Drogy: Historie jedné hysterie
 8071982016, 9788071982012

Citation preview

Cover illustration 01996 fishleigh Talbot. Used by permis” sion of Ilia ter Row Press.

eseje Jtódy a drogy" • 1996 by RRTIORRL REYICIU. Inc.. 215 Lexington Avenue. Reiu York RY 10016. Reprinted by permis® sion Drogy: Historie jedné hysterie • 1985. Thomas 5. Szasz

Translation • Rlartin Konvička. 1991

S Ootobia. 1991

ISBR 80-1198-201-6

SWOUISHO PRO UŠCCHOV. HTERVCH SE TO TVRR II PŘÍPADU .HRŮZY * S HOROPÍffl’

Ha obranu pronásledovaných Tomáše Koudely. Jaroslava Dacia a Petra Jůnglinga. kteří jsou stí’ háni .pro spáchání trestného činu šíření toxikoma® nie“ vydávám následující prohlášení Filosofie moderního liberálního státu, vyty’ čená ve spisech Thomase Jeffersona. inspirovala život a dílo Tomáše Garrigua Masaryka. fl a základě této filosofie tvrdím, že ’ mít nějakou myšlenku a napsat ji jsou dva odlišné a oddělené akty

’ napsat myšlenku a publikovat ji jsou dva odlišné a oddělené akty

• publikovat něco a čist to jsou dva odlišné a oddělené akty 9 číst něco a dělat něco, co se vztahuje k ob’ sáhu přečteného, jsou dva odlišné a oddělené akty

b I7

® za každý z těchto aktů je zodpovědný pouze ten. kdo se v nich angažuje. nečiníme nakladatele novin, které zveřejňují reklamu na cigarety, zodpovědného za .šíření niko® tinoué závislosti' [arakoviny plic]. Stejně tak ne° činíme zodpovědného nakladatele, který vydá knihu o přípravě cukroví z másla, za .šíření cholesterole® vé závislosti' [a srdečních chorob]. Stejně tak mi připadá nesprávné a zbytečné stíhat nakladatele, kteří vydají kuchařku, jejíž příměsi obsahují nedo® volené látky, z.šíření toxikomanie'. Z učebnic che® mie a fyziky pro střední a vysoké školy se lidé mo® hou dovědět jak připravit nedovolenou drogu nebo jak vyrobit výbušninu. Publikovat takové knihy není zločinem. Zločinem je pouze vyrábět drogy nebo vý« bušniny. Ue všech těchto případech je člověk, který dělá to. co přečetl, zodpovědný pouze za svoje vlistní chování. Každá odchylka od tohoto principu

znamená, že se hledají obětní beránci. Kteří vyjad® rují Kulturně stigmatizované myšlenky nebo práh0 tíhy. Rád bych uzavřel citací pasáže ze spisů Tho» mase Jeffersona: .Raše svoboda závisí na svobodě tisKu. kterou nelze omezovat, aniž bychom ji ztra° tili... Základem naší vlády je souhlas občanů, jejichž první povinností je dodržovat toto právo, fl kdybych se měl rozhodnout, zda máme mít vládu bez novin nebo noviny bez vlády, nebudu váhat ani chvíli, abych se rozhodl pro to druhé." Tento závěr je možná poněkud květnatý, ale vyjadřuje myšlenku, na niž zapomenout by bylo vel® mi nebezpečné. I. ledna 1991

Or. Thomas Szasz profesor psychiatrie na State University of Rew Vorh Health Science Center Syracuse. Dew Vork

Drogy: Historie jedné hysterie

(I následující přehledné historii podpory

a prohibice drog je v co nejkompaktnější formě shrnuto velké množství informací ojedné ze zá°

kladních lidských vášní - o užívání drog a strachu z nich, neznalost těchto faktů, nebo jejich záměrné přehlížení, činí téměř všechny současné debaty, diskuse, zprávy komisí a legislativní návrhy ohled® ně takzvaného problému drog zbytečnými a neuži® tečnými. Doufám, že následující materiál čtenáře nejen poučí, ale i zahanbí a šokuje, a tak ho donutí

věnovat více pozornosti děsivě nestoudnému cho® vání těch, kdo drogy vášnivě potírají nebo naopak vášnivě propagují. THOfflK SZBSZ Syracuse. Heiu York I. září 1913

10/11

O

asi 5000 pr. n. I. Sumerové znají a užívají opium. Jejich písmo

má pro opium ideogram, překládaný jako HUL. což

znamená .radost' nebo .veselí".'

Oejstarší historická zpráva o výrobě alkoho®

lu: egyptský papyrus s popisem výroby piva? O

asi 3000 pr. n. I. Předpokládaný počátek pěstování čaje v Číně.

asi 2500 př. n. I. Oejstarší historické důkazy o pěstování máku obyvateli jezemí oblasti ve Švýcarsku.3 O

3

asi 2000 př.n.l flejstarší záznam o výchově k prohibici. po °

cházející od egyptského kněze, který píše svému

žáhu: Já. tvůj nadřízený, zahazuji ti ustupovat do hrčem. Lidé se v nich mění u divou zvěř?

O

asi 350 př. n. I. Kniha Přísloví. 3L 6*1 .Dejte opojný nápoj

hynoucímu a víno těm. hterým je hořko, at se napijí a zapomenou na svou chudobu, a na své plahočení již nevzpomínají.“

O

asi 300 př. n. I. Řecký přírodovědec a filosof Theofrastos ve

svém díle zaznamenává nejstarší nespornou zprá® vu o užíváni mahové štávy.

Z

asi 250 př. n. I. Kniha Žalmů, 101:I1®IS: .Dáváš růst trávě pro

dobytek i rostlinám, aby je pěstoval člověk, a tah si ze země dobýval chléb. Dáváš víno pro radost lid®

shému srdci, až se tvář leskne víc než olej.“

12/ U

O

350 n. I. Čínský slovník obsahuje nejstarší písemnou

zmínku o čaji.

O

H. století

Cařihradský biskup svátý Jan Zlatoústý [315-MOT].- .Zas slyším pokřik. .Kéž by ve světě

nebylo vína! Rch pošetilci! Rch šílenci!' Způsobuje snad víno všechno to zlo? Re. Kdo křičí. Kéž by ne® bylo vína!’ kvůli opilcům, musel by křičet. .Kéž by nebylo noci!' kvůli zlodějům. .Kéž by nebylo světla!"

kvůli donašečům. .Kéž by nebylo žen!' kvůli cizolož® ství?

O

asi 150

Babylónský Talmud: .Kino je první mezi lékaři. Kde není víno, přicházejí léky.'1

3

asi 1000 U Číně a na dálném Východě je široce rozšíře®

no užívání opia.1 3

1229

Církevní hodnostáři v Toulouse vyhlašují: .Též zapovídáme laikům vlastniti kteroukoli z knih Sta®

rého nebo Oového zákona... všem přísně zakazuje0 me překládat tyto knihy do jazyka prostého lidu.'1 3

1382

John Ulycliffe dokončuje překlad Bible do an® gličtiny. O

1403

Kolumbus a jeho námořníci přivážejí do Evro® py tabák.

14/15

O

asi 1500 Podle britského historika medicíny J. 0. Rol °

lestona léčili v Rusku opilství následovně: .Sebrali kus vepřového a na devět dní ho tajně strčili Židovi

do postele. Pak ho rozdrcené na prach podali opilci, který se odvrátil od pití jako Žid od prasete -’

O

asi 1525 Paracelsus [1490—15*11] zavádí do medicíny

opiovou tinkturu čili laudanum.

O

1526 tle Ulormsu je vytištěno šest tisíc svazků

Tyndalovy bible v anglickém jazyce, které jsou pa® šovány do Anglie.’

O

1529 Karel II. [1500—1558], císař Svaté říše římské

a holandský panovník prohlašuje .četbu, šíření nebo

držení jakýchkoli zakázaných hnih a kteréhokoli překladu Rouého zákona zakázaného lovaňshými

teology* za zločiny. Trestem za ně je .stětí pro muže, pohřbení za živa pro ženy a upálení pro od° padlíky."“

Z>

1536

William Tyndale, překladatel Rouého zákona a Pentateuchu. je jako jako kacíř upálen na hranici na zámku Uilvorde nedaleko Bruselu. O

1559 Je vydán Ualdesúv Španělský index, zakazující

veškerou náboženskou literaturu v lidovém jazyce. Ulastnictví zakázaných knih je trestáno smrti?

O

1600 Shakespeare: .Falstaff... Kdybych mé! tisíc

synů /první lidský záhon, jemuž bych je učil/ byla

O

16/17

by nechut k řídkým brečkám a láska k silnému moku.' [Shakespeare užívá výraz .sack*, což je starý anglický termín pro silné víno. napr. sher® ry.]B 3

11. století

Panovník miniaturního státečku Waldeck vy® plácí odměnu deset tolarů každému, kdo udá pijáka kávy." O

11 století

Ruský car Rlichal Fjodorouič odsuzuje k třes®

tu smrti každého, u koho je nalezen tabák. .Car Alexej Wichajlovič vyhlašuje, že každý, kdo bude chycen s tabákem, má být mučen tah dlouho, dokud

neprozradí svého dodavatele.“15

O 1601 Španělský dominikán fllonso Girori požaduje úplný zákaz náboženských knih v lidovém jazyce.“

3 1613 John Rolfe, manžel indiánské princezny Poca® hontas. odesílá z Jamestoiunu do Anglie první I od

s nákladem virginského tabáku.

O

asi 1650

Kouření tabáku je zákázáno v Bavorsku. Sas® ku aCurychu. ale zákazy se míjejí účinkem. Usmán®

ský sultán ÍJlurad HI. vyhlašuje za kouření tabáku

trest smrti: .Kdykoli se sultán vydal na cesty nebo na válečnou výpravu, vyznačovala se místa, kde se

zastavil, ohromným nárůstem počtu poprav. Kni muže, které přistihl při kouření na bitevním poli,

neváhal trestat stětím, oběšením, rozčtvrcením

1868

a praxe na Pensylvánské univerzitě a prezident

6 Převody použitých objemových a hmotnostních

jednotek viz str Ití

50/51

fimerické filosofické společnosti, autor přední

americké učebnice, terapeutického přehledu [Tre° atise on Therapeutics], popisuje farmakologické účinky opia takto: „U hlavě vnímáte pocit plnnosti. jenž je brzy následován příjemnou lehkostí. poho® dou a povznesením veškerých mravních a intelek® tuálních kapacit, což je podle mého soudu nejdále® žitější ze všech účinků... rozumové a imagination! schopnosti se pozvednou na nejuyšší možnou míru.

jaké je jedinec schopen dosáhnout... Jako byste se na určitý čas stal lepším člověkem... Halucinace a delirické představy typické pro intoxikaci alko® holém se ve většině případů nedostavuji. Emoční

a intelektové povzbuzení je provázeno vzrůstem svalové energie. Značně vzrůstá schopnost jednat a snášet vyčerpávající námahu.-3’

2

1869

Uzniká Prohibiční strana [The Prohibition

Party). Gerrit Smith, který se duahrát s abolicio® nistickým programem ucházel o úřad prezidenta

Spojených států, přátelil se s Johnem Broumem

a vedl křižácké tažení za prohibici. prohlašuje: .Baši nedobrovolní otroci získali svobodu, leč míli®

ony našich dobrovolných otroků dosud zvoní svými řetězy. Úděl skutečného, doslovného otroka, jehož

jiní uvrhli do nesvobody, je hrůzný: žije však v ráji ve srovnání s těmi, kdo si otrocký úděl zvolili sami - zvláště s těmi, kdo se dobrovolně nechali zotro®

čit alkoholem."1*0 O

1814

U Clevelandu je založen Abstinenční svaz křestanských žen [Womans Christian Temperance Union. UICTU]. Uroce I8B3 zakládá jeho předsedkyně

>2/ 5?

Frances Ulillardová Světový abstinenční svaz křestanských žen. O

1882

Je přijat první zákon ve Spojených státech a ve světě, který zavádí .výchovu k abstinenci' jako součást povinných osnov na veřejných ško»

lách. U roce 1886 uzákoní Kongres povinnou absti* nenční výchovu pro District oř Columbia, federální teritoria a vojenské a námořní školy. Do roku I90D přijmou podobné zákony všechny státy USA* 3

1882

Ve Spojených státech vzniká Liga za osobní svobodu (The Personal Liberty League],jež se chce postavit sílícímu hnutí za povinnou abstinenci

od alkoholu.*12

O

1883 Hěmechý vojenský lékař Dr. Theodor flschen®

hrandt získá od farmaceutické společnosti Merck

zásobu čistého kokainu, vydá ji během manévrů bavorským vojákům a popíše pozitivní účinky dro® gy. díky níž vojáci snáze zvládali vyčerpávající ná® mahu.’3

O

1884 Sigmund Freud léčí své deprese pomocí koka®

inu a oznamuje, že cítit .osvěžení a dlouhodobou

euforii, která se nijak neliší od normální euforie zdravých osob. .. Pocitujete zlepšení sebekontroly, získáte více energie a chuti pracovat ... Jinými

slovy, všechno je úplně normální a nechce se vám

věřit, že jste pod vlivem nějaké drogy. . .."1"

O

54/55

O

1889

Je přijat záhon přihazující protialhoholichou výchovu ve všech veřejných šholách ve státě Retu

Vorh. následující roh jsou obdobné záhony přijaty v Pennsylvania další státy je rychle následují.

O

1885

Zpráva Královské homise pro opium [Royal Commission on Opium] uvádí, že užívání opia pripo® míná pití alkoholu v západních zemích a není důvod, aby muselo být obáváno nebo zavrhováno.45

O

1889 U Baltimore ve státě Maryland zahajuje pro®

voz nemocnice Johnse Hophinse. Jeden zjejích svě®

toznámých zakladatelů. Dr. Ulilliam Stewart Hal® stedt. je závislý na morfinu. Uelhé dávhy morfinu

užívá během celé své fenomenálně úspěšné chirur® giché kariéry až do své smrti rohu 1922.

O

1894

Je publikována zpráva Indické komise pro konopné drogy [Indian Hemp Drug Commission), která zabírá přes tři tisíce stran v sedmi svaz®

cích. Závěr výzkumu nařízeného britskou vládou je následující: .Hebyly zjištěny absolutně žádné důka* zy duševních nebo mravních škod způsobených umírněným užíváním těchto drog... Umírněné uží®

vání konopí je stejně neškodné Jako umírněné piti

alkoholu. Pravidelné a přiměřené kouřeni ganje nebo bhangu má stejné dopady jako pravidelné

a přiměřené pití whisky." ílávrh komise na zdanění konopných drog nebyl nikdy realizován, snad pro®

tože jeden komisar indického původu varoval vládu, že muslimské a hinduistické zákony zakazují .zda® nit cokoli, co přináší radost chudým."'"' □

1894

finglícký lékař Horman Herr, president Brit O

o

56 / 57

ské společnosti pro studium alkoholismu [British Society For the Study of Inebriety], prohlašuje:

.Opilství bývalo pokládáno za... hřích, špatnost, zločin... [dle] dnes dospívá informované mínění ke

konsensu, že návykové a periodické opilství je bud symptomem nebo následkem choroby. ...funkčního

neurotického onemocnění a může být pokládáno za jeden z nervových afektů.. obět se [alkoholu] ne ° může ubránit, podobně jako se člověk postižený zimnicí neubrání třasu.'”

O

1898 U Oěmecku je syntetizován diacetylmorfin

[heroin]. Objev je všeobecně uvítán Jako .bezpečný preparát, který nevyvolává návyk.'”

O

1900 Reverend Wilbur F. Crafts prohlásí v proslovu

k Ekumenickému misijnímu koncilu: .Dosud nebyla

připraveni žádná křesťanská oslava devatenácti

století křesťanství, nedovedu si představit lepší oslavu, než celosvětovou politiku, do níž by vyústila

společná akce vůdčích národů světa, politiku, v níž dnes vede Uelká Británie, a sice politiku prohibice

pro domorodé národy, a to v zájmu obchodu stejně

jako svědomí, nebot obchod lihovinami způsobuje

mezi nedospělými rasami výrazněji než v civilizo® váných zemích úpadek všech ostatních obchodů následkem chudoby, onemocnění a smrti. Jinými

slovy, naše úsilí by mělo vést k vytvořeni přízni® vějšího prostředí pro dětinské rasy, které chceme

my. civilizované národy, civilizovat a christianizo® vat."“

O

1900 James R. I. Daly v Časopise bostonských lé°

hařú a chirurgů (Boston Medical and Surgical Journal], .Tento přípravek [heroin] má oproti

1&/H

morfinu mnoho předností... nepůsobí hypnoticky, není zde žádné nebezpečí návyku...“51

O

1901

Oa návrh Henryho Cabota Lodge přijímá senát

rezoluci, která zakazuje americkým obchodníkům prodávat opium .domorodému obyvatelstvu aneci® vilizovaným rasám" Později bude předpis rozšířen a zahrne .necivilizované elementy v Americe

a amerických teritoriích, jako například indiány, obyvatele Aljašky a Havaje, dělníky pracující na stavbách železnic a imigranty ve vstupních pří* stavech."51

Z>

1901

Ue státě Colorado je projednáván a zavržen návrh zákona, podle něhož by nejen morfin ako® kain. ale i .sladové, vinné a pálené lihoviny" byly dostupné jen na lékařský předpis.2

O

1902 Komise pro vgzhum drogové závislosti [Corn9

mitee on the Acquirement of Drug Habit] při Arne® riche farmaceutické asociaci vyhlašuje: Jestliže V se Číňan neobejde bez svého Jetu', obejdeme se my bez Číňana."53

O

1902 George £. Petty v Časopise alabamshých lé°

hařů [Alabama ÍDedical Journal]: .Během posted® nich dvou let se v lékařské literatuře objevila řada

chvalořečných článků o tomto novém agens... Když si však uvědomíme, že heroin je derivátem morfi®

nu... máme důvod pochybovat, zda jsou tyto chva® lořeči opodstatněné. Je podivné, že tahová tvrzení

mohou něhoho zmýlit, nebo že se mezi příslušníky naší profese najdou tahoví, kteří je opahují a zdů® razňují. aniž by novou láthu podrobili nejhritičtěj® ším testům, ale tahová je shutečnost.“511

O

40/41

3

1903 Je změněno složení coca®coly. v níž kofein

nahradí dosud užívaný kokain 55 3

1904 Prezident Hnutí pro mezinárodní reformu

[International Reform Bureau] Charles Lyman za®

sílá prezidentovi Spojených států petici, v níž po® žaduje. .nátlak na Velkou Británii, aby přestala vy® nucovat prodej opia v Číně... nemusíme podrobně připomínat, že Čína zakázala prodej opia pro jiné než medicínské účely, a že k odvolání zákazu ji do® nutila Velká Británie v opiové válce roku 1840.'“ 3

1905

Senátor Henry 111. Blair píše v dopise řeve®

rendu lUilbur F. Craftsovi. který byl superinten®

dantem mezinárodního reformního úřadu: Jbs® tinenční hnutí se musí vztahovat na všechny

jedovaté substance, jež vytvářejí nebo zvyšují ne °

přirozené choutky. přičemž konečným cílem je me°

zinárodní prohibice."51 O

1906 Squibbův lékopis [ Squibb s Materií Medici]

uvádí heroin jako .široce použitelné léčivo... uží® váné rovněž jako mírný prostředek k tišení bolesti

a substituce za morfin při léčbě morfinismu."51 3

1909 Spojené státy zakazují dovoz kuřáckého

opia.®

O

1910 Dr. Hamilton (bright. pokládaný za otce ame®

rického protidrogového zákonodárství, píše, že

američtí zaměstnavatelé poskytují kokain černoš® ským dělníkům, aby z nich dostali vyšší výkony.10

42/4?

O

1912

Reportér časopisu Century píše: .IBezi tahá® kem. zvláště ve formě cigaret, a alkoholem nebo opiem, existuje velmi úzký vztah... morfin je legi®

timním následkem alkoholismu a alkoholismus je le° gitimním následkem kouření. Cigareta, drink a opi ° um tvoří logickou a nevyhnutelnou řadu.' Neznámý lékař v tomtéž časopisu varuje: .Žádná síla není tak zhoubná pro duši, mysl a tělo, nic tak podvrat® né pro dobré mravy, jako cigareta. Boj proti ciga® retám je bojem za civilizaci?1

3

1912 U Haagu se schází První mezinárodní opiová

konvence a doporučuje různá omezení mezinárod® ního obchodu s opiem. Následující konvence se ko® naly v letech 1913 a 1914.

O

1912

U terapii se pod obchodním názvem luminal začne používat fenobarbital.

O

1913 Ústava Spojených států je rozšířena o Šest®

náctý dodatek. který umožňuje vybírat daň z pří® jmu. ÍRezi lety 1810 a 1915 tvořila polovinu až dvě

třetiny vnitřních příjmů státního rozpočtu daň

z lihovin; její výnos dosahoval na počátku století 200 milionů dolarů ročně. Šestnáctý dodatek tah V

umožnil přijetí Osmnáctého [prohibičního] dodatku

o několik let později.

O

1919

Je přijat Harrisonův Zákon o narkotikách, který stanovuje podmínky pro prodej opia ajeho derivátů.

O

44/45

O

1914

Kongresman za stát Alabama Richard P. Hob® son prohlásí v projevu na podporu ústavního do® dathu o prohibici: .Rlhohol doháže udělat z negra zvíře, které páchá zločiny proti přírodě. Uliv na bí

1938

Od roku 1914. kdy byl přijat Harrisonův zákon, obvinily soudy z drogových přečinů a trestných

činů 25 000 lékařů. 3000 jich bylo odsouzeno

ktrestům ve vězení” 3

1938

Dr. Albert Hoffman, chemik zaměstnaný v la® boratořích švýcarské firmy Sandoz v Basileji, syn®

tetizuje ISO. 0 pět let později nechtěně požije malé množství této látky, pozoruje na sobě její účinky a publikuje je.

O

'ibi'iJ

Z

1911 Generalissimus Čankajšek nařizuje absolutní

zákaz opia v Číně. Vyhlásí zákony, jež trestají smrti pěstování máku, výrobu opia nebo jeho prodej."

O

1913

Plukovník J. ID. Phalen, redaktor časopisu Uo° jenshý chirurg [Military Surgeon], píše vredakč® ním komentáři nazvaném .Hlarihuanový bubák":

.Kouření listů, hvětenství a semen konopí Cannabis sativa není o nic nebezpečnější než kouření tabáku. ... Doufejme, že se vojenské instituce nenechají

zatáhnout do honu na čarodějnice kvůli problému, který neexistuje."1*

O

1916 Podle některých odhadů kouří v Číně opium

40 000 000 lidí.13

3 1911 Ludwig von (Rises, významný ekonom, za® stance svobodného trhu a sociální filosof; .Opium

a morfin jisté jsou nebezpečné a návykové drogy. Jakmile se však shodneme na zásadě, že je povin® ností vlád chránit jednotlivce před jejich vlastní hloupostí, nebude nadále možné seriózně protes® tovat proti dalšímu omezování lidských svobod. Ihned by se našly dobré důvody pro zákaz alkoholu

a nikotinu, ft proč by se vláda ve své laskavé péči měla omezit jen na naše těla? flejsou snad rizika, jež ohrožuji naši mysl a duši, mnohem nebezpeč® nější než tělesné zlo? Proč tedy nechránit občany

před čtením špatných knih a návštěvou špatných divadelních her. před pohledem na špatné obrazy a sochy a poslechem špatné hudby? Jistě se mnou budete souhlasit, že zlo způsobené špatnými ideo® logiemi je mnohem zhoubnější pro jedince i celou

O

58 / 59

společnost, než veškeré škody způsobené narko® tichými drogami."’11

O

1951 Podle odhadu Organizace spojených národů

užívá na suété marihuanu asi 200 milionů lidí. První místa zaujímají Indie. Egypt. Severní Afriha. Olexiko

a Spojené státy.85 O

1951

0 čínském Hantonu je veřejně spáleno dvacet tisíc liber opia, tři sta liber heroinu a různé před® mety používané ke kouření opia. Aa jihozápadě Giny je veřejně popraveno sedmatřicet na opiu záuis® lých osob." O

1951 Gtyři pětiny francouzů dotazovaných na svůj

uztah h vínu odpovědělo, že .víno je zdravotně

prospěšné.* jedna čtvrtina pokládala víno za _ne° nahraditelné.“ Odhadem jedna třetina Francouz0 ských voličů získává celý svůj příjem nebo jeho

část z produkce a prodeje alkoholických nápojů. II zemi je jeden podnik prodávající alkohol na kaž0

dých pětačtyřicet obyvatel.” O

1955 Prásidium des Deutsches Řrztetages prohla°

šuje: .Léčba drogových závislostí by měla probíhat

v uzavřených odděleních psychiatrických léčeben. Ambulantní léčba je neúčinná a navíc neodpovídá principům lékařské etiky." Světová zdravotnická organizace tento názor pochvalně cituje v roce 1962 jako .reprezentativní názor většiny autorů, kteří doporučují uzavřeni toxikomanů v léčeb0 nach".*’

O

60/61

O

1955

Iránský šáh zakazuje pěstování a užívání opia, které Íránci užívali po tisíce let; následkem

prohibice vzniká kvetoucí černý trh. U roce 1969 je prohibice zmírněna, je obnovena pěstování opia pod státním dohledem a 110 000 osob dostává opium od

lékařů a lékárníků jako .registrovaní toxikomani""

O

1956

Je přijat Záhon o kontrole narkotických drog. Jeho součástí je trest smrti. doporučí®li jej poro® ta. pro osobu starší osmnácti let. která prodá he® roin osobě mladší osmnácti let.” 3

1958

Deset procent orné půdy v Itálii pokrývají vi® nohrady: deset procent italské populace si vydělá®

vá na živobytí zcela nebo částečně pěstováním a prodejem vína.*1

O

I960

Spojené státy oznamují Komisi OSO o naoko® tichých drogách: .Ue Spojených státech bylo k 31.

prosinci I960 celkem 94 906 narkomanii..."’2

O

1961

rganizace spojených národů ratifikuje .Jednotnou konvenci onarkotických drogách

z 10. března 1961." Signatářské státy se mimo jiné zavazují k následujícím povinnostem: .Článek 92.

Známí toxikomani a osoby usvědčené z porušení

tohoto zákona mohou být vyšetřovacím úřadem odesláni do pečovatelských ústavů. ...Budou přijata i opatření pro péči o neuvězněné narkomany a ne° bezpečné alkoholiky v těchto institucích.'“

O

1962

Soudce Kejvyššího soudu Spojených států

prohlašuje: .loxikoman se ocitá v situaci, kdy se

b2! 65

osebe není schopen postarat bez cizí pomoci.

...Kdybychom trestali toxikomany za jejich návyk, mohli bychom trestat šílence za jejich šílenství, dobou případech se jedná o nemocné lidi, ke kterým se musíme jako k nemocným lidem chovat.“”

Z

1963

Paní Jean Ridetchová. původně obézní žena v domácnosti, zakládá organizaci Hlídačů váhy

[Weight Watchers], která je asociací mnoha tak* zvaných dietních klubů. R roku 1968 mají Hlídači váhy asi 150 000 členek a členů.’5 O

1963

brat z prodeje tabáku činí v USD 5.3 miliard dolarů. 3.3 miliard získají formou spootrební dané

federální, státní a místní vlády. Tabákové firmy hrdě oznamují tisku: .Tabákové výrobky putují pres

pulty častěji než jakékoli jiné předměty - hrome peněz."” 3

I96M Asociace britských lékařů [British ÍBedical

Association] prohlašuje v Přehledu důkazů pro Zvláštní podvýbor pro léčbu alkoholismu při Stálém lékařském poradním uýborti: .Domníváme se. že

v některých zvlášt těžkých případech spočívá jedi« ná šance na vyléčení v povinné léčbě v uzavřených ústavech... Měříme, že někteří alkoholici ocení po°

vinnou hospitalizaci a izolací v ústavech do doby, než budou zcela vyléčeni."91 O

1964

Komentář v The íleiu Vorh Times upozorňuje

čtenáře, že .vláda je stále největším investorem

do tabákového průmyslu. Ministerstvo zemědělství

64/ 65

věnovalo v loňském fiskálním roce 16 milionů dolarů na podporu cen tabáku a míní utratit ještě více,

protože právě zvýšilo dotace, které pěstitelům

vyplatí za jejich úrodu z roku 1964. Vládní program Potraviny pro miř zároveň vyváží neprodejnou

nadprodukci tabáku do zahraničí.“91 Z

1966

Senátor Ularren 6. Magnuson informuje ve® řejnost o programu sponzorovaném Ministerstvem zemědělství, jehož cílem je podpořit .snahu o zvý®

šení spotřeby cigaret v zahraničí... Ministerstvo platí filmovým studiím lllarner Brothers 106 000

dolarů, aby do cestopisného filmu, který má být distribuován v osmi zemích, zařadilo scény vypočí®

tané na stimulaci kouření. Vyčlenilo rovněž 210 000 dolarů jako dotaci cigaretových reklam v Japonsku. Thajsku a Rakousku.“ Mluvci ministerstva země®

dětství dosvědčí, že .programy byly připraveny na

žádost kongresu a mají rozšířit zámořské trhy pro

americké komodity" ” O

1966

Kongres přijímá Zákon o rehabilitaci toxiko® manu [Karcotic Addict Rehabilitation Ret], který zavádí federální dohled nad hospitalizací drogově

závislých. O

1966 C. 111. Sandman Junior, předseda Komise pro

studium narkotichých drog [Karcotic Drug Study Commission] státu Retu Jersey, prohlašuje o ISO.

že .je dnes největší hrozbou pro naši zemi... ne® bezpečnější než vietnamská válka".“ I

Je zahájen .Program pro kontrolu drogových závislosti" [.Rarcotic Addiction Control Program"]

3

bbl bl

státu Deiu Vorh. Jeho očekávaný rozpočet na tři

rohy činí 400 milionů dolarů a guvernér Rockefeller ho vítá jaho .začátek nehonečné válhy... “ Podle no® L vých záhonů mohou soudci nařídit toxihomanům

povinnou ústavní léčbu až na pět let."1 *

O

1961

Tabáhový průmysl vénuje ve Spojených stá® tech přibližné ESO milionů dolarů na propagaci kouření.182

O

1968 Obrat tabákového průmyslu v USR dosahuje

osmi miliard dolarů. Rmeričané v tomto roce vy®

kouřili 544 miliard cigaret."3

O

1968 Kanaďané kupují téměř 3 miliardy tablet

acylpyrínu a 56 milionů standardních dáveh amfe®

taminú. Kanada rovněž vyrobí nebo doveze 556 mi®

lionů standardních dáveh barbiturátů.104

3

1968 Šest až sedm procent všech receptů vydá®

ných britskými lékaři jsou recepty na barbituráty.

Odhaduje se. že asi 500 000 Oritů je užívá pravidel® ně.105

O

1968 IHUDr. fibram Hoffer alDUOr. Humphry Osmond

tvrdí, že .z celého světa přicházejí přesvědčivé

důkazy podporující užití 150 při léčení alkoholismu. Je to jedna z nej op timis tičtějších nadějí pro oběti oné dlouho přehlížené a málo chápané choroby'.100

O

1968

0 Británii je návyk na heroin léčen implantací radioaktivního ytria Vt-90 do mozku."1

O

1958 Broohlynshý radní Julius S. Oloshomitz obvi®

ňuje Agenturu pro boj s toxihomániemi ve městě

Bern Vorh [Oem Vorh Addiction Services Agency]

a jejího bývalého šéfa. Or. Efrena Ramireze, že její činnost byl .jeden velhý švindl.“ protože .ani jeden toxihoman nebyl vyléčen."101 O

1969 Roční hrubý zish z legální výroby alhoholic®

hých nápojů v USA dosahuje 12 miliard dolarů - je

to více, než se utratí za vzdělání, školství a círhve

dohromady. Rmeričané vypijí tento roh asi 6S0 mi®

lionů galonů destilátů. 100 milionů barelů a 6 milio® nů plechovek piva, 200 milionů galonů vína. 100 mi®

lionů galonů samohonhy [hlavně načerno vyráběné whisky] a neznámé množství podomáchu vyrábě® něho piva a vína.109

5

1969

Světová produkce tabáku činí 1.6 milionů tun s hlavními pěstiteli USU. SSSR, Čínou a Brazílií: vína BIS milionů hektolitrů s hlavními producenty Itálií. V

Francií a Španělskem; piva S95 milionů hektolitrů

s hlavními producenty USB. němečkem a SSSR: ciga® ret 2500 miliard s hlavními výrobci USA. SSSR a Ja®

ponshem."1 O

196 Uýrobd a prodejní cena některých medicín®

shých chemikálií v OSA: harbituráty 800 000 liber.

2.5 milionů dolarů; acylpirín [mimo průmyslovou kyselinu salicylovou] 31 milionů liber, hodnota .ne®

uvedená, aby neinspirovala nelicencovanou výro® bu": kyselina salicylová; 13 milionů liber. 13 milionů

dolarů; sedativa: I.S milionu liber. 1 milionů dolarů."1

O

70/71

3

1969 Zpráva Uýboru OSfl pro potraviny a země®

dělství [PRO] odhaluje, že navzdory varováním

o zdravotních následcích kouření spotřeba cigaret

ve světě stoupá tempem 10 miliard kusů ročně. Spojené státy vyvážejí tabákové listy do 113 států; tabák představuje čtvrtinu řeckého a pětinu tu°

řeckého exportu “2

O

1969 Rada pro vzdělání města Clifton, stát Retu

Jersey, se písemně obrací na rodiče 6000 dětí

a žádá je. aby povolili testování slin svých dětí, jímž lze zjistit případné kouření marihuany.10

O

1910

Poslanec parlamentu státu Retu Vork Alfred D. Lerner navrhuje zákon, který by ve státě zaká®

zal prodej cukrovinek v podobě cigaret, a tím .v dětských očích zbavil kouření jeho kouzla"."4 O

1910

Dr. Dian F. Guttmacher. prezident organizace Plánované rodičovství - Světová populace, prahla®

šuje antikoncepční pilulku za .prevenci proti jedné

z nejzhoubnějších sociomedicínských chorob - ne® chtěnému těhotenství".115 O

1910

Dr. Rlbert Szent®Gyorgyi, nositel Dobelouy ceny za medicínu a fysiologii. je dotázán, co by dě*

lal. kdyby mu bylo dvacet .Spolu se svými spolužá® ky bych odmítal celý tento svět - se vším všudy. Spousta sexu - to je jediné, co zbývá. Co jiného

taky dělat? Smilnil bych a bral bych drogy a pro® testoval tak proti tomu strašnému plemeni idiotů, které světu vládne."“

O

72/75

O

1910

Spotřeba cigaret na hlavu se zvýšila .ze 3993 kusů na kuřáka v roce 1969 na 5030 kusů na kuřáka v roce 1910“ ,in O

1910

Rapidně stoupá spotřeba cigaret v Rusku:

.Roku I960 prodal sovětský maloobchod tabákové produkty za 1.5 miliardy rublů. 0 roce I960 toto

číslo stouplo na 2.1 miliardy rublů, tedy o více než 50 procent“** O

1910

Ra základě daní zaplacených za alkoholické

nápoje je spočítáno, že nejnižší roční spotřebu na hlavu [počítáni jen dospělí obyvatelé, kteří mohou

alkohol legálně koupit] má v USB stát Arkansas sl.35 galonu destilátů. 0.06 galonu vína a 16.20 ga»

lonu piva, což činí celkovou spotřebu čistého alko®

holu 1.41 galonu na hlavu a roh; nej vyšší spotřebou se vyznačuje District of Columbia [území hlavního města Washingtonu] s 10.39 galonu destilátů. 5.2U

galonu vína a 3I.U8 galonu piva, což je celkem 6.94

galonu čistého lihu na osobu. Je to nejvyšší spo® třeba alkoholu na světě, přičemž druhá v pořadí je Francie s 6.S3 galonu; pro srovnání lze uvést, že spotřeba čistého lihu v Itálii je 4.01 galonu v Itálii. 2.39 ve Švýcarsku. 2.61 ve Spojených státech a 0.82

v Izraeli19 O

1910 Poté, co ho jednomyslně schválily obě komory

Kongresu Spojených států, podepisuje prezident Dixon .Zákon o jednotném boji s alkoholismem, pře®

věnci alkoholismu a léčbě a rehabilitaci alkoholiků z roku 1910' [Comprehensive Olcohol Abuse and 01® coholism Prevention. Treatment, and Rehabilitation Oct of 1910'1.

74/75

O

1910 Podle prohlášení amerického ministerstva

zdravotnictví, vzdělání a sociální péče .bylo v roce 1910 vydáno přibližně 1.3 miliard lékařských před° pisů v celkové ceně 2.6 miliardy dolarů. Z nich

II procent čili 2N milionů předepisovalo psychote® rapeutické preparáty [léky proti úzkostem, anti® depresiva. antipsychotika. stimulanty. hypnotika a sedativa]."120 O

1910

Uedoucí Centrálního úřadu pro léčiva afar0 macii při francouzském ministerstvu veřejného zdraví a sociální péče Henri Dargeolet oznamuje poté, co francouzské národní shromáždění přijalo nový protidrogový zákon: .Drogové závislosti bu®

dou ve Francii od této chvíle pokládány za nakažli® vé choroby podobně jako alkoholismus nebo po9 hlavní nemoci."121

O 1910

Světová produkce tabáku je 4.1 milionu turn

vína 300 milionů hektolitrů: piva 630 milionů hek® tolitfů; cigaret 2600 miliard kusůK

O 1911 Prezident ílixon označuje „toxikomanii" za

.amerického veřejného nepřítele číslo I.' Ukongre® sovém vystoupení volá po vzniku Zvláštního akční® ho úřadu pro prevenci drogových závislostí.?3 O 1911 Starosta města Deiu York John Lindsay

svědčí před podvýborem kongresu, že .intenzivní výzkum by měl být schopen vyvinout vakcínu proti heroinu, kterou bychom očkovali mladé lidi tak.

jako je očkujeme proti neštovicím, dětské obrně nebo spalničkám... pouze usilovná snaha vědců na

federální úrovni, jež bude rozsahem srovnatelná

O

76/77

s úsilím navrhovaným h výzkumu rakoviny, může vést k tolik potřebnému průlomu.“

O

1911 Londýnský list Sunday telegraph otiskne

přehled vztahu kouření k ekonomice v jednotlivých zemích: ve Španělsku je tabák státním monopolem

s ročním hrubým příjmem 210 milionů dolarů-, v Itálii je rovněž státním monopolem, který vynáší 1.3 mi” liardy dolarů nebo 8 procent celkových příjmů státního rozpočtu: ve Švýcarsku získává vláda

z tabáku 60 milionů dolarů neboli S procent svých příjmů: v Oorsku to je 10 milionů dolarů a 3 proceň ta příjmů, konečně ve Švédsku 350 milionů dolarů

a 2 procenta celkových státních příjmů.® O

1911

Třicátého června oznamuje turecký prezi* dent Ceudet Sunay. že počínaje rokem 1912 bude

v zemi zakázáno veškeré pěstování máku a pro® dukce opia.12*

O

1911

Generální prokurátor Spojených států John I). ÍHitchell prohlašuje: .Hovořím o skutečnosti, kterou dnes uznávají všichni profesionálové v oboru, a si°

ce že alkoholismus není právní problém - je to v zdravotní problém. Řečeno konkrétněji, prosté opilství by jako tahové nemělo být pokládáno za

porušení zákona. Olělo by být pokládáno za nemoc, sniž se musí vypořádat léhaři... Ujme, že bychom chybovali, jestliže bychom alkoholismus vyloučili

z dosahu zákona a nenahradili zákon plnohodnotnou

lékařskou péčí, jež nesmí zahrnovat jen detoxikač®

ní proces, ale musí se stát uceleným programem, který pacienta vyléčí z chorobného alkoholismu.

Opakuji, že program musí zajistit nejužší možnou

spolupráci mezi pracovníky v oblasti veřejného



78/79

zdraví a pracovníky v oblasti boje proti zločinnosti,

jež se musí odvíjet od nejvyšších úrovní. Policisté

musí vědět, že jsou i nadále nepostradatelní - ne °

budou už opilce zatýkat, ale budou je doprovázet do určených zdravotnických institucí, pokud mož®

no dobrovolně, v případě nutnosti nedobrovolně.'*1

O

191? IDyles J. Ambrose, zvláštní asistent Generál®

ního prokurátora Spojených států: Ještě roku Z I960 Úřad pro narkotika odhadoval, že mezi námi žije S5 000 osob závislých na heroinu... v současné

době je jejich počet odhadován na 600 000."“ O

191? Úřad pro narkotika a nebezpečné drogy (Bu®

reau of narcotics and Dangerous Drugs] navrhuje

omezit dostupnost barbiturátú. protože prý jsou .nebezpečnější než heroin.“123

O

1912

% Sněmovna reprezentantů odhlasuje poměrem

hlasů 366:0 .miliardu dolarů na tříletý federální útok proti toxikomanii."130

O 1912 0 nápravném ústavu vBronxu dostává asi

900 osob z celkového počtu 180 uvězněných úklid0 bující prostředky jako Uaiium. Elavil. Thorazin a librium. ..Myslím. že by se jim dařilo lépe bez některých z těch léků.' řekl kapitán Robert Broun z vězeňské služby. Léky prý mu ztěžují práci...

podle jeho tvrzení si vězňové, spíše než by se

uklidnili, vypěstuji na léky návyk a jsou schopni všeho, když jim je nechcete dát.' "I31 O

1912

23. prosince hlásí agentura Reuter .Italská

vláda schválila zákon, podle něhož budou toxiko®

O

80/61

maní pokládáni za nemocné lidi spíše než za zločin® ce. Uláda prohlásila, že podle nového záhona... bu° dou toxihomani odsuzováni h minimálním trestám, případné h žádným trestám, vyslovili souhlas s léčbou."“

1912 Cena heroinu v anglických lékárnách je 0.04 dolarů za grán [60 mg], čili 0.00061 za miligram. Ve O

Spojených státech je cena u pouličních dealerá 30 až 90 dolarů za grán. čili 0.50 až 1.50 dolarů za mi° ligram.“

O 1912 Prezident Hixon označuje .toxihománii* za

.nepřítele národa číslo I' a v rozpočtu na fiskální roh 1913 navrhuje věnovat 600 milionů dolarů na

.vymýcení problému drog od pěstitele máhu po dealera".

3 1913

Podle finančního týdeníku Barrons je zdra9 uotní péče největším byznysem ve Spojených stá °

tech. Ue fiskálním roce 1912 utratí Američané za

zdravotní péči 90 miliard dolarů ve srovnání se 16.1 miliardami věnovanými na obranu. Jen 32 pro9

cent celkových nákladů je placeno přímo, dalších 30 procent platí pojišťovací společnosti a 38 procent vláda.'35

O

1913 Celostátní výzkum Gallupova ústavu zjistil, že

61 procent dotázaných dospělých osob .podporuje

návrh guvernéra státu Oew Work ílelsona Rocke*

fellera. aby prodejci tvrdých drog byli odsuzování k doživotnímu vězení bez možnosti zkrácení třes9 tu." 2 typických komentárů dotazovaných respon9

dentů: .Prodavač drog není člověk... měl by být od9

straněn z lidské společnosti."®

82/85

O

1913

(Kyles J. Ambrose, zástupce generálního pro®

kurátora stojící u čele Kanceláře pro dohled nad drogami [Office for Drug Abuse] hájí metody. kte® rými jeho agenti odhalují údajné toxikomang: .Lidé

holém drog jsou nejhorší havět lidstva... Příleži® tostně se musíme uchylovat k jejich odívání a me®

todám."131

Když guvernér Rockefeller podepisoval .nej®

tvrdší protidrogový plán v zemi, připomenul, že se proti němu stavěli .pomýlení zastánci měkké ces® ty" Současně požádal poslanecký sbor státu, aby

.'poskytl prostředky nutné k téměř zdvojnásobení

státních kapacit pro léčbu narkomanů. . Hově zá«

kóny určují povinné minimální tresty odnětí svo® body pro dealery a držitele drog, umožňují však

propuštění za dobré chování. bude®li uvězněný souhlasit s doživotním policejním dohledem“.“



1913

Michael R. Sonnenreich. šéf národní komise pro marihuanu a zneužívání drog [Rational Comis® sion on Marijuana and Drug Abuse] prohlásit Jsi

před čtyřmi letg jsme za veškeré federální snahy

v oblasti boje s toxihomanií utratili 66.4 milionu do° larú... Letos jsme utratili 193.3 milionu a před® pohládaný rozpočet na příští roh překračuje míli® ardovou částku. Stáváme se tudíž, a lepší výraz neznám, průmyslovým komplexem pro boj s toxiko® mánií.“®

84/85

DALŠÍCH DESET LET .Válka proti drogám.' 1911-1989

Tradiční židovskohřestanská etika pokládala za klíčový morální problém člověka jeho sexuální život. Výsadní roli sexu v mravních úvahách našich předků dokazuje legenda o Pádu Ačkoli provinění Adama a Evy bylo vždy nepochybně správně vy°

kládáno jako pohlavní styk mezi mužem a ženou,

nesmíme zapomínat, že Bible jejich .zločin' nikde přímo nejmenuje, pouze na něj nepřímo ukazuje metaforou o zakázaném ovoci. Vzhledem k tomu, že

prvotní akt odporu proti božské autoritě jasně překračuje představu, jakou si oněm lidé dlouho

tvořili, nemusí nás příliš překvapovat, že drogy

v současné době nahradily úlohu sexuality ve vel®

kém etickém dramatu lidské existence. Dluží. ženy

a děti již nejsou pokoušeni, sváděni a ruinováni ne® odolatelně sladkou rozkoší sexu; namísto sexu je

pokoušejí, svádějí a ruinují neodolatelně sladké

rozkoše zakázaných drog. Odpor mladého člověka proti autoritě dospělých nebo, v obecnějším pohle®

du odpor jednotlivce proti požadavkům společnosti na konformitu, dnes symbolizují ceremoniály spja° té s užíváním drog, které společnost nazývá.toxi® komanie"; oslavu legitimity a moci lékařské, rodí®

čovské a společenské autority naopak ztělesňují kontrarituály kontroly nad drogami, běžně nazý° váné .válka proti drogám."

následující část přehledu jsem zpracoval de° set let poté, co první část mé přehledné historie

drogové hysterie vyšla tiskem. Příklady jsou vy® brány tak. aby nejen postihly nejnovější vývoj, ale současně opět zdůraznily v zásadě rituální

charakter takzvané .války proti drogám".

THOfflflS SZflSZ Syracuse. ílem York I. listopadu 198*1

86/87

O

1914 Článek v Časopise amerických psychiatrů

[ American Journal of Psychiatry] doporučuje léčit alkoholismus amerických indiánů peyotlem (nele° gální drogou], protože ten .poskytne indiánským

alkoholikům pracovní i kulturní terapii, včetně účasti na aktivitách Americké domorodé církve [Dative American Church], to jest na peyotlových

rituálech."™

O

1915

Jerome H. Jaffe, bývalý nejvyšší úředník pro

otázky toxikomanie v Bílém dome, .požaduje, aby lidé, kteří vykouří krabičku [cigaret] denně, byli pokládáni za nemocné .nutkavou kuřáckou neuró®

zou" a vysvětluje na Konferenci zemí třetího své®

ta o kouření a zdraví, že .Asociace amerických

psychiatrů plánuje rozšířit svou Diagnostickou

a statistickou příručku [Diagnostic and Statistical manual] o nový pojem - .nutkavý kuřácký syn®

drom’."NI O

1916 Rosalynn Carterová. manželka demokratic®

kého prezidentského kandidáta Jimmyho Cartera.

prozrazuje tisku, že .její tři dospělí synové .kouřili

marihuanu - přiznali se mi s tím.’... Slova paní Carterové. která připomínají některé výroky Betty Ferdové, odpovídají podle jistého Carterova porad® ce jejímu dosavadnímu přesvědčení, že marihuana by měla být dekriminalizována. nikoli však legali® zována."N2

O

88/89

3 1911

U jedné britské reportáži o uálce proti laet0 rile0 se píše: .Američtí federální policisté zadrželi minulý měsíc 50 tun meruňkových jader

jde pravděpodobné o nejúspěšnější případ zabavení suroviny k výrobě ilegálních drog v policejní histo° rii USA,“

O 1918 ministerstvo práce nabádá zaměstnavatele pracující na federálních zakázkách, aby .se připo® jiti k ,afirmativní akci' a zaměstnávali alkoholiky a toxikomany... Alkoholici atoxikomani jsou uvedení

v Zákoně o rehabilitaci z roku 1913. který chrání

“ Jedná se o jádra meruněk o nichž se tehdy věřilo, že

účinkují proti rakauině Americký Hřad pro potraviny a léky (PDA ] jejich účinnost neuznal, čímž je implicitně označil za ne®

legální.

.postižené občany' proti diskriminaci v zaměstná0 ní. .Zaměstnavatelé, kteří na základě jejich posti0

žení odmítnou kvalifikované alkoholiky a toxikoma® ny. jednoznačně porušují zákon.' nechal se slyšet ÍBr. Elisburg [Donald Elisburg. tajemník ministra práce pro pracovní zákonodárství].'1”

O

1918 Zvláštní poradce prezidenta Cartera a šéf

Kanceláře bílého domu pro drogovou politiku [Ulhi° te House Office of Drug Abuse Policy) Peter Bourne předepíše jednomu ze svých spolupracovníků pro°

tiprávně Quaaludes a je přinucen k rezignaci. Když opouští Bílý dům. oznámí tisku, že se mezi jeho za° městnanci setkal s .častými případy užívání rnari0 huany... a příležitostným šňupáním kokainu".® O

1919

Soud ve floridském Jacksonville .přikázal

O

90/91

herečce Lindě Blairové zapojit se v rámci podmíně® něho trestu do křižáckého tažení proti drogám

poté, co přiznala, že se dopustila federálního pře®

činu honspirace za účelem získání kokainu".NS O

1980 Dr. Lee Hlacht. profesor psychiatrie na Kar®

vardově univerzitě a lékař Davida Hennedyho. při® znal, že .nelegálně předepsal drogy 24®letému synovci senátora Edwarda Hennedyho... Zaplatí pokutu 1000 dolarů a nejméně na dva roky přichází

o licenci k předepisování léčiv 2. třídy [návykových látek]. Zástupce okresního prokurátora v ffiiddle® sexu potvrdil, že mladý Kennedy získal během dvou

a půl let přinejmenším 50 předpisů na drogy Perko® dan. Diluadid... a Quaaludes."N1

3 1980

Ha konferenci v fleiu York City guvernér Hugh

Carey oznamuje vytvoření .nové komise pro boj

s drogovou hrozbou" a prohlašuje: .Epidemie kra® dění zlatých řetízků, která propukla ve městě, je součástí ruského plánu zaplavit americký národ smrtonosným heroinem.. Kdyby [Rusové] použili nervový plyn, jistě bychom dávno mobilizovali. Ke®

roin je navíc mnohem zákeřnější. ílervový plyn se

vypaří. Tohle ne. Tohle zabíjí. Uéřte mi. že vůbec nepřeháním."1'" O

1980

Japonsko souhlasí s poskytnutím koncesí

americkému tabákovému průmyslu, .jež by měly vést knárůstů prodejů ze 35 na 320 milionů dolarů [ročně]." Podle nové obchodní dohody ohlášené Steve Landem. zástupcem amerického obchodního zástupce pro bilaterální otázky. Japonsko .sníží

cigaretové celní tarify... poskytne většímu počtu maloobchodníků licence na tabákové výrobky z do®



92/95

vozu... [a] povolí americkým společnostem inze*

rovat v Japonsku tabákové produkty"

O

1980 Christopher Latuford. syn Petra lauiforda

a Patricie Hennedyové»laujfordové a synovec se0 nátora Cdiuarda Hennedyho. je zatčen v Bostonu a obžalován z držení heroinu.150

O

1981 Ugpukne aféra u souvislosti s kontaminací

budovy státních úřadů v Binghamptonu. stát Hew Vorh. polychlorovanými bifenyly (PCB). Guvernér Hugh Carey zareaguje nabídkou, že .vypije plnou sklenici PCB" a dokáže tak. že budova je bezpečná. .Prohlašuji na tomto místě, [řekl Carey], že vstou® pim do kterékoli části budovy a vypiju bifenylů pl®

nou sklenicí... Kdyby se našlo několik ochotných

pracantů a pár vysavačů, vyčistil bych tu budovu

sám-.13 O

1981 Dopisovatelka listu The Washington Post Ja®

net Cooková získává Pulitzerovu cenu za reportáž

.Osmiletý toxikoman žije jen pro svůj heroin." Pa z® ději se ukazuje, že její článek byl od fl do Z smysle®

ný. Uýkonný redaktor Postu Benjamin Bradlee svádí

její podvod na duševní chorobu a vysvětluje: .Po® staráme se o ni. Zajistíme pro ni profesionální péči."12 O

1981 V Časopis Time informuje o takzvaném Projek®

tu Perla, pokusu propašovat do Cíny milion výtisků bible v čínském jazyce. Projekt organizuje evange®

lická misionářská organizace .Brother Andrew In®

94/95

temational" se sídlem v Holandsku, která se spéci ° alizuje na .pašováni biblí do komunistických států.' IDilion čínských biblí o váze 232 tun vytiskne za 1.1 milionu dolarů nakladatelství Thomas Helson Pub«

lishers. knihy cestují lodí do Hongkongu a zde jsou distribuovány mezi pašeráky. Zveřejnění operace

inspiruje .masivní odezvu ze strany potenciálních sponzorů, kteří si přejí financovat další masové X pašování biblí do Cíny nebo za železnou oponu*.1

O

1981

Turecká vláda ve snaze bojovat s oživením islámského fundamentalistou .zakazuje student6

kám a učitelkám zahalovat si ve školách hlavy šat® kem'w

O

1982

Hejvyšší soud Spojených států potvrzuje ústavnost .trestu uvěznění na 90 let. k němuž byl

odsouzen jistý muž z Uirginie za držení a distribuci

devíti uncí marihuany s prodejní cenou asi 200 do ° larů... čímž zvrátil rozhodnutí dvou nižších fede°

rálních soudů, podle nichž byl rozsudeh natolik tvrdý vzhledem he spáchanému zločinu, že odporo° val Osmému ústavnímu dodatku, jenž zahazuje ne®

přiměřeně hruté a neobvyhlé tresty".155

O

1982

0 arizonshém Tucsonu je 2l®|etý mladík od®

souzen h uuězění na dva rohy za čichání nátěrové barvy. Stane se tah na záhladě arizonshého žáho®

na. hterý zní: „Rihdo nesmí vědomě vdechovat. ín®

halovat nebo pít těhavé materiály obsahující to®

xiché látky.“ Policisté a prohuratura záhon údajně vítají, protože .zfetovaní čichači bývají agresiv® ní".“

O

96 / 97

O

1982

(I redakčním úvodníku Hew Work Postu se píše: .Drogy se staly metlou naší společnosti... [rodiče] by se měli ptát svých dětí: .Co měli spo® léčného John Belushi. Elvis Presley. Freddie Prinze.

Janis Joplin. Jimi Hendrix. Billie Holiday. Lenny Bru® ce. Frankie Lymon. ÍDiguel Berrios a Charlie Par® ker?' Odpověď: Ušichni brali drogy a drogy je zabi®

r61 O

I9B3

0 rozhovoru pro The Washington Times dává senátor Barry Goldwater h lepšímu informaci, že jeho syn. poslanec Barry Goldwater junior, .kouřil

marihuanu, a přiznal se mi. Utahy občas šňupal koks. Is tím se mi přiznal".a 3

1983

Protidrogová centrála [Drug Enforcement

Agency. OCR] priznáuá. že se u rámci .války proti

drogám" uchyluje k navádění ke zločinům, aby tak

získala usvědčující materiál. .Federální agenti po® třebují vyprovokovat potenciální výrobce halu®

cinogenú ajiných ilegálních drog. Zakládají proto fiktivní chemické společnosti, které prodávají ma®

teriál a návody kvýrobě těchto nebezpečných lá® tek. Pak zatýkají své zákazníky... Jejich taktika...

již vedla k několika usvědčením..."B’ 3

1983 John U. Lindsay Junior, syn bývalého starosty

Hew Vorku Johna U. Lindsaye, je odsouzen k šesti

měsícům vězení za prodej tří gránů kokainu de® tektivovi v civilu.1“ O

1983 Dr. Andrew Rynne. lékař z hrabství Kildare

v Irsku, se přizná, že .ilegálně [o víkendu] poskytl

98/99

pacientovi kondom" a musí zaplatit pokutu S00 li®

ber."

O

1983 Pěstitelé krevet v Izraeli vyvinou technologii

produkce korýšů poloprúmyslovým způsobem. .Prodej hreuet vynáší tvrdou měnu aje jedním

z nejperspektivnějších odvětví izraelské ekonomi® hy... byvatelé hibucú u severním Izraeli slíbili ra« bínům. že veškerá jejich produkce poputuje na za® hraniční trhy."K O

1984

Robert F. Kennedy junior, bývalý zastupující okrskový prokurátor v Reui Yorku, se v Rapid City

v Jižní Babetě přiznává h těžkému zločinu držení heroinu.10

O

1984 U souvislosti se sebevraždou Davida Kenne®

dýho [předávkoval se kokainem. Demerolem a Dlel® larilem] prohlásí newyorský starosta Edward Hoch: ..[Hennedyho] zabil drogový dealer. Jsem

přesvědčen, že ten. kdo ho zabil, byl vrah.'... Hoch by za podobné zločiny nejraději odsuzoval h smrti,

a to na federální úrovni."1’'1 O

1984 Školské úřady ve městě IDilmington. Dlassa®

chusetts. nařizují vyloučit ze školy každého stře® doškoláka. .který bude ve škole přistižen s jakými®

koli léky, včetně acglpyřinu a volně prodejných přípravků." Předpis, jehož cílem je .pomoci Proti®

drogové centrále [DED]... požaduje, aby si studenti své lékařem předepsané léky a pilulky odkládali ve

školních ordinacích. Robert Stutmant. vedoucí

100/101

bostonské kanceláře DEfi. vysvětlil předpis tak. že .v tabletce acylpyrínu můžete ukrýt i dávku

ISD..:'"5

UlflDV fl DROGU

Uálka proti drogám je masové hnutí, charak® terizované démonizací jistých objektů a osob [.drog“, .toxikomanů." .dealerů"], kteří jsou po® kládáni za ztělesnění zla. Jedinec, který se tomuto zlu postaví, je ipso facto představitelem ctnosti.

Jeho protivník se pak stává představitelem zka® ženosti [nebo obětí neodpustitelné chyby]. Proto

by od nás bylo hloupé, kdybychom vytýkali prohibi®

cionistům. že přes své hrdinské úsilí nedosahují svých vytoužených cílů. Protože prohibicionisté

válčí se zlem, je pro ně samotné jejich úsilí syno®

nymem úspěchu.

Křížové války proti nevěřícím dramatizovaly neochvějnou oddanost křižáků pravé vire. Komu®

nistická válka proti soukromému vlastnictví dra® matizouala neochvějnou viru komunistů v ideální společnost osvobozenou od ekonomického vykořis®

102/105

[ování. Americká válko proti drogám dramatizuje neochvějnou víru prohibicionistů ve společnost

.osvobozenou“ od drog. Správnou analogií k válce

proti drogám neposkytuje válka ve Uietnamu. ale

historie komunismu. Sovětský svaz zastával zásadu, že soukromé vlastnictví je zlem, a že ekonomické sebeurčení ohrožuje politické zdraví společnosti. Dbg sovětský stát zabránil svým občanům odmítnout ochranu před nebezpečnými kapitalisty, kterou jim posky®

toval. a současně jim rozmluvil geografickou ne® závislost, zakazoval opuštění země bez .lékařské® ho předpisu" [úředního povolení], čímž vytvořil

problémy s.nezákonným překročením hranic a s .černým trhem“ tvrdou měnou, Dýní Rusové

platí za svou protikapitalistickou mentalitu. Dnešní Spojené státy zastávají zásadu, že sebemedikace je zlem, a že farmahologické sebe® určeni ohrožuje politické zdraví společnosti, flby

stát zabránil svým občanům odmítat ochranu před nebezpečnými drogami, kterou jim nabízí, a sou®

časně jim rozmluvil tělesnou autonomii, zahazují Spojené státy sebemedihaci bez „lékařského před® pisu" [úředního povolení], čímž vytvořily problémy

s .nezákonným užíváním drog" a s .černým trhem" tvrdými drogami. Dýní Američané platí za svou protidrogovou mentalitu. Bývalý americký drogový car William Bennett má pravdu: Užíváni drog a kontrola drogového trhu jsou především mravní problém. Zatímco všah Ben® nett pokládá sebemedihaci za zhoubnou a krimina®

lizaci drog za chvályhodnou, já pokládám sebeme® dihaci [s bezvýhradnou osobní odpovědností za její

následky] za základní lidské právo a kriminalizaci drog za zlo [protože je pokrytecká a neproveditel®

ná], Z prohřešků protidrogových válečníků poklá® dám za zvlášt nebezpečné následující:

104/105

I] Likvidaci pozitivního vztahu Američanů

k omezené moci vlády, či dokonce samotného chá® páni, co pro né omezená moc vlády znamená;

2] Proměnu soukromého práva v nástroj ekonomického přerozdělování a přenos odpouěd® nosti od zákazníka směrem h prodejci; 3] Vytvoření drogového monopolu lékařů

[získání většiny drog, především drog .přinášejí® cích radost", je bez lékařského předpisu ilegální],

jakož i zmatení a smíšení lékařských kritérií cho® roby a léčby [jisté .špatné* volby jsou definovány

jako choroby a jistá .správná* násilná opatření jako léčba]; 4] Zamlžení očividné skutečnosti, že všechny biologicky aktivní substance jsou potenciálně ne®

bezpečné [v jistých dávkách, pro jisté osoby, za určitých podmínek];

5] Vztah mezi prodejcem a kupcem drogy se

změnil ze smlouvy mezi dvěmi zodpovědnými do®

spělými osobami na vztah dvou stíhatelných obětí [prvý je pokládán za arcizločince. druhý za obět

choroby], Válka proti drogám zkrátka činí Rmeri®

čany stále závislejšími na nevypočitatelném a pae ternalistickém státě. Sir Henry ÍDaine formuloval ve svém velkém díle o antickém právu následující postoj: .Vývoj po® krokových společností směroval dosud od statu® tárního he smluvnímu uspořádání." Válka proti

drogám není nic jiného, než jeden z mnoha, a sou® časně jeden z nejzávažnějších, projevů zvratu

v tomto vývoji. Hmerická poliš se postupně trans® formuje ze společnosti uspořádané podle zásady omezené moci vlády [vláda zákona] u neomezený terapeutický stát [kde převládají statutární vztahy]. Osobně odmítám stále populárnější flirt

s medicínskou kontrolou drog, nepotřebujeme více .soucitu", abychom efektivně pomáhali lidem, kte®

O

106/107

ré trápí velká bolest stačilo by. kdybychom dosáhli takového společenského uspořádáni, v němž jed® notlivci získají legální přístup k narkotikům,

au němž bude lékařům umožněno poskytovat paci® entům narkotika v souladu sjejich potřebami, aniž by se museli obávat kriminalizace [za nadměrné předepisování] nebo občanskoprávních sporů [za neadekvátní péči], případně obojího. Předepisování

heroinu a metadonu závislým není řešením, nýbrž naopak synonymem problému. Hic netřeba dodávat. Úkolem zákonodárce v sekulární společnosti, která si cení svobody jednotlivce a osobní odpo® vědnosti. je tvorba zákonů, které by regulovaly ✓

chování dospělých, nikoli chování dětí - za dohled nad dětmi odpovídají primárně jejich rodiče. Jak®

mile si člověk tuto skutečnost přestane uvědomo® vat. je snadné přesvědčit ho. že ochrana dětí před drogami je dostatečným důvodem, aby byly i do® spělým drogy zakázány, případně aby byl ztížen

přístup h nim. Jenže útlak dospělých a omezování

jejich práv není dostatečnou náhražkou za výcho® vu dětí. Celý problém se tím naopak prohlubuje, což kolem sebe ostatně vidíme. Presto je rétorická posedlost .dětmi“ typickým znakem boje proti drogám. Drogy pochopitelně nejsou jediným nebezpeč® ným činitelem v našem prostředí, na jehož vzniku se podílel člověk. Oheň, elektřina, domácí spotřebi®

če a čisticí prostředky, volně prodejná léčiva a ne® spočet dalších produktů lidské vynalézavosti ohrožuje, zraňuje a zabíjí naše děti. Všichni však tato rizika, díky nimž je náš život v dlouhodobém pohledu zdravější a bezpečnější, akceptujeme. Při® způsobujeme se jim i tah. že učíme naše potomky realisticky se vypořádat sjejich nástrahami. Dáše posedlost kontrolou drog je úzce spjatá snáším pohledem na sebepoškození a péči ozdraví na straně jedné, as našim přístupem k osobni od °

108/109

povědnosti výrobce a obchodníka za látky a vy® nálezy, které klasifikujeme jako .léčebné". U sou®

časném medicínsko “politickém diskursu je pro“

blematika svobodné vůle vyzdvihována pouze v souvislosti se zdůrazněním její neexistence, z čehož vyplývá nemožnost tržních vztahů v ohlas®

ti drog a zdravotní péče. Rozumí se. že pokud věří® me. že lidé nejsou schopni odpovědné volby, nemá

smysl ponechávat na nich závažná rozhodnutí, protože jsou v našich očích obětmi návyku a du® ševní choroby.

Snažíme se zabránit našim dětem, aby si do nosu nebo do jiných tělesných otvorů nestrkaly cizí předměty. Proč? Částečně proto, že je máme rádi, a částečně proto, že nám jejich sebepoškozo®

vání způsobuje spoustu potíží. Souběžně s tím. jak se k dospělým chováme jako k dětem - snímáme z nich ekonomickou tíhu plateb za lékařskou péči

a klademe ji na záda celé společnosti - vytváříme

spousty monstrózních stimulů, jejichž existenci si

odmítáme přiznat. Chráníme»li lidi před placením za péči o vlastní zdraví a současně je nutíme platit za péči o zdraví ostatních, nejenže infantilizujeme všechny členy společnosti [činíme z nich osoby ne®

odpovědné za vlastní zdraví], ale navíc všechny členy společnosti nabádáme, aby se vrtali v živo ® tech všech svých spoluobčanů [usilovali o omezení medicínských služeb, které jejich spoluobčané po° třebují].

Užívání drog, přejídání nebo naopak nedosta® tečný příjem potravy, jízda na koni, plavání a po® dobné aktivity nejsou choroby, každá z nich však může způsobit onemocněni, zranění nebo smrt. Dnes však je situace tahová, že pokud pan dones vyrábí cigarety a pan Smith je kouří a způsobí si rakovinu plic, vláda nutí Jonese. aby se před sou® dem bránil z obvinění, že Smithovi ublížil, a součas® ně nutí pana Taylora [daňového poplatníka] platit

110/111

Smithoui léčení. Dokud se my všichni - soudy. mé® dia a veřejné mínění - nepřestaneme podle tohoto

vzorce vypořádávat s rizikem, které pro nás představují smrtonosné prostředky, které si ně® kteří z nás dobrovolně zvolí a aplikují, bude se kaž®

dý. kdo se ocitne na Taylorově místě, snažit ome® zit nebo zrušit Jonesovo právo prodávat cigarety

a Smithovo právo kouřit. Dávíc každý prodejce, který se ocitne v Jonesově situaci - není®li zrov® na tak mocný jako Philip Dlorris a netěší*li se jeho

výrobky takové historické ochraně a prestiži, jaké se ve Spojených státech těší tabák - přestane prodávat výrobky, které by si zákazník pro své

potěšení mohl koupit, pokud by se jejich prodejem vystavoval riziku, že ho zákazník obviní z případ® ných nechtěných následků. Smluvní vztah prodejce a kupce (srovnatelný s dobrovolným pohlavním

stykem mezi plnoprávnými dospělými] se tak mění

na nezákonný čin [srovnatelný se znásilněním dí®

těte dospělou osobou]. Představme si. že by prodej a koupě kokainu byly roku 1996 stejně legální, jako byly roku 1896. Jones by prodával kokain, přičemž každé balení by bylo řádně označeno, bylo by na něm uvedeno slo® žení, vedlejší účinky, smrtelná dávka a podobně. Smith by si od něj kokain koupil a zemřel by ná® sledkem užiti. Paní Smithová žaluje Jonese. že zpú® sobil .násilnou smrť jejího manžela. Za současného stauu veřejného mínění by soudce neodmítl žalobu a přikázal by soudní projednání: žalující strana by najala nejprestižnější experty z oblasti medicíny

a psychiatrie a ti by dosvědčili, že .obět“ nebyla s to kontrolovat své chování, čímž by přesvědčili porotu, že Smithovu smrt bezprostředně způsobil prodejce [shodou okolnosti bohatý člověk], čímž paní Jonesové (která má do kapsy pěkně hluboko]

O

112/115

způsobil penězi nevyčíslitelnou shodu. Porota od®

soudí Jonese k platbě vysokého odškodného a ke kárným poplatkům, čímž ho finančně zruinuje.

U takové právní atmosféře je pouze obchodník na černém trhu chráněn zásadou caveat emptor prodej bez záruky, typickou pro tradiční kontrakt. nepřekvapuje nás. že zavedení svobodného

trhu se zbožím a službami v Rusku si vyžaduje více úsilí, než pouhé zrušení táborů Gulagu. Svobodný trh se neobejde bez úcty k soukromému vlastnic® tví a k soukromému zisku, jež musí být provázena dobře fungujícím obchodně°právním systémem. Historie teprve ukáže, zda se Rusům podaří překo® nat škody, které na jejich společnosti napáchala téměř sto let trvající válka proti kapitalismu. íHutdtis mutandis si zavedení svobodného trhu s drogami v Americe vyžádá více, než pouhé

zrušení trestních sankcí proti prodeji a nákupu dnes zakázaných drog, neobejdeme se bez úcty

h autonomii a odpovědnosti jednotlivce a bez racio® nálního občanskoprávního systému. Hedojde®li

h dalekosáhlé změně orientace v oblasti mravní, právní a politické - směrem ke smluvním vztahům a osobní odpovědnosti - zůstane ukončení války proti drogám pouhým přeludem.

Bojím se. že nebudeme schopni a ochotni urá® tit se ke svobodnému trhu s drogami [zjehož vý® hod jsme se těšili od roku 1118 do roku I9N]. dokud nám válka proti drogám nezpůsobí mnohá další utrpení a dokud z těchto utrpení neobviníme proti®

drogové záhony [ajejich následky] spíše než drogy

[a jejich zneužívání].

O

PŘEUODV POUŽITÍCH

UÚHOUÍCH U OBJEOIOUÍCH JEDOOTEH HfflOinOSL

grán, grain ® 0.0611 gramů unce, ounce e 31,103 gramů libra [americká], pound » 0,153 kilogramu

OBJECT: galon [americký], gallon ® 3,185 litru galon [britský], gallon • 1.516 litru barel [americký], barrele 158,981 litru

barel [britský], barrel® 163.659 litru

O

00KR2V 1 / Alfred R. Lindesmith, Addiction and Opiates, str. 207.

2/ Joel Fort, The Pleasure Seekers, str. 14.

3/ Ashley Montagu, The long search for euphoria, Refle­ ctions, 1:62 - 69 (květen - červen), 1966, str. 66.

4/ W.F.Crafts et al., Intoxicating Drinks and Dregs, str. 5. 5/ Chováno v Berton Roueché, The Neutral Spirit, str. 150-151.

6/ Citováno v Burton Stevenson (Ed.), The Macmillan Book of Proverbs, Maxims and Famous Phrases, str.

2520. 7/ Alfred R. Lindesmith, The Addict and the Law, str. 194. 8/ Richard S. Stress, John Wycliffe and the English Bible

(1880), str. 21. 9/ Chováno v Roueché, op. cit., str. 144.

10/ Joseph H. Dahmus, The Prosecution of John Wydyf, str. 119.

11/Ibid., str. 384. 12/ Friedrich Heer, The Intellectual History of Europe, sv.

2, str. 30.

118/119

13/ William Shakespeare, Second Part of King Henry of

the Fourth, IV. dějství, scéna III., ř. 133-136. 14/ Griffith Edwards, Psychoactive Substances, The lisle-

ner, 23. brezen 1972, str. 360-363; str. 361.

15/Ibid. 16/ Heer, op. cit., $v. 2, str. 31.

17/ Edward M. B recher et al., licit and Illicit Drugs, str. 212.

18/ Citováno v louis Goodman a Alfred Gilman, The Pharmacological Basis of Psychotherapeutics, první

vydání (1941), str. 186 19/ Rooecbé, op. cit., str. 27

20/ Edwards, Op. Cit., str. 361.

21/ G. E. G. Catlin, ligu or Control, str, 14

22/Ibid., str. 15 23/ Ibid., str. 14

24/ Eleanor Flexner, The Century of Struggle, str. 13 25/ Citováno v S. S: Rosenberg (Ed.), Alcohol and Health,

Str. 26.

26/ Crafts el al., op. cit. sir. 9.

27/Citováno v Ibid. 28/ William A. Emboden, Jr., Ritual Use of Cannabis Sati*

va L: A historical-ethnographic survey, v Peter T.

Furst (Ed.), Flesh of the Gods, str. 214-236;

str. 227-228.

29/ Catlin, ep. cot, str. 113. 30/ Citováno v Roueché, op. at, str. 105.

31/ Thomas De Quincey, Confessions of English Opium En­ ter (1822), str. 143. 32/ Montagu, op. cit, str. 67. 33/ Citováno v Roueché, op. cit., str. 87-88.

34/ Emboden, op. cit, str. 228.

35/ Abraham Lincoln, Temperance address, v Roy P. Basler (Ed.), The Collected Works of Abraham Lin­

coln, sv. 1, str. 278. 36/ Andrew Sinclair, Era of Excess, str. 92.

37/ Citováno v David Musto, The American Disease, str. 258. 38/ Sinclair, op. cit, str. 152. 39/ Citováno v Máslo, op. cit., str. 7] -72. 40/ Citováno v Sinclair, op. cit., str. 83-84. 41 / Crafts et al., op. cit., str. 72.

42/ Catlin, op. cit., str. 114. 43/ Brecher et al., op. cit, str. 272.

120/121

44/ Citováno v Ernest Jones, The Life and Work of Sig­ mond freed, sv. 1, str. 82.

45/ Citováno v Musto, op. cit., str. 29. 46/ Citováno v Norman Taylor, The pleasant assassin:

The story of marihuana, v David Solomon (Ed.), The Marihuana Papon, str. 31-47; str. 41.

47/ Citováno v Roueché, op. cit., str. 107-108. 48/ Montage, op. cit., sir. 68. 49/ Citováno v Crafts et al., op. cit., str. 14. 50/ Citováno v Henry H. Leun a rd et al.. Methadone

Treatment (dopisy). Science, 179: 1078-1079 (6. hrozen), 1973; str. 1079.

51/ Sinclair, op. cit., str.33. 52/ Musto, op. cit., str.15. 53/ Citováno v Ibid, str. 17. 54/ Citováno v Leonard et al., op. cit., str. 1079. 55/ Musto, op. cit., str. 3. 56/ Citováno v Crafts et al., op. cit., str. 230. 57/ Citováno v Ibid.

58/ Citováno v Leonard et al., op. cit., str. 1079. 59/ Lawrence Kolb, Drvg Addiction, str. 145-146. 60/ Musto, op. cit., str. 43.

611 Sinclair, op. cit., str. 180. 62/ Ibid., str. 29. 63/ Ibid., str. 61. 64/Ibid., str. 117-118.

65/ Citováno v ibid., str. 121.

66/ David F. Music, An historical perspective on legal

and medical responses to substance use, Villanova Law Review, 18: 808-817 (květen), 1973, str. 816.

67/ Fort, op. 06/ Abraham Hoffer a Humphry Osmond, New Hope for Alcoholics, str. 15. 107/ Christine Doyle, Radiractive seeds in brain cure pop singer's addiction, The Observer (Londýn, 7. červe­

nec, 1968, str. 1. 108/ Charles G. Bennett, Addiction agency called a „frand*, The New York Times, 11. prosinec,

1968, sfr. 47. 109/ Fort, op. cit., str. 14-15. 110/ United Nations,

Statistical Yearbook,

str. 154,251, 252,228.

1970,

111/ Statistical Abstracts of the United Stotts, 1971, 92. ročník, str. 75.

112/ Use of cigarettes found on inrease in the world. The

New York Times, 1. říjen, 1969, str. 14. 113/ Saliva tests asked for Jersey youths on marijuana use, The New York Times, 11. duben, 1969, str. 32.

114/ Candy cigs ban asked, Syracuse Post-Standard, 23. leden, 1970, str. I.

115/ Alan F. Guttmacher, The pill trial, Time, 9. březen

1970, str. 32.

116/ Albert Szent-Gyorgyi vTbe New York Times, 20. únor, 1970, dtován v Mary Breasted: Oh! Sex

Edncationf, str. 359.

117/ The Nation, American Medical News, II. leden,

1971, str. 2. 118/ Bernard Gwertznran, Russians seem to smoke more and worry about it loss. The New York Times,

27. prosinec, 1970, str. 47. 119/ Rosenberg (Ed.), op. ch., str. 44.

126/127

120/ Psychotherapeutic drug use in USA reported by NIMH scientists, HEW News, interní nepubl. tisko­

pis, 4. duben 1972, str. 2.

121/ France calls addicts diseased, Hospital Tribune, 21. září 1970, str. 1.

122/ United Nations, op. cit., str. 125,225,226,228.

123/ The New Public Enemy No. 1., Time, 28. červen, 1971, str. 18.

124/ News and comment: City-sponsored health research

eludes New York budget axe, Science, 173: 1108, (17. září), 1971.

125/ No check in world smoking epidemic, Sunday Tele­ graph (Londýn), 10. leden, 1970, str. 1.

126/ Patricia M. Wald et al. (Eds.), Dealing with Drug Abuse, str. 257. 127/ Citováno v Rosenberg (Ed.), op. cit., str. 319,325.

128/ Citováno v U.S. News and World Report, 3. duben,

1972, str. 38. 129/ Restrictions proposed on barbiturate soles, Syracuse

Herald-Journal, 17. listopad, 1972, str. 2. 130/ $1 billion voted for drug fight, Syracuse Herald -

Journal, 16. brezen, 1972, str. 32.

131/ Ronald Smothers, Muslims: What's behind the vio­ lence, The Hew York Times, 26. prosinec, 1972, str. 38.

132/ Italian law would treat addiction as sickness, The

New York Times, 24. prosinec, 1972, str. 18.

133/ Wald et al. (Eds.), op. cit., str. 28. 134/ Frances Lewine, Nixon focuses on drug fight, Syra­ cuse Herald • Journal, 20. brezen, 1972, str. 1.

135/ The nation, American Medical News, 21. květen 1973, str. 2. 136/ George Gallup, Life for Pushers, Syracuse Herald American, 11. únor, 1973, str. 78.

137/ Citováno v Andrew H. Malcolm, Drugs raids terro­

rize 2 families - by mistake, The New York Times, 29. duben, 1973, str. 1,43: 43. 138/ Rocky signs anti-drug bill, Syracuse Post - Standard, 9. květen 1973, str. 3.

139/ Michael R. Sonnenreich, Discussion of the Final Re­ port of the National Commission on marijuana and

Drug Abuse, Villanova Law Review, 18: 817-827

(květen), 1973, str. 818.

128/129

DALŠÍCH DESET LET

140/ Albaugh, B. J. a Anderson P.O., „ Peyote fa the treatnent of alcoholism ono eg American Indians/

Americas hirtal of Psychiatry, 131: 1247-1250 (Listopad), 1974, str. 1247.

141/ Brody J. E., „Heavy smoking called disorder/ The New York Times, 5. leden, 1975, str. 38. 142/ „3 Carter sees told Mother of dreg use/ Ike New

York Times, 3. září, 1976, str. A-12. 143/ Murphy-Ferris J. T. M. a Torrey I., „The apricot cor

nectioa/ New Scientist (Londýn), 30. corvee,

1977, str. 766-768, str. 766. 144/ „Forms of U.S. ceetracts reminded to hire alcoho­ lics, dreg abusers/ Interaaiional Herald - Tribese,

7. červenec, 1977, str. 4. 145/ Sian, T. S., The Therayeetk State (Buffalo, N.Y.: Promethean Books, 1974)., str. 284-296.

146/ „People/ letenatíoeai Herald - Trihaae, 7. září,

1979, str. 16.

147/ „People/ fateniotioaal Herald - Tribese, 21. le­

den, 1980, str. 16.

148/ Greenspan, A.r „Gold-chain grabbers? Carey bla­ mes Soviet heroin-war strategy/ New York - Post,

26. září, 1980, str. 10.

149/ Seaberry, J., Japan lifts import duties on tobacco/ 9

Washington Past, 22. listopad, 1980, str. C-1.

150/ „People/ International Herald - Tribune, 17. prosi­ nec, 1981, str. 16.

151/ Herman, R., „Carey would sip a glass of PCBs/ The New York Timas, 5. brazen, 1981, str. 8-2. 152/ Viz Szasz T. S., „The protocols of the learned ex­

perts on heroin/ Uhertarian Review, červenec,

1981, str. 297-303. 153/ „Risky Rendezvous at Swatow/ Jíme, 19. říjen,

1981, str. 109. 154/ Howe, M., „Turkey, with kerchief bon, raises Isla­ mic outcry/ The New York Times, 19. prosinec, 1981, str. A-4.

155/ „Supreme court roundop: 40year term held 'legisla­ tive prerogative'/ The New York Times, 13. leden, 1982, str. B-15.

156/ Hume, E., „Sniffing paint gets man 2-year jail term/ Ithaca Journal, 11. únor, 1982, str. 29.

150/151

157/ Just osk your children/ New York Post, 10. bra­

zen, 1982, str. 24. 158/ „Goldwater says his son smoked pot, sniffed coke/

Pittsburgh Press, 22. duben, 1983, str. A-27.

159/ Werner, L M., „Agency sells drug kit, then arrests

buyer/ The New York Times, 11. srpen, 1983, str. A-l.

160/ „NYC ex-mayor's son is jailed/ Syroctrse Herald Journal, 1. říjen, 1983, str. A-9.

161/ Brown, M., „Doctor willing to defy condom law again/ The Irish Times, 9. prosinec, 1983, str. 2.

162/ „Uakosher crop big Israeli export item/ Syracuse Post - Standard, 29. prosinec, 1983, str. C-5.

163/ „Robert Kennedy, Jr. admits he is guilty on heroin count,„ The New York Times, 18. únor, 1984, str. A-8.

164/ „Koch urges death penalty for drug dealers/ Syracose Herald - Journal, I. květen, 1984, str. A-2.

165/ „New drug rule takes effect at Massachusetts school/ The Washington Post, 8. září, 1984, str. A-16.

U2/ 15>

Literatura Informace z článků a zpráv, které byly čer°

pány z odborných žurnálů, časopisů. denního tisku, zpráv institucí a podobných zdrojů jsou plně čito®

vány v oddíle „Odkazy**. Knihy jsou v „Odkazech“ uvedeny jen jménem autora a zkráceným názvem, podrobnější citace uvádím dále.

Rosier R. P. (EdJ. Ho Collected Works of Abraham Lin­

coln, New Brunswick, N. J.: Rutgers University Press,

1953.

Breostead, M. Ohl Sex Education! New York: Signet, 1971.

Brecher, E. M. et al. Licit and Illicit Drugs: The Consumers Union Report on Narcotics, Stimulants, Depressants, In-

halants, Hallucinogeus, and Marijuana - Including Caf­ feine, Nicotine, and Alcohol. Boston: Little, Brown,

1972.

Canadian Government's Commission of Inquiry. The Non-

-Medicaf Uses of Drags: Interim Report. Harmondsworth, Eng.: Penguin, 1972.

Catlin G. E. G. Liquor Control. London: Thorton Butterwor­

th, 1931.

Crafts, Dr. and Mrs. W. F., and Leitch, M. and M. W. Into­

xicating Drinks and Drags, in Alt Lands and Times:

A Twentieth Century Survey of Intemperance, Rased on a Symposium of Testimony from One Hundred Missiona* ries and Travellers. Washington D.C.: International Re­

form Bureau, 1990.

De Quincey, T. Confessions of English Opium Eater [1822]. Edited with Introduction by Alethea Halter. Harmondsworth, Eng.: Penguin, 1971.

3

154/155

Flexner, E. Century of Struggle: The Woman's Rights Mo­

vement in the United States. New York: Atbeneum, 1972.

Fori, J. The Pleasure Seekers: The Drug Crisis, Youth and Society. Indianapolis and New York: Bobbs-Merrill, 1969.

Furst, P. T. (Ed.). Flesh of the Gods: The Ritoal Use of Hal­ lucinogens. New York: Praeger, 1972.

Goodman L S. and Gilman A. (Eds.). The Pharmacological

Basis of Therapeutics: A Texthook of Pharmacology, To­ xicology, and Therapeutics for Physicians and Medical

Students. Fourth Edition. New York, Macmillan, 1970.

Heer, F. The Intellectual History of Europe [1953]. Trans, by Jonathan Steinberg. Garden City, N.Y.: Doubleday,

Anchor, 1968.

Hesse, E. Narcotics and Drag Addiction. Trans, by Frank

Gaynor. New York, Philosophical Library, 1946.

154/155

Flexner, E. Century of Struggle: The Woman's Rights Mo*

vemeni in the United States. New York: Atbeneum,

1972.

Fori, J. The Pleasure Seekers: The Drug Crisis, Youth and Society. Indi

apolis and New York: Bobbs-Merrili,

1969.

Furst, P. T. (Ed.). Flesh of the Gods: The Ritual Use of Hah foanogens. New York: Praeger, 1972.

Goodman L S. and Gil

A. (Eds.). The Phuraiacological

Basis of TherapevHcs: A Texthook of Pharmacology, To­ xicology, and Therapeutics for Physicians and Medico!

Students. Fourth Edition. New York, Macmillan, 1970.

Heer, F. The InteHectuai History of Earope [1953]. Trans, by Jonathan Steinberg. Garden City, N.Y.: Doubleday, Anchor, 1968.

Hesse, E. Narcotics and Drug Addiction. Trans, by Frank

Gaynor. New York, Philosophical Library, 1946.

Hoffer, A., and Osmond, H. New Hope for Alcoholics. New

Hyde Pork, N.Y: University Books, 1968.

Jones, E. The Life and Work of Stgmvnd Freud, Vol.l New York: Basic Books, 1953.

Kessel, N. and Walton, H. Ako holism. Baltimore: Pen-

gain, 1965.

Kolb, L Drug Addiction: A Medial Problem. Springfield,

III: Charles C Thomas, 1962.

lindesmith, A. R. The Addict and the law. Bloomington, Ind.: Indiana University Press, 1965.

lindesmith, A. R. Addiction end Opiates. Chicago: Aldine, 1968.

Mises, I. von. Haman Action: A Treatise of fconomics.

Now Haven: Yale University Pess, 1949.

3

156/157

Město, D.F. The American Disease: Origins of Narcotics Control. New Haven: Yale University Press, 1973.

Rosenberg, S. S. (Erf.). Alcoliol and Health: Report from fa Secretary of Health, Situation, and Welfare. New York: Scribner's, 1972.

Roveché, B. fa Nevlral Spirit: A Portrait of Alcohol. Bos­ ton: Little, Brown, I960.

Sinclair, A. fra of Excess: A Social History of Prohibitioa Movemeat. New York: Harper • Colophon, 1964.

Solomon, 0. (Ed.}, fa Atarihoaoa Papers. New York: Si­ gnet, 1968.

Statistical Abstracts of the United States, 19712.92th Ar nool Edition. Washington, D.C.: U.S. Government Prin­ ting Office, 1972.

Stevenson, B. (Ed.). The Macmillan took of Proverbs,

Maxims, uni Famoos Phrases. New York: Macmillan, 1948.

156/157

Místo, D.F. The American Disease: Origins of Narcotics

Control. New Haven: Yale University Press, 1973.

Rosenberg, S. S. (Ed.). Alcohol and Health: Report from the Secretory of Health, Edocation, and Welfare. New

York: Scribner's, 1972.

Rovedié, B. The Neotřel Spirit: A Portrait of Alcohol. Bos*

tea: little. Brown, I960.

Sinclair, A. Era of Excess: A Social History of Prohihitioii Movement. New Yoik: Harper • Colophon, 1964.

Solomon, D. (Ed.). The Morrhvana Papers. New York: Si­ gnet, 1968.

Statistical Abstracts of the United States, 19712. 92tk Ar

oval Edition. Washington, D.C.: U.S. Government Prir ting Office, 1972.

Stevenson, B. (Ed.). The Macmillan Book of Proverbs,

Maxims, and Eamovs Phrases. New York: Macmillan, 1948.

Storrs, R. S. John Wycliffe and the English Bible: Ah Orati­ on. New York: Anson D. F. Randolph Co., 1880.

United Nations. Statistical Yearbook, 1970. New York: United Nations Publishing Service, 1971.

United Nations. Statistical Yearbook, 1971. New York: United Nations Publishing Service, 1972.

Wald, P. M., Hutt, P. B., and Delong, J. V. (Eds.). Dealing with Drug Abuse: A Report to the Ford Founda­

tion. New York: Proeger, 1972. (Copyright 1972, Ford Foundation.)

World Health Organization. Treatment of Drug Addicts:

A Survey of Existing Legislation. Geneva: World Health Organization, 1962.

Young, J. The Drugtakers: The Social Meaning of Drug Use. London: Paladin, 1972.

0

THIffliS SZDS2 Drogy iDspHe )edné hysferie Z anglických originálů přeložil Martin Honvička. Typografickou úpravu a sazbu navrhla Markéta H. Pučoková. Obálku [s výtvarnou citací díla fishlei gh Talbotové] navrhl Petr Palarčík. Vydalo nakladatelství Votobia v Olomouci roku 1991 jako 82. svazek edice Malá díla, kterou redigují Pavel Šaradfn. Petr Mikeš a Petr Pistorius.

ISBO 80-1198-201-5