti volně přístupná tělových, zaří­ zení, budovaná v otevřeném terénu

zejm. v příměstských rekreačních obla­ stech, v lesích, parcích, na sídlištích aj. Jsou vybavena převážně nenáročným zařízením z přírodního materiálu (prolé­ začky, kůly, klády, dřevěné činky, lavič­ ky aj.), ke cvičení se využívá i členitého terénu, ve většině z nich jsou vyznače­ ny i - * běžecké stezky Z podnětu ČSTV se u nás začaly budovat v akci „Z " v 70. letech na podporu masového rozvoje TV. aréna [řec ], 1. pískem vysypaný pro­ stor pro konáni her a zápasů v řim. - * amfiteátru. Obehnána ochrannou zdí (pódium) s mříží. Na pódiu čestná místa a lóže. Pod a. podzemní chodby a míst­ nosti pro gladiátory, šelmy a těch. vy­ baveni; 2. od 19. stol. název pro dřevě­ ná, často nekrytá divadla. A reitiho systém, způsob hodnoceni prvků - * letecké akrobacie. Span, akrobat Arest) vypracoval grafické znaceni akrobatických prvků, prvky rozdělil do několika rodin a podrodin, očísloval je a bodově ohodnotil jejich obtížnost. — Provedeni, dodržováni směru, linie, náklonů a posloupnost hodnotí rozhod­ čí známkou 0-10. Je-li některý prvek na­ př. ohodnocen 23 body a rozhodčí zhodnotil jeho provedení známkou 8, získává soutěžící 184 bodů. Tímto systé­ mem se hodnotí 3 semifinálové soutě­ že, tj. povinná známá, povinná tajná a volná sestava. aret [z fr. coup d'arret], předbod, viz protiútok v šermu. Argentina, Republika Argentina, fede­ rative stát v Jižní Americe, 26 mil. obyv. (1981), hl. město Buenos Aires. Olymp. zkr. ARG. Tělových, činnost na školách a dalších vzdělávacích ústa­ vech řidi Národní úřad pro TVS. Nej vyšším státním řídícím orgánem pro TVS je Národní úřad pro sport a turisti­ ku. Činnost sport, svazů koordinuje Ar­ gentinská sportovní konfederace. Ar­ gentinský NOV založen 1923, 1927 zís­ kal uznání MOV. Argentinec J. Benja min byl jedním ze zakládajících členů MOV. 1943 byl argentinskému NOV udělen - ► Olympijský pohár. OH se A zúčastňuje od 1920 (1980 bojkot OH v Moskvě), ZOH 1928, 1948-52. 1960-80. Komercializace sportu preferuje přede­ vším kopanou (480 000 členů 1978), bas­ ketbal (184 000 členů 1980), střelbu (100 000 členů 1981). Komerční ráz má i řada sport, zařízení. A. má 60 stadiónů pro více než 10 000 diváků (největší Ri­ ver Plate pro 90 000), 8 velodromů, 10 krytých bazénů s dráhami 50 m aj. Mezi ’ známé argentinské sportovce patří maratónci Juan Zabala (vítěz OH 1932), Delfo Cabrera (vítěz OH 1948), boxeři Arturo Rodriguez Jurado a Victor Avendaňo (vítězové OH 1928), Pascual Perez a Rafael Iglesias (vitězové OH 1948) aj.

artróza

25 A ristotelés, asi 384-322 př n. I., nej­ větší řec. filozof, který všestranně ovliv­ nil evr. vědu a kulturu. Zdůrazňoval nut­ nost harmonické fyzické a duchovní kultivace jako náplně volného času (viz scholé). Arlberg-Kandahar Rennen, nejstarší lyžařské sjezdové závody (kombinace, sjezdu a slalomu), zal. 1927 A. Lunnem a H. Schneiderem na počest brit. gene­ rála sira Robertse z Kandaháru a pořá­ dané 1928-48 střídavě ve Sv. Mořici a v Můrrenu (Rakousko), později i v dal­ ších alpských střediscích (Chamonix, Sestriére, Garmisch-Partenkirchen). Armádní sokolský výbor, AS V, 1948-50 vrcholný řídící orgán zájmové a závodní TVS v ČSLA. Zřízen 1948 po zrušení - * Armádního tělovýchovného svazu. V čele ASV byl náčelník gen. štábu a úřadující předseda. Měl 4 sbory (tělových., vzdělávací, organizační a zdrav ), pět komisí a předsednictvo. Úkolem ASV bylo řídit činnost voj. so­ kolských jednot (VSJ), které se zřizova­ ly v posádkách a útvarech (školách) ja­ ko střediska dobrovolné TV a závodní­ ho sportu. ASV zabezpečoval i přípravu a výchovu vrcholných armádních spor­ tovců, soustředěných od 1948 v - * Ar­ mádním tělocvičném klubu. ASV orga­ nizoval celoarmádni sport, soutěže, prováděl výběr a nominaci vrcholových armádních sportovců na vrcholné do­ mácí i zahr. soutěže. 1950 byl zrušen a jeho úkoly převzalo ministerstvo nár. obrany. ASV položil zákl. uceleného or­ ganizačního systému dobrovolné TVS v ČSLA. Výhodou byl způsob přímého řízeni činnosti vrcholového armádniho sportu bez zbytečných mezičlánků. ASV byl kolektivním orgánem dobro­ volných pracovníků. To vedlo k určitým problémům, vyplývajícím z neujasnění zodpovědnosti a kompetence ve vztahu ke služebním orgánům. Přesto měl ASV na rozvoj tělových, a sport, činnosti v ČSLA pozitivní vliv. V. t, tělesná vý­ chova a sport v Čs. lidové armádě, armádní sportovní družstva, ASD, zákl. organizační článek systému pří­ pravy a výchovy vrcholových armád­ ních sportovců jednotlivých sport, od­ větví. ASD byla zřízena 1956 v rámci re­ organizace vrcholového sportu v ČSLA. Družstva vrcholových armádních spor­ tovců se nadále nesoustřeďovala do jednoho celku, ale rozmístila do růz­ ných posádek Od 1970 jsou jednotlivá ASD opět soustředěna do několika speciálních útvarů *• armádních středi­ sek vrcholového sportu. V čele ASD je trenér, který je zároveň i jeho velitelem. ASD se zúčastňuji soutěží po linii ČSTV i Svazarmu, v rámci - ► Sportovního rýboru spřátelených armád a uvnitř ISLA v součinnosti s orgány ČSTV

a Svazarmu. V soustavě tělových, hnutí má ASD charakter sport, oddílu, ve vý­ jimečných případech i jednoty. V. t. vrcholový sport v ČSLA. armádní sportovní hry, ASH, jedna z hl. organizačních forem masové sport, činnosti v ČSLA. Úkolem je zapo­ jit do soutěží co největší počet příslu­ šníků útvaru a zvýšit jejich sport, výkon­ nost. ASH jsou určeny především pří­ slušníkům ČSLA, kteří nejsou zapojeni v civilních soutěžích. 1950 byla organi­ zace ASH čtyřkolová: první kolo probihalo na stupni útvaru, druhé na stupni voj svazku, třetí na stupni voj. okruhu, čtvrté kolo bylo přeborem ČSLA. Od 1970 se ASH organizují na čtyřech stup­ ních: rota, prapor, útvar, svazek. Přebor ČSLA se upřesňuje podle potřeb MNO zvi. nařízením. Soutěže ASH se zařazují podle místních podmínek také do -» sportovního dne velitele útvaru a svaz­ ku. Za jejich organizaci a průběh odpo­ vídají příslušní velitelé. Soutěže na jednotlivých stupních probíhají v těsné spolupráci se svazáckými organizace­ mi. V. t masová sportovní činnost v ČSLA. armádní střediaka vrcholového sportu, ASVS, zvláštní voj. útvary, v nichž jsou soustředěni vrcholoví spor­ tovci ČSLA. ASVS odpovídají za sport, reprezentaci ČSLA na veřejnosti, ve vnitrostátních i mez. soutěžích a v rám­ ci činnosti - * Sportovního výboru spřá­ telených arnád. Příslušníky ASVS se mohou stát vojáci zákl. služby i vojáci z povolání, nositelé nejvyšších výkon­ nostních tříd a mistři sportu. V soustavě tělových, hnutí má ASVS charakter tě­ lových. jednoty. Ve vztahu k orgánům ČSTV, Svazarmu a dalším složkám tělo­ vých. hnuti je velitel ASVS na úrovni předsedy tělových, jednoty. Při jednot­ livých ASVS mohou být organizovány základny mládeže a dorostu. ASVS používají na veřejnosti názvu -» Dukla s uvedením místa posádky. Armádní tělocvičný klub, ATK, zvi. voj. útvar zřízený 1948. v němž byli sou­ střeďováni armádní vrcholoví sportovci. ATK byl výkonnou složkou -» Armádní­ ho sokolského výboru a jeho hl. poslá­ ním bylo vytvářet pro armádní sportov­ ce optimální podmínky pro jejich sport, přípravu a účast v nejvyšších sport, soutěžích doma i v zahraničí. ATK se skládal z předsednictva, výboru a tělo­ cvič. oddílu. Členy předsednictva jme­ noval úřadující předseda Armádního sokolského výboru. V ATK bylo sou­ středěno 25 sport, odvětvi (odborů) atletika, sport, gymnastika, box, sebeo­ brana, zápas, vzpírání, plavání, veslová­ ní, horolezectví, šerm, lukostřelba, cy­ klistika, tenis, stolní tenis, moderní pětiboj, kopaná, ragby, házená, košíková,

odbíjená, lední hokej, krasobruslení, jezdectví, putováni a pobyt v přírodě. Na veřejnosti vystupovali příslušníci oddílu pod názvem ATK. 1953 byl ATK zrušen a jeho příslušnici přešli do oddí­ lu reprezentantů -» Ústředního domu armády. Armádní tělovýchovný svaz, ATS, vrcholná organizace TVS v ČSLA. Zří­ zen 1948 Vznik ATS byl prvním význ. krokem k vytvoření systému organizace a řízeni voj. TVS. Byl přechodnou orga­ nizační formou, v říjnu 1948 zrušen. V. t. Armádní sokolský výbor. Armstrong Henry, *1912, amer. boxer. Po úspěšném amatérském působení přešel 1931 k profesionálům a 1937—38 dokázal zvítězit v zápasech o titul pro­ fesionálního mistra světa v kat. pérové (do 57,152 kg), velterové (do 66,680 kg) a lehké (do 61,235 kg). Arndt Ernst Moritz, 1769-1860, něm. pe­ dagog; nacionalista. Ve svých spisech obhajoval TV a turnéry. Arnold Thomas, 1795-1842, angl. peda­ gog, ředitel internátní školy v Rugby; propagátor sportu, jehož pomoci zreformoval vých. systém školy. Ovlivnil - ► Pierre de Coubertina. Arnošt František, "1936, čs. házenkář, ZMS. Brankář družstva, které zvítězilo na MS 1967 Držitel stříbrné medaile z MS 1961 a bronzové z MS 1964. Úča stnik MS 1970 (7. místo). Na MS 1964 byl vyhlášen nejlepším hráčem. Házen­ kář ČSSR 1968. Nastoupil za mužstvo Evropy proti ČSSR 1968.

František Arnošt

arteria (řec.) viz tepna arterioskleróza (řec), označení pro skupinu onemocněni projevujících se ztvrdnutím stěn tepen. Nejčastějši z té­ to skupiny chorob je -*■ ateroskleróza. artizace pohybu, zumělečíování po­ hybu; pohyb, celek a jeho struktura vznikají nebo se modifikují podle hledi­ sek est., prožitkových (např moderní gymnastika). artróza [řec ], degenerativní onemoc­ něni kloubů. Spočívá ve změnách kloubní chrupavky, které probíhají v ně­ kolika etapách: narušeni povrchu chru­

26

Ascari pavčité výstelky kloubu, jeho rozrušeni, odkryti chrupavčitých vláken, později jejich devastace a vznik defektu kráterovitého tvaru. Konečným stadiem je úplné vymizeni chrupavky v místě max. tlakového působeni a usazování pro­ duktů na méně exponovaných místech (výrůstky). A. je běžným nálezem u lidí nad 50 let. Vlivem lokálního i celk. přetí­ ženi, nesprávnou těch. pohybu, někte­ rými chorobnými procesy, úrazy a zejm. mikrotraumaty se proces degenerace podstatně urychluje. Léčení dlouhodo­ bou fyzikální terapii, pohyb, režimem, analgetiky a antiflogiky. Některé stavy se operují. Ascari Alberto, 1918-1955, it. automo­ bilový závodník. Mistr světa v závodech F1 1952 a 1953, druhý 1951. Vyhrál 13 závodů Grand Prix. Závodil na vozech Ferrari, Maserati a Lancia, asfaltový terč, též letící terč, nespr. asfaltový holub, terč pro střelbu na ba­ terii a na stavnovišti (skeetu). Je to kru­ hový kotouč miskovitého tvaru průměru 110 ± 1 mm, výšky 25-26 mm a hmotno­ sti 105± 5 g. Může být černý, žlutý ne­ bo oranžový, nebo světlými barvami je opatřen vrchlík nebo prstenec kolem něho. Ashe Arthur, *1943, tenista USA, před­ ní svět. hráč 1968-76. Vítěz dvouhry na mez. mistrovství USA 1978, Austrálie 1970, Wimbledonu a WCT 1975. Jako první hráč černé pleti byl členem daviscupového družstva USA a přispěl k je­ ho vítězství 1968-70; po skončení zá­ vodní činnosti se stal jeho nehrajícím kapitánem.

Arthur Ashe

Ascham Roger, 1515-1570, angl. autor první publikace o sport, lukostřelbě (Toxophilus or the school of shooting Přítel luku neboli škola střelby, 1544). Aschenbach Hans-Georg, "1951, sko­ kan na lyžích NDR. Vítěz ZOH 1976 na můstku P 70. Mistr světa 1973 v letech na lyžích. Vítěz Intersportturné 1974 a Turné Bohemia 1973 a 1975. asijské hry, oblastni mez. sport, sou­ těže pořádané pod patronátem MOV; zal. na konferenci sportovců asijských zemí v Dillí 1949. Konají se od 1951, od

1954 každý 4. rok. Jejich předchůdcem byly hry Dálného východu (deset roční­ ků 1913-34) a západoasijské hry (jeden ročník 1934). A. h. řídi -» Federace asij­ ských her. Asijské hry - přehled: I. 1951 Dilli II. 1954 Manila lil. 1958 Tokio IV. 1962 Djakarta V. 1966 Bangkok VI. 1970 Bangkok VII. 1974 Teherán Vlil. 1978 Bangkok IX. 1982 Nové Dillí ASK viz Arbeitersport - und Kulturverband. ASKÓ viz Arbeiterbund fůr Sport und Kůrperkultur in Ďsterreich. asociace [lat ], sdružení, volné spojení organizací stejného zaměření; ve spor­ tu např. Čs. fotbalová asociace, Evr. atl. asociace ap. Asociace afrických národních olympijských výborů, angl. Associa­ tion of African National Committees, zal. 1981 v Lomě (Togo), sdružuje 42 NOV Afriky. Předseda M. A Matthia z Toga, prozatímní sídlo Jaunde v Ka­ merunu. Asociace úzce spolupracuje s - ► Nejvyšší radou afrického sportu (CSSA), spoluorganizuje - ► africké hry, usiluje o rozvoj TVS v afr. zemích, boju­ je proti rasismu ve sportu. Asociace evropských národních olympijských výborů, ENOV, fr. Comités Nationaux Olympiques Européens, CNOE, kontinentální vrcholná sport, organizace, zal. po schůzích ve Versailles a v Mexico City 1968 a v Mni­ chově 1970, sídlo v místě úřadujícího gen. tajemníka, v současnosti v Lausan­ ne. Statut schválen na VI. schůzi ENOV v řijnu 1975 v Lisabonu. Členem je větši­ na aktivních evr. NOV. Posláním ENOV je usnadnit spolupráci mezi evr. NOV rozvijet a šířit Olymp, myšlenku po ce­ lém území Evropy, podporovat podo­ bné mez. nebo kontinentální organiza­ ce a spolupracovat s nimi, Nejvyšším orgánem je valné shromáždění, v němž má každý NOV 1 hlas. Mezi shromáždě­ ními řídi ENOV výkonný výbor. Asociace mezinárodních sportov­ ních federací letních sportů, fr. As­ sociation des Fédérations Internacionales de Sports ďété, zal. 1982, předseda - ► P. Nebiolo, sídlo Monte Carlo. Spo­ lupracuje s MOV při řešení otázek OH a zajišťuje rozvoj letních sportů. Asociace mezinárodních sportov­ ních federací zimních sportů, fr. As­ sociation des Fédérations Internationa­ les de Sports ďhiver, zal. 1981, předse­ da -» M. Hodler, sídlo Monte Carlo. Spolupracuje s MOV při řešeni otázek ZOH a zajišťuje rozvoj zimních sportů.

Asociace národních olympijských výborů, ANOV, fr. Association des Comités Nationaux Olympiques. ACNO, zal. po poradách v Almě 1965 Teheránu 1967 a Mexiku 1968; sídlo Rím. Členy ANOV je většina aktivních NOV. Aktivní činnost se začala rozvijet od 1975, kdy byly ustaveny pracovní komise. Poslá­ ním ANOV je spolupracovat při rozvíje­ ní olymp. hnutí na zákl. principů stano­ vených MOV při plném uznání jeho au­ tority, podporovat těsnou spolupráci mezi NOV při plném uznáni jejich sa­ mostatnosti, organizovat a poskytovat systematickou výměnu zkušeností a po­ moc mezi NOV a usilovat o zvýšení je­ jich autority. Nejvyšším orgánem je gen. shromážděni, v němž má každý NOV 1 hlas. Činnost mezi gen. shro­ mážděními řídí gen. sekretariát a vý­ konný výbor. Oficiální jazyky: angličti­ na, francouzština, ruština a španělština, aspirace (lat.], náročnost cilů, které si člověk stanovuje a snaží se je uskuteč­ nit. Po úspěchu a. zpravidla stoupá, po neúspěchu klesá. U sportovců se setká­ váme s a. vyšší než byl poslední výkon, což odráží logiku úsilí o neustálé zlep­ šování sport, výkonu. Astachovová Polina, *1936, sov. gymnastka. Olymp, vitězka 1956 (družstva), 1960 a 1964 (bradla, družstva). Mistryně světa 1958 a 1962 (družstva). Mistryně Evropy 1959 (bradla, prostná) a 1961 (kladina, bradla). Držitelka střibrných medailí z OH 1960 (prostná) a 1964 (pro­ stná), z MS 1958 (bradla) a 1966 (druž­ stva) a z ME 1961 (víceboj jednotlivkyň, prostná) a bronzových medailí z OH 1956 (skupinová prostná) a 1960 a 1964 (viceboj jednotlivkyň).

astenie [řec ], celk. konstituční těl. sla­ bost. astma bronchiale [řec ], astma průduškové, záducha, onemocnění průdu­ šek alergického původu. Projevuje se dušnosti, vyvolanou přecitlivostí na rostlinné, živočišné a jiné prachy, na mikrobiální produkty i na psych, fakto­ ry. Onemocnění u děti a mladistvých ne­ ní ještě spojeno s patol. morfologický-

atletická zařízení

27 mi změnami na plicích, proto tito jedin­ ci mohou v mezidobí mezi záchvaty provádět sport rekreačního a výj. i zá­ vodního charakteru. V této činnosti jsou však omezováni dušnosti nazýva­ nou pozátěžový bronchospasmus. Ob­ jeví se po několika min. těl zátěže i mír­ né nebo stř. intenzity, především při delším pohybu venku, např. při bězích , Jestliže má zátěž spíše intervalový cha­ rakter, dusnost se objevuje méně ča­ sto Téměř se neobjevuje při plavání, kdy se vdechuje teplý čistý vzduch nad hladinou se 100 % vlhkostí. Lékaři dopo­ ručuji zařazovat děti v období mimo záchvat do škol TV a navíc do oddílů pro dětské astmatiky. Při vyšší těl. zdát nosti se zvyšuje hranice, při které se dušnost objevuje, čímž se zvyšuje i pra­ covní kapacita Průběh choroby tím však není podstatné ovlivněn. Astroturf viz plastické povrchy asymetrie pohybů, nesouměrnost po­ hybů. A. p. vytvářejí pohyby končetin pracujici nezávisle na sobě (např. pohy­ by paží nebo nohou při plaváni), ataxie [ře c), hybná porucha, porušená taxe nebo koordinace volních pohybů včetně lokomočních. Vzniká při poruše­ ní hloubkového zpětněvazebného čiti. Je charakterizována atypickými, nenor­ málními pohyby, porušenou souměrno­ sti a souladností pohybů, nejistotou v pohybech V. t poruchy motoriky. ateroskleróza [řec.], onemocnění te­ pen charakterizované ukládáním někte­ rých tukových látek na vnitřní stěně věnčitých tepen. Tím cévní stěny ztrá­ cejí pružnost, poškozuje se vnitřní vý­ stelka cév, zmenšuje se jejich průsvit ztluštšním cévní stěny a tvorbou krev­ ních sraženin. To vše zhoršuje přísun krve, kyslíku a živin do srdečního svalu. Na vzniku a se podílí řada faktorů. V zásadě jde o průvodní jev stárnuti or­ ganismu, který může být urychlen např. rodovou dispozici, nesprávnou, zejm. nadměrnou výživou, některými vleklými chorobami, např. arteriálni hypertenzi, cukrovkou, některými zlozvyky (kouře­ ním), způsobem života (stresovými situ­ acemi). nedostatkem pohyb, aktivity. Pro vznik a závažnost - ► ischemické choroby srdeční rozhoduje komplex těchto faktorů; např. pouhá, i když do­ statečná pohyb, aktivita nemůže kom­ penzovat negativní vlivy ostatních fak­ torů. Athanasov Mikuláš, *1930, čs. ř ř zá­ pasník, MS. Držitel bronzové medaile z OH 1962 v kat. do 67 kg. athénské olympijské mezihry, mez. sport, slavnosti 1906 v Athénách na po­ čest 10. výročí I. OH 1896. Jejich uspo­ řádání navrhl Řecký olymp. výbor který usiloval získat OH trvale pro Řecko. Uskutečnily se soutěže v 11 sportech za

účasti 877 sportovců z 20 zemi. Čeští sportovci získali 2 bronzové medaile v tenisu (-* Zdeněk Žemla—Jánský ve dvouhře a s - * Ladislavem Žemlou— Rázným i ve čtyřhře). Atletic Club Praha 1890, AC Praha, jeden z prvních čes všesport. klubů, ustaven 25.6.1891 Pěstoval atletiku, box, cyklistiku, jezdectví, střelbu, bru­ slení, plavání, veslování, fotbal aj. Po roztržce 1893 část členů ustavila AC Vi­ nohrady, který se 1894 přejmenoval na AC Sparta (viz Sparta Praha ČKD). Ja ko TJ AC Praha 1890 činný dodnes atletické dráha viz běžecká dráha atletická zařízeni, vybaveni pro pěs­ továni atletiky, skládající se z - * běžec­ ké dráhy a zařízení pro těch disciplíny (tzv sektory), tj. pro skoky, vrh a hody. — A z se stavěla již ve starém Řecku 600-500 př. n. I. Tvořila je běžecká dráha podkovitého tvaru dlouhá 192,27 m a zařízeni pro skoky a hody Moderní a z. se začala stavět v po! 19. stol., ale te­ prve koncem stol. dostávala postupně ucelený tvar a náplň. — 1. zařízení oro skok do dálky a trojskok má rozběho­ vou dráhu širokou nejméně 122 cm ohraničenou obrubníky se stejným po­ vrchem jako běžecká dráha. Délka roz­ běhové dráhy pro skok do dálky je 40-45 m a pro trojskok 59-64 m Doskočiště musí být nejméně 2,75 m široké, 45 cm hluboké a ohraničené zídkou s obrubníkem (nejlépe dřevěným). Dno z cihel je nasucho zapojené na drenážní systém a je naplněno jemným praným říčním piskem Povrch doskočiště musí být ve stejné úrovni jako rozběhová dráha, na které je 2,0 m od doskočiště osazeno odrazové břevno profilu 20 x 20 cm, dlouhé 122 cm Za ním je vyjímatelné prkno s plastelínovou hrázkou pro snadnější určení přešlapů. Celé zařízeni umísťujeme nejčastěji vně ne­ bo uvnitř rovinek běžecké dráhy. V ha­ lách je toto zařízení v podstatě stejné jako na hřištích. Nékdy se však zvyšuje rozběhová dráha o hloubku doskočiště (45 cm), které potom má dno v úrovni podlahy haly. Kolem doskočiště v hale je vhodné položit plachtovinu, aby se pisek neroznášel po podlaze haly; 2. za­ řízení pro skok do výšky má rozběho­ vou dráhu půlkruhovou o poloměru 15-18 m se stejným povrchem jako bě­ žecká dráha; je-li povrch z plastické hmoty, není třeba rozběhovou dráhu le­ movat obrubníkem. Umísťuje se v obloukových sektorech běžecké drá­ hy. Povrch je vodorovný s max. dovole­ ným sklonem 2,5 %. Doskočiště má roz­ měry 5,0 x 3,0 m a výšku 50-70 cm a je naplněno molitanovou nebo jinou pruž­ nou střiži Stojany pro uložení laťky jsou kovové s možnosti plynulého zvy­ šování a pro uloženi laťky jsou na nich

patky 6 x 4 cm. Laťky jsou dřevěné ne­ bo kovové max. hmotnosti 2,2 kg a dél­ ky 3,64-4,00 m. Profil je kruhový o prů měru 3 cm; 3. zařízeni pro skok o tyči má rozběhovou dráhu jako skok do dál­ ky, ale před doskočištěm je v její ose osazena zapuštěná dřevěná skříňka (truhlík) pro zasunutí tyče. Zasouvací skříňka je dřevěná nebo kovová, dlouhá 108 cm a široká u rozběhové dráhy 60 cm a u doskočiště 15 cm Dno skříň­ ky se svažuje směrem k doskočišti: na začátku je v úrovni rozběhové dráhy a na konci má hloubku 20 cm, a je opa­ třeno plechem v délce 80 cm. Doskoči­ ště má rozměry 5,0 x 5,0 m a výšku 80-100 m a je vyplněno molitanovou ne­ bo jinou pružnou náplni. Stojany stoji na betonových deskách nebo na zvi. posuvném zařízeni a jsou plynule zvyšovatelné Laťka je obdobná jako pro skok do výšky, ale má max. hmotnost 2,25 kg a délku 4,48-4,52 m. Ukládá se na kolníky o průměru 13 mm. Na stadió nech se tato zařízení umísťuji buď po­ dél rovinek běžecké dráhy, nebo v obloukových sektorech dráhy; 4. zaří­ zeni pro vrh koulí se skládá z vrhačského kruhu o průměru 213,5 cm a vodo­ rovné dopadové plochy tvaru kruhové výseče o středovém úhlu 40° a polomě­ ru 22-25 m (střed je ve středu kruhu). Vrhačský kruh má betonový zdrsněný povrch, zapuštěný 2 cm pod povrch okolního terénu. Kruh je lemován kovovou obručí profilu 6 x 76 mm Uvnitř kruhu ve směru k dopadové plo­ še je zarážecí břevno o roz­ měrech 98-102 x 112-116 mm a délce 1210-1230 mm. Uprostřed kruhu je kol­ mo na osu dopadové plochy 5 cm širo­ ká čára přesahující obvod kruhu o 75 cm na obou stranách pro určováni přešlapů. Zařízení pro vrh kouli umísťu­ jeme v obloukových sektorech běžecké dráhy; 5. zařízení pro hod diskem se skládá z vrhačského kruhu o průměru 2,5 m a vodorovné dopadové plochy ve tvaru kruhové výseče o poloměru 70-80 m (střed je ve středu kruhu) a středovém úhlu 40°. Kolem vrhačské­ ho kruhu je postavena vrhačská klec je­ jíž půdorys má tvar písmene C. Průměr je 7 m. otvor pro odhod šířku 6 m a vý­ ška nesmi být menší než 3,35 m (dopo­ ručuje se výška 4 m). Klec je z kovo­ vých sloupků pevně osazených na teré­ nu a na ně je zavěšena silonová siť u te ­ rénu upevněná nebo zatížená. Zařízeni se umísťuje v obloukových sektorech běžecké dráhy a dopadová plocha je na ploše hřiště. Doporučuje se umístit kruh v obou protilehlých sektorech; 6. zařízení pro hod kladivem se skládá z vrhačského kruhu o průměru 213,5 cm upraveného jako pro vrh kouli, ale bez zarážecího břevna Dopadová plocha

atletika ve tvaru kruhové výseče o středovém úhlu 40° (střed je ve středu kruhu) a poloměru 75-80 m a ochranná klec ko­ lem kruhu jsou obdobné jako pro hod diskem; 7. zařízení pro hod oštěpem tvoří rozběhová dráha široká 4 m a dlouhá 36,5 m, ukončená dřevěným nebo kovovým břevnem o poloměru 8 m, které je prodlouženo po stranách rozběhové dráhy o 1,5 m kolmo na její směr a zapuštěno do úrovně jejího po­ vrchu, a dopadová plocha, která má tvar kruhové výseče se středem totož­ ným se středem břevna, a středovém úhlu přibližné 29° (přesně 28°57'48") a poloměru 90-95 m. Zařízeni se umísťu­ je poblíž dlouhé osy oválu běžecké drá­ hy tak, že rozběhová dráha je v jejím obloukovém sektoru a dopadová plo­ cha na ploše hřiště, atletika [z řec. áthleon), dř. též lehká atletika, sport, odvětvi zahrnující -» běhy, -»• skoky, - ► vrh a hody, -*• spor­ tovní chůzi a -*• viceboje. A. jako sport se vyvinula ze zákl přirozených pohybů člověka - lokomočních či existenčních. A. původně znamenala boj, závodění. Cvičení, převzatá v novém věku ze sta­ rořecké atletiky, se rozdělila na 2 sport, odvětvi; lehkou a -» těžkou atletiku Postupně se však u nás od těchto názvů upustilo. — A. zahrnuje různorodé po­ hybové činnosti, jejichž obsahem jsou pohyby cyklické, acyklické a smíšené podle charakteru jednotlivých atl. disci­ plin. Uplatňuji se při ní zákl. dynamické zákony. Jde o přechod z klidu do pohy­ bu (start), změnu směru pohybu (odraz při skoku), dokončení pohybu (doskok). V atl. disciplinách se uplatňuje pohyb rovnoměrný (např. běh v trati) nebo po­ hyb rovnoměrně zrychlený přímočarý či rotační (např. vrh koulí a hod diskem). Důležitým znakem racionálni techniky je pohyb těžiště těla a jeho dráha v jednotlivých fázích atl. pohybu. Silou svalstva můžeme ovlivnit polohu těžiště těla jen tehdy, je-li atlet v dotyku s pod­ ložkou. — Atl. cvičení v širším smyslu slouží jako prostředek těl. zdokonalová­ ní. Svou různorodosti zajišťuji všestran­ ný rozvoj a současně poskytuji široký výběr pro sport, vyžití. Atl. cvičení mo­ hou být prováděna i v přírodních pod­ mínkách (louka, les, park), což zvyšuje jejich emocionálnost a zdravotní vý­ znam. Jsou součástí těl. přípravy větši­ ny sportů a základem osnov - * školni tělesné výchovy. — Historie. Těl. cviče­ ni s atl. obsahem provozovali a provo­ zuji příslušníci primitivnich národů od nejstarších dob až po dnešek většinou živelně, bez pevných pravidel. Koléb­ kou organizované a. se stalo ant. Řec­ ko, kde byla a. hlavní náplni -» antic­ kých olympijských her. Starověký - ► pentathlon (pětiboj) obsahoval kromě

28 zápasu běh, skoky, hod diskem a hod oštěpem. V době feudalismu se pěsto­ valy běhy, skoky a hody v rámci lid. her a slavností jako nenáročná zábava bez přesných pravidel. Kolébkou a. jako no­ vodobého sport, odvětví je Anglie; již v 17. stol. se zde konaly závody v běhu, především na dlouhé vzdálenosti. V po­ čátcích se závodů zúčastňovali profe­ sionálové; sázelo se na vítězství jak me­ zi diváky, tak i mezi závodníky. Teprve později, asi v polovině 19. stol., se tvoři­ ly kroužky amatérů, a to nejprve na ško­ lách, později vznikaly sport, kluby. První záznam o závodech je z univ. kolejí. V programu závodů se začínají objevo­ vat i těch. disciplíny, tj. skok do dálky a do výšky, vrh kamenem, hod kriketo­ vým míčkem a kladivem. V tomto obdo­ bí vznikl statut závodníka - amatéra. Je­ ho formulace umožňovala účast na ofi­ ciálních závodech pouze příslušníkům šlechty, univ. studentům a duševním pracovníkům. Teprve 1880 zanikla tato konzervativní amatérská definice a zá­ vodění bylo zpřístupněno širší veřejno­ sti. V 2- pol. 19. stol. se začíná a. šířit z Anglie na evr. pevninu i do zámoří. V Evropě se výrazné projevoval angl. vliv; až donedávna zůstaly v pravidlech a. všech zemí zachovány angl. miry a váhy (yardy, míle, libry). Atl. federace jednotlivých zení Evropy vznikly převáž­ né koncem 19. stol., zejm. vlivem novo­ dobých - ► olympijských her Atl. pro­ gram I. OH 1896 byl stanoven MOV; ob­ sahoval 12 disciplín a byl určen pouze pro muže. Teprve 1912, v době pořádá­ ní V. OH, byla ustavena - ► Mezinárodní amatérská atletická federace (IAAF). Od této doby se považují svět. atl. re­ kordy za právoplatné a atl. pravidla za oficiální'. V období mezi dvěma válkami zaznamenala a. další rozvoj, rozšířil se počet zájemců a se změnou těch. jednotlivých disciplín a přizpůsobením pravidel se zvýšila výkonnost. Prudký vzestup výkonnosti nastal po 2. svět. válce. Velký podíl na tom měl i vstup sov. atletů na svět. fórum (poprvé se sov. atleti zúčastnili XV. OH 1952). Po­ kusy o uplatněni žen v a. se datují do doby před 1. svět. válkou, organizovaně se však ženská a. uplatňuje až po válce. 1921 byl založen Mezinárodní ženský sportovní svaz (Fédération Sportive Féminine Internationale - FSFI) a 1922 by­ ly uspořádány I. ženské světové hry v Paříži převážně s atl. programem. Olymp, soutěží v a. se ženy poprvé zú­ častnily 1928. — Vznik a rozvoj a. na na­ šem území byl spojen se založením So­ kola v Čechách a sport, klubů na Slo­ vensku. V Sokole byly běh, skoky a ho­ dy součástí gym. vícebojů. Jako první oficiální atl. závod se uvádí 1867 přebor Sokola Pražského v běhu, skoku a ho­

du, na Slovensku 1863 veřejné atl. závo dy (běžecké) na dostihovém závodišti. 1864 se v Praze uskutečnilo utkáni ber­ línských turnerů a pražských sokolů ve skoku o tyči. Koncem 19. stol. vznikaly sport, kluby, v nichž se vedle a. pěsto­ valy i jiné sporty; 1882 byl založen klub AC Roudnice (veslování, běh). Průkop­ níky a v Čechách byli bratři Malečkové, 0. J. Lažnovský a A. Bezchleba, kteři založili „Klub běhounů" a 1884 uspořá­ dali první běžecké závody na ostrově Velké Benátky a 1887 „Mistrovství Ma­ nin na 150 kroků", 1888 uspořádal klub velocipedistů Praha veř. atl. závody (běh na 1 míli, šestihodinový libovolný běh) na cyklistické dráze v Jezovitské zahradě. 1889 se závody opakovaly, ale již v 6 disciplinách. 1890 se konaly první mez. závody (běh 200 m, běh na 1 míli, čtyřhodinový libovolný běh, chůze, skok, přetah lanem aj.). První atl. klub vznikl 1891 pod názvem AC Praha. Poz­ ději se zakládaly další kluby - 1892 AC Humpolec, 1893 AC Královské Vinohra­ dy, 1894 AC Sparta a AC Plzeň atd. 1897 byla založena za účasti zástupců 11 klubů Česká atletická amatérská unie (ČAAU), jejímž prvním předsedou byl -» dr. J. Guth-Jarkovský. Nejprve sdružovala všechny sporty, od 1911 pouze atletiku. 1897 založen nejslavnějši a nejstarší vytrvalecký závod Evropy Praha-Běchovice (viz Běchovice) a prv­ ní atl. závody pro mládež („Přípravný běh pro mládež") se konaly 1898. První český maratón (40 km) se konal 1908 na trati Praha-Dobřiš. O založení vysokoškol. a. má zásluhy - ► František Smotlacha, učitel TV na Karlově univerzitě od 1910. První atl. závody žen se konaly 1913 v Brně. Ženská a. byla organizová­ na oddělené od mužské ve Svazu háze­ né a ženských sportů. Teprve 1928 se připojila k ČSAAU. Výraznou osobnosti atl. hnuti po 1. svět. válce byl J. A. Pí­ pal, profesor na univerzitě v Dakotě. Jeho zásluhou byla ČSAAU přijata do IAAF (1920) a a. získala nové poznatky 0 tréninku. 1930 se v Praze konaly III. ženské světové hry. Čs. ženská a. měla té doby svět. úroveň — 1928 vytvořily čs. atletky 35 SR. Nejznámějši atletky poválečných let jsou M Mejzlíková 1 a M. Mejzlíková II (sprinty, skoky), M. Vidláková (hody), L. Věncová (vrh koulí). Nejslavnějším čs. atletem té do­ by byl - ► František Douda. — Za fašis­ tické okupace bylo atl. hnuti oslabeno, řada význ. závodníků i funkcionářů byla vězněna, mnozi z nich zaplatili životem za své polit, přesvědčení a nár. cítění ( - ► E. Rošický, V. Hošek, J. SvobodaTuřanský). Po osvobození a zejm. po 1948 se a. rozvíjela ve sjednocené tělo­ výchově. 1949 se konalo historické ut­ kání ČSR-SSSR v Moskvě, kde - ► Emil

atletika

29 Zátopek vytvořil svůj první SR v běhu na 10000m (29:28,2). 1950-55 patřila čs. a. mezi prvních pět nejsilnějších stá­ tů. V období 1949-58 překonali čs. atleti 47 SR. Po určité stagnaci v pozdějších letech se čs. a. znovu dostala do evr. špičky od 1980 Na I. MS v a. 1983 získa­ li čs. atleti zlaté (J. Kratochvílová v bě­ hu na 400 m a 800 m, H. Fibingerová ve vrhu koulí a I. Bugár v hodu diskem), 3 střibrné a 2 bronzové medaile a v celko­ vém pořadí se umístili na 6. místě za USA, SSSR, NDR, NSR a Velkou Britá­ nií. - Ústředním orgánem a. v ČSSR je atl. svaz ÚV ČSTV. - Soutěže. OH (od 1896), MS (od 1983 každý 4. rok), ME (od 1934 každý 4. rok), SP a EP Mistrov­ ství ČSSR jednotlivců a přebory pro věk. kat. žactva a dorostu; mistrovské soutěže družstev; I. celostátni liga mu­ žů a žen, nár. ligy, soutěže družstev do­ rostu. — Závodní discipliny: 1. soutěže na dráze; -*• běhy (hladké - krátké, střední, dlouhé), - * překážkové běhy, -*• štafetové běhy, —► sportovní chůze; 2. soutěže mimo dráhu: běhy silniční a -> maratón, - ► kros, chůze na silnici; 3. soutěže v poli. a) - ► skok do výšky, -»• skok do dálky, - ► skok o tyči, -*■ trojskok; b) - ► vrh koulí, - * hod dis­ kem, -*■ hod kladivem, - ► hod oště­ pem; 4. -*• víceboje: desetiboj - muži, sedmiboj - ženy. — Literatura. Kněnický, K. a kol.: Technika lehkoatletických disciplin, Praha 1974. — Kuchen, A. a k o l: Metodika Tahkej atletiky. Brati­ slava 1971. Vacula, J. a kol.: Trénink lehkoatletických disciplin. Praha 1972. - Vacula J. a kol.: Atletické abeceda Praha 1974. — Janecký, A. - Kohlmann, Č. - Krnáč, L. - Popper, J.: Zlatá kniha atletiky. Praha 1978. — Valik, B.: Rady trenérům mladých atletů. Praha 1975. — Chomenkov, L. S.: Učebnik trenera po legkoj atletiko. Moskva 1974. - Nett, T. Lehrweise der Leichtathletik. Berlin 1967. Ozolin, N. G. — Voronkin, V. I.: Legkaja atletika. Moskva 1979. — Bauersfeld, K. H. - Scbróter, G.: Gruhdlagen der Leichtathletik. Berlin 1979. Výsledky mistrovství Evropy v atletice Rok a místo konání: 1934 Turin (muži), 1938 Paříž (muži) a Videň (ženy), 1946 Oslo, 1950 Brusel, 1954 Bern, 1958 Stock­ holm, 1962 Bělehrad, 1966 Budapešť, 1969 Athény, 1971 Helsinky, 1974 ftím. 1978 Praha, 1982 Athény Muži

100 m 1934 C. Berger (HOL) 1938 M. Osendarp (HOL) 1946 J. Archer (VBR) 1950 E Bally (FRA) 1954 H. Fůtterer (NSR) 1968 A. Hary (NSR) 1962 C. Piquemal (FRA)

10,6 10,5 10,6 10,7 10,5 10,3 10,4

1966 W. Maniak (POL) 1969 V. Borzov (SSSR) 1971 V. Borzov (SSSR) 1974 V. Borzov (SSSR) 1978 P. Mennea (ITA) 1982 F. Emmelmann (NDR)

10,5 10,4 10,3 10,27 10,27 10,21

1966 B. Tůmmler (NSR) 3:41,9 1969 J. Whetton (VBR) 3:39,4 1971 • F. Arese (ITA) 3:38,4 1974-K. Justus (NDR) 3:40,6 1978 *S. Ovett (VBR) 3:35,60 1982 *S . Cram (VBR) 3:36,49 200 m 5 000 m 1934 R. Richard (FRA) 14:36,8 1934 C. Berger (HOL) 21,5 1938 T. Máki (FIN) 14:26,8 1938 »M Osendarp (HOL) 21,2 1946 S. Wooderson (VBR) 14:08,6 1946 • N. Karakulov (SSSR) 21,6 4 £ Zátopek (ČSR) 14:25,8 3. J. David (ČSR) 21,8 14:03,0 1950 B Shenton (VBR) 21,5 1950 E. Zátopek (ČSSR) (NSR) 20,9 1954 *V. Kuc (SSSR) 13:56,6 3. £ Zátopek (ČSR) 14:10,2 6. V. Janeček (ČSR) 21,9 1958* M . Germar (NSR) 21,0 1958 Z. Krzyszkowiak (POL) 13:53,4 4. V. Mandlík (ČSR) 21,4 1962 B. Tulloh (VBR) 14:00,6 1966 M. Jazy (FRA) 13:42,8 1962 O Jonsson (ŠVÉD) 20,7 1969 I. Stewart (VBR) 13:44,8 1966 R. Bambuck (FRA) 20,9 13:32,6 1969 »P. Clerc (ŠVYC) 20,6 1971 J. Váátáinen (FIN) 13:17,2 • 5. J. Kynos (ČSSR) 21,0 1974 B. Foster (VBR) 13:28,50 1971 V. Borzov (SSSR) 20,3 1978 -V . Ortis (ITA) 1974 P. Mennea(ITA) 20,60 1982 T. Wessinghage (NSR) 13:28,90 1978 P. Mennea (ITA) 20,18 10 000 m 31:02,6 1982 O. Prenzler (NDR) 20,46 1934 I. Salminen (FIN) 1946 »V. Heino (FIN) 29:52,0 400 m 1934 A. Metzner (NĚM) 47,9 1950 E. Zátopek (ČSR) 29:12,0 1954 E. Zátopek (ČSR) 28:58,0 1938 G. Brown (VBR) 47,4 1946 N. Holst-Sórensen (DÁN) 47,9 1958 Z. Krzyszkowiak (POL) 28:56,0 1962 P. Bolotnikov (SSSR) 28:54,0 1950 *D . Pugh (VBR) 47,3 1966 «J. Haase (NDR) 28:26,0 1954 A. Ignatěv (SSSR) 46,6 1958 J. Wrighton (VBR) 46,3 1969 J. Haase (NDR) 28:41,6 27:52,8 1962 R. Brightwell (VBR) 45,9 1971 J. Váátáinen (FIN) 1974 M. Kuschmann (NDR) 28:25,8 1966 S. Gredzinski (POL) 46,0 1978 *M . Vainio (FIN) 27:31,00 6. J. Trousil (ČSSR) 46,9 1982 »A. Cova (ITA) 27:41,03 1969 J. Werner (POL) 45,7 Maratón 1971 D. Jenkins (VBR) 45,5 1974 «K. Honz (NSR) 45,04 1934 A. Toivonen (FIN) 2:52:29,0 2:37:28,0 1978 F. Hofmeister (NSR) 45,73 1938 V. Muinonen (FIN) 2:24:55,0 2. K. Kolář (ČSSR) 45,77 1946 M. Hietanen (FIN) 2:32:13,2 1982 H Weber (NSR) 44,72 1950 *J. Holden (VBR) 1954 .V . Karvonen (FIN) 2:24:51,6 800 m 1934 M. Szabó (MAĎ) 1:52,0 1958 S. Popov (SSSR) 2:15:17,0 1962 B. Kilby (VBR) 2:23:18,8 1938 R. Harbig (NĚM) 1:50,6 5. P. Kantorek (ČSSR) 2:26:54, 1946 R. Gustafsson (ŠVÉD) 1:51,0 1966 J. Hogan (VBR) 2:20:04,6 1950 4J. Parlett (VBR) 1:50,5 1969 R. Hill (VBR) 2:16:47,8 1954 L. Szentgáli (MAĎ) 1:47,1 1971 K. Lismont (BEL) 2:13:09,0 1958 M. Rawson (VBR) 1:47,8 1974 I. Thompson (VBR) 2:13:18,8 1962 M. Matuschewski (NDR) 1:50,5 1978 L. Mojsejev (SSSR) 2:11:57,5 1966 M. Matuschewski (NDR) 1:45,9 1982 G. Nijboer (HOL) 2:15:16,03 5. T. Jungwirth (ČSSR) 1:46,7 3 000 m steeple chase 1969 D. Fromm (NDR) 1:45,9 1934 nekonáno 2. J. Plachý (ČSSR) 1:46,2 1971 J. Aržanov (SSSR) 1:45,6 1938 L. Larsson (ŠVÉD) 9:16,2 1946 *R. Pujazon (FRA) 9:01,4 6. J. Plachý (ČSSR) 1:47,3 1974 L. Sušanj (JUG) 1:44,1 1950 J. Roudný (ČSR) 9:05,4 1978 O. Beyer (NDR) 1:43,80 1954 S. Rózsnyói (MAĎ) 8:49,6 1958 J. Chromik (POL) 8:38,2 1982 • H. Ferner (NSR) 1:46,33 1 500 m 5. V. Brlica (ČSR) 8:46,6 1962 G. Roelants (BEL) 8:32,6 1934 L. Beccali (ITA) 3:54,6 1938 S. Wooderson (VBR) 3:53,6 1966 V. Kudinskij (SSSR) 8:26,6 1969 • M. Želev (BUL) 8:25,0 4. V. Čevona (ČSR) 3:53,0 1971 J. Villain (FRA) 8:25,2 1950 W. Slijkhuis (HOL) 3:47,2 1954 R. Bannister (VBRj 3:43,8 1974 B. Malinowski (POL) 8:15,0 3. S. Jungwirth (ČSR) 3:45,4 1978 B. Malinowski (POL) 8:15,10 1958 B. Hewson (VBR) 3:41,9 1982 * P. lig (NSR) 8:18,52 1962 * M . Jazy (FRA) 3:40,9 110 m překážek 1934 J. Kovács (MAĎ) 14,8 3 T. Salinger (ČSSR) 3:42,2

30

atletika 1938 D. Finlay (VBR) 1946 * H. Lidman (ŠVÉD) 1950 A Marie (FRA) 1954 J Bulančik (SSSR) 1958 *M . Lauer (NSR) 1962 A. Michajlov (SSSR) 1966 * E. Ottoz (ITA) 1969 E. Ottoz (ITA) 1971 F Siebeck (NDR) 3 L. Nadeniček (ČSSR) 1974* G.Drut (FRA) 1978 T. Munkelt (NDR) 1982 T Munkelt (NDR) 400 m překážek 1934 H. Scheele (NĚM) 1938* P Joye(FRA) 1946 B. Storskrubb (FIN) 1950 * A. Filiput (ITA) 1954 * A. Julin (SSSR) 1958 J. Litujev (SSSR) 1962 *S Morale (ITA) 1966 R. Frinoli (ITA) 1969 V. Skomorochov (SSSR) 1971 •J.N a lle t (FRA) 1974 A Pascoe (VBR) 1978 H Schmid (NSR) 1982 H. Schmid NSR Výška 1934 »K. Kotkas (FIN) 1938 K Lundqvist (ŠVÉD) 1946 A. Bolinder (SVÉD) 1950 A Paterson (VBR) 1954 B. Nilsson (SVÉDj 2 J. Lansky (ČSR) 3. J. Kovář (ČSR) 1958 R. Dahl (SVED) • 2 Lánský (ČSR) 1962 V. Brumel (SSSR) 1966 J. Madubost (FRA) 1969 V. Gavrilov (SSSR) 1971» K. Šapka (SSSR) 1974 J. Toerring DÁN) 3 V. Malý (ČSSR) 1978 V Jaščenko (SSSR) 1982 D Mógenburg (NSR) Tyč 1934 G. Wegner (NĚM) 1938 • K. Sutter (NĚM) 1946 A. Lindberg (ŠVÉD) 3. J. Bém (ČSR) 1950 R Lundberg (ŠVÉD) 1954 E. Lundstrom (FIN) 1958 E. Lundstrom (FIN) 1962 • P Nikula (FIN) 2 R. Tomášek (ČSSR) 1966 W Nordwig (NDR) 1969 W. Nordwig NDR 1971 W. Nordwig (NDR) 1974 • V. Kiškun (SSSR) 1978 V Trofimenko (SSSR) 1982 A. Krupskij (SSSR) Dálka 1934 W Leichum (NĚM) 1938 W Leichum (NĚM) 1946 O. Laessker (ŠVÉD) 3 M. Řihošek (ČSR) 1950 T. Bryngeirsson (ISL)

14,3 14,6 14,6 14,4 13.7 13,8 13,7 13,5 14,0 14,3 13,40 13,54 13,41 53,2 53,1 52,2 61,9 50,5 51,1 49,2 49,8 49,7 49,2 48,82 48,51 47,48 200 197 199 196 202 198 196 212 210 221 212 217 220 225 219 230 230 400 405 417 410 430 440 450 480 460 510 530 535 535 555 560 145 765 742 729 732

3 J. Fikejz (ČSR) 1954 O Fóldóssy (MAĎ) 6. V Martinek (ČSR) 1958 I. Ter-Ovanesjan (SSSR) 1962 I. Ter-Ovanesjan (SSSR) 1966 L. Davies (VBR) 1969 I Ter-Ovanesjan (SSSR) 1971 M Klauss (NDR) 1974 V. Podlužnyj (SSSR) 1978 J. Rousseau (FRA) 1982 L. Dombrowski (NDR) 3 J. Leitner (ČSSR) 4. Z. Mazur (ČSSR) Trojskok 1934 W. Peters (HOL) 1938 O Rajasaari (FIN) 1946* V. Rautio (FIN) 1950 L. Ščerbakov (SSSR) 1954 L Ščerbakov (SSSR) 3 M Řehák (ČSR) 1958 J Schmidt (POL) 1962 J. Schmidt (POL) 1966 G Stoikovski (BUL) 1969 V. Sanějev (SSSR) 1971 J. Drehmel (NDR) 5. V. Fišer (ČSSR) 1974 V Sanějev (SSSR) 1978 M. Srejovič (JUG) 1982 K. Connor (VBR) Koule 1934 A Viiding (EST) 3. F. Douda (ČSR) 1938* A. Kreek(EST) 6. J. Vitek (ČSR) 1946 G. Huseby (ISL) 1950 G. Huseby (ISL) 6. V JiroutiČSR) 1954 J. Skobla (ČSR) 1958 A Rowe (VBR) 3 J. Skobla (ČSR) 1962 * V. Varjú (MAĎ) 6. J. Skobla (ČSSR) 1966 V. Varjú (MAĎ) 1969 D. Hoffmann (NDR) 1971 H. Briesenick (NDR) 1974 H Briesenick (NDR) 1978 U. Beyer (NDR) 3. R Machura (ČSSR) Disk 1934 H. Andersson (ŠVÉD) 1938 W. Schróder (NĚM) 1946 A. Consolini (ITA) 1950 A. Consolini (ITA) 6 A. Kormuth (ČSR) 1954 A. Consolini (ITA) 1958 E Piatkowski (POL) 1962 V. Truseněv (SSSR) 1966 D. Thorith (NDR) 5. L Daněk (ČSSR) 1969 H. Losch (NDR) 41. Daněk (ČSSR) 1971 L. Daněk (ČSSR) 1974* P. Kahma (FIN) 2 L Daněk (ČSSR) ' 1978 W. Schmidt (NDR) I Bugár (ČSSR) 1982 I. Bugár (ČSSR)

720 751 732 781 819 798 817 792 812 818 841 808 808 14,89 15,32 15,32 15,39 15,90 15,10 16,43 16,55 16,67 17,34 17,16 16.39 17,23 16,94 17,29 15,19 16,18 15,38 14,77 15,56 16,74 14,89 17,20 17,78 17,12 19,02 17,87 19,43 20,12 21,08 20.50 21,50 20,59 50,38 49,70 53,23 53,75 46,17 53,44 53,92 57,11 57,42 56,24 61,82 59,30 63,90 63,62 62,76 66,82 64,66 66,64

6. C. Valent (ČSSR) 61,98 Oštěp 1934 M. Jěrvinen (FIN) 76,66 1938 M. Járvinenn (FIN) 76,87 1946 L. Atterwall (ŠVÉD) 68,74 1950 T. Hyytiainen (FIN) 71,26 1954 » J. Sidlo (POL) 76,35 1958 J. Sidlo (POL) 80,18 1962 • J. Lusis SSSR) 82,04 1966 J. Luis (SSSR) 84,48 1969 J Lusis (SSSR) 91,52 1971 J, Lusis (SSSR) 90,68 1974 H. Siitonen (FIN) 89,58 1978 M Wessing (NSR) 89,12 1982 U. Hohn(NDR) 91,34 Kladivo 1934 V Porhola (FIN) 50.34 1938 K Hein (NĚM) 58,77 1946 B. Ericsson (ŠVÉD) 56,54 1950 S Strandli (NOR) 55,71 1954 M. Krivonosov (SSSR) 63,34 • 5 M Máca (ČSR) 57,05 1958* T Rut (POL) 64,78 1962 G.Zsivótzky (MAĎ) 69,64 1966 *R. Klim (SSSR) 70,02 1969 A Bondarčuk (SSSR) 74,68 1971 U. Beyer (NSR) 72,36 1974 A. Spiridonov (SSSR) 74,20 1978 JŠedých (SSSR) 77,28 1982 JŠedých (SSSR) 81,66 Desetiboj 1934 H. Sievert (NĚM) 6 858 1936 O Bexell (NOR) 7 214 1946 G. Holmvang (NOR) 6 760 1950 I. Heinrich (FRA) 7 009 1954 V. Kuzněcov (SSSR) 7 043 S. M. Moravec (ČSR) 6 550 1958 V. Kuzněcov (SSSR) 7 865 1962 V. Kuzněcov (SSSR) 7 770 1966 W von Moltke (NSR) 7 740 1969 * J . Kirst (NDR) 8 041 1971 J. Kirst (NDR) 8196 1974 R Skowronek (POL) 8 207 1978 A. Grebertuk (SSSR) 8 340 1982 D. Thompson (VBR) 8 743 10 km chůze 1946 J. Mikaelsson (ŠVÉD) 46:05,2 1950 F. Schwab (ŠVÝC) 46:01,8 1954 J. Doležal (ČSSR) 45:01,8 20 km chůze 1968 S Vickers (VBR) 1:33:09,0 1962 K. Matthews (VBR) 1:35:54,8 1966 D. Lindner (NDR) 1:29:25,0 1969 *P Nihill (VBR) 1:30:41,0 1971 »N. Smaga (SŠSR) 1:27:20,2 1974 V. Golubničij (SSSR) 1:29:30,0 1978 R Wieser (NDR) 1:23:11,5 1982 * J. Marin (SPA) 1:23:43,0 2. J. Pribilinec (ČSSR) 125:55,0 3 P Blažek (ČSSR) 1:26:13,0 50 km chůze 1934 *J Dalinš (LOT) 4:49:52,6 1938 H. Whitlock (VBR) 4:41:51,0 1946 J. Ljunggren (ŠVÉD) 4:38:20,0 1950 G. Dordoni (ITA) 4:40:42,6 4. J. Doležal (ČSR) 4:55:49,0 1954 » V. Uchov (SSSR) 4:22:11,2

atletika

31 4:25:07,2 2. J. Doležal (ČSR) 1968 J. Maskinskov (SSSR) 4:17:15,4 4:18:46,6 1962 A. Pamich (ITA) 4:18:42,2 1966 A. Pamich (ITA) 4:13:32,8 1969 C. Hóhne (NDR) 1971 V. Soldatěnko (SSSR) 4:02:22,0 3:59:05,6 1974 C. Hohne (NDR) 3:53:29,9 1978 -J. Llopart (SPA 3:55:29,0 1982 * R. Salonen (FIN) 4 x 100m 41,0 1934 Německo 40,9 1938 Německo 41,5 1946 Švédsko 42,2 3. ČSR (Paráček, Láznička, Ríhošek, David) 41,5 1950 SSSR 40,6 1954 Maďarsko 40,9 4 ČSSR (Brož, Hlídek, Janeček, Šimánek) 40,2 1958 NSR 40,7 4 ČSR (Janeček, Mikluščák, V. Mandlík, V. Kynos) 39,5 1962 NSR 39,4 1966 Francie 38,8 1969 Francie 39,5 3. ČSSR L. Kříž, D. Szógedi, J. Kynos, L Bohman) 39,3 1971 ČSSR .(L Kříž, J. Demeč, J. Kynos, L. Bohman) 38,69 1974 Francie 38,58 1978 Polsko 38,60 1982 SSSR 4 x 400m 3:14,1 1934 Německo 3:13,7 1938 Německo 3:14,4 1946 Francie 3:10,2 1950 V. Británie 3:08,7 1954 Francie 3:07,9 1958 V. Británie 3:05,8 1962 NSR 3:04,5 1966 Polsko 3:02,3 1969 Francie 3:02,9 1971 NSR 1974 V. Británie 3:03,3 3:02,00 1978 NSR 3:04,00 3 ČSSR (J. Lomický, F. Břečka, M Tulis, K. Kolář) 3:00,51 1982 NSR 5. ČSSR (F. Břečka, D. Malovec, M. Zahořák, S. Sajdok) Ženy 100 m 11,9 1938 S. Walasiewiczová (POL) 11,9 1946 J. Sečenovová (SSSR) F Blankers-Koenová (HOL) 11,7 1950 1954 I. Turovová (SSSR) 11,8 11,7 1958 H. Youngová (VBR) 1962 D, Hymanová (VBR) 11,3 11,5 1966 E. Klobukowská (PÓL) 4. f Lehocká-Gleskova 11,9 (ČSSR)

1969 1971 1974 1978 1982 200 m 1938 1946 1950 1954 1958 1962 1966

1969 1971 1974 1978 1982 400 m 1958 1962 1966 1969 1971 1974 1978 1982

P. Vogtová (NDR) R. Stecherová (NDR) I. Szewinská (POL) M. Góhrová (NDR M. Góhrová (NDR)

11,6 11,4 11,13 11,13 11,01

23,8 S. Walasiewiczová (POL) 25,4 J. Sečevonová (SSSR) F. Blankers-Koenová (HOL) 24,0 24,3 M. Itkinová (SSSR) 24,1 B. Janiszewská (PÓL) J. Heineová (NSR) 23,5 I. Kirszensteinová-Szewinská (POL) 23,1 6. F. Lehocká-Gleskova (ČSSR) 24,0 23,2 P. Vogtová (NDR) 22,7 R. Stecherová (NDR) I. Szewinská (POL) 22,51 22,52 L. Kondratěvová (SSSR) 22,04 B. Wóckelová (NDR) M. Itkinová (SSSR) M. Itkinová (SSSR) A. Chmelková (ČSSR) N. Duclosová (FRA) H. Seidlerová (NDR) R Salinová (FIN) M. Kochová (NDR) M. Kochová NDR 2. J. Kratochvílová (ČSSR) 3. T. Kocembová (ČSSR)

53,7 53,4 52,9 51,7 52,1 50,14 48,94 48,15 48,85 50,55

800m 1954 N. Otkalenová (SSSR) 2:08,8 1958 J. Jermolajevová (SSSR) 2:06,3 1962 G. Kraanová (HOL) 2:02,8 1966 V. Nikoličová (JUG) 2:02,8 1969 L. Boardová (VBR) 2:01,4 1971 V. Nikoličová (JUG) 2:00,0 1974 L. Tomovová (BUL) 1:58,1 1978 T, Providochinová (SSSR) 1:55,8 1:55,41 1982 O. Minějevová (SSSR) 1 500 m 1969 J. Jehličková (ČSSR) 4:10,7 1971 K. Burneleitová (NDR) 4:09,6 1974 G. Hoffmeisterová (NDR) 4:02,3 1978 G. Romanovová (SŠSR) 3:59,0 1982 O. Dvirmaová (SSSR) 3:57,80 3 000 m 1974 N. Holmenová (FIN) 8:55,2 8:33,2 1978 S. Ulmasovová (SSSR) 1982 S. Ulmasovová (SSSR) 8:30,28 80 m překážek 1938 C. Testoniová (ITA) 11,6 1946 F. Blankers-Koenová (HOL) 11,8 6. M. Matesová-Bartáková (ČSR) 12,4 1950 F Blakers-Koenová (HOL) 11,1 1954 M. Goluničaja (SSSR) 11,0 1958 G. Bistrovová (SSSR) 10,9 1962 #T Cieplá (POL) 10,6 1966 K. Balzerová (NDR) 10,7 100 m překážek 1969 K. Balzerová (NDR) 13,3 1971 K. Balzerová (NDR) 12,9 1974 A. Ehrhardtová (NDR) 12,66 1978 J. Klierová (NDR) 12,62

12,46 1982 L. Kaleková (POL) 400 m překážek 54,89 1978 T Zelencovová (SSSR) 1982 A. L. Skoglundová (ŠVÉD) 54,58 Výška 164 1938 1. Csáková (MAĎ) 160 1946 A. M. Cohenová (FRA) 163 1950 S. Alexanderová (VBR) 167 1954 T. Hopkinsová (VBR) 3. O. Modrachová-Davidová 163 (ČSR) 177 1958 1 Balasová (RUM) 183 1962 1. Balasová RUM) 175 1966 T. Čenčiková (SSSR) 4. M. Faithová-Mračnová 171 (ČSSR) 1969 M. Rezková-Húbnerová (ČSSR 183 183 3. M. Mračnová (ČSSR) 187 1971 1. Gusenbauerová 183 5. M. Hůbnerová (ČSSR) 1974 R. Witschasová-Ackermannová 195 (NDR) 2. M. Karbanová-Matoušová 191 (ČSSR) 186 5. M. Hůbnerová (ČSSR) 201 1978 S. Simeoniová (ITA) 202 1982 U. Meyfarthová (NSR) Dálka 588 1938 1. Praetzová (NĚM) 567 1946 G. Koudysová (HOL) 582 V. Bogdanovová (SSSR) 1950 1954 J. Desřorgesová (VBR) 604 1958 L, Jacobiová (NSR 614 1962 T. Ščelkanovová (SSSR) 636 1966 1. Kirszensteinová-Szewinská (POL) 655 649 1969 M. Sarnaová (POL) 1971 1. Beckerová (NSR) 676 1974 1. Bruszenyáková (MAĎ) 665 2. F. Kucmanová-Šuranovi (ČSSR) 660 1978 V Bardauskieneová (SSSR) 688 3. J. Nygrýnová-Strejčkova (ČSSR) 669 1982 V lonescuová (RUM) 679 Koule 1938 H. Schróferová (NĚM) 13,29 1946 T. Sevrjukovová (SSSR) 14,16 1950 A. Andrejevová (SSSR) 14,32 1954 G. Zibinová (SSSR) 15,65 4 A. Tišlerová (ČSR) 14,02 1958 M. Wernerová (NSR) 15,74 1962 T. Pressová (SSSR) 18,55 1966 N. Čižovová (SSSR 17,22 1969 N Čižovová (SSSR 20,43 1971 N. Čižovová (SSSR 20,16 1974 N. Čižovová (SSSR 20,78 3. H. Fibingerová (C[SSR) 20,33 1978 1. Slupianeková (NDR) 21,41 2. H. Fibingerová (ČSSR) 20,86 1982 1. Slupianeková (NDR) 21,59 2 H. Fibingerová (ČSSR) 20,94 Disk 1938 G, Mauermayerová (NĚM) 44,80 1946 N. Dumbadzeová (SSSR) 44,52 1950 N. Dumbadzeová (SSSR) 48,03

32

atletika 1954 N. Ponomarjovová (SSSR) 48,02 4 S. Mertová (CSR) 44,37 5. J. Vobořilo vá Němco vá (ČSR) 44,33 1958 T. Pressová (SSSR) 52,32 2 S. Mertová (ČSR) 52,19 1962 T. Pressová (SSSR) 56,91 5. J. Němcová (ČSSR) 51,58 1966 Ch. Spielbergová (NDR) 57,76 1969 T. Danilovová (SSSR) 59,28 1971 F. Melniková (SSSR) 64,22 1974 F. Melniková (SSSR) 69,00 1978 E. Jáhlová (NDR) 66,98 1982 C. Christovová (BUL) 68,34 Oště|5 1938 L. Geliusová (NSR) 45,58 1946 K. Majučaja (SSSR) 46,25 1950 N. Smirnická (SSSR) 47,55 5. D. Zátopková (ČSR) 41,34 1954 D Zátopková (ČSR) 52,91 1958 D. Zátopková (ČSR) 56,02 1962 E. Ozolinová (SSSR) 54,93 1966 M. Gráfeová (NDR) 58,74 1969 A. Némethová (MAĎ) 59,76 1971 D. Jaworská (POL) 61,00 1974 R. Fuchsová (NDR) 67,22 1978 R. Fuchsová (NDR) 69,16 1982 A. Verouliová (ŘEC) 70,02 Pětiboj 1950 A. Ben Hamová (FRA) 3 204 3. O. Modrachová-Davidová (ČSR) 3 026 1954 A. Čudinová (SSSR) 4 526 1958 G. Bystrovova (SSSR) 4 733 1962 G. Bystrovová (SSSR) 4 833 1966 V. Tichomirovová (SSSR) 4 787 1969 L. Prokopová (RAK) 5 030 1971 H. Rosendahlová (NSR) 5 299 1974 N. Tkačenková (SSSR) 4 776 1978 M Pappová (MAĎ) 4 655 Sedmiboj 1982 R. Neubertová (NDR) 6 622 4 x 100 m 1938 Německo 46.8 1946 Nizozemsko 47.8 1950 V. Británie 47,4 1954 SSSR 45,8 6. ČSSR 48,5 (Ptáčková. Kovaříková, Rábová, Strejčkově) 1958 SSSR 45,3 1962 Polsko 44,5 1966 Polsko 44,4 1969 NDR 43,6 1971 NSR 43,3 1974 NDR 42,51 1978 SSSR 42,54 1982 NDR 42,19 4 x 400m 1969 V. Británie 3:30,8 1971 NDR 3:29,3 1974 NDR 3:26,2 1978 NDR 3:21,20 6 ČSSR 3:30,40 (Kratochvílová, Kubečková, Ráková, Čerchlanová) 1982 NDR 3:19,06

2 ČSSR 3.22.17 (Tylová, Matějkovičová, Kocembová, Kratochvílová) Maratón 1982 R. Motaová (POR) 2:36:03,94 Halové mistrovství Evropy v atletice Rok a místo konáni: 1970 Vídeň, 1971 Sofie, 1972 Grenoble, 1973 Rotterdam, 1974 Goteborg, 1975 Katovice, 1976 Mnichov, 1977 San Sebastian, 1978 Mi­ lán, 1979 Vídeň, 1980 Sindelfingen, 1981 Grenoble, 1982 Milán, 1983 Budapešť, 1984 Goteborg. Muži 60 m (• běženo 50 m) 1970 V Borzov (SSSR) 6,6 1971 V. Borzov SSSR 6,6 1972 V Borzov (SSSR) *5,75 1973 Z. Nowosz (POL) 6,64 1974 V Borzov (SSSR) 6,58 1975 V. Borzov SSSR 6,59 1976 V. Borzov SSSR 6,58 1977 V. Borzov (SSSR) 6,59 1978 N Kolesnikov (SSSR) 6,64 1979 M Woronin (POL 6,57 1980 M. Woronin POL 6,62 1981 M. Woronin POL * 5,65 1982 M. Woronin (POL 6,61 1983* S. Tilli (ITA) 6,63 1984 Ch. Haas (NSR) 6,68

200 m 1982 * E Skamrahl (NSR) 1983 A. Jevgeněv (SSSR) 1984 A. Jevgeněv (SSSR) 400 m 1970 A. Bratčikov (SSSR) 1971 A Badenski (POL) 1972 G. Nůckles (NSR) 1973 L. Sušanj (JUG) 1974 A. Brijdenbach (BEL) 1975 H. Kohler (NSR) 1976 J. Bratanov (BUL) 1977 A Brydenbach (BEL) 1978 P Mennea (ITA) 1979 K. Kolár (ČSSR) 1980 N.Černěckij(SSSR) 2 K Kolář (ČSSR) 1981 A. Knebel(NDR) 1982 P Konovalov (SSSR) 1983 E. Lomtěv (SSSR) 5 D. Malovec (ČSSR) 1984 S. Lovačev (SSSR) 800 m 1970 J. Aržanov (SSSR) 1971 J. Aržanov (SSSR) 1972 J. Plachý (ČSSR) 1973 F. Gonzales (FRA) 3. J. Plachý (ČSSR) 1974 L. Sušanj (JUG) 3. J. Plachý (ČSSR) 1975 G. Stolle (NDR) 4. J. Plachý (ČSSR) 1976 I. van Damme (BEL) 1977 S.Coe(VBR) 1978 M. Taskinen (FIN) 1979Í A. Paez(šPA)

21,20 20,97 20,98 46,8 46,8 47,24 46,38 46,60 48,75 47,79 46,53 46,51 46,21 46,29 46,55 46,52 47,04 46,20 46,65 46,72 1:51,0 1:48,7 1:48,84 1:49,17 1:49,50 1:48,07 1:49,49 1:49,8 1:50,2 1:49,2 1:46,05 1:47,4 1:47,4

1980 R. Milhau (FRA) 1:50,2 1981 H. Wursthorn (NSR) 1:47,70 1982 * A. Paez (ŠPA) 1:48,02 1983 * C. Trabado (SPA) 1:46,91 1984 *D. Sabia (ITA) 1:48,05 1 500 m 1970 H. Szordykowski (POL) 3:48,8 1971 H. Szordykowski (POL) 3:41,4 1972 J. Boxberger (FRA) 3:45,66 1973 H. Szordykowski (POL) 3:43,01 1974 H Szordykowski (POL) 3:41,78 1975 T. Wessinghage (NSR) 3:44,6 1976 P. H. Wellmann (NSR) 3:45,1 1977 J. Straub (NDR) 3:46,5 1978 A. Loikkanen (FIN) 3:38,2 1979 E. Coghlan (IR) 3:41,8 1980 T. Wessinghage (NSR) 3:37,6 1981 T. Wessinghage (NSR) 3:42,64 1982 J. Gonzalez (SPA) 3:38,70 1983 T. Wessinghage (NSR) 3:39,82 1984 P.Wirz(ŠVÝC) 3:41,35 3 000 m 1970 R Wilde (VBR) 7:47,0 1971 P. Stewart (VBR) 7:53,6 1972 J. Grustinš (SSSR) 8:02,85 1973 E Puttemans (BEL) 7:44,51 1974 E. Puttemans (BEL 7:48,48 3 Pěnkava (ČSSR) 7:51,79 6. Jánský (ČSSR) 7:55,00 1975 P Stewart (VBR) 7:58,6 1976 I. Sensburg (NSR) 8:01.6 1977 K. Fleschen (NSR) 7:57,7 1978 M. Ryffel (ŠVÝC) 7:49,5 1979 M, Ryffel (SVÝC) 7:44,5 1980 K. Fleschen (NSR) 7:57,5 1981 A. Gonzalez (ŠPA) (běženo jen 2 820 m, časy nevy­ hlášeny) 1982 P. lig (NSR) 7:53,50 1983 D. Zdravkovič (JUG) 7:53,50 4. L. Tesáček (ČSSR) 7:58,72 1984 L. Tesáček (ČSSR) 7:53,16 60 m překážek (* běženo jen 50 m) 1970 í G. Nickel (NSR) 7,8 1971 o E Berkes (NSR) 7,8 1972 *G . Drut (FRA) -6,51 1973 F Siebeck (NOR) 7,7.1 1974 A. Moščiašvili (SSSR) 7;66 1975 M. Wodzynski (POL) 7,69 1976 V. Mjasnikov (SSSR) 7,78 4 J. Čeřovský (ČSSR) 7,97 1977 T. Munkelt (NDR) 7,62 1978 T Munkelt NOR 7,65 1979 T Munkelt (NDR) 7,59 1980 J. Červaněv (SSSR) 7,54 1981 A Bryggare (FIN) *647 1982 A Pučkov (SSSR) 7,73 1983 T. Munkelt (NDR) 7,48 1984 R. Giegiel (POL) 7,62 2 J. Hudec (ČSSR) 7,77 Výška 1970 V. Gavrilov (SSSR) 220 1971 I. Major (MAĎ) 217 1972 I. Major (MAĎ) 224 5. V. Malý (ČSSR) 217 1973 I. Major (MAĎ) 220 2. J. Palkovský (ČSSR) 220

atletika

33 1974 « K. Šapka(SSSR) 2 V Malý (ČSSR) 1975 V. Malý (ČSSR) 1976 S. Seňukov (SSSR) 1977 J Wszola (POL) 1978 V Jaščenko (SSSR) 1979 V. Jaščenko (SSSR) 1980 D Mógenburg (NSR) 1981 R. Dalháuser (ŠVÝC) 1928 O Mógenburg (NSR) 1983 C.Thránhardt (NSR) 1984 D. Mógenburg (NSR) Tyč 1970 F. Tracanelli (FRA) 1971 W Nordwig NDR) 1972 W Nordwig (NDR) 1973 R. Dionisi (ITA) 1974 T. Slusarski (POL) 1975 A. Kalliomákl (FIN) 1976 J. Prochorenko (SSSR) 1977 W. Kozakiewicz (POL) 1978 T. Slusarski (POL) 1979 W. Kozakiewicz (POL) 1980 K. Volkov (SSSR) 1981 T. Vigneron (FRA) 1982 ' V Spasov (SSSR) 1983 V Poljakov (SSSR) 1984 T. Vigneron (FRA) Dálka 1970 -T Lepik (SSSR) 1971 H. Baumgartner (NSR) 1972 M. Klauss (NOR) 4. J. Brož (ČSSR) 1973 H Baumgartner (NSR) 4. J. Brož (ČSSR) 1974 J. F. Bonhome (FRA) 1975 J Rousseau (FRA) 1976 J. Rousseau (FRA) 1977 H. Baumgartner (NSR) 1978 «L. Szalma (MAĎ) 1979 V. Cepelev (SSSR) 5. J. Leitner (ČSSR) 1980 W. Klepsch (NSR) 1981 R. Bernhard (ŠVÝC) 1982 H. Lauterbach (NDR) 4. Leitner (ČSSR) 1983 L. Szalma (MAĎ) 1984 J. Leitner (ČSSR) 6. Z Hanáček (ČSSR) Trojskok 1970 V. Sanéjev (SSSR) 1971 V. Sanéjev SSSR 1972 V. Sanéjev (SSSR) 1973 »C. Corbu (RUM) 1974 M. Joachimowski (POL) 1975 V. Sanéjev (SSSR) 1976 V. Sanéjev SSSR 6. P Sasin (ČSSR) 1977 V. Sanéjev (SSSR) 1978 A. Piskulin (SSSR) T979 G. Valjukevič (SSSR) 1980 B. Bákosi (MAĎ) 1981 S Abbjasov (SSSR) 1982 B. Bákosi (MAĎ) 1983 N. Musijenko (SSSR) » 4 J. Čado (ČSSR) 1984 iG .Jem ec (SSSR)

2. V. Mařinec (ČSSR) 17,16 1983 M. Góhrová (NDR) 222 7,09 J. Čado (ČSSR) 16,93 1984 B. Kinchová (VBR) 220 7,16 221 Koule 5. R. Murková (ČSSR) 7,35 222 1970 H. Briesennick (NDR) 20,22 200 m 225 1971 H. Briesennick (NDR) 20,19 1982 G. Waltherová (NDR) 22,80 235 1972 H Briesennick (NDR) 20,67 1983 M. Kochová (NDR) 22,39 226 3. J. Brabec (ČSSR) 19,94 1984 J. Kratochvílová (ČSSR) 23,02 231 6. M. Janoušek (ČSSR) 19,34 400m 228 1973 J. Brabec (ČSSR) 20,29 1970 M. Neufvilleová (VBR) 53,0 234 3 J. Vlk (ČSSR) 19,68 1971 V. Popkovová (SSSR) 53,7 232 1974* G. Capes (VBR) 20,95 1972 G. Freseová (NSR) 53,36 233 3 J. Brabec (ČSSR) 19,87 1973 V. Bernardová (VBR) 53,04 6. J. Vlk (ČSSR) 19,65 1974 J. Pavličičová (JUG) 52,64 530 1975* V. Stoev (BUL) 20,29 1975 V. Eldenová-Bernardová (VBR) 540 4 J Brabec (SSR) 18,96 52 68 540 1976 G. Capes (VBR) 20,64 1976 R. Wildenová (NSR) 52^26 540 1977 H. Haldorsson jlSL) 20,59 1977 M. Kochová (NDR) 51,14 20,48 535 1978 R. Stahlberg (FIN) 6. J. Kratochvílová (ČSSR) 53,95 535 6. J. Brabec (ČSSR) 19,36 1978 M. Sidorovová (SSSR) 52,41 20,47 1979 V. Elderová (VBR) 51,80 545 1979 R. Stahlberg (FIN) 6. J. Brabec (ČSSR) 19,07 551 2. J. Kratochvílová (ČSSR) 51,81 52,28 545 1980 Z. Saračevič (JUG) 20,43 1980 E. Deckerová (NSR) 558 2. J. Vlk (ČSSR) 20,19 1981 J. Kratochvílová (ČSSR) 50,07 4 R. Machura (ČSSR) 18,56 1982 J. Kratochvílová (ČSSR) 49,59 560 1981 R. Stahlberg (FIN) 19,88 570 4 T. Kocembová (ČSSR) 51,62 5. R. Machura (ČSSR) 19,22 1983 J. Kratochvílová (ČSSR) 49,69 570 49,97 20,45 1984 T. Kocembová (ČSSR) 560 1982 V. Milič(JUG) 2. Rt. Machura (ČSSR) 20,07 800 m 585 1983 J. Bojars (SSSR) 20,56 1970 M. Sýkorová (RAK) 2:07,0 4 J. Kubeš (ČSSR) 19,53 1971 H. Falcková (NSR) 2:06,2 805 20,84 1972 G. Hoffmeisterová (NDR) 2:04,83 812 1984 J. Bojars (SSSR) 4 R. Machura (ČSSR) 20,11 1973 D. Jordanovová (BUL) 802 2:02,65 5. J. Kubeš (ČSSR) 20,01 1974 E. Katoliková (POL) 788 2:02,38 785 4 x 2 kola 1975 A. Barkuská (NDR) 2:05,6 3:05,9 769 1970 SSSR 1976 N. Šterevová (BUL) 2:02,2 3:11,1 6. J. Čerchlanová (ČSSR) 215,9 817 1971 Polsko 2:46,4 1977 K. Colebrooková (VBR) 2:01,1 794 1972 Polsko 790 1973 Polsko 2:46,00 1978 U. Brunsová (NDR) 2:02,3 3:04,55 1979 N. Šterevová (BUL) 796 1974 Švédsko 2:02,6 2:29,9 1980 J. Januchtaová (POL) 783 1975 NSR 2:00,6 1981 H. Ullrichová (NDR) 2:00,94 788 2 + 3 + 4-F5 kol 6:18,0 1982 D. Melinteová (RUM) 2:00,39 768 1970 SSSR 798 4 x 4 kola 1983 S. Kitovová (SSSR) 2:01,28 801 1971 SSSR 7:17,8 2. Z. Moravákova (ČSSR) 2:01,66 786 1972 NSR 6:24,0 1984 M, Matějkovičová (ČSSR) 782 1973 NSR 6:21,58 1:59,52 2 ČSSR 795 6. Z. Moravákova (ČSSR) 2:03,72 (Kováč, Samborský, 1500 m 796 Sišovský, Plachý) 6:21,60 1971 M. Beachamová (VBR) 778 4:17,2 Ženy 1972 T. Pangelovová (SSSR) 4:14,62 1973 E. Tittelová (NSR) 4:16,7 16,95 60 m (* béženo jen 50 ml 16,83 1970 R. Meissnerová-Stecherová 1974 T. Petrovová (BUL) 4:11,00 16,97 7,4 1975 U. Andreiová-Marasescuová cherová (NDR) 7.3 16,80 (RUM) 4:14,7 *6,25 17,03 1972 R. Stecherová (NDR) 1976 B. Krausová (NSR) 4:15,2 7,27 1977 M. Stewartové (VBR) 4:09,4 17,01 1973 A. Richterová (NSR) 7,16 1978 I. Silaiová (RUM) 17,10 1974 R. Stecherová (NDR) 4:07,1 7,17 1979 N. Marasescuová (RUM) 4:03,5 16,36 1975 A. Lynchová (VBR) 16,65 1976 L. Haglundová (ŠVÉD) 7,24 1980 T. Kobaová (SSSR) 4:12,5 1981 A. Possamaiová (ITA) 4:07,49 16,82 1977 M. Oelsnerová-Góhrová (NDR) 4:04,01 17,02 7,17 1982 G. Doriová (ITA) 16,86 1978 M Oelsnerová-Góhrová (NDR) 1983 B. Krausová (NSR) 4:16,84 2 i Kleinová (ČSSR) 4:17,21 17,30 7,12 4:10,03 17,13 1979 M. Góhrová 7,16 1984 F. Lovinová (RUM) 3000 m 17,12 1980 S Popovová (BUL) 7,11 * 6,11 1982 A. Possamaiová (ITA) 8:53,77 16,60 1981 S. Popovová (BUL) 1983 J Sipatovová (SSSR) 9:04,40 7,11 17,33 1982 M. Góhrová (NDR)

K

34

atletika (ČSSR) 642 B. Krausová (NSR) 9:12,07 674 3 .1. Kleinová (ČSSR) 9:15,71 1980 A. Wlodarczyková (POL) 60 m překážek (* běženo jen 50 m) 1981 K. Hánelová (NSR) 677 1970 K Balzerová (NDR) 8,2 1982 S. Evertsová (NSR) 670 1971 K. Balzerová (NDR) 8,1 1983 E. Murková (ČSSR 677 1972 A. Ehrhardtová (NDR) ‘ 6,85 1984 S. Hearnshawová (VBR) 670 1973 A. Ehrhardtová (NDR) 8,02 2. £ Murková (ČSSR) 655 1974 A. Fiedlerová (NDR) 8,08 Koule a G. Rabsztynová (POL) 7,08 1970 N. Čižovová (SSSR) 18,60 1975 G. Rabsztynová (POL) 8,04 1971 N. Čižovová SSSR 19,70 1976 G. Rabsztynová (POL) 7,96 1972 N. Čižovová (SSSR) 19,41 1977 L. Nikitěnková (SSSR) 8,29 1973 H. Fibingerová (ČSSR) 19,08 1978 J. Klierová (NDR) 7,94 1974 H. Fibingerová (ČSSR) 20,75 1979 D. Perkaová (POL) 7,95 1975 M. Adamová (NDR) 20,05 1980 Z. Bielczyková (PÓL) 7,77 2. H. Fibingerová (ČSSR) 19,97 1981 Z, Bielczyková (POL) "6,74 1976 I. Christovová (BUL) 20,45 1982 K. Knabeová (NDR) 7,98 1977 H. Fibingerová (ČSSR) 21,46 1983 B. Jahnová (NDR) 7,75 1978 H. Fibingerová (ČSSR) 20,67 1984 L. Kaleková (POL) 7,96 1979 I. Slupianeková (NDR) 21,01 Výška 1980 H. Fibingerová (ČSSR) 19,92 1970 I. Gussenbauerová (RAK) 188 1981 I. Slupianeková (NDR) 20,77 1971 M. Karbanová (ČSSR) 180 2 H. Fibingerová (ČSSR) 20,64 4. M Kostlánová (ČSSR) 178 1982 V. Veselinovová (BUL) 20,19 1972 R. Schmidtová (NDR) 190 2. H. Fibingerová (ČSSR) 19,24 6. M. Kostlánová (ČSSR) 178 1983 H. Fibingerová (ČSSR) 20,63 1973 J. Blagoevová (BUL) 192 2 Z. Šilhavá (ČSSR) 19,56 3 M. Karbanová (ČSSR) 186 1984 H. Fibingerová (ČSSR) 20,34 6. M. Húbnerová (ČSSR) 184 4 x 1 kolo 1974 R. Ackermannová (NDR) 190 1970 SSSR 1:35,7 2. M Karbanová (ČSSR) 188 1971 SSSR 1:37,1 1975 R. Ackermannová (NDR) 192 1972 NSR 1:24,1 6. V. Bradáčová (ČSSR) 180 1973 NSR 1:24,15 1976 R. Ackermannová (NDR) 192 1 + 2 + 3 + 4 kola 3 M. Karbanová (ČSSR) 189 1970 Francie 4:58,4 1977 S. Simeoniová (ITA) 192 4 x 2 kola 1978 S. Simeoniová (ITA) 194 1971 SSSR 3:36,6 6. M. Karbanová (ČSSR) 186 1972 NSR 3:10,4 1979 A. Mátayová (MAĎ) 192 1973 NSR 3:10,85 1980 S. Simeoniová (ITA) 195 1974 Švédsko 3:38,15 1981 S. Simeoniová (ITA) 197 1975 SSSR 2:46,1 1982 U. Meyfarthová (NSR) 199 1983 T. Bykovová (SSSR) 203 Výsledky mistrovství světa v atletice

1983 E. Moses (USA) 47,50 Výška 1983 G. Avdějenko (SSSR) 232 Tyč 1983 S. Bubka (SSSR) 570 Dálka 1983 C. Lewis (USA) 855 Trojskok 1983 Z.Hoffman (POL) 17,42 5. V. Mařinec (ČSSR) 17.13 6. J. Čado (ČSSR) 17,06 Koule 1983 E. Sarul (POL) 21,39 2 R Machura (ČSSR) 20,98 Disk 1983 I. Bugár(ČSSR) 67,72 3. G. Valent (ČSSR) 66,08 Oštěp 1983 D Michel (NDR) 89,48 Kladivo 1983 S. Litvinov (SSSR) 82,68 Desetiboj 1983 D. Thompson (VBR) 8 666 20 km chůze 1983 E. Canto (MEX) 1:20,49 2. J. Pribilinec (ČSSR) 1:20:59 6. P. Blažek (ČSSR) 1:21:54 50 km chůze 1976 V. Soldatěnko (SSSR) 3:54:40 1983 R. Weigel (NDR) 3:54:08 4 x 100 m 1983 USA 37,86 King—Gault—Lewis—Smith 4 x 400m 1983 SSSR 3:00,79 Lovačev—Troščilo—Čeměckij— Markin 4. ČSSR 3:03,10 Záhořák-Malovec—P. Břečka— Tomko

1984 Dálka 1970 1971 1972

100 m 1983 M. Góhrová (NDR) 200 m 1983 M. Kochová (NDR) 400 m 1983 J. Kratochvílová (ČSSR) 2. T. Kocembová (ČSSR) 800 m 1983 J. Kratochvílová (ČSSR) 1 500 m 1983 M. Deckerová (USA) 3 000 m 1980 B. Freidmannová (NSR) 1983 M. Deckerová (USA) Maratón 1983 G. Waltzová (NOR) 100 m přek. 1983 B. Jahnová (NDR) 400 m přek. 1980 B. Broschatová (NDR) 1983 J. Fesenková (SSSR) Výška 1983 T. Bykovová (SSSR) Dálka 1983 H. Dauteová (NDR)

1984

1973

1974 1975

1976

1977 1978 1979

U. Meyfarthová (NSR)

195 MS na dráze. 'Rok a misto konáni: 1976 Malmó (50 km chůze), 1980 Sittard (400 V. Viscopoleanuová (RUM) 656 m př. a 3000 m ženy), 1983 Helsinky H. Rosendahlová (NSR) 664 Muži B. Boesenová (NSR) 658 100 m 3. J. Nygrýnová-Strejčková 1983 C. Lewis (USA) 10,21 (ČSSR) 630 200 m D. Jorgovová (BUL) 645 1983 C. Smith (USA) 20,14 2. J. Nygrýnová-Strejčková 400 m (ČSSR) 630 1983 B. Cameron (JAM) 45,05 M. Antenenová (ŠVÝC) 669 800 m 4. J. Nygrýnová-Strejčková 1983 W. Wiilbeck (NSR) 1:43,65 (ČSSR) 638 1 500 m D. Catineanuová (RUM) 631 1983 S. Cram (VBR) 3:41,59 4. J. Nygrýnová-Strejčková 5 000 m (ČSSR) 626 1983 E. Coghlan (IR) 13:28,53 L. Alfejevová (SSSR) 667 10 000m 2. J. Nygrýnová-Strejčková 1983 A. Cova (ITA) 28:01,04 (ČSSR) 657 Maratón J. Nygrýnová-Strejčková (ČSSR) 1983 R. de Castella (AUS) 2:10,03 663 3 000 m přek. J Nygrýnová-Strejčková (ČSSR) 1983 P. lig (NSR) 8:15,06 662 110 m přek. S. Siegelová (NDR) 670 1983 G. Foster (USA) 13,42 2. J. Nygrýnová-Strejčková 400 m přek.

Ženy 10,97 22,13 47,99 48,59 1:54,68 4:00.90 8:48,1 8:34,62 2:28:09 12,35 54,55 54,14 201 727

35 Koule 1983 H. Fibingerová (ČSSR) Disk 1983 M. Opitzowá (NDR) 6. Z. Šilhavá (ČSSR) Oštěp 1983 T. Lillaková (FIN) Sedmiboj 1983 R. Neubertová (NDR) 4 x 100 m 1983 NDR

Ženy družstva 21,05 1973 Anglie 40b. 1974 Anglie 28 68,94 1975 USA 44 64,32 1976 SSSR 33 1977 SSSR 15 70,82 1978 Rumunsko 30 1979 USA 29 6 714 1980 SSSR 15 1981 SSSR 24 41,76 1982 SSSR 44 jers1983 USA 31 waldová—Gohrová 1984 USA 52 4 x 400in atonie [řec.J, ztráta svalového napětí 1983 NDR 3:19,73 ochablost. Vyskytuje se u rady chorob Waltherová—Buschová—Kocho­ centrálního nebo periferního nervové­ ho systému; např. při periferní nebo vá—Riibsamové 2. ČSSR 3:20,32 chabé obrně, při postižení určité části bazálnich ganglií, při onemocnění mo­ Kocembová—Matějkovičová— zečku. Moravčíková—Kratochvílová MS v krosu —Rok a místo konáni: 1973 ATP, adenosintrifosfát, též kys. adenoWaregem, 1974 Monza, 1976 Rabat, sintrifosforečná, nositel makroergic1976 Chepstow, 1977 Důsseldorf, 1978 kých fosfátových vazeb, univerzální Glasgow, 1979 Limerick, 1980 Paříž, přenašeč a .přímý zdroj .pohotově vyu­ 1981 Madrid, 1982 Řím, 1983 Gateshead žitelné energie nezbytné ke -*■ kontrak­ ci svalu. Je obnovován krátkodobě ze Muži zásob kreatinfosfátu - ► CP, jinak -» 1973 P. Páivárinta (FIN) 35:46,4 fosforylaci při katabolické látkové pře­ 1974 D. de Beck (BEL) 35:23,8 měně (viz metabolismus) -*• makroer1975 I. Stewart (VBR) 35:20,0 gnich substrátů,, tj. cukrů, tuků, .případ­ 1976 C. Lopez (POR) 34:47,8 ně i bilkovin. Účinnost energetických 1977 L. Schots (BEL) 37:43,0 přeměn při oxidativnim formováni ATP 1978 J. Treacy (IR) 39:25,0 z cukrů je asi 40 %, z tuků až 50 %, je 1979 J. Treacy (IR) 37:20,0 však pomalejší, u bílkovin je účinnost přeměn nejnižší a tvorba ATP probíhá 6. V. Zwiefeihofer (ČSSR) 37:45,0 nejpomaleji. Rezervy ATP dosahují 1980 C. Virgin (USA) 35:05,0 6 mmol.kg-1 svalové hmoty. Za 24 h 1981 C. Virgin USA) 37:07,1 člověk vytvoří a opět rozštěpí přibližně 1982 M. Kedir (ETI) 33:40,51 70 kg ATP. Při přeměně 1 mol ATP na 1 1983 K. Debele (ETI) 36:52,0 mol ADP se uvolní energie 30-50 kJ 1984 C. Lopez (POR) 33:25,0 (7-12 kcal). Při využiti 1 litru kyslíku pro Muži družstva oxidaci živin smíšené stravy se uvolni přibližně energie 20 kJ (5 kcal). V. t. ala1973 Belgie 109b. 1974 Belgie kátová složka metabolismu. 103 ATP (angl. Association of Tennis Pro127 1975 Nový Zéland ffesionals), zájmová organizace profe­ 1976 Anglie 90 sionálních hráčů tenisu, zal. 1972. Před­ 1977 126 chůdcem ATP byla ITPA (Internacionál 1978 Francie 151 Tennis Players Association), zal. 1969. 1979 Anglie 119 ATP kontroluje všechny významné tur­ 1980 Anglie 100 naje a soutěže, jejich finanční dotace, 1981 Etiopie 81 organizuje účast předních tenistů na 1982 Etiopie 98 turnajích, rozhoduje o termínové listině 1983 Etiopie 104 turnajů, uveřejňuje komputerový svět. 1984 Etiopie 134 žebříček, který je pro pořadatele turna­ Ženy jů závazný při nasazování hráčů ap. 1973 P. Pigniová (ITA) 13:45 atrofie (řec.J, zmenšení normálně vyvi­ 1974 P. Pigniová (ITA) 12:42 nutého orgánu nebo jeho části během 1975 J. Brownová (USA) 13:42 života, doprovázené zpravidla poru­ 1976 C. Valerová (SPA) 16:19,4 chou funkce. A. může být vyvolána 1977 C. Valerová (ŠPA) 17:26 zmenšením buněk při zachování počtu 1978 G. Waitzová NOR) 16:19 ja. prostá) nebo úbytkem počtu buněk 1979 G. Waitzová' NOR) 16:48 (a. numerická). Často se oba procesy 1980 G. Waitzová i NOR 15:45 kombinuji. Příčiny mohou být různé, 1981 G. Waitzová l NOR) 14:07 v TV často při dlouhodobém znehybné1982 M. Puicaová i RUM) 14:38,9 ni zlomené končetiny sádrovým obva­ 1983 G. Waitzová i NOR) 13:29 zem. A. nemusí být stavem trvalým. Po 1984 M. Puicaová RUM) 15:56

Austrálie sejmuti sádrové dlahy nabude cvičením končetina objemu. ATUS viz Arbeiter Turn- und Sportverband. Audax (z lat. odvážný], forma cykloturistiky, zal. fr. žurnalistou a zakl. Tour de France Henri Desgrangesem v Paříži 1905. Smyslem hnutí A. je zdolávat ur­ čenou průměrnou rychlostí 22,5 km/h postupně tratě 200, 400, 600, 1 000 a 1 200 km, a to v jízdě v pelotonu. Pelo­ ton vedou zkušeni cyklisté, tzv. kapitá­ ni, kteří určuji tempo jízdy, povinné odpočinkové přestávky a u dlouhých jízd dobu spánku. Vrcholná vzdálenost 1 200 km se může absolvovat jednou za 5 let na trati Paříž-Brest- Paříž s limitem 85 h včetně zastávek. Hnutí je rozšířeno v řadě evr zemí a řízeno ústředím Euraudax. Aunliová-Kvellová Berit, ‘ 1956, nor­ ská lyžařka. Vitězka ZOH 1984 (4 x 5 km). Trojnásobná mistryně světa 1982 (5 a 10 km, 4 x 5 km) Držitelka stříbrné medaile ze ZOH 1984 (5 km) a MS 1982 (20 km) a bronzové ze ZOH 1980 (4 x 5 km). Vítězka Světového poháru běž­ kyň 1982. australan (slg.), technický prvek ve - ► vodním slalomu; natočení zádi lodi na dalši branku. Austrálie, Australský svaz, spolkový stát na austr. kontinentě, člen brit. Spo­ lečenství národů, 14,65 mil. obyv., hl. město Canberra. Olymp. zkr. AUS. Od 1972 je státním dohledem nad TVS po­ věřeno ministerstvo turistiky a sportu. O rozvoj TVS pečují jednotlivé nár. sport, svazy. Další ústřední sport, orga­ nizací je Australská asociace her Commonwealthu. Učitele TV a tělových, pracovníky vychovávaji univerzity všech austr. států, školní TV není po­ vinná, je však žákům doporučena a vět­ šina z nich pěstuje TVS po řadu hodin týdně. — V Melbourne je olymp. stadi­ ón s kapacitou 85 000 diváků, olymp. bazén pro 6 000 diváků. 1980 měla A. ví­ ce než 15 000 bazénů, asi 8 000 basebal­ lových hřišť, okolo 3 000 fot. hřišť a hřišť pro pozemní hokej, asi 150 lyžař­ ských středisek, přes 40 000 tenisových kurtů aj. Australská olymp. federace vznikla 1895; sdružuje 23 nár. sport sva­ zů. Zástupci austr. sport, klubů se zúča­ stnili I olymp. kongresu v Paříži 1894. Do 1920 zastupovala Australská olymp. federace i Noý Zéland Nejrozšiřenějšími sporty jsou kriket, tenis, austr. fotbal a ragby. Aktivně sportuje asi 1,25 mil. obyvatel. A. se zúčastnila všech OH, 1908 a 1912 spolu s Novým Zélandem jako Australoasie. Největších úspěchů na OH dosáhli austr. plavci -*• Dawn Fraserová a -*• Shane Gouldová, v atl. sprinterka - ► Betty Cuthbertová, středotraťař - ► Herbert Elliot a vytrvalec

36

australská stíhací jízda -» Ronald Clarke. Význ. úspěchů dosa­ huje A. v tenisu, nejvýznačnějši posta­ vou tenisové historie je - ► Rodney La­ ver. australské stfhaci jízda, disciplina dráhové -*■ cyklistiky, při které startuje současně větší počet jezdců ze startov­ ních met, vyznačených po obvodu zá­ vodní dráhy ve stejných vzdálenostech. Úkolem každého závodníka je dostih­ nout soupeře před sebou. australské ragby viz australský fotbal, australský fotbal (angl. football Au­ stralian Rules), též austr. ragby, kolek­ tivní sport, hra vytvořená H. C. A. Harri­ sonem v pol. 19. stol. spojením .pravi­ del - ► fotbalu, -» irského fotbalu a - ► ragby. Prvá pravidla vyšla 1874. Hra je v Austrálii velmi oblíbená i u diváků (desetitisícové návštěvy), vzhledem k požadavkům na plochu hřiště i počet hráčů se však přes opakované pokusy nerozšířila mimo Austrálii. Hřiště je oválné (kriketový ovál) až 188 m dlouhé a 15S m na středu široké. Na koncích se zužuje k brankám, tvořeným ze 4 sloup­ ků 6,4 m od sebe vzdálených. Jsou nej­ méně 6 m vysoké a tvoří 1 vnitřní a 2 vnějši branky. Mič kopnutý do zámezí brankou vnitřni plati 6 bodů, dotkne-li se sloupků nabo proletí-li některou vnější brankou, plati 1 bod. Míč tvaru elipsoidu (tzv. šiška) je těžší a oválnějši než ragbyový, hmotnost 453-482 g, ob­ vod 75 cm v délce a 58 cm v šířce. Druž­ stva o 18 hráčích hraji 100 min. (4x25 min.). Hráči jsou rozestaveni do 6 řad po 3: útočnici s vysunutým středním vpřed, za nimi 3 záložní útočníci, pak 3 středni a 3 záložníci, z nichž jsou 2 sledovači a 1 libero. Dvě zadni řady tvoři přední obránci a zadní obránci, z nichž střední je stažen až před vlastní branku. - Mič smí být chycen do rukou a odkop­ nut, nebo nesen, avšak nejvýše po 9 m musí být odražen od země. Spodní při­ hrávka rukama je dovolena jen v někte­ rých místních pravidlech. Utkání rozho­ duje rozhodčí v poli, jemuž pomáhají pomezní a brankoví rozhodčí a časomě­ řič. austus, branková sport, hra ragbyového typu. Vytvořena 1943 v Austrálii spo­ jením pravidel a typických prvků her football australian rules a americain ru­ les, aby umožnila utkání australských a severoamerických ragbistů. aut [angl.], 1. zahrání míče mimo vyme­ zené hřiště, v sítových sport, hrách i dotek míče o jakoukoliv překážku nad hřištěm (strop, osvětlovací těleso ap.). 2. v pálkovačích sport, hrách vyřazeni ze hry hráče družstva pálkařů, autodrom [řec.], zkušební a závodní dráha pro motorová vozidla, obvykle elipsovitá, se zatáčkami silně převýše­ nými a s betonovým nebo asfaltovým

povrchem, dovolujícím max. rychlost při zachování bezpečnostních .pravidel. Pro výstavbu a. zaměřených pro sport, rychlostní závody jsou organizacemi FIA, FIM vydávány těch. předpisy. S připojkami silnic tvoři často vice vari­ aci okruhů pro účely závodní a zkušeb­ ní. První a. na světě z 1906 Brooklands (32 km od Londýna) zanikl 1939. Po 2. svět. válce byly postaveny a. ve většině zemí s rozvinutým motoristickým spor­ tem. V ČSSR 1984 zahájena výstavba a. Velké ceny ČSSR v Brně, 1983 uveden do provozu a. v Mostě, autogenní trénink, pův. psychotera­ peutická metoda užívaná v lék. praxi, později i při přípravě zdravých lidi k ná­ ročným úkolům, využivána i ve sportu. Je jednou z metod záměrné -*• relaxa­ ce. A. t. vypracoval J. H. Schultz; vy­ chází z jógy, teorie sugesce a autosugesce. Skládá se ze 6 celků cvičení, které se nacvičují a provádějí ve stano­ vené posloupnosti: a) cvičení na uvol­ nění svalstva prostřednictvím záměrné koncentrace na pocity tíže vlastního tě­ la; b) cvičení pro rozšířeni cév prostřed­ nictvím autosugesce pocitu tepla v jednotlivých částech těla; c) cvičeni srdeční regulace; d) cvičení dechové kontroly; e) cvičeni pro regulaci činno­ sti vnitřních orgánů cestou autosuges­ ce teploty v břišní krajině; f) cvičení spojené s mozkovou činnosti prostřed­ nictvím sugesce pocitu chladu hlavy. V současné době se užívá různých mo­ difikací a. t., jako systémů Jacobsona, Machače, Mariščuka aj. autokempy Svazarmu, ubytovací za­ řízeni zákl. organizací Svazarmu. V ČSSR existuji rovněž a. spravované NV a jinými organizacemi. Autoklub Republiky českosloven­ ské, ARČs, zal. 1924 sjednocením Klu­ bu českých automobilistů (zal. 1904) a Klubu českých motocyklistů (1904). Organizátor všech motoristických akci v CSR, zvi. automobilových závodů Zbraslav-Jíloviště, mez. soutěže spo­ lehlivosti aj. Zanikl 1948 automaséi, masáž, kterou sportovec aplikuje na vlastním těle bez pomoci maséra. Použivá se stejných hmatů ja­ ko při -» masáži prováděné masérem, automatické pistole, samonabíjejíci pistole, viz střelné zbraně, automatitmus pohybový, samovolný pohyb, který si po vytvoření dynamic­ kého stereotypu při stálém opakování přimo neuvědomujeme, vykonáváme jej automaticky či spíše poloautomatic­ ky (chůze v zamyšlení). Automatismus vzniká klasickým mech. podmiňováním při opakování cviků. Tréninkem chceme dosáhnout zautomatizováni správného provedeni pohybu. Se vzrůstajícím na­ pětím se automatismus narušuje. Vyso­

ce automatizované reakce střehu, obra­ ny a pohybu v prostoru bývají nazývány druhotně bezděčnými pohyby, automobil, motorové vozidlo. Podle přílohy „ J " těch. předpisů FIA se všechny sport, automobily děli do dvou kategorií. Do prvni kat. jsou zařazeny vozy odvozené z některého sériového automobilu, do druhé kat. speciální zá­ vodní automobily. Prvni kat. se děli na skupiny N, A, B, druhá na C, D, E. — I. kategorie: Skupina N (national): velko­ sériově vyráběné automobily (minim. 5 000 kusů ročně). Jejich sport, úprava spočívá v zabudování ochranného oblouku, čtyřbodových bezpečnostních pásů ap. Tyto vozy jsou homologovány především pro nár. závody. Skupina A: velkosériově vyráběné automobily (mi­ nim. 5 000 kusů ročně). Sport, úprava je proti skupině N bohatší, může se zvolit jakýkoliv stupeň komprese, libovolná kola, libovolný vačkový hřídel ap. Sku­ pina B: dvousedadlové cestovní GT vo­ zy (minim, počet vyráběných vozů ne­ zbytný pro homologaci je 200 kusů za rok). — II. kategorie: Skupina C: sport, a. konstruované k závodům na uzavře­ ných okruzích, tzv. prototypy. Maji max. rozměry 4 800 x 2 000 x 1 000 mm, mi­ nim. hmotnost 800 kg a světlost nad vo­ zovkou 60 mm. Musí mit postranní dve­ ře, je předepsán původ motoru, nikoliv však jeho objem, je omezena spotřeba a stanoven objem nádrže na 1001 a po­ čet tankování v závodě. Skupina D: vo­ zy mez. formule 1, formule 3 000 a for­ mule Mundial. — Vozy F-1 smějí mít od 1985 pouze přeplňované motory obje­ mu 1 500 cm3, minim, hmotnost 540 kg a max. spotřebu 195 I v závodě. — Vozy F-3 000 mají objem 3 000 cm3, max po­ čet válců 12, atmosférické plněni, počet otáček motoru omezen na 9 000, max. hmotnost 540 kg. Zakázáno je používáni titanu na všech částech vozu kromě motoru. Skupina E: vozy volných for­ mulí, např. F-škoda, F-Easter, F-Renault ap. — Závodní vozy skupin N, A, B se děli do 15 objemových třid: viz tabul­ ka. Má li motor vozu samostatné zaříze­ ni k přeplňování, násobí se jeho jmeno­ vitý objem koeficientem 1,4 a vůz se přeřadí do třídy podle takto vypočíta­ ného objenu. Tento vůz pak bude posu­ zován tak, jako by zvětšený objem byl jeho objemem skutečným Objemové tHdy automobilů_________ 1. objem menší nebo rovný 500 cm3 2. objem vyšší než 500 cm3 a nižší ne­ bo rovný 600 cm3 3. objem vyšší než 600 cm3 a nižší ne­ bo rovný 700 cm3 4. objem vyšši než 700 cm3 a nižši ne­ bo rovný 850 cm3

37 5. objem vyšší než 850 cm1 a nižší ne­ bo rovný 1 000 cm3 6. objem vyšší než 1 000 cm3 a nižší nebo rovný 1 150 cm3 7. objem vyšší než 1150 cm3 a nižší nebo rovný 1 300 cm3 8. objem vyšší než 1 300 cm3 a nižší nebo rovný 1 600 cm3 9. objem vyšší než 1 600 cm3 a nižší nebo rovný 2 000 cm3 10. objem vyšší než 2 000 cm3 a nižší nebo rovný 2 500 cm3 11. objem vyšší než 2 500 cm3 a nižší nebo rovný 3 000 cm3 12. objem vyšší než 3 000 cm3 a nižší nebo rovný 4 000 cm3 13. objem vyšší než 4 000 cm3 a nižší Jackie Ickx na voze Ferrari. nebo rovný 5 000 cm3 14. objem vyšší než 5 000 cm3 a nižší nebo rovný 6 000 cm3 nější. Převážná část drah je vybudová­ na v Domech pionýrů a mládeže. Drá­ 15. objem vyšší než 6 000 cm3 hové modelářství umožňuje nejen uká­ zat rukodílnou zručnost, ale i popustit automobilismus viz automobilový uzdu fantazii při stavbě volných mode­ lů. Prohlubující se spolupráce mezi PO sport. automobilové modelářství, zájmová SSM a Svazarmem umožnila sjednoce­ těch. odbornost řízená Svazarmem. ni stavebních a soutěžních pravidel Stavba modelů automobilů, tj. zmenše­ s pravidly pro pořádání soutěží v rámci nin skutečných vozidel, omezená určitý­ STTM. mi stavebními a konstrukčními pravidly. Soutěžní kat. dráhových modelů: U nás se pořádají soutéže v kat. dráho­ Kategorie A vých modelů a rádiem řízených mode­ A - makety (přesné zmenšeniny skuteč­ lů. Dráhové modely jsou poháněné ných automobilů) elektromotory na stejnosměrný proud AI - závodní vozy s nezakrytými koly, s napětím nejvýše 16 V a jezdí na speci­ jednomístné álních okruzích s vodicí drážkou pro A2 - sportovní, soutěžní, GT vozy, pro­ každý automobil. Rádiem řízené mode­ totypy a závodní vozy se zakrytými ko­ ly jsou poháněné spalovacím motorem ly, min. dvoumistné nebo elektromotorem. A. m. zvyšuje zá­ A3 - osobní vozy sériové výroby jem mládeže o motorismus a těch., se­ a v úpravách pro soutěže a závody na znamuje se zákl. funkcemi spalovacího okruzích, min. čtyřmístné, s krytou kabi­ motoru a se zásadami převodu točivé­ nou pro posádku ho momentu na rovnoměrný pohyb vo­ A4 - historické vozy, vyrobené do 1939 zidla, seznamuje s dopravními předpi­ Kategorie B - volné konstrukce sy. Je druhem polytech. výchovy mlá­ Kategorie C - polomakety deže, ve vyšších formách seznamuje C1 - závodní vozy s nezakrytými koly, modeláře se zásadami elektrotechniky jednomístné a radiotechniky. — Historie. A. m. bylo C2 - osobní, sportovní, soutěžní, GT vo­ začleněno do Svazarmu 1961. V zač. se zy, prototypy a závodní vozy se zakrytý­ zaměřilo na rychlostní upoutané mode­ mi koly, min. dvoumístné ly. V letech 1960-61 byla vybudována Kategorie Ž - žákovské modely první speciální závodní dráha v Praze. Ž-V - modely s papírovou karosérií První teor. znalosti byly získány ze Ž-L - modely volné konstrukce SSSR. ČSSR se stala členem Evropské Ž-A - makety skutečně existujících au­ federace automobilového modelářství tomobilů FEMA (Fédération Europáenne du Mo- Soutěžní kat. rádiem řízených modelů delisme Automobile). — Vývoj modelů, zvyšující se výkony motorů a dosahova­ RC-EB - polomakety automobilů (slalo­ né rychlosti přes 280 km/h však vyžado­ mový závod) valy dokonalou dráhu a přísná bezpeč­ RC-R2E - polomakety automobilů (okru­ nostní opatřeni k ochraně závodníků hový závod) i diváků. — Vzhledem k velké náročno­ RC-V1 - polomakety automobilů se spasti klesal zájem o upoutané modely au­ lovacim motorem typu formule 1. tomobilů. až tato kat. v ČSSR zanikla. RC-V2 - polomakety automobilů se spa­ — Pro masové rozšíření byly přijatelněj­ lovacím motorem sport. typů. ší dráhové modely poháněné elektro­ Soutěže upoutaných modelů, tj. mode­ motory. Rovněž výstavba drah je snad­ lů automobilů poháněných spalovacím

automobilový sport

motorem. Během jízdy jsou upoutané ocelovým lankem ke středovému pylonu. Tato kat. však v ČSSR zcela zanikla, automobilový sport, odvětví -» mo­ toristického sportu, zahrnuje automobi­ lové závody a soutěže. Nár. závodní dis­ ciplíny: automobilová soutěž, závod na okruhu, terénní závod, závod do vrchu, závod motokár, minikár a branně orien­ tační' automobilová soutěž. Mez. závo­ dy a soutěže: MS jezdců na vozech for­ mule 1 (od 1950). Trať závodu nesmí být delší než 320 km anebo trvat déle než 2 hodiny, minim, vzdálenost, kterou musí jezdec překonat, je 250 km. - Jezdci jsou za umístěni v každém absolvova­ ném závodě hodnoceni body (1.-9 bo­ dů, 2.-6, 3.-4, 4.-3, 5.-2, 6.-1). Mistrem světa se stává jezdec, který získá nej­ větší počet bodů v absolvovaných závo­ dech MS. Každoročně je povolováno 14-16 Velkých cen, které se převážně konají na speciálních autodromech. Jezdec, který dosáhl nejvíce bodů, se stává MS. Nejznámější automobilové okruhy v Evropě: Monza (Itálie), Reims (Francie), Monte Carlo, Spa (Belgie), Zandvoort (Holandsko), Núrburgring (NSR), Brands Hatsch (Velká Británie). — Nejúspěšnějši jezdci závodů Grand Prix formule 1: J. Stewart, Skot. (27 ví­ tězství - 3 x MS), J. Clark, Skot. (25 2 x MS), J. M. Fangio, Arg. (24 - 5 x MS). N. Lauda, Rak. (20 - 2 x MS). S. Moss, Angl. (16), G. Hill, VB (14 - 2 x MS), J. Brabham, Austr. (14 - 3 x MS), E. Fittipaldi (14 - 2 x MS). — Mez. po­ hár konstruktérů formule 1 se uděluje konstruktérům (výrobcům) závodních automobilů formule 1, jejichž značka získala v MS nejvíce bodů. — MS zna­ ček pro vozy skupiny 1-5 rozdělených podle objemových tříd do divizí a) do 2 litrů, b) přes 2 litry. Závody se konají na závodnich okruzich (Daytona, Mugello, Silverstone, Núrburgring ap.) po dobu 6-12 hodin, nebo 2 jízdy v trvání 6 hodin v jednom dni. Do výsledků se započítá­

38

automotokluby invalidů vá jen nejlépe umístěný vůz. Značka, která v celk. hodnoceni získá v jedné nebo druhé divizi nejvíce bodů, se stá­ vá MS. — ME jezdců formule 3000 Zá­ vody se konají na závodních okruzích. Mistrem Evropy se stává jezdec, který získá největší počet bodů. Toto ME na­ hradilo dosavadní ME formule 2 a for­ mule 3. — ME v závodech do vrchu se konají na tratích minim. 5 km dlouhých, s výškovým rozdílem minim. 350 m, prů­ měrným stoupáním minim. 5%. Délka dráhy ujetá jezdcem má být minim. 10 km. V ČSSR se pořádá závod ME ve Šternberku pod názvem Ecce Homo. — ME cestovních vozů, pro výrobce i pro jezdce Závody se jezdí na speciálních okruzích. Hodnotí se závody, trvající mi­ nim. 31 / 2 hod , nebo mající délku minim. 500 km. Pro každý vůz se nominují 2 jez­ dci. Značka, která bude mít na konci se­ riálu v jedné z objemových tříd nejvíce bodů, se stává mistrem Evropy, pokud získá minim. 70 bodů. V ČSSR se pořá­ dá závod ME, a to Velká cena Brna. — MS v automobilových soutěžích (rallye) značek. Minim, délka tratě 2 000 km, z toho minim 200 km určených pro rychlostní zkoušky. Svět. soutěže: Ral­ lye Monte Carlo, RAC Rallye, Rallye ti­ síce jezer, Safari rallye. Rallye Acropo­ lis ap. — ME v automobilových soutě žich jezdců, započítává se 8 nejlepších umístění z absolvovaných soutěží. Mi­ nim. délka tratě 700 km, minim, délka rychlostních zkoušek 150 km (nejméně 5 zkoušek). Podniky zařazené do ME se rozlišují koeficienty 4-3-2-1. Jezdci jsou bodově hodnoceni (jako na MS jezdců) za umístění v jednotlivých soutěžích, přičemž se počet získaných bodů náso­ bí koeficientem dané soutěže, V ČSSR se pořádají ME - Rallye Škoda, Rallye Tatry, Barum Tribeč rallye — Rallyekros- ME jezdců, které se jezdi na uza­ vřeném okruhu. Počet kol se stanoví v poměru k délce tratě. Celková délka 3 000-6 000 m. — Autokros - ME jezdců konané ve 2 divizích. Jezdí se na uza­ vřeném terénním okruhu. Přihlášení jez­ dci absolvuji měřený trénink, ze které­ ho se na základě dosažených časů 32 jezdců kvalifikuje do závodu Tito jezdci jsou rozděleni do 4 rozjižděk po 8. Z každé jízdy postupuji první 4 do semi­ finále. Zde jsou rozděleni do 2 jizd po 8. Prvních 5 z každého semifinále postu­ puje do finále. Každoročně se vypisuje 12 závodů ME. Jezdcům se do koneč­ ného pořadi započítává 10 nejlepšich výsledků. V ČSSR se pořádají závody ME v Poříčí n. Sáz., v Nové Pace a v Br­ ně. automotokluby invalidů, AMKI, or­ ganizace Svazarmu, které zajišťuji mo­ toristickou výchovu, organizují soutěže,

mototuristiku, zájezdy a služby invalid­ ním motoristům. autopóio, automobilové pólo, brank. polosport. hra. předváděná jako atrak­ tivní podívaná pro obecenstvo. Hráči řidí auto jednou rukou, v druhé máji dlouhou hůl na pohánění většiho duté­ ho míče. autoškola, účelové zařízení ÚV Sva­ zarmu, organizuje zákl. výcvik řidičů, řidičů-branců, doškolováni řidičů amaté­ rů a profesionálů, plni úkoly v oblasti masové dopravní vých., dané motori­ stickou koncepci. Autoturist, cestovní kancelář ÚV Sva­ zarmu, poskytuje služby svazarmov­ ským sportovcům při výjezdech na sou­ těže do ciziny, zajišťuje pobyt zahr. sportovců v ČŠSR. — Zajišťuje pro ve­ řejnost tuzemskou a zahr. mototuristi­ ku, organizuje pobyty čs. motoristů v tuzemsku a v cizině a zahr. mototuristů v ČSSR. Vydává a přijímá mez. do­ kumenty pro motorová vozidla a moto­ risty (mez. řidičské průkazy, mez. těch. osvědčeni, akreditivy AIT a ÚAMK, karnety ap ), obstarává cestovní pojištěni, prodej zahr. poukázek na pohonné hmoty a prodej automap, informačních pomůcek a dalších doplňkových před­ mětů pro motoristy. — Organizuje na území ČSSR silniční službu (identifika­ ce a odstraňováni poruch vozidel na sil­ nici), odtahovou službu (z ČSSR do cizi­ ny a ze zahraničí do ČSSR) a jinou těch. pomoc. Averinová-Barabašová Taťjana, "1950, sov. rychlobruslařka. Olymp, ví­ tězka 1976 na tratích 1 000 m a 3 000 m. Mistryně světa 1978 v klasickém čtyřboji a na tratích 1 000 a 1 500 m. Držitelka stříbrných medailí z MS 1974-76 (klasic­ ký čtyřboj) a bronzových z OH 1976 (500 m, 1 500 m).

Taťana Averinová-Barabašová

Avilov Nikolaj, *1948, sov atlet, desetibojař. Olymp, vitěz 1972 (8 454 b.), tře­ tí na OH 1976 (8 369 b ), čtvrtý 1968 (7 909 b ). 1972 překonal SR (8 454 b.). Čtvrtý na ME 1969 (7 779 b ).

Axel-Paulsenův skok, hovor, axelpaulsen nebo axel, poprvé předveden nor. krasobruslařem Axelem Paulsenem na bruslařských závodech 1882. Způso­ by provedení: 1. jednoduchý skok - krasobruslař se odráží z oblouku vpřed z vnější hrany brusle, v letové fázi pro­ vádí obrat o 540° točený ve smyslu troj­ kového obratu, doskakuje do oblouku vzad na druhou nohu na vnější hranu brusle. Dvojitý skok se skáče jako jed­ noduchý, ale s obratem o 900°, trojitý skok s obratem o 1 260° 2, Skok do vnitřní hrany - liší se od jednoduchého skoku doskokem; odraz z oblouku vpřed na vnější hraně, doskok do oblouku vzad na vnitřni hranu, a to na nohu, která se odrážela. Dvojitý skok se skáče s obratem o 900°, trojitý o 1 260°. 3. Skok se zpožděnou rotací („zadržený") se liší od jednoduchého skoku tím, že se zpožďuje otáčení hlavy za otáčením trupu a volnou nohou se švihá do výšky. 4. Vnitřní skok, odraz z oblouku vpřed na vnitřní hrané brusle, v letové fázi obrat o 540°, doskok na odrazovou nohu s výjezdem do oblouku vzad na vnější hraně brusle. Azarjan Albert, *1929, sov. gymnasta. Olymp, vitěz 1956 (družstva, kruhy) a 1960 (kruhy). Mistr světa 1954 a 1958 (kruhy, družstva) a mistr EMropy 1955 (bradla, kruhy). Držitel stříbrných me­ daili z OH 1960 (družstva), MS 1958 (hrazda) a ME 1955 (víceboj a hrazda), azimut (z arabštiny), vodorovný úhel, který v určitém bodě zemského po­ vrchu svírá sev. směr poledníku s vodo­ rovným směrem zaměřeným na určitý pozemský bod. V turistice, orientačním běhu aj. bývá označován také jako po­ chodový úhel. Zjišťováni a. na mapě a jeho přenesení do terénu pomocí bu­ soly se provádí tak, že se přiloží záměr­ ná hrana busoly ve směru šipky ze sta­ noviště do čile pochodu, otočné vičko busoly se nastaví tak, aby sever (S) na stupnici odpovídal S na mapě, a na stř. čárce busoly se odečte a. ve stupních; skutečný směr postupu ukazuje šipka busoly, kryje-li se sev. pól magnetky se S na otočném vičku. Rozdíl mezi a. geo­ grafickým a magnetickým (tj. rozdíl me­ zi geografickým a magnetickým seve­ rem) se nazývá magnetická deklinace; její hodnota není stálá a na našem úze­ mí nepatrná, proto se s ní v běžné ori­ entaci nemusi počítat, azimutový postup viz směrový po­ stup v orientačním běhu. AZNP viz Laurin a Klement Azuma Ryotaro, 1891-1983, jap. sport, funkcionář a lékař, prof. univ. v Tokiu, člen MOV 1950-68, předseda Jap. olymp. výboru a Jap. atl. asociace, Jap. červeného kříže.

39

Babák Eduard, 1873-1926, čes. fyziolog a biolog, univ. prof. lék. fakulty UK v Praze a od 1919 v Brně, spoluzakl. a první rektor univ. v Brně, spoluzakl. Vysoké školy veterinární. Zakl. a první ředitel Vzdělávacího kursu pro učitele TV na stř. školách v Brně. Zakl. čs. srov­ návací fyziologie. Autor řady věd. prací: Tělověda (1908 a 1924), Úvod do biolo­ gie dítěte (1926) aj. Babinský Antonin, *1942, čs. vzpěrač, US. Vybojoval bronzovou medaili na UE 1964 a obsadil 6. místo na ME 1962 v kat. do 67,5 kg. Baborovský Antonin, ‘ 1951, čs. moto­ cyklový závodnik, ZMS. Třeti v US v motokrosu kubatury 125 cm3 1975 na stroji ČZ. Jezdec týmu ČSSR, který 1975 zvítězil v Motokrosu národů (MS družstev kubatury 500 cm3), a týmů ČSSR, které skončily v Trofeji národů (MS družstev kubatury 250 cm3) na dru­ hém místě 1975 a na třetím 1973. Bacílek Stanislav, *1929, čs. hokejista, MS, obránce i útočník. Reprezentoval 71 x . Hrál na MS 1953, 1954 (4.), 1955 (3.), 1956 (současně ZOH, 5.) 1957 (3.), 1958 (4.) a 1959 (3 ). backdoor [angl. bekdór], v basketbalu zadní únik. V. t. uvolňováni hráče bez míče. Bačík Ladislav,' 1933, čs. plavec a hráč vodního póla, ZMS. V plavání obsadil 5. místo na 100 m znak na ME 1954 a byl členem čs. štafety, která obsadila 5. místo v polohovém závodě na ME 1958. Účastník OH 1952,1956 (v semifinále na 100 m znak). Od 1954 čs. reprezentant ve vodním pólu, mj. na ME 1966 (14. místo). Mnohonásobný mistr republiky a čs. rekordman v plavání. Baden-Powell Robert Stephenson Smyth, 1859-1941, brit. generál, zakl. burž. skautského hnutí, svět. náčelnik Mez. skautského ústředi. Spisy: Scou­ ting for boys (Skauting pro chlapce), 1908. badminton [angl ], sítová sport hra

badminton

hraná jednotlivci nebo dvojicemi přes sif ve výši 152 cm (na středu šitě). Hraje se v sálech opeřeným míčkem a rake­ tou. — Opeřený míček musí být zasa­ hován bez dopadu na zem přímo v letu, tj. z voleje. Po úderu letí rychlosti až 100 km/h, odporem vzduchu je rychle zbrzďován, po 10-15 m letu klesá a pa­ dá až kolmo dolů k zemi. Obrana vlast­ ního pole (téměř 35 mJ) je velmi nároč­ ná, zvláště když jediným úderem má hráč přebírat iniciativu a přecházet do útoku. — B. na vrcholové úrovni klade vysoké nároky na těl. i psych, schopno­ sti hráčů. Neustálý pohyb po hřišti, rychlé změny směru pohybu a max. úsi­ lí vkládané do většiny úderů zvyšuji průměrnou energii utkání na 10-12násobek nál. BM Nejúspěšnější hráče cha­ rakterizuji nadprůměrné aerobní schop­ nosti, vysoká anaerobní alaktátová ka­ pacita, rychlost pohyb, reakce a taktic­ ká vyzrálost. — Historie. 1860 předvedl britský důstojník na slavnosti vévody z Beaufort v Badminton Hallu v Avonu indickou hru „poona". O tři roky poz­

ději se hra definitivně ujala jako „hra z Badmintonu", zkráceně badminton. 1887 byl zal. první klub a standardizová­ na pravidla. 1895 zal. angl. asociace a 1899 uspořádáno prvé mistrovství All England Championships. Hra se rozšíři­ la do Sev. Ameriky a do řady evr. států. Mez. federace b. IBF byla zal. 1934 v Anglii. Každý 3. rok pořádá Thomas Cup pro muže (od 1948) a Uber Cup pro ženy (od 1956). Jsou to soutěže druž­ stev podle vzoru Davis Cupu. 1967 zal. Evropská unie b. - EBU. — K nám se b. dostal až v 50. letech (po zařazení do sport, soutěží moskevského festivalu mládeže). Prvý přebor se konal 1958, dnes se hrají pravidelné mistrovské soutěže jednotlivců i družstev a jsou pořádána otevřená mez. mistrovství. Rozvoj b. řídí svaz badmintonu ÚV ČSTV. — Pravidla. Hřiště pro dvouhru je 13,4 m dlouhé a 5,18 m široké, vyzna­ čené čarami 3,8 cm širokými. Ve vzdá­ lenosti 1,98 od středové osy hřiště (středová čára není vyznačená) jsou přední čáry polí podání, rozdělených

Hřiště a síť na badminton: A postranní čára pro dvouhru, B postranní čára pro čtyřhru, C zadní čára hřiště a podání pro dvouhru, D čára podání pro čtyřhru, E síť, F středová čára, G sloupek sítě, řýpole podání pro dvouhru, / pole podáni pro čtyřhru.

badminton podélnými středovými čarami na 2 ob­ včetně nuly, podává hráč z pravého po­ délníky 2,59 m široké a 4,72 m dlouhé. le podáni, při lichém počtu bodů podá­ Pro čtyřhru je hřišté na každé straně vá z pole levého. Míček usměrňuje dia­ o 46 cm širší (6,1 m široké při délce gonálně, tj. do souhlasného pole sou­ 13,4 m). Tim jsou rozšířena i pole podá­peře. — Při čtyřhrách po zisku podání ní na 3,05 m Aby měla stejný plošný podává hráč, který zaujímá postavení rozměr jako při dvouhře, jsou zkrácena v pravém poli podáni. Pokud družstvo o 76 cm zadní čarou polí podáni (3,96 m získá body, přechází podávající hráč do od čáry přední). Kolem hřiště musí být druhého pole, podává tak střídavě minim, prostor 60 cm po stranách z obou. Hraje se na 2 ztráty. Soupeř zís­ a 120 cm vzadu. Nad hřištěm volný pro­ kává podání až po 2 chybách podávají­ stor 6 m pro čtyřhry, 7 m pro dvouhry cího družstva. Při ztrátě podání prvního a 9 m pro mez. utkání. Síť z jemného hráče podává jeho spoluhráč ze svého motouzu je 76 cm široká, se čtvercový­ pole. Při zisku bodu se pole podáni stří­ mi oky o straně 1,9 cm. Horní okraj je dá až do druhé chyby družstva. Pak zís­ lemován bílou páskou, v níž je provle­ ká podáni soupeř. Hráči přijímající po­ čeno vypínací lanko. Výška sítě je dání zistávají ve svých polích podáni. 152,5 cm uprostřed, 155 cm na okrajích Po vráceni podání může míček zasaho­ u sloupků. Opeřený míček má hmot­ vat kterýkoliv hráč a jediným úderem nost 4,3-5,01 g. V korkové základně rakety ho vrací zpět do pole soupeře. 0 průměru 2,5-2,85 cm je zasazeno Míček musí být raketou zasahován pří­ 14-16 per, dlouhých 6,3-7 cm a pevně mo za letu. Nesmí být chytán a házen spojených Horní průměr korunky je ani zasažen dvojím úderem. Zásah dře­ 5,4-6,3 cm. Vyrábějí se i odolnější půl- věným rámem není chybou. Při podání mičky z umělé hmoty, dosahující při­ musí podávající i přijímací hráč stát bližně stejných letových parametrů. oběma nohama v příslušném poli podá­ Užívají se i v některých oficiálních sou­ ní. Podává se spodním odbitím, raketa těžích. Raketa, tvarově podobná teniso­ nesmí mít hlavu nad úrovni, v niž je ru­ vě, má tenči a delší rukojeť s držadlem ka podávajícího hráče. Míček po libo­ čtvercového průřezu. Rukojeť může být volném nadhozu z ruky nesmí být zasa­ 1kovová. Používá se také celokovových žen nad úrovni pasu podávajícího a po­ raket. Hlava vejčitého tvaru má strunný dávající hráč nesmí použít žádnou fintu. nebo nylonový čtvercový výplet. Není Při hře se hráči mohou libovolně pohy­ předepsán rozměr, hmotnost však nes­ bovat a zasahovat míček raketou v ja­ mí přesáhnout 170g Sebeprudší úder kékoliv výši. Chybou je dotek sítě rake­ do míčku raketou, přestože počáteční tou nebo tělem Podání se opakuje, po­ rychlost letu je Více než 100 km/h, ne­ kud se míček dotkne sítě, ale přesto dokáže dopravit míček daleko pro silné přeletí do příslušného pole podání sou­ brzdění odporem vzduchu (rekordní peře, popř. zasáhne-li soupeře. Pokud délka, zaznamenaná při testech v USA přelétne míček po doteku sítě do pole 1964, byla 24,29 m). — Utkáni se hrají soupeře při hře, hra pokračuje. — Sou­ na 2 vítězné sety. muži do 15 (výjimeč­ těže. MS (od 1934 jednotlivců), Thomas ně 21) bodů, ženy do 11 bodů. Body zís­ Cup (soutěž družstev mužů), Uber Cup kává pouze podávající hráč nebo druž­ (soutěž družstev žen), ME (od 1967). stvo. Při vlastní chybě hráč ztrácí podá­ U nás je nejvyšší soutěži mistrovství ní. Při shodě 13:13 (19:19), resp. 9:3 ČSSR u žen, může hráč, který dosáhl jako pr­ Výsledky mistrovství světa v badminto­ vý uvedený počet bodů, volit nastavení. nu V takovém případě se hraje do 5 (u žen Rok a místo konání: 1972 Londýn, 1977 do 3) bodů a kdo z hráčů jich dosáhne Malmó, 1983 Kodaň dříve, vítězí v setu. Nevyužije-li hráč Muži volby nastavení, může při další shodě Dvouhra za stavu 14:14 (20:20), resp. 10:10 1972 OMartono (INS) u žen, žádat nastaveni opět hráč, který 1977 0 Delfa (DÁN) prvý dosáhl uvedeného počtu bodů. 1983 Sugiario (INS) Hra se nastavuje do 3 bodů pro muže Čtyřhra a do 2 pro ženy. Vítězí hráč, který získá 1972 Tžun-Wahyundi (INS) stanovený počet bodů dříve. Nebylo-li 1977 Tžun-Wahyundi (INS) využito právo nastavení, vítězí v setu 1983 Fledberg-Helledie (DAN) ten, kdo získá 15. bod. — V pol. rozho­ Družstva dujícího třetího setu, tj. při zisku 8 (11), 1972 Indonésie resp 6 bodů, střídají hráči pole tak, ja­ 1977 Indonésie ko po sehrání prvých setů. — Na zač. 1983 Indonésie utkání se losuje o podání. O tom. z kte­ Ženy rého pole podání se bude podávat, roz­ Dvouhra hoduje při dvouhrách stav skóre. Je-li 1977 Kóppenová (DÁN) získaný stav bodů podávajícího sudý. 1983 Li Ling-wej (ČÍNA)

40 Čtyřhra 1977 Togandová-Keno (JAP) 1983 Liu Jing - Wu Di-Si (ČÍNA) Družstva 1972 Japonsko 1977 Japonsko 1983 Japonsko Čtyřhra smíšená 1977 Skov-Kóppenová (DÁN) 1983 Perryová (VBR)-Kihlstróm (ŠVÉ) Výsledky mistrovství Evropy v badmin­ tonu Rok a místo konání: 1968 Bochum, 1970 Port Tatbot, 1972 Karlskrona, 1974 Du­ blin, 1978 Preston, 1980 Groningen, 1982 Bóttlingen, 1984 Preston Muži Dvouhra 1968 Jonsson (ŠVÉD) 1970 Jonsson ŠVÉD) 1972 Bochow(NSR) 1974 Jonsson (ŠVÉD) 1976 Delfs (DAN) 1978 Delfs DAN 1980 Delfs (DAN) 1982 Nierhoff (DAN) 1984* Frost (DAN) Čtyřhra 1968 Eddy-Powell (VBR) 1970 Hansen - Walsů (DAN) 1972 Braun - Maywald (NSR) 1974 Braun - Maywald (NSR) 1976 Stevens - Tredget (VBR) 1978 Stevens - Tredget (VBR) 1980 Bulumer - Bórjesson (ŠVÉD) 1982 Kihlstróm - Karlsson (ŠVÉD) 1984 Nierhoff - Frost (DÁN) Družstva 1972 V Británie 1974 V. Británie 1976 Dánsko 1978 V. Británie 1980 Dánsko 1982 V Británie 1984 V. Británie Ženy Dvouhra 1968 Latzová (NSR) 1970 Twedbergová (ŠVÉD) 1972 Becková (VBR) 1974 Gilksová VBR 1976 Gilksová (VBR) 1978 Kóppenová (DAN) 1980 Blumerová (SVÝC) 1982 Kóppenová (DAN) 1984 Trokerová (VBR) Čtyřhra 1968 Boxallová - Whetnallová (VBR) 1970 Boxallová - Whetnallová (VBR) 1972 Gilksová - Hashmanová (VBR) 1974 Gilksová - Becková (VBR) 1976 Gilksová - Whetnallová (VBR) 1978 Perryová - Stattová (VBR) 1980 Perryová - Stattová (VBR) 1982 Gilksová - Clarková (VBR) 1984 Gilksová - Trokerová (VBR)

41 Smíšená čtyřhra 1968 Whetnallová (VBR) 1970 Whetnallová - Eddy (VBR) 1972 Gilksová - Talbot (VBR) 1974 Gilksová - Talbot VBR 1976 Gilksová - Talbot (VBR) 1978 Perryová - Tredget (VBR) 1980 Perryová • Tredget (VBR) 1982 Gilksová - Dew (VBR) 1984 Trakerová - Dew (VBR) Badulinová Svetlana, *1960, sov. volejbalistka. Členka vitézného družstva z OH 1980 a držitelka střibrné medaile z ME 1983. baggataway, hra irokézských indiánů, z niž se vyvinula kan. —*■ lacrosse, bagrování (slg), spodni odbijeni obouruč, používané hlavně pro zpraco­ váni podáni a pro vybíráni mičů. Bahamy, Bahamské společenství, spolkový stát na souostroví v záp. Atlantském oceánu, člen brit. Spole­ čenství národů, 230 000 obyv., hl. město Nassau. Olymp. zkr. BAR. TVS řídí mini­ sterstvo sportu. Nejrozšířenějšími spor­ ty jsou atletika a jachtink. Bahamská olymp. asociace vznikla 1952. Sdružuje 8 nár. svazů olymp. sportů. B. se zúča­ stnily OH 1952-76. 1964 získaly zatim je­ diné olymp. vítězství v jachtinku ve tří­ dě Star. B. olymp. asociace je členem Panamerické sportovní organizace. Bahrajn, Emirát Bahrajn, stát v Asii na ostrovech v Perském zálivu, 292 000 obyv., hl. město Mauana. Olymp, zkr BRN. — TVS řídí Nejvyšší rada pro mlá­ dež a sport. Sport, odbornici se školi v kursech pořádaných NOV nebo Nej­ vyšší radou pro mládež a sport. Kursy jsou doplňovány stážemi v cizině. Škol­ ní TVS organizuje Ředitelství tělesné výchovy. B. má 1 sport, komplex, 14 tě locvičen, 3 otevřené bazény a 20 jiných větších sportovišť. Nejrozšířenéjším sportem je fotbal, rozvíjí se volejbal, stolní tenis, plavání a basketbal. Bahrajnský olymp výbor vznikl 1978, uznán MOV 1979. Sdružuje 7 nár. svazů olymp. sportů a 1 neolymp. sportu. — B se dosud nezúčastnil OH. Baillet-Latour Henri de, 1876-1942, belg sport, funkcionář, třetí předseda MOV 1925-42, člen MOV 1903-42, zakla­ datel Belg. olymp. výboru, předseda or­ ganizačního výboru VII. OH 1920. Čin­ nost MOV zaměřil čistě na problemati­ ku OH. Pod silným něm. vlivem. Bakrač Boris, *1912, jug. sport, funk­ cionář, člen MOV od 1960, předseda Chorvatské fot. unie, předseda Chor­ vatského a Jug. sport, svazu, 1952-61 předseda Jug. olymp. výboru, balancování viz vyvažováni předmětu. Balaaová Jolanda, *1936, rum. atletka, výškařka. Olymp, vítězka 1960 (185 cm) a 1964 (190 cm). Mistryně Evropy 1958 (177 cm) a 1962 (183 cm), druhá na ME

balkánské hry 1954 (165 cm). Třináctkrát překonala vci), 1958,1961-62,1969,1971 (družstva) SR: 1956 (175 cm), 1958 (178 cm, a bronzové z MS 1961 a 1971 (jednotli­ 180 cm, 181 cm, 182 cm, 183 cm), 1959 vci). (184 cm), 1960 (185 cm, 186 cm), 1961 ' Baíej Jan, čes. vzpěrač, který obsadil (187 cm, 188 cm, 190 cm, 191 cm). První 3. místo na neoficiálním ME 1913 v kat. výškařka světa, která překonala hranici do 75 kg. balet, 1. umělecký výrazový tanec; 2. 180 cm a 190 cm. jevištní taneční dílo (skladba); 3. taneč­ ní soubor. V. t. scénický tanec, balet na lyžích, soubor akrobatických a tan. prvků a figur, plynule a harmonic­ ky svázaných do ucelené sestavy, kte­ rou závodník předvádí na záv. svahu podle vybraného hud. doprovodu. Do sestavy zařazuje oblouky, otáčeni, sko­ ky a přeskoky. Závod probíhá na upra­ veném svahu se sklonem 20%, délkou 150-200 m, šířkou 30-40 m. Každá jízda musi obsahovat minim. 12 baletnich prvků, 2-3 dvojité skoky. Jízda trvá 50-90 s. Jízdu hodnotí 5 rozhodčích, Jolanda Balasová každý dává max. 10 bodů, nejlepší a nejhorší známka se škrtá, součet zbý­ balast, olověná přítěž na nejhlubšim vajících tří určuje pořadí. Každý rozhod­ místě trupu plachetnic; slouží k zajiště­ čí hodnotí choreografii, stupeň obtížno­ sti, těch. provedení, ní příčné stability. Balasz Július, 1901-1970, skokan do vo­ balistická kontrakce svalu, druh izody. Vybojoval bronzovou medaili na ME tonické kontrakce; sval se stáhne jen 1926 ve skocích z 3 m prkna a na ME na začátku pohybu a další pohyb se dě­ 1927 obsadil 6. místo ve stejné discipli­ je setrvačností. Uplatňuje se při vrhu ně. Startoval na OH 1924 (9. skoky koulí, hodu oštěpem ap. z prkna), ME 1930 a 1931. Jako účastník balistická křivka, změněná parabolic­ protinacistického odboje byl 1942-45 ká dráha leticiho předmětu při šikmém vězněn v koncentračním táboře a vy­ vrhu vlivem odporu prostředí. Ten zá­ znamenán Čs. válečným křižem 1939 visí zejména na tvaru tělesa, hustotě a čs. voj. medailí Za zásluhy I. stupně. prostředí a rychlosti vrhu. Je zanedba­ Vzorný trenér. telný jen u malých a těžkých těles a při Balcar Jaroslav, *1953, čs. skokan na malých rychlostech, lyžích. Na ZOH 1976 ve skocích na balistika [řec ], nauka o pohybu střel můstku P 70 čtvrtý, čtrnáctý na můstku a raket. Rozlišuje se b. vnitřní a vnější. P 90. Ve světovém žebříčku skokanů Vnitřní b. se zabývá pohybem střel 1976 se umístil jako sedmý. uvnitř hlavně, kdy střela je zvětšujícim Balck Viktor Gustav, 1844-1928, švéd. se tlakem plynů vypuzována z nábojni­ generál a sport, a tělových, odborník. ce a zarývá se do drážek hlavně. Vnějši Reformátor a propagátor švéd. tělo­ b. se zabývá pohybem střely po opu­ vých. systému, učitel a ředitel Králov­ štěni hlavně. Těžiště střely se pohybuje ského ústředního tělových, ústavu ve po tzv. -» balistické křivce, ve vzducho­ Stockholmu (1907-09), zakl. tzv. nordic- prázdnu po parabole (působí jen přitaž­ kých her (1900) a švéd. říšského svazu livost zemská). Na tvar dráhy má vliv pro gymnastiku a sport; člen MOV odpor prostředí, který se mj. snaží roto­ 1894-1921, předseda Mez. bruslařské vat střelou kolem příčné osy. Proto se unie (1895-1924). Vedením hodiny patřil pro stabilizaci uvádí střela v hlavni do k ortodoxnímu směru švéd. gymnasti­ rychlé rotace kolem podélné osy. ky, ale zaváděním sportů a her rozbil strnulost švéd. systému. Reformovanou švéd. soustavu propagoval zájezdy do ciziny (1903 v Praze, ovlivnil - * J Klen­ ku). Balczó Andrés, *1939, maď reprezen­ tant v moderním pétiboji. Olymp, vitěz v soutěži jednotlivců 1972 a člen vítěz­ ného družstva z OH 1960 a 1968. Nejlep­ Porovnáni balistické křivky s parabolou. ší jednotlivec z MS 1963, 1965, 1966, 1967, 1969 a mistr světa v soutěži druž­ balkánské hry, mez. sport, soutěže stev 1963, 1965-67 a 1970. Držitel stříbr­ balkánského poloostrova s účastí spor­ ných medailí z OH 1968 (jednotlivci), tovců Albánie, Bulharska, Jugoslávie, 1972 (družstva), MS 1959,1970 (jednotli­ Rumunska, Řecka a Turecka. Zal. z pod­

Balková-Uhrínová

42

nětu předsedy řecké atl. federace 1954 a účastnila se ME 1950 (5.) a 1954 mez. federace pro - ► hokej s míčkem na ledě M. Rínopoulose. Konají se od 1930 ka­ (6. místo). ždoročně, s přestávkou 1940-53; Balzerová Karin, *1938, atletka NDR, Bangladéš, Lidová republika Bangla 1953-57 byly zařazeny jen atl. soutěže, překážkářka. Olymp, vitězka na 80 m př. déš, stát v již. Asii v Bengálském zálivu, od 1957 i ostatní sporty. Od 1961 se ko­ 1964 (10,5), pátá na OH 1968 (10,6), třetí 80,6 mil. obyv, hl. město Dháka. — Do nají juniorské b. h., tzv. soutěže nadějí. na OH 1972 na 100 m př. (12,90). Mistry­ 1971 TV téměř neexistovala. Po vytvoře­ Balkovi-Uhrinová Anna, '1934, čs. ně Evropy na 80 m př. 1966 (10,7), na ní samostatného státu byla zahájena volejbalistka, MS. Držitelka stříbrné 100 m př. 1969 (13,3) a 1971 (12,9). Člen­ výstavba řady TV zařízení, např. v Dháka štafety 4 x 100 m na ME 1971 druhá. ce, Čittagaonu. Výbor pro TV zajistil medaile z ME 1958. Ballangrud Ivar, 1904-1969, nor. rychlo- Šestkrát překonala SR: 80 m př. 1364 trenéry z řady soc. zemi, začala se roz­ bruslař. Olymp, vítěz 1928 na 500 m (10,5), 100 m př. 1969 (13,3, 13,0 a 12,3), víjet školní TV. Po voj. převratu 1975 ná­ a 1936 na 500 m, 5 000 m a 10 000 m. 197Z (12,7), 1971 (12,6). Dvojnásobná vrat k předchozím podmínkám. Mistr světa 1926, 1932, 1936 a 1938 halová mistryně Evropy na 60 m př. Banfk, název odborové dobrovolné sportovní organizace zřízené 1952 při a mistr Evropy 1929-30, 1933 a 1936 1970 (8,2) a 1971 (8,1). v klasickém čtyřboji. Držitel stříbrných bandáža, v boxu ochrana kloubů prstů svazu zaměstnanců v hornictví a za­ medailí z OH 1932 (10 000m). 1936 ruky, zpevnění pěsti a zápěstí; měkký městnanců hutí a rudných dolů; 1955-57 (1 500 m), MS 1928-30, 1935 (vesměs lékařský obvaz, nejvýše 250 cm dlouhý název TJ zřízených z týchž závodů v tě­ klasický čtyřboj) a bronzových z OH (8 stop 4 palce) a 5 cm (2 palce) široký, lových. a sport, organizaci (TSO) ROH, 1928 (1 500 m), 1931, 1933-34, ME 1927 nebo bandáž typu Velpean. nejvýše od 1957 jeden z názevů TJ ČSTV. a 1938 (vesměs čtyřboj). 200 cm dlouhá (6 stop 6 palců). Bandáží Bannister Roger, '1929, brit. atlet, bě­ jiného typu se nesmí používat. Používá­ žec na stř. tratě. Mistr Evropy 1954 na ni jakéhokoli jiného druhu tkalounů, gu­ 1 500m (3:43,8), třetí na ME 1954 na my nebo náplasti jako bandáži je přísně 800 m (1:50,7). Jako prvni překonal zakázáno. Pouze k zajištění b. na zápě­ 1954 na 1 míli hranici čtyř minut stí se smí použít náplasti dlouhé 7,5 cm (3:59,4). Nejlepši sportovec světa 1954 Od 1976 předseda Svět. rady pro těl. (3 palce) a široké 2,5 cm (1 palec), bandyhokej, branková sport, hra, výchovu a sport (CIEPS). předchůdce ledního i pozemního hoke­ je u nás, kde se hrál nejprve na ledě o jedenácti hráčích, a to od 1888 v Bruslařském klubu v Praze z iniciativy Jo­ sefa Rossiera-Ořovského. Na přelomu stol. se začal hrát b. i na zemi, na hři­ štích o délce 45 m až 70 m a šiřce 25 m Ivar Ballangrud až 35 m. Hrála ho sedmičlenná družstva I ballestra (ital ), v šermu rychlý (útoč- holemi na obou stranách plochými J ný) pohyb nohou vpřed plynulým spo- a mičem z lisované gumy B. byl velice populární, 1946 bylo v Cechách a na | jením předskoku a výpadu. Ballet Leg Alternate (baletní noha Moravě registrováno 71 klubů s 1 588 střídnonož), figura v - ► synchronizova­ hráči. 1949 vznikl první sl. oddíl v Žilině, ném plavání; ze zákl. polohy na znaku 1951 se hrálo prvni mistrovstvi mužů skrčit přednožmo a přednožit pravou, a dorostenců. 1959 musel b. ustoupit Roger Bannister zpět skrčit přednožmo a přinožit do zá­ mez. hranému pozemnímu hokeji o je­ kl. polohy na znaku. Totéž levou nohou. denácti hráčích. Baraniak, Anton, '1951, čs. vzpěrač, Hlava, kyčle i špička natažené nohy bandy severské, obdoba bandyhoke- ZMS. 1978—80 soutěžil v kat. do 100 kg, jsou neustále na hladině. je na ledě, hrál se ve Finsku, Švédsku, pak do 110 kg. Držitel stříbrné medaile Ballington Kork, '1952, motocyklový Norsku. Olymp, turnaj při OH 1952 v Os­ z ME 1985 (2. trh i nadhoz) a bronzo­ závodník JAR. Mistr světa v silničních lo vyhrálo Švédsko. 1954 b. s. sjednoce­ vých medailí z MS a ME 1982—83 (vždy závodech kubatury 250 cm3 a 350 cm3 no s - * ruským hokejem a vytvořena 3. nadhoz). Účastník OH (současně 1978 a 1979, vždy na strojích Kawasaki. Vyhrál 31 závodů Grand Prix. balotáda [fr.], prvek vysoké jezdecké školy v drezúře; kůň skočí šikmo vzhůru s předníma nohama přitaženýma k tělu, zadníma nohama trochu pokrčenýma, s kopyty obrácenými vzad. Kůň dopadá na místo odskoku všema čtyřma noha­ ma. V. t. španělská jezdecká škola. Balůn Miroslav, '1920, čs. krasobruslař Reprezentoval v kat. sport, dvojic ■ s manželkou Soňou, s níž získal bronzo­ vou medaili na ME 1954 a účastnil se 'ME 1950 (5.) a 1954 (6. místo). BalůnovA-Buriánovů Soňa, '1924, čs. krasobruslařka. Reprezentovala v kat. sport, dvojic s manželem Miroslavem, Hřiště na bandy hokej: 1 brankové čáry, 2 ochranné čáry. 3 branky, 4 postranní s nímž získala bronzovou medaili na ME čáry, 5 čáry vkulovaci.

43 i MS) 1980 (7 ), MS 1978 (5., 3. trh), 1979 (6., 2. nadhoz), 1981 (4., 2. nadhoz) a 1986 (4.) a ME 1978 (4.) a 1981 (4., 2. nadhoz). Baranovová-Kozyrevová Ljubov, '1929, sov. lyžařka. Vítězka ZOH 1956 (10 km). Mistryně světa 1954 (10 km a štafeta 3 x 5 km), 1958 a 1962 (3 x 5 km). Držitelka stříbrných medaili ze ZOH 1956 (3 x 5 km), 1960 (10 km, 3 x 5 km), MS 1958 (10km) a 1962 (5 km). Baraňski Aleksander, 1925-1978, pol. teoretik TV, prof. Akademie Wychowania Fyzicznego ve Vratislavi, 1970-73 její rektor. Autor řady prací o motorice člo­ věka a jejím testování, barái (fr.j viz rozboj v šermu. Barbados, stát v Malých Antilách v Ka­ ribském moři, člen brit. Společenství národů, 270 000 obyv., hl. město Bridge­ town. Olymp. zkr. BAR. — TVS řídí Barbadoský olymp. výbor, který byl uznán MOV 1955. Sdružuje 11 nár. svazů olymp. sportů. B. se zúčastnil OH 1968-76. NOV B. je členem Panamerické sportovní organizace. Nejrozšiřenějšimi sporty jsou cyklistika, atletika a plavání. barborky, lid. pálkovači hra, upravená v průpravu pro softball. Hraji 2 družstva v dohodnutém čase. Pálkař po odpalu míčku nadhozeného soupeřem obíhá po obvodu kruhu (průměru 25 m), na němž je rozmístěno 5 met. Každé se musí dotknout. Za oběhnutí všech zís­ kává družstvu bod. Hráči druhého druž­ stva, rozmistěni ve vymezeném poli, se snaží chytit odpálený míček v letu, a tím vyřadit pálkaře ze hry. Vyřadí ho též dotykem drženého míčku v ruce, af po sebrání se země, nebo po přihrávce spoluhráče, pokud je pálkař mimo me­ tu. Po vyřazení 3 pálkařů ze hry si druž­ stva mění úkoly Vitězi družstvo, které ve stanoveném čase získá vice bodů. barchan, tradični slavnost pořádaná každoročně v jihomor, Jemnici první neděli po 15 .červnu. Pochází pravděpo­ dobné ze 14.-15. stol., kdy se v Jemnici těžilo zlato a město se těšilo přižni Jana Lucemburského. Vyvrcholením b. byl běžecký závod (terénní chůze a běh) čtyř závodníků po stanovené trati. Nej­ starší běžecký závod na území ČSSR. Trofejí vítězů barchanový (barchetový) praporec. Barchínek Zdeněk, ‘ 1928, čs. ragbista, ZMS. Reprezentoval 1946-65 a hrál ve 31 mezistátních utkáních. V muž­ stvech Slavia Praha a ATK Praha se stal 7 x mistrem republiky, bariéra, 1. na hřištích a stadiónech dřevěné nebo kovové zábradlí vysoké 100-130 cm, oddělující hrací plochu se zázemím od hlediště. 2. v -*• parkúrovém skákáni jednoduchá překážka

Bartáková-Matesové z jedné nebo více kladin o průměru cca 10 cm, zavěšených na podstavcích. Barma, Socialistická republika Barmský svaz, stát v jv. Asii, 31,9 mil. obyv., hl. město Rangún. Olymp. zkr. BIR. TVS řídi Národní rada tělesné výchovy a NOV. Nejrozšířenějšími sporty jsou atletika, fotbal, basketbal. Barmský NOV získal uznání MOV 1947, účast na OH od 1952 Barna Viktor, 1912-1972, mad a od 1939 angl. stolní tenista, nejúspéšnější hráč předválečného obdobi. Mistr svě­ ta ve dvouhře 1930, 1932-35, ve čtyřhře mužů 1929-35, 1939 a ve smíšené čtyř­ hře 1932 a 1935. Člen družstva, které zvítězilo na MS 1929-31,1933-35 a 1938. Držitel stříbrných medaili z MS 1931 (dvouhra, smíšená čtyřhra), 1932 (druž­ stva), 1933 (smíšená čtyřhra), 1937 (družstva) 1938 (čtyřhra mužů), 1954 (čtyřhra) a bronzových z MS 1930 (smí­ šená čtyřhra), 1938 (dvouhra), 1947 (čtyřhra mužů), 1948 (družstva), 1952 (čtyřhra, smíšená čtyřhra), 1953 (čtyř­ hra), 1954 (smišené čtyřhra) a 1956 (družstva). Jediný hráč, který na jed­ nom MS získal všechny 4 zlaté medaile. Baroch Karel, ‘ 1939, čs. basketbalista, ZMS. Rozehrávač čs. mužstva, které získalo stříbrné medaile na MB 1967 a bronzové na ME 1969. Účastník ME 1965 (7. místo), 1971 (5.) a univerziádních soutěží 1961 (3.) a 1965. barotraumata, mech. poškozeni těl. orgánů vyvolaná náhlými změnami tla­ ku při potápění. Podle postižených or­ gánů je dělíme na b. dutin souvisejících s dutinou nosní (paranasálni dutiny, ušní dutiny), b. plic a dýchacích cest, b. zažívacího ústrojí (zubů, žaludku a střev), b. oči, kůže a sliznic komuniku­ jících s povrchem těla. Nejběžnější b. je perforace bubínku. Dochází k ní při zanořování potápěče přibližné do hloubky 7 m. Je avizována předchozí bolestí v uších. Prevencí je vyrovnání tlaku v uších uvolněním průchodnosti Eustachovy trubice, nejlépe Valsalvovým pokusem (kompenzací) nebo poly­ káním naprázdno s předsunutím spodní čelisti. — Kb. plic dochází při potápění s přístrojem, a to při výstupu potápěče, který nevydechuje (zpravidla při panic­ kém výstupu nebo při bezvědomí, kdy je potápěč vynášen). Výsledkem je vzduchová embólie, která bez včasné rekomprese může znamenat rychlou smrt potápěče (v. t. dekomprese). B. mohou vzniknout též relativním podtla­ kem ve vzduchem naplněných duti­ nách, které jsou uměle vytvořeny na povrchu těla (potápěčská maska, duti­ ny pod gumovým oblekem). Zvláštním případem jsou b. žaludku a střev při vý­ stupu po déletrvajicim ponoru, kterému předcházelo nadýmavé jídlo.

barovém (fr.j, zákrok k dosažení větší pozornosti koně nad překážkou. Prová­ dí se klepnutím tyči přes zadní nohy ne­ bo jiným způsobem. Na závodech je b. pravidly jezdeckého sportu zakázáno. Barrenstreit [něm., spor o bradla), spor mezi - ► H. Rothsteinem, zastán­ cem a propagátorem švéd. systému TV, ředitelem Ústředního ústavu tělocviku v Berlíně a něm. tělových, pracovníky, zví. -*• C. Eulerem, -*■ du Bois-Reymondem, prosazujícími turnérský systém. Spor se rozhořel na poč. 50. let 19. stol. když chtěl C. Euler prosadit v Ústřed­ ním ústavu opětovné zavedení něm. ná­ řadí, bradel. Tento tělových, spor pře­ rostl do polit, roviny a v době stoupají­ cího nacionalismu skončil 1862-63 vítěz­ stvím něm. turnérského hnutí a odstou­ pením Rothsteina z místa ředitele. Bárta František, "1951, čs. střelec, ZMS. Mistr světa ve střelbě z rychlopal­ né pistole 1975 a člen družstva, které zvítězilo ve střelbě z velkorážové pisto­ le (25 m, 30 + 30 ran) na ME 1977. Drži­ tel stříbrné medaile z ME 1975 (velkorážová pistole) a bronzové ze stejného šampionátu (olymp. rychlopalba) v sou­ těži družstev. Trojnásobný juniorský mistr Evropy 1970 (libovolná pistole, 25 m, 30 + 30 ran - družstva) a 1971 (li­ bovolná pistole - jednotlivci i družstva). Bárta Jan, ‘ 1951, čs. střelec, ZMS. Do­ sáhl největších úspěchů na juniorských ME 1970, kde byl členem vítězného družstva ve střelbě z libovolné pistole (25 m, 2 x 30 ran) a obsadil 2. místo ve střelbě ze vzduchové pistole (10 m. 60 ran) v soutěži jednotlivců i družstev, a 1971, kde byl opět členem vítězného družstva ve střelbě libovolnou pistolí a získal stříbrnou medaili v soutěži jednotlivců ve stejné disciplině. Bárta Viadimir, *1955, čs. judista, ZMS. Akademický mistr světa 1980 v kat. do 78 kg. Účastník OH 1980, MS 1979 a ME 1977 (7.-8. místo), 1978 (5.) a 1979. Judi­ sta roku 1977-78. Bartáková Pavla, ‘ 1929, čs. házenkářka, ZMS. Členka družstva, které získalo 1957 titul mistryň světa. V kolektivu Sparty Praha se stala vítězkou PMEZ. Členka předsednictva ČÚV ČSTV. Nosi­ telka veř. uznání Za zásluhy o rozvoj čs. tělesné výchovy II. stupné. Bartáková-Hudečková Světla, ‘ 1931, čs. veslařka, ZMS. Mistryně Evropy 1956 na dvojskifu a držitelka čtyř bron­ zových medailí v téže disciplíně z ME 1954,1955,1958 a 1959 vždy s — H. Mu­ silovou. Na párové čtyřce startovala na ME 1961 (2.) a 1965 (3.).Od 1982 před­ sedkyně trenérsko-metodické komise předsednictva svazu veslování ÚV Bartáková-Matesová Marie, ‘ 1921, čs. lyžařka, ZMS. Účastnice MS 1954

44

Bartelův maximální test MS 1977-79, 1981 a 1982 (5. - družstva). Na juniorském MS 1974 obsadil 5. a 1976 2. místo v soutěži jednotlivců. Nositel státního vyznamenání Za vyni­ kající práci.

Pavla Bartáková

(štafeta na 3 x 5 km, 5. místo). Vynikají­ cí atletka, na ME 1946 obsadila 6. místo v běhu na 80 m překážek. Bartelův maximální test, mot. test, který na zákl. počtu opakování stanove­ ných cviků, vykonávaných s max. úsilím po dobu 30 s, určuje cvičební program. Skládá se z šesti jednoduchých gym. cviků, z nichž se testuje prvnich pět. Po­ sledním cvičením je běh na místě. Mezi jednotlivými cviky je jednominutová přestávka, ve které se vždy zaznamená dosažený výkon, tj. počet opakováni cviku. Polovina max. výkonu ve všech testech tvoří dávku cvičebního progra­ mu pro prvních 8 týdnů. Cvičí se 3-4 x týdně a všech šest cviků za sebou ná­ sleduje bez přestávek. Na konci osmé­ ho týdne se test opakuje a z max. výko­ nu se odvodí nový cvičební program. Po 16 týdnech se doporučuje přejít na některý z dalších 4 programů s jiným obsahem. Bartoň Antonin, 1908-1982, čs. lyžař. Držitel dvou stříbrných medaili z MS 1933 (4 x 10 km, závod sdružený; 7. na 18 km). Účastník ZOH 1932 (6. v závodě sdruženém), MS 1930,1931 (7. na 50 km a 12. na 17 km) a 1935 (5.4 x 10 km a 16. ve skoku). Bartoň S lavom ír' 1926, čs. hokejista, ZMS. Zúčastnil se ZOH 1952 (4.) a 1956 (5 ), MS 1953 (4.), 1955 (3.), 1957 (3.) a 1958 (4.). Po skončení závodní činno­ sti trenér čs. i zahraničnich ligových celků. Bartoš Jiří, "1950, čs. automobilový zá­ vodník. Třetí v ME v autokrosu (divize 2) 1985. Jezdec týmů ČSSR, které zvítězily v ME družstev v autokrosu 1982 a 1985, a mužstva, které obsadilo 1984 2. místo. Bartoiová-Kocourová Alena, *1944, čs. lyžařka, ZMS. Držitelka bronzové medaile z MS 1974 (4 x 5 km). Účastni­ ce ZOH 1972 (6. na 4 x 5 km, 16. na 5 km) a 1976 (6. na 4 x 5 km) a MS 1970 a 1974 (3. na 4 x 5 km). Bártů Jan, *1955, čs. reprezentant v moderním pétiboji, ZMS. Získal bron­ zovou medaili v soutěži jednotlivců na OH 1976 a stříbrnou v soutěži družstev. Účastník OH 1980 (6. místo - družstva).

Jan Bártů

Bártů Karel, "1916, čs. reprezentant v moderním pětiboji, zasloužilý trenér. Účastník OH 1948 a MS 1955 (14. místo v soutěži jednotlivců, nejlepší umístění z čs. závodníků). Trenér čs. reprezen­ tantů, kteří na OH 1976 získali stříbrné medaile v soutěži družstev. Bartůiek Miroslav, 1921 —1985, čs. pla­ vec, ZMS. Na ME 1947 získal bronzovou medaili na 400 m v. zp„ byl 4. na 1 500 m v. zp. a byl členem štafety, kte­ rá na 4 x 200 m v. zp. obsadila 5. místo. Účastník OH 1948. barva koní, v jezdectví jeden z hl. úda­ jů při popisu koni (vedle stáři, pohlaví, vrozených a získaných znaků). Zákl. barvy srsti koně jsou ryzák, hnědák, žlu(ák nebo izabela, plavák, vraník, bélouš, albín a strakáč. U každé barvy ro­ zeznáváme dále stupeň sytosti, tj. in­ tenzitu (pravý, světlý, tmavý), různé od­ stíny vyjádřené jinými barvami (červe­ ný, žlutý, černý ap.) a některé zvi. vlast­ nosti barvy (grošování, prokvetlost, teč­ kováni aj). baseball [angl.], pálkovači sport, hra, která vznikla asi z angl. -*■ rounders, o čemž svědčí prvé nákresy hřišf pro New York Game 1842 a Town Ball 1845. Prvé hist, doložené utkání podle Cartwrightem upravených pravidel sehrála 1846 newyorská devítka, která ve 4 směnách porazila Knickerbockers 23:1. B. je nejoblibenějši amer. hra, přede­ vším profesionální. Ligová utkáni s kva­ lifikačním postupem vrcholí v tzv. Wo­ rld series (svět. sériích), v nichž se hra­ je na 4 vítězná utkání vylučovacim způ­ sobem až do konečného finále. B. se rozšířil do celého světa. První ME bylo uspořádáno 1858 v Holandsku s účasti Francie, Itálie a Španělska. — U nás se b. hrál ve 30. letech, tzv. brněnská liga. V posledni době, diky materiální pomo­ ci z Kuby, se zájem o hru obnovuje. Li­ govou soutěž hraje 6 družstev. — Hřiště

vyznačené obdobně jako pro - ► soft­ ball je větší, strana vnitřního pole 27.43 m. Miček má hmotnost max. 163,2 g a obvod 23,5 cm, pálka má max. dálku 107 cm a max. průměr 7 cm. Meta nadhazovače je od mety domácí 18.44 m. Pravidla b. mají ještě další odli­ šnosti od softbalu: dovoluji nadhoz vrchním hodem jednoruč, který odpal velmi znesnadňuje. Rychlost leticího míče až 160 km/h. Běžci mohou stát při nadhozu i mimo metu (u softballu jsou za „předčasný výběh" autováni rozhod­ čím). Nadhazovač může místo nadhozu, a to i po fintě, přihrát míč spoluhráči v poli, aby běžce mimo metu autoval dotykem. (V softballu se rozehrání miče místo nadhozu trestá jako nesprávný nadhoz.) Utkání se hrají na 9 směn, při nerozhodném výsledku se prodlužuje o 1 směnu do rozhodnutí. Chytač musí mit nejen masku, ale i chrániče těla, ho­ lení a stehen. Rekordni výkony v někte­ rých herních činnostech jednotlivce: odpal 188,5m, hod míčkem 136 m, , oběh „domů" 13,3 s. ' basebee [angl ] viz frisbee baseball Basedow Johann Bernhard ( zedó), 1724-1790, něm. pedagog, zakl. filantropismu, zakl. a ředitel ústavu (viz Filantropinum) v Desavě (1774). Pod vlivem J. Locka, J. A. Komenského a J. J. Rousseaua zaváděl do výuky vedle rytířských uměni a voj. cvičení i manu­ ální práci a dětské hry. Součástí jeho tělových, programu bylo i tzv. desavské pentathlon (běh, skok, šplh, nošení bře­ men a cvičení rovnováhy na chůdách, kladině a provaze). basketbal [angl.], košíková, branková sport, hra družstev o 5 hráčích, při níž se dosahuje bodů vhozením míče do košů (obruče se síťkou), upevněných uprostřed kratších stran hřiště ve výši 3,05 m na deskách nesených speciální konstrukcí. Míč se smi přihrávat, házet, odrážet, kutálet nebo driblovat v kte­ rémkoli směru s výjimkou omezení uve­ dených v pravidlech. — Historie. B vznikl 1891 v USA na vysoké škole ve Springfieldu a jeho tvůrcem byl James Naismith. Ve snaze zaujmout studenty sport, činností i v zimě zhodnotil nejznáméjší sport, hry a stanovil zákl. prin­ cipy nové hry, která později pronikla z USA do Kanady, Jižní Ameriky a na Dálný Východ. 1932 byla zal. Meziná­ rodni amatérská basketbalová federace FIBA (Fédération Internationale de Bas­ ketball Amateur). Jedním ze zakládají­ cích států bylo i Československo a jeho zástupce F. M. Marek byl zvolen čle­ nem předsednictva. Jednotlivé regio­ nální zóny tvoří Evropa, Asie, Sev., Již. a Stř. Amerika a Oceánie. — V Čechách se b. pravděpodobně poprvé hrál 1897 ve Vysokém Mýtě, kde jej zavedl učitel

basketbal

45 ITS

těž Prahy. Přebor ČSR se hrál od 1933. — Urychlení rozvoje, zejm. po stránce výkonnostní, nastalo po 1945 hlavně zá­ sluhou soutěžení se sl. basketbalem. 1946 zal. Československý basketbalový svaz, jehož prvním předsedou se stal F. M. Marek. Největší rozmach b. nastal po 1948, kdy se u nás začal budovat soc. systém TV. B. se stal jeho důleži-

Schéma konstrukce koše pro hřiště.

Schéma konstrukce koše pro tělocvičnu.

tou součástí, je zařazen do osnov školní a rekreační IV i do zákl. voj. přípravy V mnoha sport, disciplinách se využívá jako prostředek kondičního tréninku. B. je na programu OH od 1936. — Sport, výkon b. družstva je vyjádřen výsled­ kem, basketbalová pravidla nepřipou­ štějí nerozhodný výsledek. K herním faktorům, které mají vliv na vítězství ne­ bo porážku, patří např. úspěšnost střel­

by a trestných hodů, ztráty míčů před střelbou a získání míčů pod košem v obraně i útoku, osobní chyby. Výkon je ovlivněn např. koncepci hry družstva v obraně i v útoku, jež se promítá do zvoleného systému hry družstva, do herních kombinací. Energetická nároč­ nost b. při tréninkovém utkání dosahuje 1 000 % nál. BM a v přepočtu na celé ut­ káni asi 3 200 kJ. U žen je podstatně nižší. Na jeden hod míčem připadá 5,4 kJ. Taktika rychlých protiútoků, osobní obrany po celém hřišti a doskakování pod oběma koši energetický výdej pod­ statně zvyšují. Vrcholoví hráči se vyzna­ čuji vysokou úrovni fyziol. předpokladů (alaktátová anaerobní kapacita, vysoký VO: max) a vysokou kinestetickou citli­ vostí v oblasti kloubů horních končetin, umožňující jim přesnou střelbu na koš. Rozvoj dynamické síly dolnich končetin (pro výskok) bývá nepřímo úměrný těl. výšce hráčů. — Významnými pohyb, prvky jsou start, zrychlení a brzdiyý po­ hyb při zastavování, tyto pohyb, činno­ sti vyžadují a podporuji rozvoj výbušné silové schopnosti. Starty se prováději vpřed, vzad a stranou a jsou náročné i na rovnováhu. — Společným prvkem většiny individuálních hernich činnosti je basketbalový střeh, který je výrazem připravy na další činnost. Technika stře­ hu vyžaduje snižení těžiště těla a jeho posunuti na okraj opory v předpokláda­ ném směru pohybu. Převládá střeh v pohybu. — Z mot. schopností jsou nejdůležitějši koordinační schopnost (obratnostní), speciální' herní vytrvalost v činnosti střidavé intenzity, vykonáva­ né v nepravidelně dlouhých intervalech a přerušovaných nepravidelně dlouhý­ mi pauzami, rychlostně silová schop­

nost (podmiňuje výšku výskoku a akce­ leraci na krátkou vzdálenost), silová lo­ kální vytrvalost (zabezpečuje rychlé vý­ bušné výkony, často opakované po vel­ mi krátkých intervalech činnosti nízké intenzity nebo nečinnosti). — Kromě mot. faktorů podmiňují výkon i faktory somatické a psychické. Ze somatických faktorů se zdůrazňuje těl. výška a roz­ pětí horních končetin. Ve vrcholovém b. jsou tyto požadavky na jednotlivé hráčské funkce: u mužů střední hráč vy­ soký 205 cm a více, křídlo 200 cm a ví­ ce, rozehrávač 190 cm a více, u žen střední hráčka 190 cm a vice, křidlo 185 cm a více, rozehrávačka 170 cm a více. Z mot. faktorů se vyžadují koor­ dinační' schopnosti, výbušná síla dol­ ních končetin a vytrvalostní schopnost. Z psych, faktorů se přihlíží k dovednosti analyzovat herní situaci, k bojovnosti a iniciativě. Tyto vrcholové požadavky však neznamenají, že hráči menších po­ stav se nemohou v b. uplatnit. — Systematika herních činností. Herní čin­ nosti jednotlivce se dělí na útočné a obranné. K útočným patří: ->■ uvolňo­ vání hráče bez míče, s míčem na místě a v pohybu, -»■ přihrávání, -»• střelba, - ► doskakování, - ► clonění. K obran­ ným činnostem patří: - ► krytí hráče bez miče, s mičem, po střelbě a stahování míčů, -*■ obranná činnost jednotlivce při přesile útočníků. — Herní kombina­ ce se dělí na útočné a obranné. Útočné kombinace: založené na akci „hoď a běž", na početní převaze útočníků, na cloněni a na využití některých herních činnosti jednotlivce. Obranné kombina­ ce: založené na proklouzáváni a na pře­ bíráni, kombinace při zesíleném kryti a při početní převaze soupeřů. Systémy hry družstva dělíme na útočné a obran­ né. Útočné systémy: systém postupné­ ho útoku (proti zorganizovanému obrannému systému soupeře) a rychlé­ ho protiútoku (proti neorganizovanému obrannému systému soupeře). — Podle plochy hřiště se užívaji útočné systémy na celém hřišti, na V* hřiště, na 'h hři­ ště, na 'h až V* hřiště. — Podle stupně autonomního rozhodování hráče rozli­ šujeme systémy s předem naplánova­ nými kombinacemi a systémy s auto­ nomním rozhodováním hráčů Hráči se rozhoduji podle herní situace, ale v rámci daných pravidel útočného sy­ stému. Každý hráč má např. možnost uvolnit se kdykoli ke koši, umožní-li to soupeř svou nepřesností v obraně. Obranné systémy rozdělujeme na: osobní, zónové, kombinované. Obranné systémy lze použít na celém hřišti, na V* hřiště, na 'h hřiště, na 'h hřiště atd. — Metodika. V počátečním nácviku se soustřeďujeme na zákl, hry jednotlivce i družstva. Začiná se s chycením miče

basketbal

Z utkáni ČSSR - Španělsko v basketbalu.

v pohybu a zastavením, obrátkou a při­ hrávkou, postupné se zařazuje driblink z místa ukončený zastavením nebo v pohybu, střelba z krátké vzdálenosti po odrazu obéma nohama a jednou no­ hou, krytí hráče s míčem a bez míče, střelba ze střední vzdálenosti, doskakování a stahování míčů v obrané. K zákl. struktuře téchto činností se přidávají další úkony, méní se rychlost a vzdále­ nost. Z útočných kombinací se začíná s kombinací zal. na akci „hoď a běž", pak zal. na přečíslení a clonéní. Z obranných kombinaci se začíná s kombinací zal. na přebírání, pokračuje kombinací proti početní převaze útoční­ ků a kombinací zal. na zesíleném kryti hráčů nebo prostoru. — Souběžně s rozvojem výkonu jednotlivce se sou­ střeďujeme na hru družstva v útoku a v obraně. V útoku se jedná především o nácvik rozestavení hráčů, o rozvoj vi­ děni, reakce na činnosti spoluhráče a správné rozhodováni. Z obranných sy­ stémů se doporučuje nacvičovat přede­ vším osobní obranný systém na celém hřišti a na pol. hřiště. — Trénink. Pro etapu zákl., specializovaného a vrcholo­ vého tréninku je podrobně zpracován obsah a úkoly nácviku herních činností. V herním a kondičním tréninku se pro­ sazuje vhodná manipulace se zátěží za­ měřená na akcentovaný rozvoj nejdůle­ žitějších energetických systémů. V ná­ cviku a tréninku se neustále využívají ve vhodných proporcích průpravná cviče­ ní, herní cvičení s neměnnými a promě­ nlivými podmínkami a průpravné hry. Nezbytnou podmínkou vývoje hráče je účast ve 40-70 utkáních ročně. — Pravi­ dla. Hřiště na košíkovou je obdélník 28 x 15 m s přípustnými odchylkami mi­ nus 4 m na délku a minus 2 m na šířku.

46 Uprostřed hřiště je středový kruh o po­ loměru 1,8 m. U každého koše je území trestného hodu, jehož součástí je vy­ mezené územi. Půlkruhy vyznačené na zemi ve vzdálenosti 6,25 m od průměru středů košů odělují tříbodové územi. Hřiště je omezeno postrannimi a konco­ vými čarami, uprostřed hřiště je středo­ vá čára, která děli hřiště na přední a zadní polovinu. Uprostřed kratších stran hřiště jsou ve výši 3,05 m vodo­ rovně umístěny koše, skládající se z obruči o vnitřním průměru 45 cm a ze sítky. Deska za košem je umístěna 1,20 m směrem do hřiště. — Utkání, skládající se ze 2 poločasů po 20 min., hrají dvě družstva o 5 hráčích a 5, event. 7 náhradnicich. Hru řídi prvni a druhý rozhodčí za pomoci zapisovate­ le, časoměřičů a měřiče 30 s. Utkání se zahajuje ve středovém kruhu rozskokem mezi dvěma soupeři. Pohyb hráče s míčem je omezen pravidlem o -»• kro­ cích. Hráč družstva, které má mič pod kontrolou, se nesmi zdržovat ve vyme­ zeném území déle než 3 s. Družstvo, které se zmocní míče, musí do 30 s vy­ střelit na koš. Koš docílený ze hry platí 2 body, střelbou z tříbodového územi 3 body a hodem za chybu z čáry trestné­ ho hodu 1 bod. Jakýkoli zaviněný osob­ ní dotyk nebo nesportovní chování se posuzuje jako chyba. Druhy chyb: těch. chyba hráče — hráč nedbá upozorněni rozhodčích nebo užívá nesportovní tak­ tiky: těch. chyba trenéra nebo náhrad­ níka — trenér nedovolenýn způsobem vstupuje do hřiště, pokřikuje, obrací se na rozhodčí, náhradník sedící na lavič­ ce se chová nesportovně, osobní chyba — hráč se nedovoleným způsobem do­ týká soupeře, blokuje, drží jej, strká do něj atd.; úmyslná chyba — ostatní chy­ by způsobené úmyslně (např. hráč si úmyslně nehledí míče a zaviní osobni dotyk); oboustranná chyba — dva sou­ peři se dopustí osobní chyby vůči sobě ve stejné době: mnohonásobná chyba — dva nebo vice spoluhráčů se dopustí osobní chyby proti témuž soupeři ve stejné době: diskvalifikujicí chyba — výrazné nesportovni porušení pravidel. Chyba se zaznamená do zápisu o utká­ ní. Hráč, který se dopustí pěti osobních chyb, je vyloučen. Hráči mohou v utká­ ní střídat v případech stanovených pra­ vidly. Utkání je rozhodnuto, jestliže jed­ no družstvo dosáhne v hrací době větší­ ho počtu bodů než druhé družstvo. Je-li stav po uplynutí doby druhého poloča­ su nerozhodný, prodlužuje se utkáni o tolikrát 5 min, kolik je zapotřebí k roz­ hodnutí utkání — Soutěže. OH (od 1936 muži, od 1976 ženy), MS (od 1950 každý 4. rok muži, od 1953 také ženy), ME (od 1935 každý 2. rok muži, ženy od 1938). Pohár mistrů evropských zemí

mužů a žen. Pohár vítězů pohárů mužů, Koračův pohár mužů, Pohár L. Ronchettiové žen. — U nás je nejvyšší soutěží 1. celostátní liga mužů a žen. Českoslo­ venský pohár mužů a žen, jemuž před cházi Český a Slovenský pohár mužů a žen. — Literatura: Dobrý, l.: Útok v košíkové Praha 1963. — Velenský, E.: Obrana v košíkové. Praha 1965. — Do­ brý, L , Velenský, E.: Košíková mládeže Praha 1965. — Krnáč, L: Útok v modernom basketbale. Bratislava 1967 - Ve­ lenský, a kol.: Košíková Praha 1976 Výsledky mistrovství světa v basket bálu Muži Rok a místo konání: 1950 Buenos Aires, 1954 Rio de Janeiro, 1959 Čhile, 1967 Uruguay a Argentina, 1970 Jugoslávie. 1974 Portoriko, 1978 Filipíny, 1982 Ko­ lumbie 1950 Argentina 1954 USA 1959 Brazílie 1963 Brazílie / 1967 SSSR 1970 Jugoslávie (6. ČSSR) 1974 SSSR 1978 Jugoslávie 1982 SSSR Ženy Rok a místo konáni: 1953 Santiago de Chile, 1957 Rio de Janeiro, 1959 Mosk­ va, 1967 Praha, 1971 Brazílie, 1975 Ko­ lumbie, 1979 jižni Korea, 1983 Brazílie 1953 USA 1957 USA 3. ČSSR (Dubská, Ezrová, D. Hubálková, Moutelíková, Lundáková, Mázlová, Myslíková, Škutinová, Štěpánové, Trojková, Tyrolo­ vé, Vecková) 1959 SSSR 3. ČSSR (Dubská, Horáková, D Hubálková, Kočandrlová, Lundáková, škutinová, Šourková, Theissigová, Trojková, Tyrolové, Vecková, Žižlavská) 1964 SSSR 2. ČSSR (Horáková, D. Hubálko­ vá, Jindrová, Jošková, Melicha-, rová, Mikulášková, Richterová, Soukupová, Šourková, štecherová, Vecková, Zvolenská) 1967 SSSR 3. ČSS/?(Holková, Jindrová, Još­ ková, Kyzlinková, Melicharová, Mikulášková, Mrázková. Richte­ rová, Rumlerová, Soukupová, Štecherová, Zvolenská) 1971 SSSR 2. ČSSR (Coufalová, Děkanové, Grégrová, Jarošová, Jindrová, Jirásková, Jošková, Petrovická, Polléková, Spejchalová, Záhon­ ková, Zoubkové)

basketbal

47 1975 SSSR 3. ČSSR (Babková, Davidová, Doušová, Chmeliková, Jindrová, Jirásková, Kořinková, Nechvátá lová, Pechová, Polláková, Ptáčková, V Vrbková) 1979 USA 1983 SSSR Výsledky mistrovství Evropy v basket­ balu Muži Rok a misto konáni: 1935 Ženeva, 1937 Riga, 1939 Kaunas, 1946 Ženeva, 1947 Praha, 1949 Káhira, 1951 Paříž. 1953 Moskva, 1955 Budapest, 1957 Sofia, 1959 Istambul, 1961 Bělehrad, 1963 Wroclaw, 1965 Moskva a Tbilisi, 1967 Helsinky a Tampere, 1969 Neapol a Caserta, 1971 Essen a Bóbingen, 1973 Bar­ celona a Badalo, 1975 Bělehrad, 1977 Lutych, 1979 Turín, 1981 Praha, 1963 Li­ moges 1935 Lotyšsko 3. ČSR (Čtyřoký, Fertek, Franc, Klíma, Moc, Week, Voves) 1937 Litva 1939 Litva 1946 ČSR (Bobocký, Drvota, Ezr, Herr­ mann, Hluchý, Krepéla, Mrázek, Nerad, Šimáček, Stibitz, Toms, Trpkoš. Velenský, Vondráček) 1947 SSSR 2. ČSR (Bělohradský, Bobocký, Dostál, Drvota, Erz, Fráňa, Herr­ mann, Kozák, Krása, Mrázek, Toms, Trpkoš, Velenský, Vondrá­ ček) 1949 Egypt 1951 SSSR 2. ČSfl (Baumruk J , Baumruk M„ Bobrovský Z. Kinský, Kozák, Krenický, Matoušek, Mrázek, Nebuchla, Novák, Šíp, Škeřík, So­ bota) 1953 SSSR 4 ČSR 1955 Maďarsko 2. ČSR (J. Baumruk, Z. Bobrov­ ský, Horniak, Kolár, Kozák, B. Lukašik, Matoušek, Merkl, Mrázek, Z. Rylich, Šíp, Sis, škeřík, J. Těti­ va) 1957 SSSR 3. ČSR (J. Baumruk, Z. Bobrov­ ský, Chocholáč, Kolář, B. Lukašík, Merkl, Ordnung, Z. Rylich, Šip, Škeřík, Jar. Tětiva, Jiří Těti­ va) 1959 SSSR 2. ČSR (J. Baumruk, Konvička, Křivý, B Lukašik, D. Lukašík, Po­ korný, B. Rylich, Sis, Škeřík, Šťa­ stný, Jar. Tětiva, Tomášek) 1961 SSSR 5. ČSSR 1963 SSSR 1965 SSSR

1967 SSSR 2. ČSSR (Atntner. Baroch, J. Bo­ brovský, Konvička, Marek, Mif* ka. C. Mrázek, Pištělák, Růžička, Tomášek, Zedníček, Zídek) 1969 SSSR 3. ČSSR (Ammer, Baroch, Bla­ žek, J. Bobrovský, Konopásek, Konvička, Mifka, Novický, Piště­ lák, Růžička, Zedniček, Zídek) 1971 SSSR 4 ČSSR 1973 Jugoslávie 4 ČSSR 1975 Jugoslávie 6. ČSSR 1977 Jugoslávie 3. ČSSR (Bojanovský, Brabenec, Douša, Klimeš, Konopásek, Kos, Kropilák, Nečas, Petr, Pospíšil, Ptáček) 1979 SSSR 4 ČSSR 1981 SSSR 3. ČSSR (Bóhm, Brabenec, Hraška, Havlík, Klimeš, Kos, Kropilák, Rajniak, Petr, Sedlák, Škála, Žuffa) 1983 Itálie Ženy Rok a místo konání: 1938 Řím, 1960 Bu­ dapešť, 1952 Moskva, 1954 Bělehrad, 1956 Praha, 1958 Lodž, 1960 Sofia, 1962 Mylhúzy, 1964 Budapešť, 1966 Kluž, 1968 Varšava, 1970 Amsterodam, 1972 Varna, 1974 Calgary, 1976 Clermont Ferrand, 1978 Poznaň, 1980 Banja Luka, 1981 Nacona, 1983 Budapešť 1938 Polsko 1950 SSSR 3. ČSR (Bartlová, Chytilová, Frágnerová, Hejná, Holešovská, Kopáčková, Kučerová, Miroviská, Patková, Pejrková, Preussová, Šolcová, Tomášková, Vágnero­ vá) 1952 SSSR 2. ČSfl (Blahoutová, Dobrá, Frágnerová, Havlíková, Holešovská, D. Hubálková, Koukalová, Mázlová, Mouteliková, Myslilová, Ště­ pánova) 1954 SSSR 2. ČSR(Bártová, Blahoutová, Če­ chová, Dobiášová, Ezrová, Fikotová, Grubrová, D. Hubálková, S. Mubálková, Koukalová, Mázlová, Mohelská, Mouteliková, Myslilo­ vá, Štěpánová) 1956 SSSR 3. ČSR (Bártová, Blahoutová, Dubská, Ezrová. Grubrová, D. Rubálková, Koukalová, Mázlová, Mészárošová, Mouteliková, Škutinová, Štaudová, Štěpánová, Theissigová) 1958 Bulharsko

1960

1962

1964

1966

1968 1970 1972

1974

1980

1981

3. ČSR (Dubská, Grubrová, Kočandrlová, Lundáková, Mázlová, Škutinová, Stehnová, Theissigo­ vá, Trojková, Tyrolová, Záchvéjováj SSSR 3. ČSR (Adamírová, Haluzická, Horáková, D. Mubálková, Jošková, Nováková, Šourková, Sulco­ vá, Theissigová, Tyrolová, Vecková, Žižlavská) SSSR 2. ČSSR (Brožková, Horáková, D. Hubálková, Jošková, Koťátková, Mikulášková, Nováková, Richte­ rová, Šourková, Starší, Vecková, Zvoienská) SSSR 3. ČSSR (Brožová, Holková, Jin­ drová, Jošková, Krahulcová, Me­ licharová, Mikulášková. Richte­ rová, Spejchalová, Soukupová, Štecherová, Vecková) SSSR 2. ČSSR (Holková, Jindrová, Još­ ková, Melicharová, Mikulášková, Mrázková, Richterová, Rumlerová, Soukupová, Starší, Štecherová, Zvoienská) SSSR SSSR 4 ČSSR SSSR 3. ČSSR (Bobková, Grégrová, Ja­ rošová, Jindrová, Jirásková, Malotová, E. a T. Petrovičové, Pollá­ ková, Ptáčkově, Spejchalová, Štrbáková) SSSR 2. ČSSR (Kořínková, Reichová, Miklošovičová, Chmeliková, Bob­ ková, Nechvátalová, Polláková, Vrbková, Ptáčková, Jirásková, Doušová, Doležalová) 2. ČSSR (Kořínková, Davidová, Miklošovičová, Chmeliková, Pol­ láková, Nechvátalová, Králíková, Vrbková, Ptáčková, Pechová, Balaštiková) 3. ČSSR (Bartošová, Vrbková, Kopecká, Třešňáková, Bardoňová, Klimešová, Nechvátalová, Menclová, Mojsáková, Pošvářová, Peklová. Piršlová) SSŠR 3. ČSSR (Klimešová, Kozmanová, Hojsáková, Davidová, Weiserová, Třešňáková, Zarevúcká, Rajniaková, Chmeliková, Miklo­ šovičová, Mottlová) SSSR 3. ČSSR (Klimešová, Kozmanová, Komeštíková, Davidová, Weiserová, Třešňáková, Zarevúcká, Chmeliková, Menclová, Peklová, Pauchová, Hlaváčová) 6. ČSSR

48

basketball lime game basketball lime game [angl.], později též b. for women, pro ženy, obměna Naismithova basketbalu. Jedná se o fy­ zicky méně náročnou hru, než je bas­ ketbal Hřiště je rozděleno na třetiny, v každé z nich hraji 3 (později jen 2) hráčky každého mužstva. V Anglii hru zveřejnil Sargent, pro čas.Sokol 1897 přeložil Klenka. Ten převzal pravidla a obměnil je pro -» cílovou, která ovliv­ nila Kryštofovu -*■ českou házenou, basket-volleyball [angl.J amer. hra, basketbal hraný volejbalovým odbíje­ ním míče. U nás se obdobná hra (slg. volejbanda) neujala, baskické pelota viz pelota. Bassham Lanny, *1947, střelec USA. Olymp, vítěz 1976 ve střelbě z libovolné malorážky (3 x 40 ran). Mistr světa 1974 (velkorážová terčovnice: 3 x 40 ran jednotlivci i družstva, 40 ran vleže jednotlivci i družstva, 40 ran vstoje jednotlivci i družstva; libovolná malorážka: 3 x4 0 ran, 40 ran vstoje - druž­ stva) a 1978 (libovolná malorážka: 3 x 40 ran - jednotlivci i družstva, 40 ran vstoje, 40 ran vleže - družstva). Držitel stříbrných medaili z OH 1972 (libovolná malorážka: 3 x 4 0 ran), MS 1974 (velko­ rážová terčovnice: 40 ran vkleče - druž­ stva; standartni malorážka: 3 x 20 ran družstva; vzduchovka. 10 m, 40 ran jednotlivci i družstva), 1978 (vzduchov­ ka: 40 ran - družstva) a bronzových z MS 1974 (libovolná malorážka: 3 x 4 0 ran - jednotlivci, 40 ran vstoje - jednotli­ vci) a 1978 (libovolná malorážka: 40 ran vstoje - jednotlivci; 40 ran vleže jednotlivci). Baszanowski Waldemar, *1935, pol vzpěrač v kat. do 67,5 kg. Zvítězil na OH 1964,1968 a stal se mistrem světa 1961, 1965, 1961, 1965, 1969, mistrem Evropy 1961, 1965, 1968-69, 1971 a držitelem stříbrných medaili z MS 1962-63, 1970-71 a z ME 1962-63, 1970. V kat. do 75 kg ziskal stříbrné medaile na MS a ME 1966 Baštář Jiří, 1912-1983, čs. lukostřelec, MS. Člen družstva, které obsadilo 1. místo v celkové klasifikaci na MS 1949 a 3. místo na MS 1950. Významný funk-

Jiři Baštář

5,0 H _______ 15.0 *>4p

LM r

ft04p

5QO

_ ------------------------------------------------------------------

ř-

i

Plavecký bazén 50 x 21 m: A půdorys, a dělící plovoucí pásy, b vodící pruhy na dně, c lano pro znakovou obrátku, d lano pro chybný start, e startovní bloky; B rez.

cionář v Mez. lukostřelecké federaci (místopředseda, resp. čestný místo-1 předseda PITA) baterie [fr.], střelnice pro střelbu na asfaltové terče. Na střelnici je 5 střelec­ kých stanovišť a 3 - ► vrhačky umístěné v zastřešeném přikopu 0,5 m pod jeho okrajem. Vzdálenost stanovišť od vrhaček je 15 m Vrhačky jsou seřízené tak, aby vržený terč letěl se stoupáním 1-3 m na 10 m a měl dolet 75 m. Musí letět v prostoru vymezeném úhly 45° na obě strany od myšlené přimky prebihajici stanovištěm střelce a stř. vrhačkou. V. t. sportovní střelba. Baťkově Šárka, *1960, čs. moderni gymnastka, MS. Získala stříbrnou me­ daili na MS 1979 a bronzové z MS 1977, 1978 a 1980 jako členka družstva ve společném vystoupení Účastnice MS 1981 v individuálni soutěži (16. viceboj). batoh, vak z umělých vláken, většinou s nepromokavou úpravou, opatřený po­ pruhy k nošení na zádech, součást vý­ zbroje turisty a horolezce. Rozlišujeme b. měkký, bez kostry (tzv. Metr), b. s vnitřní kostrou, většinou výjírnítilnou, a b. s krosnou, kterou lze používat i sa­ mostatně. Moderni b. má anat. stavbu, polstrované ramenní i bederni popruhy, místo řemínků silonové popruhy se samosvornými přezkami, partie dotýkající se zad je upravena proti pocení aj. B horolezecký má popruhy pro upoutání k pasu, poutka pro upevněni cepínu a stoupacich želez a pevný kroužek na vytahování pomocným lanem a na za­ věšování.

bat tennis [angl ], malý tenis s dřevě­ nou pálkou. V. t. paddle tennis. Běumler Hans-Jurgen, *1942, krasobruslař NSR. Reprezentoval v kat. sport, dvojic s - * M. Kiliusovou, s niž získal titul mistra světa 1963 a 1964 a mistra Evropy 1959-64, stříbrné me­ daile ze ZOH 1960 a MS 1959 a bronzo­ vou z MS 1960 Na ZOH 1964 obsadili 2. místo, ale stříbrné medaile vrátili, pro­ tože již před konáním ZOH podepsali profesionální smlouvu. Baumruk Jih, *1930, čs. basketbalista, ZMS. Držitel stříbrné medaile z MS 1951. Zúčastnil se turnaje na OH 1952 a 1960 (5.), ME 1953 (4 ), 1961 (5.). Nejlepši hráč ME 1961. bazělnf ganglia (řec.j, shluky nervo­ vých buněk uložených ve střední části koncového mozku. Je to podkorové koordinační centrum, uplatňující se hl. při regulaci svalového napětí a při vy­ bavování složitých automatizovaných pohybů a stereotypů (např chůze, běh) bazélnf metabolismus viz metabolis­ mus. bazén [fr ], umělá vodni nádrž pro zá­ vodní i rekreační plaváni. Pro rozměry a vybavení závodních plaveckých b. jsou závazné předpisy Mez. federace plavání. Stanoví délku 25 m, 33'/i m a 50 m (přípustná délka je i 100 m) s max. odchylkou ± 2 % a minim, hloubkou 90 cm, lépe však 18-2 m, což vyhovuje i pro vodní pólo. Šířka b. je závislá na počtu drah a šiřce jedné drá­ hy, která je 2-2,5 m. Plavecké dráhy

49

bazén zdrsněným povrchem. U otevřených b. jsou v místech vstupu a někdy i kolem celého b. umístěna brodítka. Jsou to mělké nádrže s vodou (nejlépe proudí­ cí] široké minim. 2m a hluboké 15-20 cm a slouží k omytí nohou před

Ukázka podélného profilu univerzálního bazénu 50 m s přepadovým žlábkem.

jsou od sebe odděleny plovoucími pásy a jsou číslovány zleva doprava. V po­ délných stěnách jsou přepadové žlábky nebo hrany, které odvádějí vodu z po­ vrchu b. k úpravně vody nebo do odpa­

du, a vstupy do vody buď ve formě schůdků (přímo v konstrukci stěny), ne­ bo krátkých žebříčků, které však ne­ smějí přesahovat přes líc stěny a musí být opatřeny přidržovacími madly, sa­ hajícími přes okraj bazénu. Podélné stěny mohou mít v hloubce 90-110 cm výstupek široký 15 cm pro oddech plav­ ců Čelní stěny jsou bez přepadových žlábků a bez výčnělků, jen na startovní straně jsou držadla pro znakový start, a je-li instalováno elektronické měření časů, i dotykové desky. Ono b. musí být hladké a světlé, s mírným sklonem (max. 6%) k vypouštěcím otvorům. U b , kde je i skokanské zařízení, může mít dno sklon z hloubky 1,8 m na max. hloubku 5m až 45°. Uprostřed každé plavecké dráhy je na dně tmavý pruh široký 25 cm, který slouží ke směrové orientaci plavců; stejný pruh je napřič b. ve vzdálenosti 2 m od čelních stěn. Ve vzdálenosti 15 m od startu je ve výši 1,8 m nad hladinou napjaté lano, které se při chybném startu spustí na hladi­ nu. Druhé lano s praporky napjaté 5 m od obrátkových1stěn slouží jako ukaza­ tel znakové obrátky. Stěny i dno b. jsou obvykle obloženy keramickými mrazuvzdornými obkládačkami, pokud není provedena jiná úprava (např. u ocelo­ vých b. obložení vodotěsnou fólii). Ochozy b. máji mit povrch z dlaždic se

Různé tvary přepadových žlábků bazénu.

50

Beamon vstupem do bazénu. — Skokanský b. má doporučené rozměry 10,5 x 10 m pro skoky z prkna a 20 x 16 m pro skoky z věže, hloubka vody 5 m. Na čelní stě­ ně je umístěno -» skokanské zařízení. — B. cvičný se používá pro výuku pla­ vání. Rozměry jsou závislé na místních možnostech, bývají 9 x 6 m, 12,5 x 6 m, 12,5x8m nebo 16,67 x 8 m. Hloubka vody 90-135 cm, výjimečně až 1,8 m. — B. neplavecký může mít různé rozměry, hloubka vody je však pouze 135 cm. — B. dětský bývá součástí dětských hřišť, jeslí a mateřských škol Může mít různé

to výkon byl současné SR, starý SR překonal o 55 cm. Beckerflex viz plastické povrchy Beckenbauer Franz, *1945, fotbalista NSR. Záložník, libero Bayernu Mnichov (1958-77). NSR reprezentoval 103 x . Účastník MS 1966 (2. místo), 1970 (3. místo) a 1974 (1. místo), MS 1972 (1. místo) a 1976 (2. místo). Nejlepší fotba­ lista Evropy 1972 a 1976. Fotbalovou ka­ riéru zakončil v Cosmos New York (1977-80 a 1983).

Franz Beckenbauer

Bečvář Václav, *1908, čs. vzpěrač, MS. V kat. nad 82,5 kg se stal mistrem Evro­ py 1933 a držitelem bronzové medaile z MS 1947. Účastník OH 1936 (10. mís­ to), MS 1946 (6.) a ME 1947 (6 ).

Různé tvary přepadových hran bazénu.

tvary, hloubka vody 40 cm pro děti předškolního věku a 90 cm pro děti ml. školního věku (6-7 let). Vhodné je jeho doplnění mlhovými sprchami. — B. ochlazovací je speciální b. malých roz­ měrů s vodou nízké teploty, který bývá součástí ->• sauny — B. prohřivací s velmi teplou vodou se používá ve sport, regeneraci nebo bývá součástí očistných lázní.

Václav Bečvář

bedna, tělocvičné nářadí sloužící pře­ vážně k přeskokům. — B. švédská (plint), tělocvičné nářadí tvaru komolé­ ho jehlanu. Skládá se ze šesti dílů - rá­ mů: zákl. má velikost 1 300 x 700 mm, nejvyšší 1 300 x 340 mm. Horní díl je kryt čalouněným víkem potaženým kůží či umělou usni, rohy se zaoblenými hra­ nami. Výška b. je 1 005 mm. Díly mají na čelech otvory k snazší manipulaci. — B. německá má tvar hranolu o zá­ kladně 1 400 x 450 mm. Skládá se z pěti nebo šesti dílů; vrchní čalouněná meta­ cí deska má rozměry 1 500 x 500 mm. Robert Beamon Výška b. 1 100 mm, ve čtyřech vnitřních Beamon Robert, *1946, amer. atlet, rozích jsou připevněny dřevěné hranol­ dálkař. Olymp, vítěz 1968 (890 cm). Ten­ ky pro uchycení horní desky. — B. se

dají odebíráním jednotlivých dílů snižo­ vat Bednář Jan, "1914, čs. motocyklový zá­ vodník, ZMS, Startoval ve třech Šestidenních. 1947 byl členem vítězného tý_mu ČSR v soutěži o Mezinárodní trofej, běh, 1. přirozený lokomoční pohyb člo­ věka, zákl. a nejstarší těl. cvičení. Hlav­ ní součást - ► atletiky a většiny - ► po­ hybových her, - ► ZRTV a - ► odznaku zdatnosti. Využíván v těl přípravě větši­ ny sportů. Pro svou obecnou přístup­ nost je masově využíván na celém svě­ tě k udržení a zlepšeni zdravotního sta­ vu a zvýšeni fyzické kondice (viz běh pro zdraví); 2. v závodní formě je b. zá­ kladem atl. soutěží Běhy představuji 67 % všech atl. disciplín, ve kterých se vedou oficiální SR (23 mužských a 15 ženských, tj. celkem 38 z celkového po­ čtu 57 disciplín). Podle charakteru tratě rozlišujeme běhy hladké a překážkové, podle místa konáni b. na dráze nebo mimo dráhu (b. terénní, silniční), podle počtu běžců běh jednotlivců a -> běh družstev. Družstvo běží buď současně, nebo následné (ve formě -» štafetové­ ho běhu). Běhy se nejčastěji děli na krátké - do 400 m, střední - 800 3 000 m, dlouhé — 5 km a více a velmi dlouhé — 20 km až maratón, běhají se však ještě delší vzdálenosti 100 km, 100 mil, 24hodinový běh. — B. je cyklic­ ký pohyb, v němž pohyb, jednotkou je běžecký dvojkrok. Střídá se v něm opo­ rová fáze s fází letovou. Oporová fáze se skládá z pasivní (brzdící) dokrokové fáze a fáze aktivní (hnací) odrazové. Uprostřed mezi nimi je tzv. moment vertikály, kdy svislá těžnice těla prochá­ zí středem plochy opory. Odrazové síly je plně využito za předpokladu dobrého třeni (proto běžci používají speciální obuv - běžecké -» tretry s hřeby) a pevnosti podkladu (nejvýhodnějši je dráha s umělým povrchem - tartanem, rekortanem atd ). V běžeckém závodě je cílem proběhnout danou trať co nej­ rychleji (s výjimkou hodinovky, kde je cílem uběhnout za hodinu co nejdelší vzdálenost). Rychlost b. je dána souči­ nem délky a frekvence kroku (v = d. f.). Vyšší rychlosti je možné dosáhnout buď zvýšením frekvence kroku při udr­ žení jeho délky, nebo prodloužením kroku při udržení jeho frekvence. Ve sprintu je hl. kritériem účinnosti rych­ lost b. bez ohledu na výdej energie. Čím delší trať, tím důležitější je hospo­ dárnost pohybu. B. je tím ekonomičtěj­ ší, čím více se dráha těžiště běžce přibližuje k přímce (omezením horizon­ tálních a zejména vertikálních výkyvů). — Výkonnost ve sprintu není závislá na konstitučních předpokladech Mezi úspěšnými sprinty se vyskytují nejrůz­ nější somatotypy, od malých a robu-

běh

51 stních až po vysoké a štíhlé typy. V dlouhém sprintu a na stř. tratích ma­ jí výhodu jedinci vyšši postavy (185-190 cm) ektomezomorfního typu. Nejvyvinutější svalstvo mívají běžci na 400 m. Výhodou pro běžce jsou dlouhé dolní končetiny a vyvážený poměr mezi délkou stehna a bérce. Na dlouhých a velmi dlouhých tratích se uplatňují ektomorfní typy různé těl. výšky. Cha­ rakteristické je velmi nízké procento těl. tuku a úzká pánev. — Z fyziologic­ kého hlediska je působení běhu na or­ ganismus běžce velmi rozdílně v závis­ losti na délce trati a intenzitě běhu. Vý­ dej energie při b. roste zhruba s třetí mocninou rychlosti. Energetické krytí výkonu záleží na rychlosti, s jakou může být energie uvolňována. Ve sprintu je spotřeba energie kryta anaerobně HI. úlohu má systém ATP-CP (do 20 s). S prodlužováním tratí a časového trváni b. přebírá hl. úlohu anaerobni glykolýza (LA systém), s maximem kolem 30-40 s (typická trať je 300 m). Kolem 2:30 až 3 min se začiná anaerobni a aerobní za­ bezpečování energetického výdaje vy­ rovnávat. Vyrovnaný poměr mezi anae­ robním a aerobním krytím se udává u běhu na 1 000 nebo 1 500 m (podle rychlosti běhu). U dlouhých tratí se pl­ né využívá kyslíku získaného plicní ven­ tilací a plné se uplatňuje aerobní ener­ getický systém Oi. Podle intenzity fyziol. procesů jsou běžecké tratě rozdělo­ vány do 4 kategorií: a) b max. intenzi­ tou (100-200 m). Na kyslíkový dluh při­ padá 90-87 % krytí spotřeby energie, in­ tenzita metabolismu čini až 25 000 % bazální hodnoty, TF 180-200/min, spo­ třeba kyslíku do 101, zotavovací’ fáze do 45 min. Zvi. kategorii tvoří b. na 400 m (300 až 500 m), který se běhá v první čá­ sti submax. a v druhé maximálně. Dosa­ huje se nejvyšších hodnot TF (až 240/min) a nejvyšší hladiny laktátu v kr­ vi; b) běh submax. intenzitou (600-3 000 m). Intenzita metabolismu či­ ní 10 000-15 000% bazální hodnoty, TF 190-220 tepů/min., minutový srdeční objem i přes 4 0 1, spotřeba kyslíku až 301, zotavovací fáze trvá 1-2 hod.; c) b. stř. intenzitou (5-10 km). Kyslíkový dluh tvoří asi 10% krytí energie; intenzita metabolismu 2 000 %, spotřeba kyslíku až 1301, TF 180-200/min. Častý je výskyt -» mrtvého bodu, po jehož překonání přichází - * mrtvého bodu, po jehož překonání přichází - ► druhý dech. Zo­ tavovací fáze trvá několik hodin; d) b. mírnou intenzitou (20 km - maratón). Probíhá v - ► setrvalém stavu. Předsta­ vuje velké zatížení organismu. Intenzita metabolismu 500 %, TF 16Z-190/min, mi­ nutový objem srdeční kolem 101/min. Srdce přečerpá za maratón 5 t krve a plíce vymění 10 0001vzduchu. Dochá-

Běh na 100 m na OH 1972 (vítěz V. Borzov).

zí podstatným změnám ve složení krve. — V atl. bězích probíhá sport, boj pří­ mo a současně. Tím se liší od těch. dis­ ciplin, v nichž závodníci provádějí své pokusy následně. Podmínky závodu představuji vždy stresovou situaci, pro­ to musi mít běžec silnou vůli U sprinte­ ra trvá max. volní koncentrace bez mož­ nosti vypnuti 10-20 s, na stř. tratích ně­ kolik minut. U sprintera je důležité sebeovládání, neboť musí vyběhnout z nehybné startovní polohy. U běžce na 400 m se silná vůle projevuje schopno­ stí snášet intenzívni bolestivé pocity, spojené s narušením acidobazické rov­ nováhy a zaplavením svalstva laktátem („svalové ztuhnutí"). Musi být chladno­ krevný, aby dokázal běžet optimálním tempem první polovinu závodu, nezávi­ sle na rušivém působeni ostatního pole běžců. Běžec stř. tratí se musí naučit optimálně řešit stále se měnící závodní

situaci, a to při narůstajícím kyslíkovém dluhu (změny tempa, - ► trháky, posta­ veni v poli běžců, závěrečný spurt). Pro běžce dlouhých tratí je charakteristic­ kým rysem „uměni trpět", snášet dlou­ hou dobu nepříjemné a bolestivé poci­ ty spojené s únavou, překonáním mrtvého bodu a vyčerpáním. — Oficiál­ ní běžecké tratě, ve kterých IAAF vede SR: Vzdálenost v m Muži (M), ženy (Ž) Běhy hladké 100 M-Ž 200 M-Ž 400 M-Ž 800 M-Ž M 1000 1 500 1 míle 2 000 M 3 000 M-Ž 5 000 M-Ž 10 000 M-Ž 20 000 M 25 000 M 30 000 M hodinovka M Běhy štafetové 4x100 M-Ž 4 x 200 M-Ž 4x400 M-Ž 4 x 800 M-Ž 4 x 1 500 M Běhy překážkové

100

Ž

110 M 400 M-Ž 3 000 M Závoděni mládeže je z hlediska délky tratě omezeno zvláštními směrnicemi. — Technika. Rozlišuji se dva zákl. způ­ soby běhu: a) šlapavý způsob, který je možný jen při akceleraci (startu); b) švi hový způsob (zast. plavný nebo kročný) v rovnoměrném běhu na trati. Trup je Jarmila Kratochvílové při běhu na 800 m. v mírném náklonu, hlava v prodloužení

52

béh družstev trupu (šíjové svalstvo uvolněno), ramenní klouby uvolnéné, paže komihaji v rovinách, které se protínají před tě­ lem. Při rychlém b. je pohyb paži aktiv­ ní (paže slouží jako akcelerátory pohy­ bu nohou), při vytrvalostním běhu pa­ sivní (udržování rovnováhy, kompemzační pohyby). V momentě odrazu pro­ chází běžec při dobře provedeném odrazu tzv. běžeckým lukem. V letové fázi po doznění odrazu následuje vstříc­ ný pohyb nohou (při rychlém b. aktivní střih). Při pohybu zadní nohy vpřed do­ chází k vykývnutí bérce vzhůru (zakop­ nutí) a při dokroku přední nohy k vykýv­ nutí bérce vpřed (předkopnutí). Těsné před dokrokem provede bérec rychlý zpětný pohyb proti směru běhu (zahrábnutí). Došlap je bud na přední část chodidla (pak dochází k tzv. dvojité prá­ ci chodidla), nebo na celé chodidlo, popř. přes patu (pak dochází ke kolébkovitému převalení chodidla). K nácviku a zdokonalování techniky b. se používa­ jí speciální průpravná běžecká cvičeni ( - ► skipink, liftink, zakopávání, předkopávání, odpichy). V praxi se kla­ de velký důraz na tzv. vyběhávání, tj. samovolné vytříbení techniky běhu. Dů­ ležité je zvládnutí techniky setrvačného běhu. Slouží k tomu vypnuté a vypuště­ né úseky, b. s větrem v zádech, b. ze svahu — Z taktického hlediska má kaž­ dá trať teoreticky optimální rozloženi tempa pro dosažení max. výkonu (s vý­ jimkou běhu na 100 a 200 m, které se běhají max. úsilím od startu do cíle). V bězích na 400 až 1 500 m má být první polovina tratě rychlejší než druhá. V bě­ zích na dlouhé tratě je optimální rovno­ měrné rozloženi tempa, s mírným zrychlením v začátku a konci tratě. Tak­ tika v bězích má dvě zákl. varianty: „na vítězství" (určité pořadí) nebo „na re­ kord" (určitý čas). V taktické přípravě zaměřené na vítězství je důležitá schop­ nost finišovat, provádět trháky na trati a udržovat si takticky výhodné postave­ ní ve skupině běžců (nenechat se zablo­ kovat). V taktické přípravě na rekord je nejdůležitější zvládnout odhad tempa („pocit času"). Velký význam má zna­ lost soupeřů a taktická zkušenost získa­ ná předchozí účasti na závodech. — Trénink všech běžeckých disciplin je zaměřen na současný rozvoj rychlosti a vytrvalosti v určitém optimálním po­ měru vzhledem k délce trati a jejimu časovému trvání. Čím je závodní traf kratší, tím větší je význam rychlosti (ab­ solutní nebo relativní). U sprintu je tré­ nink zaměřen na rozvoj akcelerační a max. rychlosti a rychlostní vytrvalosti. Počínaje během na 400 m je hlavní za­ měření na rozvoj speciální vytrvalosti. Charakter speciálni vytrvalosti je v bě­ hu na 400 m anaerobní, v bězích na

středni tratě anaerobně-aerobní a v bě­ zích na dlouhé tratě aerobní. Druhým hlavním úkolem je zvýšeni zásoby rych­ losti: v běhu na 400 m rychlostní vytrva­ losti (výkon na 200 m), ve středních tra­ tích tzv. tempové rychlosti (výkon na nejbližši kratší trati). Třetí úkol v pořadí důležitosti je zvýšeni zásoby vytrvalosti, tzv. tempové vytrvalosti (výkon na nej­ bližši delší trati). Zákl. metodou rychlo­ stního tréninku je opakovaná metoda, charakterizovaná vysokou intenzitou běhu a optimálními přestávkami mezi úseky, popř. sériový trénink. Zákl. me­ todou vytrvalostního tréninku je meto­ da souvislého (kontinuálního) běhu rov­ noměrným tempem nebo metoda inter­ valová (viz intervalový trénink). Pravi­ dla. Délka standardizované úřední bě­ žecké dráhy je 400 m. Má 2 zatáčky a 2 rovinky. Tratě do 400 m včetně se běha­ jí v oddělených drahách širokých 122-125 cm. Musí jich být minim, šest, na mez. závodech jich bývá osm. První dráha se měří 30 cm od pevného obrubníku, ostatní dráhy 20 cm od vnitř­ ní čáry. Při běhu na 800 m se běží v od­ dělených drahách prvních 100 m. Do 400 m včetně musí závodník startovat z nízkého startu (viz startovní poloha) a ze startovních bloků. Nejdelší oficiál­ ní trati je * maratón, který musi být veden po silnici. V průběhu závodu ne­ smi závodník opustit běžeckou dráhu; v silničním závodě jen s povolenim a pod dohledem rozhodčího, přičemž si nesmí závodní traf zkrátit. Při běhu ne­ smi závodník jinému běžci překážet, kří­ žit mu traf, strkat do něho. Úřední mě­ ření časů je buď ruční, nebo plně auto­ matické (elektrické). Při ručním měření se úřední čas udává s přesnosti na 0,1 s na dráze a na celé sekundy mimo drá­ hu. Plně automatické měření je elektric­ ké, využívá - ► cílové kamery. Při auto­ matickém měření se oficiální časy udá­ vají s přesnosti na 0,01 s na dráze do 10 km včetně, na 0,1 s na dráze v závo­ dech delších než 10 km a na 1 s mimo dráhu. SR je možné vytvořit pouze na dráze. tj. na speciálně vybudované a úředně ověřené dráze dlouhé 400 m, pod otevřeným nebem. Na kryté dráze nebo mimo dráhu se registrují jen nejlepši svět. výkony (maratón). V bězích na 200 m a kratších brání uznání rekor­ du vítr, vane-li ve směru běhu a je větši než 2 m/s. Měří se - ► anemometrem po dobu 10 s při běhu na 100 m, po do­ bu 13 s při běhu na 100 a 110 m př. a po dobu 10 s při běhu na 200 m od okamži­ ku, kdy závodnici vběhnou do citové ro­ vinky. SR v běhu na 100, 200, 400, 100 př. (ženy), 110 př., 400 př. a štaf. běhy 4 x 100 m se uznávají jen při automat, měření času. — V. t. překážkový béh, štafetový běh, maratón. — Literatura:

Borzov, V, F.: Tajomstvo rychlosti. Bra­ tislava 1977. - Costill, D. L: A Scienti­ fic Approach to Distance Running. Los Altos 1979. — Doherty, J. K.: Modern Training for Running. Englewood Cliffs 1965. — Fišer, L. a kol.: M ílařia vytrval­ ci. Praha 1965. — Kervitcer, J. a Bláha, K. Běh na středni a dlouhé tratě a chů­ ze. Praha 1981. — Varga, I. a kol.: Běhy. Bratislava 1976. — Zaremba, Z.: Sprinty a biegy šrednie. Varšava 1978. — Záto­ pek, E.: Můj trénink a závoděni. Praha 1955. běh družstev, závod vícečlenných družstev v bězích, v současné době pouze mimo dráhu. Běhá se formou soutěže jednotlivců. Podle výsledkové listiny z této soutěže se pak určuje vý­ sledek soutěže družstev. Počet běžců, jejichž výkon se započítává do soutěže družstev, je stanoven rozpisem závodu. Výsledné pořadí se určuje buď souč­ tem bodů za umistěni, přičemž se bere v úvahu umístěni všech běžců nebo jen bodovaných běžců, anebo součtem ča­ sů bodovaných běžců. V případě rovno­ sti bodů nebo časů vítězí družstvo, je­ hož poslední započítaný závodník se umístil nejblíže vitězi. Běh družstev byl na pořadu OH na dráze 1900 (5 000 m), 1908 (3 míle), 1912 (3000m), 1920 (3 000 m), 1924 (3 000mj; v přespolním běhu 1904, 1912, 1920,1924. Běh Mladé fronty a Směny, BMFS, přespolní běh pro mládež od 8 let nere­ gistrovanou ve výboru svazu atletiky CÚV a SÚV ČSTV, pořádaný každoroč­ ně ÚV SSM, Ústřední radou PO SSM a ÚV ČSTV. Poprvé pořádán 1956. Zá­ vodí se na tratích: 3 000 m (muži, st. a ml. dorostenci) a 1 500 m (nejmladší, ml. a st. žáci, ženy, dorostenky i žákyně všech věkových kat.). V kat. st. žactva a ml. dorostu se pořádá celostátní finá­ le, ostatní kat. vrcholí v kr. (st. dorost) a okr. kolech (dospěli, ml. a nejmi, žac­ tvo). běh na lyžích, 1. závodni lyž. disciplina vytrvalostního charakteru; 2. součást závodních disciplin: -*■ biatlonu, - ♦ ly­ žařského orientačniho běhu, - * závodu sdruženého aj.; 3. prostředek zimni pohyb, rekreace a -*• lyžařské turistiky. — Běh všestranně a harmonicky rozvíjí funkčni zdatnost organismu, zapojuje všechny svalové skupiny a zatěžuje i vnitřní orgány. Představuje práci mirné intenzity dlouhého trvání (od 20 min až do několika hodin) se submax. až max. zatížením při stoupáních a v závě­ ru závodu. Výdej energie závisí na dél­ ce a charakteru tratě a rychlosti běhu. Energetický výdej je asi z 90 % kryt ae­ robními procesy uvolňováni energie a představuje 1 230-1 330 % bazálního metabolismu. Max. spotřeba kyslíku u vrcholných závodníků činí až 5,51/

béh na lyžích

53 min, tj. vice než 80 mmol/kg/min. Z dal­ Béh na lyžích — délky tratí ších faktorů podmiňujících sport, vý­ konnost je důležité schopnost odolávat Věkové kategorie únavé, odolnost vůči nepříznivým kli­ matickým podmínkám, schopnost vy­ ml. žáci rovnat se s nevhodnou kvalitou mazání ml. žákyně (11-12let) atd. — Historie. Běh na I. je nejstarši st. žici lyž. disciplína, prvni závody se konaly st. žákyně (1 3-14 let) 1843 v Tromse v Norsku. Vznikl ze ml. dorostenci zrychlené chůze na lyžích doplněné ml. dorostenky (15—16 let) skluzem. Technika běhu se zdokonalo­ st. dorostenci vala současně s vývojem běžeckých ly­ st. dorostenky (17—18 let) ží, vázání a vosků. První používanou junioři (19—20 let) techniku, norskou, vystřídala ve 20. le­ juniority (od 19 let) tech technika finská a švédská (tzv. muži (od 21 let) pasgang běh střidavý stejnostranný). ženy (od 20 let) Po 2. svět. válce převládla technika s dlouhým skluzem na jedné lyži a pře­ nášení hmotnosti těla, další etapou by­ I. je skluz v jednooporovém nebo la intenzifikace odrazů a odpichů a v 70. dvouoporovém postoji, práce paži a od­ letech se uplatňovala švihová práce pichy holemi. Rychlost běhu je dána končetin a zvyšování frekvence kroku. součinem délky kroku prodlouženého V současné technice se prosadilo pou­ skluzem a frekvenci. Dosahuje se rych­ žívání jednostranného brusleni a zdů­ losti 4-6 m/s. Rychlost běhu závisí na razněni odpichu soupaž (viz Siitonenův výkonnosti závodnika, na mazání, na krok). — Na programu ZOH jsou běžec­ sněhových a traťových podmínkách. ké disciplíny od I. ZOH 1924 v Chamo­ Způsoby běhu byly nazvány podle po­ nix. Obsahovaly běh na 18 km a 50 km hybů horních končetin: pohybuji se stří­ pro muže. Program MS 1933 a ZOH davě - běh střídavý, nebo soupažně 1936 byl rozšířen o štafetový běh běh soupažný. — Běh střídavý, pravi­ 4 x 10 km mužů. Od ZOH 1956 je místo delné střídání skluzu na jedné a druhé běhu na 18 km zařazena trať 15 km lyži při současném odpichu střídavě a 30km. Zeny poprvé startovaly na' jednou a druhou paží. Pohyby jsou růzZOH 1952 v běhu na 10 km, 1956 byla nostranné - při vysunuti pravé lyže se zařazena štafeta 3 x 5 k m (od 1976 pohybuje vpřed levá paže a obrácené. 4 x 5 km), program MS 1962 byl rozší­ Při běhu dvoudobém připadají na dva řen o běh na 5 km a MS 1978 o 20 km. odpichy holemi (pravou a levou paži) — U nás se první závody v b. n. I. kona­ dva kroky; variantou je běh čtyřdobý (4 ly 1893 v Jilemnici. Byly to spolu se zá­ kroky a 2 odpichy). Běh střidavý se vody v Rakousku prvni závody v Evropě používá nejčastěji, a to na rovině, při mimo Skandinávii. Zpočátku měly tratě dobrém skluzu do mírného stoupání, nejrůznéjši délku. 1902 zavedl -» J. při špatném skluzu i v mírném klesání. Róssler-Ořovský závod na 100 m. Na — Běh soupažný, střídáni skluzu na jed­ programu mistrovství Království české­ né a na obou lyžích, odpich se provádí ho 1904 byl závod v běhu na 100 m, současně oběma pažemi. Při běhu jed2 000 m s překážkami a 10 km pro muže nodobém připadá na jeden odpich je­ a poprvé startovaly i ženy v běhu na den odraz nohou; používá se i běh 800 m. Od 1905 se každoročně koná zá­ dvoudobý i vícedobý (na jeden odpich vod v běhu na 50 km. Rozvoj b. n. I. 2 i vice odrazů). Běh soupažný se uplat­ u nás plně sledoval vývoj ve světě. Do­ ňuje při rychlém skluzu na rovině nebo kladem jsou MS 1925 v Janských Láz­ v mirně klesajicí stopě. — Běh kombi­ ních, 1935 a 1970 na Štrbském plese; novaný, střídání obou zákl. běžeckých 1976 se konalo v Liberci MEJ. — Závod­ způsobů, napr. běhu střídavého dvouní discipliny: délky trati pro běh a pro dobého se soupažným během jednodoštafetový běh odpovídají věk. katego­ bým. — V současné době hraje význ. riím (viz tabulka). — Technika. Překo­ roli v souvislosti se zrychlováním běhu nání tratě a terénu vyžaduje zvládnuti tzv. volný způsob jednostranný a obou­ techniky běhu po rovině (střídavého stranný. Základem přípravy je obou­ a soupažného), techniky stoupání (bě­ stranné brusleni dvoudobé, tj. bruslení hu prostého, stoupavého a stoupavého na obě strany s odpichem pažemi na kroku), sjíždění (sjezdu v pohotovo­ každý druhý odraz nohy. Odvrat lyže stním a odpočinkovém postoji), změn a odraz z hrany jsou impulsy pro přená­ směru (odšlapováním, přešlapováním, šení hmotnosti těla na druhou lyži oblouky), zrychlování jizdy (odpichem a uvedeni lyže do skluzu s časově sla­ soupaž. bruslením), brzděni (přivratem, děným odpichem pažemi. Ve stoupá­ sesouvánim a regulací rychlosti jizdy ních a při zhoršených skluzových pod­ v obloucích). Charakteristický pro b. n. mínkách se používá oboustranného

Tref v km

Štafety

2 .4 2 ,3 3 .6 3 ,4 5, 10 3 ,5 7, 15 5, 10 10, 15, 30 5. 10, 20 10, 15. 30, 50 5, 10. 20

3 (4 )x 2 k m 3 (4 )x2k m 3 (4)x 3 km 3 (4) x 3 km 3 (4) x 5 km 3 (4) x 3 km 3 (4) x 7 km 3 (4) x 5 km 3 (4 )x 10 km 3 (4) x 5 km 3 (4/x 10 km 3 (4)x 5 km

brusleni jednodobého, kdy na každý odraz nohy připadá odpich pažemi. Ve velmi prudkém stoupáni a při únavě se používá oboustranného bruslení střída­ vého, kdy odraz nohy je doprovázen odpichem nesouhlasnou paži. — Běh do svahu. Užívají se různé způsoby bě­ hu podle podmínek skluzu a sklonu sva­ hu. Při klasickém způsobu se při do­ brém skluzu používá na svahu se sklo­ nem 3°-4° běh střidavý, při němž na větším sklonu svahu (10-15°) dochází ke zkracováni skluzu; při běhu do velmi prudkých svahů se používá běhu s jed­ nostranným nebo oboustranným přivra­ tem. Při volném způsobu běhu používají nejlepší běžci oboustranného bruslení jednodobého se skluzem. — Trénink. Etapa zákl. tréninku je určena pro žac­ tvo 10-14leté. Úkolem je vybudování zá­ kladů speciální výkonnosti, adaptace na pravidelnou zátěž, důraz je kladen na objem zatiženi pomoci převážně všeobecně rozvíjejících cvičeni (běhu v terénu, na dráze, posilovačích cvičeni, cyklistiky, jizdy na koloběžce, kondiční gymnastiky). Metodicky je výcvik za­ měřen na seznámeni s běžeckým vyba­ vením, na nácvik skluzu na obou i jedné lyži, nácvik přenášení váhy těla z lyže na lyži a využiti práce paži a odpichu holemi. Vytváří se všestranný pohyb, základ pomoci nácviku odšlapováni, bruslení, přejíždění terénnich nerovno­ sti a oblouků. Zákl. běžecké způsoby se nacvičuji komplexně, na běžeckém ko­ lečku nebo na trati v různých sněho­ vých podmínkách a rychlostech. — V etapě speciálniho tréninku (14-18 let) se zvyšuje objem zatiženi pomoci spe­ ciálních prostředků, zdokonaluje a roz­ šiřuje se běžecká technika ve smyslu zdokonalování rovnováhy, intenzivněj­ ších odrazů a odpichů, dokonalejší koordinace vytvářeni pocitů sněhu a odrazu atd. Současně se nacvičuje užiti techniky běhu v terěnních a traťo­ vých podmínkách. — Etapa vrcholové­ ho tréninku je zaměřena na podání

54

běh pro zdraví

Běh na lyžích při MS 1970 ve Vysokých Tatrách.

max. výkonu a jeho udržení optimálně dlouhou dobu. Úkolem výcviku je zdo­ konalováni techniky při únavě, nácvik optimálního tempa, individualizace techniky běhu, zdokonalováni techniky běhu do svahu, zvyšování stability a va­ riability techniky běhu. — V současné době je vážným metodickým problé­ mem sladění nácviku klasického a vol­ ného způsobu běhu. Některé lyžařsky vyspělé země se pokoušejí nacvičovat oba způsoby, jiné přešly pouze k bru­ slení. — Výzbroj a výstroj. Výzbroj běž­ ce tvoří --► lyže, -*■ lyžařské vázání, - * lyžařské hole, vak na přepravu lyži, po­ můcky k údržbě lyži a -*• lyžařské vos­ ky. Výstroj se skládá ze spodního bavl­ něného nebo Vlněného oblečení a z vrchního oblečení, tj. z kombinézy (z elast. materiálu přiléhajícího k tělu) ne­ bo z kalhot pod kolena (golfek), podkolenek, větrovky, čepice a rukavic. Boty pro nezávodni lyžování mají silnější po­ dešev i svršek, jsou vyšší a teplejší. Bo­ ty závodni jsou nízké, lehké (70 dkg), vyrobené z textilu a umělých hmot. Ná­ vleky přes běžecké boty izoluji tepelně a proti vlhku. — Běžecká trať. Má být vytyčena tak, aby prověřila fyzickou při­ pravenost, běžeckou techniku a taktiku.

Obsahuje časté střidání výstupů, sjezdů a běhu po rovině. Obtížnost tratě by měla kulminovat v druhé třetině tratě. Pravidla lyž. závodů obsahuji závazné parametry, které určují charakter tratě: přípustný rozdíl mezi nejnižšim a nej vyšším bodem tratě určuje HD (denivelation), výškový rozdíl nepřerušeného stoupání MM (maximum montee) a MT (montee total) udává součet všech stoupání. Jednotlivé tratě jsou barevně označeny a mají obsahovat informační údaje. Trať se upravuje pásovými vozi­ dly s přívěsným zařízením, pro význ. zá­ vody se upravují tratě se dvěma stopa­ mi. Při volném způsobu běhu je trať upravena pro bruslení a na pravém okraji je běžecká stopa. Závody na 30 km a více se zpravidla běhají na více okruzích. Nezbytnou součástí tratí jsou přístupové komunikace, sociální a hy­ gienická zařízení. Pro tréninkové účely se budují tratě s povrchem z umělých hmot nebo z asfaltu. — Pravidla. Doba startu každého běžce je stanovena star­ tovní listinou. Závodnici jsou zpravidla zařazeni podle výkonnosti do čtyř sku­ pin, skupina nejlepších startuje za nejvýhodnějšich podmínek, zpravidla jako třetí v pořadí. Bezprostředně před star­

tem si závodníci dají označit lyže, na nichž musí celou trať projet. Dojedou-li do cíle na jedné nebo obou neoznače­ ných lyží, jsou diskvalifikováni. Startuje se jednotlivě nebo ve dvojicích v inter­ valu 30 s. Trať závodu nesmí závodník opustit, musí proběhnout všemi kontro­ lami. Je-li běžec dostižen jiným závod­ níkem, nesmí mu bránit v předbíháni a musi mu na vyzvání uvolnit stopu, i když má trať stopy dvě. Závod musí závodník absolvovat vlastni silou a s ly­ žemi na nohou, během závodu nesmi přijmout žádnou pomoc. Přemazávání lyží je povoleno. Při štafetovém běhu je start hromadný, prvni členové štafet máji od startu vlastni stopu 100 m, v dalších 100 m se stopy sbíhají. Předá­ ní štafety se děje v předávacím území, dlouhém 30 m, v němž se musí předá­ vající závodník dotknout rukou jakékoli části těla běžce přejímajícího. Posled­ ních 100 m před předávacím územím nebo cílem nemusí závodník ani na vy­ zvání stopu uvolnit. 100 m po startu a 200 m před cílem při klasickém způso­ bu béhu není dovoleno bruslení. Při vol­ ném způsobu může závodník běžet od startu do cíle jakoukoli technikou. — Soutěže. ZOH (od 1924), MS (od 1924 každý druhý rok, do 1984 byly ZOH sou­ časné MS), MEJ (1968-76), MSJ (od 1977 každoročně). Světový pohár v bě­ hu na lyžích, do něhož se započítávaji tradiční závody v Lahti (Finsko), ve Falunu (Švédsko), v Holmenkollen (Nor­ sko), v Kavgolovu (SSSR), Tatranský pohár (Štrbské pleso). Masové závody: - * Vasův běh, - ► Euroloppet. Nejvyšší soutěží v ČSSR je M-ČSSR; masové zá­ vody: -*• Zlatá lyže Českomoravské vrchoviny, Bezroukův memoriál, - * Ji­ zerská padesátka - Memoriál expedice Peru '70, -*• Po hřebenech Krkonoš (70 km), - * Biela stopa SNP. - Literatu­ ra: Chovanec, F., Potměšil, J., Javorský, M.: Běh na lyžích, Praha 1983. - Kamenskij, V. I. a kol.: Lyžnyje gonki. Moskva 1964. - Maier, S., Reiter, T.: Skilauf hau­ te Mnichov 1980. běh pro zdraví, 1. název celosvětové­ ho hnutí, jehož iniciátorem je -> A. Lydiard Z Nového Zélandu se rozšiřilo do USA (viz jogging) a postupně do mno­ ha evr zemi. V některých zemích jsou zřízeny kluby rekreačních běžců. Počet rekr. běžců se v SSSR odhaduje na 30 mil., v USA na ^5 mil.; 2. název ma­ sových akcí pro neorganizovanou veřej­ nost, organizovaných v rámci hnutí -*■ Pohybem ke zdrávi. Důraz neni kladen na max. výkon, ale na účast a uběhnutí stanovené tratě; 3. forma individuální­ ho, popř. skupinového kondičního tré­ ninku v neformálních kolektivech (rodi­ na, parta aj.) k udrženi tělesné kondice. Běh jako přirozená lokomoční činnost

55 je každému dostupný. Umožňuje správ­ ně diferencovat tréninkové dávky. Do­ saženi kondičniho efektu vyžaduje běhat pravidelně, nejméně 3 x týdně 15-20 min stř. intenzitou, při níž tepová frekvence dosahuje hodnot kolem 130-160 tepů za min. Jsou zpracovány i náročnější běžecké programy (viz K. Cooper, Liga stovkařů), s větší týdenní frekvencí tréninkových jednotek a cel­ kově větším tréninkovým objemem (do­ ba tréninku, počet naběhaných kilome trů). K b. p. z. jsou nejvhodnější lesní cesty a pěšinky, speciálně upravené a vyznačené běžecké stezky s měkkým podkladem. U lidí starších, otylých a těch, kteří trpi chorobami dolních končetin, je lépe nahradit běh jinou vy­ trvalostní činností (jízda na kole, plavá­ ní aj ). — Literatura: Dostál, E.: Běh pro zdraví. Praha 1981. Behrendt Helmut, ’ 1904, tělových, funkcionář NDR; ved. tajemník Němec­ kého tělových, a sport, svazu (DTSB), gen. tajemník Olymp, výboru NDR (1951-75); dř. funkcionář něm. děl. spor­ tu. Nositel bronzového Olympijského řádu 1976. Behrendt Wolfgang, ’ 1936, boxer NDR. Olymp. Vítěz 1956 v kat. bantamové (do 54 kg). Držitel bronzové medaile z ME 1955 ve stejné hmotnostní katego rii. První sportovec NDR, který na OH získal zlatou medaili. Běh Rudého práva, tradiční mez. bě­ žecký závod pořádaný redakcí deníku Rudé právo za těch. spolupráce TJ Sparta ČKD Praha a TJ Rudá hvězda Praha. Koná se ke Dni tisku, rozhlasu a televize v pražském Parku kultury a oddechu Julia Fučíka a je součásti slavností Rudého práva. 1 roč. se konal 1950 pod záštitou deníku Svoboda, 2. roč. 1955 již pod záštitou Rudého prá­ va; od 1956 mez. závod. Trať se postup­ ně prodlužovala: 1950 - 3 700 m, 1955 5 000 m, 1956 - 5 100 m, 1957-67 - 6 000 m, 1968 se závod nekonal, 1969-71 7 200 m, 1972-73 a 1975 - 9 600 m, 1974 10 300 m, od 1976 - 11 400 m ve 4 ko­ lech. Ženy 1959 - 787 m, 1963 - 780 m, 1964-57 - 800 m, 1969 - 600 m. 1970-75 1 250 m, od 1976 - 2 850 m. Kromě mez. běhu ve dvoudenním běžeckém progra­ mu běh veteránů (40 let a vice) na 5 700 m, běžců II a III. výk. tř. 5 700 m, st. do­ rostenců 4 500 m a st. dorostenek 1 500 m; ml. dorost a st. žactvo jako finále Běhů tisku 1 500 m. Přehled vítězů Běhu Rudého práva Muži 1950 Emil Zátopek 1955 Ivan Ullsperger 1956 Alojzy Graj (Polsko) 1957 Constantin Grecescu (Ru­ munsko) 1958-59 Miroslav Jurek

Běchovice-Praha

Start k běhu žen na Běhu Rudého práva 1981 (s číslem 110 vítězka G. Weitzová).

1960 1961 1962 1963 1964 1965 1966 1967 1969 1970 1971-72 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 Ženy 1959 1963 1964 1965-67 1969 1970 1971 1972 1973-74 1975-78 1979 1980

Gerhard Hónicke (NDR) Peter Kubicki (NSR) Miroslav Jurek Gaston Roelants (Belgie) Bela Szekeres (Maďarsko) Lajos Mécsér (Maďarskoj Mohamed Gamoudi (Tunis) Ivan Šopša (SSSR) Dietmar Nagel (NDR) Seppo Tuominen (Finsko) Lasse Viren (Finsko) Victor Mora (Koiumbiw) Stanislav Hoffman Dan Glans (Švédsko) Lassě Viren (Finsko) Gerard Tebroke (Nizozemsko) Sergej Osipov (SSSR) Carlos Lopes (Portugalsko) Ivan Uvízl. Cor Lambregts (Nizozemsko) Essa Liedes (Finsko) Viktor Cumakov (SSSR) Lubomír Tesáček Michael Heilmann (NDR) Viktor Čumakov (SSSR)

1981 1982

Grete Waitzová (Norsko) Dorthe Rasmussenová (Dán­ sko) 1983 Gabrielle Meinelová (NDR) 1984 Angela Romanovová (SSSR) 1985 Gabrielle Veithová (NDR) 1986 Alena Močáriová Běh 17. listopadu, přespolní běh or­ ganizovaný každoročně 17. listopadu u příležitosti oslav Mezinárodního dne studentstva. Účastí na něm i v dal­ ších sport, disciplínách vzdávají vyso­ koškoláci hold tradicím a současnosti pokrokového mez. studentského hnutí a všem idejím boje proti fašismu, impe­ rialismu, kolonialismu a jiným formám sociálního a národnostního útlaku. Vy­ hlašuje jej Čs. ústředí vysokoškoláků SSM, ministerstvo školství ČSR a SSR a Vysokoškolský sport ÚV ČSTV Dbá se na pořádáni soutěží na úrovni fakult a škol, které organizačně zabezpečují fakultní nebo celoškol. výbory SSM za spolupráce TJ a kateder TV. Závodí se na tratích: muži 2 000 m, ženy 1 000 m. Závodu se mohou zúčastnit jen poslu­ chači denního studia neregistrovaní v oddílech atletiky (běžci) a moderního Bedřiška Kulhavá pětiboje. Vítězové fakultních soutěži Emilie Ovádková postupují do republikových soutěži, po­ Drahomíra Žáková řádaných ČÚV nebo SÚV SSM. Fakult­ Marie Ingrová ní, resp. školní kola probíhají od 1.10. Jarmila Hradecká do 1.11., republiková vždy od 10. do Marie Pospíšilová-lngrová 17.11. soutěžního roku. Jarmila Hradecká Běchovice-Praha, jeden z nejstarších Joke van Gervenová (Nizo- silničních závodů na světě, poprvé po­ zemsko) řádaný 1897 pod vlajkou ČSAAU, od té Grete Andersonová (Nor- doby každoročně. Od 1923 mistrovský sko) silniční závod v běhu na 10 km mužů, Grete Waitzová-Anderseno- od 1982 i žen. Start v Praze 9-Běchovivá (Norsko) cích, cíl v Praze 3 Na Ohradě. Pověstný Ljubov Šmolková (SSSR) je úsek do hrdlořezského kopce. Nesto­ Jelena Sipatovová (SSSR) rem a tradičním startérem byl zaslouží-

56

bek

Start závodu Běchovice-Praha

lý pracovník v TV Rudolf Richter, po něm Hubert Šulák. Koná se druhou říj­ novou nedělí. V současné době nejma­ sovější čs. běžecký silniční závod. 86. roč. 1982 se zúčastnilo 3 394 mužů a 158 žen. Kromě mistrovského závodu se bě­ ží 9 věk. kat. mužů a 2 kat. žen. První ofi­ ciální účast žen 1974. Trafový rekord Vlastimil Zwiefelhofer 28:36 (1975) a Ludmila Melicherová 34:45 (1982). Přehled vítězů závodu Běchovice-Pra­ ha Muži 1897-99 1900 1901 1902-03 1904-07 1908 1909-10 1911 1912 1913 1914 1915 1916 1917 1918 1919 1920 1921-22 1923 1924 1925 1926 1927-28 1929 1930 1931 1932 1933 1934 1935 1936 1937 1938 1939

Jakub Wolf Matyáš Špička Ludvik Petzold Antonin Šmucr Arnošt Nejedlý Paul Nettelbeck Antonín Dvořák František Slavik V ladim irj^n c František Slavik Antonín Kejhá Josef BleHy Václav Hájek Jindřich Košvanec Antonín Kejhá Václav Rott Václav Vohralík Josef Liehne VilénTSindler Karel Nedobitý Václav Drojda. Karel Nedobitý Josef Německý Karel Nedobitý Josef _Lédj Jan Slezáček Jaroslav Šlgik Otakar Rozvpda Josef Kosčak Josef Hron Ludvik Bombik Josef Hušek Jan Pivoňka Ludvík Bombik

obouruč. Může být hrán jako -» drajv, - * lift, - * čop, -*■ stopbol, - ► lob, - ► halfvolej; 2. v lednim hokeji viz střelba přes ruku; 3. v pozemním hokeji úder přes ruku zobákem (smí se hrát jen le­ vou. plochou stranou hole); 4. ve volej bálu úder hřbetní částí ruky. Belgie, Belgické království, stát v záp Evropě, 9,86 mil. obyv., hl. město Bru­ sel. Olymp. zkr. BEL. Na řízení TVS se podíleji ministerstvo školství, které do­ hlíží na školni TV, ministerstvo obrany a ministerstvo vnitra, ministerstvo kul­ tury, ministerstvo veřejných prací, které rozhoduje v otázkách výstavby sport zařízení a ministerstvo zdravotnictví. Stát podporuje výstavbu malých a str. sport, zařízení, sloužících především potřebám místních obyvatel. B. má i řa­ du velkých sportovišť, např. asi 20 ba­ 1940 Václav Hošek zénů s Olymp, rozměry, přes 20 stadió­ 1941 Antonín Vaněk nů s kapacitou více než 20 000 diváků 1942 Josef Hušek aj. Nejrozšírenějšími sporty jsou fotbal, 1943-44 Jan Hiíúža tenis, basketbal, volejbal a cyklistika 1945 Emil Diringer Belgický olymp. výbor vznikl 1906. B 1946 Přemysl Dolenský však byla zastoupena početnou delega 1947 Karel Zabloudil cí již na I. olymp. kongresu v Paříži 1894 1948-49 Jaroslav Šourek a Maxime de Bousies se stal zakládají­ 1953 Jaroslav Liška cím členem MOV. Rozvoj olymp. hnutí 1954 Jiři Koller však začal až v prvních letech 20. stol 1955 IvanTJdsperger a byl spojen s osobou - * Henri de Bail 1956-57 Pavel Kantorek let-Latoura, pozdějšího předsedy MOV. 1958 Miloš Tomis NOV B. sdružuje 26 nár. svazů olymp. 1959 Mirko Grěf sportů a 39 sportů neolymp. a radu or­ 1960 Josef Tomáš ganizaci s více sporty, jako je Katolická 1961 Pavel Kantorek gymnastická a sportovní federace 1962-63 Josef Tomáš a Dělnická gymnastická a sportovní 1964 Vladimír Balšánek ústředna. B se zúčastnila všech OH 1965 Josef Tomáš s výjimkou 1904 a všech ZOH. V Antver­ 1966-68 Václav Mládek pách se konaly VII. OH 1920. Stát pod 1969 Stanislav Petr póruje masový sport, pořádaji se akce 1970 Stanislav Hoffman jako Sport pro všechny, Zůstaňte mladí 1971 Pavel Pěnkava či Sportovní vánoce. V 8. je sídlo Mezi­ 1972 Martin Zvoníček národni federace pozemniho hokeje, 1973-74 Stanislav Hoffman Mezinárodni lukostřelecké federace, 1975 Vlastimil Zwiefelhofer Mezinárodní federace vysokoškolského 1976 Dušan Moravčik sportu a dokumentačního a informační­ 1977 Stanislav Hoffman ho střediska Mezinárodní rady pro těle­ 1978-79 Vlastimil Zwiefelhofer snou výchovu a sport při UNESCO. Nej­ 1980 Ivan Uvízl větší postavou historie belg. sportu je 1981 Vlastimil Zwiefelhofer -» Eddy Merckx. 1982-86 Lubomír Tesáček Belize, samosprávná kolonie ve Stř. Ženy Americe na pobřeží Karibského moře, 1974 Jarmila Honková člen Britského společenství národů, do 1975 Šárka Balcarová 1973 Britský Honduras, 145 000 obyv 1976—77 Božena Sudická (1982), hl. město Belmopan. Olymp. zkr. 1978 Helena Ledvinová BIZ. TVS řídi NOV s jednotlivými sport, 1979 Šárka Balcarová svazy. Pěstuje se především atletika, 1980 Blanka Paulů basketbal, box, vzpíráni, tenis a softbal. 1981 Šárka Balcarová NOV vznikl 1967. Účast na OH od 1968. 1982-84 Ludmila Melicherová Bell Derek, *1941, brit. automobilový 1985 Jarmila Urbanová závodník. Mistr světa ve vytrvalostních 1986 Alena Močáriová závodech (spolu s H. J. Stuckem bek [angl.l viz obránce. bekhand [angl], 1. v síťových sport, z NSR) 1985 na voze Porsche. Vítěz vy­ hrách -*• úder zleva (u praváka); zákl. trvalostního závodu 24 hodin v Le Mans úder raketou (pálkou), v tenisu hraný i 1975, 1981 a 1982 vlevo stranou od těla jednoruč nebo ! Bellof Stefan, 1957-1985, automobilový

Berdychová

57 závodník NSR. Mistr svéta ve vytrvalo­ stních závodech 1984 na voze Porsche. Zahynul při havárii na okruhu Spa-Francorchamps v Belgii. Bělonožnfk Miloslav, *1918, čs. sko­ kan na lyžích a sport, funkcionář, MS. První čs. skokan, který překonal hranici 100 m (1955 - 102 a 107 m). Účastník ZOH 1948 (16.). Později trenér a projek­ tant vice než 40 skokanských můstků. Funkcionář FIS; od 1953 člen skokan­ ské komise a subkomise pro stavbu skokanských můstků a komise severské kombinace. Zasloužilý pracovník v tél. výchové a sportu, nositel Medaile dr M. Tyrše. Běloutov Vladimir, *1946, sov. skokan na lyžích. Vítéz ZOH 1968 ve skoku na můstku P 90. Běloutovové Ljudmiia, *1935, sov. krasobruslařka. Reprezentovala v kat. sport, dvojic s manželem -» O. Protopopovem, s nimž získala 10 zlatých (ZOH 1964 a 1968, MS 1965-68 a ME 1965-68), 7 stříbrných (MS 1962-64 a ME 1962-64 a 1969) a 1 bronzovou medaili (MS 1969). Bělov Sergej, *1944, sov. basketbalista. Člen vítězného mužstva z OH 1972, mistrů světa 1967 a 1974 a mistrů Evro­ py 1967,1969,1971 a 1979. Držitel stříbr­ ných medailí z ME 1975 a 1977 a bron­ zových z OH 1968, 1976, 1980, MS 1970 a ME 1973. Na MS 1970 byl označen za nejlepšího hráče soutěže. Při zahájení OH 1980 mu byl svěřen čestný úkol za­ pálit olymp. oheň. Bělovová-Novikovové Jelena, *1947, sov. šermlřka. Olymp, vítězka v soutěži jednotlivkyň 1968 a členka vitězněho družstva fleretistek z OH 1968, 1972 a 1976. Mistryně světa v soutěži jednot­ livkyň 1969 a členka kolektivu, který vy­ hrál MS 1970-71, 1974-75, 1977-79. Drži­ telka stříbrných medailí z OH 1980 (družstva), MS 1970 (jednotlivkyně), 1969, 1973 (družstva) a bronzové z OH 1976 (jednotlivkyně) Bálský Zdeněk, * 1957, čs. motocyklový závodník, MS. Startoval v sedmi Šestidenních 1982 byl členem vítězného tý­ mu ČSSR v soutěží o Světovou trofej, beluga, kajutová ploutvová plachetni­ ce pro tříčlennou posádku. Byla posta­ vena 1943 fr. stavitelem lodí É. Cornem pro vnitrozemské vody, ale osvědčila se i pro pobřežni námořní plavbu. Bendeová Julia, *1940, čs. volejbalistka, ZMS. Držitelka bronzové medaile z ME 1967. Účastnice OH 1968 (6 ), MS 1962 (5. místo) a ME 1963. Startovala na Univerziádě 1965, kde čs. reprezentan­ tky získaly bronzové medaile. Beneš František Xaver, 1827-1905, čes. učitel, v 70. letech 19. stol. organizátor prázdninových tělových, kursů pro uči­ tele obecných škol. Spisy: Návod ku

prostocviku (1875), Návod k tělocviku školskému {WS). Beneš Ladislav, *1943, čs. házenkář, ZMS. člen družstva, které zvítězilo na MS 1967. Držitel stříbrné medaile z OH 1972 a bronzové z MS 1964. Hrál na MS 1970 (7.) 1 1974 (6. místo). S týmem Du­ kly Praha se stal vítězem PMEZ 1967. Byl nominován do svět. výběru k utkáni s Jugoslávií 1974.

Ladislav Beneš

Beneš Luděk, *1937, čs. kanoista-slalomář, ZMS. Mistr světa v závodě hlidek 3 x C 1 1955, 1959 a 1965. Držitel stříbr­ ných medailí na kanoi jednotlivců z MS 1955, 1965 a bronzových ze závodu hlí­ dek 3 x C 1 na MS 1957. Účastník MS 1964 (4.3 x 0 1 ,6 .0 1).

Luděk Beneš

Benešové-Ulmonová Tafána, *1934, čs. volejbalistka, ZMS. Členka družstva, které vybojovalo stříbrné medaile na ME 1958 a bronzové na MS 1960 Úča­ stnice MS 1963 (6. místo). Bengtson Stellan, *1952, švéd. stolní tenista. Mistr světa ve dvouhře 1971 a ve čtyřhře 1973, člen vítězného druž­ stva z MS 1973; mistr Evropy ve dvou­ hře 1972, ve čtyřhře 1976 a v soutěži družstev 1970,1972,1974 a 1980 Držitel stříbrných medailí z ME 1972 (čtyřhra, smíšená čtyřhra), 1974 (čtyřhra), 1976 (družstva) a bronzových z MS 1975 (družstva), 1977 (čtyřhra, družstva), 1981 (dvouhra). ME 1970 a 1980 (ve

dvouhře). Vítěz soutěže TOP 12 1973 a 1980 Benin, Beninská lidová republika, stát v záp. Africe, 3,3 mil. obyv., hl. město Porto Novd. Olymp. zkr. BEN. TVS v po­ čátečním stadiu vývoje. Nejrozšířenějšimi sporty jsou fotbal, box, atletika, bas­ ketbal. NOV B. vznikl 1962 a téhož roku ziskal uznáni MOV. Účast na OH 1972 a 1980. Beran Miroslav, * 1925, čs. reprezentant ve vodním motorismu, MS. V soutěži kluzáků s přívěsným motorem do 175 cm3 (OJ) se stal mistrem Evropy 1972. Beránek Josef, 1891-1959, čs. ř. ř. zá­ pasník. Účastník OH 1912,1920 (6. v kat. do 60 kg) a 1924. Na ME 1930 obsadil 4. místo v kat. do 79 kg. Startoval i na tzv. Pershingově olympiádě 1919, kde zvítě­ zil v kat. do 60 kg. Beránek Václav, 1877-1969, pracovník děl. tělových, hnuti, ústřední cvičitel Svazu DTJ, první ústřední náčelník FDTJ; řídil I. spartakiádu FDTJ 1921 Redigoval několik roč. ústředního čas. Rádce cvičitelstva, 1922, delegát FDTJ na zasedáni RSI, autor řady tělových, skladeb. Berczik Zoltán, *1937, marf. stolní teni­ sta Mistr Evropy ve dvouhře 1958,1960, ve čtyřhře 1960 a ve smíšené čtyřhře 1958. Člen družstva, které zvítězilo na ME 1958 a 1960. Držitel stříbrných me­ daili z MS 1957, 1959 (družstva), 1961 (čtyřhra), ME 1964 (dvouhra) a bronzo­ vých z MS 1959 (čtyřhra, smíšená čtyř­ hra) a ME 1964 (čtyřhra). Později se stal trenérem maď stolních tenistů. Berdychová Jana, *1909, čs. tělových, pracovnice a pedagožka, doktorka pedag. věd. Pracovala ve VÚP a jako doc. na pedag. fakultě a na FTVS ÚK, napo­ sled v Ústředním ústavu vzděláváni pe­ dag. pracovníků v Praze. Od 1945 člen­ ka ústředních orgánů SVTVS a ČSTV. Založila a v teorii i praxi rozvinula sy­ stém cvičení rodičů s dětmi v ČSSR i v zahraničí, zpracovala systém TV nej­ mladších dětí a tělových, programy pro jesle a mateřské školy. Autorka skladeb pro hromadná vystoupeni a koncepcí vzdělávání učitelů v denním, dálkovém a postgraduálním studiu. Spisy: Mámo,

Jana Berdychová

Beresford táto cvičte se mnou, 1968 (vyšlo v pře­ kladu pol., srbsky, rus., bulh., něm., špan., jap.); Rytmická gymnastika a ta­ nec pro děti, 1973 (jap. 1981); Tělesná výchova v jeslích a mateřských ško­ lách, 1980 aj. Nositelka Řádu práce, vy­ znamenání Za zásluhy o výstavbu. Me­ daile dr. M. Tyrše; zasloužilá cvičitelka, zasloužilá pracovnice v TVS. Beresford Jack, 1899-1977, brit. veslař. Trojnásobný olymp. vítěz (1924 skif, 1932 čtyřka bez korm., 1936 dvojskif) a držitel dvou stříbrných olymp. medailí (1920 skif a 1928 osma). Bergerovy tabulky viz systémy spor­ tovních soutěží. Bergman Sigge, "1905, švéd. sport, funkcionář, 1961-79 gen. sekretář Mezi­ národní federace lyžování (FIS), 1946-61 předseda běžecké komise FIS, 1954 předseda organizačniho výboru MS v klasických a sjezdových discipli­ nách. 1936-76 člen, později gen. sekre­ tář a předseda výkonného výboru Švédského lyžařského svazu. 1956-59 člen výkonného výboru Všesportovní federace Švédská, 1971-76 místopřed­ seda Švédského olympijského výboru. 1958 gen. sekretář organizačního výbo­ ru ME v atletice ve Stockholmu. Bergmann Richard, 1919-1970, rak a od 1939 angl. stolní tenista. Mistr svě­ ta ve dvouhře 1937, 1939, 1948 a 1950, ve čtyřhře 1939. Člen vítězného druž­ stva z MS 1936 (za Rakousko) a 1953 (za Anglii). Držitel stříbrných medaili z MS 1937 (čtyřhra), 1938 (družstva, dvouhra), 1952 (družstva, čtyřhra), 1953 (čtyřhra); a bronzových z MS 1936 (dvouhra), 1948 (čtyřhra, smíšená čtyřhra), 1949 (družstva, čtyřhra), 1950 (družstva), 1954 (družstva, dvouhra), 1955 (druž­ stva), a 1956 (družstva). Berkutov Alexandr, *1933, sov. veslař, jezdicí na dvojskifu se stálým partne­ rem - ► J. Ťukalovem. Olymp, vítěz 1956, držitel stříbrné medaile z OH 1960 a 5násobný mistr Evropy 1956-59 a 1961. Na MB 1954 vybojoval bronzo­ vou medaili na skifu. Berliouxová Monique, *1925, fr. plav­ kyně a sport, funkcionářka, ředitelka MOV 1971-85, dř. ředitelka pro tisk a zpravodajství MOV 1967-71, autorka knih s olymp. tématikou, čtyřicetinásobná rekordmanka Francie v plavání. Bermudy, samosprávná kolonie v sz. části Atlantického oceánu, člen Britské­ ho společenství národů, 60 000 obyv., hl. město Hamilton. Olymp, zkr BER. Stát podporuje především škol. TV a sport v ozbrojených složkách. Nejrozšiřenější sporty jsou plaváni, kopaná, cyklistika a kriket. NOV vznikl 1935 a 1936 získal uznání MOV. Sportovci B. se zúčastňuji OH od 1936. Bernštejn Nikolaj Alexandrovič,

58 1896-1900, sov. fyziolog, člen korespon­ dent Akademie lék. věd SSSR, autor řady děl z oblasti fyziologie pohybu, biomechaniky a řízení pohybu. Spisy: Obščaja biomechanika (Všeobecná biomechanika), 1929 Issledovanija po biomechanike chodby, bega, pryžka (Biomechanické vyšetřeni chůze, běhu, skoku), 1940. O postrojenu dviženij (O stavbě pohybu), 1947. Někotoryje nazrevajuščije problémy regulacii dviženij (Některé nazrávající problémy regulace pohybů), 1957. Bírová Jana, "1939, čs. moderní gymnastka, ZMS. Reprezentovala ČSSR na l. mez. závodech FIG 1963 a obsadila 6.-7. místo v celkové klasifikaci. Úča­ stnice MS 1965, kde byla 4. ve čtyřboji v sestavách s náčiním, 5. v sestavách bez náčiní. Berry Albert, parašutista USA. Jako první na světě seskočil 1. 3. 1912 v Kinloch Field z letadla leticího ve výši 500 m. 10. 3.1912 v Saint Louis seskočil z le­ tadla z výše 250 m. bersilat, malajský druh -» sebeobrany beze zbraně i s chladnou zbrani (holí, kyjem, nožem krisem ap ). Pěstuje se ve dvou formách: a) silat buah - forma skutečného boje s užitím úderů, bodů, seků, kopů, škrcení, páčení a hodů; b) silat puiat - sport, orientovaný boj v předepsaném úboru, se 4 stupni těch. vyspělosti. Bertramovů Agnette, *1893, dán. reformátorka severské gymnastiky. Zdů­ razňuje dynamiku v prováděni pohybů do krajních poloh využitím dvojitého hmitu, kdy prvním hmitem se získává impuls a druhým účinek pohybu (tzv. cvičeni dorážecí). Uvolněni strohého pohybu dosahuje také spojením s hud­ bou. I v upraveném pojetí jsou dominu­ jící cvičeni přímá. Působila jako učitel­ ka gymnastiky a ředitelka státního gymnastického ústavu v Kodani. Spisy: Hjemmegymnastik (Domácí tělocvik), 1927, Naturlig Gymnastik for Kvinder (Přirozený tělocvik pro děti), 1932. Beseda, čes. spol. salonní tanec v kontratancové formě. Vznikl na podnět Ja­ na Nerudy 1862 (první tištěné vydáni 1863). Autory byli hud. skladatel Ferdi­ nand Heller a učitel tance Karel Link. B. tanči ve formě čtverylky čtyři taneční páry. Opakující se čtyři oddíly začínají vždy krátkou předehrou; první dil tvoří sousedská, druhý furiant (vytváři taneč­ ní refrén celé B ), třetí česká polka a do čtvrtého oddílu je vkomponována sa­ mostatná čtverylka Kuželka. V B. jsou do kontratancové formy upraveny tan­ ce: sousedská, furiant, obkročák. Rej­ dovák, Řezanka, Hulán, Kalamajka, Ku­ želka. Bavorák. — B. se dlouho držela v českém tanečním repertoáru, znárod­ něla a podnítila vznik B. moravské, slez-

George Best

ské, hanácké, slovenské. Best George, *1946, fotbalista Severní­ ho Irska, křídelní útočnik s největšími úspěchy v Manchesteru United (1963-75). Šev. Irsko reprezentoval 37 x (1964-77). Nejlepší fotbalista Evropy 1968. betony, slg. kolenní chrániče brankáře v ledním hokeji. V. t. chrániče, bezděčné pohyby, neúmyslné pohyb reakce vyvolávané nepodmíněnými obrannými a rovnovážnými reflexy. Mo­ hou sem být řazeny i nutkavé pohyby (tiky). bezmotorové létání (plachtění), sou­ těžní disciplína - * sportovního letectví. Soutěží se v letu na vzdálenost a v letu na rychlost na stanovených tratích. Lé­ tá se v bezmotorových letadlech (kluzá­ cích). Tratě mohou být přímé, s návra­ tem nebo trojúhelníkové. Jejich délka je 100 až 500 i více kilometrů. Soutěží muži a ženy v kat. volné, standardní, dvousedadlové. Rozvojem b I se zabý­ vá Mez. komise plachtění (ČIVU), která je součásti Mezinárodni letecké federa­ ce (FAL). bezpečnost materiálního vybaveni, soubor vlastností staveb, nářadí a náči­ ní. které snižuji riziko úrazů při cvičení a sportu. Patří mezi nejzávažnějši fakto­ ry - ► úrazové zábrany. Spolupůsobí zde podmínky prostředí a fyzikální vlastnosti staveb, nářadí a náčini. Z podmínek prostředí jsou nejdůležitější teplota, vlhkost, pohyb a čistota vzduchu a vhodné denní i umělé osvět­ lení. Podlahy a povrchy pro cvičení mu­ sí být rovné, přiměřeně pružné, kde je možnost pádu měkké nebo chráněné, nesmí být příliš drsné ani kluzké (hl. za mokra). Nebezpečná místa se chrání a výrazně označují (značky, signalizační barvy). Nářadí musí mít tvar a rozměry podle věku i schopností uživatelů, bez ostrých rohů a hran, s možností bez­ pečného uchopeni, a dostatečnou úno­ snost i při případném přetížení (veřejně přistupná hřiště). Použité materiály musi být zdravotně nezávadné, s dostateč­ nou životnosti. Nářadí se rozmísti tak, aby okolo něj bylo dost prostoru,

běžecká dráha

59 a dobře se upevní. Pravidelně se musí udržovat a ošetřovat. Dvakrát ročně provádí komise provozovatele objektu prohlídku nářadí a zařízení, vadné nářa­ dí vyřadí a dá opravit. Také výstroj se musí pravidelně kontrolovat, běžec, 1. v atletice závodník v běžec­ kých disciplinách; 2. v pálkovačích hrách hráč družstva pálkařů, který do­ brým odpalem nebo jiným způsobem (4 špatné nadhozy ap.) obsadí 1. metu a je oprávněn postupovat na další metu. běžecká abeceda, též průprava, gym­ nastika, soubor speciálních průprav­ ných cvičeni zaměřených převážné bud na nácvik a zdokonalení jednotlivých komponent techniky běhu a běžecké koordinace, nebo na rozvoj kondičních běžeckých schopností. Patři sem různé varianty -» liftinku, - * skipinku, předkopávání, zakopávání, odpichů aj. běžecká akcelerace, zrychleni při bě­ hu B a může být provedena z klidu ne­ bo z pohybu (chůze, klusu, běhu), naráz nebo postupně, s max nebo jen část. úsilím. 1. startovní akcelerace, počáteč­ ní fáze běhu po startu z nulové do zá­ vodní rychlosti; 2. akcelerace na trati viz trhák; 3. tréninkové akcelerace pro­ váděné v různých obměnách (zapnutí, vyraženi, stupňované úseky ap.) běžecká dráha, zákl. atl zařízení, kte­ ré udává tvar celému komplexu. B. d. může být přímá pro běhy do 100-110 m (samostatná se používá pouze nouzově u malotřídních škol nebo rekreačních zařízení), nebo uzavřena v okruhu o dél­ ce 250 m, 33373 m a 400 m. B. d. 250 m a 3337a m jsou stavěny jako součást školních tělových zařízení nebo jako

Bezmotorové létáni - větroň typu Sohaj

tělových, zařízeni v rámci občanského vybavení malých a stř. obcí i menších sídlišť. Závodní b. d. má tvar uzavřené­ ho okruhu a je dlouhá 400 m. Tvoří ji dvě protilehlé rovnoběžné rovinky a dvě obloukové zatáčky, které jsou půlkruhové. Dříve se používaly zatáčky složené ze tři kruhových segmentů a poloměrech 30-60 m a středových úhlech 30-60° (např. Rošického stadi­ ón, olymp. stadión v Helsinkách) Dnes se staví téměř výhradně polokruhové zatáčky pro všechny délky drah; pro dráhu 250 m R = 24m, pro dráhu 33373 m R = 27m a pro dráhu 400 m R = 36 nebo 36,5 m. Výhodou jednoho poloměru zatáček je, že odstředivá síla působící na běžce se mění na jednom okruhu čtyřikrát, zatímco u složených oblouků osmkrát. B. d se skládá z jednotlivých pruhů (drah pro jednoho běžce při bězích do 400 m o šířce

122-125 cm, které jsou od sebe odděle­ ny čarami 5 cm širokými. V okruhu bývá 6-8 pruhů (u kratších b. d. čtyři) a v - ► cílové rovince 8-10 .pruhů (u kratších drah šest). Povrch b. d. je vodorovný s max. povoleným sklonem 1% v po­ délném a 1% v příčném směru Cíl tvoří 5 cm široká cílová čára umístěná na konci cílové rovinky. Po stranách cílové čáry jsou cílové kolíky průřezu 2 x 8 cm

Startovní čára pro hromadný start: A startovní čára, B shromažďovací čára.

vysoké 137 cm, které spolu s cílovou čárou tvoří rovinu c.íle. Před cílovou čá­ rou je vyznačeno 5 čar širokých 5 cm a vzdálených od sebe 1 m Nad cílovou čárou, obyčejně na tribuně nebo nad ní, je umístěna -» cílová kamera. Pro tzv. ruční měřeni časů (viz stopky) jsou pro časoměřiče postaveny proti cílové čáře stupně vně nebo uvnitř dráhy (někdy i na tribuně) a stolek zapisovatele. Uvnitř dráhy u cíle je - v ukazatel kol a gong pro oznámení posledního kola běhu. Startovní čáry jsou 5 cm široké a jsou trojího druhu: pro běhy do 110 m je startovní čára kolmá na směr dráhy, pro běhy do 400 m a rozestavné běhy má každá dráha (pruh) startovní čáru samostatnou a pro běhy delší je zakři­ vená tak, aby z každého místa na startu Běžecká dráha 400 m dlouhá, 6 drah v okruhu, 8 drah v rovince: A cil a start na byla stejná vzdálenost k určitému místu 400 a 800 m. A t start na 10 km. B cílová rovinka, C start na 100 m, D start na na vnitřním obrubníku. Tři metry před 110 m přek., B start na 200 m, Ft start na 1 km, 3 km a 5 km, f start na 300 m a 1500 m, G vzdálenost středů oblouků, H dobéh, / šířka dráhy v okruhu, J šířka startovní čárou je čára shromažďovací. Vnitřní i vnější okraj b. d. je lemován dráhy v rovince.

60

béžecká stezka obrubníkem 5 cm širokým a o 5 cm pře­ vyšujícím povrch dráhy. Vnitřní má ně­ kdy otvory pro odtok vody a u drah s -*■ plastickým povrchem se někdy vy­ nechává vnější obrubník. Délka b. d. se měří pro první, tj. vnitřní dráhu 30 cm od obrubníku a pro další 20 cm od levé dělicí čáry. Pro překážkové běhy na

1

so-íoo

Jtíót-

Různé tvary běžeckých drah v halách.

2 000m a3 000m je nutné do okruhu b. d. umístit -*• vodní příkop. Je proto nut­ né obyčejně na severní straně zkrátit nebo prodloužit okruh dráhy. B. d. má být orientována tak, aby dlouhá osa by­ la ve směru sever-jih; pro naši zeměpi­ snou polohu je možná odchylka 5° na sever a 10° na jih. - Původně byly b. d. stavěny z hlinito-škvárové směsi na štěrkovém a pískovém podkladě. Poz­ ději se někde používalo místo škváry vysokopecní strusky nebo sopečného tufu a přidávalo se vápno nebo mletý vápenec. V 50. letech se poprvé použily -» plastické povrchy. Největší změnu přinesl Tartan, po němž následovala ce­ lá řada dalších plastických hmot. - Ve sport, halách jsou zatáčky b. d. klopené a jejich sklon má částečně eliminovat zvětšenou odstředivou silu při malém poloměru. Pro krátké běhy bývají samo­ statné rovné b. d. obyčejně v ose dráhy nebo blizko ni. Povrchy b. d. v halách mohou být dřevěné nebo z plastických hmot. běžecká stezka, vyznačená, přip. spe­ ciálně upravená běžecká trať s měkkým

Povrchy běžeckých drah: a tradiční škvárový povrch na propustném a polopropustném podloží ( 1 cihlářská hlína s jemnou škvárou 0/5 mm, 2 škvára); b škvárový povrch na nepropustném podloží (1 cihlářská hlína s jemnou škvárou 0/5 mm, 2 jemná škvára 5/25 mm, 3 škvára 10/50 mm, 4 štěrkopísek 2/16 mm); c povrch z plastické hmoty Elaston nebo Japex na polopropustnén podloží ( / desky Elestonu 1,5 mm nebo Japexu 1,6 mm, 2 asfaltový beton jemnozrný, 3 asfaltový beton hrubozrný, 4 štérkodrf 0/63 mm a štěrk 32/63 mm, 5 štěrkopísek 2/16 mm); d povrch z plastické hnoty Elaston nebo Japex na nepropustnén podloží ( 1 deska Elastonu 1,5 mm nebo Japexu 1,6 mm, 2 asfaltový beton jemnozrný, 3 asfaltový beton hrubozrný, 4 štěrkodrť 0/63 mm a štěrk 32/63 mm, 5 štěrkopísek); e povrch z plastické hmoty propustné (1 plastická hmota, 2 asfaltový makadam propustný 2/5-2/S mn, 3 asfaltový makadam propustný 2/11-5/45 mm, 5 písek 0/32 mm); f povrch z plastické polyuretanové hmoty nepropustné (1 plastická hmota. 2 asfaltový beton 0/5, 0/8 nebo 0/11 mm, 3 asfaltový beton 0/11-0/16 mm, 4 štěrkopísek nebo jemný štěrk 0/32-5/45 mm, 5 písek 0/32 mm).

podkladem, určená výhradně pro kon­ diční a rekreační běh. Obvykle jde o okruh. U nás jsou b. s. zřizovány v - ► areálech zdraví, u zotavoven ROH, v parcich, v příměstských rekreačních oblastech. Známé jsou finské b. s. ve Skandinávii, široké 1,2-2 m, upravené do hloubky 80 cm, kdy na spodní vrstvu štěrku je v horních 30 cm položena směs písku s pilinami. Ve Švýcarsku jsou b. s. nazývány parkúr, v NSR potni dráhy. Obvykle zde na 3-4 km okruhu bývá vyznačeno 6-8 stanovišť bud s překážkami z přírodního materiálu, nebo s informačními tabulemi, zobrazu­ jícími doporučené gymnastické cviky. B. s. jsou volně přístupné běžecká vytrvalost, a) schopnost za­ chovávat výchozí rychlost běhu po sta­ novenou (delši) dobu; b) schopnost bě­ žet co nejdéle, přičemž rychlost běhu se zákonitě postupně snižuje. Intenzita zatíženi je při lokomocich tohoto druhu submaximální, stř. a mírná a odpovída­ jící pohyb, úkoly zahrnují běžecké tratě nad hranici rychlostních výkonů, tj. nad

200 m. Bianchi Pierpaolo, "1952, it. motocy­ klový závodník. Mistr světa v silničních závodech kubatury 125 cmJ 1976, 1977 a 1980 na strojích Morbidelli. Vyhrál 21 závodů Grand Prix. biatlon [řec ], též zimní dvojboj, sport, odvětví sestávající z —► běhu na lyžích se zbraní a ze - ► sportovní střelby. Při zdoláváni stanovené tratě se střílí 2 až 4 tzv. střelecké položky podle typu závo­ du, a to vždy na jedné společné střelni­ ci. Stříli se na vzdálenost 50 m na 5 ter­ čů 5 náboji. Čas potřebný pro střelbu se započítává do celk. času. Nezasaženi terče se trestá buď přičtením trestné minuty k výslednému času (ve vytrvalo­ stním závodě), nebo povinným projetím trestného kola o délce 150 m (v rychlo­ stním závodě a ve štafetách). Nároč­ nost b. spočívá ve spojení rozdílných pohyb, činností. Vytrvalostní běh klade zvýšené nároky na oběhový a dýchací systém a energetický výdej (vrcholoví závodnici dosahuji hodnot VCh max okolo 75 mmol/kg/min), střelba naopak vyžaduje dokonalou senzomotorickou koordinaci při vysokém těl. zatíženi. B. přispívá k všestrannému rozvoji těl., psych, a morálních vlastností a ke zvy­ šování branné zdatnosti a připraveno­ sti. — Historie. První voj. lyžařské závo­ dy v běhu se střelbou se uskutečnily 1972 v Norsku v oblasti Oslo. K rozvoji těchto soutěži však došlo až na přelo­ mu našeho století'. Největšího rozšířeni doznaly branný lyžařský překážkový zá­ vod a - ► lyžařský závod vojenských hlí­ dek se střelbou. Tyto závody vytvořily základ nového pojetí soutěži v běhu na lyžích se střelbou. — 1957 Mezinárodní

biatlon

61 unie moderního pétiboje (UIPM) zahr­ nula b. do své působnosti a rozšířila ná­ zev na Mezinárodni unii moderního pé­ tiboje a biatlonu (UIPMB). 1. MS v b. se uskutečnilo 1958 v Saalfeldenu (Ra­ kousko), — Olympijskou premiéru měl b. ve Squaw Valley 1960 Do 1964 byl na programu MS a ZOH vytrvalostní zá­ vod na 20 km. Soutěž družstev tvořily výsledky tři nejlepších reprezentantů z jednoho státu. Střílelo se z velkorážních pušek na čtyřech samostatných střelnicích, vleže na vzdálenosti 250 m ( 0 terče 30 cm), 200 m ( 0 25 cm) a 150 m ( 0 20 cm) a vstoje na 100 m ( 0 30 cm). Program MS 1965 v Elverunu (Norsko) byl rozšiřen o závod štafet na 4 x 7,5 km, který nahradil závod družstev. Do programu ZOH byl závod štafet poprvé zařazen v Grenoblů (Fran­ cie) 1968. 1965 se trať dělila na dílčí okruhy a střelecká položky se absolvo­ valy na jedná střelnici. Vzdálenost ter­ čů od palebná čáry se sjednotila na 150 m. Program MS od 1967 (Altenberg NDR) byl rozšiřen o soutěže juniorů ve vytrvalostním závodě na 15 km a v zá­ vodě štafet na 3 x 7,5 km. Třetí disciplí­ na b., rychlostní závod na 10 km pro muže i juniory, měla premiéru na MS 1974 v Raubiči (SSSR). Na programu ZOH byla poprvé v Lake Placid 1980 — I přes dosaženou publicitu bránila ma­ sovému rozvoji b. užívaná zbraň - velkorážní puška. Střelba vyžadovala nároč­ ná bezpečnostni opatřeni, prostorné střelnice a přílišná hlučnost vytlačovala b z lyžařských středisek. Proto kongres UIPMB pro biatlon 1976 v Seefeldu roz­ hodl (na podnět ČSSR a Rakouska) or­ ganizovat od 1978 vrcholné svět. soutě­ že v b. s malorážni puškou. První závod vrcholné soutěže žen - Evropského po­ háru - se uskutečnil 1983 v ČSSR. U nás přispěl k rozvoji b. traidični -v Sokolov­ ský závod branné zdatnosti (SZBZ). Prv­ ní závod v b. se konal 1960 v Jesení­ kách. Od 1966 do 1977 se každoročně konalo M ČSSR v b. s velkorážní puš­ kou 1967 byl upraven obsah SZBZ a byl ztotožněn s vytrvalostním závodem v b., užívalo se však malorážni pušky. Po za­ vedení malorážni pušky do vrcholných svět. soutěží (1976) se pravidla SZBZ stala základem mez. pravidel biatlonu. — M ČSSR v b. s malorážni puškou se koná od 1967 jako mistrovství v SZBZ. B. je řízen Svazarmem (kromě let 1962-69, kdy byl v kompetenci ČSTV). Je zařazen do odbornosti zájmové branné činnosti mezi - ► masové bran­ né sporty. Praktická činnost (výcvik, trénink, soutěže) je zabezpečována klu­ by MBS ZO Svazarmu, metodické řízení zabezpečují Rady MBS jednotlivých územních stupňů řízení. — Trénink. Dlouhodobá příprava se rozděluje do

čtyř etap Cílem etapy zákl přípravy je zvládnutí základů běhu na lyžích a střel­ by z pušky. Je zaměřena na rozvoj vše­ stranné těl. zdatnosti. Speciální přípra­ va, tj. běh se zbrani a střelba po zatíže­ ní, se provádí ve velmi omezené míře. — Etapa počátečni specializace před­ pokládá zvládnutí běžecké techniky a dobrou úroveň střelecké výkonnosti v klidu. Speciálni komplexni příprava dosahuje až 40 % z celk. objemu trénin­ kové přípravy. Rozvíjí se vytrvalost a pohyb, koordinace při zvýšené náma­ ze. V etapě výkonnostni sport, úrovně má tréninková příprava již specializova­ ný charakter. Speciálni komplexni pří­ prava tvoři 50 % i více celk. objemu tré­ ninku. — Závodní disciplíny viz tabulka. — Výstroj a výzbroj: běžecké lyže a ho­ le. Malorážni puška ráže 22 Long rifle (v. t. střelné zbraně), náboje s olověnou střelou (popř. z podobného měkkého materiálu) s okrajovým zápalem, zásob­ níky na 5 nábojů. Puška může být vyba­ vena libovolným počtem nosných ře­ menů. K přenosu nábojů a zásobníků se použivá nábojových pásů. Tloušťka oděvu je omezena na 6 mm, včetně podšívky, vycpávek ap. Na rukávě mů­ že mít závodník připevněné poutko ne­ bo kroužek k uchycení upínacího řeme­ nu. — Pravidla. Při soutěžích v b. může být použito velkorážni, malorážni nebo vzduchové pušky. Vrcholné soutěže se uskutečňují jen s malorážni puškou. Zbraň nesmí mít automatické ani po­ loautomatické nabíjení; může být nese­ na i s příslušným počtem nábojů libo­ volným způsobem. Pro nabíjení lze pou­ žít zásobníků na 5 nábojů. Traf je vede­ na tak, aby střelecké položky byly ab­ solvovány na jedné společné střelnici. — Před startem je závodník povinen nechat si označit lyže i zbraň. Závod musí absolvovat a ukončit alespoň s jednou označenou lyží a s označenou puškou. Poškozenou pušku si závodník může na střelnici vyměnit, pokud si

před závodem uložil do vyhrazeného prostoru střelnice kontrolovanou a oz­ načenou náhradní zbraň. S vyměněnou zbraní musi již závod dokončit. S malorážní puškou se střili ze vzdálenosti 50 m na kruhové terče, seřazené v linii. Každá rána se pálí na samostatný terč — pro jednu položku je připraveno vždy pět terčů. Střili se z polohy vleže nebo vstoje, vždy bez opory. Terč pro střelbu vstoje má 0 110 mm, pro střel­ bu vleže se použivá stejných terčů, zá­ sahy jsou však platné pouze ve střed­ ním kruhu o 0 40 mm. Ve vrcholných soutěžich se použivá mech. terčů. Nabí­ jet zbraň je možné jen na palebné čáře, hlaveň pušky musi směřovat k terči. — Ustanovení pro jednotlivé disciplíny: Vytrvalostní závod. Závodníci startuji individuálně nebo ve dvojicích v minu­ tových intervalech. Tratě jsou vedeny tak. aby střelecké položky byly absol­ vovány mezi 4.-18. km ( pro muže), mezi 4.-13. km (pro juniory] a mezi 4.-8. km (pro ženy). Traf mužů má 4 střelecké položky, které se absolvují v polohách: vleže, vstoje, vleže, vstoje. Na tratích ostatních kat. jsou absolvovány 3 polož­ ky v pořadí: vleže, vstoje, vleže. Mezi položkami musi být úseky tratě dlouhé min. 3 km (u mužů a juniorů) nebo 2 km (u žen a juniorek). Za každý nezasažený terč v položce se přičítá 1 trestná minu­ ta k dosaženému času. — Rychlostní závod. Start závodu může být individu­ ální nebo ve dvojicích (se startovním in­ tervalem 30 s nebo 1 min), skupinový nebo hromadný. Za každý nezasažený terč v položce musí závodník projet tre­ stné kolo v délce 150 ± 5 m. Dvě stře­ lecké položky jsou umístěny na 2,5. km a 7,5. km tratě (u mužů a juniorů) nebo na 1,5. km a 3. km (u žen a juniorek). Střílí se v pořadí: vleže, vstoje. — Šta­ fetový závod. Start závodu je hromad­ ný. Neúspěšná střelba je trestána jako u rychlostního závodu, a to povinným projetim trestného kola (o délce 150 ±

Biatlon — závodní disciplíny Disciplina Věk. kat.

1. vytrvalostní závod 2. rychlostní závod 3. štafetový závod

muži junioři ženy a juniorky muži a junioři ženy a juniorky muži junioři ženy a juniorky

Hranice věk. kat.: muži (senioři) 21 let a starší junioři do 20 let ženy (seniorky) 19 let a starší juniorky do 18 let

Délka tratě Počet (v km) střeleckých položek 20 15 10 W 5 4x 7,5 3 x 7,5 3x5

4 3 3 2 2 2 2 2

62

biatlon letní 5 m) za každý nezasažený terč v polož­ ce. Každý člen štafety má navíc 3 rezer­ vní náboje pro každou střeleckou po­ ložku. Náboje může použít v případě, že pěti základními náboji nezasáhl všech­ ny terče. Rezervní náboje musí být na­ bíjeny individuálně bez použití zásobní­ ku. U kat. mužů a juniorů jsou střelnice umístěny na 2,5 a 5 km, u kat. žen a juniorek na 1,5 a 3 km po startu. Obě stře­ lecké položky se absolvují v pořadí: vle­ , že, vstoje. — Soutěže: ZOH (od 1960), ( MS (od 1958 každoročně). Světový po­ hár (od 1977, jen v kat. mužů). Evropský pohár (od 1983, jen v kat. žen) B. je v programu mez. soutěží (Družba, Za přátelství a bratrství zemí socialistické­ ho společenství. Zimní světová univerziada. Spartakiáda spřátelených ar­ mád, Spartakiáda bezpečnostních sbo rů, mistrovství CISM atd.). — U nás je nejvyšši soutěží M ČSSR (pořádané ka­ ždoročně v 10 kat.). Všechny soutěže se uskutečňují v rámci SZBZ. — Literatu­ ra: Hauge, R.. Training for Biathlon. Ka­ nada 1978. — Savickij, J. I.: Biatlon. Moskva 1980 — Stengen, A.: Biathlon. Washington 1979. — Kašper, Z.: Jak or­ ganizovat branné závody. Praha 1980 Výsledky mistrovství světa v biatlonu Muži Rok a místo konání: 1958 Saaffeld, 1959 Courmayeur, 1960 Squaw Vallěý, 1961 Umea, 1962 Hámeenlina, 1963 Sěefeld, 1964 Innsbruck. 1969 Zakopané, 1970 Ďstersund, 1971 Hámeenlina, 1967 Altanberg, 1968 Grenoble, 1969 Zakopa­ né, 1972 Sapporo, 1973 Lake Placid, 1978 Hochsfilzen, 1979 Ruhpolding, 1980 Lake Placid, 1982 Minsk, 1983 Anterselva 10 km 1974 Suutarinen (FIN) 1975 Kruglov (SSSR) 1976 Tichonov (SSSR) 1977 Tichonov (SSSR) 1978 Ullrich NDR) 1979 Ullrich NDR 1980 Ullrich NDR) 1981 Ullrich NDR 1982 Kvalfoss (NOR 1983 Kvalfoss (NOR 20 km 1958 Wiklund (ŠVÉD) 1959 V Melanin (SSSR) 1960 K. Lestander (ŠVÉD) 1961 Huuskonen (FIN) 1962 V. Melanin (SSSR) 1963 V. Melanin (SSSRj 1964 V. Melanin (SSSR) 1965 Jordet (NOR) 1966 Istad (NOR) 1967 V. Manatov (SSSR) 1968 Solberrg (NOR) 1969 Tichonov (SSSR) 1970 Tichonov (SSSR)

1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979

Speer (NDR) Solberg (NOR) Tichonov (SSSR) Suutarinen (FIN) Ikola (FIN) Tichonov (SSSR) Ikola (FIN) Lirhus (NOR) Siebert (NDR) S.Šimůnek (ČSSR) 1980 Aljabjev (SSSR) jm Ikola (EM 1982 Ulrich (NDR) 1983 Ulrich (NDR) Družstva 1958 Švédsko 1959 SSSR 1961 Finsko 1962 SSSR 1963 SSSR 1965 Norsko 4 x 7,5 km 1966 Norsko 1967 Norsko 1968 SSSR 1969 SSSR 1970 SSSR 1971 SSSR 1972 SSSR 1973 SSSR 1974 SSSR 1975 Finsko 1976 SSSR 1977 SSSR 1978 NDR 1979 NDR 1980 SSSR 1981 NDR 1982 NDR 6. ČSSR 1983 SSSR 6. ČSSR Ženy Rok a místo konání: 1984 Chamonix 5 km 1984 Černyševová (SSSR) 10 km 1984 Černyševová (SSSR) 4x5km 1984 SSSR biatlon letni, dvojboj sestávající' ze střelby a z terénního běhu (ev. běhu na kolečkových lyžích nebo na lyžích po umělé hmotě), forma letní přípravy biatlonistů Soutěžit lze ve 3 disciplinách: ve vytrvalostním závodě (muži 12 km, 4 x střelba, junioři 10 km, 3 x střelba, ženy a juniorky 7,5 km, 3 x střelba); v rychlostním závodě (muži, junioři 7,5 km, 2 x střelba, ženy, juniorky 5 km, 2 x střelba); ve štafetovém závodě (muži 4 x 7,5 km. 2 x střelba, junioři 3 x 7,5 km, 2 x střelba, ženy a juniorky 3 x 5 km, 2 x střelba). Soutěže se ko­ nají podle pravidel biatlonu, mez. sou­ těže řídí Mez. unie moderního pětiboje a biatlonu (UIPMB) V ČSSR je na prin­

cipu I b. organizován -» Dukelský zá­ vod branné zdatnosti. Blba Jaroslav, *1941, čs. pozemní ho­ kejista, ZMS. Účastník ME 1970 (10.) a 1974 (9.). Jako člen Slavie Praha se stal mistrem republiky 1971-72, 1975-79 a účastnil se turnajů o PMEZ, v nichž Slavia Praha získala 1972 4. místo, bibliografie tělovýchovné literatury viz tělovýchovná a sportovní literatura. Bíbová-Lehovcová Alžběta, *1940, čs. pozemní hokejistka, ZMS. Repre­ zentovala ČSSR v zápasech Evropské­ ho poháru, v němž čs. družstvo obsadi­ lo 2. místo (1968-70L V týmech Bohemi­ ans Praha a Slavia Praha se podílela na získání 11 mistrovských titulů. V druž­ stvu Slavie vybojovala 3. místo v PMEZ 1976. Mezinárodní rozhodčí FIR. Bican Josef, * 1913, čs. fotbalista, ZMS, stř. útočník, vynikající střelec. Jako rak. státní příslušník hrál za vídeňské kluby a Rakousko reprezentoval 19 x (1933-36), 1934 i na MS (4. místo). Od 1937 s přestávkami až do 1956 hrál za Slavii Praha a po získání čs. občanstvi reprezentoval 14 x (12 branek). Člen Klubu ligových kanonýrů s 206 góly (na­ víc 197 v rakouské lize a 241 v protektorátní lize).

Josef Bican

biceps |lat J, dvojhlavý sval, jehož dva začátky splývají v jednotné bříško; na paži je to dvojhlavý sval pažní (m. b brachii), na stehně dvojhlavý sval ste­ henní (m b. femoris), na bérci dvojhla­ vý sval lýtkový (m. gastrocnemius). Bickers David, *1938, brit. motocyklo­ vý závodník. Mistr Evropy v motokrosu

David Bickers

bioklimatologie

63 v kubatuře 250 cm1 1960 a 1961 na stro­ jích Greeves. Biela stopa SNP, masový závod v bě­ hu na lyžích na počest hrdinů Slov. nár. povstání. Zal. 1974, závod je veden z Kremnice do Bán. Bystrice na tratích 55 km (muži) a 21 km (ženy); součástí je závod přímých účastníků SNP na 5 km a Malá bílá stopa pionýrů. 1983 se zúča­ stnilo přes 6 000 účastníků. Bikélas Demetrius, řec. Vikélas, 1835-1908, řec. spisovatel, zakládající člen MOV a jeho první předseda (1894-96). Zasloužil se o pořádání I. OH 1896 v Athénách. 1897 se vzdal členství v MOV, aby se mohl věnovat pedag. práci. Usiloval o získání OH trvale pro Athény. Bikila Abebe, 1932-1973, etiopský atlet, maratónec. Olymp. vítěz 1960 (2:15:16,2) a 1964 (2:12:11,2). Na OH 1968 vzdal pro zranění. První marató­ nec, který dvakrát zvítězil na OH. 1969 mu po autonehodě ochrnuly nohy

Abebe Bikila

bikros [angl], disciplina cyklistiky, sdružující prvky cyklokrosu a motokrosu. Vznikla kolem 1975 v USA. Závodí se na upravených tratích 200-400 m dlouhých, vybudovaných na svažitém terénu s řadou terénních vln a klope­ ných zatáček. B. je určen především pro mládež 6-16 let. Řada evr. cyklistic­ kých svazů zařadila b. mezi závodní dis­ ciplíny rychlostní cyklistiky. Od 1983 se koná v b. i MS.

Rolf Biland

Biland Rolf, '1951, švýc. motocyklový závodník. Mistr světa v silničních závo­ dech sajdkárů 1978, 1979. 1981 a 1983 na strojích Yamaha. Vyhrál 37 závodů Grand Prix. bilaterální transfer, oboustranný transfer, přenos pohyb, dovedností, ná­ vyků a schopností mezi částmi těla (končetinami), které spolu souviseji z hlediska těl. laterality. Pův. pojímán pouze jako přenos z ruky na ruku nebo z nohy na nohu, nyni siřeji jako přenos mezi všemi končetinami navzájem (ruka-ruka, noha-noha, souhlasná ruka-noha nebo naopak, ale také mezi končeti­ nami ležícími křižem - křižový transfer). V. t. transfer pohybových dovedností a schopností. Bílek Alexandr, ' 1941, čs. atlet, cho­ dec. Na OH 1964 jedenáctý na 20 km (1:33:45,0), dvacátý na 50 km (4:34:54,2). Na ME 1962 sedmý na 20 km (1:38:42,6), jedenáctý na 50 km (4:42:23,0), 1966 tři­ náctý na 50 km (4:36:59,8), 1969 osmý na 50 km (4:34:25,8), 1971 dvanáctý na 60 km (4:17:36,4). Desetinásobný mistr ČSSR v chůzi na 20 km a trojnásobný mistr v chůzi na 50 km. B ilg e ri Georg, 1873—1934, rak.-uh. dů­ stojník, lyžařský instruktor. Vytvořil z prvků lilienfeldské škoiy (zdokonalený přívratný oblouk a kovové vázání, které B upravil) a norské školy nový styl lyžo­ vání, vhodný pro alpské terény s dyna­ mičtější a rychlejší jízdou a zdokonalil mazání lyží, když začal používat podle kvality sněhu tři druhy vosků vlastního složení. bílkoviny, zákl. stavební látka živé hmoty, na níž se váži zákl. životní proje­ vy. Jsou součástí hormonů, fermentu, červeného krevního barviva, myoglobinu aj . uplatňují se při rozmnožování a přenosu dědičných vlastností, vytvá­ řejí obranu organismu proti cizorodým látkám, podílejí se na udržování vody v těle, na stálosti vnitřního prostředí, na uvolňování energie pro svalovou práci a plní mnoho dalších funkcí. Organis­ mus dokáže syntetizovat b. jen z amino­ kyselin, které získává trávením bílkovin přijatých potravou. Člověk vykonávajicí mírně těžkou práci by měl denně při­ jmout 1—1,2 g b. na 1 kg hmotnosti tě­ la, mládež a těžce pracující okolo 1,5 g; sportovcům se doporučuje dávka 2 g na 1 kg hmotnosti, což odpovídá 15-19 % energetického příjmu. Největší potřebu b. mají sportovci při převažují­ cím silovém tréninku - vzpěrači, vrhači, zápasníci ap. V potravě mají převládat b. živočišného původu před b. původu rostlinného. Zdrojem b. jsou zejm. vej­ ce, mléko a mléčné výrobky (tvaroh a sýry); b. rostlinného původu jsou zejm. v luštěninách. bioenergetika pohybové činnosti

(řec.), proces kontinuálního krytí ener­ getických nároků pohyb, činnosti, na němž se podílí -» alakátová složka me­ tabolismu, - f laktátová složka metabo­ lismu a oxidativní metabolismus v růz­ né míře, v závislosti na intenzitě a době trvání pohyb, činnosti, biochemie svalového stahu, vratné vytvořeni aktomyosinového komplexu ze zákl. kontraktilních bílkovin aktinu a myozinu se současnou spotřebou energie uvolňované z - * ATP při jeho přeměně na -*• ADP. Podnětem pro stah je nadprahový nervový vzruch uvolňující vápníkové ionty (Ca + + ) ze zásob ve svalovém vláknu do míst pří­ mého kontaktu s kontraktilními bílkovi­ nami. Přítomnost ATP je nezbytná ne­ jen pro stah svalu, ale i pro jeho uvol­ nění, relaxaci, tj. rozdělení aktomyozinového komplexu na aktin a myozin. Stah kosterního svalu odpovídá zúžení jednolomných (izotropních) úseků myo­ fibril, obsahujících převážně aktin, uvol­ nění opětovnému rozšíření jednolom­ ných úseků. Podstata stahu spočívá v tvorbě aktomyozinového komplexu ve dvojlomných (anizotropních) úsecích myofibril. Při svalovém stahu se vlákna myozinu zasouvají mezi kruhově uspo­ řádaná vlákna aktinu, při uvolněni se vlákna myozinu vysouvají, biochemický potenciál kosterního svalu (řec., lat ], energetický potenciál, tj. souhrnný obsah - ► makroergních fosfátů a - * makroergnich substrátů přímo ve svalu, a metabolický potenciál, vymezený obsahem a aktivitami - * en­ zymů, které určují rychlost a účinnost využiti energetického potenciálu. Efek­ tivní využití bioch. potenciálu je podmí­ něno přísunem kyslíku svalu, bioklima [řec.], soubor fyzikálních, chem a biol. složek atmosférického prostředí přirozeného nebo umělého původu, které spolu s jinými faktory prostředí určují existenci, růst, rozmno­ žování a rozmisťování organismů. Patří sem i činitelé, ovlivňující režim složek atmosférického prostředí, ať již jsou přírodního, nebo socioekonomického (tj. člověkem vytvořeného) původu. Stav b má velký význam pro člověka, uplatňuje se výrazně i ve sportu (v. t. bioklimatologie sportu), bioklimatologie (řec ], též biometeorologie, nauka o vzájemných vztazích mezi živými organismy a atmosféric­ kým prostředím. Člení se na b. člověka (humánní b.) a b. zvířat (fytobioklimatologie). B. člověka se zabývá vztahy me­ zi atmosférickým prostředím a člově­ kem. Atmosférickým prostředím se ro­ zumí počasí, podnebí i vlivy geofyzikál­ ní a kosmické do té míry, jak ovlivňují biosféru. B. člověka je typickým hranič­ ním oborem přír. věd, meteorologie

64

bioklimatologie sportu a lékařství. Podle specifického zaměře­ ní se rozeznává -» bioklimatologie sportu, b lázeňská (balneobioklimatologie), tropická, polární, dopravní, urba­ nistická. bioklimatologie sportu, obor, který se zabývá využitím meteoroligických a klimatických podmínek (bioklimatu; viz bioklima) ve sportu. Sleduje vliv kli­ matických podmínek na výkonnost a na úrazovost ve sportu, studuje využití kli­ matu ke zkvalitnění sport, přípravy a sport, výkonnosti (speciální tréninko­ vá soustředěni v místech s výhodnými vlastnostmi podnebí, problematika dél­ ky a způsobu aklimatizace sportovců v různých klimatických pásmech), pro regeneraci sil a v léčebné TV (pobyt v různých klimatických podmínkách, klimatoterapie, otužováni), pro úspěšné plnění náročného sport, programu (vyu­ žití nejvhodnějšich meteorologických a klimatických podmínek k dosažení vrcholného sport, výkonu v horolezec­ tví', v dálkové plavbě aj). B. s. se dále zabývá řízením režimu sportovce s ohledem na - * biorytmy, posuzová­ ním meteorotropnich reakci sportovců (vnímavosti na počasí), studiem klima­ tických podmínek sport, objektů (volba vhodného místa pro tréninková sou­ středěni, pro výstavbu sport, zařízení, průzkum mikroklimatu sport, hal, tělo­ cvičen, plaveckých bazénů, určováni optimálních hodnot mikroklimatu pro různé sport, činnosti, posuzování jeho vlivu na sport, výkon). Patří sem i mete­ orologie sportu, uplatňující se v disci­ plínách provozovaných venku, kde růz­ né meteorologické podmínky (déšť, ml­ ha, směr a rychlost větru) mohou modi­ fikovat podmínky k dosaženi vrcholné­ ho výkonu. Ovlivnění sport, výkonů vlastnostmi klimatu je nejzřetelnější ve vyšších nadmořských výškách (snížený odpor vzduchu, snížený parciální tlak kyslíku, menší tíhové zrychleni). B. s. je součástí oboru bioklimatologie člově­ ka. biomechanika [řec], nauka o struktu­ ře a mech. chování živých organismů. B. těl. cvičení má značný význam při studiu motoriky člověka svou schopno­ stí kvantifikace a svou exaktnosti při sledováni různých stránek hybnosti člo­ věka. Aplikace b. na techniku sport, po­ hybu a na studium vlivu mech. faktorů na úspěšnou sport, výkonnost přede­ vším v silových a těch. disciplínách tvo­ ři nedílnou součást teorie těl. cvičeni (viz antropomotorika) a různých forem tělových, procesu, především sport, tréninku. U nás zavedl b. jako vyučova­ cí předmět na FTVS UK Praha doc. A r­ ne Novák. B. přesahuje rámec TK a za­ sahuje prostřednictvím interdisciplinár­ ního výzkumu i do jiných oblasti (např.

do konstrukce umělých kloubů), biomotorika (řec. + lat ], jeden ze čtyř zákl. významů pojmu motorika, který zahrnuje motoriku biosystémů, tj. ži­ vých systémů rostlin, živočichů a člově­ ka. Pod pojmem b. zahrnujeme jednak vlastnosti, předpoklady živých systémů pro pohyb, jednak jejich vlastní pohyb, projevy. Užším pojmem je - ► antropo­ motorika, která se zaobírá jen motorikou člověka. biopsie svalová (řec ), mikroskopická vyšetřováci metoda svalové tkáně zís­ kané odběrem, zpravidla bioptickou je­ hlou, pro diagnostické účely. Hmotnost odebraných vzorků je 5-25 mg podle ty­ pu a průměru jehly. Nejčastějším místem odběru je čtyřhlavý sval ste­ henní, trojhlavý sval lýtkový nebo delto­ vý sval ramene. Podstatou diagnostiky je stanovení procentuálního zastoupení jednotlivých typů svalových vláken a posouzení jejich struktuálních a bioch. charakteristik, které jsou pod­ kladem funkčních schopnosti pohyb, činnosti. biorytmy, též biol. rytmy, pravidelně se opakující kvantitativní i kvalitativní změny na úrovni buněk, tkáni, organis­ mů i celých populací. Vracejí se a opa­ kují v přibližně stejné době. Děli se na cykly a periodicity. Cykly jsou rytmické děje endogenního původu, kdežto peri­ odicity mají zjevnou exogenni příčinu U každého b. se rozeznává doba jeho trváni, amplituda a fáze. Doba trvání udává, v jakém časovém intervalu se b. opakuje, amplituda vyjadřuje rozsah (rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší hodno­ tou b.), fázemi se označují jednotlivé úseky průběhu biorytmů. Nauka o b. se nazývá chronobiologie. B. synchronizu­ ji, regulují činitelé meteorologické, geofyzikální a solární povahy, působí zde i sociální vlivy. Porucha b. se ozna­ čuje jako desynchronizace, jeho obno­ va jako resynchronizace. Časové trvání b je velmi různé, od zlomku sekundy až po úseky dlouhé léta nebo desetiletí. B. se děli na b. s periodou nižší než 24 ho­ din, b. 24hodinové (cirkadiánní), b. ně­ kolikadenní, čtyřtýdenní, b. roční (cirkaanuální) neboli sezónní a viceleté. Nejvýznamnější jsou b. 24hodinové a ročni. Cirkadiánní b. máji v podstatě endogenní povahu. Tato endogenní rytmicita je však synchronizována kromě střídáni světla a tmy ještě dalšími fak­ tory zevního prostředí. Cirkadiánní b. vykazuje řada těl. funkcí, z nichž nejznémější je b. těl. teploty s maximem ve večerních a s minimem v ranních ho­ dinách. Maximum fyzické i duševni vý­ konnosti je mezi 9-11 h, druhý vrchol je kolem 18 h a minimum v prvních hodi­ nách po půlnoci. Někteří však udávají maximum výkonnosti kolem 3h. mini­

mum kolem 15 hodin. B. roční (sezónní) souvisejí s otáčením Země kolem Slun­ ce. Charakteristické pro ně je kolisáni v jednotlivých obdobích roku. Sezón­ ních b. je celá řada, patří sem např. se­ zónní chod termoregulačních mecha­ nismů, některých funkci oběhového a neurovegetativního systému. Tél. vý­ konnost je nejnižší v lednu a v únoru, nejvyšši v pozdním létě a začátkem podzimu Nejdéle známým b. je sezónni nakupení některých onemocnění. B se významně uplatňují ve sport, teorii i praxi. Jejich znalost napomáhá k správné interpretaci jednorázově na­ měřených hodnot, umožňuje racionálně řidit životní režim sportovce a ovlivňo­ vat jeho sport, výkonnost. V poslední době nabývá na významu i sledování b., především b. 24hodinových, ve vztahu k jejich poruchám, k nimž dochází při rychlých přesunech na velké vzdále­ nosti podél rovnoběžek. Přitom dochází k výrazné desynchronizaci pův. b., cha­ rakterizované sub. i obj. obtížemi, které se postupem času v místě nového po­ bytu upravují. V. t. aklimatizace bipedie [lat.], zákl. lokomočni pohyb (chůze nebo běh) po dvou končetinách, typický pro člověka. Bitulac viz plastické povrchy, bivak, nouzový způsob přenocování nebo přečkání nepohody pod širým ne­ bem (zpravidla v horách) s využitím součástí výstroje a výzbroje a toho, co poskytuje příroda. Bivaky se dělí na při­ rozené (hodi se k přenocováni ihned nebo po malé úpravě, např. kořeny ne­ bo koruny vyvrácených stromů, skalní skuliny, převisy, jeskyně ap.) a umělé (různé přístřešky z tyčoviny, stromků, větví, chvoji, v zimě záhraby. kaverny a sněhové stavby). V horolezectví se pro b. ve strmých a exponovaných stě­ nách používají bivakovaci sítě a závě­ sná lůžka (tzv. hamaky). Jako ochranu proti chladu oblékáme všechno obleče­ ni, které máme k dispozici, včetně bivakovacího kompletu, skládajícího se z péřové bundy a krátkého spacího py­ tle (tzv. sloni noha). Bjedovová DJurdjica, '1947, jug. plav­ kyně Olymp, vítězka 1968 na 100 m prsa; na stejných OH získala stříbrnou medaili na 200 m prsa. Bjfirkstenová Kristina Elisabeth, 1870-1947, reformátorka švéd. a zakl fin. ženské gymnastiky. Kladla důraz na radostný pohyb. Typické je mnohoná­ sobné opakováni cviků v krátké době a stejné ocenění cvičeni posilovacich a protahovacich. Prac. státního tělo­ vých ústavu při univerzitě v Helsin­ kách, působila na kursech v zahraničí, 1924 založila Nordický svaz pro ženský tělocvik. Spisy: Kvinnogymnastik (Žen­ ský tělocvik, 1926), 2 sv.

65 Kanál La Manche z Francie do Anglie. Později se věnoval především konstruk­ ci a výrobě letadel. bleskový turnaj, časově zkrácený soutěžní turnaj pořádaný zpravidla bě­ hem jednoho dne nebo půldne s upra­ venou (zkrácenou) dobou hry jednotli­ vých zápasů. Koná se v kolektivních sport, hrách a v šachu, např. při sport, slavnostech nebo z propagačních důvo­ dů. Blochin Oleg, ‘ 1952, sov. fotbalista, útočník Dynama Kyjev od 1962. Repre­ zentoval 86 x (34 branek). Účastník OH K. E. Bjórkstenová 1972 (3. místo) a 1976 (3. místo), MS Bjěm Lars, '1931, švéd. hokejista, 1982. Nejlepši fotbalista Evropy 1975, obránce. Ligovou soutéž hrál v letech člen vybraného družstva Evropy 1981 1950-67, mistr země 1950, 1954, 1955, v utkáni proti ČSSR. 1958-63. Reprezentoval 217 x , účastník 10 MS, mistr světa 1953 a 1957, nejlepěi obránce MS 1954. blafěk, slg. v ledním hokeji zakončeni samostatného úniku hráče střelbou z bezprostřední blízkosti po oklamáni brankáře. Bláhová Eliška, zakl. a propagátorka rytmiky v Brně. Ovlivnila zavedení ryt­ miky do vyučováni TV dívek, věnovala se zvláště výchově dětí předškolního věku. Spisy: Pohyb, rytmus, výraz, 1928. Blanchard Jean Pierre, 1753-1809, fr. balónový letec. 1785 jako první přeletěl Oleg Blochin v balónu Kanál La Manche z Anglie do Francie. 31.10. 1790 vzlétl v Praze s pří­ rodovědcem Jáchymem hrabětem blok, 1. v házené viz jednoblok a viceŠternberkem (první doložený let člově­ bloky; 2. v softballu blokovaný mič, tj. ka na území Československa). Zahynul zásah nezúčastněné osoby do hry tím, při letu v Haagu. že se dotkne míče, nebo že se mič dot­ Blankeraová-Koenová Francina, nar. kne překážky, která není součásti hři­ 1918, niz. atletka všestranně zaměře­ ště: 3. ve volejbalu akce předního hrá­ ná. Čtyřnásobná olymp. vítězka 1948: če jblokaře), který u homiho okraje sítě 100 m (11,9), 200 m (24,4), 80 m př. (11,2) nastavuje ruku (ruce) do cesty miči po­ a 4 x 100 m (47,5). Účastnice OH 1938 slanému z pole soupeře. Neni chybou, a 1952. Pětinásobná mistryně Evropy: dotkne-li se hráč míče a míč je součas­ 1946 na 80 m př. (11,8) a na 4x100 m ně v dotyku s horním okrajem sítě nebo (47.8) , 1950 na 100 m (11,7), na 200 modrazi-li se od šitě a pak se hráče dot­ (24.0) a na 80 m př. (11,1). Na ME 1950 kne. B. kolektivní uskutečňuji 2 nebo 3 druhá na 4 x 100 m (47,4), na ME 1938 hráči těsně vedl sebe. Následné doteky dvakrát třeti na 100 m (12,0) a na 200 m v rychlém sledu po sobě, provedené (24.9) . Vytvořila anebo se podílela najedním nebo vice blokaři, nejsou chy­ vytvoření dvanácti SR: 1938 na 100 y bou. Mič je možné zasáhnout rukama, (11.0) , 1942 na 80 m př. (11,3), 1943 vepažemi, hlavou nebo kteroukoliv částí skoku vysokém (171 cm) a ve skoku da­ těla nad pasem. B. lze uskutečnit i pře­ lekém (625 cm), 1944 na 100 y (10,8), na sáhnutím paži a rukou přes sif. Přesahu­ 4x110 y (48.8), na 4 x 200 m (1:41,0), jící b. nesmi narušovat hru soupeře, mí­ 1948 na 100 m (11,5), na 80 m př. (11,0), če se smí blokař dotknout, až soupeř a na 4 x 110 y (47,4), 1950 na 220 y (24.2) dokončí útočný úder. B. se nezapočítá­ vá do 3 odbití, a proto po b. může míč a 1951 v pětiboji (4 692 b.). Blaženič Ivo, ‘ 1940. čs. kuželkář. MS. odbíjet i kterýkoliv z blokařů (následné Spolu s — M. Kočárkem se 1968 stal doteky jedním hráčem nejsou v tomto mistrem světa v soutěži dvojic (6. místo případě chybou). B. nesmi být uskuteč­ v soutěži družstev). Účastník MS 1966 něn vně antének a blokovat nesměji (4. družstva, 5. dvojice) a 1970 (6. zadni hráči. Při útočném b. se hrac(t; snaží srazit míč ihned zpět do pole sou­ jednotlivci, 6. družstva, 5. dvojice). Blériot Louis, 1872-1936, fr. letec. Po­ peře, při b. obranném se míč nadráži stavil řadu letadel různých koncepci pouze do výšky nad vlastni pole. aby se (typ Vlil, typ XI z 1909). 1909 přeletěl zde snáze zpracoval. Ve hře dvojic (de-

Bobet blech) je dovoleno blokem narušovat akce soupeře.' blokéž, ve skocích na trampolíně prvek používaný při vzklopkách a při zastave­ ni či zahájeni rotačního pohybu, blokink, slg., ve stolnim tenisu obran­ ný (protiútočný) - ► úder proti topspinu, hraný halfvolejem (těsně po odrazu míčku od stolu); v tvrdé topspinové hře se hraje z blízké nebo stř. vzdálenosti od stolu. blokovénf v běhu, 1. neúmyslné za­ vřeni běžce ve skupině závodníků; 2. úmyslné nedovolené bránění v běhu vpředu běžícím závodníkem, bloky viz startovní bloky. Blomqvist Stig, *1946, švéd. automo­ bilový závodník. Mistr světa v rallye 1984 s vozem Audi-Quattro. BMX, zkr. z angl. Bicycle Motor-cross, dětské kolo pro závody na cyklokrosových umělých drahách, tzv. —► bikros. bob [angl.J, závodní opláštěné řiditelné saně dvou- nebo čtyřsedadlové určené k jízdě na upravené ledové dráze (viz bobová dráha). Jsou celokovové, pev­ né, nizké, stabilní, s opláštěním aerody­ namického tvaru. Závodní b. má dvě přední sanice, které jsou pohyblivé a umožňují řízení b., a dvě sanice zadní, které jsou pevně připevněné k rámu bobu. Rozchod předních sanic je 67 cm. Sanice jsou zhotovené z nejkvalitnější oceli, aby měly dobrý skluz. B. je ovlá­ dán volantem s příslušnými převody. Na hlavni nosný rám se připevňuji další části bobu. Kolem nosného rámu a kon­ strukčních částí je ochranný rám. Seda­ cí část bývá z výpletu nebo z plastické hmoty. V zadní části b. je upevněná hřebenová brzda, která má minim. 5 zu­ bů a 2 zvýšené kovové výčnělky vysoké 50 cm, které osádka používá při roztla­ čování b. na startu. Dvousedadlový b. má předepsanou hmotnost max. 375 kg s osádkou, délku přednich sanic minim. 115 cm, tloušťku sanic minim. 8 mm, přičemž část přicházející do styku s po­ vrchem dráhy musí mít poloměr minim. 4 mm. čtyřsedadlový b. má hmotnost max. 630 kg s osádkou, délku přednich sanic minim. 104 cm, délku zadních sa­ nic minim. 127 cm, tloušťku sanic mi­ nim. 12 mm, přičemž část přicházející do styku s povrchem dráhy musi mit poloměr minim. 6 mm. Pokud b. s osád­ kou nedosahuje předepsané hmotnosti, je povoleno k němu připevnit zátěž. V ČSSR jsou b. typovány a mají jízdní průkazy. Bobet Louison, 1925-1983, fr. cyklista. Vítěz Tour de France 1953-55 a vítěz klasických cyklistických závodů MilánSan Remo (1951), Paříž-Roubaix (1956) a Bordeaux-Paříž (1959). Profesionální mistr světa v silničním závodu jednotli­ vců 1954.

I

bobová dráha bobová dráha, přírodní nebo uměle chlazené koryto pro jízdu bobů nebo saní. Má délku 1 100-1 500 m se spá­ dem max. 12%, minim. 9%, s 10-15 za­ táčkami o poloměru minim. 20 m. Rov­ ná trař tvoří asi 7» celkové délky dráhy. Povrch dráhy je ledový, dostatečně tvr­ dý, aby odolával tlaku sanic, které jsou v zatáčkách v důsledku odstředivých sil značné. Celá dráha i na rovných úse­ cích je ohraničena mantinely vysokými 50 cm. Zatáčky mají být dostatečně vy­ soké, vrchní část mantinelu převislá, aby boby nemohly vypadnout z dráhy. Výška zatáčky je někdy až 5 m. 10 m před každou zatáčkou jsou po obou stranách umístěny červené vlajky, které upozorňuji na zákaz brzděni, aby se na stěně zatáčky nevytvořily rýhy od hře­ bene brzdy. Na konci zatáčky jsou umístěny modré vlajky, které vyznačuji konec zákazu brzdění. Startovací' plo­ cha musí být dostatečně velká, aby si závodnici mohli provést menší úpravy na bobech, a má mít mirný sklon, aby osádka mohla boby dobře roztlačit. Na start se boby dopravují buď výtahem, nebo po příjezdové komunikaci. Starto­ vací i cílový prostor musi být ohrazeny, aby diváci neutrpěli úraz. Za cílem musí být protisvah pro rychlejší zastaveni bobů. Start s cilem je spojen telefonic­ ky nebo vysílačkou. Na startu a v cíli je příslušné měřící zařízení, dnes většinou elektronické. Dráhy se většinou budují na svazích odvrácených od slunečniho zářeni. V zimním období se dráha vyklá­ dá ledovými kostkami (hlavně v zatáč­ kách) nebo sněhovou kaši, která se rov­ noměrně nanáši na celou plochu dráhy v síle 15-20 cm i více, vyhlazuje se a po­ lévá, aby byl celý povrch dostatečně tvrdý a hladký. Podél trati je proto in­ stalován rozvod vody. Po celé délce tra­ ti bývá instalován rozhlas pro informaci diváků o průběhu závodů. V čili je vý­ sledková tabule. Na vhodném mistě u dráhy, tj. tam, kde je možný přijezd auty, se zřizuje depo pro uskladnění bo­ bů; má mit i příruční dilnu pro opravy, bobový sport [angl.J, hovor, boby, zá­ vodní' jizda na řiditelných sanich - dvousedadlových a čtyřsedadlových -*■ bo­ bech po spádu - * bobové dráhy. Dříve na rovných úsecich sněhových drah zvyšovala posádka rychlost bobováním (z angl. to bob = pohupovat se), tj. ryt­ mickým intenzivním pohupováním tru­ pem. Na současných ledových drahách se bob po roztlačení pohybuje samotiži. Dosahuje průměrné rychlosti až 120 km/h, max. rychlosti 160 km/h. Posádku tvoři u dvousedadlového bobu řidič (pi­ lot) a brzdař, u čtyřsedadlového bobu ještě další dva jezdci. — Jizda vyžaduje souhru posádky při startu (roztlačeni a naskočeni) a překonávání fyziol. účin­

66 ků zrychleni při projížděni klopených V Mar. Lázních byla 1946 zásluhou ČSM zatáček. Při rychlostech kolem 100 obnovena bobová dráha a uspořádány km/h působí při průjezdu klopenou za­ prvé závody. 1947 uspořádali tatranští táčkou odstředivá sila a přetížení. Do- bobisté první ročník Poháru Tater; zá­ chází k odkrveni mozku s následným vod se pořádal do 1957. 1947 se zúča­ zhoršením zrakového vnimání a ke sní­ stnili bobisté z Mar. Lázní a Teplic na žení pohotovosti a rychlosti reakce. — vlastní náklady MS ve Sv. Mořici. Na B. s. se technikou jizdy i dosahovanými ZOR ve Sv. Mořici 1948 startoval čs. rychlostmi podobá motorismu. Je to dvousedadlový a čtyřsedadlový bob. rychlostní' sport, vyžaduje silové a rych­ První mistrovství ČSR se uskutečnilo lostní schopnosti, obratnost, odvahu, 1951 v Teplicích v Dubi. Od té doby se duchapřítomnost, pohotovost v rozho­ pořádá každoročně. Rozvoj b. s. nastal dování a schopnost okamžité reakce, je 1955 po vytvoření samostatné sekce náročný na psych, přípravu. Výrazných bobů a saní při SVTVS. Těžiště b. s. se úspěchů se dosahuje až ve věku 25-35 přeneslo na bobové dráhy v Mar. Láz­ let. — Historie. Počátkem 80. let min. ních a v Tanvaldě. V posledních letech stol. jezdili mládi Angličané ve Švýcar­ se všechny závody i M ČSSR pořádají sku na dvou saních spojených za se- v Tanvaldě. B. s. je nyní organizován bou. Inspirován timto nápadem vytvořil svazem bobů a sani ÚV ČSTV. Čs. mez. Američan Townsend ve Sv. Mořici prv­ úspěchy: ME 1927 Cortina d'Ampezzo ní bob. Spojil dvoje saně prknem, před­ 3. místo (Busch, Tern, Lojš); MS 1967 7. místo (J. Pavtikovič, ní byly pohyblivé a umožňovaly řízeni. Grenoble Podle jeho vzoru zkonstruoval 1888 ve R. Morks). Závodní discipliny. Mez. pra­ Sv. Mořici kovář Matthys první závodní vidla připouštějí pouze závody dvousebob ze dřeva s kovovýni sanicemi. Poz­ dadlových a čtyřsedadlových bobů, ději Švýcar Feierabend vytvořil ocelový a to pro muže nad 18 let. Kategorie ju­ bob. 1923 zdokonalil konstrukci bobu niorů je 18-26 roků (MEJ se mohou zú­ italský kovář z Cortiny d'Ampezzo Bval- častnit pouze závodnici, kteří nestarto­ do Dandrea, jeho koncepci vylepšil Ital vali na ME nebo MS). U nás se závodí Sergio Siarpaes, brzdař nejúspěšnějši- od 16-18 let v kategorii dorostu. — ho bobového pilota - ► Montiho Euge­ Technika jizdy je v podstatě stejná pro nia. Tito dva výrobci mají svět. monopol dvou- i čtyřsedadlové boby. Start: Po­ na výrobu bobů dodnes. — První závo­ sádka včetně řidiče na startovním blo­ dy se pořádaly 1898 na ujeté silnici ku bob rozhoupe a na vymezeném star­ s neklopenými zatáčkami. Zvyšující se tovním úseku (15 m od start, bloku k fo­ rychlosti a atraktivnost sportu vyvolaly tobuňkám měřicim čas) roztlač! bob otevření prvni speciální bobové dráhy tak, aby dosáhl nejvyšší startovní rych­ na světě 1903 ve Sv. Mořici, dále drah losti. Tato rychlost ovlivňuje výsledný v Davosu, Engelbergu a Pontresině. Ze čas. Proto se měří i tzv. startovní čas, Švýcarska se b. s. rozšířil do Rakouska a to na úseku od startu do 60-100 m (po (Semmering) a do Německa. — Mezi­ první mezičas). Na startovní rychlosti národní bobová federace, FIBT, byla za­ má největší podíl brzdař (bob tlačí ze­ ložena 1923 v Paříži. B. s. je na progra­ zadu a nejdéle). — Přímou jízdou se mu ZOH od 1924. — U nás se začal pro­ projíždějí rovné úseky. Ty tvoři více než vozovat b. s. v Tatranské Lomnici. 7* délky dráhy. Rychlost se získává 1905-1908 sloužila k jízdě na bobech jízdou nejkratšim směrem s nejmenšim a sanich cesta nad Grandhotelem Pra­ odporem vzduchu a třením skluznic. Po­ ha. 1909 byla v Tatranské Lomnici vybu­ sádka zaujímá základni posazení. Z ae­ dována bobová dráha 4 km dlouhá s vý­ rodynamických důvodů sedí v zákrytu tahem v délce skoro 3 km. Byla to dru­ a v mírném předklonu, rukama se pev­ há nejdelší dráha na světě, start, cil ně drží bobu. Nohy jsou mírně pokrče­ a některé úseky na trati měly telefonic­ ny a zapřeny o nožní opěry. Tato polo­ ké spojení a mimo to nezávisle na sobě ha je výhodná i při projížděni klope­ pracovaly dva elektročasy. Na dráze se ných zatáček. Sebemenší vychýleni v době provozu pořádaly domácí, celo­ a neuvážený pohyb se při velké rychlo­ státní, mezinárodni závody a dvě velké sti na ledové dráze nepříznivě projeví ceny: Cena Izabelly (stříbrný kalich) na řízeni. — Projíždění zatáček velkými a Tatranský pohár, který věnovalo mini­ rychlostmi je ovlivněno odstředivou si­ sterstvo zemědělství. Závodily pětise- lou (u čtyřsedadlového bobu dosahuje dadlové, třísedadlové a dvousedadlové přes 3 000 kg). Projíždění zatáček má 3 boby. V družstvech pětisedadlqvých fáze: nájezd, průjezd a výjezd. Zatáčka bobů mohly startovat i žen.y. V čes. po- má být projeta plynule nejkratšim hraničí se v letech 1905-1922 postavily obloukem, jehož křivka je závislá na ná­ dráhy v Mar. Lázních, v Aši, v Dubí jezdové rychlosti, tvaru zatáčky a stavu v Krušných horách a v Jablonci nad Ni­ dráhy. Najede-li bob pozdě na stěnu sou. Po 1945 se začaly tvořit ve Svazu zatáčky, nedovolí mu odstředivá sila lyžařů RČS prvni čes. bobové kluby. včas vyjet. Nejdůležitější je klidný

67 a včasný nájezd na stěnu zatáčky, prů­ jezd v optimální výšce odpovídající ná­ jezdovou rychlostí a včasný přímý vý­ jezd do koryta dráhy za zatáčkou. Brzdění do zastavení i přibrzďováni před zatáčkou provádí brzdař tahem obou rukou za brzdové páky. Ty přená­ šejí tlak na brzdový hřeben, který se přitlačuje k ledovému povrchu dráhy. Brzdit se smí pouze v rovných úsecích dráhy a za cílem. — Trénink. Pravidla povolují jízdu na bobech až od 16 let, proto odpadá etapa základního trénin­ ku. Pro etapu specializovaného trénin­ ku se vybírají jedinci ze sáňkařských nebo atl. oddílů, kteří si v zákl. tréninku zlepšili silové a rychlostní schopnosti. Tyto pohyb, schopnosti dále rozvíjejí spolu s nácvikem techniky jízdy. Tato etapa tréninku trvá do 18 let. V etapě vrcholového tréninku se pracuje se zá­ vodníky, kteří mají předpoklady pro vrcholné výkony a snesou max. trénin­ kové zatížení. — Výstroj a výzbroj: při­ lba chránící lebeční i obličejovou část Příprava bobu před jízdou. hlavy, chrániče loktů a ochranné brýle. Z aerodynamických důvodů používají sí mít při tréninku a v závodě na hlavě jezdci přiléhavé kombinézy. Při rozběhu ochrannou přilbu. — Nemá-li bob včet­ a roztlačování bobu na ledovém po­ ně posádky předepsanou hmotnost, vrchu mohou závodníci použít boty může se zatížit závažím do stanovené s hřeby upevněnými ve tvaru kartáče. nejvyšší hmotnosti. Přítěž (olověné tyče Hřeby nesmějí být silnější než 1 mm, vsunuté do nosného rámu, ev. olověná delší než 4 mm a vzdálené od sebe více deska mezi nosným rámem za zadní se­ než 3 mm. — Pravidla. Vycházejí z mez. dačkou) musí být pevně přišroubovaná. pravidel FIBT s přizpůsobením na naše Jury je oprávněna odmítnout start ne­ podmínky. — Při tréninku a závodě mu­ dostatečně trénované posádce nebo sí být přítomen lékař a sanitní vůz. Divá­ závodníkovi, který podle názoru jury ci nesmějí chodit v dráze, mohou se po­ a lékaře není na startu v náležitém hybovat pouze ve vyhrazeném prosto­ psych, a fyzickém stavu. Bob musí být ru. Závodu se zúčastňují na vlastni ne­ 20 min. před oficiálním zahájením závo­ bezpečí. — Pořadí na startu musí být du na startu s nasazenými sanicemi. vylosováno pod dohledem jury nejpoz­ Náhradní sanice se nechávají v prosto­ ději večer před závodem. V závodě ru startu. Rozdíl teploty sanic na startu o dvou jízdách je startovní pořadí nesmi překročit 4 ° C. Zahříváni sanic v obou jízdách stejné. K obrácení pořa­ před startem je zakázáno. Na sanice dí ve druhé jízdě dojde v případě, že nesmi být použito žádného prostředku jedna jízda je dopoledne a další jízda ke zvýšení rychlosti, kromě smirkového druhý den. V závodě o čtyřech jízdách papíru. K brzděni mohou být použity se rozděluje startovní pořadí podle to­ jen hřebenové brzdy. Je zakázáno jez­ dit bez brzd nebo je pro závod či tré­ hoto příkladu: 1. jízda 2. jízda nink přivázáním vyřadit. Čas při mis­ trovských a mez. závodech se měří au­ A B B A 1-6 7-12 7-12 1-6 tomaticky (fotobuňkou) s přesností 0,001 s. V případě selhání se měří čas 3. jízda 4.jízda B A AB ještě dvěma ručními stopkami. V přípa­ dě, že čas nebyl změřen automaticky, 12-7 6-1 6-112-7 Jedou-li se vylučovací jízdy, startuje se povoluje se opakování jízdy. Je-li poru­ ve stejném pořadí jako při první jízdě, cha automat, měření trvalá, platí časy vyloučené posádky nemění startovní naměřené ručními stopkami. Čas v tré­ pořadí. V mimořádných případech mů­ ninku musí být měřen. Na MS jsou že jury povolit posádce změnu startov­ k povinnému tréninku vyhrazeny nej­ ního pořadí pro jednu jízdu. Pro mez. méně 4 dny. Pro ostatní závody FIBT závody musí mít závodníci mez. licenci nejméně 3 dny. Nařídi-li jury před finá­ FIBT, v niž je uvedena krevní skupina lovými jízdami pilotní jízdu, jsou posád­ a datum lékařské prohlídky (nesmí být ky povinny ji odjet ve vylosovaném po­ starší půl roku). Licence musí být každý řadí. — Všechny jízdy jednoho závodu rok obnovována. Členové posádek mu­ musi být jety na stejném bobu, se stej­

bobový sport

ným pilotem a posádkou. V mimořád­ ných případech může jury povolit vý­ měnu zraněné posádky, s výjimkou pi­ lota. Je-li poškozen bob, může povolit výměnu bobu. Při poškozeni dráhy mů­ že být závod zrušen jen po rozhodnutí jury. — Výsledný čas v závodě o dvou či více jízdách se vypočte součtem ča­ sů jednotlivých jízd. Má-li více posá­ dek stený celkový čas, rozhodne o umístěni nejlepší čas v jedné jízdě. Jsou-li i tyto časy stejné, rozhodne o pořadí nejlepši startovní čas. — Ztrá­ ta přítěže, části bobu nebo výstroje se trestá pokutou, rovněž stopy brzdění v zatáčkách se trestají pokutou. Jury může uložit peněžní pokutu a navrhnout svazu diskvalifikaci závodnika. Rozhod­ nutí jury je konečné. — Soutěže: ZOH (od 1924), každý stát se může zúčastnit dvěma dvousedadlovými a dvěma čtyř­ sedadlovými boby. MS (od 1930 každo­ ročně), stejné počty účastníků jako pro ZOH, MS se nejezdí v roce konání ZOH. ME (od 1914 každoročně), zúčastnit se může vždy 6 posádek. MEJ (každoroč­ ně), zúčastnit se mohou závodníci do 26 let, kteří se nezúčastnili ME nebo MS, mez. závodů a pohárů uvedených v mez. sport, kalendáři FIBT; každý stát se může zúčastnit 6 posádkami, neurčuje-li rozpis závodu jinak — Nejvyšší soutěži u nás je M ČSSR (účastní se 20 posádek dvousedadlových b a 10 po­ sádek čtyřsedadlových b ). — Literatu­ ra: Kovanda, V.: Konstrukce a stavba bobů. Praha 1956. — Miňovský, J „ Ko­ vanda, V., Landa, M.: Udržujeme a sta­ víme bobové a sáňkařské dráhy. Praha 1960. — Kovanda, V.: Teoretické zákla­ dy a fyziologické účinky jízdy na saních

Bobrov a bobech. Praha I960. — Kovanda, V.: Jízda na saních a bobech. Praha 1966. Výsledky mistrovství světa v bobovém sportu Dvousedadlové bohy Rok a místo konání: 1931 Oberhof, 1932 Lake Placid, 1933 Schreiberhau, 1934 Engelberg, 1935 Igls, 1936 Garmisch Partenkirchen, 1937 Cortina d'Ampezzo, 1938, 1939, 1947 a 1948 Svatý Mořic, 1949 Lake Placid, 1950 Cortina d'Am­ pezzo, 1951 Alpe d'Huez, 1952 Oslo, 1953 Garmisch-Partenkirchen, 1954 Cor­ tina d'Ampezzo, 1955 Svatý Mořic, 1956 Cortina d'Ampezzo,1957 Svatý Mořic.1958 Garmisch-Partenkirchen, 1959 Svatý Mořic, 1960 Cortina d'Ampezzo, 1961 Lake Placid, 1962 Garmisch-Par­ tenkirchen, 1963 Igls, 1964 Innsbruck, 1965 Svatý Mořic, 1966 Cortina d'Am­ pezzo, 1967 Alpe d'Huez, 1968 Greno­ ble, 1969 Lake Placid, 1970 Svatý Mořic, 1971 Cervinia, 1972 Sapporo, 1973 Lake Placid, 1974 Svatý Mořic, 1975 Cervinia,1976 Innsbruck, 1977 Svatý Mořic, 1978 Lake Placid, 1979 Kónigsee, 1980 Lake Placid, 1981 Cortina d'Ampezzo, 1982 Svatý Mořic, 1983 Lake Placid 1931 Kilian-Huber (NĚM) 1932 H. Stevens-C. Stevens (USA) 1933 Papana-Hubert (RUM) 1934 Frim-Dumitrescu (RUM) 1935 Capadrutt-Diener (ŠVÝC) 1936 Brown-Washband (USA) 1937 McEvoy-Black (VBR) 1938 Fischer-Thielecke (NĚM) 1939 Lunden-Coops (BEL) 1947 Feierabend-Waser (ŠVÝC) 1948 Endrich-Waller (ŠVÝC) 1949 Endrich-Waller (ŠVÝC) 1950 Feierabend-Waser (ŠVÝC) 1951 Ostler-Nieberl (NSR) 1952 Ostler-Nieberl (NSR) 1953 Endrich-Stpockli (ŠVÝC) 1954 Scheibmeier-Zambelli (ITA) 1955 Feierabend-Warbourton (ŠVÝC) 1956 Della Costa-Conti (ITA) 1957 Monti-Alvera ITA) ; 1958 MontijAjyergj ITA) / 1959 Monti-Alvera ITA) 1960 Monti-Alvera ITA) 1961 Monti-Storpaes (ITA) 1962 Ruatti-de Lorenzo (ITA) 1963 Monti-Storpaes (ITA) 1964 Nash-Dixon (VBR) 1965 Nash-Dixon (VBR) 1966 Monti-Storpaes (ITA) 1967 Thaler-Surnthaler (RAK) 1968 Monti-de Paolis (ITA) 1969 de Zordo-Frassinelli (ITA) 1970 Floth-Bader (NSR) 1971 Gaspari-Armano (ITA) 1972 Zimmerer-Utzschneider (NSR) 1973 Zimmerer-Utzschneider (NSR) 1974 Zimmerer-Utzschneider (NSR) 1975 Alvera-Prrugrut (ITA) 1976 Nehmer-Germeshausen (NOR)

68 1975 Švýcarsko 1977 Schárer-Benz ŠVÝC 1976 NDR 1978 Schárer-Benz ŠVÝC 1977 NDR 1979 Schárer-Benz ŠVÝC 1978 NDR 1980 Schárer-Benz ŠVÝC 1979 NSR 1981 Germeshausen-Gerhart (NDR) 1980 NDR 1982 Schárer-Rúegg (ŠVÝC) 1981 NDR 1983 Pichler-Ludhold (ŠVÝC) 1982 Švýcarsko Čtyřsedadlové boby Rok a místo konáni: 1924 Chamonix, 1983 Švýcarsko 1928 Svatý Mořic, 1930 Caux-sur-Mon- Výsledky mistrovství Evropy v bobo­ treux, 1931 Svatý Mořic, 1932 Lake Pla­ vém sportu cid, 1934 Garmisch-Partenkirchen, 1935 Rok a místo konáni: 1965 Cortina d’Am­ Svatý Mořic, 1936 Garmisch-Partenkir­ pezzo, 1966 Garmish-Partenkirchen, chen, 1937 Svatý Mořic, 1938 Garmisch- 1968 Svatý Mořic, 1969 Cervinia, 1970 Partenkirchen, 1939 Cortina d'Ampezzo, Cortina d'Ampezzo, 1971 Kónigsee, 1947 Svatý Mořic, 1948 Svatý Mořic, (dvousedadlové) a Igls (čtyřsedadlové), 1949 Lake Placid, 1950 Cortina d'Am­ 1972 Svatý Moric, 1973 Cervinia, 1976 pezzo, 1951 Alpe d'Huez, 1952 Oslo, Svatý Mořic, 1977 Cervinia, 1978 Svatý 1953 Garmisch-Partenkirchen, 1954 Cor­ Mořic, 1979 Wittenberg, 1980 Svatý tina d'Ampezzo, 1955 Svatý Mořic, 1956 Mořic, 1981 Igls, 1982 Cortina d'Ampez­ Cortina d'Ampezzo, 1957 Svatý Mořic, zo, 1983 Sarajevo, 1984 Cortina d'Am­ 1958 Garmisch-Partenkirchen, 1959 pezzo Svatý Mořic, 1960 Cortina d'Ampezzo, Dvousedadlové boby 1961 Lake Placid, 1962 Garmisch-Par- 1965 Rakousko (Thaler-Koxeder) tenkirchen, 1963 Igls, 1964 Innsbruck, 1966 Rakousko (Thaler-Koxeder) 1977 Svatý Mořic, 1978 Lake Placid, 1967 Rakousko (Thaler-Durnthaler) 1979 Kónigsee, 1980 Lake Placid, 1981 1968 NSR (Zimmerer-Utzschneider) Cortina d'Ampezzo, 1982 Svatý Mořic, 1969 Rakousko (Thaler-Durnthaler) 1970 Itálie (Gaspari-Armano) 1983 Lake Placid 1924 švýcarsko 1971 NSR (Floth-Bader) 1972 NSR (Zimmerer-Utzschneider 1928 USA 1973 NSR (Zimmerer-Utzschneider 1930 Itálie 1941 Německo 1976 švýcarsko (E. a P. Schárerovi 1977 švýcarsko (E. a P. Schárerovi 1932 USA 1978 NDR (Schónau-Seifert) 1934 Německo 1979 NDR (Germeshausen-Gerhard) 1935 Německo 1980 švýcarsko (Hildebrand-Rahm 1936 Švýcarsko 1981 Švýcarsko (Hildebrand-Rahm 1937 Velká Británie 1982 Švýcarsko (Schárn-Riegg) 1938 Velká Británie 1983 NDR (Germeshausen-Gerhard) 1939 Švýcarsko 1984 SSSR (Kipurs-Snepsts) 1947 švýcarsko Čtyřsedadlové boby 1948 USA 1967 Rumunsko 1949 USA 1968 Švýcarsko 1950 USA 1969 Itálie 1951 NSR 1952 NSR 1970 NSR 1971 Rumunsko 1953 USA 1954 Švýcarsko 1972 Švýcarsko 1955 švýcarsko 1973 NSR 1956 Švýcarsko 1976 NSR 1957 Švýcarsko 1977 NSR 1958 NSR 1978 Rakousko 1959 USA 1979 NDR 1960 Itálie 1980 Švýcarsko 1961 Itálie 1981 NDR 1962 NSR 1982 Švýcarsko 1963 Itálie 1983 Švýcarsko 1964 Kanada 1984 švýcarsko 1965 Kanada Bobrov Vsevolod, 1922-1979, sov. ho­ 1966 NSR kejista, útočník, kapitán mužstva, které 1968 Itálie získalo při svém prvním startu na MS 1969 NSR (1954) mistrovský titul. Držitel zlaté me­ 1970 Itálie daile ze ZOH 1956. Označen za nejlep1971 Švýcarsko l šího útočníka MS 1954. Trenér sov. re­ 1972 Švýcarsko prezentace (1972-74), která pod jeho 1973 Švýcarsko vedením získala titul MS a ME (1973, 1974 NSR 1974). Reprezentoval SSSR i v kopané

Bogdanov

69 a byl kapitánem sov. fotbalového muž­ stva na OH 1952. Trojnásobný mistr Evropy v hokeji s mlčkem. Bobrovský Jan, *1945, čs. basketbalista, ZMS. Držitel stříbrné medajle z ME 1967 a bronzové z ME 1969. Účastník OH 1972 (8. místo), MS 1970 (6 ), 1974 (11.), ME 1963 (10.). 1965 (7.), 1971 (5.) a 1973 (4 ). Jako hráč Zbrojovky Brno bojoval 1964 a 1968 ve finále PMEZ a 1969 v závěrečných zápasech Interkontinentálního poháru. 1965 byl vy­ brán do mužstva Evropy. Nejlepší koší­ kář ČSSR 1971 a 1973. Bobrovsky Zdeněk, *1933, čs. basketbalista, ZMS. Hrál v kolektivu, který na ME 1951 a 1955 získal stříbrné medaile a na ME 1957 bronzové. Účastník OH 1952 a 1960 (5. místo), ME 1953 (4.) a 1961 (5.). I boccia [it.], standardní herní soutěž; | vznikla z římských zábav v Itálii, stejně jako ve Francii -» boules a -» petanque, v Anglii -» lawn bowling; soutěži se o umístěni 4 stejnobarevných kouli co nejbliže k pohyblivému čili, ti. pallinu (bílé kuličce o průměru 4 cm). Hraji jednotlivci nebo družstva. Kouli k pallinu lze bud hodit přimo, nebo jí přiťuk­ nout dříve hozenou koulí, nebo odvézt

Hřiště na bocciu.

či přiťuknout pallino do blízkosti svých kouli, nebo jí odrazit kouli soupeře. Po odházeni všech kouli se sčitaji body za koule jedné barvy, umistěné k čili bliže než nejbližši koule soupeře. — Boccia e pallino se hraje na hřišti 3-6 x 28 m, ohraničeném 20 cm mantinely. Od kon­ cových „odhodových" čar jsou 4 m vzdálené vhazovaci čáry a od nich 3 m vzdálené hranični čáry, ohraničuji 14m střední cílové pole. Do něho z vhazova­ ci čáry vhodi prvý hráč pallino a z od­ hodové čáry nasadí prvou kouli. Pak há­ zí soupeř, a to tolik koulí (max. 4), do­ kud nehodí k pallinu bliže než první hráč. Po úspěšných hodech se hráči střidaji do vyházeni všech koulí. Utkáni se hraji do určitého počtu bodů nebo na stanovený počet rozeber (kdo získá více bodů). Koule nejbliže cíli získává 3 body, všechny dalši stejnobarevné, bližši než koule soupeřů, po 2 bodech. - Pro rekreaci je vhodná volná boccia hraná na volném .prostranství; za umís­ tění koule se získá po 1 bodu, hraje se do 15 bodů na 2 sety, pallino se vhazuje z místa, kde v předchozí rozehře skon­

čilo. — S obměněným náčiním se hraje disková, destičková, frisbee, kroužková b„ a to i v místnosti. Bočan Miloslav, *1926, čs. hráč vodní­ ho póla, ZMS. Držitel stříbrných medaili z akademického MS 1946, 1949 jako člen čs. družstva vodního póla a 1946 v plavání na 100 m motýlek a v poloho­ vé štafetě 4 x 100 m. Člen vítězného družstva na mistrovstvi ČSR 1948,1951, 1953, 1955-60. Mistr republiky na 100 m motýlek 1948. Zasloužilý trenér, bočná rovina, prochází středem (těžiš­ těm) těla a je určena délkovou a předo­ zadní osou (viz prostorová soustava), bočnf skluz, ve -» vodnim lyžování pr­ vek (figura) figurální jízdy. Při jízdě vpřed natočí závodnik lyži (lyže) o 90° skluzem po hladině, krátce setrvá v této poloze a vrátí se do jízdy vpřed. Provádí se na 2 lyžích nebo na 1 lyži, s držením za ruce či za nohu. bod, v šermu (fleretem, kordem, šavlí) zásah šermíře hrotem čepele na -*• platný povrch soupeře. Při použiti el. zbrani musi být při bodu stlačen el. zárazník čepele určitou silou (fleret vice než 500 g, kord více než 750 g). Sklouzne-li hrot čepele po povrchu a nebo se dotkne soupeřova povrchu pouze os­ třím nebo rubem čepele, není bod správně provedený. Bode Rudolf, 1881-1939, něm. tělových, odborník, tvůrce tzv. výrazové a švihové gymnastiky. Spolupracovník E. K. Dalcroze, s nímž se rozešel v pojeti rytmu a taktu. Spisy: Ausdrucksgymnastik (Výrazová gymnastika), Aufgaben und Ziele der rythmischen Gymnastik (Úko­ ly a čile rytmické gymnastiky), bodovací tabulky, 1. měřitelné sport, výkony převedené na bodové hodnoty podle úrovně dosaženého výkonu. Umožňuji hodnotit nebo vzájemně po­ rovnávat výkony v různých disciplínách a určit celk. výkon závodníků ve vicebojich. B. t. se používají např. v atletice, moderním pětiboji, plaváni, rychlobruslení, sjezdovém lyžování, v soutěžích odznaku zdatnosti; 2. neměřitelné sport, výkony převedené na bodové hodnoty podle stupně obtížnosti prove­ deného výkonu. Umožňuji hodnotit vý­ konnost závodníků pro určení jejich po­ řadí v soutěžní disciplíně. Použivá se jich např. v krasojízdé nebo ve vodním lyžování pro hodnoceni figurální jízdy; 3. umístěni závodníků v určených sport, soutěžích vyjádřené v bodových hod­ notách. B. t. umožňuji souhrnně zhod­ notit výkonnost závodníků, kteří startují ve vice závodech, a stanovit celk. pořa­ dí v soutěži (viz celková klasifikace) ne­ bo zařazovat závodniky do výkonno­ stních třid sport, klasifikace, bodovací závod, 1. disciplina dráhové cyklistiky, závod jednotlivců může být

uspořádán na určitý počet okruhů (event, km, minut nebo hodin). Po urči­ tém počtu okruhů jsou vypisovány bodovací spurty. Závodnici jsou hodnoce­ ni v bodovaných okruzích, nejčastěji za umístění na prvních čtyřech místech 5, 3, 2 a 1 bodem. Body z bodovaných okruhů se sčitaji. Vítězi závodnik s nej­ větším počtem bodů. Dosáhne-li však závodník před soupeři náskok jednoho nebo vice okruhů, vítězi bez ohledu na počet bodů. — V závodě dvojic projíždí okruh vždy jen jeden z dvojice, druhý čeká na střídáni na vnější straně dráhy. Střídaný závodnik může střidajícimu pomoci v rozjezdu tím, že ho odstrčí ru­ kou za roubík všitý do levé horni části kalhot. Závody se obvykle jezdi na 40 až 50 km. Nejdelšim závodem je šestidenni závod. 2. disciplína silniční cyklis­ tiky, závod jednotlivců na okruhu v uli­ cích města. V t. kritérium, bodováni, 1. přiřazování bodů jako je­ den ze způsobů kvantifikace pohyb, je­ vů při jejich posuzováni (škálování); b. v tomto smyslu se používá ve sport, gymnastice, krasobruslení a v mnoha ji­ ných sportech. Body přisuzuji rozhodčí podle příslušných pravidel; 2. převod na body, např. atl. výkony vyjádřené v centimetrech a sekundách se převá­ dějí na body podle bodovacích tabulek, aby mohl být vyjádřen výsledek vicebo-

je

bodyček [angl.J, ve sport, hrách brá­ nění soupeři v postupu vlastním tělem. V ledním hokeji forma odstavování hrá­ če s kotoučem; tvrdé zastaveni soupe­ ře tělem. Rozlišujeme b. ramenem ne­ bo kyčli. Pravidla dovolují b. na celé hraci ploše a umožňuji přiblížit se k soupeři dvěma kroky. Bogdan Ivan, ‘ 1928, sov. ř. ř. zápasnik. Olymp, vítěz 1960, mistr světa 1958 a 1961 v kat. nad 87 kg. Bogdanov A natolij,’ 1931, sov. střelec. Olymp, vítěz ve střelbě z velkorážové terčovnice 1952 (300 m, 3 x4 0 ran) a z libovolné malorážky 1956 (50 m, 3 x 4 0 ran) 1956. Desetinásobný mistr světa 1954 (velkorážové terčovnice: 300 m, 3 x 4 0 ran - jednotlivci i družstva, vleže a vkleče - jednotlivci, libovolná malorážka: 3 x 4 0 ran - jednotlivci i družstva, vkleče - jednotlivci i druž­ stva, vstoje - jednotlivci i družstva) a jedenáctinásobný mistr Evropy 1955 (velkorážová terčovnice: 3 x 4 0 ran jednotlivci i družstva; libovolná malo­ rážka: 3 x 4 0 ran - družstva, 40 ran vle­ že, vkleče i vstoje - družstva) a 1959 (velkorážové terčovnice: 3 x 4 0 ran jednotlivci i družstva, 40 ran vleže, vkle­ če, vstoje - jednotlivci). Držitel stříbr­ ných medailí z ME 1955 (velkorážové terčovnice: 40 ran vleže a vkleče jednotlivci; libovolná malorážka: 40 ran

70

Bogdanovskij vkleče - jednotlivci) a bronzových z MS 1954 (velkorážová terčovnice: 40 ran vstoje - jednotlivci; libovolná malorážka: 40 ran vleže - družstva; libovolná malorážka: 50 a 100 m, 30 + 30 ran, vle­ že - družstva) a ME 1955 (velkorážová terčovnice; 40 ran vleže - jednotlivci; li­ bovolná malorážka: 50 a 100 m, 30 + 30 ran - družstva). Bogdanovskij Fjodor, "1930, sov. vzpěrač. Olymp, vitéz 1956, Mistr Evro­ py 1954-55, 1958-59 a držitel stříbrných medailí z MS 1954-55 a 1957-59 v kat. do 75 kg.

Fjodor Bogdanovskij

Bogoljubov Jefim, 1898-1952, sov. ša­ chový velmistr. Dosahoval výrazných úspěchů v mez. turnajích (Moskva 1925, Kissingen 1928, 2. místo na Bledu 1931 ad.). Dvakrát se utkal (1929 a 1934) o ti­ tul mistra světa, ale byl poražen - ► A. Alechinem.

Jefim Bogoljubov

Bogušovská-Machatová Hana, provd. Bubníková, * 1938, čs. moderní gymnastka, ZMS. Na MS 1965 obsadila ve víceboji 3. místo a byla 2. ve cvičení bez náčini (5. místo ve cvičení s náčiním). Na I. závodech FIG 1963 obsadila 4.-5. misto v celkové klasifikaci a na MS 1967 se umístila jako 6. ve čtyřboji a 4. ve cvičení se švihadlem (8. bez náčini, obruč). Vítězka Poháru MDŽ 1967. Spoluautorka spartakiádního vystoupení vysokoškoláků 1980. Bohemia turné. Mezinárodní skokan­ ské turné Bohemia, soutěž ve skoku na

lyžích, zal. 1960 pod názvem Mezinárod­ ní skokanské turné v Československu. Skáče se na můstcích P 90 v Harracho­ vě a v Liberci. V posledních letech je součástí střídavě Světového a Evrop­ ského poháru skokanů. Bohman Ludvík, *1946, čs. atlet, sprin­ ter, ZMS. Čtvrý na OH 1972 na 4 x 100 m (38,82 s), mistr Evropy 1971 na 4x100 m (39,3 s); na ME 1969 třetí na 4 x 100 m (39,5 s), 1974 osmý na 4 x 100 m (39,92 s). Trojnásobný mistr ČSSR na 100 m a dvojnásobný mistr ČSSR na 200 m. Vytvořil šest čs. rekordů: na 100 m 1971 (10,2 s), na 200 m 1971 (20,8 s), na 4 x 100 m 1969 (39,5 s), 1970 (39,3 s) a 1972 (39,01 s) a 38,82 s). Boigey Maurice, 1877-1969, fr. fyziolog a pedagog, prof, na voj. tělových, škole v Joinville u Pařiže, pokračovatel - * G. Deményho, později lázeňský lékař. Za­ býval se věd. výzkumem fyziologie těl. cvičeni a zdravotní gymnastiky. Spisy: Physiologie général de l education phy­ sique (Všeobecná fyziologie tělesné vý­ chovy), 1920 (1923 přelož, do češtiny), Manuel scientifique ď education physi­ que (Vědecká příručka tělesné výcho­ vy), 1923, aj. Bojarskichová Klavdija, * 1939, sov. lyžařka. Vítězka ZOH 1964 (5 a 10 km a 3 x 5 km). Mistryně světa 1966 (10 km a 3 x 5 km). Držitelka stříbrné medaile z MS 1966 (5 km). bóje [hol ), pevně zakotvený plovoucí plavební znak. Používá se k uvázáni lodi mimo přistav, k vyznačeni plavební' drá­ hy nebo nebezpečných míst a při závo­ dech lodí k vytýčení závodní dráhy. B. bývají různobarevné natřeny a opatřeny praporky v barvě shodné s barvou b„ světlem pro výstrahu v noci a akustic­ kým zařízením v mlze. Pro jachting jsou startovní a cílové b. menší, nejčastěji žluté. Ostatní b. na trati jsou červené, oranžové a bílé. Velikost těchto b. je volena podle velikosti závodní dráhy a bývá od válce vysokého 50 cm až po krychli o stranách 2,0 m. Otočná b. ve vodním motorismu je velký gumový ba­ lón ve žlutém textilním obalu, kterým se označuje místo obrátky. Pro vyznačeni závodních tratí vodního lyžováni slouží b. z plastických hmot, nafukovaci nebo plné (pěnový polystyrén nebo polyure­ tan), kulového tvaru 0 22-28 cm Jsou zakotveny tak, aby minim, polovinou byly nad hladinou. Obvykle mají signál­ ní žlutou nebo červenou barvu, bojová cvičení na lyžích, vojenské prvky lyžařského výcviku příslušníků ČSLA K b. c. patři zaujímáni jednotli­ vých poloh k palbě, plížení, přískoky, házení ručních granátů, překonáváni překážek a způsoby odsunu raněných; nacvičují se po zvládnutí zákl. techniky jízdy na lyžích. Při výcviku se střílí vsto­

je, za pohybu, vkleče a vleže. Granáty se házejí vstoje z mista a za pohybu, z polohy vkleče a vleže. Plížení se na­ cvičuje v lehu na lyžích nebo po čty­ řech. K odsunu raněných slouží speciál­ ní horské smykové saně nebo improvi­ zované saně ze dvou párů lyží či z větvi. Bojově souručenství za rudou spor­ tovní jednotu viz Kampfgemeinschaft fůr Rote Sporteinheit Bolanaki Angelo, 1877-1963, řec. spor­ tovec a sport, funkcionář. Člen MOV 1910-33 za Egypt, 1933-63 za Řecko. Za­ sloužil se o rozvoj egypt. sportu. Bol ď O r, 24 hodinový vytrvalostní mez. motocyklový závod ve Francii. Zal. 1922 na malém okruhu v Saint Germain. Později byl přeložen na silniční okruh autodromu Linas Monthléry. 1955 zvítě­ zila dvojice 0. Hamršmíd a S. Klimt na stroji Jawa 350. Naši úspěšní Jezdci: J. Čížek - K. Rykr (1954), F. Šťastný - G. Havel (1956) a G. Havel - M. Slaví­ ček (1957). Bolidtan viz plastické povrchy. Bolívarovy hry, oblastní mez. sport, soutěže Jižni Ameriky pořádané pod patronátem MOV; nesou jméno rev. vůdce jihoamer. lidu Simóna Bolívara. Konají se od 1938, zpočátku nepravidel­ ně, od 1973 každý 4. rok. Hry pořádá or ganizace B. h. zal. 1951. Symbolický oheň se zapaluje nedaleko města Ayacucho (Peru), kde byla 1824 rozdrcena šp. armáda. Bolívarovy hry - přehled: I. 1938 Bogota II. 1947 Lima III. 1951 Caracas IV. 1961 Baranquille V. 1965 Quito, Guayaquil VI. 1970 Caracas VII. 1973 Panama Vlil. 1977 La Paz IX. 1981 Barquisimeto Bolívie, Bolivijská republika, stát ve vnitrozemí Již. Ameriky, 5,7 mil. obyv., hl. město La Paz. Olymp zkr. BOL. — TVS řídí vládni orgán Generální sekre­ tariát sportu a mládeže. Bolivijský olymp. výbor vznikl 1932, uznání MOV získal 1936. Sdružuje 16 nár. sport, sva­ zů. Stát finančně podporuje NOV, sport, svazy i přímo jednotlivé talento­ vané sportovce — B. má 10 atl. drah, jeden 50m a 10 25m bazénů, 40 tělocvi­ čen, 180 fot. hřišť. Nejrozšiřenějšimi sporty jsou basketbal, fotbal, box, vo­ lejbal a baskická pelota. Sportuje asi 5% obyvatelstva. B. se zúčastnila OH 1936, 1964-76, ZOH 1956 a 1980 Bolotnikov Pjotr, *1930, sov. atlet, vy­ trvalec. Olymp, vítěz 1960 na 10 000 m (28:32,2), na OH 1956 desátý na 5 000 m (14:22,4) a šestnáctý na 10 000 m. Mistr Evropy 1962 na 10 000 m (28:54,0) a třetí na 5 000 m (14:02,6). Dvakrát překonal

Bosákové

71 SR na 10 000 m: 1960 (28:18,8) a 1962 (28:18,2). Boltex viz plastické povrchy. Bolzano Bernard, 1781-1848, čes. filo­ zof, matematik a teolog, pro pokrokové názory zbaven hodnosti prof, na UK v Praze. Ve svém spise Vom besten Staate (0 nejlepším státě, asi z 1811) zařadil TV, hry a turistiku do systému výchovy každého občana. Ovlivněn díly Komenského, Basedowa a GutsMuthse. bom, švéd, kladina, tělocvičné nářadí lišící se tvarem i rozměry od -» kladiny tělocvičné. Příčný průřez je trojúhelní­ kový nebo srdcovitý, délka 400-460 cm a upevnění je buď posuvné na stěně, nebo častěji na zvyšovacích stojanech s možností měnění výšky. Používá se ke cvičeni rovnováhy, při upevnění sedýlka s madly též pro metání a může slou­ žit i jako - ► dvojkládí. bomb basketball [angl.], polosport. forma košíkové se čtvercovými jámami (150 x 150 cm, 30 cm hlubokými) misto košů. Hřiště venku až 45 x 90 m, druž­ stva max. jedenáctičlenná. Využiti v let­ ních táborech. Bondarčuk Anatolij, *1940, sov. atlet, kladivář. Olymp, vítěz 1972 (75,50 m), třetí na OH 1976 (75,48 m). Mistr Evropy 1969 (74,68 m) a třetí na ME 1971 (71,40 m). Dvakrát překonal SR 1969 (74,68 m a 75,48 m). Později vedoucí trenér sov. kladivářů. Bondarenko Anatolij, *1949, sov. mo­ tocyklový závodník. Mistr světa na le­ dové ploché dráze 1979 a 1980 jednotli­ vců i dvojic (spolu s Tarabenkem) na strojích Jawa.

Anatolij Bondarenko

bonifikace, 1. v cyklistických etapo­ vých závodech snížení celk. času zá­ vodníka (družstva), např. za vítězství v etapě nebo v prémiovém spurtu; 2. v atl. mistrovských soutěžích oddílo­ vých družstev bodové oceněni závodní­ ka, který dosáhl výkonu vysoké kvality podle bližšího určeni platného soutěž­ ního řádu. Bontack Klaus-Michael, *1941, sáňkař NDR. Spolu i - * T . Kóhlerem se stal

olymp. vítězem v jízdě dvojic 1968 a mistrem světa 1967. Držitel stříbrných medailí ze ZOH 1964 (jednotlivci), MS 1965 (dvojice), 1967 (jednotlivci), 1970 dvojice) a bronzových ze ZOH 1968 jednotlivci), 1972 (dvojice), MS 1963 jednotlivci) a 1969 (dvojice).

Rozhodujícím způsobem přispěl k vítěz­ ství Švéska v Davisově poháru 1975. Borotra Jean, *1898, fr. tenista, jeden z nejlepších hráčů tenisové historie. Ví­ těz dvouhry ve Wimbledonu 1924, 1926 (čtyřhra 1925,1932-33), na mez. mistrov­ ství Francie 1924, 1931 (čtyřhra 1925, 1928-29, 1934, 1936) a Austrálie 1928. Byl členem kolektivu, který dokázal 6 x za sebou získat Davisův pohár (1927-32). Předseda Mez. výboru fair play při UNESCO. Borzov Valerij, *1949, sov. atlet, sprin­ ter. Olymp, vítěz 1972 na 100 m (10,14) a na 200 m (20,00) a druhý ve štafetě na 4x100 m (38,50). Na OH 1976 třetí na 100 m (10,14) a třetí na 4x100 m (38,78). Čtyřnásobný mistr Evropy. 1960 na 100 m (10,4), 1971 na 100 m (10,3) na 200 m (20,3), 1974 na 100 m (10,27). Dru­ hý na ME 1969 na 4 x 100 m (39,3). Vy­ Klaus-Michael Bonsack tvořil dva ER: 1972 na 100 m (10,07) a na 200 m (20,00). Sedminásobný halový Borelli Giovanni Alfonso, 1608-1679, it. mistr Evropy: na 60 m 1970 (6,6), 1971 přirodovědec, žák Galileiův, jeden ze (6,6), 1974 (6,58), 1975 (6,59), 1976 (6,58) zakl. biomechaniky, neboť studoval a 1977 (6,59) na 50 m 1972 (5,75). anatom, a fyziolog. otázky z hlediska matematiky a mechaniky. Své názory shrnul v díle De motu animalium (O po­ hybu zvířat, 1679). Borg Arne, *1901, švéd. plavec a hráč vodního póla. Olymp, vítěz 1928 v závo­ dě na 1 500 m v. zp. Mistr Evropy 1926 (400 m a 1 500 m v. zp.) a 1927 (100 m, 400 m, 1 500 m v. zp ). Držitel stříbrných medailí z OH 1924 (400 m a 1 500 m v. zp.), ME 1926 (100 m v. zp.) a 1927 (šta­ feta 4 x 200 m v. zp.) a bronzových z OH 1924 (4 x 200 m polohový závod), 1928 (400 m v. zp.) a ME 1926 (4 x 200 m Valerij Borzov v. zp ). Přispěl též k získáni střibrné me­ daile švéd. mužstva vodního póla na ME 1926. Vytvořil 30 SR v kraulařských Bosé-Mikócziová Irena, *1945, čs. stolni tenistka, MS. Držitelka střibrné disciplinách (1921-29). Borg Bjórn, *1956, švéd. tenista. Nej­ medaile ve čtyřhře z ME 1966 (s M. Lulepší svět. tenista 2. pol. 70. let. Pětiná­ žovou) a bronzových ze soutěže druž­ sobný vítěz Wimbledonu ve dvouhře stev na ME 1966 a 1968. 1976-80, šestinásobný vítěz mez. mis­ Bosák Emanuel, *1924, čs. tělových, trovství Francie 1974-75, 1978-81. Zvítě­ prac. a pedagog, prof, pro organizaci zil na závěrečném turnaji WCT 1976 a řizení těl. kultury FTVS UK v Praze, a Grand Prix 1980. První na komputero- 1964-1967 proděkan FTVS, 1967-1970 vém žebříčku svět. tenistů 1979 a 1980. předseda UV ČSTV, 1969-1970 ministr pro mládež a TV, 1953-1970 člen výboru IAAF. Autor řady odb. a věd. prací a učebnic. Nositel vyznamenání Za zá­ sluhy o výstavbu, veř. uznání Za zásluhy o rozvoj těl. výchovy II. stupně. Bosákově Eva, roz. Věchtová, *1931, čs. gymnastka, ZMS. Olymp, vítězka 1960 (kladina) a mistryně světa 1958 (prostná, kladina) a 1962 (kladina). Drži­ telka střibrných medaili z OH 1956 (kla­ dina) a 1960 (družstva!, z MS 1954 (víceboj, prostná, kladina), 1958 (družstva, viceboj) a 1962 (družstva, bradla) a bronzových z OH 1952 (družstva), MS Bjórn Borg 1954 (družstva), 1958 (bradla) a z ME

I

72

Boston 1957 (bradla, prostná) a 1959 (prostná) Zavedla do tréninku náročnou baletní a akrobatickou pohybovou přípravu. Nejlepší sportovkyně ČSSR 1960. Nosi­ telka státního vyznamenání Za vynikají­ cí práci. Medaile dr. M. Tyrše a veř. uz­ náni Za zásluhy o rozvoj čs. tělesné vý­ chovy I. stupně.

Eva Bosákova

Boston Ralph, *1939, amer. atlet, dálkař. Olymp, vítěz 1960 (812 cm), druhý na OH 1964 (803 cm), třetí na OH 1968 (816 cm). Šestkrát překonal SR: 1960 821 cm), 1961 (824 cm a 828 cm), 1964 (831 cm a 834 cm) a 1965 (835 cm). Dvojnásobný vítěz panamerických her. Bostonský maratón, nejstarší a nej slavnější závod v maratónském běhu^ pořádaný v USA nepřetržitě od 1897 Trať B. m. je jednosměrná, z městečka Hopkintonu do Bostonu (stát Massa­ chusetts). Pro obrovský zájem účast omezována náročnými limity. 1982 se B m. zúčastnilo 16422 běžců a běžkyň z 65 zemí. Traťový rekord Robert de Castella (Austrálie) 2:07:51 (1986) a Joan Benoitová (USA) 2:22:43 (1983). Bošanská Daniela *1962, čs. moderní gymnastka, MS. Mistryně světa ve cvi­ čení s kuželi 1979 (8. v celkové klasifika­ ci) a držitelka stříbrné medaile z ME 1978 (cvičení se stuhou; 4. víceboj) a bronzové z ME 1980 (švihadlo). Úča­ stnice MS 1981 (7. víceboj, švihadlo, obruč; 5. kužele), ME 1982 (6. víceboj, švihadlo, obruč; 5.-6. kužele) a Světo­ vého poháru 1983 (6. víceboj, míč, kuže­ le). Držitelka odznaku světové třídy FIG. Botswana, Republika Botswana, stát v již. Africe, člen brit. Společenství náro­ dů, 726 000 obyv., hl. město Gaborone. Olymp. zkr. BOT. — TVS řídí Národní sportovní rada. TV ve školách je věno­ váno jen asi 5 % vyučovacího času. B. má několik stadiónů, 2 z nich s moder­ ním vybavením, 1 bazén 50 m a 2 menší bazény, 1 sport, komplex. Botswanský Olymp, výbor vznikl 1978, uznán MOV 1980. Sdružuje 5 nár. svazů olymp. spor­ tů., 4 nár. svazy neolymp. sportů působi samostatně. B. se zúčastnila OH 1980. Nejrozšířenějším sportem je fotbal, roz­ viji se atletika.

Bottlík Ladislav, *1942, čs. hráč vodní­ ho póla, ZMS. Startoval na ME 1966 (14.) a 1974, kdy čs. reprezentace obsa­ dila 1. místo ve skupině B. V mužstvu ČH Košice se podílel na získání 12 titulů mistra republiky (1962-64, 1966-74). Od 1975 trenér čs. reprezentantů ve vod­ ním pólu. Botvinnik Michail, *1911, sov. šachi­ sta. Na turnajích v Haagu a Moskvě zís­ kal 1948 titul mistra světa a obhájil jej v zápasech proti - ► D. Bronštejnovi 1951 a V. Smyslovovi 1954. Dočasně přenechal prvenství - ► V. Smyslovovi 1957/58 a - ► M. Talovi 1960/61, ale v odvetných zápasech je dobyl zpět. 1963 ztratil svět. primát v zápasech s - * T. Petrosjanem. Sov. šachovou školu proslavil již na turnajích před 2. svět. válkou (Moskva 1935,1936, Nottingham 1936) a svoje svět. prvenství potvrdil ví­ tězstvími na turnaji v Groningenu 1946 a na Čigorinově memoriálu v Moskvě 1947. Autor řady šachových publikaci. Od 1931 mnohonásobný mistr SSSR. boules [fr.J, „koule", fr. obměna - * boccie. Severofr. obměna b. -» pétanque. Bouška František, *1931, čs. motocy­ klový závodník, MS. Startoval v šesti šestidenních, 1962 byl členen vítězné­ ho týmu ČSSR v soutěži o Mezinárodni trofej, 1959 byl v mužstvu, které vyhrálo Stříbrnou vázu. Bouzek Vladimir, *1920, čs. hokejista, ZMS. Reprezentoval 20 x a podílel se na vítězství čs. družstva na MS 1947 a 1949 i na zisku stříbrné medaile na ZOH 1948, která znamenala pro čs. ce­ lek titul mistrů Evropy. Trenér čs. repre­ zentace 1954-56 a 1964-66 Trénoval li­ gová mužstva Vítkovických železáren (1949-53) a RH (ZKL) Brno (1955-59, 1960-66. 1970-71, 1972 761 S RH (ZKL) Brno byl 10 x mistrem ČSSR. Repre­ zentoval ČSR i v kopané, 1950-51 na­ stoupil ve 3 utkáních za nár. mužstvo, bowling [angl.J, typ - * kuželkářského sportu; vznikl prý v USA po vydání zá­ kazu „hazardni hry na 9 kuželek", rozši­ řované něm. vystěhovalci. Od kuželkář­ ského sportu se liší trojúhelníkovým lo­ žiskovým rámem, v němž je postaveno 10 kuželek, větši a těžší excentrickou koulí, parketovou dráhou. Značné rozší­ ření v 50. letech vyvolal vynález auto matů na stavění kuželek a vracení kouli. V USA 65 mil. soutěžících, z toho 10 mil. žen. Je též oblíbeným profesionál­ ním sportem. Rozšířil se do Kanady, Evropy (především do Anglie a sev. stá­ tů) i Asie. MS mužů poprvé uspořádáno 1954, žen 1963. — Parketová dráha mi­ nim. 1,5 m široká má na obou stranách 23 cm široké a 4,5 cm hluboké prohlub­ ně (dovedou kouli, které sklouzla stra­ nou, až do záchytné jámy). Kuželky jsou

106

Ložiskový rám pro bowling s umístěním kuželek.

51,6

Kuželka pro bowling.

rozestavěny ve 4 řadách od hrotu troj­ úhelníku s č. 1., pak číslovány zleva 2, 3; 4, 5, 6; 7, 8, 9,10. Jsou o 5 cm menší, ale o 2 cm v nejšírším místě širší než evropské. Koule pro b. je z tvrdé gumy, event, s korkovým středem, dnes růz­ ných barev, o průměru 21,8 cm, max. hmotnosti 16liber (7,25 kg), minim. 10 li­ ber (4,5 kg). Pro snazší udržení má otvo­ ry pro palec a 2 prsty. Nemá těžiště ve středu a tato excentričnost způsobuje zakřivení dráhy pohybu, čehož zkušený závodník využívá. Soutěž jednotlivců nebo družstev má 4 až 8 her (kol). V každé hře má závodník 10 rozeher, s 1 nebo 2 hody. Zdaři-li se mu porazit všech 10 kuželek prvním hodem, tzv. strike (strajk), získá nejen 10 bodů, ale i prémii: za ušetřený druhý hod se mu připočte tolik dalších bodů, kolik kuže­ lek srazi dalšími 2 hody. Srazi li všech 10 kuželek při 2 hodech (část hodem do plných, zbytek dorážkou), získá opět 10 bodů a prémii započítáni počtu bodů podle sražených kuželek v 1. hodu další rozehry. (Max. zisk v prvém případě 30 bodů za 3 strajky po sobě, v druhém 20 za dorážkovou desítku a následný stra­ jk). V tzv. perfektní hře může docílit cel­ kem 330 bodů, poněvadž v 10. rozehře se házi 3 x . Nesrazí-li 1 hody v rozehře všechny kuželky, započítá se mu do skóre tolik bodů, kolik kuželek je sraže­ no. box [angl.], boxing, zast. rohování, úpolový sport, pěstní boj dvou soupeřů stejné věk. a hmotnostní kategorie, snažících se pomoci úderů pěstmi na pravidly povolenou část hlavy a těla zvi-

box

73 těžit buď získáním bodové převahy, ne­ bo vítězstvím k. o. — Boj probíhá v - ► ringu, a to výhradně ve stoje; jakmile se borec po tvrdém úderu dotkne pod­ lahy jinou části těla než chodidly nebo leží v provazech, je v - * pozici na zemi (knock-down) a je rozhodčím odpočítá­ ván. V boji nesmi pokračovat dříve, než ringový rozhodčí odpočítá osm. Jakmi­ le neni schopen pokračovat v boji do deseti, je z boje vyřazen - ► k. o. Za knock-down se soupeři nepřipisuji bo­ dy navic, hodnotí se pouze úder. V boji se hodnotí pouze údery, které nejsou blokovány nebo zachyceny soupeřem a dopadnou přímo nebo švihem, a to kloubovou části sevřené rukavice, na přední nebo postranni část hlavy nebo těla od pasu výše. Cílem úderu je těch. správně zasáhnout soupeře, cilem sport, boje by mělo být vítězství na bo­ dy (za těch. převahu), tj. za předvedeni stylu, taktiky, čistoty boje a správného chování. Zákl. pohyb, předpoklady v b. jsou stabilita vestibulárního analyzátoru vysoké funkční úrovně, dynamická sila svalstva hornich končetin a acyklická koordinace pohybů dolních končetin v souvislosti s měniči se situaci v ringu a činnosti soupeře. Výkonní borci se vyznačuji vyšší úrovni vytrvalostních schopnosti. Úder může buď reflexnim mechanismem, nebo otřesem životně důležitých orgánů (mozek, srdce) vyvo­ lat neschopnost pokračovat v boji (k. o ). Výsledkem opakovaných tvrdých úderů na hlavu může být tzv. encefalopatie boxerů i zvýšené riziko poškozeni sluchového a vestibulárního aparátu. — Boxeři soutěži ve 12 hmotnostnich kat. (od 1351), které zaručují boj soupeřů přibližně stejně těžkých. — Boj je cha­ rakteristický neustálým zaujímáním střehu, rychlou práci paží a trupu při úderech a obranách a typickou prací nohou při přemisťováni. Při boji na vzdálenost (distanc) mají výhodu boxe­ ři vyšších postav s delšími pažemi, menší a robustnější borci mají lepši předpoklady pro boj zblizka. — Histo­ rie. S popisem pěstních bojů se setká­ váme již v Homérových eposech Ilias a Odyssea z 8. stol. př. n. I. Ve starém ftecku se pěstní zápas nazýval pygmé. u Aimanů pugilismus. V 1. stol. př. n. I. líčí pěstní boj Publius Vergilius v eposu Aeneis. Bojovalo se do úplného rozhod­ nuti, do okamžiku, kdy soupeř nebyl schopen dalšího boje. - Pěstní zápasy se v rozmanitých podobách vyskytova­ ly v různých zemích, většinou jako for­ ma vyřizováni osobních sporů. Teprve v 18. stol. nabývají sport, podoby v dů­ sledku sníženi zájmu o šerm. Nápad šermovat beze zbraně, jen rukama, vy­ nesl Angličanovi Jamesi Figgovi (pův. šermiřskému mistru) nejen zájem divá­

ků, ale i možnost otevřít první „školu ušlechtilého způsobu sebeobrany". Se­ stavil zákl. pravidla a metodu výcviku, v níž uplatnil své zkušenosti z umění šermu. 1743 pravidla zpřesnil a doplnil vynikajicí boxer Jack Broughton. Utká­ ní umístil do ohraničeného prostoru ringu, vynalezl boxerské rukavice (pův. určeny jen pro trénink žáků ze vzneše­ ných kruhů; v zápase poprvé použity až 1818). Zájem o b. se v Anglii velmi rych­ le šířil. Bojovalo se do rozhodnutí, bez časového limitu a počtu kol. Střetnutí se přerušovalo po pádu soupeře, nástu­ pem soupeře k pokračováni v boji se zahajovalo další kolo. Moderní' éra b. začíná 1866 vydáním nových pravidel markýzem z Queensberry. Nová pravi­ dla nařizovala používáni rukavic, stano­ vila dobu trváni jednoho kola na 3 min a minutovou přestávku mezi koly. Bojo­ valo se však stále do rozhodnutí i ve vícehodinových utkáních (nejdelší boj v historii trval 106 kol). Od 1911 řídila profesionálni b. Mezinárodní komise boxu (IBA) se sídlem v Paříži. 1920 byla zal. AIB a 1926 AIBA (Association Inter­ nationale de Boxe Amateur) se sídlem v Londýně. Do programu OH byl b. po­ prvé zařazen 1908. Soutěžilo se v pěti hmotnostních kategoriích. — U nás byl průkopníkem b. - ► Fridolín Hoyer. Prv­ ní veřejné utkání vybojoval 1911 v praž­ ské Plodinové burze s berlínským boxe­ rem W. Sandem. Hoyer učil b. ve své tělocvičné škole (od 1908), kterou poz­ ději vedl spolu se synem Jiřím. První zápasy v ringu se pořádaly od 1912 pod hlavičkou klubu ČAK Král. Vinohrady. Klub vedl F. Menšík; soustřeďoval nej­

lepší boxery předválečné éry (A. Žáčka, F. Růžičku Roseho, prvniho mistra všech vah, Vondryse, Herziga). Praž­ skému b. konkuroval Josef Jahelka, který ve své kladenské škole vychoval řadu boxerů. K rozšířeni b. u nás přispě­ lo propagační utkáni Růžička Jahelka na hřišti Slavie na Letně 1920. 1921 zal. Čs. unie boxerů profesionálů, první pra­ vidla vypracovali dr. ing. Pondělíček s J. Hoyerem, F. Malínským a E. Hervertem. Profesionálové a amatéři bojovali společně až do 1926, do zal. Čs. unie boxerů amatérů (ČSUBA). Prvním před­ sedou byl Josef Čech, náčelníkem J. Hoyer. K nejlepším boxerům tehdy pa­ třili bratři B a H. Czirolnikové, F. Dykast, R. Frolík. — Od 1911 se datují za­ čátky sport. b. také v Bratislavě. Prvým vyučujícím byl Lichtenfeld. ČSUBA řídi­ la práci vznikajících oddilů, organizova­ la soutěže v Čechách i na Slovensku, dohližela i na činnost profesionálních boxerů. Za člena AIBA byla ČSUBA při­ jata 1928. — Zařazením do sjednocené čs. tělovýchovy po 1948 získává b. stát­ ní podporu pro další rozvoj. Nyní je ří­ zen svazem boxu ÚV ČSTV. — Techni­ ka. Rozeznáváme útočné činnosti (úde­ ry a protiúdery), obranné činnosti (kry­ ty, úhyby, úniky) a přemísťováni. Zvlád­ nuti těch. se prověřuje při - * stínovém boxu (box s pomyslným soupeřem) a při sparringu, tj. se spolucvičencem (partnerem). — Výchozím postavením je zákl. postoj, tj. střeh (gard). Po ukon­ čeni každé akce se zaujimá znovu. Bo­ juje se převážně v bočním střehu (v le­ vém nebo v pravém). Praváci uplatňují levý střeh, při němž je levá noha vpře-

74

box Box — věkové a hmotnostní kategorie Věková kat.

Hmotnostní kat. (v kg) Délka utkání

přípravka dorostenci ml. 15-16 let

nesoutěži nesoutěži 3 kola po 2 papírová A do 40 min s 1 min papírová B do 42 papírová C do 44 přestávkou papírová D do 46 muší do 51 bantamová do 54 pérová do 57 lehká do 60 lehká velterová do 63,5 velterová do 67 lehká střední do 71 střední do 75 polotěžká do 81 těžká do 91 supertěžká nad 91 papírová do 48 3 kola po 3 min s / min muší do 51 bantamová do 54 přestávkou pérová do 57 (pro mez. závody lehká do 60 po dohodě možno 4 lehká velterová do 63,5 kola po 3 min nebo velterová do 67 6 kol po 2 min) lehká střední do 71 střední do 75 polotěžká do 81 těžká do 91 supertěžká nad 91

dorostenci st. 17-18 let muži od 19 let

du, paže pokrčeny, lokty u těla, pravá pěst před bradou; předloktí levé, méně pokrčené paže směřuje k soupeři, pěst je úměrně oddálena od pravé a je s ní přibližně ve stejné výši; hlava lehce skloněna, brada přitažena. — V boji na krátkou vzdálenost, tj. v blízkosti sou­ peře, se zaujímá i čelný střeh, kdy jsou nohy (chodidla) téměř na stejné úrovni. V úderech i při obraně se uplatňuje přemisťováni. Přemístění většinou za­ hajuje noha bližší žádoucimu směru, pohyb se děje kratšími sunnými kroky. — Údery se dělí podle čile útoku na vrchni (na hlavu) a na spodni (na trup). Rozeznáváme 3 zákl. (klasické) druhy úderů: a) přímé (direkty, pův. název šo­ ty), patří mezi nejdůležitější, nejtvrdši, často se jimi zahajuje boj. Uplatňuji se většinou v bočném střehu při boji na vzdálenost. Paže v konečné fázi úderu je natažena, většinou rovnoběžně se ze­ ní. Pěst po přímočarém pohybu k cíli je v poloze hřbetem vzhůru; b) háky (z angl. hook; zast. ruby), údery ze strany, výhodné v boji na střední a kratší vzdá­ lenost. Při úderu je paže ohnuta, před­ loktí se záloktím svírá tupý až ostrý úhel (podle vzdálenosti soupeře). Pěst při úderu je v poloze hřbetní (palcová po­ loha se již neuplatňuje). Účinnost háků je posílena aktivním propnutím souhla­ sné nohy a vytočením souhlasné strany

Rukavice (v g)

10-12 unci (283-340)

8 uncí (227)

trupu vpřed; c) zvedáky (angl. uppercuty; ruby zdola), údery zdola. Využívají se při boji na krátkou vzdálenost, často v sériích úderů po přechodu do čelné­ ho střehu. Při úderu je paže v lokti oh­ nuta většinou v ostrém úhlu, pěst se pohybuje ve svislé rovině zdola nahoru a je v poloze malíkovou hranou ruky do­ vnitř, palcem vně. — V boji se uplatňuji i tzv. finty, tj. naznačené, ale nedokon­ čené údery k odvráceni pozornosti sou­ peře od rychle následujícího, skutečné­ ho úderu — Protiúdery se děli na vstřícné (kontry), vedené současně s úderem protivníka, a na odvetné, pro­ váděné ihned po ukončeni obrany. — Dvojúdery jsou dva na sebe navazující údery nebo série více úderů v rychlém sledu (většinou z čelného střehu). — Obranné činnosti lze provádět aktivně nebo pasivně. Aktivní obrana je obrana spojená s protiúderem nebo s přípra­ vou k úderu; pasivní obrana je kryti ne­ bo vyhýbání se úderům soupeře. Její tr­ valejší uplatňování vede k nežádoucí­ mu defenzivnímu a pasivnímu pojetí boje, dokazuje převahu soupeře. Děleni obrany: 1. kryty paží (dlani ruky, odra­ zem předloktím, přiložením paže na ohrožené misto trupu, blokováním). Kryty lze včas uplatnit jen ze správného střehu; 2. úhyby (úklonem, předklonem stranou, záklonem); 3. úniky (zakroče­

ním, ukročenim stranou - angl. side step, odsunem). — Taktika. V moder­ ním pojetí úzce souvisí a navazuje na techniku. K taktice patři např. předem promyšlené střídáni útočného a obran­ ného pojetí boje, udržování výhodné bojové vzdálenosti, využiti klamných a překvapivých akci, uplatňováni nacvi­ čených a nejlépe zvládnutých útočných technik, správný odhad soupeřových možnosti, využiti jeho nedostatků aj. — Trénink. Povinností všech začinajicích boxerů je ziskat zákl. kvalifikaci boxera. Lze ji ziskat nejdříve v roce, v němž zá­ jemce dosáhne 15 let, a to po absolvo­ váni nejméně šestiměsíčního zákl. vý­ cviku v oddíle boxu. Přípravě musí předcházet lék. prohlídka. Pak musi za­ čínající boxer vybojovat 1-3 utkáni před kvalifikačni komisí jmenovanou výbo­ rem svazu boxu KV ČSTV, která ohod­ notí jeho výkonnost a rozhodne o při­ znání zákl. kvalifikace boxera. Získání kvalifikace zapíše komise do průkazu Záznam o utkáních boxera. Bez přiznání kvalifikace a jejiho zapsáni do průkazu nemůže sportovec postoupit do vyšší skupiny ve své věkové kategorii. Obsa­ hem tréninku v jednotlivých etapách je zejména: a) účelové a speciální gym. cvičení doplňovaná častým využíváním malých činek, plných míčů a švihadel; b) nácvik a zdokonalováni úderů a protiúderů na místě, v pohybu i při cvičeni se soupeřem; c) cvičeni rychlosti, sily a přesnosti úderů s využitím speciální­ ho náčiní (boxerských pytlů, cvičných terčů aj); d) nácvik a uplatňováni obranných činností (technik) při cvičení s útočícím partnerem na mistě i v pohy­ bu; e) stínový boj; f) sparring, tj. cvičný boj, zpočátku řízený s vymezenými úko­ ly, posléze volný boj, tj. tréninkové střetnuti. Intenzita cvičení, nároky tech­ nik jednotlivých činnosti, zařazování cvičného boje a zvyšování tréninkové­ ho zatížení odpovídají požadované vý­ konnosti v jednotlivých etapách trénin­ ku. — Výstroj a výzbroj: lehká obuv bez

Boxerská rukavice.

podpatků (boxerské boty), ponožky, trenýrky s delšími nohavicemi sahající­ mi nejméně do poloviny stehen a tilko bez rukávů. Jsou-li trenýrky a tilko stej­ né barvy, musi být zřetelné vyznačen pas. Předepsaný je suspenzor, doporu­ čený je chránič zubů, povoleny jsou ob­ vazy rukou - bandáže. Výzbrojí jsou ru­ kavice. Tréninkové vybavení: boxerský pytel, hruška dutá nebo násypná, míč

box

75

ci - 1 p. b e) za taktiku, čistotu boje, správné chování, za styl, iniciativu na konci každého kola - 2 až 3 p. body. 3 p. b. = 1 skutečný bod, který se odčitá horšímu borci od 20 bodů. Bodových rozhodčích je vždy lichý počet, minim, tři, ringový rozhodčí nehoduje. 3-Sčlenná jury má právo změnit rozhodnuti o výsledku. Odchylky od pravidel AIBA jsou v kat. mladších dorostenců (15-16 let). - Soutěže: OH (od 1904), MS (profesionálů od 1872, amatérů od 1974 každý 4. rok mezi OH), ME (od 1925 kaž­ dý lichý rok), MSJ (od 1979 jednou za 4 roky), MEJ (od 1970 každý sudý rok), Svétový pohár (od 1979 v lichých le­ tech). Nejvyšší soutěží u nás je M ČSSR jednotlivců a celostátní liga druž­ stev. — Turnaje s mez. účasti v ČSSR: Memoriál V. Procházky v Ostravě, Vel­ ká cena Ústí n. L , Velká cena Sloven­ ska a turnaj Slovenského národního povstání. — Literatura: Gradopolov, K. V.: Rohováni. Praha 1954. — Fiedler, H. a kol.: Box. Příručka pro výcvik začáteč­ níků. Praha 1965. — Gradopolov, K. V.: Trénink pástiara. Bratislava 1961. — Pravidla boxu. Praha 1981. na gumách, míč na pružině, cvičné ter­ če (lapy), nástěnná poduška. Z náčini jsou nezbytná švihadla, různé tvary gu­ mových siličů, činky a plné mlče. — Pravidla. Utkáni probíhá v ringu, bojuje se ve 3 kolech po 3 min s minutovou přestávkou mezi koly. — Dopoledne v den zápasu musí borci absolvovat úřední váženi. Hmotnost zjištěná při úřednim váženi je konečná, podle této hmotnosti smí být borec zařazen do hmotnostni kategorie. Borec se smí vá­ žit pouze jednou v příslušném dni. Po úřednim váženi (má skončit 3 h před za­ hájením utkání) probíhá losování. — Pět sekund před zahájením každého kola nařídí časoměřič uvolnění kola po­ velem Ring volnýinebo Sekundanti z rin­ gu! Každé kolo zahájí a ukončí úderem na gong nebo zvon. — Střetnuti může být ukončeno i před časovým limitem rozhodnutím ringového rozhodčího. V tom případě vítězi soupeř - ♦ r. s. c. nebo k. o. Vždy musí být jmenován ví­ těz, a to buď výrokem ringového roz­ hodčího (zvednutím paže vítěze), nebo bodovými rozhodčími. — Ringový roz­ hodčí užívá pouze 3 slovních povelů: Stop! pro přerušení, Box! pro pokračo­ váni a Break! pro přerušeni boje pro vzájemné držení, zavěšení soupeřů (angl. clinch - sevření). Na tento povel musí borci ustoupit o krok zpět a teprve potom mohou pokračovat v boji. — V utkání se může zvítězit: a) na body (výkon jednoho borce ohodnotili bodo­ ví rozhodčí vyšším počtem bodů); b) rozhodnutím ringového rozhodčího, tj.

r. s. c. (angl. referee stopping contest) pro naprostou převahu nebo zraněni jednoho borce; c) vítězstvím k. o. (angl. knock-out), je-li soupeř v pozici na zemi (knock-down) a do 10 s, odpočítaných ringovým rozhodčím, není schopen bo­ je; e) vzdáním soupeře pro zraněni ne­ bo z jiného důvodu; vzdát boj může i - * sekundant borce; f) diskvalifikací soupeře, např. pro nedovolený způsob boje (faul), nesportovni chováni. — Ne­ dovolené způsoby boje (fauly): úder pod pas, drženi pod pasem, kopnuti, strkání nohou, kolenem, údery vedené hlavou, ramenem, předloktím, loktem, údery otevřenou rukavici, zápěstím ne­ bo hranou ruky, údery do zad, šije, te­ mene, na ledviny, údery, při nichž se pěst šroubovité otáči (pivot blows), dá­ le válení, zápasení, držení soupeře atd. — Bodování. Při zahájeni kola mají oba borci 20 bodů, na konci kola se 20 bodů ponechá lepšímu borci, horší obdrží o úměrný počet bodů méně. Rozdíly jsou malé, zisk např. 16 bodů vyjadřuje již značnou převahu soupeře. Jsou-li borci rovnoceni, oba obdrží 20 bodů a vítězství se přizná borci, který byl v boji Iniciativnější a úspěšnější v obranných akcích. Bodoví rozhodčí k hodnoceni jednotlivých akci užívají tzv. stupnice pomocných bodů. Pomoc­ né body (p. b.) se získávají např.: a) za úder podle pravidel 1 p. b.; b) za napo­ menuti udělené ringovým rozhodčím získává nenapomenutý borec 3 p. b.; c) za prokázanou převahu v boji zblizka -1 až 2 p. b.; d) za úspěšnou obrannou ak-

Výsledky mistrovství světa v boxu Rok a místo konáni: 1974 Havana, 1978 Bělehrad, 1982 Mnichov Do 48 kg 1974 J. Hernandez (KUBA) 1978 _SJý|jušalú.(KEŇA) 1982 I. Mustafov (BUL) Do 51 kg 1974 D. Rodriguez (KUBA) 1978 H. Srédnicki (POL) 1982 J. Alexandrov (SSSR) Do 54 kg 1974 W. Gomez (PRI) 1978 AJjoaa_(KUBA) 1982 F. Favors (USA) Do 57 kg 1974 H. Davis (USA) 1978 A. Herrera (KUBA) 1982 A. Horta (KUBA) Do 60 kg 1974 V. Solomin (SSSR) 1978 A. Davidson (NZ) 1982 A. Herrera (KUBA) Do 63,5 kg 1974 A. Kaluie (UGA) 1978 ~V. Lvov (SSSR) 1982 G. Garda (KUBA) Do 67 kg 1974 E. CorreautKUBA) 1978 V. Raškov (SSSR) 1982 M. Breland (USA) Do 71 kg 1974 R. Garbey (KUBA) 1978 V. Savčenko (SSSR) 1982 A. Kosikin (SSSR) Do 75 kg 1974 R. Riskijev (SSSR) 1978 J. Gomez (KUBA)

box 0 1982 B. Comas (KUBA) Do 81 kg * 1974 M. Parlov (JUG) • 1978 S. Saria (KUBA) * 1982 P. Romero (KUBA) Do 81 kg 1974 T. Stevenson (KUBA) 1978 T. Stevenson (KUBA) 1982 A. Jagabkin (SSSR) Nad 91 kg 1982 T. Biggs (USA)

1947 L. Bogács (MAĎ) 1949 G. Zuddas (ITA) 1951 V. Dallosso (ITA) 1953 Z. Stefaniuk (POL) 1955 Z. Stefaniuk (POL) 1957 0. Grigorjev (SSSR) 1959 H. Rascher (NSR) o1961 S. SiykfiJSSSR] 1963 T5T Grigorjev (SSSR) 1965 0. Grigorjev (SSSR) *1967 N. Giju (RUM) 1969 A. Dumitrescu (RUM) Výsledky mistrovství Evropy v boxu .1971 J . Badari.(MAĎ) Rok a misto konáni: 1925 Stockholm, 1973 A. Cosentino (FRA) 1927 Berlin, 1928 Amsterodam, 1930 Bu­ 1975 V. Rybakov (SSSR) dapest, 1934 Budapešť, 1937 Miláno, 3. M. Piskač (ČSSR) 1947 Dublin, 1949 Oslo, 1951 Miláno. 1977 S. Fórster (NDR) 1953 Varšava, 1955 Berlin, 1957 Praha, 1979 N. Chrapcov (SŠSR) 1959 Luzern, 1961 Bělehrad, 1963 Mosk­ 1981 V. Mirošničenko (SSSR) va, 1965 Berlin, 1967 Rim, 1969 Buku- 1983 J. Alexandrov (SŠSR) rešf, 1971 Madrid, 1973 Bělehrad. 1975 " 3. P Madura (ČSSR) Katovice. 1977 Halle, 1979 Kolin n.R., Do571tjr~“ ----1925 O. Andrén,(ŠVÉD) 1981 Tampere, 1983 Varna Do 48 kg 1927 T~. Dúbbers (NĚM) 1930 G. Szabó (MAĎ) 1969 G. Gedó (MAĎ) 1971 G. GedójMAĎ) 1934 O. Kástner (N2) 4. V. Ulrich (ČSR) 1973 V. T. Zasypko (SSSR) 1937 A, Polus (POL) 1975 A. Tkačenko (SSSR) 1977 H. Srednicki (POL) 1939 P. Dowdall (IR) 1947 K. Kreuger (ŠVÉD) 1979 S. Sabirov (SSSR) 1981 I. Mustafov (BUL! 1949 J. Bataille (FRA 1983 I. Mustafov (BUL! ■1951 jLV enia ia (FRA) Do 51 kg 1955 T. Nicholls (VBR) 1957 D. Velinov (BUL) 1925 E. Pladner (FRA) 1959 J. Adamski (POL) 1927 L. Bohman (ŠVÉD) 1961 F. Taylor (VBR) ► 1930 I Nekes (MAĎ) 1934 P. Palmer (VBR) 1963 5. Stěpaškin (ŠSSR) 1965 S. Stěpaškin (SSSR) 1937 V. Nekes (MAĎ) 1967 R.P bM l (PQL) -1939 J. Ingle (IR) 1947 T Martinez (ŠPA) 1969 L. ' Orbán (MAĎ. — kO) 1971 fi. Ťomczyk (PÓL) 3. F. Majdloch (ČSR) 1949 J. Kasperczak (POL) 1973 S. Fórster (NDR) 1951 A. Pozzali (ITA) 1975 T. Badari (MAĎ) 1977 R. Nowakowski (NDR) 1953 H Kukiet(POL) 1979 V, Rybakov (SSSR) 2. F. Majdloch (ČSR) ‘ 1955 F. BasseL(NSR) 1981 R. Nowakowski (NDR) 1983 S. Nurkazov (SSSR) 1967 M. Homberg (NSR) Do 60 kg 1959 M. Homberg NSR) *1961 P. Vflcca (ITA 1925 S. Johansson (ŠVÉD) 1963 V. Bystrov (SSSR) 1927 J. Domgórgen (NĚM) 1965 J, Freistadt (NSR) 1930 M. Bianchini 1934 M. Facchin (ITA) 1967 H. Skrzypczak (POL) 1937 H. Núrnberg (NĚM) - 1969 C. Ciuca-(RUM) 1939 H, Núrnberg (NĚM) 1971 F. J. Rodriguez (ŠPA) 1947 J. Vissers (BEL) 1973 C. Gruiescu (RUM) 1949 M. McCullagh (IR) 1975 V. Zasypko (SSSR) 1951 B. Visintin (ITA) 1977 L. Blazyfiski (POL) 1953 V. Jengibarjan (SSSR) 1979 H. Srednicki (POL) 1955 H. Kurschat (NSR) -1981 P. Uesov (BUL) 1957 K. Pazdzior (POL) 1983 I T Lesov (BUL) Do 54 kg 1959 O. M iki (FIN) 1961 R. McTaggart (VBR) « 1925 A. Rule (VBR) 1927 K. Dalchow (NĚM) . 1963 J. Kajdi (MAĎ) 1965 V. Baranikov (ŠSSR) 1930 J. Széles (MAĎ) 1934 I. Nekes (MAĎ) 1967 J. Grudzin (PÓL) # 1937 U. Serga(ITA) * 1969 C. Cutov (RUM) 1971 J. Szczepaěski (POL) 1939 U. Sergo (ITA)

76 1973 1975 1977 1979 1981 1983

S. Cutov(RUM) S. Cutov(RUM) A. Rusevski (JUG) V. Děmjaněnko (SSSR) V. Rybakov (SSSR) Ďuprinskij (SSSR) 3 T. Puha (ČSSR) Do 63,5 kg 1951 H. Schilling (MSR) 1953 L. Drogosz (POL) 1955 L. Drogosz (POL) 1957 V. Jengibarjan (SSSR) 2. W. ivanui (ČSR) 1959 V. Jengibarjan (SŠSR) 1961 A. Tuminš (SSSR) ■1963 J. Kutej (PÓL) 1965 J. Kulej (POL) 1967 V. Frolov (SSSR) 1969 V. Frolov (SSSR) 1971 U. Beyer (NDR) 1973 M. Beneš (JUG) 1975 V. Lomašov (SSSR) 1977 B, Gajda (POL) 1979 S. Konabkajev (SSSR) 1981 V. Šišov (SSSR) 1983 V. Šišov (SSSR) Do 67 kg 1925 H. Nielsen (DAN) *1927 R. Caneva-(ITA) 1930 J. Besselmann (NĚM) 1934 D. McCIeave (VBR) 1937 M. Můrách (NĚM) 1939 A. Kolczyňski (POL) 1947 J. Ryan (VBR) « 1949 J. Torma.(ČSSR) 1951 X C h ych la (POL 1953 Z. Chychla (POL -1955 N. Garga!ifl_(VBR) 1957 M Grans (NSR) 1959 L. Drogosz (POL) '1961 R. Tamulis (SSSR) 1963 R. Tamulis (SSSR 3 B. Němeček (ČSSR) 1965 R, Tamulis (SSŠR) 3. V Kučera (ČSSR) 1967 B Němeček ČSSR) 1969 G. Mayer (NSR) 1971 J. Kajdi (MAĎ) » 1973 S. Csjef (MAŠ) * 1975 K. Marjamaa (FIN) 1977 VrCimaiSovTSSSR) 1979 E. Múller (NSR) 1981 S. Konakbajev (SSSR) 1983 P. Galkin (SSSR) Do 71 kg 1951 L. Papp (MAĎ) 1953 B. Wells (VBR) 1955 Z. Pietrzykowskí (POL) 1957 G. Benvenuti (ITA 1959 G Benvenuti jlTA 1961 B. Lagutin (SSSR 1963 B. Lagutin (SSSR 1965 V. Agejev (SSSR) 1967 V. Agejev (SSSR) 3. V. Stantien (ČSSR) 1969 V. Tregubov (SSSR) 1971 V. Tregubov SSSR)

Brabender

77 1973 1975 1977 1979

A. Klimanov (SSSR) W. Ruskowski (POL) V. Savčenko (SSSR M. Perunovič (JUG) 3. R. Osička (ČSSR) 1981 A. Koškin (SSSR) 1983 Laptev (SSSR) Do 75 kg 1925 F. Crawley (VBR) 1927 E. Christensen (NOR) 1930 C. Meroni (ITA) 1934 L. Szigetl (MAĎ) 1937 H. Chmielewski (POL) •1939 A. Raadik (EST) 1947 A.Tščúdie (FRA) 3. J. Torna (ČSR) 1949 L. Papp (MAĎ) 1951 S. Sjólin (SVÉ) 1953 D. Wemhóner (NSR) 2. B. Koutný (ČSR) 1955 Z. Pietrzykowski (POL) 4 B. Koutný (ČSR) 1957 Benvenuti (ITA) 4 J. Beleš (ČSR) 1959 G. Satkov (SSSR) 1961 T. Walasek (POL) 1963 V. Popenčenko (SSSR) 1965 V. Popenčenko (SSSR) 1967 M. Casatti (ITA) 3. J. Hejduk (CSSR) 1969 V. Tarasenkov (SSSR) 1971 J. Jaučavičius (SSSR) 1973 V. Lemešev (SSSR) » 3. Z. Tvkva I ČSSRI 1977 trša p o ln iko v (SSSR) • 1979 T. Uusivirta (FIN) »1981 JJathek-(SSSR) 1983 "Meínik (SSSR) Do 81 kg 1924 Mitchell (VBR) 1925 T. Peterssen (DAN) 1927 H. Muller (NEM) '1928 .Pistull*(NEM) 1930 T. Peterssen (DAN) 1934 H. Zehetmayer (RAK) 4 F. Havelka (ČSR) - 1937 L. Musina (ITA) 1939 L. Musina (ITA) 1947 H. Quentemeyer (HOL) 1949 G. di Segni (ITA) 2. O. Rademacher (ČSR) '1951 M Limage (BEL) 1953 W. Nietschke (NDR) 1955 E. Schóppner (NSR) 3. J. Torma (ČSR) 1957 G. Negrea (RUM) 3 Z. Cipro (ČSR) 1959 Z. Pietrzykowski (POL) 1961 G. Saraudi (ITA) 1963 Z. Pietrzykowski (POL) 3 F. Poláček (ČSSR) 1965 D. Pozňak (SSSR) 1967 D. Pozňak SSSR 1969 D. Pozňak (SSSR) * 1971 M Ja rlp y (JUG) 1973 'M7?ařIov (JUG) 1975 A. Klimanov (SSSR)

1977 D. Kvačadze (SSSR) 1979 A. Nikoljan (SSSR) 1981 A. Krupin (SSSR) 3 O. Pustai (ČSSR) 1983 V. Kačanovskij (SSSR) Do 91 kg 1924 van Porat (NOR) 1925 B. Persson (SVED) o 1927 N. Ramm (SVÉD) 1928 TO amřŤr(ŠVÉDj 1930 M. J. Michaelsen (DAN) 1934 G. Bárlund (FIN) 4 F Kopeček (ČSR) 1937 0. Tandberg (SVÉD) 1939 0. Tandberg (ŠVÉD) 1947 G. OCollmain (IR) 1949 L. Bene (MAĎ) 1951 G. Ditegni (ITA) 1953 A. Socikas (SSSR) 1965 A. Socikas (SSSR) ® 3 jLNetuka (ČSR) 11957 O o c ik a s (SSSR) 3 H. Netuka (ČSR) 1959 A. Abramov (SSSR) 3 J. Němec (ČSR) 1961 A. Abramov (SSSR) 1963 J. Němec (ČSSR) 1965 A. Izosimov (SSSR) 3 D. Rybanský (ČSSR) 1967 D. M. Baruzzi (ITA) '1969 J. Alexe (RUM) 1971 "VTČimyšev (SSSR) 1973 V. Uljanič (SSSR) 1975 A. Biegalski (POL) 1977 J. Gorstkov (SSSR) 1979 J. Gorstkov (SSSR) 1981 A. Jagubkin (SSSR) 1983 A. Jagubkin (SSSR) Nad 91 kg 1979 P. Hussing (NSR) 1981 F. Damiani ITA) 1983 F. Damiani (ITA) boxerská hruika, tréninkové pomůc­ ka ve tvaru hrušky k nácviku úderů. Ko­ žený obal podložený plsti nebo jiným měkkým materiálem je vyplněn nahu­ štěnou gumovou duši nebo vnitřnim obalem z plachtoviny naplněným hra­ chem nebo kukuřicí s přidánim pisku. Hruška se zavěšuje za poutko na kruho­ vou desku. Výšku lze upravovat pomoci lana a kladky.

Boxerská hruška: 1 násypná, 2 dutá.

boxerský palec, důsledek opakova­ ných mikrotraumat, vyvolaných nára­ zem odtaženého prstu, nejčastěji palce, na pevnou překážku. Prevenci je bandážováni. Léčba: klid a přerušeni tréninku, boxerský pytel, tréninková pomůcka válcovitého tvaru k nácviku úderů. Vý­ ška 80-100 cm, průměr až 35 cm, hmot­ nost 20-30 kg. Pytel má tři obaly: vnitřní z plachtoviny naplněný zrním nebo ku-

Boxerský pytel.

kuřici smíchanou s piskem, stř. z pevné látky vyplněný žíněmi a vrchní kožený vyplněný žiněmi nebo plsti. B. p. se za­ věšuje na hák, někdy se výška reguluje závěsem přes kladku, box lacrosse [fr.| viz indoor lacrosse, box pro koně, vysoko ohrazené stání v boxové stáji s plnými stěnami a mříže­ mi. Umožňuje koni volný pohyb bez uvázáni. Bozon Charles, 1932-1964, fr. lyžař. Mistr světa 1962 ve slalomu. Držitel stří­ brné medaile z MS 1960 (alpská kombi­ nace) a bronzových medailí ze ZOH 1960 (slalom) a MS 1956 (alpská kombi­ nace). BPROV, Bud připraven k práci a obra­ ně vlasti, viz odznak zdatnosti. Braa Oddvar, " 1951, norský lyžař. Mistr světa 1982 (15 km a 4 x 10 km). Držitel stříbrných medailí ze ZOH 1972 a 1980 a bronzových z MS 1974 a 1978 (4 x 10 km). Vítěz Světového poháru běžců 1975 a 1979, druhý 1981. Brabec Jaroslav, *1949, čs. atlet, koulař. Desátý na OH 1972 (19,86 m), 1976 jedenáctý. Na ME 1974 sedmý (19,73 m), 1978 osmý (19,27 m). Vítěz HME 1973 (20,29 m). třetí na HME 1972 (19,94 m) a 1974 (19,87 m). Osminásobný mistr ČSSR. Pětkrát překonal čs. rekord: 1971 (19,73 m, 19,96 m a 20,31 m), 1972 (20,97 m) a 1973 (21,04 m). Jako první čs. koulař překonal hranici 21 m. Brabender Wayne, *1945, špan. basketbalista amer. původu. Držitel stříbr­ né medaile z ME 1973, účastník OH

78

Brabenec

1976 a 1980 (4. místo). Jako hráč Reálu Madrid se stal vítězem Světového po­ háru 1978 a PMEZ 1968, 1974, 1978 a 1980. Brabenec Kamil, *1951, čs. basketbalista, ZMS. Jako člen čs. družstva získal bronzové medaile na ME 1977 a 1981 Startoval v čs. reprezentaci na OH 1972 (8. místo), 1976 (6.) a 1980 (9 ), na MS 1974 (10.), 1978 (9 ), ME 1971 (5 ), 1973 (4.), 1975 (6.).1979 (4) Byl zařazen do týmu Evropy k zápasům proti Jugoslávii (1977) a Wisle Krakow (1981). Basketbalista ČSSR 1976. Brabham Jack, * 1926, austr. automobi­ lový závodník. Mistr světa v závodech F1 1959,1960 a 1966, druhý 1967. Vyhrál 14 závodů Grand Prix. Závodil na vo­ zech Cooper Climax, Maserati, 1962 na vozech vlastní konstrukce značky Brab­ ham, postupně s motory Climax, Repco a Ford. Bradla: 1 žerdě. 2 sloupky, 3 podlaha. 4 zařízeni na zvyšování (kóty jsou v mm). Brace-test prvni test mot. nadáni, kte­ rý sestrojil Američan D. K. Brace. Poz­ ději upravil C. H. McCIoy a do baterie zařadil 21 položek. Pro každý věk urče­ no 10 položek. Jde o koordinačně složi­ té pohyby, některé jsou náročné na rov­ nováhu a obratnost. K testu není třeba žádného nářadí a náčiní. Test modifiko­ { í S .,------ 1 - 4 val 1970 J. Štěpnička a použil ho ve vý­ zkumu mládeže ČSR. Modifikovaným !? 1 i testem se zjišťuje, jak se jedinec uči o S ( novým pohyb, dovednostem. -2 2 r ío Bradáč Karel, 1890-1973, okr. škol. in­ 3 spektor, tělových, odbornik, propagá­ h? 1 tor denní hodiny TV, zdrav, prohlídek ■ U ------- i: škol. mládeže. Pořádáním tělových, kur­ sů přispěl k rozvoji tělových, vzděláni učitelstva. Spisy: Tělesná výchova na národnich školách, 1927; Elementární tělesná výchova pro 1.-3. škol. rok na | f národních školách, 1931; Příručka ke zkouškám z tělesné výchovy pro mě­ šťanské školy (ved. autor, kol ), 1936, aj. 1 Bradl Joseph, 1919-1982, rak. skokan 3 300 na lyžích. Mistr světa 1939, prvni sko­ kan, který překonal hranici 100 m (Planica 1936 - 101 m). Trenér rak. reprezen­ Bradla o nestejné výši žerdí běžné čs. výroby: ř žerdě, 2 sloupky, 3 podlaha, 4 zařízeni na zvyšování (kóty jsou v mm). tantů v 60. a 70. letech, bradla, přenosné tělocvičné nářadí. B. o stejné výši žerdí slouží předevšim pro drouků, tj. plných železných tyčí se zá­ jsou určena především pro závodní' cvičení mužů. Skládají se ze dvou vodo­ řezy sloužícími ke zvyšování žerdi po 50 sport, gymnastiku. Ve školách a v tělo­ rovných žerdí na čtyřech sloupcích mm. Do zářezů zapadají záchytky na vých. jednotách se používají z bezpeč­ upevněných na kovovém rámu, který je pérech v hlavicích sloupků. Drouky jsou nostních a didaktických důvodů i nižší vyplněn dřevěnou podlahou. Žerdě jsou zasunuty do sloupků ze silných trubek, b. (po boky) s délkou žerdí 300 cm. B. dřevěné, vejčitého průřezu a délky 350 které nahoře končí hlavici z ocelové liti­ se používala zač. 19. stol. v Německu cm, z rovnoletého bezsukého jasanu, ny se šrouby k upevnění drouků v určité na letních cvičištích turnérů jako po­ svisle sklízené ze dvou nebo více částí výši. Dolní konec sloupků má litinovou mocné nářadí pro cvičeni podporová a protažené ocelovým prutem o průmě­ přírubu k přišroubováni k železnému rá­ a k nácviku metů. U nás byla přenosná ru 18 mm a pevnosti 70kg/cm! . V po­ mu ze dvou delších a dvou kratších že­ regulovatelná b. zavedena 1863. — B. slední době se používají ke zpevnění lez tvaru U. K přečnívajícím koncům rá­ o nestejné výši žerdí jsou určena pro žerdi i další materiály, jako lamináty, mu jsou přišroubovány dřevěné patky. cvičeni žen. Konstrukce je obdobná ja­ carbonová vlákna ap. Každá žerď je při­ Závodní b. jsou nastavitelná na výšku ko u b. o stejné výši žerdi, ale do spod­ pojena dvěma šrouby s maticemi ke ko­ 1 350-1 800 mm a kotvi se do podlahy. ního rámu jsou přišroubovány dvě dvo­ vovým otočným čepům osazeným še- Rozchod žerdí lze upravit .pomocí otoč­ jice nestejně vysokých sloupků se zajišstihrannou maticí k horni části tzv. né hlavice drouků od 420 do 520 mm. B. ťovacími hlavicemi. Výsuvné drouky

TJ

brankoviště

79

Závodní bradla o nestejné výši žerdí: 1 žerdě, 2 kotevní lanka, 3 podlahové kotvy, 4 zařízení na měnění rozteče žerdí.

jsou opatřeny klouby a objímkami pro upevněni žerdi. Nižší žerď je nastavitel­ ná na max. výšku 155 cm, vyšší na 235 cm. Závodni b. o nestejné výši žerdí jsou v podstatě dvě spojené hrazdy, které jsou ukotveny pomocí lan do pod­ lahy. B. pro nezávodní TV máji masívní rám, který zajišťuje stabilitu, a proto ne­ ní třeba je kotvit, bradykardia [řec.J, pomalá srdeční' činnost, v klidu pod 60 tepů za min. Fyziol. b. je častá u trénovaných sportov­ ců, především vytrvalců, jako výraz pře­ vahy parasympatiku a velké funkční re­ zervy oběhu. Patol. b. může být důsle­ dek poruchy regulace srdeční činnosti nebo poruchy vodivého systému v srdci samém. K posouzeni příčiny je nutné odborné kardiologické vyšetřeni, bradýlka závěsné, speciální nářadí, které se zavěšuje na - * žebřiny. Slouží jako doplněk posiloven. Braginovi Ljudmila, ‘ 1943, sov. atletka, běžkyně na středni tratě. Olymp, ví­ tězka 1972 v běhu na 1 500 m (4:01,4), na ME 1974 druhá v běhu na 3 000 m (8:56,2). Pětinásobná svět. rekordman­ ka: 1972 na 1 500 m (4:06,5, 4:05,1 a 4:01,4). Tyto tři rekordy vytvořila v průběhu čtyř dnů na OH 1972. Dva SR vytvořila v běhu na 3 000 m: 1974 (8:52,74) a 1976 (8:27,12). Na HME získa­ la tři druhá mista: 1970 na 800 m (2:07,5), 1971 na 1 500 m (4:17,8) a 1972 na 1 500 m (4:17,35). Braglia Alberto, 1883-1955, it. gymna­ sta. Olymp, vítěz 1908 (víceboj jednotli­ vců) a 1912 (viceboj jednotlivců, druž­

stva). Člen it. družstva, které na MS 1903 obsadilo 3. místo. Brandajs Ivan, *1950 a Václav *1946, čs. jachtaři, MS. Tvoří posádku lodi tří­ dy Létající Holanďan s níž dosáhli něko­ lika úspěchů na závodech Světového poháru. Účastnici OH 1980 (12. místo).

Ivan a Václav Brandejsovi

Brandisová Lata, 1895-1981, čs. dosti­ hová jezdkyně, jediná žena, která zvítě­ zila ve Velké pardubické steeple chase (1937 na koni Norma). Mimoto dosáhla při šesti dalších startech před 2. svět. válkou pěti umístění na 2.-5. místě. V Pardubicích startovala i po skončení války. Závodění zanechala 1949 po zra­ něni v Kinského memoriálu, bránice, diafragma, plochý sval vykle­ nutý vysoko do dutiny hrudní, jeden z hl. dýchacích svalů. Tvoři pohyblivou hranici mezi dutinou hrudní a břišní. Střed b. je šlašitý a do něho se upínají

snopce z bederní páteře (bederní část b.), od okraje 12. po 7. žebro (žeberni část) a od dolního konce kosti hrudni (hrudní část). Na šlašitém středu leží srdce, které svou vahou b. prohýbá a vytváří' po stranách pravou a levou klenbu brániční. B. zasahuje vysoko do dutiny hrudni, u muže zhruba do výše prsnich bradavek. Při vdechu snížením brániční klenby a oddálením okrajů b. od bočních stěn hrudních vznikaji pro­ story pro plice. Hrudník se rozšiřuje vertikálně na úkor dutiny břišni, která se při hlubokém dýcháni vlnovitě vykle­ nuje od žebernich oblouků k tříselným vazům. Pro tyto pohyby se brániční dý­ cháni označuje jako dýcháni břišni. branka, 1. součást zařízení hřišť, cíl útoku při některých kolektivních sport, hrách (házená, ledni a pozemní hokej, kolová, fotbal, ragby, vodní pólo aj.). Branky jsou zpravidla umístěny upro­ střed brankových čar, mají obdélníkový tvar a tvoří je postranni tyče a horní břevno. Jejich velikosti a přesné tvary jsou určeny pravidly jednotlivých spor­ tů; 2. zařízení určující směr jizdy v lyžař­ ském a vodním slalomu; 3. gól, vstřeleni míče nebo puku do branky, brankář, specifická hráčská funkce v brankových sport, hrách, hráč střežící branku. Má pravidly stanovené výhody pro vlastni ochranu i pro usnadněni svého úkolu zabránit vstřeleni gólu chy­ cením či odraženim (vyražením, odkop­ nutím ap.) míče (kotouče). Od spolu­ hráčů odlišen dresem, popř. zvláštní vý­ strojí nebo výzbrojí, brankové sportovní hry, kolektivni - ► sport, hry, v nichž se dvě soupeřící družstva snaží dopravit mič do branky (terče, koše, územi, na čáru ap.) soupe­ ře. Hřiště obvykle obdélniková s bran­ kami na kratších protilehlých stranách. Hráči se pohybuji po celé ploše v rámci omezeni daných pravidly (ofsajd, bran­ koviště, třetiny ap.). Zvitězi družstvo, které v daném čase dosáhlo většího počtu bodů za docíleni „branek". Cha­ rakteristický je přímý boj soupeřů o míč, a tím nepravidelné střídáni útoč­ né fáze hry (družstvo má míč pod kon­ trolou a snaží se vstrelit branku) s fází obrannou (družstvo se snaži zabránit soupeři vstřelit branku a získat mič pod svou kontrolu). Ke krátké fázi boje o míč (nazývané též mezifázi) docházi. když nikdo nemá mič v držení, popř. když soupeři jsou v těsné blízkosti, umožňující souboj o mič. brankové územf, označeni pro - * brankoviště ve fotbalu, brankoviště, v brankových sport, hrách zřetelně vyznačené území před brankou, v němž má brankář pravidly zajištěné určité výhody, především osobní ochranu před útokem soupeře.

brankový kop popř. odkud soupeř nesmi střílet (nár. házená) nebo kam ostatni hráči nesměji vstoupit (házená). V ragbyových hrách území mezi brankovými a koncovými čarami hřiště, kam má soupeř pro zisk bodů dopravit a položit či přiklepnout míč. Ve fotbalu se b. spr. nazývá bran­ kové území. brankový kop, kop od branky, ve fo t­ balu uvedeni míče do hry po jeho za­ hrání přes brankovou čáru hráčem úto­ čícího mužstva. Mič rozehrává z bran­ kového územi hráč mužstva, přes jehož brankovou čáru mič přešel. Míč je zno­ vu ve hře a smí být hrán jiným hráčem teprve tehdy, když přejde čáry pokuto­ vého území. Při b. k. není žádný hráč v postavení mimo hru. Kopající nemůže přímo z kopu docílit branky. Hráči sou­ peřova mužstva musi až do provedeni kopu zůstat mimo pokutové území, branná orientační automobilová soutěž, závod dvoučlenných posádek po komunikacích za normálního silnič­ ního provozu. Pro soutěžící platí pravi­ dla silničního provozu. Traf se absolvu­ je podle orientačních podkladů - itine­ rářů. Na trati jsou umístěny průjezdní, tajné a časové kontroly. Podle úrovně soutěže máři trať od 60 do 200 km. Je­ de se v průměrné rychlosti od 40 do 50 km/hod. Posádky plní úkoly: test z pra­ videl silničního provozu, prokázáni těch. znalostí (test a praxe na mode­ lech), jizda pravidelnosti na měřeném úseku, rozjezd do kopce, zkouška zruč­ nosti, orientace mimo vozidlo (odhad vzdálenosti, určeni azimutu, přeneseni bodu z terénu do mapy a naopak, pěší orientační mikrozávod), střelba z malorážky, hod granátem na cil, kulturně poznávací znalosti (test), zdravověda (test). Soutěž se hodnotí bodovacim sy­ stémem, je postupová až po celostátní mistrovství. Organizátorem je Svazarm, zúčastnit se mohou držitelé licence vy­ dané Svazarmem. branná výchova, připrava obyvatel­ stva k obraně vlasti. V soc. zemich je b. v. nedílnou součástí výchovy. Soc. b. v. je procesem cílevědomého a systema­ tického formováni těch vlastnosti obča­ nů, které jsou nezbytné k obraně soc. vlasti, tj. formování uvědomělých bran­ ných postojů, polit, a mravních přes­ vědčeni a citů, zejm. soc. vlastenectví a internacionalismu, dále fyzické zdat­ nosti, psych, odolnosti a potřebných branných vědomosti, dovednosti a ná­ vyků. B. v. v ČSSR se realizuje podle -» Jednotného systému branné výchovy obyvatelstva ČSSR a -» zákona o bran­ né výchově č. 73/1973 Sb. branné dny Svazarmu, jednorázové akce organizaci a orgánů Svazarmu po­ řádané ve spolupráci s ostatními míst­ ními orgány NF nebo s podniky. Obsa­

80 hem jsou zejm. masové branné soutě­ že. B. d. S. se většinou konaji ve dnech význ. výročí. branné hry, hry ke zvyšováni branných dovedností a znalosti (pátráni, pozoro­ váni, sledování, prvni pomoc, orientace atd.), branné těl. zdatnosti (běh, skoky, lezeni, pliženi atd.) a ideové polit, uvě­ domění. Obsah a pravidla hry vytváří vedoucí podle vých. cíle a podmínek (terén, věk hráčů, vybaveni atd ). B. h. se zpravidla třídí na malé, velké a dlou­ hodobé. Malé hry se používají při krát­ kodobém branném programu nebo vý­ uce (pro děti do 10 let), velké h. při branných cvičeních a táborech, dlouho­ dobá h. je rozložena do delšího období (např. pionýrská b. h. —*■ Vždy připra­ ven) Největší uplatnění b. h. je ve věku od 10 do 16 let. branné soutěže, forma zájmové bran­ ně sport, činnosti, při niž jednotlivci, skupiny, družstva či hlidky usiluji v rám­ ci stanovených pravidel a podmínek 0 dosaženi nejlepšich výkonů. B. s. jsou pořádány jako masové a náborové ne­ bo jako výběrové, zpravidla postupové v jednotlivých druzích a disciplinách branných sportů, a to v nár. i mez. mě­ řítku. Mezi masové b. s. patři: závod branné všestrannosti žáků a učňů stř. škol. Dukelský a Sokolovský závod branné zdatnosti, branný víceboj, míst­ ní branné závody, soutěž k získání od­ znaku branné zdatnosti nebo náboro­ vých výkonnostních odznaků. B. s. se pořádají též ve všech - ♦ odbornostech Svazarmu (automobilové soutěže a krosy, motokrosy, radioamatérské viceboje, radiový orientační běh, soutěže v let. akrobacii a navigaci, parašutistické soutěže, střelecké soutěže aj.j. branné spartakiády, veřejné akce -» odborností Svazarmu, jejichž obsahem jsou soutěže a závody v jednotlivých druzích zájmové branné činnosti na úrovni masového, výkonnostního 1vrcholového branného sportu, branně sportovní činnost, specifický druh sport, činnosti, který zahrnuje sty­ lizované prvky nebo situace a nároky shodné či podobné se soudobou voj. činnosti. branně technická činnost, specific­ ký druh zájmových branných činností, které jsou spjaty s technikou a techno­ logiemi soudobých voj. činnosti (pro­ středky dopravy, donosu a ničení, spo­ jení a řízeni). Mezi b. t. č. patři modelář­ ství, aplikovaná elektronika a některé další odbornosti Svazarmu. branné vodáctvf, odbornost zájmové branné činnosti ve Svazarmu od 1956; překonáváni vodnich toků ve spojeni s brannými činnostmi. Zahrnuje plaváni, ovládáni jednoduchých plavidel, sjíždě­ ní vodnich toků, překonávání vodních

překážek, pobyt v přírodě, opravy a stavby lodi, střelbu, hod granátem, terénní běh, turistiku, topografii. Sva­ zarm organizuje zkoušky k získáni prů­ kazu Vůdce malého plavidla, branné vodácké tábory mládeže, jízdy zdatno­ sti, náborové soutěže. Branné vodácké soutěže: -» Kotorský závod branné zdatností, -*■ branný vodácký víceboj, - ► mořský víceboj, - * branný vodácký viceboj mládeže. branně výchovný pracovník, odb. funkcionář Svazarmu kvalifikovaný pro řízení a praktické prováděni zákl. bran­ né přípravy a zájmové branné činnosti. B. v. p. jsou cvičitelé, trenéři, instrukto­ ři, rozhodčí, zdravotnici aj. V. t. Jednot­ ná kvalifikace branně výchovných pra­ covníků. branné závody a soutěže, součást branné výchovy, akce rozvíjející branné kvality a brannou připravenost občanů. Maji buď oficiální pravidla a přesnou organizační strukturu soutěží, nebo jsou prováděny bez unifikace pravidel podle obecných zásad. Do první skupi­ ny patří - ► masové branné soutěže (MBS), - ► závod branné všestrannosti (ZBV), - ► branná orientační automobi­ lové soutěže (BOAS), soutěže -» bran­ ného vodáctvi, pionýrská hra -> Vždy připraven a -*• soutěže požárních druž­ stev. Druhou skupinu zastupují např místní b. z. a s„ obsahující zákl. branné přípravy, a - * branné hry a soutěže. — B. z. a s. obsahuji: a) pohyb, dovedno­ sti, např. běh v terénu, běh na lyžích (se zbrani nebo beze zbraně), překonáváni překážek přirodnich a umělých (stěny, přechod kladiny, nakloněná roviny, prů­ lez otvorem, podlézání a přeskakováni překážek, pliženi, přeskok příkopu, pře­ konávání přikopu na svislém nebo vo­ dorovném laně), plavání, popř. s bře­ menem, dopomoc unavenému plavci, hod granátem na dálku a na cil (vodo­ rovný či svislý), lezeni a šplh na stromy, sloupy, lana ap.. skok do hloubky, pře­ nášeni břemen, broděni, ovládání jed­ noduchých plavidel; b) technické a jiné dovednosti, např. střelba ze vzduchov­ ky a z malorážky, orientace v terénu i s mapou a busolou, ovládání a řízení motorového vozidla, první pomoc, pou­ žití plynové masky a dalších prostředků individuální protichem. ochrany, doved­ nosti a znalosti pro přežití v obtížných podmínkách, ovládáni polního přístroje a obsluhy jednoduchých radiostanic, maskování, pozorováni, sledování; c) ideově vých. působení: vytvoření klad­ ného vztahu k branným činnostem, roz­ šíření politicko-hist. znalostí, kulturně poznávací činnost. branný překážkový závod, disciplína - * masových branných soutěži, sou­ část mez. soutěže Za přátelství a bratrs-

Brundage

81 tvi. Závod jednotlivců nebo tříčlenných voj sportovišť. 1979 měla B. 25 krytých štafet obsahuje béh na trati 400 m s pl­ bazénů s dráhani 50 m, 6 stadiónů s ka­ něním branných úkolů: přeskok přes pacitou 100 000 diváků aj. Nejrozšíře­ kozu (v mužských kat.), překonáváni nější sporty jsou fotbal, basketbal, pla­ dřevěné stěny (vysoké 2 m - v muž­ váni a volejbal, v posledním období se ských kat ), přeběh nakloněné roviny, rozvíjí atletika. Fotbalisté B. se stali 3 x průlez otvorem, přeskok přes překážku, mistry světa. Brazilský NOV vznikl 1935 přenos 25kg zátěže (v mužských kat.), a téhož roku získal uznáni MOV. Brazil­ plížení (v mužských kat ), střelba ze ští sportovci se zúčastňuji OH od 1920. vzduchovky na 10 m (3 náboje, 1 sklop­ 1922 uspořádala B. latinsko-americké ný terč, při nezasažení trestné kolo 30 hry, 1963 IV. panamerické hry v Sao m), hod granátem na vodorovný kruh (o Paulu a univerziádu v Porto Alegre. Me­ průměru 2 m, vzdálenost podle kat. 15 zi význ. sportovce patři atlet - * Da Sil­ a 20 m), hod granátem na desku (1 x 1 va, fotbalista -*• Pelé. m ve výšce 1 m), zdolání trojité překáž­ Brejcha Josef, *1912, čs. lukostřelec, ky (60. 90, 60 cm - přeskok, podlezení, ZMS. Byl členem družstva, které zvítězi­ přeskok), přeskok přikopu (podle kat. 2 lo v celkové klasifikaci na MS 1947 a 2,5 m), přeběh kladiny (4 m dlouhé, a 1948, kde obsadil v absolutní soutěži 1,2 m vysoké), přenos raněného (2 čle­jednotlivců vždy 3. místo. Na MS 1948 nové štafety závěrem závodu přenášejí zvítězil na 2 x 50 m (krátké tratě), a 1949 třetího). U většiny úkolů 3 pokusy, za byl mezi jednotlivci čtvrtý. nezdařený pokus se závodník musí vrá­ Brenden Hallgeir, *1929, norský lyžař. tit o určenou vzdálenost, Vítěz ZOH 1952 (18 km) a 1956 (15 km). branný vodácký vfceboj, součást -» Držitel stříbrné medaile ze ZOH 1952 branného vodáctví. Viceboj 5členných a i960 (4 x 10 km). Člen norské štafety, hlídek, obsahuje discipliny: jízdu na která na MS 1954,1958 a 1962 obsadila pramici (1 km, muži a dorostenci kromě 4. misto. toho 10 km), terénní běh (1 500 m muži Briggs Barry, *1934, novozélandský a dorostenci, ostatní 600 m), střelbu motocyklový závodník. Mistr světa na (malorážkou nebo vzduchovkou. 3 + 10 ploché dráze jednotlivců 1957, 1958, ran vleže), hod granátem, plaváni (v ba­ 1964 a 1966. zénu, žactvo 50 m, ostatní 100 m). Hod­ Brněnská spartakiáda viz spartakiády. notí se bodovacím systémem, branný vodácký vfceboj mládeže, broková střelba, střelba na pohyblivé součást pionýrské branné hry -» Vždy terče brokovnicí max. ráže 12/70. Mez. připraven. Soutěží 5členná družstva ve disciplíny - * sport, střelby: skeet, bate­ věk. kat. 8-12 a 13-15 let, a to v jízdě na rie (trap), běžící terč. pramici nebo kánoi (mladši kat. 5-8 km, brokovnice (něm ), broková zbraň pro starší 8-12 km) a v .plnění branných dis­ sport, a loveckou střelbu. V. t. střelné ciplín: hod granátem na kruhový cíl ve zbraně. vzdálenosti 10 m, hod záchranným ko­ broky [něm ], olověné kuličky ( 0 lem na cíl (na ukotvenou bójku 4-5 m 1,5-4,5 mm) sloužící k plněni nábojů pro od lodě), běh terénem na 500 m, koníč­ střelbu z brokovnice. V. t. střelivo. kováni lodi na úseku 50 m. — Hru vyhla­ Bronitejn David, '1924, sov. šachista. šuje ÚR PO SSM a ÚV Svazarmu Vítěz turnaje kandidátů MS 1950 V zá­ Branting Gabriel. 1799-1881, švéd. tě­ pase o titul mistra světa dosáhl neroz­ lových. odbornik, žák a pokračovatel hodného výsledku, který však stačil -*• Linga, 1839-1862 ředitel ústředního tě­ M. Botvinnikovi k obhájení prvenství. lových. ústavu ve Stockholmu. Rozvinul Úspěšně hrál na řadě význ. mez. turna­ léčebný tělocvik a vytvořil švéd. tělo­ jů (2.-4. v turnaji kandidátů MS 1953, vivých. názvosloví. těz v Hastingsu a v Bělehradu 1954 Braun Dieter, "1943, motocyklový zá­ a v Goteborgu 1955). Reprezentant vodník NSR. Mistr světa v silničních zá­ SSSR na šachových olympiádách vodech kubatury 125 cm1 1970 na stroji 1952-58. Mistr SSSR 1948 a 1949. Suzuki a kubatury 250 cm’ 1973 na stro­ Broome David, ‘ 1940, brit. jezdec, ji Yamaha. Vyhrál 13 závodů Grand Prix. přední svět. závodník ve skokových dis­ Brazílie, Brazilská federativní republi­ ciplínách, účastník OH 1960 (3.), 1964, ka, federativni stát v Již. Americe, 116 1968 (3.) a 1972, vitěz MS 1970 a mistr mil. obyv. (1981), hl. město Brazílie, Evropy 1961, 1967 a 1969. Profesionální olymp. zkr. BRA. Brazilská TVS se dlou­ jezdec od 1973. Nositel zlatého odzna­ ho vyvíjela živelně. Od 1975, kdy byl ku FEI. uzákoněn zájem státu na rozvoji TVS, je Broughová-Clappová Althea Lui­ řidícim orgánem Národni sportovní ra­ se,'W H , tenistka USA. Vítězka Wim­ da, která spolupracuje s dalšimi resor­ bledonu 1946 (smíšená čtyřhra), 1947 ty. Ve federálních státech má dominují­ jdvouhra), 1948 (čtyřhra žen), 1949 cí postavení nár. obdoba sport. rady. jdvouhra, čtyřhra a smíšená čtyřhra), Mnoho prostředků je věnováno na roz­ 1950 (dvouhra), 1951 (čtyřhra) a 1955

(smíšená čtyřhra). Vítězka mez. mis­ trovství USA 1947 a mez. mistrovství Austrálie 1950. Broughton Jack, 1704-1789, angl. bo­ xer. 1734 ziskal titul mistra Anglie, který držel až do 1750. Spolu se svými přáteli sepsal a 1743 vydal první pravidla boxu (Rules of ring). Brož Jaroslav, ‘ 1950, čs. atlet, dálkař. Účastník OH 1972 a ME 1971. Třetí na HME 1972 (788 cm). Třikrát překonal čs. rekord: 1970 (773 cm), 1971 (788 cm) a 1973 (795 cm). Trojnásobný mistr ČSSR. Brož Josef, ‘ 1927, čs. volejbalista, ZMS. Člen družstva, které získalo titul mistra světa 1956 a mistra Evropy 1948. Držitel stříbrných medailí z MS 1949, 1952 a ME 1950. Jako trenér vedl čs. re­ prezentanty na OH 1964, MS 1962 a ME 1963. Brož Karel, ‘ 1925, čs. volejbalista, ZMS. Člen družstva, které získalo titul mistra světa 1956 a mistra Evropy 1948 a 1955. Držitel stříbrných medaili z MS 1949, 1952 a ME 1950 Brugnon Jacques, 1895-1978, fr. teni­ sta. Vítěz čtyřhry ve Wimbledonu 1926, 1928, 1932-33, na mez. mistrovství Fran­ cie 1927-28,1930,1932, 1934 a Austrálie 1928. Člen fr. daviscupového týmu, kte­ rý vyhrál tuto soutěž 6 x za sebou (1927-32) Brumel Valerij, ‘ 1942, sov. atlet, výškař. Olymp, vítěz 1964 (218 cm) a dru­ hý na OH 1960 (216 cm). Mistr Evropy 1962 (221 cm). Šestkrát překonal SR: 1961 (223 cm, 224 cm a 225 cm), 1962 (226 cm a 227 cm) a 1963 (228 cm). Bruna František, *1944, čs. házenkář, ZMS. Člen družstva, které zvítězilo na MS 1967. Držitel stříbrné medaile z OH 1972 a bronzové z MS 1964. Účastník MS 1970 (7.) a MS 1978 (11. místo). Na MS 1967 byl zařazen mezi nejlepší hrá­ če šampionátu. Nastoupil ve výběru světa proti ČSSR 1968.

František Bruna

Brundage Avery, 1887-1975, význ. amer. sportovec a sport, funkcionář, pátý předseda MOV (1952-72). 1928-33 a 1935 předseda Amatérské atl. unie USA, 1929-33 předseda Olymp, výboru

82

Brunet USA, 1930-53 místopředseda Mez. amatérské atl. federace, člen MOV 1936-73, místopředseda MOV 1946-52. Na OH 1912 pátý v atl. pétíbojí (po dis­ kvalifikaci -»■ J. Thorpa). 1914, 1916 a 1918 nejvšestrannější sportovec USA. Jako předseda MOV prosazoval prezidiální způsob řízení, zastával princip tzv. čistého amatérismu, odmítal státni podporu TVS a prosazoval zrušení ZOH.

se jim říkat „halifaksky". B. se připev­ ňovaly k podrážce a podpatku obuvi če­ listmi přitahovanými šroubovým šne­ kem a kličkou. Další velkou změnou byl vynález amer. bruslaře Jacksona Mainese, který v 60. letech 19. stol. připevnil b. k obuvi tak, že horní nosné plošky přišrouboval k podrážce a podpatku. Nové b. dávaly větší možnost pohybu

Avery Brundage

Brunet Pierre, *1902, fr. krasobruslař. Reprezentoval v kat. sport, dvojic s manželkou A. Brunetovou-Jollyovou, s níž získal zlaté medaile na ZOH 1928 a 1932, MS 1926,1928,1930 a 1933 a ME 1932, stříbrné medaile na MS 1925 a bronzové na ZOH 1924 Brunetoví-Jollyoví Andrée, *1901, fr. krasobruslařka. Pod divčim jménem Jollyová startovala na ZOH 1924 v sou­ těži žen a obsadila 5. místo. Od 1925 re­ prezentovala v kat. sport, dvojic s man­ želem Pierrem, s nimž získala zlaté me­ daile na ZOH 1928 a 1932, MS 1926, 1928, 1930 a 1933 a ME 1932, stříbrné medaile na MS 1925 a bronzové na ZOH 1924 (ještě jako Jollyová). brusírna bruslí, jedno z doplňkových zařízeni zimních stadiónů. B. b. je oby­ čejně vybavena nejméně dvěma el. bruskami, na nichž se brousí podélný i příčný profil skluzných ploch běhu bruslí. Někteří sportovci si žlábek běhu dobrušuji kulatými brousky ručně, brusle, sport, náčini připevňované na boty k jízdě na ledě, popř. i k jízdě na ji­ ném podkladu (b. kolečkové). — B. se používaly již v dobách prehistorických. Byly vyrobeny z kostí a pohyb na nich umožňovalo odrážení dlouhou dřevě­ nou tyčí. Ve 13. stol. n. I. se v Nizozem­ sku začaly používat dřevěné b. opatře­ né kovovým nožem, které umožňovaly jizdu bez odráženi holi. Tento druh b. se udržel až do 18. stol., kdy kovový nůž dostal zakřivený tvar, což umožňovalo pohyb nejen vpřed a vzad, ale i v růz­ ných obloucích. Podstatná změna na­ stala 1850, kdy byly v USA vyrobeny první celokovové brusle. Od 1862 se za­ čaly vyrábět v Halifaxu v Anglii a začalo

Brusle: A hokejové hráčské kovové ( / úhelník, 2 šlapka, 3 přední číška, 4 trubka, 5 zadní číška, 5 patka, 7 běh, 8 kluzná plocha); B hokejové hráčské s nosnou částí z plastické hmoty ( / běh, Skluzná plocha, Jnosná část); C hokejové brankárské ( / šlapka, 2 zábrana projiti puku, 3 patka. 4 béh, 5 kluzná plocha); D krasobruslařské (7 šlapka, 2 patka, 3 běh, 4 kluzná plocha); F rychlobruslařské (1 vzpěra, 2 šlapka, 3 přední číška, 4 trubka, 5 zadní číška, 6 patka, 7 běh, 8 kluzná plocha).

na ledě, zvi. když později Raines použil nůž s plošší křivkou. — Druhy bruslí:]. b. dětské jsou nižši konstrukce a jsou určené hlavně pro výuku. Jsou buď čelisfové, připevněné k obuvi čelistmi po­ mocí šroubu a kličky, nebo dvoukluznicové pro děti do 6 let. Na boty se při­ pevňují řeminky a jejich přední a zadní část je spojená šroubem, což umožňuje nastavit potřebnou dálku; 2. b. pro ma­ sové použiti mají kluznou plochu upra­ venou do křivky a vpředu na běhu zoubky; 3. b. hokejové hráčské, tzv. „kanady", se skládají z běhu, trubky, přední a zadní číšky, šlapky, patky a úhelníku. Rozměry jejich jednotlivých částí jsou předepsány. Jsou lehké, 1 pár má hmotnost 0,8-1,0 kg. Pro mladé a začinajíci hokejisty jsou určeny b„ které mají kovový chránič vytvořený vy­ tvarováním trubky do polokoule. Pro žá­ ky jsou určeny b. s nosnou části z pla­ stické hmoty. Pro dospělé se dnes vyrá­ bějí hokejové b. s nosnou částí z pla­ stické hmoty (z houževnatého polyami­ du) a běh z kvalitní oceli. Upevnění bě­ hu v plastické hmotě je čs. vynález; 4. b. hokejové brankářské jsou upravené tak, aby nepropustily puk. Přední i zad­ ní část má stejný tvar a uprostřed mezi během a botou je výstupek zabraňujíci projiti puku; 5. b. krasobruslařské jsou vpředu kulaté a opatřené na běhu zoubky. Jsou buď univerzální, nebo speciální pro povinnou a volnou jizdu. Pro tance na ledě bývá běh vpředu i vzadu zkrácen; 5. b. rychlobruslařské se skládají obdobně jako b. hokejové z běhu, trubky, předni a zadní čišky a šlapky, která je však vpředu podepře­ na vzpěrou. Délka nože (běhu) je o 100 mm větší než u b. hokejové. V poslední době se také začiná používat na nosnou konstrukci plastická hmota; 6. b. koleč­ kové, vynález Francouze Valendoua, který na nich uspořádal 1779 první zá­ vody v Pařiži. Jsou čtyřkolečkové, a to buď se dvěma dvojicemi koleček na příčných osách za sebou, nebo se dvě­ ma kolečky v jedné řadě, umistěnými v ose. Nejlépe se osvědčily čtyřkoleč­ kové s výkyvným uložením os. Kolečka máji kuličková ložiska a kovové ráfky pro jizdu venku a gumové pro jizdu sá­ lovou. Na boty se připevňují vpředu če­ listmi a vzadu řemínkem. Pro závodní použiti se na obuv přišroubovávaji. brusleni, jizda na bruslich, kterou umožňuje odraz z hrany bruslí a skluz na bruslích. Hrany bruslí se zařezávají do ledu a udržují směr pohybu. Tlakem a třenim se led pod brusli ohřívá, pod plochou ostři vznikne stružka vody, kte­ rá zmenšuje třeni a umožňuje skluz. Při b. se přenáší hmotnost těla z jedné no­ hy na druhou. To vyžaduje neustále vy­ važovat vlastni těžišté, a to nad skluzo

Bříza

83 vou nohu. Křečovité napínáni nohou v kolenou, špatný odraz a nejistý skluz vychyluji těžišté příliš do stran. — Zákl. b. obsahuje prvky společné pro - * krasobruslení, -v rychlobruslení i hokejo­ vé brusleni. - Historie. Vývoj b. je úz­ ce spjat s vynálezem a vývojem bruslí. Až do středovéku se většinou používalo jedné brusle a druhá noha byla odrazo­ vá. Pokud se používalo obou. sloužil k odrazu oštěp nebo hůl. Pro lepší skluz se brusle mazaly sádlem. Od 13. stol. se vyvíjelo b. v dnešním slova smyslu. Bru­ slař získával impuls k jízdě odrazem z hran bruslí, které již byly železné, vsa­ zené do dřeva. Ve 20. stol. se vyvinuly tři zákl. typy bruslí v závislosti na rozdě­ lení b. do tři směrů: rychlobrusleni, krasobrusleni a hokejové brusleni, typické pro ledni hokej. — Zákl. prvky brusleni: Jízda vpřed, zpočátku se nacvičuje s dopomocí. Zaměřujeme se na správ­ ný odraz a dlouhý skluz. Odraz se pro­ vádí z celé vnitřní hrany a trvá do oka­ mžiku, kdy jsou brusle vedle sebe. Vy­ jížděni zatáček na obou bruslích nahra­ zuje u začátečníků zastavení. Při vyjíž­ děni zatáčky vlevo se předsune levá no­ ha před pravou (brusle vzdáleny na šiří chodidla), hmotnost se přenese na le­ vou brusli, nohy se pokrčí v kolenou, tě­ lo nakloní dovnitř oblouku. Vykloněním kotníků se brusle dostanou na hrany (levá na vnější, pravá na vnitřní) a tím dojde k zatočeni. Zastavenipřipiuženim na jedné brusli. Jedna brusle se zatíží; špička volné brusle se vytočí co nejblí­ že ke špičce zatížené brusle, Vytočená brusle se položí na vnitřní hranu a po­ stupně zatěžuje do úplného zastaveni. Při zastaveni pluhem z jízdy vpřed na obou bruslích se špičky bruslí vytočí k sobě, paty oddálí, kolena se pokrčí a tlači k sobě. Tím se brusle dostanou do mírného smyku, který zpomalí a za­ staví pohyb. Přešlapováni a překládání vpřed (po kruhu). Bruslař, natočený če­ lem do kruhu a nakloněný dovnitř kru­ hu, se odráží pouze vnější nohou (při jízdě vlevo pravou nohou). Vnitřní brusli zvedá z ledu a klade do směru pohybu, a to na úrovni brusle jedoucí, aniž vytá­ čí špičku do strany jako při jízdě vpřed. Při překládáni vpřed vlevo tlačíme levé rameno vzad, pravé vysunujeme vpřed a tělo nakláníme dovnitř kruhu. Vnější (pravá) brusle je na vnitřni hraně, vnitř­ ní (levá) brusle na vnější hraně. Pravi­ delně pokládáme pravou brusli překří­ žené před levou. Kolena pokrčíme více než při jízdě vpřed a odrážíme se z vnější i vnitřní brusle. Při jizdé vzad zanecháváme před sebou stopu ve tva­ ru dvou vlnovek, způsobenou střidavým odrazem pravé a levé brusle. Obě bru­ sle jsou stále ve styku s ledem, nohy pokrčeny v kolenou a mírně oddáleny.

Odrážíme se z vnitřní hrany vnější bru­ sle, a přitom přenášíme hmotnost těla z odrazové nohy na volnou. Obrat z jízdy vpřed do jizdy vzad a naopak. Do jízdy vzad se obracime na obou bru­ slích nadlehčením a energickým pohy­ bem jednoho ramene vpřed a druhého vz8d. Přetáčíme se přes přední část brusli. Do jizdy vpřed se obracime na jedné brusli. Např. po odrazu levé bru­ sle se vyjede oblouček vzad na pravé brusli, levou brusli vytočíme špičkou do strany, vyjedeme na ni do jizdy vpřed. Pata levé brusle se nasazuje co nejblíže k patě pravé brusle. Překládáni vzad. Pohyb nohou, poloha těla i jízda po hra­ nách jsou stejné jako u překládáni vpřed. Jede se ale zády do směru jízdy. Při překládáni vzad vlevo, překládáme v pravidelném rytmu pravou brusli (klouže po ledě vnitřni hranou) přes le­ vou (dotýká se ledu hranou vnější). Tě­ lo je natočeno čelem dovnitř kruhu. Stabilitu udržujeme pokrčením nohou v kolenou, vnější brusli nezvedáme z le­ du. Odrážíme se z pravé i levé brusle, levou (vnitřní) brusli pokládáme po od­ razu na led vedle brusle pravé (vnější), brus na led viz rolba. brýle potápěčské viz maska potápěč­ ská. Brzék Jan, pseud. Felix, "1912, čs. ka­ noista, ZMS. Jeden ze zakl. čs. kanoistické školy a dosud nejúspěšnější čs. závodník. Olymp, vítěz v kánoi dvojic na 1 000 m 1936 (s —► V. Syrovátkou) a 1948 (s — B. Kudrnou), mistr světa 1938 v C 2 na 10 000 m (s -*■ B. Karlí­ kem), 1950 v C 2 na 1 000 m, 10 000 m (s B. Kudrnou) a mistr Evropy v C 2 na 1 000 m i 10 000 m 1934 (s V. Syrovát­ kou). Držitel stříbrných medailí z OH 1952 v C 2 na 1 000 m (s B. Kudrnou) a z ME 1933 ve stejné disciplíně (s V.

Jan Brzák

Syrovátkou). Startoval ještě na MS 1954, kde v kánoi dvojic na 1 000 m (s B. Kudrnou) obsadil 6. místo. Zúčastnil se i I. MS ve vodním slalomu 1949, kde se podílel na získání střibrných medaili v závodě hlídek 3 x C 1 a 3 x C 2 a bron­ zové na kánoi jednotlivců i v soutěži

dvojic (s B. Kudrnou). Jako první na světě obdržel 1952 zlatý odznak ICF. Brzék František, pseud. Feliček, '1915, čs. kajakář. Účastník OH 1936, kde ob­ sadil 4. místo v závodě K 2 na 1 000 m (s J. Dusilem) a 6. místo v K 1 na 10 000 m. Startoval na ME 1933 (6. K 1 10 000 m). Nositel veř. uznáni Za zásluhy o rozvoj čs. tělovýchovy I. stupně, břiinf svaly, svaly rozepjaté mezi dol­ ním okrajem hrudníku a horním okra­ jem pánve. Podle uloženi rozeznáváme b. s. předni, boční a zadni. Do přední skupiny patři přimý sval břišní (m. rec­ tus abdominis), který začíná od předni plochy 5. až 7. žebra a výběžku mečíkovitého, upíná se na sponu stydkou a při­ lehlou část kosti stydké. Sval je ve střední rovině rozdělen šlašitou lištou (linea alba), v jejímž středu je jizva pu­ peční. Funkce: Předklon, při fixovaném trupu zvedání přední část pánve, při jednostranné akci úklon. Boční stěnu tvoři šikmý sval břišní zevní, šikmý sval břišní vnitřni a přičný sval břišní. Šikmý sval břišní zevní (m. obliquus abdomi­ nis externus) začíná pilovitě od zevní plochy 5. až 12. žebra. Zadní snopce se upínaji na předni část hřebenu kosti kyčelni, ostatní snopce pokračuji jako aponeuróza před přímým svalem bři­ šním do linea alba. Dolní konec této aponeurózy je označován jako vaz tříselný. Funkce: při jednostranné akci úklon na svou stranu a otáčeni trupu na stranu opačnou, při oboustranné akci předklon. Šikmý sval břišní vnitřní (m. obliquus abdominis internus) začíná šlašité od páteře bederní, hřebene ko­ sti kyčelní a zevní poloviny vazu třiselného. Upíná se na vnitřní plochu 9. až 12. žebra. Funkce: při jednostranné akci otáčení trupu a úklon na svou stranu, při oboustranné ohýbání trupu v hrudní a bederní páteři. Příčný sval břišní (m. transversus abdominis) začíná od vnitř­ ni plochy dolních šesti žeber, od beder­ ní páteře, od hřebene kosti kyčelní a zevní části vazu třiselného. Funkce: podilí se na břišním lisu, vyprazdňování orgánů břišních a pánevních, je spolu s ostatními antagonistou bránice, uplat­ ňuje se při návratu krve k srdci. Zadní skupinu tvoři čtyřhranný sval bederní (m. quadratus lumborum). Je rozepjat mezi 12. žebrem a zadní částí hřebene kosti kyčelní. Funkce: při jednostranné akci úklon, při oboustranné záklon. Vět­ šinu b. s. tvoři antagonisté svalů zádo­ vých a podilejí se na správném držení těla. Bříza Jaroslav, ‘ 1943, čs. motocyklový závodník, ZMŠ. startoval v jedenácti Šestidenních, 1970,1971 a 1972 byl čle­ nem vítězného týmu ČSSR v soutěži o Světovou trofej, 1974 byl v mužstvu, které vyhrálo Stříbrnou vázu.

Bříza

84

budó, jap. druhy bojového uměni, na­ hrazující v pol. 17. stol. - ► bujutsu — válečné bojové uměni samurajů. Bojo­ vé techniky, určené pův. k zabiti protiv­ níka, slouží jako prostředek k dosaho­ vání vyšších morálních hodnot s cílem sebezdokonalení. V tomto smyslu byla klas. bujutsu modifikována na budó s aktivitami zaměřenými sport, nebo tě­ lovýchovně; jejich trénink probíhal v kryté cvičební místnosti - * dodjó. Hlavními druhy budó jsou - * judo, - ► karatedó, - ♦ aikidó, kendó, kjudó. Jaroslav Bříza Vlastimil Bubník Buenooví Maria Esther, *1939, brazil­ ská tenistka. Vítězka dvouhry ve Wim­ bledonu 1959-60 a 1964 (čtyřhra 1958, Bříza Jih, "1921, čs. lukostřelec, ZMS. Pod jeho vedením získalo mužstvo ČSR 1960, 1963 a 1965-66, na mez. mistrovÚčastník MS 1955 (6. místo v celk. klasi­ poprvé titul mistrů světa (1947) a stříbr­ ství Itálie 1958, 1961 a 1965, USA 1959, fikaci družstev), 1957 (7. jednotlivci, né medaile na ZOH 1948. 1963, 1964 a 1966 (čtyřhra 1960, 1962, 4. družstva), 1958 (11. jednotlivci), 1959 Bučar Franjo, 1866-1946, jug. tělových, 1966 a 1968). 1960 zvítězila ve čtyřhře (6. družstva, 1961, 1963, 1965 a 1967. odborník, propagátor švéd. systému, i na mez. mistrovství Francie a Austrá­ Břízová Irena, *1923, čs. lukostřelkyně, funkcionář jug. Sokola, zakl. kursů pro lie. MS. Členka družstva, které obsadilo 2. učitele TV, člen MOV 1920-1946, organi­ místo na MS 1957 v celkové klasifikaci zátor školní TV. Zasloužil se o rozvoj čes. lyžování jako lyžař, instruktor, spo­ lupracovník J. Gutha-Jarkovského a J. Rósslera-Ořovského. Budeč, 1839-1842 vých. ústav - v K. S. Amerlinga v Praze, kde se vyučovalo i TV (dr. Spott učil ortopedický tělo­ cvik), 1848-60 jméno učitelského ústa­ vu, kde byl Amerling ředitelem. V bu­ dově Budče byl i tělocvičný ústav - ► J. Malypetra a tam se též zrodila myšlen­ ka na ustaveni Tělocvičné jednoty Praž­ ské (viz Sokol). Maria Esther Buenoová Budějovice - Praha, kanoistický zá­ vod z Českých Budějovic do Prahy Bugajenkov Ivan, 1938, sov. volejbalidlouhý 189 km, nejdelší kanoistický zá­ sta. Člen vítězného družstva z OH 1964 Irena Břízová vod v Evropě. — První ročník se jel 1922 a 1968, MS 1960,1962 a ME 1967. Držitel za účasti 7 lodi. Na kánoi, jejíž hmot­ bronzových medailí z MS 1966 a ME (5. místo v soutěži jednotlivkyň) a 1958, nost se pohybovala okolo 100 kg, dosá­ 1963. a 3. na MS 1959 (10. jednotlivci). Zúča­ hli tehdejší vítězové (Engstler-Richter) stnila se MS 1955 (9. jednotlivci, 6. druž­ po jízdě bez přestávky času 27:12 h. Ve všech zbývajicich ročnících byla trať stva), 1961 a 1963 (vždy 5. družstva). Bubník Miroslav, 1921—1985, čs. pla­ rozdělena na etapy. Vzhledem k tomu, vec, MS. Plavecký reprezentant a mno­ že časy byly ovlivňovány stavem vody honásobný mistr republiky ve 40. a 50. a postupně budovanými přehradami, letech. Na akademickém MS 1947 vy­ nebyl traťový rekord veden. Mnohoná­ bojoval stříbrnou medaili jako člen po­ sobným vítězem byl i nejúspěšnějši čs. lohové štafety 3 x 100 m a bronzovou kanoista -»• Jan Brzák-Felix. — Na po­ na 400 m y. zp. (4. 4 x 200 m v. zp., 100 čest 10. výročí osvobození ČSSR projeli m v. zp.). Účastník ME 1947. v květnu 1955 na novém typu kánoe ce­ Bubník Vlastimil, *1931, čs. hokejista, lou trať bez zastávky - ► J. Brzák a -*■ B ZMS, útočnik. Sehrál 127 mezistátních Karlík v čase 20:10 h. Závod zanikl do­ Ivan Bugajenkov utkáni (1949-64). Držitel titulu mistrů budováním Orlické přehrady (velká plo­ Evropy 1961 a střibrné medaile z MS cha netekouci vody by ho časově pro­ 1961, bronzové ze ZOH 1964 a MS 1955. dloužila a zbavila zajímavosti). Poslední Bugír Imrich, *1955. čs. atlet, diskař, ZMS. Druhý na OH 1980 (66,38 m), mistr Účastník MS 1953,1954 (4.) a ZOH 1952 roč. se jel 1959. (4.), 1956 (5.) a 1960 (4 ). Vyhlášen nej­ Budge J Donald, *1915, tenista USA. světa 1983 (67,72 m), mistr Evropy 1982 lepším útočníkem MS 1961. Byl i čle­ První hráč, který 1938 ziskal Grand (66,64 m); třetí na ME 1978 (64,66 m). nem čs. reprezentačního družstva v ko­ Slam: zvítězil ve dvouhře ve Wimbledo­ Pětkrát překonal čs. rekord: 1981 (67,44 nu, na mez. mistrovství Francie (dvou- m a 67,48 m), 1982 (68,60 m), 1983 (70,76 pané, hrál ve 12 utkáních. Buckna Matěj, *1913, lední hokej, Ka­ hra i čtyřhra), USA a Austrálie. 1937 zís­ m] a 1985 (70,72 m). Nejlepší sportovec naďan sl. původu, který působil kal ve Wimbledonu všechna prvenstvi ČSSR 1982, nositel Řádu práce. 1936—38 a 1947-48 jako hrající kouč (ve dvouhře, čtyřhře i smíšené čtyřhře). Buchar Jan, 1859-1932, řídicí učitel v Dolnich Stěpanicích u Jilemnice, proLTC Praha a trenér čs. reprezentace. Profesionál od 1938.

85

Burpee-test

Imrich Bugár

pagátor turistiky a lyžováni v Krkono­ ších, 1895 založil Český krkonošský spo­ lek Ski Jilemnice, 1903-07 byl prvním předsedou Svazu lyžařů Království čes­ kého. Napsal řadu .průvodců, vydal několik map a popisů cest po Krkonoších. Jeho zásluhou se dostal lyžařský výcvik i v Krkonoších i do škol. " bujutsu (jap.), systém výcviku samura­ jů (buši), příslušníků jap. voj. šlechty. Do konce 16. stol. sloužil výlučně pří­ pravě na válečná střetnuti. Povinností samurajů bylo osvojit si techniku klas. umění útoku a obrany, zejm. s chladný­ mi zbraněmi, užívanými v boji. Výcvik byl zaměřen prakticky, učení se usku­ tečňovalo prostřednictvím akce, minim, prostřednictvím slova. Primární byl sku­ tečný boj, potom disciplina a morálka. Bukač Luděk, *1935, čs. hokejista, útočník, MS. V ligové soutěži hrál 13 sezón. V reprezentaci sehrál 30 mezi­ státních utkání, účastník MS 1961 (mistr Evropy) a 1963. Od 1967 trénoval, vedl spolu se - * S. Neveselým reprezentač­ ní mužstvo (1980-85), se kterým ziskal titul mistra světa 1985. Nositel ftádu práce. Bukh Niels Martensen, 1880-1950, dán. reformátor TV, zakl. a ředitel tělocvičné školy v Ollerupu, tvůrce tzv. primitivní gymnastiky, zdůrazňující výcvik pohy­ blivosti (velkého rozsahu pohybů v kloubech), silových schopností a obratností, odstraňující negativní účinky jednostranné práce na lidský or­ ganismus. Za 2. svět. války kolaboroval s nacisty. Spisy: Primitiv gymnastik al-

Niels M. Bukh

ler Grundgymnastik, 1922 (přelož, do češtiny J. Pivoňkou jako Jednoduchá a rytmická tělovýchova, 1924). Dansk Gymnastik, 1924. Bukovský Stanislav, 1889-1942, čs. tě­ lových. funkcionář, 1932-39 starosta ČOS a Svazu slovanského sokolstva, předseda zdrav, odboru ČOS, 1938 mi­ nistr školství a nár. osvěty. Umučen na­ cisty v Osvětimi. Bulan Karel, ‘ 1940, čs. střelec, ZMS. Mistr světa ve střelbě z libovolné malorážky vleže (50 m, 60 ran) v soutěži jednotlivců 1974. Držitel stříbrné medai­ le z ME 1969 (libovolná malorážka vleže - družstva) a bronzových z MS 1970 (velkorážová terčovnice; 300 m, 3 x4 0 ran, 40 ran vstoje; standardní’ maloráž­ ka; 50 m, 3 x 20 ran - vesměs družstva) a 1974 (libovolná malorážka vleže družstva). Účastník OH 1972 (5. velkorá­ žová terčovnice), 1976, MS 1970 (8. libo­ volná malorážka - vstoje), ME 1969 a 1971 (7. libovolná malorážka - vleže). Buldakovová-Meičerjakovová Ljudmiia, ‘ 1938, sov. volejbalistka. Členka vítězného družstva z OH 1968 a 1972, z MS 1956, 1960, 1970 a ME 1958, 1967 a 1971. Držitelka stříbrných medaili z OH 1964, MS 1962 a ME 1955. Bulharsko, Bulharská lidová republika, soc. stát v jv. Evropě, 8,80 mil obyv. (1977), hl. město Sofie. Olymp. zkr. BUL. TVS řídí 8ulharský svaz tělesné výchovy a sportu (BSFS), tělových, čin­ nost v rámci státu koordinuje Výbor pro mládež a sport při Radě ministrů BLR. BSFS řidi výchovu kádrů a trenérů, kte­ ré školí institut G. Dimitrova v Sofii. Tě­ lových. kádry na středoškolské úrovni školí specializovaná škola Vasila Levského v Plovdivu. Škol. TV povinná v rozsahu 2 h týdně v 1.-4. roč. zákl. školy, 3 h v 5.-7. roč., 2 h v 8.-11. a 2 h na vyšších školách. BSFS koordinuje také činnost 12 stř. sport, škol a podili se na úpravě sport, výuky v 665 specia­ lizovaných zákl. školách. BSFS má své zákl. organizace v podnicích, úřadech, továrnách, na školách, v armádě. Pod­ statně se v posledních létech rozšířila příprava tělových, lékařských kádrů a rehabilitačních pracovníků. TVS se zabývají i dalši organizace: Bulharský svaz turistiky, Bulharský lovecký a ry­ bářský svaz a Bulharský automobilový svaz. Bulharská sport, svazy jsou ve­ směs členy mez. sport, federací. Pod­ pora soc. státu se projevuje i při vý­ stavbě sport, zařízení. Na počátku 80. let mělo B. 19 sport, paláců, 348 stadió­ nů, 317 bazénů, 2 362 basketbalových a 3 238 volejbalových hřišf aj. Nejrozšiřenějšími sporty jsou fotbal (365 000 členů), sport. gym. (105 000), atletika 76 000), jachting (61 000), basketbal 43 000), ledni hokej (25 000). Bulharský

NOV vznikl 1923, 1924 získal uznání MOV. B. sportovci se účastní OH od 1896 a získali 27 zlatých, 50 stříbrných a 39 bronzových medaili. Bulletin Official du C.I.O., tiskový or­ gán MOV 1926-64, 1938-44 vycházel ja­ ko součást Olympische Rundschau. Až do 1946, kdy se změnil v časopis, měl charakter úředního věstníku. 1946-64 vycházel pod názvem Bulletin du C.I.O. buly, v pozemním hokeji rozehráni ml­ če po přerušení hry, na zač. utkání a druhého poločasu. Míč ležici na zemi rozehrávají dva protihráči stojící proti sobě, bokem ke své brankové čáře. Nejprve se 3 x dotknou holemi země a vzájemně holemi nad míčem, pak je­ den z hráčů míč rozehraje. Na zač. ut­ káni, poločasu a po dosažení branky se míč rozehrává ze středu hřiště, a to směrem dozadu, nikoli přes středovou čáru na soupeřovu polovinu. V ledním hokeji viz vhazování, bumerang, zbraň austr. domorodců užívaná k lovu. Je zhotoven ze dřeva za­ křiveného do úhlu asi 90° o nestejné délce ramen. Někdy má i tvar kříže o nestejných ramenech. B. má různou hmotnost a velikost podle účelu použi­ ti: těžký lovecký a pův. i válečný nebo lehký k házeni do výšky při lovu ptáků. B. se hází tak, aby rotoval kolem vlastní osy, pak leti prudce vpřed, a pokud ne­ zasáhne cíl, vrací se na misto hodu. U nás se b. vyrábějí z jasanového dřeva o hmotnosti asi 250 g a používaji se při rekreační TV a na letnich táborech, buran viz sněžný skútr. Bůrgermeister Arnošt, 1874-1911, je­ den z průkopníků jachtinku v čes. ze­ mích, spoluzakladatel Českého Yachtklubu (1893). Burghley David, lord, markýz z Exeteru, 1905-1981, brit. atlet, překážkář. Olymp, vítěz 1928 v běhu na 400 m př. (53,4), čtvrtý na OH 1932 (52,2) a druhý v běhu na 4 x 400 m (3:11,2). 1946-76 předseda IAAF, 1952-72 místopředseda MOV. Burgr Jaroslav, ‘ 1906, čs. fotbalista, ZMS, obránce AC Sparty (1926-46). 1927-38 reprezentoval 58 x . Účastník MS 1934 (2. místo) a 1938, Burkert Rudolf, '1904, čs. skokan na lyžích něm. národnosti. Mistr světa 1927 v závodě sdruženém. Držitel stříbrné medaile z MS 1933 (skok) a bronzové ze ZOH 1928 (skok). První čs. sportovec, který na ZOH vybojoval medaili. Burobin Nikolaj, *1937, sov. volejbalista. Člen vítězného družstva z OH 1964, MS 1960 a 1962. Držitel bronzové me­ daile z ME 1958 a 1963. Burpee-test, testování - * ohebnosti a - v dynamickosilových schopností dolních končetin. Po stanovenou dobu (např. 60 nebo 45 s) se co nejrychleji

Burton

86

opakuje sestava: vzpor dřepmo - odra­ a amatérský. B. s. je chápán jako projev Bulek Josef, *1901, čs. hráč vodniho zem vzpor ležmo - odrazem vzpor dřep­ individuálních schopností, projevova­ póla, MS. Zúčastnil se jako brankář čs. ných v boji se soupeřem. Individualis­ reprezentace ME 1927 a 1931, kde čs. mo - stoj. mus a jednostrannost přerůstají v teo­ družstvo obsadilo 5. místo, OH 1928, rie o apolitičnosti, nadtřídnosti, „čisto­ 1936 a ME 1934 (8.). Nositel Medaile dr. tě" sportu, které jsou součástí burž. M. Tyrše. ideologie. B. s. postrádá ideovou i or­ Buiujev Viktor, *1933, sov. vzpérač ganizační jednotu, neboť jednotlivé so­ Olymp, vítěz 1960, mistr, světa 1957-59 ciální' skupiny (organizace polit., nábo­ a mistr Evropy 1958-59 v kat. do 67,5 kg. ženské, odborové, mládežnické, rasové Button Richard, *1929, krasobruslař aj.) využívají sportu k dosažení svých USA. Olymp, vítěz ZOH 1948 a 1952 ideol. cilů. B. s. je silně komercionalizo- a čtyřnásobný mistr světa 1948—52 ván. Spol. postaveni sportu je v jednot­ v kat. mužů livých kap. státech různé. V současné Butovikij Alexej Dmitrijevič, 1833 až době vzrůstá v kap. státech zájem 1917, rus. generál a tělových, pracov­ o rozvoj sportu jakožto prostředku ník; člen MOV 1894-1900. Ředitel voj. zdravotní prevence, výchovy, zvyšování školy v Petrohradě, organizátor speciál­ Nikolaj Burobin pracovní výkonnosti, kompenzace jed­ ních kursů TV v carské armádě. nostranného způsobu života i jako for­ Býček Hynek, * 1898, čs. jezdec, repre­ bursa [lat.], váček; bursae synoviales, my státní reprezentace. Proto v mnoha zentoval CSR 1928-48. Dosáhl několika synoviální váčky umožňují svalu nebo státech fungují státní orgány, které pe­ vitězství a umístěni na závodech v zahr. kůži klouzat po tužším podkladu (kosti, čuji o rozvoj sportu. V tomto směru byl (Lublin, Nice, Řim, Varšava, Berlín, Ba­ vazu, pouzdru kloubním atd ). Zmírňuji vývoj b. s. poznamenán i úspěchy spor­ den Baden), účastník zájezdu do USA a Kanady 1933, držitel čs. rekordu ve předevšin třeni. Zánéty b. negativně tu soc. zemi. ovlivňují průběh pohybu. Z nejznáměj- busola [it], zákl. přístroj k měření vo­ skoku na koni do výšky (205,4 cm). šich jsou b. nad okovcem, čéškou, pod dorovných úhlů pomocí magnetických Úspěšný amatérský dostihový jezdec, svalem déltovým, pod svalem bedroky- azimutů, tj. úhlů měřených od sev. vě­ dosáhl vice než sta vitězství; šestkrát člostehennim, pod úponem Achillovy tve magnetického meridiánu, podle startoval ve Velké pardubické. nichž se orientuje mapa a přenášeji Bykov Jordan, ‘ 1950, bulh. vzpérač šlachy. Burton Michael, *1947, plavec USA. směry z terénu do mapy. V turistice v kat. do 75 kg. Olymp, vitěz OH 1972 Olymp, vítěz 1968 na 400 m a 1 500 m v. a orientačních závodech se používají: a ME 1972. Držitel stříbrné medaile zp. a 1972 na 1 500 m. a) b. kapalinová, krabice naplněná te­ z ME 1973. Burundi, Burundská republika, stát ve kutinou, v níž je otočný kotouč s mag­ Bykovovi Jelúaveta,' 1913, sov. ša­ vnitrozemí stř. Afriky, 3,9 mil. obyv., hl. netickou střelkou; nosi se obvykle na chistka. Získala titul mistryně světa po město Bujumbura. TVS v počátcích, mi­ zápěstí jako hodinky a nemá aretační vítězství nad -*• L. Rudánkovou 1953 zařízení; b) b. orientačni, která má ob­ a znovu .po vítězství’ nad O. Rubcovonim. počet tělových, zařízení, burioaznf sport, pojetí sportu, které vykle odrazové sklíčko, průzor a záměr­ vou; prvenství obhájila 1960 proti Zvovyplývá ze sociálně ekon. podmínek nou hranu a je opatřena aretačním zaří­ rykinové. Svět. primát ztratila 1962, burž. společnosti. Charakteristické je zením k znehybnění magnetky v době, když byla poražena ->■ N. Gaprindašviliovou. Trojnásobná mistryně SSSR. rozdělení sportu na profesionální kdy se nepoužívá.

87

Cadet, dvouposédkové loď mez.-r hokejová asociace), oficiální představi­ lodní třídy pro mládež do 17 let. Délka tel amatérského hokeje v Kanadě, člen 320 cm, hmotnost 70 kg, plocha plach­ Mezinárodní federace ledního hokeje ty 6,0 m!. (IIHF), 1985 sdružovala přes 500 000 hrácadre noir [fr.], oddálení proslulé fr. jezdecké školy v -*■ Saumuru, zabývají­ Calhoun Lee, * 1933, amer. atlet, přecí se nejvyššim stupném drezúrního kážkář. Dvojnásobný olymp. vítěz v bě­ ježdéní. hu na 110 m př. 1956 (13,5) a 1960 (13.4). caestus [lat.], kožené rukavice pro­ Vyrovnal SR 1960 (13,2) na 110 m př. fesionálních boxerů v řím. císařství. Sa­ a 120 y př. haly k loktu, konečky prstů a palec byly Calmat Allain, * 1940, fr. krasobruslař. volné, sevřená pést byla vyztužena ku­ Mistr světa 1965 a mistr Evropy 1962-64 sy kovu a kovovými deskami, vybíhaji- v soutěži mužů. Držitel stříbrných me­ dailí ze ZOH 1964, MS 1963-64 a ME 1 čími často do dvou až tří hrotů, cagaball [angl.J, polosport. hry bran­ 1961 a 1965, bronzových z MS 1960, kového i síťového typu, hrané „velmí- 1962 a ME 1958 čem" (prům. 70 - 80 cm). Cagigal Gutiérrez José Maria, t 1983, špan. sport, funkcionář a télových. od­ borník, ředitel télových. institutů v Ma­ dridu. 1970-83 předseda Mez. sdruženi vysokých tělových, škol, člen Světové rady pro těl. výchovu a sport a Španěl­ ského olymp. výboru. Autor řady prací z dějin a teorie těl výchovy a sportu. Cagnoto Giorgio, *1947, it. skokan do vody. Mistr Evropy ve skocích z 3m prk­ na 1970. Držitel stříbrných medailí z OH 1972,1976, MS 1977, ME 1974 a bronzo­ vých z OH 1980, ME 1966.1978 (vesměs Allain Calmat skoky z prkna), OH 1972 a ME 1970 (skoky z věže). CAHA, angl. Canadian Amateur Hoc­ Camerarius Joachim, 1500-1574, něm. key Assotiation (Kanadská amatérská humanista, autor spisu Dialogus de gymnasiis (Rozprava o těl. cvičeních, 1544), v němž vyzdvihuje význam těl. cvičení pro zdraví a výchovu žáků, ovliv­ nil i J. A. Komenského. Campbell Malcolm, 1885-1949, brit. konstruktér motorových lodí a závod­ ník, který vytvořil 15 absolutních svět. rychlostních rekordů v jízdě automobi­ lem (485,175 km/h) a lodí (228,240 km/h). Spolupracoval se svým synem Donaldem, který pokračoval ve stavbě lodí „Bluebird" a 1960 dosáhl absolut­ ních rychlostních rekordů na vodě (442,0 km/h) a na ledě (648,7 km/h). Lee Calhoun

I

Carbajal

Capablanca José Raúl, 1888-1942, ku­ bánský šachista. Mistr světa 1921-27, titul dobyl v zápase s - ► E. Laskerem 1921 a ztratil porážkou od -» A. Alechina 1927. Dosáhl mnoha úspěchů v mez. turnajich (San Sebastian 1911, New York 1927, Londýn 1922, Moskva 1936). Capilla Perez Jaoquin, * 1928, mexický skokan do vody. Olymp, vítěz ve sko­ cích z věže 1956. Držitel stříbrné medai­ le z OH 1952 (věž) a bronzových z OH 1948 a 1952 (věž). Caprilli Frederico, 1868-1907, it. jezdec, Instruktor učilišť v Pinerolo a Tor di Quinto, zakl. moderního skokového stylu, zal. na přirozené metodě výcviku koně. Tento styl byl později všeobecně přijat a v modifikacích je užíván dodnes. Caracciola Rudolf 1901-1959, něm au­ tomobilový závodník. Mistr Evropy 1935, 1937 a 1938 s vozy MercedesBenz. Vítěz Velké ceny na brněnském okruhu 1937, závodu do vrchu ZbraslavJíloviště 1931, kde průměrem 123,883 km/h vytvořil dodnes nepřekonaný re­ kord. Držitel SR na dálnici u Frankfurtu n. M. průměrem 432,692 km/h (1938), který nebyl dodnes překonán. Carbajal Antonio, * 1929, mexický fot­ balový brankář. Reprezentoval 53 x (1947-66). Účastník OH 1948 a jako jedi­ ný hráč na světě pěti MS: 1950, 1954, 1958, 1962 a 1966.

Antonio Carbajal

Cardal Cardal Jaroslav, * 1919, čs. lyžař, ZMS. Reprezentoval na ZOH 1948 (8 - 60 km, 8.- 4 x 1 0 km), 1952 (14 - 50 km, 8.4 x 1 0 km) a 1956. V individuálních soutéžich a ve štafetách získal 1946-59 29 titulů mistra republiky. Carevová Galina, ' 1950, sov. cyklistka. Šestinásobná mistryně světa ve sprintu 1960-71, 1977-79. Držitelka bronzové medaile z MS 1974.

88

motocyklový závodník. Mistr světa v sil­ (od 1975 viz československé spartakiá­ ničních závodech kubatury 350 cm3 dy) v pětiletých cyklech jako vyvrchole­ 1975 a kubatury 750 cm3 1978 na stro­ ni oslav vítězného zakončení národně jích Yamaha, vyhrál 12 závodů Grand osvobozeneckého boje Čechů a Slová­ ků a osvobozeni Československa So­ Prix. cefalokaudfilnf zákon, zákon vývoje větskou armádou v květnových dnech -►m otoriky člověka v rané -*-ontoge- 1945. CS navazovaly po stránce ideově nezi. Rozvoj motoriky postupuje od hla­ polit, na spartakiády FDTJ - FPT, zejmé­ vy dolů a od středu trupu ke končeti­ na Maninskou spartakiádu (viz spartaki­ nám. C. z. nepodléhají tzv. postnatální ády), ale i na nár. tradice masovosti, li­ dovosti a jednoty, na sokolské slety, reflexy. cechovnf tance, součást cechovních dělnické olympiády a spartakiády. Pro­ obřadů a výročních slavnosti. Souvis­ gram CS měl od počátku 3 hl. části: lost s cechem a s určitým řemeslem by­ hromadná tělových, vystoupení (HTW) la podtržena rekvizitou a tanečními po­ jako hl. část programu, sport, soutěže hyby (např. tance soukeníků s prapory, a tur. akce, doplněné o Večery družby nožiři tančili tzv. tance zbrojné ap.) Na a další odb. a kult. pořady. — I. CS 1955 našem území se cechovni tance objevi­ potvrdila význam spartakiád pro aktivizaci a upevněni jednoty naši sjednoce­ ly ve 13. a 14. stoleti. Cejnar František, 1917-1965. čs. tenista né těl. výchovy, sportu a turistiky. Pro Reprezentant ČSR v Davisově poháru HTW na I. CS se připravovalo 28 skla­ 1936-38 (3 dvouhry, 1 čtyřhra); v evrop­ deb, jejichž nácvik byl úkolem jednotli­ ském žebříčku 1935 byl klasifikován na vých -►dobrovolných tělovýchovných 5. místě. Vedl čs. družstva, které 1961 organizaci (DSO). Přípravou pro I. CS Galina Carevová v Praze bylo 311 okr. spartakiád, jichž poprvé získalo Galeův pohár, celková klasifikace, úplné a konečné se zúčastnilo 750 000 cvičenců a 28 kr. Carlqvist Hakan,' 1953, švéd. motocy­ hodnocení výkonnosti závodníků startu­ spartakiád s 390 644 cvičenci. Vyvrcho­ klový závodník. Mistr světa v motokro- jících ve sport, soutěži, kterou tvoři vice lením I. CS bylo předvedeni skladeb su kubatury 250 cm1 1979 na stroji Hus- samostatně klasifikovaných závodů. v Praze na Strahovském stadiónu. 23. qvarna a kubatury 125 cm3 1983 na stro­ Umístění a výkony závodníků v jednotli­ 26. 6. se uskutečnily dny mládeže, které ji Yamaha. vých závodech hodností rozhodčí podle měly tento program: zahájeni (40 000 Carnet Camping International, stanoveného bodovaciho nebo jiného cvičenců), Zlatá brána, nejmi, děti (3444 , CCI, průkaz, který opravňuje je- regulativu. Součet bodů, časů nebo ji­ cvičících), cvičeni ml. žatctva s krychle­ itele ke slevě na ubytováni a za­ ných hodnotících ukazatelů z těchto zá­ mi (12 096), cvičeni st. žactva škol (16 hrnuje pojištěni v kempech členskýoh vodů urči vitěze c. k. a pořadí závodní­ 200), dorostenky škol 14-17 let - cvičeni zemí Mez. federace kampinku a karava- ků na dalších mistech. se stuhami (15 360), cvičení dorostenců ninku. Pro členy odborů turistiky TJ celodvorcová hra, v tenisu systém škol (16 000), cvičení dorostu ROH a žá­ ČSTV průkaz vydává sekretariát výboru hry, jehož cílem je přivést soupeře tak­ ků a žákyň závodních učňovských škol svazu turistiky ČÚV a SÚV ČSTV, pro tickou hrou od zákl. čáry do nepříznivé (15 200), cvičeni dorostu DSO Sokol členy Svazarmu Automotoklub. situace a v tomto okamžiku postoupit (9000), Nová směna nastupuje, skladba Castle (angl. zámek), figura v -*• syn­ k šiti a akci zakončit. Aktuální je zejmé­ dorostu učilišť státních pracovních zá­ chronizovaném plaváni; ze zákl. polohy na na pomalejších dvorcích (na antuce, loh (9504). Do programu byly zařazeny na znaku skrčit přednožmo a přednožit drsné umělé hmotě ap.), kde má míč také ukázky spartakiádních skladeb do­ pravou (v přednožení po celý cvik), za- při dopadu menši skluz, což umožňuje spělých. Celkem vystoupilo na Straho­ vě 333 468 cvičících, ve slavnostním I kloněním hlavy a trupu přejit do polohy hrát přesné údery po odskoku miče. svislé střemhlav, do přednožení. V této Celoslovenské dni Skolnf tělesné průvodu 26. 6. pochodovalo 120 000 poloze obrat o 180° (ve směru vnitřního výchovy a sportu, sport, slavnosti mládeže. Do programu spartakiádních kotníku přednožené nohy). Tělo projde a soutěže mládeže stř. škol v SSR pořá­ dnů 2. - 3.7. byly zařazeny tyto skladby: polohou šikmou střemhlav a roznože­ dané 1954-59. Hry obsahovaly zimní veselice krojovaných skupin Lidové ním do polohy na znaku (prvá stále část (lyžování, plavání a SZBZ) a letni umělecké tvořivosti (6 050 tanečníků a v přednožení), skrčením přednožmo část (atletika, kopaná a DZBZ). Před­ tanečnic), prostná cvičeni ROH (16 338), cházely jim vždy soutěže na školách cvičení zen ROH s jedním kuželem pravé přejit do zákl. polohy na znaku, catch as catch can [angl. keč-ez-keč- a v jednotlivých krajích. Celorepubliko­ 116 320), cvičeni mužů a žen DSO Sokol ken = chyť jak můžeš], amer. smíšený vě se konaly v Bratislavě (1954), Žilině (15 860), skladba vysokých tělových, úpolový boj podobný volnému stylu, (1955). Košicích (1956), Banské Bystrici škol a gym. SŠD (2 400 cvičenců a cvivelmi surový; dovoluje chvaty na celé (1957), Nitře (1958) a Prešově (1959). čenek). O dnech dospělých vystoupil tělo, údery rukama i kopy. Omezení Účast 700 až 1200 sportujících. Soutěže také dorost státních pracovních záloh. pravidly je minimálni. Celkem vystoupilo na Strahově 113 336 v lyžováni se konaly v Tatrách, Caulkinsová Tracy, * 1963, plavkyně celostátní hry tělesně postižené cvičícich, v slavnostním průvodu po­ USA. Olymp, vítězka v polohovém zá­ mládeže, hry mladistvých pacientů chodovalo 150 000 účastníků. 4. 7. se vodě na 200 m a 400 m 1984. Mistryně z ústavů pro těl. postižené. Konají se od konal na Strahově den Svazarmu, světa ve stejných disciplinách a na 200 1959. Mají část kulturní a část sportov­ v němž ve 4 skladbách úvodní vystou-, m motýlek 1978. Držitelka stříbrné me­ ní pro kategorie žactva a dorostu. Do­ pění, Žádná překážka nezabráni splněni daile z MS 1978 (100 m prsa) a bronzo­ plňuje je rekreační část (výlety, návště­ úkolu, Za tělesnou připravenost našeho vých z MS 1982 (200 m a 400 m poloho­ vy kulturních památek ap.). lidu — šerm bodákem. Na zemi i ve celostátní spartakiády CS, ústřední vzduchu vždy připraveni bránit naši vý závod). Cecotto Johnny, * 1936, venezuelský tělových, slavnosti, pořádané 1955-65 vlast, skladba parašutistů, motoristů

M

89 a průlet letců se seskokem parašutistů) vystoupilo 20 900 cvičenců. Závěrečný den I. CS 5. 7. patřil ČSLA, DSO Rudá hvězda a vojskům MV. V 7 skladbách (vystoupeni DSO ROH a vojáků MV, úvodní vystoupení ČSLA, Zdatná mlá­ dež — nová směna obránců vlasti, cvi­ čeni s kládami, Za masovost tělesné přípravy v armádě, Masovostí ke sport, mistrovství — soudobé cvičení na 160 bradlech. Tělesná připrava neoddělitel­ ná součást bojové politické připravy — cvičeni s DuškouJ vystoupilo 83 790 cvi­ čících. HTVV I. CS zhlédlo 1 800 000 di­ váků. Spartakiádních sport, soutěži se zúčastnilo 1 096 200 soutěžících, tur. ak­ cí 48 000 osob. Do pořadu I. CS byl za­ řazen také Festival lidové tvořivosti (10 000) a Večery družby na sport, strahov­ ském stadiónu, v němž vystoupily gym. skupiny BLR, ČLR, MLR, MoLR. PLR, RSR, SSSR a ČSR. Závěrečným dnem I. CS byl den vodních sportů na Vltavě (FSGT), Finska (TUL), MLR, NDR, RSR, s 1 500 účastníky. — II. CS 1960 organi- SSSR a 3 skupiny československé, zoval poprvé 1957 ustavený -»Česko- V rámci II. CS se konalo mnoho sport. slovenský svaz tělesné výchovy. Jako soutěží, jichž se zúčastnilo 3 059 635 příprava na spartakiádu v Praze se sportovců, a tur. akcí, např. zimní srazy 1959 uskutečnilo 411 okr. spartakiád, na krajů, horolezecké akce a celostátní tur. nichž cvičilo 1 149 878 cvičenců a 1960 sraz v Praze ve Stromovce za účasti 47 kr. spartakiád (847 923 cvičenců). 3 500 mladých a 2 000 dospělých. Za V Praze na Strahově se uskutečnily 23. zdařilou připravu a realizaci II. CS byl - 27. 6 dny mládeže a 30. 6. - 3. 7. dny ČSTV udělen Řád Klementa Gottwalda, dospělých. Na programu bylo 19 skla- — Program lil. CS 1965 tvořilo 12 skladeb: Pohádka, cvičení s májkami nejmi, deb, rozdělených do dvou programožactva (6 700 cvičících), Radostná jar, vých odpolední: první s názvem Zpěv ml. žactvo (16 000), Bucf připraven míru se uskutečnilo 1. a 3. 7., druhé k práci a obraně vlasti, st. žáci (15 000) s názvem Vítězství patři nám 2. a 4. 7. Červené míčky, st. žákyně (15 360), Mlá- 1965. V programových odpolednech bydí - krása - sila, dorostenci škol (1 600), ly zařazeny tyto skladby: Učit se hrou, Radostné mládi, dorostenky škol s bily- společné cvičení ml. žactva (13440), Jemi obručemi (15 360), Zapalte ohně na den za všechny, st. žáci (12 000), Má zehorách, gym. dorost, Svazarmovci při- mě je kvetoucí louka, st. žákyně s pepraveni, dorostenci a dorostenky strými květy (16 000), Přes překážky. (8 1741, Do nových zítřků, učňovský do- dorostenci s lavičkami (7 680), Jaro zerost (14120); Píseň rodné země, vy- mě mé, dorostenky (14 484), Svou práci stoupeni LUT (6 125 tanečníků), Rozsé- přetváříme svět, učňovský dorost vačka, ženy (15 360), cvičení mužů (12 000), Jednotní vpřed, muži (14104), s krátkou tyči (15 360), Za mír, přátelství Zpěv miru, ženy (16 000). Pohybem ke a spolupráci, výběrová skladba žen kráse, výběrová skladba, ženy s prapors kuželi (3 456), cvičení s plnými míči, ci (3456), Silni, odhodláni, připraveni, výběrová skladba mužů (3 744), Vás bu- cvičení Svazarmu (5 120), Vítězství patří deme bránit, skladba ČSLA (16 000), nám, skladba ČSLA a vojsk MV (16 Odvahou ke kázni a vytrvalosti, výběro- tisíc). K nejvyššim metám, výběrová vá skladba ČSLA na 272 metacích sto- skladba ČSLA (1 792). Celkem vystoupílech (2 7201, Branností k míru, skladba : lo na Strahove 360 000 cvičenců před Svazarmu (10 620), Po boku pracujícího 730 000 diváky. Slavnostního průvodu lidu střežíme cestu vpřed, skladba RH Prahou 4. 7. se zúčastnilo 150 000 cvia vojsk MV (6 984), Život vítězi nad čenců. Jako připrava na lil. CS bylo smrti, závěrečný rej žen (29 248). Cel- uspořádáno v květnu a v červnu 292 kem vystoupilo na Strahově 721 623 cvi- okrskových a 118 okr. a obvodních čenců a přihlíželo 2 023000 diváků, spartakiád s účasti 1 365 514 cvičenců Slavnostního průvodu Prahou se zúča- a 1411 886 diváků. Na okr. spartakiástnilo 26. 6. 130 000 ml. cvičenců a 3. 7. dách bylo poprvé zařazeno cvičeni nej180 000 účastníků. Součásti II. CS byly mladších dětí s rodiči ve skladbě Na Večery družby na strahovském sport, sluníčku. Ve spartakiádním roce bylo stadiónu, jichž se zúčastnily skupiny uspořádáno 10 279 sport, a branných gymnastů a gymnastek z BLR, Francie soutěží za účasti 2 296 636 sportovců,

cena

Poprvé byla do pořadu spartakiády zařazena soutěž všestrannosti PPOV. V celostátním finále v Praze 22. - 25. 6. startovalo 115 okr. družstev složených ze 44 závodníků všech věkových kategorii. Řady tur. a horolezeckých akci (letních i zimních) se zúčastnilo 15 000 osob. Na celostátním srazu v Tálech v Nízkých Tatrách se sešlo 13 000 turistů. Taneční soubory LUT (1 500 účastníků) vystoupily v rámci lil. CS v samostatném programu nazvaném Radost z tance ve Sportovní hale v Praze. Na Večerech družby, které se poprvé konaly ve Sportovní hale v Praze, vystoupily skupiny z BLR, Finska (TUL), Francie (FSGT), Jugoslávie, Kuby, MLR, NDR, PLR, RSR, SSSR a Švédská; ČSSR reprezentovaly skladbou Pražská rapsodie umělecké gymnastky a ve Fontáně mládí studenti a studentky FTVS UK. — Pro rok 1970 se připravovala IV. CS s novým názvem IV. československá spartakiáda. Naléhavé úkoly vyrovnat se s následky krizových let 1968-69 byly hlavni příčinou toho, že pořádání IV. CS v Praze se neuskutečnilo. Místo ní se konaly ve všech okrešech ČSSR Tělovýchovné slavnosti 1970, na nichž cvičenci předvedli skladby připravované pro Strahov. Ve skladbách vystoupilo 207 365 cvičenců a zhlédlo je 416 000 diváků. Od 1975 se pořádají -» československé spartakiády. celta (hovor, z něm. Zelt = stan), stanový dilec z hustě tkané a impregnované tkaniny nepropouštějící vodu. celý obrat, pohyb celého těla kolem délkové osy o 180°. cena, upomínkový nebo jiný dar, kteiý věnuje pořadatel tělových, akce nejúspěšnějším účastníkům sport, soutěži za umístění nebo výkon dosažený v přislušné soutěžní kategorii a disciplíně nebo účastníkům tur. akce nebo tělo-

Cena fair play vých. funkcionářům jako projev oceněni výsledků jejich práce. Může to být a] čestná c., např. - * diplom, -*-odznak, -*■ medaile, -^plaketa, pohár, váza, sport, plastika nebo jiné výtvarné dílo. které bylo vytvořeno jako sport, cena nebo svým obsahem vyjadřuje vztah k těl. výchově, sport, vlajka, barevná stužka, šerpa, vavřínový či jiný věnec, květiny; b) věcná c., např. kniha, umě­ lecký předmět, součást sport, výzbroje či výstroje nebo jiné předměty praktic­ ké potřeby a užitku ; c) peněžitá c., fi­ nanční prémie udělovaná nejlépe umís­ těným sportovcům v soutěžích, jejichž finanční dotaci zabezpečuje zpravidla tzv. sponzor; peněžitá c. se uděluje vět­ šinou v profesionálním sportu, ale také v některých sport, odvětvích, kde to do­ voluji ustanoveni mez sport, federací. Druh a počet cen, u putovních pohárů také údaje o jejich event, trvalém získá­ ni, stanoví pořadatelé v -» rozpisu sou­ těží, v souladu s ustanovením pravidel daných sportů. Hodnota věcných cen pro domáci soutěže v ČSTV nesmí pře­ výšit finanční limit stanovený ekon. směrnicí ÚV ČSTV. V. t. olympijské ce­ nyCena fair play viz fair play, Českoslo­ venský klub fair play. Cena národů (fr. Prix des Nationsj, jezdecká skoková soutěž družstev vypi­ sovaná pouze na oficiálních závodech CSIO. Nár. čtyřčlenná družstva absolvu­ ji dvě kola parkúru (s překážkami do 160 cm). Podle výsledků v C. n. je hod­ nocena jezdecká úroveň jednotlivých národů. Každoročně je vypisována ce­ loroční soutěž o pohár prezidenta FEI (z výsledků C. n.). V. t. jezdectví, centr (z angl. centre), slg., v některých brankových hrách 1. přihrávka od po­ mezní čáry do prostoru před soupeřo­ vou brankou; 2. označeni hráčské funk­ ce stř. úřočnika; 3. misto ve středu útočné řady. Centrále gymnique et Sportive Ouvriěre de Belgique, Belgická dělnická tělovýchovná a sportovní centrála, zal. 1904, člen LSI, dnes člen Mezinárodní­ ho sportovního výboru práce. Sdružuje přes 60 000 cvičenců v 650 spolcích, centrální nervová soustava CNS, ústředí nervového systému, řídicí funk­ ci celého nervstva. Skládá se z míchy hřbetní a z mozku. — Mícha hřbetní je provazec silný asi jako malík, dlouhý 40 - 45 cm, s hmotností asi 35 g. Na dvou místech je vřetenovitě rozšířena, a to v místech odstupu nervů určených buď pro horni, nebo dolni končetiny. Příčný řez michou je kruhový, s hlubší přední a mělčí zadni rýhou; naznačuje rozděle­ ní míchy na levou a pravou polovinu. Mělké rýhy při předni a zadní strané každé poloviny jsou místa, z nichž vy­

90 stupuji tenká nervová vlákénka, která se spojují v předni a zadní kořeny míš­ ní. Spojením předních a zadních kořenů vzniká míšní nerv (nervus spinalis). Prv­ ní nerv míšní opouští kanál páteřní mezi lebkou a atlasem, posledni dolním otvorem křížového kanálu. Míšních ner­ vů je 31 párů: 8 párů nervů míšních krčních (Ci-Cs), 12 párů nervů míšních hrudních (Thi-Thu), 5 párů nervů mí-

Řez mozkem: 1 prodloužená mícha. 2 Varolův most, 3 střed mozek, 4 hypofýza, 5 mozeček, 6 thalamus, 7 čelní lalok mozkových polokoulí, 8 hypothalamus.

Řez míchou: černá plocha - šedá hmota míšní, šrafované plochy - bílá hmota míšní, obsahující nervová vlákna seskupená do provazců. Provazce označené 1-5 obsahují vlákna vzestupná, a-d vlákna sestupná.

šních bederních (Li-Ls), 5 párů nervů míšních křížových (Si-Ss), 1 pár nervů míšnich kostrčnich (Co). Na řezu mí­ chou vidíme rozlišeni na hmotu šedou (nakupení nervových bunék) a bílou (nakupení nervových vláken). Šedá hmota je uvnitř a bilá hmota ji obklopu­ je jako tzv. provazce míšní. Provazce míšní tvoří nervová vlákna, která buď vzájemně spojuji jednotlivé segmenty mišni, nebo umožňuji vedení vzruchu do mozku nebo naopak z mozku do pe­ riférie. V šedé hmotě jsou těla nervo­ vých buněk, mají různou funkci. V před­ ních rozich jsou nervové buňky, jejichž neurity opouštějí míchu jako přední ko­ řeny, inervujici především příčně pru­

hované svalstvo. Jsou tedy povahy hybné, motorické. Zadni kořeny jsou vý­ běžky buněk, které leží mimo míchu a tvoří míšní ganglia. Vedou vzruchy dostředivě do michy. Jsou povahy senzitivni, mišni nerv vznikajíci spojením předních kořenů a zadních senzitivnich kořenů je povahy smíšené. Zákl. vý­ znam míchy tkví v tom, že zprostředko­ vává řadu méně čí více složitých reflexů a umožňuje spojení mezi mozkem a pe­ riférií. Má pět zákl. oddilů: prodlouže­ nou míchu, Varolův most a mozeček, střední mozek, mezimozek a koncový mozek. Prodloužená mícha leží při otvo­ ru týlnim a navazuje na míchu hřbetní. Je to důležité nervové ústředí, které ří­ dí např. dýchání a oběh krevní. Již drobné poškození vede k ohrožení živo­ ta. — Most je příčně uložený podkovo­ vitý val. šedé hmoty v mostu jsou ústředím řady význ. reflexů; mostem procházejí četné dráhy (svazky nervo­ vých vláken) vzestupné a sestupné po­ vahy. - Mozeček leží v zadní jámě lebni. Váží asi 140 g (desetina hmotnosti moz­ ku). Je význ. hybným ústředím, regulu­ jícím svalový tonus a svalovou koordi­ naci, uplatňuje se i při udržování rovno­ váhy. — Stř. mozek je útvar, jehož spodní stranu tvoří dva rozestupující se vály zvané stonky mozkové, horní stra­ nou je ploténka s dvěma páry hrbolků — čtverohrbolí. Středem probíhá kaná­ lek — mozkovod Sylviův. Sedá hmota, která je podkladem hrbolků čtverohr­ bolí, je podkorovým ústředím zrakovým (předni hrbolkyj nebo sluchovým (zadní hrbolky). Uvnitř stř. mozku leží dvě še­ dé hmoty, tzv. jádro červené a jádro černé. Obě jádra umožňuji hybnost. Při mozkovodu leží těla nervových buněk prostoupených bílou hmotou nervovou — retikulární formace. Je pokračová­ ním obdobného útvaru v prodloužené míše a mostu. Je důležitým řídícím inte­ gračním centrem, které ovlivňuje jak činnost kůry mozkové, tak i funkce peri­ ferní včetně motoriky. — Mezimozek je část mozku, kterou koncový mozek pře­ růstá a s níž na některých místech i srů­ stá. Na spodní straně mezimozku je ná­ padné křížení zrakových svazků a za ním na nálevkovité stopce visí podvěsek mozkový, hypofýza. Na zadní stra­ ně mezimozku jsou nápadné dvé vy­ poukliny, podušky (pulvinar) a na spoj­ ce mezi nimi drobný šiškovitý útvar, pří­ věsek mozkový, epifýza. Pod poduška­ mi leží dvě kolinkovitá tělíska, zevní a vnitřní. Podušky a kolinkovitá tělíska zevní jsou podkorovými centry zrakový­ mi, kolinkovitá tělíska vnitřními podko­ rovými centry sluchovými. Horní polovi­ nu mezimozku tvoří dva hrboly mezimozkové, talamy. Vedle řady funkcí jsou talamy důležitou přepojovací sta-

cévní soustava

91 ničí pro téměř všechny vzruchy, které jdou do kůry mozkové nebo z ni. Mezi oběma talamy je mezera - třeti komora mozková. Zasahuje i pod úroveň talamu do tzv. podhrboli, hypotalamu. Stěnu hypotalamu při třeti komoře tvoři šedé hmoty s důležitými řidícimi centry ovlá­ dajícími např. příjem potravy, tělesnou teplotu a uplatňujici se i při řizeni podvěsku mozkového a tvorby jeho hormo­ nů. V hypotalamu leži i doutnikovitá še­ dá hmota - jádro podhrbolovi, zasahují­ cí do řízeni motoriky. - Koncový mozek je tvořen dvěma polokoulemi (hemisférou levou a pravou). Každá je bohatě rozrýhována. Rýhy rozdělují mozek na zákl. laloky: čelní, temenní, týlni a spánkový; v hloubce postranní rýhy je pátý lalok — ostrov. Sedá hmota kryje po­ vrch mozku jako tzv. kůra mozková. Má na různých místech charakteristickou stavbu, což je odrazem různé funkce těchto oddílů. V řadě z nich ale nelze jednoznačně kůru mozkovou charakte­ rizovat: tyto oblasti označujeme zpravi­ dla jako oblastí asociační, oblasti vyšší nervové činnosti. Drobné poškození těchto oblastí činnost neovlivní, rozsáh­ lejší zásah vede k přiznakům duševních chorob. Šedá hmota uvnitř polokoulí je tvořena především tělesem žíhaným (corpus striatum). Tvoři je dvě šedé hmoty: jádro ocasaté (nucleus caudatus) a jádro čočkovitá (nucleus lentiformis). Těleso žihané se uplatňuje při ří­ zení mot. funkcí. Bilé hmoty ležící mezi kůrou mozkovou a tělesem žíhaným jsou tvořeny nervovými vlákny, jejichž alespoň jeden konec je spojen s kůrou mozkovou. Druhý konec buď konči v kůře téže hemisféry, pak jde o vlákna povahy asociační, nebo v hemisfeře druhostranné, jsou to vlákna komisurální. Tato vlákna spojuji obě hemisféry navzájem a vytvářejí vazník mozkový, kalózní těleso, corpus callosum. Mnoho vláken konči v šedých hmotách mimo kůru mozkovou, jsou to vlákna projekč­ ní. Uvedená vlákna podle povahy vzru­ chů vytvářeji víceméně zřetelné svazky, dráhy nervové. Jednou z nejdůležitějšich je dráha pyramidová spojující mot. oblasti kůry mozkové s mot. jádry hla­ vových nervů nebo mot. buňkami v předních rozích míšních. Kalózní těleso lemuje skupina závitů, které jsou sou­ částí důležitého systému, označované­ ho jako systém limbický. Ten má vztah nejen k emocím, instinktům, chováni a motivacim, ale i k motorice. Uvnitř hemisfér jsou postranní komory (I. a II. ko­ mora mozková). Mají podkovovitý tvar a jsou drobným otvorem spojeny s ko­ morou III. Komory mozkové jsou vypl­ něny mozkomišnim mokem. Mok vyté­ ká otvorem ve stropu IV. komory moz­ kové do prostoru mezi omozečnicí a pa

bezpečují služby. Vedle komerčního působení plní též propagační, vých., výzk., náborovou a kontrolní funkci. C. k. působící na celém území ČSSR jsou Čedok, Cestovní kancelář mládeže a Autoturist, v ČSR to jsou Rekrea, Bal­ nea a Sportturist, ve SSR Tatratour, Slovakoterma a Slovakoturist. cestovní ruch, národohosp. odvětví úseku služeb, které se zabývá cestová­ ním a s ním spojeným ubytovánim, stra­ vováním a dalšími službami včetně uspokojování potřeb reprodukce těl. a duševních sil člověka při přechodném pobytu mimó jeho trvalé bydliště a ve volném čase C. r. se dělí na domácí a zahraniční, hromadný a individuální. K zákl. formám patři c. r. rekreační, sportovně tur., lázeňskoléčebný a kul­ turní. cesty dýchací, těl. orgány obstarávají­ cí výměnu plynů mezi vnějším prostře­ dím a plícemi. Dělí se na horní a dolní. K horním c. d. patři dutina nosní a ved­ lejší dutiny nosní, k dolním hrtan, průdušnice a mimoplicní průdušky. Předě­ lem je hltan. CET viz Evropská střelecká konfedera­ ce cévní soustava, systém rozvádějící v těle krev a mízu. Je tvořen srdcem a cévami. Cévy dělíme na krevní a míz­ ní. Srdce je pumpa (tlaková i sací), kte­ rá udržuje oběh, cirkulaci. Cévy, které vedou krev ze srdce, se nazývají tepny, do srdce krev přivádějí žíly. Spojnicí mezi tepnami a žílami jsou vlásečnice krevní, které umožňují výměnu látek a plynů mezi krvi a tkáňovým mokem Směrem do periférie se tepny stále dě­ lí, čímž vzrůstá i jejich celkový průřez. Nejužší úseky tepen se nazývají tepénky (arterioly) a ty přecházejí do sítí vlásečnic. Z nich vycházejí žilky, jejichž průřez se postupně zvětšuje. Stěn - te­ pen a žil je tvořena hladkým svalstvem, Cepín: 1 klavice, 2topůrko, 3 které umožňuje měnit jejich průsvit; pojišťovací pásek, 4 bodec. vnitřní strana stěny je vystlána výstel­ kou. endotelem, který bráni sráženi kr­ Cerar Miroslav. * 1939, jug. gymnasta. ve v cévách, zevní vrstva je vazivová, Dvojnásobný olymp. vítěz ve cvičení na chlopně žilní usměrňuji proud krve koni našíř 1964 a 1968. Mistr světa 1962 k srdci. Vlásečnice mají stěnu z jedné (hrazda, kůň našíř), 1966 (kůň našiř) vrstvy velmi tenkých endotelových bu­ a 1970 (kůň našíř); mistr Evropy 1961 něk. Tím usměrňují výměnu látek mezi (víceboj jednotlivců, bradla, kůň našíř, krvi a tkáňovým mokem. Hlavním úko­ kruhy), 1963 (jednotlivci, kruhy, kůň na­ lem c. s. je doprava látek do tkáni šiř. hrazda), 1965 (bradla) a 1969 (kůň a z tkání - funkce transportní, udržování našíř), držitel stříbrných medaili z ME stálé tělesné teploty rozvodem tepla 1963 (přeskok), 1965 (kůň našiř, pro- z míst teplejších - funkce termoregulač­ stná), 1967 (kůň našíř), 1969 (bradla) ní, rozvod produktů žláz s vnitřní sekre­ a bronzových z OH 1964 (bradla), MS cí — funkce humorálni a velmi složitá 1958 (kůň našiř) a 1966 (bradla), z 1961, funkce ochranná jak před mikroby a vi­ 1963 (prostná), 1965 (kruhy) 1967 a 1969 ry, tak i proti „nepovedeným" buňkám vlastního těla. — Cévy mízní jsou vypl­ (hrazda). cestovní kanceláře, zákl. organizační něny mízou. Začínají všude ve tkáních článek - ► cestovního ruchu, pro nějž slepě jako vlásečnice mizni. Pro jejich c. k. zprostředkovávají, organizuji a za­ stěnu je charakteristická prostupnost vučnicí (viz dále). CNS je obalena ple­ nami mozkovými: zevní tvrdou a měk­ kými plenami (pavučnicí a omozečnicí) Obdobné obaly má i mícha. - Cévní zá­ sobeni mozku je ze čtyř zdrojů: z pravé a levé vnitřní krkavice a z pravé a levé tepny páteřní, na spodině mozku jsou propojeny a vytvářeji cévni kruh. Mícha je zásobena z příslušných tepen v sou­ sedství. Krev z mozku odtéká tzv. spla­ vy do vnitřní hrdelnice, z míchy do žilnich pletení uložených kolem míchy v páteřním kanálu. centrhalf (z angl ), slg. stř. -(-záložník v některých brankových sport, hrách, cepfn, součást výzbroje horolezce, sloužící' jako opora při chůzi na sněho­ vých a ledovcových svazich a na hřebe­ nech hor. Používá se k -(-jištění, lezení a vysekávání stupňů v tvrdém firnu a v ledu. Skládá se z hlavice, topůrka a bodce. Hlavici tvoři lopatka z legova­ né oceli a ozubená čepel (tzv. nos). Topůrko je z jasanového nebo hikorového dřeva, dnes častěji z různých kovů oba­ lených plastickou hmotou. Optimálni délka se 80 - 90 cm; ve strmých stěnách se použivají c. kratších.

cchenburti i pro látky vysokomolekulární. Vlásečnice mizni přecházej! v mlznice a ty v hl. kmeny mizni. Mlznice a hl. kmeny mizni probíhají nezávisle na cévách krevních Hl. kmeny mízní jsou mízovod hrudní a pravostranný kmen mizni. Ústí do soutoku žily podklíčkové s žílou hrdelni. Negativní tlak v těchto žilách a četné chlopně v miznicich i v kmenech míznich usnadňuji tok mizy směrem k srdci. Proud mízy je přerušován mízní­ mi uzlinami, v nichž se míza zbavuje ne­ žádoucích příměsí a obohacuje o lymfocyty. cchenburti, gruzínská branková jez­ decká sport. hra. Obdoba -»polo-crossu. Micek z tuhé gumy, obvod 40 cm. Volně vypletené rakety, rukojeť 40 cm, hlava 20 cm. Družstva o 6 hráčích. Utká­ ní 2 x 20 min. Při zahájení a po brance vhazování mezi 2 soupeře ve středu hři­ ště. CIEPS viz Světová rada pro tělesnou výchovu a sport Cierpinski Waldemar, ' 1950, atlet NDR, maratónec. Dvojnásobný olymp. vítěz. 1976 (2:09:55,0) a 1980 (2:11:03,0). Čtvrtý na ME 1978 (2:12:20,0) a šestý na ME 1982 (2:17:50,7). Třetí na MS 1983 (2:10:37).

Waldemar Cierpinski

cifrovíní, lid. výraz pro (většinou im­ provizované) zdobeni tan. kroku nebo tan. prvku; podobně okorování nebo ci­ frováni v lid. hudbě. Cfgner Alois, * 1903, čs. kanoista a judista. Zvítězil v kánoi dvojic na 1 000m (s - * K. Šandou) na ME 1933 a získal bronzovou medaili ve stejné disciplině na ME 1934 (s -»-K. Víznerem). První čs. reprezentant juda na ME 1934, kde ob­ sadil 3. místo. Byl také mistrem Čech v ř. ř. zápase. Cihlář Jaroslav, ' 1924, čs. cyklista, MS. Účastník MS 1946, 1947 (probojo­ val se do čtvrtfinále stíhacího závodu jednotlivců). 1948-49,1954 a OH 1956 ja­ ko závodník; OH 1952, 1960 a 1968 jako trenér čs. reprezentace. 1951 získal titul akad. mistra světa v silničním závodě, získal 20 mistrovských titulů (sprint 1 km, stíhací závod, 50 km, jízda do vrchu). Zasloužilý trenér.

92

Jaroslav Cihlář

C U M viz Mezinárodni výbor středo­ zemních her cil, 1. zakončení závodni dráhy. V atl. je c. rovina určená cílovou čarou a cílový­ mi kůly. C. lyžařských závodů je v pro­ storu vyznačovaném cílovými tyčemi, mezi nimiž na sněhu je cílová čára a nad ní je na tyčích upevněn nápis Cil. V kanoistice c. myšlená čára mezi dvě­ ma bójkami s červeným praporkem; 2. místo nebo meta, k niž směřuje pohyb hráčů; 3. ve střelbě a lukostřelbě je cí­ lem pevný nebo pohyblivý -*terč. cílová, branková sport, hra, kombinace amer. košíkové a angl. kopané. C. vy­ tvořil 1906 J Klerika pro mládež, hra se uplatnila i při sokolském sletu. Hřiště 26 - 30 x 60 - 80 m, místo branek kruhové terče průměru 1 m, svisle upevněné, horní okraj ve výši 2,5 m. Překryty šachovitě vybarveným papirem, aby zá­ sah byl nesporný. Dutý míč průměru 20 - 21 cm. Družstva šestičlenná. Hraci do­ ba 2 x 10 - 20 min. Při zahájení hry a po zásahu terče rozskok ve středu hřiště. Držení míče ma*. 2 s, postup 2 kroky, driblink s odrážením miče o zem nebo s nadhazováním neomezený, stejně tak přihrávky. cílová jfzda viz cilový pochod cílová kamera, filmový přistroj zazna­ menávající na souvislý pohyblivý film pořadí a časy závodníků probihajícich cílem. Musi být napojena na zařízení (obvykle startovací pistole), které ji au­ tomaticky zapojí a automaticky zazna­ mená cilový čas. Pořadí a časy závodní­ ků v cíli jsou na filmu zaznamenány ka­ merou, jejíž vertikální štěrbina je umís­ těna v prodlouženi cílové čáry v dosta­ tečném nadhledu, aby se závodníci ne­ překrývali. Film musi být synchronizo­ ván s jednotně vyznačenou časovou stupnicí, dělenou po setinách sekundy. Umístění a časy se přečtou z filmu ve speciálním prohlížecím zařízení. C. k. zabírá přesně vymezený prostor po ce­ lou dobu doběhu. U doběhů s většími časovými rozdíly je možno pohyb filmu přerušovat; časový údaj však postupuje neustále. Po doběhu závodníků je mož­ no film vyvolat a předat k přečtení asi

do 20 sekund. K identifikaci se na film exponuje číslo běhu. cílová páska, používala se k určeni ví­ těze závodu v běhu. Byla napnuta na­ přič atl. dráhy a připevněna na cílových kůlech přesně nad vnitřním krajem cílo­ vé čáry bližším ke startu ve výši 1,22 m. cílová pásma, v karate části těla, na něž směřují údery: horní pásmo (djodan) zahrnuje hlavu a krk, střední pás­ mo (tchudan) zahrnuje trup a spodní pásmo (gedan) zahrnuje tělo od hornich kyčelnich kosti po chodidla, cflová rovinka, přimá část závodni dráhy před cílem. cflový pochod, typ tur. akce, která ne­ má stanovena pevná pravidla (trvání, délku, obtížnost ap.), ale obvykle má výrazně ideově polit, motivaci a propa­ gační význam (např. c. p. k příležitosti zahájení ČSS, význ. výročím, srazům) Účastníci plni na trase (hvězdicovité, z různých míst do společného čile. od společného startu k různým cílům) kult. poznávací i odb. těch. úkoly (vyhledá­ vání památníků význ. událostí, osob­ nosti, orientace, překonávání překážek ap). Podobné akce s použitím dopravní­ ho prostředku se nazývaji cilové jízdy. Cipovičky (Ciporušky, Cindruška, Cindrušky, Cibulenky, Makula), dívčí tanec, v němž se hravou formou zobrazuji cíp­ ky, tj. slepičky; cibulenky představuji cibuličky, makuly makovice. Jejich hud. pohyb, verze a varianty (místy spíše tan. hry než tanec) zaznamenány na ce­ lém našem území. Na Moravě jsou sou­ částí obřadních Královniček. Hl. taneč­ ním motivem všech druhů cípoviček jsou drobné poskoky v dřepu. Dvoudobě rytmizované nápěvy mají lehce skočný charakter; na Slovensku připo­ mínají nápěvy odzemkové. cirkus [lat], ve starověkém Římě ob­ délná, na konci polokruhovité zaoblená závodní dráha pro závody vozů a dosti­ hy, tzv. ludi circenses (viz hry v cirku), obklopená stupňovitým hledištěm. V podélné ose piskem vysypaného zá­ vodiště (aréna) nízká zeď (spina), kte­ rou závodníci objížděli. Největší, tzv. C. Maximus, pojmul 250 000 diváků. Byla to nejstarší sport, stavba v Římě, zalo­ žená v 6. stol. př. n. I. Obdobné cirky vznikly ve všech větších městech řim. impéria. Císař Jiří, * 1956, čs. motocyklový zá­ vodník, ZMS. Startoval v devíti Sestidennich, 1982 byl členem vítězného tý­ mu ČSSR v soutěži o Světovou trofej, 1979 byl v mužstvu, které vyhrálo Stří­ brnou vázu. Cfsař Josef, ' 1947, čs. motocyklový zá­ vodník, ZMS. Startoval v jedenácti Šestidenních, 1972, 1973, 1974 a 1977 byl členem vítězného týmu ČSSR v soutěži o Světovou trofej, 1970 a 1971 byl

93

Cofavá 1963 (28:15,6), 1965 (28:14,0 a 27:39,4). na 20 000 m 1965 (59:22,8) a v hodinov­ ce (20 232 m). Jako první běžec světa překonal hranici 13 minut na 3 mile, hranici 13:30 min na 5 000 m, hranici 27 minut na 6 míli a hranici 28 minut na

10 000 m. Claudius Leslie, * 1927, indický pozemni hokejista. Člen družstva, které zvítě­ zilo na OH 1948,1952 a 1956. Držitel stří­ brné medaile z OH 1960. Clay Cassius, též Muhammad Ali, "1942, boxer USA. Olymp, vítěz 1960 Jiří Císař polotěžké kat. (do 81 kg). Profesionální mistr světa bez rozdílu hmotnosti v mužstvu, které vyhrálo Stříbrnou vá-< 1964-65, 1967,1974-78, 1978-79. zu. 1 Clias Phokion Heinrich, 1782—1854, tě­ CISM viz Mezinárodní rada vojenského lových. pracovník švýc. původu, učil TV sportu v Bernu. Pařiži, Besangonu, a na voj. CISS viz Mezinárodni sportovní výbor školách v Anglii. Považován za zaklada­ neslyšících tele švýc. (a částečně angl.) tělovýcho­ Citius - Altius - Fortius (lat. rychleji - vy. Autor jednoho z nejstarších spisů výše - silněji), oficiální olymp. heslo vy­ 0 dívčí TV ( Callisthénie oder Ůbungen jadřující snahu o neustálý pokrok. Zakl. zur Schónheit und Kraft fůr Mádchen novodobých OH -vPierre de Coubertin — Cvičení ke zvýšení krásy a půvabu je převzal od svého přítele H. Didona. dívek, 1829). Propagátor zdrav, a dívčí Uznáno MOV 1913, od 1920 součást TV. Jeho spis Anfangsgrůnde der Gym­ olymp. emblému. V. t. olympijské sym­ nastik oder Turnkunst (Základy tělocvi­ boly. ku, 1816) je označován za opis GutsC1, C2, C5, C7, oficiální mez. označení Muthsovy a Viethovy práce. typů kánoí podle početnosti posádky: clona, druh -*-clonění, 1. v basketbalu C1 pro jednotlivce, C2 pro dvojici, C5 rozlišujeme c. v pohybu bez míče, na pětikánoe, C7 sedmikánoe. Rozměry viz místě bez míče nebo s míčem, v driblinkánoe. C je zkr. z angl. canoe. ku. Podle situačních faktorů je dělíme Clarke Jim, 1936-1968, brit. automobi­ na c. vnitřní nebo zadni (clonici hráč je lový závodnik. Mistr světa v závodech mezi obráncem a jeho košem a není F1 1963 a 1965, druhý 1962, třetí 1964 v zorném poli cloněného obránce), Vyhrál 25 závodů Grand Prix. Závodil na vnější nebo přední (clonící hráč je mezi vozech Lotus Climax, Lotus BRM a Lo­ cloněným obráncem a útočníkem, který tus Ford. Zahynul při závodě F2 na má být odcloněn), boční (clonící hráč je okruhu Heckenheim v NSR. vedle cloněného obránce). 2. ve volej­ Clarke Ronald, ' 1937, austr. atl. vytr­ balu pravidly nedovolené zakrýváni po­ valec. Na OH 1964 třetí na 10 000 m dávajícího hráče; soupeři se tim zne­ (28:25,2) a devátý na 5 000 m (13:58,0), snadňuje odhad křivky letu míče a tim na OH 1968 pátý na 5 000 m (14:12,4) 1zpracování míče. a šestý na 10 000 m (29:44,8). Vytvořil clonění, 1. útočná herní činnost sedmnáct SR: na 2 míle 1967 (8:19,8) jednotlivce (v basketbalu), jejímž cílem a 1968 (8:19,6), 3 míle 1964 (13:07,6), je zaujmout vhodné postavení a postoj 1965 (13:00,4 a 12:52,4) a 1966 (12:50,4), a zdržet tak pravidly dovoleným způso­ na 5 000 m 1965 (13:34,8, 13:33,4 bem soupeře v obranné činnosti. Cloní­ a 13:25,8) a 1966 (13:16.6) na 6 mil 1963 cí hráč má podle pravidel větší odpo­ (27:17,8) a 1965 (26:47,0), na 10 000 m vědnost za případný osobní dotyk, chy­ by se dopustí i v případě, že se postaví obránci do cesty tak rychle, že obránce se nemůže zastavit nebo změnit směr, aby zabránil dotyku, jednotlivé druhy clonění se nazývají -»clony. Na c. je zal. velmi početná skupina útočných kombinaci; 2. útočná herní kombinace. V basketbalu se řeší situace vzniklá clo­ nou buď z iniciativy odcloněného hráče (clonici hráč reaguje na činnost spolu­ hráče jako druhý), nebo z iniciativy clo­ nícího hráče (odcjoněný hráč reaguje jako druhý) - V ledním hokeji se hráč bez kotouče snaži vhodným postave­ ním nebo pohybem bránit soupeři v na­ Ronald Clarke

padení spoluhráče s kotoučem nebo v návratu do obranného postavení. V házené útočná herni kombinace zal. na součinnosti dvou spoluhráčů, z nichž jeden vhodným postavením znemožňu­ je pravidly povoleným způsobem po­ hyb bránícímu soupeři. CMAS viz Světová potápěčská konfe­ derace codeball on the green [angl.], obmě­ na golfu kopáním míče o průměru 15 cm a hmotnosti 340 g. Délka hřiště se 14 jamkami (o průměru 46 cm) je různá podle terénu. Z tohoto odtučňovacího cvičení dr. Coda se vyvinul sport, v němž je od r. 1931 mistrovství USA. codeball in court, angl. sport, hra, pův. odtučňovací cvičení vymyšlené dr. W. F. Codemz Chicaga; od 1931 se hra­ jí mistrovské soutěže. Hraje se na hřišti -►handballu court se 4 stěnami, výji­ mečně 1 stěnou. Míč o průměru 15 cm a hmotnosti 340 g se kope. Hraje se na 2 vítězné sety do 15 bodů, s nastavová­ ním jako v badmintonu. Každá chyba je bod pro soupeře, chyba podávajícího současně i ztrátou podáni. Hrají se i čtyřhry. Coe Sebastian,* 1956, brit. atlet, běžec na střední tratě. Dvojnásobný olymp ví­ těz na 1 500 m 1980 (3:38,4) a 1984 (3:32,53). Na OH 1980 a OH 1984 dva­ krát druhý na 800 m (1:45,85 resp. 1:43,64). Na ME 1978 třetí na 800 m (1:44,76), na ME 1982 druhý na 800 m (1:44,76). Osmkrát překonal SR: na 800 m 1979 (1:42,33) a 1981 (1:41,73), na 1 000 m 1980 (2:13,40) a 1981 (2:12.18), na 1 500 m 1979 (3:32,03),1 míli 1979 (3:48,95) a 1981 (3:48,53 a 3:47,33). Vítěz HME 1977 na 800 m (1:46,5).

Sebastian Coe

Cofavá, tridobý (výjimečně dvoudobý) lid. tanec z Hané. Má charakter barokní Allemandy nebo lid. menuetu. Po hud. stránce je příbuzná s moravskými tanci ve třídobém taktu - se Starodávným, Starohanáckou, se Záváďkami a tanci menuetového charakteru. Cofavá má obřadný, důstojný ráz; tempo je poma­ lé. Převážně se tanči ve trojici (chlapec a dvě děvčata).

Cochet Cochet Henri, * 1901, fr. tenista, vítěz dvouhry ve Wibledonu 1927, 1929 (čtyř­ hra 1926, 1928), na mez mistrovství Francie 1922, 1926, 1928, 1930, 1932, (čtyřhra 1927, 1930, 1932) a USA 1928. Clen družstva, které 1927-32 získalo šestkrát za sebou Davisův pohár. Collins Peter, " 1954, brit. motocyklový závodník. Mistr světa na ploché dráze jednotlivců 1976, ve dvojicích (spolu se Simmonsem), 1980, (spolu s Jessupem), 1983 (spolu s Carterem) a 1984 (spolu s Mortonem). Colo Zeno, ' 1921 it. lyžař. Vítěz ZOH 1952 ve sjezdu a obřím slalomu. Na stejném šampionátu získal stříbrnou medaili ve slalomu. Vítěz poháru Kan­ dahar 1949 a 1951. C o m a n e c io v á Nadia, * 1961, rumun­ ská gymnastka. Olymp, vítězka 1976 (víceboj jednotlivkyň, bradla, kladina) a 1980 (prostná, kladina). Mistryně svě­ ta 1978 (kladina) a mistryně Evropy 1975 (přeskok, bradla, kladina, viceboj jednotlivkyň), 1977 (bradla, viceboj jednotlivkyň) a 1979 (přeskok, prostná a viceboj jednotlivkyň). Držitelka stříbr­ ných medailí z OH 1967 (družstva), 1980 (viceboj jednotlivkyň, družstva), z MS 1978 (přeskok) a z ME 1975 ( prostná) a 1977 (přeskok); bronzových medaili z OH 1976 (prostná) a ME 1979 (kladi­ na). Nejlepší sportovkyně světa 1976.

Nadia Comaneciová

Commonwealth Games viz hry brit­ ského Společenství, concours (konkúr, fr.), v jezdectví sou­ těž všestranné způsobilosti. Dělí se na tyto kat.: a) CCA (Concours Complet ďAmitié), mez. platné ozn. pro závody s účasti zahraničních jezdců z jednoho státu; bj CCI (Concours Complet Inter­ national) pro mez závody; c) CCIO (Concours Complet International Officiel) pro oficiální mez. závody; d) CCEO (Concours Complet ďEquitation des Jeux Olympiques) pro olymp. soutěž; e) CCN (Concours Complet National) pro nár. závody všestranné způsobilo sti concours hippique [fr ], jezdecké sou­ těže pořádané v -»parkúrovém skákání.

94 -►drezúrních soutěžích, v soutěži -» všestranné způsobilosti a v soutěži - ► spřežení podle pravidel jezdeckého sportu. V. t. jezdectví. Connolly Harold, * 1931, amer. atlet, kladivář. Olymp, vítěz 1956 (63,19 m), na OH 1960 osmý (63,59), 1964 šestý (66,65 m), 1958 (68,68), 1960 (70,33 m), 1962 (70,67 m), 1965 (71,06 m a 71,26 m). Ja­ ko prvni kladivář světa překonal hranici sedmdesáti metrů. Connors Jimmy, ' 1952, tenista USA. Vítěz dvouhry ve Wimbledonu 1974, 1982 (čtyřhra 1972), na mez. mistrovství USA 1974, 1976, 1978, 1982-83 (čtyřhra 1975) a Austrálie 1974. Vyhrál závěreč­ né turnaje WCT 1977 a 1980 a Grand Prix 1977. První hráč svět. žebříčku 1974-78

-►vytrvalostní schopnosti, při němž se měří vzdálenost uběhnutá za 12 minut. C. t. je používaný v mnoha zemích na různých populacích, což umožňuje mož­ né porovnání výsledků. V. t. K. Cooper, dvanáctiminutový běh. Coppi Fausto, 1919-1960, it. cyklista Vítěz Tour de France 1949, 1952 a Giro ďltalia 1940, 1947, 1949, 1952 a 1953 Profesionální mistr světa v závodě jednotlivců 1947, 1949 a v soutěži druž­ stev 1953. Vytvořil 1942 SR v hodino­ vém závodě. Nejlepši sportovec světa 1953. Correa Emilio, * 1953, kubánský boxer, Olymp, vítěz 1972 v kat. velterové (do 67 kg) a mistr světa 1974 ve stejné kate­ gorii. Costello Paul, ‘ 1899, amer. veslař. Olymp vítěz na dvojskifu 1920, 1924 s ->J. Kellym st. a 1928 s Ch. Mclvainem. Coster Roger de, ’ 1944 belg. motocy­ klový závodník. Mistr světa v motokrosu kubatury 500 cm3 1971, 1972, 1973, 1975 a 1976 na strojích Suzuki.

Jimmy Connors

Cooper Kenneth (kúpr), sport, lékař a trenér kosmonautů v USA. Působil ja­ ko major v armádě, pracuje jako vedou­ cí lékař laboratoře pro kosmické lety v nemocnici v Texasu. Je autorem sy­ stému rozvoje těl. zdatnosti, který se rozšířil po celém světě pod označením aerobics (viz aerobní cvičeni). Na zákl. laboratorních měření max. aerobního výkonu (spotřeba kyslíku v mmol/kg/ min) zpracoval Cooper pro 4 věk. skupi­ ny mužů normové tabulky těl zdatnosti. V úzké vazbě na tyto údaje obdobné rozpracoval i některé terénní testy zdat­ nosti, z nich se nejvíce používá -*-dvanáctiminutový běh. Úroveň zdatnosti je výchozím kritériem pro volbu přiměře­ ného kondičního programu. Podrobné zpracoval aerobní program pro chůzi, běh, klus na místě, jizdu na kole, plavá­ ní a některé sport. hry. Určuje týdenní frekvenci tréninkových jednotek, objem a intenzitu zátěže. Každá trén. jednotka má podle energetické náročnosti cviče­ ni přiřazenou bodovou hodnotu. Pro­ gram požaduje dosáhnout týdně 30 bo­ dů, aktivity je možné různě kombinovat. Cooperovy aerobní programy jsou po­ pulární nejen v USA, ale i v mnoha evr. zemích včetně ČSSR. - Literatura: Coo­ per, K. H. Aerobní cvičení. Praha 1980, 1983. Cooperův test, nepřímé testováni

Roger de Coster

Coubertin Pierre de Fredi, 1863-1937, franc, pedagog a historik a sport, funk­ cionář; iniciátor obnoveni OH, zakl. MOV, jeho gen sekretář (1894-96) a druhý předseda (1896-1925). Autor zá­ kl. článků -►olym pijské charty, -►o ly m ­ pijského ceremoniálu, -►olympijských symbolů a -►olym pijské myšlenky jako myšlenky miru a přátelství mezi národy. Zakl. řady dalších sport, a pedag. orga­ nizaci nár. a mez. významu; 1888 Výbo­ ru pro propagaci těl. cvičeni; 1889 Únie franc, společenosti atl. sportů; 1891 Nejvyššího výboru pro těl. výchovu a sport; 1906 Společnosti pro lidový sport; 1925 Svět. pedag. unie; 1928 Mez. byra sport, pedagogiky Jeho životnim cílem byla reforma školství a vý­ chovy. Požadoval až 13 h TV týdně, zrovnoprávnění TV s ostatními předmě­ ty, prodlouženi prázdnin, výstsvbu hřišť a organizování soutěži ve školách. Or­ ganizoval řadu mez. kongresů a konfe­ rencí o TVS. Obnovení OH bylo součá­ sti jeho reformních snah. OH měly být

CRW

95 jedním z prostředků výchovy mladé ge­ nerace, měly připravit půdu pro budou­ cí celosvět. pedag. reformu a pro roz­ voj TVS. 1926 vyhlásil „právo na sport" za jedno ze základ, lidských práv. Pod vlivem spol. vývoje opouštěl postupně platformu reformy burž. pedagogiky a navrhoval vytvořeni nové proletářské pedagogiky. Usiloval o vytvořeni tzv. dělnických univerzit. Ostře kritizoval kap. společnost. — V době RakouskoUherska prosazoval samostatnou čes. účast na OH a v MOV v duchu tzv. -*• sport, geografie. Z jeho podnětu byl 1925 svolán do Prahy Vlil. Olymp, kon­ gres. Olymp, vítěz v umělecké soutěži na OH 1912 za Ódu na sport. - Spisy: L'Education en Angleterre 1888; Pages d'Historie Contemporaine 1909; Essais de Psychologie sportive 1913; Historie Universelle I. - IV. 1919; Pédagogie sportive 1922; Mémoires Olmypiques 1931 aj. Literatura: Boulogne, Y. P.: La vie et ťoeuvre pédagogique de Pierre de Coubertin, 1975; Eyquem, M. T.: Pierre de Coubertin, ťépopée olympique, 1966.

Pierre de Coubertin

Counsilman James, amer. plavecký odborník, trenér a lékař, prof. TV na In­ diana University, hl. trenér olymp. muž­ stva USA 1964 a 1976, trenér M. Spitze aj. Autor řady prací o plaváni. Čes. vy­ šlo 1975 Závodní plavání. Courtová-Smithová Margaret, ‘ 1942, austr. tenistka. Nejlepši hráčka svět. že­ bříčku 1962-65, 1969-70, 1973, vítězka Grand Slamu 1970. Vítězka dvouhry ve Wimbledonu 1963, 1965, 1970 (čtyřhra 1964,1969), na mez. mistrovství Francie 11962, 1964, 1969-70. 1973 (čtyřhra

Margaret Courtová-Smithová

1964-66,1973), USA 1962,1965, 1969-70, 1973 (čtyřhra 1963, 1968, 1973, 1975) a Austrálie 1960-66, 1969-71, 1971 (čtyř­ hra 1961-63, 1965, 1969-71, 1973). court tennis [angl.], amer. tenisová hra, vznikla 1875 v USA ze středově­ kých angl. a fr. tenisových her (royal game, royal tennis). Hřiště tvoří krytý kurt se 4 stěnami (9 m vysokými), stropnim osvětlením a betonovou podlahou. Volná síť je 1,5 m vysoká u stěn, upro­ střed nižší, rozděluje kurt 11,5x33 m na 2 části. Kolem 3 stěn je zastřešený přístavek pro diváky. Na jedné stěně je vyčnívající výběžek („buben"), zne­ snadňující odhad odrazu mičku. Míč se může posílat do pole soupeře i odra­ zem od kterékoliv stěny nebo galérie. Ve stěnách jsou otvory, za vstřelení míčku do otvoru se ziskávají body. Mič je z látkových klůcků potažených meltonem, menší než tenisový, odlišné bar­ vy od stěn. Rakety se silnými střívkový­ mi strunami umožňuji řezané údery. Hraje se na 2 vitězné sety a 8 gamů, mistrovské utkání na 3 sety a 6 gamů. Každá chyba je bod. počitaný po 15, gam se hraje do 60 bodů, při rovnosti 45 bodů je třeba získat 2 „fiftýny" po sobě. Hrají se dvouhry i čtyřhry. Cousins Robin, ' 1957, brit krasobruslař. Olymp, vítěz a mistr světa i Evropy 1980 v soutěži mužů. Držitel stříbrné medaile z MS 1970 a čtyř bronzových z MS 1978 a ME 1977-79. Couttet James, ’ 1921, fr. lyžař. Mistr světa ve sjezdu 1938. Držitel stříbrných medaili ze ZOH 1948 (slalom) a MS 1950 (sjezd) a bronzových ze ZOH 1948 (trojkombinace) a MS 1950 (obří sla­ lom). Covaliov Serghei, ' 1944, rumunský kanoista. Vitéz OH 1968 (s -* l. Patzai­ chinem), mistr světa 1966 (s V. Calabiciovem), 1970 (s I. Patzaichinem) a mistr Evropy 1969 (s I. Patzaichinem) v závo­ dech kánoi dvojic na 1 000 m. Držitel stříbrných medailí ve stejné disciplině z OH 1972 a MS 1971 (vždy s I. Patzaichi­ nem) a bronzové v C 2 na 10000m z ME 1965 (s L. Calinovovem). Cowan Andrew, * 1937, brit. automobi­ lový závodník. Vitěz maratónů Londýn Sydney 1968 (Hillman Hunter) a 1977 (Mercedes-Benz) a Rallye kolem Jižni Ameriky (30 000 km) 1978 (MercedesBenz). CP, kreatinfosfát, nejvýznamnějši záso­ ba makroergního fosfátu ve svalu, zdroj pro rychlou obnovu -»ATP, sloužící k zachování přiměřeného množství ATP jako zdroje energie pro svalový stah. Rezervy CP ve svalu dosahují 1 5 - 2 0 mmol.kg-1 svalové hmoty. V.t. alakátová složka metabolismu. Cramptonovy testy, testy, jimiž se hodnotí drženi těla. Hodnocený se po­

staví čelem ke zdi, špičky nohou se do­ týkají zdi. při správném drženi těla se dotkne zdi hrudnik, nos je vzdálen 5 cm od zdi. Při stoji zády ke zdi je správný dotek patami, hýžděmi, hrudní kyfózou a hrbolem kosti týlní. Dále se měří thorakoabdominální poměr při vdechu a výdechu. Hrudni míry by měly převy­ šovat břišní asi o 10%. Cranzová Christ/, ’ 1914, něm lyžařka. Vitězka ZOH 1936 (alpská kombinace). Mistryně světa 1935 a 1938 (slalom a kombinace), 1937 a 1939 (sjezd, sla­ lom a kombinace) a 1935 (sjezd, kombi­ nace). Držitelka stříbrných medailí z MS 1934 (sjezd), 1935 (slalom) a 1938 , (sjezd). ' Craven Peter, 1934 - 1963, brit. motocy­ klový závodník. Mistr světa na ploché dráze jednotlivců 1955 a 1962. Cresta Run, speciální skeletová dráha ve Sv. Mořici ve Švýcarsku. Je 1231 m dlouhá, s výškovým rozdílem 167 m. Pro svou obtížnost je rozdělena na dvě čá­ sti. Spodní část je přístupná i nováč­ kům. Největšim závodem na kratší trati je Cruzonův pohár. Celá traf je vyhraze­ na jen zkušeným jezdcům. Na ní se jez­ di nejslavnějši závod sezóny, Velká ná­ rodní. Nejdůležitějšími sezónami byly roky 1928 a 1948, kdy se na dráze kona­ ly olymp. soutěže v jízdě na -►ske leto­ nu. V současnosti slouží pouze jezdcům a hostům angl. skeletového klubu, kte­ rý je vlastníkem a provozovatelem Cresty. V. t. skeletový sport, cross-country [angl.], v jezdectví traf krajinové jizdy pres pevné terénní pře­ kážky až 120 cm vysoké. Je čtvrtým úsekem terénní zkoušky -►všestranné způsobilosti. Délka tratě je v nejtěžšich soutěžích kolem 7 km, na OH až 8 km. V. t. kross. Cruyff Johannes Hendrik, * 1947, niz. fotbalista, útočník Ajaxu Amsterodam (1957-73) a FC Barcelony (1973-78). 1966-78 reprezentoval Nizozemsko 48 x (34 branek). Účastník MS 1974 (2.

J. H. Cruyff místo) a ME 1976 (3. místo). Nejlepší fotbalista Evropy 1971,1973 a 1974. No­ sitel niz. Rytířského řádu. CRW, angl. Canopy Relative Work,

Csanódi součinnost skupiny parašutistů na ote­ parašutistů do obrazce přebirá řízeni vřených padácich, nejmladší disciplina a celé seskupeni vede na doskokovou sport, parašutismu; skupinové seskoky plochu. Přistáni skupiny se děje po­ se slétávánim vícečlenných družstev stupným odpojováním na signál spod­ z výše 2500 m, s otevřením padáku nej­ ního parašutisty krátce před přistáním. dříve po 4 s a s možnosti posledního — Hodnotí se rychlost seskupeni přibližovaciho manévru nad výškou 400 obrazce, pohyb jednotlivců v obrazci m. Provozuje se zejména v USA a v ně­ a seskupeni určeného nebo volného kterých zemích záp. Evropy. — Skáče obrazce. Nejobvyklejšimi skupinami se na otevřených padácich typu Křidlo, jsou čtyřčlenné sekvence, které máji řa­ horni parašutista se zaklesne nohama du variant, vesměs vertikálního typu. do prostředního kanálu spodního padá­ Nutným vybavením je výškoměr. — ku. Nejobtížnějši je spojeni první dvoji­ Mez. letecké federace (FAI) uspořádala ce. Nejvýznamnější osobou je nejvýše Světový pohár 1980 v Zephyrsville umísténý parašutista, po spojení všech v USA a Světový pohár 1982 v Lapalisse ve Francii. V ČSSR se s touto disci­ plinou teprve začíná. Csanádi Arpád, 1923 - 1983, mad. sport, funkcionář, člen MOV 1964-83, těch. ředitel MOV 1979-83, předseda komise pro olymp. program 1968-83, gen sekretář a místopředseda Maď. olymp. výboru a Státního výboru pro těl. vých. a sport. Cserm ik József, * 1932, mad. atlet, kladivář. Olymp, vítěz 1952 (60,34 m). Třeti na ME 1954 (59,72 m), osmý 1958 (61,00 m). Svět. rekordman 1952 (60,34 m). Jako první kladivář překonal hranici šedesáti metrů. CSIT viz Mezinárodni sportovní výbor práce. Cukahara Mitsuo * 1947, jap. gymna­ sta. Olymp, vitěz 1968 (družstva), 1972 a 1976 (hrazda, družstva). Mistr světa 1970 (přeskok, družstva) a 1974 (druž­ stva). Držitel střibrných medailí z OH 1976 (přeskok), MS 1970 (víceboj jednotlivců, kruhy) a bronzových me­ daili z OH 1972 (kruhy) a 1976 (bradla, viceboj jednotlivců). Jeho jměnem byl nazván jeden z přeskoků, cukrovka, diabetes [řec.J, závažná po­ rucha metabolismu cukru, způsobená sníženou produkci inzulinu, postižen je i metabolismus dalších látek, zejm. tu­ ků. Na průběh choroby má příznivý vliv vedle diety a podáváni inzulinu pravi­ delná pohyb, činnost. U mladých diabe­ tiků se po pravidelném cvičeni zvýšila těl. zdatnost, stabilizovala se reakce metabolismu a poklesla potřeba inzulí­ nu. Hladina cukru v krvi klesá v závislo­ sti na intenzitě zátěže, zvi. dopoledne, proto při dlouhodobé zátěži se doporu­ čuje mít po ruce zásobu cukru. Výkon­ nost diabetiků plně zajištěných inzulí­ nem je téměř stejná jako u zdravých, cukry viz sacharidy, cup [angl ] viz pohár. Cuperus Nicolas J., 1842-1928, belg tělových, funkcionář, zakl. a 1881-1924 předseda Mez. gym. federace (FIG), te­ oretik a autor zákl. prací belg. gymna­ stiky, předseda Belg. gym. federace, curlin g [kérling, angl.J, druh metané Součinnost skupiny parašutistů na otevřených padácích. na ledě skotského původu, od zač. 19.

96 stol. oblíbená v Kanadě, později v USA. Obnovena 1954 na speciálnich stadió­ nech (v Calgary s 24 drahami). — Na dráze 7 x 40 m soupeři 2 čtyřčlenná družstva. Každý hráč má 2 kotouče bochníkového tvaru (obvod 91,4 cm, vý­ ška 11,4 cm, hmotnost 16,2 kg) s drža­ dlem nahoře. Kyvadlovým pohybem paže nazad a vpřed hráč kotouč vypou­ ští a usměrňuje, aby klouzal po ledě na cil. Košfátkem může odmetat nebo na­ metat ledovou t ř iiť do cesty disku. Za umístěný kotouč získává 1 bod. Z cílo­ vého terče lze kotouče soupeřů vyrážet (v. t. Eisschiessen). V Evropě se c. hraje ve Švýcarsku a sev. státech. Curry John, *1949, brit. krasobruslař. Olymp, vítěz, mistr světa a Evropy 1976 v soutěži mužů. Držitel stříbrné medaile z ME 1975 a bronzových z MS 1975 a ME 1974. Curtius Ernst, 1814-1896, něm archeo­ log a pedagog. Dal podnět k něm. vykopávkám v Olympii 1875-81. Objevy a zveřejněné výsledky ovlivnily - * Pier­ re de Coubertina a přispěly k obnoveni OH. Cuthbertové Elisabeth, *1938, austr atletka, sprinterka. Čtyřnásobná olymp. vítězka 1956 na 100 m (11,5 s), 200 m (23,4 s), na 4 x 100 m (44,5 s) a 1964 na 400 m (52,0 s.). Vytvořila šestnáct SR na 60 m 1960 (7,2 s), na 100 y 1958 (10,4 s a 10,4 s), na 200 m 1956 (23,2 s), 220 y 1958 (23,6 s a 23,5 s) a 1960 (23,2 s), na 440 y 1959 (55,6 s a 54,3 s) a 1963 (53,5s a 53,3 s. — což byl současné SR na 400 m), na 4 x 110 y 1956 (45,6 s), na 4 x 100 m 1956 (44,9 s a 44,5 s), na 4 x 220 y 1956 (1:36,3 min), na 4 x 200 m 1956 (1:36,3 min). cval, 1. v prostných klus přísunný, pra­ videlné střídání skoků a sunů (např. c. vlevo je skok levou stranou a přísun pravou); 2. v jezdectví nejrychlejší chod koně v třidobém taktu, při němž se do­ týká země postupně jedna zadní noha, pak druhá zadní s protilehlou přední a nakonec druhá předni. Slyšíme tři údery, po nichž je krátká pauza, kdy je kůň ve vznosu. Podle nohosledu roze­ znáváme cval vpravo a vlevo, podle dél­ ky cvalového skoku rozeznáváme cval krátký, pracovní, střední a prodloužený, cvičebna, náhradní cvičební mistnost zřízená obyčejně ve školách (většinou malotřidnich) z volné učebny nebo jiné vhodné mistnosti jako náhrada za tělo­ cvičnu. Mistnost se musí přizpůsobit tě­ lových. provozu, tj. upravit podlahu, nejlépe s pružnou konstrukci, obložit stěny a zajistit ochranu oken a strop nich nebo nástěnných svítidel. Vybave­ ni nářadím je omezeno obyčejně menší výškou mistnosti; bývají to žiněnky, žebřiny, lavičky, kladiny, bedna, koná ne­ bo kůň. Je vhodné podle možností zři-

cvičení a pobyt v přírodě

97 dit i samostatnou šatnu, popř. I nářa­ ďovnu. cvičební celek, v tělových, skladbě zákl. cvičební tvar, v němž cvičenci plni různé úkoly podle choreografických aj. záměrů autora. C. c. mohou být různě po­ četné (šestice, dvanáctky ap). Pro spar­ takiádní hromadná vystoupeni se sta­ noví zákl. nácvičný celek, tj nejnižší po­ čet cvičenců, s nímž lze tělových, sklad­ bu nacvičovat, a c. c. pro okr. spartakiády a pro hl. vystoupení na Strahově, cvičební druhy, v Tyršově tělocvičné soustavě sokolské „výkony k jednomu a témuž odvětvi cvičebnímu náležející". Např. u cvičení nářaďových to byly vis a změny visu, podpor a změny podpo­ ru. sed a změny sedu, ručkováni, komiháni, obraty, výmyky a výšiny, vzepření, přemyky, toče, mety, výdrže, cvičební hodina, název pro zákl. orga­ nizační formu v TV, má tentýž význam jako vyučovací' hodina (viz vyučovací jednotka). Pojmenováni c. h. se používá v těl. přípravě armády, v ZRTV, ve škol­ ství odpovídá tomuto pojmu vyučovaci hodina (jednotka). cvičební hodina tělesné přípravy, hl. forma učebního zaměstnání v ČSLA. Cílem je rozvíjet a zdokonalovat pohyb, schopnosti a speciálni vojenskopraktické dovednosti. Jejim obsahem jsou např gym. cvičení, cvičení na nářadi, šplh, akrobatická cvičení, -»překonává ní překážek, -vhod granátem, boj zblíz­ ka, -►zrychlený přesun, plavání, lyžová­ ní, atl., sport, hry ap. Cvičí se v terénu (na překážkové dráze, v plovárně, ap.) nebo v tělocvičně. Každá hodina je za­ měřena na upevnění voj. kázně a získá­ ní pořadovosti. Nácvik překonáváni překážek a házeni granátů se provádí beze zbraní, později se zbraní. Cvičení boje zblízka s protivníkem jsou zaměře­ na na získáni odvahy, rozhodnosti, inici­ ativy a vynalézavosti. Plaváni je zamě­ řeno na poskytováni pomoci tonoucí­ mu, překonávání vodních překážek. Do výcviku se zařazuje plaváni ve stejno­ kroji se zbrani, svlékáni ve vodě, pono­ řování a skoky do vody. Lyžařský výcvik je zaměřen na zvládnutí přesunů na ly­ žích, pořadových a bojových cvičení na lyžích. Výcvik ve zrychleném přesunu je zaměřen na zdokonalování techniky chůze a běhu v různém terénu, na roz­ voj rychlostních a vytrvalostních schop­ ností a na koordinaci činnosti jednotek při pochodech. Sport, hry jsou zaměře­ ny na rozvoj vytrvalostních, rychlo­ stních a obratnostnich schopností, schopností k prostorové orientaci, na kolektivní výchovu. cvičební jednotka zdravotní těle­ sné výchovy, zákl. jednotka cvičení ve zdravotní TV. Je zaměřena k odstraňo­ vání pohybových a funkčních nedostat­

ků, k rozvíjení funkčních schopností a zájmu o TVS. Při délce 45 min má tyto části: úvodní (5 min), rozcvičení (3 - 5 min), při němž se uplatňuji cyklické prvky jako chůze, běh, taneční kroky, poskoky či přeběhy, zdravotní část (15 20 min), zaměřenou k upevňování zdra­ ví, s dechovými a relaxačními cvičení­ mi, cvičeními pro správné držení těla a preventivní cvičení k posílení orgánů, zájmovou část (10 - 15 min), která obsa­ huje vhodné sport, činnosti, a závěreč­ nou část, vyplněnou relaxačními cviky (5 min). Konkrétní náplň c. j. se řídi vě­ kem, zdravotním stavem a tělovýchov­ nou průpravou cvičenců. cvičební odbory, v Tyršově tělocvičné soustavě sokolské čtyři největší skupi­ ny těl. cvičení: a) cvičení bez nářadí a bez pomoci neb odporu cvičenců ji­ ných (cvičení prostná, cvičeni pořado­ vá); b) cvičení nářaďová (na nářadich a s nářadím); c) cvičení toliko pomoci jiných proveditelná (skupina); d) úpoly. cvičební odvětví, v Tyršově tělocvič­ né soustavě sokolské „soubor cvičení touže povšechnou povahou a vnitřni zpřízněností svou v uzavřený celek se řadicich, zvláště pak též pomoci téhož nářadí proveditelných". U cvičeni nářa­ ďových to byly např. skoky, kůň, koza, bradla, hrazda, visutá hrazda, kruhy, kolovadla, žebříky, šplháni, kladiny, chů­ dy. koule (dřevěná dutá) aj. cvičební prvek, též pohybový prvek, zákl. část vyššího pohyb, celku. Ze c. p. (nejméně dvou) bývá sestavován - ► pohybový motiv. Podle obsahu a funk­ ce prvků v pohyb, skladbě se rozlišuji prvky akrobatické, taneční, bojové ap, V závodní skladbě (sestavě) sport, gymnastiky se rozlišují 4 prvky obtížno­ sti (A, B, C, DJ, přičemž prvek A před­ stavuje nejnižší, prvek D nejvyšší obtíž­ nost. cvičební sestava, spojeni vice jednot­ livých cvičebních tvarů (prvků) v jeden nepřetržitý výkon. Název převzat z Tyr­ šovy tělocvičné soustavy sokolské, cvičební skupina, zákl. forma organi­ zace cvičenců v oddílech odboru ZRTV pod vedením cvíčitele. Tvoří ji 15 - 20 cvičenců stejného pohlaví, podobného věku a těl. připravenosti, cvičební tvar, elementární, samostat­ ný a dále nedělitelný pohyb, průběh, vymezený výchozí a konečnou polohou (v připadě výdrže jen polohou). Vedle zákl. názvu (např. toč, vzepřeni, přemet, stoj, vis ap.) se uvádí ještě buď směr pohybu (vpřed, vzad. stranou), nebo způsob, jimž je uskutečňován (zákmihem, vzklopmo, odbočmo, roznožmo, zvolna ap ), přip. bližší určení konečné polohy nebo výdrže (stoj na rukou, zášvih, váha ve svisu aj.). cvičení achronické, nesoudobé, ká-

nonické, speciálni cvičení nervosvalové koordinace, kdy např. obé končetiny provádějí stejný pohyb, ale jedna z nich opožděně (např. o 1, 2 nebo 3 doby), cvičení akrobatická, vybraná, zvi. ob­ tížná těl. cvičení, v nichž se projevuje vrcholný stupeň rozvoje zejm. -►k o o r­ dinačních schopnosti, někdy i - ► silo­ vých a rychlostních schopností a vyso­ ká úroveň některých psych, vlastnosti (odvaha). Jako druh pohyb, umění se nazývají cvičeni artistická, cvičení aktivně pasivní pohyb, čin­ nost, při niž cvičenec využívá kromě vlastni svalové síly i dopomoci spolucvičence. C. a p. se obvykle provádějí tak, že v první fázi pohybu se využivá svalové síly evidence a ve druhé fázi svalové síly spolucvičence (např. hmitání v bočním rozštěpu pro zvýšení rozsa­ hu pohybu v kyčelním kloubu). Pro správný účinek cvičeni je důležité vy­ stihnout optimální stupeň dopomoci. Při nesprávném provedení nelze vylou­ čit nebezpečí poškozeni svalů či vazů. V. t. cvičení aktivní, cvičení pasivní, cvičení aktivní, pohyb, činnost, při niž aktivizuje svalstvo sám cvičenec. Je to převážná většina cvičení v izotonickém nebo izometrickém režimu svalové prá­ ce (viz izotonická konktrakce, izometrická kotrakce), a to v polohách na mí­ stě, za pohybu z místa, ve svisu, v pod­ porech ap. Aktivním cvičením však ne­ lze vždy dosáhnout požadovaného účinku např. při rozvíjení -^silových schopnosti nebo kloubní pohyblivosti. V. t. cvičeni pasivní, cvičeni aktivně pa­ sivní. cvičení analytické, dř. též cvičeni místní, pohyb, činnost zaměřená na vy­ mezenou oblast svalově kosterního sy­ stému. Používá se zejm. pro zvýšení kloubní pohyblivosti, uvolněni nebo po­ síleni určité svalové skupiny; proto je zaměřena na svalstvo jedné končetiny nebo jejich části, na jeden kloub ap. se záměrnou fixací jiné části těla či klou­ bu. C. a. mají velký význam pro rozvoj - ► proprioceptivniho vnímáni a pro ne­ závislé ovládáni určitých svalových sku­ pin. Využívají se hlavně v zákl., účelové, pracovní a zejm. -^léčebné tělesné vý­ chově. Z hlediska účinku lze c. a. zařa­ dit do širší skupiny -vcvičení koordi­ načních. Opakem c. a. je -vcvičeni syn­ tetické. cvičení a pobyt v přírodě, specifická forma činnosti svazu ZRTV, jež zahrnuje těl. cvičeni, kult. poznávací činnost, odb. těch. dovednosti a prac. činnosti, zajišťující účelný a bezpečný pobyt v přírodě. Tato forma tělových, činnosti byla organizována ve 20. letech v Soko­ le. Prvni oddíly pobytu v přírodě byly ustaveny 1928-29. Do programu oddílů se zařazovala cvičeni pod širým nebem.

cvičení arytmické vycházky, jednodenní výlety, pochodo­ cvičení o přestávkách, využití del­ vá cvičení s přenocováním v chatkách ších, zvi. hl. přestávek ve vyučovacím nebo ve stanech, táboření. Po 2. svět. dni pro spontánní tělových, nebo sport, válce byl pobyt v přírodě považován za činnost žáků, pokud možno venku, nej­ jeden ze zákl. prvků sokolské TV. lépe na škol. hřišti a za přiměřeného cvičeni arytmické, speciální cvičení pedag. dohledu. nervosvalové koordinace, kdy např. cvičení pasivní, pohyb, činnost, při obě končetiny provádějí stejný pohyb, níž pomáhá zaujmout polohu nebo ale každá v jiném rytmu nebo v různém uskutečnit pohyb vnější síla, nejčastěji tempu. spolucvičenec nebo náčini. C. p. se cvičení asymetrické, nesouměrné. 1. používají ke zlepšeni kloubní pohyblivo­ kombinace dvou pohyb, prvků a) ve sti a k protahování svalstva a vaziva stejných směrech, ale různého rozsahu, (cvičení protahovaci). Jejich propagá­ b) v různých směrech a stejného rozsa­ torem byl -»Niels Bukh. C. p. se hojně hu, c) v různých směrech a různého roz­ používá v ->-léčebné tělesné výchově sahu; 2. kombinace tří a více pohyb, k nápravě poúrazových stavů (opakova­ prvků (paže, dolní končetiny, trup), né pasivní pohyby k uvolnění kloubů), cvičeni koordinační, cvičeni obratno­ k vytahování svalových kontraktur (po­ sti, pohyb, činnost přispívající k rozvoji malé pasivní pohyby), popř. k uvolňo­ a udrženi schopnosti provést daný po­ vání srůstů v kloubech i měkkých tká­ hyb. úkol z hlediska časově prostorové ních. Dále se využívají v zákl. gymnasti­ struktury v co největším souladu s po­ ce a při rozcvičení v různých sportech hyb. představou. C. k. jsou jednoduché pro zvýšení cvičebního účinku. V. t. cvi­ nebo strukturálně složitější pohyb, cel­ čení aktivní, cvičení aktivně pasivni. ky, k jejichž provedení obvykle není tře­ cvičení pohyblivosti, pohyb, činnost ba vysoké úrovně silových, vytrvalo­ přispivajíci ke zvyšováni, popř. udrženi stních aj. schopností, ale kladou nároky rozsahu v kloubech. Účinek c. p. přitom na řízení a regulaci činnosti jednotli­ může být zaměřen na přirozený rozsah vých svalových skupin a především ner­ pohybu ve všech hlavnich kloubech vových mechanismů. Protože c. k. řeši (zákl. pohyblivost) nebo na speciální pohyb, složité úkoly, rozvíjejí současně max. rozsah pouze v některých klou­ i řídicí a integrační činnost CNS. C. k. bech v závislosti na těch. pohybu (spe­ výrazně rozvijeji též pohybovou paměť ciální pohyblivost). C. p. se dělí na a koncentraci. Z hlediska bilaterální sy­ -►cvičeni aktivní, -►cvičeni pasivní metrické koordinace sval. pohybů má a —►cvičení aktivně pasivní, při nácviku a prováděni c. k. velký vý­ cvičeni proudem metoda organizace znam transfer - ► pohybových doved­ součinnosti v TV. Žáci v rychlém sledu ností (je největší při symetrických po­ za sebou překonávají nářadi, překážku, hybech). — C. k. se metodicky děli na či provádějí cvičeni; většinou se jedná -►cvičení asymetrická, -vcvičení a- o cvičení, kde je nutná záchrana či dochronická a -*-cvičeni arytmická, popř. pomoc, často prováděná učitelem, tre­ nérem či cvičitelem, zřídka cvičencem. jejich kombinace. cvičení na nářadí viž nářaďová cviče­ Užívá se v gymnastice (přeskoky, akro­ bacie aj.), ale i atletice a dalších spor­ ní. cvičení na stanovištích, jedna z me­ tech. Při pomalejší frekvenci cvičenců tod organizace součinnosti v hodinách může vyučující doplnit tuto metodu he­ TV. HI. smyslem je rozvoj pohyb, slovitou opravou chyb. schopnosti a tomu odpovídá i výběr cvičení při hudbé, kondiční gymnasti­ cviků, které jsou jednoduché, osvojené. ka při hudbě, forma využití -vprůpravPři c. n. s. mohou být zařazeny i známé ných a všeobecně rozvíjejících cvičeni: pohyb, dovednosti k samostatnému bez náčiní, ve dvojicích a vázaných tva­ opakování. Celé cvičení - trvání, počet rech, s náčinim (s tyčemi, švihadly, čin­ opakování, výběr cvičeni i přesun sku­ kami, míči) a na nářadi (lavičkách, žepin z jednoho stanoviště na druhé - řídí břinách); čerpá i z rytmických druhů gym. a tance. Rytmicko-melodická slož­ učitel. cvičení obratnosti, též - ♦ cvičení ka je podřízena cílům cvičeni, tj. rozvoji koordinační, někdy označení -►cvičeni esteticko-koordinačnich, silových, po­ akrobatických. hyblivostech a vytrvalostních schopno­ cvičeni odporové, intenzívni pohyb, stí a plněni zdrav, cílů gym., zejména činnost prováděná proti zevnimu odpo­ utvářeni správného drženi těla a zlepšo­ ru. Pracujícímu svalu se klade odpor vání funkce vnitřnich orgánů. Hud. do­ v nejrůznějších směrech závažím upev­ provod pozitivně ovlivňuje psych. stav. něným na lankách vedených přes klad­ cvičenců a zintenzivňuje cvičení, ky, různým těch. zařízením nebo odpo­ cvičení relaxační, pohyb, činnost vyurem, který klade cvičitel. Cvičeni neni živající zákl. prvku hybnosti, -►relaxaomezeno na jeden sval, ale celou svalo­ ce. Relaxace svalů se docílí zmenšením vou skupinu. volního úsilí po pohybu a takovou polo­

98 hou těla, kdy činnost svalů posturálnich je co nejmenší (např. stř. poloha konče­ tiny mezi nataženim a ohnutim) nebo kdy se sniží působení gravitace (např. podepření končetiny). Vhodným prostředim pro relaxaci je voda, uplatňují se také prostředky snižující senzomotorickou dráždivost (tzv. gama systém), úzce vázanou na podkorová ústředí mozku (např. umístěni na nedráždivé měkké podložce v místnosti se zvuko­ vou izolaci a nepřímým přitlumeným osvětlením). Používá se těch. postizometrické relaxace, kdy po mírném izometrickém stahu svalu následuje uvol­ nění, Schultzeho - ► autogenní trénink, progresivní relaxace aj. C. r. se uplatňu­ ji zejm. v -♦léčebné tělesné výchově, cvičení rodičů s dětmi, cvičební sku­ pina oddílů zákl. gymnastiky odborů ZRTV. Náplní je společné cvičení do­ spělého s dítětem ve věku 2 - 4 roky. Cí­ lem je hravou formou vypěstovat u předškolnich děti zákl. pohyb, návyky a potřebu pravidelného cvičeni, u do­ spělých rozvijet těl. kondici. Tato forma se rozšířila po ČSS 1975. Propagátor­ kou je - ►J . Berdychová. cvičení rovnovéhovi, pohyb, činnost rozvíjející schopnost přizpůsobovat se změnám polohy těžiště těla za ztíže­ ných podmínek (malá plocha opory, na­ kloněná nebo pohyblivá opora, vyrov­ náváni vychylujicích sil po prudkých ne­ bo otáčivých pohybech ap ). Náročnost cvičeni lze zvyšovat např. zmenšováním plochy opory, zvětšovánim úhlu vychý­ lení od svislé osy těla, zvětšováním roz­ sahu pohybů těžiště těla ve směru svi­ slé osy (podřepy, výpony), změnou struktury, směru a rychlosti pohybu, vy­ loučením zrakové kontroly, změnou po­ hyblivosti nářadi aj. Rozlišuji se rovnováhová —► cvičeni statická a ►cvičení dynamická. cvičení rychlostně silová, druh dynamickosilových cvičení (viz cvičeni silo­ vé) prováděných s menšim odporem, ale s velkou až max. rychlostí pohybu. Velikost odporu má být jen taková, aby umožňovala max. rozsah a rychlost pro­ váděni pohybu. Kritériem je udržení vy­ soké rychlosti pohybu po celou dobu pohyb, činnosti. Příkladem c. r. s. je tré­ nink sprinterských úseků max. rychlosti se zátěží. cvičení rychlostní, pohyb, činnost, rozvíjející a přispívajicí k udržení -►rychlostních schopností člověka. Bě­ žeckou rychlost nejvíce ovlivňuji různé druhy -» lokomočních pohybů, např. krátké sprinty - rovinky, atl. speciálni průpravná běžecká cvičení, rychlost jednorázových pohybů, jednoduchá prostná cvičeni nebo cvičení s náčiním prováděná s nejvyšši frekvenci a -»reakční rychlost cvičení pohybové připra­

99

cvičitel zdravotní tělesné výchovy

venosti (schopnost zahájit pohyb) na a kloubů, často svalstvo celého těla. C. různé druhy podnětů (např. zrakový, s. mají všestranný účinek, zejm. však působí na oběhový a dýchací systém. sluchový). cvičení s doplňkovým cvičením, Používají se zejm. v těch sport odvě­ metoda organizace součinnosti v hodi­ tvích, jejichž obsahem jsou přirozené nách TV. Prostoje při čekáni na hl. cvi­ pohyb, činnosti (běhy, skoky), např. čeni se odstraňuji zařazenim cvičeni v atletice, sport, hrách. vedlejších, tzv. doplňkových. Nejčastěji cvičeni užitá, pohyb, činnosti (různé se použivaji při cvičeni v družstvech Ve způsoby chůze, běhu, skoků, lezeni, vztahu k hl. cvičeni nemá být doplňko­ šplhu, házení a chytáni, zvedáni a noše­ vé emocionálnější, rušivé, má mit nižši ní. překonáváni nářadí jako překážek, zakl úpoly) majici rozvijejici a kondiční intenzitu, být kratši aj. cvičení * dopomocí, usnadňování cvi­ charakter a nezasahující do strukturál­ ku vnějším zásahem. Dopomoc posky­ ně technické podstaty atletiky, sport, tuje cvičenci pedagog, druhý cvičenec, her nebo úpolů. Zvyšují emociální při­ nebo jako dopomoc slouží některá tažlivost cvičební jednotky, event, hodi­ z tréninkových pomůcek (např. -»laně). ny TV na školách. C. s d. urychluje nácvik a zabraňuje úra­ cvičení v družstvech, metoda organi­ zům Při soutěžích je c. s d. nepřípu­ zace součinnosti v TV Podle charakteru cvičeni, počtu nářadí, výkonnosti žáků stné. cvičení te záchranou, zajišťováni cvi- aj. dělí vyučujici třidu na družstva, nej­ čence před možným úrazem. Záchranu častěji na 3 - 4. S menším počtem žáků poskytuje pedagog nebo druhý cviče­ v družstvu jsou nacvičovány nové po­ nec. Způsob záchrany se řidl charakte­ hyb. dovednosti, zbývající družstva rem těl. cvičení; záchrana je poskytová­ opakují cvičeni dostatečně osvojená. C na cvičencům a závodníkům zejména v d. umožňuje individuálnější přistup při nácviku s menšim počtem žáků, ve­ při nácviku. cvičení silově, cvičeni působící svalo­ de žáky k samostatné práci, vou silou proti vnějšímu odporu buď cvičení v kruhu viz kruhový trénink, v izotonickém (cvičeni dynamickosilo- cvičení v představě viz ideomotoricvá) nebo izometrickém (cvičení static- ký trénink. kosilová) režimu práce. Odporem může cvičení v přírodě, organizační forma být hmotnost vlastního těla nebo jeho turistiky na zákl. škole. Kromě turistiky částí, nejčastěji se však používá růz­ se při něm procvičuje a prohlubuje uči­ ných závaží (činky, plné míče, pytle vo branné a dopravni výchovy i některé s piskem ap.) a posilovacich zařízení, poznatky a dovednosti získané v ostat­ u nichž lze velikost odporu průběžně ních vyučovacích předmětech. Konají měnit. Účinek c. s. závisí na velikosti se ve volných půldnech dvakrát ročně, odporu, počtu opakování, délce odpo­ v 1. a 2. roč. po 2 h., v 3. a 4. roč. po 3 činkových intervalů, tempu cvičení (u h, v 5. a 6. roč. po 4 h a v 7. a 8. roč. dynamickosílových cvičení) a změnách po 5 hodinách. Vede je učitel TV zákl. postaveni (poloh) Velikost odporu cvičení vytrvalostně silová, pohyb, (hmotnost závaži) nepřímo určuje rych­ činnost charakteristická pravidelně se lost pohybu (u odporů nad 100% indivi­ opakujícím střídáním svalového stahu duálního maxima lze provádět již jen a uvolněni při překonáváni vnějšího od­ statickosilová cvičení). Dávkování cvi­ poru. Cvičí se obvykle s náčiním nízké čení (v sériích cviků) je nutno výrazně až střední hmotnosti, popř. bez náčiní individualizovat. Pro dosažení kladného nebo na nářadí. Intenzita zatíženi se dá účinku c. s. má velký význam dobré roz­ účinně zvyšovat zrychlenim tempa cvi­ cvičeni. čení. Dávkování je dáno buď počtem cvičení s náčiním, cvičeni rozvijejici opakováni, nebo určením doby cvičeni. koordinační, pohyblivostni schopnosti; I přes nižší úroveň odporu jde vzhle­ mají vyšší fyziol. účinek. Součást cvi­ dem k celkovému objemu vykonané čebních programů svazu ZRTV, osnov práce o poměrně namáhavé cvičeni školní TV atd.; součást vícebojů - ►m o ­ (mezi pohyb, cykly nejsou odpočinkové derní gymnastiky V moderní gym. se pauzy, doba trváni cvičení je poměrně užívá typizované náčini (švihadlo, dlouhá, např. 10 -15 min). Příkladem c. obruč, mič, kužele, stuha) a netypizova- v. s. jsou opakované pohyby paži s čin­ né náčiní (závoj, praporce, stuhy růz­ kou. gumovými šňůrami, kovovými exných rozměrů, paličky). V —►základní pandery, opakované kliky ap. gymnastice se použivaji navíc činky, ty­ cvičení vytrvalostní, pohyb, činnost če, dlouhé švihadlo a různá břemena. charakteristická především středni až — Hl. cvičební druhy cvičeni s náčinim mírnou intenzitou zatíženi a nepřiliš vy­ viz názvosloví gymnastiky, sokou rychlostí pohybu. Jejich pohyb, cvičení syntetická, dř. též cvičeni ce- obsah je většinou jednoduchý a zvláště lostní, pohyb, činnost, do níž je zapoje­ u déletrvajících zátěži a cyklických po­ no současně více svalových skupin hybů se vyznačuje značnou pohyb, ste­

reotypu. S ohledem na jejich poměrnou jednoduchost, nízké nároky na těch a materiální vybavenost a zejm. pro po­ zitivní účinky na funkční stav organismu jsou vhodná pro většinu věkových kate­ gorií. cvičitelské hodiny, jedna z forem průběžného zvyšováni odb. úrovně cvičitelů TJ. Uskutečňuji se především v odborech ZRTV pod vedením náčelní­ ka, některého člena cvičitelského sboru nebo metodika. C. h. jsou zaměřeny k výkladu nových metodických pozna­ tků moderních forem činnosti aj cvičitelské sbory, pomocné odb. složky, ustanovené při -►náčelnické ra­ dě svazu ZRTV na jednotlivých stup­ ních řízení, které zajišťují učebně meto­ dickou činnost v jednotlivých oddílech ZRTV. Vytvářejí se pro jednotlivé věk. kategorie a zaměření činnosti (např. c. s. žáků, žen, pohyb, výchovy aj.). cvičitelské třídy, kvalifikačni stupně cvičitelů stanovené -►Jednotnou kvali­ fikací tělovýchovných kádrů ČSTV. V ZRTV a turistice to jsou cvičitelé IV., III., II a I. třídy a od 1984 nový stupeň diplomovaný cvičitel. Kvalifikačni stup­ ně cvičitelů je možno získat absolvová­ ním školení ČSTV nebo na základě tělo­ vých. vzdělání získaného na FTVS (FTVŠ). — Nejnižši (IV.) kvalifikační stu peň může získat cvičenec, který dosáhl věk 16 roků a absolvoval školeni v roz­ sahu 20 h organizované TJ, OV nebo KV ČSTV. — Cvičitelem lil. třídy se mů­ že stát cvičitel IV. třídy, který dosáhl věk 18 roků a absolvoval školeni v roz­ sahu 50 h organizované výborem svazu ZRTV, OV, KV nebo ČÚV (SÚV) ČSTV. Předpokladem pro přijeti ke školeni cvi­ čitelů II. třídy je věk nejméně 21 roků a 3 roky praxe cvičitele III. třídy. Škole­ ní v rozsahu 105 h, která vypisuji repu­ blikové svazy, probíhaji na příslušných tělových, školách. K získáni kvalifikace cvičitele I. třídy je předepsán věk 24 ro­ ků a 3 roky praxe cvičitele II. třidy. Ško­ leni v rozsahu 400 h pořádá výbor sva­ zu ZRTV nebo turistiky ÚV ČSTV for­ mou tříletého dálkového studia cvičite­ lů na FTVS. Kvalifikaci diplomovaného cvičitele může získat jen absolvent trenérského nebo metodického směru stu­ dia na FTVS (FTVŠ) nebo absolvent pedag. fakulty. cvičitelský sraz, jednorázové soustře­ děni cvičitelů jednotlivých druhů turisti­ ky v okr., kr nebo celostátním měřítku k řešeni vých. problémů k sjednocení metodických postupů a k výměně zku­ šenosti. Součást systému dalšího vzdě­ láváni cvičitelů. cvičitel zdravotní tělesné výchovy, tělových, pedagog, který vede cvičební hodiny zdravotní TV. Je pro něj přede­ psána kvalifikace III. a II. třidy cvičitele

cvičná stěna zdravotní TV nebo cvičitele III. třídy s doplňujícím specializovaným škole­ ním ČSTV. cvičná stěna, betonová stěna sloužící k nácviku střelby, techniky úderů atd. Ve fotbalu, pozémním hokeji aj. mívá obvykle nakreslenou branku, někdy i se zakreslenými zónami s označením ob­ tížnosti střelby a zásahy brankáře. Plo­ cha před stěnou má travnatý nebo mlá­ tový povrch. Pro tenis je c. s. široká 6 7 m a vysoká minim. 3,6 m, někdy zvý­ šená o drátěnou síť na ocelové kon­ strukci výšky 1,4 - 1,5 m pro zachycení přelétajicich míčků. Na stěně je zakre­ slena výška šitě. Plocha před c. s. je stejně upravená jako tenisový kurt. Použivá se k individuálnímu tréninku a nácviku úderů a může být umístěna i ve sportovní hale nebo v tělocvičně, cvičné skály, horolezecké terény, vět­ šinou vápencové nebo pískovcové ská­ ly, sloužící především k tréninku. C. s. zpravidla nepřesahuji výšku 100 m. cvik, jednoduchý konkrétní -►p ohyb o­ vý prvek. Cybulenko Viktor, ' 1930, sov. atlet, oštěpář. Olymp, vítěz 1960 (84,64 m), třetí na OH 1956 (79,50 m), čtvrtý 1952 (71,72 m). Druhý na ME 1962 (77,92 m) ra modrá, 4 cm široká. Na každé dráze a čtvrtý 1954 (72,39 m) je na rozhraní rovinky a oblouku vyzna­ čen start a cil černou, 4 cm širokou čá­ rou, nakreslenou uprostřed bílého 72 cm širokého pruhu. Od startu do cíle jsou na dráze vyznačeny desetimetrové úseky 10 cm dlouhými a 4 cm širokými čárami a jsou očíslovány. Někdy se zná­ či i úseky pětimetrové, ale bez očíslová­ ní. šířka dráhy je minim. 7 m. Příčný sklon je v celé šířce dráhy konstantní: v obloucích 35-50°, v přímých úsecích 10-15°, v přechodnicích je proměnlivý. Přechodnice zajišťuje plynulý přechod z přímého úseku do kruhového oblouku Viktor Cybulenko a její tvar vychází z podmínek nutných pro udržení stability jizdy. Dráha je cyklistická dráha, velodrom, otevřená ohraničena na vnější straně dřevěným nebo krytá dráha pro závody v dráhové hrazením, vysokým, 0,8-1 m. Povrch ne­ cyklistice. Má oválný tvar, vytvořený ze kryté dráhy je železobeton, kryté dřevě­ dvou přímých úseků, dvou kruhových né hranoly 5 x 7 cm, položené ve směru oblouků a čtyř přechodnic. Délka a šíř­ jízdy. U nekryté dráhy navazuje na ka dráhy neňí pevně stanovena. Přesné vnitřní okraj vodorovný pruh široký mi­ rozměry jsou stanoveny Mez. cyklistic­ nim. 0,5 m z pružnějšího materiálu (živi­ kou unií jen pro pořádání MS. Dráha ce) a dále ochranné pásmo široké mi­ musí mít délku 333,33 m, měří se ve nim. 5 m z udusané hlíny porostlé tra­ vzdálenosti 0,2 m od vnitřního okraje, vou. U kryté dráhy je jen ochranné pás­ a toto místo měření je po celé délce mo (vodorovné nebo se sklonem do dráhy označeno černou, 4 cm širokou 10°) a povrchem z latí nebo hranolů po­ čárou. Plocha mezi černou měřicí čárou ložených ve směru jizdy. Do vnitřního a okrajem dráhy (začátek klopení) je prostoru dráhy se umisťují boxy pro zá­ pokryta koberečkem a není součástí vodníky, vybavené lavicemi a stojany dráhy. Ve vzdálenosti 70 cm od vnitřní­ pro zavěšení kol a spojené chodníkem ho okraje měřicí čáry je po celém obvo­ s dráhou u čile. S ostatními zařízeními du dráhy červená čára a plocha mezi umistěnými vně dráhy musi být vnitřní nimi je tzv. sprinterské území. V jedné prostor spojen tunelem, třetině šířky dráhy je „demarkačni" čá­ cyklistika [z fr. cycle], 1. jízda na jízd­

100

ním kole s rekreačním, turistickým, do­ pravním zaměřením; 2. sport, odvětví dělící se na c. rychlostní, tj. -►d ráh o­ vou cyklistiku, - ► silnični cyklistiku a terénní c. (viz cyklokros), a sálovou cyklistiku, tj. -úkolovou a -►krasojizdu. Smyslem soutěžení v rychlostní c. je zdoláni tratě na dráze, silnici nebo v te­ rénu v lepším čase než soupeři. — Při jízdě se svalová síla dolních končetin převádí z pedálu přes kliku na obvod ozubeného kola (převodniku) a odtud řetězem na obvod menšího ozubeného kola (pastorku) a na obvod hnaného zadního kola (na pneumatiku). Při jízdě do stoupání a při nástupu vkládá cyklis­ ta silu i do tahu za řemínky pedálů. Po­ žadavkem účinného zapojeni svalů je dokonalá nervosvalová koordinace svalových skupin pánve, stehna, lýtka a chodidla. — Při c. se uplatňuje řada fyziol. mechanismů uvolňováni svalové energie v závislosti na trvání a intenzitě výkonu. Sprinterské výkony jsou zajiš­ ťovány převážně anaerobně, závod na 4 km je hrazen z 50% anaerobně. Intenzi­ ta zatížení je u nejkratších tratí max., u trati nad 4 km je submaximální. U sil­ ničních soutěží je základem aerobní kapacita kardiovaskulárniho ústroji a střední intenzita zatížení a četnými úseky anaerobní krátkodobé práce při změnách profilu tratě a intenzity zatíže­ ní. Několikadenní' etapové závody kla­ dou vysoké nároky na celk. energetický výdej. — Historie. C. se vyvíjela v závis­ losti na vývoji jízdního kola. První před­

cyklistika

101 stavu dnešní podoby jízdního kola po­ háněného šlapáním na pedály, umístě­ né na klikách s převodníkem, řetězem a zadním malým ozubeným pastorkem, nakreslil na přelomu 15. a 16. stol. Leo­ nardo da Vinci. Za tvůrce velocipédu je povazován K. F. von Drais. 1818 obdržel patent na dřevěný běhací stroj, po něm nazvaný draisina (drezína). Vynález po­ háněl odrážením nohama od země, přední kolo bylo řiditelné. Pro rozvoj c. měly rozhodující význam další vynálezy zdokonalující Draisův primitivní bicykl. Kliky a pedály pohánějící přední kolo vynalezli P- Michaux (1865) a F. M. Fis­ cher, dřevěná kostra byla nahrazena že­ leznou 1869. Snaha po zvýšení rychlosti vedla angl. výrobce ke zvětšení přední­ ho kola na průměr 100 až 200 cm. Zadní kolo s průměrem 30 cm sloužilo jen k udržení rovnováhy. Později výrobci nalepili na železné obruče kol gumu, aby zmírnili otřesy. 1887 zhotovil J. B. Dunlop prvni pneumatiku 1895 vyrobili v Anglii prvni nízké kolo, zv. kangaroo (angl. klokan); kliky z osy předního kola přenesli na rám a s kolem je spojili hna­ cím řetězem. Jízda na nižším kole byla bezpečnější, kolo dostalo název safety (sejfty) — „bezpečník" Angličan Lawson vyřešil řetězový převod na zadní kolo a firma Flumber dala novou kon­ strukcí rámu. v podobě nepravidelného pětiúhelníku, vzor nynějšímu tvaru jízd­ ního kola, které bylo později ještě zlep­ šeno vynálezem volnoběžky (FichtelSachs 1900), protišlapací brzdy, přesmykače a dvojpřevodníku. — Na vyso­ kých kolech, vyráběných z oceli s ložis­ ky a plnými gumovými obručemi, se rozvíjel cyklistický sport v letech 1870-1890. Z Francie se rozšířilo závodě­ ni a výroba kol do Anglie, Německa, většiny zemí Evropy a do USA. Fr. kolo Michaux bylo převztato angl. prů­ myslem v Coventry. — Byly budovány četné cyklistické dráhy a vznikaly různé dráhové diciplíny. Na silnici byly pořá­ dány závody na stále delší vzdálenosti, ale jízda na vysokém kole bez pneuma­ tik byla velmi nebezpečná. Teprve změ­ na převodu pohonu a vynález pneuma­ tiky Dunlop zvětšily bezpečnost a vý­ kon jízdního kola. — První regulérní' cy­ klistické závody se konaly 1868 v St. Cloud v Paříži. První silniční závod se konal 1869 na trati Pařiž-Rouen. 1880 podnikli Francouzi Laumaille ď Angers a de Graffenried cestu na vysokém ko­ le z Pařiže přes Alpy do Milána a zpět. 1891 se konal silniční závod na trati Bordeaux-Paříž, dlouhé 572 km, a téhož ro­ ku byl uspořádán 1. ročník nejdelšího silničního závodu na světě Paříž-BrestPařiž, na trati dlouhé 1200 km. Zvitězil v něm Charles Terront za 71 h. 22 min bez odpočinku a spánku. 1892 byla zal.

prvni mez. cyklistická asociace Interna­ tional Cycling Union ICA. 1893 se ko­ nal (na vysokém kole) závod Vídeň-Berlin (582 km) za účasti 150 jezdců, z nichž Čech Dvořák byl osmý. V témže roce se konalo I. MS na dráze v Chicagu. 1896 byly zařazeny cyklistické soutěže do programu I. OH v Aténách. 1900 byla zal. Mezinárodni cyklistická unie — UCI (Union Cycliste Internationale). — Zá­ vodní c. se vyvíjela ve Francii a v Anglii. V dráhové c. byl zákl. disciplinou závod v rychlosti (dnešní sprint), jehož trať byla různě dlouhá, ale nepřesahovala 1609 m (milí) nebo 2 km. Další disciplí­ ny měly vytrvalostní charakter, od 5 -10 km až po mnohahodinové jízdy. — Ke zvýšení rychlosti se začalo používat vo­ dičů. Nejdříve to byli cyklisté na -►v ícesedadlových strojích, později uprave­ né motocykly (motorové vodiče). Závo­ dy s vodiči na 24 hodiny byly konány do zač. 2. svět. války, později se stal zákl. disciplinou závod na 100 km, na 1 h a na 50 km Ve snaze po dosaženi max. rychlosti ujel Američan Murphy 1899 za rychlíkovou lokomotivou 1 milí za 58,7 s a překonal hranici 100 km/h. 1973 ujel Američan Allan Abbot za automobilem 1 míli za 25,96 s a dosáhl průměrné rychlosti 223,126 km/h. — Na přelomu stol, se na krytých drahách v USA a v Evropě rozšířily šestidenní závody jednotlivců a později dvojic. Dodnes jsou hlavní disciplinou profesionální dráhové cyklistiky. — Silniční c. se vyví­ jela souběžně s dráhovou. U nás se prv­ ni vysoká kola objevila po svět. výstavě v Paříži 1867 zásluhou hořického strojníka J. Pechánka a J. Thoneta z Bystřice р . Hostýnem. První povoleni ke svobod­ né jizdě na kole Prahou získal 1878 Jo­ sef Vondřích Počátky organizované c. se datuji od doby průkopníků vytrvalo­ stních jízd bratří Josefa a Františka Ko­ houta v Praze na Smíchově. Kohoutova továrna začala 1879 vyrábět podle angl. vzoru první vysoká kola v Praze. — 1875 byla zal. v Chebu filiálka angl. továrny Premier. Vedle ní vznikla továrna Es-Ka, která je dosud největším výrobcem kol u nás. 1881 byl zal. první klub velocipedistů ČKV Smichov, který byl současně prvni v Rakousku-Uhersku. 1883 bylo uspořádáno I. mistrovství Čech na 10 km, na závodní' dráze na Invalidovně. Zvitězil J. Huber z Mnichova před Jose­ fem Kohoutem. 1883 byl podán návrh a 1884 byla zal. Česká ústřední jednota velocipedistů; téhož r. byl zal. i časopis Cyklista, náš nejstarši sport, časopis. Naši závodníci vítězili v četných mez. soutěžích, a to i po 1900, kdy popularita с. utrpěla rozvojem motorismu. Po 1918 se rozvijí c. v organizovaném hnutí. Vznikla Československá ústřední jedno­ ta velocipedistů, která 1920 byla přijata

do svět. organizace Union Cycliste In­ ternationale. Největších úspěchů dosá­ hla po sjednocení tělovýchovy. 1948 byl zal. -*■ Závod míru. C. je řízena svazem cyklistiky ÚV ČSTV. — Závodní disci­ plíny rychlostní cyklistiky. Discipliny dráhové c.: závody ve -►sprintu a -►sprinterské kritérium, -*závod tan­ demů, -»závod na čas (časovka) na 1 km, —►stíhací závod jednotlivců a dvo­ jic, ►bodovací závod jednotlivců a dvojic, hladký závod (bez bodovacích spurtů), -►závod za motorovými vodiči, -►vylučovací závod, ►hancicap, -►om nium , —»keirin. — Discipliny sil­ niční c.: závod jednotlivců s hromad­ ným startem, závod jednotlivců a druž­ stev na čas s intervalovým startem (ča­ sovka), -vetapový závod, závod na okruhu (v. t. kritérium), -»závod do vrchu. Součástí rychlostní cyklistiky jsou závody v cyklokrosu. — Věk. kat. v rychlostní c.\ žactvo (12 - 14 let), ml. dorost (14 - 16 let), st. dorost (16 - 18 let), muži, ženy (od 18 let). Ženy nesoutěži v družstvech, cyklokrosu a etapo­ vých závodech. — Olymp, discipliny. (na dráze) sprint, závod na čas na 1 km s pevným startem, stíhací' závod jednot­ livců a družstev; (na silnici) závod jednotlivců s hromadným startem, zá­ vod na 100 km čtyřčlenných družstev. — Discipliny MS: (na dráze) sprint mu­ žů a žen, stíhací závod jednotlivců a družstev na 4 km (žen na 3 km), závod na čas na 1 km s pevným startem, zá­ vod tandemů, závod za motorovými vo­ diči, bodovací závod jednotlivců; (na silnici) závod jednotlivců s hromadným startem (mužů a žen), závod družstev,; cyklokros jednotlivců a družstev. V pro­ fesionální c. se jezdi stíhací závod na 5 km a závod keirin. - Technika jízdy ob­ sahuje tyto prvky: posed, šlapání, brzděni, zatáčení, znalost uplatnění op­ timální frekvence otáček v závislosti na změně profilu tratě, směru větru a rych­ losti, jizdu do vrchu, sjížděni, - ► jizdu v závěsu, střídání v čele skupiny nebo družstva (viz peloton), - ► stání, jizdu za vodičem, sprint. — Taktika v závodech s hromadným startem spočívá ve schopnosti rychlého výběru taktic. ře­ šeni, vyplývající z odhadu rychlosti jízdy, vzdálenosti k čili, směru větru atd. Taktika v závodech jednotlivců nebo družstev na čas se zjednodušuje na vol­ bu optimálního tempa jízdy a na regula­ ci rychlosti podle informací o meziča­ sech soupeřů. — Trénink je rozdělen do tří etap: zákl., speciální a vrcholové. V zákl. etapě (pro 12 - 16leté) se zdoko­ naluje těch. jizdy: posed, šlapáni, při­ měřená frekvence otáčení klik, jízda v závěsu za různého větru, jízda v druž­ stvu, v pelotonu, do stoupání, sjezd, ná­ stup, sprint. HI. obsah tréninku tvoří

cyklografie všeob. těl. příprava, rozvoj pohyb, schopností. V závodech má sportovec získat zákl. tech, a takt. dovedností v různých disciplinách. — Ve speciálni etapě (pro 16 18leté) se zdokonaluje těch. jízdy ve zvolené disciplíně o nové prvky: v dráhové c. např. stání na místě v různých bodech závodní dráhy, těch. jízdy za vodičem a stíhací jízda. Zvětšu­ je se objem i intenzita zatížení a podíl speciální přípravy na celk. objemu, včetně startů ve zvolené disciplíně. — Vrcholová etapa tréninku se realizuje ve střediscích vrcholového sportu mlá­ deže a dospělých. Objem a intenzita za­ tížení vzrůstá. K vrcholovým výkonům dospívá dráhový jezdec v 17 25 letech po 5 - 8 letech přípravy, silniční a terén­ ní závodník po 20. roce věku — Vý­ stroj: cyklistické tretry s tvrdou podráž­ kou, opatřenou zarážkami proti posunu boty při šlapání, ev. hřeby pro cyklokros, cyklistické ponožky, cyklistické kalhoty s nohavicemi do půli stehen, trikot, přilba z kožených pruhů vyplně­ ných pružnou hmotou nebo plná z pla­ stických hmot (mívá aerodynamický tvar), rukavice bez prstů. — Výzbroj: -*■ jízdní kolo se speciální konstrukcí rámu. součástek a penumatik (galusek) podle potřeb jednotlivých disciplín. Sestává z rámu, předního a zadního kola. řídí­ tek, sedla, středového ložiska s osou, na niž jsou upevněny kryty, převodník, pedály, dále z řetězu, pastorku, popř. volnoběžného 3,4, 5,6, 7 kolečka s dvě­ ma měniči převodových poměrů (stup­ ňů). — Materiální vybavení cyklistické válce, doprovodné vozidlo, cyklistická dráha, motorové vodiče. — Pravidla: Délka trati silničních závodů ani profil trati nejsou určeny závodními pravidly Délka se řídí obtížností tratě; závody jednotlivců s hromadným startem se v nejvyšších soutěžích jezdi na trati 170-190 km (250 - 280 km pro profesio­ nály). — Při závodech na čas na 100 km družstev startuji čtyřčlenná družstva v časových intervalech, nesmějí se spo­ jovat. pořadí družstva se určuje podle času třetího závodníka v cíli. O pořadí v cíli rozhoduje dosažení cílové pásky přední částí penumatiky předního kola. Závodník může dokončit závod pěšky, ale s kolem v ruce. — Na závodní draze se ve sprintu a ve sprintu tandemů ur čuje pořadí v cíli rovněž podle dosažení cílové pásky přední částí pneumatiky. — V závodech jednotlivců na čas se startuje jednotlivě, závodník absolvuje závod sám. Pro vítězství je rozhodující dosažený čas. V bodovacich závodech jsou v rozpisem určených průjezdních okruzích bodování první závodníci (ob­ vykle čtyři). Konečně pořadí se stanoví podle součtu bodů, dosažených v bo­ dovaných okruzích. V závodech za mo­

102

torovými vodiči startuji závodníci hro­ a ČSSR v cyklokrosu se pořádá od madně ve vylosovaném pořadí, nesmějí 1951. — Trať cyklokrosu tvoří okruh 2 vyjíždět do vnější části dráhy. — Při cy- 4 km dlouhý. Délka závodu nesmi pře­ klokrosu závodníci startují hromadně. sáhnout 25 km (20 km pro dorostence). Mohou s koly běžet a na určených mí­ Profesionálové máji trať o 2 - 4 km del­ stech kola vyměnit. — V etapových zá­ ší. Trať je horizontálně a vertikálně čle­ vodech se stanoví po každé etapě dílčí nitá, je vedena obvykle z třetiny po as­ pořadí a součet dosažených časů do­ faltové silnici, z třetiny po lesních a pol­ sud absolvovaných etap určuje celk. ních cestách a z třetiny terénem, který pořadi v závodu. Obvykle se hodnotí ta­ na některých místech vyžaduje zdolá­ ké pořadí družstev, a to součtem časů vání překážek během. Obsahuje místa, nejlepšich tří ( nebo více) členů druž­ kde závodník musí osvědčit odvahu stva, dosaženým v každé jednotlivé eta­ a mistrné ovládáni kola ve velké rychlo­ pě, nebo součtem časů tří (nebo více) sti, stejně jako běžecké schopnosti při členů družstva v celk. pořadi závodu. — vybíhání úseku s koiem na zádech Soutěže: OH (od 1896). MS (od 1893 na Start je hromadný, pevný.V poč. fázích dráze, od 1921 silniční), Tour de France závodu musí cyklista při vysokém nasa­ (od 1903), Tour de 1'Ávenir (od 1961). zení a tvrdosti získat výhodné místo ve U nás je nejvyšši soutěží M CSSR, Zá­ skupině jezdců. — Na trati se mohou vod míru (od 1948). Literatura: Cihlář, zřídit 3 stanoviště, kde je možno měnit j. : Závodní cyklistika. Praha 1976 Gro- celá kola, nebo jejich součásti Servis nen, W , Lemke, W : Geschichte des tvoří mechanici a pomocní trenéři. Kolo Randsports und Fahrrades Doepgen pro c. má speciálni malé převody, ga­ Verlag 1978. - Clément, D.: Le Cyclisme lusky se vzorkem proti smyku a pro lep­ sur route. Amphora 1968 - Archipov, ší záběr. Speciální lankové brzdy zabez­ E. M.: Veiosipednyj sport. Moskva 1966. pečují spolehlivou jízdu i v blátě. Páčky - Bakalář, R„ Cihlář, J., Černý, J.: Zlaté měniče převodů jsou umístěny na konci kniha cyklistiky. Praha 1984 — Besson, řídítek, aby jezdec nemusel ani na oka­ E„ Michea, A.: 100 ans du cyclisme. Pa­ mžik přerušit sevření řídítek. — Tretry pro c. jsou opatřeny hřeby nebo kolíky, říž 1969 cyklografie [lat. + řec 1, způsob zá­ umožňujícími chůzí a běh na kluzkém znamu průběhu sport pohybu zjedno­ terénu. dušených částí těla na jedné fotografii Výsledky mistrovství světa v cyklokrosu pomoci kinematografické nebo chrono- Rok a místo konání: 1950 Paříž, 1951 Lugrafické metody Cvičenec v černém cemburg, 1952 Ženeva, 1953 San Seba­ trikotu se snímá na černém pozadí, vy­ stian, 1954 Gallarete, 1955 Saarbrúcken, brané body těla jsou označeny výrazný­ 1956 Lucemburk 1957 Edelaere, 1958 mi světlými paskami. Snímá se pomoci Limoges, 1959 Zeneva, 1960 Tolosa, stroboskopu, kruhového kotouče, který 1961 Hannover, 1962 Esch, 1963 Calais, se otáčí těsně před objektivem pomocí 1964 Overboelare, 1965 Cavaris, 1966 el. nebo pérového motorku. C. používal San Sebastian, 1967 Curych, 1968 Lu­ cemburk, 1969 Stuttgard, 1970 Zolder, již v 19. stol. -*E . J. Marey. cyklokros [z angl cross country a fr. 1971 Apeldoorn, 1972 Praha, 1973 Lon­ cross cyclo-pédestre], odvětví rychlost­ dýn, 1974 Věra de Bidasoa, 1975 Elní —^cyklistiky (též terénní cyklistika). cham, 1976 Capay ďAzergues, 1977 Smyslem závodu je zdolat trať, vedouci Hannover, 1978 A’orebieta, 1979 Saccočástečně po silnicích, po polních a les­ longo, 1980 Wetzikon, 1981 Tollosa, ních pěšinách a cestách, v lepším čase 1982 Lanarvilly, 1983 Birmingham, 1984 než soupeři. Nesjízdné úseky závodníci Oss překonávají během s kolem na rame­ 1950 J. Ribic (FRA) nou. — C. vznikl ve Francií jako součást 1951 R. Rondeuax(FRA) zimní přípravy silničních závodníků, 1952 R. Rondeaux(FRA) později se stal samostatnou disciplí­ 1953 R. Rondeuax (RA) nou. První závod se konal v únoru 1902 1954 A. Dufraise FRA v Paříži ve Vincennes na podnět sekre­ 1955 A. Dufraise ' FRA táře fr. cyklistického svazu Daniela 1956 A. Dufraise >FRA Gousseaua. Od 1924 se konal v Paříži 1957 A. Dufraise i FRA každoročně mez. závod s názvem Crite- 1958 A. Dufraise FRA rium International de Cyclo-Cross Pé- 1959 R. Longo (ITA ■ destre. Tento závod byl do 1949 uzná­ 1960 R. Wolfshohl NSR) ván za neoficiální MS. Od 1950 se stal 1961 R. Wolfshohl NSR) c. další disciplinou MS v cyklistice. — 1962 R. Longo (ITA První start čs. reprezentantů na MS se 1963 R. Wolshohl (NSR) uskutečnil 1956 v Lucembursku, kde 1964 R Longo (ITA ještě startovali amatéři společně s pro­ 1965 R. Longo (ITA fesionály (nejlépe se umístil J. Cihlář 1966 B. de Vlaeminck (BEL) na 25. místě). — Mistrovství ČSR 1967 M Pelchat (FRA)

Cyrilawn

103 1968 R. Declerq (BEL) 1970 R. Vermiere (BEL) 1971 R. Vermiere (BEL) 1972 N. de Deckere (BEL) 2 M Fišera (ČSSR) 1973 K. Thaler (NSR) 6. M Fišera (ČSSR) 1974 R. Vermiere (BEL) 1975 R. Vermiere (BEL) 1976 K. Thaler (NSR) 4. V. Červinek (ČSSR) 1977 R. Vermeire (BEL) 3. V. Červinek (ČSSR) 5. M Fišera (ČSSR) 1978 R. Liboton (BEL) 1979 V di Táno jlTA) 1980 F. Saladin (SVYC) 1981 M. Fišera (ČSSR) 2. R Šimůnek (ČSSR) 1983 R. šimůnek (ČSSR) 3. P. Klouček (ČSSR) 6. M. Fišera (ČSSR) 1984 R. Šimůnek (ČSSR) 2. M. Kvasnička (ČSSR) 5. J. Fořt (ČSSR) Družstva 1950 Francie 1951 Francie 1352 Francie 1953 Francie 1954 Francie 1955 Francie 1956 Francie 1957 Francie 1958 Francie 1959 Itálie 1960 Belgie 1961 Belgie 1962 Francie 1963 Francie 1964 Belgie 1965 Belgie 1966 Belgie 1967 Francie e.

ČSSR

1968 Belgie 1969 Belgie 1970 Belgie 1971 Nizozemsko 1972 NSR 2 ČSSR 1973 NSR 1974 Belgie 1975 Belgie 1976 NSR 1977 NSR 2 ČSSR

1978 Belgie 1979 Itálie 1980 Švýcarsko 1981 ČSSR 1982 ČSSR 1983 ČSSR 1984 ČSSR cyklotrial (slg. šlapačky na kolech), cyklistická terénni disciplina organizo­ vaná AMK Svazarmu; soutěži se na speciálně upravených jízdních kolech. Jezdci musí prokázat zručnost a doved­ nost v kontrolovaných úsecích, kterých bývá na každém km trati 10 až 15. Jez­ dec má projet náročný úsek bez dotyku země nohama. C. vznikl jako doplňková forma tréninku motocyklových závodní­ ků. — Nejvyšši soutěži u nás je Český pohár, pořádaný ve dvou kategoriích, cykloturistika, též turistika na kole, druh turistiky, při niž se k cestováni používá jizdní kolo. C. předpokládá zvládnuti techniky jizdy na kole, znalo­ stí taktiky jizdy (volba vhodného převo­ du a stylu jízdy na různých klimatických podmínek a v různém terénu) a doprav­ ních předpisů. Rekreační forma c. nevy­ žaduje speciálni těl. připravu, převláda­ jí v ní krátkodobé akce zaměřené především na *kulturně poznávací čin­ nost. Výkonnostní c. vyžaduje speciální těl. připravu i vybavení jízdních kol. K výkonnostním formám c. patří dlou­ hodobá putováni (cyklistické dálkové jízdy) i krátkodobé soutěžní a závodivé akce (cyklorallye, cyklistické orientační závody). Cyklorallye je vytrvalostní jizda, při níž se musí ujet stanovená trať v daném časovém limitu. Trať je dopl­ něna rychlostními, orientačnimi a těch. úseky. Max. délka pro muže je 120 km v časovém limitu 8 h. Cyklistické orien­ tační závody jsou obdobou -» orientač­ ního běhu. Vypisuji se na trati do 20 km, kterou účastník musí projet podle mapy a s pomocí busoly v určeném směru a se zaznamenáním stanoveného počtu kontrol, umístěných v zalesněné krajině. Rozšířené jsou i cyklistické dál­ kové jízdy podle mez formule - ► audax na tratích 200 - 1 200 km s těmito časovými limity: 200 km -12 h, 400 km 24 h, 600 km - 36 h až 1 200 km - 84 h. Účastnici jedou ve skupinách vedených zkušenými kapitány silnic, kteří určují rychlost (22 - 25 km/h) a které nikdo nesmí předjet. — Cykloturisté jsou or­

ganizováni v oddílech c. odborů turisti­ ky TJ, jejich činnost metodicky řídí ko­ mise c. výboru svazu turistiky ČÚV (SÚV) ČSTV. Je zavedena kvalifikace cvičitelů c. III. a II. třídy, cykly, ve sport, tréninku relativně ukončený sled opakujících se různě dlouhých časových úseků (článků, sta­ dii) tréninkového procesu. C. jsou kon­ krétním výrazem organizačního uspořá­ dání sport, tréninku. Elementárním c. je samotný základ sport tréninku, střídáni zatíženi a zotavení. Primárnim prvkem c. je tréninková jednotka. Řada trénin­ kových jednotek, vytvářející relativně ukončený opakující se cyklus, se stává tréninkovým mikrocyklem. Celky několi­ ka mikrocyklů (převážně jednoho typu) vytvářejí střednědobé c., nazývané mezocykly. Řada stř. c., střídajících a opa­ kujících se podle zásad tvorby dlouho­ dobého tréninku a vývoje sport, formy, utvářejí strukturu makrocyklu, tj. dlou­ hodobého tréninkového cyklu. — V mikrocyklech se jednotlivé tréninkové jednotky stávají vzájemně spojitými a navazujicími prvky tréninku. Délka mi­ krocyklů se většinou ustálila na týdnu. Podle úkolů existují různé typy mikrocy­ klů: tréninkové základní (hlavně v pří­ pravném období), předzávodni (v hlav­ ním období mezi dvěma soutěžemi) a zotavné (po náročných soutěžích ne­ bo v posledním týdnu mezocyklu). — Mikrocykly (v počtu 3 - 6) jsou stavební­ mi bloky mezocyklů, které mají v celko­ vé délce většinou blizko k měsici (např. řada sportů uživá v současné době pra­ videlný čtyřtýdenní c„ celkem 13 mezo­ cyklů v roce). Jejich struktura je dána zvláštnostmi obsahu tréninku v různých obdobích, závisí na dosažených změ­ nách trénovanosti, zotaveni aj. Podle zaměření jsou rozlišovány mezocykly iniciáčni (začíná jimi roční cyklus), zá­ kladní (hlavni typ v přípravném obdo­ bí), předzávodni, závodní (zákl. typ v hlavním období) a zotavný (zahrnuje větši počet zotavných mikrocyklů. — Řady střednědobých c. vytvářejí c. vyš­ šího stupně — makrocykly. Patří k ním tréninková obdobi a hlavně ročni tré­ ninkové cykly. Uvažuje se i o c. vícele­ tých (např. v praxi vrcholového sport jsou to c. čtyřleté, spojované s periodi­ citou OH). Cyrilawn viz plastické povrchy

Čad

Čad, Čadská republika, stát ve stř. Afri­ ce, 4,20 mil. obyv., hl. město Ndžamena. Olymp. zkr. CHA. Sport řídí odděle­ ní sportu při ministerstvu mládeže a sportu, školní TV v zákl. vývoji. Další­ mu rozvoji brání několikaletá obč. vál­ ka. Silný vliv franc, těl. výchovy. Nejroz­ šířenějšími sporty jsou fotbal, basket­ bal a box. NOV Č. získal uznání MOV 1964. Účast na OH 1964, 1968 a 1972. Čada Josef, 1881-1959, čes. gymnasta. Mistr světa 1907 (víceboj jednotlivců, družstva), 1911 a 1913 (družstva). Držitel stříbrných medailí z MS 1909 (víceboj jednotlivců, družstva) a 1911 ( víceboj jednotlivců). Účastník OH 1920 (4. místo družstva). Čambal Štefan, ' 1908, čs. fotbalista, ZMS. Záložník Slavie Praha (1930-37). Reprezentoval 21 x , účastník MS 1934 (2. misto). 1948-49 trenér mužstva ČSR. Čand Dhyam, 1905-1949, indický po­ zemní hokejista. Člen družstva, které I zvítězilo na OH 1928, 1932 a 1936. I Čáp Augustin, * 1908, čes. tělových, funkcionář, dlouholetý vedoucí tělo­ vých. oddělení na MŠ, 1957-63 předse­ da sekce košíkové ÚV ČSTV, 1965-74 předseda výboru vysokoškol. sportu ÚV ČSTV, dlouholetý vedoucí katedry TV matematicko-fyz. fak. UK, autor odb. prací z problematiky vysokoškol sportu. Nositel Medaile M. Tyrše, Vá­ lečného kříže 1939, medaile Za stateč­ nost. Čáp Vladislav, * 1926, čs. krasobruslař. Držitel stříbrné medaile z 1947. Starto­ val na MS 1947 (4.), ZOH 1948 (10.) a ME 1949 (5. místo), čapáš, taneční prvek, kterým se přizdobují slov. a mor. taneční kroky a figury; plesknutí dlani, event, hřbetem ruky o různé části těla (nejvíce o části dol­ ních končetin nebo o podlahu). V čes. etnografických oblastech se podobné­ mu ozdobnému prvku říká plesk (např. v sousedské, v lendleru, ve furiantu). Čapek František, ' 1914, čs. kanoista,

104

ZMS. Olymp, vítěz v kánoi jednotlivců 1964 (víceboj jednotlivkyň, kladina) na 10 000 m 1948. Držitel stříbrné me­ a 1968 (víceboj, přeskok, bradla, prodaile ve stejné soutěži na MS 1954. Na stná). Mistryně světa 1962 (přeskok) MS 1950 obsadil v závodě C 1 na 1 000 a 1966 (víceboj jednotlivkyň, přeskok, družstva). Jedenáctinásobná mistryně m 4. misto. Zasloužilý trenér, čapek František, ' 1914, čs. střelec, Evropy 1959 (kladina), 1965 a 1967 (ve ZMS. Startoval na OH 1952, kde obsadil všech disciplínách). Držitelka stříbr­ 4. místo ve střelbě na baterii, a na OH ných medaili z OH 1964 (družstva) 1956 byl ve stejné disciplíně na 6. mí­ a 1968 (kladina, družstva), MS 1958 (družstva), 1962 (víceboj jednotlivkyň, stě. Účastník MS 1958 a ME 1956. Čapková Věra, roz. Hlavicová, * 1938, družstva) a 1966 (kladina, prostná), ME rybolovná technika, ZMS, reprezentan 1959 (přeskok); bronzových medailí tka od 1964 Na MS a ME získala 20 zla­ z ME 1962 (prostná) a 1961 (víceboj tých, 25 stříbrných a 30 bronzových me­ jednotlivkyň, prostná). Nositelka Rádu dailí. Devítinásobná absolutní mistryně republiky a státního vyznamenání Za ČSSR Držitelka SR v pětiboji jednotli- zásluhy o výstavbu. Nejlepší sportovky­ vkyň a v disciplíně multiplikátor zátěž ně světa 1968; nejlepší sportovkyně dálka obouruč. ČSSR 1964 a 1966-68. Čapkovič Ján, * 1948. čs. fotbalista. Útočník Slovanu Bratislava (1967-79). 1968-75 reprezentoval 22 x (6 branek). Účastník MS 1970, OH 1976 a ME 1972. Člen Klubu ligových kanonýrů. Čapkovič Jozef, ' 1948, čs. fotbalista, ZMS Obránce Slovanu Bratislava (1967 až 79). Reprezentoval 16 x (1974 až 77), člen vítězného mužstva na ME 1976. Nositel vyznamenání Za zásluhy o vý­ stavbu. čardáš (maď. czárdás, czárda = hos­ poda), maď. nár. a lid. párový viřivý ta­ nec ve 4/4 taktu. Vznikl v době maď. nár. obrození (ve 40. letech 19. stol.) ja­ ko tanec společenský v městském pro­ středí. Hud a taneční prameny vychá­ zely z maď. venkova, kde se tančily Věra Čáslavská-Odložilová osobité párové vířivé tance v přírodě a hospodách (čardách). Čardáš měl pro časoměřič, rozhodčí určený k měřeni maď. městskou společnost 19 stol. po­ času závodníků v cíli při atl., cyklistic­ dobný význam, jaký měla polka u nás. kých, jezdeckých, kanoistických, pla­ Čardášové hud. a taneční motivy přešly veckých, rychlobruslařských, sáňkařna Slovensko (i do moravsko-slezkých ských, veslařských a jiných závodech. oblastí), místy se č. tančil jako samo­ V jiných sport, odvětvích sleduje dobu statný párový tanec vedle ryze slov ví­ zápasu a délku povolených přestávek, stanovený časový limit aj. Povinnosti č. řivých tanců. vymezují pravidla sportů, ČAS viz Český atletický svaz. Čáslavská - Odložilová Věra, * 1942, časovka (slg ), v cyklistice -vzávod na čs. gymnastka, ZMS. Olymp, vítězka čas.

105 čavgonbozi, též gujbozi, tádžická nár sport, hra jezdecká nebo pěší. Obdoba póla na koní a pozemního hokeje Zají­ mavá tím, že míč po speciálním roze­ hrání ve středu hřiště se dopravuje zpět do vlastní branky. Splněný úkol zname­ ná zisk 1 bodu a rozehrání míče z této čáry, neboř družstva si ihned vyměňují strany, takže úspěšné družstvo dopra­ vuje míč nyní na druhou stranu. Vejčitý kožený míček 7-8 x 4-5 cm, hůl z tvrdé­ ho dřeva smí zasahovat míč jen levou stranou V jezdecké hře větší hřiště a místo míčku dřevěná koule, čekací doba, doba stanovená řády sport svazů, po kterou má přítomné družstvo připravené k zahájení utkáni povinnost čekat na svého nepřítomné­ ho soupeře nebo delegovaného roz­ hodčího. Jestliže nedojde k zahájení ut­ kání do uplynutí stanovené č. d., ale ut­ kání bude přesto sehráno, rozhodne o výsledku utkání řídící orgán soutěže, Za neopodstatněné nebo úmyslné čer­ pání č. d. se trestá provinivší se druž­ stvo sport. těch. sankcemi, popř. i disci­ plinárně. V. t. soutěžní řád. Čeiikovský Stanislav, * 1923, čes. tělo­ vých. pedagog a funkcionář, prof, na FTVS UK, doktor pedag věd, ředitel Výzkumného ústavu tělovýchovného. 1962-73 proděkan FTVS UK pro věd.činnost, od 1964 člen Mez. výboru pro vý­ zkum těl. zdatnosti, od 1982 čestný člen Mez. sdružení vysokých tělových, škol, předseda vědeckomet. rady ČÚV ČSTV, člen předsednictva ČÚV ČSTV. Podílel se na konstituování antropomotoriky jako oboru. Nositel státního vy­ znamenání Za vynikající práci, medaile Za obětavou práci pro socialismus. Me­ daile dr. M. Tyrše aj. Spisy: Teorie po hybových schopnosti, 1970; Pohybové schopnosti a jejich struktura jako užitné hodnoty těl. cvičeni, 1973; Antropomotorika pro studujíci těl. výchovy, 1979; Podii těI. kultury na všestranném roz­ voji člověka v socialistické společnosti, 1981. čelná rovina, prochází těžištěm těla a je určena délkovou a pravolevou osou (viz prostorová soustava).

Černý byl členem vítězného týmu ČSSR v soutěži o Světovou trofej. Čepčianský Ladislav, ' 1931, čs. kajakář, MS. Držitel stříbrné medaile v kaja­ ku jednotlivců na 10 000 m z MS 1958 Účastník OH 1956 (6. K 1 1 OOOrn i 10 000 m), MS 1954 (4. K 1 1 000 m) a ME 1957 (4. K 1 10 000 m).

Ladislav Čepčianský

Čerchlanová - Ozoréková Jozefina, * 1952, čs. atletka, běžkyně na 400 a 800 m, ZMS Osmá ME 1974 na 4x400 m (3:36,3 min), 1978 šestá na 4 x 400 m (3:30,40 min). Sedminásobná mistryně ČSSR. Dvakrát na 400 m a 800 m, jed­ nou na 200 m, na 4 x 100 m a na 4 x 400 m. Devětkrát překonala čs rekord 400 m 1974 (52,6 s, 52,1 s a 52,0 s), 800 m 1974 (2:04,7 a 2:03,4), 1975 (2:02,4), 1976 (2:00,4), 1978 (2: 00,1) a 400 m př. 1976 @0,8 s). Čermák František, * 1903, čes. archi­ tekt, prof. Českého vysokého učení technického, kde přednášel obor zdrav, staveb, kam zahrnul i sport, a tělových, stavby. Pod jeho vedením bylo na škole zpracováno mnoho studijních projektů pro sport, a tělových, stavby (Maniny, Břevnov - Markéta, Pankrác, povodí Vl­ tavy v Praze, Eden, hala Ústí nad La­ bem, Sokolský ostrov v Čes. Budějovi­ cích aj ). 1961-72 člen vědecké rady ÚV ČSTV, později těch rady ÚV ČSTV. Za­ sloužilý umělec (1968). Čermák Jan, 1870-1959, čes. průkopník letectví. 1910 člen Českého aviatického mužstva. Od října do prosince 1910 pro­ vedl v Plzni na Borech několik kratších letů. 1911 jako první čes. pilot složil mez. platnou pilotní zkoušku podle předpisů FAI a obdržel i rak. pilotní di­ plom FAI č. 23. Čermák Josef, 1858-1948, starosta a náčelník Amer. obce sokolské, propa­ gátor specifického pojetí cvičení žen s omezením cvičeni na nářadi a zařaze­ ním tanečních kroků, est. působících cvičení prostných a her. Vystoupením Petr Čemus na sletech 1907 a 1912 ovlivnil cvičeni Čemus Petr, ‘ 1947, čs. motocyklový žen v ČOS. Spis: Tělocvik, 1907. závodník, ZMS. Startoval v deseti Še- Čermáková-Hrabětová Jiřina, * 1944, stidennich, 1970,1971,1972,1973 a 1974 čs. pozemní hokejistka, ZMS. Držitelka

stříbrné medaile z OH 1980. Účastnice zápasů Evropského poháru 1968-70, v němž čs. družstvo obsadilo 2. místo, a MS 1978 (9.). V družstvu Slavoje Vy­ šehrad se podílela na získáni titulu mis­ tryň republiky 1970. Černá Květa. ' 1917, čs. trenérka, roz­ hodčí a funkcionářka moderní gymna­ stiky. Spoluzakladatelka tohoto sport, odvětví v Československu. Autorka pó­ diových skladeb, za něž čs. reprezen­ tantky získaly na MS 1967 a 1979 stříbr­ né medaile, i cvičení žen na Čs. spartakiádě 1975 a 1985 a závěrečného obrazu Čs. spartakiády 1980. Od 1967 členka svět. komise moderní gymnastiky FIG. Zasloužilá trenérka. Černá Věra, * 1963, čs. gymnastka, MS. Mistryně světa 1979 (kladina) Největ­ ších úspěchů dosáhla na Světovém po­ háru 1977 (2. - 3. v prostných), 1978 (1. kladina, 2. bradla, 4. víceboj jednotlivkyň) a 1979 (3. bradla). Černík František,' 1953, čs. hokejista, ZMS, útočník, 151 x reprezentoval ČSSR. Podílel se na vítězství čs. muž­ stva na MS 1976. Držitel střibrné medai­ le ze ZOH 1984, MS 1978, 1982 a 1983 Zúčastnil se Kanadského poháru 1976 (2.) a 1981 (3.). Nositel státního vyzna­ menání Za vynikající práci. Černohorský Jan 1898-1976, čs. šer­ míř, reprezentoval ČSR 1919-49 v šermu fleretem a kordem. Na OH 1928 byl čle­ nem družstva kordistů, které bylo klasi­ fikováno na 5 mistě v neoficiálním hod­ nocení. Účastník OH 1920. Od 1950 tre­ nér čs. reprezentace, nositel veřejného uznání Za zásluhy o rozvoj čs. těl. vý­ chovy a sportu I. stupně. Černušák Vladimir, * 1921, čs. tělo­ vých. pedagog a funkcionář, prof, na FTVŠ UK Bratislava Člen MOV a pro­ gramové komise MOV od 1981, 1969-83 předseda SÚV ČSTV a místopředseda ÚV ČSTV, poslanec SI. nár. rady. Nosi­ tel Rádu Vítězného února, Rádu práce. Medaile J. F. Chaloupeckého; zaslouži­ lý pracovník v TVS. Černý Josef, ‘ 1939, čs. hokejista, ZMS, útočník. Reprezentoval ve 210 ut­ káních (1959-72). Podílel se na získání

Josef Černý

Černý titulů mistra Evropy 1961 a 1971. Držitel stříbrných medaili ze ZOH 1968, MS 1961, 1966, 1966, 1971 a bronzových ze ZOH 1964, 1974 a MS 1959, 1963, 1969 a 1970. Účastník ZOH 1960 (4.) a MS 1967 (4.). Prvni útočník, který v čs. nejvyšší soutěži nastřílel vice než 400 bra­ nek. Nositel státních vyznamenáni Za zásluhy o výstavbu a Za vynikající práci. Černý Teodor," 1957, čs. cyklista, MS. Jako člen družstva stíhačů přispěl k zís­ kání bronzových medailí na OH 1980 a MS 1981. Černý Tomáš, 1840-1909, spoluzakl. Sokola Pražského a jeho starosta 1872-82. Černý Vladimír, ' 1926, čs. reprezen­ tant v moderním pětiboji, ZMS. Obsadil 4. místo v soutěži jednotlivců na MS 1954. Účastník OH 1956, MS 1957 a 1961. Od 1966 člen Mez. federace mo­ derního pětiboje a biatlonu. Černyšev ArkadiJ, * 1914, lední hokej, trenér sov. reprezentačního mužstva 1954-57 a 1961-72. Pod jeho vedením ziskali sov. hokejisté 4 zlaté olymp. me­ daile (1956, 1964, 1968, 1972) a 11 titulů mistrů světa (1954,1956,1963-71). 27 let trénoval mužstvo Dynamo Moskva. Spolu s -►A . Tarasovem vytvořili sov. školu ledniho hokeje. Černyševskij Nikolaj Gavriiovič, 1828-1989, rus. rev. myslitel, mater, filo­ zof a ekonom, utop. socialista, vůdčí ideolog rus. rolnické revoluce. Odpůrce pedantických metod výchovy a Spiessova tělocviku. TV chápal jako prostře­ dek rozvoje fyzických sil a rozumových schopností a upevnění zdraví. Červenková-Černohorská Květa, * 1946, čs. házenkářka, MS. Hráčka čs. družstva na MS 1965 (4.) a 1973 (6. místo). Házenkářka ČSSR 1968. Červinek Vojtěch, ' 1948, čs. cyklista, ZMS. Držitel bronzové medaile z MS v cyklokrosu 1977. Po zranění se stal trenérem čs. cyklokrosových reprezen­ tantů a jeho svěřenci získali 3 tituly mis­ trů světa. Vzorný trenér a držitel čs. Ce­ ny fair play 1979. Česká amatérská atletická unie ČAAU viz Československá amatérská atletická unie. česká házená, název pro -znárodni házenou, používaný v letech 1953-69. Předtím byl používán název házená, od 70. let národní házená. Česká obec turistická, ČOT, 1934—38 Čs. obec turistická, zal 1926 jako volné tur. sdružení Čs. strany nár. socialistické. 1939 se sloučila s Klubem českých turistů (viz Klub českosloven­ ských turistů), 1940 se osamostatnila. 1945-48 byla opět organizací Čs. strany nár. socialistické. 1948 zanikla. Česká sportovní rada, ústředí čes. sportu, zal. 1908, ve spolupráci s ČOV

106 vypracovala tzv. Rámcový sportovně politický program český, který upravo­ val vztah čes. sport, organizací k rak. sport, svazům a sjednocoval postup všech čes. sport, svazů vnitrostátně i na mez. úrovni. Zanikla během 1. svět. vál­ ky, 1919 ji nahradila - * Československá sportovní obec. česká ulička, ve fotbalu typická při­ hrávka po zemi — prohození mezi sou­ peřovy obránce' zakončuje zpravidla útočnou akci. Č. u. charakterizovala čes. kopanou od 1911. Československá amatérská atletic­ ká unie, ČSAAU, nár. sport, svaz, zal 8. 5. 1897 jako Česká amatérská atletická unie (ČAAU), která do 1901 řidila s vý­ jimkou veslováni a cyklistiky všechny tehdy existující sporty. 1920 byla přijata za člena -►Mezinárodní amatérské atletické federace (IAAF). Zanikla 1948. Československá obec skautů vol­ nosti viz skautink. Československá obec sokolská viz Sokol. Československá obec střelecká, zal. 1897 jako Česká obec střelecká. 1920 se stala členem Mezinárodni stře­ lecké unie (UIT). 1925 se obec rozštěpi­ la, odtrhl se agrární Čs. národní svaz střelecký. 1935 zal. vrcholná organizace Ústředí čs. organizaci střeleckých. V době okupace Č. o. s. nepracovala. Zanikla 1948. československá sportovní obec, vrcholný orgán čs. sportu, zal 1919, v době svého největšího rozmachu sdružoval 26 čs. sport, svazů. Pro rozpo­ ry (zejména s ČSOV a Čs. fotbalovou asociaci) 1927 zanikl. 1928 nahrazena - ► Československým všesportovním výborem. Československá table-tenisová asociace, ČsTTA, zal. 1927, vznikla z Ústředního výboru ping-pongového (zal. 1925). 1930 registrovala 62 klubů s 1046 členy. 1926 již uznáno členství v Mez. table-tenisové federaci (ITTF). Na její činnosti navázal čs. svaz stolní­ ho tenisu ÚV ČSTV. Československá yachtová associace, zal. 1929 z podnětu -»J. RóssleraOřovského a V. Pavlouska. Vznikla uměle, neboť 1929 existoval jediný čs. specializovaný jachtařský klub -*-Český yacht klub v Praze a jeho odbory v C. Budějovicích a Brně, bylo však třeba zabránit přijetí sudetoněm. kanoistického a jachtařského svazu do -►M eziná­ rodní jachtařské federace, československé spartakiády ČSS, ústřední tělových, slavnosti, pořádané od 1975 v pětiletých cyklech jako vy­ vrcholení oslav vítězného zakončení ná­ rodně osvobozeneckého boje Čechů a Slováků a osvobozeni Českosloven­ ska Sovětskou armádou v květnových

dnech 1945. Navazuji na - ► celostátní spartakiády, pořádané 1955-65. — ČSS 1975 se konala pod heslem Za mír za socialismus. Před vyvrcholením ČSS 1975 v Praze se uskutečnilo 1 476 míst­ ních (377 211 cvičenců), 307 okrskových (499 581) a 116 okr. spratakiád (607 911). HI. dny proběhly ve dnech 28. a 29. 6. ve dvou programových odpolednech, jimž předcházely 26. 6. a 27. 6. veřejné generální zkoušky. Na programu bylo 14 skladeb: rodiče s dětmi (4 000 cvičí­ cích), nejmi, žactvo s polystyrénovými cihlami (4 000), ml. žákyně (13 824), ml. žáci s létajícími talíři a švihadly (6 912), st. žákyně (13 824), st. žáci s míči a dlouhými tyčemi (11 520), dorostenky (6 912), dorostenci s bednami (4 608), učňovská mládež (13 824), studenti a studentky vysokých škol s malými trampolínami a kuželi ve tvaru bílých koulí (3456), Svazarmovci s parastavebnicemi (6 144), muži a st. dorostenci (11 520), ženy s kuželi na hudbu B. Sme­ tany (v každém programovém odpoled­ ni 12 096) a ČSLA (ve dvou vystoupe­ ních vždy 13 824). Včetně slavnostního zahájeni a zakončení a režijních spojů se v obou programových odpolednech vystřídalo 180 000 cvičenců a zhlédlo je 908 000 diváků. Těžiště sport, soutěži bylo v plněni podmínek odznaku zdat­ nosti PPOV a BPPOV a ve Sportovních hrách mládeže a pracujících. V místech a okresech byly pořádány soutěže pří­ stupné max. počtu zájemců neorganizo­ vaných v ČSTV, např. Fit 75. Celkově se jich zúčastnilo 3 889475 osob. Byly uspořádány také početné tur. akce, na­ př. dlouhodobá štafeta Dukla-Praha, která se stala trvalou součásti tur. akcí při dalších ČSS. Tur. akce ČSS 1975 by­ ly zakončeny celostátním srazem v Pra­ ze na Džbánu, kde se sešlo 10 430 turis­ tů. Večery družby se konaly ve Spor­ tovní' hale ČSTV a zúčastnilo se jich 10 zahraničních skupin z BLR, Finska (TUL), Francie (FSGT), Kuby, MLR, MoLR, NDR, PLR, RSR, SSSR a 4 skupiny z Československa (studenti a studentky FTVS UK Praha a FTVS UK Bratislava, výběr nejmi, gymnastů a gymnastek a reprezentantky v moderní gymnasti­ ce). — ČSS 1980 prokázala, že kvantita­ tivní úroveň našeho tělových, hnutí se značně zvýšila. HI. vystoupením na Strahově předcházelo 2432 místních a okrskových spartakiád s účastí 1 265 300 cvičenců a 121 okr., obvod­ ních a městských spartakiád s účastí 702 700 cvičenců. HI. dny se konaly 26. 6. - 19. 6. na Strahově ve dvou progra­ mových odpolednech. Na pořadu bylo 15 skladeb: rodiče s dětmi (4 900 cvi­ čících), nejmi, žactvo s obručemi vždy pro 5 dětí (4 032), ml. žákyně s červený­ mi rámy (13 824), ml. žáci s míči, švihá-

107 dly a kroužky (13 824), st. žákyné (13 824), st. žáci s krátkými tyčemi (9 216), dorostenci (6 912), učňovská mládež ■ divky s kovovými tyčkami s oranžovou stuhou, chlapci s chromo­ vanými tyčemi (13 824), Svazarm a ško­ ly s kovovým půlkružim (6 144), ženy (v obou programech vždy 10 368), muži (6 912), dorostenky a ženy - výběrová skladba (6 760), ČSLA (v obou progra­ mech vždy 13 824). Celkem vystoupilo na Strahově včetně zahájeni a závěru 1. a 2. programového odpoledne 176680 cvičenců; vystoupeni zhlédlo 1 100 000 diváků. V průvodu Prahou na Letenské pláni 29. 6. pochodovalo 150 000 úča­ stníků. Na Večerech družby vystoupily skupiny gymnastů a gymnastek BLR, Finska (TUL), Francie (FSGT), Kuby, MLR, PLR, RSR, SSSR; ČSSR zastupo­ valy 3 skupiny: FTVS UK Praha, FTVŠ UK Bratislava a skupina moderních gymnastek. Veřejnou gen. zkoušku a 4 představeni zhlédlo 50 000 diváků. Ve sport, části byly zahrnuty hl. masově přístupně sporty a plněni podmínek od­ znaku zdatnosti BPPOV a PPOV. Sport, soutěží se zúčastnilo 4 232 840 startují­ cích. Tur. část zahrnovala 2 320 akcí s účastí 3 100 000 osob. Celostátního spartakiádního srazu v Praze na Džbánu se zúčastnilo 7 000 turistů. — ČSS 1985 byla oslavou 40 let tvořivě práce a šťa­ stného života v míru našeho lidu. Hl. dnům na Strahově předcházelo 2 068 místních, 386 okrskových a 125 okr. spartakiád. Pro Strahov bylo připrave­ no pro 2 programové odpoledne (1. 27. a 29. 6., 2. 28. 6. a 30. 6.) 16 skladeb: ro­ diče s dětmi (4 672 cvičících), nejmi, žactvo s použitim skládacího draka (5 760), ml. žákyně se stuhou s kroužky na obou koncích (10 752), ml. žáci s pla­ stikovými raketami a molitanovými míč­ ky (10 752), st. žákyně (13 842), st. žáci s desetimetrovým horolezeckým lanem (10 368), dorostenky se stuhou na krát­ ké tyčce (13 824), dorostenci s lavička­ mi a žebřinami (6 912), učňovská mlá­ dež se švihadly (13 824), Svazarm s ko­ vovým půlkružim a lávkou (6 144), vyso­ ké školy, dívky s mlčkem v síťce, chlap­ ci s plnými míči (5184), dorostenky a ženy. výběrová skladba s kuželi (6912), ženy - 1. skladba malá obruč a stuha, 2. skladba šátek (v obou sklad­ bách vždy 13 824), muži (8 640), ČSLA (v obou odpolednech vždy 13 824). Cel­ kem vystoupilo na Strahově včetně za­ hájeni a závěru 1. a 2. programového odpoledne 189 512 cvičenců; vystoupe­ ní zhlédlo 1 206 000 diváků. V slavnost­ ním průvodu pochodovalo 176 4000 úča­ stníků. - Sport, soutěži, do nichž patřily i masové soutěže a plnění podmínek odznaku zdatnosti, test zdatnosti FIT 85, plavecká štařeta 1 x 100 m aj„ se

Československo

Vystoupení armády na ČSS 1980

zúčastnilo 9 089 243 občanů. Větších tur. akcí bylo v rámci ČSS 1985 uspořá­ dáno 852 271, absolvovalo je 3 452 000 občanů. Na Večerech družby ve Spor­ tovní hale ČSTV se představilo 13 gym. skupin z BLR, Finska (TUL), Francie (FSGTE), Kuby, MLR, NDR, PLR a SSSR; ČSSR skupiny SSM, FTVS UK Praha a FTVŠ UK Bratislava, skupina na trampolínách, reprezentantky moderní gymnastiky a mladé sport, gymnastky. Československé sportovní hry, ČSSH, sport, soutěže pořádané 1963 67 ČSTV spolu s ROH, ČSM a minister­ stvem školství a kultury na podporu masového a výkonnostního rozvoje vy­ braných olymp. sport, odvětví. I. roč. ČSSH se konal 1963 a byl určen mláde­ ži i dospělým sportovcům. Jeho základ tvořily - ► Sportovní hry mládeže, na které navazovala okresní a krajská kola s vyvrcholením v celostátním finále, které se konalo v Plzni a Bratislavě. Na základě výsledků bodového hodnoceni umístěni sportovců v jednotlivých sport, odvětvích bylo vyhlášeno pořadí nejlepších okresů v krajském kole a po­ řadí nejlepšich krajů v celostátním finá­ le. Prvenství získalo hl m. Praha, násle­ doval kraj Jihomoravský a kraj Severo­ český. V I. roč. ČSSH startovalo v zákl. kolech 4 195 000, v okresních kolech 48 170, v krajských 18 930 a v celostát­ ním finále 4 075 účastníků. II. roč. ČSSH se konal 1966-67 a patřil výhradně mlá­ deži žákovských, dorosteneckých a ju­ niorských kategorii. Vycházel z masové

základny, kterou tvořily -^Sportovní hry mládeže a pracujících a všechny sport, soutěže děti a mládeže pořádané na školách, závodech, učilištích, v TJ a kroužcích ČSM. Nejlepšim závodní­ kům a závodnicím bylo umožněno star­ tovat ve vyšších kolech a v celostátních finálových závodech. V zimní a letní čá­ sti II. roč. ČSSH proběhly soutěže: a) ve vícebojích odznaku zdatnosti BPPOV a PPOV; b) velkých měst nad 25 000 obyv. v atl., cyklistice, moderní gymn a plavání; c) ve vybraných olymp. spor­ tech - oddílových družstev v basketba­ lu, házené a volejbalu, jednotlivců v ka­ noistice, krasobrusleni, veslováni, vzpí­ rání a zápasu, okresních družstev v ly­ žování a sport, gymnastice; d) experi­ mentálních tříd ZDŠ z pěti měst v atl., plavání a sport, gymnastice; e) učňov­ ského dorostu v atl., basketbalu, lyžo­ vání a volejbalu. Soutěže II. roč. ČSSH umožnily výběr mladých talentovaných sportovců pro dlouhodobou olymp. pří­ pravu a rozšířily zálohy čs. sport, repre­ zentace. Československo, Československá so­ cialistická republika, ČSSR, soc. stát ve stř. Evropě, federace České socialistic­ ké republiky (ČSR) a Slovenské socia listické republiky (SSR), 15 081 747 obyv., hl. město Praha. — Počátky mo­ derní TK jsou spjaty s ortopedickými a tělocvičnými ústavy 40. a 50. let 19. stol. (ústavy J. J. Hirsche, R. Stephanyho, J. Seegena, J. Malypetra aj ), kde se cvičilo podle Lingovy metody nebo

Československo podle něm. nářaďového systému. Mez­ níkem v dějinách čs. TVS je vznik Tělo­ cvičné jednoty Pražské 1862, zvané od 1864 Sokol pražský, v jehož čele stáli - ►J . Fůgner a -* M . Tyrš (viz Sokol). V 80. letech 19. stol. začaly vznikat i první sport, kluby: 1884 Ústřední jed­ nota velocipedistů českých, 1884 Ústřední jednota veslařská z Čech, 1888 Klub českých turistů. Turistika a sport se rozvíjely většinou mimo sokolské hnutí. - 1897 začali být ze Sokola vylu­ čováni sociální demokraté, kteří zaklá­ dali samostatné Dělnické tělocvičné jednoty: 1903 vznikl -►S vaz dělnických tělocvičných jednot. 1902-1909 se kon­ stituoval nábožensky orientovaný -» 0 rel. — 1899-1900 vznikl Český olympij­ ský výbor (viz Československý olympij­ ský výbor), který přispěl k mez. uznáni řady čes. sport, organizaci. Meznikem ve vývoji čs. TK je vznik ČSR 1918. Vzni­ kají čs. sport, organizace, sport a TV se začínají rozvíjet i na Slovensku. 1918 vzniklo - * ministerstvo veřejného zdra­ votnictví a tělesné výchovy, které však v rámci burž. republiky funkci stát. or­ gánu nesplnilo. Čs. TK zůstala roztříště­ ná. - 1920 byli ze Svazu DTJ vylučováni pokrokoví členové, kteři 1921 pod vede­ ním -»J. F. Chaloupeckého založili - * Federaci dělnických tělocvičných jed­ not (FDTJ), která se 1926 z podnětu -►R udé sportovní internacionály slouči­ la s ostatnimi levicové orientovanými organizacemi ve -^Federaci proletářské tělovýchovy (FPT), předobraz bu­ doucí jednotné čs. tělovýchovné orga­ nizace. Čs. TK dosahuje význ. úspěchů. 1925 se uskutečnil v Praze Vlil. olymp. kongres a 23. zasedání MOV. Čs. spor­ tovci získali prvni úspěchy na OH (1924 prvni zlatá medaile. 1928 dvě, 1936 tři ) i na MS (2. místo na MS 1934 ve fotbalu aj.). Význ. vkladem do svět. TK jsou ma­ sová vystoupení ČOS pořádala od 1882 -►sokolské slety, Čs. Orel - ► orelské slety, Svaz DTJ - ► dělnické olympiády, vzor pro - ► mezinárodní dělnické olym­ piády, a FDTJ spartakiády, vzor pro mez. i čs. spartakiády. — Ve 30. letech 20. stol. v důsledku fašistického nebez­ pečí zesilily snahy po sjednoceni čs. TK. 1936 se v Praze uskutečnily tzv. Li­ dové hry, součást boje proti zneužití olymp myšlenky něm. fašismem, proti nebezpečí války, za sjednoceni čs. TK. 1938 vyzvala FPT na svém IX. sjezdu ke sjednocení celé čs. TK. V říjnu 1938 však burž. vláda činnost FPT zakázala. — Rozbiti ČSR a okupace čes. zemi na­ rušily další rozvoj čs. TVS. 1941 byla za­ stavena činnost ČOS, Orla, ČSOV a dal­ ších tělových, organizací. Nadále pra­ covaly jen sport, svazy a Svaz DTJ. Snahy ovlivnit výchovu čs. mládeže roz­ sáhlým tělových, programem v tzv. Ku­

108 ratoriu pro výchovu české mládeže (1942) v duchu fašistické ideologie kon­ čily neúspěchem. — Na Slovensku po vzniku klerofašistického Slovenského státu se nejvyššim představitelem sl. TK stala Hlinková garda; Slovenský Orel, který přispěl k rozbití ČSR, byl zrušen. Skutečnými organizátory sl. TK se staly -►Slovenská ústredná športová rada a -►K lu b slovenských lyžiarov a turistov, které se 1944 aktivně zapojily do SNP. — V období boje proti fašismu dozrálo v řadách členů tělových, a sport, organizaci přesvědčení o nut­ nosti sjednoceni čs. TK v osvobozené republice. 1945 se sjednocení čs. TK stalo součástí Košického vládního pro­ gramu. 5. 5. 1945 vydali představitelé pěti čs. organizací Manifest za sjedno­ cení čs. těl výchovy a sportu. 9. 5. 1945 vznikl Ústřední národní tělovýchovný výbor (ÚNTV), který měl provést sjed­ nocení čs. TK na tzv. organickém princi­ pu, tzn. že všechny organizace zanik­ nou a vznikne nová jednotná organiza­ ce Sokol. Reakčni sily v Sokole v čele se starostou A. Hřebíkem však navrhly tzv. federativni sjednocení. V důsledku jejich negativní politiky zanikl 1946 ÚNTV a vznikl nový federální orgán, Čs. tělovýchovný svaz (ČSTS), jehož pravomoce však byly omezené a členské or­ ganizace si ponechaly volný prostor pro svou nezávislou činnost. Nové pod­ mínky pro sjednocení vytvořil únor 1948. V březnu 1948 byla vyhlášena do­ brovolná organizace Sokol. 1949 byl přijat zákon o státní péči o TV, kteiý po­ tvrdil sjednoceni do Sokola. Vznikl - ► Státni úřad pro tělesnou výchovu a sport (SÚTVS). Řízení čs. TK však by­ lo nedůsledné, proto byl 1952 přijat no­ vý zákon o organizaci TVS. Vznikl - ► Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport (SVTVS) při vládě ČSR. TVS by­ ly organizovány podle sov. vzoru při podnicích a institucích v šesti resor­ tech: MŠ, MNO, MV, ministerstvo pra­ covních záloh. Sokol (pro venkov) a ROH. 1953 položeny základy pro roz­ voj tělových, věd vznikem Institutu těleské výchovy a sportu (dnes ~»fakulta tělesné výchovy a sportu), -►Výzkum ­ ného ústavu tělovýchovného, ->Muzea tělesné výchovy a sportu a věd. rady při SVTVS. Vytváří se systém sport, soutěži, buduje materiálně techn. zá­ kladna soc. TVS, vzniká soc. sytém čs. tělesné kultury. — 1956 byl přijat nový zákon o organizaci čs. těl. výchovy na jehož základně se 1957 ustavil ►Čes koslovenský svaz tělesné výchovy (ČSTV) jako jednotná dobrovolná spol. organizace. 1969 v důsledku federalizace republiky vznikly česká a Slovenská tělovýchovná organizace, nyni český ústřední výbor (ČÚV) a slovenský

ústřední výbor (SÚV) ČSTV. Pro zajiště­ ní státní reprezentace se od 1973 budují -►střediska vrcholového sportu, -vtréniková střediska mládeže a —►sportovní školy. V zájmu zajištěni dalšího rozvoje soc. systému TK byly 1976 ustaveny ko­ mise pro mládež a těl. výchovu při jednotlivých stupních nár. výborů, 1978 výbory pro tělesnou výchovu a sport vlády ČSSR, ČSR a SSR. V mezích své pravomoci řidí a rozvíjejí TK i spol. or­ ganizace (ROH, SSM), MŠ, MNO a MV a ústavy nár. zdraví (léčebná TV, reha­ bilitace). O rozvoji sportů branného charakteru se stará ->Svazarm. — TK plní význ. cíle, je nezastupitelnou slož­ kou soc. způsobu života, podílí se na harmonickém rozvoji jednotlivce i celé společnosti, plni branné, pracovní a zdravotní úkoly, je význ. složkou mez politiky. — Č. má k dispozici přes 18 000 hřišť a stadiónů, 7 000 tělocvičen a sport, hal, před 650 otevřených a 158 krytých bazénů, 70 krytých ledních ploch a další zařízeni. Č. dosáhlo řady význ. úspěchů jak na poli sportu, tak i v rozvoji masové TV. Čs. sportovci se zúčastnili (s výjimkou I., III. a XXIII. OH) všech letních a zimních olympijských her. Na OH získali 42 zlatých, 45 stříbr­ ných a 46 bronzových medaili (navic 1 stříbrnou a 2 bronzové v uměleckých soutěžích) a na ZOH 2 zlaté, 5 stříbr­ ných a 6 bronzových medaili, z toho ví­ ce než dvě třetiny v období od 1948. Řa­ dy úspěchů jsme dosáhli i na MS a ME Mezi naše nejúspěšnějši sporty patří lední hokej, kanoistika, atletika, fotbal, sport, gymnastika, kolová, stolní tenis, tenis. V mez. sport, federacích a orga­ nizacích působí 90 čs. delegátů. V za­ hraničí pracuje více než 100 čs. odbor­ níků a trenérů. Č. bylo pořadatelem řa­ dy mezinár. akcí (např. MS a ME v led­ ním hokeji, lyžování, cyklistice), 1977 uspořádalo 79. zasedání MOV. Celo­ státní a čs. spartakiády a Tělovýchovné slavnosti (1958,1970) význ. ovlivnily ob­ sah a formy masových vystoupení na celém světě. Řada masových soutěží (Velká Kunratická, Jizerská padesátka) má široký mez. ohlas. 1910 a 1977 udělil MOV ČOS a ÚV ČSTV Olympijský po­ hár za zásluhy o rozvoj těl. kultury. — TV je povinným školním předmětem od 1896. Tělových, kádry, učitele TV, trené­ ry a rehabilitační pracovníky školí fakul­ ty tělesné výchovy v Praze a v Bratisla­ vě, katedry těl. výchovy Palackého uni­ verzity v Olomouci a katedry pedaa fa­ kult a - * Tělovýchovné školy CÚV a SÚV ČSTV. — Ústředním tiskovým orgánem je Československý sport, na Slovensku Sport, a obrázkový časopis Stadión, na Slovensku Start, vědeckometodickým časopisem je měsíčník Teorie a praxe tělesné výchovy, na Slo-

109 vensku Tréner a další odborné a speci­ alizované časopisy. Československý junák viz skautink. Československý klub fair play, ČSKFP, sdruženi při -»Československém olympijském výboru usilující' o propagaci fair play ve sportu. Zal. 1975 představiteli UV ČSTV, Čs. rozhla­ su (Studia mladých), Zpravodajského filmu. Mladé fronty a Mladého světa. Ke spolupráci se přihlásily ČSOV, Čs. sport a Pionýrská stezka. 1977 se ČSKFP začlenil jako zvi. komise do ČSOV. 1977 byl uznán -^Mezinárodním výborem pro fair play. — ČSKFP udělu­ je každoročně jednotlivcům i kolekti­ vům cenu fair play a další oceněni za příkladný sport, čin a nejvýzn. činy na­ vrhuje k ocenění Mezinárodnímu výbo­ ru pro fair play. — Vedeni klubu tvoři držitelé ceny fair play, zástupci nositelů „Zlaté za neděli fair play", zástupci členských organizaci, předseda a ta­ jemník klubu. Předseda klubu je čle­ nem ČSOV. Vrcholným orgánem je vý­ roční shromáždění klubu, které se schá­ zí každoročně v listopadu v upominku na listopadový projev Pierre de Couber tina 1892 o potřebě obnovit OH. — Drži­ telé Čs. ceny fair play: Emil Zátopek 1975; Ladislav Novák 1977; Odrej Žele ňanský, Michal Klasa a Jiří Bartolšic 1978; Milan Orlowski 1979; Vítězslav Mácha 1980; Vlastimil Zwiefelhofer 1981, členové čs. horolezecké expedice „Patagonie - Argentina 81", Ivan Fiala, Vincent Dubeň, Juraj Weincziller 1982; Vojtěch Hvězda 1982; František Douda, Jiří Beran 1983, František Plánička 1984, Karel Malina 1985. československý národní svaz stře­ lecký viz Československá obec střelec­ ká Československý olympijský výbor, ČSOV, vedoucí orgán Olymp, hnutí v ČSSR; integrální, ale organizačně sa­ mostatná instituce Československého svazu tělesné výchovy. Sleduje dodržo­ váni pravidel MOV, zejm. rozvoj a ochranu olymp. hnutí, amatér, sportu a dodržování zásad rovnoprávnosti bez jakéhokoliv rozlišováni z důvodů národ­ nostních, náboženských a politických. Jedině ČSOV je oprávněn v ČSSR pou­ žívat -►olympijské symboly. ČSOV byl ustaven 1919 a bezprostředně navázal na činnost Českého olympijského výbo­ ru (ČOV), který vznikl na schůzich zá­ stupců čes. sport, organizaci v období květen 1899 - leden 1900. 7. 3. 1900 se ČOV proměnil z dočasné organizace ve stálý výbor. ČOV zajistil před 1. svět. válkou samostatnou účast čes. sportov­ ců na OH, což mělo velký polit, a kult výnam a napomáhalo nár. uvědomění sportovců. ČOV byl 1916 rozpuštěn; svou činnost obnovil 30.10.1918 a 13.6.

Československý svaz tělesné výchovy

Znak Čs. olympijského výboru

1919 se přeměnil v ČSOV a přijal úřed­ ně schválené stanovy. V období mezi svět. válkami zajistil úspěšný průběh 23. zasedání MOV a Vlil. olymp. kon­ gresu 1925 v Praze i úspěšnou účast na OH. Po mnichovském diktátu a okupaci Československa byla činnost ČSOV pod tlakem nacistů v dubnu 1943 zasta­ vena a obnovena po osvobození Česko­ slovenska v květnu 1945. 1951 došlo ke změně jeho postaveni a struktury. Od 1955 se uplatňuje personální' unie, tzn., že předsedou ČSOV je vždy předseda čs. tělových, organizace (od 1957 před­ seda ŮV ČSTV). 1974 vznikl nový statut ČSOV, podle něhož se skládá: z členů s hlasem rozhodujícím (po jednom za každý čs. sport, svaz, který je členem mez. sport, federace olymp. sportu); z význačných čs. sportovců a tělových, pracovniků; z člena MOV za ČSSR; z čestných členů ČSOV a z členů s hla­ sem poradním. Členové se volí (s výjim­ kou člena MOV] na pětileté období. Členství zástupců čs. sport, svazu zani­ ká okamžikem skončení jejich funkce v příslušném sport, svazu. Nejvyšším orgánem ČSOV je plenární zasedáni. Mezi plenárními zasedáními řidi činnost až 25členné předsednictvo, které řídí práci sekretariátu a komisí. Mezí zase­ dáními předsednictva vyřizuje záležito­ sti vedení ČSOV (předseda, místopřed­ sedové a gen. tajemník). Pro zkvalitnění práce ČSOV se ustavily 1975 pracovní skupiny a komise. 1977 organizoval ČSOV 79. zasedáni MOV v Praze — ČSOV (ČOV) zajistil účast čs. sportovců na všech OH a ZOH (s výjimkou I. OH 1896, III. 1904 a XXIII. 1984). Na OH a ZOH Československo získalo 149 me­ dailí (OH 42 zlatých, 46 stříbrných a 48 bronzových včetně uměleckých soutěži, ZOH 2 zlaté, 5 stříbrných a 6 bronzo­ vých), z nichž více než dvě třetiny v ob­ dobí od 1948. (V. t. Československo.) Členové MOV PhDr. J. S. Guth-Jarkovský 1894-1943 prof. MUDr. Josef Gruss 1946-1965 JUDr. František Kroutil 1965-1981 prof. PhDr. Vladimír Černušák, CSc. od 1981

Předsedové ČSOV PhDr. J. S. Guth-Jarkovský 1900-29 prof. MUDr. Josef Gruss 1929.51 Vilém Mucha 1951-55 Václav Pleskot 1955-58 František Vodsloň 1958-67 prof. PhDr. Emanuel Bosák, CSc. 1967-70 PhDr. Richard Nejezchleb 1970-72 Antonín Himl od 1972 Generální tajemníci ČSOV Václav Rudl 1900-13 Josef Róssler-Ořovský 1908-29 PhDr. František Widimský 1929-51 JUDr. Karel Popel 1951-58 JUDr. František Kroutil 1958-74 ing. Václav Hubička od 1974 Pracovní skupiny a komise při ČSOV (zal. 1974): Klub čs. olympioniků, Čs. klub fair play (od 1977), komise olymp. hnutí, pracovní skupina dokumentace, pracovní skupina propagace. Československý pohár viz pohárové soutěže. Československý rybářský svaz, ČSRS, zájmová spol. organizace Národ­ ní fronty, založená 1957, sidlo Praha. Předseda František Reiss. Rada ČSRS založená 1972, řidi a metodicky usměr­ ňuje činnost soutěžního sport, rybář­ ství. Československý sport ústřední de­ ník a tiskový orgán ÚV ČSTV. Vychází od 1953, Jeho posláním je informovat o sport, událostech, přispívat k popula­ rizování masového rozvoje těl. výchovy, výkonnostního a vrcholového sportu a podněcovat aktivitu členů ČSTV i ši­ roké sport, veřejnosti. Od 1986 vychází v nákladu 200 000 výtisků denně. Před­ chůdcem Č. s. byly Sokolské noviny, vycházející 1949-52. Československý svaz kanoistiky, zal. 1913 z podnětu -»J. Rósslera Ořovského jako Svaz kanoistů Králov­ ství českého. 1925 vstoupil do -»Mez. kanoistické federace a je považován za pátého zakládajicího člena. Československý svaz Makkabi, or­ ganizace sdružující židovské tělových, a sport, spolky a kluby (Hagibor, Mak­ kabi, Bar Kochba aj ), zal. 1924.1941 na­ cisty rozpuštěna, po 1945 činnost neob­ novila. Československý svaz tělesné vý­ chovy, ČSTV, jednotná dobrovolná tě­ lových. organizace v ČSSR, složka Ná­ rodní fronty. ČSTV vznikl na zákl. záko­ na o organizaci těl. výchovy č. 68/1956 Sb., který Národní shromážděni přijalo 20.12. 1956. Ustavující sjezd se konal. 3.-4. března 1957. HI. principem činnosti ČSTV je uznáváni vedouci úlohy KSČ ve společnosti a jeho ideol. a teor, zá­ kladem je věd. svět. názor marxismusleninismus. Důležitým principem je je­ ho jednota, která vyplývá z podstaty

110

Československý všesportovní výbor soc. společnosti. Je řev. vymožeností tělových, hnutí a zákl. předpokladem jeho úspěšné práce. Z jednoty organi­ zace vyplývá důsledné uplatňováni principů dem centralismu a vnitrosvazové demokracie. - Úkolem ČSTV je or­ ganizovat dobrovolnou tělových., sport, a tur. činnost, přispívající k všestranné­ mu rozvoji soc. člověka, k upevňování jeho zdraví, ideové vyspělosti a sport, výkonnosti. ČSTV organizuje a řidi sou­ těže a akce masového, výkonnostního i vrcholového charakteru, školí cvičitele, trenéry, rozhodčí a další dobrovolné pracovníky, zajišťuje sport reprezenta­ ci státu a rozviji mez. tělových, a sport, styky, spolupracuje se všemi spol. or­ ganizacemi NF, především ROH, SSM a Svazarmem, s nár. výbory, hospodář­ skými, družstevními a jinými organiza­ cemi a spolu s nimi zajišťuje rozvoj TK v ČSSR, buduje a udržuje tělových, za­ řízení. - Od 1969, kdy vstoupil v platnost zákon o čs. federaci, existují v ČSTV i republikové organizace se svými sjez­ dy a s čes. a sl. ústředním výborem. ČÚV a SÚV ČSTV odpovídají za rozvoj organizované dobrovolné TV na území příslušné republiky v rámci usnesení sjezdů a ÚV ČSTV, které jsou pro repu­ blikové orgány závazné. Stanovy schvá­ lené IV. sjezdem ČSTV a doplněné V. sjezdem zajišťuji respektování a uplatňování rozdílných zájmů jednotli­ vců a skupin členů tělových, organiza­ ce. Tato diferenciace uvnitř ČSTV je vy­ jádřena především existenci sportov­ ních svazů, svazu ZRTV a svazu turistiky (viz svazy ČSTV). Svazy umožňuji reali­ zovat různorodé zájmy členů ČSTV, usměrňují jejich činnost a organizují celý systém soutěží od nejnižšich až k mis­ trovským. Z povéření ÚV ČSTV mohou být členy mez. tělových., sport, a tur. organizaci. - Zákl. článkem v činnosti ČSTV jsou tělových, jednoty (TJ). Zřizu­ ji se podle územního nebo výrobního principu. Zřízení TJ schvaluje okresní (městský) výbor ČSTV. Činnost TJ se realizuje ve sport, oddílech a v odbo­ rech turistiky a ZRTV. Oddíly a odbory zodpovídají za svou činnost výboru a členské schůzi TJ. - Okresní organiza­ ce ČSTV, v Brně, Ostravě a Plzni měst­ ské organizace, tvoři TJ v okresech (městě). Odpovídají za masový rozvoj dobrovolné TV, sportu a turistiky na svém území. Jejich nejvyššim orgánem je okresní (městská) konference. Čin­ nost okr. organizace řidi okresní výbor (OV) ČSTV. - Krajské organizace ČSTV tvoři okr a městské organizace v kraji. Postaveni krajské organizace mají městské organizace v Praze a Bratisla­ vě. Nejvyššim orgánem krajské organi­ zace je krajská konference, která se schází jednou za 2-3 roky. Za činnost

krajské organizace odpovídá krajský výbor (KV) ČSTV. - Krajské organizace v ČSR a v SSR tvoři Českou a Sloven­ skou organizaci ČSTV. Jejich nejvyššími orgány jsou sjezdy, mezi sjezdy činnost řídí český a slovenský ústřední

výbor (ČÚV a SÚV) ČSTV, jejich před­ sednictva a sekretariáty. - Nejvyššim orgánem ČSTV je celostátní sjezd, kte­ rý se koná jednou za 5 let. Sjezd určuje hl. úkoly a cíle ČSTV, schvaluje stano­ vy, jejich změny a doplňky, volí členy a kandidáty ÚV ČSTV a ústřední kon­ trolní a revizni komise. ÚV ČSTV volí předsednictvo (řídi činnost mezi plenár­ ními zasedáními), sekretariát, předsedu a místopředsedy (jsou to především předsedové ČÚV a SÚV ČSTV). - ČSTV je dobrovolná masová organizace. 0 přijetí za člena ČSTV rozhoduje na základě podané přihlášky TJ. Dokla­ dem o členství je členský průkaz, u čle­ nů do 15 let žákovský průkaz. Všichni členové mají stejná práva a povinnosti. Právo volit a být volen máji členové starší 15 let; do funkce předsedy, mí­ stopředsedy, tajemníka a člena kontrol­ ní a revizni komise může být zvolen člen starší 18 let. - Za záslužnou a obě­ tavou práci pro TV a za vynikající sport, výkony se uděluji kolektivům i jednotli­ vcům čestné tituly, veřejná uznáni a če­ stné členství (viz tělovýchovná vyzna­ menáni). Za porušování stanov, směrnic a soutěžních pravidel mohou orgány ČSTV udělit tresty podle závažnosti provinění (viz Jednotný disciplinární řád). - Specifickou složkou ČSTV je - * Horská služba, která se řídí vlastním statutem, schváleným ÚV ČSTV. K 31.12.1985 měl ČSTV 1 875 000 členů. Československý všesportovní vý­ bor, ČSW, vrcholný orgán čs. sportu, ústředí čs. sport svazů zal. 1928 z pod­ nětu Čs. fotbalové asociace, zanikl 1948 Český atletický svaz, ČAS, nár. svaz (lehké a těžké) atletiky, zal. 1903 F. Ma­ lým jako opozice proti České amatér­ ské atletické unií. Postupné se měnil v orgán čes. těžké atletiky. Zanikl 1919 sloučením s ústředním svazem těžké atletiky (ÚSTA), zal. 1911 český kvadrant, jeden z nejvýzn. dál­ kových etapovách pochodů organizo­ vaných Českým svazem turistů ČSTV

1970-73. Pochod měl umožnit účastní­ kům během čtyřletého období poznat oblasti kolem hranic ČSR v délce 1 735 km. Startovní a cílová města byla Stare Město pod Sněžníkem, Děčín, Domažli­ ce a Břeclav. Pochod se konal zpravidla v prvních květnových dnech (3-4 dny) a v srpnu (9 dnů). Celkem se pochodu zúčastnilo 1 334 organizovaných i neor­ ganizovaných turistů, český olympijský výbor viz Česko­ slovenský olympijský výbor Česnokov Jurij, ’ 1933, sov. volejbalista. Člen vítězného družstva z OH 1964, MS 1960 a 1962. Držitel bronzové me­ daile z ME 1963. Po skončeni závodni činnosti přední sov. trenér a viceprezi­ dent Mezinárodní volejbalové federace (FIVB).

Jurij Česnokov

čestné tituly viz tělovýchovná vyzna­ menáni v ČSTV. Čeipiva Josef, 1913-1984, čs. volejbalista, MS. Člen a hrající trenér mužstva, které zvítězilo na ME 1948. Jako trenér vedl ženy na ME 1958 (2. místo) a MS 1960 (3.). Zasloužilý trenér. Češpiva Zdeněk, "1941, čs. motocyklo­ vý závodnik, ZMS. Startoval ve čtrnácti Sestidennich, 1970, 1971, 1972, 1973 a 1974 byl členem vítězného týmu ČSSR v soutěži o Světovou trofej. Mis­ trem Evropy 1972, 1973 a 1975 v terén­ ních soutěžích v kubatuře 500 cm3.

m Zdeněk češpiva

Čevona Václav, ‘ 1922, čs. atlet, běžec na stř. tratě. Čtvrtý na OH 1948 na 1 600 m (3:51,2). Na ME 1946 čtvrtý na 1 500

111 m (3:53,0), 1950 šestý (3:51,4). Čtyřná­ sobný mistr ČSR na 1 500 m. Překonal dvanáct čs. rekordů 800 m 1946 (1:54,2), 1947 (1:54,1 a 1:52,1), 1 000 m 1946 (2:30,1), 1947 (2/29,3) a 1951 (2:26,3), 1 500 m 1956 (3/54,6 a 3:53,0), 1947 (3:50,6) a 1948 (3:49,4), 2 000 m 1951 (5:16,4) a 4 x 1 500 m 1951 (15:45,4).

chách a na Moravě 27 veřejných vzletů a meziměstských přeletů. Držitel mez. pilotního diplomu FAI z 1912. 1962 FAI ocenila jeho zásluhy udělením Diplomu Paula Tissandiera. Čim iikjan Rafael,' 1929, sov. vzpěrač. Olymp, vítěz 1952, mistr světa a Evropy 1954-55 a mistr Evropy 1956-57 v kat. do 60 kg. Čína, Čínská lidová republika, ČLR, so­ cial. stát ve vých. a stř. Asii, 1033 mil obyv., hl. město Peking. Olymp. zkr. CHN. TVS řídí celostátní výbor pro těle­ snou výchovu a sport, má nižší složky v provinciích, oblastech a městech, a Všečínská sportovní federace. Sport, odborníky vychovává 13 tělových, insti­ tutů a vice než 100 vyšších sport, uči­ lišť. v zákl. i stř. školách a v prvních dvou ročnících univerzit jsou povinné 2 hod, TV týdně. V 2. pol. 60. let byl roz­ voj sportu v Č. zastaven tzv. „kulturní revolucí". Celostátní výbor pro TVS ob­ Václav Čevona novil svou činnost až v pol. 70. let, kdy čchůan-fa (jap. kempů, čin, kenfatl. také Č. znovu začala navazovat mezi­ boj pěstmi čin. původu, užívající zejm. státní sport, styky. — 1982 měla Č 207 techniku otevřené ruky (kaišu), druh se­ stadiónů, 168 sport, paláců, 1 503 ote­ beobrany beze zbraně, vyvinutý kolem vřených a 95 krytých bazénů, 384 střel­ 520 n.l. Pův. šlo o boj se smrtelnými ná­ nic Nejrozšiřenějšími sporty jsou fotbal, sledky užitim úderů a kopů na citlivá basketbal, volejbal, stolní tenis, sport, mista lid. těla. Považovalo se za hrdelní gymnastika, atletika, plaváni, zápas zločin předvádět tuto techniku nezasvě­ a pozemní hokej. Na vrcholných mez ceným lidem. Čchůan-fa je často nespr. soutěžích jsou čínští sportovci nejoznačováno kung-fu. úspéšnější ve stolnim tenise, sport, Čiburdanidzeová Maja, * 1961, sov. gymnastice, atletice a dalších sportech. šachistka. 1978 zvítězila v zápase s - ► Aktivně sportuje asi 30% obyvatelstva. N. Gaprindašviliovou a získala titul mis­ Čínský olymp. výbor vznikl 1922. Po tryně světa, který obhájila 1981 neroz­ vzniku ČLR uznal MOV 1950 Olympijský hodným výsledkem v utkání s N Ale- výbor ČLR. Protože však MOV uznával xandruovou. i OV Tchaj-wanu pod názvem Čínská republika, odvolala ČLR svou delegaci z OH 1956 a 1958 vystoupila z olymp. hnutí. 1979 MOV zrušil uznání NOV Tchaj-wanu a přijal Č. opět do olymp hnutí NOV Č. sdružuje 23 nár svazů olymp. sportů a 3 sportů neolympijských. Dalších 11 nár. svazů neolymp. sportů působí samostatně stejně jako federace školního sportu, univerzitního sportu, sport, lékařství a sport, tisku. Č. se zúčastnila OH 1932-52, ZOH 1980 a asijských her 1974, 1978 a 1982. 1959 byly pořádány všečinské tělových, hry, kterých se ve 42 sport, odvětvích zúča­ stnilo téměř 50 mil. sportovců, Maja Čiburdanidzeová činka, tělocvičné náčini, používané Čiernik Miloš, * 1963, čs. vzpérač, k posilování a vzpíráni; 1. č. posilovači, ZMS. V kat. do 100 kg získal stříbrnou náčiní sloužící k tréninku. Na ocelovou medaili na MS 1985 (3. trh, 2. nadhoz) žerď se přikládají závaží ve tvaru kotou­ a na ME 1984 (3. trh, 2. nadhoz), v kat. če. Č. posilovači mohou být jednoruční do 110 kg bronzovou medaili na ME nebo dvouruční. Jednoruční č. do max. 1985 (3. trh i nadhoz), hmotnosti 12 kg má žerď dlouhou 340 čihák Eugen, 1885-1958, průkopník mm, 0 25 mm a lze k ní přikládat záva­ čes. letectví. Postavil několik letadel ží 1,25, 1,75 a 2,25 kg až na max. hmot­ Jeho Rapid z 1912 byl nejvyspělejším nost; závaží jsou zajištěna křídlovými čes. sport, letadlem před 1. svět. vál­ maticemi. Jednoruční č. 10 - 30 kg má kou. V letech 1911-1913 vykonal v Če­ žerď dlouhou 400 mm, 0 26 mm a lze

čistý provoz k ni přikládat závaží 2,5 a 5,0 kg až na max. hmotnost; závaží jsou zajištěna li­ tinovými zámky se šroubem. Dvouručni č. Pionýr má žerď dlouhou 1 020 mm, 0 28 mm a lze k ní přikládat závaží 5,0 a 10,0 kg až na max. hmotnost 47 kg; závaží jsou zajištěna litinovými zámky a distančními kroužky. Dvouruční č. do­ rostenecká má žerď dlouhou 1 700 mm, 0 min 26 mm a lze k ni přikládat závaží 2,5, 5,0 a 15,0 kg až na max. hmotnost 77 kg; 2. č. závodní, též vzpěračská, přidávací či kotoučová, se skládá z ocelo­ vé osy, na kterou se z obou konců při­ dávají kotoučová závaží. Osa je v místě drženi vroubkovaná, jinak hladká, prů­ měr max. 28 mm, délka 2 200 mm, mezi kotouči 1 310 mm, hmotnost 20 kg. Na koncích jsou uzávěry se šroubovými pouzdry o průměru 50 mm a hmotnosti 2.5 kg, které slouží k upevněni kotoučů. Rozměry, hmotnost a barva kotoučů jsou předepsány Mez. federací vzpírání a jsou vždy dva stejné: 50 kg zelené, 25 kg červené, 20 kg modré, 15 kg žluté, 10 kg a 5 kg bílé, bez barevného označení 2.5 kg, 1,25 kg, 0,5 a 0,25 kg. Pro regu­ lérnost výkonů musí být č. správně vy­ vážená; 3. č tělocvičná, dvě litinové koule spojené držadlem. Č. jsou malé, střední a velké. Malé a střední jsou jed­ noruční, velká dvouruční. Hmotnost ma­ lých č. 0,5, 1,0, 1,5, 2,0 a 3,0 kg; délka držadla 80 - 150 mm; hmotnost střední č. 5,0,10,0 a 15,0 kg, délka držadla 200 250 mm; hmotnost velké č. 20,0, 25,0, 30,0, 40,0, 50,0 kg a dále po 10,0 nebo 5,0 kg, délka držadla asi 750 mm. činka pružinová, pérová, náčini použí­ vané pro posilování prstů a zápěstí. Skládá se z dřevěné rukojeti, která je rozpůlená a mezi obě poloviny je do vy­ vrtaných otvorů vloženo 5 až 7 per z ocelového drátu s protikorozní po­ vrchovou úpravou. čis ti hrana, v krasobruslení správné vyjeti oblouku nebo obratu při povin­ ném cviku. Stopa na ledě má podobu jedné čáry. čistá chodba viz čistý provoz čistý provoz, v tělocvičnách, sport, ha­ lách aj. krytých zařízeních opatřeni pro dodržení hygienických požadavků. Uží­ vají se dva systémy. Při prvním přichá­ zejí cvičenci ve vycházkové obuvi tzv. nečistou chodbou až do šatny, kde se přezují do cvičební obuvi. Spojení ša­ ten s tělocvičným sálem je pak tzv. či­ stou chodbou. Nevýhodou tohoto sy­ stému je, že v šatně se cvičenci pohy­ buji jak ve vycházkové, tak i cvičební obuvi a může proto dojit k zanesení ne­ čistoty do tělocvičného sálu. Druhý sy­ stém je pro dodržení hygieny provozu účelnější. Přístup od vchodu ve vycház­ kové obuvi je pouze k tzv. ►přezouvací lavici. Zde se cvičenci přezují do cvi-

Čižovová čební obuvi a vycházkovou obuv uloží buď do zvlášních skříněk, nebo je odne­ sou do šatny a tam uloži. Čižovová Naděžda' 1945, sov. atletka, koulařka. Olymp, vítězka 1972 (21,03 m), druhá na OH 1976 (20,96 ). Čtyřnásobná mistryně Evropy 1966 (17,22 m), 1969 (20,43 m), 1971 (20,16 m) a 1974 (20,62 m). Trojnásobná vítězka HME 1970 (18,60 m), 1971(1970 m) a 1972 (19,41 m), druhá na HME 1974 (20,62 m) Osm­ krát překonala SR: 1968 (18,67 m). 1969 (19,72 m, 20,09 m a 20,42 m), 1972 (20,63 m a 21,03 m) a 1973 (21,20 m a 21,45 m) Jako první žena překonala hranice 20 a 21 m. Čkalov Valerij Pavlovic, 1904-1938, sov. letec. Vynikající akrobat, tvůrce rekord nich dálkových letů. 1937 na letadle RO (ANT 25) s osádkou Bajdukov a Beljakov vytvořil SR letem Moskva-Vancouver (12 000 km bez mezipřistání za 63:13 h). členské služby Svazarmu, pomoc poskytovaná členům Svazarmu v jeho zařízeních obvykle zdarma nebo za re­ žijní poplatek. Mezi č. s. S. patří např. služby motoristům, mototuristům, pora­ denské služby, informační a tiskové služby, prodej součástek a materiálů. Některé služby jsou pro členy Svazar­ mu zajišťovány i v zahraničí u partner­ ských organizací. členský průkaz, doklad o členství v určité organizaci (ČSTV, Svazarm). Č. p. zavazuje člena k plněni stanov orga­ nizace, nenahrazuje osobní doklady ani odb. osvědčení, Č. p bez příspěvkové známky nemá platnost. — Č. p. ČSTV obsahuje údaje osobní a zdravotní, zá­ znamy o hostováni, školení, disciplinár­ ních opatřeních aj. Do průkazu se vyle­ puji příspěvkové, kontrolní a jiné znám­ ky. Průkaz je majetkem ČSTV. Všechny ostatni průkazy sportovců a funkcioná­ řů (průkaz rozhodčího, registrační prů­ kaz aj.) jsou bez č. p. neplatné. Čoček Julius, 1902-1941, čs. jezdec, re­ prezentant ve skokových disciplinách. Účastnik OH 1936 a mez. závodů v Ber­ lině (1932), Nice (1932,1936) a Cáchách (1936). Účastník zájezdu do USA a Ka­ nady 1933, vitěz závodů v New Yorku. 1939 přešel na dostihovou dráhu. Zahy­ nul při závodech v Praze-Chuchli. Čočišvili Šota, ' 1950, sov. judista. Olymp, vitěz 1972 v kat. do 93 kg. Drži­ tel stříbrných medailí z ME 1973 a 1975 a bronzových z OH 1976 a ME 1977 (bez rozdílu hmotnosti). čop (z angl. chop = sekat), v síťových sport, hrách úder hraný ->forhendem i -►bekhendem se silnou spodni rotací (mič se otáčí kolem vodorovné osy pro­ ti směru letu). - Ve stolním tenisu obranný -vúder, rotace se docílí prud­ kým krátkým švihem paže končící švi­

112 hem zápěstí. Č. je účinný tehdy, když je vložen mezi údery odlišné kvality (např. šlajsy). Obranou proti č. je -►topspin s vysokou dráhou letu (event prudký topspin nebo drajv). - V tenisu se použivá hl. při bekhendu, často se jím hraje -►rite m nebo stopbol, po němž hráč postupuje k šiti. ČOS, Československá obec sokolská, viz Sokol. Čosič Krešimir, ' 1948, jug. basketbalista. Člen vítězného mužstva z OH 1980 a MS 1970, 1975, 1978 a ME 1973, 1975 a 1977. Držitel stříbrných medailí z OH 1968, 1976, MS 1974, ME 1969, 1971 a 1981. Hrál 1970-73 v USA za univerzit­ ní týmy Oklahoma City a Kansas. ČOT viz Česká obec turistická, čougan, uzbecká jezdecká i pěší nár. polosport. hra, obdoba póla na koních a pozemního hokeje s holemi zahnutý­ mi jako pro bandy hokej, čtení mapy, v orientačním běhu vytvá­ řeni představy o terénu a trase závodu podle zobrazeni na mapě. Je součástí orientační techniky Při povrchním či hrubém č. m. si závodník vybirá vyzna­ čené terénní tvary či záchytné linie, podle nichž se bude moci v průběhu zá­ vodu rychle orientovat. Při podrobném či jemném č. m. závodník ztotožňuje všechny údaje na mapě se skutečností v terénu. Podrobné č. m. používá ze­ jména při náběhu na -►kontrolní stano­ viště. Mapa pro orientační běh je zjed­ nodušováním terénních tvarů a celko­ vou obsahovou náplni přizpůsobena požadavkům závodu. Při jejím zhotovo­ vání je dávána přednost čitelnosti před úplností údajů. Zeměpisné údaje jsou na ní zachyceny speciálními mapovými značkami, které se podle klíče Mez. fe­ derace orientačního běhu (IOF) dělí do 5 skupin: výškopisné značky, zvi. sym­ boly (na mapě v hnědé barvě) pro jednotlivé typy terénních tvarů; skály a kameny znázorněné černě; vodstvo (toky a vodni plochy) znázorňuje modrá barva; porost (vegetace) je zachycován bílou, žlutou a zelenou barvou; polo­ hopis zahrnuje především zachycení dopravní sítě. Podle pravidel IOF mají mít mapy pro orientační běh měřitko 1:15 000 nebo 1:20 000 ČSAAU viz Československá amatérská atletická unie. č s w viz Československý všesportovni výbor Čtvrtečka Jiří, * 1942, čs. kanoista, ZMS. Držitel stříbrné medaile v závodě kánoi dvojic na 500 m z MS 1976 (s -»T. Šachem) a bronzových z ME 1967 (C 1 1 000 ,), 1970 (C 1 1 000 m) a 1974 (C 2 500 m s T. Šachem). Účastník OH 1968 (4. C 1 1 000 m), 1976 (6. C 2 1 000 m s T. Šachem), MS 1966 (5. C 1 1 000 m), MS 1974 (4. C 2 1 000 m s T. Šachem), 1975

(5. C 2 1 000 m s T. Sachem), ME 1969 (5. C 1 1 000 m ). Nositel státního vyzna­ menáni Za vynikající práci, čtvrtfinále, užší čtvrtfinálová soutěž družstev, dvojic nebo jednotlivců, kteří se vylučovácím způsobem kvalifikovali z většiho počtu účastníků mezi posled­ ních osm nejlepšich. V. t. eliminace čtvrtobrat, pohyb celého těla kolem délkové osy o 45°. čtyřhlavý sval stehenní, m. quadri­ ceps femoris, nejmohutnějši z příčně pruhovaných svalů lidského těla Leži na předni straně stehna, má tři hlavy jednokloubové začínajíci od kosti ste­ henní (vnitřni, prostřední a zevní hlava), čtvrtou hlavu, dvouklobovou, tvoři dvojhlavý sval stehenní, m. rectus femoris; začiná na předním trnu kyčelnim dol­ ním a nad okrajem acetabula (jamky kyčelní). V různé výši nad čéškou pře­ cházejí tyto 4 hlavy ve šlachu, která za­ bírá čéšku do sebe a pokračuje jako vaz čéškový na hrbol kosti holenní. Je to jediný extenzor v kloubu kolenním čtyřhra, slg. debl, v individuálních síťo­ vých hrách (badminton, tenis, stolní te­ nis aj.) hra dvojic, tj dvoučlených druž­ stev mužů, žen nebo smíšených. 420, lehči dvouposádková plachetnice mez. - ► lodní třídy pro mládež i dospě­ lé, zejm. pro samostatné závody žen. Délka 420 cm, hmotnost 100 kg, plocha zákl. oplachtění 11,0 m2, spinakr 9 m2. Amatérská stavba neni možná. 470, dvouposádková plachetnice olymp. -» lodní třídy lehčí posádky, za­ vedena od OH 1976. Délka 470 cm, hmotnost 118 kg, plocha zákl. oplachtě­ ní 12,7 m2 (hlavní plachta a kosatka), spinakr 13 m2. Amatérská stavba není možná čtyřka, 1. veslařský člun pro čtyři ve­ slaře; v. t. veslo, veslařské čluny; 2. čtvrtý veslař od přídě, čtyřspřeží, druh —►spřežení, v němž jsou zapřažený do kočáru předepsané­ ho typu dva páry koni za sebou, zadní pár přiojni, přední pár náojní, levý kůň v páru podsedni, pravý náruční. V. t. jezdectví. čtyřtakt, v házené pravidly povolený max. počet kroků při uvolňování útoční­ ka s drženým míčem. Hráč chytající míč nemá být v okamžiku chyceni míče v dotyku se zemi. Po chyceni se pak smí chodidly 4 x dotknout podlahy, na­ př. v tomto sledu: pravá-levá-pravá-levá. Před pátým dokročenim (pravé) mu­ sí míč odehrát nebo zahájit —►driblínk. Čudinová Alexandra, * 1923, sov. atlet­ ka a volejbalistka. Mistryně Evropy v atl. pétiboji 1954 a držitelka stříbrných me dailí ve skoku dalekém, v hodu oště­ pem a bronzové ve skoku vysokém z OH 1952 a stříbrných z ME 1946 (vý­ ška) a 1954 (dálka). V sov. volejbalové

Čupr

113

Alexandra Čudinová

reprezentací se podílela na získáni mis­ trovských titulů na MS 1952,1956,1960, na ME 1949, 1951 a 1958 Držitelka stří­ brné medaile z ME 1955 v odbíjené. Cukarin Viktor, ‘ 1921, sov gymnasta. Olymp, vítěz 1952 (víceboj jednotlivců, kůň našíř, přeskok, družstva) a 1956 (ví­ ceboj jednotlivců, bradla, družstva).

Viktor Čukarin

Mistr světa 1954 (víceboj jednotlivců, bradla, družstva) Držitel stříbrných me­ dailí z olymp. her 1952 (kruhy, bradla) a 1956 (prostná) a bronzových medaili z OH 1956 (kůň našíř) a MS 1954 (kůň našíř). Čunderlík Emil, ’ 1955, čs. motocyklo­ vý závodník, MS. Startoval v osmi še

Emil Čunderlík

stidenních, 1982 byl členem vítězného týmu ČSSR v soutěži o Světovou trofej, č u p r František, 1821-1882, čes. peda­ gog, propagátor a obhájce TV jako ne­ zbytného prostředku a součásti výcho­ vy. Založil soukromý vých. ústav Kolčavku, kde se intenzívně vyučovala těl. výchova

114

Dadák

Dadák Jiři, ' 1926, čs. atlet, kladivář, MS, Čtvrtý na OH 1952 (56,81 m). Třetí na ME 1950 (53,64 m). Dvojnásobný mistr ČSR. Třikrát překonal čs. rekord 1950 (55,89 m) a 1951 (56,06 m a 57,60 m ).

Dagistanli Mustafa,' 1931, turecký zá­ pasník ve volném stylu. Olymp, vítěz 1956 (v kat. do 57 kg) a 1960 (kat. do 60 kg), mistr světa 1954 (do 57 kg), 1957 a 1959 (do 60 kg). dakyu, jap. jezdecká branková sport, hra podobná -»polo-crossu. Hráči ho­ lemi s kovovou síťkou na koncích házejí a chytají míček a dopravuji do kruhu o průměru 61 cm. Utkání končí ziskem 12 bodů. Dalcroze Emil, vl. jm. Jacques D., 1865-1950, švýc. hudební pedagog, prof, hudební teorie na univ. v Ženevě, 1910-14 v Hellerau u Drážďan, zaklada­ tel rytmické gymnastiky. Spisy: Methodede Jacques Dalcroze, 3 sv. 1904-07, Le Rythme, la Musique et /' Education, 1921.

dalekohled, optický přístroj zvětšujíci zorný úhel. Ve sport, střelbě a) střelec­ ký pro střelbu kulovými zbraněmi. Je umístěn na stojanu s měnitelnou vý­ škou podle výšky a polohy střelce. Slouží k následným opravám střelby bez změny polohy střelce: b) d. záměr­ ný viz miřidla. Daler Jiři, * 1940, čs. dráhový cyklista.

ZMS. První čs. Olymp, vítěz v cyklistice, získal zlatou medaili ve stíhacím závodu jednotlivců na OH 1964 Držitel stříbrné medaile z MS 1967 (stíhací závod jednotlivců) a bronzových z MS 1964 (stíhací závod jednotlivců) a MS 1967 (stíhací závod družstev). 1967 vytvořil SR na 4 a 5 km. 1969-70 závodil jako profesionál. Nositel státního vyzname­ náni Za vynikající práci. Cyklista ČSSR 1966-67.

Jiří Daler

dálkoměr, optický nebo el. přistroj pro měřeni vzdálenosti při skoku do dálky, trojskoku, hodu diskem, oštěpem a kladivm. Pro závody musí být přesnost měřicího zařízeni ověřena státním úřa­ dem pro miry a hmotnosti země, kde se závody konají. V ČSSR tuto přesnost ověřuje Úřad pro vynálezy a měření, dílkové běhy, samostatná forma ma­ sové atl. zaměřená na zvýšení těl. zdat­ nosti a branné připravennosti. Pořádají se na tratích od 15 do 100 km. K ozn. trasy d. b. se často využívá stávajícího tur. značení. Účastnici mohou střídat běh s chůzi. Měři se čas a sestavuje se výsledková listina. Přistupny výhradně dospělým účastníkům, jak organizova­ ným členům ČSTV, tak nečlenům. Po­ tvrzení o lék. prohlídce je povinné Me­ todicky a organizačně jsou d. b. řízeny komisí masového rozvoje atletiky výbo­ ru atl. svazu ČÚV ČSTV. Jsou pořádány

samostatně nebo spolu s -cdálkovými pochody. dálkoví plavání, odvětví plaveckých sportů, spočívající v překonávání vzdá­ leností delších než 1 500 m plaváním v přírodních podmínkách (v rybnících, jezerech, přehradních nádržích, řekách, mořích). — Historie. 1875 angl. kapitán Matthew Webb jako první zdolal kanál La Manche z Doveru do Calais za 21:45 h. Američanka Gertruda Ederlová jako první žena plavala z Cap Griz Nez do Doveru 1926 za 14:39 h. Společnost pro přeplavbu kanálu La Manche (Channel Swimming Association) zaznamenala přes 2 000 pokusů jednotlivců, z nichž bylo do r. 1979 334 úspěšných. Argentinec Antonio Albertondo jako první pře­ plaval kanál La Manche v obou smě­ rech bez zastavení (nonstop) za 43:10 h Rekord v této disciplině drží od 1979 Kanaďanka Cynthie Nicholsová za 19:12 h. Prvními vnitrozemci, kteří pře­ plavali kanál La Manche. byli Čechoslo­ váci František Venciovský (z Francie do Anglie, 1971 za 15:26 h a 1975 za 13:42 h) a - * Ján Novák (z Anglie do Francie 1974 za 13:27 h a 1975 za 12:45 h). Oba byli vybráni do šestičlenné mez. štafety, která 1975 na počest 100. výroči prvního přeplavání kanálu La Manche úspěšné zdolala trať z Francie do Anglie za 11:29 h. Začátkem 20. st. uplaval Mamed Bedia 53 km z Batumi do Potí. 1911 Leonid Romačenko plaval ze Šacrova Koca do Baku 48 km za 24:10 h. Neoficiálním MS amatérů je zá­ vod z ostrova Capri do Neapole měřicí 33,13 km. 1979 v kat. žen zvítězila Jitka Brundová (ČSSR) za 9:55,39 h. — Jed nim z největších výkonů v d. p. je pře­ plavání Středozemního moře. 37letý Ital Paoi Donaggien startoval 1977 v Mezera-del-Vallo na Sicílii a po sto hodinách doplaval do Kelibie v Tunisku (.225 km). — U nás se koná řada maratónů s mez účasti, nejznámější na Lipně na tratích 5,10, 20 a 40 km. Sport, otužování a d.

darts

115 p. řídí výbor svazu plaveckých sportů ÚV ČSTV. — Záv. discipliny a) plavání distanční, tj. na předem pevně vymeze­ nou vzdálenost, jednorázově; b) plaváni etapové, tj. k překonáni vzdálenosti po úsecích; c) individuální pokusy jednotli­ vců nebo malých skupin, např. přepla­ vání mořských úžin. — Výstroj. Plavec smí být vybaven plaveckou čepicí, plav­ kami, ochrannými brýlemi, hodinkami a event, kompasem. Při trasách delších se doporučuje před plavbou natřít po­ vrch těla ochrannou vrstvou vazelíny nebo lanolínu. — Pravidla. Délka trati musí být stanovena za pomoci teodolitu nebo podle mapy o minim, měřítku 1:10 000. Plave se volným způsobem, obvykle kraulem. Během plavby je do­ voleno jednotlivé způsoby střídat. Pla­ vec smí přijmout libovolný počet občer­ stvení během závodu. Mezi občerstve nimi však nesmí být kratší interval než 30 minut. Je podáváno z doprovodné loďky, popř. na obrátce z občerstvova­ cího plata. Je zakázáno přidržovat se loďky nebo plata. Tento přestupek se trestá diskvalifikací. V závodě na 5 km a více, zvláště při obtížných klimatic­ kých podmínkách (studená voda, vitr), je nutné, aby soutěžíci byl během sou­ těže doprovázen loďkou s doprovodem (osoba starší 18 let). V závodech na 15 km a delších musí plavce doprovázet 2 osoby, v závodech na 30 km a delších musí plavce ještě doprovázet motorový člun. Každému závodu nebo pokusu musí být přítomen lékař a sbor rozhod­ čích k zabezpečení regulérnosti a bez­ pečnosti plavby Vrchní rozhodčí musi přerušit plavbu a) všech soutěžících, nastanou-li okolnosti, které mohou ohrozit jejich bezpečnost, b) kteréhoko­ li soutěžícího, projeví-li známky vyčer­ pání (ztráta orientace, nebezpečí utonu­ tí) nebo překroči-li stanovený limit; při posuzování stavu „vyčerpání" může vrchní rozhodčí přihlédnout k vyjádření lékaře. dálkové plaváni t ploutvemi, též dis­ tanční plaváni, maratóny, disciplíny -►ploutvového plavání. Plave se na ote­ vřené vodě se zákl. výzbrojí, tj. - ► s ploutvemi, -►dýchací trubicí, potá­ pěčskou maskou a zpravidla v neoprenových oblecích. — Nejznámějším zá­ vodem je Pohár měst na Máchově jeze­ ře (1983 již 19. ročník), trať pro muže 5 km, ženy 2,7 km, žáky 500 m, štafety 4 x 1 100 m. — O titul mistra ČSSR se závodí v seriálu distančních závodů bodovacim způsobem. 1983 patřily do se­ riálu mužů závody Maratón vítězství (v Ústí n. L), Pohár měst (v Ooksech), Ma­ ratón Liptovská Mara (V Lipt. Mikuláši) a Maratón Těrlicko. dálkový etapový pochod, nejméně dvoudenní tur. akce s denním průmě­

rem nejméně 30 km. Podmínky uspořá­ dáni jsou stejné jako při -►dálkovém pochodu. dálkový pochod, typ organizované vý­ konnostní tur. akce na předem připra­ vené trase a podle daných propozic. Délka d. p. je 50 km a vice (max. 100 km)během jednoho dne. Pořadatel za­ jišťuje vyznačeni trasy, zdrav., pořada­ telskou a popř. dalši služby (noclehy, občerstveni, upomínkové předměty, kulturní poznávací přehledy ap.). Orga­ nizátorem d. p. může být některá tur. složka nebo jiná organizace. Seznam d. p. bývá uveřejněn v brožuře Sportpropagu Buď fit, ve Zpravodaji výboru sva­ ru turistiky ČÚV a SÚV ČSTV, v Čs. sportu a v pátečních vydáních deníků. Mezi nejznamější d. p. patří pochod -►Praha-Prčice Danda Bronislav, * 1930, čs. hokejista, ZMS, útočník, reprezentoval v 80 utká­ ních (1950 -55). Zúčastnil se ZOH 1952 (4.1.1956 (5.), 1960 (4 ), a MS 1953,1954 (4.) a 1955 (3.). Ligový hráč jedenáctinásobného čs. mistra RH Brno, za kterou hrál i nejvyšší soutěž v kopané. Daněk Ludvik, * 1937, čs. atlet, diskař, ZMS. Olymp, vítěz. 1972 (64,40 m), dru­ hý na OH 1964 (60,52 m), třetí 1968 (62,92 m), devátý 1976 (61,28 m). Mistr Evropy 1971 (63,90 m), druhý na ME 1974 (62,76 m), pátý 1966 (56,24 m), čtvr­ tý 1969 (59,30) Dvakrát překonal SR: 1964 (64,55) a 1965 (65,22 m). Čtyřikrát překonal ER: 1964 (62,45 m a 64,55 m), 1965 (65,22 m) a 1969 (66,48 m). Třináctinásobný mistr ČSSR. Devětkrát překo­ nal čs. rekord: 1963 (57,22 m, 60,04 m a 60,97 m), 1964 (62,45 m a 64,55 m), 1965 (65,22 m), 1969 (66,48 m), 1971 (66,92 m) a 1974 (67,18 m). Nositel Řádu práce.

Ludvík Daněk

Daneš Bohumil, 1922-1971, čs. cyklista, ZMS Reprezentant v kolové, spolu s - v f. Sedláčkem zvítězil na MS 1948 a stal se držitelem stříbrné medaile z MS 1947 a bronzové z MS 1949. D anii Ferdinand,' 1929, čs. gymnasta.

ZMS. Účastník OH 1952 (5. - bradla), 1956 (4. - družstvo, 6. - prostná) a 1960 (4. - družstvo), MS 1954 (4. - družstvo) a 1958 (3. - družstvo). Držitel stříbrné medaile z ME 1959 (bradla, 4. místo ve víceboji jednotlivců).

Ferdinand Damš

Dánsko, Dánské království, stát v sev. Evropě, 5,09 mil. obyv., hl. město Ko­ daň. Sport, tělových, činností se zabývá řada organizací, z nichž čtyři máji domi­ nantní postavení: Dánská sportovní asociace, řídící sport na všech úrov­ ních, Dánská asociace sportu, pečujici o rozvoj zákl. TV, Dánská asociace gymnastiky a mládeže, řídicí rekreační sport, a Dánská asociace střelby, gym­ nastiky a atletiky, zabývající se rovněž rekreačním sportem. Poměrně nízkou finanční podporu státu doplňuji dotace místnich zastupitelských orgánů a ně­ které soukromé nadace. Na školách jsou povinné 2 h TV týdně. D. má 6 tělo­ vých. institutů, které školí tělových, ká­ dry, jak pro vedeni TV, tak pro trenérská místa. D. má řadu výborných tělových, zařízeni. Rekreačně sportuje kolem 17% obyvatelstva. Nejrozšířenějši sporty jsou fotbal (362 000 členů), házená (185 000), plavání (87 000), jachting (46 000) aj NOV D. vznikl 1905 a téhož roku získal uznání MOV. Dánšti sportov­ ci se účastni OH od 1896 a získali 29 zla­ tých, 57 stříbrných a 52 bronzových me­ daili. Dantlinger Robert, * 1951, čs. kulturi­ sta, ZMS. Mistr Evropy 1979 v kat. do 80 kg a v soutěži družstev 1977, 1980, 1983-84. Držitel stříbrných medailí z MS 1978, ME 1979 (vždy družstva) a 1980 (jednotlivci do 80 kg) a bronzových z MS 1978 (do 75 kg), ME 1977 (do 169 cm), 1983 (do 80 kg) a 1985 (družstva). Účastnik MS 1977 (4. místo do 169 cm). Damiche Bernard, * 1942, fr. automo­ bilový závodník. Mistr Evropy v rallye 1976 a 1977 s vozem Lancia, darts [angl ], šipky, standardní herní soutěž rozšířená ve Velké Británii jako sport s vlastni asociací a asi 6 mil. sou­ těžících. Terč o průměru 35 cm se stře­ dem 1,75 m na zemi má 6 nestejnoměrj ných mezikruží a 20 stejných výsečí,

116

Datínská

Darts: A terč, B umístěni terče.

střídavě červených a bílých, číslova­ ných od 1 do 20. Zásah vně od číslova­ ného políčka dvojnásobí, směrem ke středu trojnásobí počet bodů příslušné terčové výseče. Černý bod středu ter­ če, tzv. „býčí oko", hodnocen 50 body. Na terč se hází ze vzdáleností 2,4 m růz­ nobarevnými šípkami kapkovitého tva­ ru, dřevěnými nebo z umělé hmoty, opatřenými vpředu ocelovou jehlou a vzadu 3 brky, tvořícími kormidlo. Hmotnost 10 g. Soutěží se o přesné anulovaní přidělených bodů (201, 301, 401, 501, 1 001) nejmenším počtem ho­ dů, přičemž počáteční a konečný hod musí zasáhnout políčko se zdvojeným či ztrojeným bodováním nebo býčí oko. (Rekordy 201-4 hody, 301-6 hodů, 401-7 hodů a 501-9 hodů, 1001-19 hodů, i když teor. možnost je 17 hodů při za­ čátku či ukončeni ztrojením ). V našich podmínkách lze využít šipek jako rekre­ ační zábavu v místnostech. Datínská Věra, * 1949, čs. házenkářka, ZMS. Brankářka družstva na OH 1980 (5. místo), MS 1973 (6 ), 1975 (6.) a 1978 (4.). V dresu Interu Bratislava hrála ve finále PMEZ A980. Daume Willi, * 1913, sport, funkcionář NSR, člen MOV od 1956, místopředse­ da MOV 1972-76, předseda olymp. vý­ boru NSR 1950-70 a předseda Sport, svazu NSR, předseda org. výboru OH 1972, funkcionář házené a basketbalu. David J iří’ 1923, čs atlet, sprinter. Še­

stý na OH 1952 v běhu na 4x100 m (41,2). Na 1946 třetí na 200 m (21,8) a na 4x100 m (42,2), šestý na 4 x 400 m (3:33,6). Čtyřnásobný mistr ČSR. Osm­ krát překonal čs. rekord. 1946 na 200 m (21,6), 1947na 100 m (10,6) a na400m (48,8), na 4 x 100 m 1946 (42,6 a 42,2) a 1952 (41,3 a 41,2) a na 4 x 400 m 1953 (3:14,6). Davidová-Modrachová Olga, * 1930, čs. atletka, výškařka, sprinterka, vicebojařka, ZMS. Pátá ve výšce na OH 1952 (158 cm). Na ME 1950 třetí v pětiboji (3026 b.j, 1954 třetí ve výšce (163 cm) a devátá v pétiboji (4 189 b.J, 1958 pátá v pétiboji (4 484 b ). Ziskala 27 mis­ trovských titulů. Pětadvacetkrát překo­ nala čs. rekord: na 80 m př. 1951 (11,7), sedmkrát ve výšce 1951 (160-169 cm),

Glenn Davis

ve skoku dalekém 1954 (570 cm), v pěti boji jedenáctkrát 1949-56 (3 656-4 484 b ), pětkrát na 4 x 200 m (1:51,3 1:41,3). Davis Glenn, ’ 1934, amer. atlet, překážkář. Dvojnásobný olymp. vítěz v bě­ hu na 400 m př. 1956 (50,1 s) a 1960 (49,3 s) Olymp, vítěz na 4 x 400 m 1960 (3:02,2 min). Sedmkrát překonal SR: na 200 m př. 1960 (22,2), na 400 m př 1956 (49,5 s), 1958 (49,5 s) a 1958 (49,2 s), na 440 y 1958 (45,8 s a 45,7 s) a na 4 x 400 m 1960 (3:02,2 min). Jako první atlet světa překonal na 400 m př. hranici 50 s. Davis John, ' 1921, amer. vzpěrač. Olymp, vítěz v kat. nad 82,5 kg 1948 a 1952. Mistr světa do 82,5 kg 1938 a v kat. nad 82,5 kg 194647, 1949-50 a nad 90 kg 1951. Držitel stříbrné me­ daile z MS 1953 v kat. nad 90 kg. Davisův pohár, angl. Davis Cup, DC, nejvýz. tenisová soutěž reprezentačních družstev mužů, zal. 1900 Američanem D. F. Davisem. Stříbrný pohár pův. ur­ čený pro utkáni mezi USA a Anglií se stal brzy trofejí pro mez. soutěž přístup­ nou všem členským státům Mez teni­ sové federace. O D. p. se soutěží ka­ ždoročně, utkání mezi dvěma družstvy trvá tři dny a zahrnuje čtyři dvouhry a jednu čtyřhru. První den se hraji dvě dvouhry, druhý den čtyřhra, ke které je družstvům dovoleno nastoupit případ­ ně s dalšimi dvěma hráči, třetí den se hraji zbývajicí dvě dvouhry, ve kterých si hráči vyměni soupeře z prvního dne. Za každé vítězství si družstvo započítá­ vá jeden bod, takže konečný výsledek je 5:0, 4:1 nebo 3:2. — Až do 1980 se mohla družstva přihlašovat do dvou evr. zón, jedné asijské, severoamer a jihoamerické. V zónách hrála družstva vylučovacím způsobem, vítězové postu­ povali do tzv. mezipásmového finále, které určilo finalisty soutěže. 1981 sou­ těž v DC zreorganizována, přihlášená družstva rozdělena do dvou skupin podle výkonnosti. V prvé, kde je 16 úča­ stníků se soutěží o DC (poraženi z prvního kola bojuji o udržení ve skupi­ ně), v dalších skupinách se hraje o po­ stup do první skupiny. — ČSSR zvítězi­ lo v této soutěži 1980 v Praze (hráči I. Lendl a T Šmíd porazili ve finálovém utkání Itálii 4:1); 1975 prohráli čs. repre­ zentanti ve finále se Švédském 2:3. Do mezipásmového finále postoupili čs. te­ nisté 1947, 1948, 1971, 1973, 1979. - Po­ čet vítězství do 1985: USA 28, Austrálie 25, V. Británie 9, Francie 6, Švédsko 2, JAR 1, Itálie 1, ČSSR 1. Dean Christopher, ' 1958, brit. krasobruslař. Reprezentoval v tancích na le­ dě s -»J. Torvillovou, s níž získal zlaté medaile na ZOH 1984, MS 1981-84 a ME 1981-82 a 1984. debl, deblovka, slg. z angl. double, 1.

delfín

117 v kanoistice dvoumístný - ► kajak (deblkajak) či -» kánoe (deblkánoe); 2. v sí­ ťových sport, hrách viz čtyřhra, deck tennis (dek tenys, angl), síťová sport, hra, pův. zábavná hra na lodích (malá hřiště, místo míče kroužek, nezalétajicí daleko). Hřiště 3,7 m široké a 12,2 m dlouhé (pro čtyřhru širší-5,5 m) předěleno sítí nebo provazem ve výši 1,45 m, pod ní střední čára a ve vzdále­ nosti 0,9 m na každou stranu čáry vy­ mezující „uzavřená území" Ve čtyř­ hrách hřiště navíc podélně rozpůleno

nř>---- 1

3 ,0

|

1 2 ,2

|

3 .0

_ Hřiště na deck tennis: A hřiště pro dvouhru, B hřiště pro čtyřhru, 1 síť, 2 čáry uzavřeného území.

na území podáni. Hraje se gumovým dutým kroužkem 3 cm silným s vnitřním otvorem 11,8 cm (celkový průměr je 18 cm). Dvouhry, čtyřhry (i smíšené) se hrají na 2 vítězné sety. Strany se střídají jako ve volejbalu, stejné je i počítání skóre. Kroužek se chytá a hází spodem nebo stranou jednoruč z místa chycení, smí být přitisknut k tělu, ne však nadrážen či odrážen. Paže smí být zvednuta nejvýše do vodorovné polohy. Dědič Josef, *1924, čs krasobruslař a význ. funkcionář čs. a svět. krasobruslení. Držitel bronzové medaile z akade­ mického MS 1947. 1957-67 předseda těch. komise ISU, 1967-84 člen před­ sednictva a od 1947 1. místopředseda ISU. Jeho kniha Krasobruslení jednotli­ vců pro začátečníky a mistry se stala oficiální učebnicí ISU. Nositel Řádu práce, vyznamenáni Za zásluhy o vý­ stavbu, Medaile J. F. Chaloupeckého a dr. M. Tyrše. Dědrasbor, Dělnický dramatický sbor, sdružení divadelních pracovníků ze zač. 20. let. 1921 předvedli na Maninské spartakiádě masovou závěrečnou scé­ nu Vítězství revoluce autora a režiséra J. Honila a režiséra J. Zory, v níž účin­ kovalo 2 000 děl. divadelních ochotníků z dalších dramatických a pěveckých

odborů pražského kraje FDTJ. defekty končetin viz vrozené vady. dehydratace [lat. + řec.j, snižení po­ dílu vody v organismu. Vzniká zejm. zvýšeným výdajem vody při chorobách spojených s průjmy, horečkou a poce­ ním. U zdravých osob může d. nastat při intenzívní svalové činnosti v teplém a suchém prostředí v důsledku silného pocení. Ztráta tekutin přesahující 1,5 % hmotnosti těla snižuje max. výkonnost, při 3 % výkon výrazné klesá, při 10% mů­ že dojít k úmrtí. Při TVS je třeba d. předcházet zvýšeným příjmem tekutin, i když nedochází k pocitu žízně. Pocit žizně neni směrodatným ukazatelem podílu vody v organismu, dechová cvičení jako léčebná metoda jsou součásti různých tělových systé­ mů. U zdravých v klidu bez těl. zátěže nejsou účelné. Ve zvýšené míře se pak vyplavuje kysličník uhličitý, vzniká alkalóza, která tlumí dýchání. Ani po cvičenní tzv. uklidňování nemá fyziol. důvod, organismus sám najde nutnou hloubku a frekvenci dechu. D. c. jako součást léčby mají nejširší uplatnění u různých typů plicních onemocnění. Při celko­ vém postiženi plicní tkáně (astma bronchiale, emfyzém, plicní fibrózy aj.) zvy­ šuji d. c. koordinaci dýchacích svalů a učí používat některé náhradní mecha­ nismy, především výdechové, pomocí břišních svalů. Součásti je i nácvik rela­ xace a uvolňování bronchiálnich spas­ mů pomocí masáži a vibraci. D. c. mo­ hou zastavit zhoršováni stavu a přispět i k zlepšeni celk. funkčního stavu, pod­ stavu choroby však zásadné neovlivni. U mistních postižení, např. u zánětů plic, u hnisavých pochodů v plicnich cestách, před a po chirurgických zákrocich v oblasti hrudníku, se použivá loka­ lizované dýcháni, které zvyšuje pohybli­ vost hrudníku. D. c. jsou účinnou po­ mocnou metodou při léčení deformit hrudníku a páteře, u trvale ležicich pa­ cientů, při dlouhé rekonvalescenci aj. Dejl Jiří, * 1938, čs. kanoista-slalomář, ZMS. Mistr světa v závodě hlídek kánoí dvojic ve sjezdu 1965 a 1967. Držitel stříbrných medailí z MS 1965 (C2 slalom se Z. Fifkou), 1967 (3 x C 2 sjezd), 1969 (3 x C 2 slalom) a bronzové z MS 1965 (C 2 sjezd se Z. Fifkou). Děkanová Vlasta, 1909-1974, čs. gymnastka, ZMS. Mistryně světa v soutěži jednotlivkyň i družstev 1934 a 1938 a členka stříbrného kolektivu na OH 1936. Trenérka a vedoucí vítězného družstva čs. gymnastek na OH 1948. Nositelka Medaile dr. M. Tyrše, děkanský tělovýchovný den, volný den vyhrazený každoročně děkanem fa­ kulty pro tělových, činnost studentů a zaměstnanců fakulty. Na programu jsou různé masové akce a soutěže (po­

chody, běhy, kanoistika, plněni PPOV, soutěže v různých sportech, mez. utká­ ní), kult. a spol. akce ap. Program při­ pravuji KTV ve spolupráci se spol. orga­ nizacemi. Tělových, den může vyhlásit také rektor pro všechny fakulty příslu­ šné vysoké školy (rektorský tělových, den). deklasifikace, ve vodním motorismu vyřazení ze závodu, které vyslovuje zá­ vodní komise rozhodčích. Trestá jím zá­ vodníka, který bez zlého úmyslu porušil pravidla vodního motorismu, dekomprese, v potápěni proces snižo­ váni tlaku při výstupu z hloubek (opak komprese). Pomalý výstup k hladině (18 m/min) je přerušován dekompresními zastávkami v hloubkách (15, 12, 9, 6 a 3 m). — Při pobytu potápěče ve vyš­ ším tlaku se tkáně jeho organismu na­ sytí plynem v závislosti na velikosti tla­ ku a délce pobytu. Při výstupu do at­ mosférického tlaku je třeba regulovat proces snižováni tlaku tak, aby potápěč nebyl ohrožen vznikem bublinek v tká­ ních, tj dekompresní nehodou. Fyz mechanismus vzniku bublinek je stejný jako při otevření láhve se sodovkou. — Doba bezpečné d. se stanoví na zákl. dekompresních tabulek nebo dekompresimetrem, tj. malým, zpravidla ná­ ramkovým přístrojem, který modeluje vylučování plynu z tkáni při d. a výsle­ dek ukazuje na stupnici. — D. se dá zkrátit dýcháním čistého kyslíku na dekompresních zastávkách nebo v de­ kompresní komoře, tj. v prostoru, kde lze regulovat přetlak. — Zvláštní pro­ blémy s d. nastávají při potápěni v jeze­ rech ve vyšších nadmořských výškách (zkrácení nulových časů a prodloužení dekompresnich zastávek podle speciál­ ních výpočtů), při cestování letadlem bezprostředně po vynoření (nedoporu­ čuje se do 12 h po vynořeni) a při opa­ kovaných ponorech (do 12 h po před­ chozím ponoru). Delaune Auguste, 1901-1943, význ. či­ nitel fr. rev. těl. hnutí, gen. sekretář FSGT, bojoval za jednotu a spolupráci RSI a LSI ve 30. letech. Funkcionář od­ bojového nár. hnutí Sport Libre. 1943 zavražděn gestapem, delfín, plavecký způsob, kombinace motýlkového záběru pažemi s kraulo­ vým záběrem oběma nohama součas­ ně. Uznán 1952, v závodech se plave v disciplíně -r-motýlek. Na jeden záběr pažemi se provádějí 2 kopy nohama. Prvni na zač. záběru pažemi poháni plavce vpřed, druhý v poslední fázi zá­ běru pažemi vyrovnává polohu těla. Pa­ že se do vody zasunují v šiří ramen, ve směru vpřed a dolů, pokrčí se v lokti a zabírají směrem dozadu do natažení. Zpravidla v první pol. záběru se pod tě­ lem přibližuji, v druhé pol. se oddaluji.

Dělnická socialistická sportovní internacionála Před skončením záběru se vynořuje 1. se střetli závodníci DTJ a ATUS, rak. z vody loket, na konci záběru ruce Paže a finšti. Letní část proběhla na Strahov­ švihnout v ploché křivce nad vodou ském stadiónu. 1. - 8. 7. První den vy­ vpřed do výchozí polohy. Výsledkem stoupilo 17 500 žactva, 5. 7 885 skautů, souhry pohybu paží, nohou a trupu je 3 856 dorostenců a 4 226 dorostenek. vlnivý pohyb. — Závodníci vdechuji na Dny členstva byly 6. - 8. července. Cvi­ začátku přenosu paži vpřed, většinou čilo při nich 6 764 mužů, 7116 žen, 2 040 dýchají ob tempo i vice temp. Start se mužů „druhé výzvy" a 1 344 vojáků. provádí' startovním skokem, na -*-0 - Průvod Prahou 8 7. byl zakončen na brátce se závodník musí dotknout stěny Staroměstském náměstí. Během d. o. oběma rukama současně, ve stejně výši se konaly mez. děl. závody sekci LSI a s rameny ve vodorovné poloze. Po v gymnastice, lehké a těžké atletice, startu a po obrátce může plavec udělat plavání, míčových hrách a cyklistice — pod vodou jeden nebo více kopů noha­ Třetí d. o. se zúčastnily sport, delegace ma a jeden záběr pažemi, kterými se z Anglie, Francie, Nizozemsku, Maďar­ musí dostat nad hladinu. ska, Norska, Palestiny, Polska, Rumun Dělnická socialistická sportovní in­ ska, Švýcarska, USA a emigrantů ternacionála viz sportovní internacio­ z Ukrajiny — IV. d. o. se měla konat nály. 1940, zmařila ji fašistická okupace. Dělnická tělovýchova, obrázkový čtr­ Dělnický dramatický sbor viz Dénáctideník FDTJ. D. t. vycházela drasbor 1926-29. Pro svůj soc. obsah byla posti­ Dělnický klub turistů, DKT. organiza­ hována četnými konfiskacemi a v čer­ ce proletářské tur. zal. 1923. DKT vybu­ venci 1929 další vydávání policejně za­ doval svépomoci děl. tur. středisko kázáno. v Kunžaku na Jindřichohradecku. 1926 dělnické olympiády, celostátní tělo­ se DKT stal součástí jednotné rev. děl. vých. slavnosti Svazu DTJ. I. d. o. se tělovýchovné organizace -*• Federace měla uskutečnit 1915 k 500 výročí upá­ proletářské tělovýchovy. Členové DKT lení Jana Husa. Její konání znemožnila se stali iniciátory zákládáni tur. klubů 1. svět. válka. Konala se až 1921 na so­ FPT, organizovali masové propagační kolském sletovém stadiónu na Letné. lesní běhy, z nichž se staly tradičními Všech cvičících -. členstva, dorostu jarní běhy v Krčském lese a v Libřicích i žactva - bylo celkem 23 000. Průvod u Prahy. Spolupracovali se -+Spartako Prahou měl 20 000 účastniků. Pravicové vými skauty práce. vedení Svazu DTJ odmítlo účast tělo­ Delsarte Francois, 1811-1871, fr. peda­ cvikářů FDTJ. V závěrečné scénické gog, prof, zpěvu a pohyb, výchovy na skladbě na úsvitu nové doby rozbili pařížské konzervatoři, zakl. estetické účinkující sochu zlatého telete, symbo­ gymnastiky, zdůrazňujici est. a zdrav lu kapitalismu, a na jeji místo vztyčili význam pohybu. Stanovil zákony výra­ bustu burž. prezidenta T. G. Masaryka. zového uměni. Oduševnělé pohyby pů­ — II. d. o se konala na Strahovském sobí pozitivně na těl. a duševní vývoj stadiónu 1927 na oslavu 30. výročí zalo­ člověka. Uvolňovacími cvičeními, které žení DTJ. Její součástí byly závody měly učit pohyb, ekonomii a odstraňo­ v zimních sportech ve Velkých Ha- vat strnulost a křečovitost pohybů, usi­ mrech, kterých se zúčastnilo 105 závod loval o schopnost pohybovat jednotli­ níků, z toho 35 z ATUS. Den žactva se vými částmi těla nezávisle na sobě. Spi­ konal 26. 6., cvičilo téměř 9 000 žáků sy: System o f oratory, 1893 4. vyd. aj. a žákyň. Na programu byl i štafetový Jeho názory publikovali hl. jeho žáci, běh na 3 km a závěr dne tvořila scéna např. -»G. Stebbinsová. Práci k svobodě, která se opakovala deltaplán (hovor.) viz závěsný kluzák i o hl. dnech 2. 6. 7. 3. 7. Cvičilo 3 916 deltový sval (m. deltoideus), sval radorostenek, 3 540 dorostenců, 3 730 menniho kloubu, tvarem připominajici žen, 6 400 mužů a 1 520 starších mužů. řecké písmeno delta. Začíná na zevní 4. 7. se konaly tělocvičné a atletické zá­ části klíčku, nadpažku a hřebenu lopat­ vody za účasti družstev z Německa, Ra­ ky. Upíná se na drsnatině na zevním kouska a USA. 5. 7. proběhla masová okraji kosti pažní v horni jeji polovině. vystoupení dorostu a skautů a samo­ Upažuje, předni část předpažuje a rotu­ statná vystoupení krajů DTJ. V slav­ je paži dovnitř, zadni část zapažuje a ro­ nostním průvodu Prahou 6. 7. pochodo­ tuje paži zevně. Svým klidovým napě­ valo 40 000 účastníků. V odpoledním tím udržuje hlavici kosti pažni v jamce programu vystoupily cyklisté, ženy kloubní v prostných a samostatně některé kra­ Demény Georges, 1850-1917, fr. fyzije. D. o. se zúčastnily delegace z Ně­ log, prof, užité fyziologie na voj tělo­ mecka, Rakouska, Anglie, Belgie, Ma­ vých. škole v Joinville-le-Pont, první ře­ ďarska, Rumunska a krajané z USA. — ditel univ. kursu pro vzděláni profesorů lil. d. o. se konala 1934. V zimních závo­ TV, zákl. fr. pojetí věd. TV. Experimen­ dech ve Velkých Hamrech 21., 27 a 28. tálně studoval pohyb a jeho zdokonale­

118 ní chronofotografií přispělo ke vzniku kinematografie. Kritizoval nářaďový a akrobatický něm. tělocvik, později i švéd. gymnastiku pro jeji statičnost. Jeho názory na funkci a provádění po­ hybu jsou shrnuty v díle Mécanisme et education des mouvements (Mechanis­ mus a výchova pohybu), 1903. Zdůraz­ ňuje v něm, že v TV je rozhodující po­ hyb, vynaložená práce, nikoli statická činnost (výdrže). Pohyb je třeba prová dět tak, aby svaly, které se na pohybu nepodílejí, byly uvolněné Na jeho ná­ zory navázal - ► G. Hebért a představi­ telé moderních gym. směrů. U nás jeho názory propagovali -»A. Očenášek a -»F. Horák. Spisy: Bases scientifiques de ťéducation physique (Vědecké základy těl. výchovy), 1899; Education d e l'e ffo rt(Výchova úsilí), 1913; Danses gymnastique (Taneční gymnastika), 1911 aj. Demetrovič Ernest, ' 1934, čs. tělo­ vých. funkcionář, od 1973 místopředse­ da ÚV ČSTV a od 1986 předseda SÚV ČSTV Předseda stálé komise při výbo­ ru vlády pro masový rozvoj těl. výcho­ vy, od 1970 předseda výboru svazu stol­ ního tenisu ÚV ČSTV, místopředseda ČSOV. Autor metodických prací o stol­ ním tenisu, 1969-70 předseda trenérské rady svazu stolního tenisu a trenér čs reprezentačního družstva mužů. Vzorný trenér, nositel Řádu práce, vyznamená­ ni Za zásluhy o výstavbu a Medaile dr M. Tyrše. demokratický centralismus, zákl. a vůdčí princip výstavby, činnosti a říze­ ni marx. len. stran, soc. státu, společ­ nosti a všech oblasti jejich života včet­ ně tělových, a sport, organizací. Pod­ statou d. c. je dialektický vztah centra­ lismu a demokracie. Jednota centralis­ mu a dem. představuje zákl. zásadu for­ mování struktury řízeni TK z hlediska hl. cílů, k nimž její systém směřuje. D. c. se projevuje v hierarchickém a zároveň di­ ferencovaném rozdělení pravomoci a odpovědnosti mezi jednotlivé orgány řidiči struktury TK, které zabezpečuji in­ tegritu jejiho systému řízeni shora dolů při současné aktivní a iniciativní úloze všech nižších orgánů. Orgány volené zdola nahoru mají pravomoc rozhodo­ vat o obsahu, formách a metodách čin­ nosti a nesou kolektivní odpovědnost za svá usneseni vůči členům toho orga­ nizačního článku, který je zvolil (sjezd, konference, plenární zasedání, členská schůze). Orgány nižších stupňů i jednotlivci mají právo obracet se k vyšším orgánům s náměty, připomín­ kami a kritikou. Z principu d. c. vyplývá uplatňováni podřizenosti menšiny větši­ ně a závaznosti kolektivně přijatých usnesení vyšších orgánů pro orgány nižši a pro všechny členy, a to na zákla­

119 dě dobrovolné, uvědomělé disciplíny. Dempsey William, zv. Jack, 1895-1984, amer. boxer. Profesionální mistr světa 1919-26. Dénes František, ' 1902, sl. tělových, pracovník, předseda 54 okr. FDTJ-FPT v Košicích. 1919 člen Rudé armády Maď. republiky rad a Sl. republiky rad. Od 1931 člen ŮV FPT a aktivní bojovník proti fašismu. Zakl. člen KSČ a Kom. svazu mládeže. Denisiuk Ludwik, ’ 1907, pol tělových, pedagog, prof, a 1969-72 rektor Vysoké školy TV v Gdaňsku, 1972-80 zástupce ředitele Institutu škol. programů, 1974-81 redaktor čas. Wychovanie fiziczne i Hígiena szkolna. Autor řady práci 0 motorice a jejim testování a o škol. těl. výchově. Depetrisová-Pokorná Vlasta, ' 1920, čs. stolní tenistka. Mistryně světa ve dvouhře 1939 a ve čtyřhře 1937, 1938. Členka vítězného družstva z MS 1938 Držitelka stříbrných medailí z MS 1936 (čtyřhra), 1938 (dvouhra), 1939 (druž­ stvo), 1947 (smíšená čtyřhra), 1948 (smí­ šená čtyřhra) a bronzových z MS 1937 (družstva), 1939 (čtyřhra), 1947 (druž­ stva) a 1948 (dvouhra, družstva), depo [fr.], sklad, úschovna lodí, moto­ cyklů, automobilů při závodech veslař­ ských, kanoistických, motocyklových 1 automobilových. K d. patří i opravářské dílny pro běžnou údržbu. 0 musí mít telefonní i rozhlasové spojení se stanovištěm rozhodčích i ředitelstvím závodu. Musí být vybaveno hygienic­ kým a sociálním zařízením, zdrav, služ­ bou, hasícím zařízením ap. Depoflex viz plastické povrchy depotni látky, zásobní látky uložené v organismu a zužitkovatelné jako zdroj energie. Cukry jsou v těle uložené v zá­ sobě jako živočišný škrob - glykogen. Jeho zásoba v těle dospělého muže je asi 400 g. Tréninkem se může zvýšit až na 800 g. Tuky představují d. I. vznikají­ cí nadměrným přívodem tuků, bílkovin nebo sacharidů v potravě, Podíl tuku průměrné čs. populace dosahuje u do­ spělého muže asi 15%, u žen 25%. Spor­ tovci mají méně tuku; vrcholoví spor­ tovci svět. úrovně často jen okolo 5%. Deptová Božena, ' 1924, čs. lukostřelkyně, MS. Vybojovala bronzovou me­ daili v celkové klasifikaci jednotlivců na MS 1961 (5. místo v soutěži družstev) a byla členkou družstva, které obsadilo 2. místo na MS 1958 a 3. na MS 1959. Účastnice MS 1963 (5. družstva) a 1965. derby [angl.), 1. nejvýznamnějši klas. -►dostih pro tříleté hřebce a klisny. Zal. hrabětem z Derby, poprvé uspořá­ dán 1780 na dostihové dráze v Bostonu na vzdálenost 1,5 angl. míle. O 56 let později bylo vypsáno derby ve Francii v Chatilly a na přelomu 60. a 70. let byla

dětská hřiště

Božena Deptová

zakládána derby v mnoha zemich evr. kontinentu. 1878 zal. derby v USA, nej­ známější v Kentucky, na 2 000 m, jinak je délka tohoto dostihu na celém světě 2 400 m, U nás se poprvé běželo Čs. derby 1921 ve Velké Chuchli; — 2. v ko­ lektivních sport, hrách tradiční utkáni zpravidla mezi dvěma mistními soupeři, např. v I. celostátní lize fotbalu vzájem­ ná utkáni pražských oddílů, zejm. tra­ diční d. Sparta ČKD Praha - Slavie Pra­ ha IPS. Za d se považují také utkáni družstev, která spolu hrají ve stejné soutěžní třídě a příslušeji do téhož územního celku, např. západočeské fot. ligové d. RH Cheb - Škoda Plzeň, nebo do téhož svazku ozbrojených sil, např. fot. d. Dukla Praha - Dukla Bánská By­ strica. Deset nejlepiích sportovců roku, nejpopulárnější čs. anketa pořádaná Klubem čs. sport, novinářů ve spoluprá­ ci s ÚV ČSTV; pořádá se od 1959 a od 1978 určuje i tři nejlepši sport, kolekti­ vy. Vítězové ankety: 1959 1960

V. Jirásek (vodní slalom) E. Bosáková (sport, gymnasti­ ka) 1961 J. Mikoláš (lední hokej) 1962 P. a E. Romanovi (krasobruslení) 1963 V. Kozák (veslování) 1964 V. Čáslavská (sport, gymnasti­ ka) 1965 L. Daněk (atletika) 1966-68 V. Čáslavská (sport, gymnasti­ ka) 1969 M.Rezková (atletika) 1970 L. Rýgl (lyžování) 1971 O. Nepela (krasobruslení) 1972 L Daněk (atletika) 1973 J. Kodeš (tenis) 1974 V. Mácha (zápas) 1975 K. Kodejška (lyžování) 1976 A. Tkáč (cyklistika) 1977 V. Mácha (zápas) 1978 A. Tkáč (cyklistika) kolektiv motocyklistů soutěží­ cích o Světovou trofej 1979 Bratři Pospíšilové (cyklistika)

kolektiv volejbalistů ČH Brati­ slava 1980 O. Zaremba (vzpíráni) olymp. mužstvo ČSSR v kopa­ né 1981 J. Kratochvílová (atletika) kolektiv cyklistů ČSSR soutěžicích v časovce družstev na 100 km 1982 I. Bugár (atletika) kolektiv motocyklistů soutěží­ cích o Světovou trofej 1983 J. Kratochvílová (atletika) vítězný kolektiv tenistek ČSSR v Poháru federace 1984 K. Jeriová-Pecková (lyžování) štafeta lyžařek na 4 x 5 km 1985 P. Jirmus (letecká akrobacie) hokejisté ČSSR-mistři světa Desgrange Henri, 1865-1940, fr. cyklis­ ta a sport, novinář. Jako závodník byl prvním držitelem SR v hodinové jizdě. Zakl a majitel sport, časopisu L’Auto, který 1903 propagačně a organizačně zajistil 1. ročník cyklistického etapové­ ho závodu Tour de France. Desgrange zavedl většinu organizačních a propa­ gačních prostředků, které vytvářejí svět. popularitu Tour de France a dal­ ších cyklistických etapových závodů, které podle jeho vzoru vznikly, desítka, slg., viz pokutový kop deskové hry, druh -►společenských her; spočívají většinou v soutěžení v kombinačních propočtech, převádě­ ných do určitých symbolů (kameny, fi­ gurky ap ). Soupěři je střidavě přemíšfují podle přesně vymezených a vy­ značených deskách. Patři sem např. jed­ noduchý mlýnek nebo člověče nezlob se, ale i složité -»šachy, dáma, go, kte­ ré se vyvinuly v mez. sport, odvětví, dessavské pentáthlon, elementární cvičeni zavedená ve filantropinu v Dessavě koncem 18. stol. (běhání, skákáni, šplhání, cvičeni rovnováhy a nošení břemen). dětská hřišté, plocha upravená pro hry děti předškolního (do 6 let) a mlad­ šího školního věku (od 6 do 11-12 let). Plošný rozsah d. h. je stanoven -►u rb a ­ nistickými ukazateli a činí 1,0 m2 na 1 obyvatele. U veřejně přístupných d. h. nemá vzdálenost od domova dětí pře­ sáhnout 200 m pro předškolní věk, výji­ mečně 250 m při řidší zástavbě, a 250-500 m pro mladši školní věk; ces­ ta nemá křižovat žádné frekventované komunikace. Pro d. h. zřizované u jeslí se počítá plocha 10 m2, pro d. h. u ma­ teřských škol 12 m2 na 1 ditě. Zákl. slož­ kou d. h. jsou piskoviště s propustným dnem, zapojeným na odpad pro prosá­ klou dešťovou vodu. Kolem pískoviště musí být upravená, nejlépe betonová plocha pro snadnější úklid. Pískovou náplň je nutné pravidelně měnit. Kde je

dětská tělovýchovná stavebnice

Dětské hřiště pro děti předškolního věku: 1 pískoviště, 2 mlátová plocha pro míčové hry, 3 travnatá plocha, 4 brouzdaliště, 5 mlátová plocha s nářadím.

to možné, mélo by být i brouzdaliště s hloubkou vody asi 35 cm. U vstupu je nutné brodítko na umyti nohou. Nutný je uzaviratelný odpad vody a vhodným doplňkem je sprcha, nejlépe mlhová. Část plochy d. h. má mlátový povrch z hlinitopísčité směsi na škvárovém podkladě nebo lépe povrch z plastic­

kých hmot, který je neprašný a málo náročný na údržbu. Mlátová plocha slouží nejen pro hry, ale i jako dráha pro kolečkové brusle, koloběžky, skate­ board ap. a pro umístění nářadí, jako jsou průlezky, houpačky, váhové i závě­ sné, kladiny z přírodních upravených kmenů nebo umělé, hrazdičky, žebřiny.

Dětské hřiště pro děti mladšího školního věku: 1 pískoviště, 2 mlátová plocha pro hry, 3 mlátová plocha pro míčové hry, 4 mlátová plocha s nářadím, 5 travnatá plocha, 6 dráha pro koloběžky, 7 brouzdaliště, 8 kout pro dobrodružné hry.

120

žebříky, skluzavky, šplhadla ap. Travna­ tá plocha slouží pro nenáročné dětské hry. Její údržba je však v našich klima­ tických podmínkách obtížná, lépe vyho­ vuje umělý trávník, který se již vyrábí. D. h. pro mladši školní věk je vhodné doplnit i tzv. „nerovným terénem" buď přírodním, nebo umělým. Jsou to ne­ pravidelné příkopy, kopečky, volně po­ ložené kameny i velké balvany, kmeny stromů volně ležící i postavené a stro­ mový i keřový porost. Doplňkem d. h. jsou lavičky pro průvodce dětí. Zvlášt,ním druhem d. h. jsou tzv. robinsonská hřiště, kde si děti podle svých představ a schopnosti stav! zákopy, bunkry, cha­ ty a vyrábějí jejich vybavení. Je to vět­ šinou nerovná travnatá plocha se stro­ movým a keřovým porostem, umělé úpravy nejsou nutné. U hřiště musí být sklad materiálu, prken, hranolů, kulati­ ny, cihel, tvárnic, hřebíků, skob aj, a nářadí, motyk, lopat, kladiv, seker, pil aj. Nutný je trvalý dozor dospělého, který je současně i rádcem. Rozsahy jednotlivých části d. h. pro různé kapa­ city zájmových území jsou uvedeny v tabulkách. dětské tělovýchovná stavebnice, souprava lehkých hranolů, desek nebo jiných tvarů ze dřeva nebo plastických hmot, které mohou děti samy přenášet a sestavovat. Získávají při tom zákl. po­ hyb. a prac. návyky; na sestavených útvarech cvičí obratnost, odvahu a rov­ nováhu. Deubel Max, ' 1935, motocyklový zá­ vodník NSR. Mistr světa v silničních zá­ vodech sajdkárů 1961,1962,1963 a 1964 na strojích BMW. Vyhrál 12 závodů Grand Pri*. Deutgen Hans, * 1917, švéd. lukostře­ lec. Absolutní mistr světa v soutěži jednotlivců 1947-50, člen nejlepšiho družstva z MS 1948. Držitel stříbrných medaili z MS 1946 (jednotlivci), 1949-50 a bronzové z MS 1947 (vesměs druž­ stva). Deutsch Julius, 1884-1968, rak. politik a tělových, funkcionář, 1918-19 ministr obrany, zakl. a velitel Schutzbundu, předseda rak. děl. svaz TVS (ASKÓ) a LSI, generál špan. republikánské ar­ mády 1937-39, publicista. Deutsche Hauptausschuss fiir Leibesůbungen in der Tschechoslowakei. Německý hlavní výbor pro tělesná cvičení v ČSR, ústřední sudetonem. or­ ganizace v ČSR, zal 1920. Sdružovala 21 tělových, a sport, organizaci a 16 dal­ ších odb. a pedag. charakteru; sídlo Ústi n. L. 1930 měl vlče než 300 000 čle­ nů. Členem byl i fašizující Deutscher Turnverband se sidlem v Teplicích, je­ hož náčelníkem byl vůdce sudetoněm. fašistů K. Henlein. Deutsche Hochschule fiir Kttrper-

didaktika sportu

121 Dětská hřiště dětí předškolního věku Druh zařízeni

Počet obyvatel zájmového územi 500

1 000

2 000

Travnatá plocha Mlátová plocha pro hry a nářadi Brouzdaliště ’ )

m2 m2

100 100

150 270

2x150 2x250

m2

25

40

2 x 40

Plocha celkem

m2

250

500

1 000

0,5 mVobyv.

Urbanistický ukazatel

Dětská hřiště dětí mladšího školního věku Počet obyvatel zájmového územi

Druh zařízeni

2000

3 000

4 000

Travnatá plocha Mlátová plocha pro hry. nářadi, jizdní dráha pro kol. brusle atd. Nerovný terén

m2 m2

220 300

280 2x300

400 2x350

m2 m2 m2

250 140

Brouzdaliště *) Pískoviště

m2 m2

150 100 100 80 50

100 80 50

340 180 200 80 2 x5 0

Plocha celkem

m2

1 000

1500

2000

Urbanistický ukazatel

0,5 m!/obyv.

•) Tam, kde není možné postavit brouzdaliště, rozdělí se plocha na ostatní zaříze­ ní. kultur, DHfK, viz vysoké tělovýchovné školství. Deutscher Fussball Club Prag, DFC, zal. 1896 členy spolku Regatta. Po dlou­ hé léta význ. fot. klub v Čechách. Byl i účastníkem ligy. Po okupaci ČSR 1939 rozpuštěn nacistickými orgány pro „neárijské vedení". Deutscher Fussball Verband, DFV, autonomní národnostni svaz Čs. asocia­ ce fotbalové se sídlem v Mostě. Řídil ném. kopanou na územi ČSR až do 1945. diabolka, střela ráže 4,5 mm do vzdu­ chové pušky a vzduchovky, tvaru civky (jako dětská hračka diabolo). Má výho­ du těsného a přesného vedení ve vývrtu hlavně, ale nelze ji použivat do opa­ kovači vzduchovky, diafragma (řec.) viz bránice diafýza [řec ], stř. samostatné osifikujíci část dlouhých kostí. Od jejich horní­ ho a dolního konce je oddělena růsto­ vou chrupavkou. diastola, období mezi stahy srdečního svalu, kdy se ochablá část srdce plní kr­

ví. Při srdeční frekvenci 75 tepů za mi­ nutu trvá 0,53 s. diaulos viz dromos Dibiasi Klaus, * 1947, it. skokan do vo­ dy. Vítěz OH 1968,1972,1976, MS 1973, 1975, ME 1966 a 1977 ve skocích z věže a ME 1974 ve skocích z prkna. Držitel stříbrných medaili z OH 1964 (věž), 1968 (prkno), z MS 1973 a 1975 (vždy prkno) a ME 1970 (věž, prkno), didaktické principy, obecné poža­ davky, které v souladu s cilem a zákoni­ tostmi výchovy a vyučovacího procesu určuji charakter každého vyučováni. Jsou tedy i vedoucimi hledisky práce tělových, pedagogů ve výchově a pří­ pravě sportovců. V marx. didaktice se v současné době uvádějí tyto zákl. d. p.: uvědomělosti, názornosti, soustav­ nosti, přiměřenosti a trvalosti, a) Prin­ cip uvědomělosti vyjadřuje požadavek takového vyučováni, při němž si žáci vytvářejí kladný vztah k učení, aktivně si osvojují vědomosti a dovednosti a jsou vedeni k pochopení jejich pod­ staty. b) Princip názornosti požaduje.

aby si žáci vytvářeli představy a pojmy na zákl. bezprostředního vnímáni před mětů a jevů nebo jejich zobrazeni, c) Princip soustavnosti je požadavek po­ stupovat tak, aby osvojené vědomosti a dovednosti tvořily ucelený systém, d) Princip přiměřenosti je požadavek, aby i obsah i rozsah učiva, jeho obtížnost a did. postupy odpovídaly stupni psych, rozvoje a těl. schopnostem vyu­ čovaných dětí a mládeže či stupni trénovanosti a možnosti sportovce, e) Princip trvalosti je požadavek, aby si každý vědomosti a dovednosti zapama­ toval tak, aby byl s to si je kdykoliv vy­ bavit a prakticky použit. Kromě těchto d. p. platí některé dalši principy, které máji význam obecnější a týkaji se veš­ keré výchovy a celého spol. života, jako zásada kom. ideovosti a stranickosti vý­ chovy, spojení teorie s praxí, zásada vě­ deckosti a zásada spojení se životem. Ve specifických oblastech, jako je sport, trénink, se rozvádějí zákl. d. p. do principů zdůrazňujících aspekty did. práce ve sportu (principy sport trénin­ ku nebo též principy zatěžování). Mezi zákl. principy sport, tréninku patří zejm.: a) princip dial, jednotky vše­ strannosti a specializace, který zname­ ná v širším smyslu soulad mezi úzce za­ měřeným sport, tréninkem a rozvojem osobnosti, v užším smyslu závislost vý­ konu ve zvolené specializaci na vše­ stranném rozvoji funkčních možností organismu; b) princip systematičnosti vyjadřuje požadavek plynulosti a ne­ přetržitosti tréninkového procesu; c) princip postupně se zvyšujíciho zatížení vycházi ze skutečnosti, že adaptační pochody probíhají jen tehdy, jsou-li pří­ slušné podněty dostatečné účinné. Při rostoucí trénovanosti během systema­ tického tréninku představuje stále stej­ né zatížení slábnoucí podnět, proto je nutné zatížení neustále postupně zvyšo­ vat; d) princip cykličnosti vyžaduje sy­ stematické opakováni zákl. článků ob­ sahu tréninku v souladu s logikou stav­ by a cilů různě dlouhých časových úse­ ků tréninkového procesu - cyklů, didaktický test, jedna z diagnostic­ kých technik pro zjišťováni vědomosti nebo dovedností získaných učením. D. t. má charakter zpětné vazby, jeho vý­ sledky umožňují zvýšit objektivitu při volbě zásahů do řízeni vlastního vyuč. procesu. Je sestavován učitelem a re­ spektuje většinou jen některé vlastnosti testů standardizovaných. D. t. rozlišuje­ me nejčastěji podle způsobu zpracová­ ní na informační, standardizované a po­ dle účelu na zkušební, diagnostické a kontrolni, podle způsobu jejich použi­ ti na individuální a hromadné, didaktika sportu, věd. disciplína, je­ jímž předmětem je zkoumání zákonito­

122

didaktika tělesné výchovy

stí zvyšováni sport, výkonnosti, tedy učebních pomůcek a osnov, metodic­ překážkář Čtyřnásobný olymp. vítěz: sport, tréninku. Sport, trénink se přitom kých příruček, obsahové zaměření zdra­ 1948 v běhu na 100 m (10,3 s), na chápe jako výchovně vzdělávaci pro­ votni TV, novelizace přípravy pedagogů 4x100 m (40,6 s), 1952 na 110 m př. (13,7 s) a na 4 x 100 m (40,1 s). Trojná­ ces, v němž vyučování, učeni a vých. TVO. tvoří jednotu a který probíhá podle ur­ Diem Carl, 1882-1962, něm sport, funk­ sobný svět rekordman na 220 y př. 1946 čitých poznatelných zákonitostí. Litera­ cionář a odborník, zakl. Něm. vysoké (22,5 s), 1947 (22,3 s) a v běhu na 120 y tura: Choutka, M.: Didaktika sportu. tělových, školy 1920,1947-62 ředitel Vy­ př. 1948 (13,6 s) Praha 1983. Harre, D. a kol.: Nauka soké tělových, školy v Kolíně n. Rýnem, dimenzionální obdélníky, DO, Laba 0 sportovnim tréninku. Praha 1973. předseda org. výboru OH 1936, sekr novo členění prostoru, který je vyme­ didaktika tělesné výchovy, teorie org. výboru OH 1916, gen. sekretář zen rozsahem pohybu končetin taneční­ vyučování TV, věd. disciplína, jejímž Něm. olymp. výboru za nacistického ka: a) strmý DO v rovině čelné je vytvo­ předmětem zkoumání jsou zákonitosti Německa, spoluzakl. Mez. olymp. aka­ řen spojnicemi krajních bodů končetin výchovně vzdělávací práce v TV. Dělí demie 1961. Autor řady práci z teorie, ve stoji rozkročném a vzpaženi zevnitř; se na didaktiku základní, rekreační, historie, výstavby a zařízení TVS i práci bj plochý DO v rovině boční tvoři spoj­ nice krajních bodů končetin ve stoji roz­ zvláštní, léčebné a specializované TV. metodických. Různá je i didaktika TV mládeže a do­ Diesterweg Friedrich A dolf Wilhelm, kročném bočném, s trupem otočeným spělých s dalším třiděnim podle věk. 1970-1866, něm pedagog, žák Pestaloz- vlevo a vzpaženim zevnitř, c) plující DO stupňů. Odlišuje se též d. t. v. podle po­ ziho, organizátor něm. nár. školství v rovině vodorovné vymezují spojnice hlaví a d. t. v. jednotlivých sport, odvě­ a učitel, vzdělání. Zasloužil se o rozvoj krajních bodů končetin při předklonu tvích. D. t. v. se unás jako věd. disciplí­ didaktiky a metodiky zákl. školstvi, pro­ . a záklonu se vzpaženim zevnitř na začala formovat až v 2. pol. 20. stol., sazoval škol. TV. Spisy: Turnen, 1861, ' dingi (hindustánština), dinghi, malý 1když určité teor. zákl. se zevšeobecně­ Schwedisches und deutsches Turnen | otevřený člun dlouhý asi 3,5 m s vesly, ním pedag. zkušeností vytvářely již dři­ 1863, Wegweiser zur Bildung fůr deut- plachtou nebo s motorem. Někdy je vyvé. Zpočátku byla v d. t. v. věnována sche Lehrer, 1863 (čes jako Rukověť j baven všemi třemi pohony současně. pozornost předevšim zkoumáni otázek pro vzdělání něm. učitele, 1954). ' Diomidov Sergej' 1943, sov gymna­ školní TV, později i zájmové TV mláde­ dieta [řec], kvalitativně a kvantitativně sta. Mistr světa ve cvičení na bradlech že a dospělých. Před 1945 ovlivňovaly vymezený příjem živin a tekutin. Jeden 1966 Držitel stříbrných medailí z OH d. t. v. v Československu poznatky z důležitých preventivních a léčebných 1964, 1968 a MS 1966, 1970 (v soutěži z něm., fr., švéd. a rak. didaktických sy­ prostředků. Ve sportu se d. snažíme družstev); bronzových medailí z OH stémů. Po 1945 a zvi. po 1948 ovlivňují ovlivňovat výkonnost organismu, aby 1968 (přeskok) a ME 1965 (víceboj d. t. v. poznatky z d. t. v. ze sov. teorie zejm. svalová a mozková tkáň byla opti­ jednotlivců, bradla, kůň našíř, hrazda), a metodiky TV i poznatky z d. t. v. ostat­ málně zásobena. D. u sportovců dělíme dioptr (řec.), optické nebo mech. zaří­ zeni k zaměřováni zbraní; tvoří je průních soc. států. Věd. práce se zpočátku podle druhu zatížení. soustřeďovala na zkoumání jednotli­ Dietrich Wilfried, ’ 1933, zápasník hledítko a kruhová nebo hranolová vých prvků systému výchovně vzdělá­ NSR v klasickém i volném stylu. Ve vol­ muška. V. t. mířidla. vaci práce v TV, postupně se přistupo­ ném stylu vybojoval v kat. nad 97 kg diplom, čestné písemné uznání úča­ valo ke komplexnímu zkoumáni opti­ olymp. vítězství 1960, titul mistra světa stníkům tělových, hnutí a zájmové bran­ málních modelů TV na jednotlivých 1961 a mistra Evropy 1967; stříbrnou né činnosti Svazarmu za dosažené vý­ stupních a typech škol a k jejich ověřo­ medaili na OH 1957, bronzovou na OH sledky nebo vykonanou činnost. Udělu­ váni v praxi. Od 1960 věnuje d. t. v. stále 1964 a 1968 a na MS 1962 V zápase ř. ř. j í jej. e) pořadatelé sport, soutěži akt. větší zájem zkoumáni zdatnosti mláde­ získal ve stejné hmotnostní kat. 2. stří­ sportovcům (jednotlivcům a soutěžním že i dospělých. Literatura: Sýkora, F.: brné medaile na OH 1956 a 1960 a bron­ družstvům) za umístění nebo výkon školská telesná výchova v systéme vý­ zovou na MS 1962. V kat. nad 100 kg vy­ v soutěžích, popř. pořadatelé tur. akcí jejich účastníkům za prokázanou aktivi­ chovy a vzdelávania mládeže v ČSSR. bojoval střibrnou medaili na MS 1969 tu, např. za účast na tur. či dálkovém Bratislava 1980. Sýkora F., Kostková, J pěším pochodu ap. (viz cena); b) orgá­ a kol.: Didaktika telesnej výchovy. Bra­ ny ČSTV ve formě vyznamenání spor­ tislava 1983. tovcům a turistům za význ. výsledky didaktika tělesné výchovy oslabe­ v jejich činnosti nebo funkcionářům za ných, pedagogická disciplina, součást výsledky dosažené v jejich práci, za didaktiky TV. Zkoumá zákonitosti vyu­ úspěšné zajištěni tělových, akce, také čováni a učeni se specifickým pohybo­ při udělení čestného členství v tělo­ vým činnostem, utváření a rozvoj morvých. orgánech ap. (viz tělovýchovná fologických a funkčních předpokladů, pohyb, a psych, schopností oslabených vyznamenání v ČSTV); c) orgány Sva­ zarmu ve formě vyznamenání účastní­ jedinců v pedagog, procesu. Podle za­ kům zájmové branné činnosti z řad měřeni se dělí na d.TVO pro jednotlivá oslabení, d.TVO podle věku oslabe­ sportovců a funkcionářů za dosažené ných, didaktiku školní TVO, didaktiku výsledky. D. ve formě vyznamenáni se zdravotní TV ap. Od 1960 se d. TVO vy­ Sjoukje Dijkstrová uděluje poctěným při vhodných, zejm. slavnostních příležitostech, učuje na FTVS. Od 70. let se zejména na Slovensku výzkumně vytváří systém Dijkstroví Sjoukje, ' 1942, niz. kraso- disciplinární orgány, orgány ČSTV, TVO na školách. V současnosti patři bruslařka. Vítězka ZOH 1964, mistryně které jsou oprávněny podle -►Jednot­ k nejdůležitějším otázkám výzkumu hle­ světa 1962-64 a Evropy 1960-64 v soutě­ ného disciplinárního řádu ČSTV rozho­ dání optimálních podmínek pro TVO na ži žen. Držitelka stříbrných medaili ze dovat o disciplinárních proviněních čle­ školách i v zdravotni TV, objektivizace ZOH 1960, MS 1960 a ME 1959 a bronzo­ nů ČSTV, soutěžních družstev, TJ, je­ jich oddílů a odborů a ukládat za ně trehodnoceni oslabeného, návaznost ob­ vé ze MS 1959. sahu TVO a zdravotní TV, zpracování Dillard Harrison, * 1923, amer atlet, sty. O proviněních, která spočívají v po­

j

distance

123 rušováni obecných povinnosti člena z ČSTV; b) kolektivní tresty soutěžním ČSTV. jsou oprávněny rozhodovat vý­ družstvům, TJ, jejich oddílům a odbo­ bory oddílů a odborů TJ, výbory TJ, rům, a to důtka, peněžitá pokuta, uza­ předsednictva OV, KV, v Praze a Brati­ vření sportoviště, zastavení závodní čin­ slavě MV ČSTV, ČÚV, SÚV, ÚV ČSTV nosti družstva, vyloučeni družstva ze 0 proviněních, která souvisejí s účasti soutěže. Bližší ustanoveni k výměrům d. ve sport, soutěžích a na jiných tělo­ t a k jejich ukládání stanoví -►J e d n o t­ vých. akcích rozhoduji výbory oddílů ný disciplinární řád. ČSTV. a odborů TJ, předsednictva výborů sva­ disciplína soutěžní, obor nebo druh zů na všech stupních řízení ČSTV a je­ závodní činnosti, součást -»závodního jich disciplinární komise (viz disciplinár­ programu v individuálních sport, odvě­ ní provinění). Příslušnost jednotlivých tvích, např. v atletice skok do výšky, d. o. k projednání konkrétnich discipli­ běh na 100 m, nebo hod diskem, v drá­ nárních provinění blíže vymezuji usta­ hové cyklistice sprint nebo stíhací zá­ noveni Jednotného disciplinárního řá­ vod jednotlivců, v rychlostní kanoistice C1 mužů na 10 000 m nebo K1 doro­ du ČSTV. disciplinární provinění, porušení po­ stenců ml. na 500 m, ve sport, gymna­ vinností jednotlivci nebo soutěžními stice např. cvičení na bradlech, prodružstvy, TJ, jejich oddíly a odbory, stná, ve vzpírání trh soupažný a nadhoz která podléhají -►disciplinárnímu řízeni soupažný. Za d. s. v kolektivních sport, podle -^Jednotného disciplinárního řá­ hrách lze považovat soutěže dvojic ve du ČSTV Za provinění jednotlivce se volejbalu a nohejbalu a soutěže trojic považuje, a) porušení povinnosti člena v nohejbalu. ČSTV, tzv. obecné proviněni, např. zá­ Discobol viz plastické povrchy, važné nebo soustavné porušování sta­ disk (řec .1, atl. náčiní k házení. Původ­ nov, směrnic a usnesení orgánů ČSTV, ně kruhová deska, později kotouč tvaru nemorální jednání, poškozování majet­ čočky Nejstarší d byly zhotoveny ku ČSTV; b) porušováni -^sportovně z různých materiálů (kamene, kovu) technických předpisů a směrnic plat­ a měly různou hmotnost i průměr. Há ných ve sport odvětvích, tzv. sport, zelo se jimi z kamenného podstavce. provinění, porušování soutěžních, regi­ Nynější d je ze dřeva nebo jiného stračních a -►přestupních řádů, praví vhodného materiálu s kovovou, zaoble­ del sportů Za proviněni soutěžních nou obrubou. Průřez hrany je tvarován družstev, TJ, jejich oddílů a odborů se do kruhu s poloměrem přibližně 6 mm. považuji závažná narušení pořádku při Do středu d. mohou být zapuštěny kru­ účasti ve sport, soutěžích a jiných tělo­ hové desky. Obě strany d. musí být vých. akcich. shodné a nesmí mít zářezy, výčnělky disciplinární řád viz Jednotný discipli­ nární řád ČSTV. disciplinární řízení, projednáváni -►disciplinárních proviněni -►d is c ip li­ nárními orgány v ČSTV. 0. ř zahajuje příslušný disciplinární orgán, jestliže jsou k tomu oprávněné důvody Jeho povinnosti v d. ř. je objasňovat podstat­ né okolnosti projednávaného provinění, na základě prokázaných skutečností rozhodnout o uložení trestu nebo od potrestáni upustit, popř. vydat rozhod nutí, že se d. ř. zastavuje. Rozhodnutí disciplinárního orgánu o potrestání ob­ sahuje výrok o trestu, jeho zdůvodnění Disk: D f vnější průměr, D j průměr a poučení o odvolání. Oznamuje se pro­ kovového středu, i kovová obruč, 2 vinilci, jeho TJ a dalším orgánům podle dřevěná výplň, 3 kovový střed, 4 platných ustanovení - ► Jednotného šroub, 5 prostor pro závaži k vyrovnání na přesnou hmotnost. disciplinárního řádu ČSTV. disciplinární trasty, vých kárné pro­ středky, kterými tělových organizace působi na své členy, kteři se provinili nebo ostré hrany. Strany d. se rovno­ proti požadavkům kázně^ soc. morálky měrně zužují od místa vzdáleného 25 a porušili platné normy ČSTV. V -» dis­ mm—28,5 mm od středu kruhu k začát­ ciplinárním řizení se udělují podle po­ ku zakřivení obruče. D. se hází z kruhu vahy provinění, miry zavinění a okolno­ o vnitřním průměru 250 cm. Dopad mu­ sti případu: a) individuální tresty sí být do výseče se středovým úhlem jednotlivcům, a to napomenutí, důtka, 40 ° . Pro bezpečnost diváků se musi peněžitá pokuta, zastavení závodní čin­ diskem házet z ochranné klece. V. t. nosti, zákaz výkonu funkce, vyloučení hod diskem

Hmotnosti a rozměry disku Kategorie

Muži Dorostenci st. Dorostenci ml. Žáci st. Ženy Dorostenky St. Dorostenky ml. Žákyně st.

Hmot­ nost v kg 2 2 1,5

Vnější průměr kovové obruby v mm minim. 219 219

max. 221 221

nestanoven

1 1 1

180 180 180

182 182 182

1

180

182

1

180

182

Diskobolos, socha atleta házejicího disk od sochaře ►M yróna (5. stol. př. n. I ). diskvalifikace [lat ], potrestání spor­ tovce nebo soutěžního družstva za po­ rušení pravidel sportů či jiných -vsportovně technických předpisů nebo za neukázněné jednání a nesport. chování vůči soupeřům, rozhodčím, trenérům ap. D. znamená, a) okamžité vyloučení provinilce ze soutěže; b) v cyklistice přesunuti závodníka na jiné pořadi v zá­ vodě; c) v jezdectví vyloučení závodní­ ka ze soutěže, které se spojuje s vyslo­ vením zákazu dalších startů po dobu, na kterou byl diskvalifikován. Takové opatření se uplatňuje i v některých dal­ ších sport, odvětvích, např. v mez. sou­ těžích atletiky; d) v šermu vyřazeni šer­ míře ze soutěže, s nímž se spojuje i ztráta umístění. V šermířských soutě­ žích družstev je po d jednoho člena družstva diskvalifikováno i celé druž­ stvo; e) v boxu, judu a zápasu přiznání vítězství sportovci, jehož soupěř byl diskvalifikován. D. v těchto sportech předchází zpravidla napomenutí spor­ tovce; např. boxer je při třetím napo­ menuti v jednom zápase automat, dis­ kvalifikován; f) zrušeni již dosaženého výkonu a zbaveni sportovce pořadí v soutěži, zpravidla po ukončení soutě­ že na základě dodatečně zjištěného po­ rušení pravidel nebo jiných předpisů, nejčastěji po projednání ►námitek po­ daných některým ze soupeřů, distální směr viz patni směr. distance [lat.], slg. distanc, 1. discipli­ nární potrestání sportovce (soutěžního družstva) zastavením závodní činnosti nebo potrestání funkcionáře zákazem výkonu funkce na dobu stanovenou -►disciplinárním orgánem (v. t. discipli­ nární tresty); 2. v boxu odstup, který udržuji borci v ringu při výměně úderů, boj na dlouhou vzdálenost, zpravidla na délku paže; 3. v dostizích poslední úsek cílové rovinky měřící 200 - 220 m, na

124

distanční plavání němž koně svádějí závěrečný boj o ví­ tězství. distanční plaváni víz dálkové plavání s ploutvemi. distanční závod, závod na dlouhou vzdálenost, vytrvalostní závod v cyklis­ tice, v běhu na lyžích, dálkovém plavá­ ní, veslování či jiné vytrvalostní discipli­ ně; v cyklistice jednorázový či etapový závod na silnici, jehož traf vede z jed­ noho místa do jiného nebo který se po­ řádá na stejné trati i zpět, s obrátkou. Di Stéfano Lauthe Alfredo, ' 1926, ar­ gentinský fotbalista, útočník. Začal hrát v River Plate a Argentinu reprezentoval 7 x . Později hrál za Millonarios Bogotá a Kolumbii reprezentoval 2 x . 1953 pře­ šel do Reálu Madrid a Španělsko repre­ zentoval 31 x . Nejlepší fotbalista Evro­ py 1957 a 1959, kapitán vybraného muž­ stva FIFA 1963. Spolu s - * Pelém je označován za nejlepšiho hráče všech dob.

L. A. Di Stéfano

distorze [lat ], podvrtnuti, poranění kloubních vazů nebo kloubního pouz­ dra, nejčastější poranění při sportu. D. vzniká při nesprávném došlápnutí nebo doskočeni, při zevním násilí na tkáň v okolí kloubu. Bezprostředně po vzniku se objevuje výrazná místní bolest. Za několik hodin se objeví kioubni výpotek (výron), nejčastěji krevní, hybnost se zmenšuje. V některých případech se objeví otok v okoli kloubu a často i tmavofialové zbarvení kůže. Léčeni spočívá ve zklidněni (2 - 3 týdny i déle) polotuhým nebo sádrovým obvazem. První pomoc: ledový obklad (na snižení krvá­ ceni), kelen. Nikdy nepovolujeme po­ kračování ve výkonu. Divín Karol, * 1936, čs. krasobruslař, ZMS. Mistr Evropy 1958 a 1959. Držitel stříbrných medaili ze ZOH 1960, MS 1962, ME 1957 a 1962 a bronzových z MS 1964, ME 1954, 1955, 1956 a 1964. Účastník ZOH 1956 (5.) a 1964 (4. mís­ to). Po ukončení závodní činnosti pra­ coval jako trenér našich i zahraničních krasobruslařů. diving reflex [angl. + lat.], fylogeneticky podminěný reflex, kdy při styku kůže kolem úst a nosu se studenou vo-

Karol Divín

tni etapa jednoduché d. r. má složku senzorickou, asociační' a motorickou; složité d. r senzorickou, rozlišovací, poznávací, výběrovou a motorickou. Dobeš Josef, * 1904, čs. jezdec, MS, zasloužilý trenér, ČSR reprezentoval 1932-47. Účastník OH 1936 (4. v soutěži družstev ve všestranné způsobilosti). Dosáhl řady úspěchů i ve skokových soutěžích. Pokračovatel školy R. Poplera, propagátor it. jezdecké metody Au­ tor tří knih a mnoha článků k metodice skokového výcviku jezdců i koní. Dobiáš Karol, * 1947, čs. fotbalista, ZMS. hráč Spartaku Trnava (1967-77) a Bohemians Praha (1977-80). 1968-80 reprezentoval 67 x (16 branek). Úča­ stník MS 1970 a ME 1976 (1. místo). Nejlepši fotbalista ČSSR 1970 a 1971. Nosi­ tel Rádu práce. dobrovolné sportovní organizace, DSO, organizace založené 1952 na zákl. usneseni strany a vlády o opatřeních k rozvoji těl. výchovy a zákona č. 71/1952 Sb. Bylo vytvořeno 12 DSO: 9 odborových (Banik, Dynamo, Jiskra, Lo­ komotiva. Slavia, Slavoj, Slovan, Spar­ tak, Tatran), které podléhaly ÚRO, DSO

dou a při hlubokém nadechnuti dojde k výraznému zpomalení srdeční frek­ vence. U vegetativně labilních, dráždi vých jedinců může vést k poruchám sr­ deční činnosti, k zástavě srdce a utonu­ tí. divize, soutěžní třída ve struktuře mis­ trovských soutěží výkonnostního fotba­ lu. Od roc. 1981-82 se organizuje pouze v ČSR ve 4 územních skupinách po 14 družstvech. Vítězové skupin postupují do II. nár. ligy ČSR, družstva na sestu­ pových místech sestupují do krajských přeborů. Na Slovensku se divizní soutě­ že od roč. 1981-82 nepořádají. — Do or­ ganizace soutěži čs. fotbalu byly divize zařazeny od roč. 1934-35, kdy jich bylo ustaveno celkem pět (středočeská, čes. venkova, moravskoslezská, slovenskopodkarpatská, něm. svazu). Strukturál­ ně navazovaly na celostátní ligu a sou­ těže v župách. Počet divizí po jejich přechodném rozšiřeni v roč. 1937-38 se ustáli v dalších letech na 3. - 4 Vítězové divizních soutěži hráli každoročně kvali­ fikační turnaj o postup do celostátní ligy, od roč. 1939-40 do českomoravské ligy. Po sjednocení těl. vých do 1950 se divizní soutěže pořádaly pod názvem oblastní mistrovství, 1955-60 jako oblastní soutěže či oblastní přebory. Po jejich dalším přechodním zrušeni byly zařazeny do struktury mistrovských soutěži fotbalu znovu od roč. 1965-66. DKT viz Dělnický klub turistů, dlaňová poloha, supinace ruky, polo­ ha, kdy obě kosti předloketní jsou para­ lelně a ruka je obrácena dlani vzhůru DN, Detroit News, jednoposádková lední jachta mez. —►lodní třídy. Délka 364 cm, plocha plachty 8 m! . V ČSSR zařazena do soutěží 1976. Max. rychlost značně přes 100 km/h. dó [jap ], cesta k sebezdokonaleni pro­ střednictvím bojových umění; spočívá v těl. rozvoji, max. duševní rovnováze a emocionální kontrole, doba dozvuku viz akustika, doba reakce, časový interval od oka­ mžiku působení podnětu do začátku re­ akce. Základní schéma d. r. tvoři etapy: předběžná, latentní. efoktorická. Laten- Lední jachta třídy DN.

dokumentace

125

Karol Dobiáš

Petr Dobrý

Pracovní zálohy pro odb. učiliště stát­ které skončily v Trofeji národů (MS ních pracovních záloh, DSO Sokol pro družstev kubatury 250 cm3) na 2. mí­ vesnickou TV a DSO Rudá hvězda pro stech 1964 a 1967 dobrovolnou TVS na úseku nár. bez­ dobrý mlč, ve volejbalu míč, který do­ pečnosti a Pohraniční stráže. Zřízeni padne do hřiště nebo se alespoň dot­ DSO mělo zajistit, aby TSV byly spjaty kne postranní, zadní popř. střední čáry s pracovištěm. Práce v jednotlivých hřiště. DSO se řídila statutem, schváleným ce­ docilita [lat.] viz učenlivost motorická. lostátní konferencí. Vzorový statut pro Doddová Charlotte, 1875-1919, brit. tevšechny DSO schválil - ► Státní výbor nistka. Nejmladší vítězka wimbledon­ pro tělesnou výchovu a sport. 1955 ské dvouhry 1887 (15 let a 7 měsíců). vznikly z 12 DSO 4 tělových, a sport, or­ Zvítězila i v letech 1888, 1891-93. ganizace (TSO, 9 odborových se slouči­ Doherty Hugh Lawrence, 1875-1919, brit. tenista. Olymp, vítěz ve dvouhře lo v jedinou TSO ROH), dobrovolný funkcionářský aktiv i čtyřhře 1900, pětkrát za sebou vyhrál SSM, ustálený okruh polit, vyspělých, dvouhru ve Wimbledonu (1902-06) odborné a prakticky připravených funk­ a s bratrem Reginaldem zvítězil na tom­ cionářů SSM. Tvoři jej předsedové to turnaji osmkrát ve čtyřhře a členové výborů zákl. organizací SSM, (1897-1901,1903-05). Člen družstva, kte­ celozávodních, celoučilišfnich, celo- ré získalo Davisův pohár 1903-06. školských, podnikových, mistnich Doherty Reginald Frank, 1872-1910, a městských výborů SSM, členové rad brit. tenista. Vítěz OH 1900 ve čtyřhře a komisí OV, KV, ČŮV a ÚV SSM. a smíšené čtyřhře a OH 1908 ve čtyřhře — Za přípravu d. f. a. zodpovídají pří­ na travnatém dvorci. Ve Wimbledonu slušné uzemni orgány SSM. Příprava je vyhrál čtyřikrát za sebou dvouhru specializovaná podle jednotlivých obla­ (1897-1900) a spolu s bratrem Lawrenstí činností a podle funkcí vykonáva­ cem byl osmkrát první ve čtyřhře ných ve výborech a řídících orgánech (1897-1901,1903-05). Člen vítězného daSSM. Obsahové zaměření, formy pří­ viscupového družstva 1903-06. pravy a vzděláváni d. f. a. SSM na dojezd, vodorovná nebo mírně stoupa­ jednotlivých stupních řizení jsou stano­ jící či klesajíci plocha za cílem lyžařské veny Jednotným systémem přípravy trati nebo pod lyžařským můstkem, a vzděláváni funkcionářů SSM. — Pro sloužící k postupnému sniženi rychlosti přípravu d. f. a. SSM v oblasti těl. vých. jízdy a k bezpečnému zastavení. U ly­ a sportu, tur. a zájmové branné činnosti žařských můstků se délka d. řidl veliko­ je v celé struktuře SSM platná -» Jed­ sti můstku Při d. po rovině norma pře­ notná tělovýchovná a branná kvalifika­ depisuje délku A = 4-5 x Vo (Vo je ce SSM. rychlost skokana na odrazišti v m/s). D. Dobrý Lubomír, ' 1925, čes. tělových, musi být přiměřeně delši, je-li v mírném pedagog, doc. FTVS UK Praha, svahu, a kratší, je-li v protisvahu, 1967—70 jeji proděkan. Úspěšný trenér dojo (dodžó, jap ), pův. meditační hala reprezentačních družstev basketbalu pro některé formy buddhismu, dnes mužů a žen a družstev žen VŠ Praha, místo k provozování jap. bojových umě­ Sparta ČKD Praha, zasloužilý trenér. ni včetně - ► juda. D. pro trénink juda je Autor řady prací a učebnic z teorie a di­ zpravidla tělocvična s podlahou krytou - ► tatami. daktiky basketbalu a sport. her. Dobrý Petr, * 1946, čs. motocyklový zá­ Dokolečka (Do kolečka. Kolečko), vodník, ZMS. Třetí v MS v motokrosu čes. párový vířivý tanec, dř. rozšířený kubatury 250 m3 1966 na stroji ČZ. Jez­ po celých Čechách, Živý tanec v 3/8, dec týmu ČSSR, který 1964 skončil na 3/4 nebo 2/4 taktu, jeho hl. tanečním 2. místě v Motokrosu národů (MS druž­ motivem je prudké točení dvojice na stev kubatury 500 cm3), a týmů ČSSR, mistě. Tanec (viřeni) se střídá se zpě­

vem, dochází i k oživení dalšími tan. fi­ gurami. - Kolečkové nápěvy jsou pro­ sté, ale výstižné a osobité; texty mají vysokou básnickou hodnotu. Tanec Do­ kolečka má hudbně taneční kořeny v 15. a 16. stol. - v období vzniku lid. dudácko-hudecké tradice. V 19. stol. se tento tanečni typ ustálil v jihočeských a západočeských oblastech (Dokolečka z Táborská, z Blat, z Doudlebská, z Prácheňska; chodské Kolečko, Kolečko ze Sulislavska, z Klatovska), dokumentace [lat.], 1. potvrzování, dokládání průkazným materiálem; 2. sledováni, zaznamenávání a třídění odb. literatury pro veřejnou informaci, prováděné v knihovnách, ústavech ap.(viz dokumentační středisko); 3. sou­ hrn podkladů k provedeni projektu stavby. Zahrnuje investiční záměr, pří­ pravnou d., projektovou d., d. skutečné­ ho provedeni stavby a zprávu o závě­ rečném vyhodnocení stavby, při zpra­ cování d. staveb se musí použit platné typizační směrnice a typové podklady. Pro důležité stavby se zpracuje inves­ tiční záměr, který je podkladem pro plánováni a vypracováni přípravné do­ kumentace. V přípravné d. se stavba funkčně i ekon. zůdovdní, stanoví se její těch., ekon., architektonická a výtvarná úroveň. U souhrnu staveb (např. tělo­ vých. komplex s hřišti, stadiónem, pla­ veckým bazénem, sport, halou) se zpra­ cuje i studie souboru staveb. Připrave­ nou d. zabezpečuje investor stavby (na­ př. TJ). U jednoduchých staveb (např. hřiště) se projektový úkol nezpracová­ vá, jeho funkci plni zjednodušená pro­ jektová dokumentace. Projektová d. má obvykle dva stupně: úvodni projekt a prováděcí' projekt. U staveb s jedno­ duchým řešením a při použiti typových podkladů s podrobnou d. se zpracová­ vá jednostupňový projekt. Úvodní pro­ jekt má obvykle tyto části: průvodní zprávu, souhrnné řešeni stavby, techno­ logickou část, stavební část, rozpočto­ vou část, plán organizace výstavby a příslušné doklady. Prováděcí projekt prohlubuje a upřesňuje řešeni úvodní­ ho projektu tak, aby byl dostatečným podkladem pro provedeni stavby. Pro­ jektovou d. zabezpečuje pro investora zpravidla gen. projektant. Prováděci projekty stavebních objektů zpracuje projektant nebo i dodavatel stavební části jako součást své dodávky. Projek­ tové úkoly, úvodní a jednostupňové projekty podléhají schválení nadřízené­ ho nebo ústř. orgánu investora, prová­ děci projekty nikoliv. D. skutečného provedeni stavby uchovává investor stavby. U větších staveb zpracuje in­ vestor zprávu o závěrečném vyhodno­ ceni stavby a předloží ji u tělových, sta­ veb do 6 měsíců po dokončení stavby

126

dokumentační středisko nadřízenému orgánu. Jejím účelem je posoudit průběh realizace stavby a roz­ hodnout o opatřeních k odstranění zji­ štěných nedostatků, dokumentační středisko, speciali­ zovaná zařízení pověřená sledová­ ním, shromažďováním, vyhodnocová­ ním a zpřístupňováním nových věd. po­ znatků. V TK jsou 3 d. s.: a) d. s. Ústřed­ ní tělovýchovné knihovny FTVS UK Pra­ ha; b) d. s. Ústřední knihovny FTVŠ UK Bratislava; c) informačně d. s. ÚV ČSTV v Praze. D. s. vydávají bibliogra­ fické přehledy tělových, a sport, litera­ tury, poskytují překladatelské služby, zpracovávají bibliografické katalogy a plni řadu dalších odb. služeb. Dolanský Julius, pův. jm. Heidenreich, 1903-1976, čes. slavista a lit. historik, prof. Univ. Karlovy, člen korespondent ČSAV. 1948-62 vzdělavatel Sokola, au­ tor prací z dějin slovanských literatur a Sokola. Nositel Aádu republiky (1960) a Aádu práce (1968). Dolejší-Víchová Jitka, * 1958, čs. lukostřelkyně, MS. Účastnice OH 1980 a ME 1982. největšího úspěchu dosáhla na předolympijské Spartakiádě národů SSSR 1979 (6. místo v celkové klasifika­ ci jednotlivkyň). Doležal Jaromír, ' 1953, čs. cyklista, MS. Člen družstva ČSSR, které 1974 získalo bronzové medaile ve stíhacím závodu na 4 km. Doležal Josef, * 1920, čs. atlet, chodec, ZMS. Druhý na OH 1952 na 50 km (4:30:17,8), mistr Evropy 1954 na 10 kfn 45:01,8). Druhý na ME 1954 na 50 km (4:24:07,4), čtvrtý 1950 (4:55:49,0). Pět­ krát překonal SR v chůzi na dráze: 1952 na 30 km (2: 21:38,6), 1953 na 20 km (1:30:26,4), 1954 na 20 mílí (2:33:09,4), 1952 a 1955 v dvouhodinovce (25 595 m a 25 701 m). Získal 25 mistrovských titu­ lů (1946 - 1960). Šestkrát překonal čs. rekord v chůzi na dráze.

Josef Doležal

Doležal Zdeněk, * 1931, čs. krasobruslař. Reprezentoval v kat. sport, dvojic s -»V. Suchánkovou, s níž získal titul mistra Evropy 1957 a 1958 a stříbrné medaile na MS 1958 a 1955. Na ZOH 1956 obsadili 8. misto. Doležel Pavel, * 1940, čs. cyklista, MS.

Reprezentant v silniční cyklistice. Úča­ stník Závodu miru 1963-68, kde obsadil 1965 v závodě jednotlivců 2. misto a byl členem družstva, které bylo 3. v ročni­ cích 1967-68. Dlouholetý trenér čs. silni­ čářů. Cyklista ČSSR 1965 a držitel čs. Ceny fair play 1981.

Pavel Doležel

dolichos viz dromos dolna (z něm. Dolle), hovor, pevná -►havlinka pro zapření založeného ve­ sla. Býval to kovový rámeček na konci krakorce nebo na lubu člunu. Do d., je­ jíž šiře odpovídala lopatce vesla, se ve­ slo zasouvalo lopatkou, u užší d. se za­ souvalo rukojetí. Pro oba způsoby bylo veslo vybaveno dnes neobvyklým tva­ rem věnečku. Horni hranu rámečku tvo­ řil obvykle stočený promaštěný provaz. Dnes je d. nahrazena otáčivou havlinkou. dolní končetina, orgán opory a lokomoce těla; skládá se ze stehna, bérce a nohy. Spojení d. k. s trupem tvoří hýž­ dě a kyčel (svou polohou jsou části tru­ pu). Stehno odděluje od přední plochy břicha výrazná rýha třiselná, vzadu tvoři hranici hýždí a stehna rýha hýžtfová Po stranách přechází stehno v trup kyčli (viz kyčel). Stehno má tvar kuželovitý, u ž š í konec směřuje dolů a krajinou kolenní (viz koleno) přechází v bérec (crus). Bérec má rovněž tvar kuželovitý. Na dolním zúženém konci je zevní a vnitřní kotník. Vpředu na bérci je hmatná hrana kosti holenní. Vzadu je lýtko tvořené svaly, zejm. nápadně se rýsujícím trojhlavým svalem lýtkovým. Končí dobře patrnou -*Achillovou šla­ chou na kosti patní. D. k. ukončuje no­ ha (v běžné mluvě se často nohou mysli celá končetina). Vzadu noha vybihá v patu (podkladem je hrbol kosti patní), horní strana nohy se nazývá hřbet nohy neboli nárt, strana opačná je chodidlo neboli ploska nohy. Nohu ukončuji prs­ ty, někdy zvané prstce. Kostru k. tvoři pletence d. k a kostra volné dolní kon­ četiny. Pletenec se skládá z jediné ko­ sti, kosti pánevní, která je málo pohy­ blivým kloubem křižokyčelnim spojena s kostí křížovou. Vpředu jsou obě kosti pánevní spojeny ve sponě stydké (symfýze) Podkladem stehna je kost ste­

henní (femur), která je spojena s kosti pánevni kloubem kyčelnim. Dolni konec kosti stehenni je rozšiřen ve dva hrboly kloubní (kondyly), které se spojují klou­ bem kolennim s kostí holenní. Podkla­ dem bérce jsou kost holenni (tibia), a kost lýtková (fibula). Dolni konce ko­ stí bércových tvoři vidlici, do které za padá kost hlezenní. Kostru nohy tvoři 7 kosti tarzálních (nártních), z nichž nej­ mohutnější je kost patní, 5 kostí metatarzálnich (zanártních) a články prstů. Kosti jsou vzájemné spojené a vytvářejí výklenek, - klenbu nožní. — Ze svalu připadá na d k. asi 56% z cekové hmot­ nosti všech přičně pruhovaných svalů, z nichž nejmohutnější je čtyřhlavý sval stehenni na přední straně stehna, svaly hýžďové a trojhlavý sval lýtkový. Dolphin (angl. delfín), figura v -(-syn­ chronizovaném plaváni; ze zákl. polohy na znaku mírným prohnutím těla. Tělo opisuje pod hladinou kruhovou dráhu o poloměru asi 2,5 m. Figura končí v zá­ kl. poloze na znaku Tělo se nesmí vy­ chýlit během provádění figury z roviny pomyslné kružnice. domácí cvičení, doplňková forma cvi­ čení oslabených jedinců ve zdravotní TV a TVO. D. c. je zpravidla složeno ze 3 - 5 cviků (převážně relaxační, posilo­ vači, dechové), které se opakuji i něko­ likrát za den. Jsou součásti životosprá­ vy oslabených jedinců, upevňují vyrov­ návací návyky. domácí gymnastika, individ využiti průpravných a všeobecně rozvíjejích cvičeni v domácím prostředí; součást denního režimu. Každodenní (10 min) gym. posiluje svalstvo, zvyšuje pohybli­ vost hrudního koše, snižuje únavu, při­ spívá k správnému drženi těla, napomá­ há vyrovnávat jednostranný pohybový režim, zlepšuje těl. zdatnost. — Cvičí se ráno, ale i v kteroukoliv denní dobu, 2 3 h po jidle, ne však těsně před spán­ kem, v cvičebním úboru, na koberci, při otevřeném okně. Ke cvičení lze využívat domácí žebřinu nebo hrazdu, činky, ko­ lečko, točnu, ale i židli, smeták, ručník, knihy. Dobré je spojeni s otužováním vodou nebo vzduchem. Dominikánská republika, 48 422 km!, 5 280 000 obyv. (1979). Olymp. zkr. DOM. TVS řídi vládní orgán Státní se­ kretariát pro sport, tělesnou výchovu a rekreaci. TV je povinným vyučovacím předmětem na státních i soukromých školách. D. r má 1 50m a 12 25m bazé­ nů, 100 stadiónů, 5 atl. drah, 5 krytých sport hal. Nejrozšířenějšími sporty jsou baseball, basketbal a box. Dominikán­ ský olymp. výbor vznikl 1946, byl reor­ ganizován 1962 a uznáni MOV ziskal 1963. Sdružuje 20 nár. sport, svazů. Do­ minikánští sportovci se zúčastňují OH od 1964.

dostihy

127 Domorázek Karel, 1875-1943, čes. lite­ rární kritik, spisovatel a sokolský funk­ cionář, člen předsednictva ČOS a re, dakce Sokolského věstníku. Oonth Franz, čs. reprezentant v lyžová­ ní něm. národnosti. Mistr světa 1925 v běhu na 50 km. Držitel stříbrných me­ daili z MS 1925 a 1927 (18 km) a bronzo­ vé z MS 1927 (50 km), dopichování, v basketbalu okamžitá střelba po ziskání míče při -» doskako váni. Provádí se jednoruč nebo obouruč obvykle ve výskoku po odrazu jednou nohou nebo oběma, dopink [angl.j, nedovoleně použivání některých chem. látek ke zvýšeni vý­ konnosti. Zákaz d. přijaly 1963 všechny mez. sport, federace. Na současné listi­ ně zakázaných látek jsou: a) psychomot. stimulující látky, např. amfetamin; b) sympatikomimetika, např. efedrin; cj narkotika, např. morfin včetně derivátu jako kodein; d)-*anabolika. Vedle mo­ rálního prohřešku mohou některé látky uvedené v seznamu trvale poškodit zdrávi, v extrémnich situacích i přivodit smrt. Např. amfetaminy potlačují ochranný pocit únavy; podobný efekt mají narkotika, která jsou návyková. Preparáty v klidu neškodné mohou při těl. zátěži působit toxicky, protože se mění jejich koncentrace Zjištění dopinkových látek je při současné technice snadné, dokonce i zpětně, po přerušení podávání. Sportovec, který se odmítne podrobit -vantidopinkové kontrole, je považován za sportovce, který dopoval. Při prokázání d. je sportovec vyloučen ze soutěže, jeho výsledek neplatí a je podroben dalším postihům. Kdo vědo­ mě podává dopinkové látky, vystavuje se u nás trestnímu stíháni, dopomoc, v gym. 1. pomoc trenéra (učitele, cvičitele) cvičencí při nácviku nového cvičebního tvaru nebo vazby (nadlehčením, přidržením, upozorně­ ním). Umožňuje cvičencí uvědomit si parametry nacvičovaného tvaru a pře­ konat kritická místa. Dopomoc se ne­ smí stát součástí vytvářeného návyku, proto musí trenér včas přejít k poskyto­ vání -►záchrany; 2. dopomocná zaříze­ ni (závěsné kladkové a ruční lanče, molitanové jámy, světelná signalizace aj.) umožňující bezpečný nácvik složitých a riskantních cvičebních tvarů. — V soutěži je jakákoli dopomoc cvičencí nepřípustná. dopravní výchova a výcvik, součást motoristické činnosti řízené Svazarmem; zabývá se vých. řidičů, obyvatel­ stva a zejm. mládeže k dodržováni bez­ pečnosti a plynulosti silničního provozu a zvyšováním těch. znalosti a zručnosti v ovládání motorových vozidel. Zahrnu­ je rovněž vých. k ochraně životního pro­ středí. Obsahem je masová dopravni

výchova řidičů, zákl. výcvik nových řidi­ čů a dopravni výchova děti a mládeže. Kromě AMK ZO Svazarmu se na d. v. podíleji autoškoly Svazarmu. dorážení, v brank. sport, hrách útočná herní činnost jednotlivce, okamžitá střelba k brance dobíhajícího (dojíždějí­ cího) útočníka po -►vyražení míče (ko­ touče) brankářem soupeře. D brflin ger Stefan, ' 1948, švýc. moto­ cyklový závodník. Mistr světa v silnič­ ních závodech kubatury 50 cm1 1982 a 1983 na strojích Kreídler a kubatury 80 cm1 1984 a 1985 na strojích Zúndapp a Krauser. Vyhrál 16 závodů Grand prix. D oryforos, socha mladíka nesoucího kopí od řec. sochaře Polykleita (5. stol. př. n. I . ). doskakování, v basketbalu útočná herni činnost jednotlivce s cilem ziskat postavení mezi obránci a košem a při neúspěšné střelbě (vlastní nebo spolu­ hráče) se opět zmocnit míče. Často sta­ čí pouze vyšší výskok, doskočiště, 1. stř. část lyžařského můstku; začíná u paty -vodraziště a končí u —►kritického bodu můstku. Jeho tvar je přizpůsoben letové křivce skokana. Největší sklon d. u malých můstků je 25,5° až 36°, u stř. 34,5° až 36° a u velkých 36° až 37,5°; 2. v atleti­ ce viz atletická zařízeni, dospíváni viz období pubescence. Dostál Emil, * 1925, čes. tělových, pe­ dagog, atl. odborník a funkcionář, tre­ nér čs. reprezentantů, předseda odb. komise sprintů výboru atl. svazu ÚV ČSTV, ústřední rozhodčí. Člen Evropské asociace trenérů atletiky. Iniciátor hnutí běhu pro zdraví. Autor knihy Běh pro zdrávi (1974,1976, 1981) a dalších odb. atl. publikací. Nositel veř. uznání Za zá­ sluhy o rozvoj tělesné výchovy II. stupně. dostihová dráha, závodiště pro pořá­ dáni výkonnostních zkoušek plnokrev­ ných koní, tzv. -v-dostihů. Jeho hl. částí je oválná travnatá dráha dlouhá asi 2400 m, která slouží ke cvalovým rovi­ novým dostihům. Místo startu se mění podle dělky dostihu, koně startují větši­ nou ze - ► startovacích boxů, cíl zůstává na stejném místě a je vyznačen svislou čarou na cílové tabuli proti věži rozhod­ čích. Poblíž věže jsou umístěny kulové terče s nápisy „start", „schváleno", „protest", kterými dává sbor rozhod­ čích znameni startérovi k odstartováni dostihu a po doběhu znamení, že byl doběh schválen nebo že byl podán pro­ test. Potvrzení správného startu je oznámeno zvoncem. — Uvnitř travnaté dráhy bývá vybudována cvalová písko­ vá dráha určená pro trénink koní. — D. d. pro překážkové dostihy (steeplecha­ se) bývá vybudována na různých diago­ nálách závodiště. Jsou na ní postaveny

různé pevné přírodní překážky (živé ploty, kladiny a jejich kombinace, např. -►anglický skok, -»trakehnský skok ap.). — Klusácké d. d. jsou pískové ne­ bo škvárové s pevným podkladem a je­ jich obvod měří 800 - 1 400 m. — K vy­ bavení dostihového závodiště patři dá­ le - ► paddock, —►sedliště, -^vážnice, tribuny pro obecenstvo a zařízení pro uzavíráni sázek. U nás je hlavní d. d. v Praze ve Velké Chuchli, dalši dráhy jsou v Bratislavě, Karlových Varech, Pardubicích, Lysé n. L , Slušovicích aj. dostihová stáj, instituce evidovaná Státním závodištěm, která vlastni nebo má v nájmu -►dostihové koně, s nimiž se zúčastňuje -»dostihů. Je vedena trenérem, větší d. s. má manažera, dostihové barvy, registrované a schválené barvy dresů a čapky dosti­ hových jezdců, charakteristické pro každou dostihovou stáj. dostihový kůň, kůň zúčastňující se -►dostihů, nejčastěji -►plnokrevník, v překážkových dostizích i -*polokrevník. dostihový řád, závazná směrnice vy­ daná Státním závodištěm pro pořádání veřejných dostihů. dostihy, dostihový sport, výkonnostní zkoušky závodních koní ve cvalu nebo klusu; slouží jako prostředek zvelebová­ ní chovu ušlechtilých koní. V d. jsou vypi­ sovány ceny pro vítěze. Koně jsou zařa­ zováni do chovu, pokud prokáží na -►dostihové dráze vynikající vytrvalost, charakterové vlastnosti a mají požado­ vaný exteriér a dobrý fundament. — Historie. Ve starověku byly pořádány závody dvoj- i vícespřeží zapřažených do dvoukolových vozíků, na nichž jez­ dci vstoje ovládali spřeženi. Zemi vzniku novodobých d. je Anglie. 1751 byl v Newmarketu zal. Jockey Club a krátce nato byly pořádány d. podle přesně vypracovaných pravidel. 1780 byl v Epsomu poprvé uspořádán poz­ ději proslulý d. pro tříleté plnokrevníky, nazvaný -►derby. D. získávaly stále vět­ ší oblibu a rychle se šířily i do jiných ze­ mí, do Francie, Rakouska-Uherska, Ně­ mecka, Dánska, USA aj. V Rusku se d. začaly běhat již v 90. letech 18. stol. v Moskvě. — U nás první zmínku o rychlostním závodu koní najdeme v dopise Petra ze Šternberka panu Vokovi z Rožmberka 1478. Záznam o závo­ du koní o 400 tolarů a věcné ceny nalez­ neme u rožmberského kronikáře Václa­ va Březana 1561. První regulérní d. v Če­ chách byl uspořádán 1816 na příkaz cí­ saře Františka II. nedaleko Kladrub n. Labem. 1839 byly v Praze (na dnešní In­ validovně) uspořádány d., které se již blížily dnešnímu pojetí. 1866-77 byly d. pořádány na dráze na Cisařské louce a od 1907 na dostihovém závodišti ve

dotace

128

Skok pres vodní přikop

Velké Chuchli u Prahy. — První před­ zvěstí d. na Slovensku bylv závody 1814 v Usmíně na Nitransku. Od 1826 se ději­ štěm pravidelných d. stala Bratislava. — 1846 vypsal 0. Kinský těžký d. na chlumeckých loukách. 1861 uspořádal Spolek pro pozdviženi chovu koni a do­ stihů v Čechách v Chlumci nad C. d. s hl. závodem na 3,5 angl. mile (5 600 m). Tyto d. byly opakovány i v dalších letech a staly se předchůdcem Velké pardubické. Ta byla poprvé uspořádána z popudu Českého závodního spolku 1874. - Na řízení d. Českým závodnim spolkem navázal 1919 Čs. Jockey Club. První čs derby se běželo 1921 ve Velké Chuchli. — Klusácké závody pořádané v Praze na stadiónu na Letné organizo­ val až do 1930 Klusácký závodní a všesportovní spolek v Praze. — Dnes dosti­ hový sport u nás řídi Státní závodiště v Praze, které podléhá ministerstvu ze­ mědělství. — D. jsou pořádány na do­ stihových drahách vybavených přísluš­ nými zařízeními (paddock, sedliště, startovací boxy, vážnice). Rozeznáváme d. cvalové a klusácké. Cvalové d se dě­ li na rovinové a překážkové. — Rovino­ vé dostihy, též legitimní, slouží výhrad­ ně k přezkušováni plnokrevných koni pro zařazení do chovu. Podle vzdáleno­ sti se d. děli na letounské (do 1 400 m), mílové (1 400 - 1 800 m), na stř. tratě (1 800 - 2 200 m) a vytrvalecké (nad 2 000 m). Klas. dostihy mají za úkol vy­ zkoušet za stejných hmotnostních pod­ mínek tříleté plnokrevné koně, z nichž nejlepší jsou potom zařazováni do cho­ vu. Klisny nesou o 1,5 kg nižši hmotnost než hřebci. U nás se pořádá 5 klasic­ kých d.: Jarní cena klisen na 1 600 m. Velká jarní cena pro hřebce i klisny na 1 600 m, Čs. derby pro hřebce i klisny na 2400 m, St. Leger pro hřebce i klis­ ny na 2 800 m. D. s hmotnosti podle stáří koni slouží k porovnání kvality jednotlivých ročníků mezi sebou Mlad­ ším koním se dostává úlevy snížením

hmotnosti podle tabulek hmotnosti podle stáří. Hmotnostní rozdíly jsou pro každou vzdálenost a pro každý měsic různé. Tyto d. většinou nemají přimý chovatelský význam. Nejznámější jsou Svatováclavská cena na 1 200 m. Čes­ koslovenská cena na 1 400 m, Cena zim­ ního favorita na 1 600 m. — Handicapy jsou d. pro koně různého stáři a různé výkonnosti. Slabším konim se vytvářeji lepši podmínky pro závod sníženim hmotnosti zátěže, zdatnějším koním se podmínky ztěžují zvýšením hmotnosti. Hmotnost pro každého koně určuje funkcionář st. závodiště (tzv. -♦handicaper) na zákl. dřívějších výsledků ko­ ně. Hmotnosti se méni v každém dosti­ hu. Protože by hmotností rozpéti mezi nejlepšimi a nejhoršími koni bylo příliš velké, jsou koně při handicapech rozdě­ leni do 5 skupin. Ve skupinách startuji koně se stejnými hmotnostmi, vítěz­ stvím v dostihu v kterékoliv skupině je kůň převeden do vyšši třídy. Kůň smi startovat pouze ve své nebo ve vyšší třídě, z nižších třid je vyloučen. — Pře­ kážkové d„ též ilegitimni, nemají chova­ telský význam, jsou doplňkem dostiho­ vého provozu. D. přes proutěné překáž­ ky se konají na tratích nejméně 2 400 m, na každých 400 m dráhy je proutěná překážka 80 cm vysoká, dosahuje se rychlosti jako u rovinového dostihu. D. přes těžké překážky, tzv. -♦steeplecha­ se, vznikly z honebních jízd (viz honební ježdění) a máji sport, charakter. Konají se na překážkových drahách (viz dosti­ hová dráha), každý d. má předepsaný kurs přes překážky přibližně 300 m od sebe vzdálených, např. živé ploty, zdi, -♦vodní příkopy, -♦anglický skok, -♦francouzský skok, -♦irská lavice. Nejkratši trať je 3 200 m, nejdelší kolem 5 000 m, -♦V elká pardubická měři 6 900 m. Tempo je podstatně pomalejší než v jiných d. je však stanoven limit 1 000 m za 3 min. Nejobtížnější překážkové d. jsou -♦G rand National Liverpool stee­

plechase v Anglii a -♦V elká pardubická steeplechase. — Klusácké d; jsou vý­ konnostní zkoušky teplokrevných koni plemene -♦klusáků. Kůň je zapřežen do lehkého dvoukolového vozíku (viz sul­ ka) a je veden jezdcem sedícím na vozí­ ku. Pořádají se na oválně dráze s písči­ tým uválcovaným povrchem o obvodu 800 - 1 400 m. Klusácké derby se jezdí na vzdálenosti 1 600 m. Klusácké d. se dělí na klasické podle stáři koni a na handicapy. Podmínky se neupravují hmotnosti, ale prodloužením nebo zkrá­ cením závodní tratě, proto při klusáckých d. nestartuji všichni koně z jedno­ ho místa. Kůň musi absolvovat celý d. v klusu, zaskoči-li do cvalu, musí jej jez­ dec okamžitě vžit zpět do klusu. Jestli­ že kůň v průběhu závodu cválá častěji, přip. cválá při projeti cilem, je diskvali­ fikován. Výkon klusáka se zjišťuje tak, že se vypočítává průměr na 1 000 m z celkového času dosaženého při dosti­ hu. Rozděleni dostihů Dostihy cvalové - rovinové 1. klasické pro 3leté koně (derby) 2. s hmotnosti podle stáří koně 3. handicapy Dostihy cvalové - překážkové 1. přes proutěné překážky 2. přes těžké překážky, tzv. steeplecha­ se Dostihy klusácké 1. podle stáří koně 2. handicapy dotace, poskytnutí peněžních pro­ středků ze státního rozpočtu nebo místnich rozpočtů jednotlivých hosp. pří­ spěvkovým nebo rozpočtovým organi­ zacím. V oblasti tělovýchovy jsou po­ skytovány dotace ze státniho rozpočtu ČSSR na vrcholový sport a investice v rámci ÚV ČSTV, na úrovni republik jsou poskytovány dotace ze státních rozpočtů ČSR a SSR na investice a údržbu pro potřeby masového a vý­ konnostního sportu. Obdobné dotace ze státního rozpočtu jsou poskytovány i ÚV Svazarmu. dotazník, metoda sběru dat ve spol. vědách, lékařské diagnostice aj. D. pa­ tři mezi dotazovací' metody. Metodika d. je přesně standardizována, je známa jeho validita, spolehlivost a další stan­ dardizační charakteristiky. D. je jakousi písemnou formou rozhovoru; pokrývé-li plně danou širší oblast našeho zájmu, mluvíme o inventáři. Většinou jde o d. s tzv. uzavřenou odpovědí, kdy dotazo­ vaný vybírá jednu z několika možných odpovědi, které mu d. nabízí. Ne každý soupis otázek předaný dotazovaným osobám lze považovat za d. ve véd. smyslu, často pak jde spiše o -♦a nke­ tu. Doubek Jaroslav," 1931, čs. rychlobru-

129 slař, US. Největšího úspěchu dosáhl na MS 1957, kde byl klasifikován na trati 500 m na 4 - 5. mistě. Účastník ZOH 1956, MS 1955 a ME 1955. double m initram polinka, spojení dvou -Mrampolínek, z nichž jedna má šikmou náskokovou plochu Šířka je 2,5 stopy a délka 6 stop. Od 1974 jsou po­ řádána ME a MS. Skokan má 6 - 8 m rozběh, naskočí na šikmou náskokovou část, provede buď přímý skok, nebo salto vpřed s doskokem na rovnou část plachty a kombinovaným akrobatickým skokem dopadá na žíněnku. Používají se jednoduchá, vícenásobná salta s ně­ kolikanásobnými vruty. Hodnotí se ob­ tížnost a provedení. Analogie skoků na trampolíně. V ČSSR se tato disciplína dosud nezavedla. double-stack (dabl stek, angl), v bas ketbalu systém postupného útoku vy­ cházející z rozestavení 1-2-2. Přední čty­ ři hráči začínají těsně vedle vymezené­ ho území v postoji čelem do území. Používá se proti osobním i zónovým obranným systémům, doučovací skupina, skupina studentů s nízkou těl. výkonností, zjištěnou vstupním mot. testem. KTV zajišťují pro tyto skupiny doplňkový tělových, pro­ gram v rámci nepovinné TV. Douda František, * 1908, čs. atlet, vrhač, ZMS. Třetí na OH 1932 ve vrhu koulí (15,61 m), čtrnáctý v hodu diskem (42,39 m). Sedmý na OH 1936 ve vrhu koulí (15,28 m). Třetí na ME 1934 ve vr­ hu kouli (15,18 m). Vyrovnal SR 1931 (16,06 m), překonal 1932 (16,20 m) Sedmnáctinásobný mistr ČSR, z toho desetkrát ve vrhu koulí. Třináctkrát pře­ konal čs. řekord ve vrhu koulí 1928-32 (14,04 m - 16,20 m), dvakrát v hodu dis­ kem 1928 (44,30 m) a 1932 (46,30 m).

dráhová cyklistika

Cyklistický závod na dráze.

stupněm automatizace a nižším stup­ něm závislosti způsobů jednání na přes­ vědčení a potřebách V. t. pohybová dovednost, pohybový návyk. DOZ, dětský odznak zdatnosti, viz od­ znak zdatnosti Dragon, kýlová plachetnice pro ná­ mořní plavbu s tříčlennou posádkou, postavená 1921 J. Ankerem (Norsko). Délka 8,90 m, šířka 1,96 m, plocha pla­ chet 21,80 m1, hmotnost zátěže 1 000 kg, znak na plachtě černé D. dráhové c y k lis tik a , odvětvi rychlostní cyklistiky provozované na uměle vybu­ dované oválné —►cyklistické dráze s klopenými zatáčkami. Vývoj d. c. je spjat s rozvojem cyklistických závod­ ních drah. Jízdní kolo nemělo zpočátku pneumatiky, jízda na silnici nebyla pří­ jemná, a proto se začalo jezdit na upra­ vených jízdárnách s rovnou dráhou. Nejstarši dráhy byly stavěny v USA pro dovážené drezíny. Se zlepšováním kon­ strukce kola a zvyšováním rychlosti by­ lo nutno budovat dráhy s tvrdým rov­ ným povrchem, většinou z hlíny a písku. V Evropě byly první dráhy budovány kolem 1870 v Anglii a ve Francii. Byly ještě ploché, bez zvýšených zatáček, jezdili na nich závodníci na vysokých kolech. Ke konci stol. zrychlil vynález řetězového pohonu a pneumatik jízdu natolik, že závodnici dostávali na plo­ chých pískových drahách smyk. Proto byly dráhy v zatáčkách zvýšeny a budo­ valy se ze dřeva, asfaltu nebo betonu. V moderní době se závodní dráhy sta­ František Douda vějí z betonu a zimni dráhy bývají dře­ Doušová-Jarošová Hana, ' 1949, čs věné. Nejrychlejší dráhy jsou ze dřeva, košikářka, ZMS. Držitelka stříbrných umožňujícího zhoblování do rovné plo­ medailí z MS 1971 a ME 1974, 1976 chy bez hrbolů. Známé dráhy jsou Vigoa bronzové z MS 1972 a 1975, účastni­ relli v Miláně, dráha v Římě (postavená ce OH 1976 (4. místo) a ME 1968 (9.). pro OH 1960), Pare des Princes v Paříži, dovednost, učením a opakováním zís­ Deutschlandhalle a Seelenbínderhalle kaná mot. nebo myšlenková struktura v Berlině, Oerlikon v Curychu, Odrup umožňující kvalitní a rychlé provádění a Forum v Kodani. — U nás byly od určité činnosti. Od návyku se liší nižším 1889 budovány hliněné závodní dráhy,

nejslavnější byla Bubenská dráha v Praze-Holešovicích, vybudovaná 1896. Na Moravě vznikly 1889 dráhy ve Vyškově, v Kroměříži a na Bauerově rampě v Br­ ně. Po 1. svět. válce vznikla na Letné betonová dráha, která měřila 1 125 m a byla nejdelší na světě. V 30. letech byla zrušena. 1931 byla otevřena jediná vyhovující betonová dráha v Pardubi­ cích, na níž se po 10 let konala mistrov­ ství, mez. závody a pokusy o rekordy. 1941 byla vybudována nová závodní dráha v Praze-Strašnicích, na niž vyro­ stli nejlepší cyklisté poválečné doby. 1952 byla dostavěna betonová dráha v Bratislavě. Téhož roku byla otevřena v Lounech a 1959 v Plzni a v Brně. — Závodní disciplíny: -►sp rin t, -♦závod na čas jednotlivců, ►závod tandemů, -♦závod stíhací jednotlivců a družstev (olympijský), závod dvojic, -^handicap, -►bodovací závod, -♦vylučovací závod, omnium, -♦závod za motorovými vodi­ či. Olympijské discipliny, sprint, závod na 1 km s pevným startem, stíhací zá­ vod družstev na 4 km a stíhací závod jednotlivců. Na MS jedou muži sprint, stíhací závod jednotlivců a družstev na 4 km, závod tandemů, bodovací závod, závod za motorovými vodiči na 100 km, ženy (od 1958) sprint a stíhací závod na 3 km. — Obecná ustanoveni pro závody na dráze. Dráha je ohraničena na vnější straně dřevěným hrazením a uvnitř 50 100 cm širokým vodorovným dřevěným nebo betonovým chodníkem, který umožňuje pomalou jízdu v zastavení při defektech v klopených zatáčkách. V zá­ vodě je jízda na chodníku zakázána. Ve vzdálenosti 20 cm od vnitřního okraje je vyznačena černá čára, jejiž délka je úřední délkou závodní dráhy. Od ni ve vzdálenosti 70 cm bývá červená čára, která označuje územi, v němž má ve sprintu jet prvni jezdec; rozhodčí však mohou posoudit vybočeni vedouciho jezdce od vnitřního okraje dráhy i bez

130

dráhová cyklistika vyznačení červené čáry. Ve třetině šíře»1902 dráhy od vnitřního okraje je modrá čá- 1903 ra, nad níž nesmí vedoucí jezdec při zá- 1904 vodě za vodiči vyjet. Dráha se projíždí • 1905 směrem proti pohybu hodinových ručí- 1907 ček, tj. zprava doleva. Předjíždí se vpra- 1908 vo, ledaže by jezdec, který má být 1909 předjet, byl vpravo od čáry označující 1910 vzdálenost 1 m od vnitřního okraje drá- 1911 hy. Na konci cílové rovinky je vyznače- 1912 na cílová čára 4 cm široká, namalovaná 1913 černě uprostřed bílého pruhu 72 cm ši- 1920 rokého. Je to současně startovní čára »1921 pro většinu závodů. Ve vzdálenosti 200 1922 m před cílem je dvousetmetrová čára, 1923 od které se začíná měřit čas při sprintu 1924 na posledních 200 m. Ve středu každé 1925 rovinky je další příčná čára k vyznačení 1926 cíle stíhacích jízd. U cíle je umístěn 1927 ukazatel počtu ujetých kol a zvonec pro 1928 oznamování posledního kola před bo- 1929 dováním nebo před koncem závodu. 1930 1931 Výsledky mistrovství světa v dráhové cyklistice Rok a místo konání: 1893 Chicago, 1894 1934 Antverpy, 1896 Kolín n. R., 1896 Kodaň, 1935 1897 Glasgow, 1898 Vídeň, 1899 Mon- 1936 treal, 1900 Paříž, 1901 Berlín, 1902 Řím, 1937 1903 Kodaň, 1904 Londýn, 1905 Antver- 1938 py, 1906 Ženeva, 1907 Paříž, 1908 Lip- 1939 sko, 1909 Kodaň, 1910 Brusel, 1911 Řím, 1946 1912 Newark. 1913 Berlín, 1914 Kodaň. 1947 1920 Antverpy. 1921 Kodaň, 1922 New 1948 Brighton, 1923 Curych, 1924 Paříž, 1925 1949 Amsterodam, 1926 Milán, 1927 Kolín, n. 1950 R„ 1928 Budapešť, 1929 Curych, 1930 1951 Brusel, 1931 Kodaň, 1932 Řím, 1933 Pa- 1952 říž, 1934 Lipsko, 1935 Brusel, 1936 Cu- 1953 rych, 1938 Amsterodam, 1939 Milán, 1954 1946 Curych, 1947 Paříž, 1948 Amstero- a 1955 dam, 1949 Kodaň, 1950 Lutych, 1951 Mi- 1956 lán, 1952 1953 Curych, 1954 Kolín n. R„ 1957 1955 Milán, 1956 Kodaň, 1957 Lutych, 1958 1958 Lipsko, 1959 Amsterodam a Zaan- 1959 dvort, 1960 Lipsko, 1961 Douglas, 1962 1960 Milán, 1963 Lutych, 1964 Paříž, 1965 San 1961 Sebastian, 1966 Frankfurt n. M., 1967 1962 Amsterodam, 1968 Řím, 1969 Brno, 1970 • 1963 Leicester, 1971 Varese, 1972 Marseile, 1964 1973 San Sebastian, 1974 Montreal, 1965 1975 Lutych, 1976 Montreal, 1977 San 1966 Cristobal, 1978 Mnichov, 1979 Amstero- 1967 dam, 1980 Moskva, 1981 Brno, 1982 Lei- 1968 cester, 1983 Curych, 1969 Muži Sprint 1970 1893 A. Zimmermann (USA) ř 1894 A. Lehr(NĚM) 1895 J. Eden (HOL) 1971 1896 H. Reynolds (IR) 1897 E. Schrader (DAN) 1972 1898 P. Albert (NĚM) 1899 T. Summersgill (VBR) 1974 01900 A. Nauts (BEL) 1975 " 1901 E. Maitrot (FRAJ 1976 2.F. Vejtruba (CECHY) 1977

CH. Piard (FRA) A. Reed (VBR) M. Hurley (USA) F. Verri (ITA) A. Devoissou* (FRA) V. Johnson (VBR) W Baoley VBR) W. Baoley VBR) W. Baoley VBR) D. McDougall (USA) W Baoley (VBR) M. Peeters (HOL) H. Brask Andersen (DÁN) H. Johanson (VBR) L. Michard (FRA) L. Michard (FRA) J. Meyer (HOL) A. Marinetti (ITA) M. Engel W. Falck'Hansen (DÁN) A. Mazairac (HOL) A. Gérardin (FRA) H. Harder (DÁN) A. Richter (NĚM) J. vam Egmond (HOL) B. Póla (ITA) T. Merkens (NĚM) A. van Vliet (HOL A. van Vliet (HOL) J. van de Vijver (HOL) J. Derksen (HOL) O. Planner (ŠVÝC) R. Harris (VBR) M. Ghekka (ITA) S. Patterson (AUS) M. Verdeun (FRA) E. Sacchi (ITA) E. Sacchi (ITA) M. Morettini (ITA) C. Peacock (VBR) G. Ogna (ITA) M.Rousseau ÍFRAj M. Rousseau (FRA) V. Gasparella (ITA) V. Gasparella (ITA) S. Gaiardoni (ITA) S. Bianchetto (ITÁ) S. Bianchetto (ITA) P. Sercu (BEL) P. Trentin (FRA) O. Pchakadze (SSSR) D. Morelon FRA) D. Morelon FRA) L. Birghetti ITA) D. Morelon FRÁ) 5. V. Vačkář (ČSSR) D. Morelon (FRA) 5. V. Vačkář (ČSSR) 5. A. Tkáč (ČSSR) D. Morelon (FRA) 3. J. Kučírek (ČSSR) D. Morelon (FRA) 5. V. Vačkář (ČSSR) A. Tkáč (ČSSR) D. Morelon (FRA) A. Tkáč (ČSSR) H. Geschke (NDR)

4. A. Tkáč (ČSSR) 5. M Vymazat (ČSSR) 1978 A. Tkáč 1979 L. Hesslich (NDR) 5. A. Tkáč (ČSSR) 1980 L. Hesslich (NDR) 4. A. Tkáč (ČSSR) 1981 S. Kopylov (SSSR) 1982 S. Kopylov SSSR) 1983 L. Hesslich (NDR) 6 angl. mil 1893 Zimmermann (USA) 1894 Eden (HOL) 4 000 m - stíhací závod 1946 R. Rioland (FRA) 1947 A. Benfemati (ITA) 1948 G. Messina (ITA) 1949 K. Andersen (DÁN) 1950 S. Patterson (AUS) 1951 M. de Rossi (ITA) 1952 P. van Heusden (HOL) 1953 G. Messina (ITA) 1954 L. Faggin (ITA) 1955 N. Shell (VBR) 1956 E. Baldini (ITA) 1957 G. Simonigh (ITA) 1958 N. Sheil (VBR) P 1959 R. Altig (NSR) 1960 M. Delattre (FRA) 1961 H. Nijdam (HOL) 1962 K Jensen (DÁN) 5. J. Daler (ČSSR) 1963 J. Walschaert (BEL) 1964 T. Groen (HOL) 3. J. Daler (ČSSR) 1965 T. Groen (HOL) 5. J. Daler (ČSSR) t 5. M. Puzrla (ČSSR) 1966 T. Groen (HOL) 2. J. Daler (ČSSR) 4 . J. Kolár (ČSSR) 1967 G. Bongers (HOL) 3 J. Daler (ČSSR) 1968 M. Frey'Jensen (DÁN) 1969 X. Kurmann (SVYC) 1970 X. Kurmann (ŠVÝC 4. M. Puzrla (ČSSR) 1971 M. Rodriguez (KOL) 1972 K. Knudsen (NOR) 1973 K.Knudsen (NOR) 1974 H.Lutz(NSR) 1975 T. Huschke (NDR) 1976 Braun (SSSR) 5. M. Klasa (ČSSR) 1977 N. Dúrpisch (NDR) 1978 D. Macha (NDR) 1979 N. Makarov (SSSR) 1980 Dill-Bundi (SVÝC) 1981 D. Macha (NDR) 5. A. Trčka (ČSSR) 5. M. Penc (ČSSR) 1982 D. Macha (NDR) 1983 Kupovec (SSSR) 5. A. Trčka (ČSSR) 4 000 m - stíhací závod družstva 1962 NSR S. ČSSR

dráhový golf

131 1970 Bartz-Múler (NSR) 1971 Werner-Geschke(NDR) 5. I. Kučirek-A. Popelka (ČSSR) 3. Č S S R (Daler, Jelínek, Puzrla, 1972 Semenec-Čelovalnikov (SSSR) 1973 V. Vačkář-M. Vymazal (ČSSR) Řezáč) 1974 V. Vačkář-M. Vymazal (ČSSR) 1966 Itálie 1975 vítězné duo Polska diskvalifiko­ 6. ČSSR váno, titul nebyl udělen 1967 SSSR 2 V. Vačkář-M. Vymazal (ČSSR) 4. Č S S R 1976 Kocot-Kotlinski (POL) 1968 Itálie 2 .1. Kučirek-M. Jelínek (ČSSR) 1969 SSSR 1977 V. Vačkář-M. Vymazal 4. Č S S R (ČSSR) 1970 NSR 1978 V. Vačkář-M. Vymazal (ČSSR) 6. ČSSR 1979 Cachard-Depine (FRA) 1971 Itálie 3. V. Vačkář-M. Vymazal (ČSSR) 5. Č S S R 1980 I. Kučirek-P. Martinek (ČSSR) 1972 NSR 1981 I. Kučírek-P. Martínek (ČSSR 1973 NSR 1982 I. Kučírek-P. Martinek (ČSSR) 1974 NSR 3. Č S S R (Koček, Puzrla, Klasa, 1983 Depine-Vernet (FRA) 2 I. Kučirek-P. Martínek (ČSSR) Doležal) Za motorovými vodiči 1975 NSR 1958 Meister (NDR) 6. Č S S R 1959 van Houwelingen (HOL) 1976 NSR 1960 Stoltze (NDR) 5. Č S S R 1977 NDR 1961 van der Meulen (HO) 1962 de Loof (BEL) 1978 NDR 1963 de Loof (BEL) 4. Č S S R 1964 Oudkerk (HOL) 1980 SSSR 3. Č S S R (Penc, Sláma, Černý, 1965 Mas(ŠPA) 1966 deW itt(H O L) Pokorný) 1967 de W itt (HOL) 1981 NDR 1968 Grassi (ITA) 3. Č S S R (Penc, Pokorný, Raboň, 1969 Boom (HOL) Trčka) 1982 SSSR • 1970 Stam (HOL • 1971 Gnas (NSR 4. Č S S R 1972 Gnas NSR 1983 NSR 3. Č S S R (Trčka, Soukup, štěrba, 1973 Gnas (NSR Raboň) 1974 Brener (NSR) 1 000 m s pevným startem 1975 Minneboo (HOL) 1966 P, Trentin (FRA) 1976 Minneboo HOL 1967 N. Fredborg (DÁN) 1977 Minneboo (HOL) 1968 N. Fredborg (DÁN) 1978 Podlesch (NSR) 1969 G. Sartori (ITA) 1979 Fronk (HOL) 1980 Minneboo (HOL) 1970 N. Fredborg (DÁN) 1981 Fronk (HOL) 3. A . Tkáč ( Č S S R ) 1971 E. Rapp (SSSR) 5 Bláha (ČSSR) 6 Tkáč ( Č S S R ) 6. Mikšik (ČSSR) 1972 N. Fredborg (DÁN) 1982 Minneboo (HOL) 1973 J. Kierzkowski (POL) 1983 Podlesch (NSR) 1974 E. Rapp (SSSR) Bodovaci závod 1975 K. Grúnke (NDR) 1977 Tournee (BEL) 1976 K. Grúnke (NDR) 1978 de Jomdeherre (BEL) 4 1977 L. Thoms NDR 6. Bláha (ČSSR) 1978 L. Thoms ! NDR 1979 P. Sláma (ČSSR) 1979 L. Thoms NDR 1980 Sutton (AUS) 1981 Hanelsen (NDR) 1980 L. Thoms NDR 1982 Pohl (NDR) 1981 L. Thoms NDR 1983 Morenssen (DÁN) 1982 F. Schmidtke (NDR) 5. V. Novák (ČSSR) Ženy 1983 S. Kopylov (SSSR) Sprint Tandemy 1958 Jermolajevová (SSSR) 1966 D. Morelon-P. Trentin (FRA) 1959 Jermolajevová (SSSR) 1960 Jermolajevová (SSSR) 1967 Ganzato-Versini (ITA) 1968 Gorini-Turrini (ITA) 1961 Jermolajevová (SSSR) 1969 Werner-Geschke (NDR) 1962 Savinová (SSSR) 5 /4. Tkáč-Í. Kučírek ( Č S S R ) 1963 Jermolajevová (SSSR) 1963 SSSR 1964 NSR 1965 SSSR

1964 1965 1966 1967 1968 1969

Kiričenková (SSSR) Savinová-Lapšinová (SSSR) Kiričenková (SSSR) Savinová (SSSR) Bogiljancová (SSSR) Carevová (SSSR) 5 /. Zajíčková (ČSSR) 1970 Carevová (SSSR) 4 .1. Zajíčková (ČSSR) 1972 Jermolajevová (SSSR) 4 .1. Zajíčková (ČSSR) 1973 Youngová (USA) 2 .1. Zajíčková (ČSSR) 1974 Pilščikovová (SSSR) 5. /. Zajíčková (ČSSR) 1975 Novarrová (USA) 2 .1. Zajíčková (ČSSR) 1976 Youngová (USA) 3 .1. Zajíčková (ČSSR) 1977 Carevová (SSSR) 3. /. Zajíčková (ČSSR) 1978 Carevová (SSSR) 3 .1. Zajíčková (ČSSR) 1979 Carevová (SSSR) 1980 Novarrová (USA) 5 L Hrnčířová (ČSSR) 1981 Youngová (USA) 5 L. Hrnčířová (ČSSR) 1982 Paraskewinová (USA) 1983 Paraskewinová (USA) Stíhací závod - 3 000 m 1958 Kočetovová (SSSR) 1959 Burtonová VBR) 1960 Burtonová VBR) 1961 Burtonová VBR) 1962 Burtonová i VBR) 1963 Burtonová VBR) 1964 Reyndersová (BEL) 1965 Reyndersová (BEL) 1966 Burtonová (VBR) 1967 Garkušinová (SSSR) 1968 Obodovská (SSSR) 1969 Obodovská (SSSR) 5. I. Králová (ČSSR) 1970 Garkušinová (SSSR) 1971 Garkušinová (SSSR) 5. L Polanská (ČSSR) 1972 Garkušinová (SSSR) 1973 Garkušinová (SSSR) 1974 Garkušinová (SSSR) 1975 van Oostenová (HOL) 1976 van Oostenová (HOL) 1977 Kuzněcovová (SSSR) 1978 van Oostenová (HOL) 1979 van Oostenová-Kragenová (HOL) 1980 Kibardinová (SSSR) 1981 Kibardinová (SSSR) 1982 Twiggová (USA) 1983 Carpenterová (USA) dráhový golf, golf upravený pro malé prostory, pův. zábavná pohyb, rekrea­ ce, dnes sport řizený komisí d. g. svazu golfu ÚV ČSTV, mezinárodně Meziná­ rodním svazem dráhového golfu (IBGV). Soutěžní d. g. se hraje na stan­ dardizovaných drahách, odlišených pro minigolf a miniaturgolf. Hřiště má 18

dráhový golf

drah, sestávajících z vlastní hrací plo­ chy, ohraničení drah (hrazením), vyzna­ čeného zákl. pole, cíle a specifických dílů či označení. Fakultativní součásti jsou překážky, hraniční a překládači li­ nie. Minim, délka drah v minigolfu je 5,5 m, šíře 80 cm; v miniaturgolfu je ma­ xim. délka drah 6,25 m a šíře 90 cm. Dráhy jsou očíslovány a přesně norma­ lizovány nákresy, v miniaturgolfu jsou i pojmenovány. Na hrací dráhu smí v minigolfu vstoupit pouze hrající, a to i když míč ve hře není v pohybu, v mini­

132

aturgolfu nikdo. Přípustné jsou všechny typy v golfu obvyklých holi. Hůl nesmí mít zaměřovači zařízení. Max. úderová plocha patky hole nesmí přesáhnout 40 cm2. Přípustné jsou všechny míče pro golf z libovolného materiálu, vyjma dře­ va, kovu, skla, slonoviny ap., průměru 37-43 mm. V utkáni zvítězí ten, kdo nejmenším počtem úderů (bodů) umisti míček postupně do všech cílů. V mis­ trovských utkáních se prochází dráha 10 x ve 2 dnech.

Dráhy minigolfu l-XVII.: 1 ohraničeni dráhy, 2 označení základního pole, 3 označení kruhu, 4 hraniční linie, 5 kameny, 6 30 com linie, 7 překážka. 8 překážky s průchodem, 9 příkop. JO ochranná siť, 11 násep, 12 hraniční lišty, 13 kužel, 14 vrchol vrhu, 15 zeď, 16 náběh zatáčky, 17 průchod, 18 vrchol dráhy.

driblink

133

Dráhy miniaturgolfu: t pyramidy, tl looping. Ill šikmý kruh, IV vlny, V smyčka, VI most, VII koš, Vlil váha, IX střílna, X přímá dráha s překážkami, přímá dráha bez překážek, XI labyrint, XII klíny, XIII zdvojený kužel. XIV proudy, XV středový kruh, XVI vulkán, XVII pravý úhel, XVIII blesk

Drais Karl Friedrich, von Sauerborn, 1785-1851, vynálezce dřevěného jízdní­ ho kola, které sí dal 1818 patentovat. Kolo se pohánělo odrážením nohama od země a mělo řiditelné přední kolo. Podle vynálezce bylo nazýváno drezína. drajv (z angl. drive), útočný úder v síto­ vých sport, hrách, hraný -»forhendem i -vbekhendem, úder udělující míčku mírnou horní rotaci; 1. ve stolním tenisu úder stř. až velkou silou, hraný obvykle dlouhým švihem paže. D. následuje po liftové (viz lift) nebo topspinové (viz topspin) přípravě, event, je zařazen ja­ ko překvapivý úder mezi údery a mezi­ hry. Úder na rozhraní mezi drajvem a topspinem nazýváme topspinový drajv; 2. v tenisu úder hraný po odsko­ ku míče stranou od těla. Pro d. je cha­ rakteristická prudkost a nízká křivka le­ tu; 3. ve volejbalu prudké vrchní odbiti míče jednoruč z čelného nebo bočního postavení. Křivka letu míče je zpočátku rovnoběžná se zemí nebo mírně stou­ pající a pak prudce klesá dolů. Drajvovat je možné ve výskoku i z postoje. Většina vrchních -^podání jsou drajvy. D rastich Stanislav, ‘ 1954, čs. krasobruslař, ZMS. Reprezentoval v kat. ta­ nečních párů s L Řehákovou, s níž se zúčastnil ZOH 1980 (4.), MS 1977 (8.), 1978 (5.) a 1979 (4.) a ME 1977 (7 ), 1978 (5 ), 1979 (4.) a 1980 (5. místo), dres [angl ], jednotný sport, úbor druž­ stev v soutěžích. D. má být výrazné bar­ vy a na něm našity znaky jednot, u re­ prezentantů znaky států, v kolektivních sport, hrách čísla hráčů a někdy i jména drezúra [fr ], výcvik jezdeckého koně a jeho postupné přiježdování až k nej-

vyšším požadavkům drezúrních soutěží. Cviky požadované při d. jsou krátký, stř. a zrychlený krok, -»klus a -ecval, cou­ vání, přechody z chodu do chodu a z ruchu do ruchu, ->překroky a -vpřeskoky, -►traverzály, -vpiruety, -►pasáž, —►p ia f aj. Výkony, které pře­ vyšují normální drezúrní výcvik koně, se označuji jako vysoká škola jezdecká, drezúrní soutěže, disciplína jezdecké­ ho sportu, při níž se posuzuje výcvik a poslušnost koně, sed a držení těla jez­ dce a jeho způsob ovládání koně. — Drezúrní úlohy jsou předváděny na drezúrním obdélníku 20 x 60 m a jsou hodnoceny 3 rozhodčími, mez. závody 5 rozhodčími podle stanovených kritérii — Cviky na místě, v kroku, v klusu, ve cvalu a přechody z jednoho cviku do druhého jsou seřazeny v určitém sledu do drezúrních úloh různých obtížností: Z začáteční, L lehké, S střední, T těžké. Těžká soutěž obsahuje cviky: a) na mí­ stě: klidný a rovný stoj na pomůckách, přechod do couvání, b) v kroku: všech­ ny ruchy, poloviční překroky, dovnitř plec, přechod do klusu a cvalu, couvání bezprostředně z kroku, poloviční pirue­ ta v kroku, c) v klusu: všechny ruchy, malý kruh, vlnovka, přechody do kruhu, do cvalu a do zastaveni, překroky a do­ vnitř plec, -►traverzály, d) ve cvalu. všechny ruchy, přechod do klusu, do kroku, malý kruh, vlnovka, kontra-cval, přeskok na oblouku i na přímce, pře­ chod do zástavní, traverzály, přeskoky, v sériích každý druhý skok, poloviční - * piruety ve cvalu. — Nejnáročnější úlo­ ha je Velká cena drezúry vypisovaná FEI. Obsahuje všechny chody koně a zákl. prvky vysoké školy. Prvky školy nad zemí, tj. školní skoky, se v úloze velké ceny nepožadují V t. španělská jezdecká škola. — Drezúrní úlohy vypi­ sované FEI: Cena sv. Jiří (Prix de St. George) je střední obtížnosti, mezisoutěž I a II (Dressage Intermédiaire I a II) je těžká soutěž, nejtěžši soutěží je Vel­ ká cena (Grand Prix). V. t. jezdectví, d rib lin k [angl.], v brankových sport, hrách způsob pravidly dovoleného dr­ žení míče pod kontrolou s jeho obča­ sným odrážením od země, nadhozením, kutálením nebo posunováním údery ho­ le (lední a pozemní hokej), rukou (bas­ ketbal, házená, nár. házená), nohou (fotbal, ragby) ap. Pravidla tuto indivi­ duální akci omezují dovoleným počtem nadhozů nebo úderů míče o zem, popř. limitem krokovým nebo časovým. Pod­ le provedení se rozlišuje d. vysoký, stř. a nízký (podle výšky nadhozu nebo od­ skoku míče od země), jedno-, dvoj- i ví­ ce úderový, pravou nebo levou rukou nebo střídavý, s vedením, popř. předá­ váním míče před tělem, vedle těla nebo za tělem, na místě nebo za postupu

134

drive vpřed, stranou nebo vzad i s případný­ mi změnami směru, rychlý, pomalý ne­ bo se změnami směru ap. — V basket bálu se při d (na místě i za pohybu) usměrňuje míč k zemi pružným pohy­ bem předloktí a ruky v zápěstí Odskakující míč je přitlumem shora dlani a při více úderovém d. se znovu stlačí k ze­ mi. Míč nesmí být ovládán dvěma ruka­ ma současně. V průběhu odskoku míče od země lze provést libovolný počet kroků. Uchopením míče d. konči a ne­ smi být znovu zahájen. — Ve fotbalu po­ hánění miče vpřed opakovanými mírný­ mi kopy vnitřní stranou nohy, vnějším nebo vnitřním nártem kterékoli nohy tak, aby se kutálel po zemi požadova­ ným směrem a zůstával v dosahu dri­ blujícího. — V házené se používá d. jednoúderový na místě nebo při postu pu s možností max. využiti dovolených kroků při neseni miče (až čtyřtakt před úderem míčem o zem po něm). Úder o zem může být nahrazen - ► předho­ zeni, a to i na začátku viceúderového d.. jehož normálni provedeni je obdob­ né jako v basketbalu. — V ledním hoke jj vedeni kotouče na místě nebo za po­ hybu opakovanými zásahy čepele ho­ kejky, posunující kotouč z jedné strany ke druhé, kde ho vždy zachytí. — V nár. házené vyhození míče nad hlavu nebo odráženi od země, max. však dvakrát za sebou. — V pozemním hokeji vedení míče, kdy hráč postupuje vpřed a slab­ šími údery hole udržuje míček pod kon­ trolou. Při úderech zleva zajišťuje dovo­ lený zásah plochou částí hole obtížněj­ ším obráceným držením, tj. zobákem k zemi. — V ragby vedení míče kopá­ ním. Protože s vejčitým míčem je kopá­ ní obtížné, uplatňuje se d. kolektivní: driblujícího zajišťuje v těsném sledu z obou stran —»-roj. drive [angl.j viz drajv. d ro b n i m o torika, zručnost, schop­ nost účelně řešit mot. úkoly malého rozsahu, které vyžadují malé nasazeni sily svalů rukou a chodidel. Vysoká úro­ veň d. m. je důležitá např. pro šerm, střelbu, řízeni motorových vozidel a le­ tadel. Ve sportu se d. m. musí družit s obecnou formou kordinačních schop­ nosti. Jemné mot. výkony jsou ve spor­ tu spojeny s hrubými; jejich výsledky jsou na nich závislé. — Diagnostika se provádí mot. testy; a) vyhazování a chytání míčku vleže. Preferovanou ru­ kou se vyhazuje míček do výše dospělé osoby. Z 24 pokusů se zaznamenává počet chycených míčků. Nízké vyhoze­ ní se počítá jako chyba, i když míček byl chycen. Spolehlivost testu r = 0,72; b) žonglování třemi míčky. Míčky se házejí a chytají tak, aby byl neustále jeden ve vzduchu. Norma: 100 správně chycených míčků po sobě. Měří se trvá­

ní výkonu; cl sledovací točna. Kovový terčík ( 0 2,5) na rotujícím disku 78 otá­ ček za min má být v dotyku kovového ukazovátka. Hodnotí se trvání dotyku ukazovátka s terčem. Nutno měřit auto­ maticky chronoskopem. Expozice 15 s se střídají s odpočinkovým intervalem (např. 10 s). drobné a krá tkodobé předměty, DKP, pracovní nebo sport, prostředky, jejichž hodnota je nižší než 3 000 Kčs za jednu věc nebo jejichž doba použitel­ nosti je kratší než jeden rok bez zřetele na jejich cenu. V TVS je to drobné sport, nářadí, náčiní a výzbroj. Jejich hodnota se neodepisuje postupně jako u zákl. fondů, pouze dvakrát: 50 % poři­ zovací ceny se odepisuje při předání do užívání a 50 % při vyřazení z používáni, drom os [řec.j, závody v běhu v ant. Řecku, součást gymnického -ragónu: stadion - běh na jednu délku béžecké dráhy na - * stadionu, diaulos - na 2 délky, efippios - na 4 dSIKfTSblichos běh na dlouhé tratě, lampáš - běh s no nhprini dmmns hoplítés - běh se zbra­ ni. druholezec člen horolezeckého lano­ vého družstva, který při výstupu leze ja ko druhý. Zajišťuje - *prvolezce, povo­ luje mu lano, a je-li současně poslední (družstvo může mít i tři členy), vytlouká -»skoby, vybírá -»vklínénce, *smyčky a -^karabiny, které ve vhodné chvíli předává opět prvolezci druhý dech víz mrtvý bod druhy učenf. podle zúčastněných psych, procesů, způsobů interakce, re­ gulace a aktivity cvičence rozeznáváme 5 druhů učení pohyb, dovednostem. Učení nápodobou je nejrozšířenějši u mladších cvičenců a při nácviku kom­ plexním způsobem. V instrukčním učeni se pohyb, dovednost vytváří podle ver­ bálních pokynů, instrukcí. Užívá se u starších jedinců a při nácviku analyticko-syntetickým způsobem. Zpětno­ vazební učení využívá regulačních a autoregulačních zásahů do průběhu ná­ cviku. Problémové učení vyžaduje vy­ spělost cvičenců, používá tzv problé­ mové zadání úkolu. Ideomotorické uče­ ní využívá cvičení v představě a je do­ plňkem praktického nácviku. Družba, mez. sport, soutěže Olymp na ději zemí soc. společenství. Pořádají se od 1964 každoročně, zpočátku v růz­ ných sport, odvětvích, později pouze v olymp. sportech. Soutěže D. organi­ zují sport svazy Bulharska, ČSSR, Kuby, KLDR, Maďarska, Mongolská, NDR, Polska, SSSR a Vietnamu. Startuji v nich sportovci dorosteneckého nebo juniorského věku v disciplínách, které jsou zařazeny do programu OH, MSJ a MEJ. družstvo, 1. nejmenší organizační ce­

lek cvičenců při nácviku i v soutěžích Většinou je d. sestavováno podle urči tého diferenciačního kritéria (nejčastěji výkonnostního, ale i výšky aj ). Má své ho velitele, který přebírá některé úkoly učitele či trenéra; 2. v kolektivních sport, hrách se d. skládá z určitého počtu hrá­ čů, který je stanoven pravidly hry. Kaž­ dý hráč plní specifické hráčské funkce (útočník, obránce, brankář ap ). Zástup cem družstva v utkáni je kapitán (obvy kle označený písmenem C na dresu), je­ muž náleží právo obracet se na rozhod či ve věcech týkajících se hry a výkladu pravidel; 3. závodní d. se vytvářejí pro soutěže družstev v rámci oddílu TJ, okresu, kraje, jednotlivých republik. Většinou jsou rozdělena podle věk. kat. na d žactva, dorostu, žen a mužů. V mezistátních a mez. utkáních repre­ zentují ČSSR d. reprezentační, složené z nejlepšich sportovců příslušného sportu; 4. v horolezectví se pro výstupy vytvářejí tzv. lanová d., která mají větši­ nou 2, max 3 členy. Drym l Aleš, ’ 1953, čs. motocyklový zá­ vodník, ZMS Jezdec týmů ČSSR, které v MS družstev na ploché dráze 1977 a 1979 obsadily 3. místa, držen! m lče pod kontrolou, též míč v drženi, mič pod kontrolou, herní čin­ nost a) hráče (hráč mič drží, vede, dri­ bluje jím přihrává ap.), b) družstva (hrá­ či sí míč přihrávaji); úsek hry, v němž družstvo má možnost volit a ovlivňovat pokračováni axce. držení pálky, ve stolním tenisu rozlišu­ jeme d. oboustranné (též horizontální, evropské) a d. tužkové (též vertikální, asijské). — Oboustranné d. p. je typic­ ké pro evr. stolní tenis, umožňuje dobře hrát údery zprava i zleva. Ve srovnání s tužkovým d. p. umožňuje univerzálněj­ ší hru bez slabých míst. Ukazováček a palec hrající ruky spočívají na hrací ploše pálky, zbylé tři prsty svírají ruko­ jeť pálky. — Tužkové d. p. je rozšířeno v Asii, umožňuje hrát kvalitní podáni a forhendové útočné údery. Při úderech hraných bekhendem paže nepřirozené rotuje, a tím se snižuje rozsah pohybu. Ukazováček a palec obepínají rukojeť v místě, kde přechází v plochu pálky, zbylé tři prsty tvoří oporu na zadní plo­ še pálky (obvykle se ji nehraje), držen! rakety, v tenisu rozlišujeme dr­ ženi jednoruč a obouruč. D. r. jednoruč lze použit pro údery stranou od těla i pro údery nad hlavou. S držením obouruč je možné hrát pouze údery stranou od těla (hlavně je rozšířeno pro bekhend). Držení jednoruč se vyskytuje jednak bez změny pro forhend a bek­ hend (nazývá se drženi jednotné nebo kontinentální), jednak se změnou. Men­ ší změna je charakteristická pro tzv. modifikované držení (v zahraničí se na-

135

Dukelský závod branné zdatnosti

zývá též semikontinentální nebo austr.j, doporučuje se pro výcvik začátečníku. 0 r. s větší změnou se nazývá vých. dr­ žením. Nejvíce se liší d r. pro forhend a bekhend při tzv. držení západním, drženi těla. zákl morfologický znak, jímž se člověk liší od ostatních primátů.

A

8

Držení těla A nesprávné, B správné.

D. t. závisí na tvaru tělesné osy, páteři, kterou udržují pasivní síly (meziobratlové ploténky, meziobratlové klouby, va­ zivo), a na stavu svalstva, zvláště posturálmho. Aktivně a uvědoměle můžeme působit na svalstvo. D. t. je výsledkem nepodmíněného reflexu, je to však jev dynamický, na který působí během ži­ vota kladné i záporné vlivy. Úkolem TV je upevňovat správné d. těla Při něm má páteř v rovině předozadní normální zakřiveniny (viz lordóza, kyfóza) a v ro­ vině čelní nemá žádné vybočení (viz skolióza) nebo jen v mezích normy |fyzíol. skolíotícké držení). Spusti li se olovnice ze záhlaví, pak při správném d. t. se vertikála dotýká hrudní páteře, probíhá mezihýžďovou rýhou a spadá mezi paty. Vzdálenost největšího vykle­ nuti krční lordózy k vertikále je u dětí nad 10 let 2 - 2,5 cm, u dospělých 3,5 - 5 cm. Hloubky lordóz závisejí na věku, ale i na výšce a typu jedince. Při správném d. t. se drží vzpříma i hlava, břišní stěna je pevná, nevypouklá a pánev má správný sklon. Každé vychýlení jedné části těla způsobuje vychýlení i další části. Zvi. důležitost pro celkové d. t. má držení hlavy (propriocepce z šíjové­ ho svalstva). Zvětšené zakřiveniny v ro­ vině předozadní jsou hyperlordóza, zvý­ šená kyfóza a jejich různé kombinace; někdy dochází k totálni kyfóze, kulatým zádům. S těmito vadami jsou vždy spo­ jeny i vady hrudníku, povoleni břišni stěny a špatný sklon pánve. Pokud za­ křiveniny páteře v rovině předozadní

chybi nebo jsou přiliš malé, jde o vadu zvanou plochá záda. Pokud se uvedená nežádoucí zakřivení daji vyrovnat vol­ ním úsilím jedince, jde o vadná d. těla. V některých vývojových věkových ob­ dobích má většina děti některé znaky vadného drženi těla, např. křídlovitě od­ stávající lopatky (scapulae alatae) vli­ vem slabého zádového svalstva. Vadné d. t. se zlepšuje cvičením a jinými vlivy. Nedají-li se odchylky od normy vyrov­ nat volnim úsilím, jde o vady páteře (deformity), které se musí léčit. Také skoliózy jsou vážná onemocnění pohyb, aparátu a patří do sféry ortopédů. Ně­ které sporty, při nichž se zaměstnává převážně jedna polovina těla (tenis, šerm, vrhy, kanoistika aj.), mohou ne­ gativně přispívat ke skoliotickému drže­ ni těla. V těchto případech jsou nutná kompenzačni cvičení, držený mfč, ve sport, hrách chyba ve hře. V brankových sport, hrách dvojího typu: současné držení miče soupeři ne­ bo jedním hráčem déle, než dovoluje pravidly stanovený časový limit. V síťo­ vých sport, hrách nedovolené přidržení míče v rukou nebo ruce místo čistého odbití (odraženi). V basketbalu po pev­ ném drženi míče soupeři nařizen rozskok; nerozehraje-li soupeřem atakova­ ný hráč mič do 5 s, získává soupeř vha­ zováni; v házené za drženi miče déle než 3 s a v nár. házené déle než 2 s ná­ sleduje volný hod soupeře; ve volejba­ lu nečisté odbiti, při němž míč na oka­ mžik spočine v klidu na rukách nebo na jedné ruce, je trestáno -» penalizací, dřep, nízký postoj, při němž jsou nohy (nebo jedna noha) nesoucí tíhu těla úplně skrčeny, tj. stehno a bérec svírají­ cí ostrý úhel. Rozlišujeme dřepy snožné (chodidla se alespoň v jednom bodě navzájem dotýkají), nožné (nohy jsou oddálené, tiha těla je na jedné pokrče­ né noze, druhá nezatížená se o základ­ nu opírá; podle směru druhé nohy rozli­ šujeme d. přednožný, zánožný a únožný) a rozkročné (nohy jsou oddálené, tí­ ha těla rozložena na obě nohy). DTJ viz Svaz dělnických tělocvičných jednot. Du Bois-Reymond Emil Heinrich. 1818-1896, něm. fyziolog, profesor na berlinské univerzitě, žák Eiselenův. Ve sporu o bradla (viz Barrenstreit) se po­ stavil proti švéd. systému a svým spi­ sem Uber das Barrenturnen und uber die sogenante rationelle Gymnastik (O cvičení na bradlech a o tak zvané racionálni gymnastice, 1862) přispěl k poráž­ ce -»H. Rothsteina a švéd. systému v Prusku. Dubské Anna, zakl. rytmické gymnasti­ ky u nás. Při svém působení ve spolku -» J. Dalcroze (založený 1912) i při vý­ uce na pražské konzervatoři (od 1919)

prosazovala názory vycházející ze zá­ sad Dalcrozova systému rytmických cvičení. Duda Václav, * 1941, čs. házenkář, ZMS. Člen vítězného mužstva z MS 1967. Držitel stříbrné medaile z MS 1961 a bronzové z MS 1964. Účastník MS 1970 (7 ). Na MS 1967 byl zařazen mezi nejlepší hráče šampionátu.

Václav Duda

duchna, slg. měkká žíněnka vyplněná obvykle hmotou z PVC; používá se ve sport, gymnastice k bezpečným dosko­ kům po přetáčivých pohybech (sal­ tech), v akrobacii a při cvičeni na nářadi. Duke Géoff, * 1923, brit. motocyklový závodník. Mistr světa v silničních závo­ dech kubatury 350 cm3 1951 a 1952 na strojích Norton a kubatury 500 cm3 1951,1953, 1954 a 1955 na strojích Gilera. Vyhrál 33 závodů Grand Prix. Dukelský závod branné zdatnosti, DZBZ, disciplína - * masových bran­ ných soutěží. Vznikl 1948 jako branný závod konaný na paměť bitvy o Dukel­ ský průsmyk. Název DZBZ získal 1952, kdy byl zařazen do systému soutěží Svazarmu. 1967 byl obsah závodu upra­ ven na běh terénem a překonávání pří­ rodních překážek, střelbu ze vzduchov­ ky nebo z malorážky a hod granátem do dálky. Závodí se ve 14 kat. podle vě­ ku a pohlaví (viztabulka). Soutěže v DZBZ se konají každoročně, od místních přeborů až po M ČSSR. Tratě jsou zna­ čeny jako u přespolních běhů. Žákov­ ské kat. mají připravené vzduchovky na střelnici, kat. dorostu a dospělých běží s malorážkou celý závod. Vzdálenost střelby u vzduchové pušky 10 m, střílí se na redukovaný kruhový - ► terč pro DZBZ, popř. kruhový terč 8/5,5 cm. S malorážni puškou se střílí na vzdále­ nost 50 m, na kruhový terč pro DZBZ, popř. kruhový terč 16/11 cm. Neúspěš­ né zásahy se hodnotí trestnými minuta­ mi (u žactva 0,5 — 1 min, u starších ka­ tegorií 1 — 2 min za 1 výstřel). Podle kategorií se střili bud pouze vleže, ne­ bo vleže a druhá položka vstoje. Při každé střelecké vložce (položce) se stři-

136

Dukla Soutéžní kat. v Dukelském závodu branné zdatnosti

Kategorie ml. žákyně (10-12 let) ml. žáci (10-12 let) st. žákyni (13-14 let) sf. žáci (13-14 let) ml. dorostenky (15-16 let) ml. dorostenci (15-16 let) starší dorostenky (17-18 let) st. dorostenci (17-18 let) ženy (19-30 let) ženy (31 a st.) junioři (19-21 let) muži (22-35 let) muži (36-45 let) muži (46 a st.) Poznámka: L — vleže, S

Délka tratě Střelba

Limit hodu granátem

Délka trest. kola u hodu granátem

600 m

L

10 m

50m

600 m

L

20 m

50 m

1 000 m

L

15 m

50 m

1 000 m

L

25 m

50m

1 000 m

L

20 m

75m

1 500 m

LS

35 m

75m

1 500 m

L

25 m

75 m

3000m

LS

40 m

75 m

1 500m

L

30 m

75m

1 500 m

L

20 m

75m

5 000 m

LS

45m

100 m

5 000 m

LS

50 m

100 m

5000m

LS

40 m

100 m

5 000 m

LS

35 m

100 m

— vstoje

lí 5 nábojů, žákovské kat. 3 náboje. Při hodu granátem (gumová atrapa 350 g) závodník nesmí odložit zbraň. Pro spinění limitu má 3 hody. Při nesplněni béži trestné kolo. Dukla, jednotný název voj. družstev vrcholového sportu soutěžících po linii ČSTV. Názvu D. se používá od 1956. Vrcholoví sportovci jsou v současné době soustředěni v pěti -(-armádních střediscích vrcholového sportu (ASVSj: Banské Bystrici, Liberci, Olomouci, Trenčíně a Praze. Organizačně jsou začleněni podle druhu sportu do jednotlivých -^armádních sportovních družstev (ASD). — ASVS Dukla Banská Bystrica vzniklo 1967 a jsou zde soustředěna družstva atl, fot., juda, plavání, sport, gym., sport, střelby, biatlonu, moderního pětiboje a lyžováni. Středisko má vlastni atl. stadión, viceúčelovou sport. halu a zimní výcvikové středisko, Středisko mládeže má 16 družstev. — ASVS Dukla Liberec zřízeno v lednu 1970 s těmito ASD: lyžováni, saně, volejbal, ledni hokej (Jihlava), vodni slalom (D. Bechyně) a ragby (D. Přelouč), 1971 bylo ragby zrušeno a místo něho začleněno družstvo led. hokeje D. Jihlava B se sídlem v Liberci (až do 1978). Družstvo vodního slalomu bylo 1974

přemístěno do Brandýsa n. Lab a od 1978 bylo organizačně přičleněno k ASVS v Praze. — ASVS Olomouc zřízeno 1974 s těmito ASD: box, silniční cyklistika, košíková, parašutismus a šerm. — ASVS Dukla Trenčín vzniklo 1969 a od 1979 jsou v něm soustředěna tato ASD: silniční a dráhová cyklistika. rychlostní kanoistika, lední hokej, volejbal, vzpírání a zápas. — ASVS Dukla Praha vzniklo 1948 pod názvem -»Armádni tělocvičný klub, později -*Ú střední dům armády. Název D Praha se používá od 1956, kdy byla ASD decentralizována z Prahy do různých posádek. V Praze byla ASD včleněna do -(Vojenské tělovýchovné školy Miroslava Tyrše (VTŠ-MT); byla to družstva sport, gym,, atl., sport, střelby, motorismu, boxu, kopané, házené a odbíjené, Po dalšich změnách v následujících letěch bylo ponecháno jen ASD kopané. atl., házené, plavání a vodních sportů. 1963 byla VTS-MT zrušena a vytvořen nový útvar s názvem Armádní středisko ASD kopané, házené, veslování, kanoištiky, atl. a plavání. Na podzim 1974 byl útvar reorganizován a přejmenován na ASVS Dukla Praha. K dosavadním ASD byla nově přičleněna družstva motorismu (dosud samostatné ASD), sport.

střelby (dosud samostatné Dukla Pl­ zeň), dráhové cyklistiky (dosud Dukla Brno) a od 1977 také družstvo vodního slalomu (dosud Dukla Brandýs n. L). ASD plaváni bylo 1974 přemístěno do Žiliny. Dumbadzeovů Nina, 1919-1983, sov. atletka, diskařka. Třetí na OH 1952 (46,29 m), vítězka ME 1946 (44,52 m) a 1950 (48,03 m). Třikrát překonala SR: 1948 (53,25 m), 1951 (53,37 m) a 1952 (57,04 m). Čtyřikrát dosáhla lepšího vý­ konu než platný SR, v době, kdy SSSR nebyl členem IAAF: 1939 (49,11 m a 49,54 m), 1944 (49,88 m) a 1946 (50,50 m) Jako první diskařka světa překonala hranici 50 m.

Nina Dumbadzeová

Dunajská Camping Rallye, mez. mototur. sraz podunajských států (ČSSR, MLR, Rakouska a NSR) pořádaný od 1974 každoročně. Zakládajícími členy jsou Maďarsko (Magyar camping és caravaning club), Rakousko (Camping und Caravaning Club Austria a Osterreichisches Camoing Club) a ČSSR (svaz turis­ tiky ÚV ČSTV, komise mototuristiky) Vedle účastníků ze zakládajících zemi se D. C. R. účastní mototuristé z BLR, Jugoslávie a dalších zemí. Dunajský pohár viz pohárové soutěže Duncanová Elizabeth, 1874-1948, amer. tanečnice a pedagožka, pokračovatelka v díle sestry Isadory. Řídila ško­ ly tance v Berlíně (1904), Marienhóhe (1909), Klessheimu (1925). Tanec pova­ žovala za součást výchovy a vzdělání dívek a soustřeďovala se na výrazové zvládnutí čtyř zákl. prvků: chůze, běhu, poskoků a skoků. Linie pohybu je vede­ na vzhůru jako symbol rozletu a radosti. Dislokované pracoviště její školy bylo i v Praze a podstatně ovlivnilo pojetí čes. rytmiky. Propagátorem školy D. byl A. Očenášek, nejlepši interpretkou J. Jeřábkové. Duncanová Isadora, 1878-1927, amer. tanečnice, žačka —(G. Stebbinsové Opustila klasickou techniku baletu a dala základ novodobému tanci. Inspi­ rovala se studiem ant. tance a přírodou. K harmonii pohybu využívala vlnivé

137

dvojhrazdí

a měkké pohyby paži, trupu a hlavy, než 50 studií kompozičního šachu. Obo­ které napomáhají plynulému přechodu hatil i teorii šachových zahájení. jednoho pohybu v další a situují plastic­ Durdis Bohumil, * 1903, čs. vzpěreč. ký (výrazový) pohyb v prostoru. Pojetím Držitel bronzových medailí z OH 1924 sólového tance a tvořivou funkcí taneč­ a ME 1923 v kat. do 67,5 kg. nic v malých skupinkách vnesla na ta­ Durilan viz plastické povrchy neční scénu nové prvky dramaturgie Durokyt (Durofol) viz plastické po­ a choreografie Spisy: Tanec budouc­ vrchy. nosti (1902), Můj život (1928), Uměni dusíková narkóza viz hloubkové opo­ tance (1928) jení dusíková rovnováha, poměr mezi množstvím bílkovin přijímaných v potravé a množstvím vylučovaných dusí­ katých látek, které představují metabolity bílkovin. D. r má být pozitivní, tzn. že příjem bílkovin má mírně převyšovat nad jejich rozpadem a vylučováním. Dusil Richard, 1913-1980, čs. motocy­ klista, ZMS Startoval v sedmi Šestidenních, 1947 a 1952 byl členem vítěz­ ného týmu ČSR v soutěži o Mezinárod­ ní trofej. Dusilová-Koiťálová Růžena, * 1924, čs. kajakářka, MS Získala stříbrnou medaili v kajaku dvojic na 500 m na MS 1948 (s M Pavlisovou-Kohoutovou). Účasnice OH 1948 (5. K2 500 m) a MS Isadora Duncanová 1950(4. K2 500 m). Dunlop John Boyd, 1840-1921, irský vy­ nálezce, který 1888 zhotovil a 1895 vy­ lepšil první pneumatiku. Jeho vynález urychlil rozvoj cyklistiky a motorismu. Jeho jméno nese i jedna z největších společností, která dnes pneumatiky vy­ rábí. Dupák, český figurální párový tanec, v němž se v určitých taktech většinou v pomlkách, rázně zadupá České Du­ páky jsou v dvoudobém a třídobém tak­ tu. Nejznámějši je dvoudobý Nevdávej se. má panenko a třidobý Pásla ovečky. Na Moravě se vyskytuje mužský skok Dupák ve dvoučtvrtečnim taktu. Duras Oldřich 1892-1957, čs. šachista, první čes. šachový velmistr (od 1905) Největši úspěchy v mez. turnajích dosá hl v Norimberku 1906 (2.), ve Vídni 1907 (2.), v Praze 1908 (1-2.), v Petrohradě 1909 (3.4.), v Hamburku 1910 (2.) a ve Vratislavi 1912 (1.-2 ). Po I svět. válce se již neúčastnil turnajů. Sestavil vice

Oldřich Duras

Růžena Ousilová -Košťálová

duše, pryžový nafukovací vnitřek mičů nebo plášfů pro jízdní kola, motocykly a automobily. D. mičů se skládá ze 4 li­ stů, ztužovacich pásků, hadičky nebo patentniho ventilku. Vyrábějí se v růz­ ných velikostech (označených čísly 3 8) a tvarech (kulovitý pro míče na kopa­ nou, házenou aj., protáhlé pro míče na ragby a hruškovité, např. ->boxerská hruška). Důtek Rudolf, ‘ 1930, čs. tělových, funkcionář Od 1973 místopředseda ÚV ČSTV, místopředseda Evr. atl. asociace (EAA), člen předsednictva ČSOV, 1970-73 předseda výboru svazu atletiky ÚV ČSTV. Nositel vyznamenání Za zá­ sluhy o výstavbu a Medaile dr. M. Tyrše a J. F. Chaloupeckého. duševní hygiena, upevňováni dušev­ ního zdraví, ochrana duševní rovnová­ hy. Dodržováním d. h. se zvyšuje odol­ nost člověka vůči náročným životním si­

tuacím, posiluje jeho schopnost odpo­ vídající adaptace na životní podmínky. Důležitým prostředkem d. h. je usilová­ ní o aktivní životni styl, při kterém má ve volném čase důležitou úlohu sport, aktivita. D. h. ve sportu vyžaduje vhod­ ný, dostatečně pestrý tréninkový režim. Psych, vyváženosti prospivá i dodržová­ ní životosprávy. D. h. snižuje psych, na­ pětí po soutěžích, zvyšuje tedy i efekti­ vitu odpočinku. dvanáctiminutový béh, test obecné vytrvalosti aerobního typu, který zpra­ coval - * K Cooper. Výkon je vyjádřen vzdáleností v metrech (původně v mí­ lích), kterou testovaná osoba překoná za 12 min. Běh je možné střídat s chůzí, tempo je individuální. Cooper zjistil, u některých skupin populace, že výkon­ nost v běhu vysokoce koreluje jr = 0,9) s měřením max. spotřeby kyslíku a s max. aerobním výkonem. Na tomto principu zpracoval normové tabulky pro posouzení tzv. aerobní zdatnosti. Tabul­ ky jsou diferencované pro muže a ženy ve 4 věk. skupinách (viz tabulky na str. 138). Test i normové tabulky jsou použí­ vány v mnoha testovacich bateriích v zahraniči i u nás, např. při testování členů ČSTV, v testu -*FIT-rodina aj. 12 x 12, námět na sestavení celoroč­ ního kondičního programu, při němž se získá každý měsic 12 červených a 12 ze­ lených fit bodů. Červené body se získá­ vají za činnosti rozvijejíci sílu, rychlost, obratnost a pohyblivost, např 15 min posilování nebo 45 min pohyb, her, ze­ lené body za činnosti rozvíjející vytrva­ lost, např. 15 min kondičního plaváni nebo 20 min jizdy na kole Možnosti vý­ běru jsou pestré Časově nejméně ná­ ročná je kombinace: týdně 3 x 12 min. kondičního běhu a 3 x 12 min kondiční gymnastiky. — Program 12 x 12 se stal dominující akci hnutí -«-Pohybem ke zdraví. dvojblok. ve volejbalu —»-blok tvořený dvěma hráči. dvojbradlf (angl. doublebar), překážka v -»parkúrovém skákání, podobná -b o­ xeru, liši se od něj tím, že přední barié­ ra je nižší než zadní, proto je d. snadně­ ji skákatelné. dvojdotek, ve volejbalu chyba ve hře, odbiti miče viditelně dvěma nebo více nesoučasnými zásahy s výjimkou spod­ ního odbití miče přilétajícího od soupe­ ře, nebo odbití míče 2krát po sobě, aniž se miče mezitím dotkl jiný hráč (s vý­ jimkou po bloku). dvojhlavý sval (m. biceps), sval, jehož masitá část vzniká splynutím dvou za­ čátků. Nejznámějši je dvojhlavý sval pažní - m. biceps brachii. dvojhrazdí, pův. dvě hrazdové žerdě nad sebou v jedné konstrukci, tzv. Klenkovo d„ nyní tělocvičné nářadí pevně

138

dvojchyba Dvanictiminutový běh — zjednodušená normoví tabulka aerobní zdatnosti pro ženy Aerobní zdatnost

pod 30 let (m)

3 0 -3 9 let (m)

4 0 -4 0 let M

50 a více (m)

Velmi slabá

- 1 550

- 1 300

- 1 200

- 1 050

Slabá

1 850

1 700

1 500

1 300

Přijatelné

2150

2 000

1 850

1 700

Dobrá

2 650

2 500

2 300

2150

Velmi dobrá

2 650 +

2 500 +

2 300 +

2150 +

Výkony v tabulkách jsou uváděny na horní hranici příslušné třidy. Dvanictiminutový běh — zjednodušení normoví tabulka aerobní zdatnosti pro muže Aerobní zdatnost

pod 30 let M

3 0 -3 9 let (m)

4 0 -49 let (m)

50 a vice (m)

Velmi slabá

- 1 250

- 1 600

- 1 550

- 1 300

Slabá

2 000

1 850

1 700

1 600

Přijatelná

2 400

2 250

2100

2 000

2 650

2 500

2 400

2 650 +

2 500 +

2 400 +

Dobrá Velmi dobrá

2 800 2 800 +

zabudované. Skládá se ze dvou hrazdo­ vých žerdí upevněných mezi třemi dvojsloupky, z nichž jeden je pevně zako­ tven ve zdi. Dva dvojsloupky jsou po­ jízdné po nosníku zavěšeném na strop­ ní konstrukci tělocvičny. Hrazdové žer­ dě jsou upevněné k dvojsloupkům koli­ ky a jsou představitelné po 10 cm ve výškovém rozmezí 90 - 250 cm. Obdo­ bou d. je tzv. jednohrazdí, jehož zákl. je hrazdová žerď upevněná mezí dva dvoj­ sloupky, z nichž jeden je pevně zako­ tven ve zdi a druhý je pojízdný po stropním nosniku. dvojchyba (angl. double fault), v teni­ su dvě chybná podáni za sebou (zna­ menající ztrátu bodu), dvojice sil, působení dvou rovnoběž­ ných, stejně velkých sil opačných smyslů, které neleží v jedné přimce. Otáčivý účinek závisí na točivém mo­ mentu dvojice. Jeho velikost je dána součinem jedné síly a kolmé vzdáleno­ sti obou sil M = F.r. F je absolutní hod­ nota jedné sily a r jejich kolmá vzdále­ nost (rameno dvojice). Neni-li moment dvojice vyvážen jiným točivým momen­ tem, docházi vždy k otáčeni kolem osy. Otáčení probihá se vzrůstající úhlovou rychlostí. S d. s. se setkáváme např. při plavání. Ve splývavé poloze klesají plavci většinou nohy ke dnu, protože působiště vztlaku není totožné s půso­ bištěm sily (s těžištěm těla). Tíha G

a vztlak Fv jsou rovnoběžné síly, ale opačných smyslů. Vytvářejí tedy dvojici otáčející plavcem potud, pokud se vek­ tory obou sil nedostanou do jedné svi­ slé přimky. Otáčivý účinek závisí na hmotnosti plavce a na vzdálenosti r obou působišť Je dán momentem M = G.r. Je-li G > Fv, nevzniká dvojice a plavec se ponořuje celý. dvojí hrana, v krasobruslení chybné vyjetí oblouku nebo obratu na obou hranách brusle při povinném cviku. Stopa na ledě se skládá ze dvou čar. dvojka, 1. veslařský člun pro dva vesla­ ře s nepárovými vesly; v. t. veslo, ve­ slařské čluny; 2. druhý veslař od přídě, dvojklšdí, sestava dvou kladin nad se­ bou v jedné rovině, nářadí používané ve švéd. gymnastice. Pro d. se používá ob­ vykle -»bom, ale je možné použít i dvě kladiny našeho typ. dvojkruží, tělocvičné nářadí pro těl. připravu pilotů. Skládá se ze dvou ko­ vových kruhů o průměru 180 - 200 cm, vzájemné pevně spojených ve vzdále­ nosti 40 - 60 cm. Používá se ho buď upevněného tak, že se otáči kolem svi­ slé osy, nebo k valivému pohybu, dvojný obrat, pohyb celého těla ko­ lem délkové osy o 360°. dvojskif (z angl. doubleskiff), veslař­ ský závodní člun pro dva veslaře s pá­ rovými vesly. V t. veslo, veslařské člu­ ny.

dvojskul, cvičný veslařský člun pro dva veslaře s pérovými vesly. V. t. ve­ slo, veslařské čluny, dvojspřeží, druh -^spřežení, v němž je zapřažen do kočáru předepsaného typu pár koní vedle sebe. Levý kůň se nazý­ vá podsední, pravý náruční V. t. jez­ dectví. dvojšikmé směry, v -^prostorové soustavě 8 směrů do rohů myšlené krychle postavené nad lidským tělem (např. vpřed vzhůru vlevo, vzad dolů vpravo). dvojtakt, dvoudobý rytmus, v basket­ balu pravidly povolený způsob zastave­ ní, odehráni míče a -^uvolňováni. — Při d. krokem hráč doskakuje nejprve na jednu nohu a pak na druhou. Při d. sko­ kem doskakuje na obě nohy současně, dvojtrojka, v krasobruslení povinný cvik; skládá se ze dvou kruhů, každý kruh obsahuje tři stejné oblouky oddě­ lené trojkovými obraty ve třetinách ob­ vodu kružnice. Vrcholy trojek musí směřovat do středu kruhu. V každém kruhu docházi dvakrát ke změně hrany dvojvstřel, ve sport, střelbě dva zása­ hy v terči tvořící jeden otvor. Protože později se těžko zjišťuje, zda jde o zá­ sahy dva nebo jeden, zalepuje se v ter­ či každý zásah a střelec hlásí rozhodčí­ mu každý d. během položky. U vyšších soutěží se proto v některých disciplí­ nách střílí po jedné ráně do každého terče. dvojvýstřel, vypáleni dvou ran rychle za sebou. Povoleno je při střelbě na -» baterii, není dovoleno ve střelbě na - ► skeetu. dvojzápas, v kolektivních sport, hrách dva zápasy sehrané za sebou, zpravidla na stejném hřišti. Dvořáček Bohumil, ’ 1898, čs. luko­ střelec. Startoval na MS 1935, kde ob­ sadil 4. místo v celkové klasifikaci jednotlivců a zvítězil v závodech na 90 m a 50 m. Účastník MS 1937.

Dvojkruží.

dykyta

139

Dvořáček Josef. * 1952, čs. stolní teni­ sta, ZMS. Držitel stříbrné medaile ve dvouhře z ME 1980 a bronzové ve smí­ šené čtyřhře z MS 1973. Reprezentoval ČSSR v soutěži družstev na MS 1977 (6.1, 1979 (4 ), 1981 (4.1, na ME 1974 (4 ). 1978 (6 ), 1980 (6 ), 1982 (7.) a 1984 (4. místo). Z jeho individuálních úspěchů vynikají 3. mista v závěrečných turna­ jích Grand Pri* 1978, 1979 a na Světo­ vém poháru 1980 i účast ve čtvrtfinále MS 1979. Dvořák Miroslav, * 1951, čs. hokejista, ZMS, obránce. Sehrál 228 reprezentač­ ních utkání (1974-83) a podílel se na zís­ kání titulu mistrů světa 1978 a 1977. Dr­ žitel stříbrných medaili ze ZOH 1976 a MS 1974, 1975, 1978, ,1979 a 1982 a bronzové z MS 1981. Účastník ZOH 1980 (5.) 1982—85 působil v kanadskoamerické profesionální' lize. Nositel státního vyznamenání Za vynikající prá­ ci. dvouhodinovka, závod v dvouhodino­ vém běhu nebo chůzi. Měři se vzdále­

Miroslav Dvořák

nost překonaná za 2 hodiny. Oficiální SR se vede pouze v chůzi na dráze. Dr­ žitel SR Half Kowalski (NDR) 28 358 m (1982), čs. rekord Jan Javorský 26 831 m (1978). dvouhra, slg. singl (angl ), v sítových a jim příbuzných polosport. i sport, hrách utkání dvou soupeřů, jednoho proti jednomu.

dýchací přístroj viz akvalung dýchací soustava, orgány obstaráva­ jící výměnu plynů mezi organismem a prostředím, tj. ziskávajici kyslík a vy­ dávající kysličník uhličitý. D. s. se skládá z plic a dýchacích cest. dýchací svaly, svaly podílející se na pohybech hrudniku při dýchání. Děli se na vdechové (inspirační) a výdechové (expiračni). Mezi inspirační svaly patří bránice, svaly kloněné, mezižeberní svaly zevní, pilovitý sval přední, zdvihač hlavy, velký a malý sval prsni. Na expiraci se podíleji břišni svaly, mezižeberní svaly vnitřni, široký sval zádový, pilovitý sval zadní horní a dolní, dýchací trubice, slg. snorchel. součást zákl. potápěčské výstroje, slouží k dý­ chání při plaváni těsně pod hladinou, event, na hladině. Horní konec trubice čni nad hladinu a označuje se apelačni oranžovou barvou. Druhý konec, zakon­ čený náústkem, se drži v ústech nebo ústi do potápěčské masky. Méně vhod­ ná jsou zakončeni s ventilem uzavirajícim otvor před zalitím vodou. — Závod­ ní d. t. jsou vyvedeny středem obličeje a proti kmitáni upevněny objímkou na čele. Nezávodní jsou stranové a zpravi­ dla mají tvar „ J " nebo „L". Doporuče­ ná délka je do 45 cm a světlost 16-20 mm. Po zanořeni se voda z d. t. vyfuku­ je. dýchání, respirace, pochody, kterými organismus ziskává energii rozkladem org. sloučenin a jejich okysličenim na vodu a kysličník uhličitý; v užším smyslu mechanismy zajišfujici výměnu plynů mezi krví a vnějším prostředím. D. se uskutečňuje v plicích. — Při těl. zátěži se d. zrychluje a prohlubuje. De­ chová frekvence v klidu 14 - 18/min se urychluje až na 40 - 50/min, hloubka de­ chu (dechový objem), využívajíci v klidu asi 15% vitální kapacity, se zvětšuje až 4 x . Minutová ventilace v klidu může při vysoké zátěži vzrůst až přes 100 1/ min, u trénovaných vytrvalců 180 l/min, i vice. D. při svalové práci závisí i na je­ jím druhu a rytmu. Sportovec musí najít optimální poměr mezi rytmem svalové práce a d., což může být individuálně různé. Při menší zátěži obvykle vystačí d. nosem, při větší ventilaci nastupuje obvykle d. ústy, kdy do plic vstupuje vzduch suchý, chladný, obsahující prach a jiné částice, což zhoršuje nebo může i poškodit plicni funkce. Při sport, akcích by se mělo více dbát na čistotu vzduchu. dykyta, zakryti špiček závodních ve­ slařských člunů. Igelit nebo tkanina na­ puštěná lakem je přichycena k boku člunu -►o dirkou nebo přilepena samo­ lepicí vodotěsnou páskou. Napnutím d. se na zádi a na špici člunu vytváří vodo­ těsná vzduchová komora.

dynamickorovnováhová schopnost dynamickorovnováhová schop­ nost, komplex integrovaných vnitřních vlastností umožňujících provedení po­ hyb. úkolu na úzké ploše nebo na pohy­ blivém předmětu. Věkem se zdokonalu­ je, nezávisí na rozměrech těla. Při testo­ vání d. s. se nejčastěji uplatňuje: a) chůze po úzké ploše (vhodně uzpůso­ bené kladině). Podkladem pro hodno­ ceni jsou délka dráhy, počet kroků ne­ bo čas potřebný k provedení úkolu; b) hodnocení uchování rovnoběžného po­ stoje po doskoku; c) zjišťuje se, jaký efekt má rotace na provedení násled­ ného pohybu nebo na udržení statické polohy. dynamickosilová schopnost, kompex integrovaných vnitřních vlastností podmiňujících opakované (cyklické) překonávání odporu vnějšího prostředí. Částečně odpovídá fyziol. pojetí svalo­ vé činnosti v izotonickém režimu (viz izotonická kontrakce). Účast aerobních funkcí není podstatná. Uplatňuje se při krátkodobých cyklických pohyb, činno­ stech. Měří se v J nebo W, popř. v těch. jednotkách. — D. s. zahrnuje i předpoklady odolávat únavě. Na mot. činnosti se mnohdy podílejí podpůrné svalové kontrakce izometrické. Součas­ ně se mohou objevovat i brzdivé pohy­ by. dynamický stereotyp [řec.j, systém reakcí organismu, vytvořený na základě asociativního uspořádání podmíněných reflexů, které se podílejí na regulaci motoriky prostřednictvím pohyb, automatismů. Je chápán jako fyziol. základ osvojeni dovedností a obohacován po­ znatky např. z teorie informací a kyber­ netiky. dynamický vztlak, síla vznikající jen při pohybu tělesa nebo prostředí. Pod­ statou je Bernoulliova rovnice, vyjadřu­ jící zákon o zachování mech. energie v proudící kapalině. Mírou polohové energie (viz mechanická energie) je statický tlak p a mírou pohyb, energie dynamický tlak q, tedy q = Q/2v! . Sou­ čet obou energií musí zůstat stálý. Změni li se jeden tlak, musí se změnit i druhý. Úhel náběhu při pohybu způso­ buje zhušťování částeček na jedné stra­ ně tělesa a jejich další dráhu Jejich rychlost i d. v. se tím zvyšují. Současně klesá statický vztlak, tj. síla daná rozdí­ lem tlaků působících na spodní a horní plochu tělesa a kolmá na směr pohybu Tato síla se skládá s odporem prostředí ve výslednou dynamickou sílu. Velikost těchto veličin je nutno zjišťovat experi­ mentálně. Dynamo, název odborové - ► dobro­ volné sportovní organizace zřízené 1952 při svazu zaměstanců dopravy, energe­ tiky, spojů, státních statků a strojně traktorových stanic; 1955—57 název TJ

zřízených u týchž závodů a podniků v tělových, a sport, organizaci (TSO) ROH, od 1957 jeden z názvů TJ ČSTV. dynamografie [řec.j, fyz. metoda mě­ ření síly a jejího graf. záznamu z hledis­ ka průběhu v závislosti na čase (F = f(t)). Umožňuje zkoumat těl. cvičení z hlediska dynamiky a stanovit nejvýhodnéjší způsoby vyvijení svalové sily. Pro snímáni sil v různých typech odrazů se využívá odrazové desky s píezoel. nebo tenzometrickými snimači; deska se deformuje podle velikosti působíci síly. Využití automatizovaných systémů při zpracování dynamogramů se uplat­ ňuje i v TVS. Měřený el. signál je převá­ děn po úpravách přímo do počítače ne­ bo je zaznamenávám na měřici magne­ tofon, z něhož je převod dat do počíta­ če uskutečňován s určitým časovým odstupem. Silové křivky lze současně sledovat na -^osciloskopu nebo zapsat na -voscilografu. D. se využívá při stu­ diu sport, a tělocvičného pohybu v antropomotorice, biomechanice, fyziolo­ gii, tělových, lékařstvi, kinesiologii a v dalších vědnich oborech zabývají­ cích se technikou pohybu, těl. zdatností a výkonnosti člověka. Např. pomocí odrazové desky lze měřit vertikální slož­ ku sily F a stanovit tak velikost akceleračniho impulsu, který je nepřimou cha­ rakteristikou explozivně silových schopností dolních končetin, dynamometr [řec.j, siloměr, přistroj měřící velikost statické síly. Zpravidla se zjišťují max. hodnoty svalové síly v izometrickém režimu svalové práce (viz izometrická kontrakce). D. lze vyu­ žít i pro sledování změn v průběhu po­ hybu. Rozlišujeme d. mech., manometrický a v polední době převážně použí­ vaný d. elektrický (tenzometrický, od­ porový, torzní). Vlastní snímač síly může být uzpůsoben na tlak, tah nebo zkrut. D. se používá převážně při terénním měřeni velkých souborů jedinců. Vý­ sledky měření se udávají v N, dříve v kp. dynamometrickó křeslo, zařízeni k měřeni -*• statickosilových schopno­ stí. Základem je zpravidla trubková kon­ strukce, na které je připevněno sedátko s opěrkou. Na různé části konstrukce lze připevnit snímače, kterými lze vést informaci do evidenčního přístroje. Konstrukce d. k. musi být odolná vůči sledovaným silovým projevům, aby ne­ docházelo ke zkreslení výsledků. D. k. umožňuje měřit většinu statickosilo­ vých projevů, jejichž zdrojem jsou jednotlivé svalové skupiny, dynamometrie [řec.j, souhrn metod k měření sily (F) a statickosilových pro­ jevů. D. spočívá na předpokladu, že -►statickosilová schopnost člověka je hl. charakteristikou jeho ->silových

140 schopností vůbec. Statickosilové schopnosti lze měřit pomocí různých -►dynamometrů nebo -►dynamome trického křesla. Dyrssen Gustaí, 1891-1981, švéd. sport, funkcionář, člen MOV 1952-70, zakl. a 1949-60 předseda Mez. federace moderního pětiboje a biatlonu (UIPMB), 1936-40 předseda Švéd. šerm svazu a 1947-61 Nár. asociace pro roz­ voj sportu. Olymp, vítěz v moderním v pětiboji 1920. dyskinéze viz poruchy motoriky. dyskoordinace pohybová [lat ], 1. hybná porucha, porucha uspořádání, plynulosti a souhry aktivních volních pohybů. Vzniká v důsledku inadekvátní součinnosti svalů, nervů a smyslů, pro­ jevuje se v narušeném až patologickém průběhu pohybu, vyskytuje se např při -►ataxii, -»apraxii, -»dysmetrii; 2. na­ rušení souladu dílčích pohybů v rámci - ► pohybového aktu nebo narušené uspořádání pohybových aktů v rámci -►pohybové operace; průvodní jev po­ čátků pohybového učení, únavy, stresu apod. dysmetrie [lat ), specifická porucha - ► koordinace pohybu, charakteristická chybným prostorovým rozměřením cí­ lových volních pohybů. Pohybu chybí prostorová přesnost, jedinec postižený d. cíl přesahuje (hypermetrie), nebo jej nedosahuje (hypometrie), odchylky se mohou týkat i směru pohybu. D. je dů­ ležitým příznakem -♦ataxie V. t. poru­ chy motoriky. dyspraxie viz apraxie. Dzurilla Vladimir, * 1942, čs. hokejista, ZMS, brankář. Sehrál 139 mezistátních utkáni (1961-78). Byl členem družstva, které zvitězilo na MS 1972, 1976 a 1977 a v boji o titul mistrů Evropy 1971. Úča­ stnil se ZOH 1964 (3.), 1968 (2 ), a 1972 (3.) a MS 1963 (3), 1965 (2 ), 1966 (2 ), 1969 (3 ), a 1970 (3 ). Nejlepší brankář MS 1965. Nositel státních vyznamenání Za zásluhy o výstavbu a Za vynikaíci práci.

Vladimír Dzurilla

džeksny. slg., viz brusle, džezgymnastika 1. specifické cvičeni při džezové hudbě (zakl. Svědka Moni­

141 ka Beckmannova); 2. pohyb, průprava k džezovému tanci, který vznikl synté­ zou pův. primitivního tance a klas. bale­ tu. V takto pojaté d. udévaji odborníci pét principů pohybu: a) princip polycentrismu, tj. jednotlivé části těla vytvá­ řejí na sobě vzájemné nezávislá centra pohyb, impulsů. Tento princip polyrytmie a polymetrie je převzat z černoš­ ských tanců; b) princip izolace pohybu umožňuje uplatnění principu polycentrismu. Každé centrum impulsu se po­ hybuje časové i prostorově zcela izolo­ vaně. To je v protikladu k celostnimu

džigitovka pohybu, vycházejícímu impulsem z jed­ noho centra (obvykle těžiště těla) a do­ znívajícímu na periférii (např. ve výrazo­ vé gym. R. Bodeho); c) princip tzv, kolapsového drženi těla: tělo celkově po­ někud ohnuto s pokrčenými koleny v jednotlivých částech těla převládá lo­ kální napětí a uvolnění. Toto drženi umožňuje princip polycentrického po­ hybu; d) princip multiplikace znamená zmnožování jednoduchých pohybů v cyklicky se opakujících pohyb, struk­ turách; e) princip opozice se vztahuje na vzájemnou polohu jednotlivých části

těla; určitá část těla je v opozici vůči ostatním. — Termín d. je v naši tělo­ cvičné praxi často nesprávně používán jako označení cvičení kondiční' gymna­ stiky pro ženy při hudbě. Toto cvičeni má jiné úkoly a cíle (viz cvičeni při hud­ bě). džezový tanec viz scénický tanec, džigitovka, druh jezdeckého uměni, při němž jezdci předvádějí na cválají­ cím koni odvážné cviky, např. seskoky, závěsy, často spojené se sekáním šavli do terčů, sbiránim předmětů ze země.

142

EAA

1926 a 1930, držitel stříbrné medaile z OH 1928 (družstva) a MS 1926 (víceboj jednotlivců), efippioi viz dromos. Egypt, Egyptská arabská republika, stát v sv. Africe a v Asii na Sinajském poloostiově, 38,74 mil obyv., hl. město Káhira. Olymp. zkr. EGY. TVS řídí Nejvyšší rada pro mládež a sport, školní TV ministerstvo školstvi, TVS na vysokých školách ministerstvo školství prostřed­ nictvím Sportovního vysokoškolského svazu. V posledních letech se zvýšila státní dotace na TVS. Rozvoj sportu brzdi malá organizovanost a fakt, že v zemi téměř neexistuje rekreační TV. Tělových, zařízení jsou jen u větších středisek; Káhira jich má 51, Alexandrie 39, suezských středisek je 31. Největší stadión v Káhiře je pro 100 000 diváků. Nejrozšířenějšimi sporty jsou fotbal (20 000 členů), basketbal (17 000 členů), házená (10 000), plavání, vzpirání. Egyptský NOV vznikl 1910 a téhož roku získal uznání MOV. Nejúspěšnějšim Olymp, sportem je vzpírání (5 zlatých medaili). Eiben Reinhardt, *1951, kanoista-slalomář NDR. Olymp, vítěz 1972 a mistr světa 1973 ve slalomu C 1. Držitel stříbr­ né medaile v závodě hlidek slalomářů 3 x C 1 z MS 1973 Eiselen Ernst Wilhelm Bernhard, 1792-1846, něm. tělových, funkcionář, spoluzakl. turnérského hnuti a něm. sy­ stému TV, spolupracovník a pokračova­ tel Jahnův, metodik TV. Po zákazu tur­ nérského hnutí metodicky rozpracoval turnérský systém v soukr. těl. ústavu. Cvičení dělil do čtyř stupňů obtížnosti a rozšiřil je o cvičeni na koze, kruzích, J. Sigfrid Edstróm kolovadle, s tyčemi a činkami. Spisy: Die deutsche Turnkunst (Německé efébie [řec.j. v ant. Athénách povinná uměni tělocvičné), spolu s L. Jahnem, dvouletá vojenská služba mladíků po 1816, Turntafeln (Tělocvičné tabulky), dosaženi 18. roku, při níž prodělávali sy­ 1837. Eiselt Evžen, 1916-1981, čes. tělových, stematický fyzický výcvik. Effenberger Josef, 1901-1984, čs. lékař a vědec, 1959-71 ředitel Výzkum­ gymnasta. Člen družstva mistrů světa ného ústavu tělových, v Praze, čest. EAA viz Evropská atletická federace. EABA viz Evropská federace boxerů amatérů. Eager) Edward, 1898-1967, amer. boxer a reprezentant v jizdě na bobech. Olymp, vitéz 1920 v kat. polotěžké (do 79,378 kg) a člen posádky vitézného čtyřbobu USA na ZOH 1932 EBF viz Mezinárodni federace bowlin­ gu. Ecce Homo, motoristický závod do vrchu u Šternberka na Moravě na sil­ niční trati se značným stoupáním a množstvím zatáček. Pořádal se 1921-33 a 1936. Po 2. svět. válce úpra­ vou přilehlé okresní silnice vznikl okruh, na kterém se jezdil automobilový a mo­ tocyklový závod (okruh Ecce Homo). 1980 obnoven závod do vrchu jako zá­ vod ME automobilů v závodech do vrchu. Edstrčm J. Sigfrid, 1870-1964, švéd. sport, funkcionář, čtvrtý předseda MOV 1946-52, spoluzakladatel a předseda Mez. amatérské atl. federace 1912-46, člen MOV 1920-52. Člen exekutivy MOV 1921-52, místopředseda MOV 1931-46.

E. W. B. Eiselen

člen věd. společnosti sport, lékařů v Bulharsku, člen předsednictva věd rady ÚV ČSTV a FTVS, léta pracoval ve výboru Společnosti J. E. Purkyně. Autor řady práci z kardiologie, pneumologie a vlivu TV na těl. rozvoj mládeže a na prodloužení aktivního stáři. Nositel veř uznáni Za zásluhy o rozvoj těl. výchovy I stupně. Eisschiessen viz metaná na ledě ekecheirií [řec.j, „boží mír", vyhlašo­ vaný v ant. ňecku při slavnostech a hrách; jeho porušení stíhaly nejvyšši tresty. Čilém e. bylo zajistit klidný prů­ běh her a bezpečnost účastníků. EKG viz elektrokardiografie. eklektické tělovýchovné systémy, metody, školy viz systémy tělesné vý­ chovy. ekonomičnost pohybu, hospodář nost, úspornost pohybu, důležitá cha­ rakteristika, popř. i kritérium správné provedeného pohybu, podle K. Meinela pohyb, princip. Zejm. při pracovní po­ hyb. činnosti má být požadovaného vý­ sledku dosaženo s nejmenší námahou. Z poznatků ergonomiky je známo, že pracovni pohyby jsou ekonomické, jsou-li současné, symetrické, přirozené, rytmické a nacvičené. E. p. je podmín­ kou i vysokého výkonu sportovního. Ekvádor, Ekvádorská republika, stát v Jižni Americe u Tichého oceánu, 8,02

eliminace

143 mil. obyv., hi. mésto Quito. Olymp. zkr. ECU. TVS řidl Národní sportovní rada, které podléhají' provinční sport, rady, okr. a mistni sport, organizace. Do říze­ ní TVS je zapojeno i ministerstvo škol­ ství a kultury. V zákl. i stř. školách je TV povinná. — E. má 8 stadiónů s kapaci­ tou více než 10 000 diváků a 2 vice než 45 000 diváků, 5 otevřených 50m bazé­ nů, vice než 100 bazénů 25m, sport, ha­ lu s atl. dráhou aj. Ve vétšině hl. mést provincií jsou fotbalové stadióny a tělo­ cvičny. Nejrozšířenějšími sporty jsou fotbal, košíková, plavání, tenis a stolní tenis. Ekvádorský olymp. výbor vznikl 1925, uznáni MOV získal 1959. Sdružuje 16 nár svazů olymp. sportů a 9 sportů neolympijských. 1979 přijal NOV E. pro­ gram výchovy sport, odborníků a pří­ pravy sportovců, při kterém využivá spolupráce s Panamerickou sportovní organizací a akcí - * olympijské solida­ rity. E. se zúčastnil OH 1924,1968-80. elaiticita [řec ], pružnost, schopnost pevných těles znovu nabýt pův. formu jako před deformaci. E. působí proti změně formy, zabraňuje trvalé defor­ maci. Rozlišuji se 4 zóny e.: a) lineárni e , napětí je proporcionální k deformaci (ideální pružina); b) nelineární e., napě­ tí není lineární k deformaci; po odleh­ čení se forma tělesa znovu vrací do pů­ vodní formy; c) plastická e., zvyšuje se deformace, hranice e. jsou překročeny; po odlehčeni se forma již zcela neregeneruje; d) zóna zničeni, počíná ničení předmětu. Napětí deformovaných těles se měří v J.

Elasticita.

Elastoturf viz plastické povrchy. El Car, vl. jm. Karel Jiřiček, *1900, čes. kult. pracovník, děl. básník, náčelník a vychovatel FPT, zakl. a vedouci El Ca­ rovy div. skupiny - dramat, odboru FPT Vysočany, která na jevišti využívala tzv. rytmodeklamaci, tj. formu scénické montáže slova, tělocvičných prvků, sborové recitace a zpěvu. Nositel Řádu 25. února 1948 (1950) a Řádu práce (1958). Eleková Ilona, *1907, maď. šermiřka. Olymp, vítězka v soutěži jednotlivkyň 1936 a 1948. Mistryně světa 1951 (jednotlivkyně), 1937, 1952-55 (druž­ stva), mistryně Evropy 1934-35 (jednot­

livci), 1933-35 (družstva). Držitelka stří­ brných medailí z OH 1952 (jednotlivky­ ně), MS 1937 a 1954 (jednotlivkyně), 1948 a 1951 (družstva) a ME 1936 (druž­ stva) a bronzových z MS 1955 (jednotlivkyné) a 1956 (družstva), elektrický signalizační přístroj, v šermu zařízeni signalizující zásahy Po stlačení el. zárazníku na hrotu zbraně je signál veden izolovaným drátem na če­ peli -*• osobní šňůrou šermíře přes na­ viják do přístroje. V šermu fleretem sig­ nalizuje zásahy čtyřmi světly: zásahy na - * platný povrch těla šermíře světlem červeným a zeleným (každý šermíř má své světlo), zásahy na neplatný povrch světlem bílým a světlo žluté ohlašuje blokování přístroje, např. přiložením neizolované části zbraně na vodivou ve­ stu. — V šermu kordem signalizuje zá­ sahy pouze červené a zelené světlo. Moderní přístroje vydávají současné i akustický signál. V šermu fleretem signalizuje přístroj zásahy na obou stra­ nách v časovém rozpětí 2 s, s výjimkou zásahů na neplatný povrch po platném zásahu u jednoho šermíře. V šermu kor­ dem přístroj zaznamenává zásahy na obou stranách, je-li interval mezi obě­ ma zásahy kratši než 0,05 s (přičtou se oběma šermířům). •lektrický zárazník, součást el. kordu a fleretu; přišroubován na hrot čepele vyvolá při stlačeni signalizaci zásahu v -» elektrickém signalizačním přístroji. Zárazník musí být upraven tak, aby způ­ sobil signalizaci zásahu teprve při tlaku větším než 500 g ve fleretu a 750 g v kordu. Dráha, kterou urazí při tom hrot zárazníku, může být ve fleretu neo­ mezené malá, v kordu musí být větší než 1 mm. Zárazník má válcovitý tvar, u fleretu je přední strana plochá, v kor­ du jsou okraje zaoblené. Průměr hrotu zárazniku u fleretu je 5,5 až 7 mm a u kordu 8 mm, průměr tělesa zárazni­ ku nesmí být menší o více než 0,3 mm. elektrokardiografie [řec ], EKG, me­ toda snímáni a registrace el. proudů provázejících srdeční činnost. Je nepo­ stradatelná k odhaleni některých po­ ruch srdeční funkce, nepravidelnosti sr­ deční akce, přetížení a slabosti srdeční­ ho svalu, nedostatečné dodávky kyslíku do srdečního svalu aj. Zhodnocení sta­ vu oběhového ústrojí neni závislé jen na EKG, ale na komplexním hodnoceni. Ke sledováni srdeční frekvence a k od­ haleni některých v klidu se neprojevujicích němých poruch slouží aplikace EKG při -*■ zátěžovém vyšetření, elektroléčba, druh fyzikální léčby využívajici léčebného účinku různých dru­ hů el. energie. Stejnosměrný galvanic­ ký proud vyvolává ve tkáni elektrolytic­ ké účinky, na nervových vláknech účin­ ky elektrotonické. Galvanickým prou­

dem lze vpravovat do organismu ionizovatelné léky (iontoforéza). U poruch ob­ vodových nervových mot. buněk se v diagnostice a léčbě používají dráždi­ vě proudy s rychlou změnou intenzity, popř. směru průtoku; nejsou vhodné u zdravých sportovců k vyvolávání tetanického dráždění svalů při posilováni, neboť přinášejí škodlivé komplikace a trvalé následky na vazivovém apará­ tu. Léčba senzitivních nervů impulsivními proudy tlumí bolest (diadynamické proudy). Podobný princip mají i kapesni přístroje (analgonic) užívané k tlume­ ní bolesti u sportovců. V tělových, lé­ kařství slouži vysokofrekvenční proudy funkční diagnostice (pletysmografie). Vysokofrekvenční proudy o nizkém na­ pětí a vysoké intenzitě při průchodu lid­ ským tělem tkáně prohřívají (diatermie) elektromyografie [řec], EMG, zá­ znam biol. činnosti přičně pruhovaných svalů Snímají se akční potenciály vzni­ kající v nervosvalových buňkách, zesilu­ ji se a registruji. Užívají se elektrody povrchové nebo jehlové, které mohou snímat činnost jedné nebo několika mot. jednotek. Na obrazovce přístroje lze vizuálně sledovat potenciály, regi­ strační zařízeni pořídí písemný záznam křivek, reproduktor se zesilovačem umožní akustické snimáni. U zdravých sportovců lze zdokonalit ovládání pohy­ bu zlepšením informace o jeho průbě­ hu pomocí elektromyografického zá­ znamu na obrazovce a akustického sní­ máni. elektrostimulace [řec. + lat ], elektrogymnastika, diagnostická a léčebná metoda využlvajíci dráždivého účinku nízkofrekvenčních el. proudů. Při impul­ sním proudu dochází k podrážděni sva­ lu se vznikem záškubu a při sérii impul­ sů vzniká tetanický stah svalu, trvalá kontrakce. Kolísavou intenzitou proudu vzniká stah svalu podobný volnimu. Aplikační těch. je různá podle léčebné­ ho cíle jednotlivých poruch. Pro pre­ venci oslabení zdravých nebo mírně po­ škozených svalů. popř. při fixaci konče­ tiny sádrovým obvazem se používá tetanizující proud s trváním impulsů 1-10 ms při frekvenci 30-60 impulsů za se­ kundu. Není vhodné u zdravých k zvý­ šení svalové síly. Eliáš Jiří, *1933, čs. kanoista, MS. Zís­ kal stříbrnou medaili v kánoi jednotli­ vců na 10 000 m na ME 1959. Zúčastnil se MS 1958 (4. C 1 10 000 m), ME 1957 (6. C1 1 000 m a C 1 10 000 m) a 1961 (5. C 1 10 000 m). eliminace, vyřazovacl, vylučovací způ­ sob uplatňovaný ve sport, soutěžích, při kterém vítěz postupuje do dalšího kola a poražený se vyřazuje z další soutěže (tzv. k. o. systém) nebo přistupuje do

Elliot kola poražených. V t systémy sportov­ ních soutěží. Elliott Herbert, ‘ 1938, austr. atlet, bě­ žec na střední tratě Olymp, vítěz na 1 500 m 1960 (3:35,6 min). Vytvořil tři SR: na 1 500 m 1958 (3:36,0 min) a 1960 (3:35,6 min) a na 1 míli 1958 (3:54,5 min). El Quafi Boughéra, 1899-1959, alžírský atlet startující za Francii, maratónec Ví­ těz olymp. her 1928 v maratónu (2:32:57,0). ELRA, angl European Leisure and Re­ creation Association, Evropská organi­ zace volného času a rekreace, zal 1972 v Curychu. Je zaměřená na koordinaci a spolupráci nár. a evr. organizaci zabý­ vajících se otázkami volného času a re­ kreace. Každé 3 roky pořádá mez. kon­ gresy. Výbor má 5 poradních skupin za­ měřených na plánování, řízeni, výzkum, informace a dokumentaci, výchovu a vzdělávání. Zabývá se i otázkami TK. ' Elsnic Ludvik, 1904-1977, význ. pracov­ ník čs. plachtařství 30. až 60. let. 1930 absolvoval plachtařský výcvik. Od 1931 se významně podílel na obnově a roz; voji čs. plachtařství, po 1945 pomáhal obnovovat plachtařství i motorové sport, létání v ARČS. V Aeroklubu Svazarmu působil až do 60. let. 1932 vytvo­ řil čs. vytrvalostní plachtařský rekord. Konstruktér dvousedadlového větroně EI-2 M Šedý Vlk. Elvstrňm Paul, “ 1928, dán. jachtař. Olymp, vítěz 1948 ve třídě Soling, 1952, 1956 a 1960 ve třídě Finn Mistr světa ve třídách Star 1966-67, 5,5 1966 a Soling 1969 a 1974; mistr Evropy ve třídě Finn 1960, Lětajici Holanďan 1954 a Soling 1971. Startoval i na OH 1968 (4. místo ve třídě Star) a 1972. V 70. letech se stal vedoucím dánské reprezentace a pře­ devším konstruktérem a výrobcem ja­ chet. 1981 se znovu objevil mezi závod­ níky a spolu se svou dcerou Trine začal jezdit na plachetnici třídy Tornado. Po počátečnich neúspěších obsadili na OH 1984 4 místo a získali titul na ME 1984 Elyot Thomas, 1490-1546, angl. peda­ gog, propagující TV na šlechtických ústavech v Anglii Své pojetí zachytil v díle The Book named the Governor (Rozprava o vychovatelství). Emerson Boy," 1936, austr. tenista. Pě­ tinásobný vítěz Wimbledonu (dvouhra 1964- 65, čtyřhra 1959,1961 a 1971), osm­ krát zvítězil na mez. mistrovství Francie (dvouhra 1963 a 1967, čtyřhra 1960 —65), šestkrát na mez. mistrovství USA (dvouhra 1961 a 1964, čtyřhra 1959-60) a devětkrát na mez. mistrovství Austrá­ lie (dvouhra 1961 a 1963—67, čtyřhra 1962, 1966 a 1969). Člen družstva, které vyhrálo Davisův pohár 1959, 1961—62, 1964-67. EMG viz elektromyografie. emocionalita, celkové působeni

144 všech citových momentů při cvičeni, např. soutěživosti, zábavnosti, zajíma­ vosti, rušnosti, pestrosti. Cvičení emoci­ onálně zabarvená jsou účinnější, zvyšuji aktivitu cvičenců; vyhovují zvláště mlá­ deži.

Ortrun Enderleinová

Enderleinová Ortrun, *1943, sáňkařka NDR. Olymp, vítězka 1964 a mistryně světa 1965 a 1967. Enderová-Matthesová Cornelia, nar. 1958, plavkyně NDR. Olymp, vítězka 1976 na 100 m a 200 m v. zp., 100 m mo­ týlek a ve štafetě 4 x 100 m v. zp. Mis­ tryně světa 1973 na 100 m v. zp., 100 m motýlek a ve štafetě 4 x 100 m v. zp. a 4x100 m polohový závod; 1975 na 100 m v. zp., 100 m motýlek, ve štafetě 4 x 100 m v. zp. a v polohové na 4 x 100 m. Mistryně Evropy 1974 na 100 m a 200 m v. zp. a ve štafetách 4 x 100 m v zp. a v polohové na 4x100 m. Držitelka stříbrných medailí z OH 1972 (200 m po-

Cornelia Enderová

lohový závod), 1976 (4 x 100 m v. zp.), MS 1973 (200 m polohový závod) a 1975 (200 m v. zp ). Enders Klaus, *1938, motocyklový zá­ vodník NSR. Mistr světa v silničních zá­ vodech sajdkárů 1967, 1969, 1970,1972, 1973 a 1974. Vyhrál 27 závodů Grand Prix. energetická hodnota potravy, ob­ sah energie v živinách vyjádřený množ­ stvím tepla vznikajícím při spalování potravy v organismu. Vyjadřuje se v kilojoulech (k j); spálením 1 g bílkovin nebo sacharidů se získá 17,2 kJ, 1 g tu­ ků 39 kJ. Pro e. h. p. jsou vypracovány

doporučené denni dávky potravy podle věku, pohlaví, namáhavosti práce a podle druhu a rozsahu pohyb, činno­ sti. Pro lehce pracující se doporučuje denni dávka 11 000 kJ, pro vrcholové sportovce často i dvojnásobek, energetická náročnost pohybových činností, kvantitativní vyjádření výdeje energie pomocí fyzikálních jednotek (J, k j.s "', k j.m in '1 aj.) či intenzitou meta­ bolismu v násobcích náležité hodnoty bazálniho metabolismu (nál. 8M = 100 %). Při výkonech max. intenzity dosahu­ je metabolismus zvýšení až na 30000 % nál BM, doba trvání výkonů je 5-10 s, energeticky jsou zabezpečovány - ► alaktátovou složkou neoxidativniho me­ tabolismu. Výkony submax. intenzity tr­ vající několik desítek s až min odpoví­ dají přibližně 10 000 % nál. BM, v jejich energetickém hrazení převažuje —► laktátová složka metabolismu. Výkony střední intenzity (1 000-4 000 % nál. BM) a malé intenzity (200-600 % nál. BM) tr­ vající desítky minut až několik hodin jsou energeticky hrazeny téměř úplně - ♦ oxidativní složkou metabolismu. Údaje o energetické náročnosti jednot­ livých sport, disciplín je třeba považo­ vat za orientační, vzhledem k individu­ álním rozdilům např. v technice a účin­ nosti pohyb, činnosti, energetické zdroje, zákl. živiny, bílko­ viny, tuky a cukry, které se účastní pří uvolňování energie. Pokud je v organis­ mu dostatek tuků a cukrů, brání se or­ ganismus spalování bílkovin. Spalování tuků a cukrů závisí na řadě faktorů. Rychlejším a pohotovějším palivem jsou cukry, které jsou využívány na za­ čátku zátěže. Jejich podíl při spalování roste, jestliže intenzita činnosti stoupá a objevuje-li se současně -» oxidativní (anaerobní) metabolismus. Tuky zabez pečují energetické hrazení výkonu asi ze 70 % při déletrvajici zátěži intenzity nepřesahující 60 % maxima. Čím déle cvičení trvá, tím více stoupá procento spalovaných tuků. To je pro organis­ mus velmi výhodné, protože zásoby tu­ ků v těle jsou mnohokrát větší než cu­ krů. Kdyby organismus spaloval pouze cukry, vydržel by pracovat asi 2 h, kdež­ to spalováni tuků je při vhodná intenzi­ tě a trváni zátěže téměř neomezené. Trénovaní vytrvalci spaluji tuky dřivé a při nižši intenzitě než netrénovaní Na druhé straně však nelze spalovat pouze tuky bez cukrů. Vliv na vzájemný poměr využíváni tuků a cukrů má způsob výži­ vy. Při tukové dietě s vynecháním cukrů je energie hrazena až z 90 % tuky, ale schopnost podávat submax. výkon kle­ sá asi o 50 % než při stravě složené pře­ vážně z cukrů. Při ní se spaluji ze 30 % i tuky a jejich podíl při delším trvání práce stoupá až na 60 %. I pro intenziv­

eskymácký obrat

145 ně trénující je tedy nejvhodnější smíše­ ná dieta v obvyklých proporcích. Obo­ hacení stravy cukry několik dni před in­ tenzivním výkonem může zvýšit obsah složitých cukrů (glykogenu ve svalech) a tím i prodloužit dobu, po kterou orga­ nismus je schopen podávat výkon; sou­ časně se však nadměrně zvyšuje hladi­ na laktátu inzulínu. Takové ovlivňování výkonu je spojeno s řadou rizik. Engels Bedřich, 1820-1895, spoluzakl. teorie věd. kom. a první rev. proletářské strany, spolupracovník a přítel K. Marxe. Problematikou TV se zabýval v řadě prací v souvislosti s řešením vý­ chovných a sociálních problémů. Spolu s Marxem ji považuje za neoddělitelnou složku výchovy a kultury TV stavěl jako složku výchovy do služeb děl. třídy. Vých. otázkami se zabýval zejména v dílech: Postaveni děl. třidy v Anglii (1845), Anti-Dúhring (1878), v Dopisech z Wuppertalu (1839), v Flberfeldských řečech (1845) a v Principech komunis­ mu (1847). Ztotožňuje se s názory Mar­ xe, jak je podal v Instrukci delegátům generální rady kongresu I. internacio­ nály 1866 a v 1. díle, kap XIII. Kapitálu, kde je vymezen pojem výchovy, spojeni rozumové, těl. a polytech. výchovy. Ty­ to názory hájil zejm. proti Dúhringovi, který hlásal, že v socialismu nahradí vý­ roba, spojená s těl. prací, těl. výchovu. Enkeová-Buschová-Kaniová Karin, "1961, rychlobruslařka NDR. Olymp, ví­ tězka na trati 500 m 1980, na 1 000 m a 1 500 m 1984 Mistryně světa v klasic­ kém čtyřboji 1982, 1984, ve sprinter­ ském čtyřboji 1981, 1983-84. Držitelka stříbrných medailí ze ZOH 1984 (500 m, 3 000 m), MS 1981 (klasický čtyřboj), 1982 (sprint), ME 1981-83 (čtyřboj) enzymy [řec.], složité org. látky bílko­ vinné povahy, specifické biokatalyzáto­ ry urychlující a regulující chem. reakce v živém organismu, a) Enzymy neoxidativního metabolismu reguluji neoxidativni přeměnu glukózy na laktát (anae­ robní glykolýzu). Pro posouzení neoxidativního bioch. potenciálu svalových vláken se stanovuje např. aktivita enzy mu fruktózo-6-fosfátkinázy nebo laktátdehydrogenázy. Enzymy neoxidativního metabolismu se vyskytují v rozpustné frakci buňky, v cytosolu. b) Enzymy oxidativního metabolismu regulují oxidativni přeměny cukrů, tuků a bílkovin ve vstupech do společné a konečné cesty energetického metabolismu - citrátového cyklu - a v jeho dilčich přeměnách. Citrátový cyklus je nejen místem ko­ nečné oxidace živin, ale také „křižovat­ kou" syntetických pochodů pro výstav­ bu tkání organismu. Aktivita citrátsyntázy vypovídá o možnostech vstupu do citrátového cyklu, aktivita izocitrátdehydrogenázy limituje rychlost metabo-

lických dějů v citrátovém cyklu Aktivita enzymů sukcinátdehydrogenázy a malátdehydrogenázy vypovídá o závěreč­ ných fázích procesů oxidativnich pře­ měn Enzymy oxidativního metabolismu se vyskytují v mitochondriálni frakci buňky. epifýza (řec), samostatně osifikující zakončení dlouhých kostí. Od -*• diafýzy ji odděluje růstová, epifýzová chru­ pavka. Jejim zánikem je ukončen růst kostí do délky. epigastrium [lat ], krajina těla ležící mezi oblouky žeberními a rovinou pro­ loženou pupkem. Erben František, 1874-1942, čes. gym­ nasta. Mistr světa 1907 a 1911 (druž­ stva) Držitel stříbrné medaile z MS 1909 a bronzové z MS 1907 (víceboj jednotlivců). 1909-14 působil jako ve­ doucí tělocviku na Hlavni důstojnické tělocvičné škole v Petrohradě, později byl ředitelem tělocvičných škol ČOS. Po 1. svět. válce redigoval čas. Tělo­ cvik. Autor řady tělocvičných skladeb. Účastník protifašistického odboje, po­ praven nacisty v době heidrichiády. Ercegan Milan, *1916, jug. sport, funk­ cionář, propagátor a reformátor zápa­ su, od 1972 předseda Mez. federace amat. zápasu (FILA), 1964-72 sekretář těch. komise a gen. sekretář, žurnalista. Eret Václav, *1927, čs. házenkář, ZMS. Jeden z nejlepších hráčů házené v Čes­ koslovensku, vynikající střelec. Držitel stříbrné medaile z MS v házené o 7 hrá­ čích 1958 a bronzové z MS o 11 hráčích 1955 Od 1970 trenér škody Plzeň

Václav Eret

Eretoví Květa, *1926, čs. šachistka, MS. Od 1957 mezinárodní mistryně. Mnohonásobná mistryně republiky. V pásmovém turnaji k MS 1957 byla druhá a v turnaji kandidátek MS 1958 obsadila 10. místo. Byla členkou čs. družstva žen, které získalo bronzové medaile na šachové olympiádě 1957. ergometr [řec ], zařízení pro měření vykonané práce nebo výkonu. Nejčastějši formou je bicyklový e., kde veli­ kost vykonané práce lze vyjádřit přímo v joulech (J) nebo ve watech (W). V. t. zátěžové vyšetřeni

ergometrie [řec ], měřeni práce, me­ toda vyšetření organismu pohyb, zatí­ žením, kdy je do práce zapojeno co nej­ více svalových skupin, stupeň zatíženi je měřitelný fyzikálními jednotkani a je reprodukovatelný, způsob zatížení ne­ vyžaduje zvi. návyk nebo zručnost a podmínky při zatížení jsou standardi­ zované. E. je zákl. metabolické a funk­ ční diagnostiky sportovců, průměrné populace, oslabených jedinců i nemoc­ ných před zahájením rehabilitace. Chů­ ze nebo běh na běhacím koberci se nejvíce přibližuje přirozenému způsobu zatížení, intenzita zatížení se mění rych­ losti posunu a sklonem běhacího ko­ berce. Vzhledem k nákladnosti tohoto zařízení i ke zvýšeným nárokům na udr­ žování rovnováhy vyšetřovaných je čas­ těji užíván bicyklový ergometr s brzdným odporem. Zatížení je dávko­ váno ve wattech (W), u nákladnějších přístrojů bývá zabudováno zařízení vy­ rovnávající nerovnoměrnou či nestálou frekvenci otáček, aby byla dodržena stanovená úroveň zatíženi, jindy je tře­ ba udržovat stálou frekvenci šlapáni, zpravidla 60 otáček za 1 minutu, ergoterapie [řec ] viz léčba prací. Eriksen Stein, *1927, norský lyžař. Ví­ těz ZOH 1952 (obří slalom) a trojnásob­ ný mistr světa 1954 (slalom, obří slalom a trojkombinace). Držitel stříbrné me­ daile ze ZOH 1952 (slalom). Eschborn Cup, světový pohár druž­ stev žen ve sport, chůzi, pořádaný po­ prvé neoficiálně 1979 v Eschbornu (NSR), oficiálně od 1981 na trati 5 km, od 1983 na trati 10 km. Eschert Júrgen, *1941, kanoista NDR. Olymp, vítěz 1964 a držitel bronzové medaile z ME 1965 v závodě kánoí jednotlivců na 1 000 m. eskymácký most, způsob vztyčení zvržené kánoe nebo kajaku s dopomocí. Dopomoc dává jezdec v druhé lodi, který přistrčí příď své lodi k boku zvrže­ né lodi a jezdec pod vodou se opřením o ni zdvihne jako při - *- eskymáckém obratu. eskymácký obrat, v kanoistice 1. způ­ sob obrácení převržené lodi jezdcem (nebo dvojici jezdců) do pův. polohy pomoci záběru pádlem: a) pákovým způsobem — kajakář v záklonu (s palu­ bou nad zády) drží pádlo na straně tak, aby tvořilo páku - jednou rukou za ko­ nec listu, druhou za dřík nedaleko listu. Vzepřením o vodu otočí loď do správné polohy Provedeni na kánoi je obdobné, jen páka je kratší; b) šroubovým způso­ bem - jezdec drží pádlo normálně, při­ krčí se dopředu k palubě (obličejem k hladině) a ke straně, kde drží pádlo. Záběrem obloukem od lodi a pak k lodi obrátí loď zpátky na hladinu; 2. při spe­ ciálních soutěžich obrat o 360° kolem

eso podélné osy lodi na libovolnou stranu estetika télesné kultury, vědní odvě­ a libovolným způsobem bez cizi pomo­ tvi, zkoumajíc! a vysvětlující estetické ci. Soutěže v e. o. se vypisuji samostat­ jevy a vztahy člověka v TK. E. t. k. zo­ ně nebo v rámci veřejného závodu (mu­ becňuje teor. zkušenosti z praxe umě­ sí být zařazeny v celostátním kalendáři lecké tvorby a vyjadřuje est. názory kanoistiky). Konají se na vodé stojaté a záliby existující’ v oblasti TK v dané nebo mírně proudící (do 1 m/s) o nej- společnosti. V současné době můžeme menší hloubce 150 cm nebo v krytých těl. cvičeni rozdělit z est. hlediska do 3 bazénech. Závodi se ve dvou discipli­ skupin: a) těl. cvičení, u nichž není est. nách: a) pět obratů na čas, b) počet e. stránka u cvičence ani u diváka pociťo­ o. za 30 s. V obou disciplínách se vedou vána jako základní, jsou zaměřená na výkon, který je objektivně měřen ča­ rekordy. eso, slg. v tenisu a volejbalu prudké sem, délkou, počtem zásahů aj.; b) těl. umístěné podáni, na které soupeř ne­ cvičení, u nichž se oceňuje výkon i est. stačí správně zareagovat a míč dopad­ účin, např. ve sport, gymnastice, v krasobruslení, ve skocich do vody; c) těl. ne přímo na zem do pole soupeře. Eso, čs. motocykl pro sport, účely, vý­ cvičeni, v nichž převažuje est. hledisko robce Kovovýroba Vlašim, závod Divi- nad výkonnostním, např. moderní gym­ šov, konstruktér Jar. Simandl. Plocho- nastika, tanec, estetické směry v TV. — drážní 500 cm3 OHV, terénní 250 a 350 Vlivem společensko-hist. praxe se míra cm3. Další vývojová řada těchto strojů est. složek v těl. cvičeních mění. Např. je vyráběna v n. p. Jawa Týnec nad Sá­ cvičeni, která nemají výrazně est. prvky, zavou, závod Divišov. Plochodrážni mo­ mohou být za určité situace nebo pro tocykly jsou rozšířeny po celém světě někoho zdrojem est. zážitků (skok vyso­ ký, sjezd na lyžích aj.) tím, že jsou stylo­ a byly na nich získány tituly na MS. Esposito Phil, *1942, kan. hokejista, vě vytříbené, nad silou v nich převažuje útočník. Hrál v klubech Chicago Black účelnost, projevuje se v nich osobnost Hawks, Boston Bruins a New York Ran­ sportovce aj. Est. prožitky samotného gers a v 1412 zápasech NHL vstřelil 717 cvičence nebo sportovce při pohyb, branek. Reprezentoval Kanadu na MS činnostech jsou velmi důležité i pro je­ 1977 (4.) a na Kanadském poháru 1976 ho pohyb, a morálně volní rozvoj. Umě­ (1.). Vítěz Stanley Cupu 1970 a 1972. lecký projev v TV je specifickou formou 6 x nejlepší střelec NHL. poznáni možnosti a krásy pohybujíciho Esserová Roswitha, *1941, kajakářka se lidského těla. Odraz této skutečnosti NSR. Olymp, vítězka 1964,1968, mistry­ je v soc. estetice těsně spjat s mravním ně světa i Evropy 1963 v závodě kajaků účinem. — Zvláštní est. účin mají hro­ dvojic na 500 m (vždy s - ► A. Zimmer- madná vystoupení cvičencú a sportov­ mannovou) a vítězka MS 1970 ve stejné ců. Za hud. doprovodu umožňují kom­ disciplíně (s R. Breuerovou). Držitelka plexní est. prožitky i vyjádřeni určitých stříbrných medailí z MS 1966 (K 1 myšlenek, kterými lze působit na divá­ a K 4), 1971 (K 4), z ME 1967 (K 4), 1969 ky. (K 4) a bronzových z MS 1970 (K 4), ME estonské podání, ve volejbalu prudké 1965 (K 2 s Feltenovou, K 4), ME 1967 (K vrchní podání v bočném postavení, po2 s R. Breuerovou) a 1969 (K 2 s A. Zim- př. z rozběhu. V ČSR poprvé předvede­ no 1932 estonskými hráči družstva Kalemermannovou). estetické sméry v télesné výchově, vu z Tallinu. tělových, soustavy, jejichž součástí jsou etapový závod, závod rozdělený do est. zážitky a hodnocení. Požadují, aby několika etap (samostatné měřených tělocvičný pohyb byl také výrazem úseků). Pořadi a výkony závodníků osobnosti cvičence. Využívají někte­ v každé etapě hodnot! rozhodčí podle rých druhů umění, zejm. hudby. Vytvá­ předem stanoveného regulativu a vý­ řejí jednotlivé metody či školy, a to me­ sledky započítávají do celkové klasifi­ tody spojení s hud doprovodem (nej­ kace. výraznější je metoda - * J. Dalcroze, při etapy sportovního tréninku, obsa­ niž jsou tóny znázorňovány určitými po­ hové členění tréninku jako dlouhodobé­ hyby), metody bez hud. doprovodu ho procesu. Pro dosažení vysoké sport, (metoda -» R. Labana, která chce pro­ výkonnosti je nutné trénink dlouhodo­ budit zanedbaný pohyb, smysl člověka bě organizovat podle zákonitostí fyzic­ rytmickými cviky bez spoutání hudbou) kého i psyoh. vývoje jedince, podle a metody smíšené (metoda, kterou vy­ specifických zvláštnosti jednotlivých tvořil R. Bode, je založena na rytmu sportů i podle zákonitostí zvyšování napětí a uvolnění, dynamice tónu, výra­ sport, výkonnosti (zásady dynamiky, zu pohybu, nepřesném taktu nebo eu- velikosti a charakteru zatížení). — Více­ rytmii, -*■ R. Steiner ve své metodě po­ letý trénink od začátečníků až po vyšší vyšuje pův. průvodní' posunek při mluvě výkonnostní úrovně má v jednotlivých na samostatný osobitý výraz (na „vidi­ letech poněkud odlišné cíle a úkoly telnou řeč"). (bezprostřední i perspektivní), které ho

146 dělí na etapu zákl., specializovaného a vrcholového tréninku. Zaměření prvních dvou etap se podřizuje poža­ davkům vrcholového trěninku v tom smyslu, že se v tomto období vyt vě ji zákl. pozdějšiho vysokého výkonu (v stranný rozvoj, příslušné schopnost, a dovednosti aj ). — Etapa zákl. trénin­ ku nemá být kratší než 2-3 roky. Je v dlouhodobém procesu zvi. důležitá, její zanedbání nelze v budoucnosti na­ hradit. Často je nesprávně vykládáno pojetí tzv. rané specializace, jímž je mí­ něno sníženi věkové hranice zahájení etapy specializovaného tréninku při současném zkrácení či dokonce vypu­ štěni etapy zákl. tréninku. Prvni etapa dlouhodobého tréninku se zaměřuje na rozvoj všestranného pohyb, základu v souladu s přirozeným vývojem a na přizpůsobení se pravidelnému zatěžo­ vání. Vytváří se rovněž zákl. dovedností a taktiky. Kritériem správnosti tréninku není aktuální sport, výkon, ale předpo­ klady pro výkon budoucí. Objem zatíže­ ní, které se uskutečňuje převážně všeo­ becně rozvijejicimi cvičeními, je třeba poměrně rychle zvyšovat. Vyšší objem a všestrannost stimulují přirozený vývoj a perspektivně nejlépe zdokonalují adaptační funkce. — V etapě speciali­ zovaného tréninku nastává přechod od všestrannosti ke zdůrazněné specializa­ ci. Rozvíjejí se a zdokonaluji ty pohyb, schopnosti a dovednosti, které jsou bezprostředním obsahem daného výko­ nu. I v této etapě jde o další posílení předpokladů pro vrcholovou výkonnost v následující etapě, dále roste zatížení, které se zvyšuje hl. využivánim speciál­ ních prostředků — Dlouhodobý trénink završuje etapa vrcholového tréninku. Její začátek je ve většině sportů situo­ ván do věkového období 19-20 let. Úko­ lem této etapy tréninku je dosáhnout na zákl. z předchozích etap vrcholové výkonnosti. Trénink pokračuje v ještě větším objemu, větší intenzitě a usku­ tečňuje se hlavně speciálními tréninko­ vými prostředky (i když ani v této etapě nemůže všestrannost zcela vymizet). ETFCF viz Evropská federace trenérů atletiky. Etiopie, Socialistická Etiopie, stát ve vých. Africe, 29,9 mil. obyv., hl. město Addis Abeba. Olymp. zkr. ETH. TVS řídi Etiopská komise pro sporty a tělesnou výchovu, která v květnu 1976 nahradila Národní konfederaci etiopských sportů. Školní TV je povinná. Tech základna TVS je zatím malá, fotbalové stadióny jsou v Addis Abebě, Asmaře, Dire Dawě, Bahir Daru. V posledních letech se situace začíná měnit. Zvýšila se podpo­ ra státu TVS. Nejrozšiřenější sporty jsou fotbal a atletika. Etiopský NOV vznikl 1948 a 1954 získal uznání MOV.

Evropská federace psychologie sportu

147 Na OH získali etíopští běžci 5 zla­ tých, 1 stříbrnou a 4 bronzové medaile. K nejznámějším patří -» Abebe Bikila, - ► Mamo Wolde a - ► Miruts Jifter. Euler Car1 Philipp, 1828-1901, něm. tě­ lových. pedagog a historik, učitel prus­ kého ústředního tělových, ústavu v Ber­ lině, odpůrce Rothsteina, zahájil spor o bradla. Spisy: Geschichte des Turnunterrichtes Dějiny vyučování tělocviku), 1891; Enzyklopidisches Handbuch des gesamten Turnwesens (Encyklopedie tělesné výchovy),'1894-95, 3 sv. Eulerův skok, v krasobruslení skok po odrazu z oblouku vzad z vnější hrany, v letové fázi obrat o 360° a doskok do oblouku vzad na vnitřní hranu brusle. Volná noha opisuje velký oblouk v uno­ šeni. Dvojitý skok se skáče s obratem o 720°, trojitý o 1 080° Euroflex viz plastické povrchy. Euroloppet viz Evropská běžecká liga eurytmie, výrazové tan. směr silně ovlivněný mysticismem. Jeho zaklada­ tel - filozof Steiner - hledá v pohybech paží, rukou a v různých variantách ge­ sta výraz lidského nitra Barevnost dlouhých říz tanečnic a jevištní dekora­ ce zvyšují působivost vystoupení a jeho symboličnost. Eusebio, vl. jm. Eusebio da Silva Ferre­ ira, "1942 y Mosambiku, od 1961 Portu­ galsko Útočník Benfiky Lisabon (1960-74), Portugalsko reprezentoval 64 x (40 branek). Nejlepší střelec MS 1966 (3. místo - 9 branek). Nejlepši fot­ balista Evropy 1966 a nejlepši evr. ligo­ vý střelec 1968 a 1973. Clen vybraného mužstva FIFA 1963 a mužstva UEFA 1964.

tra světa nad - ► A. Alechinem, ale pro­ hrál s ním v odvetě 1937 a tím ztratil titul. 1970-78 předseda Mez. šachové federace (FIDE) a od 1978 čestný před­ seda. Autor šachových publikací a učebnic. Evergrass viz plastické povrchy Everplay viz plastické povrchy. Evertová-Lloydová Chris, ' 1954, tenistka USA. Vítězka Wimbledonu ve dvouhře 1974,1976,1981, mez. mistrov­ ství Francie 1974-75,1979-80,1983, USA 1975-78, 1980, 1982 a Itálie 1974-75, 1980-81. První na svět. žebříčku 1974-77. 1978,1980 a 1981 byla vyhlášena mistry­ ní světa Podílela se na vítězství druž­ stva USA v Poháru federace 1977-82.

Chris Evertová-Lloydová

Everts Harry, * 1952, belg. motocyklo­ vý závodník. Mistr světa v motokrosu kubatury 125 cm3 1979, 1980 a 1981 na strojích Suzuki.

Harry Everts

Eusebio

eutonie, cvičeni, která se snaži pomocí regulace svalového napětí dosáhnout celkové relaxace a pocitu pohody. Zdů­ razňuje se uvědomělý, individuálně pro­ váděný pohyb v kontaktu dvojic a tro­ jic, který vede k uvědomění si okamži­ tého vztahu evidence a okolí. Euwe Maghelis (Max), 1901-1981, niz. šachista. Mistr světa 1935—37. Zvítězil ve více než 20 mez. turnajích, z toho tři­ krát v Hastingsu (1923/24, 1930/31, 1934/35). 1935 zvítězil v boji o titul mis­

Evropa, lehčí jednoposádkové pla­ chetnice mez. *■ lodní třidy pro mládež a dospělé, zejm pro samostatné závo­ dy žen. Délka 335 cm, plocha plachet 7 m', hmotnost 80 kg Loď je možno amatérsky stavět ze sklolaminátu i pře­ kližky. V CSSR velmi rozšířená Evropská atletická federace, angl European Athletic Association, EAA, zal. 1970 v Pařiži, kde je také jeji sídlo. V současné době sdružuje 32 nár. fede­ raci, které jsou rozděleny podle rozvoje atletiky do 4 skupin. Zařazením do sku­ piny je dán počet hlasů na kongresu (skupina AA — 8 hlasů, A — 6 hlasů, B

- 4 hlasy, C — 2 hlasy). Nejvyšším or­ gánem je kongres, který se schází kaž­ dý druhý rok. Mezi zasedáními řídí čin­ nost rada EAA, která se schází dvakrát do roka, tvoří ji předseda, jeden místo­ předseda, čestný sekretář, pokladník a 12 členů rady. EAA pořádá jednou za 4 roky ME (v mezidobí OH) a řídí -«• Evropský pohár. Oficiální jazyky: fran­ couzština, ruština, němčina, španělšti­ na. Čs. zastoupeni: dr. Rudolf Dušek, člen rady EAA. Evropská běžecká liga. Euroloppet, soutěž lyžařů vytrvalců. Podmínkou kva­ lifikace je účast na třech bězích, z nichž jeden musí být absolvován ve Skandi­ návii. Délka Stát v km Soutěž Rakousko 60 Dolomitenlauf Itálie 70 Marcialonga Konig Ludwig NSR Lauf Finsko Finlandia Hiihto Švédsko Vasaloppet Evropská federace boxerů amatérů, angl. European Amateur Boxing Associ­ ation, EABA, zal. 1970 v Moskvě, sídlo Amsterodam (Nizozemsko); v současné době sdružuje 29 členských zemi. Řád­ ný kongres EABA se scházi jednou za 4 roky. Mezi kongresy řídí činnost federa ce výkonný výbor, který je volen na 4 roky a tvoří jej: předseda, 3 místopřed­ sedové a 13 členů Každá členská fede­ race má při hlasováni 2 hlasy. V rámci EABA je vytvořeno 6 komisi: technická, zdravotní, finanční', trenérská, komise rozhodčích a komise mládeže EABA pověřuje členské svazy uspořádáním ME seniorů a juniorů každé 2 roky Se souhlasem Mezinárodni federace amatérského boxu organizuje mez. tur­ naje za účasti boxerů jiných kontinentů. Oficiální jazyky: angličtina, francouzšti­ na, němčina, ruština, španělština Čs. zastoupeni: Václav Mudra, člen výkon ného výboru, ing. Zdeněk Směja, člen technické komise a pravidel, doc. MUDr. Ludvík Schmid, CSc , člen zdra­ votní komise. Evropská federace psychologie sportu, Fédération Européenne de Psychologie des Sports et des Activités Corporelles, FEPSAC, zal. 1968 v Sofii, sidlo Maggiingen (Švýcarsko), sekreta­ riát a řidiči výbor je v Budapešti, v sou­ časné době sdružuje 19 nár organizací. Organizační strukturu FEPSAC tvoři plénum, předsednictvo a komise Kon­ gres se koná každé 4 roky. FEPSAC sdružuje nár organizace psychologie TVS, koordinuje činnost evr. nár spo lečností, pořádá kongresy, sympózia, koordinuje rozdávání bibliografie a do­ kumentace aj.Umožňuje výměnu zkuše­ nosti na poli formováni vědy, výzkum­

Evropská federace trenérů atletiky ných metod a spolupráce v mez. rozsa­ hu. Oficiální jazyky: angličtina, fran­ couzština, němčina, ruština. Čs. zastou­ pení: prof. dr. Ivan Macák, DrSc., mí­ stopředseda. Evropské federace trenérů atletiky, angl. European Track and Field Coa­ ches Federation, ETFCF, zal. 1956. Úko­ lem federace je výměna zkušenosti v oblasti teorie a metodiky atl. tréninku. ETFCF je v úzkém kontaktu s Meziná­ rodní asociací trenérů atletiky (ITFCA). Oficiální jazyky: francouzština, angličti­ na. Čs. zastoupeni: dr. Emil Dostál, CSc., člen předsednictva. Evropská federace vzpírání, angl. European Weightlifting Federation, EWF, zal. 1969 ve Varšavě, sídlo vždy v místé gen. sekretáře; v současné do­ bě sdružuje 31 nár. federací, Českoslo­ vensko je členem od založení. Nejvyšším orgánem je kongres, který se schází každoročně. Mezi zasedáními kon­ gresu řidi federaci byro EWF, které je 13členné a tvoří je. předseda, 5 místo­ předsedů, gen. sekretář a 6 členů. V rámci EWF pracují 3 komise: těch., zdravotní a revizní. EWF pořádá každo­ ročně ME; pokud se MS pořádá v Evro­ pě, je současně ME. Oficiální jazyky: angličtina, francouzština, ruština. Čs. zastoupení: ing. Jaromír Vítek, člen exekutivy. Evropská fotbalová unie, fr. Union des Associations Européennes de Foot­ ball, UEFA, zal. 1954 ve Vídni, sídlo Bern (Švýcarsko). V současné době sdružuje 36 nár evr. svazů, Českoslo­ vensko je členem od založeni unie. UE­ FA patří mezi největší konfederace - * Mezinárodní fotbalové federace. Nejvyšším orgánem je kongres, který se schází každé 2 roky a voli výkonný vý­ bor, který se skládá z předsedy UEFA, 3 místopředsedů a 7 členů. UEFA má 10 stálých komisí, na jejichž práci se podí­ lejí zástupci všech nár. svazů. UEFA or­ ganizuje každý rok Pohár mistrů evrop­ ských zemí, Pohár vítězů pohárů a Po­ hár UEFA, který nahradil dř. soutěž ve­ letržních měst. Kromě toho organizuje ME, které se koná každý 4. rok v mezi­ dobí MS. Organizuje také ME amatérů a soutěž reprezentačních celků do 21 let. V mládežnické kopané organizuje každý rok dorostenecký turnaj UEFA. Pro zvýšeni úrovně kopané organizuje školení trenérů na nejvyšši úrovni, ško­ leni rozhodčích a sekretářů nár. svazů. Oficiální jazyk: angličtina, francouzšti­ na, němčina, ruština. Čs. zastoupeni: dr. Václav Jíra, 2. místopředseda UEFA a předseda těch. komise, ing. Vladimír Petr. člen disciplinární komise, Jan Fo­ ret, sekretář výboru Středoevropského poháru, Josef Stárek, člen odvolací' ko­

mise, Jaromír Tománek, člen komise pro organizaci a přípravu ME. evropská konference o sportu viz konference o sportu a tělesné výchově. Evropská liga plaváni, fr. Ligue Européenne de Natation, LEN, zal. 1926, síd­ lo švédsko. Sdružuje 30 evr. členů - ► Mezinárodní federace amatérského plaváni, Československo je členem od založení. Kongres se schází jednou za 4 roky při ME, v mezidobí řídí činnost fe­ derace 9členné byro, které se schází každý rok. V rámci LEN pracují 3 komi­ se: plaváni, skoků do vody a vodního póla. LEN pořádá jednou za 4 roky ME ve všech 3 odvětvích. ME juniorů se po­ řádá jednou za 2 roky a Evropský pohár jednou za 4 roky. Oficiální jazyky: an­ gličtina, francouzština. Čs. zastoupení: doc. dr. František Harant, CSc., místoředseda technické komise, dr. Marie ermáková, členka komise skoků do vody. Evropská organizace volného času a rekreace viz ELRA. Evropská střelecká konfederace, fr.Confédération Européenne de Tir, CET, zal. 1969 v Plzni, sídlo Bukurešf; v současné době sdružuje 32 zemí a 38 nár. svazů. Kongres se schází každé 2 roky. Mezi kongresy řidi federaci prezí­ dium, které tvoří předseda CET, místo­ předseda, sekretář a 6 členů. CET orga­ nizuje každé 2 roky ME mužů, žen a ju­ niorů. Oficiální jazyky: angličtina, něm­ čina. ČSSR je zastoupeno ÚV Svazarmu. Evropská unie juda, fr. L'Union Euro peenne de Judo, UEJ, zal 1948, sídlo Bern (Švýcarsko); v současné době sdružuje 35 členských zemi a má rozho­ dující vliv v činnosti - * Mezinárodní fe­ derace juda. Kongres UEJ se schází každoročně při ME. Mezi kongresy řídí činnost řidiči výbor, který se schází čty­ řikrát do roka a tvoří jej předseda, 4 mí­ stopředsedové, gen. sekretář, asistent gen sekretáře, pokladník, sport, ředitel a jeho 2 zástupci. Volební období je čtyřleté. Běžné záležitosti vyřizuje pre­ zidentské byro. UEJ pořádá každoroč­ ně ME seniorů, juniorů a žen v soutě­ žích jednotlivců a ME družstev mužů. Oficiální jazyky: francouzština, angličti­ na, němčina. Čs. zastoupeni: ing. Jaro­ slav Vacek, asistent gen sekretáře a člen řídícího výboru. Evropská unie tělocvičných spolků, Fédérations européennes de gymnastique, FEG, zal. 1881 - * N. J. Cupérusem v Lutychu. 1896 sdružovala 17 evr. spol­ ků, mezi nimi ČOS, polský, chorvatský sokolský svaz aj. 1897 se přeměnila na Mezinárodní federaci gymnastiky, FIG. evropské poháry viz pohárové soutě­ že. Ewald Manfred, *1926, tělových, funk­

148 cionář NDR; zakládající člen Olymp, výboru NDR a jeho předseda od 1973, předseda Německého tělových, a sport, svazu (DTSB) 1952-78. Povolá­ ním profesor TV. EWF viz Evropská federace vzpírání. Ewry Ray, "1873, amer. atlet, skokan. Osminásobný olymp. vítěz ve skocích z místa: 1900 (výška 165 cm, dálka 321 cm a trojskok 10,58 m), 1904 (výška 150 cm, dálka 347,5 cm a trojskok 10,55 m) a 1908 (výška 157,5 cm a dálka 333,5 cm). Až do svých sedmnácti let necho­ dil následkem obrny, excentrické pohyby, pohyby, při kte­ rých se od sebe vzdalují horní a dolní končetiny nebo trup a končetiny. Exeter lord Burghley, David George Browniow Cecil, šestý markýz z Exeteru, 1905-1981, brit. sport, funkcionář, 1933-81 člen MOV, 1954-66 místopřed­ seda MOV, 1946-76 předseda Mez. fe­ derace atletiky (IAAF), 1936-66 předse­ da Brit. olymp. asociace, předseda org. výboru OH 1948. Olymp, vítěz 1928 v bě­ hu na 400 m pr , druhý ve štafetě 4 x 400 m. Jako aktivní sportovec se zú­ častnil OH 1924-1932. Trojnásobný vítěz her brit. Společenství, exkret viz sekret. exkurze [lat ], doplňková forma tur. činnosti zaměřená na kulturně poznávací složku obsahu turistiky. Seznamuje účastníky se současným životem a prá­ ci, s historií i krásami přirody. expedice [la t], výprava, specifická forma tur. nebo horolezecké činnosti, jejímž cílem je objevit a popsat určitou těžko přistupnou oblast doma nebo v zahraničí a seznámit se získanými po­ znatky veřejnost. V jednotlivých druzích turistiky představuje vrcholnou akci s výraznými výkonnostními aspekty. Expedice - 30, tur. branná hra pionýr­ ských a mládežnických kolektivů po mí­ stech bojové a pracovní slávy, vyhláše­ ná 1974 SSM, PO SSM, ČSTV, Svazarmem, SPB, MNO, FMV, MŠ ČSR a SSR a vládními výbory pro cestovní ruch ČSR a SSR na počest 30. výročí osvobozeni Československa Sovětskou armádou. — E. - 30 se zúčastnilo 1 040 000 chlapců a děvčat. Zakončení svazácké části se uskutečnilo 1975 ve Vysokých Tatrách u příležitosti XIX. - ► Mezinárodního výstupu mládeže na Ry­ sy a na celostátním setkáni pionýrů v Hradci nad Moravici explozivně silová schopnost, též vý­ bušně silová schopnost, komplex inte­ grovaných vnitřních vlastností udělující max. zrychlení tělu, částem těla nebo předmětu v době co nejkratší. Odpor nebo hmotnostni zátěž se překonávají jednorázovým pohybem. Nutnou pod­ mínkou je intenzita bioch. a fyz. změn během mot. činnosti, což ovlivňuje po-

149

Ezrová

tovné silovou schopností, schopnosti z ME 1952 a 1954 a bronzových z MS rychle vyvinout úsilí a max. hodnotami 1957, ME 1950 a 1956. Akademická mis­ -x statickosilové schopnosti. Na rozdíl tryně světa 1947. od startovně silové schopnosti, kterou můžeme hodnotit pouze v počátečním úseku funkce F (t), lze úroveň rozvoje e. s. s. hodnotit přírůstkem sily za jednot­ ku času (viz gradient sily) E. s. s. lze hodnotit i pomoci -» impulsu síly. Oblast e s. s. se považuje za hetero­ genní, rozlišuje se e. s. s. nohou, paží ap. Měří se v N nebo v mot. jednot­ kách. extenze [lat ], natažení, pohyb v klou­ Graf funkce F(t) pro izometrickó napětí bu, při kterém se zvětšuje úhel mezi po­ (Flřom) a pro překonávající činnost hybujícími kostmi. s břemenem 20, 40, 60 a 80 % maxima (P0) při extenzi v kyčelnim a kolennim Ezrová Hana, roz. Kopáčkova, "1927, kloubu (odrazový pohyb nohou) podle čs. basketbalistka, ZMS. Reprezentova­ Hana Ezrová la 1945-57. Držitelka stříbrných medailí Verchošanského (1970)

čátečni napětí a narůstáni rychlosti při zkracování svalu. Průběh e. s. s. je ovlivněn nejméně 3 složkami: - ► star-

150

FAI

FAI viz Mezinárodni letecká federace. studium je dvouleté Absolventi vyso­ Fairbairn Steve, 1862-1938, vynikající koškolského studia měli 1968-80 mož­ brit. závodník a později veslařský trenér nost získat (po obhajobě a po složení v Cambridge rigorózní zkoušky) titul doktora filozofie PhDr), popř doktora přírodních věd fair play [angl.j, čestná hra podle pra videi, slušný a čestný způsob boje, ne- (RNDr.j, od 1980 titul doktora pedago­ záludné a ušlechtilé jednání. Sport, či­ giky (PaedDr.). FTVS UK je význ. věd. ny odpovídající takovému jednání hod­ školicím pracovištěm pro připravu in­ notí každoročně - ► Mezinárodní výbor terních a externích aspirantů. Na FTVS fair play. V ČSSR je za nejvýzn. činy f. se obhajuji kandidátské disertační prá­ p. v TVS udělována každoročně Cena ce a habilitace. Součásti FTVS UK je -v fair play předsedy ÚV-ČSTV. Čs. spor­ Ústřední tělovýchovná knihovna a její tovci, kteří obdrželi za své jednání če­ —*■ dokumentační středisko FTVS UK stné uznání, se sdružuji v -*• Českoslo­ vydává od 1965 2krát za rok čas. - ► Ac­ venském klubu fair play při ČSOV, ta Universitatis Carolinae Gymnica. Sport, jednání v duchu f. p. v dostiho­ fakulta tělesné výchovy a športu vém sportu oceňuje Sdružení českých Univerzity Komenského, FTVS UK, sídlo Bratislava, zal. 1960 jako institut amatérských jezdců, faktorová teorie motorických tělesné výchovy a sportu UK, fakult: schopnosti, teorie založená na před­ od 1965. Připravuje v denním i dálko­ pokladu, že každá pohyb, činnost je ur­ vém studiu učitele TV (5.-12 roč ), tre­ čitou kombinací jednotlivých schopno­ néry, metodiky a od 1982 i rehabilitační stí (např. Fleishmannova struktura po­ pracovniky. Denni učitelské studium tr­ hyb. schopností). Empirické ověřování vá pět let, odborné čtyři. FTVŠ UK je f. t. m. s. se děje aplikováním rozsáhlé školícím pracovištěm Do 1980 mohli heterogenní testové baterie (souboru absolventi po obhájeni disertační práce testů) na velký počet osob. Testové vý a po složení rigorózních zkoušek získat sledky jsou dále podrobeny korelační titul doktora filozofie (PhDr ), od 1980 a faktorové analýze, titul doktora pedagogiky (PaedDr). fakulta tílesné výchovy a sportu Součástí FTVš UK je Ústřední knihovna Univerzity Karlovy, FTVS UK, sídlo a dokumentační středisko. Od 1966 vy­ Praha, zal. 1953 jako - * Institut tělesné dává sborník —► Acta Facultatis educa­ výchovy a sportu, dnešní název od tions physícae Universitatis Comenien1965. FTVS UK je jediným vysokoškol­ sis. FTVS UK navázala na tradice Tělo­ ským pracovištěm v ČSSR, které zajiš­ výchovného ústavu (zal 1939) a kateder ťuje všechny směry studia TV: studium TV pedagogické a filozofické fakulty učitelské (pro 5.-12. roč.), trenérské, a Vysoké školy pedagogické (1953-59) metodické i vojenský obor a od 1982 Falková Elin, 1872-1942, švéd tělo­ i studium rehabilitačnich pracovníků vých pedagožka, inspektorka TV na záUčitelské studium je pětileté, odborné kl. školách ve Stockholmu, reformátorčtyřleté. FTVS UK organizuje všechny ka švéd. systému. Přizpůsobila ortodox­ formy studia: řádné (denní i dálkové), ní švéd zdrav, tělocvik mentálním po­ postgraduální i trenérské kursy, které třebám dětí, zaváděla uvolňovací cviče­ jsou tříleté a nemaji charakter vysoko­ ní, omezovala pořadová cvičeni a pře­ školské kvalifikace. Od 1974 jsou trenér­ hnané požadavky na kázeň, reformova­ ské kursy nejvyšší formou vzdělávání la zvi. TV dívek. Spisy: Dagóvningar trenérů pro potřeby výkonnostního i gymnastik (Otázky tělocviku), 1913; a vrcholového sportu. Postgraduální Gymnastik med lek och idrottj (Gymna­

stika s hrami a sporty), 1927, aj. Falta Jaroslav, '1951, čs. motocyklový závodník, ZMS. Druhý v MS v motokrosu kubatury 250 cmJ 1974 na stroji ČZ. Jezdec týmů ČSSR, které skončily v Trofeji národů MS družstev kubatury 250 cm3 na 2. místě 1972 a na 3. místě 1973. Falta Ladislav, *1936, čs. střelec, ZMS. Vybojoval stříbrnou medaili v olymp. rychlopalbě na OH 1972 a stal se mis­ trem Evropy ve střelbě standardní pi­ stoli (25 m, 3 x 20 ran) 1969 a v olymp rychlopalbě 1971. Člen vítězného druž­ stva z MS 1970 v olymp. rychlopalbě a ve střelbě z velkorážové pistole (25 m, 30 + 30 ran), ME 1965 ve střelbě z velko­ rážové pistole a 1969 ve střelbě ze stan­ dardní pistole a v olymp. rychlopalbě Držitel stříbrných medailí z MS 1970 (olymp rychlopalba jednotlivci), ME 1965 (olymp. rychlopalba - družstva) a bronzových z MS 1966 (velkorážný re­ volver - družstva), 1970 (standardní -pi­ stole - družstva), ME 1969 (olymp. rych­ lopalba jednotlivci) a 1975 (olymp. rych­ lopalba - družstva) Účastník OH 1964 (9 olymp. rychlopalba), 1968 (10. olymp. rychlopalba). Po ukončení zá­ vodní činnosti se stal trenérem čs. re­ prezentantů ve střelbě z pistole. Nositel státního vyznamenání Za vynikající prá­ ci.

Ladislav Falta

151

Federace asijských her

Famíra Emanuel, 1900-1971, čes. malíř, sochař a tanečník, 1945-47 šéf baletu ND v Praze, režisér kult. podniků KSČ, jFDTJ a FPT, Zasloužilý umělec (1960), nositel Řádu práce (1958) a Řádu K Gottwalda (1971) in memoriam. Famoseová Annie, *1944, fr. lyžařka. Mistryně světa 1966 ve slalomu. Držitel­ ka stříbrných medailí z MS 1966 (alpská kombinace) a ZOH 1968 (obři slalom); bronzových medailí ze ZOH 1968 (sla­ lom) a MS 1966 (sjezd). V I. ročníku Světového poháru 1967 obsadila 3. místo.

Annie Famoseová

Fangio Juan Manuel, *1911, argentin­ ský automobilový závodník. Mistr světa v závodech F1 1951, 1954, 1955, 1956 a 1957, druhý 1950 a 1953. Vyhrál 24 zá­ vodů Grand Prix. Závodil na vozech Al­ fa Romeo, Maserati, Mercedes-Benz a Ferrari. Faragó Tamás, " 1952, mad hráč vodní­ ho póla. Člen vítězného družstva z OH 1976, MS 1975, ME 1974 a 1977 Držitel stříbrných medaili z OH 1972, ME 1970 a bronzové z OH 1980 Farina Giuseppe, 1906-1966, it. auto­ mobilový závodník. Mistr světa v závoI dech F1 1950, druhý 1952, třetí 1953. Vy[ hrál pět závodů Grand Prix. Závodil na 1vozech Alfa Romeo a Ferrari. Farkasová-Gervaiová Gizella, *1925, maď. stolní tenistka. Mistryně světa ve dvouhře 1947-49, ve čtyřhře 1947, 1949, 1953 a ve smíšené čtyřhře 1947, 1949-50, 1954 (s - ► I. Andreadisem). Mistryně Evropy ve smíšené čtyřhře 1958 a členka vítězného družstva z ME 1960. Držitelka střibrných medaili z MS 1947 (družstva), 1948 (družstva), 1950 (družstva, dvouhra, čtyřhra), 1951 (dvouhra), 1952 (dvouhra), 1953 (dvou­ hra), 1954 (družstva) a bronzových z MS 1948 (čtyřhra s - ♦ M. Kettnerovou), 1949 (družstva), 1951 (čtyřhra), 1952 (čtyřhra, smíšená čtyřhra), 1953 (druž­ stva, smíšená čtyřhra), 1954 (čtyřhra) a z ME 1958 (družstva, čtyřhra), 1960 (čtyřhra). Fárovi-Pospišilová Marta, *1916, čs. trenérka. rozhodčí a funkcionářka mo­ derní' gymnastiky. Absolventka školy

ČOS a žačka uměleckého tance u J. Jeřábkové. Autorka řady pódiových skladeb a vystoupení pro slavnostní akademie. fartlek [švéd.], speciální metoda bě­ žeckého tréninku v přír. prostředí, za­ měřená na rozvoj aerobní i anaerobní kapacity. Vytvořena švéd. trenérem Gósse Holmerem v 30. letech a plné rozvinuta ve 40. letech. Spočívá v 1-2hodinovém souvislém běhu v lese na pružném podkladu se změnami tem­ pa, výběhy do svahů a různě dlouhými tempovými úseky podle subj. pocitů běžce. Předem určena je jen celk. doba nebo celk. kilometráž. Pozitivní emocio­ nální stav oddaluje nástup únavy. F. nejvíce proslavili švéd. běžci Arne Andersson a Gunder Hágg v obdobi 2. svět. války Dnes je f. součástí různých eklektických běžeckých systémů, fascie (lat ), povázka svalová, vazivová blanka kryjící povrch všech větších sva­ lů. Fastrac viz plastické povrchy. Fatransport viz plastické povrchy. Fatrantis Prim viz plastické povrchy, fault [angl.j, v tenisu chyba ve hře. Ča­ stěji se vyskytuje jako double-fault dvojchyba při podáni nebo foot-fault chyba nohou při podání, faustball (něm ), kolekt. sífová sport, hra. Vznikla v Německu koncem 19. stol., možná z it. -> pallone. Rozšiřila se do stř., záp. i již. Evropy. První ME 1948 ve Španělsku. Hra náročná na prostor a povrch hřiště. Rozměry hřiště 20 x 50 2

1

2 47

3 3

47

5O

Hřiště na faustball: 1 hřiště, 2 sloupky, 3 lano silné 3-5 mm.

m, předělené provazem s vlaječkami (zlepšují viditelnost) ve výši 2 m a stř. čarou. Ve vzdálenosti 3 m od ní čáry podáni. Míč dutý, vzduchem plněný, obvod 65-71 cm, hmotnost 300-350 g. Hraje se 2 x 15 min, míč se odbíjí jednoruč pěstí buď přímo ze vzduchu, ne­ bo po odrazu od země. Družstvo o 5 hráčich musí max. třemi zásahy 3 růz­ ných hráčů vrátit míč do pole soupeře. Hra se zahajuje podáním do nadhoze­

ného nebo v druhé ruce drženého miče. Podáni provádí družstvo, které se dopu­ stilo chyby (rozdíl od ostatních her to ­ hoto typu). Každá chyba se započítává jako bod. — Hallenfaustball vznikl úpra­ vou hry pro tělocvičnu se zajímavým pravidlem, že dotek míče o strop není chybou. Hřiště 18x36 m. Družstva mi­ nim. o 3 hráčích hrají 2 x 12,5 min Fazanowicz Jan, 1886-1973, pol tělo­ vých. funkcionář, nestor gymnastiky v Polsku. Absolvent kursu COS (1910) a Vzdělávacího kursu pro učitele TV na stř. školách, funkcionář Sokola v Pol­ sku, učitel Ústřední vojenské školy TVS v Poznani, náčelník pol. Sokola, 1946-49 učitel na AWF ve Varšavě, místopřed­ seda Společnosti pro rozvoj TK. Autor řady metod, práci a učebnic TV a gym­ nastiky. fáze hry, úsek hry daný vztahem jed­ noho družstva ke společnému náčiní. V brankových sport, hrách družstvo kontrolujici míč je ve fázi útočné, snaží se míč udržet a docilit body, družstvo bez miče je ve fázi obranné, snaží se za­ bránit soupeři ziskat body a zmocnit se miče, čimž by nastal -*• zvrat fázi. V okamžicích, kdy žádné družstvo ne­ kontroluje míč, docházi k fázi boje o míč, zvané též mezifáze. V sítových sport, hrách fáze obranně útočná (druž­ stva nebo jednotlivce) s ovládáním mí­ če se pravidelně střídá s fázi příprav­ nou, v niž jde o zaujetí nejvhodnějšího postavení pro zpracováni soupeřem po­ dávaného či vraceného míče. fáze pohybu, biom. vyčleněná složka struktury pohybu, relativně samostatná. Např. u běžeckého kroku se vyčleňuje fáze oporová (chodidlo běžce je ve sty­ ku s podložkou) a fáze letová (chodidla se o podložku neopírají). Velmi často se f. p. vyčleňuji při analýze cvičebních tvarů (např ve sport, gymnastice). FB, Fireball, dvouposádková plachetni­ ce nár. - ► lodní třídy. Délka 493 cm, plocha plachet 13,4 m2, spinakr 13 m2, hmotnost 100 kg. Amatérská stavba je možná. FD, Flying Dutchman, též Létající Ho­ lanďan, dvouposádková plachetnice olymp. ->• lodní třídy pro stř. těžké po­ sádky. Zavedena od OH 1960. Délka 605 cm, plocha zákl. oplachtění 15 m2, spi­ nakr 17,7 m2. Tech. velmi náročná loď, vrcholná třída u ploutvových lodí. Ama­ térská stavba je možná. FDTJ viz Federace dělnických tělocvič­ ných jednot. Federace asijských her, angl. Asian Games Federation, AGF, zal. 1949 v Dilli (Indie). Jejími členy je 21 nár. olymp. výborů Asie. Cílem federace je organi­ zovat asijské hry, pomáhat rozvíjet fyzické a morální kvality mládeže zemi Asie.

Federace dělnických tělocvičných jednot Federace dělnických tělocvičných jednot, FDTJ, rev. děl. tělovýchovná organizace, založená 8.5. 1921 po roz­ kolu ve Svazu DTJ, pokračovatelka je­ ho pokrokové minulosti. Zatimco Svaz DTJ zůstal po rozkolu složkou sociálně demokratické strany, FDTJ se stala složkou KSČ. Ke střetnuti s pravicovým vedením Svazu DTJ, reprezentovaným - ► F. Hummelhansem, sociálně demo­ kratickým poslancem a starostou Svazu DTJ, došlo již na VI. sjezdu Svazu DTJ v září 1919, kde -*■ J. F. Chaloupecký, v té době člen výchovného výboru Sva­ zu DTJ, ostře kritizoval F. Hummelhanse za zneužití členů DTJ v sokolských Strážích svobody k boji proti Maďarské a Slovenské republice rad. Opozice proti Hummelhansovi vyvrcholila v pro­ sinci 1920, kdy povolal ozbrojenou moc proti dělníkům, kteří hájili Dělnický dům v Hybernská ulici, středisko a tis­ kárnu právoplatně zvoleného ÚV mar­ xistické levice. Po zradě pravicového vedení Svazu DTJ v prosincové gene­ rální stávce 1920 žádali řev. smýšlející členové DTJ rezignaci F. Hummelhanse a svoláni mimořádného sjezdu Svazu DTJ, který by rozhodl o další cestě hnu ti. Na poradě starostů pražských jednot byla zvolena Rada starostů DTJ (ilegál­ ní, aby se předešlo vylučování), v čele s J. F. Chaloupeckým. 6.2. 1921 se ko­ nala konference důvěrníků DTJ praž­ ského kraje, svolaná Radou starostů do michelské Jezerky, která zvolila již le­ gální Pracovni výbor DTJ, opět v čele s J. F Chaloupeckým, k dalšímu řízení akce za svolání mimořádného sjezdu DTJ. Dne 3.4. 1921 se konala v Brně zemská konference moravských DTJ, která přijala tzv. moravské ultimatum, požadující svoláni sjezdu ještě před při­ pravovanou děl. olympiádou a doplně­ né pohrůžkou, že jinak mor. jednoty přeruši přípravy k olympiádě. Pravicové vedení Svazu DTJ odmítlo sjezd svolat, i když o to počátkem března žádalo podle podmínek stanov již 667 jednot, začalo vylučovat z hnuti jednotlivce i jednoty, okresy a celý II. brněnský kraj. Jednota hnutí se již nedala zachrá­ nit. Proto byla 8. 5.1921 svolána tzv. říš­ ská konference, která soustředila opozični kraje a okresy DTJ. Na nl byla za­ ložena FDTJ, do které se přihlásilo přes 1 000 DTJ a asi 120 000 členy. Za zakla­ datele FDTJ je uznáván J. F. Chalou­ pecký, autor nových stanov a organi­ začního řádu s novým názvoslovím, kte­ ré shrnul do Konstitutu FDTJ. Místní or­ ganizace se nazývaly Federované děl­ nické tělocvičné jednoty, ftíšská konfe­ rence zvolila federální radu (podle Chaloupeckého názvosloví označeni pro nejvyšši orgán) se starostou G. Doudou, místostarostou J. F. Chaloupec­

kým, vychovatelem F. Benákem, 2. mí­ stostarostou F. Franzem, náčelníkem V. Beránkem, náčelnici J. Knauerovou, jednatelem J. Svobodou, organizačnim tajemníkem -»• V. Muchou, hospodář­ ským tajemnikem K. Červinkou. Zalo­ žen ústřední čas. Výboj, jehož redakto­ rem se stal J. F. Chaloupecký, a čas. Rádce cvičitelstva, který redigoval V. Beránek. I. ustavující sjezd FDTJ se ko­ nal o vánocích 1921. FDTJ se stala sekci RSI. Když Svaz DTJ odmítl účast tělo­ cvikářů FDTJ na připravované I dělnic­ ké olympiádě 1921, vyhlásila na návrh J. F. Chaloupeckého federální rada FDTJ na stejné dny pořádáni I. spartakiády FDTJ. Spartakiáda proběhla v Praze na Maninách 19., 26., 27. a 29.6. 1921 (viz spartakiády). Maninská spar­ takiáda posílila činnost a zaktivizovala rozvíjející se děl. tělových, hnutí na Slo­ vensku. ve kterém od září 1921 působil i - ► Klement Gottwald. 1922 zal. K. Gottwald pro slovenskou FRTJ čas. Spartakus, byl i autorem návrhu na or­ ganizaci výchovy samouků, prvního sy­ stematicky propracovaného pokusu o dálkové studium. FDTJ uspořádala řa­ du význ. akci. V červenci 1922 se konals Brněnská spartakiáda, 1923 Kulturní vý­ stava FDTJ v Praze, v červnu 1924 celofederální sraz Spartakových skautů prá­ ce v Třebíči, v červenci 1925 tzv. Ostrav­ ská spartakiáda (viz spartakiády). Po technicko-metodické stránce navázala FDTJ na tělových, činnost Sokola podle Tyršovy tělocvičné soustavy. V říjnu 1924 se konal II. sjezd FDTJ v Brně, kte­ rý přijal usnesení lil. kongresu RSI o boji za jednotu dělnického tělových, a sport, hnuti. Podle něj FDTJ rozvinula kampaň za •sjednoceni tělových, a sport, organizaci, které se hlásily k politice KSC a zásadám RSI, jako prv­ ní etapu sjednocení celého dělnického tělových, a sport, hnutí v ČSR v duchu jednotné děl. fronty. Byla ustavena ústředni slučovaci komise, která vydá­ vala čas. Proletářský sport, obdobu čas. RSI Proletariersport. Vyšla však jen 2 čísla, další vydáváni znemožnily těžké hosp. poměry. Ústřední slučovaci komi­ se svolala na 4 a 11.10. 1925 manifestační sjezdy pro sjednocení do Prahy, Brna, Ostravy, Plzně, Českých Budějo­ vic, Teplic, Hradce Králové a do Žiliny s účasti členů FDTJ, - ► Spartakových skautů práce, Rudých hvězd, - * Svazu dělnických cyklistů a -» Dělnic kého klubu turistů. Svaz DTJ a ATUS byly opět vyzvány k akčni spolupráci Přípravy k sjednoceni ztěžovala perze­ kuce burž. moci, která vyvrcholila 1925 zákazem cvičení školní mládeže ve FDTJ. Ve dnech 1.-3.1. 1926 se konal III. (mimořádný) sjezd FDTJ, který ukončil slučovaci proces, přijal nové

152 stanovy, nový organizační řád i nové jméno jednotné organizace - * Federa­ ce proletářské tělovýchovy Federace proletářské tělovýchovy, FPT, jednotná proletářská tělových, a sport, organizace, zal. na III. sjezdu FDTJ (mimořádném) 1.-3.1. 1926. Slou­ čily se v ní - ► Federace dělnických tě­ locvičných jednot, - ► Spartakovi skauti práce, -> Rudé hvězdy, - ► Svaz dělnic­ kých cyklistů a -*■ Dělnický klub turistů. Podnětem k ustavení FPT bylo usnesení III kongresu RSI o vytvořeni jednot­ ných sekcí RSI v každé zemi. Do první­ ho ÚV FPT byli zvoleni: předseda -» A. Trousil, náčelnik —► J. Matějka, náčelni­ ce - ► J. Jabůrková, jednatel a ústředni tajemník - ► V. Mucha, vychovatel - ► K. Aksamit (po jeho odchodu do RSI byl IV. ustavujícím sjezdem FPT v pro­ sinci 1926 zvolen - ► V. Pavlásek), hos­ podář K. Červinka. Redaktorem čas. Vý­ boj byl - ► A. Krejčí, čas. Dělnická tělo­ výchova - ► F. Pišek, předsedou ústř. revizní komise J. Brunner Jednoty pro­ letářské tělovýchovy (JPT) se sdružova­ ly v arabsky očíslované okresy FPT, ty pak podle potřeby v župy FPT Technicko-metodickou činnost řídily náčelni ra­ dy (pro gymnastiku, lehkou atletiku, zimni a vodni sporty), turistické rady, rady cyklistické a rady míčových her (kopané, házené, odbíjené, košíkové a stolního tenisu) s příslušnými sekce­ mi v ústředí a okresech. V JPT se zřizo­ valy kluby jednotlivých sport, odvětví a číslované oddíly SSP, které v rámci okresu FPT tvořily kmen SSP. Již ke konci ledna 1926 byly uspořádány I. mez. lyžařské závody FPT na Semilsku, které se pak konaly každoročně, v květ­ nu 1926 II. celostátní sraz SSP v PrazeKobylisích, v červenci II. ústřední tábo­ rová škola pro 150 instruktorů tělocviku, sportu a skautinku ve Skryjích u Berou­ na. V letních měsících se konalo I. mis­ trovství RH v kopané a 12 župních tělo­ vých. slavností se sport, vložkami. Všechny akce byly již konány pod jmé­ nem FPT, ačkoliv k právnímu ustavení FPT a jejích nižšich složek mohlo dojít až o vánocích 1926 na IV. sjezdu FPT (ustavujícím). Po celý rok, od založení FPT na III. sjezdu FDTJ až do ustavující­ ho sjezdu FPT, usilovala Federace o schváleni nových stanov. Burž. úřady odmítaly jejich znění schválit, stanovy musely být několikrát přepracovány. K perzekuci se připojily školní úřady, které přenesly zákaz cvičeni školních děti z FDTJ i na FPT. - IV. sjezd FPT (ustavující) 25.-26.12. 1926 v Praze za­ končil dvouletou agitačni, organizátorskou a vých. práci a ustavil jednotnou tělových, rev. organizaci - FPT. Vyhlásil pracovni pián, schválil změny v názvech řidicich orgánů (federální radu nahradil

Ferreira da Silva

153 ústřední výbor, starostu předseda aj.). Sjezd rozhodl o konáni II. spartakiédy 1928 (viz spartakiády). Schválením no­ vého organizačního řádu FPT skončila platnost dosavadního Konstitutu FDTJ z 1921. Předsedou ÚV FPT se stal A. Trousil, tajemníkem V. Mucha, který zá­ roveň řídil přípravy druhé spartakiády. FPT vytvořila tělových, a sport, organi­ zaci nového typu, podmínky pro pěsto­ váni masové i sport, gymnastiky, rudé­ ho skautinku, turistiky a všech sport, odvětví v jedné společné organizaci podle vzoru sov. fyskultury. Po celou dobu své existence bojovala FPT, stej­ né jako dříve FDTJ, za akční jednotu, za spolupráci se svazem DTJ, něm. ATUS a pol. Silou v duchu jednotné děl. fron­ ty, za sloučení do jednotné dělnické tě­ lových. a sport, organizace. 1927 se ko­ nala ve všech okresech FPT veřejná vy­ stoupení jako součást zkoušek a pří­ prav ke II. spartakiádě, při nácviku se ustavovaly desítky nových jednot. 6 týdnů před zahájením spartakiády však burz. úřady její konáni zakázaly. ÚV FPT odpověděl výzvou k protestům a k uspořádání 50 okresních spartakiád, které pak proběhly v jednom dni 24. 6. 1928. Úřady odpověděly hned druhý den rozpuštěním 5 okresů FPT, o něco později rozpustily další 4 okresy. Tak zůstal značný počet JPT bez legálního okresniho vedení. Až po několika měsí­ cích směly být rozpuštěné okresy zno­ vu ustaveny, avšak jen pod různými kry­ cími názvy tělových, spolků. V červenci 1929 byl policejně zastaven čas. FPT Dělnická tělovýchova za kritiku orelského sletu. Od 1.1. 1930 začal vycházet náhradní čas. Stadion. Rok 1930 stano­ vil ÚV FPT rokem připrav k 10. výročí svého založení. Všechny akce prováze­ la agitační a propagační kampaň o vý­ znamu rev. tělových, hnutí v boji děl. třídy. Jednoty a okresy pořádaly maso­ vé běhy, cyklistické a atletické závody a soutěže mičových her k propagaci rev. děl. tělovýchovy. Při svém jubileu FPT přijala systém sport, odznaku zdat­ nosti RSI „K třídnímu boji připraven" podle vzoru sov. odznaku GTO (viz od­ znaky zdatnosti). 1932 přestaly vychá­ zet ústřední čas. Stadion a čas. pro mládež Oheň, místo nich od ledna 1933 vycházel čas. Štafeta, týdeník pro sport a kulturu. Pro děti vycházel neperiodic­ ký čas. Ohníček. VII. sjezd FPT se konal 27.-29.10. 1933. V rezoluci upozornil na nebezpečí války, fašismu a militarizace. Perzekuce burž. úřadů se ve 30. letech stupňovala. Nové jednoty byly úředně rozpouštěny, jejich majetek zabavován, tělocvičny FPT bourány, cvičitelé a funkcionáři pronásledováni a odsuzo­ váni do vězení. Na Slovensku se muse­ lo rev. tělových, hnutí stáhnout do ile­

gality. Zákl. úkolem pro rev. tělových, hnutí se i podle rezoluce VII. sjezdu FPT stalo úsilí o vytvoření jednotné fronty. Posilou pro myšlenku jednotné fronty děl. tělových, hnutí byly zájezdy sov. sportovců. Přestože stanovisko reformistických vůdců ve Svazu DTJ zůstávalo odmítavé, měla jednotná fronta první úspěchy při místních sport, podnicích. Příkladem byly společné akce na Brněnsku, Kladensku aj. Jednotlivých sport, utkání se zúčastnili i členové So­ kola a Orla. 6. a 7.9. 1935 se sešli v Pra­ ze zástupci RSI a reformistických tělo­ vých. organizací. K dohodě nedošlo pro odpor reformists Z jednání vyšlo ale­ spoň provolání proti účasti na OH 1936 v Berlíně. V srpnu 1935 ÚV FPT žádal zrušení již deset let trvajícího zákazu cvičení školni mládeže v FPT. Boj o tříd­ ní protifašistickou výchovu proletářských dětí v FPT skončil vítězně v únoru 1937, kdy vydalo ministerstvo školství a národní osvěty výnos o nové úpravě cvičení školního žactva v tělových, or­ ganizacích. Vlil. sjezd FPT 1.-3.5. 1936 v Praze znovu zdůraznil boj za jednotu děl. tělových, hnuti. Jednalo se o úko­ lech FPT v době fašistického nebezpe­ čí, o uskutečněni -*• Lidových her, kte­ ré měly být demonstrační akcí proti berlínské olympiádě v nacistickém Ně­ mecku. Sjezd schválil rezoluci „Za zli­ dovění sportu a tělovýchovy - sport všemu lidu, sport pro všechny", požadujicí, aby stát a obce poskytovaly pro­ středky k budováni tělových, zařízení a umožnily pěstovat sport i nezamě­ stnaným. Federální konference FFT 10.-11. října 1936 přijala rozhodnutí 0 branné vých. členstva pro přípravu k boji proti fašismu. IX. a poslední sjezd FFT se konal 5.-6. 6.1938 v Ostra­ vě a přijal usnesení o brannosti lidu a prohloubeni boje proti fašismu a vál­ ce, za jednotu a lepší budoucnost tělo­ vých. a sport, hnuti v ČSR, za sjednoce­ ní děl. tělových, a sport, organizací. Sjezd navrhl zřízení státního tělových, řídícího orgánu a tělových, komisi v ob­ cích, žádal zavedení povinného vyučo­ váni plavání, řešení problémů mládeže 1hospodářské zajištění tělových, činno­ sti zřizenim státní sázkové kanceláře. Ještě v létě 1938 pořádala FFT s protifašist. smýšlejícím členstvem ATUS masové tělových, srazy mobilizující k boji s něm. fašismem. Ani v době bez­ prostředního ohrožení existence Česko­ slovenska nepřijali představitelé Svazu DTJ výzvy k společnému postupu. Přes těžké hospodářské a perzekuční pod­ mínky se FPT udržela jako stotisícová organizace s tisícem aktivních JPT až do násilného rozpuštění 1938. Největ­ šího rozmachu dosáhla 1927 před chys­ tanou II. spartakiádou: 1243 jednot

s masovou gymnastikou (obdoba ZRTV), přes 200 klubů kopané, 330 od­ dílů SSP, téměř 180 cyklistických klubů, 75 klubů házené. 45 odbíjené aj. Podle zásad proletářského internacionalismu rozvíjela FDTJ i FPT přátelské styky a účastnila se mez. sport, utkáni, zvláš­ tě se sov. sportovci a s pokrokovými za­ hraničními děl. sport, organizacemi. Po osvobozeni ČSR Sovětskou armádou neobnovila FPT činnost, aby prokázala upřímnost svého úsilí o vytvoření jed­ notné pokrokové tělových, organizace. To se podařilo po Vítězném únoru 1948 Sjednocená tělových, organizace navá­ zala na všechny pokrokové a rev. tradi­ ce tělových, hnutí v našich zemích a zvláště na tradici FDTJ a FPT. Federace rybolovné techniky, angl. Federation Casting Sport, FCS, ustave­ na v rámci - * Mezinárodní konfederace sportovních rybářů 1976 z dř. Meziná­ rodního výboru Sport du Lancer; sídlo Stockerau (Rakousko). Koordinuje a ří­ dí evr. a svět. mistrovství v -*• rybolov­ né technice, zpracovává a zpřesňuje zá­ vodní řády, uznává a registruje SR, ur­ čuje terminy hl. závodů aj. Federation Cup viz Pohár federace. Fédération Sportive et Gymnastique du Travail, FSGT, fr. pokroková sport, a gym. děl. federace, zal. 1913 ja­ ko Fédération sportive du Travail, FST, od 1921 člen RSI. 1923 došlo k roztržce a od FST se odtrhla reformistická Uni­ on des Sociétés Sportives Gymnastiques du Travail, USSGT, která se stala členem LSI. 1934 se obě organizace sjednotily a vytvořily FSGT ve 30. le­ tech vystupovala na obranu demokra­ cie. Spolu s dalšimi fr. organizacemi 1934 uskutečnila jednotnou a lidovou frontu proti fašismu. FSGT udržuje již tradičně přátelské styky s čs. TVS (prv­ ní styky již na Kult. výstavě 1923 v Pra­ ze, dnes účast cvičenců FSGT na Veče­ rech družby a ČSS). FSGT je dnes čle­ nem - ► Mezinárodního sportovního vý­ boru práce (CSIT). Sdružuje přes 150 000 členů a 1 200 spolků. Velkou po­ zornost věnuje rozvoji masového spor­ tu. FEI viz Mezinárodni jezdecká federace. Fenyvési Csaba, ‘ 1943, maď šermíř. Olymp, vitěz v šermu kordem 1972 v soutěži jednotlivců a 1968 a 1972 v družstvech. Mistr světa 1970-71 (druž­ stva). Držitel stříbrných medailí ze sou­ těže družstev z MS 1969 a 1973 a bron­ zových z MS 1967 (družstva) a 1970 (jednotlivci). FEPSAC viz Evropská federace psy­ chologie sportu. Ferreira da Silva Adhemar, *1927, braz. atlet, trojskokan. Dvojnásobný Olymp, vítěz 1952 (16,22 m) a 1956 (16,35 mj, čtrnáctý na OH 1960 (15,07 m). Troj­

Festivalový sportovní odznak

154

násobný vítěz panamerických her 1951 třetí na ME 1974 (20,33 m), desátá na (15,19 m), 1955 (16,56 m) a 1959 (15,90 ME 1969 (15,22 m), dvanáctá na ME m). Pětkrát překonal anebo vyrovnal 1971 (15,73 m). Osminásobná vítězka HME: 1973 (19,08 m), 1974 (20,75 m), 1977 (21,42 m), 1978 (20,67 m), 1980 (19,92 m), 1983 (20,61 m), 1984 (20,34 m) a 1985 (20,84 m). Druhá na HME 1975 (19,97 m), 1981 (20,64 m) a 1982 (19,24 m). Dvakrát překonala SR: 1976 (21,99 mj a 1977 (22,32 m). Šestkrát překonala nejlepši svět. halový výkon - nejlépe 22,50 (1977). Patnáctinásobná mistryně ČSSR (1970-1985). Pětadvacetkrát pře­ konala čs. rekord 1970-1977 (16,31 m22,32 m). Nositelka Řádu práce a vyzna­ menání Za vynikající práci Adhemar Ferreira da Silva

SR: 1950 (16,00 m), 1951 (16,01 m), 1952 (16,12 m a 16,22 m) a 1955 (16,56 m|. Festivalový sportovní odznak, FSO, jednoduchý test těl. zdatnosti organizo­ vaný od 1957 na počest konání - ► Svě­ tových festivalů mládeže a studentstva. Vyhlašovatelem je ÚV SSM a ÚR PO SSM (do 1968 ÚV ČSM) ve spolupráci s ČSTV, Svazarmem, ROH, minister­ stvem školství ČSR a SSR — FSO mů­ že získat každý občan ČSSR starší 6 let. Kritériem je splněni podmínek 4 povin­ ných a 1 výběrové sport, disciplíny (sta­ novených vždy vyhlašovatelem). Výko­ ny se hodnotí podle bodovacích tabu­ lek pro jednotlivé věkové kat., dokla­ dem o splnění FSO je průkaz a odznak. Fetisov Vjačeslav, "1958, sov. hokeji­ sta, obránce, v letech 1977-84 reprezen­ toval 153x. Držitel zlaté medaile ze ZOH 1984, mistr světa 1978, 1981-83, nejlepši obránce MS 1978, 1982, 1983 a 1985. Devítinásobný mistr SSSR, nej­ lepší hokejista SSSR 1982. FHI viz Mezinárodni federace vzpírání. FIA viz Mezinárodní automobilová fe­ derace, Mezinárodni federace AIKIDO. FIAC, Mezinárodní federace amatér­ ské cyklistiky, viz Mezinárodní unie cy­ klistiky. Fiala Václav, *1904, čes. tělových, pe­ dagog, pracovník MŠ, později SVTVS, FTVS a VÚT UK, dlouholetý předseda terminologické komise vědeckometodické rady ČÚV ČSTV. Řešil otázky modernizace čes. tělových, názvosloví a systému těl. cvičeni. Spoluzakl. ranní­ ho tělocviku Čs. rozhlasu. Spisy: Zá­ kladní názvosloví těl. cvičeni, 1971; Zá­ klady všeobecné soustavy těl. cvičeni, 1981. Nositel Medaile J. F. Chaloupeckého a dr. M. Tyrše. FIBA viz Mezinárodni federace amatér­ ského basketbalu. Fibingerová Helena, * 1949, čs. atletka, koulařka, ZMS. Třetí na OH 1976 (20,67 m), sedmá na OH 1972 (18,81 m). Mis­ tryně světa 1983 (21,05 m). Druhá na ME 1978 (20,86 m) a na ME 1982 (20,94 m),

Helena Fibingerová

fibrila [lat ], vlákénko, mikroskopický útvar různé skladby i funkce (fibrily sva­ lové, vazivové aj.). FIBT viz Mezinárodní federace bobů a skeletonu. FIC viz Mezinárodní federace časomě­ řičů. FICC viz Mezinárodni federace kem­ pinku a karavaninku. FICP, Mezinárodní federace profesio­ nální cyklistiky viz Mezinárodní unie cy­ klistiky. FIDE viz Mezinárodni federace šachu. Fidži, stát na ostrovech ve vých. Melanésii, člen brit. Společenství národů, 619 000 obyv., hl. město Suva. Olymp, zkr. FIJ. — Amatérská sportovní asocia­ ce a nár. olympijský výbor je jedinou ústředni organizací, která řídi TVS. Vznikla 1949 a uznání MOV ziskala 1955. Sdružuje 7 nár. svazů olymp. sportů a 3 sportů neolympijských. Ve školách všech stupňů jsou povinné 2 h TV týdně, v mnohých se však pro nedosta­ tek učitelů i sport, zařízení neuskutečňují. — F. má 1 atl. dráhu s kapacitou 20 000 diváků, 1 travnatou dráhu, 1 sport, halu pro 1 500 diváků, 1 50m ote­ vřený bazén a několik 25m bazénů. Nej­ rozšířenějšími sporty jsou fotbal, ragby a box. Sportovci F. se zúčastnili OH 1956-76 FIE viz Mezinárodni federace šermu, fieldball [angl.J, průpravná i soutěžní - v pálkovači hra, spojení kriketu a ba­ seballu. Vnitřní hřiště je kruh o polomě-

Hřiště na fieldball: I, 2, S m e ty . 4 pálkoviště, 5 kriketová branka, 6 nepřekročitelná rýha.

ru 11-15,7 m. Ve čtvrtinách se vyznačí kruhové mety o poloměru 50 cm. Na jednu se postaví kriketový kolikový cíl a před ním se ve vzdálenosti 1,5 m vyz­ načí čáry pálkoviště a rovnoběžně s nim uprostřed hřiště čára pro hazeče Družstva o 11 hráčích hrají kriketovým míčkem a pálkou. Pálkař má 3 pokusy k odpálení míče hozeného hazečem z družstva soupeřů. Po zdařilém odpalu běží po kruhu, dokonči li celý oběh, zís­ ká 1 bod. Je-li ohrožován soupeřem s míčem, může vyčkat na volné metě na odpal dalšího pálkaře. Spoluhráči se nesměji předbíhat, jakmile má míč hazeč na své meté v ruce, mohou doběh­ nout pouze na nejbližší metu. Polaři mohou pálkaře vyřadit 3 dobrými nad­ hozy, chycením míčku v letu po odpalu, zásahem kolikového cíle, pokud není běžec na některé metě, popř. zásahem či dotykem (míčem) běžce mimo metu nebo je-li na metě neoprávněně (např. obsazené spoluhráčem). Běžec (resp. pálkař) se může sám vyřadit, např. srazí-li kolikový cíl, běží-li s pálkou, dotkne-li se odpáleného míče Utkání se hraje na 6 směn a půlsměna končí vyřa­ zením 5 pálkařů. FIEP viz Mezinárodní federace tělesné výchovy. FIFA víz Mezinárodní fotbalová federa­ ce FIG viz Mezinárodní gymnastická fede­ race. Figg James, 1695-1734, angl. boxer, je­ den ze zakl. tohoto sportu. 1719 se stal prvním mistrem Anglie a tento titul dr­ žel až do 1730. Zakl. první boxerské ško­ ly v Londýně (1719). figurální jízda na vodnich lyžích viz vodní lyžováni. FIH viz Mezinárodní federace pozemní­ ho hokeje. Fichte Johann Gottlieb, 1762-1814, něm. ideal, filozof, který podpořil rozvoj turnérského hnutí. Svými univ. před­ náškami Reden an die deutsche Nation (Řeči k něm. národu) burcoval k boji

firn

155 proti fr. okupaci a žádal obrodu něm. kultury. Ovlivnil - ► F. L. Jahna a turnérstvo. Za základ něm. tělocviku navrho­ val přijmout Pestalozziho gymnastiku. FIJ viz Mezinárodni federace juda. Fikar Zdeněk, *1926, čs. krasobruslař, MS. Akademický mistr světa -1951 a 1953. Reprezentoval na ZOH 1948. ME 1947 (5.), 1948 (6.), 1949 (6.) a 1950 (4. místo). Později trenér a metodik krasobrusleni. Nositel veř. uznáni Za zásluhy o rozvoj čs. tělesné výchovy a sportu II. stupně. Fikotová-Connollyová Olga, *1932, býv. čs. atletka, diskařka. Olymp, vítěz­ ka 1956 (53,69 m). Dvojnásobná mistry­ ně ČSR. 1956 třikrát překonala čs. re­ kord (51,71 m, 51,80 m, 53,69 m). 1957 se provdala za amer. atleta H. Connollyho a vystěhovala se do USA. FIL viz Mezinárodni sáěkařská federa­ ce FILA viz Mezinárodní federace amatér­ ského zápasu filantropismus [Fee.], rané burz směr sociální výchovy. Usiloval o výchovu člověka k lidství radostným způsobem, o harmonické vyvážení duševní a těl. výchovy, byl ovlivněn J. J. Rous­ seauem. Vznikl v 2. pol. 18. stol. v Ně­ mecku. Zakladatelem byl -*• J. B. Base­ dow, který vybudoval první filantropinum. filatelie sportovní, systematické sbí­ rání a studium poštovních známek, arší­ ků, razítek, cenin a dalšího dokumen­ tačního filatelistického materiálu se sport tématikou. F. s. vznikla současně s vydáním první série (12 ks) olymp. známek k I OH 1896. Od té doby byly vydávány filatelistické materiály téměř ke každým OH, od 20. let i k MS, ME a jiným sport, akcím. Produkce filateli­ stických materiálů se sport, tematikou vzrostla po 1945; dnes je vydávají té­ měř všechny státy světa. 1964 byla zor­ ganizována I mez. svět. výstava sport, známek pod patronátem MOV v Rimini (Itálie). Od té doby se výstavy sport, známek konaji u přiležitosti OH. — 1965 vznikla v ČSSR sekce olymp. a sport, fi­ latelie při komisi námětové filatelie Svazu čs. filatelistů. Od 1968 vydává vlastní čas. Olympsport. 1982 vznikla při MOV Mezinárodní federace olympijské filatelie (fr. Fédération Internationale de Philatélie Olympique, FIPO) se síd­ lem v Lausanne. Filatov Jurij. *1948, sov. kajakář Olymp, vítěz 1972, 1976 a mistr světa 1970-71 na čtyřkajaku na 1 000 m. Ve stejné disciplíně se stal držitelem stří­ brných medailí z MS 1973-74 a bronzo­ vé z ME 1969. Filatov Sergej, *1926, sov. jezdec, prů­ kopník moderní drezúrní jizdy v SSSR. Účastník OH 1956 (4. v soutěži druž­

stev), 1960 (1. v jednotlivcích), 1964 (3. místo v soutěži jednotlivců a družstev). Filip Miroslav, *1928, čs. šachista, ZMS. Od 1954 mez. velmistr. Probojoval se dvakrát do turnaje kandidátů MS: 1956 (8.-9.) a 1962 (7.-8 ). Zvítězil v mez. turnajích v Mariánských Lázních 1956 a 1960 a v Buenos Aires 1961. Reprezen­ toval Československo na šachových olympiádách 1952-72. Šachový publici­ sta, od 1975 vedouci redaktor časopisu Československý šach. Filipíny, Filipínská republika, stát v jv. Asii na Filipínském souostroví, 45 mil. obyv, hl. město Manila. Olymp. zkr. PHI. Sport, pokročilá země s dobrou těch. základnou. Jednotlivé sporty jsou řízeny výbory jmenovanými filipínskou sport, federací PAAF (Philippin Ama­ teur Athletic Federation), která byla zal. 1911. Výboru pro rozvoj sportu podlé­ hají dva tělových, instituty v Manile a Quezon City, odkud ročně vychází na 1 500 absolventů Výbor vydává tělo­ vých. časopisy a řídi školní TV Na ško­ lách je TV každodenní součásti vyučo­ váni. Školy také mají vynikající sport, areály Nejrozšiřenějšími sporty jsou basketbal, baseball, fotbal Filipínský. NOV získal uznání 1929. Účast na OH od 1924 s výjimkou 1980. Řada úspěchů na -» hrách Dálného východu a na - * asijských hrách. filo (it ), vmyk, v šermu útok na čepel - ► vazbou

1

Filostratos, řec. filozof (konec 2. a prv­ ní pol. 3. stol. n. I ). Jeho spis Gymnastikos, pojednávající o historii a technice jednotlivých sport, odvětvi, je jedním ze zákl. zdrojů našich informací o řec. těl. kultuře. FIM viz Mezinárodni motocyklová fe­ derace. FIMS viz Mezinárodní federace tělový­ chovného lékařství. FINA viz Mezinárodní federace amatér­ ského plavání finále [it ], závěrečná část sport soutě­ že nebo závěrečné utkání, závod či zá­ pas, ve kterém se rozhoduje o vítězi sport, soutěže. F. soutěže může být dvoučlenné nebo vícečlenné Počet fi­ nalistů je závislý na systému soutěže a postupovém klíči. Někdy bývá limito­ ván šiří závodního pole, např. v atletice počtem drah při běžeckých soutěžích do 800 m, v plavání počtem drah v ba­ zénu ap. V rychlostní kanoistice a v ně­ kterých dalších sport, odvětvích se f. rozděluje na 2 části: A, B, event prvé a druhé (tzv. malé) finále. Finalisté sou­ těže se určuji zpravidla, a) postupnou - * eliminací, při které vítězové nižších kol postupuji do vyšších kol soutěže; b) v individuálních sport, odvětvich podle výsledků, kterých sportovci dosáhli v předcházejicich vyřazovacích kolech,

např. v rozbězích, mezibězích, semifiná­ le, rozplavbách, rozjížďkách (viz kvalifi­ kační soutěže); c) v kolektivních sport hrách při turnajové soutěži podle umís­ tění družstev v soutěžních skupinách, do nichž byla v úvodní části turnaje za­ řazena. Finn, jednoposádková plachetnice olymp. - ► lodní třídy, zavedená od OH 1956. Délka 450 cm, hmotnost 145 kg, plocha plachet 10 m*. Na M ČSSR se tato třída jezdi od 1958. U těchto lodi je možná i amatěrská stavba. Finsko, Finská republika, stát v sev. Evropě, 4,7 mil. obyv., hl. město Helsin ky. Olymp. zkr. FIN. Finskou TV řídí Státní sportovní rada při ministerstvu školstvi. Vlastni finské sport, hnuti řidi 4 velké organizace: Finská ústředni sport, federace SVUL (Suomen Voimisteluja Urheíluliitto), Dělnická sport, federace TUL (Tyóvšen Urheiluliitto), Švédská ústřední sport, federace Finska (řídí TV ve švéd menšině) a Ústředni unie děl. sport, klubů. Státní podpora TV je po­ měrně vysoká. Školní TV na všech dru­ zích škol je povinná v rozsahu 2 h týd­ ně. Ve F. je 20 sport, institutů, které se zabývají výchovou tělových, kádrů a trenérů. F. má 800 sport stadiónů, z nichž největší je olymp. stadión v Hel­ sinkách, 13 zimních hal, 7 krytých bazé­ nů a 36 přírodních zimních stadiónů Nejrozšířenějšimi sporty jsou atletika (285 000 členů), fotbal (249 000), lyžová­ ní (209 000), ledni hokej (49 000) aj. Fin­ ský NOV vznikl a uznání MOV získal 1907, kdy F. bylo součástí carského Ruska. Samostatný sport, vývoj nastal po 1917, kdy se F. stalo samostatným státem. Finští sportovci se zúčastňují OH od 1908 a ZOH od 1924. Na OH zís­ kali dosud 94 zlatých, 73 stříbrných a 101 bronzových medailí, na ZOH 24 zlatých, 39 stříbrných a 26 bronzových medaili. F. patři mezi nejúspěšnější stá­ ty olymp. historie. V Helsinkách se ko­ naly XV. OH 1952 a MS v atletice 1983. Mezi nejznámější sportovce patři - ► Paavo Nurmi, - ► Johannes Kolehmainen, - ► Lasse Viren, - * Veiko Hakulinen finta (ital ], slg , termín převzatý ze šer­ mu i do sport, her pro klamání soupeře náznakem jiné akce než skutečně zamý­ šlené a provedené (viz klamání). V šer­ mu viz zálud FIPV viz Mezinárodni federace baskické peloty. FICI viz Mezinárodní federace kuželek. FIRA viz Mezinárodni federace amatér­ ského ragby. Fireball viz FB. firn (něm ], druh sněhu; vlivem opako­ vaného táni ve dne a mrznutí přes noc ztrácí snih pův. krystalickou strukturu a vznikají kulovitá ledová zrna; podle

FIRS chové dráhy získal množství 1. cen a velmi často dosahoval rekordních vý­ sledků. Na cestě k MS 1971 zvítězil nad Tajmanovem a larsenem a ve finálo­ vém zápasu kandidátů nad -*■ T. Petrosjanem. V boji o titul mistra světa zvítězil 1972 nad -*■ B. Spasským. 1975 odmítl nastoupit proti vyzývateli - * A. Karpovovi, který byl vyhlášen mistrem světa. Od 1972 se R. Fischer neúčastni šachových soutěži. FISU viz Mezinárodní federace vyso­ koškolského sportu. Fišera Miloš, *1959, čs. cyklista, ZMS. Mistr světa v cyklokrosu 1981, 1982 a držitel stříbrné medaile z MS 1972. Člen vitězného družstva z MS 1982 a 1983 a kolektivu, který na MS 1972 ob­ sadil 2. místo. Cyklista ČSSR 1981 a 1982. FIT viz Mezinárodni federace skoků na trampolíně. FITA viz Mezinárodni federace lukostřelecká. Fitness-pyramiden (něm.) viz pyramiAnatolij Firsov ,dy zdatnosti. FIS viz Mezinárodni federace lyžováni. Fit-rodina test, jednoduchá testovaci FISA viz Mezinárodni veslařská federa­ baterie zákl. těl. výkonnosti. Je určena široké veřejnosti a od 1977 tvoří jednu ce. Fisher Morris, 1892-1963, střelec USA. z význ. akcí hnutí -»• Pohybem ke zdra­ Olymp, vítěz ve střelbě armádní puškou ví. Z pův. pěti testů byla 1979 rozšířena 1920 (300 m, 3 x 40 ran - jednotlivci na osm: hluboký předklon, skok do dál­ i družstva, 40 ran vleže - družstva) a ve ky snožmo z místa, ze stoje vzpor dřep­ střelbě libovolnou puškou 1924 (600 m - mo - vzpor ležmo - vzpor dřepmo a stoj jednotlivci, 400 + 600 + 800 m - druž­ (2 min), kliky ve vzporu ležmo, z lehu stva). Mistr světa 1921 (velkorážová ter- sed opakovaně, člunkový běh 4 x 10 m, čovnice 3 x 4 0 ran, 300 m - družstva), běh po dobu 12 minut a plaváni na 100 1922 (ve stejné soutěži), 1923 (velkorá­ m. K vyhodnocení slouží 20bodové ta­ žová terčovnice 3 x 4 0 ran - jednotlivci bulky pro 9 věk. kategorií od 6 do 60 let, i družstva, 40 ran vkleče a vleže - zvlášť pro muže a ženy. Test je využíván jednotlivci) a 1924 (velkorážová terčov­ v rodinách, na školách, při rekreacích nice 3 x 40 ran, 40 ran vkleče - jednotli­ ROH, při masových sport, akcích ap. vci i družstva, vleže a vstoje - družstva). FITT viz Mezinárodní federace stolního Držitel stříbrných medailí z MS 1923 tenisu. (velkorážová terčovnice 40 ran vstoje - Fittipaldi Emerson, ‘ 1946, brazilský jednotlivci), 1924 (velkorážová terčovni­ automobilový závodník. Mistr světa ce 40 ran vleže - jednotlivci), 1926 (vel­ v závodech F1 1972 a 1974, druhý 1973 korážová terčovnice 3 x 4 0 ran - druž­ a 1975. Vyhrál 14 závodů Grand Pri*. stva) a bronzové z MS 1921 (40 ran vle­ Jezdil na vozech Lotus Ford, McLaren Ford, Copersucar Ford a Fittipaldi Ford že - jednotlivci). Fischer Robert, "1943, šachista USA. (konstrukce jeho bratra Wilsona). Mistr světa 1972-75. Během krátké ša- FIVB viz Mezinárodni federace volejba­ lu. Fivébr Antonin, 1888-1973, čs. fotbali­ sta, ZMS, záložník AC Sparty (1908-20). Účastník Pershingovy olympiády 1919 (1. místo). První čs. trenér působící v za­ hraničí (Itálie, Španělsko a 1936-38 hl. instruktor SSSR). fives [angl.J, angl. sport, hry s odráže­ ním míčku o stěny, podobné - ► handballu court. Miček z korku a gumy ne­ bo umělé hmoty o plněni 40 mm se od­ biji kteroukoliv rukou v kožené rukavici (původně holou dlani). Nejznámější 1z těchto her jsou Eton f „ Rugby f. a Windrester fives. Hrají se čtyřhry, Robert Fischer

jejich velikosti se rozeznává f. jemnozrnný, stř. zrnitý a hrubozrnný. FIRS viz Mezinárodní federace koleč­ kových bruslí. Firsov Anatolij "1941, sov. hokejista, útočník. Reprezentant SSSR 1964-72, člen družstva, které nepřetržitě drželo svět. primát 1964-71 (mistři Evropy 1964-70), držitel zlatých medailí ze ZOH 1964, 1968 a 1972. Na MS 1967 a 1968 a 1971 byl vyhlášen nejlepším útoční­ kem.

156 v Rugby f. i dvouhry. Eton f., která je rozšiřena i mimo Anglii, má hřiště se 3 stěnami. Rugby f. a Windrester f. se 4 stěnami. fixační svaly, svaly, které znehybnénim jednoho z úponových míst svalů umožňují rozvinutí sily v žádaném smě­ ru, např. fixaci horní končetiny opřením o stůl je možno využít velkého svalu prsního jako svalu inspiračního. Fizpol viz plastické povrchy. F1, F 2 ,1. mez. označeni skládacích ka­ jaků pro jednotlivce a pro dvojici. F je zkr. z něm Faltboot; 2. v motorismu viz formule závodní, automobilismus. Flamingo, Full Tw ist (plameňák s obratem o 360°), figura v -*• synchro­ nizovaném plavání: v zákl. poloze na znaku skrčení přednožmo a přednožení pravou nohou, totéž levou do polohy na znaku s přednoženim. Napřímením tru­ pu (noha stálé ve výši) do polohy svislé střemhlav (mírné ponoření k získáni jis­ toty při obratu) a obrat o 360°, tzv. Twist (hladina mezi kotníky a hýžděmi). Figura končí po obratu a následném ponoření špičkami k hladině. Flanagan John, 1868-1938, amer. atlet, kladivář. Trojnásobný olymp. vítěz 1900 (49,73 m), 1904 (51,23 m) a 1908 (51,92 m). Čtrnáctkrát překonal nejlepši svět výkon: 1895 (44,46 m), 1897 (45,94 m), 1898 (45,81 m, 48,27 m a 48,27 m), 1899 (50,01 m, 50,24 m a 51,11 m), 1900 (51,61 m), 1901 (52,21 m), 1904 (52,71 m), 1908 (53,38 m) a 1909 (54,86 m a 56,19 m). Ja­ ko prvni kladivář překonal hranici 50 m. Fleischmann Jaroslav, 1916-1984, čes. tělových, lékař anatom, pedagog a vě­ dec, prof. UK v Praze. Člen věd. rady ÚV ČSTV, proděkan FTVS 1973-78, člen fr. anatom, společnosti a mez. společ­ nosti pro EMG a kineziologii, hl. redak­ tor Acta Universitatis Carolinae-Gymnica. - Autor řady věd. prací a učebnic, zejména učebnice Anatomie člověka /.-//. (spolu s R. Lincem), přeložené do rady jazyků. Nositel veř. uznání Za zá­ sluhy o rozvoj těl. výchovy II. stupně. Fleissnerová - Svobodová Irena, ' 1958, čs. plavkyně, ZMS. Čtvrtá na MS 1978 v závodě na 200 m prsa. Na OH 1980 5. ve stejné disciplíně. Účastnice MS 1975 (8 200 m prsa), ME 1977 a 1981 (10. 100 m prsa). Vítězka Univerziády 1979 na 100 a 200 m prsa a v indi­ viduálním polohovém závodě na 400 m. Flekovi Vladimíra, ‘ 1959, čs. biatlonistka, jedna z průkopnic tohoto sportu mezi čs. ženami. Vítězka mez. závodů konaných pod patronátem UIPMB 1981 na trati 5 km. Flemingová Peggy, *1948, krasobruslařka USA. Vítězka ZOH 1968 a trojná­ sobná mistryně světa 1966-68. Držitelka bronzové medaile z MS 1965. fleret [fr.], lehká bodná sport, zbraň.

Fóldi

157 kratší než 110 cm, s hmotností nižší než 500 g. Skládá se z čepele, číšky a ruko­ jeti. Čepel je ocelová, má pravoúhlý průřez, je velmi ohebná, s průhybem 55-95 mm. (Průhyb se měří na vnějším konci zárazníku, a to mezi polohou če­ pele nezatížené a zatížené závažím o hmotnosti 200 g.) Osa čepele musí procházet středem číšky. Průměr číšky musí být menši než 95 mm. Hrot čepele je opatřen -» elektrickým záraznikem, který při tlaku (nárazu) vyvolá hlášeni - přímým volným kopem, z néjž lze přímo docílit branky, popř. napome­ nutím nebo vyloučením hráče ze hry. Za vyloučeného hráče (a to vždy do konce utkání) nesmi nastoupit jiný hráč. Neúmyslné ohroženi soupeře označují pravidla jako nebezpečnou hru, která je trestána - * nepřímým volným kopem, z něhož lze docílit branky, když se miče po zahráni dotkne jiný hráč. Stejným způsobem je trestáno i nesportovní chování nebo přestupek těch. rázu, např. - * postaveni mimo hru. Pra­ vidla určují, jakým způsobem má být znovu zahájena hra po přerušeni: - * brankovým kopem, - ♦ rohovým ko­ pem, -» vhazováním aj. — Utkáni řídi jeden rozhodčí. Jeho rozhodnuti jsou konečná. Jemu pomáhají' 2 pomezni rozhodčí, kteří praporkem signalizuji, opusti-li mič hrací plochu, postaveni mimo hru, přestupek, který se stal za zády rozhodčího. — V utkáni vitězi družstvo, které vstřelilo soupeři vice branek. Při stejném počtu branek, nebylo-li stanoveno jinak, konči utkání ne­ rozhodné. — Soutěže. OH (od 1908, kromě OH 1932], MS (od 1930, finálové turnaje, jimž předchází kvalifikace při­ hlášených zemí ve všech kontinentech, se konají každé čtyři roky v jedné zemi za účasti 16 družstev; finálový turnaj 12. MS 1982 měl poprvé 24 účastníků). ME (od 1968, každý 4. rok). ME předcházely 2 ročníky Evropského poháru národů. Mistrovství Jižní Ameriky se hraje tur­ najovým způsobem od 1916, Africký po­ hár od 1957 každý 2. rok, Mistrovství Asie od 1966 každý 4. rok, ME hráčů do 23 let od 1972,1978 byla tato soutěž na­ hrazena ME hráčů do 21 let. Doroste­ necký turnaj UEFA, pořádaný v Evropě od 1958, je soutěži reprezentačnich cel­ ků do 18 let. 1981 měl již závěrečný tur­ naj statut prvého ME juniorů (hráčů do 18 let). 1977 bylo v Tunisu sehráno MSJ (od 1977 každý 2. rok). Nejstarší soutěží klubových celků je Anglický vyzývaci pohár (English Challenge Cup), zal. 1871 a hraný každoročně. V 30. letech byl nejpopulárnějši soutěži v Evropě Středoevropský pohár. Soutěže evr. klubových celků hrané každoročně: Po­ hár mistrů evropských zemí - PMEZ (od 1955), Pohár vitězů pohárů - PVP (od I960), Pohár UEFA (od 1971, navázal na Veletržní pohár) a Superpohár (střetnu­ tí vítězů PMEZ a PVP; od 1972). U nás je nejvyšši soutěži I. liga, mistrov­ ské soutěže jsou hrány systémem kaž­ dý s každým dvoukolové (podzim - zi­ ma), s přímým sestupem a postupem Z I. ligy sestupuji vždy poslední dvě družstva a do ligy postupují vitězové I. čes. nár. ligy, a I. slov. nár. ligy. Poháro­ vá soutěž se hraje od 1960 každoročně

vylučovacím systémem a účastní se ji pust, Pavlovič, Vojta, Molnár, Bubnik, Dolinský) všechna družstva bez rozdílu výkonno­ Španělsko sti. — Čs. mezinárodni úspěchy: 1911 1964 v Roubaix vítězství na amatérském ME. 1968 Polsko Vítězství ve Středoevr. poháru: 1927 1972 NSR a 1934 AC Sparta, 1938 SK Slavia. 1969 1976 ČSSR zvítězil Slovan Bratislava v Poháru vitě­ řiktor, Venci, Michalik, Pivarnik, zů pohárů. Reprezentační družstva: 3. ndruš, Čapkovič, Gógh, Barmoš, Biroš, Dobiáš, Moder, Pa­ místo v Poháru evr. národů 1960,1. mís­ nenka, Jurkemik, Pollák, Stamto na ME 1976, 3. místo na ME 1980, 1. místo na ME hráčů do 23 let 1972, 2. bacher. Masný, Švehlik, Nehoda, misto na OH 1964,1. místo na OH 1980, Veselý, Gallis) 2. misto na MS 1934 a na MS 1962. — 1980 NSR Literatura. Batty, E.: Moderní trénink 3. ČSSR (Netolička, Seman, Kekopané. Praha 1971. - Hargitay, G.: Mo­ keti, Barmoš, Ondruš, Jurkemik, derně hra brankára. Bratislava 1980. Gógh, Vojáček. Kozák, Panenka, Horský, Kačáni: Trénink kopané. Brati­ štambacher, Berger, Polák, Vislava 1982. - Choutka, M.: Moderní ko­ zek, Nehoda. Gajdůšek, Masný, paná. Praha 1973. - Kolektiv: Svět 90 Lička, Fiala, Dobiáš) minut, I. a II. dli. Praha 1981. - Matoušek 1984 Francie a kol.: Základy kopané. Praha 1973. • Navara a kol.: Kopaná mládeže. Praha Fotbalista roku, anketa pořádaná kaž­ 1966. - Ondřej, O., Buzek, M., Navara, doročně od 1965 redakcí týdeníku Sta­ M.: Základy kopané. Praha 1972. - Pon- dión ve spolupráci s výborem fot. svazu dělnik a kol.: 60 le t čs. kopané. Praha ÚV ČSTV, do které přispívají sport, no­ 1980. - Rogalski, Degel: Trénink mla­ vináři a trenéři. dých fotbalistů. Praha 1980. Výsledky ankety Fotbalista roku

g

1965 J. Popluhár (Slovan Bratislava) 1966 J. Masopust (Dukla Praha) Rok a místo konání: 1930 Uruguay, 1934 1967 J. Geleta (Dukla Praha) Itálie, 1938 Francie, 1950 Brazílie, 1954 1968 I. Viktor (Dukla Praha) Švýcarsko, 1958 Švédsko, 1962 Chile, 1969 L. Kuna (Spartak Trnava) 1966 Anglie, 1970 Mexiko, 1974 NSR, 1970-71 K. Dobiáš (Spartak Trnava) 1978 Argentina 1972-73 I. Viktor (Dukla Praha) 1974 J. Pivarnik (Slovan Bratislava) 1930 Uruguay 1975-76 I. Viktor (Dukla Praha) 1934 Itálie 1977 K. Kroupa (Zbrojovka Brno) 2. ČSR (Berger, Čambal, Čtyřoký, 1978-79 Z. Nehoda (Dukla Praha) Junek, Košfélek, Krčil, Nejedlý, 1980 A. Panenka (Bohemians Praha) Plánička, Puč, Silný, Sobotka, 1981 J. Kozák (Dukla Praha) Svoboda, Ženíšek) 1982 J. Fiala (Dukla Praha) 1938 Itálie 1983 L. Vížek (Dukla Praha) 1950 Uruguay 1984 J. Berger (Sparta Praha) 1954 NSR 1985 L. Vížek (Dukla Praha) 1958 Brazílie fotbalový bérec, důsledek opakova­ 1962 Brazílie ných krevních výronů do podkoži a kra­ 2. ČSSR (Adamec, Jelinek, Ka- jiny mezi okosticí a kosti na bérci. Krev­ draba, Kvašňák, Lála, Mašek, ní výrony zanechávají tuhá zatvrdnuti Masopust, Novák, Pluskal, Po- ve formě hrbolků. F. b. je typický u je­ pluhár. Pospíchal, Scherer, dinců, kteří nepoužívají chrániče bérce, Schrojf, Štibráni, Tichý) fototerapie [řec.] viz světloléčba. 1966 Anglie Foyt Anthony Joseph, "1928, automo­ 1970 Brazílie bilový závodník USA. Nejúspěšnějši zá­ 1974 NSR vodník historie závodu 500 mil v India­ 1978 Argentina napolis, kde zvítězil 1961, 1964, 1967 1982 Itálie a 1977. Vítěz vytrvalostního závodu 24 hodin v Le Mans 1967. Výsledky mistrovství Evropy ve fotbale Foxtan viz plastické povrchy FPT viz Federace proletářské tělový­ Rok a místo konáni: 1960 Francie chovy. (Evropský pohár), 1964 Španělsko Francie, Francouzská republika, stát (Evropský pohár), 1968 Itálie. 1972 Bel­ v záp. Evropě, 53 mil. obyv., hl. město Paříž. Olymp. zkr. FRA. TVS řídí Státní gie, 1976 Jugoslávie, 1980 Itálie, sekretariát pro mládež, sport a rekrea­ 1960 SSSR 3. ČSSR (Schrojf, Šafránek, Po- ci, do jehož kompetence patři vysoké pluhár, Novák, Bubernik, Maso tělových, školy, státní sport, institut. Výsledky mistrovství světa ve fotbale

I

Francis specializované školy lyžování, horole­ zectví, jachtingu, 2 olymp. střediska a 20 mistnich středisek' Na výborné úrovni je školní TV. 1982 působilo ve F. 22 000 kvalifikovaných učitelů TV a tre­ nérů. Tech. základnu tvoří na 22 300 hřišf, 6 899 tělocvičen, 462 krytých ba­ zénů, stovky vynikajících lyžařských tra­ ti aj. Nejrozšířenějšimi sporty jsou fo t­ bal (1 204 000 členů), lyžování (550 000), basketbal (247 000), judo (290 000). Do dějin moderní TVS význ. zasáhla F. 1892, kdy - ► Pierre de Coubertin navrhl obnoveni antických OH. NOV F. vznikl 1894, byl však ke každým OH obnovo­ ván, starý NOV vznikl 1911. Ve Francii se zrodila myšlenka novodobých OH. Francouzšti sportovci se zúčastnili všech OH (získali 131 zlatých, 149 stříbr­ ných a 143 bronzových medailí) i ZOH (12 zlatých, 9 stříbrných a 13 bronzo­ vých medailí). Ve F. se uskutečnily OH 1900 a 1924,4 olymp. kongresy a 8 zase­ dání MOV. Třikrát získala fr. tělovýcho­ va Olympijský pohár (1906, 1912 a 1951). Mezi známá jména fr. sportu patři atleti - ► Mimoun, - ► El Ouafi, ve­ slař -*■ ďOriola, cyklista -*-D Morelon, lyžař -»• J.-C. Killy aj. Francis Ranganandhan, *1920, indický pozemní hokejista, člen vítězného druž­ stva z OH 1948,1952 a 1956. francouzský skok, druh překážky v těžkých překážkových -»• dostizích, tzv. steeplechase; dva živé ploty, mezi nimiž je suchý přikop. Franěk Ján, *1960, čs. boxer, ZMS. Dr­ žitel bronzové medaile z OH 1980 v kat. lehké stř. (do 71 kg). Franchi Artemio, 1922-1983, it. sport, funkcionář, 1973-83 předseda UEFA, místopředseda it. sport, a olymp. výbo­ ru (CONI), předseda it. fotbal, federa­ ce, místopředseda FIFA a předseda ko­ mise rozhodčích FIFA. Frank René, 1898-1983, Belgičan, gen. sekretář a 1969-83 předseda Meziná­ rodní federace pozemního hokeje (FIH). Pod jeho vedením se ztrojnásobil počet členských zemi FIH a byl vytvo­ řen systém pravidelých evr. a svět. sou­ těži. Fraser Neale, " 1933, austr. tenista. Ví­ těz dvouhry ve Wimbledonu 1960 a mez. mistrovstvi USA 1959-60. Vyni­ kající hráč čtyřhry: prvenství ve Wim­ bledonu 1959,1961, na mez. mistrovství Francie 1958, 1960, 1962, USA 1957, 1959-60 a Austrálie 1957-58, 1962. Re­ prezentant Austrálie v Davisově poháru 1958-63, kdy přispěl k vítězstvim v roč­ nících 1959-61. Jako nehrajici kapitán vedl vítězné austr. daviscupové muž­ stvo 1973 a 1978. Fraserová Damn, *1937, austr. plavky­ ně. Olymp, vítězka na 100 m v. zp. na OH 1956,1960,1964 a ve štafetě 4 x 100

162 konnosti posádky. V. t. veslováni. Frenkel Peter, *1939, atlet NDR, cho­ dec. Olymp, vitěz v chůzi na 20 km 1972 (1:26:42,4 h), třetí na OH 1976 (1:25:29,4 h), desátý na OH 1968 (1:37:20,8 h). Čtvrtý na ME 1971 (1:27:52,8 h). Třikrát členem vítězného družstva NDR na Lu­ gano Trophy - 1967,1970 a 1973. Vytvo­ řil čtyři SR: v chůzi na 20 km 1970 (1:25:50 h) a 1972 (1:25:19,4 h) ve dvouhodinovce 1971 (26 658 m) a v chůzi na 30 km 1174 (2:14:21,2 hl. Friedrichs Paul, ' 1940, motocyklový Neale Fraser závodník NDR. Mistr světa v motokrosu kubatury 500 cm1 1966, 1967 a 1968 na m v. zp. na OH 1956. Držitelka stříbr­ strojích ČZ. ných medaili z OH 1956 (400 m v. zp.), 1960 (4 x 100 m v. zp ). První plavkyně, která dosáhla na 100 m v. zp. čas lepší než 1 minuta. Frazier John, "1944, boxer USA. Olymp, vitěz 1964 v kat. nad 81 kg. 1970-73 profesionální mistr světa. Fredriksson Gerd, *1920, švěd. kajakář. Šestinásobný olymp. vítěz: 1948 v kajaku jednotlivců na 1 000 m i 10 000 m, 1952 v kajaku jednotlivců na 1 000 m, 1956 v kajaku jednotlivců na 1 000 m i 10 000 m, 1960 v kajaku dvojic na 1 000 m (s S. Sjódeliusem). Mistr světa 1948 Paul Friedrichs (K 1 500 m, štafeta 4 x 1 500 m), 1950 (K 1 1 000 m, štafeta 4 x K 1 500 m) a 1954 (K 1 500 m, K 1 1 000 m, 4 X K 1 500 m). Friesen Karí Friedrich, 1785-1814, něm. Držitel stříbrných medailí z OH 1952 (K učitel, spolupracovnik -> L. Jahna. Vy­ 1 10 000 m), MS 1950 (K 1 1 000 m) učoval šermu, jízdě na koni a voltižováa 1958 (K 1 500 m) a bronzových z OH ní. Použil Gutsmuthsovy gymnastiky za 1960 (K 1 1 000 m) a MS 1958 (K 1 1 000 základ hromadného výcviku něm. naci­ onalistické mládeže. m, 4 x K 1 500 m). frekvence [lat.J, 1. počet periodicky se Frigerio Udo, 1901-1968, it. atlet, cho­ opakujicich dějů v daném prostoru (na- dec. Trojnásobný olymp. vítěz. 1920 př. počet kroků mezi překážkami v pře­ v chůzi na 3 000 m (13:14,2 min) a v chů­ kážkovém běhu) nebo za jednotku času zi na 10 000 m (48:06,2 min) a 1924 (např. počet tepů za min); 2. četnost v chůzi na 10 000 m (47:49,0 min). Třetí výskytu nějakého jevu v daném statis­ . na OH 1932 v chůzi na 50 km (4:59:06 h). tickém souboru sociologického vý­ ' frisbee [angl.j, 1. létající talíř (disk), zkumu. sport, náčiní, patentované 1965 F. Morfrekvence veslařských cyklů (slg. rissonem (USA). Disky jsou různé veli­ šiák), počet ukončených cyklů veslař­ kosti, hmotnosti i různého vyváženi, tim ských záběrů v jedné minutě. Čím rych­ i různých letových vlastnosti podle ur­ lejší disciplína (osma, čtyřka bez kormi­ čeni pro sport, využití; 2. závodni sport. delníka, párová čtyřka bez kormidelní­ 1968 zal. Mez. asociace frister IFA. Prvé ka), tím vyššího počtu záběrů posádka MS uspořádáno 1974 v Pasadené dosahuje. Frekvence cyklů závisí na vý- (USA) v disciplinách: hod na dálku, hod na cil, hod na dálku s chycením disku, hod na max. čas letu, volné přihráváni dvojic, žonglování; 3. standardní herni soutěže: f. boccia, f. golf, f. pitching; 4. sport, hry: f. baseball, f. double disc court, f. guts, f. ultimate. — Popis disci­ plin: s) Při hodu na délku hází závodník z mista za zákl. čarou (3 m) do kruhové výseče 70°. Ze 4 pokusů se měří nejdelií. V terénu pro zajištěni shodných podmínek postupuje po 4 pokusech 15 nejlepších do finále. O vítězi rozhodne nejdelši z dalši série 4 hodů. (SR 1977 Peter Frenkel muži 125,6 m, ženy 88,5 m). — b) Při ho­

163

funkční diagnostika

du na cil (tj. do kruhu o průmiru 171 cm, ve svislé rovině, spodní okraj 91 cm nad zemí) se hází po 4 hodech ze 7 stanovišf (28 hodů). Šikmo zleva a zprava z 15 a 25 yardů (13,7 a 22,86 m), zpředu z 35 y (32 m). Disk musí proletět kru­ hem (rekord muži 21 x , ženy 15 x ). — c) Při hodu na dálku s chycením disku hází závodník libovolným směrem z kru­ hu o průměru 64 m, a pak musí disk jednoruč chytit. Měří se vzdálenost místa chycení disku od okraje kruhu (rekord muži 76,5 m, ženy 47 m). Postup do se­ mifinále a finále sériemi 4 pokusů. — d) Max. čas letu se měří stopkami od vy­ hození z ruky do doteku při chyceni (re­ kord muži 15 s, ženy 9.9 s) — e) volné přihrávání ve dvojici po dobu 5 min li­ bovolným způsobem hodů i chytání i se žonglováním zachyceného disku, hod­ notí 9 rozhodčích lObodovou stupnici. Hodnotí obtížnost, různost a originalitu, úspěšnost. — f) Při žonglováni je posu­ zován individuální výkon roztáčení dis ku na prstu, předávání z ruky do ruky před i za tělem, kolem těla, mezi noha­ ma ap. Frištenský Gustav, 1879-1957, čs. ř. ř. zápasník, ZMS. Jeden z nejpopulárněj­ ších zápasníků u nás. 1900 vybojoval t i­ tul mistra Čech a 1902 titul mistra Ra­ kousko Uherska. 1903 se stal amatér­ ským mistrem Evropy. Po návratu z ME přestoupil k profesionálům. Stal se ví­ tězem řady mez. turnajů v Evropě, úča­ stnil se profesionálních utkání v USA a v Jižni Americe. 1929 se stal vítězem profesionálního ME v Praze Na mis­ trovství slovanských národů 1931 obsa­ dil 2. místo. Zápasil přes 40 let a ziskal více než 10 000 vítězství.

Gustav Frištenský

Fritz Jindřich, * 1912, čs šachista, ZMS. Od 1975 velmistr v kompozičním šachu Za svou šachovou tvorbu ziskal řadu cen a uznání. Autor knih Moderní ša­ chová studie (1951), Šachová studie (19641 a Vybrané šachové problémy (1979), v nichž soustředil své zkušenosti autora šachových studii a svá nejlepší díla v této oblasti. Frfibel Friedrich Wilhelm August,

1782-1852, něm. pedagog, zakl. mateř­ ských škol v Německu, ovlivněn - ► Pestalozzim. TV a znalosti o těle považo­ val za důležitou součást učebních plánů a výchovy vůbec. Spisy: Menschenerziehung (Výchova člověka), 1826; Grundzúge der Menschenerziehung (Základy výchovy člověka). 1830 Frollo Anton, *1934, čs. házenkář, ZMS. Člen vítězného družstva z MS 1967 Držitel stříbrných medaili z MS 1958, 1961 a bronzové z MS 1964 V tý­ mu Dukly Praha se stal vítězem PMEZ 1957

Anton Frollo

frontennis, mexická sport. hra. vzniklá spojením pravidel - ♦ jai alai, -» squash racquets, - ► handball (court). Hřiště 9 x 34,5 m, ze 3 stran obklopené 8 m vy sokými zdmi, otevřená strana opatřená šití, za niž je obecenstvo. Míček veliko­ sti tenisového z tvrdé gumy, rakety ob­ dobné tenisovým s odolnějším výple­ tem Po rozehráni podáním na čelní stě­ nu je třeba míček odrazit přímo ze vzduchu nebo po 1 odskoku od země. Musí být poslán na čelni stěnu, i když před odrazem nebo po odrazu od ní se může dotknout i ostatních stěn. FRTJ, Federácie robotnickych tělo cvičných jednot, viz Federace dělnic­ kých tělocvičných jednot FSGT viz Fédération Sportive et Gymnastique du Travail. Ftičnik íubomír, *1957, čs šachista, MS. Od 1980 mez. velmistr. Dosáhl úspěchy především v soutěžích juniorů 1977 vítězem MEJ a 2. na MSJ. Trojná­ sobný mistr ČSSR 1981-83. Reprezento­ val na šachových olympiádách (od 1980) a v mistrovství Evropy družstev Z turnajových úspěchů nejvýraznějši 1.-3. místo v Dortmundu 1981. Fúgner Jindřich, 1822-1865. spoluzakl. a první starosta Tělocvičné jednoty Pražské (Sokola Pražského). Financoval činnost jednoty a za veškeré své jměni postavil v Praze tělocvičnu, která patřila mezi nejlepši ve stf. Evropě (1863-65). Snažil se vnést do Sokola ideu bratrs­ tví, zavedl tykáni. Na jeho návrh se sta­ la červená garibaldiovská košile součá-

Jindřich Fúgner

stí sokolského kroje. Od začátku dopo­ ručoval zavést v Sokole cvičení divek. Hájil myšlenku čes. národní tělesné vý­ chovy. Fuchs Jenó, 1882-1954, mad. šermiř. Olymp, vítěz v šermu šavlí v soutěži jednotlivců i družstev 1908 a 1912. Fuchsovů-Gammová Ruth, *1946, atletka NDR oštépařka. Dvojnásobná Olymp, vítězka 1972 (63.88 m) a 1976 (65,94 m), osmá na OH 1980 (63,94 m). Dvojnásobná mistryně Evropy 1974 (67,22 m) a 1978 (69,16 m), třetí na ME 1971 (59,16 m). Vytvořila šest SR: 1972 (65,06 m), 1973 (66,10 m), 1974 (67,22 m), 1976 (69,12 m), 1979 (69,52 m), 1980 (69,96 m) Fuller Francis, angl. lékař. Jeho práce Medicína gymnastice (Londýn, 1708), vycházející z řec. léčebné gymnastiky, se stala jednim ze zákl. spisů oživují­ cích zájem o těl. cvičení v 18. stol. Funakoši Gišin, 1868 1957, okínawský středoškolský profesor, mistr karate. Přenesl karate z Okinawy do Japonska, systemizoval je a zaved! pravidla. Zalo­ žil směr karate zv. Šotokan. Fundin Ove, *1933, švéd. motocyklový závodník. Mistr světa na ploché dráze jednotlivců 1956, 1960, 1961, 1963 a 1967.

Ove Fundin

funkční diagnostika, stanoveni funk­ čních rezerv různých systémů organis­ mu. Při f. d. se zjišťuje rozsah chorob­ ných změn a jejich funkční důsledky, což je nutné pro stanovení léčby, dopo ručeni denního režimu, zaměstnáni atd.,

funkční rozvoj neříká však nic o příčině choroby. V šir­ ším významu znamená f. d. stanoveni funkční kapacity zdravého organismu, např max. spotřeby kysliku, nejvyšší tolerované zátěže ap. funkční rozvoj, změny výkonnosti jednotlivých orgánů a systémů těla způ­ sobené velikostí jejich pracovního zatí­ ženi. K f. r. dochází spontánně v ontogenezi člověka, je ovlivňován pohlavim, věkem, zaměstnáním a způsobem živo­ ta. Správný f. r. podporuje TV a řada sportů, následky nedostatečného f. r. napravuje zdravotní TV funkční vyšetření, metoda hodnocení funkce orgánů a systémů (analyzátorů, pohyb, systému, oběhu a dýchání, lát­ kové přeměny, nervosvalové koordina­ ce, psychomotoriky) pomocí kvantita­ tivních, popř. i kvalitativních ukazatelů, která splňuje podminky standardizace a reprodukovatelnosti. F. v. se využívá k posouzení zdravotního stavu, k hod­ noceni rozvoje funkcí v průběhu ontogeneze či k objektivizaci působeni vněj­ ších a vnitřních vlivů na organismus. Ve sport, praxi představuje f. v. zákl. pro­ středek kontroly funkčních kapacit. F.

164 v. bývá obvykle doplněno biochemic­ kou diagnostikou. V. t. trénovanost. funkční zrniny při tréninku, podsta­ ta - * trénovanosti. V klidu a při stan­ dardním zatížení lze pozorovat ekonomizaci většiny funkci, při max. zatíženi ekonomizace a optimalizace i schop­ nost vyšší a rychlejší mobilizace růz­ ných funkcí dovoluje trénovaným dosa­ hovat vyššího výkonu, resp. intenzity a celkového objemu práce. F. z. lze čle­ nit na centrálni a periferní (místní, lo­ kální) nebo na obecné (např. zdatnost) a specifické, odpovídající úrovni speci­ ální trénovanosti. furiant, čes. lid. tanec ve 3/< taktu; spe­ cifický druh sousedské, event, s furian­ tovým rytmem (polymetrický dvoutak­ tový celek se dvěma rytmicko-metrickými útvary rytmem třídobým - daktylským a rytmem dvoudobým - trochejským). Má rychlejší tempo (od animata po presto). Vyskytuje se pouze v Če­ chách; součást - ► Besedy. — Nejstarši hudební zápis furianta pochází z rukopi­ sné sbírky Jiřího Hartla „Partibus pro Violin Prin" z 1814. Do umělé hudby se poprvé dostal ve Smetanově Prodané

nevěstě; zastoupen v dile A Dvořáka, E. F. Buriana. J. Křičky, B. Martinů fuschi, lyžičky max. délky 50 cm, sou­ část vybavení skibobisty. Upevňuji se vázánim k lyžařským botám, fylogeneze motoriky, vývoj člověka jako druhu vzhledem k rozvoji - * moto­ riky. Z kosterních pozůstatků vývojo­ vých etap člověka se usuzuje na zákl. pohyb, projevy. fyziologická křivka zatíženi, grafic­ ké znázorněni změny tepových hodnot při fyzickém zatížení. Sestrojuje se po­ dle hodnot tepové frekvence naměře­ ných v průběhu zatížení v určitých ča­ sových intervalech. Informuje o odezvě organismu na cvičení. Při správně vede­ né hodině školní TV zvolna stoupá, vrcholu dosahuje ve 2. třetině hlavní čá­ sti vyučovací hodiny, ke konci klesá k výchozím hodnotám. F. k. z. sestroje­ ná z hodnot naměřených při hodině TV oslabených má více vrcholů podle stří­ dání zatíženi a uvolnění, hodnoty jsou nižší. Uši se podle druhu oslabení, fyziologický průřez svalu, průřez kol­ mo na průběh všech pracovních vláken svalu.

Í

165

Gabun, Gabunská republika, stát ve stř. Africe, 530 000 obyv., hl. město Li­ breville. Olymp. zkr. GÁB. Řídícím orgá­ nem TVS v zemi je ministerstvo mláde­ že a sportu. Tělových, kádry připravuje institut v Libreville. Oproti jiným afr. ze­ mím dobrá sport, zařízení. Mezi nejrozšířenější sporty patři fotbal, basketbal a box. NOV G. vznikl 1968 a sdružuje 8 federací olymp. sportů a federaci kara­ te. Účast na OH 1972 (2 boxeři). 1976 se v Libreville konaly hry střední Afriky. Gafner Raymond, 1915, švýc. sport, funkcionář, od 1969 člen MOV, od 1947 člen a od 1965 předseda Švýc. olymp. výboru, předseda Švýc. svazu ledního hokeje, od 1985 prozatímní administrá­ tor MOV a šéfredaktor Revue olympique, zmocněnec MOV pro olymp. mu­ zeum a středisko olymp. studii v Lau­ sanne. Gajdoš Jan, 1903-1945, čs. gymnasta. Mistr světa 1926,1930 (viceboj jednotli­ vců) a 1938 (prostná, viceboj jednotli­ vců). Držitel stříbrných medaili z OH 1928 (družstva) a MS 1930 (viceboj jednotlivců) a 1934 (družstva); bronzo­ vých medailí z MS 1930 (kruhy, kůň našíř) a mimořádného MS 1931 (viceboj jednotlivců). Zemřel na následky nacis­ tického vězněni 19.11. 1945. Galénos, asi 129-200 n. I., řec. lékař. Zpočátku byl lékařem v gladiátorské škole v Pergamu a v Římě, později osobním lékařem řím. císařů. Psal o anatomii, klinické medicíně, hygieně, dietě, o významu fyzického pohybu, cvičení a her, především míčových. Pro dějiny sportu důležité 2 práce dochova­ né v lat. překladu: De parva pila (O ma­ lém míči) a Thrasybulos: De sanitate tuenda (O zdravém jednání). Galeův pohár, angl. Galea Cup, fr. Coup de Galea, soutěž reprezentačních družstev juniorů do 20 let, zal. 1950 ve Francii pani Edmonde de Galea na pa­ měť jejiho syna, nadějného tenisty, kte­ rý tragicky zahynul. — Přihlášená druž­

Garrincha

stva jsou každoročně rozdělena do sku­ pin, vitězové postupuji do semifinálo­ vých a finálové skupiny. Každé utkáni zahrnuje čtyři dvouhry a jednu čtyřhru. — ČSSR získalo tuto trofej 1963, 1965, 1966, 1970, 1974, 1975, 1984. galuska, speciální pneumatika pro závodni jízdní kola. Vyrábí se z pogumo­ vaného textilního pásu (hedvábí, bavl­ na, silon), do něhož je strojově zašita duše a šiti je ještě přelepeno tkalounem. Lepí se na ráfek kola. Gambie, Gambijská republika, stát v zép. Africe, člen brit. Společenství ná­ rodů, 569 000 obyv., hl. město Banjul. Olymp. zkr. GAM. — Gambijský olymp. výbor vznikl 1976. Sdružuje 6 nár. sport, federací. Ve školách jsou povinné 2 ho­ diny TV týdně. Nejrozšířenějším spor­ tem je fotbal, rychle se rozviji i basket­ bal. OH se G. dosud nezúčastnila, game (angl.) viz gejm. Gammoudi Mohamed, * 1938, tun. atlet, vytrvalec. Olymp, vítěz 1968 na 5000 m (14:05,0 min), druhý na OH 1964 na 10 000 m (28:24,8 min) a 1972 na 5 000 m (13:27,4 min), třetí 1968 na 10 000 m (29:34,2 min). GANEFO, angl. Games of the New Emerging Forces Organisation, hry no­ vě vzniklých organizací, viz Indonésie. Gaprindaiviliová Nona, *1941, sov. šachistka; mistryně světa 1962-78. V zá-

pase o titul porazila - ► J. Bykovovou, prvenství úspěšně uhájila v utkáních s A. Kušnirovou 1965.1969 a 1972 a s N. Alexandrijovou 1975. Titul ztratila 1978 po prohře s -»M . Čiburdanidzeovou. Úspěšně startovala i v mužských soutěžích, v nichž si jako první žena vybojo­ vala titul mez. velmistra, gard [fr.], v boxu střeh, zákl. postoj. Gárderud Anders, *1946, švéd. atlet, překážkář, běžec. Olymp, vítěz 1976 na 3 000 m př. (8:08,02 min). Druhý na ME 1974 (8:15,4 min), desátý 1971 (8:39,6 min). Dvakrát překonal SR: 1975 (8:09,8 min) a 1976 (8:08,02 min). Jako první překonal hranici 8:10 min. Gardiev Prodán, *1936. bulh. zápasník ve volném stylu. Olymp, vítěz 1964 a mistr světa 1963 a 1966 v kat. do 87 kg. Držitel stříbrné medaile z ME 1968 a bronzových z OH 1968. MS 1965 a ME 1967.

Robert Garrett

Nona Gaprindašviliová

Garrett Robert, 1875-1961, amer. vrhač a všestranný atlet. Dvojnásobný olymp. vítěz 1896 ve vrhu koulí (11,22 m) a v ho­ du diskem (29,15 m), druhý ve skoku dalekém (618 cm), třetí ve skoku vyso­ kém (165 cm). Na OH 1900 třetí ve vrhu kouli (12,37 m), v trojskoku z mista (9,50 m) a v přetahování lanem. Garrincha, vl. jm. Manoet Francisco dos Santos, 1933-83, brazilský fotbali­ sta, útočník Botafoga (1953-64) a dal-

Gasseidorfer

166

livců na OH 1928,1932, ME 1929 a v šer mu šavlí na ME 1933. Gaulhofer Karl, 1885-1941, rak. tělo­ vých. pedagog, učitel teorie a metodiky TV na tělových, institutu vídeňské univ., od 1932 rektor Akademie TV v Amstero­ damu. Kritik spiessovského tělocviku, spolu s -» M. Streicherovou tvůrce tzv. novorakouské metody a reformátor škol. TV. Cílem jeho systému vychová­ vat škol. mládež k těl. zdatnosti, zdrávi, kráse a brannosti. Spisy: Grundzůge des ósterreichischen Schulturnens (Zá­ Ján Geleta klady rak škol. tělocviku - spolu s M Streicherovou), 1922; Natúriiches Tur­ ner) (Přirozený tělocvik), 1931; Kinder závodů 24 hodin v Le Mans 1958,1960, turnstunden (Hodiny tělocviku pro děti) 1961 a 1962 Účastník 14 závodů Grand Garrincha Prix v MS F1. 4 Geblewicz Eugemusz, 1904-1974, pol. generální handicap, pořadí všech do­ Gasseidorfer Ludvik, 1909-1958, čs lu­ tělovýchov, pedagog, prof, psycholo­ stihových koní sestavené podle výkon­ kostřelec, MS. Člen družstva, které zví­ gie AWF ve Varšavě, specialista na nosti v dostizích -» handicaperem a vy­ tězilo v celkové klasifikaci na MS 1936 otázky psychomotoriky, etiky a estetiky jádřené zatižením u cvalových koní (vítěz soutěže jednotlivců na 90 m) sportu, 1962-65 prorektor AWF, 1953-65 v kp, u klusáků v m. G. h. je uveřejňo­ a obsadilo 2. místo na MS 1935 a 3. na vedoucí ústavu psychologie věd. insti­ ván vždy po skončeni dostihové sezó­ MS 1934 (3 v celkovém pořadí tzv. tutu TK, 1962-70 prof. Varšavské univer­ ny. amerického závodu na 60 y, 50 y, 40 y, zity. Generální shromážděni mezinárod­ v němž zvítězil ve střelbě na vzdálenost Geboers Eric, '1962, belg. motocyklo­ ních sportovních federací, fr. As 60 y). Účastník MS 1937 (6. - družstva vý závodnik. Mistr světa v motokrosu semblée générale des Fédérations In­ ve dvojité sestavě FITA). kubatury 125 cms 1982 a 1983 na stro- ternationales Sportives. AGFIS, zal. 1967 na schůzi zástupců 27 mez. sport, jích Suzuki. Geesink Antonius, ' 1934, niz. judista. federací a Mezinárodní federace vyso­ Olymp, vítěz 1964 v soutěži bez rozdílu koškolského sportu, sídlo Monte Carlo hmotnosti. Mistr světa v absolutní kate­ Posláním AGFIS je sjednotit a posílit gorii 1961 a 1964 a v těžké kat 1965 Ab­ autoritu a nezávislost mez sport, fede solutní mistr Evropy 1953-54, 1957-64; raci, koordinovat jejich činnost a do­ mistr Evropy mezi mistry 1 dánu 1952, sáhnout užší spolupráce mezi MOV, 3. dánu 1955, 4. dánu 1957-58 a v kat. mez sport federacemi a ostatními tě­ těžké 1959-64. Člen vítězného družstva lových. organizacemi. Nejvyšším orgá­ z ME 1953 a 1960-61 Držitel stříbrných nem je gen. shromáždění, v němž jsou medailí z ME 1951 (1. kyu), 1954 (druž­ 2 zástupci každé mez. sport, federace, stva), 1955 (absolutní kat.), 1967-59 jež je členem AGFIS. Činnost mezi za­ (družstva), 1962, 1963-65 (družstva) sedáními řídi gen. sekretariát a výkon­ a bronzových z MS 1956 (absolutní ný výbor. Oficiálními jazyky angličtina Ludvík Gasseidorfer kat ), ME 1955 (družstva) a 1965 (těžká a francouzština. — 1983 AGFIS sdružo­ valo přes 60 mez. sport, federací, ale a absolutní kategorie) Gaudin Lucien. 1886-1934, fr. šermíř gejm [angl. game], v tenisu hra, tj. část kromě toho vznikly zvláštní organizace: Olymp, vítěz v šermu fleretem a kor­ setu (sady), ve které podává mič stále 1981 -*■ Mezinárodni sportovní federa­ dem v soutěži družstev 1924 a jednotli­ stejný hráč. Hru získává ten, kdo úspě­ ce zimních olympijských sportů a 1982 vců 1928. Mistr Evropy v šermu kordem šně zakončí nejméně 4 rozehrané míče; -> Mezinárodni sportovni federace let 1921. Držitel stříbrných medaili v oiymp musi však získat nejméně o 2 miče více nich olympijských sportů. Vztah těchto soutěži družstev fleretistů 1920 a 1928. než soupeř. Ziskem nejméně 6 her se tří organizací neni dořešen, Gaudini Giulio, 1904-1948, it. šermíř. získává v utkání jeden set (platí pro geometrie hmot lidského těla, nau­ ka o vlastnostech a vzájemných prosto­ Olymp vitěz v šermu fleretem 1928 dvouhru i pro čtyřhru). V. t. tenis, (družstva) a 1936 (jednotlivci i druž­ gejmbol (angl.), mič podávaný do hry rových vztazích vybraných bodů lidské­ stva). Mistr světa 1938 v šermu šavli za takového stavu, kdy jednomu hráči ho těla při tělocvičné a sport, činnosti. družstev, mistr Evropy v šermu flere­ (nebo páru) chybí jediný bod k vítězství Vychází se z poznatku, že počet hl. os tem 1929 (družstva), 1930 (jednotlivci, ve hře. jednoho kloubu odpovídá počtu stupňů i družstva). 1931 (družstva), 1934 Geleta Ján, *1943, čs. fotbalista, ZMS. volnosti pohybů článků vztažených na (jednotlivci i družstva), 1935 (družstva). záložník Dukly Praha 1962-76. 1964 70 jiný článek biokinematického řetězce. Držitel střibrných medaili z OH 1932 reprezentoval 19 x , účastník OH 1964 Rovina pohybu je kolmá na rotační osu a charakterizuje směr posunu článků. (družstva fleret, jednotlivci i družstva . (2. misto). Fotbalista roku 1967. šavle), 1936 (družstva šavle), v šermu j Gellert Cornelius, předseda LSI a první Amplituda (rozsah) pohybu udává veli­ fleretem z ME 1933 (jednotlivci), v šer­ předseda ATSB Deutschland. Předsta­ kost úhlu posunu článku z jedné mezní mu šavli z ME 1930 (družstvo), 1931 vitel pravicového křídla LSI a něm. soc. polohy do druhé. Při pohybech v klou­ bech se rozlišuje osa, rovina a rozsah a 1933 (družstvo), 1934 (jednotlivci dem. tělocvikářů. i družstvo) a 1935 (družstvo). Bronzovéi Gendebien Olivier, ‘ 1924, belg. auto­ pohybu. Všechny biokinematické dvoji­ medaile získal v šermu fleretem jednot­ mobilový závodnik. Vitěz vytrvalostních ce jsou v kloubech spojeny jako závě-

šich klubů 1956-66 reprezentoval Brazi lil 54 x . Účastník MS 1958, 1962 (vždy 1. místo) a 1966.

167 sy, a proto se mohou otáčet jen okolo osy kloubu. Kloubní plochy na sebe do­ sedají tak, že se jejich osy posunují. Žádný kloub nemá jednoduchou geo­ metrickou formu. Proto nejsou rotační osy konstantní, ale měnlivé; v biom. smyslu je počet kloubních os počtem stupňů volnosti pohybu a nikoli kon­ stantních geometrických os. Podélné osy článků nejsou většinou kolmé na geometrické rotační osy. Proto se různé body článků pohybují v rovině a jsou spolu rovnoběžné; podélná osa článku opisuje plochy, které jsou přibližně kó­ nické. Rovina pohybu v kloubu charak­ terizuje, v které rovině se body článku biokinematického řetězce pohybují. Ta­ to rovina je kolmá na rotační osu a ne­ musí se bezpodmínečně shodovat s ro­ vinou pohybu podélné osy kloubu. — Rozsahem pohybu se měří pohyblivost v jednotlivých kloubech. Max. rozsahu lze dosáhnout při pasivních pohybech s dopomocí. Pohyblivostí sousedních článků spojených s každou biokinematickou dvojicí se měří pohyblivost ře­ tězce (např. páteře) pomoci obecné mot. míry posledního článku k ostatním koncům řetězce. — Celkový rozsah po­ hybu je menší než součet dilčich rozsa­ hů jednotlivých kloubů. George Peter, "1928, amer vzpěrač. Olymp, vítěz v kat. do 75 kg 1952. Mistr světa v kat. do 67,5 kg 1947,1953, do 75 kg 1951, 1954 a 1955. Držitel stříbrných medailí z OH 1948,1956, MS 1949 a 1950 (do 75 kg). Gerevich Aladár, "1910, maď. šermíř. Člen vítězného družstva v šermu šavlí na OH 1932, 1936, 1948, 1952, 1956 a 1960, olymp. vítěz v individuální sou­ těži 1948 Mistr světa v šermu šavlí jednotlivců 1951, 1955, člen vítězného družstva ve stejné disciplině z MS 1937, 1951, 1953-55, 1957-58 a mistr Evropy v šermu šavlí jednotlivců 1935, v druž­ stvech 1933-35 a v šermu fleretem druž­ stev 1935. Držitel stříbrných medaili z OH 1952 a MS 1953 (šavle jednotlivci), MS 1959 (šavle družstev) a bronzových z OH 1936 (šavle jednotlivci), OH 1952, MS 1953-54 (vesměs fleret družstev). Gergely Gábor, "1953, maď. stolní te­ nista. Mistr světa ve čtyřhře 1975 a člen vítězného družstva z MS 1979. Mistr Evropy ve dvouhře a čtyřhře (s - * M. Orlowskim) 1978 a v soutěži družstev 1978 a 1982. Držitel stříbrných medailí z MS 1981 (družstva), ME 1974 (dvouhra, družstva), 1982 (čtyřhra) a bronzo­ vých z MS 1983 (družstva), ME 1980 (čtyřhra s - ► M. Orlowskim) a 1982 (dvouhra). Vítěz turnaje TOP 12 1978. Germershausen Bernhard, *1951, re­ prezentant NDR v jízdě na bobech. Olymp, vitéz v jízdách dvojbobů 1976 a čtyřbobů 1976 a 1980. Mistr světa

G le s k o v á -L e h o c k á v jizdě dvojbobů 1981 a čtyřbobů 1977; Gilleti Alain, "1941, fr. krasobruslař. mistr Evropy na dvojbobů i čtyřbobů Mistr světa 1960 a pětinásobný mistr 1979. Držitel stříbrných medailí ze ZOH Evropy 1955-57,1960-61 v soutěži mužů. 1980 (dvojbob), MS 1979 (čtyřbob), ME Držitel stříbrných medailí z ME 1953, 1978 (dvojbob, čtyřbob) ME 1981, 1983 1954, 1958, 1959 a bronzových z MS (vždy dvojbob) a bronzové z MS 1979 1954 a 1958. Účastník ZOH 1956 a 1960 (čtyřbob). (vždy 4. místo). Gewenigerová Ute, *1964, plavkyně NDR. Na OH 1980 zvítězila na 100 m prsa a byla členkou vítězné polohové štafety na 4 x 100 m. Ve stejných disci­ plínách zvítězila i na MS 1982. Mistryně Evropy 1981 na 100 m a 200 m prsa, 100 m motýlek, v polohovém závodě na 200 m a v polohové štafetě na 4 x 100 m a 1983 na 100 m a 200 m prsa, 200 m po­ lohový závod a v polohové štafetě 4x100 m. Držitelka stříbrných medaili z MS 1982 (200 m prsa, 200 m polohový závod) a ME 1981 (400 m poloh, závod). Ghana, Ghanská republika, stát v záp. Alain Gilleti Africe, 10,9 mil. obyv., hl. město Akkra. Olymp. zkr. GHA. Vedoucím orgánem Gilmour Garth, atl. trenér z Nového TVS v zemi je Ghanská sport. rada. Na Zélandu, který se jako jeden z prvních prudkém rozvoji TVS po vyhlášení ne­ zasloužil o popularizaci běhu pro zdrá­ závislosti 1957 se podílely i soc. státy vi, - ► joggingu. Autor knihy Run for metodickou i materiální pomoci. Dobrá your life (Běh pro zdrávi). úroveň školní TV s prosazováním bran­ Gimondi Felice, ‘ 1942, it. cyklista. Ví­ ných prvků zejména po voj. převratu těz silničních etapových závodů Tour 1965. Nejrozšířenější sporty box, fotbal, de France 1966, Tour de 1'Avenir 1964, stolní tenis, atletika. Ghanský NOV Giro ďltalia 1967 a 1969. Mistr světa vznikl a uznání MOV získal 1952. Účast v silničnim závodu profesionálů 1973 na OH od 1960. Řady vynikajících vý­ a držitel stříbrné medaile z MS 1971 sledků dosáhli sportovci G. na - * afric­ a bronzové z MS 1970. kých hrách. Girloongrass viz plastické povrchy. Gienger Eberhard, *1951, gymnasta Giro ďltalia, druhý největší cyklistický NSR. Mistr světa 1974 a mistr Evropy závod profesionálů, zal. 1909. Délka 1975 a 1981 ve cvičení na hrazdě Držitel 2 500-4 000 km v 10-22 etapách, stříbrných medaili z MS 1978 (hrazda, gladiátorské hry, veřejné hry v ant. kůň našíř), 1983 (hrazda), ME 1975 (vice- Římě, souboje dvojic gladiátorů (gladiboj jednotlivců), 1977 (bradla) a bronzo­ us = meč), zprvu zajatců, později profe­ vých z OH 1976 (hrazda), ME 1975 (kůň sionálně školených zápasníků, kteří bo­ našíř). 1979 (bradla) a 1981 (hrazda) jovali různými zbraněmi v - ► amfiteá­ gig [angl], cvičný plátový veslařský tru. člun. Je širší, hlubší a těžší než člun zá­ glasfíbrové tyč viz tyč na skok. vodní. V. t. veslařské čluny. Glatz Andrej, *1947, čs. jezdec, ZMS. Gigová Marija, ‘ 1947, bulh. moderní Reprezentant ve skokových disciplí­ gymnastka. Absolutní mistryně světa nách od 1966. Dosáhl předních umístě­ 1969, 1971 a 1973. Na MS 1967 zvítězila ni např. na závodech v Kiskunhalas, Olve cvičení s obručí, na MS 1969 ve cvi­ štýně, Lipsku, Weidenu aj. Nositel če­ čení bez náčiní a s obručí, 1971 s míčem stného bronzového odznaku FEI. a obručí. Držitelka stříbrných medaili Glesková-Lehocká Eva, ‘ 1943, čs. z MS 1969 (povinný mič, švihadlo) a 1973 (viceboj), kde získala i dvě bron­ zové medaile (švihadlo, stuha). Gilewicz Zygmunt, 1880-1960, pol. lé­ kař, teoretik TV, prof. Akademie wychowania fizycznego (AWF) ve Varša­ vě, 1931-38 ředitel Ústředního institutu TV, redaktor čas. Wychowanie Ftiyczne, od 1946 předseda Státní rady TV, iniciátor obnoveni varšavské AWF, od 1938 děkan, od 1956 prorektor a od 1959 rektor AWF. 1953 spoluzakl. a ředi­ tel Věd. institutu TV, dlouholetý vedou­ cí katedry teorie a metodiky TV. Autor řady práci z teorie TV. Eva Glesková-Lehocká

168

glider atletka sprinterka. Osmá na OH 1972 na 100 m (12.48). Čtvrtá na ME 1966 na 100 m (11,9), pátá na 200 m (24,0). Sedmá na ME 1969 na 100 m (11,8). Dvakrát vy­ rovnala SR: 1968 na 60 m (7,2),1972 na 100 m (11,0). Třináctinásobná mistryně ČSSR. Vytvořila sedm čs. rekordů na 100 m 1962-72 (11,9-11,0) a sedm čs. re­ kordů na 200 m 1962-72 (24,4-23,4). glider [angl.), druh lyžařského vosku pro běh na lyžích. V. t. lyžařské vosky glie (řec.), podpůrná nervová tkáň slo­ žená z rozvětvených buněk, které na rozdíl od vlastních nervových buněk (viz neuron) netvoři synapse a máji schopnost množit se po celý život. Úča­ stni se při hojení poškozené nervové tkáně. V. t. nervová soustava. Gligorič Svetozar,’ 1923, jug šachista, mez. velmistr, účastník turnaje kandidá­ tů o titul mistra světa 1953, 1959. Člen družstva, které zvítězilo na šachové olympiádě 1950, obsadilo 2. místo 1956, 1958, 1962, 1964, 1968, 1974 a 3. místo 1952, 1954, 1960, 1970 a 1972. glukoneogeneza [řec ], novotvorba glukózy nebo glykogenu z necukerných zdrojů. Hlavními zdroji g. jsou - * kys. mléčná, glukogenni neboli glukoplastické aminokyseliny a glycerol. Probí­ há v oxidativním režimu pohyb, činno­ sti, zejména v játrech, např. v Coriho cyklu oxidace kys. mléčné, alaninovém cyklu přeměny aminokyselin, popř. i v ledvinách. Na g. se podílejí metabolické cesty citrátového cyklu a glykolý2Vglukóza [řec.], hroznový cukr, monosacharid ze skupiny hexos, prvotní sub­ strát pro doplňování nezbytné zásoby -» ATP k energetickému zabezpečení pohyb, činnosti a různých biol. funkcí organismu. V. t. glykogen, metabolis­ mus cukrů. gluteilní svalstvo, svalstvo hýžďové, které tvoří malý, stř. a velký sval hýžrfový. Jejich značný rozvoj u člověka sou­ visí se vzpřímeným postojem, glykémie [řec.]. hladina glukózy v krvi v hodnotě 4-6 mmol/l. Tvoří v játrech a ve svalech glykogen. ale je uvolňová­ na pouze z jater. Tvorba glykogenu je regulována inzulinem s vyšší hladinou glukózy, vyplaveni glukózy z jater epínefrinem a nižší hladinou glukózy, glykogen [řec ], polysacharid vytvoře­ ný ze zbytků -*• glukózy, hl. energetic­ ká zásobní látka organismu. V. t. meta­ bolismus cukrů. Gnauckeová Maxi, *1964, gymnastka NDR. Olymp, vítězka 1980 (bradla). Mis­ tryně světa 1979 (bradla), 1981 (pře­ skok, kladina, bradla), 1983 (bradla), mis­ tryně Evropy 1981 (víceboj jednotlivkyně, kladina, prostná). Držitelka stříbr­ ných medailí z OH 1980, MS 1979 (vždy viceboj jednotlivkyň) a ME 1981 (pře­

skok); bronzových medailí z OH 1980, MS 1979, 1981, 1983 (vždy družstva) a ME 1979 (bradla). go, desková hra z Činy (3-4 tisíce let stará), upravená v 8. stol. n. I. v Japon­ sku do dnešni podoby. Hraje se na des­ ce se šiti z 19 svislých a 19 vodorovných úseček. Své kameny (černé, bilé), jimiž se po položení již nepohybuje, kladou střídavé oba soupeřící hráči na průsečí­ ky sítě, jichž je 361. Začíná hráč s černý­ mi kameny. Má jich až 180, stejně jako soupeř bílých. Čilém hry je zisk bodů za obklíčení kamenů soupeře nebo vol­ ných průsečíků, jichž se může obklíčit i několik najednou a za každý se získá­ vá 1 bod. Vítězí hráč s lepším skóre na konci utkáni. (I když výsledky mohou být velmi rozdílné, průměrný zisk je ko­ lem 50 bodů s rozdilem 10-15.) Utkáni konči dohodou soupeřů (vzdání tahů), když již nelze nic získat. Přes jednodu­ chost pravidel je go náročným spor­ tem, rozšířeným v celém světě. Má svo­ ji mez. organizaci i mez. soutěže. Lze však hrát i rekreačně na menší síti. Goitschelová Christine, *1944, fr. lyžařka. Olymp, vitězka ve slalomu a drži­ telka stříbrné medaile z obřího slalomu ze ZOH 1964 Goitschelová Marielle, * 1945, fr. lyžařka. Vitězka ZOH 1964 (obři slalom) a 1968 (slalom). Mistryně světa 1962 a 1964 (alpská kombinace) a 1966 (obří slalom a kombinace). Držitelka stříbr­ ných medailí ze ZOH 1964 (slalom), MS 1962 (slalom), 1966 (sjezd, slalom) a 1968 (kombinace). Gojchman Boris, *1919, sov. hráč vod­ ního póla. Držitel stříbrně medaile z OH 1960 a bronzových z OH 1956 a MS 1958. gól [angl ] viz branka. Gól, fot. a hokejový týdeník, vydávaný ČÚV ČSTV v nakl. Olympia. Vycházi od 1967, jeho předchůdcem byly čas. Ko­ paná (od 1948) a Kopaná-hokej (od 1962). Vychází v nákladu 70 000 výtisků, golf, standardní herní soutěž, dopravo­ váni míčku co nejmenšim počtem úde­ rů speciální holi postupně do 18 jamek, vzdálených od sebe až několik set me­ trů. K původu g. se hlásí různé národy, dochované zmínky pocházejí ze Skot­ ska z 15. stol. Gutaperčové a později peřím cpané míčky byly poháněny dře­ věnými holemi. K úspěchu hry a jejímu rozšířeni přispěl jednak míček z tvrdé gumy 1899, jednak užíváni pružných ocelových holí od 1929. Míček z umělé hmoty o průměru 41 mm a hmotnosti 44 g má žlábkovaný nebo jinak zdrsněný povrch, aby lépe udržoval směr letu. Pro údery si vybirá závodník hůl ze sady 6 až 12, které vozí na speciálním vozíč­ ku. Dřivé je nosil pomocník caddie, kte­ rý směl i radit. Hole jsou z tenké pérují­

cí ocelové trubky, zakončené hlavicí z různého nateriálu, různé formy a s růz­ ně zakřivenou odpalovací ploškou. Plo­ chou hlavicí lze poslat miček nízkou dráhou letu do vzdálenosti 300 m i vice Hlavice o větším zakřivení způsobí stoupáni míčku, ale i odpovídajicí zkrá­ ceni dráhy letu. Hole s touto hlavici se voli pro překonáváni překážek, např. má-li míček přeletět křoví, strom nebo být vyproštěn z jámy, přirozené nebo uměle zhotovené (piskový bunkr). Na dráze 5-6 km dlouhé je 18 jamek (nou­ zově 9), vzdálených od sebe 90-500 m. Průměrná vzdálenost je 300 m. Nepravi­ delné vzdálenosti, přizpůsobené teré­ nu, patři ke specifice různých hřišť. Pro každou jamku je stanoveno odpaliště. Odtud zahajuje závodník přibližovacím úderem hru. Snaži se dopravit miček co nejblíže k jamkovišti (grýnu), což je upravený prostor kolem jamky, která má průměr 10,8 cm a hloubku 10 cm. Označuje se praporkem. — Některé soutěže se hrají na 2 x nebo 4 x 18 ja­ mek. Mistrovské golfové soutěže se hrají buď „na jamky", nebo „na rány". Ve hře na jamky (na 18 nebo 36 jamek) získá přislušnou jamku závodník, který do ni dopraví míček menším počtem úderů. Při shodném počtu úderů se jamka nezapočitá nikomu. Při shodném zisku jamek rozhodne o vítězství zisk prvé další jamky. Ve hře na rány se ví­ tězi nejmenšim počtem úderů spotře­ bovaných k posláni míčku do 18 (event. 36 nebo 72 jamek). Pravidla trestají kaž­ dé proviněni (i neúmyslné) připočítá­ ním trestných úderů k celk. součtu. Ve

Zapichovaci podložka míčku pro první úder (A ) a ukázky různých tvarů golfových holi (B).

169 hře na jamky se trestá porušení pravi­ del i ztrátou prává získané jamky. — Mistrovské soutěže se pořádají ve hře jednotlivců i družstev. Přátelská utkání v individuální soutěži více účastníků; v soutěži 1 proti 2, kteří se buď pravi­ delně střídají v úderech, nebo se zapo­ čítává výsledek lepšího; v soutěži dvo­ jic, hrajících buď střídavě 1 míčkem, nebo se započítává lepší výsledek hrá­ če dvojice. — Po losováni „nasadí" vý­ herce svůj míček v odpališti na podsta­ vec (tj. vyvýšeninu) a odpálí ho holí. To­ též provede druhý hráč. V dalších úde­

g o lf rech se hráči střídají, začíná hráč, jehož míček je vzdálenější od příslušné jam­ ky. Míček se hraje vždy z toho místa, kde zůstal ležet. Nesmi se přemísťovat do výhodnější polohy. Pokud je zahrán ven z hřiště, vrací se na místo, odkud byl ven odpálen. Nenajde-li se zalét­ nuvší míček do S min, znamená to ztrá­ tu jamky, s výjimkou hry z odpaliště, odkud se míček zahrává znovu. Pokud míček zalétne do vody, díry, průrvy, od­ kud není možné pokračovat ve hře, pro­ vede se „spuštění míče". Hráč, čelem k příslušné jamce, upustí za sebe přes

rameno míč. Pak hraje z místa, kde míč zůstal ležet. Při g. nejsou rozhodčí, pro­ to soutěžící má ihned hlásit každou chybu soupeři nebo zapisovateli. I když pro různost golfových hřišť nelze vést SR, orientační údaje jsou (pro x jamek/ minim, počet úderů): 9/25. 18/55, 36/122, 72/245. - V ČSSR se od 1975 hraje I. celostátní liga, I. nár. liga ČSR 6členných družstev mužů. M ČSSR 3členných družstev žen, M ČSSR ve hře na údery a na jamky mužů, žen, juniorů a juniorek a od 1977 čs. pohár družstev dorostenců a dorostenek.

Hřiště na golf: A celková situace, B detail jedné dráhy; / cesty, //v o d n í toky a plochy, ///budovy: 1-18 dráhy; a travnatá plo­ chy, b směr dráhy, c keřový a stromový porost, d křoví, e písková plochy, d jamkoviátá.

golf kroket

170 též na ZOH 1960 (4.), a MS 1967 (4 ). Nositel státního vyznamenáni Za vynikající práci. V dorosteneckém věku vý­ borný tenista (vitěz pardubické juniorky 1956). Golubničij Vladimir, *1936, sov. atlet, chodec. Dvojnásobný olymp. vitěz v chůzi na 20 km 1960 (1:34:07,2 h) a 1968 (1:33:58,4 h), druhý na OH 1972 (1:26:55,2 h), třetí 1964 (1:31:59,4 h). Mistr Evropy 1974 (1:29:30,0 h), druhý na ME 1966 (1:30:06,0 h), třetí 1962 (1:36:37,6 h). Vytvořil dva SR: 1955 (1:30:02,8 h) a 1958 (1:27:06,0 h). gonartróza [řec.], degenerativní one mocnéni kolenniho kloubu, projevujicí se bolesti zejm při chůzi ze schodů, z kopce a po větším zatížení. Příčiny: mikrotraumatizace, nesprávná technika pohybu. Časté u fotbalistů, lyžařů, bru­ slařů a vzpěračů. goniometrie [ře c ], metoda měření rozsahu úhlu, který svírají jednotlivé segmenty daného kloubu; měří se tzv. goniometrem. Goodeli Brian, *1956, plavec USA. Olymp, vítěz 1976 na 400 m a 1 500 m v. zp Držitel stříbrné medaile z MS 1975 (1 500 m v. zp ).

Golf na hřišti v Mariánských Lázních.

golf kroket, standardní herní soutěž, vytvořená na principu golfové hry na jamky Na kroketovém hřišti se 6 bran­ kami (sedmá místo cílového koliku) s kroketovou výzbrojí (paličkou a koulí) se soutěži o získání většího počtu bra­ nek z 13, tj. na dvojitém okruhu. Soupe­ ři se po rozlosování pravidelně střídají v úderech. Příslušnou branku získá sou­ těžící s nejmenšim počtem úderů (při stejném počtu úderů 2 či více soutěží­ cích se branka anuluje). Utkáni konči ziskem počtu branek, který soupeř ne-' může dosáhnout (tj. 7, avšak při anulo­ vání např. 4 stačí 5 ap ). golfový úder, v ledním hokeji druh střelby používaný zvláště obránci od

Bohumil Golian

modré čáry. Charakteristický je velký nápřah a úder čepeli do kotouče jako při golfu do míče. G. ú. se dosáhne vel­ ké rychlosti letu kotouče (až 189 km/h). Golian Bohumil, * 1931, čs. volejbalista, ZMS. Mistr světa 1956, 1966 a Evropy 1955 a 1958. Držitel stříbrných medailí z OH 1964, ME 1967 a bronzové z OH 1968. Účastník ME 1963 (6. místo). Vý­ Brian Goodell znamný sport, funkcionář, místopředse­ da SŮV ČSTV od 1983. Nositel státního Goolagongovi-Cawleyová Evonne vyznamenání Za vynikající práci. *1951, austr. tenistka. Vítězka dvouhry Golonka Jozef *1938, čs. hokejista, ve Wimbledonu 1971 a 1980 (čtyřhra ZMS, útočník. Odehrál 134 mezistátních 1974), mez. mistrovství Francie 1971 utkání. Obdržel stříbrnou medaili na a Austrálie 1971, 1974-76 (současně ví­ ZOH 1968 a MS 1966, bronzovou na tězka čtyřhry). První ve svět žebříčku ZOH 1964, MS 1959 a 1969. Startoval 1971, druhá 1972, 1976, 1980 a třetí 1974-75. Přispěla k vítězství austr. hrá­ ček v Poháru federace 1971 a 1973. Goppold z Lobsdorfu Vilém, 1869-1943, čes. šermíř. Držitel bronzo­ vých olymp. medailí v šermu šavlí v soutěži jednotlivců i družstev 1908. Člen družstva, které obsadilo 4. místo v šermu šavlí na OH 1912. Mistr Čech v šermu šavlí jednotlivců 1909-10, 1913. Vitěz řady mez. turnajů, mj. v Budapeš­ ti, Berlíně, Vídni, Ostende aj. gorodky, ruská lid. zábava, sjednoce­ ním pravidel 1923 rozšířená na sport (má MS i ZMS). Soutěží se o to, kdo Jozef Golonka menším počtem hodů speciálni hole vy-

g ra fic k é z n a č e n í

171

Hřiště na gorodky: A dvorce. Smety, C trestný pás. Oval se šiti, £ hráči, F rozhodčí. razp ven z dvorce 5 gorodků. G. jsou dřevěné válečky 20 cm dlouhé, o prů­ měru 4-5 cm. Házeci hole má hráč 2. Jsou 85-100 cm dlouhé, kónické, o prů­ měru 3 cm na jednom a 4 cm na dru­ hém konci. Mohou být i plechem oko­ vané v 12 cm širokých pásech, 5 cm od sebe. Soutěží jednotlivci nebo 5členná družstva. G. se rozestavují ve dvorci (čtverci o straně 2 m) do různých figur. Podle obtížnosti seřazeny: 1-dělo, 2-hvézda, 3-studna, 4-artilérie, 5-kulometné hnízdo, 6-bezejmenná, 7-střelnice, 8-vidlička, 9-šipka, 10-zalomená hří­ del. 11-raketka, 12-rak, 13-srp, 14-letadlo, 15-dopis. K oficiálním utkáním na­ stupují hráči v číslovaných dresech. Hřiště pro dvě dráhy je rovná plocha 13-15 x 25-30 m, s mlátovým povrchem (pro sport asfaltovým, betonovým, pr­ kenným) Na koncové čáře je drátěná překážka pro zachytáváni holi, 7 m před ni vyznačen obdélník 4 x 9 m a na něm 2 dvorce, čtverce o straně 2 m, navzá­ jem vzdálené 2,5 m a 1,25 m od přední i bočních stran obdélníku. Ve vzdáleno­ sti 6.5 a 13 m (pro ženy 5 a 10 m) jsou házeci stanoviště, u postranních čar la­ vice pro hráče a stolek pro zapisovate­ le. Utkáni se hraji bud o figury (obvykle soutěž jednotlivců, za každou figuru vy­ raženou ze dvorce menším počtem ho­ dů se získá 1 bod), nebo o partie na vitězná kola. Podle dohody se vyráží 5,10 nebo 15 figur menším počtem hodů. Po zisku prvého kola si družstva vymění dvorce. Ziská-li druhé kolo soupeř, vítě­ ze urči třetí kolo. Skonči-li nerozhodně, celé utkání je nerozhodné. Do plné fi­ gury se házi ze vzdálenějšího stanovi­ ště. jakmile alespoň 1 gorodek je vyra­ žen z dvorce, zbytek figury se vyráží z bližšího. Hází se z místa nebo z rozbě­ hu tak, aby hůl letěla rovnoběžně se ze­ mí a figuru zasáhla středem. Hod je ne­ platný, je-li proveden před povelem

o těl výchovu č. 187/1949 Sb. a 1952 zá­ kon o organizaci těl. výchovy a sportu č. 71/1952 Sb., které se staly základem pro další vývoj soc. systému TK v Čes­ koslovensku. Goriněvskij Valentin Vladislavovič, 1857-1937, rus. vědec, lékař a pedagog, pokračovatel Lesgaftova díla, organizá­ tor léčebné těl. výchovy a lék. kontroly. Spisy: Fizičesko/e obrazovanije, 1913; Kuttura těla, 1927. Gouldová Shane, *1956, austr. plavky­ ně. Olymp, vítězka 1972 na 200 a 400 m v. zp. a v polohovém závodě na 200 m. Na stejných OH získala ještě stříbrnou medaili na 800 m v. zp. a bronzovou na 100 m v zp. V anketě ISK byla označe­ na nejlepši svět. sportovkyni 1971 a 1972.

rozhodčího, přešlápne-li házející, dotkne-li se hůl země před obdélníkem, házi-li hráč mimo pořadí atd. Gorochovovi Galina *1938, sov. šermířka. Mistryně světa v šermu fleretem jednotlivkyň 1965 a 1970 a členka vitězného družstva z OH 1960, 1968, 1972, MS 1958, 1961. 1963, 1965, 1966, 1970, 1971. Držitelka stříbrných medailí v sou­ těži jednotlivkyň z MS 1959 a 1962 a ze soutěže družstev z OH 1964, MS 1962, 1967, 1969 a bronzových z OH 1972 a MS 1966 (jednotlivkyně). Gorikov Alexandr. *1946, sov. krasoShane Gouldová bruslař. Reprezentoval v kat. tanečních párů se svou ženou -» L. Pachomovovou, s niž se stal prvním Olymp, vitězem Graboflex viz plastické povrchy této kat. na ZOH 1976, mistrem světa grafické značeni, ve sport, hrách dia­ 1970-74 a 1976 a mistrem Evropy gramy umožňující a) ujasnit výklad pra­ 1970-71 a 1973-76, držitelem stříbrných videl. b) předávat zkušenosti z cvičitelmedaili z MS 1969 a ME 1972 a bronzo­ ske práce znázorněním organizace návé z ME 1969. cvičných a výcvikových forem, c) zpře­ Gottwald Klement, 1896-1953. čes. po­ snit pokyny z taktiky hry, např. zázna­ litik a státník, činitel čs. a mez. rev. dél. mem postaveni a jeho změn, znázorně­ hnutí, 1929-45 gen. tajemník a 1945-53 ním řešení herních situací, d) rozbor ut­ předseda KSČ, 1948-53 prezident ČSR. kání na podkladě záznamu situaci 1920 byl starostou XX. okresu DTJ No­ Sjednocené g. z. umožňuje vzájemně vý Rousinov, po založeni FDTJ starosta přebírat poznatky z různých - * sportov­ 20. okresu FDTJ tamtéž, od září 1921 ních her, usnadňuje výuku. Oficiální zájednatel 47. okresu FRTJ v Banské By­ kl. g. z. bylo vytvořeno v 50. letech. strici, později župní jednatel FRTJ na Jednotlivé sport, hry je rozšířily o dalši Slovensku (Vrútky). Vedoucí redaktor znaky podle specifické potřeby. Nyni čas. Spartakus (1921-24). 1925 se stal se g. z. v jednotlivých sport, hrách členem ÚV a politbyra ÚV KSČ. Jeho upravuje podle g. z. užívaného mez. fe­ přičiněním přijal IV. sjezd KSČ 1927 a V. deracemi, — Záki. g. z. má 18 znaků: sjezd KSČ 1929 obsáhlé rezoluce o situ­ 1 let míče aci a úkolech tělových, a sport, hnutí 2 přihrávka v Československu a o práci komunistů 3 útočná činnost, střelba, smeč, od­ v děl. tělových., sport, a skautských or­ pal ganizacích. 1929 se jako delegát ÚV 4 pohyb hráče KSČ účastnil práce ÚV mez. spartakiá- 5 pohyb hráče s míčem (drženým) dy RSI v Berlíně. Po 1945 podporoval 6 vedeni miče, driblink sjednocovaci proces čs. tělových, hnutí 7 náhlé, prudké zastavení v duchu řev. a pokrokových tradic čs. 8 obrátka a otočka tělovýchovy. Podepsal první zákony 9 clonění a blok(ování) o těl. výchově: 1949 zákon o státní péči 10 hráč útočícího družstva

Grafnetter

172

1 O -------* — O 2 = >

----------------- * >

3

----------------------------------------------------------------------- *

s

r \

9

■

« o O 0 0 o ' 11

A \7

12 13 Á 14 15

A

*-■ O

A

□

r- - '-

A

1

A

• ©

©

,.[{[

" ^

r w i

L/SJ

JU 18 11 12 13 14

A

9 c

,- P

r " \ /

hráč bránícího družstva hráč v novém postavení hráč ve výskoku společný předmět boje, míč, ko­ touč 15 cvíčítel, trenér a rozhodčí 16 hříště pří záznamu útočné situace 17 hřiště při záznamu obranné situace 18 při křížení drah pohybu hráčů i letu míče je časově prvá činnost v mí­ stě kříženi vyznačena nepřerušova­ ně. Grafnetter František, 1890-1949, čes. učitel, propagátor škol. plavání, organi­ zátor kursů plavání pro mládež. Použí­ val metody kolektivního výcviku. Grafstrňm Gillis, 1893-1938, švéd. krasobruslař. Vítěz OH 1920 (krasobruslení bylo součástí letních OH), ZOH 1924 a 1928. Mistr světa 1922, 1924,1929. Dr­ žitel stříbrné medaile ze ZOH 1932. granát 1. druh munice plněný výbušni­ nou; 2. kovové nebo gumové náčiní používané pro - * hod granátem. Grand National Liverpool iteeplechase [angl.], nejstarši překážkový do­ stih pořádaný v Anglii, zal. 1839. Koná se na závodišti v Aintree posledni ne­ děli v březnu. Dostih se jede po travna­ té dráze ve dvou okruzích, trať měří

7 210 m a obsahuje 30 těžkých překá­ ných předmětů navzájem se přitahovat žek, nejtěžším skokem je Becher’s gravitační silou Dvě hmoty se navzá­ Brook, sestávající z mohutného živého jem přitahují silou, která je přimo úměr­ plotu 150 cm vysokého a 1 m širokého, ná součinu velikosti těchto hmot a ne­ za nímž teče potok. přímo úměrná čtverci vzdálenosti jejich Grand Prix [fr ], velká cena, název pro těžišť. Velikost přitažlivé síly nezáleží význ. sport, soutěže, dř. vyhrazen pouze na složení nebo vlastnostech hmot. Při­ pro nejvýzn. motoristické závody, na tažlivý vliv velké hmoty na malou je okruhu, zejm. pro vozy formule 1; závo­ stejný jako přitažlivý vliv malé na vel­ dy MS v silničních závodech motocyklů kou. Sily, kterými na sebe hmoty na a některé tradiční závody v ostatních spojnici svých těžišť působí, jsou stejné motoristických disciplinách (např. velké a opačného smyslu. Jejich po­ Grand Prix Brno - závod ME cestovních hyb. účinky jsou nepřímo úměrné jen automobilů). — FIM povoluje každé velikostem hmot. Nositelem g je gravinár. motocyklové federaci ročně jen tačni pole, udílející v daném místě jednu G. P. určitého typu (silniční, te­ všem tělesům stejné gravitačni zrychle­ rénní), FIA povoluje nár. autoklubům ní. Hmotnost lidského těla vůči hmotě uspořádat těchto podniků vice. Určitý Země je nepatrná. Účinek g. se na těch­ počet G. P. se započítává do hodnocení to tělesech projevuje téměř stálým MS. — První automobilová G. P. byla zrychlením. Přitom zrychlení Země se uspořádána 1906 ve Francii v Le Mans; bliži vždy nulové hodnotě. Na každé tě­ - V tenisu každoročně pořádaná bodo- leso na Zemi působí dvě sily: g. smě­ vací soutěž, organizovaná Mezinárodni rem do středu Země a odstředivá síla tenisovou federací (ITF) od 1970. Sestá­ ve směru poloměru kolmého k zemské vá z řady turnajů, na kterých hráči zís­ ose. Obě síly se skládají a jejich výsled­ kávají body podle dosaženého umistě- nicí je tiha. Jedině na pólu, kde se od­ ní. Průběžné pořadi je pravidelně zve­ středivá síla rovná nule, je tíha totožná řejňováno a nejlepši hráči se v závěru s gravitaci. Směr určený olovnici je soutěže zúčastňuji tzv. Masters Grand směrem rovnoměrně zrychleného po­ Prix. Jednotlivé turnaje jsou finančně hybu volného tělesa, jež označujeme dotovány. Hráči jsou ještě zvlášť odmě­ jako volný pád. Zákony volného pádu ňováni za konečné pořadi a umístěni se podílejí na různých sport, činno­ v závěrečném turnaji Masters. Čs. re­ stech, kde docházi k letu těla nebo ná­ prezentant I. Lendl zvítězil v této soutě­ činí ve volném prostoru (při vrzích, ho­ ži a vyhrál Masters 1981, ve finále Ma­ dech, skocích). Regulace rychlosti vol­ sters byl ještě 1980, 1984. J. Kodeš se ného pádu s využitím odporu vzduchu nejlépe umístil 1971 jako pátý. — G. P. ovlivňuje výkon v některých sport, dis­ v jezdectví obvykle hl. soutěž závodů. ciplinách, např. ovlivňuje dráhu letu ve V -+ parkúrovém skákáni jednokolová skocích na lyžích nebo přesnost přistá­ nebo dvoukolová soutěž (s překážkami ní v parašutismu. V zemském tíhovém do 150 až 160 cm), v drezúře soutěž vy­ poli nelze rychlost volného pádu ovliv­ pisovaná Mez. jezdeckou federaci FEI, nit vnitřními silami. obsahující i prvky vyšši drezúry V. t. Gřecká Heidemarie, "1965, čs. repre­ drezúrní soutěže. — Názvu G. P. se zentantka ve skocích do vody, MS. Ob­ dnes používá i v dalších sport, odvě­ sadila 3. místo na ME 1985 ve skocích tvích, jako v atletice, orientačním běhu z 3m prkna. Pátá na ME 1981 (věž) a 1983 (prkno). Druhá v Evropském po­ aj Grand Slam [angl ], čtyři nejvýzn. teni­ háru 1983 ve skocích z 3m prkna, třetí sové turnaje: mez. mistrovstvi Anglie ve 1985. Účastnice OH 1980 Wimbledonu, mez. mistrovstvi Francie Greenovi Nancy, *1943, kan. lyžařka v Paříži, mez. mistrovství USA ve Flu­ Vítězka ZOH (obři slalom) a mistryně shing Meadow a mez. mistrovstvi Au­ světa 1968 (alpská kombinace). Držitel­ strálie v Melbourne. Zvítězit ve jmeno­ ka stříbrné medaile ze ZOH 1968 (sla­ vaných turnajích v jednom roce zname­ lom). Zvítězila ve Světovém poháru ná získání Grand Slamu. Dosud se to sjezdařek 1967 a 1968. podařilo jen čtyřem hráčům: 1938 Ame­ Greenset viz plastické povrchy. ričanovi J. D. Budgeovi, 1953 Američan­ Gregor Martin, *1940, čs. házenkář, ce M. Connollyové, 1962 a 1969 Austra­ MS. Člen vítězného kolektivu z MS lanu R. Laverovi a 1970 Australance M. 1967. Jako hráč Dukly Praha se podilel Courtové. Od 1983 platí nové pravidlo, na vítězství v PMEZ 1963. že titul získá hráč, který vyhraje 4 nej­ Grégr Eduard, 1827-1907, čes. politik větší turnaje bezprostředně za sebou, a publicista, doc. lék. fyziky. Jednatel i když ne v jednom kalendářním roce. Sokola Pražského, význ. sokolský či­ Poprvé získala takto titul M. Navrátilová novník. 1984. G rigr Julius, 1831-1896, čes. politik, Grasstex viz plastické povrchy, advokát, bratr Eduarda G. Propagátor gravitace [lat ), vlastnost všech hmot­ mladočes. poli