Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku 8072771744

Citation preview

Miloš čižmář

l

s leteckými záběry hradišť Miroslava Bálky

•

I s&1\J I(Jc-·; i-11 ·-114 -~

Nakladatelství Libri Praha 2004

.

'

--------------------------------------------------------~~-----------------

NA PŘEDNÍ STRANÉ OBÁLKY:

Rekonstrukce slovanského

hradiště

u

Mikulčic

(podle R. Skopala)

NA ZADNÍ STRANĚ OBÁLKY:

Letecký pohled na hradiště Staré Zámky u Líšně (nahoře na fotografii) a Horákovský hrad u Horákova (dole na fotografii)

•

.,

.

.

llt.JJ/V 17 )7 'J·"ř) '"Ň T

.

I/

•

,

.

.

f\JIORAVSKA ZE~'SKA KNlHOVN~'

s\gn. ,·4407

s- 1'7 ~7:.~.1?.1-S

·---;o.$a.~

'

11I / ') ....., ' .I . I 1 \ f ii Í ' Í v Ý

I

I V

~

~

,,.,.

~

•

í J

I;

'

\:

© doc. PhDr. Miloš Čižmář, 2004

Illustrations © archiv autora, Miroslav Bálka a citovaná literatura, 2004 © Libri, 2004 ISBN 80-7277-174-4

--------

OBSAH

Předmluva

7

Historie poznávání hradišť na Moravě a ve Slezsku 9 Historie výzkumu hradišť po územních celcích 15 Průkopníci v poznávání hradišť 20 Metody poznávání hradišť 24 Archivní prameny 24 Terénní průzkum 26 Omyly terénního průzkumu 26 Letecká a geofyzikální prospekce 27 Zaměřování hradišť 29 Terénní výzkum a jeho zpracování 34 Památková ochrana hradišť a jejich prezentace 35 úkoly dalšího výzkumu 40 Charakteristika opevněných míst 41 Umístění hradišť v krajině 41 Poloha a tvar opevněných míst 41 Nadmořská výška a terénní převýšení 42 Rozloha a členění hradišť 46 Vztah k vodním zdrojům a ke komunikacím 47 Datování a charakter osídlení 47 Datování a podoba opevnění 47 Funkce hradišť . 51 Nástin vývoje opevněných lokalit v pravěkém a časně lůstorickém období na Moravě a ve Slezsku Ohrazené nížinné polohy 55 Hradiště a výšinná sídliště 61 Využití pravěkých a časně historických hradišť ve středověku a novověku 68 Frekvence budování moravských hradišť 68 Vybraná literatura ke studiu moravských a slezských hradišť 70 Chronologická tabulka pravěku a raného středověku na Moravě a ve Slezsku 72 úvod k encyklopedické části 74 Poznámka k označování opevněných lokalit 7 5 Pravěká a raně středověká hradiště na Moravě a ve Slezsku (slovník lokalit B-Ž) 77 Slovníček pojmů 273 Literatura 280 Mapy pravěkých a raně středověkých hradišť na Moravě a ve Slezsku 295 Očíslovaný seznam hradišť na mapách 30 I Medailon autora 303

55

i

I

I -

i

i-

PŘEDMLUVA

Snahy o ochranu života a majetku a naopak úsilí o získání kořisti provázely lidstvo nepochybně již od samých jeho počátků. Archeologické doklady defenzivního způsobu boje však poprvé shledáváme až v období počátků země­ dělských civilizací, spojených s usedlým způsobem života v mladší době kamenné. Tehdy nacházíme na sídlištích první stopy jejich ohrazování; v závěru tohoto období a na počátku pozdní doby kamenné byla budována první opevněná sídliště, fortifikovaná nejenom svou strategickou polohou, nýbrž používající i uměle budované obranné prvky. Setkáváme se tak s prvními skutečnými hradišti, jejichž výstavba provázela lidstvo po celý pravěk a čas­ ně historické období a na něž u nás pak ve 13. století navázalo budování hradů a opevněných měst. Samozřejmě n e u všech těchto lokalit můžeme mluvit o hradištích; pro ty z nich, které postrádají viditelné pří­ znaky opevnění v podobě valů, teras či příkopů, je vhodnější používat prozatím termín "výšinná sídliště" . Ten lépe vyjadřuje stupeň archeologického poznání a pouze archeologický výzkum, případně letecká a geofyzikální prospekce mohou prokázat, zda jde o skutečná hradiště, nebo opravdu o původně uměle neopevněná sídliště. V dů­ sledku staletého obdělávání kulturní krajiny se přirozeně obzvláště obtížně identifikují hradiště v nížinných polohách. Tato encyklopedie o pravěkých a časně středověkých fortifikacích na Moravě a ve Slezsku navazuje na obdobnou práci českých kolegů, pojednávající o pravěkých hradištích v Čechách, která vyšla v minulém roce. Hradiště náležejí k poměrně často sledovaným archeologickým památkám, což je patrné i z obsahu nedávno dvou vydaných encyklopedií pravěké a slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. V první z nich je z moravského a slezského území uvedeno 83 hradišť, v druhé pak 23 dalších ze slovanského období, tedy přibližně necelá polovina všech v této práci uváděných hradištních lokalit; mezi nimi se ovšem nachází početná skupina výšinných poloh bez dosud prokázaného opevnění. Hradiště patří totiž ke kategoriím nemovitých památek, jejichž výčet bude ještě dlouho velmi pohyblivý. K dů­ vodům plynoucím z vlastní podstaty archeologie jako vědní disciplíny se stále se dynamicky rozšiřující pramennou základnou se přidružuje i dosud nepříliš jasná teoretická definice pojmu hradiště s vymezením jeho charakteristických rysů, projevujících se v terénu. Proto čtenář v předkládaném díle nalezne lokality různého stupně vypovídací hodnoty. Na prvním místě jsou samozřejmě uvedena snad téměř všechna známá pravěká a raně středo­ věká hradiště s výrazněji zachovanými terénními relikty opevnění, která se doposud dostala do zorného pole amatérských a profesionálních archeologů, jejichž činností vešla ve známost a do odborné literatury. Do soupisu jsou zahrnuty i lokality s opevněním, které bylo sice v minulosti zničeno, avšak podařilo se je archeologicky prokázat. Stejná snaha o úplnost vedla přes veškeré možné pochybnosti i k podchycení výšinných lokalit, u nichž ohrazení není sice viditelné, je ale pravděpodobné či alespoň možné, že by v případě archeologického výzkumu některý jeho prvek byl doložen. Nakonec již samotná lokalizace uvedených sídlišť ve strategických polohách výmluvně u většiny z nich svědčí o jejich obranném charakteru. Z hlediska chronologického jsem mezi hesla vencyklopedické části zařadil lokality od konce mladší doby kamenné až po slovanská hradiště z 12. století, na něž navázala na počátku 13. století výstavba nejstarších středověkých hradů. Právě tyto nejstarší hrady s počátky již v průběhu 12. století zmiňuji ovšem pouze velmi stručně, poněvadž bližší informace o nich čtenář může získat v již dříve vydané encyklopedii moravských hradů, hrádků a tvrzí. Dalšími pouze výběrově zmíněnými lokalitami jsou i fortifikace blíže nedatované, jejichž původ může být bez archeologického výzkumu dosud hledán stejně dobře jak ve sledovaných obdobích pravěku a časného středověku, tak i ve vrcholném středověku. Princip ohrazování sídlištních areálů nebyl ovšem na našem území omezen pouze na hradiště; o některých specifických skupinách ohrazených objektů (rondely z mladší doby kamenné, ohrazené areály nížinných sídlišť růz­ ných období, římské pochodové tábory a opěrný bod římského vojska u Mušova) jsem podal stručnou informaci v jedn é kapitole průvodního textu encyklopedie. Encyklopedická hesla jsou nutně poměrně stručná, což při subjektivním popisu nemusí vést vždy ke zcela přes­ nému a výstižnému podání charakteristiky jednotlivých objektů. Nakonec žádná archeologická encyklopedie není a ani nemůže být vyčerpávající - již z toho důvodu, že cesta od vlastního terénního výzkumu k jeho podrobnému zpracování je velmi náročná a často i dlouhodobá, a že tedy i u poměrně dobře prozkoumaných lokalit disponujeme velmi mnohdy dosud pouze předběžnými informacemi. Na druhé straně i u hradišť dobře známých a publikovaných musí být encyklopedické heslo sice výstižné, nicméně krátké. Hesla ve slovníčku pojmů jsern většinou převzal z Encyklopedie hradišť v Čechách, některá jsou ovšem poněkud upravena a několik hesel je nových. Vypustil jsem také pojmy, jež v problematice m oravských a slezských hradišť nejsou aktuální. 7

V předložené práci, která je samozřejmě určena širokému okruhu zájemců, jsem se tedy rozhodl podat soupis nejenom všech jistých pravěkých a časně historických hradišť, nýbrž i téměř všech mně dosud známých výšinných sídlišť, u nichž teprve další průzkum může potvrdit jejich obranné prvky. V rámci přípravy této práce jsem se snažil podstatnou část všech uváděných poloh i v terénu identifikovat, a v soupise proto uvádím i mnoho dosud málo známých či pro archeologickou veřejnost dokonce úplně nových lokalit. Jsem si ovšem dobře vědom toho, že předložené informace mohou být využity nejenom k dalšímu poznání opevněných lokalit, nýbrž ze strany "divokých" výkopců, vybavených nyní běžně detektory kovů, i zneužity k jejich vykrádání a ničení. Proto jsem určitý počet hradišť, podle mne dosud neznámých, ani do hesláře této encyklopedie nezahrnul. Poznání hradišť vždy záviselo - a jak ukazuje řada uvedených heset i v současné době závisí - do značné míry právě na terénní prospekci zanícených místních amatérských pracovnfků. Doufám proto, že předložená kniha po· skytne jim i profesionálním archeologům základ k dalšímu doplňování informací o hradištích již známých, či dokonce i k objevování nových opevněných lokalit a výšinných sídlišť na území Moravy a Slezska. Je totiž vlastně po práci I. L. červinky z roku 1896 prvním souhrnným dílem, snažícím se podchytit hradiště v průběhu jejich celého vývoje. Současně věřím, že tato práce podnítí zájem mladých badatelů o problematiku hradišť a v dohledné době již nyní získané informace budou spolu s novými poznatky znovu vyhodnoceny podrobněji a lépe, než se mohlo stát v této knize. Závěrem bych rád poděkoval všem, kteří mi při vzniku této práce byli nápomocní, zejména a jmenovitě své milé ženě a kolegyni Janě. Knihu připisuji památce svého životmno přítele a spolupracovníka Miroslava Bálka, který se na poznávání moravských hradišť po dlouhá léta aktivně podílel.

I

I .

I

I i •

8

HISTORIE POZNÁVÁNÍ HRADI ŠŤ

HISTORIE POZNÁVÁNÍ HRADIŠŤ NA MORAVĚ A VE SLEZSKU

Hradiště

jako velmi zřetelný druh archeologických nemovitých památek poutala přirozeně zájem již od samého počátku vývoje tohoto věd­ runo oboru. Zatímco v Čechách jim byla věnována pozornost již od padesátých let devatenáctého století a v roce 1885. o nich . zveřejnil souhrnnou práci B. Jelínek, na Moravě byly snahy o poznání hradišť méně intenzivní a oproti českým znatelně opožděné . První zmínky o někte­ rých lokalitách (např. Pozořice, Kněždub) sice uvedl již ve svém topografickém dHe v letech 183 5-42 G. Wolny, se skutečnými popisy lo-

kalit z archeologického hlediska se však setkáváme až v průběhu druhé poloviny devatenáctého st oletí. Vedle stručné informace o líšeň­ ském hradišti, kterou podal v roce 1875 E. Belcredi, bylo zpočátku zveřejněno pouze několik lokalit, a to J. Wanklem roku 1872 "Leskoun" u Olbramovic, J. Liedermannem "Tabulová hora" u Klentnice (1973) a B. DucHkem roku 1875 "Hostýn" u Chvalčova; v případě "Leskounu" J. Wankel podal první archeologický plánek moravského hradiště . B. Dudík proto v roce 1875 mohl bohužel pouze smutně

konstatovat: "Valy zaujímají jako i v jiných zemích tak i na Moravě v době předhistorické důležité místo. Škoda, že až posud zřetel k nim nebyl zaslouženou měrou obrácen." Teprve od počátku osmdesátých let se sílícím zájmem o archeologii na moravském území nabyly na intenzitě i snahy o prvé výzkumy hradišť. Již v roce 1880 na první archeologické mapě Moravy znázornil její autor K. J. Bukovanský celkem 44 hradišť, mezi nimi ovšem i řadu fortifikací středověkého stáří. V roce 1885, v době počátku intenzivního zájmu o moravská hradiště,

.

!•

\

y Archeologická mapa Moravy K J. Bukovanského z roku 1880. Hradiště jsou na ní označena symbolem H. 9

~~~-----=============----~-----------------------

HISTORIE POZNÁVÁNÍ HRADIŠŤ .. 'I ,

•'

·.... ~ll. ý ...... .,,. . .... .. .. . -~'

•

1764 1806

..

• -··''9···· ·........ , I!IJ • .•• .....:.,-: ,, • ..••.. ":_,., ... . . .... •. ··~. ·.'~.,.:.$o! . .,.,.:c !.'::·::-:"·.• ...J:.. .. ... ·~ .. . ·:... . -. ~.

~

·~

~

~

~

'

•

...:-

. .. _ ".._, ' A.

.~..- ~ .• Jt.:· ~

... ·:. . -

. . . . ····

.

~

.••. .oop

. ,,

,\ · -

.··· . ··.. . . ' .....

ť+.: . .·· ·: .. ..

·. :}..·." .; :. i'·: .:· . .. }:;."

.

..;

~~--

"'

b

··· .... ·· ·· k ... " .. ~. ·

. -

.• ••

...

,; ..

· 4:- . .l /'

-· .... );.: ···

~- 1 -80 :.

9.

..

•. ~.(.> :~·:.9-.

.. ·

1858

I'

. I

I '

'

1887

'

1951

Vývoj kartografického znázornění hradiště "Romerschanze" u Grii.nwaldu v Bavorsku (podle K Schwarze) zveřejnil stručný návod k jejich zkoumání I. L. červinka. To ovšem bylo již v době, kdy na německém

území kromě výzkumu keltských oppid a vojenských objektů římské­ ho limitu byla věnována značná pozornost i terénním průzkumům pravěkých hradišť a jejich zpracování. Tehdy byly vyhotoveny a zveřejně10

ny početné a velmi kvalitní soupisové práce hradišť z jednotlivých ně­ meckých území, např. E. Pauluse pro Wiirttembersko ( 1879), A. Oppermanna a K. Schuchhardta pro Dolní Sasko ( 1888) a R. Behly pro Meklenbursko ( 1888). Obzvláště vysokou topografickou úroveň mělo měření K. Poppa v Bavorsku, do-

končené

shodou okolností rovněž roku 1888, kde lze ovšem v zaměřo ­ vání hradišť oproti českým zemím sledovat také podstatně delší tradici. Je možno ji dokumentovat napří­ klad u hradiště "Romerschanze" u Grtinwaldu: vývoj měření zde probíhá od druhé poloviny 18. století až do současnosti. Lze však před-

HISTORIE POZNÁVÁNÍ HRADIŠŤ

PRAVĚKÁ HRADISKA NA MORAVĚ.

SESTAVIL

I. L. ČERVINKA.

TtSf(F.lLA );Ál(I,.\I•F.li ::IAIIOO~t K~lKTI~KABliY Jl::!Oii!CII.< ~I.Of ÁKo\.

1898.

Titulní strana práce I. L. červinky o pravěkých hradištích na Moravě

pokládat, že moravskou archeologii patrně bezprostředně inspirovala práce R. Behly; měl ji totiž ve své knihovně I. L červinka a na stránkách olomouckého časopisu ji také pohotově recenzoval V. Houdek. V roce 1896 vydal I. L. Červinka poměrně malou, ale velmi důleži­ tou publikaci Pravěká hradiska na Moravě, která je pro naše území stále dosud jedinou soubornou prací o tomto tématu. V ní kromě návodu k jejich výzkumu shromáždil všechna dosud známá opevnění a sestavil i velmi důležitý seznam lokalit o"./'"." s ruznym1 mistnlllli nazvy, naznačující jejich vazbu s fortifikačními účely. Z celkového počtu dvou set padesáti dnes evidovaných hradišť či výšinných sídlišť znal pouze 65 lokalit, tedy asi jednu čtvrtinu. Již tehdy ovšem I. L. červinka velmi střízlivě konstatoval: "Bylo by před­ časnou pz1í rozebírati důkladně pravěká hradiska moravská: látka ku práci vě­ decké je podnes ještě úplně nedostateč­ ná." I. L. červinka, který měl i svým původním vzděláním geometra pro tuto činnost dobré předpoklady, pokračoval až do konce 20. let v rámCI sve mtenz1vn1 terenm cmnosn i v prospekd moravských opevně •

/

•

•

/'

/

/

V•

ných lokalit. Své poznatky vtělil do syntetické práce Morava za pravěku (1902) a menšího pojednání o opevněných sídlech z roku 1914. Zvláště intenzivně se zabýval slovanskými hradišti; zde je také nutno uvést, že v souvislosti se svou teorií o lokalizaci centra Velkomoravské říše věnoval značnou pozornost i slovenskému hradišti "Děvín", kde prováděl v letech 1913 a 192 1-23 výzkumy. Poté se obšírně slovanskými hradišti zabýval v rámci své rozsáhlé monografie Slované a řzse Velkomoravská z roku 1928. Okrajově si moravských hradišť povšiml i v několika pracích o středověkých opevněných sídlech z let 1928-30 a 1942. Na závěr svého života podal v roce 1948 opět stručný soupis slovanských hradišť na Moravě a v slovenském a rakouském Pomoraví. V osmdesátých letech l 9. století se průzkumům moravských a slezských hradišť začala věnovat řada nadšených mladých badatelů a ně­ které z nich inspirovala osoba J. Hladí'ka, profesora učitelského ústavu v Brně, pod jehož vedením byly tehdy podnikány poměrně rozsáhlé práce na obřanském hradišti. Jeho spolupracovníci a žáci poté v růz­ ných částech Moravy prováděli prů-

J. Palliardi na výzkumu hradiště "Starý Zámek" u Jevišovic asi v roce 1915

zkumy a výzkumy hradišť a podávali o nich také zprávy v odborném tisku - J. Knies na Blanensku, Oslavansku a Přerovsku, V. Čapek na Ivančicku a Oslavansku, F. Koudel-

' .

". .•' -. . . .

.

. .. ...

•

K. J. Maška (vlevo) aJ. Hlad{k (vpravo) na výzkumu obřanského hradiště roku 1899 ll

HISTORIE POZNAVANí HRADIŠŤ

;;--_,,_. v

l ·.

~

. . :'. .

r.,

I

•

I

•

' .

,.'

•

.!

\

..;'